Ilustroval Juraj Martiška

karmelitánské nakladatelství

Modlitba, kterou nám daroval Ježíš

Bruno Ferrero

Ote náš

102100_Otcenas_INS_DEF.indd 1102100_Otcenas_INS_DEF.indd 1 25.1.17 22:3025.1.17 22:30

Malé dítě chtělo přenést těžkou vázu s květinami. Snažilo se a namáhalo, ale nedokázalo ji posunout ani o milimetr.

„Dals do toho všechny síly?“ zeptal se otec synka.„Ano,“ odpověděl chlapec.„Ale ne,“ řekl mu otec, „protože jsi mě

nepožádal o pomoc.“

Modlit se Otče náš znamená prosit o Boží sílu.

102100_Otcenas_INS_DEF.indd 3102100_Otcenas_INS_DEF.indd 3 25.1.17 22:3025.1.17 22:30

Ježíšova modlitbaJežíš se často modlil.Jednou ho jeho přátelé požádali:„Pane, nauč nás modlit se.“Ježíš jim odpověděl:„Když se modlíte, říkejte:

Otče náš, jenž jsi na nebesích,posvěť se jméno tvé.Přijď království tvé.Buď vůle tvájako v nebi, tak i na zemi.Chléb náš vezdejší dej nám dnes.A odpusť nám naše viny,jako i my odpouštíme našim viníkům.A neuveď nás v pokušení,ale zbav nás od Zlého.Amen.“

4

102100_Otcenas_INS_DEF.indd 4102100_Otcenas_INS_DEF.indd 4 25.1.17 22:3025.1.17 22:30

První kvtV jedné horské vesničce měli moc pěkný zvyk.

Každý rok na začátku jara uspořádali soutěž. Účastnili se jí všichni, mladí i staří. Ten, kdo našel první květ, se stal králem všech svátků v roce.

Jen co začal tát sníh, rozběhli se všichni hledat první květ. Chodili celé hodiny, hledali všude, nahoře i dole... Už se chystali vrátit domů, když náhle zaslechli hlas jednoho dítěte: „Tady je, našel jsem ho!“

Všichni se za ním rozeběhli. Dítě ukázalo prstem na první květ. Rozkvetl mezi skalami, několik metrů od kraje prudkého srázu. Obrovská propast vzbuzovala strach. Dítě se rozplakalo. Chtělo ten kvítek, ale bálo se propasti. Všichni mu ho přáli a chtěli mu pomoci. Pět silných mužů přineslo provaz.

„Přivážeme tě a spustíme dolů,“ říkali.„Ne, ne,“ plakal chlapeček. „Já se bojím!“

Otče

102100_Otcenas_INS_DEF.indd 6102100_Otcenas_INS_DEF.indd 6 25.1.17 22:3025.1.17 22:30

Nabídlo se patnáct nejsilnějších mužů: „Budeme tě držet, neboj se!“ Nepochodili. Najednou však chlapeček přestal plakat a utřel si slzy. Všichni ztichli. „Dobře,“ řekl. „Nechám se spustit dolů, ale musí mě na provaze držet můj táta.“

Mít otce znamená vědět, že je nablízku ten, kdo je připravený pomoci, protože nás má rád. Když řekneme táta a máma, vybaví se nám laskavá slova a otevřená náruč, cítíme hned vůni dobra, něžný pohled, jistotu i oporu. Vybaví se nám ten, kdo nám říká: „Ať se ti stane cokoli, můžeš se na mě spolehnout.“Takový pro nás chce být Bůh. „Bůh je otec, který nás má rád jako maminka,“ napsalo si jedno děvčátko do svého sešitu na náboženství.

102100_Otcenas_INS_DEF.indd 7102100_Otcenas_INS_DEF.indd 7 25.1.17 22:3025.1.17 22:30