Týdeník Církve československé husitské
Český zápasRočník: 97 | číslo: 33 | 13. srpna 2017 | Cena: 10 Kč
č. 33 13. 8. 2017
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
2 Český zápas
edITorIal
Milí přátelé, sestry a bratři, diakonickáa sociální služba bližním, které je věno-váno toto vydání časopisu, je již od po-čátků působnosti naší církve její pevnousoučástí. Dnes má již jinou podobu nežv době první republiky. Mění se podle po-třeb i podle možností, které tuto službuohraničují. Vedle činnosti Husitské diako-nie naleznete v naší církvi další sociálníaktivity a projekty realizované nábožen-skými obcemi nebo diecézemi. Toto číslo ČZ nám poskytuje pohled na čin-nost a nabídku středisek Husitské diakonie.Vidíme zde nejen dům nebo penzion pro se-niory, terénní hospice a chráněné dílny proosoby s handicapem, ale také menší stře-diska, která se v prostorách našich far vě-nují práci s dětmi a mládeží a sociálnímuporadenství. Je to vskutku široká paletačinností, které však mají jedno společné –vysoké osobní nasazení a lásku k bližnímutěch, kteří tuto službu poskytují. Mým přáním do budoucna je větší prováza-nost mezi jednotlivými středisky a nábožen-skými obcemi. Toto propojení dobře fun-guje v případě živelných katastrof a po-hrom, při povodních, požáru kostela v Mi-rovicích nebo vytopeného diakonickéhostřediska Duha v Libochovicích; to se vždyukázala velká vlna solidarity a humanitárnía finanční pomoci. I u jednorázových akcí,jako byl prodej zvonků adventní pobožnostinebo hrnku s „husitskými hrdiny“ se námtoto propojení již podařilo navázat. A takvěřím, že se nám do budoucna podaří na-lézt i tuto společnou cestu.Ráda bych poděkovala všem, kteří Husit-skou diakonii a ostatní sociální aktivity pod-porují, finančně či jako dobrovolníci u jed-notlivých aktivit. Těším se na další spolu-práci s vámi. Ať už je to v rámci diakonic-kých projektů či přímo dlouhodobým part-nerstvím s některým z našich diakonickýchstředisek. Přeji vám hojnost Božího požeh-nání a budu ráda, když se naše cesty potkajía my tak budeme moci společně pomocitěm, kdo naši pomoc potřebují.
Hedvika Zimmermannová, ředitelka Husitské diakonie
Mistr Jan Hus v Chotětově již 91 letNO CČSH v Benátkách nad Jizerou bylaschválena výnosem Ministerstva školstvía národní osvěty roku 1923. Právě od to-hoto roku se zde také konají oslavy svátkuMistra Jana Husa. Jak se můžeme dočístv kronice náboženské obce, oslavy kladlydůraz nejen na datum 6. července, spojenézvláště v raně poválečné době často s tá-bory lidu, veřejnou produkcí, projevyz tribun, dobročinnými trhy a průvody ale-gorických vozů, ale také na předcházejícívečer 5. července. Slavení v předvečer svátku v podobě vigi-lie zdůrazňuje jeho souvislost s nejdůleži-tějšími svátky roku, u nichž se formavigilie z respektu k tradici prvotní církvezachovává (Vánoce, Velikonoce, svato-dušní svátky ad.). Oslavy 5. července mí-valy v Benátkách pietnější ráz. Obvykle sekonalo procesí, které v tichosti vyšlo odkaple v zámeckém parku a zamířilo nasportovní hřiště ve Starých Benátkách.Tam bylo promluveno o významu MistraJana Husa a nakonec se zapálila hranice.Již v roce 1926 byla tradice „poutních“ bo-hoslužeb na svátek Mistra Jana Husa spo-jena s nedalekou obcí Chotětov: „Našeobec oslavila památný den bohoslužbamio půl 3. hodině u pomníku M. J. Husa nanáměstí v Chotětově. Ochotou bratra Trčez Chotětova přijel pro naše bratry a sestrys vozem pekařským pan Mráz. Prostranstvípřed pomníkem Husovým a oltář bylyvkusně vyzdobeny a množství lidu sledovalobohoslužby… Po nich zazněly státní hymny.Jen jsme ukončili, strhla se bouřka.“Tolik svědectví z kroniky, zapsané benátec-kým prvofarářem Jaroslavem Krejcárkem.
A jak svátek Mistra Jana Husa u nás sla-víme dnes? I po necelých sto letech seoslavy nadále konají v obci Chotětov, kdese na náměstí před Husovým pomníkemkaždoročně scházejí věřící z Benáteki okolních diaspor. I když se účast již ne-počítá na stovky, přijdou vždy přáteléa příbuzní našich členů, a dokonce i ná-hodní kolemjdoucí. Věřící již nesvážímevozem pekařským, ale dále ochotou našichbratří a sester, kteří k tomu zapůjčují svéautomobily osobní. Namísto pobožností, které probíhaly v po-sledních letech péčí emeritního biskupaRené Hradského, jsme letos slavili poprvébohoslužbou s večeří Páně, která měla podširým nebem krásnou a uvolněnou atmos-féru, zejména když se parčíkem na chotě-tovském náměstí rozezněly první veršepísně „Bože, vylej lásku“. Velký dík patříi chotětovskému starostovi BlahoslavuJírů a paní asistentce Janě Pluhařové, kteřícelou akci podpořili, vyhlásili místnímrozhlasem a zapůjčili lavice k sezenía stůl, jenž posloužil za polní oltář. Tak jako před 91 lety, i letos se končilozpěvem hymny a položením květin k po-mníku. A tak jako před 91 lety, i letos poskončení bohoslužby pěkně sprchlo. Něcose však přece jen změnilo. Husovské bo-hoslužby se u nás již několik let účastníi malý kroužek katolických věřících. Snadje to alespoň skromná předzvěst určitéhonarovnání, které bychom v duchovním ži-votě našeho národa i jednotlivců tolik po-třebovali. Pán Bůh požehnej!
Dalibor Vik,farář v Benátkách nad Jizerou
Týdeník Církve československé husitské.Vydává: Ústřední rada Církve československéhusitské, Wuchterlova 5, 160 00 Praha 6.Vedoucí redaktorka: ThDr. Klára Břeňová, redaktoři: PhDr. Václav Drašnar,Mgr. Ervín Kukuczka, Milan Udržal, grafik. Šéfredaktorka Cesty: Mgr. Jana Krajčiříková. Tel. redakce: 220 398 107; e-mail: [email protected] Tisk: Grafotechna. Distribuce:A.L.L. production s. r. o., F. V. Veselého 15,190 00 Praha 9Redakce si vyhrazuje právo na úpravy a krácení příspěvků. Předplatné a reklamace:Mgr. Jitka Wendlíková, tel.: 220 398 117, e-mail: [email protected]
Ze žIVoTa CírVe
• V pátek 18. 8. se v chebské koncertní síni Sv. Klára uskuteční závěrečný veřejnýkoncert účastníků XXIV. kurzu varhaníků a zpěváků naší církve. Začátek je v 19hodin. V programu v nádherném akustickém prostředí bývalého barokního klášter-ního kostela zazní varhanní skladby, sborové písně období husitského a bratrského,výběr ze mše F. Schuberta Deutsche Messe, zpěvy z Taizé, křesťanské songy aj. Sborúčastníků řídí Z. Kovalčík, Z. Dulajová a K. Michelová. Vstupné dobrovolné. • V sobotu 19. 8. na závěr XXIV. kurzu varhaníků a zpěváků bude v modlitebně sbo-rového domu naší církve na Vrbenského ulici 14 v Chebu sloužena songová liturgie,kterou povede Zdeněk Kovalčík, farář ve Zlíně a vedoucí kurzu. Účastníci při bo-hoslužbě zazpívají křesťanské songy i zpěvy z Taizé. Začátek je v 9.45 hodin. ZK
Zveme na koncert účastníků XXIV. kurzu varhaníkůa zpěváků v Chebu a songovou bohoslužbu
Autorem kresby mořského koníka na titulní straně je Jan Verich.Více informací o autorovi, kresbě i výtvarném motivu najdete na straně 6.
Český zápas 3č. 33 13. 8. 2017
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
„Není rozdílu mezi Židem a Řekem: vždyť je jeden a týž Pánvšech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť každý, kdo vzývájméno Páně bude spasen.“ Řím 10,12-13
Milí přátelé v Kristu, štědrost je charakteristickou vlastností na-šeho Stvořitele. Bůh je šTěDRý ke každému, kdo se k němu ob-rátí. Ani nezáleží na tom, jakého jsme vyznání nebo z kteréhokonce světa pocházíme. Je jeden Bůh, Pán všech, a my jsme stálejen jedno lidstvo na jedné jediné planetě. Možná by stálo za to situto větu opakovat každý večer před usnutím. Někdy totiž mámeproblém právě s Boží štědrostí a s tím, že Bůh je štědrý opravduke komukoliv, kdo ho o to požádá. Každý máme o Bohu a jeho spravedlnosti své vlastní představya jsou chvíle, kdy si myslíme, že by Bůh mohl být k tomu dotyč-nému trochu méně štědrý nebo dokonce, že by místo štědrostimohl někoho třeba zpražit ohněm nebo na něj seslat vítr rozervá-vající hory a tříštící skály. I prorok Elijáš se potýkal s těmito roz-poruplnými pocity, když utekl do pouště před královnou Jezábel,která ho chtěla nechat zabít. Elijáš měl v sobě takový vztek a zlost,že si přál raději zemřít. Posilován andělským pokrmem putoval čty-řicet dnů a nocí pouští, až se nakonec uzavřel do temnoty jeskyněa zřejmě očekával, že to je vše, co mu život může nabídnout. Když tak přemýšlím o Elijášových pocitech, říkám si, kolikrát pro-žíváme stejné niterné bouře, a to nám ani nemusí jít o život. Kolikrátsi myslíme, že jsme na konci svých sil. Kolikrát se uzavíráme dotemnoty svých pomyslných jeskyní stvořených ze zloby, zklamání,vzteku a depresí. Kolik z nás si přímo libuje v takových pocitech.Myslíme si, že nemáme dost síly, abychom z té své jeskyně vylezli,a tak raději sami sebe odsoudíme k temnotě a zmaru. Ale pak přichází na scénu Bůh. Elijášovi říká: „Vyjdi a postav sepřed Hospodinem!“ Vylez z té své temnoty a postav se se všemisvými strachy a zklamáními čelem k tomu, kdo ti dal život. ZačínáBoží škola. Před Elijášem se v tu chvíli objeví silný vítr rozervá-vající hory a tříštící skály, ale Bůh v té smršti není. Objeví se ze-mětřesení, ale Bůh v něm také není. Objeví se oheň, ale ani v němElijáš Boha nenalezne. A pak, po tom všem je slyšet tichý a jemnýhlas, hlas plný lásky a štědrosti, hlas Boží. „Co chceš, Elijáši?“Je to naprosto zásadní životní otázka nejen pro Elijáše, který simyslí, že život pro něj skončil, ale pro každého z nás. Co vlastněchceme? Chceme být šťastní? Zdraví? Bohatí? Chceme být milo-váni? Chceme, aby Bůh trestal lidi páchající zlo a odměňoval tysnaživé a dobré? Chceme nápravu lidských poměrů? Chceme, abyBůh byl přísným vládcem trestajícím každý lidský hřích? Vímevůbec, co chceme? Jak dlouhý by byl seznam toho, co chceme?
A jak dlouhý by byl, kdybychom napsali, co chceme doopravdy,to, bez čeho si nedovedeme představit život ani v té nejtemnějšíjeskyni svých strachů? Je docela možné, že bychom se sešli u jed-noho jediného přání, u přání Boží štědrosti a lásky, lásky, která ob-jímá celý tento různorodý svět a zrcadlí se v mezilidskýchvztazích, u lásky, která nabízí svou pomoc každému, kdo o ni po-žádá, bez ohledu na vyznání či naše nedokonalosti. Tak jako Elijáš, i my po celý svůj život procházíme Boží školou,a učíme se rozpoznávat, co je opravdu důležité. Je to celoživotníproces, který nezávisí na věku ani na inteligenci, jen na tom, jakvelký prostor necháváme Bohu, aby v nás a skrze nás pracoval,jak moc umíme naslouchat tichému a jemnému hlasu v nás. Častoani nemáme šanci tento hlas zaslechnout, protože jsme plní vlast-ního hluku, horlivosti, často chceme uplatňovat svou vlastní spra-vedlnost a třeba nám nedochází, že Bůh má své plány.Říká se, že cesta za poznáním Boha je cestou za poznáním sebesama. Poznat sebe sama a vůbec přijmout sebe, své nitro, strachy,nedokonalosti je pro mnohé lidi téměř nemožné. Jen si zkuste býtchvíli sami se sebou. V tichu. Bez vzruchů okolního světa. Zkustesi vypnout při jízdě autem rádio nebo večerní program v televizia naslouchat jen myšlenkám a pocitům, svému dechu, svému nitru.Pokud to uděláme, možná budeme mít chuť zalézt raději někamdo temné jeskyně, ale i přesto se můžeme spolehnout, že nasamém dně té vlastní temnosti a samoty, ať je jakkoliv hluboká,uslyšíme tichý a jemný hlas toho, kdo nám dal život. A pak pronás začne opravdová Boží škola štědrosti a lásky, při které bu-deme schopni alespoň částečně pochopit, jak nesmírná je hloubkaBožího bohatství, jeho moudrosti a vědění. Jak nevyzpytatelnéjsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty. Vždyť z něhoa skrze něho a pro něho je všechno. Amen. Lenka Selčanová
10. Neděle Po SVaTéM duCHu
Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svouspásu! Hospodine, projevoval jsi své zemi přízeň, úděl Já-kobův jsi změnil. ŽALM 85,8.1
První čtení: 1. Královská 19,9a.11-16.19 Tužby pro dobu po Duchu svatém (III): 2. Za dar posvěcující milosti, abychom jako dědicové Kristoviv duchu a v pravdě Boha uctívali, modleme se k Hospodinu. 3. Aby naše lidsky nedokonalá modlitba byla přesto nebeskémuOtci milá a vlídně jím přijatá, modleme se k Hospodinu. Modlitba před čtením ze sv. Písem: Panovníku, Hospodine, prosíme tě o jasnou mysl k přemýšlenía pevnou vůli ke konání toho, co je správné, abychom žili podletvých přikázání! Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšímeslova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen. Druhé čtení: Římanům 10,8-15 Evangelium: Matouš 14,22-33 Verše k obětování: Žalm 31,15-16 Verše k požehnání: Jonáš 2,6.7b Modlitba k požehnání:Panovníku, Hospodine, děkujeme ti, žes nás při večeři Páně obda-roval nebeskou manou. Dej, ať v síle tohoto pokrmu prospívámea rosteme k věčnému vykoupení! Prosíme o to ve jménu JežíšeKrista, našeho Pána. Amen. Vhodné písně: 11, 64, 83, 133, 143, 148, 177, 283, 289, 291
Náš Pane a Stvořiteli,každý den před nás kladeš mnoho cest, po kterých se můžeme
ubírat, mnoho možností, ze kterých můžeme vybírat.Každý den máme možnost volit mezi dobrem a zlem,
strachem a důvěrou. děkujeme ti za tvou štědrost a trpělivost.Kéž dokážeme alespoň částečně tu lásku a dobrotu,
kterou poznáváme u tebe, přenášet do svého každodenního života.Kéž dokážeme i v těch největších niterných bouřích zachovávat
ve svém srdci dostatek místa pro tvé působení, pro to, aby sis z nás tvořil své opravdové učedníky ke tvé cti a slávě. amen.
boží škola Nad PíSMeM
• Od roku 2006 jsi ředitelkou Diakoniea misie CČSH, nyní Husitské diako-nie. Byl to úkol, který bylo třeba pře-vzít, a musela ses s ním postupněvyrovnávat, nebo jsi cíleně chtěla dělattuto práci?Myslím, že Hospodin naše kroky cíleněvede tam, kde nás chce mít. Když jsemv roce 2006 končila na místě místosta-rostky a přišla tato nabídka, moc jsemse nerozmýšlela. Nutno říci, že našediakonie tehdy procházela poměrně slo-žitým obdobím nejistoty a nedůvěry.O to větší to byla výzva.
• S jakými problémy se naše diako-nická zařízení potýkají?Samozřejmě jsou to finance, asi jakovšude v sociálních službách, a pak je topoměrně velká část administrace. Alemáme skvělé vedení i pracovní týmyjednotlivých středisek, které vždyckydokážou najít cestu dál. Ale šetřita omezovat se nejde pořád, to se pakněkde projeví.
• Po restitucích se údajně řada přispě-vatelů (obce, kraje aj.) stavěla nega-tivně ke spolufinancování provozusociálních zařízení. Je tomu skutečnětak? Pokud ano, daří se propad vyrov-návat a jak?Ano, často na to narážíme napříč repub-likou. Je to vše o trpělivém vysvětlo-vání. I tak jsme ale o některé sponzorypřišli a bylo třeba hledat nové. Připra-vujeme projekty jak pro dotační pro-gramy, tak i pro nadace. Samozřejmě sevšichni ptají, co dává církev a tam násčeká ještě nalézt cestu systémového ře-šení podpory v jednotlivých diecézíchi celé církvi.
• Jaké máš vize a plány do budoucnaty i tvoji kolegové z našich zařízení?Naším cílem je postupné rozšiřovánídiakonických středisek. A s tím je sa-mozřejmě spojen úkol zajistit udrži-
telný model rozvoje na jasných finanč-ních základech.
• Co se ti líbí i nelíbí na Českém zá-pase? Co bychom měli v časopise ak-centovat a co naopak omezit?
Ráda bych tam viděla více krátkých re-portáží s fotografiemi ze života církve,které nejen povzbudí, ale můžou i mo-tivovat k něčemu novému. Ale to jetaké trochu i na spolupráci nás duchov-ních a zástupcích diakonie.
• Co se ti líbí i nelíbí na současném ži-votě církve? Co by měla církev ve svémživotě dělat a co nedělat?Já osobně vnímám církev jako živý or-ganismus, který má vedle svého litur-gického poslání stát na straně těch, kdonaši pomoc potřebují, a to je opravduširoká paleta činností. Od práce se se-niory a dětmi, lidmi s nejrůznějším han-dicapem, poradenství až po zapojení sedo činnosti v institucích, které život ob-čanské společnosti v daném místě pozi-tivně ovlivňují.
Byla bych moc ráda, kdyby se nám po-dařilo více a lépe komunikovat a pře-dávat si zkušenosti z toho, co se námpovedlo. Naše církev má opravdumnoho, co můžeme současnému člo-věku a světu nabídnout, jenom to ne-umíme sdělit tak, aby tomu dnešní lidéporozuměli. To je myslím náš velkýúkol do příštích let. A samozřejmě bych si přála, aby i v dal-ších náboženských obcích vznikalanová diakonická střediska, ať už tobudou poradny a volnočasové klubypro mládež či seniory s handicapemi bez, hospice, pobytová zařízení proseniory nebo jiná forma pomoci těm,kdo naši pomoc potřebují. A v neposlední řadě, aby naše církevi diecéze vyčlenily ze svých rozpočtůdostatek finančních prostředků na pod-poru a rozvoj diakonické činnosti jakonedílné části jejich poslání.
• Máš nějaké vzory z křesťanské sou-časnosti i historie, které tě inspirujív sociální práci a duchovním životě?Mám velké štěstí, že jsem v životě pot-kala mnoho duchovních i laiků, jejichžpráce si vážím a z jejichž života jsemmohla čerpat inspiraci i posilu pro svůjživot i práci. Nebudu jmenovat, byl byto dlouhý seznam, určitě bych na ně-koho zapomněla a bylo by mi to paklíto. Dovol mi místo toho připojit jeden citáta modlitbu: „Mám to, co jsem dal.“A modlitbu: „Bože, dej nám sílu změnitvěci, co změnit můžeme. Pokoru přijmoutvěci, které změnit nemůžeme. A moud-rost toto obojí od sebe rozeznat.“
Děkujeme za rozhovor, citát i modlitbu
VD
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
4 Český zápas č. 33 13. 8. 2017
Máme světu co nabídnout,jen to neumíme sdělit
Mgr. Hedvika Zimmermannová
• Narozena: 1965 v Jablonci nadNisou
• Studium: gymnázium, středníškola sociálně právní, Husitskáteologická fakulta UK, studijnístáže v Berlíně a Mnichově
• Zaměstnání: od roku 1993 dodnesfarářkou v Hrádku nad Nisou, 2002- 2006 místostarostkou města Hrá-dek n. N., od roku 2006 ředitelkouHusitské diakonie
Sociální činnost patří ke křesťanství od jeho počátku. Také naší církev provázejíod jejího vzniku sociální akcenty. Na působení diakonických zařízení i výhledydiakonické práce do budoucna jsme se ptali ředitelky Diakonie a misie CČSH,nyní Husitské diakonie, Mgr. Hedviky Zimmermannové.
Jedním z hlavních znaků křesťanské církve všech dob je spoluse zvěstováním Božího slova a vysluhováním svátostí také dia-konie – služba potřebným. Toto poslání se projevuje v neokázaléslužbě a trpělivé pomoci bližním. Pů-vodním zdrojem a stálým motivemkřesťanské diakonie je Boží láska. Vznik Husitské diakonie – dříve podnázvem „Diakonie a misie CČSH“–tak, jak ji známe v dnešní podobě, sedatuje k roku 1994 a vyplynul z na-léhavé potřeby církve zlepšit situaciv sociální oblasti a zastřešit jednot-livě fungující a vznikající aktivityv náboženských obcích. V počátcíchbyla jednotlivá střediska soustředěnapod samotnou diakonií a postupně seosamostatňovala i po právní stránce.Druhá vlna rozvoje vznikla po roce2007, kdy začala vznikat střediska,která nejsou přímými poskytovatelisociálních služeb, ale věnují se tétočinnosti jinými, především volnočasovými formami. V současné době zastřešuje Husitská diakonie sedmnáct středi-sek, která jsou samostatnými právnickými osobami, organizujecelocírkevní sociální aktivity a spolupracuje s ostatními orga-nizacemi vykonávajícími diakonickou, sociální, zdravotní a pas-torační činnost v rámci CČSH i mimo ni. Nedílnou součástíčinnosti diakonie je i zajištění celocírkevní finanční a materiálnípomoci při živelných katastrofách u nás i v zahraničí. Společně
se středisky a dalšími partnery připravuje projekty, které reali-zují, prezentují a podporují jednotlivé aktivity na pomoc potřeb-ným. Činnost diakonie je ve své institucionální podobě závislá
na státních zákonech a s tím spoje-ným přerozdělování finančních pro-středků. V lidské rovině však stavína nadšení dobrovolníků a podpořejak jednotlivých náboženských obcí,tak i celku církve, bez které by ne-byla schopna plnit svou funkci. Zři-zovatelem Husitské diakonie i jed-notlivých středisek je Církev česko-slovenská husitská. Směr její čin-nosti určuje správní rada, která jesložená ze zástupců jednotlivých
diecézí a středisek a církevní zastupitelstvo. Prostřednictvímstředisek probíhá činnost především v těchto oblastech:péče o seniory - péče o osoby s handicapem - práce s dětmia mládeží - poradenství pro osoby v těžké životní situaci - spo-lupráce s dobrovolníky - práce s veřejností - národní a meziná-rodní spolupráce s partnerskými organizacemi.
HZ
V souvislosti s velkým stoletým jubileem naší církve a 70. vý-ročím svěcení žen jsme připravili několik víceletých projektůa budeme moc rádi, když je budete realizovat společně s námi.• Něžná síla žen - motivační aktivity vedoucí k prezentaci i vět-šímu zapojení žen do veřejného života (besedy, přednášky, se-tkání, workshopy, konference, školení)• Výroční pamětní kniha náboženských obcí a Husitské dia-konie a jejich středisek - časosběrný dokument. Každáobec/středisko má cca 5 stran, kde může popsat svůj aktuálnístav, co se daří, připojit například modlitbu nebo osobní vyznání
a fotografie (elektronicky a v tištěné podobě), kniha poputujez obce do obce podle daného plánu• Husitská farní a diakonická kuchařka - osvědčené receptypro různé příležitosti dle církevního roku, doplněná o tradicek danému období a kapitolami k různým příležitostem: farnízahradní slavnost, den otevřených dveří, oběd pro biskupa, nej-lepší koláč, atd. (v prvním stadiu v elektronické podobě, re-cepty podle daného vzoru s tipy a příběhy). Těšíme se naspolupráci s vámi.
Hedvika Zimmermannová
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
Český zápas 5č. 33 13. 8. 2017
➲
Ilustrační foto: Radek Petrášek
Kabinet Trojzemí
Husitská diakonie
Současné projekty Husitské diakonie
Středisko Kabinet Trojzemí vzniklo nafaře v Hrádku nad Nisou na základě spo-lečných aktivit v rámci příhraničních pro-jektů. Nejdříve jeho činnost zastřešovalaHusitská diakonie a na konci roku 2016získal právní subjektivitu. Vedle kreativ-ních volnočasových aktivit pro děti, ženy
i seniory se věnuje i přeshraniční činnostis osobami s handicapem (setkání, works-hopy, výlety, výstavy) a poradenství i kon-krétní pomoci osobám v sociální nouzi. Kabinet se schází zpravidla jednou týdněa část aktivit je zaměřena na rukodělnoučinnost. Tyto naše výrobky potom přiná-
šejí radost jako dárky dětem (šité hračkydo nemocnice) i starším seniorům v ná-boženské obci a spolcích v regionu. Ak-tivně se zapojujeme i do života městapřípravou vánočních výstav a interaktiv-ních dílen během nejrůznějších slav-ností. Naší největší akcí bylo Husitské
Člověk, který doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jakostrom, který zapustil kořeny u vody. (Jer 17)
Jsme zde, abychom pomáhali těm, kteří si nedokážou sami pomoci.Jsme zde, abychom promlouvali za ty, kdo mají strach promluvit.Jsme zde, abychom ukázali cestu těm, kteří nevědí kudy kam.
ležení, které poskytlo bohatý programsoutěží i vyrábění pro všechny věkovékategorie.
Tím, že je sídlo Kabinetu na hrádeckéfaře, je ovlivněna i naše přeshraničníspolupráce. Poloha v samém srdci Troj-
zemí velmi usnadňuje naši účast na spo-lečných akcích, workshopech a společ-ných projektech s německými i pol-skými partnery. V současné době jsme setaké aktivně zapojili do přípravy mezi-národní publikace Sociální kompas proosoby s handicapem. Dveře Kabinetu jsou otevřeny všem,kteří chtějí objevovat radost ze společen-ství a pomoci druhým.
Hedvika Zimmermannová,ředitelka střediska
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
6 Český zápas č. 33 13. 8. 2017
Středisko Divizna v Horních Počernicíchse stalo součástí Husitské diakonie v lis-topadu 2014. Jsme tedy ještě poměrněčerství a doufáme, že jsme diakonii posi-lou. Naše cíle jsou jednoznačné. Jsmeklub volnočasových aktivit pro dětizdravé a děti se zdravotním postižením.Náš tým tvoří jen dobrovolníci a pod-statný je fakt, že „dobrovolničí“ u nás užžáci základních škol. Před několika letyjsme si povšimli, že pokud se zdravé dítěběžně setkává s dítětem s mentálním,nebo jiným postižením, jejich světy sepřirozeně propojí. Zdravé dítě nezavíráoči před kamarádem, který je jiný. Jeschopné s ním úplně běžně trávit volnýčas. Prožívat nejrůznější aktivity. Dokážemu pomoci a hlavně ho dokonale vnímá.Prvotní nápad vzešel od Bety Cibochové,která působila řadu let jako ředitelka ZŠpraktické a speciální v Bártlově ulicia vnímala, že pečující rodiče potřebujípomoc a jejich děti se zdravotním posti-žením zase sociální kontakt. Zázemí jsmenašli u farářky Evy Cudlínové, která pat-ří k oporám našeho týmu, a předevšímu Hedviky Zimmermannové, ředitelkyHusitské diakonie. Pomáhá nám radoui skutkem, jak se dá. V květnu jsme nahusitské faře na Náchodské ulici otevíralinovou klubovnu, kde můžeme naše akti-
vity rozjet v ještě větším měřítku. Pro oběskupiny dětí připravujeme třeba výtvarnédílničky, cvičení, hry, ale i základy vzdě-lávacích aktivit – péče o zahradu, ku-chyni, základy manuálních dovedností.Vyrážíme i na výlety, nebo na návštěvyvýstav a divadel.
Jsme i samozřejmou součástí různýchdění v městské části. Pravidelně s naší po-mocí počítají organizátoři oblíbené Vete-rán Párty, Divizna sama pořádá setkánís veřejností, adventní koncerty, vítáníprázdnin pro školáky, semináře, nebosportovní odpoledne.
V této chvíli u nás působí zhruba 15 dob-rovolníků a do klubu Divizny pravidelnědochází kolem 30 dětí. Část z nich jezdravých, část trpí mentálním postižením,mezi „Divizňaty“ máme i vozíčkářkua hluchoněmou dívku. Aktuálně je pronás největší výzvou úprava farní zahradytak, aby tu děti společně mohly prožívatvenkovní aktivity. Přicházejí k nám noví kamarádí ze sed-mých, osmých a devátých tříd. Zpočátkuv jejich dětských pohledech cítíte obavy,nejistotu a úzkost. Pojednou se ale osmě-lují, začínají se smát, bavit a potom přijdeprvní nesmělý dotyk… V ten moment užvíme, že máme další opory v týmu. Z těch, kteří u nás jako školáci ze zá-kladky začínali „dobrovolničit“ v prvníchletech, jsou dnes už vysokoškoláci. Stáles námi zůstávají. Říkají, že Divizna jesuper. I jim, zdravým lidem, prý hodněpomohla. Pomohla jim v tom, aby se v ži-votě dokázali najít. Díky našemu klubuprý pochopili, co má opravdový smysl.Moc si vážíme toho, že jedna z těchto na-šich prvních dětských dobrovolnic námpřed časem řekla, že Divizna jí v dobrémzměnila život. Je to i náš cíl.Přejeme si, aby Divizna – Husitská dia-konie – alespoň nepatrným dílkem při-spívala k dobrým změnám v životech lidí.Myslím si, že to vůbec není málo.
Alena štrobová, ředitelka střediska Divizna
divizna – Horní Počernice
Hedvika Zimmermannová: „Jsem ředitelkou Husitské diakonie a farářkou v Hrádku nadNisou. Bylo tedy jenom otázkou času, kdy i v tomto pohraničním městě vznikne střediskonaší diakonie a jakou bude mít formu. A nakonec vzniklo zcela spontánně na základě drob-ných sociálních aktivit a setkávání. Kabinet je společenství, které mi dává mnoho radostia pocitu sounáležitosti. Stále znovu mě ohromuje vstřícnost a ochota pomoci druhým.Jsem přesvědčena o tom, že Kabinet Trojzemí je pro naši náboženskou obec i město po-žehnáním a jeho forma doplňuje činnost naší náboženské obce.“
Titulní stránka časopisu s mořským koníkem je dílem Jana Veri-cha, obdařeného mimořádným výtvarným talentem a nevšednímviděním věcí. Čtenářům ČZ bude možná jeho styl povědomý -jeho pestrobarevná kresba se želvami se již jednou na titulnístránce objevila. Autor své kresby prezentoval během vernisážena faře v Horních Počernicích v květnu 2014. Vernisáž byla sou-částí prezentace projektu „Domu setkávání pro handicapované
děti“ v Horních Počernicích. Správný zoologický název tvora natitulní stránce je koníček mořský. Přestože se jedná o rybu, jižantické kultury si všimly jeho podobnosti se suchozemským sou-putníkem. Koníček je symbolem přátelství a nerozlučného part-nerství, neboť vytváří partnerství na celý život. Zajímavý je i jeho„rodinný život“ a péče o potomky. Samička klade vajíčka do břiš-ního vaku samce, který po několik týdnů chová zárodky uvnitř.Koníček mořský je tak i symbolem otcovství a obětavosti. red
Symbol obětavosti
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
CESTA
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
81
Dne
s se
sna
ším
„eko
logi
ckým
“ ser
iále
mro
zlou
čím
e. Je
ho c
ílem
byl
o uk
ázat
, že
nikd
o z
nás
není
nat
olik
bez
význ
amný
, aby
nem
ohl a
ktiv
ně a
účin
ně p
omoc
i chr
ánit
azl
epšo
vat n
aše
živo
tní p
rost
ředí
. Jed
iné,
co
kto
mu
potř
ebuj
eme,
je p
rávě
neb
ýt lh
oste
j-ný
mi.
Neř
ídit
se h
esle
m „p
o ná
s po
topa
“ –te
ď je
to je
ště
celk
em v
poho
dě a
co b
ude
zapa
desá
t neb
o st
o le
t už
mi m
ůže
být j
edno
.Je
dno
by n
ám to
ale
vžá
dném
příp
adě
být
nem
ělo.
Nem
ůžem
e bu
douc
ím g
ener
acím
odká
zat z
niče
nou
plan
etu.
Zpo
hled
uvě
řícíh
o čl
ověk
a je
to n
apro
sto
jasn
é –
Bůh
nám
náš
svě
t svě
řil d
o op
atro
vání
jako
hosp
odář
ům, k
teří
se b
udou
zod
poví
dat
zto
ho, j
ak d
obře
osv
ěřen
é ho
dnot
y pe
čo-
vali.
Svě
t nen
í naš
ím v
last
nict
vím
, nen
í zdr
o-je
m n
ašeh
o ob
ohac
ení.
Vkn
ihác
h ne
bo fi
lmec
h ex
istu
je c
elá
řada
varu
jícíc
h vi
zí, k
teré
uka
zují,
kam
až
by li
dská
lhos
tejn
ost a
touh
a po
rych
lém
zis
ku m
ohly
dojít
. Urč
itě z
náte
třeb
a fil
m W
all-E
om
além
robo
tovi
, kte
rý z
ůsta
l na
opuš
těné
pla
netě
Zem
i, za
vale
né o
dpad
ky. P
řed
lidsk
oulh
oste
jnos
tí a
honb
ou z
a m
ocí a
zisk
em v
šak
vizi
onář
i var
oval
i už
mno
hem
dřív
– tř
eba
slav
ný s
piso
vate
l Jul
es V
erne
vně
kter
ých
svýc
h ro
mán
ech
(nap
ř. O
celo
vé m
ěsto
).Ve
změm
e si
tato
var
ován
í ksr
dci a
měj
me
na p
amět
i – n
a ka
ždém
zná
s zá
leží
!JK
Co
můž
u ud
ělat
já?
Rada
dev
átá:
Nebu
ďme l
host
ejní Ko
pret
inka
Mal
á ví
la k
opre
tinka
odpo
čívá
, v n
oci s
pink
á.Rá
no o
všem
hon
em v
stan
e,če
še v
lásk
y ro
zcuc
hané
.
Očk
a m
yje
pouz
e v
rose
,no
žky
nech
á je
n ta
k bo
sé.
Zlat
ovlá
ska,
šaty
bílé
,na
krá
sné
se tě
ší c
hvíle
.
Tanč
it bu
de n
a pa
louč
kuja
ko v
íla, p
oleh
oučk
u.M
otýl
kem
se n
echá
vés
tko
lem
kvě
tin, p
odél
cest
.
Zdeň
ka L
ando
vá
Dia
koni
e –
křes
ťans
ká
služ
ba
všem
potř
ebný
m –
pat
ří k
círk
vi o
d sa
méh
oje
jího
počá
tku.
Ježí
š je
nám
kto
mu
skvě
lým
přík
lade
m
– uz
drav
oval
ne
moc
né,
sytil
hlad
ové,
zas
táva
l se
utla
čova
ných
.Ka
ždá
círk
ev m
á ce
lou
řadu
dia
koni
ckýc
ha
char
itativ
ních
zař
ízen
í, za
měř
enýc
h na
pom
oc n
emoc
ným
, sen
iorů
m, d
ětem
bez
dom
ova
apod
. Tak
é na
še c
írkev
měl
a již
od
prvn
ích
let s
vé e
xist
ence
rozv
inut
ou so
ciál
nísl
užbu
. Jej
í čin
nost
byl
a bo
huže
l pře
ruše
napo
roc
e 19
48 a
znov
um
ohla
být
obn
oven
a až
po
roce
19
89.
Dne
šní
Hus
itská
dia
koni
e m
á již
znov
u ce
lou
řadu
stře
dise
k, k
terá
zah
rnuj
ína
př.
tera
peut
ické
díln
ypr
o po
stiž
ené,
hos
pice
,do
mov
y pr
o se
nior
ya
další
. Círk
ev a
le p
omáh
ái
řado
u da
lšíc
h za
řízen
í,za
lože
ných
mim
o rá
mec
Hus
itské
dia
koni
e, n
ebo
snim
i úzc
e sp
olup
racu
je.
Jedn
ím z
nich
je i
Dom
ovna
pů
l ce
sty
Maj
ákv
praž
ské
Mic
hli,
kter
ýle
tos
osla
ví
již
desá
té
výro
čí s
vé e
xist
ence
. Pr
ovoz
uje
jej
Eku-
men
ická
síť
pro
aktiv
ity m
ladý
ch, k
terá
úzc
esp
olup
racu
je s
mic
hels
kou
nábo
žens
kou
obcí
CČS
H v
e sv
ém so
used
ství
.M
aják
nab
ízí b
ydle
ní m
ladý
m li
dem
, kte
řívy
růst
ali v
děts
kých
dom
ovec
h, a
le v
osm
-ná
cti l
etec
h je
mus
í opu
stit.
Boh
užel
si a
žm
oc č
asto
nev
ědí r
ady
– ne
umí s
i sam
i naj
ítpr
áci,
hosp
odař
it se
svý
mi p
eněz
i, m
ohou
mít
ale
potíž
e is
tako
vým
i věc
mi,
jako
jená
kup
auv
ařen
í jíd
la, v
yprá
ní p
rádl
a –
to v
šese
dět
i učí
vro
diná
ch, ji
mty
to
dove
dnos
ti al
eni
kdo
nepř
edal
. Pr
oto
Maj
ák n
epos
kytu
je j
enby
dlen
í, al
e i
pom
ocv
každ
oden
ním
živ
otě.
Souč
ástí
jejic
h ži
vota
vM
aják
u je
i
řada
spol
ečný
ch a
kcí,
výle
ty,
spor
tová
ní, o
slav
y, p
ro-
tože
soc
iáln
í pra
covn
íci
se j
im s
naží
co
nejv
íce
nahr
adit
chyb
ějíc
í ro
-di
nu.
Také
pr
oto
sem
nozí
do
Maj
áku
rádi
vrac
ejí i
poto
m, c
o se
již
post
avili
na
vlas
tní n
ohy. JK
Dia
ko
nie
Mod
litba
Pane
Bož
e, p
rosí
m tě
za
všec
hny
nem
ocné
, osa
měl
é a
jinak
str
ádaj
ící l
idi
a ta
ké z
a vš
echn
y, k
teří
se ji
m v
ěnuj
í a s
naží
se
jim p
omáh
at.
Am
en
Starý zákon do značné m
íry popisujeboje izraelců proti okolním
národům.
Když konečně po čtyřiceti letech putovánípouští došli do zaslíbené zem
ě, pod ve-dením
Jozua získali sBoží pom
ocí vpod-
statě bez boje Jericho, alev
následujících letech museli
neustále svádět boje sPelištej-
ci, Filištíny adalším
i národy.Proto, když to bylopotřeba, byl v
podstatěkaždý izraelský m
užvojákem
.V
Novém
zákoněse s
vojákysetkávám
e jižv
souvislostis
římskou nad-
vládou avys-
tupují zdetedy vojáciřím
ští. Velmi
známý je
příběh ouz-
dravení set-níkova sluhy,který najdem
enapříklad v
8.kapitole M
a-toušova evan-gelia. Jedensetník přišel
vKafarnaum
kJežíšovi a
prosil jej, aby po-m
ohl jeho ochrnutému sluhovi. Ježíš souh-
lasil, že se na sluhu přijde podívat. Na to
mu setník překvapivě odpověděl: „Pane,
nejsem hoden, abys vešel pod m
oustřechu. Stačí, když řekneš jen slovo
aon se uzdraví. Vždyť ijá
podléhám rozkazům
ajiným
rozkazuji.“ Na to m
u Ježíš řekl,že tak velikou víru u
nikohov
izraeli nenašel. aučinil, jak setník
řekl.Se setníky se Pán Ježíš setkal iv
nej-těžších chvílích svého života. V
Pilá-tově paláci jej bičovali a
vysmívali se
mu, upletli m
u na posměch trnovou
korunu aponižovali jej. Stejně tak
ipři jeho ukřižování. Když však Ježíšzem
řel anastalo zem
ětřesení, vy-děsili se a
řekli: „On byl
opravdu Boží Syn!“ (Matouš
27,54). Setníci také hlí-dali Ježíšův hrob,
Ježíše však neuhlí-dali – usnuli
akdyž seránoprobudili,jeho tělobylopryč.
JK
Povolání v B
ibli 10. V
oják, setník
Nakreslila: Lucie Krajčiříková
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
IK
ŘE
SŤ
AN
SK
Ý Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
72
Soutěž o tři knihyVypisujte si písm
enka z horní tabulky v pořadí daném čísly v dolní tabulce. Své řešení
nám pošlete na adresu redakce nebo m
ailem na jana.krajcirikova@
ccsh.cz nejpozdějido poloviny září, abychom
tři z vás mohli odm
ěnit knihou – jména výherců
otiskneme v říjnové Cestě.
Blahopřejeme výhercům
z červnového čísla (tajenka: patriarcha):Jaroslava Ptáková z rychnova nad Kněžnou
David D
ibelka z Chrudimi
a Sebastián Hřebačka z Louňovic pod Blaníkem
Moc děkujeme za krásný obrázek Zaslíbená zem
ě od Elišky Svobodové z Kolína
rO
PK
OE
CHr
Cá
DJ
íO
NE
KS
Eí
Br
íi
OČ
TE
ěL
ýV
yN
EP
CL
OU
ži
SP
Cř
KU
SD
Ná
UE
Bá
CHT
NV
PS
a
1945
229
4215
2460
1448
134
5926
4137
449
1751
3012
397
2047
2763
2353
3216
5736
2911
840
546
552
5218
5828
6143
2138
3110
5435
5613
3350
662
2544
3
Ned
ávno
jsem
se
rozh
odl,
že p
o de
lší d
obě
urov
nám
kni
hy v
e sv
é kn
ihov
ně, k
teré
už
po to
m v
elm
i vol
aly.
Při
této
prá
ci js
em o
bjev
ilřa
du s
vazk
ů, n
a kt
eré
jsem
tém
ěř z
apom
něl.
Mez
i nim
i byl
jede
n, k
terý
ve
mně
vyv
olal
mno
ho p
ěkný
ch v
zpom
ínek
. Šlo
ová
zaný
ročn
ík č
asop
isu
Mla
dý h
lasa
tel z
let 1
938-
39.
Když
jsem
tent
o sv
azek
ote
vřel
, oci
tl js
em s
ena
jedn
ou v
době
, kdy
mně
byl
o je
dená
ct le
t.S
úžas
em js
em s
e tu
set
kal s
příb
ěhy
rych
lých
šípů
, toh
o sl
avné
ho k
lubu
, azá
rove
ň se
mně
vyba
vily
vzp
omín
ky n
a ná
š kl
ub Z
áles
áci,
jeho
žjs
em b
yl te
hdy
člen
em. M
ladý
hla
sate
l měl
bo-
hatý
obs
ah: z
ajím
avé
zprá
vy z
e sv
ěta
izdo
-m
ova,
nap
ínav
é po
vídk
y, a
nekd
oty,
bás
něa
také
lite
rárn
í prá
ce č
tená
řů. J
edna
zpo
víde
k,kt
erou
nap
sal d
vaná
ctile
týM
. Kad
lec
zBr
na,
mě
zvlá
šť z
auja
la, a
tak
vám
ji z
de p
ředk
ládá
m.
Popl
eten
á po
vídk
aBy
li ba
biče
k a
děde
čka,
cha
loup
kova
li v
zůst
avce
ule
sa. B
abič
ek d
říval
štíp
í adě
dečk
a po
lévč
ilava
řu a
buch
la p
ekty
. Měl
i pej
sku
ako
čka
asl
epič
ka a
koho
utku
. Jed
nou
odeš
el le
s do
děde
čka
ach
alou
pka
zůst
ala
sam
a v
babi
čce.
Přiše
l zlo
děj.
Měl
buc
hty
na c
huť.
Tu z
apes
al št
ěk,
zako
hout
al k
okrh
, zak
očka
la m
ňouk
a a
za-
slep
ičko
vala
kda
ka. D
vore
k vy
běhl
na
babi
čku
adě
dečk
oval
na
křik
a. L
es ih
ned
vybě
hlz
děde
čka,
vza
l zlo
děje
na
hůl, t
en se
nár
amně
ulek
l, pře
plot
il sk
oč a
utek
l. Bab
iček
adě
dečk
aby
li rá
di. D
ali m
asov
i pej
ska,
mlíč
ce k
očko
,zr
níčk
ovi s
lepi
čka
ako
hout
ku. a
to je
poh
ádka
konc
e.JK
Ná
lez
v k
nih
ov
ně
Nakre
slila:
Lucie
Krajč
iříko
vá
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
IK
ŘE
SŤ
AN
SK
Ý Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
63
Ja
k t
o b
ylo
ve
sk
ute
čn
osti
Hlo
upý
Hon
za
Nap
adlo
vás
něk
dy, j
ak to
, že
ten
stej
ný H
onza
pro
žil t
olik
dob
ro-
druž
ství
azí
skal
tolik
man
žele
k a
půle
kkr
álov
ství
?N
ejen
, že
by p
otře
bova
l nej
mén
ěpa
desá
t zám
ků, a
by ta
m ty
žen
ské
moh
ly b
ýt s
dost
atke
m ž
ivot
ního
pro
s-to
ru, ž
e by
již
prak
ticky
ovl
ádal
cel
ý sv
ětvč
etně
Orie
ntu
– a
oto
m v
jeho
poh
ád-
kách
nep
adlo
ani
slo
vo –
ale
vše
, jak
odr
aci a
podo
bně,
by
dávn
o vy
hynu
loa
všic
hni v
ládc
i by
dnes
byl
i vla
stně
příb
uzní
, pro
tože
by
měl
i jen
jedn
oho
otce
– H
onzu
.Ja
k to
tedy
byl
o? N
u, v
dobá
ch, k
dy s
eje
ště
drac
i vid
iteln
ě vy
skyt
oval
i aze
mím
nevl
ádli
parla
men
t apr
ezid
enti,
nýb
ržkr
álov
é a
král
ovny
, neb
yla
tele
vize
ani
face
book
, tak
se
lidé
bavi
li jin
ak. S
tejn
ěja
ko d
nes
zesm
ěšňu
jí sv
é pr
ezid
enty
,vš
emož
né m
inis
try,
pre
mié
ry a
soud
cepř
es in
tern
et, t
ehdy
to d
ělal
i pom
ocí d
i-va
deln
ích
her.
Hrá
ly s
e na
zám
cích
ina
nám
ěstíc
h a
kdo
chtě
l, m
ohl p
řijít
apř
í-pa
dně
herc
e od
měn
it ně
jako
u to
um
incí
.D
obro
druž
ství
„Hlo
upéh
o“ s
est
alo
tou
nejž
ádan
ější
sér
iía
herc
i ji p
ak h
ráli
po c
elém
svět
ě. a
vždy
dal
i hlo
upém
uch
lapc
i (hl
avní
pos
tavě
) něj
aké
jmén
o bl
ízké
oné
zem
i.V
Něm
ecku
se
jedn
alo
ohl
oupé
ho H
anse
, vitá
liio
hlou
pého
Vita
, vKo
reji
to b
ylKi
m, v
indi
i rad
ž, v
ang
lii Jo
hn,
vru
sku
hlou
pý iv
ana
vČe
chác
h to
pad
lo p
rávě
na
Hon
zu. K
aždý
, kdo
vid
ěl o
nyhr
y, je
pak
vyp
rávě
l dom
aa
znám
ým tř
eba
na tr
hua
nako
nec
se ro
zšíři
ly ta
k, ž
e se
stal
y ta
kzva
ným
lido
vým
uměn
ím. P
roto
si t
aké
lze
všim
-no
ut, ž
e Šp
aněl
é je
vyp
rávě
jítr
ochu
jina
k. a
le ja
k se
říká
–ko
lik v
ypra
věčů
, tol
ik v
erzí
, že?
Vy, k
dyž
něco
vyp
ráví
te, s
i tak
éob
čas
něco
přik
rášl
íte, n
e?Lu
cie
Kraj
čiří
ková
Nakre
slila:
Luc
ie Kr
ajčiří
ková
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
5
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
4
Letos jsm
e se na statku pražské diecézev
Borovnici uVlašim
i sešli od 8. do 22.července ve znam
ení královny Ester.Všechny tři oddíly – dva složené z
dětí odsedm
i do 14 let, jeden sdružující ty nej-m
ladší od čtyř do šesti let – nesly jejíjm
éno – Ester, Hadassa a
Hvězda (překlad
jména Ester). To, že na ně byly patřičně
hrdé, vyjádřily už na začátku tábora přitvorbě krásných oddílových vlajek,později, když si každý účastník m
ohlnabarvit své tričko, ale především
přivšech soutěžích a
hrách, které pro dětibyly připravené.Čekalo nás nejprve opakování tém
atz
předchozích let apak jsm
e se už vrhli navlastní příběh židovské dívky Ester, kteráse stala perskou královnou. N
ejprve vlese
proběhlo hledání vhodných kandidátek,následované soutěží krásy, kde však jas-ným
i favority byli překvapivě chlapci. Na
perském dvoře v
Šúšanu se hodně avy-
braně hodovalo, takže ani letos nemohlo
chybět tradiční vaření na ohni. Oba oddíly
nás tentokrát překvapily mezinárodní
kuchyní – mohli jsm
e ochutnat napříkladkuře á la KFC se skvělým
i hranolkami
nebo sushi či falafel. Soutěže se ovšemúčastnili iti nejm
enší, kteří se svou ve-doucí M
arkétou „uvařili“ lahodný ovocnýsalát a
jahodový koktejl. Nová královna se
musela naučit správně nosit korunu, což
jsme si vyzkoušeli v
závodě sknihou na
hlavě. Velmi zdařilé bylo dram
atickéiliterární ztvárnění napínavého příběhustatečné královny, které odhalilo velkoukreativitu některých táborníků. N
echybělysam
ozřejmě ani bojovky v
lese asoutěže
na hřišti. Vlese jsm
e stavěli Ham
anůvpalác a
vztyčovali kůl, na kterém chtěl
popravit Mordokaje, skončil na něm
ovšem nakonec sám
. Stihli jsm
e také tři výlety – na hrad Český
Šternberk, do vlašimské Pa
raZO
O, kde se
starají ozraněná zvířátka, a
na Farmu
Blaník, kde jsme se vyřádili na veliké tram
-políně nebo při rýžování zlata.Počasí nám
přálo, takže jsme se pom
ěrněčasto m
ohli chodit koupat knedalekém
urybníku Valcha a
stěm
i staršími také přes-
pat jednu noc „pod širákem“.
Líbily se nám táborové ohně se zpíváním
sdoprovodem
kytary, izávěrečný pochods
pochodněmi.
Jemu však předcházela ještě velká oslava –
vždyť bylo nad čím se radovat – královně
Ester se podařilo zachránit židovský lida
my jsm
e prožili celý tábor ve zdraví (svýjim
kou jednoho vymknutého kotníku,
což však zraněná účastnice nesla sneu-
věřitelnou aobdivuhodnou statečností
atrvala na tom
, že se bude nadále účastnitvšech aktivit – což se jí s
pomocí berlí,
vozíčku asilných paží našich vedoucích
dařilo). Naše oslava spočívala v
karnevalu,táborové pouti a
závěrečné hostiny, kterousi děti sam
y připravily. (Na obrázku jsou
vidět dvě zhrdých kuchařek.)
Poslední den jsme ještě napsali a
ukrylivzkazy pro příští tábor, kde, jak doufám
e,se nás znovu sejde co nejvíc dosavadníchúčastníků inových kam
arádů.M
oc děkujeme našim
sponzorům –
Pražské diecézi CČSH, N
áboženské obciCČSH
vPraze 1-Starém
Městě a
Pražskýmvodovodům
akanalizacím
– díky nims
námi m
ohlo opět jet osm dětí ze sociálně
znevýhodněných rodin, včetně jednohochlapce s
autismem
.D
ěkuji také všem vedoucím
za obrovskénasazení a
lásku, se kterou se všem dětem
po dobu tábora věnovali. Doufám
e, že ale-spoň s
některými se budem
e vídatiběhem
roku, nejpozději však zase napříštím
táboře.V
neposlední řadě patří velký dík Pánu Bohuza jeho ochranu nás všech po celou dobutábora!
Jana Krajčiříková
Letní tábor B
orovnice2
017
Centrum Duha vzniklo na podzim roku2010. Na začátku jsme se chtěli věnovatpředevším dětem a mládeži v Libochovi-cích a okolí. Založili jsme Informační cen-trum pro mládež (ICM) a výtvarnoudílnu „Sluníčko“ v prostorách fary. Původně jsme měli 3 dobrovolnice a 2 za-městnance z projektu úřadu práce. Po dvouletech fungování již nebylo možno za-městnat lidi (projekt skončil) a zároveňdobrovolníci již potřebovali pracovat za pe-níze. Souběžně s ICM a „Sluníčkem“ jsmes manželkou provozovali poradenství pro
lidi v nouzi a nejen to. Od roku 2013 fun-guje jen Psychosociální poradna a Poradnapro lidi v nouzi. Psychosociální poradna(zajišťuje Mgr. Barbara Bláhová) nabízíporadenství a poradenskou psychoterapii s cílem pomoci klientům v nalezení no-vých možností, nových náhledů a řešení –k zajištění lepšího a hodnotnějšího života.Poradna pro lidi v nouzi (zajišťuje Mgr. T.Bogdan Bláha) pomáhá osobám v krizik nalezení rychlé a dostupné pomoci, v orientaci v dostupných možnostech soci-ální rehabilitace. Theodor Bogdan Bláha
Ne, brněnská Betanie, křesťanskápomoc, z. ú. (čti: zapsaný ústav) si ne-činí, ba z mnoha důvodů ani nemůžečinit nárok na nějaké výlučné postaveníkryté ®, neboli registrovanou ochrannouznámkou. Vždyť na ten nápad použítpěkného biblického místního jména při-šli tak mnozí!Fakt je, že jsme na ideu založit pod tímjménem v rámci CČSH sociální služby(na něž si dělával kdysi výhradní nárokstát) byli na začátku dokonce drobátkopyšní. Tak jsme se té naší Betanii věno-vali, až se nám nemoudře zdálo, že snadani nemůže služby seniorům, na kteréjsme se specializovali, nikdo dělat lépe.Nechci dnes opakovat známé povídání,
jak se ze sociální poradny a domácíchslužeb stala instituce, která zaměstnávápřes sedmdesát trvalých pracovníkůa hotoví se vybudovat třetí stacionárnízařízení. Spíš bych se chtěla podívat –a podivit – jak se za tu relativně krátkouporevoluční dobu změnil svět. (A myv něm, aniž si to naplno uvědomujeme.)A položit si otázku, na kterou je vlastnětroufalé odpovědět: „Uspěli jsme, zatím?Aspoň v těch základních věcech?“Fakt je, že jsme kdysi nastavovali krité-ria nejen podle svých kusých znalostí,ale také podle svých tehdejších životníchsituací. Tak dr. Eva Mádrová, hlavní„matka zakladatelka“ bojovala za to, abyv chystaném Domě důstojného stáří měl
každý vlastní pokojíček, neboť si nedo-vedla představit, že by s někým sdílelasvé soukromí. A Ing. Jitka Bednářová,která se s neuvěřitelným elánem pustilado boje s úřady i s vlastní přípravou na„ředitelování“, měla představu, že tendomov zabydlí vhodným mixem obyva-telů, kteří jsou sami potřební péče,a těch, co jsou ještě fyzicky zdatnía schopni pomoci těm ostatním, sestřič-kám, nebo i přiložit ruku ke kultivovánínašeho centrálního parčíku. Neboť ma-ximální šetření investičními i provoz-ními náklady, to byl příkaz číslo jedna.Stejně bylo slyšet obrovskou spoustusýčků, kteří nevěřili v realizaci. V jednéfázi mezi ně patřil dokonce i náš šikovnýarchitekt Jiří Skála, na což se přišlov okamžiku, kdy nesouhlasil počet zaři-zovacích předmětů dodaných na stavbu.(Přiznal se, že jednu úpravu prostě ne-promítl do dokumentace, protože my-slel, že na realizaci stejně nedojde.)Takže teď má sestra ředitelka Bednářovájiné priority. K zásadní změně došlonejen na základě získaných zkušeností.Dnem 1. 1. 2007 nastala významná zá-vazná úprava u pobytových zařízení tím,že vstoupil v platnost zákon, zavádějícídomovy pro seniory místo penzionů prodůchodce. Znamená to, že se napříštěpřijímají jen ti klienti, kteří potřebují do-pomoci druhé osoby, a mají proto při-znaný příspěvek na péči. Sestra Bed-nářová se beztak snažila dávat přednostbližnímu ve skutečné nouzi před číslemv pořadníku a vyhovět tam, kde adeptinebo jejich rodinní příslušníci nemělijiné řešení, ale teď jí to vlastně nařizujezákon. Ze dvou bytů původně určenýchpro manželské páry tak vzniklo rozšířeníošetřovací jednotky pro nechodící kli-
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
Český zápas 7č. 33 13. 8. 2017
Centrum duha
➲
betanie není „marque déposée“
Mgr. Theodor Bogdan Bláha, ředitelstřediska Centrum Duha:„Diakonickou prácidělám skoro sedmlet a smyslem toho je pomáhat lidemv nelehkých život-ních situacích.Přeji Husitské dia-konii do budouc-na hodně úspěchůa budování pre-stiže organizaci,která má, co lidem nabídnout.“
Žhavé flamenco ve žhavém odpoledni do Domova důstojného stáří přinesl společně s dcerou Veronikou kytarista Petr Vít. Ovšem největším překvapením byla návštěvatrpělivého falabelly Emila, z níž měli radost zejména klienti z ošetřovatelské jednotky…
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
8 Český zápas č. 33 13. 8. 2017
enty, a z původních 47 samostatnýchbytů jich zůstalo jen 33 – a ostatně seukázalo, že čím hůře se obyvatelé pohy-bují, tím ochotněji přijímají spolubydlí-cího, aby si měli s kým povídat. Naštěstíjsou jednolůžkové pokoje s malou ku-chyňskou linkou a s koupelničkou di-menzovány tak, že ani dvěma tam nenítěsno – hlavně aby si rozuměli, což se nevždy povede napoprvé.Dobrá zpráva je to, že v domově vzniklařada spontánních přátelských vazeb.Bylo by nejlepší, kdybychom právěv našem časopise přinesli záznam z ně-jakého takového přátelského posezenínad odpolední kávou – bylo by to pře-svědčivější svědectví, než nějaký více čiméně obecný článek jako doprovod k fo-tografii, která tady ovšem nesmí chybět.Ale nějak se nám tentokrát nedostáváčasu a místa - možná budeme mít štěstía redakce ČZ nám umožní pokračovánítématu v některém z příštích čísel. Byloby dobré, kdybychom probrali napříkladotázky církevního života a kulturních
příležitostí. Právě tyto oblasti, myslím,patří mezi silné stránky života v Domědůstojného stáří v brněnské městskéčásti Maloměřice. Četná zařízení pro se-niory vypadají nádherně, třeba v Haví-řově mají mramorovou vstupní síň, veŠlapanicích vzdušné prostory zalité slun-cem a hlahol zvonů blízkého poutníhokostela (a v obou případech velmi štědrémagistrátní chlebodárce) – ale i kdyžv Domě důstojného stáří bojují s nedo-statkem místa, a hlavně personálu, mámpocit, že tam panuje stále mimořádněsrdečná atmosféra. Nedostatek pečova-telek i zdravotních sester (či oblíbenýchzdravotních bratrů) je ostatně dán nejentím, že je na trhu práce stále více láka-vějších nabídek, vyžadujících menšípsychické i fyzické vypětí, ale také dnespotřebuje měnící se skladba klientelys narůstajícím počtem těžkých pacientůdost podstatně víc pracovníků než na za-čátku.A ještě bych snad měla z pozice své ně-kdejší samosprávné funkce dosvědčit,
že vedení v průběhu let dokázalo řešiti všemožné složité situace s přehledema podle křesťanských zásad. Ostatněvelmi mnoho pozůstalých volí nabídkukřesťanského rozloučení s těmi, kterýmse v DDS dostalo kompletní, laskavéa poučené hospicové péče. Od saméhozahájení provozu se v naší modlitebněpravidelně konají každou neděli boho-služby CČSH a jednou týdně katolickámše svatá: obřady, které se vžily jakosamozřejmá součást svátečního dne.Dobrá zpráva je i to, že na ně velmičasto chodí obyvatelé bez rozdílu kon-fese. Ba i někteří z těch, kdo u nás trávízávěr svých dnů díky naší výtečné spo-lupráci s Židovskou obcí Brno. Těšímse, že u naznačených významných ob-lastí života v DDS ještě dostanou v ně-jakém příštím příspěvku slovo oby-vatelky. Nebo že bychom měli štěstí nanějakého hovorného obyvatele? Jsouu nás v menšině, ale zdá se, že nejsouutlačováni!
Pavla Váňová
Horizont zahájil svou činnost v roce2001, přičemž otevření centra předchá-zela léta plánů a příprav. A jak už tobývá, zdaleka ne vše se podařilo tak, jakbylo plánováno. Ale v příběhu Horizontuse ukazuje, že když někdy všechny plánynevyjdou, může to být i dobře a může tobýt i projevem Božího požehnání...Idea pobytového zařízení pro seniory,kde by s nimi zároveň bydlelo několikmladých lidí (cíleno bylo především nastudenty teologie), kteří by výměnou zaubytování poskytli svůj čas a prácia v případě potřeby se obyvatelům do-mova věnovali. Mělo jít o jakýsi „vylepšený“ dům s pe-čovatelskou službou. S tímto nápadempřišla Marta Jurková, které měla s pečo-vatelstvím hojnou zkušenost z obdobítotality, kdy nemohla vykonávat své fa-rářské povolání. Pracovala tehdy v ně-kolika domech s pečovatelskou služboua občas se stalo, že po skončení provozutéto služby došlo u některého seniorak nehodě, nejčastěji pádu, a on na pomocmusel čekat do příchodu pečovatelkydruhého dne. A někdy se již nedočkal...Pokud by v domě byl někdo, na koho byse mohl obrátit, nemusely by podobnénehody končit tak tragicky.
Jak toho ale dosáhnout, aby to neúměrněnezdražilo provoz? Řešením mělo být ubytování mladýchlidí, kteří by večer či ve svátek zasáhliv případě potřeby, ale pravidelnou péčiběhem dne by vykonávaly pečovatelky.V ideálním případě by mezi oběma ge-neracemi byl i osobní vztah a přátelství...
Po vzniku Diakonie a misie CČSH zís-kala Marta Jurková pro tento záměr vevýjimečné restituci od Městské částiPraha 2 dům v Belgické ulici, který ve30. letech minulého století církvi „z úctyk Bohu a na paměť choti své Alžběty“věnoval Ing. Jindřich Hovorka. (Jakhlásá památkově chráněna deska natomto domě dodnes.)Bylo ale ještě zapotřebí získat mnoho fi-nančních prostředků na jeho rekon-strukci, což se už bohužel (nebo Bohu
dík?) nepodařilo. Nezbylo než slevitz původních záměrů a velký činžákv centru Prahy vyměnit za vilu na jejímokraji. Z této výměny však zbyly ještěprostředky na její rekonstrukci a přista-vění další části. Zpětně viděno to bylopožehnání. Klidné prostředí Suchdolaplné zeleně je pro seniorské zařízení pří-jemnější než rušné centrum. Také to, žeje Horizont tak malý, považujeme dnesza výhodu. Lépe se tak navazují vztahya pro komunikaci, výměnu informacíatd. je méně lidí spíše výhodou.V květnu roku 2001 byl Horizont ote-vřen. Možnost bydlení v penzionu bylazveřejněna nejdříve v Českém zápase,a proto se jeho obyvatelkami staly větši-nou členky CČSH. Duchovní orientacezřizovatele se pak projevovala nejvíce nazajištění pravidelných biblických hodina bohoslužeb, na něž tehdy chodilyvšechny obyvatelky.„Model soužití generací“, resp. „pohoto-vostní dobrovolnické služby“ v pen-zionu se podařilo zavést a daří se je stáleudržovat. Jen nepatrná část z těchto slu-žeb však byli studenti theologie. A v sou-časné době už zde tyto služby ne-vykonávají studenti, nýbrž ženy ve zra-lém věku, byť o generace mladší nežobyvatelky Horizontu, které bydlí v jed-notkách kolejního typu původně urče-ných pro studenty.
Horizont
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
Český zápas 9č. 33 13. 8. 2017
Hospic je střediskem Husitské diakonie,které vzniklo v Písku v prosinci roku2014. Máme registrované zdravotní a so-ciální služby. Od roku 2017 jsme řádnýmičleny Asociace poskytovatelů hospicovépaliativní péče a Asociace poskytovatelůsociálních služeb ČR.Název Athelas byl vybrán z Tolkienovytrilogie Pán Prstenů. Jde o mýtickou ro-stlinu, která je nenápadná, téměř zapome-nutá a bez ceny. Jen v rukách krále, „tohopravého člověka“ ukáže svou velikou sílua dokáže léčit tělesná zranění i zra-nění duše. I my v našem hospicinechceme naši práci dělat bezvíry a lásky. Chceme být„těmi pravými“, jejichžslužba umírajícím (aplikacekaždé injekce, noční návštěvyči „jen“ bdění s nemocnýmkrátce před jeho smrtí) je proje-
vem úcty, respektu a lásky ke každému,byť nejmenšímu člověku.Náš odborný tým je týmem multidiscipli-nárním, tvoří jej 4 lékaři - dobrovolníci (spaliativní a chirurgickou atestací, atestacíz vnitřního lékařství), 5 zdravotních se-ster, 2 sociální pracovníci, 5 pečovatelek,psycholožka a duchovní z různých církví.Práce by nemohla být vykonávána bezdobrovolníků, kteří pomáhají při pořádáníkulturních či přednáškových akcí.
Nabídka služeb:● zdravotníPoskytujeme specializovanou paliativní
péči terminálně nemocným a umírajícím24 hodin denně NONSTOP v Písku a jehoširším okolí. Smyslem péče je mírnit tě-lesné, duševní a duchovní strádání. Za nej-důležitější považujeme lepší zvládáníbolesti a dalších průvodních jevů termi-nálních stádií onemocnění. Hospicovápéče otevírá prostor pro důstojné dopro-vázení člověka na jeho poslední životnícestě v domácím prostředí bez nutností za-těžujících a často zbytečných hospitali-zací. Každý člověk i jeho potřeby jsou
jiné, naší snahou je se co nejvícepřizpůsobit a najít ideální způ-
sob péče a pomoci. Jsmeschopni zajistit pomoc jaku umírajících, tak také u pe-čujících. Pracujeme jako
celek, tudíž o našem klientovivíme všechny potřebné infor-
mace a můžeme se tak ideálně při-způsobit jeho potřebám. Základem naší
péče je otevřený přístup k informacím.K většímu komfortu nemocných mámek dispozici např. kyslíkové koncentrátory,lineární dávkovače léků, či antidekubitnípomůcky. V naší lékárně najdete tabletovéi injekční formy léků na tišení bolesti, lékyproti dušnosti, nevolnostem, sedativa, in-fuzní roztoky a další. Vše se snažíme fi-nancovat ze svých zdrojů, a zatěžovat takfinanční situaci nemocných co nejméně.V současnosti domácí hospicová péčenení hrazena zdravotními pojišťovnami.Jsme odkázáni na finanční pomoc od sou-kromých osob, firem a nadací. I z tohotodůvodu je nutností, aby se každý náš klient finančně spolupodílel na této péči(250 Kč denně). Cenu se však pokoušímeupravit tak, aby byla v případě opravdo-vého zájmu dostupná každému. Naše péče nekončí úmrtím klienta, s peču-jícími zůstáváme v kontaktu, pořádáme proně Setkávání pozůstalých, které vede našepsycholožka. Snažíme se jim také pomocise zpětným zařazením se do společnosti.Do konce června 2017 jsme uzavřeli 44smluv o domácí hospicové péči, a po-mohli tak více než 150 pečujícím.
● sociální- Poradenství: 3x týdně otevřena bez-platná sociální poradna v prostoráchhospice v Husově sboru v Písku.- Terénní odlehčovací služby- Osobní asistence: péče o osoby se sní-ženou soběstačností, umožňuje člověkužít doma ve vlastní domácnosti živo-tem, který se co nejvíce blíží běžnémustandardu.- Půjčovna pomůcek: konzultace, vy-světlení, předvedení a zapůjčení pomů-cek pro zlepšení komfortu v domácímprostředíZdravotní sestry a sociální pracovnícipřednášejí odborné či laické veřejnosti(zdravotní škola Písek, spolupráces evangelickým projektem Pečuj do-ma). Hospic dlouhodobě spolupracujes Městskou knihovnou v Písku, pořádápřednášky (např. MUDr. Marie Svato-šová), spolupořádá celostátní hospicovékonference v Plzni, podílí se na pří-pravě kulturních akcí na podporu hospi-cové péče (Noc kostelů, koncerty např.Marika Singers atd).
Bc. Zdeněk Herout,ředitel střediska
domácí hospic athelas
Ředitel Bc. Zdeněk Herout„Děkujeme všem, kteří na nás i na-še nemocné myslí v modlitbách a přizasílání finančních darů, za které ku-pujeme převážně lé-ky a zdravotní po-můcky pro naše kli-enty. Husitské diako-nii děkujeme zaposkytnutí zastřešu-jící a lidské pomoci,děkujeme za pocitsounáležitosti, kterýdíky ní zažívámea přejeme jí mnohodalších středisek, která pomohou po-třebným a uvedou do praxe větu „Vírabez skutků je mrtvá“. Děkujeme plzeň-ské diecézi CČSH za její podporu fi-nanční i duchovní. Velmi si vážímetohoto diakonického společenství, kteréudělalo krok kupředu a vyšlo z našichsborů a modliteben k lidem, kteří zaží-vají bolest, trápení a nouzi.“
Cílem a posláním Horizontu však od po-čátku nebylo pouze ubytovávat senioryz řad CČSH. Posláním Horizontu byloa je poskytovat co možná komplexní so-ciální péči, služby a pomoc předevšímseniorům a dospělým občanům s omeze-
nou soběstačností, kteří nepotřebují ne-přetržitou zdravotnickou pomoc a péči,zamezovat jejich sociálnímu vyloučení,poskytnout jim vyhovující prostředí k ži-votu a přiměřené sociální kontakty po-mocí trvalého ubytování v penzionu,
nebo je udržet v jejich stávajícím pro-středí a vztazích pomocí pečovatelskéslužby či stacionáře a nabídnout jim roz-manité a přiměřené aktivity a životníprogram.
Dokončení článku v příštím čísle
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
10 Český zápas č. 33 13. 8. 2017
Ambra je Střediskem Husitské diakoniezaloženým Královéhradeckou diecézí.Jeho vlastním posláním jsou sociálně ak-tivizační služby pro děti, mládež, dospělé,seniory i osoby různými způsoby znevý-hodněné a sociálně vyloučené.Naše aktivity směřují k činnostem ručníchprací jako je šití, vyšívání, háčkování, ple-tení. 6. března jsme uspořádali Den ote-vřených dveří a slavnostní otevření šicídílny. Proběhla také výtvarná dílnička,kde si zájemci mj. mohli vyzkoušet prácis nalepovacími fóliemi, které DS Ambra
dostala darem. Prostory Ambry jsme odbřezna začali využívat pro provoz veřejné(tzv. sdílené) šicí dílny, kde je možné si zanízký poplatek pronajmout pracovní mís-to i se šicím strojem. V dubnu se uskuteč-nily dvě menší kreativní dílny pro dospěléi děti a v květnu pořádáme „Májové šití“– dlouhodobý kurz šití pro začátečníky. Naše středisko začalo spolupracovat s ne-ziskovou organizací Dobrotety. Jejichhlavním cílem je pomáhat dětem a rodi-nám, které se ocitnou v těžké životní si-tuaci a zajistit jim účinnou pomoc, zvláště
pak se zaměřují na péči o maminku a jejípředčasně narozené miminko. Na počátkukvětna s nimi plánujeme uspořádat chari-tativní šití Dobromiminek – usínáčků pronedonošená miminka a jejich maminky. V současné době náboženským obcímnabízíme liturgické textilie – pallu, kor-porál, obaly na štolu, kalich, zpěvníky,Bible, štoly, také je možné šití na zakázkudle potřeb našich sborů a far.Máme radost, že Ambra pomalu nabírá nasíle a snad nejen náboženská obec v HradciKrálové, ale i královéhradecká veřejnostpřijme toto místo jako možnost dalšíhokomunitního života.
Sylva Peková
Domácí hospic Růže je církevní nezis-ková organizace v Blatné na Strakonicku.Naším posláním je podpora a poskytovánídomácí hospicové a paliativní péče, šířenía prosazování úcty k lidskému životu vevšech jeho fázích, respektování důstoj-nosti po celý život člověka, tedy i v jehozávěrečné části. Smyslem péče je zmírnittělesné a duševní strádání a poskytnoutpodporu celé rodině nejen v období umí-rání nemocného, ale i po jeho smrti. Myšlenka na založení domácího hospiceuzrávala v spoluzakladatelce Hance Češ-kové několik let. Jako sestra domácí péčemá s ošetřováním nemocných v domácímprostředí dlouholetou zkušenost. Pokud jíto čas a pracovní vytížení dovolilo, úča-stnila se různých setkání především jiho-českých hospiců. Postupem času se jí po-dařilo nadchnout další osoby ve svém oko-lí. Dostalo se jí podpory od Církve česko-slovenské husitské, která se stala jejímzřizovatelem, donátorem i psychickouoporou. Od září loňského roku všichni zá-
stupci nově vzniklé organizace intenzivněpracují na materiálním, finančním a perso-nálním zajištění. Podařilo se získat pro-story pro kontaktní místo v centru Blatné;pracujeme na dalších povoleních nezbyt-ných pro provoz domácího hospice. Nej-důležitějším úkolem pro letošní rok jeregistrace zdravotnických služeb u Kraj-ského úřadu Jihočeského kraje...Loni na podzim jsme se zúčastnili něko-
lika setkání s veřejností, kde jsme prezen-tovali naše služby, a také s ostatnímijihočeskými hospici – poprvé jako zare-gistrovaná organizace. Vytvořili jsme we-bové stránky a facebookový profil,abychom mohli informovat o dění v ho-spici. Dále se nám podařilo získat povo-lení od Jihočeského kraje na veřejnousbírku. Se zapečetěnou pokladničkoujsme se zúčastnili předvánočních trhů,
kde jsme byli mile překvapeni zájmemblatenských občanů. Číslo sbírkovéhoúčtu je 115-3493740237/0100.Všechny angažované osoby pracovalya pracují jako dobrovolníci bez nároku naodměnu. Počty se průběžně mění dle po-třeby; základem pracovního týmu jsou ře-ditelka a místopředsedkyně.
šárka Čandová
ambra
domácí hospic růže
Domov U Spasitele je jedním z prvníchstředisek Husitské diakonie. Díky úsilí fa-ráře Ivo Šimůnka a finanční podporyz Holandska a dalších podporovatelůa dárců se v roce 1993 podařilo zrekon-struovat dům bývalé zvláštní školy a pro-měnit ho v domov pro seniory s kapacitou30 lůžek. Pod vedením jeho následovníkaJ. Tesaře a současné ředitelky Evy Crhovédošlo k dalšímu rozvoji služeb a také do-stavby, a tím i navýšení kapacity. Poslá-ním střediska je poskytovat odpovídající
podporu a péči všem, kteří z důvodu věku,dlouhodobě nepříznivého zdravotníhostavu a snižující se soběstačnosti již vyža-dují pravidelnou pomoc druhé osoby,a tudíž nemohou již nadále žít ve svémpřirozeném prostředí.Služba vychází z možností, přání a potřebuživatelů a klienti jsou motivováni k čin-nostem, které zlepšují jejich zdravotní stava tím i jejich sociální situaci. Jsou podpo-rováni v kontaktu s rodinou, se společen-ským prostředím a přáteli. Domov je
umístěn v klidném prostředí, poblíž centraFrýdlantu. To napomáhá našim klientůmbýt součástí přirozeného místního spole-čenství, využívat místní instituce a udržo-vat vztahy s rodinou a známými.Okolí Domova tvoří rozlehlá, členitá za-hrada se vzrostlými stromy, kašnou, altányk posezení a parkem. Součástí areálu jekostel CČSH. Duchovní naší církve ko-nají v domově bohoslužby a pobožnostia poskytují pastorační péči. Trvalé ubyto-vání je zde nabízeno 45 klientům, o kterépečuje 30 stálých zaměstnanců.
HZ
domov u Spasitele
Šárka Čandová: „Jsem ředitelkou Do-mácího hospice Růže v Blatné od záříroku 2016. K této myšlence mě dovedlaHanka Češková – sestra domácí péče,která se velmi intenzivně starala o méhodlouhodobě nemocného otce. Postupněmě seznamovala se svou prací a s myšlen-kou na hospic, kterou měla v hlavě jižřadu let. Slovo dalo slovo a tak jsme sepustily do společného projektu. Je tocesta komplikovaná a dlouhá. Věřím, žese nám podaří dosáhnout cíle a projektzrealizovat tak, aby mohl sloužit conejvíce lidem v Blatné a okolí. Velkoupodporu dostáváme od CČSH a přede-vším od Domácího hospice Athelasv Písku. Moc jim za všechno děkujeme.“
Nápad vybudovat na faře Centrum Hláskavznikl někdy v září 2008. Na faru začalychodit děti z okolí, protože tu máme vel-kou zahradu, bazén, pískoviště a hlavněproto, že jsme sami měli v tu dobu maléděti. Mnohokrát jsme pořádali různé dět-ské dny a jiné slavnosti. Vše se odehrávalona zahradě, takže hodně záleželo na po-časí. A tak jsme se rozhodli vytvořit dětemklubovnu. Nakonec z toho vzniklo našeCentrum, a to hlavně díky finanční po-moci Ministerstva školství a finančníhodaru roudnických podnikatelů.Léto 2009 bylo zásadní, protože jsme zadva měsíce dokázali svépomocí (fyzickyvyčerpaní, ale šťastní) nahodit omítky, vy-štukovat, napenetrovat, vymalovat, natřítokna a dveře... podlahu jsme betonovali na-třikrát, protože pořád nechtěla být rovná...Pak přišlo na řadu obkládání, a to nemlu-vím o elektrických kabelech a kanalizaci...
Od té doby uběhlo mnoho času a Hláskouprošlo mnoho dětí. Během prvních dvoulet jsme se profilovali na nízkoprahovoupráci s mládeží a díky tomu získávámekaždý rok finance z dotačních programůměsta. I když nemáme zaměstnance, má-me nadšené dobrovolníky, kteří pod vede-ním místní farářky a pastorační asistentkypřipravují aktivity. Ještě na vysvětlenou – totiž proč je Cen-trum Hláska součástí Husitské diakonie,a ne třeba jen nějakým farním klubem. Jepravdou, že jsme se snažili aktivity pro dětipořádat pod hlavičkou farního úřadu. Alenarazili jsme na velkou zdrženlivost roud-nické veřejnosti i organizací, které vypisujídotační programy. Proto jsme se rozhodlizaložit samostatnou organizaci s vlastní
právní subjektivitou. Celá historie centraje fotograficky zachycená na webovýchstránkách: www.centrum-hlaska.cz.Centrum Hláska funguje jako nízkopra-hové zařízení, což znamená, že může přijítkdokoliv a kdykoliv. Děti se mohou zapo-jit do různých aktivit nebo si zahrát stolníhry, ping-pong, nebo třeba jen poslouchatpísničky na Youtube a povídat si. Některéaktivity po letech přerostli rozměry klu-bovny a staly se z nich celoměstské akce.Mezi ty nejvyhledávanější patří Maso-pustní průvod s veselicí, který je složen asiz dvou set maškar a pravidelně přilákákolem pětiset návštěvníků.Mnoho mladých, kteří k nám přicházejí,jsou z neúplných či špatně fungujícíchrodin, nebo se potýkají s problémy, které si,my dospělí, raději nepředstavujeme (ši-kana, alkoholismus, bezdomovectví, dro-gy). Takové děti převážně hledají podporu,pomoc a stabilní prostředí. Mnozí z nichpak nacházejí v Hlásce druhý domov.Zprvu jsme plánovali, že budeme dětemnabízet hlavně různé kroužky, ale nějakk nám začaly přicházet děti, které místopravidelných kroužků a organizování vol-ného času potřebovaly vyslechnout, po-moct, svěřit se, najít přátele.... Naši práci můžete vidět např. v dokumentuČT dostupném na webu: Příběhy, které světnevidí, škola charity.
Lenka Selčanová
edITorIal • Ze žIVoTa CírKVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: dIaKoNICKé a SoCIálNí SlužbyPro děTI • TéMa MěSíCe • ZPráVy
Český zápas 11č. 33 13. 8. 2017
Kostel sv. Mikulášena Staroměstském náměstí
pondělí 14.8. 2017, 20.00CAMERATA PRAGENSIS ORCHESTRA Aleš Bárta – varhanyJ. S. BACH, G. F. HÄNDEL, A.VIVALDI, W. A. MOZART
úterý 15.8. 2017, 17.00Zuzana Němečková – varhany Věra Likérová – sopránG. CACCINI, J. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART
středa 16.8. 2017, 17.00CANTO CORNO E ORGANOVěra Trojanová – varhanyRadka Kyralová – mezzomezzosopránTomáš Kyral – lesní rohJ. S. BACH, W. A. MOZART, C. FRANCK, G. CACCINI
středa 16.8. 2017, 20.00CONSORTIUM PRAGENSE ORCHESTRAYvona Škvárová – mezzomezzosopránMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART, N. PAGANINI
čtvrtek 17.8. 2017, 17.00František Šťastný – varhanyMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, J. PACHELBEL, D. BUXTEHUDE, C.FRANCK
pátek 18.8. 2017, 17.00Josef Kšica – varhanyTomáš Jindra – basF. SCHUBERT, A. DVOŘÁK, G. VERDI
pátek 18.8. 2017, 20.00VIVALDI ORCHESTRA PRAGA soubor historických nástrojůVáclav Návrat – barokní housleA. VIVALDI, W. A. MOZART, A. DVOŘÁK
sobota 19.8. 2017, 17.00Zuzana Němečková – varhanyPetr Přibyl – violaJ. S. BACH, G. Ph. TELEMANN, W. A. MOZART, C. FRANCK
sobota 19.8. 2017, 20.00CONSORTIUM PRAGENSE ORCHESTRAYvona Škvárová – mezzomezzosopránMiroslav Laštovka – trubkaJ. S. BACH, A. VIVALDI, W. A. MOZART, N. PAGANINI
neděle 20.8. 2017, 17.00Bohumír Rabas – varhanyIlona Slavíková – mezzomezzosopránJ. S. BACH, C. FRANCK, G. BIZET, A. DVOŘÁK
neděle 20.8. 2017, 20.00PRAGUE STRING ORCHESTRAAdéla Vondráčková - housleVratislav Vlna – hobojW. A. MOZART, J. S. BACH, A. VIVALDI, A. DVOŘÁK
Změna programu vyhrazena.
Placená inzerce
Centrum Hláska – klub pro mládež
Je nám potěšením informovat čtenáře Českého zápasu pravidelně o aktivitách ve Středisku Husitské diakonie Nazaret, které provozuje dvěsociální služby (denní centrum a sociálně terapeutickou dílnu), dvě chráněné dílny (keramickou a textilní) a řadu dalších aktivit včetně diva-delního a tanečního souboru Kukačky. Rádi je opět připomeneme v příštím a rovněž v některém z dalších čísel časopisu, stejně jako dění v Do-mečku v Trhových Svinech a v našich dalších diakonických střediscích, jejichž výčet najdete na zadní straně obálky.
Lenka Selčanová: „Ředitelkou CentraHláska jsem od počátku jeho fungo-vání, tedy téměř deset let. Vybudovatna faře klubovnu pro mladé bylo mýmvelkým přáním. Toužila jsem oživita omladit skomírající farnost, ale takéjsem pozorovala, jak moc my dospělízapomínáme na svá mladá léta. I já sipotřebovala připomenout dětství a mlá-dí, se všemi nerozvážně mladickýminápady, což se díky Centru podařilo.Zprvu jsme plánovali, že budeme dě-tem nabízet různé kroužky a volnoča-sové aktivity, ale nějak k nám začalypřicházet děti, které místo kroužkůa organizování volného času potřebo-valy vyslechnout, pomoct, svěřit se,najít přátele. A tak jsme tu pro ně.“
1) ambra - středisko Husitské diakonie (výtvarná a šicí dílna, sociální poradenství)Ambrožova 728/3,500 02 Hradec Králové, ředitelka Sylva Peková,BBus (Hons), [email protected], www.facebook.com/Ambra, tel.: 732 859 613
2) Centrum duha - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží, sociální poradenství)Náměstí 5. května 53, 411 17 Libochovice, ředitel Mgr. Theodor. B.Bláha, http://icmlibochovice.webnode.cz,[email protected], tel.: 734 578 727
3) Centrum Hláska - středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity s dětmi a mládeží, akce pro veřej-nost) Husovo náměstí 60, 413 01 Roudnice nad Labem, ředitelka ThDr. Lenka Selčanová, [email protected], www.facebook.com/mladeznickyklub.hlaska, tel.: 605 445 739
4) divizna - středisko Husitské diakonie(aktivity pro děti a mládež s handicapem (autismus) a práce s dobro-volníky) Náchodská 382/17, 193 00 Praha 9, ředitelka: Mgr. AlenaŠtrobová, https://www.facebook.com/DiviznaHP/, tel.: 732 636 642, [email protected], www.divizna-pocernice.cz
5) domácí hospic athelas - středisko Husitské diakonie(zdravotní činnost a sociální poradenství)Budějovická 204/13, 397 01 Písek, ředitel střediska Bc. Zdeněk [email protected], tel.: 774 858 487, https://www.facebook.com/Hospic-Athelas, www.hospic-pisek.cz
6) domácí hospic růže - středisko Husitské diakonie(zdravotní činnost a sociální poradenství)Paštická 1008, 388 01 Blatná, ředitelka: Ing. Šárka Čandová, [email protected], tel.: 607 243 279
7) domeček - středisko Husitské diakonie(nízkoprahový klub pro mládež, péče o pěstounské rodiny, chráněnákeramická dílna, sociální poradenství) Branka 588, 374 01 Trhové Sviny, ředitel Karel Zettl,[email protected], www.domecek.org, https://www.facebook.com/keramicka.dilna.domecektel.: 386 322 545, 607 814 868
8) domov u Spasitele - středisko Husitské diakonie(domov pro seniory)Máchova 650, 464 01 Frýdlant v Čechách, ředitelka Eva Crhová, [email protected], tel.: 482 312 376, www.dspasitel.cz
9) Horizont - středisko Husitské diakonie- Centrum služeb pro seniory(penzion pro seniory, pečovatelská služba, volnočasové aktivity proseniory, práce s dobrovolníky),
Na Vrchmezí 8/231, 160 00 Praha - Suchdol, ředitel Jiří Přeučil,http://www.centrumhorizont.cz , [email protected], tel.: 233 101 421, 220 921 242
10) Jordán – středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity s dětmi a mládeží)Joštova 7, 602 00 Brno, ředitelka: Libuše Jarošová,[email protected], tel.: 605 481 048
11) Kabinet Trojzemí - středisko Husitské diakonie(volnočasové a vzdělávací aktivity pro seniory, děti a mládež, soci-ální poradenství)Lutherova 496, 463 34 Hrádek nad Nisou, ředitelka: Mgr. HedvikaZimmermannová, tel.: 724 833 688, tel.: 723 255 696https://www.facebook.com/Kabinet-Trojzemi, [email protected]
12) Klub vozíčkářů Trutnov - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží)Úpická 146, 541 01 Trutnov, ředitel Mgr. Jiří Musil, Tomáš Karel,[email protected], tel.: 734 848 914
13) Náruč - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity, středisko plánuje návrat ke svému původníkuzaměření – domácí hospic)Mikulášské náměstí 11,326 00 Plzeň,ředitelka: Mgr. Lenka Felcmanová, [email protected],http://www.naruc-plzen.cz ,https://www.facebook.com/narucplzen, tel.:733 300 455
14) Nazaret - středisko Husitské diakonie(keramická a textilní chráněná dílna, sociální služby a poradenství, akce pro veřejnost)Dílna Podzámčí, Žižkovo nám. 1, 373 12 Borovany,tel.: 736 711 253, 380 123 602, ředitelka: Mgr. Marie Verboon Filipová,[email protected], [email protected],www.nazaret.cz, tel.: 603 175 004
15) Trango - středisko Husitské diakonie(sociální poradenství, středisko ve stádiu transformace)28. října 20, 789 01 Zábřeh, ředitel: Mgr. David Přichystal, [email protected], tel.: 603 297 528
16) u husity - středisko Husitské diakonie(volnočasové aktivity s dětmi a mládeží)Strakonická 149, 341 01 Horažďovice, ředitel Bc. Samuel Vašín,[email protected], tel.: 604 644 436
17) Zeraf - středisko Husitské diakonie(denní stacionář pro seniory – ve stádiu budování)Sídlo: Úvoz 225/ 1, 664 47 Střelice, Kontakt. Mgr. Anna Štěpánková,[email protected], tel.: 776 388 120
V současné době má Husitská diakonie 17 středisek; jejich činnost a zaměření jsou popsány v jednotlivých článcích,pod názvem je pouze obecné shrnutí.
budeme velice rádi, pokud budete chtít některé ze středisek podpořit.Váš příspěvek můžete zaslat na účet Husitské diakonie: č.u. 164298309/0800,
variabilní symbol 2017+ číslo střediska, do zpráv prosím napište své jméno a město.
18) Husitská diakonie(zastřešuje a koordinuje práci jednotlivých středisek, pořádá humanitární sbírky, realizuje projekty na podporu diakonických aktivit)
Wuchterlova 523/5, 160 00 Praha 6 - Dejvice, tel.: 731 667 410.Ředitelka: Mgr. Hedvika Zimmermannová, hedvika.zimmermannová@ccsh.cz, tel.: 723 255 696,
www.diakonie.ccsh.cz, https://www.facebook.com/Husitska-diakonie-540844349420504/
Střediska Husitské diakonie