ČELADNÁ 20.+21.1.2011

LUBOŠ LISNER

lubos.lisner@post.cz

ÚVODEM…

PROGRAM

PRAVIDLA

OČEKÁVÁNÍ

KURZ (REFORMNÍ) TERMINOLOGIE

1., 3., 5. skupina (19 pojmů) 2., 4., 6. skupina (19 pojmů)

Úkoly pro skupinu: Zařazení pojmu (k čemu se pojem váže -

RVP/ŠVP/něco jiného…) Vysvětlení pojmu (co znamená, obsah svými slovy) Určení největších potíží/neshod

Rámcový vzdělávací program

Rámec pro tvorbu ŠVP

Cíle, klíčové kompetence, vzdělávací obsah, podmínky

Struktura ŠVP

Státní minimum na obecné úrovni

Školní vzdělávací program

Školní otisk RVP

Vize, výchovné a vzdělávací strategie, vzdělávací obsah

Konkrétní nabídka školy

Reálný standard

Kurikulum

Obsah vzdělávání (obecně)

Kurikulární dokument

Dokument týkající se obsahu vzdělávání

Státní úroveň: RVP

Školní úroveň: ŠVP

Cíle ZUV

Uvedeny v RVP ZUV (s. 13)

– Rozvíjet KK– Poskytnout základy v uměleckých oborech– Připravit žáky pro navazující vzdělávání– Motivovat žáky k učení a ke spolupráci

Smysl existence základních uměleckých škol

Zaměření školy, vize školy

Musí být uvedeny v ŠVP

Zaměření: profilace, důraz

Vize: zásadní cíl (poslání naší školy)

Klíčové kompetence

Uvedeny v RVP ZUV (s. 14) Ideální výbava a vlastnosti absolventa ZUŠ:

– schopnost komunikovat jazykem umění (podstata um. oborů)– schopnost pracovat na sobě i spolupracovat s ostatními– společenská angažovanost v oblasti kultury

Východisko pro tvorbu VVS (aby KK nebyly pouze krásnými iluzemi)

Směřování k ideálu = nekonečné rozvíjení

Výchovné a vzdělávací strategie

Mají být uvedeny v ŠVP

Společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení KK

Jak vychováme umělecky kultivovaného člověka?

Jak rozumíme klíčovým kompetencím?

Co znamenají v praxi?

Co (u)děláme pro to aby…………………..

Žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu.

Výchovné a vzdělávací strategie

Vzdělávací obsah um. oborů

Na státní úrovni uveden v RVP ZUV (od s. 16)

(očekávané výstupy žáka na konci I. a II. stupně um. oboru

Na školní úrovni uveden v ŠVP

(kolekce studijních zaměření ve vyučovaných oborech)

SYSTÉM RVP ZUV

Vzdělávací oblasti

Uvedeny v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15)

Obsahové celky (2), do kterých je členěn vzdělávací obsah uměleckých oborů

Interpretace a tvorba

První ze dvou vzdělávacích oblastí (RVP ZUV)

Ztvárnění uměleckého obsahu umělcem - produkce

(reprodukce, osobitá interpretace, vlastní tvorba)

Recepce, reflexe

Druhá vzdělávací oblast (RVP ZUV)

Recepce: vnímání (přijetí) uměleckého díla

Reflexe: prožití uměleckého díla, schopnost postihnout hlavní rysy, hodnocení

Vzdělávací oblasti (I+T a R+R) od sebe nelze odtrhnout (ani v HO)

Vzdělávací zaměření

Podrobnější členění vzdělávací oblasti Interpretace a tvorba (RVP ZUV, první zmínka na s. 15)

Specifikum hudebního oboru

Podstatně odlišné výrazové prostředky u jednotlivých nástrojových skupin / zpěvu

Ostatní obory se specifikují až na úrovni ŠVP

Studijní zaměření

Závazná vzdělávací nabídka konkrétní školy (ŠVP)

Skládá se z vyučovacích předmětů, které musí žák v průběhu vzdělávaní absolvovat

Platí pro všechny umělecké obory

V ŠVP se uvede:– Název studijního zaměření– Učební osnovy předmětů studijního zaměření– Učební plán studijního zaměření

Očekávané výstupy

Uvedeny v RVP ZUV jako vzdělávací obsah uměleckých oborů

Jsou členěny do dvou vzdělávacích oblastí (v HO navíc dále specifikovány v tzv. vzdělávacích zaměřeních)

Jsou formulovány z pozice žáka – hovoří o jeho požadovaných dovednostech na konci I. a II. stupně

Vyučovací předměty

Uspořádání vzdělávacího obsahu studijního zaměření (ŠVP) do několika celků

Obsah vyučovacích předmětů tvoří školní výstupy

Školní výstupy

Obsah vyučovacích předmětů (ŠVP)

Očekávané výstupy (z RVP) rozpracované do jednotlivých ročníků či delších časových celků

Reálný standard znalostí a dovedností žáka na konci ročníků v jednotlivých vyučovacích předmětech studijního zaměření

Formulovány z pozice žáka

Osnovy vyučovacích předmětů

Součást ŠVP

Osnovy:– Název vyučovacího předmětu– Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu (školní výstupy s

případným uvedením učiva, studijní literatury atd.)

Učivo

Nepovinná součást ŠVP

Témata Tematické celky Činnosti

Doporučená literatura

Nepovinná součást ŠVP

Didaktický materiál pro učitele Studijní literatura pro žáky

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Školní výstupy

Multimediální tvorba

Uvedena v RVP ZUV (s. 52) Umělecké vyjádření prostřednictvím digitálních

technologií

Na úrovni ŠVP:– jako studijní zaměření vzniklé na základě jednoho

uměleckého oboru (např. VO)– jako studijní zaměření vzniklé kombinacím vzdělávacího

obsahu více oborů (je třeba zvolit „dominantní umělecký obor“)

Modul

Samostatný obsahový celek ve vzdělávacím zaměření EZH ZT (RVP, s. 24)

Týká se vzdělávací oblasti Interpretace a tvorba

3 moduly (EKN, záznam, tvorba), které lze použít i samostatně – jako dílčí součást některého „tradičního“ studijního zaměření v ŠVP

Učební plán

Musí být uveden v ŠVP

Tabulka, která obsahuje výčet předmětů v daném studijním zaměření a jejich týdenní časovou dotaci v jednotlivých ročnících

Tvořen na základě– potřeb vyplývajících z osnov vyučovacích předmětů (ŠVP)– rámcového učebního plánu (RVP ZUV)

Rámcový učební plán

Uveden v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15)

Stanovuje minimální týdenní hodinovou dotaci pro daný umělecký obor (zpravidla pro období stupně vzdělávání)

Týdenní minimální hod. dotace

Uvedena v rámcovém učebním plánu (RVP ZUV)

Stanovuje školou nepodkročitelné (avšak překročitelné) minimum

Jde o minimum týdenní (v průměru)

Disponibilní dotace

Minimální disponibilní dotace je součástí rámcového učebního plánu pro HO

Poskytuje možnost přizpůsobit učební plán (v ŠVP) specifickému zaměření školy

Musí být využita minimálně v plné výši

Handicapovaní žáci

Žáci, kteří jsou znevýhodněni

– zdravotně (tělesně, mentálně)

– sociálně

Žáci se speciálními vzd. potřebami

Žáci, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby oficiálně zjištěny

tj. handicapovaní žáci, kteří jsou takto diagnostikováni školským poradenským zařízením:

– pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP)– speciálně pedagogickým centrem (SPC)

Žáci mimořádně nadaní

Žáci, u kterých bylo mimořádné nadání zjištěno školským poradenským zařízením (PPP, SPC)

Žáci s nadprůměrným talentem

Nediagnostikovaní mimořádně nadaní žáci

Individuální vzdělávací plán

Výjimka z ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro žáky mimořádně nadané, u kterých to doporučí ve svém vyjádření školské poradenské zařízení (PPP, SPC)

Tvoří se zpravidla na jeden rok (pak další vyšetření)

Obsah upravuje vyhláška č. 73/2005 Sb.

IVP není součástí ŠVP, je to svébytný dokument, součást osobní dokumentace žáka

Roční studijní plán

Osobní plán pedagoga pro urč. žáka nebo skupinu

Součást třídní knihy

Individuální výuka Skupinová výuka

Definováno v RVP ZUV pro HO (s. 35):

„Vyučuje se individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků hře na…, sólovému zpěvu…“

Kolektivní výuka

Pro HO vše ostatní kromě Individuální výuky

Tedy i komorní hra o dvou žácích

Ostatní obory: vyučuje se ve skupině…

Vlastní hodnocení školy

Cyklický proces sebehodnocení školy

Parametry upraveny vyhláškou č. 15/2005 Sb.

Autoevaluace

Synonymum pro vlastní hodnocení školy

Obecně je slovo EVALUACE užíváno pro systematický proces hodnocení:

– Definování kritérií kvality– Monitorování aktuálního stavu– Vyhodnocení výsledků vzhledem ke kritériím kvality– Vytvoření a realizace plánu pro zvyšování kvality

Rámcová struktura vlastního hodnocení školy

Zaměření vlastního hodnocení školy– Cíle stanovené školou (ŠVP, koncepční záměr), na jejich

reálnost a důležitost– Plnění těchto cílů (s přihlédnutím k cílům v RVP)– Určení oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků,

a oblastí, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření

– Účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení školy

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy

podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv

vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,

výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních škol a vyšších odborných škol také uplatnitelnost absolventů na trhu práce,

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,

úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ

K ČEMU VŠEMU SLOUŽÍ HODNOCENÍ ŽÁKŮ ???

PODLE ČEHO (ZA CO) ŽÁKY HODNOTÍTE ???

Zlepšil jsi se, ale ještě zapracuj na…

Daří se ti tyto věci, ale ještě zapracuj na…

Máš dvojku.Splnils na 80%.

Jsi třetí nejlepší.

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

K ČEMU SLOUŽÍ VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY ?

PODLE ČEHO ŠKOLU HODNOTÍTE ?

Zlepšili jsme se, ale ještě musíme zlepšit…

V tomto jsme dobří, ale musíme ještě zlepšit…

Splňujeme požadavky na 80%.

Jsme nejlepší v kraji.

Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy má při transformaci vzdělávacího systému klíčovou úlohu:

je předpokladem zkvalitňování práce škol a jejích výsledků,

předchází vypracování školního vzdělávacího programu a zapojuje další aktéry vzdělávání (např. sociální partnery) do sdílené odpovědnosti za rozvoj školy.

Dlouhodobý záměr… (2005)

Školský zákon

• Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12)

• Vlastní hodnocení školy je … jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12)

• Dokumentace školy: …výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy. (§ 28)

Termíny vlastního hodnocení školy (vyhláška č. 15/2005 Sb.)

Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků.

Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit.

Vlastní hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku.

DOTAZY

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST