LEDEN 2001 CENA 55 KČ ODBORNÝ MĚSÍČNÍK O VŠEM, CO SOUVISÍ S ODPADY 1 ■ Odpad měsíce Kaly ● Využívání kalů z čistíren odpadních vod ● Kaly z ČOV - možnosti využití v zemědělství ● Sušení kalů ● Spalování čistírenských kalů v cementárně ● Návrh vyhlášky MŽP o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě ■ odborná příloha Průmyslové odpadní vody ● Vypouštění průmyslových odpadních vod do stokové sítě ● Ukazovatele znečistenia priemyselných odpadových vôd ● Čištění zaolejovaných odpadních vod ■ dále z obsahu ● Projekty podpořené Státním fondem životního prostředí ČR ● Ze zahraničního tisku ● Kalendář ● Česká asociace odpadového hospodářství ■ pravidelná příloha PRAHA A ODPADY Obecně závazné vyhlášky hl. m. Prahy na úseku nakládání s komunálním odpadem ■ vložená příloha Nástěnný plánovací kalendář
Transcript
LEDEN 2001
CENA 55 KČ
ODBORNÝ MĚSÍČNÍK O VŠEM, CO SOUVISÍ S ODPADY
1
■ Odpad měsíce
Kaly● Využívání kalů z čistíren odpadních vod● Kaly z ČOV - možnosti využití v zemědělství● Sušení kalů● Spalování čistírenských kalů v cementárně● Návrh vyhlášky MŽP o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
■ odborná příloha
Průmyslové odpadní vody● Vypouštění průmyslových odpadních vod do stokové sítě
NOPE Novotná Hana ZPRACOVÁNÍ, VÝKUP A PRODEJ ODPADOVÝCH PLASTŮNÁKUP A PRODEJ ZBOŽÍprovozovna Jenčice 57, 411 15 TřebívliceTel./fax: 0419/594 211, mobil: 0602/419 497E-mail: [email protected]
Společnost NOPE - NOVOTNÁ HANAVám nabízí tyto služby:- výkup odpadů kusových i drtí, přetoků, i k pomaloběžnému
drcení,- drcení a regranulaci dodaných odpadů za úplatu,- drcení odpadů v místě výskytu, např. přepravky, PET LAHVE,- výkup nevyužitých zásob obalových materiálů: papír, plast, fólie
(i celofán, potištěné, pokovené, PVC), polystyren, polypropylen i s hliníkem, tetrapak a další,
- poradenská činnost v oblasti využití odpadů zdarma, - odvoz odpadového papíru, skartací, archivů, textilních odpadů,
PET lahví, fólií a dalších surovin naší svozovou technikou na zavolání - vyzkoušejte si nás,
- odebíráme odpadové pytle s nástřikem a igelitovou vložkou, - odebíráme potravinářské obaly kombinované z více materiálů(!),- odebíráme textilní odpady průmyslového charakteru i PP
tkaniny a pytle.
Lepší je v novém tisíciletí pro přírodu tiše pracovat než za ni hlasitě demonstrovat.
Třebenice Jenčice LOVOSICEo o o
● NOPE
oÚpohlavy
Na Dělostřílnách 1060/4162 00 Praha 6 Tel . 02/ 33 32 27 05Fax: 02/ 33 35 85 [email protected]
● Kompletní služby v odpadech od sutí až po nebezpečné odpady
● Čištění komunikací● Péče o zeleň● Čerpání a svoz odpadů
z lapolů, septiků a žump
NAŠE POBOČKY: PRAHA, ČESKÁ LÍPA, LYSÁ NAD LABEM,TŘEBÍČ, BOSKOVICE A STUDÉNKA
„...nestačí o tom jen hovořit”
ECO trend s. r. o.Prašná 109, 149 00 Praha 4-HájeTel.+fax: 02/67 91 36 73, tel.: 02/67 91 36 56mobil: 0602/437 372E-mail: [email protected], http://web.iol.cz/ecotrendKontakt: Ing. Josef Durdil, CSc.
Nabízí:- zpracování krajských koncepcí a plánů hospodaření
s odpady- zajištění komplexních ekologických služeb včetně
formy mandátní smlouvy,- komplexní nakládání s odpady včetně odpadů
vyžadujících autorizaci, zajišťování jejich dopravy a skládkování,
- management chemických látek a přípravků,- zveřejňování nabídky a poptávky odpadů,- poradenská a konzultační činnost pro firmy a obce,- zpracování ekologických auditů, auditů starých zátěží
a vypracování analýzy rizik,- zajišťování komplexní sanace starých zátěží,- výkon funkce kvalifikovaného vodohospodáře pro firmy.
Regionální pracoviště Č. Budějovice:Lannova 16, 370 49 České Budějovice, tel.+fax: 038/786 31 91, tel.: 038/786 32 16E-mail: [email protected] Kontakt: Ing. Vladimír Pour
Návrhy na řešeníodpadového hospodářství
Výroba technických zařízenípro odpadové hospodářství
❏ sanace zátěží v průmyslu a zemědělství, sanace a rekultivace skládek
❏ projekty sanačních a rekultivačních prací
Kontakt:Tiskařská 10, 108 28 Praha 10e-mail: [email protected] fax: 02 / 72 702 152● divize Sanace a expertizy
RNDr. Petr Peták, CSc. tel.: 02 / 67 210 118 ● divize Zneškodňování odpadů
Lenka Nagyová tel.: 02 / 67 210 161
Oblastní pracoviště:❏ České Budějovice tel./fax: 038 / 77 80 154❏ Hradec Králové 049 / 54 11 245❏ Kutná Hora 0327 / 51 55 38❏ Plzeň 019 / 72 60 257❏ Česká Lípa 0425 / 52 54 27
KDE JEDNO K DRUHÉMU PATŘÍGRAVITAČNÍ ZÁMEKpro nádoby na odpadJednoduché řešení- Zámek nádoby se automaticky odemkne při překlopení ná-
doby přes hranu vyklápěcího mechanismu.- Po vyprázdnění je nádoba postavením na zem automaticky
uzamčena
Spolehlivost a bezpečnost- 200 zámkových kombinací, počet klíčů podle požadavku - Manipulace s nádobou i otvírání víka pro vkládání odpadů
jsou zcela bezpečné
I dodatečná montáž - S gravitačním zámkem mohou být dodány všechny velikosti
pojízdných nádob pro odpady vyráběných podle EN 840-1 v objemech od 60 do 360 litrů
- I dodatečná montáž je snadná, součástí dodávky zámků jemontážní návod a vrtací šablona
Zámek zabraňuje - Zneužívání nádob cizími původci odpadů (omezuje "odpado-
vou turistiku" apod.)
Zabezpečuje:- nakládání s komunálním odpadem- nakládání s nebezpečným odpadem- provoz třidicí linky - třídění využitelných odpadů- demontáž domácích elektrospotřebičů- provoz kompostárny- provoz sběrného dvora- skartaci tajných dokumentů- prodej odpadových nádob- poradenská činnost
Žďár nad Sázavou, náměstí Republiky 61Tel/fax: 0616/24 301 e-mail: [email protected]
Firma certifikovaná podle norem ISO 9001 a 14001
SSI Schäfer s. r. o. - Obchodní oddělení Praha AT – Technika pro odpadyPřeštínská 1415, 153 00 Praha 5 – Radotín
❚ pravidelná pfiíloha PRAHA A ODPADYObecnû závazné vyhlá‰ky hl. m. Prahy na úseku nakládání s komunálním odpadem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .iVyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy ã. 15/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví systém sbûru, tfiídûní, vyuÏívání a zne‰kodÀování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (Vyhlá‰ka o odpadech), ve znûní vyhlá‰ky hlavního mûsta Prahy ã. 10/2000 Sb. . . . . . . . . . . . . .ii
Pfielom roku je vÏdy pfiedmû-tem rÛzn˘ch úvah o tom, co by-lo, a pfiedsevzetí, jak by to mûlovypadat. V této dobû je to ob-zvlá‰È v˘znamné, neboÈ v˘jimeã-nû mÛÏeme mluvit nejenom o Novém roku, o novém století, ale i novém tisíciletí.OdpadÛm je to sice jedno, ale dÛvod k je‰tû vût‰í oslavûtady je. Máme co oslavovat? Jistû ano, ale stfiídmû. Staãíjeden pfiíklad.
Je‰tû nedávno bylo nepfiíjemnou skuteãností, pokud vánoãní a novoroãní svátky spadly do svozov˘ch dnÛ popeláfiÛ, Ïe nikdo odpady neodváÏel a nakupené hromady se poté likvidovaly je‰tû nûkolik t˘dnÛ. To dnesjiÏ neexistuje. Svátek nesvátek, odpady se stále odváÏí. U nás navíc pfiedem pfiíslu‰ná firma vãas vyprázdnila kontejnery na papír, sklo a plasty, aby mohly pojmout ojedinûl˘ pfiíval vánoãních obalÛ a ulehãit tak ostatním„popelnicím”. To by v‰ak lidé museli b˘t pfiesvûdãeni o uÏiteãnosti tohoto poãínání. Skuteãnost stále vypadá jinak.
Díky své profesionální úchylce jsem se ‰el tûsnû po·tûdrém dnu podívat na na‰e stanovi‰tû popelnic. Ty byly témûfi plné, ale urãitû by se do nich je‰tû nûco ve‰lo. To by si v‰ak vyÏádalo trochu námahy. Vedle nádob se na zemi válely velké papírové ta‰ky s názvy luxusních módních firem a obchodÛ, ve kter˘ch pfievaÏoval ãist˘ papír, plastové lahve od limonád a sklenûné lahve od koÀakÛ, sektÛ a drah˘ch vín. Na obalech zÛstaly kfiestní jména obdarovan˘ch a tak jsemjednodu‰e zjistil, kdo se takto zachoval. Paradoxní je, Ïetato domácnost vlastní dvû osobní auta, sklep i garáÏ a proto by pro nû nemûl b˘t problém tfiídit a tyto odpady zavést do pouh˘ch osmdesát metrÛ vzdálenéhohnízda kontejnerÛ.
Osvûta lidí stále pokulhává za jiÏ bûÏnû zvládnut˘mitechnikami a systémy. Je potû‰itelné, Ïe obce a mûsta jiÏbez vût‰ích problémÛ zaji‰Èují prostfiednictví urãen˘ch firem obecnû prospû‰né sluÏby na evropské úrovni.V˘chova obãanÛ k alespoÀ pfiijatelnému Ïivotnímu prostfiedí je v‰ak stále na stfiedovûké úrovni.
Koncem roku 2000 bylo ukonãeno vnitfiní pfiipomínkové fiízení k návrhu zákona o obalech a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ (zákon o obalech) a ve formû paragrafovaného znûní byl zákon schválen poradou vedení ministrÛ Ïivotního prostfiedí
a prÛmyslu a obchodu. Bylo tak zahájeno vnûj‰í pfiipomínkové fiízení, které bude uzavfieno nejpozdûji do konce bfiezna 2001,kdy bude návrh zákona, ve smyslu harmonogramu legislativních prací, pfiedán ke schválení vládû âR.
6ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
ss pp ee kk tt rr uu mm
Seminář Co nového v odpadech 2000
Jednou z tradiãních ãinnostíOdborné skupiny Kaly a od-pady pfii Asociaci ãistíren-sk˘ch expertÛ (podrobnûji najiném místû - pozn. redakce)je organizování semináfiÛ a konferencí k aktuálnímotázkám z oblasti zpracovánía vyuÏívání kalÛ a dal‰ích od-padÛ.
V souãasné dobû je jednouz nejaktuálnûj‰ích otázek pro-blematika zpracování a vyuÏí-vání kalÛ. Po pfiipravovanémznaãném omezení ukládáníkalÛ na skládky, se pfiedpoklá-dá, Ïe v EU do deseti let bu-dou kaly pfieváÏnû vyuÏíványv zemûdûlství (cca 45-50 %) a zbytek zpracován spalová-ním (cca 45-50 %). VyuÏívánív zemûdûlství, tato pfiirozenárecyklace „biomasy”, budepfiísnû regulováno z dÛvoduochrany pÛdy pfied kontami-nací tûÏk˘mi kovy, patogenní-mi mikroorganizmy a dal‰ímicizorod˘mi látkami.
Tûmto otázkám byl vûno-ván i semináfi Co nového v odpadech 2000, kter˘ sekonal 20. listopadu 2000.Semináfi si kladl za cíl nabíd-nout aktuální informace o pfii-pravovan˘ch zmûnách legis-lativních opatfiení v oblastiodpadového hospodáfiství.Nutnost novelizace dosavad-ní právní úpravy nakládání
s odpady vyplynula nejen zezku‰eností uplynul˘ch let jejíplatnosti a pÛsobnosti, bû-hem kter˘ch probíhal dyna-mick˘ rozvoj tohoto oboru i trÏních podmínek hospodáfi-ství, ale také z potfieby pfiiblí-Ïit úroveÀ, cíle a tedy i právníúpravu tohoto odvûtví stavu v zemích Evropské unie.
Návrh nového zákona o od-padech fie‰í, kromû povinnostíprávnick˘ch a fyzick˘ch osobpfii nakládání s odpady obec-nû, i nakládání s vybran˘miv˘robky a odpady v souladuse smûrnicemi Evropskéhospoleãenství. Jedním z vybra-n˘ch odpadÛ jsou i kaly z ãis-tíren odpadních vod.
SoubûÏnû s pfiípravou le-gislativních opatfiení o vyuÏí-vání kalÛ probíhá i hledánímetod hodnocení a zpracová-ní kalÛ, které zabezpeãí, Ïe fi-nální produkt bude vyhovovatpfiedpisÛm pro aplikaci v ze-mûdûlství nebo pro jiné vyuÏi-tí. Proto dal‰ím cílem seminá-fie bylo podat informace o právû probíhajících pracíchna pfiípravû tûchto metod,které jsou fie‰eny v rámci pro-jektu Hygienizace ãistíren-sk˘ch kalÛ Národní agenturypro zemûdûlsk˘ v˘zkum (po-drobnûji na jiném místû - po-zn. redakce).
Michal Dohanyos
Moderní mobiliář pro odpady
Elektřina, teplo a většíobjem
Konkurence v odběrubaterií
Zneškodňovánísídelních odpadů
Koloběh betonuTrik s kalem
Sbûrné nádoby ve mûstechjsou ãasto neestetické, pfiepl-nûné a páchnou. V nûmec-k˘ch mûstech má b˘t nyní za-veden podzemní systém, kte-r˘ je znám˘ jiÏ z nûkter˘chitalsk˘ch a nizozemsk˘chmûst. Firma DSD jiÏ odstarto-vala modelov˘ pokus ve mûs-tû Emden. Místo sbûrn˘ch ná-dob mají b˘t postaveny sbûr-né sloupy na sbûr starého sk-la. Sloupy budou barevnû od-li‰eny podle barvy skla. Sklopo vhození poletí dvoumetro-vou ‰achtou do podzemnísbûrné nádoby, rozdûlené natfii oddíly. ·achta bude silnûvyloÏena pûnovou hmotou,která ztlumí hluk. Investice dopodzemních systémÛ budou v Nûmecku pfiipadat v úvahuasi pouze u novû stavûn˘chsídli‰È.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 62-66
povûfiit tfietí osobu. Centrálnísvaz elektrotechnického prÛ-myslu (SRN) zaloÏil spolu s fiadou proslul˘ch v˘robcÛ ba-terií Nadaci spoleãn˘ systémodbûru baterií GRS. Nasystém se napojilo jiÏ 288 v˘-robcÛ.
Konkurencí GRS je Vfw -SdruÏení pro recyklaci hodnot-n˘ch látek. Tato stfiední firmamá smlouvy se 46 v˘robci ba-terií, pfiedev‰ím v oborech ag-rární a signalizaãní techniky.Vfw se nehodlá spokojit s po-stavením „úzce specializova-né” firmy. Aby mohla dále exi-stovat jako individuální systémodbûru, bude muset dosáh-nout stejné kvóty návratnostibaterií jako systém GRS.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 86
V kompostárnû Heppenheimse dosud roãnû zhodnocovaloasi 9 tisíc tun biologického a rostlinného odpadu. Kapacitatohoto zafiízení spolu se stejnûvelk˘m zafiízením v Lampert-heimu nestaãila na mnoÏstvíbiologického odpadu v okrese,které ãiní 42 tisíc tun roãnû.Provozovatelé proto vybudo-vali nové kombinované zafiíze-ní na kompostování a prokva-‰ování s roãní kapacitou 33 ti-síc tun, které zpracovává nejenbiologick˘ a rostlinn˘ odpad,ale i Ïivnostenské odpady,zbytky z v˘roby, balené potra-viny a zbytky z restaurací.Bioplyn z kombinovaného zafií-zení vyuÏívá bloková teplárnao v˘konu 990 kW. Pfii roãnímzpracování 26 tisíc tun biood-padu, 5 tisíc tun zeleného od-padu a 2 tisíc tun organick˘chÏivnostensk˘ch odpadÛ majívznikat asi 3 miliony krychlo-v˘ch metrÛ bioplynu. Z nûj lzezískat 6 tisíc MWh proudu.Dále mÛÏe zafiízení dodávatroãnû asi 10 tisíc tun kompo-stu.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 88
Nûmeck˘ Technick˘ návodpro sídelní odpad (TASi) se v souãasné dobû provûfiuje z hlediska zahrnutí mechanic-ko-biologického zpracovánízbytkového odpadu jako ko-neãného zpracování pfied ulo-Ïením na skládku. Zmûna TASiby mûla následovat pouze v pfiípadû, Ïe to nebude naúkor ochrany Ïivotního prostfie-dí. Je nutno nejen stanovit vy-soké poÏadavky na ukládanézbytky z mechanicko-biologic-kého zpracování, ale souãasnûstanovit poÏadavky i na stavbua provoz skládek. I v pfiípadû,Ïe dojde ke zmûnû TASi a me-chanicko-biologické zpracová-ní se bude ve vût‰í mífie pouÏí-vat pfii zne‰kodÀování sídelní-
ho odpadu, je nutno vycházet z toho, Ïe tepelné zpracovánízÛstane dÛleÏitou souãástíkoncepcí komunálního zne‰-kodÀování odpadu. Evropskásmûrnice o skládkách z dubna1999 pfiinese mnoha státÛmzlep‰ení, ale je na niωí úrovnineÏ nûmecká. Dva roky povstupu smûrnice v platnost mu-sí b˘t uplatnûna v jednotliv˘chstátech - Nûmecko ov‰em zÛ-stane u pfiísnûj‰í národní smûr-nice.
Umwelt, 29, 1999, ã. 5/6, s. 48-50
Na podzim 1998 vstoupilo v Nûmecku v platnost nafiízenío bateriích, podle kterého mu-sejí v˘robci a dovozci zajistitzpûtn˘ odbûr sv˘ch baterií.Nafiízení dává dvû moÏnosti:zfiídit spoleãn˘ systém odbûrunebo se na nûm podílet ãi za-vést svÛj vlastní systém nebo
smûrnice lze v novém betonuvyuÏít aÏ 42 objemov˘ch %pfiísady. Plánuje se roz‰ífienítéto smûrnice i na vyuÏívánírecyklovan˘ch pfiísad ze smû-sí minerálních stavebních lá-tek - stavební suti.
Institut pro stavební v˘zkum v Cáchách zkoumal, zda lzetakové materiály pouÏívat jakopfiísadu i do betonÛ na stavbuv˘‰kov˘ch budov a jak rozdíl-né sloÏení recyklovan˘ch pfií-sad ovlivÀuje vlastnosti beto-nu. Zhodnocení minerálníchsmûsí jako pfiísad do kon-strukãních betonÛ zpravidlaurãuje modul pruÏnosti. S na-rÛstající porozitou a klesajícíhustotou recyklovan˘ch mate-riálÛ se modul pruÏnosti sniÏu-je. V˘sledky v˘zkumu byly zo-hlednûny ve v˘‰e jmenovanésmûrnici.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 84
Zhodnocení ãistého rozmûl-nûného betonu jako pfiísadypfii v˘robû nového betonu fiídív SRN smûrnice V˘boru provyztuÏen˘ beton. Podle této
Roãnû se v nûmeck˘ch pfií-stavech vybagruje nûkolik mi-lionÛ kubick˘ch metrÛ písku a kalu. Jen v hamburském pfií-stavu jsou to asi dva milionykubick˘ch metrÛ, jejichÏ
7ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
ss pp ee kk tt rr uu mm
Seminář k recyklaci plastů
PVC - lepší než jehopověst?
Východní Němci otálejís výstavbou spaloven
Cenná surovina z bioodpadu
Satelity pro monitoringskládek
Recyklace výrobkůdlouhodobé spotřeby
z plastů
skládkování je spojeno s vyso-k˘mi náklady.
Cihelna v Neuenfelde u Ham-burku vyvinula ve spolupráci s technickou univerzitou po-stup v˘roby cihel z tûchto kalÛ.V˘chozí materiál - smûs 80 %pfiístavních kalÛ a 20 % jílu - senejprve su‰í pfii asi 110 oC. Pakse rozemele, smíchá s vodou a opût vysu‰í na vlhkost asi 7 %. Ze vzniklého materiálu selisují cihly a pálí se v peci pfii 1100 oC. Odpadní teplo z pecese vyuÏívá ve v˘‰e uveden˘chdvou stupních su‰ení.
Organické ‰kodlivé látky sezniãí v peci, anorganické sechovají rozdílnû - rtuÈ, selen a olovo pfiecházejí do plynnéfáze, jiné látky se pevnû zabu-dují do struktury cihel, coÏ za-brání jejich pozdûj‰ímu vyluho-vání. Plynné anorganické látkyve spalinách se pfii ãi‰tûní spa-lin odluãují pomocí aktivníhouhlí a vápennou smûsí.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 90
na recyklaci odpadu, formulo-vali stfiednûdobé a dlouhodo-bé scénáfie a prognózy v˘voje.Prognóza hodnotí napfi. oknaz PVC pfiíznivûji neÏ dfievûnáa hliníková. Ekologické nebez-peãí i sociální riziko jsou velmiomezené. Sociální udrÏitel-nost byla hodnocena pozitivnûv tom smyslu, Ïe v˘robaPVCpfiispívá k zamûstnanosti,a tím ke stabilitû spoleãnosti.V oblasti ekonomické udrÏitel-nosti byl hodnocen v˘voj ná-kladÛ, rentabilita v˘roby. S v˘-vojem ceny ropy nab˘vají nav˘znamu v budoucnosti recy-kláty.
UmweltMagazin, 28, 1999, ã. 5, s. 140-141
Studie firmy Prognos AG z Bazileje hodnotí pfiínos rÛz-n˘ch skupin v˘robkÛ z PVC k ekologicky, ekonomicky a sociálnû udrÏitelnému rozvo-ji. Vûdci zkoumali okna, potru-bí, obalové fólie a kabely napfi.z hlediska ekotoxick˘ch emisí,odpadní vody, vlivu na sklení-kov˘ efekt, spotfieby energiepfii v˘robním procesu, nákladÛ
Satelity pomáhají monitorovatskládky poãínaje emisemi a konãe procesem zhutÀováníodpadu. V Pensylvánii musímít v‰echny skládky vypraco-vané topografické mapy jakopfiílohy ke kaÏdoroãním zprá-vám o stupni zhutÀování odpa-du. Na skládce Martin Countyv Palm City na Floridû se pou-Ïívá ke kontrole emisí satelitnínavigaãní systém GPS (GlobalPositioning System). Dal‰í z moderních nástrojÛ v‰eobec-nû pouÏívan˘ na skládkách jeinformaãní systém GIS (Geo-graphic Information System).Území, kde docházelo v minu-losti k pfiesunÛm a zmûnámpÛdy, jsou oznaãována pomo-cí fotogrammetrické anal˘zy a poté charakterizována systé-mem GIS.
Waste Age, 1999, ã. 11, s. 86-92
Neoznaãené pfiíspûvky z databází SVIS pro ÎPâeského ekologického
ústavu vybrala a sestavila HV.
Koncem listopadu minuléhoroku se uskuteãnil dal‰í se-mináfi z cyklu Aktuální ekolo-gické otázky, kter˘ pofiádáspoleãnost BIJO TC, a. s.Tentokrát byla tématem Re-cyklace plastÛ. Spolupofia-datelem semináfie s podílemhlavnû pfii pfiípravû programubyla redakce ãasopisuODPADOVÉ FÓRUM.
Úvodní pfiedná‰ku pojed-návající o nejpouÏívanûj‰íchpolymerech a nejnovûj‰íchtrendech v jejich recyklacipfiednesl prof. Ing. VratislavDucháãek, CSc. z V·CHT v Praze. Trochu mimo téma,ale rozhodnû pfiínosná, bylainformace Ing. Pavla Cablkao podporách podnikání v Ïi-votním prostfiedí, které po-skytuje Státní fond Ïivotníhoprostfiedí. Mezi dal‰ími pfied-ná‰kami nejvíce zaujalapfiedná‰ka Ing. Milana Nach-tigala, CSc., ze Spolany Ne-ratovice, a. s., kter˘ vysvûtlil,jak to je se ‰kodlivostí pro Ïi-votní prostfiedí u v˘roby a uÏití PVC. Pfiínosné bylo ta-ké neplánované vystoupeníIng. Otakara Zajíãka z firmy
KAMAplast, s. r. o., o zku‰e-nostech s tfiídûním a recykla-cí plastÛ, které tato firma zís-kala za dlouhou dobu svéhopÛsobení v tomto oboru.
O moÏnosti energetickéhovyuÏití plastÛ ve formû tuhé-ho alternativního paliva(TAP) informoval Ing. JanRoll z Cementárny Radotín.Surovinou pro pfiípravu TAPmÛÏe b˘t smûsn˘ plast zeseparovaného sbûru od oby-vatelstva, lehká frakce z ko-munálního odpadu, pfiepravníobaly a znehodnocené pfie-pravky a palety, autovraky,plasty separované ve sbûr-n˘ch dvorech a rÛzné prÛmy-slové odpady. Zde se otevírápole pro podnikání, protoÏecementárna sama se pfiípra-vou TAP nemíní zab˘vat a chce jej nakupovat od vel-kododavatelÛ.
V pofiádání cyklu semináfiÛAktuální ekologické otázkybude pokraãovat v roce 2001akciová spoleãnost CZ BIJOa ODPADOVÉ FÓRUM budeu toho.
(op)
Nová technologie konverzebiomasy by mohla pomoci sní-Ïit mnoÏství odpadu na ame-rick˘ch skládkách a souãasnûomezit závislost petrochemic-k˘ch v˘rob na dováÏené ropû.Technologii pfiemûny celulózynebo ‰krobu z biomasy na ky-selinu levulovou vyvinula fir-ma Biofine Corp., Waltham,Mass. Odpad ze skládek, ze-mûdûlsk˘ch zafiízení a papírentak lze promûnit v environ-mentálnû pfiijatelné herbicidya pesticidy, pfiísady do benzi-nÛ a jiné chemikálie bûÏnû vy-rábûné v petrochemii.
Waste Age, 1999, ã. 11, s. 20-21
V roce 2005 zaãne platitTechnick˘ návod pro sídelníodpad (TASi), podle kteréhobude mít tepelné zpracovánílátkovû nezhodnotiteln˘ch od-padÛ velk˘ v˘znam. V západ-ních spolkov˘ch zemích je k dispozici více neÏ 50 tepel-n˘ch zafiízení na zpracovánízbytkov˘ch odpadÛ, v nov˘chspolkov˘ch zemích je v provo-zu pouze jedno, SchwarzePumpe, a na schválení ãekajídal‰í dvû: v Lautû (Sasko) a Rostocku. Centrum pro
zhodnocování druhotn˘ch su-rovin Schwarze Pumpe mákapacitu 450 tisíc tun roãnû, z toho na zbytkov˘ odpad pfii-padá asi 30 %. Do roku 1998byla zafiízení centra vytíÏenaasi z 50 %, proto managementpfiikroãil k pfiijímání cizího od-padu. Lauta plánuje zafiízení s kapacitou 225 tisíc tun zbyt-kového odpadu roãnû.
Entsorga-Magazin, 18, 1999,ã. 6, s. 18-22
V Bruselu se konala konfe-rence Identiplast na téma re-cyklace plastÛ. Podle odborní-kÛ nab˘vá na v˘znamu recyk-lace plastÛ z v˘robkÛ dlouho-dobé spotfieby (automobilÛ,poãítaãÛ, kanceláfiského vy-bavení atd.). ProtoÏe plasty z tûchto v˘robkÛ nevznikají ve
velkém mnoÏství jako napfi.lahve, jsou tûωí a vût‰inou z hodnotného materiálu, je pronû únosná manuální technikaidentifikace a tfiídûní. Automa-tické systémy identifikace sevyvíjejí zatím pomalu, dÛvo-dem je mimo jiné velké mnoÏ-ství druhÛ plastÛ u tûchto v˘-robkÛ (nutno poãítat asi se100 variantami). DemontáÏ jenutno provádût automaticky, k rozmûlÀování nejsou vhod-né bûÏné drtiãe, spí‰e rotaãníml˘ny. Jako vhodné technolo-gie tfiídûní se zkoumají vífiivéodluãovaãe, elektrostatickémetody a gravitaãní techniky. Recycling Magazin, 54, 1999,
ã. 11, s. 29-31
8ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
odpad mûsíce
Kaly spadají pod reÏim zákona ã. 125/1997 Sb., o odpadech, a jeho pro-vádûcích vyhlá‰ek. V katalogu odpadÛjsou ãistírenské kaly uvedeny v odskupinû 19 08 00 - odpady z ãistíren odpadníchvod jinde neuvedené a 19 06 00 - odpa-dy z anaerobní úpravy odpadÛ. Stabilizo-van˘ odpad z komunálních a podobn˘chãistíren odpadních vod po anaerobníúpravû (19 06 01) je v kategorii ostatní.Stabilizovan˘ odpad z ãistûní komunálníchodpadních vod (19 08 05) je také v kate-gorii ostatní
Ze zákona o odpadech v § 4 jasnû vy-pl˘vá, Ïe odpady, které mají alespoÀ jed-nu nebezpeãnou vlastnost, podléhají reÏi-mu nebezpeãn˘ch odpadÛ, i kdyÏ v kata-logu nejsou takto oznaãeny. PÛvodce od-padu je povinen s nimi pak nakládat jakos nebezpeãn˘m odpadem. Toto ustanove-
ní zákona se vztahuje na vût‰inu produko-van˘ch kalÛ na území âeské republiky,protoÏe kaly produkované na stáva-jících technologiích bez jakékolivúpravy mají minimálnû jednu ne-bezpeãnou vlastnost, a to infekã-nost. Pojem stabilizovan˘ kal nenínikde jasnû definován, protoÏestabilizace ve smyslu âSN nezaru-ãuje úpravu odpadu tak, aby kalbyl zbaven infekãních mikroorga-nismÛ.
Zákon ã. 125/1997 Sb., o odpadech,zmocÀuje Ministerstvo zdravotnictví (MZ)po dohodû s Ministerstvem zemûdûlství(Mze) stanovit podmínky pro vyuÏití odpa-dÛ jako hnojiva. Pfiíslu‰ná vyhlá‰ka bylaMZ ve spolupráci s MZe zpracována, alepro nesplnitelné podmínky MZe nebylarealizována. Usnesením vlády ã. 201/1998
Sb. bylo ustanoveno, Ïe v rámci noveliza-ce zákona o odpadech bude zmocnûnípfieneseno na MÎP a ve spolupráci s v˘‰euveden˘mi rezorty bude pfiijata vyhlá‰kat˘kající se pouze aplikace kalÛ. Novela zá-kona o odpadech nebyla v‰ak v tomtosmûru realizována.
Kaly z legislativního hlediska je moÏno v souãasné dobû vyuÏívat pouze jako souãást kompostÛ podle platné âSN 46 5735 PrÛmyslové kompos-ty. Tato norma stanovuje nejv˘‰e pfiípus-tné mnoÏství tûÏk˘ch kovÛ v surovinû po-uÏité k v˘robû prÛmyslového kompostu i v samotném v˘robku. Norma pfiedepisu-je zpÛsob i podmínky aplikace. Tento zpÛ-sob zpracování kalÛ pfies komposty vyho-vuje i znûní zákona o odpadech. Z tûchtodÛvodÛ, je nutné, aby v rámci harmoni-zace pfiedpisÛ âeské republiky s Evropskouunií byl zpracován legislativní podklad profie‰ení této problematiky.
Evropská legislativa a nový zákon o odpadech
Smûrnice Rady ã. 86/278/EHS pfiímonefie‰í mikrobiologickou kvalitu kalu anineuvádí v tomto smûru Ïádné limity.Hovofií pouze o tom, Ïe uÏití ãistírensk˘chkalÛ v zemûdûlství mÛÏe kaÏd˘ ãlensk˘ státregulovat dal‰ími podmínkami, jejichÏ do-drÏení povaÏuje tento stát za nezbytnépro ochranu lidského zdraví a Ïivotníhoprostfiedí (ãlánek 3, odst. 2).
Z uvedeného je zfiejmé, Ïe zavedení mi-krobiologick˘ch kritérií pro hodnocení kalÛ
KalyKalyNečistota usazující se z tekutin, tak definuje kal Ottův slovník naučný. Přitom tato
nečistota může být organické i minerální povahy a nejrůzného původu a složení. Tekutinoubývá nejčastěji voda, méně často nějaký ropný produkt, ale lze si představit i dalšíkapaliny. Vždy je však kal něco nežádoucí, čeho se potřebujeme zbavit - tedy odpad.
V platném katalogu odpadů najdeme 75(!) druhů odpadů, v jejichž pojmenování se přímoslovo kal vyskytuje. Kromě toho tam je další řada druhů odpadů pojmenovaných sice jinak,ale u nichž lze charakter kalu očekávat nebo kam lze kal podle původu zařadit.
Z toho výčtu je vidět různorodost odpadů - kalů. Z tohoto důvodu nelze tuto skupinuodpadů pojednat v celé šíři a je třeba se soustředit jen na určitou skupinu. Druhem kalů, o kterém se v poslední době nejvíce hovoří a která zajímá a trápí asi nejvíce lidí, jsou kalyz komunálních čistíren odpadních vod. Proto se redakce při přípravě tohoto tématu na nězaměřila a na tomto místě děkuje prof. Ing. Michalu Dohanyosovi, CSc., z Vysoké školychemicko-technologické v Praze za pomoc při výběru příspěvků.
Z Á S A D Y A P ¤ Í P R A VA P R Á V N Í Ú P R A V Y
Využívání kalů z čist í ren odpadních vodVyužívání čistírenských kalů především pro přípravu
kompostů má v České republice dlouhou tradici. V současnédobě se však aplikace kalů na zemědělskou půdu v ČRneřídí žádným legislativním podkladem. V roce 1989 bylyvydány metodické pokyny MZaV pro využívání kalů v zemědělství. Tyto metodické pokyny však byly vydánypřed vydáním zákona o odpadech a nedošlo k jejichnaplnění. V současné době nemají žádnou právní závaznost.Z textu pokynů je patrné, že se uvažovalo především o využití kalů pro výrobu průmyslových kompostů a vezcela omezeném rozsahu pro přímou aplikaci do půdy. V tomto metodickém pokynu byla sice uvedena některáomezení, ale celkově v kontextu se současnou legislativouES a ostatních vyspělých států byla nedostatečná.
9ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
odpad mûsíce
není v rozporu s legislativou Evropskéunie. Vût‰ina zemí EU pfiijala vlastní zabez-peãení z hlediska minimalizace rizika a tojak z hlediska obsahu ‰kodliv˘ch látek, takz hlediska kontroly mikrobiologické konta-minace kalu.
V ãlensk˘ch zemích Evropského spole-ãenství vychází hodnocení mikrobiologickékvality ãistírensk˘ch kalÛ pro vyuÏití v ze-mûdûlství z obecn˘ch poÏadavkÛ smûrniceRady ã. 86/278/EHS a z návrhu evropskénormy prEN 13097 (CEN, 1997). V prEN13097 se konstatuje, Ïe kvalitativní para-metry ãistírensk˘ch kalÛ musí b˘t urãenyjednotliv˘mi ãlensk˘mi zemûmi s tím, Ïemusí postihovat sníÏení obsahu patogen-ních organismÛ a mikroorganismÛ naúnosnou mez. Limitní hodnoty ani druhysledovan˘ch patogenních organismÛ v‰aknejsou uvedeny.
Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodu bylo nezbyt-né provést implementaci citované smûr-nice ES do novû pfiipravovaného zákona o odpadech (Odpadové fórum 11/2000 -
pozn. redakce). V nûm je kalÛm vûnován§ 32 a 33. Návrh pfiíslu‰né vyhlá‰ky k zá-konu o odpadech (uvádíme na jiném mís-tû - pozn. redakce) byl zpracován ve spo-lupráci v‰ech ministerstev a byly v nûmzohlednûny v‰echny poÏadavky SmûrniceRady ã.86/278/EHS kromû tûch, které jsouzahrnuty v návrhu zákona.
Návrh nové evropskésměrnice
V roce 2000 byl v Evropské unii zpraco-ván nov˘ návrh smûrnice o kalech, kter˘má podstatnû vy‰‰í poÏadavky na kvalitukalu, zpÛsob zpracování a kontrolu apliko-vaného kalu. V návrhu jsou zpfiísnûné limi-ty pro aplikaci kalu, pfiesnû definoványpodmínky pro aplikaci kalu z hlediska vy-uÏití pÛdy. Podmínky certifikace producen-ta kalu vãetnû poÏadavkÛ na správnou v˘-robní praxi.
Souãástí pfiístupu ke sniÏování globální-ho zneãi‰Èování prostfiedí jsou poÏadavkyna vypracování dlouhodob˘ch strategií ve
sniÏování nebezpeãn˘ch látek v kalech z hlediska prevence jejich vstupu do od-padních vod. Smûrnice plnû definuje tech-nologie hygienizace kalÛ vãetnû podrob-nû popsan˘ch technologick˘ch teplot a retenãních ãasÛ. Popsán je i zpÛsobkontroly technologie hygienizace pomocítestovacího organismu Salmonella Senf-tenberg W 775. Nedílnou souãástí návrhusmûrnice je i rozsah monitoringu kalÛvãetnû ãetnosti poãtu anal˘z v roãním ob-dobí.
V pfiípadû pfiijetí nové smûrniceRadou ES by pro âeskou republikuvzniklo mnoho problémÛ s jejímpraktick˘m naplnûním.
MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Státní zdravotní ústav,
Národní referenãní laboratofi prohygienu pÛdy a odpadÛ
Upraven˘ text pfiedná‰ky na semináfii CO NOVÉHO
V ODPADECH 2000
Kaly z ČOV M O Î N O S T I V Y U Î I T Í V Z E M ù D ù L S T V Í
Produkce kalů z čistíren odpadních vod (ČOV) v ČRvzrůstá a v příštích letech se předpokládá ročníprodukované množství více než 300 tisíc tun v přepočtu nasušinu. Tento materiál je bohatým zdrojem organické hmotya živin, zejména dusíku a fosforu. V současné situacinedostatečného přísunu těchto látek do půdy v důsledkunízkých počtů chovaných zvířat, poklesu ploch jetelovin a krmných plodin, je možnost aplikace kalů z ČOV v zemědělství nejen ekonomicky vhodným způsobem využitíodpadu, ale i jednou z cest jak půdě navracet chybějícílátky.
V zemích EU se v zemûdûlství a pro re-kultivace pÛd vyuÏívá asi 37 % celkovéprodukce kalÛ, coÏ je vût‰ina kalÛ z tûch,které splÀují kritéria daná národními pfied-pisy jednotliv˘ch zemí. V âR by tomutoprocentu odpovídalo mnoÏství cca 100 ti-síc tun su‰iny za rok, coÏ by pfii navrhova-né maximální dávce v tunách su‰iny na 1 ha znamenalo moÏnost pouÏití kalÛ nacca 1-1,4 % celkové v˘mûry zemûdûlsk˘chpÛd. ProtoÏe v‰ak nefiízená aplikace kalÛ s sebou pfiiná‰í i rizika chemického a mi-krobiologického zneãi‰tûní pÛdy, je nutnotento proces usmûrÀovat a kontrolovat.
V souãasné dobû neexistuje v âeskérepublice Ïádn˘ platn˘ legislativní pfiedpis,upravující podmínky pro aplikaci kalÛ z ãis-tíren odpadních vod na zemûdûlské po-zemky. Velmi ãasto dochází k aplikaci kalÛpfiímo, bez evidence a potfiebné kontrolykvality kalÛ ale i pÛdy, na kterou jsou po-uÏity. Je tedy namístû uvaÏovat o tom, Ïe
mÛÏe docházet k po‰kozování pÛdy sev‰emi dÛsledky z toho vypl˘vajícími - ne-gativní ovlivnûní potravního fietûzce, ohro-Ïení kvality podzemních a povrchov˘chvod apod. Tímto problémem se obecnûzab˘vá zákon ã. 334/l992 Sb., o ochranûzemûdûlského pÛdního fondu. Konkrétníprávní pfiedpis upravující uÏití kalÛ v zemû-dûlství zatím chybí.
Připravovaná právníúprava
V souvislosti s pfiipravovan˘m nov˘m zá-konem o odpadech byl vypracován návrhpfiíslu‰né vyhlá‰ky, ve které je uplatnûnafilosofie obdobn˘ch pfiedpisÛ platn˘ch v EU. Základním principem je, Ïe uÏití kalÛna zemûdûlské pÛdû musí vycházet z po-ÏadavkÛ pûstovan˘ch rostlin a musí b˘trespektována omezení plynoucí z pÛd-ních, klimatick˘ch a vodohospodáfisk˘chcharakteristik stanovi‰tû. Tato ãinnost musí
vycházet ze spoleãného rozhodnutí pro-ducentÛ kalÛ a zemûdûlcÛ hospodafiícíchna pÛdû, Ïe spoleãnû vytvofií podmínkypro racionální uÏití kalÛ z âOV. Jde svoupovahou o záleÏitost dlouhodobou a pro-to ji bude moÏné nadále provádût jen po-dle pfiedem schváleného projektu vyuÏitíkalÛ v zemûdûlství.
Vyhlá‰ka obsahuje nástroje a mechanis-my v oblasti kontroly kvality kalÛ. ZdÛraz-nûn je v˘znam stabilizace a hygienizacepouÏívan˘ch kalÛ a jsou stanoveny limitníobsahy rizikov˘ch látek v kalu a povolenámnoÏství jednotliv˘ch rizikov˘ch látek provstup do pÛdy. Velká pozornost je vûno-vána kontrole mikrobiologické nezávad-nosti kalÛ urãen˘ch pro pouÏití na pÛdû a sledování pohybu kalÛ od producentakalu aÏ po konkrétní pozemek, vãetnû po-vinné evidence. DÛraz je kladen na obsahhnojiv˘ch látek - dusíku, fosforu a ostat-ních biogenních prvkÛ, na obsah su‰inykalu a organick˘ch látek a na v˘bûr vhod-n˘ch pozemkÛ.
Nezbytné předpoklady Prvním pfiedpokladem je, Ïe se produ-
cent kalu rozhodne k produkci zemûdûlskyvyuÏitelného kalu. Je potom nezbytnû nut-né, aby se vûnoval dÛslednû monitoringukvality produkovaného kalu a vûnoval tr-valou pozornost pfiíãinám zv˘‰ené konta-minace kalÛ. Odhalení zneãi‰ÈovatelÛ a omezení neúmûrné kontaminace od-padních vod pfiicházejících na ãistírnu od-
10ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
odpad mûsíce
padních vod, je jedním ze základníchpfiedpokladÛ stabilizace kvality produkova-ného kalu.
Dal‰ím krokem, kter˘ následuje, je v˘bûrpartnerÛ z fiad podnikatelÛ v zemûdûlství.Rozhodující je dopravní vzdálenost, vhod-nost pozemkÛ z vodohospodáfisk˘ch hle-disek, v neposlední fiadû pak zájem zemû-dûlcÛ. Je potfieba rovnûÏ respektovat záka-zy aplikace, které pfiipravovan˘ zákon sta-novuje.
Velikost zájmového území je závislá namnoÏství produkovan˘ch kvalitních kalÛ a je potfiebné poãítat s rezervou pro pfií-pad nenadál˘ch nepfiízniv˘ch skuteãností,jak˘mi jsou zmûny v osevních postupech,nepfiíznivé podmínky pro aplikaci apod.
Pokud dojde k dohodû producenta kalus odbûrateli kalu, je moÏné zaãít zpracová-vat Projekt (program) zemûdûlské-ho vyuÏití kalÛ z komunálních ãis-tíren odpadních kalÛ na pÛdû. Ten-to projekt mÛÏe zpracovat sám producentkalÛ a nebo mÛÏe poÏádat o spoluprácinûkterou z projekãních kanceláfií, kterémají s touto problematikou zku‰enosti. By-ly vypracovány poãítaãové systémy, kterésplÀují dokonale vût‰inu poÏadavkÛ naevidenci aplikace na pÛdû, stanovení dáv-ky kalu i jejich roãní plánování podle osev-ního postupu, kvality pÛdy a dal‰ích hle-disek, které uvádí „kalová” vyhlá‰ka.
VyuÏití digitalizovan˘ch mapov˘ch pod-kladÛ a pouÏití vhodn˘ch programov˘chproduktÛ umoÏÀujících propojení databázívstupních dat s jednotliv˘mi pozemky,umoÏÀují operativní rozhodování a pruÏ-né vytváfiení alternativních fie‰ení. V ko-neãném dÛsledku umoÏÀují i realizaci pfie-depsané evidence, automatizovanou pfií-pravu a tisk evidenãních listÛ, sumarizaciroãních pfiehledÛ pro potfieby okresních a krajsk˘ch orgánÛ a zaji‰Èují i jistou bez-problémovost pfiípadn˘ch kontrol.
Souãástí projektu zemûdûlské aplikacekalÛ je dokumentace stavu kontaminacepÛdy rizikov˘mi látkami. Pfiedpokládáme, Ïemonitorování obsahu rizikov˘ch látek v pÛ-dû by bylo provedeno poprvé na celé v˘-mûfie pÛdy vybrané pro aplikaci kalÛ. Dal‰ísledování by bylo vhodné navázat na cy-klus agrochemického zkou‰ení pÛd a po-hyb rizikov˘ch látek v pÛdû sledovat spoleã-nû s ostatními agrochemick˘mi vlastnostmipÛdy, tak jak je uvedeno v zákonû ã. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocn˘chpÛdních látkách, pomocn˘ch rostlinn˘chpfiípravcích a substrátech a o agrochemic-kém zkou‰ení zemûdûlsk˘ch pÛd (zákon o hnojivech) a návaznû ve vyhlá‰ce Mini-sterstva zemûdûlství ã. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkou‰ení zemûdûlsk˘chpÛd a zji‰Èování pÛdních vlastností lesníchpozemkÛ. V zásadû jde o zachování systé-mu vzorkování a vyuÏití povinnû provádû-
ného systému sledování pÛd pro dal‰í po-tfiebná sledování.
Stanovení dávky kaluFilosofie, z níÏ se vychází pfii stanovení
dávky kalu, je podfiízena základní my‰len-ce zapojení uÏití kalu do systému hnojení.Svou povahou jde o organické hnojení a v ideální podobû si pfiedstavujeme, ÏeuÏití kalu na pÛdû se bude stfiídat v osev-ním postupu s klasick˘m organick˘m hno-jením statkov˘mi hnojivy.
V pfiipravované vyhlá‰ce uvádí stanove-ní dávky kalu následující odstavec:
Na pÛdách se nesmí aplikovat více neÏ5 tun su‰iny kalu na jeden hektar bûhem3 let. Toto mnoÏství mÛÏe b˘t zv˘‰eno aÏna 10 tun su‰iny kalu bûhem 5 let, pokudpouÏit˘ kal obsahuje ménû neÏ polovinulimitního mnoÏství sledovan˘ch tûÏk˘chkovÛ. Pfiesné stanovení dávky su‰iny vy-chází ze zji‰tûného obsahu dusíku. Dávkadusíku dodaného v kalech nesmí pfiekroãit70 % celkového potfiebného mnoÏství du-síku pro hnojenou plodinu. Dávka kalu(mnoÏství a doba uÏití) se fiídí i poÏadav-kem rostlin na Ïiviny s pfiihlédnutím k pfií-stupn˘m Ïivinám a organické sloÏce v pÛ-dû, jakoÏ i ke stanovi‰tním podmínkám.
Uveden˘ text je potfieba chápat tak, Ïekromû povolené dávky su‰iny, je nutnévycházet i z potfieb pûstované plodiny nadusík. Omezení celkové dodávky dusíku jenutné s ohledem na plodinu i na moÏnéovlivnûní Ïivotního prostfiedí. V nûkter˘chzemích EU je limitováno i mnoÏství doda-ného fosforu. Domnívám se, Ïe hnojenífosforem není hlavní pfiíãinou eutrofizacevod. Fosfor, jak bylo mnohokrát prokázá-no, je v pÛdû vázán chemickou vazbou.Únik z pÛdního profilu je pak v˘luãnûzáleÏitostí splavení nejjemnûj‰ích pÛdníchãástic. Musíme tedy pfiedev‰ím realizovatsystém protierozní ochrany pÛdy a neomezovat pfiísun této dÛleÏité Ïiviny.
Pfied vodohospodáfii a zemûdûlcistojí tedy fiada úkolÛ, které budoumuset pfii zemûdûlském vyuÏíváníkalÛ z âOV spoleãnû vyfie‰it. Pfii-pravovaná legislativa by mûla vy-tvofiit potfiebn˘ právní rámec protuto ãinnost, která, pokud je pro-vádûna racionálnû a odpovûdnû,mÛÏe navracet do pÛdy potfiebnéÏiviny. Mûla by v‰ak zabránit plo‰-né likvidaci kalÛ na pÛdû, coÏ roz-hodnû není spoleãensk˘m zájmem.
Ing. Karel Petrá‰ekÚstfiední kontrolní a zku‰ební
ústav zemûdûlsk˘ v Brnû,regionální pracovi‰tû PlzeÀ
Zkrácen˘ a upraven˘ text pfiedná‰ky nasemináfii CO NOVÉHO V ODPADECH
2000
Odborná skupina Kaly a odpady
Odborná skupina Kaly a odpady, kteráletos slaví jiÏ tfiicet let své existence, jedobrovoln˘m sdruÏením odborníkÛ z oblasti zpracování kalÛ a odpadÛ a zacházení s nimi. Od poloviny deva-desát˘ch let sdruÏuje také odborníkyzab˘vající se anaerobními procesy(anaerobní stabilizace kalÛ a tuh˘ch od-padÛ, anaerobní ãi‰tûní odpadníchvod). Od ãervna roku 2000 pÛsobí sku-pina pod patronací Asociace ãistíren-sk˘ch expertÛ âR a jako jedna z odbor-n˘ch skupin âeské vûdecko-technickévodohospodáfiské spoleãnosti.
Hlavní náplní ãinnosti je vzájemná v˘-mûna odborn˘ch zku‰eností, konzulta-ce a posuzování pfiipravovan˘ch legis-lativních opatfiení v oblasti kalÛ a tuh˘chodpadÛ. Nejrozsáhlej‰í oblast pÛsob-nosti Odborné skupiny je v‰ak zamûfie-na na pofiádání semináfiÛ a konferencí.
Tradiãní a nejpopulárnûj‰í pofiádanouakcí je konference Kaly a odpady. Odroku 1994 se pravidelnû stfiídá se slo-venskou konferencí Kaly a odpady, kte-rá je organizovaná Odbornou sekciou -Zdravotno-vodohospodárske inÏinier-svo pfii Slovenské vodohospodáfiskéspoleãnosti. Tematická náplÀ obou kon-ferencí je vzájemnû koordinovaná.
Poslední konference Kaly a odpadyse konala v roce 1999 v Brnû. Na kon-ferenci zaznûlo 26 pfiedná‰ek a zúãast-nilo se jí celkem 160 úãastníkÛ a vysta-vovalo zde 11 firem.
Pfií‰tí konference Kaly a odpady 2001je slovenská, koná se 26.-27. dubna2001 ve Vysok˘ch Tatrách a Odbornáskupina ji spoluorganizuje. Souãasnûse jiÏ pfiipravuje konference Kaly a od-pady 2002, která bude na podzim roku2002 opût v âeské republice.
Druhou pravidelnou akcí jsou semi-náfie k problematice anaerobních pro-cesÛ, které jsou zamûfieny na hlub‰íproblematiku anaerobních procesÛ. V souãasné dobû je pfiipravován jiÏ pá-t˘ semináfi Anaerobie 2001, kter˘ sebude konat 2.-3. fiíjna 2001 v Klatovech.Mimo to je Odborná skupina gestorem„kalové» a „anaerobní» sekce na bie-nální mezinárodní konferenci AâE âRkonané v kvûtnu 2001 v MladéBoleslavi.
V nedávné dobû pak probûhl semináfiCo nového v odpadech (více na jinémmístû - pozn. redakce).
Prof. Ing. Michal Dohanyos, CSc.
11ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
odpad mûsíce
Sušení kalůZneškodňování čistírenských kalů v zemích EU se
v posledních letech stále více odklání od ukládání naskládky a částečně i od použití v zemědělství a kaly se vevětším procentu zneškodňují spalováním. Sušení kalu sepoužívá především v případech, kdy kontaminace kalunedovoluje jeho zemědělské využívání a nebo v případěnadprodukce kalů ve sledované oblasti.
Usu‰en˘ kal ze spla‰kov˘ch ãistíren od-padních vod mívá sloÏení a v˘hfievnostobdobnou hnûdému uhlí a pouÏívá sepfiedev‰ím k následujícím úãelÛm:● Spalování ve spalovnách komunálního
odpadu, kam je kal ve formû granulívná‰en do procesu jako v˘hfievná sloÏ-ka. Ekonomika tohoto zpÛsobu je dánapfiedev‰ím vyuÏitím kapacity spaloven a souãasnû vyuÏitím odpadního tepla.
● VyuÏití jako ãásteãná náhrada paliva v nûkter˘ch technologick˘ch procesech(napfi. v˘roba tepla a elektrické energie v teplárnách a elektrárnách, v cementár-nách, pfii v˘robû cihel apod.). Zde jenutno posoudit nejen vliv na Ïivotní pro-stfiedí, ale také vliv na kvalitu v˘robku.
● VyuÏití jako souãást hnojiv pro uplatnû-ní v zemûdûlství. Tento zpÛsob je závisl˘na sloÏení kalu a jeho dal‰í úpravû nahnojivo.
● Skládkování usu‰eného kalu.
Proces odvodňování a sušení kalů
V technické praxi ãistírenské kaly obsa-hují 1 aÏ 2 % su‰iny. Gravitaãní zahu-‰tûní umoÏÀuje sníÏit objem kalÛ, tech-nická hranice je okolo 4 % su‰iny v závi-slosti na sloÏení kalu. Strojní zahu‰Èo-vání a odvodÀování kalÛ posunuje dosa-Ïitelné zahu‰tûní kalu na cca 35 % su‰iny.Pouhé odvodnûní kalÛ v‰ak není vÏdy do-staãující, protoÏe odvodnûn˘ kal není vÏdydostateãnû stabilní a taktéÏ neb˘vá dosa-Ïeno maximálního stupnû sníÏení objemu a hmotnosti upraven˘ch kalÛ.
K dal‰ímu sníÏení vlhkosti obsaÏené v kalu je nezbytné pouÏít su‰ení kalÛ. âá-steãné su‰ení na 50-70 % su‰iny obvy-kle staãí pro skládkování, spalování bezmeziskladování, popfi. k pfiidávání do kom-postÛ. SniÏování vlhkosti v kalu zvy‰ujejeho v˘hfievnost, ãímÏ se mohou dosáh-nout podmínky pro jeho samostatné spa-lování s produkcí tepelné energie. Pomocípfiedsu‰ení kalu se taktéÏ sniÏuje mnoÏstvíkoufiov˘ch plynÛ a tím i náklady na ãi‰tûníspalin.
V pfiípadû potfieby produkce stabilního,dlouhodobû skladovatelného kalu se pou-Ïívá úplné su‰ení. V tomto pfiípadû jekal vysu‰en na 90-95 % su‰iny.
Pro zdárn˘ prÛbûh procesu su‰ení jepotfieba pfiedat kalu co nejvíce tepla tako-v˘m zpÛsobem, aby se ãástice kalu lokál-nû nepfiehfiívaly. Odpafiená voda musí b˘tco nejrychleji odstranûna z vnitfiku ãástic a odvedena pryã od su‰eného kalu.
Pfienos tepla potfiebného k odpafiení vo-dy mÛÏe b˘t kontaktní nebo konvekãní. Pfiikontaktním su‰ení dochází k pfienosutepla kontaktem kalu s hork˘mi stûnami.Pfii konvekãním su‰ení je teplo pfiená-‰eno na kal pomocí hork˘ch plynÛ.
Pfii su‰ení kalu dochází pfii su‰inû 50-60 % ke klihovité fázi, coÏ vede pfiede-v‰ím u kontaktních su‰áren k tvofiení hrudkalu, nabalování kalu na stûny a k poru-chám v promíchávání kalu. Zvládnutí tétofáze su‰ení mívá rozhodující v˘znam profunkci su‰áren kalÛ. Tento problém se ãas-to fie‰í pfiimícháváním 3 aÏ 5ti násobkuusu‰eného kalu do pfiedodvodnûnéhokalu a jeho granulace. Tímto zpÛsobem sedosáhne vy‰‰ího obsahu su‰iny granulo-vané smûsi pfied jejím dosu‰ením, tj. su-‰ina vstupního kalu je vy‰‰í, neÏ je su‰inaklihovité fáze. Granulací su‰eného kalu seuspokojiv˘m zpÛsobem minimalizuje podílprachov˘ch ãástic v usu‰eném kalu.
Vlastnosti usušených kalůV˘sledn˘ produkt po su‰ení je kal
s vlastnostmi, které mohou b˘t znaãnûrozdílné v závislosti na pouÏité technologiisu‰ení. Obvykle usu‰en˘ kal má tyto vlast-nosti:● su‰ina kalu 60-95 %,● usu‰en˘ kal je od prachovité
konzistence aÏ po jednotn˘ granulátbez prachov˘ch podílÛ,
● sypná hmotnost od 0,4 do 0,9 t/m3
âásteãné vysu‰ení kalu na 50-70 % su‰i-ny je lacinûj‰í a vyhovuje v pfiípadechskládkování usu‰en˘ch kalÛ a pfiíméhospalování úsu‰kÛ. Materiál je pouze ome-zenû vhodn˘ pro skladování, protoÏe
v prÛbûhu nûkolika dní ãasto nastávajíbiologické procesy, rÛst hub, prach a zvy-‰ování teplot s nebezpeãím samovznícení.
Za cenu vy‰‰ích nákladÛ se dosáhne vy-su‰ení na su‰inu kalu 90-95 %. Takto vy-su‰en˘ kal lze snadno dále zpracovávat,vyuÏívat v zemûdûlství, skládkovat a spa-lovat. Lze jej také bez omezení skladovat. Systémy sušení kalů
Pro su‰ení kalÛ se pouÏívají rÛzné sys-témy. Z hlediska zaji‰tûní bezpeãnosti prá-ce a kvality usu‰en˘ch kalÛ je dÛleÏité dolinky su‰ení kalu zafiadit nejen jeho pele-tizaci ale i samoinertizaci su‰ící linky, abynemohlo dojít k samovznícení nebo v˘-buchu.
Rotaãní bubnové su‰árny se sestá-vají z rotujícího bubnu, ve kterém se su-‰en˘ materiál pfiesouvá a promíchává po-mocí usmûrÀovacích elementÛ. Nosiãemtepla je hork˘ plyn, kter˘ se su‰árnou ve-de soubûÏnû s kalem. Aby se zamezilo pfii-pékání kalu na stûny bubnu, je nezbytné,aby se mokr˘ kal smísil s vratn˘m usu-‰en˘m materiálem na su‰inu cca 60 %.Takto upraven˘ kal má velmi dobré vlast-nosti pro su‰ení.
Pásové su‰árny su‰í volnû loÏen˘ kalna dûrovaném dopravním pásu. Hork˘plyn proudí ‰ikmo k smûru pohybu pásu a souãasnû odebírá vlhkost ze su‰enéhokalu. ProtoÏe se kal v prÛbûhu lepivé fázemezi 50 a 60 % su‰iny nepohybuje, ne-mÛÏe nastat jeho speãení. Vracení usu-‰eného kalu se proto u pásov˘ch su‰árennevyÏaduje. Pro vytvofiení co nejvût‰íhopovrchu su‰eného materiálu se mokr˘ kalna peletizaãním lisu zformuje do pelet vál-covitého tvaru o prÛmûru 10 mm a délce20 aÏ 60 mm.
Fluidní su‰árny udrÏují kal ve vznosupomocí vzestupné rychlosti proudícíhoplynu. Ve fluidní vrstvû existuje dobr˘ kon-takt mezi hork˘m plynem a ãásticemi kalu.Vût‰inou je potfieba pouze krátká dobazdrÏení ve fluidní su‰árnû.
Tenkovrstvé su‰árny se povaÏují zakontaktní su‰árny. Jejich funkce spoãívá v su‰ení tenké vrstvy kalu na vytápûnéplo‰e. Hospodárné je su‰ení do su‰iny 40-60 %.
Diskové su‰árny dodávají energii po-tfiebnou k odpafiení vody z kalu pomocívytápûn˘ch diskÛ, které jsou namontová-ny na duté ose. Otáãením a kontaktemdiskÛ a kalu jen zaruãen dobr˘ pfiestuptepla a promíchávání kalu. K zamezenívzniku lepivé fáze se doporuãuje vraceníusu‰eného materiálu.
Pfii spalování v elektrárensk˘ch tope-ni‰tích se tûÏké kovy obsaÏené v kaluvíce ãi ménû podle své afinity a tûkavostidostávají do úletu a zvy‰ují jejich obsah ve‰kváfie a popílku, ãímÏ kladou vy‰‰í nároky
na finální sloÏi‰tû, pfiípadnû omezují/zne-moÏÀují jejich dal‰í vyuÏití.
V pfiípadû spalování v cementáfi-sk˘ch rotaãních pecích s v˘mûníko-v˘m systémem se jedná o zcela bezezbyt-
kové zne‰kodnûní v‰ech ‰kodlivin obsaÏe-n˘ch v ãistírensk˘ch kalech. Pfii podmín-kách, jaké panují v cementáfiském pecnímsystému, jsou tûÏké kovy pevnû vázányvíce neÏ z 95 % v slínkov˘ch minerálech a organické sloÏky jsou beze zbytku roz-loÏeny a spáleny.
Ze státÛ Evropské Unie je spalování mûstsk˘ch ãistírensk˘ch kalÛ povolenonapfi. ve Francii, Belgii a ·v˘carsku. Nejvût-‰í zku‰enosti jsou ve ·v˘carsku, kde je totoprovozováno jiÏ dlouhodobû.
Kaly z Troje do RadotínaV roce 1992 byla v cementárnû Radotín
provedena zkou‰ka spalování kalÛ. Jejímgarantem byl V˘zkumn˘ ústav maltovinPraha a zdrojem byly kaly z Ústfiední ãis-
12ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
odpad mûsíce
Spalování čistírenských kalů v cementárněMožnost zneškodňování městských čistírenských kalů
mimo ukládání na skládky je od počátku 90. let zvýšenouměrou sledována v zahraničí i v České republice. Hlavnímdůvodem je především fakt, že kaly svým obsahemškodlivin, především těžkých kovů, často nesplňují limityumožňující jejich využívání pro zemědělské účely.Energetický obsah vysušených odpadních kalů se pohybujev rozmezí 8-11 MJ.kg-1 suchého kalu. To umožňuje jejichvyužití jako příměsi k palivu v elektrárnách čicementárnách.
Hygiena pracovníhoprostředí
Proces su‰ení kalu a manipulace s od-vodnûn˘m a usu‰en˘m kalem je nezbytnédobfie zabezpeãit z hygienického hlediska.Manipulace s odvodnûn˘m kalem vyÏa-duje obvyklé zabezpeãení, které se bûÏnûpouÏívá na ãistírnách. Vût‰í problémy jsous usu‰en˘m kalem. Kal usu‰en˘ na su‰inucca 65-70 % je z hygienického hlediskaproblematick˘, protoÏe v prÛbûhu nûkoli-ka dní ãasto nastávají na povrchu kalu bio-logické procesy (rÛst hub), které mohouspoleãnû s prachov˘mi podíly usu‰enéhokalu pÛsobit zdravotní potíÏe - pfiedev‰ímalergie. Pfii su‰ení kalu na su‰inu 92-95 %se sice obvykle produkuje hygienicky za-bezpeãen˘ kal, je v‰ak zv˘‰ené nebezpeãítvorby prachov˘ch podílÛ. Proto je nezbyt-né pfii návrhu su‰ení kalu klást velmi vyso-ké nároky na manipulaci a skladování z hlediska zaji‰tûní prachutûsnosti.
Problém prachovýchpodílů
Problém prachov˘ch podílÛ v usu‰enémkalu fie‰í jeho peletizace. Pro peletizaci jepoÏadována su‰ina kalu vût‰í neÏ 60 %.Peletizovan˘ kal má obvykle sypnou hmot-nost okolo 800 kg/m3 a mnoÏství pracho-v˘ch ãástic pod 1 %. Za prachové ãásticese pfiitom povaÏují ãásteãky kalu pod veli-kostí 0,5 mm. Peletizaãní zafiízení pracujeza vy‰‰í teploty, pfiiãemÏ teplota pelet kaluna v˘stupu ze zafiízení se pohybuje okolo90 oC. Pelety se následnû chladí na teplo-tu pod 50 oC, aby se omezila moÏnost
jejich samovznícení. Chladící vzduch musíb˘t ãi‰tûn, obvykle spoleãnû se vzduchemz peletizace.
Peletizací se z kalu prachové, granulova-né, popfi. Ïmolkovité konzistence vyrobípelety (granule) o specifikované velikosti a tvaru. Pro kaly z ãistíren se obvykle pou-Ïívají velikosti pelet nad 5 mm. V˘hodypeletizace jsou tyto:● peletizace zamezí ztrátám kalu ve formû
prachov˘ch ãástic a následn˘m problé-mÛm s prachem (hygiena a bezpeãnostprovozu a manipulace s usu‰en˘m ka-lem, vazba na zákony o ochranû Ïivot-ního prostfiedí),
● zlep‰ení pfiepravních vlastností kalu,● zpfiesnûní moÏnosti dávkování kalu,● sníÏení objemu pfii skladování,● je moÏná doprava a skladování velkého
mnoÏství kalu,● smûs ãástic o rÛzné velikosti, tvaru,
specifické hmotnosti je pfiemûnûna nastejnorodou smûs,
● zamezuje slepování ãástic pfii skladování.
Nebezpečí samovzníceníkalu
Nebezpeãí samovznícení kalu se zvy‰ujepfii nedostateãném ochlazení úsu‰kÛ. Ob-vykle se poÏaduje sníÏit teplotu úsu‰kÛpod 50 oC.
Samovznícení kalu lze oãekávat pfii ne-dostateãném vysu‰ení kalÛ. Pfii su‰ení kaluna su‰inu okolo 65 % mÛÏe nastat v mís-tech s vy‰‰í vlhkostí kalu jeho samovzníce-ní v dÛsledku autooxidace kalu. Proto jenezbytné pfii skladování takto usu‰eného
kalu pravidelnû sledovat teplotu uloÏené-ho kalu a kal skladovat v inertizovanéatmosféfie se sníÏenou koncentrací kyslíku.
Nebezpečí výbuchu Nebezpeãí v˘buchu kalu úzce souvisí
s moÏností samovznícení kalu s podílemprachového podílu. Tomuto nebezpeãí seúspû‰nû pfiedchází samoinertizací atmo-sféry uvnitfi su‰árny a skladovacích zásob-níkÛ. PouÏívá se nûkolik zpÛsobÛ samo-inertizace, které zaji‰Èují sníÏení koncentra-ce kyslíku pod 3-5 %, coÏ se povaÏuje zabezpeãnou hodnotu.
ZávěrMimo usu‰en˘ kal produkují su‰árny i ur-
ãité mnoÏství plynÛ. Tyto odplyny musí b˘tnejdfiíve zbaveny prachov˘ch podílÛ a od-pafiené vody. Dále se doãi‰Èují v závislostina jejich kontaminaci v biofiltrech na ãi‰tûnívzduchu, popfi. jsou spalovány. Z hlediskaminimalizace ovlivnûní prostfiedí usu‰en˘mkalem se doporuãuje peletizace kalu pfiisouãasném zamezení úniku usu‰eného ka-lu do vzduchu a zamezení ztrát úsu‰kÛ pfiidopravû a koneãné likvidaci. Nutnost zame-zení v˘buchu a samovznícení usu‰enéhokalu je bezpodmíneãnû nutné pro bezpeã-n˘ provoz su‰árny a zásobníkÛ.
Ing. Karel Hartig, CSc.,Hydroprojekt, a. s.
Redakãnû zkrácen˘ a upraven˘ textpfiedná‰ky z konference
KALY A ODPADY ‘99
13ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
odpad mûsíce
tírny odpadních vod v Praze-Tróji (ÚâOV).Pfiíprava odpadního kalu pfied spalovánímprobíhala na pilotním zafiízení zapÛjãenémfirmou Sulzer-Escher-Wyss GmbH (SRN).Pomocí tohoto zafiízení bylo 45,5 tun kalÛvysu‰eno, granulováno a uskladnûno dopfiepravních vakÛ po 500 kg. Kal byl vy-sou‰en na zbytkovou vlhkost cca 8 %.
Základním palivem v radotínské cemen-tárnû je tûÏk˘ topn˘ olej (TTO). Pro zkou-‰ku byl pouÏit nov˘ hofiák Unitherm Com-bi s pfiídavn˘m kanálem pro centrální dáv-kování prá‰kov˘ch hmot. Kaly byly pfiivá-dûny pomocí ejektoru, kter˘ byl pozdûjinahrazen v˘konnûj‰ím Fullerov˘m ãerpad-lem.
Provozní zkou‰ka zahrnovala srovnávací,tzv. nulté mûfiení, a vlastní cca 5denní spa-lovací zkou‰ku. V prÛbûhu srovnávací i spalovací zkou‰ky byl uskuteãnûn rozsá-hl˘ program mûfiení a odbûru vzorkÛ, kte-ré byly soubûÏnû analyzovány v nûkolikarenomovan˘ch laboratofiích v âR i SRN.Byly sledovány:- polychlorované bifenyly (PCB) ve spalo-
van˘ch kalech,
- polychlorované dioxiny (PCDD), diben-zofurany (PCDF) v emisích,
- polyaromatické uhlovodíky (PAH) v emi-sích,
- kovy (Be, Cd, Co, Cu, Ni, Cr, Zn, Mn,Hg, Tl, Se, Te, Pb, As, Sn, Sb, V) v podo-bû absolutního obsahu i ve v˘luzích, a to v kalech, cementáfiské surovinû,hlavním palivu, v emisích i ve v˘robku,
- chlor a fluor v emisích vyjádfien˘ jakoHCl, resp. HF,
- organické látky v emisích vyjádfiené jakocelkov˘ organick˘ uhlík,
- plynné (SO2, NOX, CO) a tuhé zneãi‰Èu-jící látky v emisích,
ãistírensk˘ch kalÛ spolu s tûÏ-k˘m topn˘m olejem neovlivnilonepfiíznivû proces v˘palu cemen-táfiského slínku.
● Pfii dávkování 1 tuny za hodinusu‰en˘ch mûstsk˘chãistírensk˘ch kalÛ bylo dosaÏenoúspory 261 kg/hod. TTO, tj. 6 272 kg/den.
● Po celou dobu pokusného spa-lování nebyly ani v jediném pfií-padû pfiekroãeny platné emisnílimity jak pro cementárny, takpro spalovny.
● Kvalita vyrábûného slínku a ce-mentu nebyla ovlivnûna. Zkou‰-ky vyluhovatelnosti potvrdily, Ïe
stopová mnoÏství metaloidÛ senevyluhují a jsou pevnû vázánav tuh˘ch roztocích slínkov˘chminerálÛ.
● Pfiítomnost Tl a Hg v kalech bylafie‰ena jiÏ pfii procesu su‰ení v ÚâOV, kde tyto prvky odcháze-ly do br˘dov˘ch vod a byly zne‰-kodÀovány samostatnû. Processpalování v cementáfiské rotaãnípeci nebyl tûmito tûkav˘mi kovyovlivnûn.
● V˘hfievnost su‰en˘ch mûstsk˘chãistírensk˘ch kalÛ byla cca 10 MJ/kg.
Souãasn˘ poÏadavek kladen˘ naminimální v˘hfievnost alternativ-ních paliv ãiní cca 15 MJ/kg. Pfiiv˘hfievnosti okolo 10 MJ/kg byspalování kalÛ nebylo ekonomickyv˘hodné za pfiedpokladu nakupo-vání kalÛ jako alternativního pali-va. Ekonomicky schÛdné je v‰akspalování kalÛ za úplatu jako zazne‰kodÀování odpadu.
Pfii posuzování vhodnosti uvede-ného fie‰ení je tfieba vzít v úvahu,Ïe primárním pfiínosem není náhra-da u‰lechtilého paliva, ale ekolo-gické zne‰kodnûní potencionálnûnebezpeãného odpadu náhradouza jiÏ nepfiípustné vyuÏití pro ze-mûdûlství. Ing. Jan Gemrich, Petr Schlattauer,
Ing. TomበTáborsk˘V˘zkumn˘ ústav maltovin - Praha,
s. r. o.
Obrázek: âelní strana cementáfiské rotaãní pece s kombinovan˘m hofiákem a potrubímpro vstu pfiídavného tuhého paliva
Tabulka: SloÏení a vlastnosti spalovanéhogranulovaného kalu z ÚâOV Praha-Troja(pfiepoãteno na su‰inu)
Popel 49,92 %
Hofilavina 50,08 %
Síra ve‰kerá 1,38 %
Síra síranová 0,19 %
Síra pyritová 0,04 %
Spalné teplo 11,46 MJ/kg
V˘hfievnost 10,66 MJ/kg
Prchavá hofilavina 43,74 %
Neprchav˘ zbytek 6,35 %
Elementární rozbor hofilaviny
Vodík 7,37 %
Uhlík 53,70 %
Síra organická 2,32 %
Dusík 6,79 %
Kyslík 29,82 %
SloÏení popela
SiO2 39,11 %
Al2O3 13,84 %
Fe2O3 13,20 %
CaO 20,26 %
MgO 2,53 %
SO3 11,06 %
14ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
odpad mûsíce
Hygienizace čist í renských kalůZa podpory Národní agentury pro zemědělský výzkum
probíhá řešení projektu Hygienizace čistírenských kalů.Koordinačním pracovištěm projektu je Vysoká školachemicko-technologická Praha a řešitelský tým dálezahrnuje pracovníky z následujících institucí: Státnízdravotní ústav Praha, Hydroprojekt, a. s., pracoviště Prahaa České Budějovice, Vodohospodářský podnik, s. r. o., Plzeňa K&H KINETIC, a. s., Klatovy.
Hlavním cílem projektu je návrh a ovûfiení metod pro zpracování ka-lÛ, které dávají materiál vyhovujícíz hlediska stabilizace a hygienizacepro vyuÏití v zemûdûlství a vypraco-vání a ovûfiení kritérií stabilizova-nosti a hygienizace kalÛ, návrh me-todiky jejich sledování.
Projekt má plánované ãtyfii v˘stupy:● Stanovení kritérií stabilizovanosti
a hygienizace kalÛ● Metodika vyhodnocování kvality
kalu podle navrÏen˘ch kritérií● Návrh technologií zpracování
kalÛ vyhovující kritériímstabilizovanosti a hygienizace
● Provozní ovûfiení spolehlivostiinstalované technologie
Předběžné výsledkyZe zatím dosaÏen˘ch v˘sledkÛ fie‰ení vy-
pl˘vá, Ïe pro posuzování stability kalÛ ne-existuje jednoznaãné kritérium, které byplnû charakterizovalo stupeÀ stability kalu.Jednotlivá kritéria jsou vût‰inou vázána nazpÛsob stabilizace a na zpÛsob dal‰ího vy-uÏívání kalu.
Hlavním cílem stabilizace kalÛ je jejichhygienické zabezpeãení (odstranûní pato-genních mikroorganismÛ a zápachu) a umoÏnûní dal‰ího zpracování a vyuÏitíkalÛ. Jako indikátory mikrobiologického
zneãi‰tûní byly vybrány termotolerantníkoliformní bakterie, salmonely a enteroko-ky. Dal‰ím úkolem bude v rámci tohotoprojetu vypracovat a validovat metodikupro jejich stanovení.
Obecnû se pokládá za stabilizovan˘ kaltakov˘, kter˘ nezpÛsobuje Ïádné ‰kody naÏivotním prostfiedí a nevyvolává obtíÏe (ne-pfiíjemnosti) pfii zacházení s ním. Pojem„‰koda” mÛÏe b˘t v tomto pfiípadû defino-ván jako neÏádoucí úãinek na stav prostfie-dí. Tento úãinek mÛÏe b˘t buì toxick˘ ne-bo pouze akumulace (hromadûní) neÏá-doucího mnoÏství inertního materiálu.Pojem „obtíÏe» mÛÏe b˘t posuzován jakonegativní pÛsobení na smysly ãlovûka zej-ména na ãich (zápach) a zrak (neestetick˘vzhled).
Byla vypracovaná první ãást metodikystanovení a vyhodnocení indikátorÛ hygie-nizace kalÛ. První ãást byla zamûfiena navalidaci metod pro detekci bakterií roduSalmonella spp. a byl vypracován STAN-DARDNÍ OPERAâNÍ POSTUP pro stanovenítûchto bakterií v kalech. Úãelem tohotostandardního operaãního postupu je po-skytnout pokyny pro detekci bakterií roduSalmonella spp. pro mezilaboratorní ovû-fiení metodiky detekce.
Byly vytipovány a popsány technologiezpracování kalÛ dávající produkt vyhovují-cí kritériím stabilizovanosti a hygienizace.
Z nich bude vybrána jedna (nebo více)âOV, kde jsou technické a ekonomickémoÏnosti pro praktickou realizaci a ovûfienínûkteré z navrÏen˘ch metod.
Detailnû z technicko-ekonomického hle-diska byly porovnány 4 metody hygieniza-ce kalÛ. Hygienizace ãistírenského kalu ra-diací, hygienizace vápnem a pasterizacekalu jsou samostatné metody hygienizacekalu, zatímco termofilní aerobní stabilizacekalÛ souãasnû zahrnuje jak proces stabili-zace kalu, tak i jeho hygienizaci. VhodnostpouÏití jednotliv˘ch procesÛ hygienizaceje závislá od velikosti zdroje zneãi‰tûní,proto ekonomické porovnání zpÛsobÛ hy-gienizace kalÛ nelze ve v‰ech hodnoce-n˘ch pfiípadech uskuteãnit pro stejnouvelikost âOV.
Další řešení projektuProjekt konãí v roce 2001. Bude nadále
sledován vztah mezi jednotliv˘mi kritérii a jejich vypovídací schopnost. Poãet sle-dovan˘ch kritérií se roz‰ífií o ta, která vyja-dfiují biologickou aktivitu. Budou vypraco-vány metody stanovení indikátorÛ mikro-biologického zneãi‰tûní kalÛ, metody od-bûru vzorkÛ a zpÛsobu úpravy a uchová-vání vzorkÛ vãetnû v˘bûru metod pro kul-tivaci a jednotlivá stanovení sledovan˘chindikátorÛ. Pfiipravuje se provozní ovû-fiování navrÏené hygienizaãní technologiena vhodné lokalitû, podafií-li se zajistitrealizaci. Mimo to je pfiipraveno sledováníhygienizace a stabilizace kalÛ termofilní a mezofilní anaerobní stabilizací na praÏ-ské ÚâOV, kde jiÏ byla zapracovaná dvo-jice anaerobních reaktorÛ na termofilnípodmínky.
Prof. Ing. Michal Dohányos, CSc.,Ústav technologie vody
a prostfiedí, V·CHT Praha
P R A C O V N Í T E X T N Á V R H U V Y H L Á · K Y
Podmínky použi t í kalů v zemědělstvíNa dalších stránkách přetiskujeme text
návrhu vyhlášky, která upravuje používáníupravených kalů na zemědělské půdě. Jednáse o verzi z 11. prosince 2000, tzn. že je tonovější text, než ten, který byl předloženParlamentu spolu s návrhem zákona oodpadech a byl publikován v parlamentnímtisku č 705/0. Jde i o novější znění, než kterébylo otištěno ve sborníku semináře Co novéhov odpadech, který se konal nedávno a ze
kterého je převzata většina příspěvků s tématem kaly. Z příloh návrhu vyhlášky,které však nejsou součástí výše zmíněnéhoparlamentního tisku, nepřetiskujeme jenpřílohu č. 4 - Evidenční list - z důvodu jejíhoznačného rozsahu a malé informační hodnoty.
Důrazně upozorňujeme, že se jedná o pracovní verzi a konečný text může doznatdalších změn. Přesto považujeme jeho otištění za užitečné. Redakce
15ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
odpad mûsíce
Ministerstvo Ïivotního prostfiedí ve spolupráci s Ministerstvemzemûdûlství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33odst. 4 zákona ã. ...../2000 Sb. o odpadech a o zmûnû nûkter˘chdal‰ích zákonÛ:
I. Úãelem této vyhlá‰ky je stanovit:– podmínky pouÏití upraven˘ch kalÛ na zemûdûlské pÛdû (§ 32
odst. b, zákona o odpadech; dále jen „kaly”)– mezní hodnoty koncentrací vybran˘ch rizikov˘ch prvkÛ v pÛdû,– mezní hodnoty (koncentrací) vybran˘ch rizikov˘ch prvkÛ a rizi-
kov˘ch látek v kalech urãen˘ch pro pouÏití na zemûdûlské pÛ-dû,
– mikrobiologická kriteria pro pouÏití kalÛ,– postupy anal˘zy kalÛ a pÛdy, vãetnû metod odbûru vzorkÛ,– obsah programu pouÏití kalÛ vãetnû zpÛsobu vedení evidence
o jejich pouÏití
II. Podmínky pro pouÏití kalu1. Pro pfiímé pouÏití kalu platí tyto zásadní podmínky:a) pÛda urãená k pfiímému pouÏití kalu musí splÀovat kriteria ma-
ximálnû povolen˘ch obsahÛ vybran˘ch rizikov˘ch prvkÛ uve-den˘ch v pfiíloze ã. 1 - tabulce ã. 1 (Mezní hodnoty koncentra-cí vybran˘ch rizikov˘ch prvkÛ v pÛdû)
b) okresní úfiad mÛÏe v odÛvodnûn˘ch pfiípadech nafiídit, aby by-ly v pÛdû stanoveny obsahy dal‰ích rizikov˘ch prvkÛ a riziko-v˘ch látek uveden˘ch v pfiíloze ã. 1 a 2 vyhlá‰ky ã. 13/1994 Sb
c) kal musí b˘t zapraven do pÛdy nejpozdûji do 24 hodin od pou-Ïití kalu
d) na pozemku urãeném k aplikaci kalu je analytick˘mi v˘sledkyagrochemick˘ch vlastností pÛd (pfiíloha ã. 4) doloÏena potfie-ba dodání Ïivin do pÛdy
2. Na zemûdûlskou pÛdu mohou b˘t pouÏity pouze kaly, kte-ré vyhovují:a) maximálnû povolen˘m koncentracím vybran˘ch rizikov˘ch prv-
kÛ a rizikov˘ch látek uveden˘ch v pfiíloze ã. 2. v tabulce ã. 2b) mikrobiologick˘m kriteriím uveden˘ch v tabulce ã. 3. v pfiíloze
ã. 3.c) minimálnímu obsahu su‰iny 8 % pro tlakové zapravení do pÛ-
dy radlicov˘mi aplikátory nebo minimálnímu obsahu su‰iny 18 % pro aplikaci mechanick˘mi odstfiediv˘mi rozmetadly
d) okresní úfiad mÛÏe v odÛvodnûn˘ch pfiípadech nafiídit, aby v kalech byly stanoveny obsahy dal‰ích rizikov˘ch prvkÛ a ri-zikov˘ch látek vãetnû mikrobiologick˘ch ukazatelÛ
3. Program pouÏití kalu na zemûdûlskou pÛduProgram pouÏití kalu fie‰en˘ ve spolupráci producenta kalu a ze-mûdûlského odbûratele na náklady producenta kalu podléháschválení Okresního úfiadu a musí obsahovat zejména:a) vyhodnocení kalu z hlediska pouÏití na zemûdûlské pÛdû vãet-
nû charakteristiky kalu dle pfiílohy ã. 2 a 3b) v˘ãet vybran˘ch pozemkÛ urãen˘ch k pouÏití kalu vãetnû je-
jich charakteristiky dle pfiílohy ã. 1 c) hydrologické pomûry v zájmovém území pouÏití kalud) zafiazení pouÏití kalu do osevního postupue) zpÛsob dlouhodobé evidence pouÏití kaluf) návrh monitoringu kalu a pozemkÛ urãen˘ch k jeho pouÏitíg) opatfiení na ochranu zdraví pfii práci s kalem
4. Monitoring kalu a pÛdy– PÛvodci kalu jsou povinni zajistit monitoring kalu a pÛdy vãet-nû dal‰ích rozborÛ v rozsahu potfiebném pro posouzení podlepoÏadavkÛ uveden˘ch v ãl. 3 a 4 této vyhlá‰ky spolu s evidencípodle pfiiloÏeného vzoru evidenãního listu v pfiíloze ã. 4 této vy-hlá‰ky.Monitoringem kalu a pÛdy pro úãely této vyhlá‰ky se rozumí:● pro pÛdy: odbûry a chemické rozbory pÛd pfied aplikací kalu
a pak v pravideln˘ch desetilet˘ch intervalech v rozsahu uve-deném ve vyhlá‰ce ã. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkou-‰ení zemûdûlsk˘ch pÛd a zji‰Èování pÛdních vlastností lesníchpozemkÛ, § 2 odst. 1, písm. a, b, c a v rozsahu uvedeném v pfiíloze ã. 1
● pro kaly: odbûry a chemické a mikrobiologické rozbory kalu v rozsahu uvedeném v pfiíloze ã. 2 a 3 a to nejménû 1x za 3 mûsíce a dále stanovení hodnot pH, obsahu su‰iny, obsahÛorganick˘ch látek, celkového dusíku, dusiãnanového a amoni-akálního dusíku, fosforu, draslíku, vápníku a hofiãíku a to vÏdypfied pouÏitím kalu
– Stanovení AOX a PCB v kalu se provádí vÏdy pfied prvním pou-Ïitím kalu, dále pak minimálnû 1x roãnû
– Okresní úfiad mÛÏe v odÛvodnûn˘ch pfiípadech nafiídit opako-vání rozborÛ kalu a pÛd v krat‰ích ãasov˘ch intervalech
– Odbûry pÛdních vzorkÛ a jejich rozbory provádí osoby povûfie-né ÚKZÚZ podle § 10 odst. 2 zákona ã. 156/98 Sb. o hnojivecha to postupy uveden˘mi vyhlá‰kou ã. 275/1998 Sb. o agro-chemickém zkou‰ení zemûdûlsk˘ch pÛd a zji‰Èování pÛdníchvlastností lesních pozemkÛ, odbûry vzorkÛ kalu se provádí dleâSN - ISO 5667 - 13: Pokyny pro odbûr vzorkÛ ãistírensk˘ch,vodárensk˘ch a podobn˘ch kalÛ. Vzorky pro mikrobiologickávy‰etfiení musí b˘t odebrány tak, aby nedo‰lo k sekundárníkontaminaci, jejich uchování a pfieprava se provádí podle âSNISO 10381-6: Kvalita pÛdy- Odbûr vzorkÛ- âást 6: Pokyny proodbûr, manipulaci a uchování pÛdních vzorkÛ urãen˘ch prostudium aerobních mikrobiálních procesÛ v laboratofii. Plán od-bûru vzorkÛ bude souãástí projektu monitorování kalu
– Ministerstvo ve spolupráci s MZ povûfií laboratofie provádûnímrozborÛ kalu. Jejich seznam bude pravidelnû 1x roãnû zvefiej-Àovat ve Vûstníku a ve Vûstníku MZ
5. Povolená dávka kalu na zemûdûlskou pÛduNa pÛdách se nesmí pouÏít více neÏ 5 tun su‰iny kalu na je-
den hektar bûhem 3 let. Toto mnoÏství mÛÏe b˘t zv˘‰eno aÏ na10 tun su‰iny kalu bûhem 5 let pokud pouÏit˘ kal obsahuje mé-nû neÏ polovinu limitního mnoÏství kaÏdé ze sledovan˘ch riziko-v˘ch látek. Pfiesné stanovení dávky su‰iny vychází ze zji‰tûnéhoobsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí pfiekro-ãit 70 % celkového potfiebného mnoÏství dusíku pro hnojenouplodinu. Dávka kalu (mnoÏství a doba uÏití) se fiídí i poÏadavkemrostlin na Ïiviny s pfiihlédnutím k pfiístupn˘m Ïivinám a organickésloÏce v pÛdû, jakoÏ i ke stanovi‰tním podmínkám.
Seznam pfiíloh:Pfiíloha ã. 1: Ukazatelé pro hodnocení pÛdPfiíloha ã. 2: Ukazatelé pro hodnocení kaluPfiíloha ã. 3: Mikrobiologická kriteria pro aplikaci kalÛPfiíloha ã. 4: Evidenãní listPfiíloha ã. 5: Rozhodãí analytické metody
NÁVRH VYHLÁ·KY MÎP
o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
16ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
odpad mûsíce
P¤ÍLOHA â. 1 - Ukazatelé pro hodnocení pÛd
Tabulka ã. 1 Mezní hodnoty koncentrací vybran˘ch rizikov˘chprvkÛ v pÛdû
Obsah prvkÛ kovÛ v extraktu luãavkou královskou v mg.kg-1 su‰iny v pÛdû
Definice pojmÛ1. Mezní hodnoty koncentrací vybran˘ch prvkÛ v pÛdû (pre-
ventivní hodnoty) - vymezují pfiíznivé chemické vlastnosti pÛd. Pfiihodnotách niωích neÏ je uvedená hodnota (tab.1) nedochází k po‰kozování funkcí pÛdy a sloÏek Ïivotního prostfiedí
Kategorizace pÛda) BûÏné (písãito-hlinité a jílovité), které zaujímají pfieváÏnou ãást
zemûdûlsky vyuÏívan˘ch pÛd. Pod pojmem bûÏné pÛdy rozu-míme pÛdy s normální variabilitou prvku, s normálním pÛdnímv˘vojem v rÛzn˘ch geomorfologick˘ch podmínkách v oblas-tech rÛzn˘ch psamitick˘ch, pelitick˘ch hornin sedimentárních,kysel˘ch, neutrálních, místy i bazick˘ch hornin vyvfiel˘ch a hornin metamorfovan˘ch. Jedná se tedy o pÛdy, které ne-vznikaly z geogennû a petrograficky anomálních hornin jakojsou písky, ‰tûrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfiboli-ty, leucitity) a horniny karbonátové. Patfií sem i oblasti, kde sena vzniku pÛd podílejí horniny pfiípadnû Ïíly s vysok˘m stup-nûm metalogenetického zrudnûní.
b) Písãité, na velmi lehk˘ch a chud˘ch mateãních horninách jakojsou písky a ‰tûrkopísky. V pfiípadû vymezení tûchto pÛd jenutné vycházet ze zastoupení jemn˘ch ãástic (do 10 (µm),které tvofií maximálnû 10 %. U pÛd písãit˘ch na píscích, ‰tûr-kopíscích a ‰tûrcích je to hlavnû v dÛsledku nízké sorpãníschopnosti, kdy i v pfiípadû pfiímého pouÏití surovin s normál-ními obsahy rizikov˘ch prvkÛ dochází k rychlému zneãi‰Èová-ní podzemních a fiíãních vod.
c) PÛdy na substrátech s geogennû podmínûn˘mi extrémními ob-sahy nûkter˘ch prvkÛ. Tyto pÛdy jsou hodnoceny samostatnûa referenãní hodnoty pozadí se na nû nevztahují. Pro pÛdy naostatních geogennû extrémních horninách nejsou tyto svrchnímeze referenãních hodnot prvkÛ stanoveny, protoÏe jejich hod-noty v tûchto horninách jsou ãasto znaãnû nevyrovnané a vy-soké, zvlá‰tû u Cr, Co, Ni a to v celém pÛdním profilu.
P¤ÍLOHA â. 2 Ukazatelé pro hodnocení kaluTabulka ã. 2 Maximální pfiípustná koncentrace vybran˘chrizikov˘ch prvkÛ a látek v kalu z âOV
Riziková látka Maximální koncentrace v kalu (mg.kg-1)
Kategorie I - kaly je moÏno obecnû aplikovat na pÛdy vyuÏíva-né v zemûdûlství pfii dodrÏení ostatních ustanovení uveden˘ch v ãl. 3, 4 a 5 této vyhlá‰ky.
Kategorie II - kaly je moÏno aplikovat na zemûdûlské pÛdy ur-ãené k pûstování technick˘ch plodin pfii zabezpeãení hygienické-ho dozoru a pfii dodrÏení ustanovení v ãl. 3, 4 a 5 této vyhlá‰ky.
P¤ÍLOHA â. 4 - Evidenãní listPoznámka redakce:Vzhledem k nedostatku místa a jeho moÏn˘m zmûnám evi-
denãní list nepfietiskujeme, jen ve struãnosti popí‰eme, co obsa-huje:
Evidenãní list vyplÀuje producent kalu ve tfiech vyhotoveních -pro producenta kalu, odbûratele kalu a pro okresní úfiad. Vedlemajitele (uÏivatele) a velikosti pozemku, na kter˘ má b˘t kal apli-kován, a údaje o mnoÏství dodaného kalu se do evidenãního lis-tu v jeho prvé ãásti zaznamenávají agrochemické vlastnosti pÛ-dy: pH, kategorie pÛdy, obsah fosforu, draslíku a hofiãíku. Do ta-bulky s pfiedti‰tûn˘mi limitními hodnotami podle tabulky ã. 1 pfií-lohy ã. 1 se zaznamenává obsah rizikov˘ch prvkÛ v pÛdû. V dru-hé ãásti evidenãního listu se vyplÀují v˘sledky rozboru kalu, tj.pH, obsah Ïivin ve hmotû a v su‰inû a obsah sledovan˘ch uka-zatelÛ ve srovnání s hodnotami z tabulky ã. 2 pfiílohy ã. 2. Dálezde má b˘t vypoãten vnos rizikov˘ch prvkÛ do pÛdy v kg/ha pou-Ïitou dávkou kalu. V závûreãné tabulce evidenãního listu se uvá-dí v˘sledky mikrobiologického rozboru kalu. Souãástí listu jsoupfiílohy o provedeném odbûru a anal˘ze vzorku.
P¤ÍLOHA â. 5 Rozhodãí analytické metody pro kala pÛdy
Pfiedmût, úãel, ukazatel Norma (metoda)
Pokyny pro odbûr vzorkÛ ãistírensk˘ch, âSN ISO 5657 vodárensk˘ch a podobn˘ch kalÛ Odbûr vzorkÛ ãást 13
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7923stanovení fosforu
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7925stanovení draslíku
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7926stanovení sodíku
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7927stanovení vápníku
17ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
odpad mûsíce
Pfiedmût, úãel,ukazatel Norma (metoda)
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7928 stanovení hofiãíku
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7931stanovení zinku
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7932stanovení mûdi
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7933stanovení niklu
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7934stanovení chromu
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7935stanovení kobaltu
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7936stanovení olova
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7937stanovení kadmia
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7951stanovení extrahovateln˘ch látek
Chemick˘ a fyzikální rozbor kalÛ âSN 75 7922stanovení nepolárních uhlovodíkÛ-ropn˘ch látek
V‰eobecné pokyny pro pfiípravu âSN ISO - 6887fiedûní pfii mikrobiologickém zkou‰ení
V‰eobecné pokyny pro mikrobiologické âSN ISO - 7218zkou‰ení
Jakost vod. Obecné pokyny âSN ISO - 8199pro stanovení mikroorganismÛ kultivaãními metodami
Jakost vod. Kontrola a hodnocení âSN ISO - 9998kultivaãních médií pro stanovení poãtu kolonií pouÏívan˘ch pfii zkou‰ení jakosti vod
Doporuãená metoda pro stanovení ModifikovanáenterokokÛ. Jakost vod. âSN ISO - 7899 - 2Stanovení fekálních streptokokÛ, âást 2: Metoda membránov˘ch filtrÛ-modifikovaná
Doporuãená metoda pro stanovení Modifikovanátermotolerantních koliformních âSN ISO - 9308 - 1bakterií: Mikrobiologie. V‰eobecné pokyny pro stanovení poãtu koliformních bakterií.Technika poãítání kolonií
Mikrobiologie potravin a krmiv. âSN EN 12 824Horizontální metoda prÛkazu bakterií rodu Salmonella. -doporuãená metoda
Pfiedmût, úãel,ukazatel Norma (metoda)
Kvalita pÛdy - odbûr vzorkÛ âSN ISO 10 381-6- âást 6 : Pokyny pro odbûr, manipulaci a uchovávání pÛdních vzorkÛ urãen˘ch pro studium aerobních mikrobiálních procesÛ v laboratofii.
● Vypracování látkové bilance, která ob-jasní produkci zneãi‰tûní.
● Posouzení moÏnosti kontroly kvality pro-dukovan˘ch odpadních vod producen-tem.
● Posouzení nutnosti úprav na vnitfiní ka-nalizaci producenta vybudováním napfi.retencí, pfiípadnû posouzení moÏnostípfiedãi‰tûní u producenta apod.
● Posouzení vlivu zneãi‰tûní na kvalitu pro-dukovan˘ch ãistírensk˘ch kalÛ na ãistírnûnapojené na vefiejnou kanalizaci.Pokud pfii uvedeném postupu nevznik-
ne podezfiení na moÏné problémy, kteréby objektivnû bránily napojení producentazneãi‰tûní na vefiejnou kanalizaci, mÛÏeb˘t napojení ze strany provozovatele sto-kové sítû umoÏnûno. V takovém pfiípadûje potom nutné dohodnout kritéria prokontrolu zneãi‰Èovatele, reÏim vypou‰tûní,sankce za pfiekroãení dohodnut˘ch kritériía také kvantifikovat objektivní nárÛst pro-vozních nákladÛ vztaÏen˘ch na jednotko-v˘ objem ãi‰tûn˘ch prÛmyslov˘ch odpad-ních vod. To, Ïe je objektivnû doloÏeno o kolik korun je vyãi‰tûní 1 m3 konkrétníprÛmyslové odpadní vody draωí neÏ jebûÏné stoãné je‰tû neznamená, Ïe tutoãástku bude moÏné zneãi‰Èovateli úãtovat.Platba tzv. kategorizovaného stoãného jeje‰tû stále citlivou otázkou a navíc je v nû-kter˘ch lokalitách nûkdy i v zájmu provo-zovatele ãistírny získat vy‰‰í koncentracizneãi‰tûní pro udrÏení její správné funkce.
Možné problémy funkceČOV
Provozní problémy, které mohou nastatv dÛsledku nekáznû napojen˘ch produ-centÛ prÛmyslov˘ch odpadních vod jsouvût‰inou následující:
Průmyslové odpadní vodyPrůmyslové odpadní vodyKdyž jsme v létě 1999, ještě jako redaktoři
časopisu ODPADY, připravovali téma měsíce KAPALNÉ ODPADY pro listopadovéčíslo, snažili jsme se si v diskusi s odborníkyvyjasnit, kde vlastně končí pojem kapalnéodpady a kde začínají odpadní vody. Na tuto otázku nám dosud žádný z vodohospodářských odborníků odpověďnedal. U nevodných kapalných odpadů to je jasné, ale třeba všechny odpadyzařazené v Katalogu odpadů jako druh 07 0x 01 - promývací voda, matečný louhnebo odpad 12 03 01 - prací voda mají
jednoznačně charakter odpadní vody.V České republice neexistuje periodikum,
které by se problematikou průmyslovýchodpadních vod a jejich čištění zabývalo.Komunálním odpadním vodám a čistírnám věnuje pozornost hned několikodborných periodik, o průmyslovýchodpadních vodách se tam však píše jensporadicky.
To je hlavní důvod, proč jsme si toto témavybrali pro odbornou přílohu prvního číslaroku 2001 a i v budoucnosti se chceme k tomuto tématu občas vracet.
Základním nástrojem pro posuzování možnosti napojeníprůmyslových znečišťovatelů na veřejnou stokovou síť jepravidelně aktualizovaný kanalizační řád vybudovanékanalizace. Ten vychází především z technických a kapacitních možností čistírny odpadních vod, do kterékanalizace ústí, z technických vlastností materiálu potrubí,z něhož je stoková síť vybudována, a ze základních zásadpro stokování, daných souborem příslušných norem a zákonů. Není nutné připomínat, že kanalizační řád projednotnou stokovou soustavu bude muset akceptovat i jinákritéria než kanalizační řád pro oddílnou splaškovoukanalizaci.
Kromě možností daných kanalizačním řádem je nutné připosuzování možnosti napojení průmyslových odpadních vodod jednoho znečišťovatele na veřejnou kanalizaci vycházetz jejich možného chemického složení daného procesy vevýrobě, kde tyto vody vznikají a z předpokladu možnýchchemických, případně biochemických reakcí těchto vod s ostatními odpadními vodami v kanalizaci. Nakonec je nutné zvážit možný dopad působení těchto vod nabiocenózu napojené čistírny odpadních vod.
Vypouštění průmyslových odpadníchvod do stokové sí tě
19ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
prÛmyslové odpadní vody ◗◗◗◗ odborná pfiíloha
● Poruchy biologické funkce ãistírny - v˘-raznû sníÏená úãinnost ãi‰tûní, zhor‰e-né sedimentaãní vlastnosti kalu, nárÛstkoncentrace amoniakálního dusíku naodtoku, nízká koncentrace kyslíku v akti-vaci, celkov˘ kolaps ãistírny.
● Znehodnocení ãistírensk˘ch kalÛ toxic-k˘mi nebo nebezpeãn˘mi látkami, pfie-dev‰ím tûÏk˘mi kovy.Pfiíãiny první skupiny problémÛ spoãívají
vût‰inou v krátkodobém vypou‰tûní vel-k˘ch objemÛ prÛmyslov˘ch odpadníchvod v pomûru k prÛmûrnému nátoku naãistírnu, pfiípadnû v chemick˘ch vlastno-stech konkrétní prÛmyslové odpadní vody.Úspû‰nost odhalení pfiestupku je závislána rozsahu zneãi‰tûní, délce stokové sítû a zjistitelnosti konkrétního sloÏení prÛmys-lového zneãi‰tûní bûÏn˘mi prostfiedky.Hodnû záleÏí na erudici obsluhy ãistírny.Získání dÛkazÛ je sloÏité a pfiedev‰ím ná-kladné. Vût‰í ‰ance je u opakovan˘ch pfie-stupkÛ nebo u poruch na pfiedãi‰tûní u v˘znamnûj‰ích producentÛ.
V pfiípadû druhé skupiny problémÛ jesituace o trochu jednodu‰‰í, protoÏe kon-krétní zji‰tûné pfiekroãení nûkterého z uka-zatelÛ mÛÏe pfiímo vést k identifikaci zdro-je nebo nûkolika moÏn˘ch konkrétníchzdrojÛ. V pfiípadû tûÏk˘ch kovÛ, je-li zji‰tûnpotenciální zdroj, lze také kvantifikovat po-mocí látkové bilance i pfiibliÏné mnoÏství,které bylo vypu‰tûno nad rámec kanalizaã-ního fiádu.
Z dlouhodobé praxe je potvrzeno, Ïevût‰ina problémÛ ãistíren, za pfiedpokladujejich správné funkce, je za normálníchpodmínek zpÛsobena obyãejnou hrubounedbalostí napojen˘ch zneãi‰ÈovatelÛ.
Nicménû mohou se vyskytnout problémyzpÛsobené synergick˘m efektem kombina-cí rÛzn˘ch sloÏek prÛmyslov˘ch vod nebopÛsobením nûkter˘ch ménû bûÏn˘ch che-mikálií. V pfiípadû tûÏk˘ch kovÛ b˘vá velmiãastou pfiíãinou jejich zv˘‰en˘ch koncen-trací na odtoku z pfiedãi‰tûní spoleãná li-kvidace oplachov˘ch vod z galvanick˘chprovozÛ a odma‰Èovacích lázní na bázidetergentÛ nebo likvidace mal˘ch mnoÏ-ství vyãerpan˘ch pracovních roztokÛ.
Velké problémy zpÛsobují moderní láz-nû pro takzvané bezproudé pokovování(nikl, mûì), které obsahují znaãné koncen-trace komplexotvorn˘ch pfiísad. Tento pro-blém je umocÀován také tím, Ïe napfiíkladprovozy chemického niklování mohou b˘trealizovány i mal˘mi „garáÏov˘mi firmami”,jejichÏ identifikace je problematická.
Z tohoto dÛvodu by mûl provozovatelstokové sítû klást hlavní dÛraz na prevencia dodrÏování následujících základních zá-sad ze strany napojeného producenta:● Na odtoku z objektu producenta by
mûla b˘t retenãní nádrÏ o objemu nej-ménû 35-50 % sjednané denní produk-ce odpadních vod, podle jejich poten-ciální rizikovosti, s jednoznaãnû urãe-n˘m místem pro odbûr kontrolních a srovnávacích vzorkÛ.
● Vnitfiní kanalizace nesmí umoÏnit obto-ky pfiedãi‰Èovacích zafiízení a nesmí b˘tdo ní zaústûny de‰Èové vody.
● Jedin˘ odtok prÛmyslov˘ch odpadníchvod z objektu by mûl b˘t pfies fiízené vy-pou‰tûní ãerpadlem s indukãním prÛto-komûrem, se záznamem prÛtoku a cel-kového vypu‰tûného mnoÏství odpadnívody.
● Na odtoku by mûl b˘t kontinuální záz-nam pfiípadn˘ch elektrochemick˘ch a fyzikálních veliãin (pH, REDOX, vodi-vost a teplota), podle typu a nebezpeã-nosti vody.
● Smluvnû by mûlo b˘t ze strany produ-centa garantováno nahlá‰ení kaÏdézmûny v technologii nebo objemu v˘-roby u tûch operací, které jsou zdrojemzneãi‰tûní odpadní vody a mûl by b˘tkdykoliv pro zpûtnou kontrolu pfiístupn˘provozní deník.Závûrem je‰tû uvedeme nejãastûj‰í pro-
blémy, na které naráÏí provozovatel vefiej-né stokové sítû ve spojení s napojovánímzdrojÛ prÛmyslov˘ch odpadních vod: ● Na základû Ïivnostensk˘ch listÛ vznikají
malé Ïivnostenské provozy v soukro-m˘ch nemovitostech, které dlouho uni-kají pozornosti provozovatele kanalizace.
● Pfii rekonstrukcích star˘ch a pfiedev‰ímmen‰ích provozÛ neb˘vá ve stavebnímpovolení kladen dÛraz na rekonstrukcinebo vybudování vodního hospodáfiství.
● âasto jsou z hlediska produkce prÛmy-slov˘ch odpadních vod podceÀoványmalé provozovny, napfiíklad: fotolaby,kovoobrábûní, lakovny, malé laboratofiea dílny.Uvedené skuteãnosti ve spojení s ãistír-
nou o kapacitû pod 10 000 ekvivalentníchobyvatel mohou mít znaãn˘ dopad nastokovou síÈ, kvalitu ãi‰tûní odpadních voda stabilitu provozu ãistírny odpadních voda kalového hospodáfiství.
Ing. Jan FollerVodárenská akciová spoleãnost,
a. s., Brno
Ukazovatele znečisteniaPriemyselné procesové a odpadové vodysa odli‰ujú od vôd spla‰kov˘ch a zráÏko-v˘ch objemom, frekvenciou v˘skytu a kon-centráciou polutantov. Sú priamo ovplyv-nené ‰tádiom v˘robného procesu (teplota,pH, neutralizaãné kapacity, organické a ‰pecifické zneãistenie), obsahujú zloÏkybeÏné (sledované skupinov˘mi analytic-k˘mi ukazovateºmi) a zloÏky charakteristic-ké pre dan˘ v˘robn˘ proces. K najväã‰íma ãast˘m chybám pri návrhu a realizáciipredãistenia a úplného ãistenia tak˘chtovôd patrí podcenenie t˘chto ‰pecifík.
Ukazovatele kvality zmesn˘ch odpado-v˘ch vôd, frekvenciu kontroly a „limity”prípustného zneãistenia urãuje príslu‰n˘ or-gán ‰tátnej správy v spolupráci so správcomkanalizácie, resp. s podnikom povodia. Sle-duje sa pH, teplota, „su‰inové” ukazovatele
obsah NEL, PAL a pod. Nehºadí sa na rôz-ny vplyv rozliãn˘ch polutantov na kanali-záciu, na principiálne obmedzenia pred-ãistiacich techník (lapaãe TO, NEL, primár-ne usadzovacie nádrÏe) a technológiu ãis-tenia mechanicko-biologickej âOV.
K˘m analytickej stránke sa venuje po-merne veºká pozornosÈ (systém medzila-boratórnych skú‰ok), samotnému odberunie, hoci ten b˘va zdrojom aj mnohoná-sobne väã‰ích ch˘b.
Pri kontrole priemyseln˘ch procesov˘chvôd musia maÈ analytické ukazovatele do-statoãnú vypovedaciu schopnosÈ - musiatieto vody ão najlep‰ie charakterizovaÈ.Procesové vody sú sledované s cieºom po-súdiÈ únik surovín z v˘roby a úroveÀ ‰pe-cifického zneãistenia (dôleÏité najmäpri predãisÈovaní). Kritériá kontroly zmes-
(celkové, nerozpustené, rozpustené, usadi-teºné látky), organické (ChSK, BSK5) a ‰peci-fické zneãistenie - tuky a oleje rastlinného a Ïivoãí‰neho pôvodu (TO), nepolárne ex-trahovateºné látky (NEL), povrchovo aktívnelátky anionické (PAL-A), príp. zloÏky charakte-rizujúce proces v˘roby (neutralizaãné kapa-city, kovy, zlúãeniny N, P, S, chloridy, fenoly,kyanidy, vodivosÈ ... ). Pri rutinnej kontrolesa uplatÀujú postupy podºa platn˘ch no-riem a beÏnej analytickej literatúry.
Problémy sa obãas vyskytnú pri urãovanílimitov producentom vôd. NeznalosÈ vzÈa-hov medzi druhmi, formami v˘skytu a koncentráciou látok vedie k nelogick˘maÏ k nesplniteºn˘m limitom. Ide najmä o technologicky takmer neovplyvniteºnérozpustené látky (RL), BSK5, preceÀuje sav˘znam TO, pH, teploty, nedoceÀuje vy‰‰í
20ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
◗◗◗◗ odborná pfiíloha prÛmyslové odpadní vody
n˘ch vôd opú‰Èajúcich závod (do kanali-zácie, recipientu - po egalizácii, predãisteníalebo bez) sú väã‰inou totoÏné ako prespla‰kové vody.
Pozrime sa na niektoré ‰pecifickéukazovatele zneãistenia priemysel-n˘ch vôd, ovplyvnené technológiou v˘ro-by a prejavujúce sa v˘raznej‰ie charakte-rom a koncentráciou polutantov.
Acido-bázická rovnováhavody
Najãastej‰ím kritériom je nebilancova-teºné pH, väã‰inou bez doplnenia neu-tralizaãn˘mi kapacitami (NK). Tak sa navr-hujú aj nepotrebné neutralizácie, zvy‰ujú-ce v recipientoch obsah problematick˘chRL. ZvaÏujme, ãi pH „robí» silná ãi slabákyselina (lúh), aká je pufrovacia schopnosÈvo vyrovnávacej nádrÏi, ãi treba upravovaÈpH v medzistupÀoch âOV. Niekedy saegalizáciou pH vyrovná, no NK nie, alebonaopak. Neutralizácia, zaloÏená na regi-strácii pH môÏe byÈ „lotériou”, pufrovaciakapacita systému môÏe maÈ pomal‰iu odo-zvu ako pH-sonda.
Celkové, rozpustené a nerozpustené látky
Najproblémovej‰ie sú rozpustenélátky (RL), kde väã‰inou ani niet moÏnostiklasick˘mi postupmi redukovaÈ ich obsah.Snáì len v prípade koagulovateºn˘ch zlo-Ïiek (aÏ na v˘nimky zväã‰a pokles len o 20-30 %), pritom o problematickéanorganické soli ide len v˘nimoãne.AplikovaÈ ionexové alebo membránovétechnológie a potom vody vypustiÈ do ka-nalizácie resp. recipientu je nielen drahé,ale aj nelogické !!! Treba rozli‰ovaÈ prirod-zene sa vyskytujúce (obãas nadlimitné uÏna vstupe !) RL a nadmerne „umelo” vne-sené do vody vo v˘robe. âasto sa od v˘-robcov potravín, z textiliek, celulózok, pa-pierní, pri úprave vody, v kotolniach, atì.,vyÏaduje spæÀaÈ nesplniteºné limity. Trebarozli‰ovaÈ charakter a ‰kodlivosÈ látok prerecipient, zohºadniÈ regionálne podmienkya moÏnosti v˘robcu. Skutoãne reálnymrie‰ením b˘vajú ãasto len v˘razné zásahydo v˘robnej technológie, obmedzu-júce vná‰anie RL do vôd a recipientu.
Od separaãnej techniky na nerozpuste-né a emulgované zloÏky moÏno oãakávaÈlen to, ãoho je principiálne schopná(gravitaãná, flotaãná a membránová tech-nika, odstredivky a pod.).
Vodoprávne rozhodnutia a mnohí pro-jektanti ignorujú plávajúce a spl˘vajú-ce látky. âasto tieto zloÏky spôsobujúnepríjemnosti v kanalizácii, pri predãistení,hoci v biologickom stupni âOV (aÏ na v˘-nimky) menej. Patria sem niektoré lipoidnézloÏky, „polozrazeniny” sacharidov, proteí-nov, hydrol˘zne produkty z potravinárstva,
biotechnológií, lúhové zhluky z mercerizá-cie, ‰lichtovania ãi farbenia v textilkách,koncentráty z úpravy vody, kotolní, oderyz koÏí, jemné celulózové vlákna, sekundár-ne ‰kroby atì. Treba postupovaÈ individu-álne - zhodnotiÈ pôvod, druh a chemiz-mus látok, reálne zváÏiÈ predchádzanieich vzniku, lokálnej separácie a pod.
Extrahovateľné látky -rastlinné a živočíšne tukya oleje a NEL
Patria sem polárne a nepolárne látky, zadan˘ch podmienok kvantitatívne extraho-vateºné organick˘mi rozpú‰Èadlami. Medzipolárne patria najmä tuky a oleje rastlin-ného a Ïivoãí‰neho pôvodu (TO), medzinepolárne (NEL) v prvom rade ropnéuhºovodíky. Tieto skupiny nie sú prísneohraniãené ani druhom a formami v˘sky-tu, svojim správaním sa vo vodnom pro-stredí, ale ani rozlí‰ené pri nesprávne vy-konanej anal˘ze. Skupinové analytické sta-novenie TO resp. NEL vo svojej podstatestriktne nerozli‰uje jednotlivé zloÏky, funkã-né skupiny ãi interakcie.
V ãistiarenskej praxi ãi vo vodoprávnychrozhodnutiach sú NEL automaticky sto-toÏÀované s ropn˘mi látkami - voda,predãistenie a âOV sú posudzované ne-gatívnej‰ie, ako je praktick˘ dôsledok zis-teného obsahu. V mnoh˘ch prípadochmá tento ukazovateº veºmi skreslenú aÏnulovú vypovedaciu schopnosÈ. Existujerad NEL biogénneho pôvodu, ktorésa uzanãnou metódou stanovia s ropn˘milátkami - pri odpadov˘ch (ale aj povrcho-v˘ch a pitn˘ch) vodách, priesakoch zospracovávania dreva, uhlia (aj pri prepra-ve), kompostární, skládok odpadov, pripapierensk˘ch kaloch, ra‰eline, pri nekon-taminovanej pôde, ãistiarensk˘ch kaloch,dokonca aj rastlinn˘ch surovinách. Tátotéma je diskutovaná najmä v SR a âR, vy-spelé ‰táty parameter NEL nepou-Ïívajú.
Reálne rie‰enie tohto problému je v ob-lasti definiãnej, legislatívnej a analytickej -zjednodu‰ene - odstrániÈ parameterNEL z na‰ej legislatívnej a technickej pra-xe, nahradiÈ ho in˘m, ktor˘ bliωie urãujepôvod a charakter analytu a matrice, refle-ktuje dôsledky príp. vy‰‰ieho obsahu. Totorie‰enie je ale nároãnej‰ie na prístrojovútechniku, financie, no najmä prax v danejoblasti eko-analytiky (napr. vhodné chro-matografické rozlí‰enie zloÏiek a funkã-n˘ch skupín).
Z definiãného, technického aj analytic-kého pohºadu b˘va veºk˘m problémompriemyseln˘ch odpadov˘ch vôd obsahrastlinn˘ch a Ïivoãí‰nych tukov a ole-jov. Prísne limity (50-55 mg.l-1 a niωie)preceÀujú v˘znam ich v˘skytu vo vodách.Argumentuje sa upchávaním stokov˘ch
sietí, objektov a bránením prestupu kyslíkav aktivácii. NezohºadÀujú sa rozdiely v druhovom zastúpení lipoidn˘ch lá-tok s v˘razne rozdielnymi fyzikálne-chemic-k˘mi vlastnosÈami, ako je rozpustnosÈvo vode, reakcie na zmeny teploty a ióno-vej sily, emulgaãné a sorpãné schopnosti,rôzna afinita k povrchom materiálov a k biomase, schopnosÈ naviazaÈ sa na inépolutanty, atì.
V praxi sa moÏno stretnúÈ s 3 kategória-mi lipoidn˘ch látok vo vode - „ºah‰ie”(mlieãne, rybné, rastlinné, z vajec, majo-néz, ovãej vlny), „stredné” (z hovädziehomäsa, hydiny, vnútorností, stuÏené rastlin-né oleje, maslo, gleje, zo spracovania ko-Ïí, z biomasy, fosfolipidy), „Èaωie” (z brav-ãového mäsa, ãasti koÏí, kadaverov, konfi‰-kátov, ...). Pri rie‰ení vnútroareálov˘chstôk, predãistenia a biologického ãisteniapriemyseln˘ch vôd treba tieto odli‰nostiakceptovaÈ. Navy‰e treba rátaÈ s vy‰‰ouiónovou silou (najmä rozpustené anorga-nické soli) príp. teplotou. Tu sú rozhodujú-ce principiálne obmedzenia gravitaãnéhoodluãovania TO (lapaãe)! Kde je to moÏ-né, treba aplikovaÈ oveºa úãinnej‰ie troj-fázové separaãné systémy (L-L-S) -odstredivky príp. tlakovo-expanznú flotaã-nú techniku (najmä v chemickom reÏime).
Skupinové ukazovateleorganického znečistenia -ChSKCr a BSK5
Chemická a biochemická spotreba kyslí-ka patria k najbeÏnej‰ím skupinov˘m uka-zovateºom (prevaÏne) organického zneãis-tenia priemyseln˘ch vôd.
ChSKCr má pre väã‰inu vôd dobrú vy-povedaciu schopnosÈ, anal˘za je spoºahli-vá a presná, relatívne r˘chla, v laborató-riách dobre zabehaná (klasicky, semimikro-metóda). Obãas sa v‰ak zabúda na ru‰ivévplyvy (najmä chloridy a prchavé látky) -dokáÏu obojsmerne „zmanipulovaÈ” v˘sle-dok aj o 30-50 %. Treba si dávaÈ pozornajmä pri koncentrovan˘ch procesov˘chvodách z úpravní vody, kotolní, fºa‰kova-cích liniek, z potravinárstva, textiliek, z ché-mie a pod.
BSK5 je v˘znamn˘, celosvetovo akce-ptovan˘ a spoplatÀovan˘ ukazovateº zne-ãistenia vôd, ãasto rozhodujúci pri návrhu,prevádzke, kontrole resp. hodnotení âOV.Nie je v‰ak veºmi obºúben˘ - pri stanovo-vaní nejde o totoÏnú situáciu ako v reci-piente, aktivaãnej nádrÏi a pod., navy‰e súv˘sledky v ãase, kedy je uÏ na ak˘koºvektechnologick˘ zásah neskoro. Veºk˘m po-zitívom je najmä akceptácia stanoveniaobsahu rozpusteného kyslíka oximetrom s vhodnou sondou, ãím sa anal˘za zjed-nodu‰ila a zlacnila.
Pri kontrole ChSKCr a BSK5 patrí k nedo-statkom v praxi, Ïe obãas absentujú údaje
21ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
prÛmyslové odpadní vody ◗◗◗◗ odborná pfiíloha
ãi hodnoty boli získané z filtrovan˘ch, ho-mogenizovan˘ch (a ako) alebo sedimen-tovan˘ch vzoriek ako sa analytik vyspo-riadal s event. plávajúcimi a spl˘vajúcimilátkami.
Ostatné špecifickéukazovatele znečisteniapriemyselných odpadovýchvôd
Pri bilancii N a P sa obãas neuvádza, ãiv˘sledky rozborov predstavujú NO2
-, NO3-,
NH4+, PO4
3- a pod. alebo NO2--N, NO3
--N,NH4
+-N, PO43--P a pod. âasto sa za celkov˘
N povaÏuje N podºa Kjeldahla („zachy-táva” prevaÏnú väã‰inu organick˘ch N-látok a NH4
+- formy) alebo, naopak, NORG
z bilancií „uniká” a pozornosÈ sa venujelen anorganick˘m formám. Tak sa môÏestaÈ, Ïe v anaeróbii „beÏí” acidifikácia inak
ako sa predpokladalo, alebo Ïe v akti-vaãnej nádrÏi sa veºká ãasÈ kyslíka spotre-bováva na nitrifikáciu a aktivácia je na kys-lík deficitná.
V‰eobecne moÏno kon‰tatovaÈ, Ïe bi-lanciám makro- a mikronutrientov a for-mám ich v˘skytu sa nevenuje potrebnápozornosÈ, pritom pri priemyseln˘ch odpa-dov˘ch vodách ide o veºmi v˘znamn˘ as-pekt pri ich kontrole a pri väã‰ine techno-logick˘ch prvkov ich ãistenia.
Pri anal˘ze kovov vo vodách (ak sa vô-bec vykonáva) sa ãasto neuvádzajú oxida-ãné ãísla príp. formy ich v˘skytu. Dôsledkysú jasné uÏ len z posúdenia rozdielnej to-xicity, rozpustnosti príp. reaktivity, nehovo-riac o aquakomplexoch s rôznou stabilitoupri rôznom pH v prítomnosti in˘ch zloÏiek,ktoré tak vedia poriadne „zamotaÈ” príslu‰-né bilancie.
ZáverSledovanie zneãistenia priemyseln˘ch
odpadov˘ch vôd v˘znamne pomáha pro-blémy rie‰iÈ, no paradoxne sa môÏe obãasstaÈ aj ich zdrojom. Najmä vtedy, keì sapouÏívajú rovnaké hodnotiace kritériápre spla‰kové a priemyselné odpadovévody, ão moÏno charakterizovaÈ aj ako ne-chápanie ‰pecifík priemyseln˘chvôd. Ide o nesprávne ãi neúplné definí-cie, neodborne stanovené limitné hodno-ty, ãasto len o zjednodu‰ovanie pojmov,zov‰eobecÀovanie poznatkov z ãastej‰iehoposudzovania menej problematick˘chspla‰kov˘ch vôd a pod.
Tendencie podceÀovaÈ hydroanalytikupriemyseln˘ch procesov˘ch a odpadov˘chvôd badaÈ najmä u firiem, ktoré projektujúresp. dodávajú prevaÏne komunálne âOV.
Ing.Vladimír Hlavaãka, CSc.LikoSpol, a.s., Bratislava
Zaolejované odpadní vody jsou produktem strojírenskénebo elektrotechnické výroby, servisní nebo montážníčinnosti, provozování železniční nebo silniční dopravy.Výčet producentů tohoto typu odpadních vod by byl takširoký, že snazší by bylo jmenovat lidské činnosti, které tytovody neprodukují.
Čištění zaolejovaných odpadních vod
Zaolejované odpadní vody, lépe fieãenoodpadní vody s obsahem ropn˘ch látek,rozdûlujeme do nûkolika skupin, právû po-dle typu ropné látky v odpadní vodû nebopodle zpÛsobu, jak˘m se ropn˘ produktdo vody dostal. Rozdûlení do skupin jenezbytné hlavnû proto, Ïe kaÏdá skupinavyÏaduje jin˘ proces ãi‰tûní, tj. jin˘ te-chnologick˘ postup, pfiípadnû rÛzná zafií-zení.
âi‰tûní odpadních vod s obsahem rop-n˘ch látek smíchan˘ch z nûkolika zdrojÛ,li‰ících se typem ropn˘ch látek a zpÛsobuzneãi‰tûní, je pak velmi obtíÏné a ekono-micky nároãnûj‰í neÏ ãistit vody u zdrojejejich vzniku.
Rozdělení zaolejovanýchvod
První kategorií jsou splachy úkapÛropn˘ch látek bez pouÏití deter-gentních pfiípravkÛ a tlakovéhoostfiiku horkou vodou. Uvedené od-padní vody tvofií obvykle jen málo stabilníemulze a snadno se samovolnû rozkládají.Pfiitom se uvolÀují volné ropné látky, kteréjsou zpravidla lehãí neÏ voda a v gravitaã-ních odluãovaãích flotují na hladinu. V od-tékající odpadní vodû zÛstávají zbytkové
koncentrace v úrovni rozpustnosti danéhoropného produktu. Efekt gravitaãního od-luãování b˘vá obvykle zvy‰ován sorpãnímdoãi‰tûním. Uveden˘ typ odpadních vodje tvofien pfieváÏnû sráÏkov˘mi splachykontaminovan˘ch ploch, napfiíklad parko-vi‰È apod. Pro zabezpeãení jakosti vypou-‰tûn˘ch vod vyrábí fiada ãesk˘ch firem gra-vitaãní lapaãe olejÛ, nûkteré jsou doplnû-ny i sorpãním stupnûm.
Do druhé kategorie je moÏno zafiaditzaolejované odpadní vody z mytídopravní techniky. V dne‰ní dobû jejiÏ témûfi kaÏdá ãerpací stanice pohonn˘chhmot vybavena mycí linkou pro mytíosobních automobilÛ. Produkované od-padní vody jsou voln˘mi ropn˘mi látkamizneãi‰tûny minimálnû. Vlivem detergent-ních pfiípravkÛ dochází k emulgaci rop-ného zneãi‰tûní. Konkurence v dodávkáchautokosmetiky nutí v˘robce, aby dodávaliprodukty v maximální mífie biologicky, na-víc v krátkém ãasovém rozsahu, rozloÏitel-né. Pfiesto v‰ak není moÏné prozatím do-sáhnout takov˘ch parametrÛ, aby odpad-ní vody mohly b˘t ãi‰tûny jen gravitaãnímãi‰tûním.
Proto jsou pouÏívány pro ãi‰tûní vût‰i-nou fyzikálnû chemické metody koagula-
ce, sedimentace a filtrace. Pfii chemickékoagulaci dochází vlivem elektrolytÛ k roz-ráÏení nepfiíli‰ stabilních emulzí a následnésorpci ropn˘ch látek na vloãky hydroxidÛÏeleza ãi hliníku. Obzvlá‰tû to platí u od-padních vod z mytí tûωí dopravní techni-ky, které se vyznaãují vût‰ím zneãi‰tûnímnejen ropn˘mi látkami, ale i organick˘mzneãi‰tûním, nerozpu‰tûn˘mi i rozpu‰tû-n˘mi látkami nebo tenzidy. V tûchto pfií-padech je pouÏití fyzikálnû chemické me-tody koagulací, sedimentací a filtrací té-mûfi nezbytné.
Do tfietí kategorie jsou obvykle zafiazová-ny oplachové vody z odma‰Èova-cích procesÛ. Jejich produkce je nejroz-‰ífienûj‰í hlavnû ve strojírenské v˘robû, po-vrchov˘ch úpravách materiálÛ, mytí kole-jov˘ch vozidel, mytí podvozkÛ a motorÛ v nákladní dopravû apod. I pro tento typzaolejovan˘ch odpadních vod je moÏnopouÏít fyzikálnû chemické ãi‰tûní koagula-cí. Obsah ropn˘ch látek v‰ak limituje pou-Ïití sedimentaãní separace. Pfii obsahu rop-n˘ch látek stabilnû vy‰‰ím neÏ 200 mg.l-1
kaly ztrácejí sedimentaãní schopnosti a jemoÏno je‰tû pouÏít separaci flotací. Hrani-ci mezi uveden˘mi metodami je vhodné v konkrétních pfiípadech ovûfiit testy nebopoloprovozními zkou‰kami.
âtvrtou kategorii tvofií napfi. koncen-trované odma‰Èovací láznû, fieznéemulze, lubrikaãní roztoky apod.Uvedené odpadní vody se vyznaãují zpra-vidla velk˘m zneãi‰tûním ropn˘mi látkami,organick˘mi i anorganick˘mi látkami, ani-onaktivními, kationaktivními ãi neionogen-ními tenzidy. Produkce uveden˘ch odpad-
22ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
◗◗◗◗ odborná pfiíloha prÛmyslové odpadní vody
ních vod b˘vá zpravidla niωí. âi‰tûní od-padních vod této kategorie se provádí ob-vykle diskontinuálními zpÛsoby v deemul-gaãních reaktorech. Nedoporuãuje se fie-dûní koncentrátÛ do oplachov˘ch vod,neboÈ pak dochází ke zvy‰ování zbytko-v˘ch koncentrací pfii ãi‰tûní a tím i k vy‰‰í-mu vnosu zneãi‰tûní do Ïivotního prostfie-dí neÏ pfii samostatnému pfiedãi‰tûní kon-centrátÛ a jejich následném doãi‰tûní,napfi. sorpãními metodami.
Čištění zaolejovanýchodpadních vod
Metody ãi‰tûní první kategorie od-padních vod gravitaãním odluãováním,pfiípadnû doplnûn˘m sorpãním stupnûmnení nutné pfiíli‰ popisovat. V této oblastise neustále objevují nová zafiízení, pfieváÏ-nû v plastovém provedení. Snahou v˘rob-cÛ je dosáhnout maximální úãinnosti pfiiminimálních nárocích na obsluhu a níz-k˘ch nákladech.
Druhá a tfietí kategorie vyÏaduje fy-zikálnû-chemick˘ proces ãi‰tûní pomocíkoagulantÛ. Kromû obsahu nerozpu‰tû-n˘ch látek v odpadních vodách ovlivÀujíprodukci kalÛ a tím i separaci kalÛ z od-padních vod i dávky chemikálií. Pro ãi‰tûníodpadních vod ze druhé a tfietí kategoriechemickou koagulací a sedimentací ãi flo-tací se pouÏívají koagulanty na bázi Ïele-zit˘ch nebo hlinit˘ch solí. V nûkter˘ch pfií-padech se pouÏívá kfiemiãitanová techno-logie s vodním sklem a vápenat˘mi sole-mi. Pro separaci kalÛ sedimentací a filtracíse nejãastûji pouÏívá zafiízení pracujícíchna bázi reaktorÛ s plovoucí filtraãní vrst-vou. Pro flotaci je vût‰inou pouÏívána me-toda tlakové flotace.
Jedním ze zafiízení pro ãi‰tûní vod v˘‰euveden˘m zpÛsobem je EVH filtr, kter˘spolu se sv˘m pfiíslu‰enstvím je kompletníãistírenskou jednotkou s automatick˘mprovozem, minimálními nároky na energii,obsluhu a provozní náklady. Stanice s EVHfiltrem mÛÏe b˘t podle potfieby doplnûnasorpãním filtrem, jehoÏ náplní je nejãastûjiaktivní uhlí. Sorpãní systém je do systémuzafiazen v pfiípadech poÏadavkÛ na vyso-kou kvalitu vyãi‰tûné vody nebo v pfiípa-dû, kdy je nezbytné zachytit z odpadnívody prvek, kter˘ sráÏením odstranit nelze.
Technologicky nejobtíÏnûj‰í je zpravidlazpracování koncentrovan˘ch emulzíãtvrté kategorie. V‰eobecnou snahouje minimalizovat produkci tûchto odpad-ních vod. Jednou z metod, kterou se sni-Ïuje mnoÏství znehodnocen˘ch odma‰Èo-vacích lázní je jejich regenerace membrá-nov˘mi procesy - napfi. ultrafiltrací. Mem-bránové procesy vût‰inou nejsou vhodnépro smûsné odpadní emulze a proto b˘-vají nasazeny pfiímo u zdroje zneãi‰tûní.Recirkulovaná lázeÀ zbavená ropn˘ch lá-
tek je vracena do procesu odma‰Èování.Pro koneãnou likvidaci koncentrovan˘chemulzí je dosud nezastupiteln˘ zpÛsobdiskontinuální deemulgace a ãi‰tûní v de-emulgaãních reaktorech.
Diskontinuálnídeemulgační postupy
Ze zji‰tûní pÛvodu a sloÏení odpadníchvod lze odhadnout i metodu diskontinuál-ního zpÛsobu ãi‰tûní. Obecnû platí, Ïe pronavrÏení nejvhodnûj‰ího technologickéhopostupu je zapotfiebí provést pfiedbûÏnélaboratorní zkou‰ky deemulgace s pfiíslu‰-n˘m druhem odpadní vody. Pro znázornû-ní sloÏitosti problematiky ãi‰tûní odpadníchvod tohoto typu je dále pro orientaci uve-deno nûkolik základních zpÛsobÛ li‰ících setypem procesu a pouÏit˘mi chemikáliemi.
Kyselé rozráÏeníPfii této metodû se odpadní voda okyselí
kyselinou sírovou na pH 2-3 a urãitou do-bu míchá vzduchem. Pfiitom se emulzerozrazí a bûhem klidové fáze se odlouãívolné ropné látky. Po separaci ropn˘chpodílÛ se provede neutralizace vápenn˘mhydrátem a následnû se je‰tû upraví pHroztokem NaOH do rozmezí 6-8. Vzniklékaly se nechají odsedimentovat, vyãifienávoda se obvykle doãi‰Èuje napfi. spoleãnû s oplachov˘mi vodami nebo sorpcí.
Kyselé sorpãní rozráÏení Tento postup je obdobn˘ pfiedcházející
metodû s tím rozdílem, Ïe po okyselení a staÏení olejového podílu se pfiidá bento-nit a pozdûji roztok pomocného organic-kého flokulantu. Postup je vhodn˘ proemulze s vy‰‰ími koncentracemi emulgáto-rÛ a stabilizátorÛ.
Kyselé rozráÏení s pouÏitímelektrolytu
Zde se po okyselení kyselinou sírovoupfiidává roztok solí (nejãastûji Ïeleza nebohliníku). Po separaci vyflotovaného olejo-vého podílu a neutralizaci vápenn˘m hy-drátem lze sedimentaci urychlit pfiídavkempomocného organického flokulantu.
Reaktivní rozráÏeníPo okyselení kyselinou sírovou se dávku-
je zelená skalice (FeSO4) a koncentrovan˘peroxid vodíku. Po probûhnutí katalytickéoxidace se na hladinû uvolní olejové po-díly. Následuje neutralizace vápenn˘mhydrátem na hodnotu pH 7-7,5. Metodaje vhodná pro emulze s vysok˘m obsa-hem antioxidantÛ, kapaliny upravujícíkvalitu povrchÛ (le‰tidla, komplexní pfií-pravky apod.)
Alkalické rozráÏení emulzíZde se oproti pfiedcházejícím postupÛm
upravuje pH pomocí louhu ãi uhliãitanusodného na pH 8-10. Postup je vhodn˘pro roztoky z odkonzervování apod.
Adsorbãní deemulgace vápenat˘misolemi
Tato metoda se pouÏívá hlavnû pro alka-lické odma‰Èovací láznû obsahující vy‰‰íkoncentrace rozpu‰tûn˘ch fosforeãnanÛ a kfiemiãitanÛ. Pfiídavkem vápenat˘ch ion-tÛ dochází k vysráÏení kfiemiãitanu a fosfo-reãnanu vápenatého. Obzvlá‰tû kfiemiãi-tan vápenat˘ má velmi dobré sorpãníschopnosti pro ropné látky. S v˘hodou seuvedená metoda pouÏívá pro recirkulaciodma‰Èovací láznû, kdy vyãi‰tûnou voduje moÏno pouÏít pro pfiípravu nové láznûa kdy je moÏno pouÏít niωí dávky odma-‰Èovacího pfiípravku.
Zpracování kysel˘chodma‰Èovacích prostfiedkÛ
Odpadní vody obsahující kyselé odma-‰Èovací láznû na bázi kyseliny fosforeãnénebo ‰Èavelové je moÏno sráÏet pfiímo vá-penn˘m hydrátem pfii pH cca 9. Pro zlep-‰ení koagulace je moÏno pfiidat anorga-nick˘ koagulant.
Modifikace metodV pfiípadû, Ïe uvedené metody nejsou
dostateãnû úãinné pfii provozu za normál-ní teploty, je moÏno provádût deemulgacis ohfievem na teplotu 60 aÏ 70°C. Úãin-nost deemulgace uveden˘m zpÛsobem sezvy‰uje obvykle v pfiípadech, kdy odpadnívody obsahují neionnogenní tenzidy.
ZávěrS pestrostí dodávan˘ch pfiíprav-
kÛ pro technologické strojírensképrocesy rostou i nároky na techno-logii pfii ãi‰tûní odpadních vod. Ne-ustále se vyvíjejí nové technolo-gie, pro deemulgaci se zaãínají po-uÏívat v minulosti finanãnû tûÏkodostupné organické deemulgátory,respektive kombinace anorganic-k˘ch a organick˘ch deemulgátorÛ.
Tím, Ïe jsou na trh dodáványtzv. ekologické prostfiedky - napfií-klad pouÏívání biologicky rozloÏi-teln˘ch mazadel a detergentÛ, by-lo sice ohroÏování Ïivotního pros-tfiedí sníÏeno, nikoliv v‰ak odstra-nûno. ProtoÏe biologicky rozloÏitel-né prostfiedky nefie‰í problém obsa-hu ropn˘ch látek ve vyãi‰tûné vo-dû vypou‰tûné napfiíklad do kana-lizace. Jejich rozloÏitelnost se pro-jeví aÏ v biologickém procesu na-pfiíklad v mûstské biologické âOV.
Ing. Oldfiich ·amalEKZA EVH, s. r. o., Brno
23ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
fiízení
P O D P O R A V O B L A S T I N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Přehled činnost i SFŽP ČR za rok 2000 V roce 2000 byly v platnosti dvě Přílohy
Směrnice o poskytování finančníchprostředků, jedna platná do 1. 6. 2000 a druhá platí od 1. 6. 2000. V rámci obouPříloh byly vyhlášeny tři programy, a toProgram na podporu uzavírání starýchskládek (4.1), Program na podporu využitíodpadů (4.2) a Program na zpracováníkoncepcí nakládání s odpady (4.3).
U Programu na podporu využití odpadů a Programu na zpracování koncepcínakládání s odpady došlo ke zvýšenípodpory zvětšením podílu z celkovýchnákladů a ke snížení výše úroků z podporyposkytnuté formou půjčky. U Programu napodporu uzavírání starých skládek došlorovněž ke snížení úroků z podporyposkytnuté formou půjčky.
V prÛbûhu roku 2000 probûhly ãtyfii RadyFondu, na kter˘ch byla v rámci uveden˘chprogramÛ doporuãena podpora pro 49akcí (tabulky 1-3) v celkové v˘‰i 306 763 tis.Kã. Ministr Ïivotního prostfiedí doporuãeníRady Fondu akceptoval a podepsal Roz-hodnutí o poskytnutí podpory ze SFÎP âRna v‰echny doporuãené akce.
Poslední Rada Fondu (RF) probûhla v prosinci 2000, na tuto Radu bylo pfied-loÏeno v rámci uveden˘ch programÛ 11akcí s návrhem kladného Rozhodnutí.Návrh RF u 10 akcí akceptovala a do-poruãila panu ministrovi pfiedloÏené akcek podpofie.
Otevfiená zÛstává otázka zpracováníkrajsk˘ch koncepcí nakládání s odpady,
kde Rada Fondu vyslovila poÏadavek nazaãlenûní stanoviska krajsk˘ch orgánÛ, kte-ré v souãasné dobû vznikají, vzhledem k tomu, Ïe tyto orgány mají podle pfiipra-vovaného zákona o odpadech povinnostzpracovávat plány odpadového hospodáfi-ství kraje.
Ekologické pfiínosy, které vypl˘vají z pod-pofien˘ch akcí a akcí doporuãen˘ch k pod-pofie ministrovi z prosincové RF, jsou násle-dující:
Sanovaná plocha 143,4 ha
Recyklace a vyuÏití odpadÛ 52 660 t/rok
Dotfiiìování odpadÛ 25 387 t/rok
Sbûrné dvory 7 392 m2
Koncepce (poãet) 2
Celkové pfiíjmy SFÎP âR v roce 2000 v oblasti nakládání s odpady byly cca 60 mil. Kã. Jsou tvofieny rizikov˘mi poplat-ky za ukládání nebezpeãn˘ch odpadÛ po-dle zákona ã. 125/1997 Sb., o odpadech(pro rok 2000 ãinil rizikov˘ poplatek 500 Kã za 1 tunu uloÏeného nebezpeãné-ho odpadu), pokutami za zneãi‰Èování Ïi-votního prostfiedí, splátkami z jiÏ dfiíve po-skytnut˘ch podpor formou pÛjãek a splát-kami úrokÛ tûchto pÛjãek.
Jednotlivé v˘znamné akce podpofiené v roce 2000 budou podrobnûji rozebrányv dal‰ích ãíslech ãasopisu.
Odbor technologií, odpadÛ a alternativních zdrojÛ energie
Státní fond Ïivotního prostfiedí âR
Tabulka 1: Projekty podpofiené SFÎP âR v rámci programu 4.1 - uzavírání skládek
Náz
ev Ï
adat
ele
Náz
ev o
patfi
ení
Mís
to r
ealiz
ace
Okr
es r
ealiz
ace
Reg
ion
Nák
lady
akc
e
Dot
ace
v˘‰e
úrok
Cel
kem
% p
odíl
z ná
klad
Û
Podpora (v tis. Kã)
PÛjãka
39. RF
Mûsto Bene‰ov Rekultivace skládky TKO Bene‰ov Bene‰ov nad Plouãnicí DC CH 7 734 4 640 1 547 3 % 6 187 80nad Plouãnicí nad Plouãnicí
Obec Bystroãice Rekultivace skládky TKO k. ú. ÎerÛvky OL OL 12 585 7 551 0 0 % 7 551 60ÎerÛvská skála
Správa památkov˘ch Sanace skládky PDO v parku Libochvice LT CH 4 317 2 590 0 0 % 2 590 60objektÛ okresu státního zámku LibochoviceLitomûfiice se sídlem v Libochovicích
Mûsto Nové Mûsto Rekultivace skládky TDO Nové Mûsto na Moravû ZR BRN 9 224 5 534 1 845 3 % 7 379 80na Moravû - Dafiíkovec
Obec Tfiebáfiov Rekultivace skládky Tfiebáfiov SY BRN 3 852 2 312 770 3 % 3 082 80
● ZnalcÛm se návrh nafiízení o kompostu Ministerstva pro zemûdûlství, lesnictví,Ïivotní prostfiedí a vodní hospodáfiství nelíbí (Geht nicht unter die Nase.Kompostverordnungsentwurf des BMLFUW) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s. 22● Centrální svaz prÛmyslu eletrotechniky a elektroniky: právní nejistota ohroÏujerealizaci návrhu Komise EU ke zne‰kodÀování elektroniky (ZVEI:Rechtsunsicherheit gefährdet Umsetzung der Kommissionsvorschläge zurElektronikentsorgung) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 7● Evropská komise ãiní opatfiení proti Nûmecku, Rakousku a Belgii kvÛli nekorekt-nímu pfievzetí definice odpadÛ a seznamu odpadÛ do národní legislativy(Kommission ergreift Massnahmen gegen Deutschland, Österreich und Belgien) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 8● Ke kodaÀskému rozhodnutí Evropského soudního dvora t˘kajícímu se soutûÏev oblasti zne‰kodÀování odpadÛ (Zur Kopenhagen-Entscheidung desEuropäischen Gerichtshofs) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 44-45● Smûrnice Evropské unie o star˘ch autech brání v˘voji úsporn˘ch vozÛ (AA-Richtlinie behindert Entwicklung sparsamer Wagen) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 6● Povinnost pfienechání. Roz‰ífiení povinnosti pfienechání odporuje zásadám EU(Überlassungspflicht. Eine Ausdehnung widerspricht EU-Grungsätzen) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 22-24● Prohfie‰uje se nûmecké odpadové právo proti normám Evropské unie?(Verstösst deutsches Abfallrecht gegen EU-Normen?) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 16-17● Deset let rakouského zákona o odpadovém hospodáfiství (Zehn JahreAbfallwirtschaftsgesetz) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 18-21● Nafiízení o kompostování. Stanovisko Svazu rakousk˘ch podnikÛ zab˘vajících sezne‰kodÀováním (Kompostverordnung. Stellungnahme des VÖEB) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 35● Nová ustanovení pro povolování zafiízení na zpracování odpadÛ (NeueGenehmigungsbestimmungen für Abfallbehandlungsanlagen) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 38● Praktické zku‰enosti k pouÏití práva na ochranu pÛdy. Otázky vymezení, doplÀ-kové úpravy, pfiíklady (Praxiserfahrungen zur Anwendung desBodenschutzrechts. Abgrenzungsfragen, ergänzenden Regelungen, Fallbeispiele) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 17-18● Elektronick˘ ‰rot. Pfiepracované plány Komise EU (Elektronikschrott: Die überar-beiteten Pläne der EU-Kommission) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 23-24● Vlivy 30. nafiízení na ochranu pfied imisemi a nafiízení o skládkování odpadÛna koncepci zafiízení na mechanicko-biologické zpracování odpadÛ(Auswirkungen der 30. BImSchV und der AbfAblV auf die Konzeption einer MBA) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 42-45
● Informaãní platforma na www pro odvûtví recyklace - www.plastics-in-ELV.org(Informationsplattform im www für Recyclingbranche) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 10● Nová platforma spolupráce. Stfiední podniky zab˘vající se zne‰kodÀováním ob-jevují internetové technologie (Neue Kooperationsebene. MittelständischeEntsorger entdecken Internet-Technologie) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s.17-18● Evropská burza ojet˘ch pneumatik EUSTEX. Internetov˘ portál pro odvûtví re-cyklace pneumatik v Evropû www.EUSTEX.com (EUSTEX. Alte Pneus online) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 20-21● Odpadov˘ management na Internetu. Smlouvy a plánování jízd online(Abfallmanagement im Internet. Aufträge und Tourenplanung online) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 31● Celková koncepce. Software pro nakládání s odpady (Ganzheitliches Konzept.Software) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 33● Obchod v oblasti nakládání s odpady se stává také elektronick˘m obchodemna Internetu: lovení zákazníkÛ v síti (Entsorgungs-Business wird auch zum E-Business: Kundenfang im Netz) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 10, s. 16-17● E-Commerce v oblasti nakládání s odpady: digitální kladívko (E-Commerce inder Entsorgungswirtschaft: Der digitale Hammer) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 10, s. 18-22● Zne‰kodÀování pfies Internet (Entsorgung via Internet) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 19-20
● Boj s odpadov˘m stra‰idlem - osvûtová kampaÀ v nakládání o odpady ve Vídni(Kampf gegen das Mistmonster) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 22-23● Umûní ze ‰rotu. Kov v nové podobû (Schrottkunst. Metall in einer neuen Form) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 13
● V odpadovém hospodáfiství Rakouska je naléhavû tfieba více soutûÏe („MehrWettbewerb ist dringend nötig»)A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s. 5
● Naprogramovan˘ chaos? Plastové odpady v roce 2004 (Chaos vorprogrammi-ert? Kunststoffabfälle im Jahre 2004) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s. 20-21● Berlínsk˘ podnik pro ãi‰tûní mûsta ãelí moÏné privatizaci vlastní iniciativou:„Proã se nekoupíme sami?” (BSR begegnet einer möglichen Privatisierung mitEigen-Initiative: „Warum kaufen wir uns nicht selbst?») Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 9, s. 51-56● Infekãní odpad z nemocnic (Infektiöser Abfall aus Krankenhäusern) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 30-33● Oborová koncepce pro odpady ze zdravotnictví (Branchenkonzept fürMedizinische Abfälle) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 9● Koncepce k zaji‰tûní zne‰kodÀování (Ein Konzept zur Sicherung derEntsorgung) Müll und Abfall, 32, 2000, ã. 10, s. 580-584● Obor Ïivotní prostfiedí ve ·v˘carsku - informace o veletrhu M.U.T. 2000 vBasileji (Umweltbranche Schweiz. Aufbruch zu neuen Ufern) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 19-20● Star˘ papír. LCA pro grafické papíry (Altpapier. Ökobilanz für graphischePapiere) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 17-19● Demoliãní práce. Neodborné zadávání zakázek ohroÏuje pracovní místa(Abbrucharbeiten. Nicht fachgerechte Vergabe gefährdet Arbeitsplätze) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 26● Volno pro trh. Smí‰ené Ïivnostenské odpady (Frei für den Markt. GemischteGewerbeabfälle) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 18● Efektivním fiízením toku látek blíÏ zákazníkovi (Mehr Kundennähe durch effizien-tes Stoffstrommanagement) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 34● A.S.A. bude do února 2001 prodaná (A.S.A. wird bis Feber 2001 verkauft) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 40● Informace o projednaném zafiízení na ãi‰tûní odpadních plynÛ a vyuÏívání od-padÛ v St. Pöltenu v Dolním Rakousku (Ultimativer „Geruchsfresser») Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 58-59● Podnikov˘ management energie a toku látek. ·ance pro Ïivotní prostfiedí a hospodárnost ve stfiednû velk˘ch podnicích (Betriebliches Energie- undStoffstrommanagement. Chance für Umweltschutz und Wirtschaftlichkeit im mit-telständischen Unternehmen) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 15-16● Nabídka na spolupráci ze strany ·panûlska, Dánska, Rumunska, Belgie a Finska v oblastech: úpravy pÛdy, Ïivotnosti baterií, vyuÏití pneumatik v cementárnách,recyklace keramiky, textilu, biologické úpravy odpadÛ a úpravy praseãí kejdy(Kooperationsangebote) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 26● Program podpory Spolkového ministerstva pro Ïivotní prostfiedí. Úspû‰né ukon-ãení investiãního zámûru spoleãnosti Harzer Zink t˘kajícího se zpracování odpadÛobsahujících zinek (BMU-Förderprogramm. Erfolgreicher Abschluss einesInvestitionsvorhaben bei der Harzer Zink GmbH) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 27● Od sbûru odpadÛ k úplnému managementu odpadÛ. Zmûna struktury v od-padovém hospodáfiství (Von der Abfallsammlung zum Total Waste Management.Strukturwandel in der Abfallwirtschaft) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 32-33
● Svozové automobily. Odvoz dvou frakcí pfii jedné cestû(Entsorgungsfahrzeuge. Zwei Fraktionen in einer Tour) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 30● Od nuly na 500 000 v sedmi letech - rakouská spoleãnost ÖKK sebrala 500 000 tun plastov˘ch obalÛ (Von Null auf 500 000 in 7 Jahren) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 34
● Aut pro systémy vratn˘ch obalÛ v oblasti nápojÛ? (Aus für Mehrwegsysteme?Getränkebereich) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s.16● Bez nátlaku a poplatkÛ. Vynucování systémÛ vratn˘ch obalÛ (Ohne Zwangund Abgaben. Forcierung der Mehrwegsysteme) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 7● Eklologické ‰ílenství. Stoupající pfiíliv odpadÛ díky jednorázov˘m obalÛm (Öko-logischer Wahnsinn. Steigende Müllflut durch Einweggebinde) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 8-10● Tarify spoleãnosti ARA, která zaji‰Èuje v Rakousku nakládání s obaly. Rok 2001pfiinese úspory ve v˘‰i 350 miliónÛ (ARA-Tarife. Bringt 2001 Ersparnis von 350Millionen) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 21● ARO sniÏuje licenãní tarify pro papírové obaly (ARO senkt Lizenztarife fürPapierverpackungen) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 89● Ekologická bilance znovu dokládá v˘hody vratn˘ch nápojov˘ch obalÛ (Ökobi-lanz belegt erneut klare Vorteile für Mehrweg) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 4● ARO sniÏuje tarify (ARO senkt Tarife) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 17● Îádn˘ konec vratn˘ch lahví! (Kein Ende für die Mehrweg-Flaschen!) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 22-24
26ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
servis
ZE ZAHRANIâNÍHO ODBORNÉHO TISKULegislativa
Ekologická v˘chova, osvûta a komunikace s vefiejností
Obaly
Nakládání s odpady
Informaãní systémy
Sbûr a svoz odpadÛ
● Dobrovolná dohoda má zajistit systém vratn˘ch lahví (Freiwillige Vereinbarungsoll Mehrweg-Flaschen sichern) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 39● Zelen˘ bod je u pfiíleÏitosti jubilea pod tlakem soutûÏe: boj u Ïlutého bodu (DerGrüne Punkt steht zum Jubiläum unter Wettbewerbsdruck: Kampf am Gelben Sack) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 10, s. 12-14
● V Rakousku a Nûmecku proÏívá bionafta boom - v˘roba bionafty ze staréhopotravináfiského oleje (In Österreich und Deutschland: Biodiesel boomt) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s. 67● Pfiece ekologicky smyslupln˘. Recyklovan˘ papír (Doch ökologisch sinnvoll.Recyclingpapier) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10,s. 20● Vlnolamy z recyklovan˘ch plastÛ v ochranû pobfieÏí Severního a Baltského mo-fie (Ein Bohrwurm fördert Recycling-Kunststoffbahnen im Küstenschutz: Im Meerversenkt) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 9, s. 42-43● Pfii 80 procentech recyklace papíru je prozatím konec, ale: hromady staréhopapíru rostou (Bei 80 Prozent Papierrecycling ist vorläufig Schluss, aber: Altpapier-Stapel wachsen) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 9, s. 60● Zpracovatelé plastÛ se obávají nákladÛ na energii vy‰‰ích o 20 procent(Kunststoffverarbeiter befürchet 20 Prozent höhere Energiekosten) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 8● Úprava a vyuÏití stavebních odpadÛ (Aufbereitung und Verwertung vonBauabfällen) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 13-17● Budoucnost recyklace plastÛ (Die Zukunft des Kunststoffrecyclings) Müll und Abfall, 32, 2000, ã. 10, s. 589-592● Porovnání surovinového a energetického vyuÏití obalov˘ch plastÛ. âást 1(Vergleich der rohstofflichen und energetischen Verwertung vonVerpackungskunststoffen. Teil 1) Müll und Abfall, 32, 2000, ã. 10, s. 593-600● 2. Evropské recyklaãní zasedání. Zachovat ‰ance pro stfiední podniky po celé Ev-ropû (2. Europäischer Recyclingtag. Chancen des Mittelstands europaweit wahren) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 8-12● Star˘ papír v roce 1999. V západní Evropû bylo víc sebráno a vyuÏito(Altpapier 1999. In Westeuropa wurde mehr erfasst und eingesetzt) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 13● Nûmeck˘ prÛmysl hliníku na cestû k úspûchu (Deutsche Aluminiumindustrieweiter auf Erfolgskurs) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 14-16● VyuÏívání upotfieben˘ch olejÛ. Byla pfiedloÏena ekologická bilance (Altöl-Verwertung. Ökobilanz vorgelegt) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 22● Recyklace ocelového ‰rotu. Stoupající doprava ocelového ‰rotu (Stahl-Schrott-Recycling. Steigender Stahlschrottversand) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 23● Norma DIN pro recyklaci chladniãek tûsnû pfied dokonãením (DIN-Norm fürKühlgeräterecycling kurz vor Fertigstellung) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 7● Svaz nûmeck˘ch podnikÛ zab˘vajících se recyklací oceli a zne‰kodÀováním.Pfiíznivá konjunktura oceli (BDSV. Günstige Stahlkonjunktur) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 8-12● Veletrh ALUMINIUM 2000. Hliník pro svût zítfika (ALUMINIUM 2000. Aluminiumfür die Welt von morgen) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 14● Odborn˘ svaz pro recyklaci textilu. Staré textilie nejsou odpadem (FachverbandTextil-Recycling. Alttextilien sind kein Abfall) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 25● PrÛmysl plastÛ vyvinul palety z recyklovan˘ch plastÛ (Kunststoffindustrie entwic-kelte Recyclingpaletten) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 20, s. 36● Projekt Evropské unie k druhotn˘m surovinám (EU-Projekt zu Sekundärrohstoffe)UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 32● Recyklace baterií se síty a senzory (Mit Sieben und Sensoren. Batterierecyling) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 36● Koncentrovaná kompetence. Recyklace minerálních odpadÛ (KonzentrierteKompetenz. Mineralische Reststoffe) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 37● 11. Mezinárodní fórum podnikÛ zab˘vajících se recyklací stavebních odpadÛ v Praze v únoru 2001 (11. RCL-Interforum in Prag im Februar 2001) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 8● V˘roba recyklovan˘ch stavebních materiálÛ schopn˘ch uplatnit se na trhu(Marktfähig gemacht) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 41
● Rakousko vyuÏívá potenciály chatrnû. Bioplynové technologie (Österreich nutztdie Potenziale dürftig. Biogastechnologie) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 76-77● Z páchnoucího odpadu se stává ãistá energie (Aus stinkendem Müll wird sau-bere Energie) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 77● VyuÏití bioplynu v Jordánsku nûmeckou technikou signalizuje budoucí trh: králkorunuje skládku (Biogasnutzung in Jordanien mit deutscher Technik signalisiertZukunftsmarkt: Ein König krönt die Deponie) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 9, s. 44-50● Nové technologie k získávání proudu z biomasy zatíÏené ‰kodliv˘mi látkami(Neue Technologie zur Stromgewinnung aus schadstoffbelastter Biomasse) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 6
● Kupolovité odvûtrávání v kompostování (Die Dombelüflung in derKompostierung) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 27-29● Postup separace, fermentace a kompostování biologick˘ch odpadÛ od firmyKomptech (BSFC: Kompakt Kompostieren) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 26-27● Mechanicko-biologické zpracování odpadÛ se stává spoleãensky zpÛsobil˘m.Nové právní nafiízení pro zafiízení na mechanicko-biologické zpracování odpadÛ(Die MBA wird gesellschaftsfähig. Neue Rechtsverordnung für mechanisch-biolo-gische Behandlungsanlage) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 6-11
● Biomasa a odpadní teplo. Dálková teplárna ve mûstû Bruck an der Leitha(Biomasse und Abwärme. Fernheizwerk in Bruck an der Leitha) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 8/9, s. 88● Spalování odpadÛ v Tyrolsku od roku 2004? (Müllverbrennung ab dem jahre2004? Tirol) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 24● Spalovna Zwentendorf byla povolena (Zwentendorf. Müllverbrennungsanlagegenehmigt) A3 Umwelt, 13, 2000, ã. 10, s. 24-25● Flexibilní technika spalování odpadÛ smûfiuje k malé kapacitû: bonsajov˘ oheÀpro malé spalovny odpadÛ (Flexible Müllverbrennungstechnik zielt auf geringenDurchsatz: Bonsai-Feuer für die Kleinen) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 9, s. 22-28● Integrované zpracování zbytkov˘ch odpadÛ ve fluidní vrstvû (IntegrierteRestabfallbehandlung in der Wirbelschicht) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 18-20● Rámcové podmínky pro spoluspalování odpadních frakcí v topeni‰tích na uhlí(Rahmenbedingungen für die Mitverbrennung von Abfallfraktionen inKohlefeuerungen) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 22-26● Spalování odpadÛ v Rakousku (Kalt & Warm & Wechselbäder) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 52-53● Spolupráce ‰v˘carské firmy Von Roll a nûmecké RWE pfii v˘stavbû malé modu-lární spalovny domovních a Ïivnostensk˘ch odpadÛ (Abfallentsorgung aus einerHand. Müllverbrennung) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 32● Tepelné vyuÏití odpadÛ v uhelné elektrárnû (Abfallverwertung imKohlekraftwerk. Thermische Behandlung) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 35● ZplyÀování dfieva ve velkém stylu. Energie z obnoviteln˘ch surovin(Holzvergasung in grossem Still. Energie aus nachwachsenden Rohstoffen) UmweltMagazin, 29, 2000, ã. 9/10, s. 50● Úprava procesní vody ve spalovnû odpadÛ Bonn v pûti okruzích (MVA Bonnschützt fünf Wasserkreisläufe: Wasser den Zahn ziehen) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 10, s. 44-45
● Pfiedstavení nového patentu. Biologická stabilizace existujících skládek odpadÛ(Patentspiegel. Biostabilisierung von bestehenden Abfalldeponien) Umwelt, 30, 2000, ã. 7/8, s. 28● Mineralogicko-geochemické a pÛdnû-mechanické procesy bûhem rozpou‰tûníuhliãitanÛ v minerálním tûsnûní skládek pod zatíÏením - laboratorní pokusy kdlouhodobému chování. Je omezení obsahu uhliãitanÛ na 15 % v technickémnávodu pro odpad, resp. sídelní odpad je‰tû udrÏitelné? (Mineralogisch-geoche-mische und bodenmechanische Prozesse während Karbonatlösung in mineralis-chen Deponieabdichtungen unter Auflast - Laborversuche zumLangzeitverhalten. Ist Beschränkung des Karbonatgehaltes auf 15 % in der TA-Abfall bzw.-Siedlungsabfall noch haltbar?) Müll und Abfall, 32, 2000, ã. 10, s. 601-608● Skládkování odpadÛ v Rakousku - poplatek na sanaci star˘ch zátûÏí (Und bistdu nicht willig...) Umweltschutz, 2000, ã. 10, s. 54● Hambursk˘ pfiístav zabezpeãuje místo ke skladování pfiístavních sedimentÛ tûs-nûním z plastÛ (Hamburgs Hafen sichert Sedimentlagerstätte mit Kunststoff:Gosser Pott für den Schlick) Entsorga-Magazin, 19, 2000, ã. 10, s. 46-50
● Divoké skládky stály daÀové poplatníky témûfi ãtyfii milióny marek (WildeMüllkippen kosteten Steuerzahler fast vier Millionen Mark) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 11● Biotechnická sanace pÛdy a podzemní vody in-situ. âást 2. Sanace podzemnívody (Biotechnische in-situ-Boden- und Grundwassersanierung. Teil 2.Grundwassesanierung) EntsorgungsPraxis, 18, 2000, ã. 10, s. 34-37● Sanace star˘ch zátûÏí: konkretizace ruãení vlastníky (Altlastensanierung:Haftung von Eigentümern konkretisiert) Recycling Magazin, 55, 2000, ã. 19, s. 21
27ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
servis
Recyklace
Skládkování odpadÛ
Staré zátûÏe
Mechanicko biologické zpracování a kompostování odpadÛ
Spalování a tepelné vyuÏití odpadÛ
Kopie ãlánkÛ si mÛÏete objednat na adrese: âesk˘ ekologick˘ ústav,
Stfiedisko vefiejn˘ch informaãních sluÏeb, Vr‰ovická 65, 100 10 Praha 10
ODPADNÍ OLEJE22. 2., PrahaKabinet odpadÛâeská spoleãnost pro Ïivotní prostfiedí
THE MIDDLE EAST CONGRESS & EXHIBITION FOR RECYCLING & WASTE MANAGEMENT28. 2.-2. 3., Káhira, EgyptV˘stava a konference zamûfiená na v‰echnydruhy odpaduCzechTrade, E. ¤eháãek, Káhira, EgyptE-mail:[email protected], http://www.waste2001.com
BIODEGRADACE V7.-8. 3., SeãKonference o biologick˘ch metodách pro sanace star˘ch ekologick˘ch zátûÏíVodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o., OlgaHalousková, Pí‰Èovy 820, 537 01 ChrudimTel.: 0455/68 23 03, fax: 0455/68 23 10e-mail: [email protected]
TERRATEC13.-16. 3., Lipsko, SRNVeletrh techniky pro ochranu Ïivotního prostfiedíConsulto, s. r. o., pí Kramperová, Salmovská 6, 120 00 Praha 2Tel.: 02/24 91 18 44
RECYCLING 200122.-23. 3., BrnoNárodní konference o moÏnostech a perspektivách recyklace stavebních odpadÛjako zdroje plnohodnotn˘ch surovinARSM
CHEMICKÉ LÁTKY, LIKVIDACE A PRE-VENCE HAVÁRIÍ29. 3., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázky CZ BIJO, a. s., Ing. Veronika âerná, Tiskafiská 10, 108 28 Praha 10tel: 02/ 67 210 238, fax: 02/ 72 702 152e-mail: [email protected]
SKLÁDKY29. 3., PrahaKabinet odpadÛâeská spoleãnost pro Ïivotní prostfiedí
ENVIRO19.-22. 4., Nitra, SlovenskoMezinárodní v˘stava techniky a technologiíochrany a tvorby Ïivotního prostfiedíAgrokomplex-V˘stavníctvo, V˘stavná 4, 949 01 Nitra, SRTel.: 00421/87/657 21 21-5, fax: 00421/87/653 53 30
URBIS24.-28. 4., Brno Mezinárodní veletrh technologií a sluÏeb pro rozvoj mûstBVV, a. s., V˘stavi‰tû 1, 647 00 BrnoTel.: 05/41 15 27 83, E-mail: [email protected]
ECOTECH EUROPE24.-26. 4., Utrecht, NizozemskoMezinárodní veletrh odpadového hospodáfiství a recyklaceBVV, a. s., odbor zahraniãního zastoupení,V˘stavi‰tû 1, 647 00 BrnoTel.: 05/41 15 29 21, fax: 05/41 15 30 51E-mail: [email protected]
KALY A ODPADY26.-27. 4., Tatranské Zruby, SlovenskoMezinárodní konferenceStavebná fakulta STU, Katedra zdravotnéhoinÏenierstva, Doc. Ing. M. âermáková, CSc.,Radlinského 11, 813 68 Bratislava, SRTel.: 00421/7/59 27 46 03, fax: 00421/7/52 92 11 84E-mail: [email protected]
ODPADNÍ BATERIE26. 4., PrahaKabinet odpadÛâeská spoleãnost pro Ïivotní prostfiedí
ENVITEC14.-17. 5., Dısseldorf, SRN10. Mezinárodní specializovan˘ veletrh techniky pro Ïivotní prostfiedíBVV, a. s., Ing. Iva Zavfielová, V˘stavi‰tû 1, 647 00 Brno, Tel.: 05/41 15 29 40, fax: 05/41 15 30 51E-mail: [email protected]
KALENDÁ¤SANAâNÍ TECHNOLOGIE IV.23.-24. 5., SeãKonference k sanacím star˘ch ekologick˘chzátûÏíVodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o.
ENVIRO KLADNO 200124.-25. 5., KladnoKonference k EMSCERT Kladno, s. r. o.Tel.: 0312/64 50 07, fax: 0312/66 20 45E-mail: [email protected]
ODPADY Z AUTOVRAKÒ31. 5., PrahaKabinet odpadÛâeská spoleãnost pro Ïivotní prostfiedí
EKOANALYTIKA 200112.-13. 6., SeãKonference o aplikacích a problémech analytické chemie v Ïivotní prostfiedíVodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o.
EKOTECHNIKA13.-15. 6., Bratislava, SlovenskoMezinárodní v˘stava techniky pro tvorbu a ochranu Ïivotního prostfiedíIncheba, a. s., Viedenská cesta 7, 852 51 Bratislava, SRTel.: 00421/7/67 27 11 11, fax: 00421/7/67 27 20 55E-mail: [email protected]
OBALOV¯ ZÁKON A DÒSLEDKY JEHO APLIKACE V PRAXI14. 6., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázky CZ BIJO, a. s.
TOP 200121.-22. 6., âastá-Papierniãka, Slovensko7. konference Technika ochrany prostrediaStrojnícka fakulta STU, Katedra v˘robnej tech-niky, Doc. Ing. ªubomír ·oo‰, CSc.,Nám. Slobody 17, 812 31 Bratislava, SRTel.: 00421/7/57 29 65 81, fax: 00421/7/52 49 78 09E-mail: [email protected]
NOVÉ TRENDY V ÚPRAVNICTVÍ IV28.-30. 6., Ostrava,Konference o úpravnictví, ochranû Ïivotníhoprostfiedí, odpadech a emisíchV·B-TU Ostrava, Doc. Feãko, tfi. 17. listopadu, 708 33 Ostrava-PorubaTel.: 069/699 35 75, fax: 069/699 85 89E-mail: [email protected]
TECOMEX 2001 / ENVIRO-PRO EXPO25.-28. 9., Mexico City, MexikoV˘stava a konference techniky a technologiípro ochranu Ïivotního prostfiedí a recyklaciEXPO Consult + Service, s. r. o., Pfiíkop 4, 604 45 BrnoTel.: 05/45 17 61 58, fax: 05/45176159E-mail: [email protected]
SANAâNÍ TECHNOLOGIE NA ZAâÁTKU 21. STOLETÍ27. 9., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázkyCZ BIJO, a. s.
29ODPADOVÉ FÓRUM 01/2001
servis
SARDINIA 20011.-5. 10., Cagliary, ItálieSympozium o skládkováníPEuroWaste Srl, Via Altinate, 96-35121, Padova, ItalyTel.: 0039/49/66 38 60, fax: 0039/49/66 39 60
ODPADY - LUHAâOVICE 20012.-4. 10., LuhaãoviceIX. Mezinárodní kongres a v˘stavaJOGA Luhaãovice, Ing. Josef Gabry‰,Uherskobrodská 984, 763 26 LuhaãoviceTel.: 067/93 25 22, fax: 067/713 15 68E-mail: [email protected]
KOMUNÁL 20012.-4. 10. Îilina, Slovensko9. Mezinárodní v˘stava techniky Ïivotníhoprostfiedí a komunálního hospodáfistvíDom techniky ZS VTS, s. r. o., Ing. Maria Kubová, CSc., ul. Vysoko‰kolákov 4, 010 08 Îilina, SRTel.: 00421/89/72 47 225, fax: 00421/89/56 55 122E-mail: [email protected]
ÖKOTECH2.-5. 10., Budape‰È, MaìarskoMezinárodní veletrh pro Ïivotní prostfiedíExpo Consult and Service, s. r. o.
EKOLÓGIA A EKONOMIKAPOVRCHOV¯CH ÚPRAV9.-11. 10., Îilina, SlovenskoMezinárodní konference s v˘stavouDom techniky ZSVTS, s. r. o.
RICICLA17.-20. 10., Rimini, ItálieVeletrh recyklace materiálÛ a energie ICS zastoupení Fiera di Rimini pro âR a SR,Wolkerova 9, 160 00 Praha 6Tel.: 02/24 31 21 63, fax: 02/24 31 21 64E-mail: [email protected]
COMMA18.-21. 10., PrahaV˘stava komunální techniky a technologieIncheba Praha, s. r. o., V˘stavi‰tû, 170 05 Praha 7Tel.: 02/20 10 31 11E-mail: [email protected]
VYBRANÉ SKUPINY ODPADÒ25. 10., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázkyna téma: odpadní oleje, baterie a akumulá-tory, odpady s obsahem PCB a PCT, kaly z âOV, odpady s obsahem TiO2 a autovraky)CZ BIJO, a. s.
ENVIBRNO30.10.-2. 11., Brno 10. Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbua ochranu Ïivotního prostfiedíBVV, a. s., V˘stavi‰tû 1, 647 00 BrnoTel.: 05/41 15 32 72, fax: 05/41 15 30 54E-mail: [email protected]
ODPADY 20018.-9. 11., Spi‰ská Nová Ves, SlovenskoGeologia, s. r. o., Ing. Beata Antonická,
Údaje o pfiipravovan˘ch akcích byly získány z rÛzn˘ch zdrojÛ
a redakce neruãí za správnost. S Ïádostí o dal‰í informace
se obracejte na uvedené adresy.
Ve dvanáctém ãísle minulého roku pfii-nesl ãasopis Odpadové fórum podrob-nou informaci o zaloÏení a dosavadníãinnosti âeské asociace odpadovéhohospodáfiství (âAOH). Na tomto místûbude redakce prÛbûÏnû informovat o dal‰ích aktivitách této asociace.
Vrcholn˘ orgán âAOH - pfiedstaven-stvo - se schází pravidelnû kaÏd˘ mûsíca projednává mimo jiné pfiijetí nov˘chãlenÛ. K 38 stávajícím ãlenÛm nedávnopfiibyly nûkteré dal‰í spoleãnosti, kterénapfiíklad zpracovávají plastové odpady.VyuÏily tak nabídku na moÏnost zastu-pování sv˘ch zájmÛ vÛãi MÎP a Parla-mentu âR pfii pfiípravû nov˘ch zákonÛ o odpadech a obalech a obalov˘ch od-padech. Nov˘m ãlenem se stala takéspoleãnost LUX - PTZ, s. r. o., se sídlemv Jablonném nad Orlicí, která se zab˘váprodejem lisÛ a dal‰ích zafiízení na zpra-cování odpadÛ.
Nejv˘znamnûj‰ím úkolem asociace v nejbliωím období bude pfiipomínková-ní paragrafovaného znûní návrhu nové-ho zákona o odpadech a zákona o obalech a obalov˘ch odpadech. Pfiedkoncem roku 2000 se se‰la na pravidel-né poradû legislativní komise asociace,na které bylo konstatováno, Ïe polovinapfiipomínek byla do návrhu zákona za-pracována, coÏ se povaÏuje za velk˘ ús-pûch. Zb˘vající nepfiijaté pfiipomínky bu-de âAOH prosazovat v dal‰ích kolechpfii projednávání zákona v Parlamentu.
Dále probûhlo nûkolik jednání se spo-leãností EKO-KOM ohlednû úãasti ãlenÛasociace v systému sbûru a zpracováníobalov˘ch odpadÛ. Z tûchto jednání vy-plynula potfieba zavést i v âeské repub-
lice systém certifikací pro firmy zab˘vajíse nakládání s odpady tak, jak je tomunapfiíklad v Rakousku a v Nûmecku. Pro-to byla v této oblasti navázána úzká spo-lupráce s nejvût‰í certifikaãní spoleãnos-tí v âR - RW TÜV a se sestersk˘mi sva-zy asociace v Rakousku a v Nûmecku.
O pfiípravû konceptu oborové certifi-kace v oblasti odpadového hospodáfistvíbyl informován i ministr Ïivotního pro-stfiedí, kter˘ asociaci povûfiil vyhodnoce-ním celoevropsk˘ch zku‰eností s tûmitosystémy. Je totiÏ nepochybné, Ïe pfií-padné zavedení oborové certifikace bypfiispûlo nejen ke zv˘‰ení kvality sluÏebv tomto sektoru, ale omezilo by i ne-správné chování nûkter˘ch firem. To byv˘raznû mohlo pomoci statutárním zá-stupcÛm mûst a obcí a ostatním subjek-tÛm nakládajících s odpady orientovatse pfiedev‰ím na solidní a profesionálnípodniky a organizace.
Asociace je pravidelnû zvána ke v‰emkontrolním dnÛm pfii fie‰ení úkolÛ vûdy a v˘zkumu Ministerstva Ïivotního pro-stfiedí a k pfiípravû koncepcí a plánÛ od-padového hospodáfiství. V‰ichni ãleno-vé asociace jsou pravidelnû informovánio dûní v odpadovém hospodáfiství u nási v cizinû a dostávají kromû nûkter˘chodborn˘ch ãasopisÛ i materiály z v˘stav,konferencí a semináfiÛ, které se konaly v minulém období pfiedev‰ím na MÎP,âeském ekologickém ústavu, v Parla-mentu âR a také v zahraniãí. Dostali téÏImplementaãní plán smûrnice RadyEvropy o odpadech a ve velkém pfiedsti-hu nûkteré smûrnice celoevropské aso-ciace odpadového hospodáfiství FEAD,pfiipravované pro Radu Evropy.
Česká asociace odpadového hospodářství
30ODPADOVÉ FÓRUM01/2001
servis
Internet je v souãasné dobû bezpochybynejdynamiãtûji se rozvíjejícím komunikaã-ním a informaãním médiem. S jeho rozvo-jem lze oãekávat i vznik nov˘ch projektÛpfiesahujících dosavadní zaÏité vztahy a postupy (profesnû-odborné i obchodní).Jedním z takov˘ch je Národní projekt vy-uÏívání odpadÛ, pod jehoÏ hlaviãkou jeprovozován odpadov˘ server www. skladka.cz.
nebezpeãn˘ch vlastností odpadÛ,● seznam firem autorizovan˘ch k nakládá-
ní s nebezpeãn˘mi odpady podléhající-mi zpfiísnûnému reÏimu,
● seznam osob oprávnûn˘ch k hodnoce-ní vlivÛ na Ïivotní prostfiedí podle záko-na ã. 244/1992 Sb.,
● kompletní seznam adres orgánÛ státnísprávy ãinn˘ch v odpadovém hospo-dáfiství,
● adresáfi skládek a spaloven,● aktuální informace o pofiádan˘ch
akcích (veletrhy, v˘stavy, semináfie, ...),● kompletní legislativa z oboru odpadové-
ho hospodáfiství,● nevládní organizace a ‰koly se vztahem
k odpadovému hospodáfiství, ● profesní sdruÏení v odpadovém hospo-
dáfiství,● literatura s tematikou odpadÛ,● dennû aktualizované ãlánky z tisku
a odborné ãlánky s tematikou odpadÛ,● inzertní rubrika (zamûstnání, vzdûlávání,
rÛzné, ...),● software pro odpadové hospodáfiství,● vefiejné zakázky z âR i zahraniãí,● uÏiteãné WWW odkazy,● aktuality ze Skládky, rozesílané e-mailem
cca 1x za 10 dní.V˘znam serveru www.skladka.cz je‰tû
vzroste po pfiijetí nového odpadového zá-kona, jehoÏ návrh pfiedpokládá eliminaciobchodníkÛ s odpady (nebo spí‰e tzv. pfie-kupníkÛ odpadÛ), takÏe kromû jiÏ zavede-n˘ch obchodních vztahÛ (v souãasné do-bû zamûfien˘ch spí‰e na zne‰kodnûní neÏvyuÏívání odpadÛ) bude internet praktickyjedinou platformou, kde se mÛÏe setkatnabídka s poptávkou a nepotfiebn˘ odpadzmûnit v druhotnou surovinu. Krom tohosi projekt klade za cíl stát se místem v˘mû-ny zku‰eností a názorÛ pÛvodcÛ, zpraco-vatelÛ, zástupcÛ státní správy, nevládníchorganizací, ‰kol, ale i ‰iroké laické a odbor-né vefiejnosti, ãemuÏ by mûla napomoci k tomuto úãelu zfiízená e-mailová konfe-rence.
Za autory Radek Janou‰ek
Novinky z internetuPrvotním zámûrem autorÛ bylo umoÏnit
pÛvodcÛm odpadÛ nabídnout jimi vypro-dukované odpady k vyuÏití, neboÈ jak hlá-sá motto serveru: „Co je pro jednoho ne-potfiebn˘m odpadem, mÛÏe b˘t pro dru-hého cennou vstupní surovinou”. Souãas-ná právní úprava dokonce ukládá pÛvod-cÛm odpadÛ povinnost nabízet tyto k vy-uÏití, pfiiãemÏ za nedodrÏení tohoto poÏa-davku zákona jim mÛÏe b˘t uloÏena po-kuta aÏ do v˘‰e 300 000 Kã (do dobyvzniku tohoto projektu v‰ak ‰lo o povin-nost ãistû teoretickou). Jedná se v podsta-tû o jakousi virtuální skládku (odtud takénázev domény www.skladka.cz), kam mo-hou pÛvodci své odpady odkládat, na roz-díl od skládky klasické je v‰ak odtud mo-hou zájemci o vyuÏití ãi recyklaci vyzvedá-vat. Firmy nabízející své odpady mohouv˘znamn˘m zpÛsobem u‰etfiit za jejichzne‰kodÀování. Z nabídek zpracovatel-sk˘ch firem si jednodu‰e vyberou tu nejv˘-hodnûj‰í. Pfii vyuÏití moÏnosti komunikacee-mailem je transakce otázkou nûkolikamálo minut (kromû kategorií a katalogo-v˘ch ãísel odpadÛ lze nabídku filtrovat i podle okresÛ a krajÛ, aby mohly b˘t brá-ny v úvahu i pfiepravní vzdálenosti).
Na serveru naleznete rovnûÏ moÏnostse na odpady poptávat. Souãasn˘ poãetfirem vyuÏívajících obou tûchto sluÏeb jeokolo 100, rovnomûrnû rozdûlen˘ch nastranû poptávky a nabídky. Nabídka i pop-távka je bezplatná, staãí pouze vyplnit pfii-hla‰ovací formuláfi a prostfiednictvím pfiidû-leného hesla mÛÏete provádût aktualizacisv˘ch dat pfies internet 24 hodin dennû,365 dní v roce.
Kromû „burzy” odpadÛ mohou náv‰tûv-níci serveru zdarma vyuÏívat rozsáhlé zdro-je informací z oboru odpadového hospo-dáfiství jako:● katalog firem (více jak 900) nabízejících
sluÏby v odpadovém hospodáfiství(moÏnost setfiídûní dle nabízen˘ch slu-Ïeb, krajÛ, okresÛ s moÏností fulltexto-vého vyhledávání),
● seznam osob povûfien˘ch k hodnocení
QH servis, spol. s r.o. – MONITOROVACÍ SYSTÉMY VODPivovarská 274, 686 01 Uherské Hradiště, telefon/fax: 0632 545 646, mobil: 0603 429 680
Termín: 19.-20. února 2001Místo: Solenice, Orlická přehrada, Hotel Kostýnek
Kurz je určen pro manažery a specialisty ochranyživotního prostředí v průmyslových podnicích sezavedeným či zaváděným EMS, environmentálníkonzultanty a auditory.
F A C H Z E I T S C H R I F T Ü B E R A L L E S , W A S M I T A B F Ä L L E NZ U S A M M E N H Ä N G T
Abfallforum
A PROFESS IONAL MONTHLY JOURNAL DEVOTED TO WASTES
AND ENV IRONMENTAL CONSEQUENCES
Waste Management Forum
Odpadové fórum - Odborn˘ mûsíãník o v‰em, co souvisí s odpadyâíslo 1/2001 • Vydavatel: CEMC - âeské ekologické manaÏerské centrum • Adresa redakce: Jevanská 12, 100 31 Praha 10, P. O. BOX 161,
Odborn˘ redaktor: Ing. Ondfiej Procházka, CSc. • Sazba: AGEMA - Petr Martin • Tisk: LK TISK, v. o. s., Masarykova 586, 399 01 Milevsko • Pfiedplatné a expedice: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel.: 02/41 43 33 96, e-mail: [email protected] • Pfiedplatné a distribuce v SR: RIZUDA, ·pitálska 35,
811 01 Bratislava 1, tel./fax: 07/529 24 015, e-mail: [email protected] • Inzerce: Pfiíjem objednávek i podkladÛ v redakci • Uvefiejnûné pfiíspûvky
nemusí vyjadfiovat názor redakce • Za vûcnou správnost pfiíspûvku ruãí autofii • NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí • Jakékoli uÏití celku nebo ãásti
ãasopisu rozmnoÏováním nebo ‰ífiením jakoukoli formou je bez písemného souhlasu vydavatele zakázáno • Cena jednotlivého ãísla ve volném prodeji 55 Kã • Roãní pfiedplatné 590 Kã • ISSN 1212-7779 • MK âR 8344 • Rukopisy pfiedány do sazby 11. 12. 2000 • Vychází 8. 1. 2001
TiráÏ
Nové desetiletí bude ve znamení v˘znamn˘ch zmûn v nakládání s odpady. Tradiãní kabinety odpadÛ, pofiádané âeskou spoleãností pro Ïivotní prostfiedí ve spolupráci s odborem odpadÛ MÎP, by mohly b˘t i v tomto období uÏiteãn˘m diskusním místem pro rÛzné zájmové strany sektoruodpadÛ. V tomto roce se pfiipravuje fiada koncepãních prací zamûfien˘ch na vytvofiení strategie nakládání s odpady a na potfiebn˘ rozvoj technologií pro odpady v období vstupu doEvropské unie. Navrhovan˘ rámcov˘ program kabinetÛ odpadÛpoãítá se zafiazením následujících aktuálních témat:Leden: Obalové odpady (stav legislativy, praktické v˘sledkystávajících systémÛ pro obaly/obalov˘ odpad, jak˘ bude rozvojtûchto systémÛ)Únor: Odpadní oleje (praktické zku‰enosti se stávajícími systémy sbûru a vyuÏívání, jaké jsou pfiedpoklady pro recyklaci)Bfiezen: Skládky (strategie pro sniÏování biodegradabilního
odpadu na skládkách, kdo bude zaji‰Èovat realizaci)Duben: Odpadní baterie (technické a organizaãní varianty zpûtného odbûru a zpracování baterií na jednorázové pouÏití)Kvûten: Odpady z autovrakÛ (surovinov˘ potenciál autovrakÛ,logistika demontáÏe a vyuÏití autovrakÛ, náklady systému demontáÏe a recyklace)
Rádi bychom pro Vás zajistili na kabinetech odpadÛ setkání a diskusi se zpracovateli koncepcí v jednotliv˘ch úsecích hospodafiení s odpady a se ãleny pracovního t˘mu projektuphare Implementaãní a investiãní strategie pro smûrnice o odpadech Evropské unie. Jak se nám podafií spojit tématakabinetÛ s projekty zpracovávan˘mi pro Ministerstvo Ïivotníhoprostfiedí, budete moci posoudit pfii své úãasti na tradiãních posledních ãtvrtcích v mûsíci na MÎP, vÏdy od 13.30 hod. (zmûna vyhrazena). Informace u organizaãního garanta RNDr.Vûry Bûhounkové, e-mail: behounkova@ sdcv.pha.cdrail.cz.
Kabinety odpadů do 3. tisíciletí
SpectrumSeminar - What is New in Waste Management in the Year 2000? . . . . . . . . . . . .6Seminar on Re-cycling of Plastics . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
Waste of the MonthSludge . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8Use of Sludge from Waste Water Treatment Plants . . . . . . . .8Sewage Sludge in Agriculture . . .9Expert Group on Sludge and Waste . . . . . . . . . . . . . . . .10Drying of Sludge . . . . . . . . . . . .11Burning of Sewage Sludge in Cement Plant . . . . . . . . . . . . .12Conditions for Use of Sludge in Agriculture - Draft of Regulation . . . . . . . . . . . . . . .14Draft of Regulation of MOE on Conditions for Use of Modified Sludge in AgricultureSoil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15
SupplementIndustrial Waste Water . . . . . . . .18Output of Industrial Waste Water into Sewer . . . . . . . . . . . .18Indicators of Pollution of Industrial Waste Water . . . . . .19
Treatment of Waste Water with Petrol Derivates . . . . . . . . .21
ManagementSupport for Waste Management - Review of Activities of the State Environment Fund in the Year 2000 . . . . . . . . . . . .23
● Rozbory odpadů podle vyhlášky MŽP č. 338/1997 Sb.
● Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle vyhlášky MŽP č. 339/1997 Sb.
● Rozbory čistírenských kalů a odpadů v souvislosti s připravovanýmnovým zákonem o odpadech
● Rozbory odpadních a povrchových vod podle vyhlášky MŽP č. 82/1997 Sb.
● Rozbory pitné vody podle vyhlášky MZ č. 306/2000 Sb.
● Rozbory podzemních vod, zemin a půdního vzduchu podle metodického pokynu MŽP z roku 1996
● Rozbory půd podle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb.
Centrála: ECOchem, a. s., Dolejškova 3, 198 00 Praha 8Tel. 02/66052076, fax 02/8587112Pobočky: Liberec, Stráž pod Ralskem, Terezín, Hradec Králové,České Budějovice, Brno, OstravaAktuální informace naleznete na http://www.ecochem.cz
UNIVERZA-SoP, s. r. o.,Střekovská 1345, 182 00 Praha 8,Tel/fax: 02/85 83 204, 0603/728 809, 0603/713 095
Poradenství - smluvní ekolog, vodohospodář, autorizovaná osoba, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, znalecké posudky v oboru nakládání s odpady a ekologických škod, EIA, audity, zavádění EMS, čistší výroba, uvedení firmy do právního stavu v souladu se složkovými zákony na ochranu ŽP (voda, ovzduší, odpady) a zákony č. 22/1997 Sb. a č. 158/1998 Sb., ve znění pozdějším.
Odběr výbojových světelných zdrojů ke zpracovánívlastní technologií. Příznivé ceny (množstevní slevy).
Odpady zpracováváme od roku 1992.
Nejméně 95 % hmotnosti zpracovávaných odpadů zů-stává v materiálovém oběhu - je recyklováno.
Doprava z Prahy zdarma.
Provozovna a kancelář v Měšicích u Prahy(areál ACHP). Možnost předat odpady k úpravě i v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Bystřicinad Pernštejnem, Ostravě.
Společnost nabízí svoje služby v oblasti:
- zajišťování sjízdnosti a schůdnosti komunikací- zajišťování čištění komunikací a veřejných prostranství- odvozu a recyklace odpadů- nakládání s nebezpečnými odpady- dopravního značení komunikací- generálních oprav motorových vozidel- reklamní činnosti- provozování čerpací stanice
