S drvodělkami se můžeme setkat od brz-kého jara do časného podzimu. Většinou nepříliš rychle, ale přesto elegantně létají narůzné rostliny a nejraději ze všeho na kve-toucí stromy (viz obr.). Někdo možná našeljejich hnízdo v suchém stromě, které napovrch ústí otvorem, za který by se nemu-sely stydět největší dřevní druhy hmyzu,jako jsou larvy tesaříků a housenky motýlůdrvopleňů. Samotné hnízdo je chodbou vedřevě, která může nebo nemusí být vět-vená, a obsahuje několik málo komůrek —hnízdních buněk napěchovaných směsírostlinného pylu a nektaru. V těchto komůr-kách žijí larvy drvodělek — bílí beznozí

„červi“, kteří pohybují jen ústním ústrojímpři konzumaci pylových zrnek. Larvy pře-čkají ve svých komůrkách chladné obdobíroku, při prvním výraznějším oteplení se za-kuklí a během dubna nebo května se venprokouše dospělá včela, připravená vylét-nout do probouzející se přírody.

Velmi známá je drvodělka fialová (Xylo-copa violacea, viz obr.), zejména díky pu-blikacím, jako jsou červené knihy nebo prů-vodce přírodou řady chráněných oblastíČeské republiky, v nichž často najdeme foto-

grafii nebo alespoň zmínku o tom, že z ná-padných hmyzích druhů obývá popisovanéúzemí právě drvodělka fialová. Málokdovšak ví, že téměř k nerozeznání je od ní dr-vodělka potulná (X. valga, viz obr.), kteráse vyskytuje na stejných místech a je někdydokonce hojnější. Na jihu Moravy a Slo-venska byl v minulosti dokonce několikrátspatřen i odchycen třetí druh, drvodělkaX. iris (české jméno nemá), která se hojně-ji vyskytuje na jihu Evropy. Setkáme se s nítřeba v Bulharsku, Řecku či Turecku, v Čes-ké republice už zřejmě vyhynula. Z okol-ních zemí kromě Slovenska byla dvakrátnalezena v nejjižnějších oblastech Němec-ka, ale stejně jako v případě těch česko–slo-venských jde o hodně staré údaje (posledníje z r. 1957). Drvodělku X. iris rozlišíme odobou výše zmíněných druhů snadno — jezhruba o polovinu menší a její tělo nenílesklé do fialova, ale spíše do modrozelena.Z našich včel si ji můžeme hlavně co do ve-likosti splést s maltářkou zední (Chalicodo-ma parietina, viz obr.), nápadnou černouvčelou z čeledi čalounicovitých (Megachi-lidae), která je zejména v teplých oblastech

Drvodělkya jejich výsadky na sever

Petr Bogusch

CCCC MMMM YYYY KKKK

269živa 6/2007 www.avcr.cz/ziva

Shora: Maltářka zední (Chalicodoma parietina)se podobá drvodělce Xylocopa iris. Foto P. Bo-gusch © Určovací znaky drvodělek. Tykadlosamců: A — drvodělka fialová, B — drvodělkapotulná; zadní holeň samic: C — drvodělka fia-lová, D — drvodělka potulná. Podle E. Scheu-chla (2000) kreslil P. Bogusch © Drvodělkapotulná (X. valga) byla po r. 1990 opakovanězaznamenána v jižních Čechách (obr. z jižníMoravy)

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea), samec nakvětech ovocného stromu

Drvodělky (Xylocopa) patří mezi nejznámější zástupce blanokřídlého hmyzu(Hymenoptera), a to z čeledi včelovitých (Apidae). Při vyslovení jejich jména simožná vzpomenete na obrovské černě zbarvené včely, jejichž tělo a hlavně kříd-la se krásně lesknou do různých odstínů modré a fialové barvy. Právě díky drvo-dělkám vědí i laici, že ne všechny včely žijí v úlech a rojí se, ale že většina z nichžije samotářsky a hnízdí někde v zemi nebo ve dřevě. Samotářské včely jsou obvy-kle drobné a nenápadné druhy. Nejnápadnější z nich jsou právě velké drvodělky.

A

11. a 12.článekoranžový

dvě řady hrbolků

celépokrytohrbolky

články černé

B C D

jižní Moravy poměrně hojná. Tato včelavšak není tolik lesklá a má ze všech stranochlupený zadeček. Staví si hnízda z hlínyna kamenech či na zdech a plní je rostlin-ným nektarem.

Drvodělky fialová i potulná žijí běžně najižní Moravě a na Slovensku, hojně se s nimisetkáme i ve všech oblastech jižní Evropy(viz mapa), kde s nimi žijí ještě některé dal-ší druhy. Jak je tomu ale v Čechách? Hnedna úvod je třeba říci, že jižní Morava je asinejseverněji položenou oblastí, kde najde-me oba druhy pohromadě.

Drvodělka fialová se vyskytuje v jižníchoblastech celé Evropy kromě Pyrenejskéhopoloostrova, na východě zasahuje přes Krymaž ke Kaspickému moři, existují nálezy zeSýrie a z Íránu. Severní hranice jejího roz-šíření prochází Francií, Belgií, Německem,Rakouskem, Moravou, Slovenskem a Ukraji-nou. Areál rozšíření drvodělky potulné jemnohem větší. Sahá od jižních částí západ-ní Evropy včetně Španělska až po středníAsii a Mongolsko na východě. Severní hra-nice rozšíření dosahuje nejvýše ve východníčásti Evropy: do Polska, Běloruska a Ruska,kde protíná Ladožské jezero. V první polo-vině 20. stol. byla nalezena i v Litvě, neexis-tují však žádné údaje o výskytu drvodělkypotulné v Německu.

V Čechách se ani jeden z těchto dvoudruhů trvale nevyskytuje, i když starší auto-ři z 19. a první poloviny 20. stol. několikrátopakovaně uvedli, že zejména drvodělka fia-lová se občas vyskytuje na území jižníchČech a na Šumavě. Bohužel dokladové exem-pláře neexistují, a tak můžeme jen věřit na-šim kolegům. Ve většině případů šlo pouzeo pozorování, nebo byli nálezci amatéři čiodborníci na jiné skupiny hmyzu, s čímžsouvisí i nevěrohodnost údajů. Drvodělkulidé sice poznají, ale pouhým okem na ně-kolik centimetrů nerozezná tyto dva velmipodobné druhy ani odborník. Drvodělkafialová je známa i laické veřejnosti, zatímcoo existenci drvodělky potulné vědí jen spe-cialisté. Oba druhy rozlišíme tím, že samecdrvodělky fialové má 11. a 12. článek tyka-

del (druhý a třetí od konce) oranžový, dru-hý druh má tykadla celá černá; samice drvo-dělky potulné má stehna zadního páru no-hou celá pokrytá drobnými hrbolky, samicedrvodělky fialové má na stehnech jen dvěřady hrbolků (viz obr.).

Vraťme se ale k jejich rozšíření: jednotli-vé nálezy z Čech dokazují, že existují výsad-ky obou druhů směrem na sever. Zatímcovšechna pozorování drvodělky fialové sedatují do přelomu 19. a 20. stol. a druh tedynebyl na území Čech zaznamenán už skoro100 let, nálezů drvodělky potulné přibývá.Po r. 1990 byla v Čechách třikrát nalezenav CHKO Blaník a na Třeboňsku a ve stej-ných oblastech byli pozorováni jedinci dr-vodělek, které se nepodařilo chytit a určit.Podobnou drvodělku pozoroval v r. 2006V. Zeman i v Hradci Králové, což je mno-hem severněji než většina míst ostatníchnálezů. Drvodělky se však vyskytují i v Pol-sku, tedy na sever od ČR. Situace tam vy-padá podobně, drvodělka fialová byla zno-vu objevena v Národním parku Polesiev r. 2002 téměř po 70 letech (poslední údajbyl z r. 1935 a v červené knize živočichůPolska z r. 2002 byla uváděna jako vymizelýdruh). Nálezů drvodělky potulné je mno-hem více a zejména v dřívějších letech bylapoměrně často zjištěna v jihovýchodní ob-lasti Polska. Od r. 1990 jejích nálezů výraz-ně přibylo a v posledních letech ji objevilina mnoha místech Krakovské a Lublinskésprávní oblasti. V Německu je situace přes-ně opačná: zatímco drvodělku potulnou tamnikdo nikdy neviděl ani nesbíral, drvodělkafialová se pravidelně vyskytuje v Bavorsku,Bádensku–Württembersku a zasahuje údo-lím Rýna až na sever do Porýní–Vestfálska.Výskyt všech tří uvedených druhů drvodě-lek nám nejlépe přiblíží mapka s vyznače-ným průběhem severních hranic rozšíření.

Drvodělky jsou velice pohyblivé včely, lé-tají na velké vzdálenosti a v jižních oblas-tech Evropy se s nimi setkáme i vysokov horách. Oba druhy však preferují teplélokality, a proto se mohou úspěšně šířit jenurčitými směry. Rozšíření drvodělky fialovéa potulné napovídá, že každá z nich využí-vá jinou teplou oblast k dalšímu šíření.Zatímco v západní Evropě více na sever vy-stupující drvodělka fialová proniká nížina-

mi a údolími velkých řek směrem do vnitro-zemí Německa, drvodělka potulná se ne-dostala dále přes Alpy. Šíří se však více navýchodě, kde se vyskytuje na Ukrajině, naSlovensku a v jihovýchodní části Polskaa v těchto oblastech postupuje na sever po-dél Karpat.

Nálezy z Čech, Polska i Německa ukazují,že výsadky obou druhů směrem na severnejsou vzácné a nelze vyloučit, že se tytodruhy mohou usídlit trvaleji i v Čechách.Místy potenciálního výskytu drvodělek mo-hou být např. hráze jihočeských rybníkůna Českobudějovicku a Třeboňsku, kam semohou šířit jihomoravské nebo rakousképopulace obou druhů. Kromě toho tyto lo-kality vykazují docela teplý charakter a exis-tuje tu velké množství přirozených dutina mrtvých stromů pro hnízdění. Dále jepravděpodobné hnízdění druhů na skalníchstepích jižních svahů polabských kopců(Báň, Kunětická hora, Říp apod.), kde sev posledních letech objevila řada teplomil-ných druhů hmyzu s podobným typem roz-šíření, mezi nimiž nechybí ani kudlankanábožná (Mantis religiosa). Zajímavé je, ženálezy obou druhů drvodělek spadají právědo výše uvedených oblastí — Polabí a jiho-českých pánví. Zvláště velký počet pozoro-vání v posledních letech v jižních Čecháchnasvědčuje i možnosti trvalého zabydlenídruhu X. valga v této oblasti, důkaz v po-době nálezu hnízda nebo alespoň samicedrvodělky s pořádnými pylovými rouskami(slepené hrudky pylu na sběracím zařízenívčel) však stále chybí.

K průkaznému potvrzení zabydlení setěchto včel v jižních Čechách bude tedy přidalším výzkumu důležité najít hnízdištěnebo hnízdo, případně alespoň nepřímýdůkaz hnízdění — drvodělku nesoucí nek-tar či pyl.

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea), samicez Kréty. Snímky S. Krejčíka, pokud není uvede-no jinak

Rozšíření drvodělek ve střední Evropě. Plnáčára představuje hypotetickou severní hranicirozšíření drvodělky fialové (X. violacea), přeru-šovaná čára drvodělky potulné (X. valga) a šedáčára drvodělky X. iris. Černé čtverečky předsta-vují severní výsadky drvodělky fialové, šedéčtverečky totéž pro X. iris a černá kolečka drvo-dělky potulné. Podle různých pramenů sestavilP. Bogusch

CCCC MMMM YYYY KKKK

270 živa 6/2007www.avcr.cz/ziva

0 160 km