akad

emick

ý

FOTO

:STA

NIS

LAVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Novoroční symbol naděje i příslib snazší mobility vědeckých pracovníků přes hranicenapříč kontinenty – děťátko, které se narodilo v České republice mladému páru vědců

z Indie. O Českém centru pro mobilitu, nově EURAXESS centru, čtěte na str. 34–37.

ab LEDEN 2010bulletin 1

„Akademie nestojíjen s nataženourukou – všechnyprostředky českéspolečnostivrací...,“ uvedlpředseda AV ČRJiří Drahošna XXXV. zasedáníAkademickéhosněmu,které se konalo15. prosince 2009.Více informacípřinášímena str. 2–19.

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHYNA XXXV. ZASEDÁNÍAKADEMICKÉHO SNĚMU

� 1. Daníčková, S. – Skrytá poselstvívědy

� 2. Šutara, J., Mikšík, M., Janda, V.– Hřibovité houby

� 3. Adorno, T. W. – Minima Moralia� 4. Klíma, I. – Moje šílené století

(dotisk)� 5. Baumann, H., Künkele, S.,

Lorenz, R. – Orchideje Evropya přilehlých oblastí

� 6. O’Shea, D. – Poincaréhodomněnka – Hledání tvaruvesmíru

� 7. Staňková, J. – Pražské zámky,zámečky a usedlosti

� 8. Draaisma, D. – Proč život ubíhárychleji, když stárneme– O autobiografické paměti

� 9. Černý, V. – Templáři,křižáci a kacíři ve starýchfrancouzských kronikách

� 10. Pecháčková, S., Nesvadbová, J.– Historický atlas hub– Obrazy Františka Tyttla

KNIHYNA SNĚMU

Oblíbeným místem tradičně se těšícímhojné pozornosti účastníků Akademickýchsněmů – obzvlášť těch předvánočních – jestánek Nakladatelství Academia. Sama hopamatuji „odjakživa“, ale od kdy se vlastněknížky na Sněmech prodávají?

Odpovědi na tuto otázku předcházelo pá-trání téměř detektivní, v němž mi nakonecpomohl vedoucí Provozního odboru SSČIng. Jindřich Sojka. Podle starých zápisůpřípravného štábu AS vystopoval, že tradi-ci prodejního stánku zřejmě zahájil tehdejšíředitel Nakladatelství Academia AlexanderTomský při VIII. zasedání Akademickéhosněmu 26. března 1996, které se poprvé ko-nalo v Národním domě na Vinohradech.

Ani letos tomu nebylo jinak a stánek Aca-demia byl v permanentním obležení. Podvánoční stromky se tak dostaly i mnohéz následujících titulů. �

HaM

1 ab

BLÝSKÁ SE, BLÝSKÁ. NA LEPŠÍ ČASY?

Patřím mezi bytostné optimisty. Nechci věřit, že nekompetentnía krátkozraká rozhodnutí mohou mít dlouhého trvání. A taky vyzná-

vám heslo, že kdo zlu neodporuje, sám mu napomáhá. Snažím se toutozásadou řídit a žít podle ní, i když mi mnohdy život komplikuje. Skutečněvšak komplikuje? Většinou se posléze ukáže, že ve vzdáleném horizon-tu se zúročí kladně. V tomto duchu jsem pevně přesvědčena o správ-nosti požadavku na dlouhodobou investici do naší budoucnosti, do vě-dy, vzdělání i kultury, navzdory její neměřitelné okamžité návratnosti.Je totiž jasné, že kdyby se intelektuální elita, a to jak akademická, uni-verzitní, tak i z oblasti aplikací (je obtížné, někdy i nemožné stanovit hra-nice pro škatulkování, kam co přesně patří) nechala nesmyslně rozhádata postavit proti sobě, kdyby neprotestovala proti krátkozraké politiceokamžitých zisků, přišlo by to v konečném důsledku celou společnosthodně draho!

Nadějné blýskání na smysluplnou práci v tomto roce, který se nese veznamení biodiverzity, přeje

MARINA HUŽVÁROVÁ

ObálkaKnihy na Sněmu 2Nové knihy 3…Aby věda nezůstala skrytá 4

Obsah, úvodníkBlýská se, blýská. Na lepší časy? 1

Akademický sněmAkademie nestojí jen s nataženou rukou– všechny prostředky společnosti vrací… 2Projev předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše 4Projev prezidenta republiky Václava Klause 14Projev ministryně školství, mládeže a tělovýchovyMiroslavy Kopicové 16Usnesení XXXV. zasedání Akademického sněmu AV ČR 18

Výsledky voleb VR AV ČR 1911. zasedání Akademické rady AV ČR 19248. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace 20

Věda a výzkumRadost z poznání není k zaplacení(na okraj státní podpory institucionalizované vědya aplikovaného výzkumu) 22Darwinistické principy ve filosofii hodnot,poznání a náboženství 26Mezinárodní rok astronomie je za námi– máme se čím pochlubit? 28Manifest pro tvořivost a inovace v Evropě 30SCIENTIA PRAGENSIS – Den vědy na pražskýchvysokých školách 31Moskva ve světle oslav výročí českého listopadu 1989 32

Představujeme projektyČeské centrum pro mobilitu pomáházahraničním vědcům 34

TribunaVěda a politika 38

Portréty z ArchivuViktor Dvorský 40

AcademiaOdborné publikace z Nakladatelství Academia 41Věda pro život v Ostravě 41

Z BruseluAkce Marie Curie pohledem britského vědce 42Nová Evropská komise 43

Resumé 44

FOTO

:ARC

HIV

ČAS

o b s a h 1 / 2 0 1 0

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: huzvarova@ssc.cas.cz

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: adamkova@ssc.cas.cz;Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: svobodaludek@ssc.cas.cz;fotografie Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: kyselova@ssc.cas.cz;tajemnice redakce Bc. Markéta Pavlíková, tel.: 221 403 513, e-mail: pavlikova@ssc.cas.czPřeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: vitkova@ssc.cas.cz

Redakční rada: předseda – PhDr. Jiří Beneš; členové – RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Ing. PavolIhnát, PhDr. Antonín Kostlán, CSc., PhDr. Veronika Kratochvílová, prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.,doc. RNDr. Karel Oliva, Ph.D., Ing. Karel Pacner, doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: serifa@volny.cz

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu abicko@ssc.cas.cz.Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola; http://abicko.avcr.cz.AB 1/2010 vychází 18. ledna 2010.

bulletinak

adem

ický

2ab

XXXV. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Ve snad nejkomplikovanějším období dosavadní historie Akademie vědČeské republiky se na sklonku minulého roku sešel ke svému jednání

– loni mimořádně již potřetí – Akademický sněm.Zasedání v úterý 15. prosince 2009 v obvyklém prostředí

Národního domu na pražských Vinohradech mělo na programu otázkyz oblasti výzkumu, vývoje a inovací, aktuální ekonomickou situaci

Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu pro rok 2010.Jedním z hlavních úkolů zasedání byly doplňovací volby

členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2009–2013(výsledky přinášíme na str. 18). Zasedání Akademického sněmu navštívil

nejvyšší představitel našeho státu, který si hned na začátku posteskl,že o Akademii věd je poslední dobou slyšet převážně jen v souvislosti

s financemi. Škoda, že na Sněmu nemohl setrvat déle;stal by se mj. svědkem prezentace popularizačního počinu

směrovaného nejen k akademické, ale i nejširší veřejné sféře– předseda Akademie věd pokřtil knihu rozhovorů s předními českými

vědeckými osobnostmi z akademické i univerzitní obce působícími domai v zahraničí (více na čtvrté straně obálky a na http://abicko.avcr.cz).

AKADEMIE NESTOJÍ JEN S NATAŽENOU RUKOU– VŠECHNY PROSTŘEDKY SPOLEČNOSTI VRACÍ...

a k a d e m i c k ý s n ě m

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Zasedáním Akademického sněmu provázel přítom-ných 201 členů Sněmu (80 %) a 45 zvaných hos-

tů v čele s prezidentem republiky Václavem Klausema ministryní školství, mládeže a tělovýchovy MiroslavouKopicovou místopředseda AV ČR Miroslav Tůma.

Po jednomyslném schválení programu zasedánía zvolení pracovních komisí patřilo úvodní vystoupenípředsedovi AV ČR Jiřímu Drahošovi, který informo-val o činnosti Akademickérady AV ČR za období odXXXIV. zasedání a o plněnízávěrů mimořádného konáníAS. Ten se sešel 30. června2009 v reakci na návrh výdajůstátního rozpočtu ČR na vý-zkum, vývoj a inovace pro rok2010 s výhledem na dalšídva roky.

Projev předsedy Jiřího Dra-hoše, který mj. zdůraznil, že nezná v tomto státě výkon-nější a efektivnější instituci, než je Akademie věd ČR,otiskujeme na stranách 4–13. Následuje kriticky la-děný projev prezidenta Václava Klause (str. 14–15)a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy MiroslavyKopicové (str. 16–17). Zásadní připomínku vzneslv diskusi Vladimír Nekvasil, když podotkl, že už dlouhov naší zemi postrádá strategii využití prostředků zestrukturálních fondů v oblasti vědy a výzkumu v dalšímfinančním období Evropské unie. K témuž tématu vy-stoupil v pozdější diskusi i Václav Hořejší. (Ježto s blí-žícím se rokem 2013 nabývá problematika strategie navýznamu, rádi bychom se jí věnovali v některém z příš-tích čísel Akademického bulletinu.)

V nečekaně rychlém spádu se do dopoledního jed-nacího bloku vešla oproti původnímu programu ještězpráva předsedy Ekonomické rady AV ČR Petra Bo-báka o současné ekonomické situaci Akademie včet-ně návrhu jejího rozpočtu na nadcházející rok 2010.Hlasovací lístky pro doplňující volby do Vědecké radyvhazovali členové Akademického sněmu do schrá-

3 ab

nek těsně před polední pauzou (výsledky viz usnese-ní na str. 18) v zadní části sálu.

Poté obrátil Miroslav Tůma pozornost všech zájem-ců o křest knihy Skrytá poselství vědy, jejíž tisk bylvhodně načasován právě k zasedání Akademické-ho sněmu. Tím, že se předseda AV ČR Jiří Drahošslavnostního aktu ujal, jen stvrdil svá předchozí slova,jimiž zdůraznil úlohu vědy v kulturní oblasti a potřebu

její podpory,Vzhledem k posunu v pro-

gramu se mohl odpoledníblok rovnou otevřít zprávěDozorčí komise Akademic-kého sněmu, kterou před-nesl předseda Dozorčí ko-mise Akademie věd ČR JanKočka, diskusním příspěv-kům a Zprávě návrhové ko-mise Akademického sněmu.

Po delší rozpravě k formulaci usnesení a jeho ná-sledném přijetí výraznou většinou přítomných prohlá-sil předsedající XXXV. zasedání Akademického sně-mu za ukončené. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

bulletinak

adem

ický

Vážený pane prezidente ČR, vážená paní mini-stryně, vážené členky a členové Akademického

sněmu, vážení hosté, dámy a pánové,

scházíme se zde téměř po půl roce, který uplynulod prvního mimořádného zasedání Akademickéhosněmu v dosavadní historii Akademie věd České repu-bliky. Tento mimořádný Sněm byl svolán v situaci, kdyv důsledku nezodpovědných a nekoncepčních krokůRady pro výzkum, vývoj a inovace došlo k zásadnídestabilizaci systému výzkumu a vývoje v České re-publice a jeho financování. Mimořádný sněm vyslaljasný signál směrem k těm, kteří se takto bezprece-dentním způsobem pokusili oslabit stávající postavenía budoucí pozice české vědy a vzdělanosti.

Je třeba připomenout, že tyto pokusy navíc probí-haly za situace finanční a ekonomické krize, která sa-ma o sobě vyostřila řadu problémů, před nimiž stojíČeská republika a její občané. Nezamýšleným, aleo to závažnějším důsledkem vývoje situace v uplynu-lých měsících je zásadní podlomení důvěry vědeckéa akademické obce ve stávající Radu pro výzkum,vývoj a inovace. Reakce tohoto orgánu a většiny jehočlenů ukazují na obecnější problémy při správě věcíveřejných v České republice. Nekompetentní zásahydo oblasti vědy, vzdělanosti a kultury jsou nebezpeč-né i proto, že právě tyto oblasti vytvářejí nutné pod-mínky pro udržení a rozvoj kvality života české spo-lečnosti na počátku 21. století. Ve složitém období odčervnového mimořádného Sněmu tak Akademie věda její pracoviště musely čelit řadě dalších útoků nasvou integritu a postavení v systému vědy a výzkumuv České republice. To, že se nakonec podařilo dosáh-nout alespoň částečné korekce financování Akademievěd a jejích pracovišť na rok 2010, je především záslu-hou zodpovědného přístupu pana premiéra Fischeraa dalších členů vlády ČR k problematice vědy a vzdě-lanosti v České republice. Velice lituji toho, že nemo-hu ocenit stejnými slovy pozici a roli Rady pro vý-zkum, vývoj a inovace, která jakožto poradní orgánvlády selhala jak v přípravě metodiky hodnocení, taki v přípravě rozpočtu pro rok 2010 s výhledem na lé-ta 2011 a 2012 a nijak nepřispěla k řešení krizové si-tuace, kterou svými nezodpovědnými kroky vyvolala.Právě proto, jak jistě všichni víte, probíhají v součas-né době jednání u kulatých stolů o budoucnosti čes-ké vědy, která prakticky nahrazují činnost Rady, ježjako celek rezignovala na koncepční práci, a proto jižnení schopna v krizové situaci navrhovat odpovídají-cí řešení.

4ab

PROJEV PŘEDSEDY AKADEMIE VĚD ČRJIŘÍHO DRAHOŠE

a k a d e m i c k ý s n ě m

Podrobnější výkaz o všech záležitostech, jimiž seAkademická rada zabývala od dubna do prosince2009, jste dostali v písemných podkladech, proto sev první části svého projevu mohu omezit na krátkéshrnutí toho, čeho se podařilo za posledního tři čtvrtěroku dosáhnout, a zejména zhodnotit, jak se dařilo ve-dení Akademie věd naplňovat usnesení mimořádnéhozasedání Sněmu. Chci vás informovat, v čem jsmeuspěli více, v čem méně a co vše je ještě třeba udělat,aby se postavení vědy a výzkumu v rámci veřejnýchpolitik ČR stabilizovalo – a to ku prospěchu společnos-ti jako celku. Ve druhé části svého vystoupení se chcinaopak věnovat krátkému zamyšlení nad dosavadnímvývojem Akademie věd s cílem pojmenovat nové výz-vy, které stojí před českou vědou, a alespoň nastínitcesty, jak se s těmito výzvami úspěšně vyrovnat. Per-spektivami dalšího vývoje Akademie věd a jejích praco-višť se bude Akademická rada intenzivně zabývatv příštích týdnech, a to se záměrem připravit novouKoncepci činnosti Akademie věd ČR pro období 2010až 2014 a vyslat tak jasný signál o jejím dalším směřo-vání. V souladu s usnesením XXXIV. zasedání Akade-mického sněmu budou do tohoto dokumentu promítnu-ty i koncepční návrhy Vědecké rady AV ČR. Jistě nejenza sebe chci vyjádřit naději, že v příštím roce budememít všichni více času na seriózní práci, tvůrčí vědeckoučinnost a řešení skutečných problémů Akademie věd,než tomu bylo v předchozích týdnech a měsících, kdyse naše síly často vyčerpávaly při obhajobě vlastní prá-ce i samotných základů existence Akademie věd a ře-šení krizových situací vyvolaných stanovisky a postupyvládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Plnění usnesení mimořádnéhozasedání SněmuV uplynulých měsících jsem vedl řadu jednání jaks panem premiérem, tak i dalšími vládními činiteli.O závěrech mimořádného Sněmu jsem informovalna osobním jednání i prezidenta republiky VáclavaKlause. Setkal jsem se prakticky se všemi představi-teli parlamentních stran a členy věcně příslušnýchvýborů Poslanecké sněmovny a Senátu ParlamentuČeské republiky. O vzniklé situaci byla rovněž infor-mována řada domácích i zahraničních institucí dlou-hodobě spolupracujících s Akademií věd, informovalijsme i Evropskou komisi. Neúnosná situace ve věděa výzkumu našla odezvu i v médiích, a tím byla v ne-poslední řadě informována i širší veřejnost. Kancelář

Akademie věd průběžně zajišťovala řadu informač-ních akcí a nově byla zřízena a udržována webovástránka s aktuálními informacemi o krizi systému finan-cování vědy a výzkumu, o stanoviscích Akademie věda o situaci jejích pracovišť. Na konci září tohoto rokupředložila Akademie věd Radě pro výzkum, vývoja inovace svou ucelenou koncepční představu o způ-sobu hodnocení výsledků výzkumu a vývoje a o rozdě-lování institucionální podpory mezi jednotlivé poskyto-vatele. Během přípravy této koncepce se uskutečnilařada intenzivních konzultací s reprezentacemi nejvý-znamnějších vysokých škol. Výsledný materiál předlo-žený Akademií věd je v zásadě v souhlasu s tezemi,které byly prezentovány pracovními skupinami Radyvysokých škol a České konference rektorů. Akademievěd v něm zastává a prosazuje názor, že ke vhodnémuzpůsobu hodnocení dosažených výsledků nelze do-spět v rámci stávající Metodiky hodnocení, a to ani pojejí případné podstatné modifikaci.

Představitelé Akademie rovněž jednali se zástupcizmíněných pracovních skupin Rady vysokých škola České konference rektorů o podpoře a přípravěMetodiky pro vícesložkové oborové hodnocení vý-zkumu a vývoje, jež vychází z britského systémuResearch Assessment Exercise. Jedním z hlavníchprincipů této alternativní metodiky je transparentnosthodnotícího procesu ve všech jeho fázích a možnostotevřené kritické diskuse expertů, což představujezásadní rozdíl ve srovnání se současně platnou, ryzeformální, nivelizující a mechanicky uplatňovanouMetodikou hodnocení. Kolegové z Akademické radya další zástupci Akademie věd se účastnili i řady disku-sí v rámci pokračujících kulatých stolů o budoucnostičeské vědy. Výsledkem našich společných aktivit bylačástečná kompenzace poklesu navrhovaných rozpoč-tových výdajů v kapitole Akademie věd pro rok 2010částkou 563 milionů korun. Připomínám, že podle ná-

5 ab

vrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace měl být roz-počet Akademie věd snížen meziročně o cca 20 %a v průběhu tří let o více než polovinu. Velmi protooceňuji prohlášení vlády ČR ze dne 5. října 2009, kte-rá z podnětu ministryně školství, mládeže a tělový-chovy paní doktorky Kopicové projednala situaci vefinancování s tím, že rozpočtový limit pro kapitoluAkademie věd pro roky 2011 a 2012 bude upřesněns cílem nesnižovat podíl finančních prostředků proAkademii věd a její ústavy za předpokladu přijetí od-povídajících celkových transformačních opatřenív oblasti vědy a výzkumu v ČR. S politováním musímkonstatovat, že dosud nedošlo k personální obměněve složení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. K to-muto kroku chyběla politická vůle, a to i přesto, že vý-znamná část odborné veřejnosti v tomto státě nahlížína činnost stávající Rady velmi kriticky. Právě protojsem přesvědčen, že prvořadým úkolem a naprostonezbytným předpokladem pro práci nové Rady budeobnovit důvěru akademické obce a širší veřejnostiv tento orgán a postavit jeho působení v oblasti vědya výzkumu na principech odbornosti, nestrannostia širšího rozhledu, bez negativních aspektů lobbingua hledání osobního prospěchu. Za nejvýznamnějšívýsledek našeho společného úsilí považuji, že Aka-demie věd je nyní vnímána veřejností jako instituce,která má oprávněné místo v systému vědy a vzdělá-vání současné české společnosti, že záležitosti oko-lo Akademie věd a věda samotná se staly součástíveřejné diskuse. Zároveň s potěšením vnímám rostou-cí podporu Akademie věd, a to jak ze strany zahra-ničních vědeckých a vysokoškolských institucí, bada-telských týmů a vynikajících osobností, tak i ze stranyvynikajících osobností domácího vědeckého, veřej-ného i politického života. Není jim lhostejná budouc-nost vědy a vzdělanosti v tomto státě a mnozí nevá-hají ve svých veřejných vystoupeních podpořit naše

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický úsilí o nápravu věcí a o zajištění existenčních podmí-

nek pro českou vědu. Za všechny mi dovolte připo-menout doktora Jiřího Grygara, který veřejně vyjádřilsvůj postoj k celkovému působení Rady pro výzkum,vývoj a inovace odmítnutím ceny, kterou uděluje právětato Rada. Z tohoto místa bych doktoru Grygarovi rádpoděkoval za jeho zásadový postoj svědčící mimo ji-né i o jeho vysoké morální integritě a oddanosti vědě,za postoj, který má velkou pozitivní odezvu ve veřej-nosti, protože nastavuje nemilosrdné zrcadlo těm, kteřízpravidla dávají přednost vlastnímu prospěchu předzájmy celku. Podobně je třeba ocenit i ty, kteří byliochotni manifestovat svou podporu Akademii věd a je-jím pracovištím, případně české vědě a vzdělanostiobecně, a to jak prostřednictvím akcí petičního charak-teru, tak i dalších akcí obracejících se k veřejnosti a ob-čanům České republiky, ať už je organizovalo fórumVěda žije! či další občanské platformy a iniciativy. Pročeskou společnost jako celek je jistě pozitivním signá-lem, že výsledkem občanské angažovanosti zejménamladé generace vědeckých pracovníků z Akademievěd i jejich kolegů na vysokých školách je zahájení dia-logu a konzultací alespoň s některými představiteli po-litické sféry zodpovědnými za oblast vědy a výzkumu.V neposlední řadě patří mé poděkování paní MichaeleŠojdrové jako předkladatelce a rovněž všem jejím po-slaneckým kolegům z Výboru pro vědu, vzdělání, kul-turu, mládež a tělovýchovu, kteří se společně zasadi-li o přijetí doprovodného usnesení k usnesení č. 186,ve kterém se Poslanecké sněmovně doporučuje po-žádat vládu ČR, aby nesnižovala institucionální podpo-ru Akademie věd a ve střednědobém výhledu rozpočtuna rok 2011–2012 zachovala institucionální výdajeAkademie věd na úrovni roku 2009. Na závěr této čás-ti mi, prosím, dovolte zásadní konstatování: Akademievěd a její pracoviště nikdy nestály a ani nadále nehod-lají jen stát s nataženou rukou k české společnosti a je-

6ab

a k a d e m i c k ý s n ě m

jím veřejným prostředkům. Patříme k těm, kteří jsouvelmi úspěšní při získávání finančních prostředků z mi-morozpočtových zdrojů, a budeme se i nadále snažitvracet české společnosti hodnoty odpovídající tomu, codo Akademie věd a jejích pracovišť z veřejných roz-počtů vkládá.

Výsledky výzkumné činnostiPřestože v předchozím půlroce nepanovala na pra-covištích atmosféra příznivá tvůrčí vědecké práci,podařilo se dosáhnout řady významných vědeckýchvýsledků. Zmíním v této souvislosti jen jeden subjek-tivně vybraný výsledek za každou vědní oblast.

Oblast věd o neživé přírodě – v rámci vývoje experi-mentálních metod byla v Ústavu termomechaniky vyvi-nuta unikátní metoda pro bezdotykovou vibrodiagnos-tiku složitých nelineárních systémů. Na jejím principubyl navržen bezdotykový vibrodiagnostický systém,který byl v letošním roce namontován i na oběžná kolarotoru a turbogenerátoru jaderné elektrárny Temelín.

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd – vý-sledkem několikaleté spolupráce Ústavu makromole-kulární chemie s Univerzitou v Oxfordu ve Velké Bri-tánii je hybridní polymerní systém pro cílený transportnukleových kyselin – genů – do vybraných buněk or-ganismu. Systém je určený především pro genové te-rapie nádorových onemocnění a je předmětem spo-lečného patentu, na jehož realizaci ústav spolupracujes firmou Hybrid Systems, Ltd., ve Velké Británii.

Oblast humanitních a společenských věd – Filoso-fický ústav vydal rozsáhlé dílo Přemyslovci – budováníčeského státu připravené Centrem medievistickýchstudií, které v syntetické podobě shrnuje výsledkymnohaletého výzkumu přemyslovské epochy čes-kých dějin od 9. do počátku 14. století. Je to dosudnejucelenější pohled na tuto problematiku v našía evropské literatuře.

Gratuluji také těm, jimž byly uděleny významné mi-moakademické ceny. V první řadě jde o Jiřího Homo-lu z Ústavu fotoniky a elektroniky, který v 8. ročníkusoutěže Česká hlava získal cenu v kategorii Invenceza práci Výzkum a vývoj nových originálních optic-kých biosenzorů pro studium molekulárních interakcía rychlou citlivou detekci chemických a biologickýchlátek. Dalším nositelem ocenění Česká hlava je JiříŠedý z Ústavu experimentální medicíny. Cenu získalv kategorii Doctorandus za Dosažené výsledky přistudiu terapeutických možností u poranění míchy.Významnou evropskou cenu Bertaut prize získal Lu-káš Palatinus z Fyzikálního ústavu. Cena je udělová-na každoročně organizacemi European Crystallo-graphic Association a European Neutron ScatteringAssociation mladým vědcům za významný přínos

v uvedených oblastech. Další významné ocenění zís-kali dva pracovníci Ústavu informatiky, kteří byli v lis-topadu 2009 oceněni Nadací Josefa, Marie a ZdeňkyHlávkových. Medaili Josefa Hlávky obdržel za svéceloživotní dílo Petr Hájek, nestor české vědy v oblastimatematické logiky. Martin Vejmelka pak obdržel CenuJosefa Hlávky pro mladé talentované vědecké pracov-níky. Srdečně gratuluji i Juliu Lukešovi z Biologickéhocentra, který získal Akademickou prémii – PraemiumAcademiae 2009. Smyslem této mimořádné prémieje podpořit vynikající vědecké osobnosti a vytvořit jimtakové podmínky, v nichž by mohly lépe rozvinoutsvůj potenciál ve prospěch Akademie věd a celé čes-ké vědy. Dále gratuluji všem těm, kteří obdrželi cenyAkademie věd ČR.

Proces transformaceAkademie věd ČRVe druhé části stručně připomenu vývoj Akademievěd a jejích pracovišť počínaje rokem 1993. Poté sepokusím alespoň naznačit možné cesty jejího dalšíhosměřování. Jsem přesvědčen, že v uplynulých 16 le-tech se nám společným úsilím podařilo vybudovatmoderní, demokratickou a ve svém celku velmi kva-litní vědeckou instituci. Na druhé straně si uvědomu-ji, že ne všechny dobré záměry a úmysly se podařilouskutečnit podle našich představ.

Ale nyní již konkrétní fakta: od zahájení své čin-nosti v roce 1993 prošla Akademie věd zásadnítransformací po vědecké, personální i organizačnístránce. Na základě hodnocení a následného roz-hodnutí Akademického sněmu z února 1993 zrušilaAkademie věd 22 svých pracovišť a jedno nově zřídi-la. Během let 1994–2004 na základě výsledků mezi-národního hodnocení pětkrát sloučila vždy dvě svápracoviště v pracoviště jedno. V roce 2005 bylo opětz důvodů zvýšení efektivity badatelských kapacit slou-čeno 13 pracovišť v pět. Od roku 1995 byla zřízenacelkem čtyři nová pracoviště. Sečteno a podtrženo,v průběhu 16 let redukovala Akademie věd početsvých pracovišť o 30, z původních 84 na současných54. Klíčovým nástrojem procesu transformace je pe-riodické hodnocení pracovišť za účasti mezinárodníchexpertů s následným promítnutím výsledků do diferen-covaného financování. Nechci zde konfrontovat vlád-ní Metodiku hodnocení s hodnocením, které aplikujeAkademie věd, ale je třeba upozornit, že Akademiebyla vůbec první výzkumnou institucí v České republi-ce, která zavedla praxi hodnocení výsledků výzkumupodle mezinárodně používaných kritérií. Byla rovněžprvní výzkumnou institucí, která navrhla a realizovalasystém alokace financování na základě soutěže o pro-

7 ab

jekty, odpovídající mezinárodním standardům pro úče-lové financování. Akademie věd již v r. 1993 zřídilaplně funkční Grantovou agenturu AV ČR, která po-sloužila jako model pro pozdější zřízení GA ČR.

Není pochyb o tom, že důležitou součástí transfor-mačního procesu byl přechod soustavy pracovišť naveřejné výzkumné instituce v roce 2007. Tímto kro-kem se Akademie věd přiblížila standardním podmín-kám běžným v institucích neuniverzitního výzkumuv Evropě a současně získala z hlediska legislativyrovnoprávnější postavení vůči českým veřejným vy-sokým školám. Další motivací bylo i efektivnější na-kládání s duševním vlastnictvím a vytvoření prostředípro snadnější převod a využití výsledků vědeckéhobádání v praxi. Akademie věd tím mimo jiné reagova-la i na požadavek vlády ČR, aby byl podporován téžvýzkum, který vede pokud možno k přímým ekono-mickým přínosům a ke zvyšování konkurenceschop-nosti České republiky.

V oblasti transferu získaných poznatků do aplikač-ní sféry dosáhla Akademie věd významného pokro-ku. Již v roce 1994 pracoviště založila Technologickécentrum AV ČR jako samostatný právní subjekt a zá-roveň byl realizován první pokus o zřízení podnikatel-ského inkubátoru na podporu vzniku a rozvoje inovač-ních firem. Zmíněný přechod ústavů na právní formuveřejných výzkumných institucí pak možnosti zakládá-ní spin-off firem a inkubátorů dále usnadnil. V součas-nosti se pracoviště podílejí na řešení téměř 200 pro-jektů a grantů aplikovaného výzkumu a rozvíjejí i jinéformy spolupráce s průmyslovými partnery. Je třebazdůraznit, že Akademie věd získává asi 20 % svéhocelkového rozpočtu komercializací výsledků svéhovýzkumu. Dlouhodobými partnery v této oblasti jsouInženýrská akademie ČR, Asociace výzkumných orga-nizací, Asociace inovačního podnikání, Svaz průmyslua dopravy, CzechInvest i řada zahraničních firem.

bulletinak

adem

ický V průběhu uplynulých 16 let se Akademie výrazně

profilovala i jako instituce vzdělávací. Její pracovištěse podílejí na vzdělávání jak výchovou mladých bada-telů při uskutečňování doktorských studijních programů– na ústavech se školí průběžně přes 2100 doktorandůa okolo 1000 studentů magisterského studia – tak i pe-dagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokýchškolách. Spolupráce s vysokými školami se úspěšněrozvíjí ve všech oblastech, o čemž svědčí více než50 společných pracovišť. Plnému využití potenciálupracovišť při uskutečňování doktorských studijníchprogramů však brání v legislativě přetrvávající a těžkoodůvodnitelné nerovnoprávné postavení Akademievěd ve vztahu k vysokým školám. Pracoviště se rov-něž aktivně zapojila do budování evropského výzkum-ného prostoru a do dalších mezinárodních struktur.Početné účasti jednotlivých pracovišť v projektechrámcových programů jasně dokladují, že Akademievěd je mezinárodně akceptovaným partnerem s nez-pochybnitelnou vědeckou excelencí evropské úrovně.Je příznačné, že ze tří vysoce prestižních projektů Ev-ropské výzkumné rady (ERC) udělených do ČR smě-

8ab

a k a d e m i c k ý s n ě m

řovaly dva na pracoviště Akademie a dva další pozitiv-ně zhodnocené pocházejí také z našich ústavů. O tom,jak se pracoviště otevírají zahraniční konkurenci, svěd-čí i mezinárodní vypisování a obsazování míst vědec-kých pracovníků. Mezinárodní složení týmů na praco-vištích již není výjimkou. Významnou úlohu v zahraničníspolupráci Akademie věd má 63 dvoustranných dohodo spolupráci s partnery ze 45 zemí. Neoddělitelnoua pravidelnou součástí činnosti se stalo seznamováníveřejnosti s výsledky výzkumu nejen u nás, ale i vesvětě. Akademie věd ve své dosavadní činnosti pra-videlně přehodnocovala akcenty obsažené v jejívnitřní politice na základě důkladného hodnocení do-sahovaných výsledků, analýzy trendů světové vědya na základě společenských a ekonomických prefe-rencí České republiky. Výsledkem dlouhodobéhotransformačního procesu, spojeného s výraznou re-strukturalizací pracovišť, bylo nezbytné soustředění sena témata dlouhodobě nosná, pro akademická praco-viště specifická, z hlediska světové vědy aktuální a zá-roveň relevantní pro řešení aktuálních společensko--ekonomických problémů České republiky.

Současné postaveníAkademie věd ČR

Jaké je tedy postavení Akademie věd a jejích praco-višť v systému vědy a výzkumu v ČR? Nedávno pu-blikované údaje Českého statistického úřadu jedno-značně svědčí o dominantní roli a efektivitě Akademiev rámci institucí zajišťujících fungování české vědy.Z údajů pro rok 2008 vyplývá, že v oblasti výzkumua vývoje pracovalo v ČR 29 785 výzkumných pra-covníků (v přepočtu na plné úvazky), z toho v Aka-demii věd 4627, tj. asi 15 %. Podle údajů Rady provýzkum, vývoj a inovace produkuje Akademie zhru-ba 38 % zhodnocených kvalitních výsledků ve VaV.Z přehledu produkce hlavních typů publikací je navíczřejmé, že v letech 2004–2008 došlo k dalšímu ná-růstu zejména u impaktovaných článků. Pokud jdeo výkonnost vztaženou na náklady využité pro pro-dukci výsledků VaV, je rozdíl mezi Akademií věda dalšími institucemi ještě podstatně vyšší. Jakkolivjsem si vědom rezerv, které má Akademie věd jako

9 ab

na poli výzkumu a vývoje v ČR – Akademie věda Univerzity Karlovy. Tyto dvě instituce se podílejí vícenež polovinou (56 %) na měřitelné indikátorové vědec-ké produkci ČR (zachycené ve Web of Science)a zhruba třemi čtvrtinami (72 %) na citačním indexuČR a jsou i svým širokým vědeckým zaměřením ne-sporně institucemi s mimořádnou zodpovědností zapěstování vědy a vzdělanosti v ČR. Zdůrazňuji, žeAkademie věd, navzdory snahám novodobýchpseudoreformátorů české vědy a navzdory trendůmnastaveným v metodice hodnocení, považuje spolu-práci mezi svými ústavy a vysokými školami za zá-klad pro efektivní zhodnocení veřejných prostředkůjak ve vyšší kvalitě výzkumu, tak ve vzdělávání a ko-nečně i v praktických aplikacích.

Vize dalšího vývoje Akademie věd ČR– jak orientovat budoucí vývojAkademie věd a jejích pracovišť

Je zřejmé, že Akademie věd již v předchozím obdobídokázala přizpůsobit své směřování aktuálním tren-dům světové vědy a poptávce společnosti po uplatně-ní výsledků výzkumu v praxi. Významným opatřenímv tomto směru bylo přijetí Koncepce AV ČR na začát-ku 21. století a Koncepce rozvoje výzkumu a vývojev AV ČR pro období 2005–2008. Jejich součástí bylovytvoření systémových podmínek pro programovouspolupráci s podnikatelskou sférou s cílem zlepšovatuplatnění nových poznatků vědy v národním hospo-dářství a přispívat tak ke zvyšování jeho konkurence-schopnosti. Významným krokem byl přechod ústavůna právní formu veřejných výzkumných institucí, kterájim umožnila zakládat právnické osoby za účelemúčinnějšího využívání výsledků vlastní výzkumné čin-nosti. Zároveň tím došlo k posílení přímých vazebk praktickým uživatelům výsledků výzkumu.

Důležitým výsledkem transformačního procesu,jak vyplývá z aktuálních tematických priorit Akademievěd, je fakt, že v mnoha směrech výzkumné činnostidošlo k posunu těžiště vědecké práce od řešení pro-jektů z oblasti čistého základního výzkumu k řešeníprojektů tzv. orientovaného základního výzkumu1.Detailnější rozlišení výzkumných činností je význam-né pro další směřování Akademie věd, protože umož-

celek, neznám v tomto státě žádnouefektivnější instituci v oblasti VaV.Na tomto konstatování nic nezměníani ničím nepodložená vyjádření opa-kovaně a účelově používaná někte-rými členy Rady pro výzkum, vývoja inovace. V této souvislosti bychpřipomněl dva klíčové články kole-gů Karla Aima a Jiřího Rákosníkapublikované v podzimních číslechAkademického bulletinu a založenéna faktech, číslech a údajích státní-ho rozpočtu a ČSÚ. Je symptoma-tické, že na tyto články nikdoz RVVI nijak nereagoval. Hovořím-lio kvantitě i kvalitě vědeckých vý-stupů v České republice, je na místěpřipomenout, že růst kvality je trva-lým trendem v produkci Akademievěd. Za posledních 13 let vědeckáprodukce rostla nejvýrazněji právěv kategorii odborných zahraničníchperiodik.

V této souvislosti bych rád zmínilvýjimečné postavení dvou institucí

1 Podle čl. 243 tzv. Frascati manuálu lze orientovaný základní výzkum odlišit od čistého základního výzkumu takto:• čistý základní výzkum se provádí v zájmu rozvoje poznání, bez usilování o dlouhodobý ekonomický nebo společen-

ský prospěch nebo snahy aplikovat výsledky na praktické problémy nebo předat výsledky do sektorů odpovědnýchza jejich aplikaci;

• orientovaný základní výzkum se provádí s očekáváním, že poskytne širokou základnu poznatků, která se pravděpodob-ně stane základem pro řešení známých nebo očekávaných, současných nebo budoucích problémů nebo možností.

bulletinak

adem

ický ňuje přesněji definovat její poslání jako instituce, kte-

rá provádí kvalitní základní výzkum s důrazem nastrategickou orientaci jeho výsledků do ekonomickya společensky významných oblastí. Současně tovšak pro pracoviště znamená nutnost aktivněji se po-dílet na utváření profilu české vědy, a to nejen orien-tací vlastního výzkumu, ale i koncepční činností přiformulování vědní politiky ČR. Akademie bude nadáleutvářet svůj profil jako instituce špičkového základní-ho výzkumu, ovšem s důrazem na strategickou ori-entaci jeho výsledků podle společensko-ekonomic-kých priorit a aktuálních trendů světové vědy. Jakoinstituce kvalitního strategicky orientovaného základ-ního výzkumu je připravena podílet se rovněž na kon-kretizaci priorit ČR v oblasti aplikovaného výzkumus využitím standardních nástrojů typu foresight 2.

Vnějším impulsem, tedy politickým východiskempro strategickou orientaci výzkumných aktivit, musíbýt jasně definovaná politika strategických potřebrozvoje ČR. Tato politika umožní profilovat výzkumnéaktivity Akademie věd a výrazněji koncentrovat zdro-je a kapacity jak směrem k podpoře kvality, tak i smě-rem k uplatnění nových poznatků v aplikacích s při-hlédnutím k tradičně silným oborům, dosahovanýmvýsledkům, již existujícím kapacitám i očekávanýmtrendům ve VaV a technologiích. Politika strategickýchpotřeb rozvoje ČR nebyla však doposud zpracována3.Chybí rovněž jednoznačné vymezení působnosti jed-notlivých aktérů v systému VaVaI v kompetenčnímzákonu i koordinace jejich hlavních aktivit. Je třebataké zdůraznit, že v ČR není v dostatečné míře doce-něn ani význam strategického řízení výzkumu, vývo-je a inovací. Priority vědní politiky jsou určovány ne-systémově, se zaměřením na pouhé rozdělovánífinančních prostředků, bez ohledu na reálnou situaciv českém výzkumu, kde většinu výsledků produkujídvě již zmíněné instituce, tedy AV ČR a UK.

Akademie věd je připravena podílet se na zpracová-ní uvedené politiky strategických potřeb rozvoje ČRa bude nadále nabízet své odborné kapacity pro pří-pravu budoucích fází této politiky a s ní provázanýchdalších národních a regionálních politik. V roce 2010provede kritické hodnocení svých pracovišť v souladus Koncepcí způsobu hodnocení výsledků VaV a s tímsouvisejícím rozdělováním institucionální podpory, kte-rá byla Akademií věd předložena dne 30. 9. 2009 Ra-dě pro výzkum, vývoj a inovace. V rámci tohoto hod-nocení bude Akademie věd mimo jiné:

10ab

a k a d e m i c k ý s n ě m

• posuzovat výzkumné aktivity s důrazem na zohled-nění společensko-ekonomických priorit ČR;

• přisuzovat odpovídající význam výsledkům apliko-vaného výzkumu a jejich uplatnění v praxi;

• posuzovat spolupráci s aplikační i podnikatelskousférou a dalšími potenciálními uživateli výsledkůvýzkumu.

Závěry hodnocení se budou ještě výrazněji pro-mítat do diferencované výše institucionální podporyjednotlivých pracovišť a do nových priorit ve vnitřnípolitice se zohledněním dosahovaných výsledků, ak-tuálních trendů světové vědy a společensko-ekono-mických preferencí. Akademie věd bude na základěpředchozích zkušeností dále upravovat proceduryhodnocení tak, aby byly maximálně účinné v rozlišo-vání skutečné kvality a minimalizovaly přitom admini-strativní zátěž.

Návrh implementačních opatřeníV souvislosti s naplňováním této vize je žádoucí, abybyla realizována některá systémová opatření v sou-činnosti s vládou a parlamentem ČR, včetně souvi-sejících legislativních úprav. Tato opatření umožnívytvoření efektivního institucionálního prostředía systému, který bude stimulovat ke kvalitě, k vytvá-ření špičkových výsledků výzkumu a k jejich strate-gické orientaci a přenosu do praxe. V prvé řadě budetřeba formulovat politiku strategických potřeb rozvojeČR. Neméně významným úkolem je i jednoznačnévymezení působnosti jednotlivých orgánů státní sprá-vy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR kompe-tenčním zákonem. Dalším důležitým krokem je zří-zení koordinačního orgánu na ústřední úrovni státnísprávy s odpovědností za systém výzkumu, vývojea inovací, který by měl jasně stanovené hranice svýchkompetencí tak, aby nebyla omezována a technokratic-ky řízena činnost subjektů skutečně realizujících vý-zkum a vývoj v České republice, včetně Akademievěd a jejích pracovišť. Realizace těchto systémovýchopatření povede k účelné koordinaci aktivit jednotli-vých aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR,přispěje k formulaci politik a strategií se vztahemk rozvoji znalostní společnosti a k zajištění synergiefinančních zdrojů. Z úkolů, jejichž řešení je převážněv možnostech Akademie věd, považuji za nezbytnézejména:

2 Foresight je přístup (nástroj) k uvažování o možných vývojích budoucnosti s cílem vytvořit strategii pro konání v současnosti. Přístup po-užívá různých kvantitativních a kvalitativních metod a jejich vhodné kombinace. Základními charakteristikami projektů typu „foresight“ jsou:systematický přístup, zapojení širokého spektra aktérů a zainteresovaných subjektů, účelem je následné konkrétní praktické uplatnění vý-sledků (např. využití jako podklad pro politiku nebo program výzkumu).

3 K tomuto cíli se nejvíce přiblížila Strategie hospodářského růstu z roku 2005.

• klást důraz na budování kompetence, zvyšováni kva-lity vědecké práce a na strategickou orientaci výzku-mu do ekonomicky a společensky důležitých oblastí;

• nadále efektivně organizovat soustavu pracovišťAkademie věd;

• alokovat institucionální prostředky na základě pe-riodického hodnocení pracovišť s využitím meziná-rodních standardů, a to zejména s ohledem nakvalitu a společensko-ekonomický přínos dosaho-vaných výsledků;

• uskutečňovat výzkum v propojení s dalšími aktérysystému VaVaI v ČR, aktivně se zapojovat do vy-tváření společných týmů a klást důraz na partner-ství subjektů výzkumné, aplikační a veřejné sféry;

• posilovat mezinárodní konkurenceschopnost praco-višť Akademie věd, ještě více se otevřít mezinárodníspolupráci, pokračovat v integrování výzkumných tý-mů a pracovišť Akademie věd do mezinárodnícha evropských struktur;

• zlepšovat podmínky pro doktorské studium na pů-dě Akademie věd, a to jak v rámci jednotlivých pra-covišť, tak celoakademicky nabízenými podpůrný-mi aktivitami;

• vytvářet na pracovištích Akademie věd vhodnépodmínky pro badatelskou činnost excelentníchpracovníků a týmů, talentovaných mladých vědcůa významných zahraničních vědců;

11 ab

• budovat a provozovat velké výzkumné infrastruktu-ry a umožnit jejich využívání vysokými školamia dalšími výzkumnými institucemi;

• usnadňovat zakládání spin-off firem;

• aktivně přistupovat k ochraně práv k duševnímuvlastnictví, k licenční problematice a dbát na do-držování vědecké i obecně lidské etiky;

• nadále budovat infrastrukturu výzkumu v Akademiivěd, vybavovat pracoviště přístroji a zařízeními naodpovídající mezinárodní úrovni a případně zaklá-dat nová specializovaná pracoviště.

Z naléhavých problémů, které je však možné řešitjen v součinnosti s politickou reprezentací, je třebaupozornit na nutnost přijmout následující opatření:

• formulovat politiku strategických potřeb rozvojeČR;

• vymezit působnost jednotlivých aktérů v systémuVaVaI kompetenčním zákonem a zajistit koordina-ci jejich hlavních aktivit;

• zřídit koordinační orgán na ústřední úrovni státnísprávy s odpovědností za VaVaI;

• iniciovat přípravu nového zákona o podpoře výzku-mu, experimentálního vývoje a inovací;

• zajistit demokratický partnerský vztah mezi veřej-nými vysokými školami a veřejnými výzkumnýmiinstitucemi;

bulletinak

adem

ický • zavést mezinárodně osvědčené metody hodnoce-

ní vědecké výkonnosti pro všechny instituce zabý-vající se výzkumem a vývojem v ČR;

• zajistit přiměřenou finanční podporu výzkumu a vý-voje z veřejných prostředků se zohledněním vý-sledků hodnocení;

• financovat provoz výzkumných pracovišť vybudo-vaných v rámci programů podporovaných ze struk-turálních fondů EU;

• financovat doktorské studijní programy a udílet dok-torské tituly Ph.D. na pracovištích Akademie věd;

• motivovat soukromou sféru k finanční podpoře vý-zkumu a vývoje, ke spolupráci při transferu novýchpoznatků do praxe a využívat nepřímých nástrojůpodpory VaV;

• odstranit existující bariéry pro národní, meziná-rodní a mezisektorovou mobilitu vědeckých pra-covníků.

Návrh legislativních opatřeníJak jsem již zmínil, pro vytvoření efektivního institucio-nálního a systémového prostředí je třeba provést řadulegislativních změn. Naléhavé legislativní změny vyža-duje především zákonná norma upravující podporu vý-zkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků. Nove-lizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějšíchpředpisů (úplné znění č. 211/2009 Sb.), který měl tutooblast pozitivně reformovat, se již podle prvních zku-šeností ukázal jako nedostatečný a v praxi působíspíše proti deklarovaným cílům Reformy systému vý-zkumu, vývoje a inovací než v jejich prospěch.Urychleně je proto třeba připravit novou zákonnouúpravu s cílem:

• formulovat základní koncepci veřejné podpory vý-zkumu, vývoje a inovací v souladu s praxí vyspě-lých evropských zemí;

• stanovit mechanismus, který by zajišťoval (i) stabi-litu a předvídatelnost institucionálního financováníz veřejných prostředků a (ii) korektní rozdělováníinstitucionální podpory výzkumným organizacím;

• zajistit, aby prostředky rozpočtové kapitoly Akademievěd byly navýšeny o náklady spojené s uskutečňová-ním doktorských studijních programů, které ukládápracovištím Akademie věd zákon č. 283/1992 Sb.,o AV ČR;

• přehodnotit současnou úlohu, způsob práce a po-stavení RVVI v systému VaVaI;

• přehodnotit všechna ustanovení, o která se opíralozavedení metodiky hodnocení výsledků výzkumua následně i centrální určování výše veřejné pod-pory na činnost jednotlivých institucí;

• stanovit základní rámec veřejné podpory VaVaI,podrobná ustanovení technického, organizačníhoa procedurálního rázu přenést do jednoho nebo ví-ce prováděcích předpisů.

12ab

a k a d e m i c k ý s n ě m

Novou právní úpravu vyžaduje v některých oblas-tech též problematika vztahů mezi Akademií věda veřejnými vysokými školami s cílem:

• zakotvit rovný partnerský vztah mezi veřejnými vy-sokými školami a veřejnými výzkumnými instituce-mi a potřebu jejich intenzivní spolupráce ve vědec-ko-výzkumné i pedagogické činnosti;

• umožnit vybraným veřejným výzkumným institucímsamostatně uskutečňovat doktorské studijní pro-gramy v zájmu zvyšování úrovně vzdělávání na nej-vyšším stupni, samozřejmě za předpokladu úspěšnéakreditace;

• uzákonit obnovenou vědeckou hodnost „doktorvěd“ (DSc.), kterou by byly oprávněny udělovatAkademie věd a vybrané výzkumné univerzity.

Myslím, že výsledky naší práce z poslední dobyukazují, že máme předpoklady a síly pro naplňovánícílů, o nichž jsem teď mluvil. To však neznamená, žebychom rezignovali na další společenské funkce. Vě-da je přece i neodmyslitelnou složkou naší národníkultury a vzdělanosti, a navíc naprosto nezastupitel-nou tam, kde jde přímo o náš jazyk, naše dějiny, našinárodní kulturu a umění. Proto musíme i při respekto-vání jiných priorit zajišťovat také rozvoj těch vědníchoborů, které sice nepřinášejí přímo finančně měřitel-ný ekonomický efekt, zato ale znalostní a kulturní po-tenciál, bez něhož si efektivní ekonomické fungovánía ostatně vůbec život civilizované země a kulturníhonároda prostě nelze představit. Musím zde zmíniti kauzu Fakulty právnické Západočeské univerzityv Plzni, a to proto, že několik pracovníků ve význam-ných funkcích Akademie věd se na činnosti fakultypodílelo. V souvislosti s tím jsem vyzval jak Etickoukomisi Akademie věd, tak Učenou společnost ČR,aby zvážily svůj aktivní postoj k této záležitosti.

V předchozí části mého vystoupení jsem nastínilpředstavu dalšího vývoje Akademie věd a jejích praco-višť a v této souvislosti jsem se dotkl i obecnějších otá-zek týkajících se uspořádání systému vědy a výzkumuv České republice. Hovořil jsem i o podmínkách na-plňování této vize, a to ve smyslu navrhovaných imple-mentačních opatření systémového a legislativního cha-rakteru. Pokusil jsem se nejen popsat složitou situaci,v níž se jednotliví aktéři systému vědy a výzkumu v ČRnacházejí, ale i naznačit možná východiska ze součas-ného stavu. To vše s vědomím, že pro skutečnoua úspěšnou reformu systému vědy a výzkumu je zapo-třebí seriózního dialogu a kritické reflexe postojů všechjeho klíčových aktérů. V posledním období jsme byličasto svědky situace, kdy vůle vést takovýto potřebnýdialog zejména ze strany řady členů stávající Rady provýzkum, vývoj a inovace zcela scházela. Pro tuto Raduje navíc zcela příznačné, že nikdy ani náznakem ne-uznala, že by při návrhu likvidačního rozpočtu pro Aka-demii věd jakkoliv pochybila. Je rovněž jen těžko uvěři-telné, že se Rada v poslední době snaží vyvolat zdání

o splnění prohlášení vlády tím, že se za náhradu úbyt-ku institucionálních prostředků budou formálně pova-žovat prostředky získané ve veřejných soutěžích o úče-lové prostředky či dokonce prostředky ze strukturálníchfondů. Jsem velmi rád, že pan ministr financí EduardJanota před několika dny tyto snahy Rady jednoznač-ně a velmi kompetentně odmítl.

Tyto neustále se opakující aktivity předsednictvaa sekretariátu Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsoupro vedení Akademie věd a její pracoviště nepřijatelné.Je v nich totiž obsažen destruktivní vzkaz, vzkaz zne-uznání práce řady špičkových badatelů, kteří rozvojisvých oborů věnovali mnohdy celoživotní úsilí. Vzkaznejistoty a nestability celé generaci mladých vědců,kteří se na pracovištích Akademie věd připravují nasvou náročnou práci a kteří dnes stojí před volboua nezbytným rozhodnutím, zda vůbec pokračovat vesvých výzkumných aktivitách v České republice. V ne-poslední řadě je to i podivný vzkaz vedení a manage-mentu jednotlivých pracovišť naznačující, že úsilío koncepční řízení těchto pracovišť s cílem racionálněrozvíjet příslušné vědní obory vlastně nemá valnýsmysl. K tomu všemu dochází necelé čtyři roky po za-hájení výzkumných záměrů, aniž byl vyhodnocen stavjejich řešení. Existence řady výzkumných pracovišť jezpochybněna pouhé dva roky po jejich transformaci naveřejné výzkumné instituce. Za této situace je naopaknaprosto nezbytné dát jasnou perspektivu pracovištímAkademie věd a vůbec celé české vědě v podoběstřednědobého výhledu na léta 2011 a 2012 v soula-du s usnesením Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu,

13 ab

mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parla-mentu ČR, a to jako součásti koncepčního a racionál-ního uspořádání systému výzkumu, vývoje a inovacív České republice. Současně je zapotřebí obnovitdůvěru vědecké obce ve způsoby a mechanismyrozhodování o oblasti vědy a výzkumu. Takové změ-ny ovšem předpokládají mimo jiné změny stylu i obsa-hu činnosti RVVI a její nové personální obsazení včet-ně jasného odmítnutí stávající metodiky hodnocenívýsledků výzkumu a vývoje a jejího použití jako me-chanického nástroje pro stavbu rozpočtu.

Dovolte mi, abych vám na závěr všem upřímně po-děkoval za podporu a pomoc, kterou jste jak mně, taki ostatním členům Akademické rady poskytovali v těchtonelehkých dnech. Jsem přesvědčen, a to i po zkuše-nostech posledního roku, že Akademie věd a její pra-coviště mají všechny předpoklady pro to, aby situaci,o níž jsem ve svém vystoupení podrobně hovořil, vy-užily nejen pro svůj růst, ale i pro rozvoj vědy a vzděla-nosti v České republice. Opětovně tedy zdůrazňuji,že při naplňování těchto cílů je Akademie věd, jakoi v uplynulých letech, připravena spolupracovat se vše-mi partnery v oblasti vědy a výzkumu, zejména s vyso-kými školami, se všemi subjekty usilujícími o aplikacipoznatků vědy a výzkumu do praxe a v neposlední řa-dě také s politickou sférou v České republice odpo-vědnou za oblast vědy, výzkumu a inovací. Chci vásujistit, že vedení Akademie věd, vědomo si své zásad-ní odpovědnosti, bude i nadále pokračovat ve snazevytvářet co nejlepší podmínky pro českou vědu s cílempodporovat její další úspěšný rozvoj. �

bulletinak

adem

ický

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

děkuji za pozvání na vaše každoroční důležité za-sedání. Chtěl bych vám – s blížícím se koncem roku– poděkovat za všechno, co ústavy Akademie a je-jich pracovníci v letošním roce dokázali. Není sporuo tom, že se o naší vědě ví a že se o řadě jednotlivcůi celých výzkumných týmů ví i v zahraničí. Jsem takérád, že významných úspěchů dosahují nejen etablo-vané tváře Akademie, ale i mladí pracovníci. To dávádobrý základ pro úspěch naší vědy v budoucnosti.

Vnímám i to, že Akademie věd usiluje o co nejšir-ší prezentaci výsledků své práce a že se snaží při-blížit vědu i naší veřejnosti. Nicméně, ať je to opráv-něné nebo neoprávněné, o Akademii věd se u násv poslední době více psalo a mluvilo v souvislostis penězi na vědu než o vědě samotné. To je škodaa být to tak nemá.

Dovolte mi v této souvislosti – jako prezidentu re-publiky, jako občanovi této země, kterému vždy šloa i nyní moc jde o její co největší úspěch, jako ekono-movi, který pozorně sleduje vztah vědy a ekonomic-kého výkonu, jako finančníkovi, který v dramatickéchvíli prvních polistopadových let musel rozdělovat– oproti dnešku – daleko skromnější státní rozpo-čet, a jako bývalému vědeckému pracovníkovi Aka-demie věd, který se jím ostatně pořád cítí být – řícimísto pouhého zdvořilostního pozdravu pár slov natéma, které se v poslední době kolem Akademie vědnejvíce diskutuje.

14ab

PROJEV PREZIDENTA REPUBLIKY

a k a d e m i c k ý s n ě m

mický poznatek, že je vztah mezi poklesem HDPa poklesem příjmů státního rozpočtu výrazně neli-neární. To možnosti rozpočtu dále omezuje. I dnesje třeba připomínat, že naše veřejné finance pro-pásly šanci využít několikaletého velmi rychléhorůstu ekonomiky (zejména v období 2005–2007)k likvidaci již 10 let se kumulujících rozpočtovýchdeficitů. Teď bude jakékoli zvolené řešení dalekohorší a bolestnější. Nejhorší by byl krátkozraký po-hled, který by preferoval, aby po volbách nevzniklavláda, která by se odvážila s rozpočtovým deficitemkonečně bojovat. Já bych si takovou vládu samo-zřejmě přál, protože zbavení se velkého rozpočto-vého deficitu pokládám za nezbytné. Ta by nutněmusela přikročit k okamžitým razantním výdajovýmškrtům ve všech kapitolách. Po několika dobrýchletech si na určité omezení příjmů bude muset zvyk-nout i Akademie věd.

Moje druhá teze je spíše otázkou: Jaká je kvalitanaší vědy a zejména jejího základního výzkumu bezohledu na dnešní finanční možnosti naší země? Tonijak zvysoka a sebevědomě hodnotit nechci, alepřesto se ptám, zda byla v minulosti provedená re-forma Akademie dostatečná. Všiml jsem si, že sei mezi vámi začíná mluvit o nutnosti její transforma-ce. Připomínám, že jsem – pro ekonomiku – na po-čátku 90. let odmítal slovo reforma jako slabé a ne-dostatečné. Toto slovo ostatně bylo všudypřítomnéa každodenní i za komunismu. Proto radši transfor-mace neboli systémová změna.

Mojí první tezí je výzva k uvědomění sikontextu. Nezabýváme se financovánímvědy ve vzduchoprázdnu nebo ve světěneomezených možností. Z hlediska jejíhofinancování jsou pro vědu hlavním kon-textem stav ekonomiky vůbec a stav stát-ního rozpočtu zvláště.

Ekonomika je v dané chvíli charakteri-zována poklesem, který jsme si sice saminezpůsobili, ale který přesto v letošnímroce dosáhne řádově 4 % HDP. Je toprvní vážný propad od vzniku České re-publiky. Zdrojů na všechno – i na vědu,protože ta nestojí mimo – bude méně nežv loňském roce. To je banální závěr. Pře-sto – i při tomto poklesu HDP – příjmyAkademie věd letos vzrostly o 6 %. Za po-sledních pět let dokonce o jednu třetinu.

Stav státního rozpočtu je horší než stavekonomiky. Potvrzuje se známý ekono-

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Nejsem si jist rozměrem naší vědy, nejsem si jistjejí strukturou, nejsem si jist naší schopností formu-lovat jasné priority, nejsem si jist správností poměruzákladního a aplikovaného výzkumu a vývoje (kterýje u nás proti většině zemí světa vychýlen ve pro-spěch základního výzkumu), nejsem si jist správ-ností poměru budování nových slibných či kvazislib-ných center a udržování dosavadních institucí,nejsem si jist správností dnešní proporce výzkumnéčinnosti a jejího administrativního vykazování, cítími jistou nedomyšlenost v preferenci nového s nadě-jí, že to něco přinese a že se na to i v budoucnu pe-níze najdou, a nejsem si jist, že mají penízejít za institucemi a ne za jednotlivci a jejichtýmy. Věřím, že toto všechno vámi je a bu-de velmi vážně zvažováno a že nedojdek líbivým a povrchním řešením. Ač zmíněnátransformace zatím není v dohlednu, náznakdebaty nad některými dílčími kroky – možnáprávě pod tíhou omezení příjmů – jsem jižv Akademii věd zaznamenal.

Z hlediska financí je třeba rozlišovatminimálně dvě časová období – léta2010–2012 a léta 2013–2015. Neměli by-chom to směšovat. Je evidentní, že Akade-mie věd a její ústavy v letech 2010–2012dostanou prostředků více než letos a loni.Pouze je nutné sečítat všechny finančníprostředky, nikoli jen tu jejich část, kterápochází přímo ze státního rozpočtu. Sou-časně je třeba vědět, že i peníze EU jsourozpočtové peníze (mimochodem v pod-statě v nemalé míře naše) a že velké prob-lémy vyvolává jejich kofinancování, kteréodebírá prostředky pro jiné, možná lepšía možná důležitější projekty. Bylo by ideál-ní, kdyby žádné kofinancování nebylo. Jejen rozplýváním odpovědnosti a vytváře-ním dojmu, že jsou peníze z EU větší, nežskutečně jsou. A je i vnucováním prioritzvenčí podle kritérií, která nemusí být totož-ná s našimi.

To jsou věci zásadní. Zdá se mi, že pro-ti tomu jsou spory o rozdělení prostředkůmezi Akademii a neakademii, o složenía kvalitu fungování Rady pro výzkum, vý-voj a inovace, o přetahování se mezi vý-konnými a nevýkonnými ústavy Akade-mie a další podobné spory evidentnědruhořadé.

15 ab

Moc bych si přál, abychom s těmi základními věc-mi brzy něco udělali. A abyste – jako racionálněuvažující vědci – byli připraveni na to, že kontext ce-lého problému v dohlédnutelné budoucnosti o mocpříznivější nebude.

Věda je součástí naší společnosti. Rozhodovánío veřejných prostředcích musí být součástí společen-ské diskuse o všech prioritách, žádná nemůže býtvytknuta před závorku. Pevně věřím, že Akademievěd ve všech těchto výzvách obstojí. Přeji vám mno-ho úspěchů ve vaší činnosti i potřebné badatelskéštěstí. �

VÁCLAVA KLAUSE

bulletinak

adem

ický

Vážený pane prezidente, pane předsedo, dámy a pánové,

děkuji za pozvání na vaše vrcholné zasedání, v letošním roce jižtřetí. Nejprve dovolte, abych nejen vám, ale zejména tisícům vědcůz ústavů Akademie věd poděkovala za vše, čeho ve vědě v letošnímroce dosáhli. Česká věda rozvíjená zejména na vysokých školácha na ústavech Akademie i letos dosáhla řady významných úspěchůjednotlivců i týmů v náročné světové konkurenci. Tak dochází napří-klad k tomu, že se USA rozhodly otevřít počátkem příštího rokuv Praze centrálu pro spolupráci se střední a východní Evropou v ob-lasti výzkumu. Výčet všech, kteří se na těchto úspěších podíleli, bybyl dlouhý. Proto dovolte, abych poděkovala všem najednou a po-přála jim mnoho dalších úspěchů v roce příštím.

Závěr roku je ale nejen časem adventním, časem rozjímánínad dosaženými úspěchy, ale v naší zemi je i časem schvalovánírozpočtu na rok následující. Bohužel tato vláda svůj boj o udrže-ní deficitu státního rozpočtu v přijatelných mezích prohrála. Vím,že si uvědomujete, že Poslanecká sněmovna dala přednost krát-kodobým předvolebním řešením před dlouhodobým rozvojemnaší země, čímž prohrála i česká věda, český výzkum a vývoj. Ty-to oblasti, stejně jako vzdělávání, dlouhodobě a opakovaně do-plácejí na preferenci spotřeby nad rozvojem v naší zemi.

Střet těchto odlišných přístupů se projevuje i v české vědě. Ne-chci tuto výjimečnou příležitost využít k pokračování nekoneč-ných diskusí nad detaily, chci říci – a možná už na tomto fóru na-posledy – několik slov k podstatě problémů, které neúspěšněspolečně již rok řešíme.

Apelovat bych chtěla zejména na mladé vědkyně a vědce. My,dřívějšího data narození, dříve či později odejdeme, ale důsledkydnešních rozhodnutí ponesou oni. Proto jsem se s nimi několikrátosobně sešla k otevřené výměně názorů. Do konce mého funkč-ního období se uskuteční další setkání.

Co je tedy podle mého názoru podstata problémů, o nichž sena nejrůznějších fórech, v tisku atd. neustále diskutuje? V prvnířadě se obávám, že řada vědců si ještě dostatečně neuvědomiladůsledky finanční krize a současný stav státního rozpočtu. Napokračování v dosavadním extenzivním rozvoji české vědy Čes-ká republika dlouhou dobu mít nebude. Stav, kdy např. celkovévýdaje státního rozpočtu pro AV ČR a její ústavy vzrostly za po-sledních 10 let na více než dvojnásobek, se bohužel nebude opa-kovat. Optimistický odhad deficitu výdajů státního rozpočtu na vý-zkum a vývoj v roce 2015 je přes 10 miliard korun; realita by mohlabýt mnohem horší. Tyto prostředky budou české vědě a výzkumuchybět. Zda budou více kráceny účelové či institucionální výdaje,považuji z tohoto pohledu za sekundární.

Teoreticky je možné zachovat výši institucionálních výdajůAV ČR na úrovni roku 2009, ale jen za cenu drastické redukcevšech dalších výdajů zejména po roce 2013. Tato redukce by seale v první řadě dotkla vysokých škol a ústavů Akademie; přede-vším financování činnosti nových výzkumných ústavů a zařízení

16ab

PROJEV MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽEA TĚLOVÝCHOVY MIROSLAVY KOPICOVÉ

a k a d e m i c k ý s n ě m

vybudovaných z operačního programu Výzkum a vývoj pro ino-vace. Většina z vás se na některém z těchto projektů podílí a s tě-mito prostředky na zachování udržitelnosti svých projektů počítá.

Představa, že se podaří zachovat současný rozsah vědy a vý-zkumu a že současný rozpočet bude moci financovat nové vý-zkumné kapacity za 50 mld. Kč, je mimo ekonomickou realitu. Ta-to vláda nemůže a nebude spoléhat, že „to nějak dopadne“, že sepříjmy státního rozpočtu zázračně zvýší a bude možné zvýšit i je-ho výdaje na výzkum a vývoj. Nemůže počítat ani s tím, že EUbude v dalších letech vedle nových zemí a zemí, kde došlok zhroucení státního rozpočtu, nadále masivně podporovat i vý-zkum a vývoj v ČR jako v letech 2007 až 2013.

Jen zmrazením výdajů na VaV v letech 2010–2012 na úrovnir. 2009 bude rozpočet na r. 2013 o 7,3 mld. nižší, než bylo pů-vodně předpokládáno. Celkový kumulativní objem prostředků,které v letech 2010–2012 VaV ze státního rozpočtu dle součas-ného stavu nedostane, je 11,5 mld. Kč. Při povinných výdajích(na spolufinancování strukturálních fondů – 2,5 mld. Kč/rok aj.) toznamená krácení všech výdajů vůči r. 2009 o 11,1 % v r. 2010,o 18,3 % v r. 2011 a o 23,0 % v r. 2012.

Rozsah podpory obou částí výzkumu ze státního rozpočtu jevelmi vysoký a její další růst si tato země nemůže dovolit. Tutoskutečnost bude muset Rada – ať už v jakémkoliv složení – pro-mítnout do návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2011 jak v zá-kladním, tak i v aplikovaném výzkumu a vývoji. Základní výzkumbude muset více prostředků získávat ze zahraničních zdrojů v ná-ročné konkurenci světových týmů a aplikovaný výzkum a vývoj zesoukromých zdrojů od podniků a dalších uživatelů výsledků, kte-rým musí nabídnout odpovídající protihodnotu. Všichni, kdo se tě-mito otázkami zabýváme, bychom si přáli, aby to bylo jinak, abyobjem prostředků na vědu byl masivnější, aby vědci pracovaliv mnohem větším komfortu finančních jistot. Zavírat oči před rea-litou je ale pro budoucnost vědy nebezpečné. Vláda proto navýši-la pro AV ČR rozpočet na příští rok a přislíbila nesnižovat rozpočetve dvou dalších letech; aby vytvořila prostor k přípravě cesty dál.V souvislostech stavu veřejných financí, stárnutí populace a s tímspojených rostoucích nákladů na důchody i na zdravotnictví seslábnutím našich konkurenčních výhod se řešení hledá bolestivě.

Bez zásadní změny struktury řízení a financování české vědy,a to jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu a vývoji, to nepůj-de. Když nedokážeme podpořit ty nejlepší, když se nedokážeme ja-ko malá země zaměřit na to, co umíme nejlépe, a když nedoká-žeme spolupracovat mezi jednotlivými částmi výzkumu, mámo budoucnost této oblasti vážné obavy. Vyhrocené spory obou čás-tí výzkumu týkající se jak jejich významu pro společnost, tak nezbyt-nosti a výše jejich financování proto považují za malicherné.

Mám-li zde možnost promluvit, chtěla bych se ostře ohraditproti výrokům týkajícím se složení současné Rady, jejíž jsemprvní místopředsedkyní a které se mě osobně dotýkají. Výroky,že v ní sedí samé nuly, protože část z jejích členů nepublikuje ve

vědeckých časopisech, ilustrují, jak malý je „rybníček“ české vě-dy. Stačí se totiž podívat na složení těchto rad v Evropě, což bypro vědce zvyklé vyhledávat zahraniční prameny mělo být sa-mozřejmostí. Zjistíte, že jde o účelové výroky. Dovolte alespoň je-den příklad za všechny z Finska, ze země, kterou si často dává-me v této oblasti za vzor. Z 18 členů finské Rady pro výzkuma inovace (Research and Innovation Council) je jen šest vědců.Samozřejmě existují i země s odlišným systémem, jako je VelkáBritánie, kde je tento poměr opačný. ČR je poměrem vědců nastraně jedné a zástupců státu, aplikovaného výzkumu a vývojea průmyslu na straně druhé přibližně uprostřed mezi evropskýmizeměmi.

Dále jistě víte, že se u pokračujících kulatých stolů o budouc-nosti české vědy diskutuje o jiném uspořádání. Oceňuji, že pod-klady, které ostatně nepřipravuje Rada, jsou velmi objektivní. Ne-chápu ale, že mediální výroky představitelů Akademie jsou s nimiv příkrém rozporu. Obdobně bych mohla hovořit o práci sekreta-riátu Rady, který na rozdíl od mediálně šířené představy dělá svě-domitě, co mu Rada či její předsednictvo přikáže, a ne to, co semu zlíbí.

Další problém je rozdělení prostředků na ústavy v roce 2010.Vláda v červnu uložila AV ČR rozdělit podle výsledků svého vlast-ního hodnocení do 25. listopadu 2009 ústavům prostředky na rok2010 ve výši 3,4 mld. Akademie věd rozdělila o 315 mil. méněa tyto prostředky přidala k těm, které rozděluje podle jiných, vlá-dě neznámých kritérií a které činí 1,5 mld. Kč. Zda tento systém,kde např. u běžných institucionálních výdajů klesají prostředkypro ústavy více než jiné výdaje, je pro ústavy AV ČR nadále pří-nosný, musí zvážit samy. Pro vládu je ale takovýto postup AV ČRjako správce rozpočtové kapitoly, který vládě odpovídá za hospo-

17 ab

daření s prostředky daňových poplatníků, nepřijatelný. A to tím spí-še, že zřejmě takto přerozdělovala část vládou schválených institu-cionálních prostředků na výzkumné záměry i v minulosti.

Bylo by možná vhodné se zajímat, kolik by dostaly jednotlivéústavy podle tolik kritizovaného hodnocení Rady a kolik dostaly po-dle hodnocení Akademie. Mohu jen konstatovat, že 20 ze 27 ústa-vů, které Akademie ve své zprávě pro vládu označila za nejlepší,dostane od ní na svou činnost méně prostředků, než by dostalypodle hodnocení Rady. Veškeré podklady včetně stanoviska Ra-dy má vedení Akademie k dispozici a Rada rozhodně nechce za-sahovat do vnitřních demokratických mechanismů AV ČR tím, žeby o nich ústavy informovala přímo.

V této souvislosti vás musím upozornit na nový poslanecký ná-vrh na změnu zákona č. 1230/2002 Sb. Jeho podstata je jedno-duchá – ruší všechny podmínky pro Radu i poskytovatele týkajícíse rozdělování institucionálních prostředků mezinárodním audi-tem výzkumu a vývoje počínaje a rozdělováním podle výsledků(ať už hodnocených per review či jinak) konče. Protože poslanec-ký návrh neobsahuje žádné další podmínky, nechává na libovůliRady a vlády, kolik a podle čeho rozdělí institucionální prostředkymezi rozpočtové kapitoly, a na libovůli resortů jako poskytovatelů,kolik jednotlivé ústavy dostanou prostředků. Tímto návrhem by sečeský výzkum vrátil o deset let zpět, kdy peníze na něj byly použí-vány k jiným, často velmi problematickým účelům. Domnívám se,že i AV ČR by se k tomuto návrhu měla vyjádřit.

Témat je samozřejmě celá řada. Měly by společného jmenova-tele – čas běží a Akademie ztrácí možnost dohodnout se s vlá-dou, která je výzkumu a vývoji nakloněna, na základních a nut-ných změnách systému. Na březnovém zasedání uložil Sněmnovému vedení AV ČR připravit a prosazovat koncepční návrhy.V podkladech pro dnešní zasedání jsem ale takový návrh nenaš-la. Akademie se jako celek se všemi vynikajícími vědci z řadyoborů soustřeďuje na kritiku práce Rady a na zachování dosa-vadního neudržitelného systému řízení a financování výzkumua vývoje a ani Sněmu a veřejnosti nepředstavila ucelenou před-stavu o budoucnosti české vědy, výzkumu a vývoje, To je nejenpro mě velké zklamání. Ohrožuje to totiž především budoucnostAkademie samotné.

Na závěr dovolte, abych vám popřála mnoho osobních i pro-fesních úspěchů v nadcházejícím roce.

Předpokládané výdaje státního rozpočtu na VaV před hos-podářskou krizí (8% meziroční růst): 2009 – 24,8 mld. Kč,2010 – 26,8 mld. Kč, 2011 – 28,9 mld. Kč, 2012 – 31,2 mld. Kč,2013 – 33,7 mld. Kč.

Současný rozpočet na rok 2011 a střednědobý výhled naroky 2011–2012: 2010 – 25,4 mld. Kč, 2011 – 24,8 mld. Kč,2012 – 24,8 mld. Kč. Pro rok 2013 (již s 8% růstem oproti ro-ku 2012) – 26,8 mld. Kč. Rozdíl v r. 2013 je 7,3 mld. Kč. �

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický

XXXV. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republi-ky, konané dne 15. prosince 2009 v Praze, přijímá toto usnesení:

I.Akademický sněm

1. bere se souhlasem na vědomí zprávu předsedy AV ČR JiříhoDrahoše;

2. ve smyslu čl. 14 písm. e) Stanov Akademie věd ČR schvalujepředloženou zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR za obdo-bí od XXXIV. zasedání Akademického sněmu;

3. oceňuje, jak předseda AV ČR a Akademická rada AV ČR splnilia dále plní úkoly přijaté usneseními XXXIV. zasedání Akademické-ho sněmu AV ČR, konaného dne 24. března 2009, a mimořádnéhozasedání Akademického sněmu AV ČR, konaného dne 30. června2009;

4. bere na vědomí:a) dosavadní výsledky jednání s předsedou vlády ČR Ing. Janem

Fischerem, CSc., poslanci Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu,mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny, dalšími představi-teli Parlamentu ČR, představiteli vysokých škol a dalších subjektůpůsobících v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací;

b) probíhající jednání u „kulatých stolů“, iniciovaná předsedou vládyČR, jež se zabývají budoucím uspořádáním systému výzkumu,experimentálního vývoje a inovací a jeho financováním;

5. s politováním konstatuje, že:a) jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace a její usnesení na-

dále destabilizují systém řízení a financování výzkumu, experi-mentálního vývoje a inovací;

b) návrhy financování Akademie věd ČR a jejích pracovišť, před-kládané Radou pro výzkum, vývoj a inovace, včetně středně-dobého výhledu, nadále ohrožují existenci Akademie věda činnost jejích pracovišť;

6. vyjadřuje znepokojení nad tím, že dosud nedošlo k ustavení Radypro výzkum, vývoj a inovace v novém složení, včetně jejího sekre-tariátu, tak, aby vznikl odborný a kompetentní orgán schopný for-mulovat a hájit naléhavé potřeby vědy a výzkumu v ČR a dlouho-dobé zájmy společnosti v této oblasti;

7. ukládá předsedovi AV ČR a Akademické radě AV ČR, aby:a) nadále v jednání s představiteli státních orgánů ČR, představi-

teli politických stran i zástupci zahraničních institucí upozorňo-vali na ohrožení vědy a výzkumu v ČR v důsledku chybné rea-lizace Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací;

b) ve spolupráci s reprezentacemi vysokých škol a zástupci dal-ších subjektů působících v oblasti výzkumu, experimentálníhovývoje a inovací pokračovali v přípravě návrhu kvalitníhoa funkčního systému financování výzkumu a vývoje v ČR a ná-vrhu metodiky jejich hodnocení;

c) ve spolupráci s pracovišti AV ČR pokračovali v organizováníinformačních akcí o postavení, činnosti a výsledcích práceAkademie věd ČR.

18ab

USNESENÍ XXXV. ZASEDÁNÍAKADEMICKÉHO SNĚMU AV ČR

a k a d e m i c k ý s n ě m

II.Akademický sněm

1. bere na vědomí předloženou zprávu o ekonomické situaci Aka-demie věd ČR a o očekávaných výsledcích jejího hospodařenív roce 2009;

2. souhlasí, aby Akademická rada AV ČR ve smyslu čl. 29 StanovAkademie věd ČR schválila závěrečný účet rozpočtové kapitoly 361Akademie věd ČR za rok 2009 s tím, že tento dokument bude do-datečně předložen ke schválení XXXVI. zasedání Akademickéhosněmu;

3. oceňuje způsob, jakým Akademická rada AV ČR za daných obtíž-ných okolností sestavila návrh rozpočtu Akademie věd ČR narok 2010;

4. schvaluje ve smyslu čl. 14 písm. d) Stanov Akademie věd ČR roz-počet Akademie věd ČR na rok 2010 a jeho rozpis na pracovištěpodle předloženého návrhu;

5. vítá prohlášení vlády ČR ze dne 5. října 2009, ve kterém se vláda –na základě projednání situace financování Akademie věd České re-publiky z podnětu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy – za-vázala k tomu, že „rozpočtový limit pro kapitolu Akademie věd Čes-ké republiky pro roky 2011 a 2012 bude upřesněn s cílemnesnižovat podíl finančních prostředků pro Akademii věd České re-publiky a její ústavy za předpokladu přijetí odpovídajících celkovýchtransformačních opatření v oblasti vědy a výzkumu v ČR“, a dopro-vodné usnesení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělo-výchovu Poslanecké sněmovny ze dne 11. listopadu 2009, ve kte-rém tento výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijalanásledující usnesení: „Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, abynesnižovala institucionální podporu Akademie věd ČR a ve středně-dobém výhledu rozpočtu na rok 2011–2012 zachovala institucionál-ní výdaje Akademie na úrovni roku 2009.“

III.Akademický sněm

1. bere se souhlasem na vědomí předloženou zprávu Dozorčí komi-se Akademického sněmu za uplynulé období;

2. ukládá Akademické radě AV ČR, aby projednala připomínkya návrhy uvedené ve zprávě a přijala k nim příslušná opatření;

3. bere na vědomí informaci, že předsedou Dozorčí komise Akade-mického sněmu byl s účinností od 26. října 2009 na zbytek funkční-ho období 2006–2010 zvolen RNDr. Jan Kočka, DrSc.

IV.Akademický sněm

zvolil podle čl. 14 písm. i) a čl. 39 odst. 1 Stanov Akademie věd Čes-ké republiky v doplňovací volbě tyto členy VĚDECKÉ RADY AV ČRna zbytek funkčního období 2009–2013:prof. Dr. Tilman Berger (Universität Tübingen),prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc. (Matematický ústav AV ČR, v. v. i.),RNDr. Antonín Fejfar, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.),

doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.(Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.),PhDr. Antonín Kostlán, CSc. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR,v. v. i.),Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (Ústav přístrojové techniky, AV ČR, v. v. i.),prof. RNDr. Jana Musilová, CSc. (Masarykova univerzita),prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc.(Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.),RNDr. Milan Paluš, DrSc. (Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.),

19 ab

prof. Ing. Pavel Vlasák, DrSc. (Ústav pro hydrodynamiku AV ČR,v. v. i.),prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. (Masarykova univerzita).

V Praze 15. prosince 2009

Ověřili: dr. VLADIMÍR NEKVASIL,předseda návrhové komise,

prof. MIROSLAV TŮMA,předsedající Akademického sněmu

Informace z 11. zasedáníAkademické rady AV ČR dne 1. prosince 2009Akademická rada se zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:

Schválila� úpravy Jednacího a Volebního řádu Grantové agentury AV ČR;� úkony navržené Majetkovou komisí AV ČR ve věci nakládání

s nemovitým majetkem dle zápisu z jejího 8. zasedání konanéhodne 24. listopadu 2009 a přidělení služebních a startovacích bytůa výměnu bytů dle zápisu ze 4. zasedání Bytové komise AV ČRkonaného dne 23. listopadu 2009;

� zvýšení základního kapitálu nepeněžním vkladem – vloženímčásti podniku, který je majetkem Ústavu jaderné fyziky AV ČR,v. v. i., do společnosti RadioMedic, s. r. o., a Dodatek č. 1 k Ná-jemní smlouvě o nájmu a podnájmu nebytových prostor;

� statut Rady pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vě-deckých pracovníků AV ČR včetně zprávy o hlavním zaměření jejíčinnosti;� orientační program činnosti Akademické rady AV ČR na

I. pololetí 2010.

Souhlasila� s novou Dohodou o vědecké spolupráci mezi AV ČR a Brit-

skou akademií.

Jmenovala� předsedou Dozorčí rady Ústavu anorganické chemie AV ČR,

v. v. i., Ing. Karla Aima, CSc., s účinností od 1. ledna 2010 na pěti-leté funkční období, tj. do 31. prosince 2015;

� předsedou Dozorčí rady Fyziologického ústavu AV ČR,v. v. i., prof. Ing. Vladimíra Marečka, DrSc., na pětileté funkční ob-dobí, tj. do 31. prosince 2015;� předsedou Dozorčí rady Ústavu analytické chemie AV ČR,

v. v. i., prof. RNDr. Jana Zimu, DrSc., na pětileté funkční období,tj. do 31. prosince 2015;

� nominační komisi pro výběr kandidáta na obsazení funkcemístopředsedy Grantové agentury AV ČR ve složení: předseda– RNDr. Miroslav Flieger, CSc. (Mikrobiologický ústav AV ČR,v. v. i.); členové – prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc., Dr. h. c. (Ústavteoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jiří Ga-briel, DrSc. (Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.), RNDr. PavelHejda, CSc. (Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.), doc. PhDr. LydiaPetráňová, CSc. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.), prof. Ing. Ka-rel Štulík, DrSc. (Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fa-kulta), prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc. (Ústav informatiky AV ČR,v. v. i.);� členkou Bytové komise AV ČR na návrh ředitele Geofyzikál-

ního ústavu AV ČR, v. v. i., pí Blanku Samcovou (Geofyzikální ústavAV ČR, v. v. i.) s účinností od 2. prosince 2009.

Výsledky voleb VR AV ČRDne 17. prosince 2009 se konalo šesté zasedání Vědecké

rady AV ČR, na kterém byli zvoleni předseda a místopředse-dové VR AV ČR na funkční období 2009–2013. Předsedou VRAV ČR byl zvolen doc. RNDr. Karel Oliva, Dr., místopředsedyVědecké rady AV ČR prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc. (I. oblast věd),prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc. (II. oblast věd), PhDr. AntonínKostlán, CSc. (III. oblast věd).

-red-

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

bulletinak

adem

ický

ZÁVAŽNÉ PROJEDNÁVANÉ BODY A ZÁVĚRYZE ZASEDÁNÍ

Směrnice Rady k přípravě návrhu výdajů stát-ního rozpočtu ČR na výzkum, experimentálnívývoj a inovace na rok 2011 s výhledem na léta2012 a 2013

Příprava návrhu rozpočtu na VaVaI na rok 2011a výhledu na léta 2012–2013 má pět hlavních kroků.Jedním z prvních je předání směrnice pro přípravunávrhu rozpočtu Rady poskytovatelům. Směrnice ur-čuje rozsah návrhů předkládaných jednotlivými po-skytovateli, způsob předávání návrhů a rovněž prin-cipy, podle kterých bude postupováno při přípravěnávrhu výdajů dané obecně závaznými předpisya usneseními a prohlášeními vlády. Ve Směrnici je zo-hledněno stanovisko Ministerstva financí Ing. E. Ja-noty ze dne 4. prosince 2009.

Rada schválila Směrnici k přípravě návrhu výda-jů na VaVaI na rok 2011 s tím, že v částech týkají-cích se výdajů ústavů AV ČR bude doplněna o vý-daje ostatních výzkumných organizací, tj. vysokýchškol, resortních výzkumných ústavů a ostatních vý-zkumných organizací, a uložila 1. místopředsedkyniRady zaslání Směrnice poskytovatelům.

Návrh programu TA ČR – ALFAPředseda Technologické agentury ČR podle zá-

kona č. 130/2002 Sb. předložil Radě ke stanoviskuProgram na podporu aplikovaného výzkumu a ex-perimentálního vývoje ALFA. Současně byl předlo-žen návrh stanoviska k tomuto programu, ve kte-rém Rada vznáší některé připomínky a drobnádoporučení na úpravu programu.

K materiálu byla uvedena i připomínka a memo-randum OK SHV, kdy podle ní předložený programTA ČR na rozdíl od dalších priorit aplikovaného vý-zkumu, vývoje a inovací nepostihuje prioritní ob-last společenskovědní z dokumentu Priority rozvo-je české společnosti, který je součástí vládouschválené Národní politiky VaVaI. Na jednání zá-stupců OK SHV s předsedou TA ČR bylo násled-ně dohodnuto, že vzhledem k řadě specifik v ob-lasti aplikovaného společenskovědního VaV TA ČRco nejdříve připraví samostatný program (pracov-ně nazvaný OMEGA), na jehož tvorbě se budeOK SHV podílet.

Rada schválila stanovisko Rady k návrhu progra-mu TA ČR ALFA a uložila sekretáři Rady zaslat sta-novisko předsedovi Technologické agentury ČR.

20ab

r a d a p r o v ý z k u m a v ý v o j

Žádost MŠMT o doporučení Rady ke jmeno-vání členů Akreditační komise od 1. září 2010

Na předsedu Rady se obrátila ministryně MŠMTdr. M. Kopicová se žádostí o doporučení Rady kejmenování členů Akreditační komise pro funkční ob-dobí od 1. září 2010 a stanoviska k návrhu na člen-ství, kdy pěti členům včetně předsedkyně končíprvní funkční období. Za zesnulého prof. Sojku na-vrhuje MŠMT prof. Kočendu.

Rada vyzvala všechny své členy k zaslání návrhuna jmenování členů Akreditační komise formou od-borných životopisů s krátkým odůvodněním jejichnavržení do 17. prosince 2009, aby mohl být návrhzaslán MŠMT do 31. prosince 2009.

Návrh revokace usnesení Rady z 247. zasedá-ní RVVI k bodu B6

Cílem předložení tohoto materiálu na Radu bylnávrh na změnu usnesení z 247. zasedání RVVIk bodu B6 Návrh na zmírnění kritérií pro vyřazenívýsledků z Hodnocení 2009, které znělo „Rada roz-hodla na základě výše uvedených zákonných důvo-dů o vyřazení všech předmětných výsledků, tj. budedodatečně vyřazeno celkem 72 275 výsledků z Hod-nocení 2009“.

Podle pozměňovacího návrhu k tomuto bodu,který předložili členové Rady prof. Fiala a prof. Má-lek, bylo změněno usnesení, kdy Rada rozhodlao vyřazení pouze těch výsledků z Hodnocení 2009,které nelze spolehlivě verifikovat na základě mezi-národně a národně uznávaných databází určenýchMetodikou hodnocení 2009, a uložila sekretariátuRady zveřejnit informaci o změně svého rozhodnu-tí a změny promítnout do Hodnocení výsledků vý-zkumu a vývoje v roce 2009 v průběhu Třetí etapyhodnocení výsledků.

Centrální evidence aktivit VaVaI – vypořádánímeziresortního připomínkového řízení

Na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpořevýzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bylijednotliví poskytovatelé požádání o vyjádřeník nové části informačního systému výzkumu, ex-perimentálního vývoje a inovací – CEA, Centrálníevidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací. Tatokomponenta IS VaVaI bude aktivována od 1. ledna2010.

K materiálu byly uplatněny připomínky od AV ČRa Ministerstva kultury, které uvedlo jednu připomín-ku jako zásadní. Návrh na vypořádání připomínko-

Informace z 248. zasedání

vého řízení byl obsahem přiloženého materiálu.Materiál byl Radě předkládán bez rozporu.

Rada souhlasila s navrženým vypořádáním mezi-resortního připomínkového řízení a uložila sekreta-riátu Rady, aby byla připomínková místa o vypořá-dání jejich připomínek informována.

Zpráva o podrobnějším hodnocení výsledkůVaV ústavů AV ČR za léta 2003 až 2007, použitémetodice a rozdělení institucionální podporyvýzkumným organizacím

Usnesením ze dne 29. června 2009 č. 838 k ná-vrhu výdajů státního rozpočtu České republiky navýzkum, vývoj a inovace na rok 2010 s výhledemna léta 2011 a 2012 vláda uložila předsedovi AV ČRpředložit do 25. listopadu 2009 RVV podrobnějšíhodnocení výsledků výzkumu a vývoje ústavů AV ČRza léta 2003 až 2007, použitou metodiku a rozděle-ní institucionální podpory výzkumným organizacím.Podle bodu III. 3 a) výše zmíněného usnesení vládauložila předsedovi vlády a předsedovi Rady předlo-žit vládě do 15. prosince 2009 návrh rozdělení insti-tucionální podpory výzkumným organizacím zříze-ným AV ČR na základě podrobnějšího hodnocenípodle bodu III/2 tohoto usnesení.

Rada po diskusi neschválila zprávu Akademievěd ČR a požádala předsedu Rady o předloženíInformace o podrobnějším hodnocení výsledků vý-zkumu a vývoje ústavů Akademie věd České republi-ky za léta 2003 až 2007, použité metodice a rozděle-ní institucionální podpory výzkumným organizacím

21 ab

dle bodu III. 3 a) usnesení ze dne 29. června 2009č. 838 vládě k projednání.

Ověřitelnost výsledků vykazovaných v RIVTento materiál byl předložen na základě úkolu pro

Komisi pro hodnocení výsledků (KHV) z 246. zasedá-ní Rady z října 2009, kterým bylo předložit do 15. pro-since 2009 Radě materiál, ve kterém budou navrže-ny principy a metody ověřitelnosti jednotlivýchdruhů výsledků, tj. kontroly pro posouzení oprávně-nosti vykazovaných výsledků výzkumných aktivitpodle § 14 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb.

Znění předkládaného materiálu bylo odsouhlase-no KHV po jednotlivých bodech. Materiál není za-měřen na hodnocení odborné úrovně jednotlivýchvýsledků, ale navrhuje zavedení pravidel pro kon-trolu výsledků pro ověření jejich pravdivosti z hle-diska splnění definice příslušného druhu výsledku,stanovení rozhodujících kritérií pro posouzenísprávného zařazení ke konkrétnímu druhu výsledkua způsobu ověřitelnosti rozhodujících údajů vykáza-ných v RIV pro ověření jejich pravdivosti, tj. vlastníexistence výsledku.

Rada schválila předložený materiál a uložila KHVmateriál zapracovat do Metodiky rozdělování insti-tucionálních prostředků výzkumným organizacímpodle dosažených výsledků a hodnocení výsledkůukončených programů v roce 2010.

Dále uložila sekretariátu Rady promítnout odsou-hlasené změny do kontrol údajů předávaných do ISVaVaI v roce 2010.

Rady pro výzkum, vývoj a inovacedne 11. prosince 2009

Ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i.,vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa vedoucího technicko-hospodářské správy

Požadavky:ukončené VŠ vzdělání ekonomického směru (Ing., Mgr.);

znalost účetnictví,znalost problematiky financování výzkumu a vývoje;

praxe 10 let.

Přihlášky s životopisem, přehledem odborné činnosti a doklady o splnění kvalifikačních předpokladůzašlete do 31. 1. 2010 na adresu Geologický ústav AV ČR, v. v. i.,

Rozvojová 269, 165 00 Praha 6-Lysolaje,ref.: M. Uldrychová, tel. 233 087 208.

O konání výběrového řízení budou uchazeči písemně informováni.

bulletinak

adem

ický

Jenom na obsáhlém poli biologie, od molekulárnípo ekologickou, je požitkem konfrontovat tu její

část, která postupně odkrývá mechanismy životsjednocující – společné všemu živému – a na dru-hém pólu fenomény rozrůzňující, ve výsledku tedybiodiverzitu jako princip pro život záchovný protivnějším změnám.

Badatel versus úředníciPokud resortní manažer, potažmo státní byrokrat,

dočetl až sem (za předpokladu, že by se vůbec ta-kovému textu věnoval), nejspíš list odloží. Neb munepomůže v nakládání s tím, na jakých institucíchtady a teď vědu/výzkum provozovat, v jakém tomá být rozměru, resp. co je postradatelné, jak vý-

22ab

Věda od svého zrodu vytváří v mnoha ohledech svébytný obraz světa.Jeho krása není postižitelná jinými prostředky lidského usilování;

ani uměním, ani řemeslem, ani technologiemi, ani věroučným odpoutáním.Myšlenky a vědecké představy vytvářející a dynamizující onen obraz světa

jsou v zásadě dvojího druhu: první se stávajímetodologickým instrumentariem, předurčují postup práce,

druhé stojí až na konci procesu, jsou produktem vědy.Úžasná je variabilita v prvním i druhém atributu podle oborů tak,

jak se rodily spolu s rozšiřujícím se zájmem o další objekty– známé, nově objevované nebo propojované do nových vztahů.

RADOST Z POZNÁNÍ NENÍ(na okraj státní podpory institucionalizované vědy a

v ě d a a v ý z k u m

stupy hodnotit (komu v tom věřit) a odtud: kolik doprovozování investovat a jakým způsobem efekti-vitu kontrolovat. Odhodlá-li se vinout úvahu od bo-du: „Jaká je role vědy v soudobé společnosti?“,nejspíš ho napadne zůstat u té „viditelnější“ (ucho-pitelnější) sféry, tedy u aplikací vědy. Přitom mu zadveřmi přešlapují neúnavní lobbisté z hospodář-ské a podnikatelské arény, jejichž nářky na maloustátní podporu jsou za ta léta transformačníhoekonomického procesu unavující. Privátní firmy,resp. akciové společnosti vzniklé salámovou me-todou oddělování od někdejších státních gigantůtonou v dluzích a kamarádi ve zbytkové nástupnic-ké organizaci původního státního podniku ne vždyefektivně bojují s veřejným míněním o zakázkovévyužití dotačních financí (včetně těch z Evropskéunie). Banky naopak rostou a rády by další repre-zentativní místa a budovy. Kam ještě sáhnout?Možná právě do kultury, do vědy, do vzdělání– i tam se „válejí“ kusy majetku a vedou sem sicejiž menší, ale aspoň nějaké státní penězotoky. Na-víc někteří sebejistí vědátoři, ať už z Akademievěd nebo z univerzit, si při vědomí konjunkturysvého oboru „na burze“ veřejné popularity sami ří-kají o kvantifikaci výkonu. Bude nejlépe jim vyho-vět, resp. využít „tvořivé“ schopnosti matematickyvyjádřit cokoli – těch z nich, kteří mají rádi veškerýsvět zaškatulkovaný do zjednodušujících formu-lek. Jistě rádi nám přihrají „geniální“ algoritmusk ovládání té jinak neovladatelné skrumáže nepře-hledných disciplín s tak rozmanitými zvyklostmi,s tak různými stupni vývoje (někdy navíc odlišnými odzahraničí, protože za totality byly tabu – např. ekolo-gie). Jakmile se metoda jednou uzákoní, pohltí se na-vzájem a bude pak stačit každoroční drobná modifi-kace buď v čitateli, nebo ve jmenovateli zlomku, či jak

Tento článekPavla Kováře

byl publikovánv časopise

Živa 5/2009.

to bude vypadat. A s ovládnutím institucionalizovanévědy máme vystaráno.

Badatel versus podnikateléTohle není třeba říkat zkušeným vědcům, ale

mladým adeptům možná ano: „První a nejdůležitěj-ší věcí ve vědě je, že nesmíte vědět, jaký výsledekzískáte.“ Tato filozofie je ovšem v přímém rozporus tím, co po nás chce, resp. jak nás chce mít zmák-nuté hodnotitel, přidělovatel peněz, státní úředník.Vrací se to stále. I v současné vzrušené atmosféřenad restringující reformou vědy a výzkumu (VaV)zaznívá z té strany, odkud především vítr fouká,v prohlášeních Hospodářské komory nebo Svazuprůmyslu a dopravy: „Požadavek zjištění, jaký usku-tečněný vědecký výzkum bude realizovatelnýv horizontu 5–10 let“, resp. obecně „fakta o rentabi-litě“ (ta, jak bylo v případě dobře měřitelného apli-kovaného výzkumu podporovaného hospodářský-mi ministerstvy publikováno, dokládají „černé díry“při využívání financí na výzkum a minimální efektivi-tu).“ Pokud odpovědi na vědecké otázky předemznáte a dokážete si výsledky naplánovat, není třebashromažďovat důkazy. Když něco nevím a chci toteprve zjistit, mám k dispozici zhruba dva možnépřístupy podle charakteru oboru – v případě opa-kujících se objektů provést experiment, v případěunikátních jevů vázaných např. na geografickésouřadnice konat pozorování, resp. monitorovánírelevantních parametrů, hledat logické souvislostimezi fakty a jejich konzistenci. Ekonomistní výkaz-nictví do výhledu tu v běžném slova smyslu předsta-vuje problém. Přímý posuzovatel navrženého pro-jektu, tedy vize ve stavu zrodu, musí prozíravěa citlivě zhodnotit kvalifikovanost navrhovatele v po-stupu kroků, odhadnout z jeho předchozích dolože-ných výsledků schopnost interpretace zjištěnéhoa rámcově posoudit adekvátnost plánovaných nákla-dů. Nemůže zaručit kladný či záporný výstup propo-novaných experimentů, ale má vědět, že obě alterna-tivy budou znamenat posun vpřed. O bezprostřednímekonomickém výstupu tu není řeč, jakkoli potenciáltušíme. Kolik dalších mezikroků k aplikaci bude ješ-tě následovat, na to nechť si Hospodářská komo-ra – pokud je nemá – najme odborníky z vyspěléhozahraničí, kde firemní experti pro podniky aktivněsledují prominentní vědecké časopisy v jednotlivýchpraktických odvětvích.

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovacív ČR pracuje s krédem „z peněz znalosti, ze zna-

23 ab

lostí peníze“ ve jménu podpory „inovačního pro-středí“ a „spolupráce výzkumných organizacís podniky ekonomickými nástroji“. Vláda, která re-formu zaštítila, dlouhodobě deklaruje chybějícívětší participaci průmyslové sféry na podpoře vě-decko-výzkumné infrastruktury. Prozatímní příkla-dy činů v praxi však ukazují na pokusy zprůchod-nit můstky mezi majetkovými a peněžními zdrojistátní a soukromé sféry na úkor veřejnoprávníhosektoru (např. kauza fakultních/univerzitních ne-mocnic v legislativních návrzích týkajících se vy-sokého školství stejně jako posílení kompetencísprávních rad univerzit a do nich dosazovanýchbossů z komerčních a komunálně-politických kru-hů). Zcela opačné nasměrování penězotoků, tedydovnitř šiku privatizérů, začíná vypadat jako fron-tální fenomén (nejen stagnace, resp. kráceníinstitucionálních prostředků pro vědu na úkor ne-průhledného polykání „aplikacemi“, ale třeba i tla-ky na dotování soukromých škol systémem nor-mativů na hlavu studenta, jako je tomu zatímu veřejných vysokých škol). Ilustrativní příklad již„hotové“ praxe možno citovat: „Účelovou podporuformou dotace jsme v rámci programu TIP zatímpřiznali 421 projektům výzkumu a vývoje v celko-vé částce 1,057 miliardy korun“ (mluvčí Minister-stva průmyslu a obchodu). A na jiném místě přidotazu na přesnější informace o firemních progra-mech, které dotaci obdržely, jako je např. projekt,který by měl končit až v r. 2017 a stát do něj in-vestuje přes 11 miliard Kč, se dovídáme: „V sou-časné době jsou informace o projektu neveřejné“(Ekonom, 2009, 33: s. 18).

Badatel versus autorityJe sice pravda, že v běžném „provozu“ společ-

nosti nectění autorit, alespoň těch morálně pev-ných, život všem narušuje, komplikuje a je pří-činou trendů k extremismu a k nefungování

K ZAPLACENÍaplikovaného výzkumu)

FOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

bulletinak

adem

ický samozřejmostí. Nicméně když mluvíme o svobod-

ném prostoru myšlenek ve vědě, nesmíme se ne-chat ovlivnit jakoukoli světskou autoritou. Ta nenízdrojem objektivní informace. Ani v tom, co je pa-třičné či nepatřičné v bádání, ani v tom, kteroučást ze zjištěných dat k celkovému vyhodnocenípoužít/nepoužít. U nás v důsledku zdaleka nedo-nošené demokracie a grunderského kapitalismu,jaký prožila Amerika nebo Austrálie ve svých dáv-ných počátcích, se dá modelově použít autoritastátně nejvyšší, jejíž příznačný aktivismus máv této věci mimořádný rozměr. Prezident VáclavKlaus se hned zpočátku relativního snižování vý-dajů na vědu dal neprodleně slyšet: „Je iluzí my-slet si, že vědecké bádání či podobné aktivity majípro budoucnost České republiky vyšší významnež např. zdravotnictví, policie, státní správa atd.S tím – ač akademicky myslící a cítící člověk – ne-mohu souhlasit.“ Nezmiňuje se už o tom, jaký roz-díl v potřebné době „výcviku“ po výpadku jednéprofesní generace existuje mezi badatelskou sfé-rou a např. policisty, ani o tom, že vyspělé státyv době ekonomické krize nesnižují, ale naopakzvyšují výdajový podíl na tak strategickou rozvo-jovou oblast, jakou je věda a vzdělání. „[…] Mámza zlé nejen politikům, ale i mnoha vědeckýmoborům, že rezolutně neupozorňovali na rizikabezhlavě a voluntaristicky expandujících odvětví,různých finančně astronomicky náročných alar-mistů (jako je např. „bublina“ tzv. globálního ote-plování…),“ pokračuje V. Klaus. Podle této formu-lace ztotožňuje jedno jím neoblíbené odvětvízkoumání se zpolitizovaným hnutím (aniž by senavíc zabýval faktickým vývojem poznatků, kteréi ono hnutí alespoň zčásti a čím dál více legitimizují).Avšak zejména přehlíží liberalizovaný systém soutě-že o podstatnou část prostředků, které k rozvoji vě-dy po r. 1989 u nás přispěly. Nejen nekompetenceve zbytečně zpolitizovaném tématu globální klima-tické dynamiky, ale nově též v problematice dlouho-dobé proměnlivosti života na Zemi (viz medializova-ná diskuse kolem semináře Centra pro ekonomikua politiku – CEP k výročí Ch. Darwina se skandál-ním vystoupením Petra Hájka z prezidentské kance-láře – http://www.cepin.cz/cze/clanek.php?ID=896)propůjčuje skrz jeho „dítě“ CEP půdu nepochopi-telnému podbízení se iracionalitě nebo možnáúčelovosti. Přímočaře uvažující prostý občan sipatrně odpoví pádným soudem o předlistopado-vém Prognostickém ústavu Akademie věd, jenžsice nepředpověděl nic z toho, co se později při-hodilo, ale vyvrhl do všech budoucích partají své

24ab

v ě d a a v ý z k u m

zaměstnance, kteří rozprostřeni od pražského ná-vrší až po Brusel jako zázrakem setrvávají na no-vodobé politické scéně do žhavé současnostidnešní ekonomické krize. Křivku jejího postupunikdo z nich ani vzdáleně neodhadl. Výstižně rolimasy protagonistů poválečné ekonomické branžemapují význační ekonomové oslovení deníkemFinancial Times (What is the point of economists?,28. 7. 2009), kde zaznívá z empirie odvozená me-tafora přirovnávající je k apendixu, na který jsmesi již zvykli podobně jako na pizzerie nebo nádražníosobní váhy. Svým rozdělením do vyznavačskýchklanů mohou být coby společenský fenomén zají-maví především pro behaviorální psychology.

Redakce Živa požádala o osobní text. Nechcise tomu vyhnout, ale zároveň nechci komentář na-tahovat. Pro úplnost: zhruba polovinu dosavadní-ho profesního života jsem strávil v Akademii věda druhou na Univerzitě Karlově, spoluzakládal jsemspolečné pracoviště obou institucí a participoval nasdílených projektech. První velký rozruch kolem fi-nancování vědy srovnávaný některými kolegy se sou-časnou situací proběhl na přelomu let 2004–2005.Akademická obec s médii silně prožívala minister-sky zpackanou „soutěž“ o institucionální finance(tzv. výzkumné záměry) na období 5–7 let. Byť vevnímání soutěže o peníze lze nalézt analogies dnešní situací, existují rozdíly hlavně v metodi-kách: tehdy byla váha parametrů projektovýchnávrhů posuzována jmenovanými hodnotitelský-mi grémii (teď se ve scientometrickém algoritmuzdůrazňuje kritický moment mechanistickéhoglajchšaltování). Přírodovědecká fakulta UK patři-la mezi několik těžce postižených institucí s ne-sporně špičkovými týmy, u nichž hodnotitelé „pomi-nuli“ výborné výsledky navrhovatelů z předchozíhoobdobí, čímž mělo dojít k rozprášení týmů a sníže-ní konkurenceschopnosti fakulty jako celku. V roliděkana fakulty vytíženého po další dva roky inten-zivními aktivitami k zacelení finančního výpadkua udržení badatelských skupin jsem už opakova-ně poděkoval těm kolegům z Akademie věd, kteříveřejně zvedli hlas a napomohli tak k nápravě.Výsledkem bylo po dvou letech vyhlášené ještějedno kolo soutěže o výzkumné záměry se spra-vedlivější metodikou hodnocení, a přestože šloo významně menší finanční perspektivu, došlo ale-spoň k částečné nápravě. Následky r. 2005 všakv materiální i psychologické oblasti trvají dodnes.

Principiální pospolitost vědecké komunity je za-ložena na sdílení hodnot bez ohledu na to, v ja-kém typu instituce kdo působí, a nejnešťastnější

by bylo nechat se vehnat do meziinstitucionálníhorozkolu. Přirozeně se střídající vlny oborových kon-junktur, momentální nedostatek nástupců v někte-rém odvětví nebo chyby ve státním managementuté které disciplíny v minulosti by nás neměly dovéstzpět k eliminaci širšího zázemí tak, jak to předvádělněkdejší režim v podobě „progresivních“ a „útlumo-vých“ směrů. Jakkoli excelence je potřebná, jistá„udržovací elita“ schopná alespoň rozumět výsled-kům v oboru vyprodukovaným jinde a umožňujícíjejich přenos do výuky nebo do aplikací je pro státstrategickou hodnotou. Pravdou je – jak často za-znívá v obraně Akademie věd – že vysoké školynezávisí jen na jednom zdroji institucionálního fi-nancování – když vyschne tok na výzkum, zůstanetok na výuku. Rád bych však upozornil, že toky ne-lze „přelévat“, fakulty absolvují rok od roku víc a vícrůzných kontrol od Ministerstva školství, mládežea tělovýchovy po Nejvyšší kontrolní úřad, které ja-ko první věc zkoumají striktní účetní oddělenost vy-užívání obou typů prostředků, a navíc se objem pe-něz dotující výukové výdaje na studenta rok odroku snižuje. Kromě toho si u výzkumných univer-zit nelze dělat iluze, že by kvalita výuky nedopro-vázené vědeckou aktivitou pedagogů procházeladál akreditačními kritérii – k zániku pracovišť bys menším zdržením došlo rovněž. Takže tento ar-gument má omezenou plat-nost. Pokud v čelním střetus aktuální překotností přijme-me potřebu transformace poperiodách letitých váhání, jezřejmé, že co po správní liniibolí Akademii věd nejvíc, jepřípadná ztráta autonomie,resp. hrozící ministersko-by-rokratická kuratela. Té si na-opak „užívají“ vysoké školyspravované resortním minis-terstvem, které má vedle nichna starosti agendy všech niž-ších typů škol až po mateř-ské. Když vyjdou za platy doulic stávkovat učitelé, veřej-nost neví, že jejich drtivá větši-na odzdola po středoškolskouúroveň je státními úředníky, narozdíl od většiny vysokoškol-ských pedagogů z veřejno-právních institucí, kteří si tu-díž nátlakem nevynutí nic.Prvním krokem ke změně by

25 ab

Zakládací listinapražské univerzitys přivěšenoupečetí Karla IV.vystavená v Prazedne 7. dubna 1348

tedy mělo být dobře připravené legislativní sblíženíu prototypů vědeckých institucí, jako jsou např.Akademie věd a výzkumné univerzity za součas-ného oddělení univerzit od mateřských školeka učilišť. Přestože lze pochopit averzi k nadřízené-mu arbitru, pak alespoň dočasným nástrojem k od-pracování zákonodárného procesu by mohlo býtMinisterstvo vědy a vysokého školství. Sbližující le-gislativní prostředí by logicky lépe ospravedlňovalojednotnou metodiku k hodnocení vědy, jakkoli jsempradávným skeptikem k možnosti, že by vzorečekmohl být vylepšen – vždy bude pro rozhodovatelejen nástrojem k účelové manipulaci.

„Zmocňuje se nás zvláštní neklid ducha a znepo-kojení, obracíme-li mezi věcmi, po nichž naše srd-ce touží a s nimiž se královské úvahy setkávají ne-ustále, břit své mysli především k tomu, jak by senaše České království […] mohlo řízením našehosprávcovského výnosu v našich dobách mistrov-sky zaskvít také hojností moudrých mužů,“ vepsalKarel IV. do Zakládací listiny Vysokého učení, kte-ré dne 7. dubna 1348 založil k vytvoření svobodné-ho prostoru tvůrčího bádání omezeného pouze jed-ním – etickým – imperativem. �

PAVEL KOVÁŘ,Univerzita Karlova

REPR

OFO

TOZ

KNIH

YKA

REL

IV.–

CÍSA

ŘZ

BOŽÍ

MIL

OST

I

bulletinak

adem

ický

Ofenziva naturalismu soustředila pozornost najeho dílo i ve sféře filosofie. Oddělení analytic-

ké filosofie Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., jiždva roky řeší grant Evoluční principy a filosofie vě-dy, který mapuje způsoby využití evolučních me-chanismů v různých oblastech filosofie a snaží se jekriticky zhodnotit. Dvojí darwinovské výročí poskyt-lo členům grantového týmu jedinečnou příležitostzorganizovat v Praze mezinárodní konferenci právěna téma vztahů mezi filosofií a evoluční biologií. Akce

26ab

Dvojí darwinovské výročí – dvě stě let od narození Charlese Darwina a sto padesát letod prvního vydání jeho základního díla O vzniku druhů – si intelektuální svět

v uplynulém roce připomněl při nejrůznějších příležitostech, od vědeckých konferencíaž po umělecké výstavy. Je zbytečné zdůrazňovat, že vliv díla Charlese Darwina

sahá daleko mimo oblast biologie. Tak tomu koneckonců bylo již v době prvního vydáníjeho základních prací. Těžko soudit, zda se dnes o Darwinovo dílo zajímají

více přírodovědci nebo specialisté z humanitních oborů, ačkoli přímý vliv je nepochybněpatrnější u těch prvních. Tak jako tak, existuje jen málo osobností,

jež měly tak velký vliv v celé plejádě oborů jako právě Darwin.

DARWINISTICKÉ PRINCIPY VE FILOSOFIIHODNOT, POZNÁNÍ A NÁBOŽENSTVÍ

v ě d a a v ý z k u m

pod názvem Knowledge, Value, Evolution se usku-tečnila s cílem prozkoumat současné podoby těchtovztahů. Organizátoři se záměrně vyhnuli speciálnísféře filosofie biologie, v níž je přítomnost darwinis-mu samozřejmým předpokladem, a raději se zamě-řili na kontroverzní oblasti filosofie hodnot, poznánía náboženství. V nich se přijetí darwinistických prin-cipů v řadě případů setkává se silným odporem ně-kterých skupin z důvodu údajného podkopávání zá-kladů lidské důstojnosti, ztráty mystického rozměrulidské existence a mechanistického vysvětlení pod-staty člověka. Cílem konference bylo mimo jiné vy-vrátit podobná obvinění, která se zakládají jednouna nepochopení skutečných implikací darwinismu,podruhé na zjevné dezinterpretaci této teorie zaúčelem obhajoby určitých tradičních, většinou ná-boženských tezí.

Na konferenci, jež se konala 23.–25. listopadu 2009ve vile Lanna, vystoupilo se svými příspěvky dvacetjedna filosofů z deseti zemí. Zatímco na jiných po-dobných setkáních dominují přednášející ze západníEvropy, tentokrát se organizátorům podařilo zabez-pečit silnou účast kolegů z východní části kontinentu.Kromě tradičně filosoficky silného Polska byli za-stoupeni Bulhaři, Rumuni a Rusové; samozřejměbylo přítomno několik domácích badatelů. Zároveňvšak nechyběli ani mimoevropští účastníci, dvapřednášející dorazili až z Indie.

Jak napovídal název akce, první blok příspěvků,které na konferenci zazněly v pondělí dopoledne,se týkal problematiky využití evolučních principův teorii poznání, hlavně s odkazem na dílo KarlaPoppera. Hlavní referát přednesl u nás – díky pře-kladům jeho knih – dobře známý profesor vídeňskéuniverzity Franz Wuketits. Profesor Wuketits zma-poval dopady adaptacionistického programu nahlavní otázky epistemologie a etiky. Na několika pří-kladech naznačil, že bez evoluční perspektivy seFO

TO:M

IKEE

LY.W

ORD

PRES

S.CO

M

tradiční problémy poznání nedaří řešit a že etickéimplikace darwinismu jsou sice kontroverzní, avšaknelze je ignorovat. Na aktuální otázky naturalizova-né epistemologie se pak zaměřil další z pozvanýchřečníků, profesor Jonathan Knowles z norskéhoTrondheimu. Upozornil na dilema specifického po-stavení člověka jako poznávající bytosti v kontextuevolučních výkladů poznání. Jak lze formulovat ob-jektivní naturalizovanou epistemologii, pokud jsmevýsledkem evolučního procesu, který máme po-psat? Tento problém má samozřejmě své paralelyi v jiných epistemologických teoriích, Knowles alepoukázal na specifické obtíže, které souvisejí s evo-lučním vysvětlením a s nedostatky v řešeních na-vrhovaných v současnosti. První den konferencepřinesl také dvě velmi hodnotné přednášky českýchkolegů: dr. Zuzana Parusniková pregnantně kritizo-vala Popperův program evoluční epistemologie, za-tímco prof. Jaroslav Peregrin se snažil ukázat pro-ces vzniku specificky lidských norem v evolučnímprocesu a propojit téma nahodilosti selekčních tlakůs teorií normativního inferencialismu, kterou dlou-hodobě obhajuje.

Úterní dopoledne otevřel svým vystoupením po-měrně pravidelný účastník konferencí pořádanýchv Čechách, profesor Anthony O’Hear z Anglie. Jehokritika snah darwinismu o evoluční vysvětlení půvo-du morálky je dlouhodobě známá a vzbudila za-slouženou odezvu. Připomenutí různých aspektůvysvětlení morálky bylo v tomto dni tématem celéhobloku dalších přednášek. Orientovaly se na spoji-tosti mezi Nietzscheho genealogickým přístupema Darwinovou historickou explanací, stejně jako naúlohu evolucionismu při obraně vůči morálnímuskepticismu.

Odpolední blok v úterý zahájil poslední ze zva-ných přednášejících, jeden z nejznámějších filoso-fických naturalistů a specialista na filosofii vědya mysli, profesor David Papineau z King’s Collegev Londýně. Jeho přednáška se týkala evolučníchkořenů kumulativního poznání a kromě skvělé pre-zentace se profesor Papineau zaskvěl v diskusích

27 ab

David Papineauz King’s Collegev Londýněna konferencipřednášelo evolučníchkořenechkumulativníhopoznání.

s ostatními účastníky konference. Následovaly dvěpřednášky z oblasti filosofie vědy a večerní raut, přiněmž nechybělo promítání krátkého animovanéhofilmu z dílny Nicka Parka o tom, co si myslí o evolu-ci přírodním výběrem různá zvířátka. Skvělé pro-středí vily Lanna a kulinářské speciality šéfkuchařestimulovaly dlouhé debaty mezi účastníky a vytvo-ření skutečně vynikající společenské atmosféry.

Poslední, středeční den konference přinesl směspřednášek z několika oblastí, od metafyziky emer-gence přes obranu nemetafyzického naturalismuaž k úvahám o inferenčních strukturách Darwino-vých argumentů. Právě poslední dopolední před-náška dr. Aviezera Tuckera překvapila mnohé od-vážnou tezí o možnosti rekonstruovat Darwinovomyšlení pomocí bayesovských sítí. Odpolední blokse zaměřil na aplikaci evolučních principů vysvět-lení při studiu náboženství, konkrétně pak naotázku, v jakém směru by mohlo být přijetí zjevněprotiintuitivních náboženských tezí evolučně vý-hodné. Diskuse o těchto společensky kontroverz-ních tématech pomalu zdomácňuje i u nás a jepozoruhodné, že oba příspěvky přednesli mladípolští kolegové.

Konference demonstrovala, že dědictví darwinis-mu je živé a že jsme možná teprve na začátku plné-ho využití darwinistických způsobů vysvětlení v ob-lasti filosofie. Je to vidět zvlášť v poslední době narapidně se rozvíjejících evolučních studiích morálkya náboženství, které si získávají pevné místo vedletradičnějšího tématu evoluční teorie poznání a vědy.

Konference nepochybně přispěla k dalšímu zkou-mání těchto témat v našem kulturním prostoru. Jejíúspěch poskytuje naději na pokrok v této oblasti bá-dání. Organizátorům konference se zároveň podařilediční úspěch, neboť se dohodli na vydání sborníkukonferenčních příspěvků s britským vydavatelemCollege Publications. �

JURAJ HVORECKÝ,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

FOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

bulletinak

adem

ický

UNESCO a Organizace spojených národů vyhlá-sily rok 2009 jako Mezinárodní rok astronomie

(International Year of Astronomy – IYA). Na návrh Itá-lie si svět připomněl 400 roků od prvního použití da-lekohledu v astronomii Galileem Galileim. Prožilijsme rok, který nám připomněl nejen úžasný pokrokv poznání vesmíru za posledních 400 let, ale také ob-lohu nad námi jako úžasnou galerii rozmanitých tva-rů i podstat otevřenou k bádání za pomoci dnešníchi budoucích vyspělých technologií.

Nad Mezinárodním rokem astronomie v České re-publice přijali záštitu předseda Akademie věd ČR(v té době Václav Pačes), ředitel Astronomického ústa-vu AV ČR, v. v. i., Petr Heinzel, primátor hlavního měs-ta Prahy Pavel Bém, ministr školství, mládeže a tělový-chovy (v té době Ondřej Liška) a předsedkyně českékomise pro UNESCO Helena Illnerová.

Český organizační výbor, který měl na starosti přípra-vu a koordinaci české účasti na této mimořádně roz-sáhlé mezinárodní akci, vedl předseda Jiří Grygarz Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., a místopředsedovéBruno Jungwiert a Pavel Suchan z ASÚ AV ČR. Čes-ký organizační výbor měl na rozdíl od ostatních zemí(IYA 2009 se zúčastnilo 148 států) ještě v patrnostijedno významné výročí. Ke Galielovi se u nás přidalmatematik, fyzik a astronom Johannes Kepler, jenžpůsobil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II.Své zásadní dílo Astronomia Nova, ve kterém formulo-val první dva zákony nebeské mechaniky, připravilprávě před 400 lety v Praze.

Možná se v následující rekapitulaci těch nejvýznam-nějších událostí IYA 2009 setkáte s něčím, co jste sa-mi zažili. Mezinárodní rok astronomie byl otevřený

28ab

Připadá mi to jako včera, když jsme7. ledna 2009 v desetistupňovém

mrazu zahajovali na Staroměstskémnáměstí v Praze Mezinárodní rokastronomie v rámci nejen České

republiky, ale také Evropské unie.Na místě, kde proslovili projev

eurokomisař pro vědu a výzkumJanez Potočnik, prezidentka

Mezinárodní astronomické unieCatherine Cesarsky, předseda

MEZINÁRODNÍ ROK ASTRONO– MÁME SE Č

v ě d a a v ý z k u m

Na piazzettěNárodního

divadlasi při zahájení IYA

v rámci výstavyVesmír

– dobrodružstvíobjevů zájemci

mohliprohlédnout

velkoformátovéfotografie

vesmírnýchobjektů.

Slavnostní zahájeníMezinárodního

roku astronomie7. ledna

na Staroměstskémnáměstí v Praze(viz AB 1/2009)

především veřejnosti a zájemcům o astronomii, o vě-du a poznání. Exteriérová výstava obřích fotografiíVesmír – dobrodružství objevů, která byla v den pře-vzetí českého předsednictví EU slavnostně zahájenaza přítomnosti významných hostů na piazzettě předNárodním divadlem v Praze, posléze navštívila Brno,Ostravu a Košice. Významná akce pro odborníky i širo-kou veřejnost se uskutečnila v Litomyšli v rámci celo-

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Akademie věd ČR Václav Pačes a pražský primátor Pavel Bém…Nyní jsme již na konci, rok uběhl opravdu jako voda.

světových 100 hodin astronomie (seminář a veřejná po-zorování). Město večer zhaslo veřejné osvětlení, aby semohlo v Klášterních zahradách na 500 lidí podívat dale-kohledy na oblohu. U obce Luhy na Příbramsku dopadl7. dubna 1959 meteorit, který vstoupil do světových dě-jin astronomie. Česká republika a ASÚ AV ČR připo-mněly světové vědecké prvenství nalezení meteoritu,jehož pád vědci pozorovali a dráhu ve Sluneční sousta-vě vypočetli (začalo se říkat meteorit s rodokmenem).Padesát let od pádu Příbramských meteoritů se konalamezinárodní vědecká konference a v hlavní budověAkademie věd výstava pro veřejnost. Ke 400. výročí for-mulování Keplerových zákonů pohybu planet vydalaČeská pošta pamětní známku Europa a Česká národníbanka dala do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu.Vydána byla také emise oficiálních pamětních medailíMezinárodního roku astronomie s motivem G. Galilea.V Brně se pro změnu konal Astronomický festival, naněmž své shrnující přednášky o možném vývoji oborův budoucích deseti letech přednesli špičkoví odborníci.

Nezapomenutelná byla návštěva amerického as-tronauta Andrewa Feustela, který do ČR přivezl čes-kou vlajku a Nerudovy Písně kosmické, jež vzal napalubu raketoplánu Atlantis a na pozvání ASÚ AV ČRs nimi a besedami o kosmonautice objel naši zemi.Keplerovské výročí připomněla také mezinárodní kon-ference Keplerův odkaz v kosmickém věku v praž-ském Národním technickém muzeu, Česká astrono-mická společnost otevřela za podpory hlavního městaPrahy Keplerovo muzeum v Praze, jež připomíná jehopražský pobyt v Keplerově domě v Karlově ulici č. 4.Vyhlášením Jizerské oblasti tmavé oblohy třemi čes-kými a třemi polskými institucemi se tato oblast stalaprvní přeshraniční chráněnou oblastí tohoto druhu nasvětě… Výčet akcí by mohl pokračovat, ale na to bynám stránky Akademického bulletinu nestačily.

29 ab

V rámci akcí IYAse veřejnostiv srpnu 2009v pražskéKarlově ulici č. 4otevřelo Keplerovomuzeum.Nachází se v domě,kde během svéhozdejšího pobytutento astronom žil(viz AB 9/2009).

U příležitosti výročí50 let od páduPříbramskýchmeteoritůse v květnu 2009uskutečnilamezinárodníkonferenceBolidy a pádymeteoritů(http://abicko.avcr.cz).Ve stejném rocebohužel zemřelZdeněk Ceplecha(vlevo), významnýčeský astronoma zakladatelEvropské bolidovésítě, který u objevuPříbramskýchmeteoritů stál(viz AB 10/2002).V jeho stopáchkráčí dlouholetý žákPavel Spurný(vpravo), hlavníkoordinátorEvropské bolidovésítě.

V období kolem zimního slunovratu mezi 19. až23. prosincem se po celé ČR uskutečnily závěrečnéakce pro veřejnost spojené nejen s astronomií jakovědou, ale také s předvánočním časem, tedy např. vá-nočním punčem i tématem Betlémské hvězdy. Praž-ská akce v Klementinu nabídla po mnoha desetiletíchpozorování dalekohledy z ochozu astronomické věže.

Definitivní konec IYA v České republice připravilaale příroda sama: na Silvestra jsme totiž mohli po-zorovat zatmění Měsíce. Bylo to zvečera, takže i ti,co plánovali strávit půlnoc v alkoholovém objetí, tov klidu zvládli, ne všude bylo ale jasno. Jednalo seo zatmění částečné s velmi malou částí zakrytéhoměsíčního kotouče, jedno z nejmenších v minulýchletech. Nebeské zákony ale nepřemluvíme. IYA 2009tak skončil pro veřejnost skutečně poslední denv roce, zatímco začal hned první den v roce 2009celosvětovým pozorováním naší nejbližší hvězdySlunce, u nás např. na observatoři ASÚ AV ČRv Ondřejově.

Slavnostní závěr IYA 2009 v celosvětovém měřít-ku se uskutečnil 9. a 10. ledna 2010 v italské Pa-dově. Nezbývá než předat pomyslné žezlo Mezinárod-nímu roku pro ochranu biodiverzity, což ostatně proastronomii a ochránce přírody znamená zčásti pokračo-vání, protože existuje spojitost s globálním ekologic-kým problémem – světelným znečištěním, jednímz hlavních témat uplynulého Mezinárodního roku as-tronomie. A komu by ani to nestačilo, může se těšitna jiné velevýznamné výročí. V roce 2010 si totiž při-pomeneme 600. výročí pražského orloje.

Fotografický archiv Mezinárodního roku astrono-mie 2009 najdete na www.astronomie2009.cz. Ná-rodní knihovna vybrala tyto národní webové stránkyjako zdroj informací, který by měl být uchován do bu-doucna, a rozhodla se je uložit do archivu elektronic-kých on-line zdrojů. Stanou se tak součástí českéhokulturního dědictví. Za sto let při Mezinárodním rokuastronomie 2109 se k nim jistě rádi vrátíme. �

PAVEL SUCHAN,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

MIE JE ZA NÁMIÍM POCHLUBIT?

bulletinak

adem

ický

Jak se může Evropa udržet v čele nového, globa-lizovaného, výrazně konkurenčního světa jedna-

dvacátého století, který je založen na znalostech?Jak lépe využít tvořivého a inovačního potenciáluEvropy ve vzdělávání, výzkumu, kultuře, designu,obchodu a na pracovištích? Jak může veřejná politi-ka na evropské úrovni a na úrovni jednotlivých státůpodpořit tvořivost a inovace ve zmíněných oblas-tech? Nad těmito otázkami Evropského roku tvoři-vosti a inovací 2009 se zamýšlely evropské osob-nosti. Díky sedmi prioritám a sedmi hlavním směrůmčinností Manifest pomůže Evropské unii upřesnitpředstavu o úloze tvořivosti a inovací a též přispějeke strategii pro desetiletí 2010–2020.

„Tvůrci a inovátoři, ať již působí v jakékoli oblasti,mají společnou vizi o budoucnosti a o způsobu, jakji v porovnání s minulostí vylepšit. Tato vize je v do-bě, kdy se snažíme stát v čele celosvětového úsilío zotavení se z krize a kdy bojujeme se změnou kli-matu, důležitější než kdykoli jindy. Proto bych chtělze srdce poděkovat vyslancům za jejich Manifestpro tvořivost a inovace v Evropě; postarám se o to,

30ab

Jedním z klíčových počinů Evropského roku tvořivosti a inovací 2009 se stal Manifestpro tvořivost a inovace v Evropě, který je výsledkem společné práce

významných evropských osobností z oblasti kultury, vědy, obchodu, vzdělávání a designu.Evropskou velvyslankyní za Českou republiku se stala prof. Blanka Říhová

z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i. „Sedm přikázání“ Manifestu pomůževytvořit strategii Evropské unie pro podporu tvořivosti a inovací v příštím desetiletí.V tiskovém středisku Komise jej od vyslanců 12. listopadu 2009 slavnostně převzal

předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

MANIFEST PRO TVOŘIVOSTA INOVACE V EVROPĚ

v ě d a a v ý z k u m

aby jejich vize našla odezvu při vytváření nové stra-tegie Komise pro EU na období 2010–2020,“ uvedlv tiskovém středisku Komise José Manuel Barroso.

Předání Manifestu se zúčastnili také Jean-PhilippeCourtois, generální ředitel společnosti MicrosoftInternational; Jordi Savall, hudebník; Christine vanBroeckhoven, odbornice v oblasti molekulární neu-rovědy; Damini Kumar, designérka a vynálezkyně;Blanka Říhová, mikrobioložka; Leonel Moura, kon-ceptuální umělec; Dominique Langevin, fyzička;Edward de Bono, jenž publikuje a přednáší o tvoři-vosti a laterálním myšlení; Ern Rubik, architekt a de-signér známé Rubikovy kostky, který J. M. Barrosovipředal svůj nejnovější hlavolam.

Cílem Evropského roku tvořivosti a inovací 2009bylo podpořit v různých odvětvích lidské činnosti krea-tivní a inovativní přístupy a pomoci Evropské unii lépese připravit na výzvy, jež ji v globalizovaném světě če-kají. Více viz http://www.create2009.europa.eu. �

-srd-

FOTO

:EC.

EURO

PA.E

U

Dalším záměrem Dne vědy, na jehož přípravěspolupracovala VŠE s Českou zemědělskou

univerzitou, Českým vysokým učením technickým,Univerzitou Karlovou a Vysokou školou chemicko--technologickou v Praze, bylo přiblížit veřejnosti vyso-koškolskou vědu a vědeckou činnost atraktivní formouprostřednictvím přednášek, diskusního klubu a prezen-tací konkrétních ukázek aplikace vědy. Účastníci vy-slechli odborné referáty na nejrůznější témata, a tov podání vědců, kteří se danou oblastí dlouhodobě za-bývají. Velkou pozornost přilákaly také stánky, jimiž jed-notlivé školy představily výsledky či proces výzkumu.

Mezi vizuálně nejatraktivnější momenty výstavníhostánku VŠCHT Praha patřila výroba zmrzliny zapoužití kapalného dusíku, psaní „tajným písmem“ čizkouška toho, co s našimi hlasivkami udělá heliumz nafukovacích balónků. Tyto vpravdě odlehčené –byť svou „chemickou“ podstatou seriózní – pokusydoprovázel odborný výklad dvou mladých vědcůz Ústavu polymerů VŠCHT, kteří početným zájem-cům představili surovinu s velmi širokým spektremvyužití – kaučuk. A to jak v jeho přírodní, tak i synte-tické podobě. Stánek VŠCHT nabídl různé druhy vý-robků z pryže i plastů (např. řez pneumatikou), mezinimi také výrobky z recyklovaného materiálu (např.dlaždice zámkové dlažby vyrobené slisováním roz-drcené odpadní pryže s pojivem) či v přírodě rozložitel-nou netkanou textilii připravenou z PET lahve rozdrce-ním, glykolýzou, polykondenzací s kyselinou mléčnoua zpracovanou technologií meltblown.

Zavěšené velkoformátové postery doplnily obrazo-vým ztvárněním vystavené optické mikroskopy s pre-paráty nejběžnějších plísní a hub způsobujících kaže-ní potravin; tedy biochemický proces, s nímž se jakospotřebitelé setkáváme bohužel poměrně často.

Samozřejmým doplňkem těchto atraktivních „expo-nátů“ byla škála informací, které návštěvníkům poskyto-vali zástupci VŠCHT – ať už se týkaly spolupráce ve vě-

31 ab

dě a výzkumu s privátním sektorem či mezinárodníchprojektů VŠCHT (např. financovaných Evropskou komi-sí v 7. rámcovém programu EU pro vědu a výzkum).

Mezi nejzajímavější exponáty ostatních vystavova-telů patřil zejména model lidského těla a prezentacepracovníků 1. LF UK Praha či živá zvířata u stánkuČZU, která dále nabídla pohled na výzkum v oblastiživotního prostředí týkající se kůrovce, o němž se naDni vědy také přednášelo. ČVUT představilo svůjsportovní vůz formulového typu třídy Formula Stu-dent/SAE a několik fyzikálních experimentů. Ukáz-kou aplikace výzkumu byl na stánku ČVUT modelrealizovaného rodinného domu ze slámy. HostitelskáVŠE pro změnu předvedla ukázku grafologie a jejíhovyužití v oblasti lidských zdrojů a zájemce seznámilase svou podporou výzkumu a vývoje v oblasti inovač-ního managementu v průmyslu a službách.

Pojetím a nabídkou aktuálních témat ukázal letošníročník Scientia Pragensis, že výsledky výzkumu a vý-voje na českých vysokých školách lze prezentovatformou živé komunikace s mladou veřejností. Po-drobné informace včetně programu přednášeka doprovodných akcí, prezentací přednášejícícha fotografie z letošního ročníku najdete na webo-vých stránkách www.sciprag.cz.

Tento článek vznikl s použitím informací uveřejně-ných na výše uvedených webových stránkách Dne vě-dy za laskavého přispění spolupracovníků z VŠCHTPraha a s podporou projektu OK09003/KAMPUŠ+programu MŠMT EUPRO. �

PETRA KINZLOVÁ,Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

FOTO

:LAD

ISLA

VHO

VORK

A,AR

CHIV

AUTO

RA

Cílem třetího ročníku společnéhoprojektu pěti pražskýchvysokých škol Scientia Pragensis– Den vědy na pražských vysokýchškolách – 27. listopadu 2009bylo ukázat, že vysoké školy nejsoujen institucemi nabízejícími vzdělání,ale také místem pro výzkuma vědeckou činnost.

SCIENTIA PRAGENSIS – Den vědyna pražských vysokých školách

bulletinak

adem

ický

První významnou akcí se stala mezinárodní vě-decká konference Transformační procesy v ze-

mích střední a jihovýchodní Evropy na přelomu věků:dvacet let historické zkušenosti (1989–2009), kteroupečlivě připravil a zorganizoval Institut slavjanovede-nija Ruské akademie věd v sídle RAN na Leninskémprospektu. Budiž na tomto místě připomenuto, že sekonference konala ve spolupráci s velvyslanectvímČeské republiky v Ruské federaci a Českým centremv Moskvě. Na závěr prvního dne jednání uspořádalyslavnostní večer, který se věnoval 20. výročí „same-tové“ revoluce a byl spojen s promítáním dokumen-tárního filmu Něžná revoluce.

Konference se zúčastnili badatelé a badatelkyz většiny zemí střední a jihovýchodní Evropy. Škoda,že je jaksi pravidlem, že problematika bývalé NDR,resp. transformujících se nových spolkových zemív SRN, nebyla až na jednu výjimku zastoupena bada-teli z této země (výzkum se dělá především v rámcistudia německých dějin, tudíž v rámci jiného geopoli-tického subregionu). Konference byla pojata transdis-ciplinárně, profesně nicméně převažovali historici,následovali kulturologové (především z Ruska) do-plnění zainteresovanými filozofy, politology; bez výraz-nějšího zastoupení sociologů. Tematicky se oriento-

32ab

Týden od 16. do 20. listopadu 2009 se v Moskvě uskutečnil ve znamení oslav 20. výročílistopadové „sametové“ revoluce 1989. Zúčastnila se jich delegace Česko-ruské komise

historiků a archivářů z Prahy složená z pracovníků Historického ústavu AV ČR, v. v. i.,Jana Němečka (předsedy komise), Emila Voráčka (vědeckého tajemníka komise),

Radomíra Vlčka a také Vratislava Doubka z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK.

MOSKVA VE SVĚTLE OSLAV VÝROČÍČESKÉHO LISTOPADU 1989

v ě d a a v ý z k u m

Z jednání česko--ruské komise;

zpravaJ. Němeček,

R. Vlček,V. Doubek,

v popředí vlevoJefim J. Pivovar

vala na analýzu a zobecnění dvaceti let zkušenostírozvoje transformačních procesů v zemích střednía jihovýchodní Evropy.

Organizátoři směřovali referáty k využití metod re-gionalistiky, výzkumu jednotlivých zemí. Zhodnotiliprůběh transformací, jejich genezi a vnitřní logiku,obecné zákonitosti (či spíše tendence?) ve vztahuk národním charakteristikám. Badatelé a badatelkyse zaměřili především na politické procesy s konflikt-ním potenciálem, resp. průběhem, včetně rozporůuvnitř skupin, z nichž se rekrutovaly mocenské elity,a to zejména z pohledu vstupu zemí zkoumanéhogeopolitického prostoru do celoevropských struktur.Organizátoři předložili účastníkům k diskusi několikprofilujících tezí, resp. otázek; především hypotézuo transformačních vlnách směřujících od severu k ji-hu, jakož i diskusi s tématem kritérií transformačníchprocesů ve zkoumaném teritoriu.

Sympozium bylo zorganizováno tradičně; na zá-kladě call for papers se autoři přihlásili se svými refe-ráty, které pořadatelé uspořádali do jednotlivých sek-cí částečně organizovaných paralelně. Mírně takzkomplikovali život zvídavému badateli, jenž by chtělnavštívit všechny diskuse. Počet ohlášených referátůsliboval spíše časovou tíseň, bohužel se však vzhle-dem k chřipkové vlně nedostavila řada badatelů, kte-ří by zajisté výrazně přispěli k bohatší diskusi. Na-konec alespoň prostor pro diskusi byl odpovídající.Konference byla přesto programově nesmírně na-sycená.

Pořadatelé rozčlenili jednotlivé sekce chronologic-ko-tematicky. Účastníci nejdříve diskutovali na témaSSSR a střední a jihovýchodní Evropa: zdroje a po-čátky transformací. Na ně navázala debata o Ruskua zemích regionu v průběhu transformací, poté o zvlášt-nostech proměn v jednotlivých zemích regionu a té-ma nové orientace duchovního života.

Konferencí s obdobným obsahem se v Evropěv listopadových dnech konala celá řada. Je cenné,že na moskevském setkání vědci nevěnovali pozor-nost pouze otázce kolapsu režimů sovětského typuv jednotlivých zemích, resp. následující transformaci,VŠ

ECHN

AFO

TA:A

RCHI

VHÚ

AVČR

ale soustředili se také na tehdejší politiku Sovětské-ho svazu, resp. na důraz, jaký kladl Michail Gorbačovjako jeho čelný představitel na nezasahování do vni-třního vývoje v zemích (původně) sovětského bloku.Tento postoj a politika sehrály zásadní roli i pro for-mování nových vztahů na základě rovnosti v meziná-rodních jednáních. Z perspektivy účasti ruských věd-ců bylo na první pohled zřejmé, jak silné personálnípozice má v Rusku nejvýznamnější pracoviště v tom-to směru – Institut slavjanovedenija RAN – pro oblastvýzkumu nejnovějších dějin středovýchodní Evropy,jenž se s úspěchem zhostil přípravy a zabezpečeníkonference.

U středečního kulatého stolu vědci debatovali natéma Česká historická rusistika a ruská historická bo-hemistika. Obě strany si vyměnily poznatky o stavuvýzkumů v těchto oblastech. Vedle historiografickýchpřehledů o nejnovější produkci zazněly i podnětnésrovnávací příspěvky o odrazu výše uvedených té-mat v diplomových pracích studentů ruských i čes-kých vysokých škol. Následně se uskutečnilo vlastníspolečné zasedání české a ruské části Česko-ruskékomise historiků a archivářů. České straně byl před-staven nový předseda ruské části prof. Jefim Josifo-vič Pivovar, rektor Ruské státní humanitní univerzityv Moskvě, který nahradil dlouholetého předsedu komi-se akademika Grigorije Nikolajeviče Sevostjanova,jenž svou funkci opouští v důsledku těžké nemoci. Zú-častnění projednávali další spolupráci, tentokrátev širší tripartitní formě, kdy by byla navázána spolu-práce s obdobnou Slovensko-ruskou komisí na bázispolečných zasedání, která by se pořádala v tříletémintervalu. Všichni zainteresovaní se proto sejdou naspolečném zasedání slovenské a ruské strany Slo-vensko-ruské komise, jež se uskuteční na podzimpříštího roku v Bratislavě, aby tento efektivnější mo-del spolupráce projednali.

Večerní neformální setkání na téma sametové re-voluce v Muzeu a společenském centru Andreje Sa-charova připravilo České centrum v Moskvě zejménadíky aktivitě jeho ředitelky Vlasty Smolákové, která

33 ab

Chargé d’affairesHynek PejchapředáváVladimíruPetrovičiKozlovovimedailiZa zásluhyo českéarchivnictví.

celý týden věnovaný výročí listopadu 1989 organizo-vala. Po úvodním promítání úryvků z Originálního vi-deožurnálu z listopadu 1989, představení obrazovépublikace Josefa Koudelky Invaze 68 a knihy 1989.�есять историй, которые прошли сквозь стены následova-la beseda českých historiků (členů komise) s ruskouveřejností. Akce k výročí „sametové“ revoluce se ko-naly i v rámci Slovenského institutu v Moskvě. Opětza české účasti, když 19. listopadu E. Voráček před-stavil knihu ruské historičky Elly Zadorožnjuk Открушения �ражской весны к триумфу бархатной революции;následovalo představení filmu Občan Havel s komen-tářem publicisty Jiřího Černého.

Závěrečnou akcí v rámci moskevského zasedáníčesko-ruské komise – možná trochu hektického (byťi v tomto akcemi naplněném programu se podařilonajít si chvilku k návštěvě ruských archivů a k nez-bytnému nákupu nové literatury) – bylo předání me-daile Za zásluhy o české archivnictví, kterou Minis-terstvo vnitra ČR udělilo vedoucímu Federálníarchivní agentury Ruské federace a místopředsedovičesko-ruské komise historiků a archivářů VladimíruPetroviči Kozlovovi za přínos k rozvoji česko-ruskýchvztahů v archivnictví a historiografii. V. P. Kozlov sezasloužil o přípravu jednání o návratu některých tro-fejních fondů do České republiky i o výměně digitál-ních kopií mezi oběma zeměmi. Slavnostní akt seuskutečnil za účasti špiček ruského archivnictví, zá-stupců Česko-ruské komise historiků a archivářůJ. Němečka a E. Voráčka a českých diplomatů v pá-tek 20. listopadu na velvyslanectví ČR v Moskvě, kdeV. P. Kozlov převzal medaili z rukou chargé d’affairesHynka Pejchy. Setkání bylo mj. i příležitostí k diskusizúčastněných o pokračování příprav česko-ruskésmlouvy týkající se spolupráce archivních odborůobou ministerstev zahraničních věcí při zpřístupňová-ní dokumentů. �

JAN NĚMEČEK a EMIL VORÁČEK,Historický ústav AV ČR, v. v. i.

bulletinak

adem

ický

Jedním z pracovišť, s nímž často spolupracujeme,je Ústav organické chemie a biochemie AV ČR,

v. v. i. Ředitel Zdeněk Havlas spolupráci popisujenásledovně: „V Ústavu organické chemie a bioche-mie pracuje velké množství cizinců. V tom se nelišíod jiných dobrých institucí ve světě. Je to ku prospě-chu české vědy i ku prospěchu vnímání České repu-bliky v zahraničí. Ústav v současné době zaměstná-vá 47 občanů ze států EU a 30 z ostatních zemísvěta – zhruba 15 % zaměstnanců (včetně technic-kých a administrativních) tudíž pochází ze zahraničí.

34ab

V současnosti je běžné, že členy jednotlivých výzkumných týmůna pracovištích Akademie věd ČR či na univerzitách jsou vědci,

kteří přišli pracovat do České republiky z blízkých i vzdálených zemí.České centrum pro mobilitu – nově EURAXESS centrum – těmto badatelům,

jejich rodinným příslušníkům i zaměstnavatelům pomáháa zprostředkovává poradenství nejen při často složitých

a někdy bohužel i zdlouhavých administrativních procesech,ale též poskytuje praktické rady o všech stránkách života v České republice.

Ohlasy na působení Českého centra pro mobilitu nám sdělili vědci,kteří s námi dlouhodobě a intenzivně spolupracují.

ČESKÉ CENTRUM PRO MOBILITUPOMÁHÁ ZAHRANIČNÍM VĚDCŮM

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

Zleva:Šárka

Brábníkováz MŠMT,Viktória

Bodnárováa Markéta

Doležalováz ČCM

Ještě relativně nedávno se naše snahy o dobrýdojem z pracoviště, kvality vědy, českého kulturníhoprostředí křížily s realitou danou nezbytnou admini-strativou při příjezdu do republiky. Vyřizování někte-rých dokumentů bylo pro cizince i ústav hororovouzáležitostí. Hořkost z úvodu pobytu nikdy ze vzpo-mínek návštěvníků nevymizela. Vzpomínám si napříjezd jednoho významného amerického vědce,který se marně snažil projít frontou u cizinecké poli-cie. Musel s sebou mít některého pracovníka z ústa-vu, protože cizinecká policie se cizí řečí nedomluví.

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Přestože měl za sebou laskavou podporu a přímlu-vu předsedy AV ČR, několikráte se mu vůbec ne-podařilo dostat do pořadí. A kdo zná tamní prostře-dí, jistě chápe, že následně přesvědčit takovéhočlověka, že Česká republika je vyspělou a kulturnízemí, nebylo jednoduché. Neodvažuji se tvrdit, žejsme tuto zlou zkušenost překryli následnou, mož-ná až přemrštěnou, starostlivostí.

Od té doby nastaly dvě změny, které situaci znač-ně vylepšily. Jednak se Česká republika stala plno-hodnotnou součástí Evropské unie, jednak začalovýznamně pomáhat České centrum pro mobilitu.Zapojení do EU bylo v tomto ohledu skvělá věc, dí-ky níž odpadlo velké množství byrokracie. U tzv. tře-tích států se procesu povolování dlouhodobých po-bytů za účelem vědeckého výzkumu nelze vyhnout.Díky Centru je však situace mnohem jednodušší.Konkrétně pro návštěvníky našeho ústavu zajišťujehlášení pobytu a prodloužení povolení k pobytu. Pra-covnice jsou navíc velmi ochotné, vstřícné, jazykověvybavené a přizpůsobivé v termínech.

Centru zkrátka patří vřelý dík. Jeho prostřednictvímse opět daří vytvářet image, že se v Česku děládobrá věda, dobře se žije a stojí za to se sem vra-cet. A také zvát naše lidi do zahraničí na prvotřídnípracoviště.“

V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČRpracuje Valery Andrushchenko, který se na-

rodil a vyrůstal na Ukrajině (v té době ještě byla

35 ab

OksanaForostyakováz ÚEM (vpravo)s maminkoua tříletoudcerkou

ValeryAndrushchenkopři práciv ÚOCHB

součástí Sovětského svazu), v malém provinčnímměstě. Studoval na Státní univerzitě v Charkověa vědeckou práci zahájil v Akademii věd Ukrajiny.Jako hostující postgraduální student katedry che-mie byl přijat na University of Calgary v Kanadě,kde dokončil většinu výzkumu své doktorandsképráce. V roce 2000 disertační práci obhájil a sou-časně získal pozici v oddělení chemie, později nakatedře biologie na téže univerzitě, kde potom pra-coval až do odjezdu do České republiky v roce 2007.Jeho první setkání s Českou republikou a s českouvědou se ovšem odehrálo již v roce 2001, kdy jejÚstav organické chemie a biochemie pozval nakrátkou výzkumnou stáž. Svou první návštěvu dneshodnotí jako velmi úspěšnou po všech stránkách;užil si zajímavou práci, poznal se s celou řadoupříjemných spolupracovníků a rovněž objevil Pra-hu jako velmi krásné město. Občasná spolupráces ÚOCHB pokračovala i v následujících dvou le-tech. Když se v roce 2006 dozvěděl, že byl přiÚOCHB zřízen postdoktorandský program určenýk zatraktivnění pracoviště pro zahraniční výzkumnépracovníky, rozhodl se, že se přihlásí. Jeho žádostbyla úspěšná. Od té doby zde pracuje v oddělenímolekulární spektroskopie.

„Poprvé jsem služeb Centra využil při prodlužo-vání povolení k pobytu. Později jsem požádal o po-moc při několika jednáních na cizinecké policii; byljsem vždy velmi spokojen. Tato služba je pro mnei další vědce naprosto nedocenitelná. V květnu 2009uspořádalo Centrum projížďku parníkem po Vltavěpro zahraniční výzkumné pracovníky a jejich rodin-né příslušníky. Prožil jsem příjemné chvíle při setká-ní s novými i starými přáteli a vychutnal si krásnýpohled na vltavské břehy i skvělé pohoštění. Byloby příjemné, kdyby se z takových akcí stala tradice,neboť umožňují setkání s celou řadou zahraničníchvědců z různých pracovišť v České republice, kteříse často navzájem neznají.

Pokud mohu shrnout, myslím, že lidé v Centru při-spívají k tomu, aby život zahraničních vědců v Českérepublice byl mnohem příjemnější a snazší. Co je po-třeba ocenit především, je pozornost a respekt, kterévěnují každému z nás,“ říká Valery Andrushchenko.

bulletinak

adem

ický

SNAZŠÍ VSTUP ZAHRANIČNÍMPRACOVNÍKŮM DO ČR

Šárky Brábníkové z Ministerstva školství, mlá-deže a tělovýchovy, které projekt České centrumpro mobilitu v letech 2008–2011 finančně podporu-je, jsme se zeptali:

V čem vidíte přínos ČCM a proč se MŠMT roz-hodlo finančně podpořit právě tento projekt?

České centrum pro mobilitu vzniklo v SSČ AV ČRv r. 2005 na základě projektu ERA MORE v 6. rámco-vém programu EU, ze kterého bylo v počátečnímtříletém období finančně podporováno. Za cíl sikladlo vytvořit síť mobilitních center ve všech člen-ských a asociovaných státech Evropské unie, kteráby poskytovala aktuální informace, služby a pomocpřijíždějícím výzkumným pracovníkům jak v záleži-tostech jejich profesního, tak i osobního života. Jdepředevším o pomoc při zajištění vstupních formalit,povolení k pobytu, sociálního a zdravotního pojiště-ní, informací o daňovém a důchodovém systému,vyhledání vhodného bydlení, škol pro děti, jazyko-vých kurzů apod.

Jelikož prostředky na vytvoření a chod tohotocentra z komunitárních zdrojů byly omezené a je-ho služby by se daly obtížně realizovat na celémúzemí republiky, Ministerstvo školství, mládežea tělovýchovy se rozhodlo tento projekt podpořitjiž v jeho začátcích a vytvořit síť regionálních spo-lupracujících míst, která by doplňovala služby ČCMv regionech.

Přínos Centra pro přijíždějící výzkumné pracovní-ky i pro pracovníky výzkumných institucí a vysokých

36ab

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

César Rodriguezv laboratoři

v ÚMCH

škol, kteří se zabývají přijímáním zahraničních pra-covníků, je jednoznačný. Do doby jeho vzniku ne-existovalo v České republice centrální pracoviště,které by obdobné služby přijíždějícím výzkumnýmpracovníkům poskytovalo. Ti si veškeré formalityu nás museli obstarávat sami, případně za pomocizahraničních odborů příslušných pracovišť či škol.Dnes je povědomí o existenci Centra již velmi roz-šířené.

Právě jeho přínos vědeckovýzkumné obci a stálese zkvalitňující a rozrůstající služby přesvědčilyMŠMT, že až projekt Evropské komise skončí, budeČCM i nadále finančně podporovat prostřednictvímprogramu EUPRO.

Projekt započal v roce 2005. Jak jej po těch pětiletech hodnotíte?

U zrodu projektu ČCM jsem byla od samého po-čátku od roku 2004. Nejprve prostřednictvím účas-ti na expertní skupině Evropské komise pro lidskézdroje a mobilitu, která návrh na vytvoření sítě mo-bilitních center projednávala. Následně jsem spo-lupracovala s Akademií věd ČR při přípravě čes-kého návrhu na projekt centra mobility. V konečnéfázi jsem se opakovaně účastnila oponentních jed-nání. Považuji proto Centrum tak trochu za „svédítě“. Musím říci, že mi poslední dobou dělá čímdál větší radost. S personálním přeobsazením zís-kalo nový náboj, nové myšlenky, větší akčnost a na-plňuje to, o co v jeho rámci jde především – usnad-nit zahraničním pracovníkům vstup do Českérepubliky s minimální administrativní zátěží a vy-tvořit jim příznivé podmínky pro jejich náročnoupráci.

Jak konkrétně České centrum pro mobilitu po-máhá? Pracovištím jsme k dispozici už od sa-

mého zrodu myšlenky přijmout zahraničního obča-na. Zvláště v případě vědců, kteří přicházejí zezemí třetího světa, se jedná o poměrně náročnýproces.

Se zahraničními vědci se poprvé setkáváme přiregistraci na cizinecké policii, kam je doprovázíme,poté je provázíme po celou dobu jejich pobytuv ČR. Vždy u nás naleznou radu a pomoc pro sebei rodinné příslušníky – ať už se jedná o úřední for-mality nebo praktické potřeby jako hledání meziná-rodní mateřské školy či zubního lékaře. Náš projektnení pouze formální, vyřízené případy jednotlivýchvědců nejsou jen čárka do statistiky nebo papír

37 ab

ČCM vyřizujepovoleník dlouhodobémupobytu i proindickéhoobčánka Johana,který je nafotografiise svými rodiči,ElizabethJohnovouz Fyzikálníhoústavu AV ČRa Sibu Simonemz Ústavuexperimentálníbotaniky AV ČR.

v ČR. Aby byl rozsah pomoci patrný, je třeba porov-nat současnou situaci se situací v předchozích le-tech. S kolegy jsme zažívali nekonečné a nedůstoj-né fronty před budovou cizinecké policie, dokoncejsme čekali přes noc. Jednání s úředníky nebylovždy přátelské; vznikaly problémy s jazykovou ba-riérou, v důsledku čehož se celý proces žádostío vízum stával nepříjemným, velmi únavným a ča-sově náročným. V současnosti máme možnost žá-dosti podávat přes ČCM; tento postup je mnohemefektivnější a méně zatěžující. Pracovníci Centrajsou nejen přátelští a laskaví, ale také se velmi dob-ře orientují v dané problematice a vždy hledají opti-mální řešení pro naše konkrétní potřeby, což oce-ňují i mnozí jiní vědci, kteří žijí v této krásné zemi.“

V lednu 2010 se stávající název České centrumpro mobilitu mění na EURAXESS centrum.

Důvodem změny je zapojení centra do evropskésítě EURAXESS, která zahrnuje více než 200 cen-ter v 35 zemích Evropy. Členství v EURAXESSumožňuje nejen asistovat při příjezdu vědeckýchpracovníků ze zahraničí, ale pomáhat i při vyces-tování českých výzkumníků do ostatních evrop-ských zemí. Centra pomáhají rovněž při vyhledánía zadávání volných vědeckých pracovních pozic pro-střednictvím celoevropského portálu EURAXESS.Na webových stránkách www.euraxess.cz jsouk dispozici praktické informace pro zahraniční vě-decké pracovníky a kontakty na hlavní sídlo centrave Wiehlově domě v Praze i na dalších šest regio-nálních center v ČR. �

VIKTÓRIA BODNÁROVÁ,MARKÉTA DOLEŽALOVÁ,

Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.

v šanonu. Jsou to lidé, s nimiž sdílíme jejich každo-denní radosti i starosti.

Manželé Oksana a Serhiy Forostyakovi při-cestovali do Prahy poprvé v roce 2006 a od

té doby, jak sami říkají, jsou do ní zamilovaní. Takéz tohoto osobního důvodu zvolili doktorandské stu-dium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovya současně pracují v Ústavu experimentální medi-cíny AV ČR, v. v. i. Zároveň ale nechtěli být přílišdaleko od domova, kterým je Ukrajina, neboť domazanechali dvouletou dcerku.

„Stěhování je vždy poměrně náročné, zvláštěkdyž měníte zemi pobytu. Kromě základních věcí,jako je nový způsob života v nové společnosti, jetřeba čelit mnoha úředním formalitám, které výraz-ně komplikují život, a to zvláště na počátku pobytua bez znalosti jazyka. Pro cizince je velmi přínosné,když nalezne pomoc a odbornou radu. O Centrujsme se dozvěděli od našich kolegů, spolupracuje-me s ním již více než rok. Je obtížné dostatečněocenit podporu, které se nám dostalo, ať už se jed-nalo o služby týkající se vstupních formalit, právníchkonzultací a hlavně o pomoc při procesu sloučenís rodinou, díky němuž je naše dcerka konečněv Praze s námi. Můžeme potvrdit, že cizinec se mů-že spolehnout na pracovníky Centra od prvního dnepo celou dobu pobytu v České republice,“ shrnujeOksana Forostyaková.

Chemický inženýr César Rodriguez absolvovalv září 2006 na univerzitě v Uruguayi. V tém-

že roce přijel do Prahy, aby pracoval v Ústavu ma-kromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., v rámciUNESCO-IUPAC postgraduálních kurzů v poly-merních vědách. „Není jednoduché absolvovatvšechny formality vedoucí k legalizaci dlouhodo-bého pobytu v České republice. Po mnoha hodi-nách strávených v nekonečné frontě před úřadov-nou cizinecké policie jsem se dozvěděl o existenciCentra od kolegy, který se na něj již dříve obrátil,když řešil problémy spojené s odcizením osobníchdokladů.

České centrum pro mobilitu poskytuje řadu slu-žeb, které pomáhají cizincům – vědcům – s integra-cí do české společnosti. Radí a pomáhá nejens podáváním žádostí o povolení pobytu, ale i s ostat-ním jednáním na cizinecké policii. Organizuje takéneformální setkání, na nichž si mohou zahraničnívědci vyměňovat zkušenosti a poznatky ze života

bulletinak

adem

ický

Prošli jsme si roky, kdy věda – částečně i vnějškově – byla podři-zována ideologiím jako marxismus-leninismus, mičurinství,

odmítání relativity i tautomerie a dalším. Ve skutečnosti tam, kde seideologie uplatňovala vnějškově, jako ve fyzice a biologii, nebyly je-jí důsledky tak katastrofální. Kde nastoupil ideologický funda-mentalismus – jako v humanitních vědách – došlo až k úplnémuustrnutí a zmražení.

Vládne-li ideologie, vládne i politika. Propojení obou jsem jakosvědek sledoval v období mičurinství. S prohlubující se znalostí bio-logických problémů síla ideologie i její politická záštita postupněupadaly. Došlo to tak daleko, že při příležitosti konference pořáda-né Zemědělskou akademií, na které byl učiněn poslední pokus oži-vit lysenkismus pomocí politických direktiv, i Milan Hašek jedno-značně konstatoval: „Politika do vědy nepatří.“ Od něj to nebylažádná fráze, poněvadž si vliv politiky osobně prožil, i když na té stra-ně, kterou politika favorizovala.

Není překvapením, že vědě se nejlépe dařilo v obdobích de-mokratizačních změn. Bylo tomu tak v 60. letech a začátkem90. let. Jednoznačně nejlépe situaci vystihl Ivan Málek slovy:„Nejlépe jsme to dělali, když nám do toho nekecali.“ Tato slovaznám jen reprodukovaně, ale jsou velmi výstižná a stále platí.

Období socialistické normalizace, tak chronicky neefektivní,nám do vědy přineslo pojem efektivita a technický rozvoj. Výzkum-né plány se musely legitimovat nějakým příspěvkem společensképoptávce zahrnuté pod stěžejními úkoly jako Společensky důležitáonemocnění nebo ještě lépe Zdravý vývoj mladé generace. Bohu-dík se pod tyto titulky vešlo i něco zdravé vědy. Ukázkou hloupostise stalo Federální ministerstvo technického a investičního rozvoje(FMTIR), jehož cílem bylo prosazovat jen takové projekty, které při-nesou zisk. Tehdy kontrola rublem.

Gründerský kapitalismus s výraznými rysy zdivočelé obnovy poválce Severu a Jihu u nás do vědy na počátku 90. let významnějinezasahoval ani ji zvláště nepodporoval. Proč by také, když ve hřebylo tehdy pouhých několik miliard korun. Na vědě se nedalo vydě-lat a její privatizace nepřinášela mnoho zisku ve srovnání s tunelo-

38ab

Tentokráte jsem si vybral téma,které je velmi pestrobarevné.

Přitom se v poslední době stáváopět aktuálním, poněvadž o osudech vědy

u nás opět začínají rozhodovat politici.Problém vědy a politiky bych rozdělil

na dvě části. V první bych se dotkl zásadníotázky, zda politika hraje jakoukoli rolipři navrhování směrů vědecké práce,

jejím naplňování a směřovánía nakonec i hodnocení.

VĚDAA POLITIKA

t r i b u n a

váním a rozkrádáním jiných majetků. To umožnilo, že jak Akademie,tak vysoké školy v celé řadě oborů dokázaly dohnat metodické za-ostávání a navázaly užitečné mezinárodní styky. Nezapomeňme,že nám pomáhaly i mezinárodní agentury; a zvláště společné pro-jekty podporované vládou Spojených států.

Ekonomická krize spustila nejrůznější scénáře šetření. U násse zřejmě ironicky nazývají balíčky, přestože balíček pro všechnyznamená dar. Geniální stratégové státních rozpočtů si všimli i těchněkolika miliard určených vědě a přiřkli jim „užitečnější“ využitív průmyslovém vývoji, jenž předtím tiše nechali rozpustit. To je aleuž záležitost současnosti, která bohudík narazila na jednoznačnýodpor vzdělaných lidí; proto zde odkazuji na probíhající diskuse.

Ve vzdělaném světě se uskutečnila řada debat o tom, jak tak-zvaně vědu řídit. Debaty skončily závěrem, že o kvalitě vědy mo-hou rozhodovat jen vědci sami. Kritice podlehly i rámcové pro-gramy EU zaměřené na „společensky významné úkoly“, kterékomentoval Andre Gem v časopise Nature. Přirovnal je ke způ-sobu uvažování šimpanzů přemýšlejících o problému, jak nejlépeloupat banány. Toto přirovnání je jistě extrémní, přitom ale vysti-huje důležitý kritický moment týkající se úzkého, jednosměrnéhotázání.

O vědě, její náplni a hodnocení tedy nerozhodují hlupáci typuexpertů FMTIR a jejich dědiců v RVVI, nýbrž jen kompetentnívědci sami – samozřejmě v kontextu mezinárodního hodnocení.Věda si na rozdíl od vývojového výzkumu klade nové nečekanéotázky, jež jediné mohou vést k nečekaným a novým odpovědím.Věda je „curiosity driven“, tj. činností určovanou zvídavostí. Taktomu bylo dříve, tak tomu je i nyní. Samozřejmě zvídavost musíbýt založena na hluboké znalosti oboru, na přesném definovánípostupů řešení a na respektování stávajících možností včetněmetodických, které jsou k dispozici. Požadavky tedy nemalé, ježpřekračují obzor buchhalterů dosazených vládou. Konečně tumáme hybrida zvaného vědní politika. Z genetiky víme, že čímvývojově vzdálenější druhy se kříží, tím menší je fertilita jejich po-tomstva. Taktéž v případě vědní politiky platí, že čím víc jsou zá-

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

stupci veřejnosti vzdáleni vědě, tím je životnost jejich rozhodová-ní nižší. Takzvaná vědní politika má smysl jen tehdy, umožňuje-liinformovat o výsledcích vědeckého bádání a přesvědčovat veřej-nost a její reprezentanty o významu vědy a nových poznatků.Jestliže překročí tuto hranici a spolčí se s politickými trendy, pře-kročí i hranici druhu a stává se sterilní až škodlivou.

V této souvislosti bych se rád zmínil o osudu dvou velkýchamerických projektů, které poskytly řadu námětů k přemýšlenío koncipování generálních útoků na žhavé problémy dneška.

První, snad nejznámější, byl projekt Virus – národ spuštěnýprezidentem Richardem Nixonem a vedený dvěma virology,Dickem Rauscherem a Johnem Moloneym. Po obou byly pojme-novány kmeny leukemických retrovirů, oba představovali vedou-cí vědce v oboru. Měl jsem možnost do těchto projektů nahléd-nout, poněvadž jsem jako účastník projektu dostával všechnyinformace. Mimochodem: dostal jsem i ujištění z naší strany, žemě na tři dny propustí do Washingtonu; na letišti mi ale draháStátní bezpečnost oznámila, že nikam nepojedu. Přesto jsemsledoval události z povzdálí. Celý projekt byl postaven na před-pokladu, že bude objeven lidský nádorový virus, který tehdy ne-byl znám. Stanovil detailní předpoklady, jak s takovým virem bez-pečně pracovat a jak jej testovat.

Nastalý hon na předpokládaný lidský virus nevedl k očekáva-ným výsledkům. Střílelo se jako o Božím těle, samozřejmě ved-le; takže kde nic tu nic. Zásluhou své velké kompetence vedou-cí projektu ustoupili od čelního útoku na cíl a taktiku rozšířilio podporu křídelních útoků a léček tak dokonale vypracovanýchantickými válečníky. Hlavní důraz přenesli na studium známýchonkogenních virů a obecné molekulární biologie, což vedlo k de-finování onkogenů jako rozhodujícího faktoru onkogeneze. Onko-genní viry přišly až později jinými vrátky jako danajský dar našichnejbližších opičích příbuzných, které jsme skoro vyhubili. Tadyještě poznámka pro šéfa kanceláře prezidenta republiky panaHájka, který ví, že z opice nepochází, ale neříká, z koho neboz čeho pochází. Snad přeskočil dlouhé období vývoje savců, takžepochází přímo z plazů.

Byl tedy projekt Virus – národ špatný? Naprosto ne, poněvadžumožnil netušený rozvoj nádorové virologie a molekulární bio-logie, který nakonec po mnohých letech úsilí řady týmů vedl kezjištění, že asi 10 % lidských nádorů je způsobeno onkogenní-mi viry a že proti některým z nich lze účinně zasahovat. Na tom-to místě bych chtěl též zdůraznit, že úspěch projektu závisel natom, že jej vedli vědci a ne manažeři. Hluboce informovaní a or-ganizačně zdatní vědci byli podmínkou, že projekt prošel takéúzkými soutěskami obtíží a zachoval si cíl i integritu.

Pozdější velký americký projekt se týkal poznání viru HIV a te-rapie AIDS. O jeho kořenech nejsem dostatečně informován, ne-boť v 80. letech jsme byli uměle izolováni a hlavní hygienik vydalzákaz práce s tímto virem. Poznání struktury a funkce HIV uděla-lo ohromný a rychlý pokrok. Horší to ale je s účinnou imunizacíproti viru. Její možnosti byly původně přeceněny a přistoupilo sei k velmi nákladným klinickým vakcinacím, které přinejlepším ne-přinesly zhoršení zdravotního stavu pacientů. Tady narážíme nadalší problém, jenž se týká významu teoretických znalostí v danéoblasti. Těch bohužel není mnoho. Nedostatečnou znalostí trpí

39 ab

i experimentální retrovirologie, kde vědci dosud nevyvinuli postu-py, které by jednoznačně a účinně navozovaly imunitu vůči retro-virové infekci. Zbývá tudíž získat odpovědi na řadu otázek, kteréjsou nutné i pro navrhování klinických protokolů. Přesto velmi oce-ňujeme úsilí zaměřené na imunizaci vůči HIV, i když dosud nepři-neslo kýžené ovoce. Je třeba dále zkoušet a hlavně se poučitz experimentálních modelů.

Osudy obou těchto důležitých velkoprojektů lze poněkud zo-becnit. Předně i velké nadnárodní projekty musí vést mezinárod-ně respektovaní vědci. To je conditio sine qua non. Totéž by měloplatit o vedení ústavů Akademie a vysokých škol. Samozřejmějen někteří z vědců mají vyjma vysoké odbornosti i nadání ko-munikovat, věcně přesvědčovat, předvídat a vyrovnávat se s ne-očekávanými změnami směru plavby a usilování. Vědecké ma-nažerství bez kvalitní vědy neexistuje a je pro vědu toxické.U nás bylo vynalezeno v dobách reálného socialismu, kdy plno-hodnotní ředitelé ústavů Akademie jako Otto Wichterle neboIvan Málek byli vyhozeni a na jejich místa byli dosazeni lidé, kte-ří se navenek legitimovali jako manažeři. Manažeři jsou však po-třební i dnes, ale jen jako vykonavatelé rozhodnutí vědeckýchvedoucích a ředitelů.

Nyní se zaměřme na druhou část, na otázku, zda vědci se mo-hou, ba mají účastnit politického dění. Z vlastní zkušenosti vím,že jak moji učitelé, tak mnozí kolegové zvláště v zahraničí seveřejného života aktivně účastnili. Mohl bych jich jmenovat ce-lou řadu, ale jako příklad uvádím Harry Rubina, zakladatele mo-derní retrovirologie. V 60. letech byl natolik aktivní v hnutí zarovnoprávnost (civil right movement), že jej znali i američtí stu-denti, kteří nás podporovali při manifestacích po srpnu 1968.Sám jsem měl několik příležitostí zúčastnit se veřejného života(viz Adv. Cancer Res. 99, 1, 2008), vždy s negativním dopademna mou kariéru, poněvadž jsem stál na straně kritiky a pokusůo oživení demokratických tradic. Nelituji toho. Nemyslím si, ževědci by se měli zúčastňovat organizované politiky a snažit sezískávat přízeň straníků. To je většinou konec vědy. Je někdy ažkomické sledovat neprofesionální a neefektivní úsilí některýcho získání poslaneckých nebo senátorských křesel. Domnívámse, že chce-li někdo z vědy dělat politiku, má se vědy vzdát. Jakto důsledně udělala Angela Merkelová. Vědci by však měli státv čele nekonformního kritického myšlení, což možná i z dlouho-dobější perspektivy přinese víc užitku společnosti než pouhépolitikaření.

Závěrem bych chtěl doporučit návštěvu muzea Zdeny Brau-nerové ve starém mlýně v Roztokách. Podzim, kdy jsem psaltento článek, byl velmi příhodnou dobou pro takový výlet vyzdo-bený nádhernými barvami odcházejícího listí na obou březíchkoryta Vltavy. Vyjma řady zajímavých maleb, korespondencea komentářů najdete i faksimile dopisu dr. Františka Braunera,prvního českého poslance říšského sněmu. V roztomilé staro-češtině se v něm praví: „Kdo chceš vlasti vděk si získati, přízeňdoby nehledej.“ �

JAN SVOBODA,Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

bulletinak

adem

ický

Takto získal i podklady pro disertační práci Ekono-micko-geografická studie z Černé Hory, s níž

r. 1907 ukončil studia na filozofické fakultě. Pokračo-val ročním studiem na univerzitě v Berlíně a poté na-stoupil jako asistent do Geografického ústavu UK.

Na právech nabyté znalosti národohospodářsképroblematiky však uplatnil i v novém oboru. Jako prvníse totiž začal systematicky věnovat sociální, sídelnía hospodářské geografii. Již v roce 1910 publikovalv Machátově Ilustrovaném zeměpise syntetickou studiiVšeobecný životopis člověka. Ve stejném roce se habi-litoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oborugeografie se zvláštním zřetelem k zeměpisu člověka.

Druhou a třetí dekádu 20. století můžeme považo-vat za vrchol Dvorského odborné kariéry. Nejen že sev této době úspěšně habilitoval jako docent hospo-dářského a obchodního zeměpisu na Vysoké školetechnické v Praze (1912), účastnil se mezinárodníhokongresu geografů v Římě (1913) a podnikl několikdalších cest na Balkán, ale po vypuknutí války a ně-kolika neúspěšných pokusech o emigraci z Rakous-ko-Uherska se vrátil do Prahy, kde se stal členemsdružení Národ a navázal kontakt s domácím odbo-jem. Začal sám vytvářet svou představu o ideální po-době samostatného československého státu.

Poprvé ji zveřejnil r. 1917 ve formě mapy Českoslo-venska, kde jako základ pro určení hranic použil přiro-zené kotliny. Jeho návrh byl v mnoha směrech smělejšínež pozdější reálná hranice; především co se týče Ma-ďarska, kde navrhoval posunutí jihovýchodní hranice ažk pohoří Mátra. Stranou však nechával PodkarpatskouRus, na kterou tehdy čeští politikové ostatně ani v nej-menším nepomýšleli. V září 1918 odjel z pověření Ná-rodního výboru do Lvova jednat s polským geografemE. Romerem o otázkách Těšínska, Oravy a Spiše.

Odtud byl už jen krok k nominaci mezi členy čes-koslovenské delegace pro mírovou konferenci v Paří-ži, v níž Dvorský patřil k nejpracovitějším. Běhemprvního měsíce svého působení v Paříži odevzdávaldenně tři až čtyři referáty, celkem vypracoval samo-statně na 41 prací. I díky nim se podařilo na zástupcích

40ab

p o r t r é t y z a r c h i v u

velmocí vyzískat hranice v podobě blízké tomu, copovažoval za ideální – tedy včetně Českých Velenic,Valtic a levého břehu Dyje před soutokem s Moravoua Dunaj od ústí Moravy až k ústí Ipeľu.

Do Paříže se vrátil již začátkem r. 1920 jako zá-stupce předsedy československé sekce delimitačníkomise pro Těšínsko a následně působil i přímo v te-rénu. Stejnou funkci měl i později při projednáváníčeskoslovensko-rakouské hranice. V létě 1921 vedlodbočku delimitační komise v Ľubochni.

Viktor Dvorský zároveň nezanedbával ani pedago-gickou činnost. Prezidentským dekretem z května 1919byl jmenován mimořádným profesorem geografie naFF UK a v listopadu 1920 řádným profesorem hospo-dářského a obchodního zeměpisu na Vysoké školeobchodní v Praze (ve školním roce 1922–1923 byljejím děkanem). Téhož roku se mu dostalo i jmeno-vání řádným profesorem přírodovědecké fakulty UKa o rok později se habilitoval v oboru hospodářskégeografie na ČVUT v Praze. V letech 1924–1928přednášel vojenskou geografii na válečné škole a veškolním roce 1928–1929 zastával funkci ředitele Svo-bodné školy politických nauk. Byl jmenován členemSlovanského ústavu a dopisujícím členem Srbskéhogeografického družstva v Bělehradě. Patřil také mezizakládající členy zednářské lóže Národ a stal se jejímVelkým tajemníkem.

Pracovní vypětí, kterému byl v posledních několikaletech života vystaven, bylo nejspíš příčinou těžké moz-kové mrtvice, kterou Dvorský prodělal v březnu 1929na sjezdu politických škol v Londýně. Ochrnul na pra-vou část těla a nemohl mluvit. Tím mu byla znesnadně-na další vědecká práce a byl nucen zanechat i činnostina vysoké škole. Teprve na začátku 30. let po absol-vování dlouhodobé léčby začal opět alespoň souvis-le mluvit. I přes tento handicap byl, coby nezpochyb-nitelná kapacita ve svém oboru, jmenován roku 1952řádným členem II. sekce SAV. �

JAN CHODĚJOVSKÝ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Viktora Dvorského lze právem označit za zakladatelečeské antropogeografie. Absolvent gymnázia v Žitné ulici

se sice nejdříve zapsal na právnickou fakultu pražskéKarlovy univerzity (doktorát r. 1905), později ho ale zlákalo

studium geografie. Školní vědomosti doplňoval poznáváním reáliípři svých četných cestách především na Balkán a coby milovník hor také do alpských zemí.

VIKTOR DVORSKÝ(1882–1960)

VÁCLAV SMRČKA,VÍTĚZSLAV KUŽELKA,CTIBOR POVÝŠILATLAS CHOROB NA KOSTNÍCHPREPARÁTECHHorní a dolní končetinyV atlasu naleznete zpracování části kost-

ních preparátů horních a dolních končetinmuzejní sbírky bývalé II. patologie, v sou-časné době deponované v antropologickémoddělení Národního muzea. Zahrnuje za-chovalé klinické preparáty s nálezy na kost-ře z období 1830–1950, které jsou velmi vý-znamné zejména tím, že mnohé z nich jsouopatřeny i klinickou dokumentací.

PAVEL KALINABENEDIKT RIED A POČÁTKYZÁALPSKÉ RENESANCEBenedikt Ried byl stavitel a architekt čin-

ný v 15. a 16. století. O jeho životě a osob-nosti toho mnoho nevíme, jeho tvorba sevšak dochovala. S jeho jménem je spjatapřestavba Pražského hradu a vytvoření jedi-nečného prostoru Vladislavského sálu. Po-dílel se také na stavbě kostela sv. Barboryv Kutné Hoře.

41 ab

a c a d e m i a

LADISLAV BICANLINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIESkripta jsou určena zejména poslucha-

čům 1. ročníku odborného studia matema-tiky a svým obsahem v podstatě pokrý-vají látku z lineární algebry i na některýchdalších zaměřeních na MFF UK. Učebni-ce zahrnuje výklad základních pojmůa jejich nejdůležitějších vlastností, zákla-dy teorie vektorových prostorů, matice,teorii soustav lineárních rovnic, permuta-ce a determinanty, skalární součin a mno-hé další.

VIKTOR SÝKORA, VĚRA HROUDOVÁTAJEMSTVÍ ROSTLIN(SECRETS OF PLANTS)Dvojjazyčná publikace bohatá na velko-

formátové mikrofotografie zprostředková-vá nevšední a fascinující pohled do světa

rostlin. Spojením vě-dy a umění se takzdánlivě obyčejnévěci, jako jsou se-mena či plody rost-lin, v rukou autorůmění na neobyčejnéumělecké objekty.

ODBORNÉ PUBLIKACEZ NAKLADATELSTVÍACADEMIA

Věda pro život v OstravěČást panelů výstavy Věda pro život dokumentující činnost ústavů AV ČR našla v listopadu 2009nové umístění v prostorách Literární kavárny knihkupectví Academia na hlavním náměstí Os-travy. Výstava byla otevřena 2. listopadu, současně se zahájením 9. Týdne vědy a techniky. Ex-pozici společně připravily Ústav geoniky AV ČR, knihkupectví Academia v Ostravě a Od-bor mediální komunikace a marketingu SSČ AV ČR.

NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHYV KNIHKUPECTVÍ ACADEMIAV PROSINCI 2009

� 1. O’Shea, D. – Poincaréhodomněnka – Hledání tvaru vesmíru(s podporou AV ČR)

� 2. Dante, A. – Božská komedie� 3. Pokorná, M. – Josef Němec

– Neobyčejný muž neobyčejnéženy

� 4. Kolmaš, J. (překlad) – Gurbumaneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy(s podporou AV ČR)

� 5. Kuna, M. – Václav Talich1883–1961 (s podporou AV ČR)

Tituly ostatních nakladatelů:

� 1. Hoffmann, F. – Středověké městov Čechách a na Moravě, NLN

� 2. Schreier, P. – Příběhy z dějinnašich drah, Mladá fronta

� 3. Kaiser, D. – Disident VáclavHavel 1936–1989, Paseka

� 4. Bečková, K., Dudák, V., Karásek, J.,Mlázovský, V., Radosta, R.– Malostranská besedaa její znovuzrození, Práh

� 5. Ash, T. G. – Rok zázraků, Paseka

Knihkupcův tip:

� Vaněk, M. (ed.): Obyčejní lidé...?!Pohled do života tzv.mlčící většiny,Academia (s podporou AV ČR)

ŠÁRKA HOLÁ,vedoucí knihkupectví Academia,Václavské náměstí 34, Praha 1

bulletinak

adem

ický

Kde jste informace o akcích Marie Curie zís-kal? Proč jste se rozhodl do tohoto programupřihlásit?

Většinu informací jsem získal z webových strá-nek portálu Cordis a z webových stránek britskéhonárodního kontaktního pracovníka. Další jsem sivyhledal přes Google. Přihlásil jsem se, protožepostdoktorandům věnujícím se výzkumu nabízejíakce Marie Curie skvělou příležitost pracovat v ji-né zemi Evropské unie. Mohu tak získat ve svémoboru další zkušenosti. Doufám, že mi absolvová-ní tohoto programu umožní vybudovat si význam-nou pozici ve výzkumu. O stipendium Marie Curiejsem žádal již dvakrát, ale dostal jsem ho až natřetí pokus, kdy jsem měl již dostatečné zkušenos-ti – ať už s procesem výběru stipendistů nebo vesvém oboru.

Proč jste si ke svému výzkumu vybral Belgii?Porovnáte-li situaci ve Velké Británii a v Belgii,kde jsou podle vás příznivější podmínky provýzkum?

Belgii jsem si vybral kvůli projektu, ne kvůli ze-mi samé. Měl jsem zkušenosti a znalosti, kteréodpovídaly práci na projektu na místní katedřebruselské univerzity. Co se týče srovnání obouzemí, není jednoduché říci, kde jsou podmínkypříznivější. Konkrétně v mém oboru je však vícepříležitostí v Belgii. Velká Británie má v současnédobě problémy s financováním astronomie, a na-víc studium hvězd a astronomie obecně nepatřímezi hlavní priority britské Rady pro výzkum.

42ab

Mladý britský vědec Robert Izzard absolvovalpo doktorátu na univerzitě v Cambridge

postdoktorský pobyt na nizozemskéUtrechtské univerzitě. V roce 2008 získal dvouleté

Evropské stipendium pro profesní rozvoj(Intra-European Fellowship for Career Development),

jež spadá pod akce Marie Curie v 7. rámcovémprogramu EU pro výzkum, technologický rozvoj

a demonstrace. Svůj výzkum na Institutu astronomiea astrofyziky na Svobodné univerzitě v Bruselu

zaměřuje na evoluci binárních hvězd,o svých zkušenostech s akcemi Marie Curie

hovořil se zástupci kanceláře CZELO.

AKCE MARIE CURIEPOHLEDEM BRITSKÉHO VĚDCE

z B r u s e l u

Setkal jste se při vyplňování přihlášky neboběhem hodnotícího procesu s nejasnostmi čikomplikacemi?

Ano, s mnoha. Formuláře jsou příliš dlouhéa komplikované. Plán výzkumného záměru mělmít rozsah zhruba dvacet stran, což je podle mé-ho názoru přehnané, když se jedná o dvouleté sti-pendium. Než tedy přihlášku vyplníte, může totrvat týdny. Oceňuji snahu jít do hloubky, ale dva-cet stran je příliš. Při vyplňování přihlášek jinýchstipendijních programů v oblasti astronomie, kterétrvají stejně dlouho, většinou stačí pár stran textu.Navíc angličtina v pokynech pro vyplňování při-hlášky není skutečná angličtina, je to spíše žar-gon EU, který je běžně používán v Bruselu, ale odangličtiny rodilých mluvčí se liší. Také webové strán-ky jsou příliš komplikované a snadno se v nich ztra-títe. Nelíbilo se mi ani, že formuláře se mají vy-plňovat v aplikaci Word. Ne každý disponuje tímtosoftwarem.

Co byste doporučil potenciálním zájemcůmo stipendia Marie Curie? Na co by se měli sou-středit?

Měli by se samozřejmě zaměřit na smysluplnýa opodstatněný výzkum. To však nemusí být nejlehčízpůsob, jak grant získat. V přihlášce naleznetesekce, které jsou velmi důležité při následnémbodování; jako třeba „dopad na Společenství“. Ty-to pojmy nejsou vysvětleny, takže například ne-musí být každému jasné, o jakém společenství sehovoří. Ať je tím myšleno cokoli, dopad předklá-

FOTO

:ARC

HIV

CZEL

O

daného výzkumu na Společenství je velmi těžkédefinovat. Osobně jsem předložil zvučný vědeckýplán a měl jsem již dostatečné zkušenosti, kterébyly při výběru stipendistů důležité. Doslechl jsemse, že v současné době je menší šance, že sti-pendium dostane uchazeč na své první postdok-torské pozici; pravděpodobnější je výběr zkuše-nějšího vědce. Obecně bych všem potenciálním

43 ab

uchazečům doporučil zjistit, co hraje největší rolipři výběru stipendistů, a aby nepodcenili přípravu.

�

ANDREA KHUDHUROVÁ,stážistka CZELO – Česká styčná kancelář

pro VaV, Brusel,Technologické centrum AV ČR

NOVÁ EVROPSKÁ KOMISEPředseda Evropské komiseJosé Manuel Barroso představil27. listopadu 2009 portfoliapřidělená členům příští Komise,které nominovaly jednotlivéčlenské státy EU.

Jména nových členů včetně jejich fotografií na-leznete na webové stránce http://ec.europa.eu/

/commission_designate_2009–2014/index_en.htm.Kliknutím na jméno či fotografii se zobrazí životo-pis příslušného komisaře. Český komisař ŠtefanFüle bude zodpovídat za agendu rozšiřování EUa Evropskou sousedskou politiku. Oficiálně se nováKomise ujme úřadu až po jejím schválení en blocEvropským parlamentem dne 26. ledna 2010. Hlaso-vání v plénu poté vždy předchází slyšení jednot-livých komisařů před relevantními výbory Evropské-ho parlamentu.

V rámci nové Komise zřídil její předseda dvě nováportfolia. Prvním je oblast ochrany klimatu, kteroubude řídit Connie Hedegaard z Dánska. Druhýmzřízeným postem jsou inovace, jež zahrnují i staréportfolio vědy a výzkumu. Tímto důležitým krokem sepropojily dvě strany znalostního trojúhelníku, což budemít význam pro společný a koordinovaný postupv oblasti inovací a výzkumu.

Novou eurokomisařkou pro inovace se stala MáireGeoghegan-Quinn z Irska, která byla před jmeno-váním do funkce od roku 2000 členkou Evropskéhoúčetního dvora. V 80. a 90. letech zastávala různéministerské posty v irské vládě a působila také jakoposlankyně irského parlamentu. Praktické zkuše-nosti má i z oblasti školství a ze sféry mediální. �

ANNA VOSEČKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,

Technologické centrum AV ČR

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

FOTO

:ARC

HIV

CZEL

O

Nováevropskákomisařkapro výzkuma inovaceMáireGeoghegan-Quinn

bulletinak

adem

ický ACADEMY ASSEMBLY

The Academy Assembly, the highest body ofthe ASCR responsible for the uppermost prioritydecisions related to the ASCR, held its XXXV Meetingon December 15, 2007. President of ASCR Jiří Drahošcensured the Government Council for Research,Development and Innovation for changes it made inthe method of support for science. The Academyexpressed objections to the new scheme asunbalanced in its decreased subsidies for the ASCR.Czech president Václav Klaus told the AcademicAssembly that state financial support of science mustbe perceived within the whole economic situation andis obliged to be part of a society-wide discussion.

44ab

r e s u m éa telescope in 1609, an event that changed the worldforever. IYA2009 has shown astronomy as a globalscientific endeavor that unites astronomers to aninternational family of scientists working togetherto find answers to fundamental questions thathumankind has always asked. IYA2009 was broughtto an official close with a ceremony in Padova, Italy.

Manifesto for creativity and innovationin EuropeThis document was one of the key results of

the European Year of Creativity and Innovation 2009and it is the collective work of the Ambassadors ofthe Year that is, leading European personalities fromthe fields of culture, science, business, educationand design. The Ambassadors handed the Manifestoto European Commission President José ManuelBarroso on November 12, 2009 in Brussels. Throughseven priorities and seven proclamations of action,the Manifesto is a force for change.

NEW PROJECTSCzech Services Center supports foreignscientistsThe project Czech Mobility Centre was established

to expand a flourishing European Research Area(ERA), designed to be one of the pillars helping Europeto become one of the most competitive economies inthe world by 2010. The Czech Services Centre (CSC)was established during the years 2005–2007 and it isa part of the European Services Network (EURAXESS)consisting of more than 200 Services Centres in35 countries in Europe CSC offers, for example,information about jobs and funding opportunities inthe Czech Republic, advice on “reintegration” ofresearchers in their home country, help with entryconditions, family support, practical and legalassistance, etc.

FROM BRUSSELSInterview with a Marie Curie Action FellowWe present an interview with Robert Izzard whose

doctorate is from Cambridge University and who hasbeen awarded an Intra-European Fellowship for CareerDevelopment which is a part of Marie Curie Actions.His research at l’Université Libre de Bruxelles isfocused on the evolution of binary stars.

Nadace Český literární fond vypisuje výběrové řízení na poskytnutí grantů a stipendií v roce 2010,a to z vlastních prostředků i z výnosu prostředků Nadačního investičního fondu z předcházejícího roku.

Veškeré informace včetně formulářů a uzávěrky podání žádostí jsou k dispozici na internetových stránkáchnadace: www.nclf.cz, eventuálně v sídle Nadace Český literární fond, 120 00 Praha 2,

Pod Nuselskými schody 3 (telefon 222 560 081–2, e-mail: nadace@nclf.cz).

Návrhy na Ceny Josefa Hlávky udělované za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literaturyje možné podat na výše uvedenou adresu do 29. ledna 2010.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AB

Sylva Daníčkováhas writtena collection

of popularizedinterviews

entitledHidden Messages

of Science,published

by Academia,the Publishing

Houseof the ASCR.

The bookcontains

interviews withprominent

Czech scientists.Ms Daničková,

an author-actress,editor

and interpreter,conducted

the interviewsduring the past

ten yearsfor Academic

bulletin.

SCIENCE AND RESEARCHKnowledge, Value, EvolutionAn International conference involving life sciences

and philosophy, Knowledge, Value, Evolution, was heldin Prague on November 23–25, 2009. Invited speakersfrom abroad and other scientists discussed key topics:traditions of evolutionary epistemology, evolutionaryexplanations of mind, language and consciousness,the evolutionary origins of morality and the concept ofhuman nature, Darwin’s place in philosophy, reductionand emergence in biological sciences.

The Universe: Yours to DiscoverThe International Year of Astronomy 2009 was

a global effort launched by the International Astro-nomical Union (IAU) and UNESCO to help citizens ofthe world rediscover their place in the Universe.IYA2009 marked the 400th anniversary of GalileoGalilei’s first astronomical observation through

HRAVĚ I DRAVĚKritikova abeceda„Tato kniha je výběrem z kritik české

prózy, které jsem pod různými jmény na-psal do sklonku roku 2008, protože měto baví… Snad to, co se do této knihyvešlo, bude bavit i čtenáře.“ píše v úvo-du autor knihy Pavel Janoušek. Své kri-tiky uveřejňoval pod rozmanitými krycímijmény a identitami, oblíbený je napříkladsvérázný slovácký mudrlant Alois Burdaa další členové jeho rodiny.

Janoušek, P., Literární řada, Academia,Praha 2009. Vydání 1.

HISTORIE A SOUČASNOSTENTOMOLOGIE V ČESKUPublikace přináší stručný popis vývo-

je entomologie (nauky o hmyzu) na úze-mí Česka od druhé poloviny 19. stoletído současnosti (do roku 2005). V úvodníčásti jsou zmíněny důvody a okolnostijejí přípravy a vzniku. V hlavní částipublikace je popsána historie jednotli-vých oborů, organizací a pracovišť za-bývajících se základním i užitým ento-mologickým výzkumem, pedagogickoučinností a praxí (muzea, univerzity, vý-zkumné ústavy, aplikovaná pracovištěa další).

Skuhravý, V., ČZT, s. r. o., Praha 2008.Vydání 1.

O SMYSLU VĚDY (ESEJ)Monografický text exaktním způsobem

soustřeďuje argumenty pro osvětlenívýznamu vědy pro současnou společ-nost. Ve stručnosti shrnuje vývoj vědec-ké činnosti včetně historie institucionali-zace vědy a popisuje situaci, ve které senachází věda v současné době. Jakovýchodisko ze současné krize hodnota motivací navrhuje posun ke stálémusyntetičtějšímu způsobu vedení duševnípráce a úctu člověka k člověku.

Petáková, Z., Česká geologická služba,Praha 2009. Vydání 1.

PSYCHOLOGIE KATASTROFICKÉUDÁLOSTIJádrem publikace je původní výzkum,

který se uskutečnil v letech po katastro-fálních povodních r. 2002. Výzkum koordi-novali pracovníci Psychologického ústavuAV ČR v součinnosti s klinickými psycho-logy a pomáhajícími pracovníky z CharityČR. Zaměřuje se na prožívání mimořádnézátěže a traumatizujících událostí, zku-šenosti postižených osob i osob pomáha-jících z řad humanitárních pracovníků.

Kohoutek, T., Čermák, I., Academia,Praha 2009. Vydání 1.

KONFUCIUS V ZRCADLESEBRANÝCH VÝROKŮUčení starověkého čínského myslitele

Konfucia, zaznamenané ve výrocíchv knize Lun Yu, tvoří páteř knihy české-ho sinologa Jaromíra Vochaly. Kniha ob-sahuje převážně záznamy výroků a roz-hovorů Mistra Konga a jeho učedníků,pravděpodobně zčásti pořízené Mistro-vými žáky ještě za jeho života, většinouvšak zřejmě dodatečně rekonstruovanéa různě doplňované až po jeho smrti.

Vochala, J., edice Orient, Academia,Praha 2009. Vydání 1.

TEMPLÁŘI, KŘIŽÁCI A KACÍŘIVE STARÝCH FRANCOUZSKÝCHKRONIKÁCHPůlstoletí starý překlad starofrancouz-

ských textů českého romanisty a literár-ního historika Václava Černého vyšel jižv roce 1962 pod názvem Staré fran-couzské kroniky. Nové vydání význam-ně obohacuje předmluva-esej současné-ho medievisty Martina Nejedlého, kterýse zamýšlí nad koncepcí knihy i osob-ností autora.

Černý, V., edice Europa, Academia,Praha 2009. Vydání 1.

NOVÉ KNIHY

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Právě načasování k zasedání AS nebylo náhodné – vždyť řada osobností za-hrnutých v křtěné publikaci byla přítomna v sále. Kniha obsahuje rozho-

vory s významnými českými badateli, které vedla redaktorka Sylva Daníčková(na snímku nahoře vlevo) a byly otiště-ny v průběhu deseti let v Akademickémbulletinu. Autorka se během svých dota-zů nechala provázet světem špičkovévědy, aby pak všechno odborné moudropřevyprávěla svým osobitým poetickým stylem, čtivým nejen pro badatelskouobec, jíž byly rozhovory prvoplánově určeny, ale přijatelným i pro méně infor-mované čtenáře. Právě hledání zajímavého způsobu, jak lidem sdělit, že vědaje sice tajemná, ale zároveň hravá, že ovlivňuje i zaznamenává dějiny a jakoznamení doby je realitou našeho každodenního života, je jedním z nejtěžšíchúkolů dnes tak frekventovaného tématu popularizace vědy.

V předvánočním chvatu využili mnozí členové i hosté Akademického sněmumožnost zakoupit si knížku na oblíbeném stánku Nakladatelství Academia a rov-nou si nechali vepsat od Sylvy Daníčkové, letošní laureátky čestné medaileVojtěcha Náprstka za popularizaci vědy, autogram. Těší nás ohlasy, kterénapovídají, že se Skrytá poselství vědy setkávají s nebývalým úspěchemv odborné i laické sféře.

HaM

Úspěšné aktivity Akademie věd v oblasti popularizace vědy završilov prosinci 2009 vydání knihy Skrytá poselství vědy. Kniha se poprvépředstavila veřejnosti při příležitosti Akademického sněmu 15. prosince 2009a jejím kmotrem se stal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.

...ABY VĚDA NEZŮSTALA SKRYTÁ