+ All Categories
Home > Documents > Český o čník :9R 7|z sl 3á 1. rpp a2 0aCe s K · s voze mpk ař ý nM rá .P t í před...

Český o čník :9R 7|z sl 3á 1. rpp a2 0aCe s K · s voze mpk ař ý nM rá .P t í před...

Date post: 25-Mar-2019
Category:
Upload: dinhquynh
View: 217 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
16
Týdeník Církve československé husitské Český zápas Ročník: 97 | číslo: 33 | 13. srpna 2017 | Cena: 10 Kč
Transcript

Týdeník Církve československé husitské

Český zápasRočník: 97 | číslo: 33 | 13. srpna 2017 | Cena: 10 Kč

č. 33 13. 8. 2017

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

2 Český zápas

edITorIal

Milí přátelé, sestry a bratři, diakonickáa sociální služba bližním, které je věno-váno toto vydání časopisu, je již od po-čátků působnosti naší církve její pevnousoučástí. Dnes má již jinou podobu nežv době první republiky. Mění se podle po-třeb i podle možností, které tuto službuohraničují. Vedle činnosti Husitské diako-nie naleznete v naší církvi další sociálníaktivity a projekty realizované nábožen-skými obcemi nebo diecézemi. Toto číslo ČZ nám poskytuje pohled na čin-nost a nabídku středisek Husitské diakonie.Vidíme zde nejen dům nebo penzion pro se-niory, terénní hospice a chráněné dílny proosoby s handicapem, ale také menší stře-diska, která se v prostorách našich far vě-nují práci s dětmi a mládeží a sociálnímuporadenství. Je to vskutku široká paletačinností, které však mají jedno společné –vysoké osobní nasazení a lásku k bližnímutěch, kteří tuto službu poskytují. Mým přáním do budoucna je větší prováza-nost mezi jednotlivými středisky a nábožen-skými obcemi. Toto propojení dobře fun-guje v případě živelných katastrof a po-hrom, při povodních, požáru kostela v Mi-rovicích nebo vytopeného diakonickéhostřediska Duha v Libochovicích; to se vždyukázala velká vlna solidarity a humanitárnía finanční pomoci. I u jednorázových akcí,jako byl prodej zvonků adventní pobožnostinebo hrnku s „husitskými hrdiny“ se námtoto propojení již podařilo navázat. A takvěřím, že se nám do budoucna podaří na-lézt i tuto společnou cestu.Ráda bych poděkovala všem, kteří Husit-skou diakonii a ostatní sociální aktivity pod-porují, finančně či jako dobrovolníci u jed-notlivých aktivit. Těším se na další spolu-práci s vámi. Ať už je to v rámci diakonic-kých projektů či přímo dlouhodobým part-nerstvím s některým z našich diakonickýchstředisek. Přeji vám hojnost Božího požeh-nání a budu ráda, když se naše cesty potkajía my tak budeme moci společně pomocitěm, kdo naši pomoc potřebují.

Hedvika Zimmermannová, ředitelka Husitské diakonie

Mistr Jan Hus v Chotětově již 91 letNO CČSH v Benátkách nad Jizerou bylaschválena výnosem Ministerstva školstvía národní osvěty roku 1923. Právě od to-hoto roku se zde také konají oslavy svátkuMistra Jana Husa. Jak se můžeme dočístv kronice náboženské obce, oslavy kladlydůraz nejen na datum 6. července, spojenézvláště v raně poválečné době často s tá-bory lidu, veřejnou produkcí, projevyz tribun, dobročinnými trhy a průvody ale-gorických vozů, ale také na předcházejícívečer 5. července. Slavení v předvečer svátku v podobě vigi-lie zdůrazňuje jeho souvislost s nejdůleži-tějšími svátky roku, u nichž se formavigilie z respektu k tradici prvotní církvezachovává (Vánoce, Velikonoce, svato-dušní svátky ad.). Oslavy 5. července mí-valy v Benátkách pietnější ráz. Obvykle sekonalo procesí, které v tichosti vyšlo odkaple v zámeckém parku a zamířilo nasportovní hřiště ve Starých Benátkách.Tam bylo promluveno o významu MistraJana Husa a nakonec se zapálila hranice.Již v roce 1926 byla tradice „poutních“ bo-hoslužeb na svátek Mistra Jana Husa spo-jena s nedalekou obcí Chotětov: „Našeobec oslavila památný den bohoslužbamio půl 3. hodině u pomníku M. J. Husa nanáměstí v Chotětově. Ochotou bratra Trčez Chotětova přijel pro naše bratry a sestrys vozem pekařským pan Mráz. Prostranstvípřed pomníkem Husovým a oltář bylyvkusně vyzdobeny a množství lidu sledovalobohoslužby… Po nich zazněly státní hymny.Jen jsme ukončili, strhla se bouřka.“Tolik svědectví z kroniky, zapsané benátec-kým prvofarářem Jaroslavem Krejcárkem.

A jak svátek Mistra Jana Husa u nás sla-víme dnes? I po necelých sto letech seoslavy nadále konají v obci Chotětov, kdese na náměstí před Husovým pomníkemkaždoročně scházejí věřící z Benáteki okolních diaspor. I když se účast již ne-počítá na stovky, přijdou vždy přáteléa příbuzní našich členů, a dokonce i ná-hodní kolemjdoucí. Věřící již nesvážímevozem pekařským, ale dále ochotou našichbratří a sester, kteří k tomu zapůjčují svéautomobily osobní. Namísto pobožností, které probíhaly v po-sledních letech péčí emeritního biskupaRené Hradského, jsme letos slavili poprvébohoslužbou s večeří Páně, která měla podširým nebem krásnou a uvolněnou atmos-féru, zejména když se parčíkem na chotě-tovském náměstí rozezněly první veršepísně „Bože, vylej lásku“. Velký dík patříi chotětovskému starostovi BlahoslavuJírů a paní asistentce Janě Pluhařové, kteřícelou akci podpořili, vyhlásili místnímrozhlasem a zapůjčili lavice k sezenía stůl, jenž posloužil za polní oltář. Tak jako před 91 lety, i letos se končilozpěvem hymny a položením květin k po-mníku. A tak jako před 91 lety, i letos poskončení bohoslužby pěkně sprchlo. Něcose však přece jen změnilo. Husovské bo-hoslužby se u nás již několik let účastníi malý kroužek katolických věřících. Snadje to alespoň skromná předzvěst určitéhonarovnání, které bychom v duchovním ži-votě našeho národa i jednotlivců tolik po-třebovali. Pán Bůh požehnej!

Dalibor Vik,farář v Benátkách nad Jizerou

Týdeník Církve československé husitské.Vydává: Ústřední rada Církve československéhusitské, Wuchterlova 5, 160 00 Praha 6.Vedoucí redaktorka: ThDr. Klára Břeňová, redaktoři: PhDr. Václav Drašnar,Mgr. Ervín Kukuczka, Milan Udržal, grafik. Šéfredaktorka Cesty: Mgr. Jana Krajčiříková. Tel. redakce: 220 398 107; e-mail: [email protected] Tisk: Grafotechna. Distribuce:A.L.L. production s. r. o., F. V. Veselého 15,190 00 Praha 9Redakce si vyhrazuje právo na úpravy a krácení příspěvků. Předplatné a reklamace:Mgr. Jitka Wendlíková, tel.: 220 398 117, e-mail: [email protected]

Ze žIVoTa CírVe

• V pátek 18. 8. se v chebské koncertní síni Sv. Klára uskuteční závěrečný veřejnýkoncert účastníků XXIV. kurzu varhaníků a zpěváků naší církve. Začátek je v 19hodin. V programu v nádherném akustickém prostředí bývalého barokního klášter-ního kostela zazní varhanní skladby, sborové písně období husitského a bratrského,výběr ze mše F. Schuberta Deutsche Messe, zpěvy z Taizé, křesťanské songy aj. Sborúčastníků řídí Z. Kovalčík, Z. Dulajová a K. Michelová. Vstupné dobrovolné. • V sobotu 19. 8. na závěr XXIV. kurzu varhaníků a zpěváků bude v modlitebně  sbo-rového domu naší církve na Vrbenského ulici 14 v Chebu sloužena songová liturgie,kterou povede Zdeněk Kovalčík, farář ve Zlíně a vedoucí kurzu. Účastníci při bo-hoslužbě zazpívají křesťanské songy i zpěvy z Taizé. Začátek je v 9.45 hodin. ZK

Zveme na koncert účastníků XXIV. kurzu varhaníkůa zpěváků v Chebu a songovou bohoslužbu

Autorem kresby mořského koníka na titulní straně je Jan Verich.Více informací o autorovi, kresbě i výtvarném motivu najdete na straně 6.

Český zápas 3č. 33 13. 8. 2017

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

„Není rozdílu mezi Židem a Řekem: vždyť je jeden a týž Pánvšech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť každý, kdo vzývájméno Páně bude spasen.“ Řím 10,12-13

Milí přátelé v Kristu, štědrost je charakteristickou vlastností na-šeho Stvořitele. Bůh je šTěDRý ke každému, kdo se k němu ob-rátí. Ani nezáleží na tom, jakého jsme vyznání nebo z kteréhokonce světa pocházíme. Je jeden Bůh, Pán všech, a my jsme stálejen jedno lidstvo na jedné jediné planetě. Možná by stálo za to situto větu opakovat každý večer před usnutím. Někdy totiž mámeproblém právě s Boží štědrostí a s tím, že Bůh je štědrý opravduke komukoliv, kdo ho o to požádá. Každý máme o Bohu a jeho spravedlnosti své vlastní představya jsou chvíle, kdy si myslíme, že by Bůh mohl být k tomu dotyč-nému trochu méně štědrý nebo dokonce, že by místo štědrostimohl někoho třeba zpražit ohněm nebo na něj seslat vítr rozervá-vající hory a tříštící skály. I prorok Elijáš se potýkal s těmito roz-poruplnými pocity, když utekl do pouště před královnou Jezábel,která ho chtěla nechat zabít. Elijáš měl v sobě takový vztek a zlost,že si přál raději zemřít. Posilován andělským pokrmem putoval čty-řicet dnů a nocí pouští, až se nakonec uzavřel do temnoty jeskyněa zřejmě očekával, že to je vše, co mu život může nabídnout. Když tak přemýšlím o Elijášových pocitech, říkám si, kolikrát pro-žíváme stejné niterné bouře, a to nám ani nemusí jít o život. Kolikrátsi myslíme, že jsme na konci svých sil. Kolikrát se uzavíráme dotemnoty svých pomyslných jeskyní stvořených ze zloby, zklamání,vzteku a depresí. Kolik z nás si přímo libuje v takových pocitech.Myslíme si, že nemáme dost síly, abychom z té své jeskyně vylezli,a tak raději sami sebe odsoudíme k temnotě a zmaru. Ale pak přichází na scénu Bůh. Elijášovi říká: „Vyjdi a postav sepřed Hospodinem!“ Vylez z té své temnoty a postav se se všemisvými strachy a zklamáními čelem k tomu, kdo ti dal život. ZačínáBoží škola. Před Elijášem se v tu chvíli objeví silný vítr rozervá-vající hory a tříštící skály, ale Bůh v té smršti není. Objeví se ze-mětřesení, ale Bůh v něm také není. Objeví se oheň, ale ani v němElijáš Boha nenalezne. A pak, po tom všem je slyšet tichý a jemnýhlas, hlas plný lásky a štědrosti, hlas Boží. „Co chceš, Elijáši?“Je to naprosto zásadní životní otázka nejen pro Elijáše, který simyslí, že život pro něj skončil, ale pro každého z nás. Co vlastněchceme? Chceme být šťastní? Zdraví? Bohatí? Chceme být milo-váni? Chceme, aby Bůh trestal lidi páchající zlo a odměňoval tysnaživé a dobré? Chceme nápravu lidských poměrů? Chceme, abyBůh byl přísným vládcem trestajícím každý lidský hřích? Vímevůbec, co chceme? Jak dlouhý by byl seznam toho, co chceme?

A jak dlouhý by byl, kdybychom napsali, co chceme doopravdy,to, bez čeho si nedovedeme představit život ani v té nejtemnějšíjeskyni svých strachů? Je docela možné, že bychom se sešli u jed-noho jediného přání, u přání Boží štědrosti a lásky, lásky, která ob-jímá celý tento různorodý svět a zrcadlí se v mezilidskýchvztazích, u lásky, která nabízí svou pomoc každému, kdo o ni po-žádá, bez ohledu na vyznání či naše nedokonalosti. Tak jako Elijáš, i my po celý svůj život procházíme Boží školou,a učíme se rozpoznávat, co je opravdu důležité. Je to celoživotníproces, který nezávisí na věku ani na inteligenci, jen na tom, jakvelký prostor necháváme Bohu, aby v nás a skrze nás pracoval,jak moc umíme naslouchat tichému a jemnému hlasu v nás. Častoani nemáme šanci tento hlas zaslechnout, protože jsme plní vlast-ního hluku, horlivosti, často chceme uplatňovat svou vlastní spra-vedlnost a třeba nám nedochází, že Bůh má své plány.Říká se, že cesta za poznáním Boha je cestou za poznáním sebesama. Poznat sebe sama a vůbec přijmout sebe, své nitro, strachy,nedokonalosti je pro mnohé lidi téměř nemožné. Jen si zkuste býtchvíli sami se sebou. V tichu. Bez vzruchů okolního světa. Zkustesi vypnout při jízdě autem rádio nebo večerní program v televizia naslouchat jen myšlenkám a pocitům, svému dechu, svému nitru.Pokud to uděláme, možná budeme mít chuť zalézt raději někamdo temné jeskyně, ale i přesto se můžeme spolehnout, že nasamém dně té vlastní temnosti a samoty, ať je jakkoliv hluboká,uslyšíme tichý a jemný hlas toho, kdo nám dal život. A pak pronás začne opravdová Boží škola štědrosti a lásky, při které bu-deme schopni alespoň částečně pochopit, jak nesmírná je hloubkaBožího bohatství, jeho moudrosti a vědění. Jak nevyzpytatelnéjsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty. Vždyť z něhoa skrze něho a pro něho je všechno. Amen. Lenka Selčanová

10. Neděle Po SVaTéM duCHu

Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svouspásu! Hospodine, projevoval jsi své zemi přízeň, úděl Já-kobův jsi změnil. ŽALM 85,8.1

První čtení: 1. Královská 19,9a.11-16.19 Tužby pro dobu po Duchu svatém (III): 2. Za dar posvěcující milosti, abychom jako dědicové Kristoviv duchu a v pravdě Boha uctívali, modleme se k Hospodinu. 3. Aby naše lidsky nedokonalá modlitba byla přesto nebeskémuOtci milá a vlídně jím přijatá, modleme se k Hospodinu. Modlitba před čtením ze sv. Písem: Panovníku, Hospodine, prosíme tě o jasnou mysl k přemýšlenía pevnou vůli ke konání toho, co je správné, abychom žili podletvých přikázání! Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšímeslova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen. Druhé čtení: Římanům 10,8-15 Evangelium: Matouš 14,22-33 Verše k obětování: Žalm 31,15-16 Verše k požehnání: Jonáš 2,6.7b Modlitba k požehnání:Panovníku, Hospodine, děkujeme ti, žes nás při večeři Páně obda-roval nebeskou manou. Dej, ať v síle tohoto pokrmu prospívámea rosteme k věčnému vykoupení! Prosíme o to ve jménu JežíšeKrista, našeho Pána. Amen. Vhodné písně: 11, 64, 83, 133, 143, 148, 177, 283, 289, 291

Náš Pane a Stvořiteli,každý den před nás kladeš mnoho cest, po kterých se můžeme

ubírat, mnoho možností, ze kterých můžeme vybírat.Každý den máme možnost volit mezi dobrem a zlem,

strachem a důvěrou. děkujeme ti za tvou štědrost a trpělivost.Kéž dokážeme alespoň částečně tu lásku a dobrotu,

kterou poznáváme u tebe, přenášet do svého každodenního života.Kéž dokážeme i v těch největších niterných bouřích zachovávat

ve svém srdci dostatek místa pro tvé působení, pro to, aby sis z nás tvořil své opravdové učedníky ke tvé cti a slávě. amen.

boží škola Nad PíSMeM

• Od roku 2006 jsi ředitelkou Diakoniea misie CČSH, nyní Husitské diako-nie. Byl to úkol, který bylo třeba pře-vzít, a musela ses s ním postupněvyrovnávat, nebo jsi cíleně chtěla dělattuto práci?Myslím, že Hospodin naše kroky cíleněvede tam, kde nás chce mít. Když jsemv roce 2006 končila na místě místosta-rostky a přišla tato nabídka, moc jsemse nerozmýšlela. Nutno říci, že našediakonie tehdy procházela poměrně slo-žitým obdobím nejistoty a nedůvěry.O to větší to byla výzva.

• S jakými problémy se naše diako-nická zařízení potýkají?Samozřejmě jsou to finance, asi jakovšude v sociálních službách, a pak je topoměrně velká část administrace. Alemáme skvělé vedení i pracovní týmyjednotlivých středisek, které vždyckydokážou najít cestu dál. Ale šetřita omezovat se nejde pořád, to se pakněkde projeví.

• Po restitucích se údajně řada přispě-vatelů (obce, kraje aj.) stavěla nega-tivně ke spolufinancování provozusociálních zařízení. Je tomu skutečnětak? Pokud ano, daří se propad vyrov-návat a jak?Ano, často na to narážíme napříč repub-likou. Je to vše o trpělivém vysvětlo-vání. I tak jsme ale o některé sponzorypřišli a bylo třeba hledat nové. Připra-vujeme projekty jak pro dotační pro-gramy, tak i pro nadace. Samozřejmě sevšichni ptají, co dává církev a tam násčeká ještě nalézt cestu systémového ře-šení podpory v jednotlivých diecézíchi celé církvi.

• Jaké máš vize a plány do budoucnaty i tvoji kolegové z našich zařízení?Naším cílem je postupné rozšiřovánídiakonických středisek. A s tím je sa-mozřejmě spojen úkol zajistit udrži-

telný model rozvoje na jasných finanč-ních základech.

• Co se ti líbí i nelíbí na Českém zá-pase? Co bychom měli v časopise ak-centovat a co naopak omezit?

Ráda bych tam viděla více krátkých re-portáží s fotografiemi ze života církve,které nejen povzbudí, ale můžou i mo-tivovat k něčemu novému. Ale to jetaké trochu i na spolupráci nás duchov-ních a zástupcích diakonie.

• Co se ti líbí i nelíbí na současném ži-votě církve? Co by měla církev ve svémživotě dělat a co nedělat?Já osobně vnímám církev jako živý or-ganismus, který má vedle svého litur-gického poslání stát na straně těch, kdonaši pomoc potřebují, a to je opravduširoká paleta činností. Od práce se se-niory a dětmi, lidmi s nejrůznějším han-dicapem, poradenství až po zapojení sedo činnosti v institucích, které život ob-čanské společnosti v daném místě pozi-tivně ovlivňují.

Byla bych moc ráda, kdyby se nám po-dařilo více a lépe komunikovat a pře-dávat si zkušenosti z toho, co se námpovedlo. Naše církev má opravdumnoho, co můžeme současnému člo-věku a světu nabídnout, jenom to ne-umíme sdělit tak, aby tomu dnešní lidéporozuměli. To je myslím náš velkýúkol do příštích let. A samozřejmě bych si přála, aby i v dal-ších náboženských obcích vznikalanová diakonická střediska, ať už tobudou poradny a volnočasové klubypro mládež či seniory s handicapemi bez, hospice, pobytová zařízení proseniory nebo jiná forma pomoci těm,kdo naši pomoc potřebují. A v neposlední řadě, aby naše církevi diecéze vyčlenily ze svých rozpočtůdostatek finančních prostředků na pod-poru a rozvoj diakonické činnosti jakonedílné části jejich poslání.

• Máš nějaké vzory z křesťanské sou-časnosti i historie, které tě inspirujív sociální práci a duchovním životě?Mám velké štěstí, že jsem v životě pot-kala mnoho duchovních i laiků, jejichžpráce si vážím a z jejichž života jsemmohla čerpat inspiraci i posilu pro svůjživot i práci. Nebudu jmenovat, byl byto dlouhý seznam, určitě bych na ně-koho zapomněla a bylo by mi to paklíto. Dovol mi místo toho připojit jeden citáta modlitbu: „Mám to, co jsem dal.“A modlitbu: „Bože, dej nám sílu změnitvěci, co změnit můžeme. Pokoru přijmoutvěci, které změnit nemůžeme. A moud-rost toto obojí od sebe rozeznat.“

Děkujeme za rozhovor, citát i modlitbu

VD

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

4 Český zápas č. 33 13. 8. 2017

Máme světu co nabídnout,jen to neumíme sdělit

Mgr. Hedvika Zimmermannová

• Narozena: 1965 v Jablonci nadNisou

• Studium: gymnázium, středníškola sociálně právní, Husitskáteologická fakulta UK, studijnístáže v Berlíně a Mnichově

• Zaměstnání: od roku 1993 dodnesfarářkou v Hrádku nad Nisou, 2002- 2006 místostarostkou města Hrá-dek n. N., od roku 2006 ředitelkouHusitské diakonie

Sociální činnost patří ke křesťanství od jeho počátku. Také naší církev provázejíod jejího vzniku sociální akcenty. Na působení diakonických zařízení i výhledydiakonické práce do budoucna jsme se ptali ředitelky Diakonie a misie CČSH,nyní Husitské diakonie, Mgr. Hedviky Zimmermannové.

Jedním z hlavních znaků křesťanské církve všech dob je spoluse zvěstováním Božího slova a vysluhováním svátostí také dia-konie – služba potřebným. Toto poslání se projevuje v neokázaléslužbě a trpělivé pomoci bližním. Pů-vodním zdrojem a stálým motivemkřesťanské diakonie je Boží láska. Vznik Husitské diakonie – dříve podnázvem „Diakonie a misie CČSH“–tak, jak ji známe v dnešní podobě, sedatuje k roku 1994 a vyplynul z na-léhavé potřeby církve zlepšit situaciv sociální oblasti a zastřešit jednot-livě fungující a vznikající aktivityv náboženských obcích. V počátcíchbyla jednotlivá střediska soustředěnapod samotnou diakonií a postupně seosamostatňovala i po právní stránce.Druhá vlna rozvoje vznikla po roce2007, kdy začala vznikat střediska,která nejsou přímými poskytovatelisociálních služeb, ale věnují se tétočinnosti jinými, především volnočasovými formami. V současné době zastřešuje Husitská diakonie sedmnáct středi-sek, která jsou samostatnými právnickými osobami, organizujecelocírkevní sociální aktivity a spolupracuje s ostatními orga-nizacemi vykonávajícími diakonickou, sociální, zdravotní a pas-torační činnost v rámci CČSH i mimo ni. Nedílnou součástíčinnosti diakonie je i zajištění celocírkevní finanční a materiálnípomoci při živelných katastrofách u nás i v zahraničí. Společně

se středisky a dalšími partnery připravuje projekty, které reali-zují, prezentují a podporují jednotlivé aktivity na pomoc potřeb-ným. Činnost diakonie je ve své institucionální podobě závislá

na státních zákonech a s tím spoje-ným přerozdělování finančních pro-středků. V lidské rovině však stavína nadšení dobrovolníků a podpořejak jednotlivých náboženských obcí,tak i celku církve, bez které by ne-byla schopna plnit svou funkci. Zři-zovatelem Husitské diakonie i jed-notlivých středisek je Církev česko-slovenská husitská. Směr její čin-nosti určuje správní rada, která jesložená ze zástupců jednotlivých

diecézí a středisek a církevní zastupitelstvo. Prostřednictvímstředisek probíhá činnost především v těchto oblastech:péče o seniory - péče o osoby s handicapem - práce s dětmia mládeží - poradenství pro osoby v těžké životní situaci - spo-lupráce s dobrovolníky - práce s veřejností - národní a meziná-rodní spolupráce s partnerskými organizacemi.

HZ

V souvislosti s velkým stoletým jubileem naší církve a 70. vý-ročím svěcení žen jsme připravili několik víceletých projektůa budeme moc rádi, když je budete realizovat společně s námi.• Něžná síla žen - motivační aktivity vedoucí k prezentaci i vět-šímu zapojení žen do veřejného života (besedy, přednášky, se-tkání, workshopy, konference, školení)• Výroční pamětní kniha náboženských obcí a Husitské dia-konie a jejich středisek - časosběrný dokument. Každáobec/středisko má cca 5 stran, kde může popsat svůj aktuálnístav, co se daří, připojit například modlitbu nebo osobní vyznání

a fotografie (elektronicky a v tištěné podobě), kniha poputujez obce do obce podle daného plánu• Husitská farní a diakonická kuchařka - osvědčené receptypro různé příležitosti dle církevního roku, doplněná o tradicek danému období a kapitolami k různým příležitostem: farnízahradní slavnost, den otevřených dveří, oběd pro biskupa, nej-lepší koláč, atd. (v prvním stadiu v elektronické podobě, re-cepty podle daného vzoru s tipy a příběhy). Těšíme se naspolupráci s vámi.

Hedvika Zimmermannová

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

Český zápas 5č. 33 13. 8. 2017

Ilustrační foto: Radek Petrášek

Kabinet Trojzemí

Husitská diakonie

Současné projekty Husitské diakonie

Středisko Kabinet Trojzemí vzniklo nafaře v Hrádku nad Nisou na základě spo-lečných aktivit v rámci příhraničních pro-jektů. Nejdříve jeho činnost zastřešovalaHusitská diakonie a na konci roku 2016získal právní subjektivitu. Vedle kreativ-ních volnočasových aktivit pro děti, ženy

i seniory se věnuje i přeshraniční činnostis osobami s handicapem (setkání, works-hopy, výlety, výstavy) a poradenství i kon-krétní pomoci osobám v sociální nouzi. Kabinet se schází zpravidla jednou týdněa část aktivit je zaměřena na rukodělnoučinnost. Tyto naše výrobky potom přiná-

šejí radost jako dárky dětem (šité hračkydo nemocnice) i starším seniorům v ná-boženské obci a spolcích v regionu. Ak-tivně se zapojujeme i do života městapřípravou vánočních výstav a interaktiv-ních dílen během nejrůznějších slav-ností. Naší největší akcí bylo Husitské

Člověk, který doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jakostrom, který zapustil kořeny u vody. (Jer 17)

Jsme zde, abychom pomáhali těm, kteří si nedokážou sami pomoci.Jsme zde, abychom promlouvali za ty, kdo mají strach promluvit.Jsme zde, abychom ukázali cestu těm, kteří nevědí kudy kam.

ležení, které poskytlo bohatý programsoutěží i vyrábění pro všechny věkovékategorie.

Tím, že je sídlo Kabinetu na hrádeckéfaře, je ovlivněna i naše přeshraničníspolupráce. Poloha v samém srdci Troj-

zemí velmi usnadňuje naši účast na spo-lečných akcích, workshopech a společ-ných projektech s německými i pol-skými partnery. V současné době jsme setaké aktivně zapojili do přípravy mezi-národní publikace Sociální kompas proosoby s handicapem. Dveře Kabinetu jsou otevřeny všem,kteří chtějí objevovat radost ze společen-ství a pomoci druhým.

Hedvika Zimmermannová,ředitelka střediska

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

6 Český zápas č. 33 13. 8. 2017

Středisko Divizna v Horních Počernicíchse stalo součástí Husitské diakonie v lis-topadu 2014. Jsme tedy ještě poměrněčerství a doufáme, že jsme diakonii posi-lou. Naše cíle jsou jednoznačné. Jsmeklub volnočasových aktivit pro dětizdravé a děti se zdravotním postižením.Náš tým tvoří jen dobrovolníci a pod-statný je fakt, že „dobrovolničí“ u nás užžáci základních škol. Před několika letyjsme si povšimli, že pokud se zdravé dítěběžně setkává s dítětem s mentálním,nebo jiným postižením, jejich světy sepřirozeně propojí. Zdravé dítě nezavíráoči před kamarádem, který je jiný. Jeschopné s ním úplně běžně trávit volnýčas. Prožívat nejrůznější aktivity. Dokážemu pomoci a hlavně ho dokonale vnímá.Prvotní nápad vzešel od Bety Cibochové,která působila řadu let jako ředitelka ZŠpraktické a speciální v Bártlově ulicia vnímala, že pečující rodiče potřebujípomoc a jejich děti se zdravotním posti-žením zase sociální kontakt. Zázemí jsmenašli u farářky Evy Cudlínové, která pat-ří k oporám našeho týmu, a předevšímu Hedviky Zimmermannové, ředitelkyHusitské diakonie. Pomáhá nám radoui skutkem, jak se dá. V květnu jsme nahusitské faře na Náchodské ulici otevíralinovou klubovnu, kde můžeme naše akti-

vity rozjet v ještě větším měřítku. Pro oběskupiny dětí připravujeme třeba výtvarnédílničky, cvičení, hry, ale i základy vzdě-lávacích aktivit – péče o zahradu, ku-chyni, základy manuálních dovedností.Vyrážíme i na výlety, nebo na návštěvyvýstav a divadel.

Jsme i samozřejmou součástí různýchdění v městské části. Pravidelně s naší po-mocí počítají organizátoři oblíbené Vete-rán Párty, Divizna sama pořádá setkánís veřejností, adventní koncerty, vítáníprázdnin pro školáky, semináře, nebosportovní odpoledne.

V této chvíli u nás působí zhruba 15 dob-rovolníků a do klubu Divizny pravidelnědochází kolem 30 dětí. Část z nich jezdravých, část trpí mentálním postižením,mezi „Divizňaty“ máme i vozíčkářkua hluchoněmou dívku. Aktuálně je pronás největší výzvou úprava farní zahradytak, aby tu děti společně mohly prožívatvenkovní aktivity. Přicházejí k nám noví kamarádí ze sed-mých, osmých a devátých tříd. Zpočátkuv jejich dětských pohledech cítíte obavy,nejistotu a úzkost. Pojednou se ale osmě-lují, začínají se smát, bavit a potom přijdeprvní nesmělý dotyk… V ten moment užvíme, že máme další opory v týmu. Z těch, kteří u nás jako školáci ze zá-kladky začínali „dobrovolničit“ v prvníchletech, jsou dnes už vysokoškoláci. Stáles námi zůstávají. Říkají, že Divizna jesuper. I jim, zdravým lidem, prý hodněpomohla. Pomohla jim v tom, aby se v ži-votě dokázali najít. Díky našemu klubuprý pochopili, co má opravdový smysl.Moc si vážíme toho, že jedna z těchto na-šich prvních dětských dobrovolnic námpřed časem řekla, že Divizna jí v dobrémzměnila život. Je to i náš cíl.Přejeme si, aby Divizna – Husitská dia-konie – alespoň nepatrným dílkem při-spívala k dobrým změnám v životech lidí.Myslím si, že to vůbec není málo.

Alena štrobová, ředitelka střediska Divizna

divizna – Horní Počernice

Hedvika Zimmermannová: „Jsem ředitelkou Husitské diakonie a farářkou v Hrádku nadNisou. Bylo tedy jenom otázkou času, kdy i v tomto pohraničním městě vznikne střediskonaší diakonie a jakou bude mít formu. A nakonec vzniklo zcela spontánně na základě drob-ných sociálních aktivit a setkávání. Kabinet je společenství, které mi dává mnoho radostia pocitu sounáležitosti. Stále znovu mě ohromuje vstřícnost a ochota pomoci druhým.Jsem přesvědčena o tom, že Kabinet Trojzemí je pro naši náboženskou obec i město po-žehnáním a jeho forma doplňuje činnost naší náboženské obce.“

Titulní stránka časopisu s mořským koníkem je dílem Jana Veri-cha, obdařeného mimořádným výtvarným talentem a nevšednímviděním věcí. Čtenářům ČZ bude možná jeho styl povědomý -jeho pestrobarevná kresba se želvami se již jednou na titulnístránce objevila. Autor své kresby prezentoval během vernisážena faře v Horních Počernicích v květnu 2014. Vernisáž byla sou-částí prezentace projektu „Domu setkávání pro handicapované

děti“ v Horních Počernicích. Správný zoologický název tvora natitulní stránce je koníček mořský. Přestože se jedná o rybu, jižantické kultury si všimly jeho podobnosti se suchozemským sou-putníkem. Koníček je symbolem přátelství a nerozlučného part-nerství, neboť vytváří partnerství na celý život. Zajímavý je i jeho„rodinný život“ a péče o potomky. Samička klade vajíčka do břiš-ního vaku samce, který po několik týdnů chová zárodky uvnitř.Koníček mořský je tak i symbolem otcovství a obětavosti. red

Symbol obětavosti

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

CESTA

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

81

Dne

s se

sna

ším

„eko

logi

ckým

“ ser

iále

mro

zlou

čím

e. Je

ho c

ílem

byl

o uk

ázat

, že

nikd

o z

nás

není

nat

olik

bez

význ

amný

, aby

nem

ohl a

ktiv

ně a

účin

ně p

omoc

i chr

ánit

azl

epšo

vat n

aše

živo

tní p

rost

ředí

. Jed

iné,

co

kto

mu

potř

ebuj

eme,

je p

rávě

neb

ýt lh

oste

j-ný

mi.

Neř

ídit

se h

esle

m „p

o ná

s po

topa

“ –te

ď je

to je

ště

celk

em v

poho

dě a

co b

ude

zapa

desá

t neb

o st

o le

t už

mi m

ůže

být j

edno

.Je

dno

by n

ám to

ale

vžá

dném

příp

adě

být

nem

ělo.

Nem

ůžem

e bu

douc

ím g

ener

acím

odká

zat z

niče

nou

plan

etu.

Zpo

hled

uvě

řícíh

o čl

ověk

a je

to n

apro

sto

jasn

é –

Bůh

nám

náš

svě

t svě

řil d

o op

atro

vání

jako

hosp

odář

ům, k

teří

se b

udou

zod

poví

dat

zto

ho, j

ak d

obře

osv

ěřen

é ho

dnot

y pe

čo-

vali.

Svě

t nen

í naš

ím v

last

nict

vím

, nen

í zdr

o-je

m n

ašeh

o ob

ohac

ení.

Vkn

ihác

h ne

bo fi

lmec

h ex

istu

je c

elá

řada

varu

jícíc

h vi

zí, k

teré

uka

zují,

kam

by li

dská

lhos

tejn

ost a

touh

a po

rych

lém

zis

ku m

ohly

dojít

. Urč

itě z

náte

třeb

a fil

m W

all-E

om

além

robo

tovi

, kte

rý z

ůsta

l na

opuš

těné

pla

netě

Zem

i, za

vale

né o

dpad

ky. P

řed

lidsk

oulh

oste

jnos

tí a

honb

ou z

a m

ocí a

zisk

em v

šak

vizi

onář

i var

oval

i už

mno

hem

dřív

– tř

eba

slav

ný s

piso

vate

l Jul

es V

erne

vně

kter

ých

svýc

h ro

mán

ech

(nap

ř. O

celo

vé m

ěsto

).Ve

změm

e si

tato

var

ován

í ksr

dci a

měj

me

na p

amět

i – n

a ka

ždém

zná

s zá

leží

!JK

Co

můž

u ud

ělat

já?

Rada

dev

átá:

Nebu

ďme l

host

ejní Ko

pret

inka

Mal

á ví

la k

opre

tinka

odpo

čívá

, v n

oci s

pink

á.Rá

no o

všem

hon

em v

stan

e,če

še v

lásk

y ro

zcuc

hané

.

Očk

a m

yje

pouz

e v 

rose

,no

žky

nech

á je

n ta

k bo

sé.

Zlat

ovlá

ska,

šaty

bílé

,na

krá

sné

se tě

ší c

hvíle

.

Tanč

it bu

de n

a pa

louč

kuja

ko v

íla, p

oleh

oučk

u.M

otýl

kem

se n

echá

vés

tko

lem

kvě

tin, p

odél

cest

.

Zdeň

ka L

ando

Dia

koni

e –

křes

ťans

služ

ba

všem

potř

ebný

m –

pat

ří k

círk

vi o

d sa

méh

oje

jího

počá

tku.

Ježí

š je

nám

kto

mu

skvě

lým

přík

lade

m

– uz

drav

oval

ne

moc

né,

sytil

hlad

ové,

zas

táva

l se

utla

čova

ných

.Ka

ždá

círk

ev m

á ce

lou

řadu

dia

koni

ckýc

ha

char

itativ

ních

zař

ízen

í, za

měř

enýc

h na

pom

oc n

emoc

ným

, sen

iorů

m, d

ětem

bez

dom

ova

apod

. Tak

é na

še c

írkev

měl

a již

od

prvn

ích

let s

vé e

xist

ence

rozv

inut

ou so

ciál

nísl

užbu

. Jej

í čin

nost

byl

a bo

huže

l pře

ruše

napo

roc

e 19

48 a

znov

um

ohla

být

obn

oven

a až

po

roce

19

89.

Dne

šní

Hus

itská

dia

koni

e m

á již

znov

u ce

lou

řadu

stře

dise

k, k

terá

zah

rnuj

ína

př.

tera

peut

ické

díln

ypr

o po

stiž

ené,

hos

pice

,do

mov

y pr

o se

nior

ya

další

. Círk

ev a

le p

omáh

ái

řado

u da

lšíc

h za

řízen

í,za

lože

ných

mim

o rá

mec

Hus

itské

dia

koni

e, n

ebo

snim

i úzc

e sp

olup

racu

je.

Jedn

ím z

nich

je i

Dom

ovna

l ce

sty

Maj

ákv

praž

ské

Mic

hli,

kter

ýle

tos

osla

již

desá

výro

čí s

vé e

xist

ence

. Pr

ovoz

uje

jej

Eku-

men

ická

síť

pro

aktiv

ity m

ladý

ch, k

terá

úzc

esp

olup

racu

je s

mic

hels

kou

nábo

žens

kou

obcí

CČS

H v

e sv

ém so

used

ství

.M

aják

nab

ízí b

ydle

ní m

ladý

m li

dem

, kte

řívy

růst

ali v

děts

kých

dom

ovec

h, a

le v

osm

-ná

cti l

etec

h je

mus

í opu

stit.

Boh

užel

si a

žm

oc č

asto

nev

ědí r

ady

– ne

umí s

i sam

i naj

ítpr

áci,

hosp

odař

it se

svý

mi p

eněz

i, m

ohou

mít

ale

potíž

e is

tako

vým

i věc

mi,

jako

jená

kup

auv

ařen

í jíd

la, v

yprá

ní p

rádl

a –

to v

šese

dět

i učí

vro

diná

ch, ji

mty

to

dove

dnos

ti al

eni

kdo

nepř

edal

. Pr

oto

Maj

ák n

epos

kytu

je j

enby

dlen

í, al

e i

pom

ocv

každ

oden

ním

živ

otě.

Souč

ástí

jejic

h ži

vota

vM

aják

u je

i

řada

spol

ečný

ch a

kcí,

výle

ty,

spor

tová

ní, o

slav

y, p

ro-

tože

soc

iáln

í pra

covn

íci

se j

im s

naží

co

nejv

íce

nahr

adit

chyb

ějíc

í ro

-di

nu.

Také

pr

oto

sem

nozí

do

Maj

áku

rádi

vrac

ejí i

poto

m, c

o se

již

post

avili

na

vlas

tní n

ohy. JK

Dia

ko

nie

Mod

litba

Pane

Bož

e, p

rosí

m tě

za

všec

hny

nem

ocné

, osa

měl

é a

jinak

str

ádaj

ící l

idi

a ta

ké z

a vš

echn

y, k

teří

se ji

m v

ěnuj

í a s

naží

se

jim p

omáh

at.

Am

en

Starý zákon do značné m

íry popisujeboje izraelců proti okolním

národům.

Když konečně po čtyřiceti letech putovánípouští došli do zaslíbené zem

ě, pod ve-dením

Jozua získali sBoží pom

ocí vpod-

statě bez boje Jericho, alev

následujících letech museli

neustále svádět boje sPelištej-

ci, Filištíny adalším

i národy.Proto, když to bylopotřeba, byl v

podstatěkaždý izraelský m

užvojákem

.V

Novém

zákoněse s

vojákysetkávám

e jižv

souvislostis

římskou nad-

vládou avys-

tupují zdetedy vojáciřím

ští. Velmi

známý je

příběh ouz-

dravení set-níkova sluhy,který najdem

enapříklad v

8.kapitole M

a-toušova evan-gelia. Jedensetník přišel

vKafarnaum

kJežíšovi a

prosil jej, aby po-m

ohl jeho ochrnutému sluhovi. Ježíš souh-

lasil, že se na sluhu přijde podívat. Na to

mu setník překvapivě odpověděl: „Pane,

nejsem hoden, abys vešel pod m

oustřechu. Stačí, když řekneš jen slovo

aon se uzdraví. Vždyť ijá

podléhám rozkazům

ajiným

rozkazuji.“ Na to m

u Ježíš řekl,že tak velikou víru u

nikohov

izraeli nenašel. aučinil, jak setník

řekl.Se setníky se Pán Ježíš setkal iv

nej-těžších chvílích svého života. V

Pilá-tově paláci jej bičovali a

vysmívali se

mu, upletli m

u na posměch trnovou

korunu aponižovali jej. Stejně tak

ipři jeho ukřižování. Když však Ježíšzem

řel anastalo zem

ětřesení, vy-děsili se a

řekli: „On byl

opravdu Boží Syn!“ (Matouš

27,54). Setníci také hlí-dali Ježíšův hrob,

Ježíše však neuhlí-dali – usnuli

akdyž seránoprobudili,jeho tělobylopryč.

JK

Povolání v B

ibli 10. V

oják, setník

Nakreslila: Lucie Krajčiříková

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

IK

ŘE

AN

SK

Ý Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

72

Soutěž o tři knihyVypisujte si písm

enka z horní tabulky v pořadí daném čísly v dolní tabulce. Své řešení

nám pošlete na adresu redakce nebo m

ailem na jana.krajcirikova@

ccsh.cz nejpozdějido poloviny září, abychom

tři z vás mohli odm

ěnit knihou – jména výherců

otiskneme v říjnové Cestě.

Blahopřejeme výhercům

z červnového čísla (tajenka: patriarcha):Jaroslava Ptáková z rychnova nad Kněžnou

David D

ibelka z Chrudimi

a Sebastián Hřebačka z Louňovic pod Blaníkem

Moc děkujeme za krásný obrázek Zaslíbená zem

ě od Elišky Svobodové z Kolína

rO

PK

OE

CHr

DJ

íO

NE

KS

Br

íi

TE

ěL

ýV

yN

EP

CL

OU

ži

SP

KU

SD

UE

CHT

NV

PS

a

1945

229

4215

2460

1448

134

5926

4137

449

1751

3012

397

2047

2763

2353

3216

5736

2911

840

546

552

5218

5828

6143

2138

3110

5435

5613

3350

662

2544

3

Ned

ávno

jsem

se

rozh

odl,

že p

o de

lší d

obě

urov

nám

kni

hy v

e sv

é kn

ihov

ně, k

teré

po to

m v

elm

i vol

aly.

Při

této

prá

ci js

em o

bjev

ilřa

du s

vazk

ů, n

a kt

eré

jsem

tém

ěř z

apom

něl.

Mez

i nim

i byl

jede

n, k

terý

ve

mně

vyv

olal

mno

ho p

ěkný

ch v

zpom

ínek

. Šlo

ová

zaný

ročn

ík č

asop

isu

Mla

dý h

lasa

tel z

let 1

938-

39.

Když

jsem

tent

o sv

azek

ote

vřel

, oci

tl js

em s

ena

jedn

ou v

době

, kdy

mně

byl

o je

dená

ct le

t.S

úžas

em js

em s

e tu

set

kal s

příb

ěhy

rych

lých

šípů

, toh

o sl

avné

ho k

lubu

, azá

rove

ň se

mně

vyba

vily

vzp

omín

ky n

a ná

š kl

ub Z

áles

áci,

jeho

žjs

em b

yl te

hdy

člen

em. M

ladý

hla

sate

l měl

bo-

hatý

obs

ah: z

ajím

avé

zprá

vy z

e sv

ěta

izdo

-m

ova,

nap

ínav

é po

vídk

y, a

nekd

oty,

bás

něa

také

lite

rárn

í prá

ce č

tená

řů. J

edna

zpo

víde

k,kt

erou

nap

sal d

vaná

ctile

týM

. Kad

lec

zBr

na,

zvlá

šť z

auja

la, a

tak

vám

ji z

de p

ředk

ládá

m.

Popl

eten

á po

vídk

aBy

li ba

biče

k a

děde

čka,

cha

loup

kova

li v

zůst

avce

ule

sa. B

abič

ek d

říval

štíp

í adě

dečk

a po

lévč

ilava

řu a

buch

la p

ekty

. Měl

i pej

sku

ako

čka

asl

epič

ka a

koho

utku

. Jed

nou

odeš

el le

s do

děde

čka

ach

alou

pka

zůst

ala

sam

a v

babi

čce.

Přiše

l zlo

děj.

Měl

buc

hty

na c

huť.

Tu z

apes

al št

ěk,

zako

hout

al k

okrh

, zak

očka

la m

ňouk

a a

za-

slep

ičko

vala

kda

ka. D

vore

k vy

běhl

na

babi

čku

adě

dečk

oval

na

křik

a. L

es ih

ned

vybě

hlz

děde

čka,

vza

l zlo

děje

na

hůl, t

en se

nár

amně

ulek

l, pře

plot

il sk

oč a

utek

l. Bab

iček

adě

dečk

aby

li rá

di. D

ali m

asov

i pej

ska,

mlíč

ce k

očko

,zr

níčk

ovi s

lepi

čka

ako

hout

ku. a

to je

poh

ádka

konc

e.JK

lez

v k

nih

ov

Nakre

slila:

Lucie

Krajč

iříko

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

IK

ŘE

AN

SK

Ý Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

63

Ja

k t

o b

ylo

ve

sk

ute

čn

osti

Hlo

upý

Hon

za

Nap

adlo

vás

něk

dy, j

ak to

, že

ten

stej

ný H

onza

pro

žil t

olik

dob

ro-

druž

ství

azí

skal

tolik

man

žele

k a

půle

kkr

álov

ství

?N

ejen

, že

by p

otře

bova

l nej

mén

ěpa

desá

t zám

ků, a

by ta

m ty

žen

ské

moh

ly b

ýt s

dost

atke

m ž

ivot

ního

pro

s-to

ru, ž

e by

již

prak

ticky

ovl

ádal

cel

ý sv

ětvč

etně

Orie

ntu

– a

oto

m v

jeho

poh

ád-

kách

nep

adlo

ani

slo

vo –

ale

vše

, jak

odr

aci a

podo

bně,

by

dávn

o vy

hynu

loa

všic

hni v

ládc

i by

dnes

byl

i vla

stně

příb

uzní

, pro

tože

by

měl

i jen

jedn

oho

otce

– H

onzu

.Ja

k to

tedy

byl

o? N

u, v

dobá

ch, k

dy s

eje

ště

drac

i vid

iteln

ě vy

skyt

oval

i aze

mím

nevl

ádli

parla

men

t apr

ezid

enti,

nýb

ržkr

álov

é a

král

ovny

, neb

yla

tele

vize

ani

face

book

, tak

se

lidé

bavi

li jin

ak. S

tejn

ěja

ko d

nes

zesm

ěšňu

jí sv

é pr

ezid

enty

,vš

emož

né m

inis

try,

pre

mié

ry a

soud

cepř

es in

tern

et, t

ehdy

to d

ělal

i pom

ocí d

i-va

deln

ích

her.

Hrá

ly s

e na

zám

cích

ina

nám

ěstíc

h a

kdo

chtě

l, m

ohl p

řijít

apř

í-pa

dně

herc

e od

měn

it ně

jako

u to

um

incí

.D

obro

druž

ství

„Hlo

upéh

o“ s

est

alo

tou

nejž

ádan

ější

sér

iía

herc

i ji p

ak h

ráli

po c

elém

svět

ě. a

vždy

dal

i hlo

upém

uch

lapc

i (hl

avní

pos

tavě

) něj

aké

jmén

o bl

ízké

oné

zem

i.V

Něm

ecku

se

jedn

alo

ohl

oupé

ho H

anse

, vitá

liio

hlou

pého

Vita

, vKo

reji

to b

ylKi

m, v

indi

i rad

ž, v

ang

lii Jo

hn,

vru

sku

hlou

pý iv

ana

vČe

chác

h to

pad

lo p

rávě

na

Hon

zu. K

aždý

, kdo

vid

ěl o

nyhr

y, je

pak

vyp

rávě

l dom

aa

znám

ým tř

eba

na tr

hua

nako

nec

se ro

zšíři

ly ta

k, ž

e se

stal

y ta

kzva

ným

lido

vým

uměn

ím. P

roto

si t

aké

lze

všim

-no

ut, ž

e Šp

aněl

é je

vyp

rávě

jítr

ochu

jina

k. a

le ja

k se

říká

–ko

lik v

ypra

věčů

, tol

ik v

erzí

, že?

Vy, k

dyž

něco

vyp

ráví

te, s

i tak

éob

čas

něco

přik

rášl

íte, n

e?Lu

cie

Kraj

čiří

ková

Nakre

slila:

Luc

ie Kr

ajčiří

ková

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

5

ES

ŤA

NS

Č

AS

OP

IS

P

RO

D

ĚT

I

4

Letos jsm

e se na statku pražské diecézev

Borovnici uVlašim

i sešli od 8. do 22.července ve znam

ení královny Ester.Všechny tři oddíly – dva složené z

dětí odsedm

i do 14 let, jeden sdružující ty nej-m

ladší od čtyř do šesti let – nesly jejíjm

éno – Ester, Hadassa a

Hvězda (překlad

jména Ester). To, že na ně byly patřičně

hrdé, vyjádřily už na začátku tábora přitvorbě krásných oddílových vlajek,později, když si každý účastník m

ohlnabarvit své tričko, ale především

přivšech soutěžích a

hrách, které pro dětibyly připravené.Čekalo nás nejprve opakování tém

atz

předchozích let apak jsm

e se už vrhli navlastní příběh židovské dívky Ester, kteráse stala perskou královnou. N

ejprve vlese

proběhlo hledání vhodných kandidátek,následované soutěží krásy, kde však jas-ným

i favority byli překvapivě chlapci. Na

perském dvoře v

Šúšanu se hodně avy-

braně hodovalo, takže ani letos nemohlo

chybět tradiční vaření na ohni. Oba oddíly

nás tentokrát překvapily mezinárodní

kuchyní – mohli jsm

e ochutnat napříkladkuře á la KFC se skvělým

i hranolkami

nebo sushi či falafel. Soutěže se ovšemúčastnili iti nejm

enší, kteří se svou ve-doucí M

arkétou „uvařili“ lahodný ovocnýsalát a

jahodový koktejl. Nová královna se

musela naučit správně nosit korunu, což

jsme si vyzkoušeli v

závodě sknihou na

hlavě. Velmi zdařilé bylo dram

atickéiliterární ztvárnění napínavého příběhustatečné královny, které odhalilo velkoukreativitu některých táborníků. N

echybělysam

ozřejmě ani bojovky v

lese asoutěže

na hřišti. Vlese jsm

e stavěli Ham

anůvpalác a

vztyčovali kůl, na kterém chtěl

popravit Mordokaje, skončil na něm

ovšem nakonec sám

. Stihli jsm

e také tři výlety – na hrad Český

Šternberk, do vlašimské Pa

raZO

O, kde se

starají ozraněná zvířátka, a

na Farmu

Blaník, kde jsme se vyřádili na veliké tram

-políně nebo při rýžování zlata.Počasí nám

přálo, takže jsme se pom

ěrněčasto m

ohli chodit koupat knedalekém

urybníku Valcha a

stěm

i staršími také přes-

pat jednu noc „pod širákem“.

Líbily se nám táborové ohně se zpíváním

sdoprovodem

kytary, izávěrečný pochods

pochodněmi.

Jemu však předcházela ještě velká oslava –

vždyť bylo nad čím se radovat – královně

Ester se podařilo zachránit židovský lida

my jsm

e prožili celý tábor ve zdraví (svýjim

kou jednoho vymknutého kotníku,

což však zraněná účastnice nesla sneu-

věřitelnou aobdivuhodnou statečností

atrvala na tom

, že se bude nadále účastnitvšech aktivit – což se jí s

pomocí berlí,

vozíčku asilných paží našich vedoucích

dařilo). Naše oslava spočívala v

karnevalu,táborové pouti a

závěrečné hostiny, kterousi děti sam

y připravily. (Na obrázku jsou

vidět dvě zhrdých kuchařek.)

Poslední den jsme ještě napsali a

ukrylivzkazy pro příští tábor, kde, jak doufám

e,se nás znovu sejde co nejvíc dosavadníchúčastníků inových kam

arádů.M

oc děkujeme našim

sponzorům –

Pražské diecézi CČSH, N

áboženské obciCČSH

vPraze 1-Starém

Městě a

Pražskýmvodovodům

akanalizacím

– díky nims

námi m

ohlo opět jet osm dětí ze sociálně

znevýhodněných rodin, včetně jednohochlapce s

autismem

.D

ěkuji také všem vedoucím

za obrovskénasazení a

lásku, se kterou se všem dětem

po dobu tábora věnovali. Doufám

e, že ale-spoň s

některými se budem

e vídatiběhem

roku, nejpozději však zase napříštím

táboře.V

neposlední řadě patří velký dík Pánu Bohuza jeho ochranu nás všech po celou dobutábora!

Jana Krajčiříková

Letní tábor B

orovnice2

017

Centrum Duha vzniklo na podzim roku2010. Na začátku jsme se chtěli věnovatpředevším dětem a mládeži v Libochovi-cích a okolí. Založili jsme Informační cen-trum pro mládež (ICM) a výtvarnoudílnu „Sluníčko“ v prostorách fary. Původně jsme měli 3 dobrovolnice a 2 za-městnance z projektu úřadu práce. Po dvouletech fungování již nebylo možno za-městnat lidi (projekt skončil) a zároveňdobrovolníci již potřebovali pracovat za pe-níze. Souběžně s ICM a „Sluníčkem“ jsmes manželkou provozovali poradenství pro

lidi v nouzi a nejen to. Od roku 2013 fun-guje jen Psychosociální poradna a Poradnapro lidi v nouzi. Psychosociální poradna(zajišťuje Mgr. Barbara Bláhová) nabízíporadenství a poradenskou psychoterapii s cílem pomoci klientům v nalezení no-vých možností, nových náhledů a řešení –k zajištění lepšího a hodnotnějšího života.Poradna pro lidi v nouzi (zajišťuje Mgr. T.Bogdan Bláha) pomáhá osobám v krizik nalezení rychlé a dostupné pomoci, v orientaci v dostupných možnostech soci-ální rehabilitace. Theodor Bogdan Bláha

Ne, brněnská Betanie, křesťanskápomoc, z. ú. (čti: zapsaný ústav) si ne-činí, ba z mnoha důvodů ani nemůžečinit nárok na nějaké výlučné postaveníkryté ®, neboli registrovanou ochrannouznámkou. Vždyť na ten nápad použítpěkného biblického místního jména při-šli tak mnozí!Fakt je, že jsme na ideu založit pod tímjménem v rámci CČSH sociální služby(na něž si dělával kdysi výhradní nárokstát) byli na začátku dokonce drobátkopyšní. Tak jsme se té naší Betanii věno-vali, až se nám nemoudře zdálo, že snadani nemůže služby seniorům, na kteréjsme se specializovali, nikdo dělat lépe.Nechci dnes opakovat známé povídání,

jak se ze sociální poradny a domácíchslužeb stala instituce, která zaměstnávápřes sedmdesát trvalých pracovníkůa hotoví se vybudovat třetí stacionárnízařízení. Spíš bych se chtěla podívat –a podivit – jak se za tu relativně krátkouporevoluční dobu změnil svět. (A myv něm, aniž si to naplno uvědomujeme.)A položit si otázku, na kterou je vlastnětroufalé odpovědět: „Uspěli jsme, zatím?Aspoň v těch základních věcech?“Fakt je, že jsme kdysi nastavovali krité-ria nejen podle svých kusých znalostí,ale také podle svých tehdejších životníchsituací. Tak dr. Eva Mádrová, hlavní„matka zakladatelka“ bojovala za to, abyv chystaném Domě důstojného stáří měl

každý vlastní pokojíček, neboť si nedo-vedla představit, že by s někým sdílelasvé soukromí. A Ing. Jitka Bednářová,která se s neuvěřitelným elánem pustilado boje s úřady i s vlastní přípravou na„ředitelování“, měla představu, že tendomov zabydlí vhodným mixem obyva-telů, kteří jsou sami potřební péče,a těch, co jsou ještě fyzicky zdatnía schopni pomoci těm ostatním, sestřič-kám, nebo i přiložit ruku ke kultivovánínašeho centrálního parčíku. Neboť ma-ximální šetření investičními i provoz-ními náklady, to byl příkaz číslo jedna.Stejně bylo slyšet obrovskou spoustusýčků, kteří nevěřili v realizaci. V jednéfázi mezi ně patřil dokonce i náš šikovnýarchitekt Jiří Skála, na což se přišlov okamžiku, kdy nesouhlasil počet zaři-zovacích předmětů dodaných na stavbu.(Přiznal se, že jednu úpravu prostě ne-promítl do dokumentace, protože my-slel, že na realizaci stejně nedojde.)Takže teď má sestra ředitelka Bednářovájiné priority. K zásadní změně došlonejen na základě získaných zkušeností.Dnem 1. 1. 2007 nastala významná zá-vazná úprava u pobytových zařízení tím,že vstoupil v platnost zákon, zavádějícídomovy pro seniory místo penzionů prodůchodce. Znamená to, že se napříštěpřijímají jen ti klienti, kteří potřebují do-pomoci druhé osoby, a mají proto při-znaný příspěvek na péči. Sestra Bed-nářová se beztak snažila dávat přednostbližnímu ve skutečné nouzi před číslemv pořadníku a vyhovět tam, kde adeptinebo jejich rodinní příslušníci nemělijiné řešení, ale teď jí to vlastně nařizujezákon. Ze dvou bytů původně určenýchpro manželské páry tak vzniklo rozšířeníošetřovací jednotky pro nechodící kli-

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

Český zápas 7č. 33 13. 8. 2017

Centrum duha

betanie není „marque déposée“

Mgr. Theodor Bogdan Bláha, ředitelstřediska Centrum Duha:„Diakonickou prácidělám skoro sedmlet a smyslem toho je pomáhat lidemv nelehkých život-ních situacích.Přeji Husitské dia-konii do budouc-na hodně úspěchůa budování pre-stiže organizaci,která má, co lidem nabídnout.“

Žhavé flamenco ve žhavém odpoledni do Domova důstojného stáří přinesl společně s dcerou Veronikou kytarista Petr Vít. Ovšem největším překvapením byla návštěvatrpělivého falabelly Emila, z níž měli radost zejména klienti z ošetřovatelské jednotky…

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

8 Český zápas č. 33 13. 8. 2017

enty, a z původních 47 samostatnýchbytů jich zůstalo jen 33 – a ostatně seukázalo, že čím hůře se obyvatelé pohy-bují, tím ochotněji přijímají spolubydlí-cího, aby si měli s kým povídat. Naštěstíjsou jednolůžkové pokoje s malou ku-chyňskou linkou a s koupelničkou di-menzovány tak, že ani dvěma tam nenítěsno – hlavně aby si rozuměli, což se nevždy povede napoprvé.Dobrá zpráva je to, že v domově vzniklařada spontánních přátelských vazeb.Bylo by nejlepší, kdybychom právěv našem časopise přinesli záznam z ně-jakého takového přátelského posezenínad odpolední kávou – bylo by to pře-svědčivější svědectví, než nějaký více čiméně obecný článek jako doprovod k fo-tografii, která tady ovšem nesmí chybět.Ale nějak se nám tentokrát nedostáváčasu a místa - možná budeme mít štěstía redakce ČZ nám umožní pokračovánítématu v některém z příštích čísel. Byloby dobré, kdybychom probrali napříkladotázky církevního života a kulturních

příležitostí. Právě tyto oblasti, myslím,patří mezi silné stránky života v Domědůstojného stáří v brněnské městskéčásti Maloměřice. Četná zařízení pro se-niory vypadají nádherně, třeba v Haví-řově mají mramorovou vstupní síň, veŠlapanicích vzdušné prostory zalité slun-cem a hlahol zvonů blízkého poutníhokostela (a v obou případech velmi štědrémagistrátní chlebodárce) – ale i kdyžv Domě důstojného stáří bojují s nedo-statkem místa, a hlavně personálu, mámpocit, že tam panuje stále mimořádněsrdečná atmosféra. Nedostatek pečova-telek i zdravotních sester (či oblíbenýchzdravotních bratrů) je ostatně dán nejentím, že je na trhu práce stále více láka-vějších nabídek, vyžadujících menšípsychické i fyzické vypětí, ale také dnespotřebuje měnící se skladba klientelys narůstajícím počtem těžkých pacientůdost podstatně víc pracovníků než na za-čátku.A ještě bych snad měla z pozice své ně-kdejší samosprávné funkce dosvědčit,

že vedení v průběhu let dokázalo řešiti všemožné složité situace s přehledema podle křesťanských zásad. Ostatněvelmi mnoho pozůstalých volí nabídkukřesťanského rozloučení s těmi, kterýmse v DDS dostalo kompletní, laskavéa poučené hospicové péče. Od saméhozahájení provozu se v naší modlitebněpravidelně konají každou neděli boho-služby CČSH a jednou týdně katolickámše svatá: obřady, které se vžily jakosamozřejmá součást svátečního dne.Dobrá zpráva je i to, že na ně velmičasto chodí obyvatelé bez rozdílu kon-fese. Ba i někteří z těch, kdo u nás trávízávěr svých dnů díky naší výtečné spo-lupráci s Židovskou obcí Brno. Těšímse, že u naznačených významných ob-lastí života v DDS ještě dostanou v ně-jakém příštím příspěvku slovo oby-vatelky. Nebo že bychom měli štěstí nanějakého hovorného obyvatele? Jsouu nás v menšině, ale zdá se, že nejsouutlačováni!

Pavla Váňová

Horizont zahájil svou činnost v roce2001, přičemž otevření centra předchá-zela léta plánů a příprav. A jak už tobývá, zdaleka ne vše se podařilo tak, jakbylo plánováno. Ale v příběhu Horizontuse ukazuje, že když někdy všechny plánynevyjdou, může to být i dobře a může tobýt i projevem Božího požehnání...Idea pobytového zařízení pro seniory,kde by s nimi zároveň bydlelo několikmladých lidí (cíleno bylo především nastudenty teologie), kteří by výměnou zaubytování poskytli svůj čas a prácia v případě potřeby se obyvatelům do-mova věnovali. Mělo jít o jakýsi „vylepšený“ dům s pe-čovatelskou službou. S tímto nápadempřišla Marta Jurková, které měla s pečo-vatelstvím hojnou zkušenost z obdobítotality, kdy nemohla vykonávat své fa-rářské povolání. Pracovala tehdy v ně-kolika domech s pečovatelskou služboua občas se stalo, že po skončení provozutéto služby došlo u některého seniorak nehodě, nejčastěji pádu, a on na pomocmusel čekat do příchodu pečovatelkydruhého dne. A někdy se již nedočkal...Pokud by v domě byl někdo, na koho byse mohl obrátit, nemusely by podobnénehody končit tak tragicky.

Jak toho ale dosáhnout, aby to neúměrněnezdražilo provoz? Řešením mělo být ubytování mladýchlidí, kteří by večer či ve svátek zasáhliv případě potřeby, ale pravidelnou péčiběhem dne by vykonávaly pečovatelky.V ideálním případě by mezi oběma ge-neracemi byl i osobní vztah a přátelství...

Po vzniku Diakonie a misie CČSH zís-kala Marta Jurková pro tento záměr vevýjimečné restituci od Městské částiPraha 2 dům v Belgické ulici, který ve30. letech minulého století církvi „z úctyk Bohu a na paměť choti své Alžběty“věnoval Ing. Jindřich Hovorka. (Jakhlásá památkově chráněna deska natomto domě dodnes.)Bylo ale ještě zapotřebí získat mnoho fi-nančních prostředků na jeho rekon-strukci, což se už bohužel (nebo Bohu

dík?) nepodařilo. Nezbylo než slevitz původních záměrů a velký činžákv centru Prahy vyměnit za vilu na jejímokraji. Z této výměny však zbyly ještěprostředky na její rekonstrukci a přista-vění další části. Zpětně viděno to bylopožehnání. Klidné prostředí Suchdolaplné zeleně je pro seniorské zařízení pří-jemnější než rušné centrum. Také to, žeje Horizont tak malý, považujeme dnesza výhodu. Lépe se tak navazují vztahya pro komunikaci, výměnu informacíatd. je méně lidí spíše výhodou.V květnu roku 2001 byl Horizont ote-vřen. Možnost bydlení v penzionu bylazveřejněna nejdříve v Českém zápase,a proto se jeho obyvatelkami staly větši-nou členky CČSH. Duchovní orientacezřizovatele se pak projevovala nejvíce nazajištění pravidelných biblických hodina bohoslužeb, na něž tehdy chodilyvšechny obyvatelky.„Model soužití generací“, resp. „pohoto-vostní dobrovolnické služby“ v pen-zionu se podařilo zavést a daří se je stáleudržovat. Jen nepatrná část z těchto slu-žeb však byli studenti theologie. A v sou-časné době už zde tyto služby ne-vykonávají studenti, nýbrž ženy ve zra-lém věku, byť o generace mladší nežobyvatelky Horizontu, které bydlí v jed-notkách kolejního typu původně urče-ných pro studenty.

Horizont

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

Český zápas 9č. 33 13. 8. 2017

Hospic je střediskem Husitské diakonie,které vzniklo v Písku v prosinci roku2014. Máme registrované zdravotní a so-ciální služby. Od roku 2017 jsme řádnýmičleny Asociace poskytovatelů hospicovépaliativní péče a Asociace poskytovatelůsociálních služeb ČR.Název Athelas byl vybrán z Tolkienovytrilogie Pán Prstenů. Jde o mýtickou ro-stlinu, která je nenápadná, téměř zapome-nutá a bez ceny. Jen v rukách krále, „tohopravého člověka“ ukáže svou velikou sílua dokáže léčit tělesná zranění i zra-nění duše. I my v našem hospicinechceme naši práci dělat bezvíry a lásky. Chceme být„těmi pravými“, jejichžslužba umírajícím (aplikacekaždé injekce, noční návštěvyči „jen“ bdění s nemocnýmkrátce před jeho smrtí) je proje-

vem úcty, respektu a lásky ke každému,byť nejmenšímu člověku.Náš odborný tým je týmem multidiscipli-nárním, tvoří jej 4 lékaři - dobrovolníci (spaliativní a chirurgickou atestací, atestacíz vnitřního lékařství), 5 zdravotních se-ster, 2 sociální pracovníci, 5 pečovatelek,psycholožka a duchovní z různých církví.Práce by nemohla být vykonávána bezdobrovolníků, kteří pomáhají při pořádáníkulturních či přednáškových akcí.

Nabídka služeb:● zdravotníPoskytujeme specializovanou paliativní

péči terminálně nemocným a umírajícím24 hodin denně NONSTOP v Písku a jehoširším okolí. Smyslem péče je mírnit tě-lesné, duševní a duchovní strádání. Za nej-důležitější považujeme lepší zvládáníbolesti a dalších průvodních jevů termi-nálních stádií onemocnění. Hospicovápéče otevírá prostor pro důstojné dopro-vázení člověka na jeho poslední životnícestě v domácím prostředí bez nutností za-těžujících a často zbytečných hospitali-zací. Každý člověk i jeho potřeby jsou

jiné, naší snahou je se co nejvícepřizpůsobit a najít ideální způ-

sob péče a pomoci. Jsmeschopni zajistit pomoc jaku umírajících, tak také u pe-čujících. Pracujeme jako

celek, tudíž o našem klientovivíme všechny potřebné infor-

mace a můžeme se tak ideálně při-způsobit jeho potřebám. Základem naší

péče je otevřený přístup k informacím.K většímu komfortu nemocných mámek dispozici např. kyslíkové koncentrátory,lineární dávkovače léků, či antidekubitnípomůcky. V naší lékárně najdete tabletovéi injekční formy léků na tišení bolesti, lékyproti dušnosti, nevolnostem, sedativa, in-fuzní roztoky a další. Vše se snažíme fi-nancovat ze svých zdrojů, a zatěžovat takfinanční situaci nemocných co nejméně.V současnosti domácí hospicová péčenení hrazena zdravotními pojišťovnami.Jsme odkázáni na finanční pomoc od sou-kromých osob, firem a nadací. I z tohotodůvodu je nutností, aby se každý náš klient finančně spolupodílel na této péči(250 Kč denně). Cenu se však pokoušímeupravit tak, aby byla v případě opravdo-vého zájmu dostupná každému. Naše péče nekončí úmrtím klienta, s peču-jícími zůstáváme v kontaktu, pořádáme proně Setkávání pozůstalých, které vede našepsycholožka. Snažíme se jim také pomocise zpětným zařazením se do společnosti.Do konce června 2017 jsme uzavřeli 44smluv o domácí hospicové péči, a po-mohli tak více než 150 pečujícím.

● sociální- Poradenství: 3x týdně otevřena bez-platná sociální poradna v prostoráchhospice v Husově sboru v Písku.- Terénní odlehčovací služby- Osobní asistence: péče o osoby se sní-ženou soběstačností, umožňuje člověkužít doma ve vlastní domácnosti živo-tem, který se co nejvíce blíží běžnémustandardu.- Půjčovna pomůcek: konzultace, vy-světlení, předvedení a zapůjčení pomů-cek pro zlepšení komfortu v domácímprostředíZdravotní sestry a sociální pracovnícipřednášejí odborné či laické veřejnosti(zdravotní škola Písek, spolupráces evangelickým projektem Pečuj do-ma). Hospic dlouhodobě spolupracujes Městskou knihovnou v Písku, pořádápřednášky (např. MUDr. Marie Svato-šová), spolupořádá celostátní hospicovékonference v Plzni, podílí se na pří-pravě kulturních akcí na podporu hospi-cové péče (Noc kostelů, koncerty např.Marika Singers atd).

Bc. Zdeněk Herout,ředitel střediska

domácí hospic athelas

Ředitel Bc. Zdeněk Herout„Děkujeme všem, kteří na nás i na-še nemocné myslí v modlitbách a přizasílání finančních darů, za které ku-pujeme převážně lé-ky a zdravotní po-můcky pro naše kli-enty. Husitské diako-nii děkujeme zaposkytnutí zastřešu-jící a lidské pomoci,děkujeme za pocitsounáležitosti, kterýdíky ní zažívámea přejeme jí mnohodalších středisek, která pomohou po-třebným a uvedou do praxe větu „Vírabez skutků je mrtvá“. Děkujeme plzeň-ské diecézi CČSH za její podporu fi-nanční i duchovní. Velmi si vážímetohoto diakonického společenství, kteréudělalo krok kupředu a vyšlo z našichsborů a modliteben k lidem, kteří zaží-vají bolest, trápení a nouzi.“

Cílem a posláním Horizontu však od po-čátku nebylo pouze ubytovávat senioryz řad CČSH. Posláním Horizontu byloa je poskytovat co možná komplexní so-ciální péči, služby a pomoc předevšímseniorům a dospělým občanům s omeze-

nou soběstačností, kteří nepotřebují ne-přetržitou zdravotnickou pomoc a péči,zamezovat jejich sociálnímu vyloučení,poskytnout jim vyhovující prostředí k ži-votu a přiměřené sociální kontakty po-mocí trvalého ubytování v penzionu,

nebo je udržet v jejich stávajícím pro-středí a vztazích pomocí pečovatelskéslužby či stacionáře a nabídnout jim roz-manité a přiměřené aktivity a životníprogram.

Dokončení článku v příštím čísle

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

10 Český zápas č. 33 13. 8. 2017

Ambra je Střediskem Husitské diakoniezaloženým Královéhradeckou diecézí.Jeho vlastním posláním jsou sociálně ak-tivizační služby pro děti, mládež, dospělé,seniory i osoby různými způsoby znevý-hodněné a sociálně vyloučené.Naše aktivity směřují k činnostem ručníchprací jako je šití, vyšívání, háčkování, ple-tení. 6. března jsme uspořádali Den ote-vřených dveří a slavnostní otevření šicídílny. Proběhla také výtvarná dílnička,kde si zájemci mj. mohli vyzkoušet prácis nalepovacími fóliemi, které DS Ambra

dostala darem. Prostory Ambry jsme odbřezna začali využívat pro provoz veřejné(tzv. sdílené) šicí dílny, kde je možné si zanízký poplatek pronajmout pracovní mís-to i se šicím strojem. V dubnu se uskuteč-nily dvě menší kreativní dílny pro dospěléi děti a v květnu pořádáme „Májové šití“– dlouhodobý kurz šití pro začátečníky. Naše středisko začalo spolupracovat s ne-ziskovou organizací Dobrotety. Jejichhlavním cílem je pomáhat dětem a rodi-nám, které se ocitnou v těžké životní si-tuaci a zajistit jim účinnou pomoc, zvláště

pak se zaměřují na péči o maminku a jejípředčasně narozené miminko. Na počátkukvětna s nimi plánujeme uspořádat chari-tativní šití Dobromiminek – usínáčků pronedonošená miminka a jejich maminky. V současné době náboženským obcímnabízíme liturgické textilie – pallu, kor-porál, obaly na štolu, kalich, zpěvníky,Bible, štoly, také je možné šití na zakázkudle potřeb našich sborů a far.Máme radost, že Ambra pomalu nabírá nasíle a snad nejen náboženská obec v HradciKrálové, ale i královéhradecká veřejnostpřijme toto místo jako možnost dalšíhokomunitního života.

Sylva Peková

Domácí hospic Růže je církevní nezis-ková organizace v Blatné na Strakonicku.Naším posláním je podpora a poskytovánídomácí hospicové a paliativní péče, šířenía prosazování úcty k lidskému životu vevšech jeho fázích, respektování důstoj-nosti po celý život člověka, tedy i v jehozávěrečné části. Smyslem péče je zmírnittělesné a duševní strádání a poskytnoutpodporu celé rodině nejen v období umí-rání nemocného, ale i po jeho smrti. Myšlenka na založení domácího hospiceuzrávala v spoluzakladatelce Hance Češ-kové několik let. Jako sestra domácí péčemá s ošetřováním nemocných v domácímprostředí dlouholetou zkušenost. Pokud jíto čas a pracovní vytížení dovolilo, úča-stnila se různých setkání především jiho-českých hospiců. Postupem času se jí po-dařilo nadchnout další osoby ve svém oko-lí. Dostalo se jí podpory od Církve česko-slovenské husitské, která se stala jejímzřizovatelem, donátorem i psychickouoporou. Od září loňského roku všichni zá-

stupci nově vzniklé organizace intenzivněpracují na materiálním, finančním a perso-nálním zajištění. Podařilo se získat pro-story pro kontaktní místo v centru Blatné;pracujeme na dalších povoleních nezbyt-ných pro provoz domácího hospice. Nej-důležitějším úkolem pro letošní rok jeregistrace zdravotnických služeb u Kraj-ského úřadu Jihočeského kraje...Loni na podzim jsme se zúčastnili něko-

lika setkání s veřejností, kde jsme prezen-tovali naše služby, a také s ostatnímijihočeskými hospici – poprvé jako zare-gistrovaná organizace. Vytvořili jsme we-bové stránky a facebookový profil,abychom mohli informovat o dění v ho-spici. Dále se nám podařilo získat povo-lení od Jihočeského kraje na veřejnousbírku. Se zapečetěnou pokladničkoujsme se zúčastnili předvánočních trhů,

kde jsme byli mile překvapeni zájmemblatenských občanů. Číslo sbírkovéhoúčtu je 115-3493740237/0100.Všechny angažované osoby pracovalya pracují jako dobrovolníci bez nároku naodměnu. Počty se průběžně mění dle po-třeby; základem pracovního týmu jsou ře-ditelka a místopředsedkyně.

šárka Čandová

ambra

domácí hospic růže

Domov U Spasitele je jedním z prvníchstředisek Husitské diakonie. Díky úsilí fa-ráře Ivo Šimůnka a finanční podporyz Holandska a dalších podporovatelůa dárců se v roce 1993 podařilo zrekon-struovat dům bývalé zvláštní školy a pro-měnit ho v domov pro seniory s kapacitou30 lůžek. Pod vedením jeho následovníkaJ. Tesaře a současné ředitelky Evy Crhovédošlo k dalšímu rozvoji služeb a také do-stavby, a tím i navýšení kapacity. Poslá-ním střediska je poskytovat odpovídající

podporu a péči všem, kteří z důvodu věku,dlouhodobě nepříznivého zdravotníhostavu a snižující se soběstačnosti již vyža-dují pravidelnou pomoc druhé osoby,a tudíž nemohou již nadále žít ve svémpřirozeném prostředí.Služba vychází z možností, přání a potřebuživatelů a klienti jsou motivováni k čin-nostem, které zlepšují jejich zdravotní stava tím i jejich sociální situaci. Jsou podpo-rováni v kontaktu s rodinou, se společen-ským prostředím a přáteli. Domov je

umístěn v klidném prostředí, poblíž centraFrýdlantu. To napomáhá našim klientůmbýt součástí přirozeného místního spole-čenství, využívat místní instituce a udržo-vat vztahy s rodinou a známými.Okolí Domova tvoří rozlehlá, členitá za-hrada se vzrostlými stromy, kašnou, altányk posezení a parkem. Součástí areálu jekostel CČSH. Duchovní naší církve ko-nají v domově bohoslužby a pobožnostia poskytují pastorační péči. Trvalé ubyto-vání je zde nabízeno 45 klientům, o kterépečuje 30 stálých zaměstnanců.

HZ

domov u Spasitele

Šárka Čandová: „Jsem ředitelkou Do-mácího hospice Růže v Blatné od záříroku 2016. K této myšlence mě dovedlaHanka Češková – sestra domácí péče,která se velmi intenzivně starala o méhodlouhodobě nemocného otce. Postupněmě seznamovala se svou prací a s myšlen-kou na hospic, kterou měla v hlavě jižřadu let. Slovo dalo slovo a tak jsme sepustily do společného projektu. Je tocesta komplikovaná a dlouhá. Věřím, žese nám podaří dosáhnout cíle a projektzrealizovat tak, aby mohl sloužit conejvíce lidem v Blatné a okolí. Velkoupodporu dostáváme od CČSH a přede-vším od Domácího hospice Athelasv Písku. Moc jim za všechno děkujeme.“

Nápad vybudovat na faře Centrum Hláskavznikl někdy v září 2008. Na faru začalychodit děti z okolí, protože tu máme vel-kou zahradu, bazén, pískoviště a hlavněproto, že jsme sami měli v tu dobu maléděti. Mnohokrát jsme pořádali různé dět-ské dny a jiné slavnosti. Vše se odehrávalona zahradě, takže hodně záleželo na po-časí. A tak jsme se rozhodli vytvořit dětemklubovnu. Nakonec z toho vzniklo našeCentrum, a to hlavně díky finanční po-moci Ministerstva školství a finančníhodaru roudnických podnikatelů.Léto 2009 bylo zásadní, protože jsme zadva měsíce dokázali svépomocí (fyzickyvyčerpaní, ale šťastní) nahodit omítky, vy-štukovat, napenetrovat, vymalovat, natřítokna a dveře... podlahu jsme betonovali na-třikrát, protože pořád nechtěla být rovná...Pak přišlo na řadu obkládání, a to nemlu-vím o elektrických kabelech a kanalizaci...

Od té doby uběhlo mnoho času a Hláskouprošlo mnoho dětí. Během prvních dvoulet jsme se profilovali na nízkoprahovoupráci s mládeží a díky tomu získávámekaždý rok finance z dotačních programůměsta. I když nemáme zaměstnance, má-me nadšené dobrovolníky, kteří pod vede-ním místní farářky a pastorační asistentkypřipravují aktivity. Ještě na vysvětlenou – totiž proč je Cen-trum Hláska součástí Husitské diakonie,a ne třeba jen nějakým farním klubem. Jepravdou, že jsme se snažili aktivity pro dětipořádat pod hlavičkou farního úřadu. Alenarazili jsme na velkou zdrženlivost roud-nické veřejnosti i organizací, které vypisujídotační programy. Proto jsme se rozhodlizaložit samostatnou organizaci s vlastní

právní subjektivitou. Celá historie centraje fotograficky zachycená na webovýchstránkách: www.centrum-hlaska.cz.Centrum Hláska funguje jako nízkopra-hové zařízení, což znamená, že může přijítkdokoliv a kdykoliv. Děti se mohou zapo-jit do různých aktivit nebo si zahrát stolníhry, ping-pong, nebo třeba jen poslouchatpísničky na Youtube a povídat si. Některéaktivity po letech přerostli rozměry klu-bovny a staly se z nich celoměstské akce.Mezi ty nejvyhledávanější patří Maso-pustní průvod s veselicí, který je složen asiz dvou set maškar a pravidelně přilákákolem pětiset návštěvníků.Mnoho mladých, kteří k nám přicházejí,jsou z neúplných či špatně fungujícíchrodin, nebo se potýkají s problémy, které si,my dospělí, raději nepředstavujeme (ši-kana, alkoholismus, bezdomovectví, dro-gy). Takové děti převážně hledají podporu,pomoc a stabilní prostředí. Mnozí z nichpak nacházejí v Hlásce druhý domov.Zprvu jsme plánovali, že budeme dětemnabízet hlavně různé kroužky, ale nějakk nám začaly přicházet děti, které místopravidelných kroužků a organizování vol-ného času potřebovaly vyslechnout, po-moct, svěřit se, najít přátele.... Naši práci můžete vidět např. v dokumentuČT dostupném na webu: Příběhy, které světnevidí, škola charity.

Lenka Selčanová

edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy

Český zápas 11č. 33 13. 8. 2017

Kostel sv. Mikulášena Staroměstském náměstí

pondělí 14.8. 2017, 20.00CAMERATA PRAGENSIS ORCHESTRA Aleš Bárta – varhanyJ. S. BACH, G. F. HÄNDEL, A.VIVALDI, W. A. MOZART

úterý 15.8. 2017, 17.00Zuzana Němečková – varhany Věra Likérová – sopránG. CACCINI, J. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART

středa 16.8. 2017, 17.00CANTO CORNO E ORGANOVěra Trojanová – varhanyRadka Kyralová – mezzomezzosopránTomáš Kyral – lesní rohJ. S. BACH, W. A. MOZART, C. FRANCK, G. CACCINI

středa 16.8. 2017, 20.00CONSORTIUM PRAGENSE ORCHESTRAYvona Škvárová – mezzomezzosopránMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART, N. PAGANINI

čtvrtek 17.8. 2017, 17.00František Šťastný – varhanyMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, J. PACHELBEL, D. BUXTEHUDE, C.FRANCK

pátek 18.8. 2017, 17.00Josef Kšica – varhanyTomáš Jindra – basF. SCHUBERT, A. DVOŘÁK, G. VERDI

pátek 18.8. 2017, 20.00VIVALDI ORCHESTRA PRAGA soubor historických nástrojůVáclav Návrat – barokní housleA. VIVALDI, W. A. MOZART, A. DVOŘÁK

sobota 19.8. 2017, 17.00Zuzana Němečková – varhanyPetr Přibyl – violaJ. S. BACH, G. Ph. TELEMANN, W. A. MOZART, C. FRANCK

sobota 19.8. 2017, 20.00CONSORTIUM PRAGENSE ORCHESTRAYvona Škvárová – mezzomezzosopránMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART, N. PAGANINI

neděle 20.8. 2017, 17.00Bohumír Rabas – varhanyIlona Slavíková – mezzomezzosopránJ. S. BACH, C. FRANCK, G. BIZET, A. DVOŘÁK

neděle 20.8. 2017, 20.00PRAGUE STRING ORCHESTRAAdéla Vondráčková - housleVratislav Vlna – hobojW. A. MOZART, J. S. BACH, A. VIVALDI, A. DVOŘÁK

Změna programu vyhrazena.

Placená inzerce

Centrum Hláska – klub pro mládež

Je nám potěšením informovat čtenáře Českého zápasu pravidelně o aktivitách ve Středisku Husitské diakonie Nazaret, které provozuje dvěsociální služby (denní centrum a sociálně terapeutickou dílnu), dvě chráněné dílny (keramickou a textilní) a řadu dalších aktivit včetně diva-delního a tanečního souboru Kukačky. Rádi je opět připomeneme v příštím a rovněž v některém z dalších čísel časopisu, stejně jako dění v Do-mečku v Trhových Svinech a v našich dalších diakonických střediscích, jejichž výčet najdete na zadní straně obálky.

Lenka Selčanová: „Ředitelkou CentraHláska jsem od počátku jeho fungo-vání, tedy téměř deset let. Vybudovatna faře klubovnu pro mladé bylo mýmvelkým přáním. Toužila jsem oživita omladit skomírající farnost, ale takéjsem pozorovala, jak moc my dospělízapomínáme na svá mladá léta. I já sipotřebovala připomenout dětství a mlá-dí, se všemi nerozvážně mladickýminápady, což se díky Centru podařilo.Zprvu jsme plánovali, že budeme dě-tem nabízet různé kroužky a volnoča-sové aktivity, ale nějak k nám začalypřicházet děti, které místo kroužkůa organizování volného času potřebo-valy vyslechnout, pomoct, svěřit se,najít přátele. A tak jsme tu pro ně.“

1) ambra - středisko Husitské diakonie (výtvarná a šicí dílna, sociální poradenství)Ambrožova 728/3,500 02 Hradec Králové, ředitelka Sylva Peková,BBus (Hons), [email protected], www.facebook.com/Ambra, tel.: 732 859 613

2) Centrum duha - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží, sociální poradenství)Náměstí 5. května 53, 411 17 Libochovice, ředitel Mgr. Theodor. B.Bláha, http://icmlibochovice.webnode.cz,[email protected], tel.: 734 578 727

3) Centrum Hláska - středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity s dětmi a mládeží, akce pro veřej-nost) Husovo náměstí 60, 413 01 Roudnice nad Labem, ředitelka ThDr. Lenka Selčanová, [email protected], www.facebook.com/mladeznickyklub.hlaska, tel.: 605 445 739

4) divizna - středisko Husitské diakonie(aktivity pro děti a mládež s handicapem (autismus) a práce s dobro-volníky) Náchodská 382/17, 193 00 Praha 9, ředitelka: Mgr. AlenaŠtrobová, https://www.facebook.com/DiviznaHP/, tel.: 732 636 642, [email protected], www.divizna-pocernice.cz

5) domácí hospic athelas - středisko Husitské diakonie(zdravotní činnost a sociální poradenství)Budějovická 204/13, 397 01 Písek, ředitel střediska Bc. Zdeněk [email protected], tel.: 774 858 487, https://www.facebook.com/Hospic-Athelas, www.hospic-pisek.cz

6) domácí hospic růže - středisko Husitské diakonie(zdravotní činnost a sociální poradenství)Paštická 1008, 388 01 Blatná, ředitelka: Ing. Šárka Čandová, [email protected], tel.: 607 243 279

7) domeček - středisko Husitské diakonie(nízkoprahový klub pro mládež, péče o pěstounské rodiny, chráněnákeramická dílna, sociální poradenství) Branka 588, 374 01 Trhové Sviny, ředitel Karel Zettl,[email protected], www.domecek.org, https://www.facebook.com/keramicka.dilna.domecektel.: 386 322 545, 607 814 868

8) domov u Spasitele - středisko Husitské diakonie(domov pro seniory)Máchova 650, 464 01 Frýdlant v Čechách, ředitelka Eva Crhová, [email protected], tel.: 482 312 376, www.dspasitel.cz

9) Horizont - středisko Husitské diakonie- Centrum služeb pro seniory(penzion pro seniory, pečovatelská služba, volnočasové aktivity proseniory, práce s dobrovolníky),

Na Vrchmezí 8/231, 160 00 Praha - Suchdol, ředitel Jiří Přeučil,http://www.centrumhorizont.cz , [email protected], tel.: 233 101 421, 220 921 242

10) Jordán – středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity s dětmi a mládeží)Joštova 7, 602 00 Brno, ředitelka: Libuše Jarošová,[email protected], tel.: 605 481 048

11) Kabinet Trojzemí - středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity pro seniory, děti a mládež, soci-ální poradenství)Lutherova 496, 463 34 Hrádek nad Nisou, ředitelka: Mgr. HedvikaZimmermannová, tel.: 724 833 688, tel.: 723 255 696https://www.facebook.com/Kabinet-Trojzemi, [email protected]

12) Klub vozíčkářů Trutnov - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží)Úpická 146, 541 01 Trutnov, ředitel Mgr. Jiří Musil, Tomáš Karel,[email protected], tel.: 734 848 914

13) Náruč - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity, středisko plánuje návrat ke svému původníkuzaměření – domácí hospic)Mikulášské náměstí 11,326 00 Plzeň,ředitelka: Mgr. Lenka Felcmanová, [email protected],http://www.naruc-plzen.cz ,https://www.facebook.com/narucplzen, tel.:733 300 455

14) Nazaret - středisko Husitské diakonie(keramická a textilní chráněná dílna, sociální služby a poradenství, akce pro veřejnost)Dílna Podzámčí, Žižkovo nám. 1, 373 12 Borovany,tel.: 736 711 253, 380 123 602, ředitelka: Mgr. Marie Verboon Filipová,[email protected], [email protected],www.nazaret.cz, tel.: 603 175 004

15) Trango - středisko Husitské diakonie(sociální poradenství, středisko ve stádiu transformace)28. října 20, 789 01 Zábřeh, ředitel: Mgr. David Přichystal, [email protected], tel.: 603 297 528

16) u husity - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží)Strakonická 149, 341 01 Horažďovice, ředitel Bc. Samuel Vašín,[email protected], tel.: 604 644 436

17) Zeraf - středisko Husitské diakonie(denní stacionář pro seniory – ve stádiu budování)Sídlo: Úvoz 225/ 1, 664 47 Střelice, Kontakt. Mgr. Anna Štěpánková,[email protected], tel.: 776 388 120

V současné době má Husitská diakonie 17 středisek; jejich činnost a zaměření jsou popsány v jednotlivých článcích,pod názvem je pouze obecné shrnutí.

budeme velice rádi, pokud budete chtít některé ze středisek podpořit.Váš příspěvek můžete zaslat na účet Husitské diakonie: č.u. 164298309/0800,

variabilní symbol 2017+ číslo střediska, do zpráv prosím napište své jméno a město.

18) Husitská diakonie(zastřešuje a koordinuje práci jednotlivých středisek, pořádá humanitární sbírky, realizuje projekty na podporu diakonických aktivit)

Wuchterlova 523/5, 160 00 Praha 6 - Dejvice, tel.: 731 667 410.Ředitelka: Mgr. Hedvika Zimmermannová, hedvika.zimmermannová@ccsh.cz, tel.: 723 255 696,

www.diakonie.ccsh.cz, https://www.facebook.com/Husitska-diakonie-540844349420504/

Střediska Husitské diakonie


Recommended