MYTICKÁ KRÉTA

Obrazem: Nejkrásnější hotely

PELJEŠAC, „ostrov kapitánů“

CESTOVÁNÍŘ Í J EN / 2010 P O D Í V E J T E S E S N Á M I D O C E L É H O S V Ě T A !

Rumunsko, země, kde sezastavil čas…

NENECHTE SI UJÍT SUPER ČLÁNKY V DALŠÍCH RUBRIKÁCH!

3 | OBDSAH

Co najdete v této rubrice:

CESTOVÁNÍ | obsah

Foto: archiv firem, archiv

4. Tipy a novinky

7. Na cestách: GUDŠTEJN

10. Kam na hrad?

12. NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA: vybrali jsme pro vás několik z nich…

18. KRÁSY OSTROVA PELJEŠAC

26. Mytická KRÉTA

35. Rumunsko, země, kde se zastavil čas

Pronajměte si „Chalupu u skalního skřítka“. Co jiného pod tímto ná-zvem hledat, než stylovou roubenku s bazénem, velkou udržovanou za-

hradou a malým lesíkem. Roubenka se nachází v klidné části obce Horní Radechová nedaleko Náchoda v Podkrkonoší. Ideální pro milovníky turistiky, cykloturistiky, zimních sportů či od-počinku. Své si najdou i houbaři, rybáři a milovníci jízdy na koních. Více o roubence a jejím okolí na www.chatatour.cz

Rádi cestujete? Relaxujete? Nemusíte vždy prchat za hranice naší země! Malebných míst, domů, které na vás dýchnou historií nebo romantikou, je u nás hodně. Proč nevyrazit s rodinou do hor, do malebné roubenky, a tam si užít dovolenou. Divili byste se, co vše vám okolí těchto stavení může nabídnout!

4 | CESTOVATELSKÉ TIPY

CESTOVÁNÍ | tipy

CESTOVÁNÍ | tipy

5 | CESTOVATELSKÉ TIPY

2. Ráj na zemi– MaledivyJistě jste o tomto kousku světa slyšeli. Také jste slyšeli, že je to jedno z nejohroženějších souostroví, které doplatí jako jedny z prvních na zvyšování vodní hladiny. Jsou totiž tak mělké, že by si žádný pozemšťan neměl nechat ujít je-jich návštěvu. Bílý písek, nádherné pohádkové panorama. Čirá, teplá voda. Luxusní obytná zařízení s neuvěřitelnou architekturou, dokonale splývající s okolní přírodu. Třeba bydlet v bungalovu, ve kterém máte podsvícenou, skleně-nou podlahu, která vám zajistí neuvěřitelný zážitek pohledu do podvodní říše. Některé ostrovy jsou natolik mělké, že z jednoho na druhý přejdete. Dnes už Maledivy nejsou tak nedosažitelným cílem. Zájezd seženete již kolem 40 000 Kč. Více na www.exclusivetours.cz

Anantara Veli Resort & Spa

Six Senses Latitude Laamu

Na cestách jako domaBydlete v apartmánech.

Je to výhodné a pohodlné!

Suricata nabízí široký výběr ubytování v evropských metropolích. Naší specialitou jsou apartmány kvůli jejich unikátním výhodám:

- Poskytnou vám komfort luxusního hotelu za cenu hostelu.- Velkorysé prostory kompletně zařízených bytů a vybavených kuchyní.- Poznáte specifickou atmosféru a místní styl bydlení.- Apartmány jsou situovány v živých a zajímavých lokalitách.- Připojení k internetu zdarma je spíš pravidlem než výjimkou.- Nejlepší volba pro rodiny a skupiny přátel.

www.suricata.cz tel: +420 283 890 530

7 | MÍSTO, KAM SE VAŠE KROKY BUDOU VRACET

CESTOVÁNÍ | Gutštejn

MÍSTO, KAM SE VAŠE KROKY BUDOU VRACETA NEJEN KROKY, VYRAZIT MŮŽETE I NA KOLE. A POKUD DÁVÁTE PŘEDNOST ČTYŘEM KOLŮM, JE VÁM OBLAST KONSTANINOLÁZEŇSKA V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH I TAK OTEVŘENÁ!

TŘI MÍSTA, JEŽ MŮŽETE NAVŠTÍVIT BĚHEM JEDNOHO DNE.

Prvním z nich je nezapomenutelný hrad Gutštejn, obklopený nádhernou přírodou, okolní lesy by moh-ly vyprávět. Vždyť hrad pochází z počátku 13. stole-tí a připomíná pohádku. U žádného hradu nechybí vodní tok, Gutštejnovu krásu podtrhuje potok Ha-dovka.

HRAD GUTŠTEJN PŘIPOMÍNÁ POHÁDKU

Máte-li rádi pečené buřty, loučky pod hradem po táboráku a brnkání na kytaru přímo volají. Na ná-dvoří nebo v předhradí můžete rozvinout stany a přespat a jednodenní výlet si k radosti dětí pro-dloužit. Holčičky si tu připadají jako princezny a kluci neopomenou využít šiškové munice z borovic, které vyrůstají přímo na nádvoří. www.hrady.cz

8 | MÍSTO, KAM SE VAŠE KROKY BUDOU VRACET

CESTOVÁNÍ | Gutštejn

DRUHÝ DEN se můžete vydat do nedale-kých, 5 km vzdálených, Konstantinových Lázní, ochutnat nejen Prusíkův pramen a posílit tak sr-deční svalstvo. V Lázních se léčí choroby kardio-vaskulárního systému. Více na: http://www.konst--lazne.cz/, http://www.infokl.cz/. Městečko není veliké, každopádně malebné a přívětivé.

ŽE UŽ VÁM ZAČALO ŘÁDNĚ KRUČET V BŘIŠE?

Doporučuji výbornou pizzu v Kafé Kryštof Harant v Dolních Polžicích u Bezdružic. Pokud jedete au-tem, doporučuji je zanechat na parkovišti v Kon-stantinových Lázních. Co by kamenem dohodil, vzdálené 1 km, se nachází zmiňované Kafé (ná-

Konstantinovy Lázně

9 | MÍSTO, KAM SE VAŠE KROKY BUDOU VRACET

CESTOVÁNÍ | Gutštejn

autor: HeSza, foto: archiv firem

zev Kafé bych nahradila Pizzerií, Kafé k restauraci naprosto nesedí, protože tak vyhlášenou pizzu ši-roko daleko nenajdete). Kafé je situováno v sadu ovocných stromů a vnitřní interiér na vás dýchne domácí pohodou a zahřeje vás svou útulností. Už sama cesta, která vás do Dolních Polžic u Bez-družic dovede, je příjemná, ač je tak krátká, vy-zve vás k rozjímání a k několika zastávkám. Bližší info: http://www.aureliaitalia.cz/.

Nacpali jste se až k prasknutí a chcete se přeby-tečné energie zbavit, nabrat trochu adrenalinu? Šup, můžete se objednat na Lanové centrum Pol-žice, jež najdete v bezprostřední blízkosti Kafé.

SPORTOVNÍ VYŽITÍ TOHOTO TYPU BYSTE V TAK MALÉ VÍSCE ROZHODNĚ NEČEKALI.

Ať už zvolíte kolo, pěší túru, či auto, rozhodně se zde pobavíte s rodinou a dětmi. Už jenom proto, že místa jsou od sebe vzdálena skutečně málo. Doporučuji na procházky i pro starší občany. Kraj je propleten lázeňskými stezkami. Kouzlem příro-dy nepohrdnou určitě ani zamilovaní.

Nejeli jste už dlouho vlakem? Pokud byste rádi přiblížili vzrušující zážitek dětem, doporučuji

vlakové spojení z Plzně do Pňovan a v Pňovanech nasednout na lokálku. Pak si kraj vychutnáte v rytmu kolejí.

Konstantinovy Lázně a jejich okolí jsou přímo rájem pro cyklisty. Podívejte se:http://www.mapy.cz/

Lanové centrum

Kafé Kryštof Harant

Více o hradu: http://www.hrady.cz/index.php?OID=377

11 | HRADY

CESTOVÁNÍ | hrady CESTOVÁNÍ | hrady

Text a foto: hrady.cz10 | HRADY

Kombinace historické architek-tury (zřícenina gotického hradu, zámek v historizujícím slohu), zasazené do krásné krajiny Pošu-maví, s moderními výtvarnými projevy. První zmínka o hradu z r. 1287 (z 13. století hranolo-vá věž), zámecký palác ze 14. a 15. století. V 15. století vybudo-váno mohutné vnější opevnění, z 16. století pochází renesanční křídlo. Od 17. století hrad chát-rá. V 19. století na jihu zasypán

příkop, podél vnějšího opevnění vyzdvižen zámek v historizujícím slohu (po 1832, hrabě Stadion-Thannhausen) a hradní ruina romanticky upravena. Za dalšího majitele V. Veitha zámek deko-rativně vyzdoben J. Navrátilem.Galerie se orientuje především na soudobé umění české i zahraniční v širokém spektru od klasických forem (malba, socha), přes foto-grafi i, architekturu až po nová média, v exteriéru se pak nachá-

KlenováHRAD

zí sochařský park. Kromě dočas-ných výstav pořádá mezinárodní umělecká sympozia (Mapování prostoru, Doteky). Výstavy pro-bíhají na zámku a jeho nejbližším okolí (hrad, historická sýpka), v Klatovech pak v Galerii U Bílého jednorožce na náměstí. V létě se v hradním areálu konají koncer-ty a divadelní představení. Stá-lá expozice českého umění 20. stol., díla Vilmy Vrbové-Kotrbové a zámeckého nábytku.

Více o hradu: http://www.hrady.cz/index.php?OID=377

11 | HRADY

CESTOVÁNÍ | hrady CESTOVÁNÍ | hrady

Text a foto: hrady.cz10 | HRADY

Kombinace historické architek-tury (zřícenina gotického hradu, zámek v historizujícím slohu), zasazené do krásné krajiny Pošu-maví, s moderními výtvarnými projevy. První zmínka o hradu z r. 1287 (z 13. století hranolo-vá věž), zámecký palác ze 14. a 15. století. V 15. století vybudo-váno mohutné vnější opevnění, z 16. století pochází renesanční křídlo. Od 17. století hrad chát-rá. V 19. století na jihu zasypán

příkop, podél vnějšího opevnění vyzdvižen zámek v historizujícím slohu (po 1832, hrabě Stadion-Thannhausen) a hradní ruina romanticky upravena. Za dalšího majitele V. Veitha zámek deko-rativně vyzdoben J. Navrátilem.Galerie se orientuje především na soudobé umění české i zahraniční v širokém spektru od klasických forem (malba, socha), přes foto-grafi i, architekturu až po nová média, v exteriéru se pak nachá-

KlenováHRAD

zí sochařský park. Kromě dočas-ných výstav pořádá mezinárodní umělecká sympozia (Mapování prostoru, Doteky). Výstavy pro-bíhají na zámku a jeho nejbližším okolí (hrad, historická sýpka), v Klatovech pak v Galerii U Bílého jednorožce na náměstí. V létě se v hradním areálu konají koncer-ty a divadelní představení. Stá-lá expozice českého umění 20. stol., díla Vilmy Vrbové-Kotrbové a zámeckého nábytku.

CESTOVÁNÍ | Top hotely

12 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

NEJKRÁSNĚJŠÍ hotely světa

Desinace: Maroko – Marakeš

Marakeš je jedním ze 4 královských měst Maroka. Patří k památkám zapsaným na seznamu UNESCO a nejen proto je to také jedno z nejatraktivnějších turistických center. Tradice arabské kultury na vás dýchá na každém kroku.

Pokochejte se pohledem na jedny z nejkrásnějších nebo nejzajímavějších hotelů, které na světě naleznete, a nechte se unášet na vlnách snového luxusu…Kdo ví, třeba bude jeden z nich cílem vaší příští dovolené…

AFRIKA

CESTOVÁNÍ | Top hotely

13 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA12 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

MURANO RESORT MARAKKECH

Ve svěžím zeleném háji na úpatí pohoří Atlas, 15 minut od Mediny, v klidné severovýchodní Marakeši leží resort Murrano. V jeho architektuře se snoubí evropský šmrnc s maurským temperamentem, celkový dojem tu podtrhuje červený akcent detailů. Milovníci klidu tu mohou nerušeně relaxovat obklopeni stoletými palmami, olivovníky a mandarinkovníky.

CESTOVÁNÍ | Top hotely

14 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

CONDESA DF

Schovaný ve stromové aleji, v jedné z klidných čtvrtí Mexico City, stojí hotel Condesa DF. Jeho design kombinující funkčnost i originalitu je dílem návrháře Mahdavího. Jeho invenční a hravá jednoduchost bez kapky povýšenosti je zde vidět v každém koutu. Nádherná střešní terasa, rozmanité pokoje nebo sklepní bar, to je jen několik kladů této oázy v jinak rušné kosmopolitní metropoli.

Desinace: Mexiko – Mexico City

Ve vnitrozemí, vysoko v horách, leží Ciudad de México, jehož centrem je Zócalo a náměstí Tří kultur. Jen pouhým okem odsud zahlédnete Popocafépetl, stále dýchající sopku, ležící odsud jen 72 km.

AMERIKA

CESTOVÁNÍ | Top hotely

15 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA14 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

ASIE

Desinace: Gaafu Alifu Atoll – ostrov Hadahaa

Gaafu Alifu na Maledivách je atol složený z 82 ostrovů, z toho jen 10 je obydlených. Toto turisticky nejvyhledávanější místo světa je tropickým rájem v tom nejryzejším slova smyslu.

ALILA VILAS HADAHAA

Alila Villas Hadahaa resort byl postaven na tropickém ostrově Hadahaa na severu Huvadhoo Atoll, jež je jedním z největších přírodních atolů na světě. Kolem dokola jen tyrkysová hladina oceánu, bělostné pláže s jemným pískem a palmy. Všechny pokoje mají velikou dřevěnou terasu, některé jsou s vlastním soukromým bazénem. Celý hotel funguje s ohleduplností k životnímu prostředí, a přesto nabízí svým návštěvníkům neskonalý luxus.

CESTOVÁNÍ | Top hotely

16 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

ROCKHOUSE HOTEL

Rockhouse Hotel, táhnoucí se přes útesy Pristine Cove v Negril se skládá z dvaceti došky krytých vilek a patnácti klasických pokojů. Celý je obklopen džunglí exotické zahrady. Jeho bazén byl vytesán přímo do skály, stejně jako třeba schody vedoucí dolů za koupáním a šnorchlováním v zátoce Pristine Cove. Restaurace přímo nad vodou, odkud je jeden z nejkrásnějších pohledů na západ slunce, vás nadchne moderní interpretací tradiční jamajské kuchyně – vaří zde z těch nejlepších surovin. Divoká krása kombinace kamene, dřeva a přírody.

Desinace: Jamajka – Negril

O tom, že je Jamajka Karibský ostrov géniů, není pochyb. Ať už vzpomeneme Boba Marleyho, nesmrtelného krále Reggeae, nebo Usaina Bolta, nejrychlejšího muže planety. Na Jamajce si prostě každý bude na chvíli připadat jako hýčkaná celebrita. Stačí se jen rozhlédnout… průzračný oceán, bělostné pláže, lahodné koktejly, všude zní hudba a vlní se těla. Jamajka vás v klidu prostě nenechá!

KARIBIK

CESTOVÁNÍ | Top hotely

17 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA16 | NEJKRÁSNĚJŠÍ HOTELY SVĚTA

Desinace: Kypr – Paphos

Kypr je podle pověsti rodištěm bohyně Afrodité, která tu povstala z mořské pěny. Pokud sem zavítáte, měli byste se rozhodně podívat do Paphosu, jež je na seznamu světového dědictví UNESCO.

EVROPA

Text: Pavla NovotnáFoto: www.designhotels.com a archivy hotelů

ALMYRA

Almyra znamená chuť moře. Tento hotel je jedno z nejkrásnějších míst pro pohodovou rodinnou dovolenou. Dva obrovské bazény, z nichž jeden z nich je speciálně dětský, jsou v zimě vyhřívané. Hosté se tu mohou nechat hýčkat i v nedávno otevřených AlmyraSpa, které se nacházejí v přilehlých zahradách. Milovníci řecké kuchyně si tu přijdou na své. Vychutnejte si třeba čerstvě ulovenou rybu v hotelové restauraci Mozaica. Večer se můžete z terasy baru Hélios podívat na hořící západ slunce a se sklenkou tradičního Ouza v ruce snít o dalším dnu na tomto krásném ostrově. ■

18 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

PELJEŠACPelješac – poloostrov pokladůChorvatsko si Češi oblíbili jako jednu z nejčastějších destinací pro svoji dovolenou. Notoricky známá Istrie, nyní stále častěji navště-vované a objevované ostrovy v Jaderském moři, turisty „okupova-né“ pobřeží od Zadaru po Makarskou riviéru… Přesto stále ještě existují místa, nabízející takřka nedotčenou přírodu, středověké památky, nezaměnitelný místní kolorit i bohaté sportovní a kultur-ní vyžití. Právě takovým místem je poloostrov Pelješac.

▲ Pohled na část orebićské promenády, tzv. šetališče kneza Domagoje – z jedné strany stín poskytující pinie, cypřiše a tamaryšky, z druhé strany nepokojné moře.

Orebić – vila

19 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

Možná je to tou velkou vzdáleností, že turisté či cestovatelé do těchto míst nedorazí, nebo při cestě za perlou Jadranu, Dubrovníkem, prostě minou od-bočku do tohoto hornatého a zdánlivě nepřístup-ného vinařského regionu.

PŘITOM PELJEŠAC MÁ CO NABÍD-NOUT – NA SVÉ SI PŘIJDOU MILOVNÍ-CI AKTIVNĚ STRÁVENÉHO VOLNÉHO ČASU I RELAXACE.

Najdete zde skvělá místa pro rodinnou dovole-nou, ale i sportovci či obdivovatelé historie si užijí. Potřebujete si odpočinout od ruchu velkoměsta, nabrat nové fyzické nebo duševní síly, ozdravět svůj organismus? Ovzduší plné vůně moře i lé-čivých bylin, poklidná atmosféra celé oblasti a skvělé místní víno v kombinaci s kulinárními zá-žitky udělají své. Po pobytu na Pelješacu se bude-te cítit jako znovuzrození.

Jeden poloostrov, dvě mořeObrovskou devizou Pelješacu je různorodost jeho krajiny, stále nové a neotřelé výhledy, když pro-jíždíte vnitrozemskou pelješackou transversálou. Nedotčené přírodní úseky se střídají s terasovitými vinicemi, olivovými a mandarinkovými háji, aby se vzápětí před vámi otevřel dech beroucí pohled na rozeklané mořské pobřeží s vysokými zvrásněnými útesy. Dokumentují zdejší bohatou tektonickou minulost, ovšem i dnes je možné občas na vlastní kůži zažít nějaký ten drobný otřes. Ale většinou je jen jednorázový, doprovázený hlasitou ránou. Zemětřesení většího rozsahu zde bylo naposledy v roce 1996 ve Stonu, ovšem doba mezi jednot-livými událostmi se čítá minimálně na desítky let (ve 20. století celkem třikrát). Co ovšem přesvědčí takřka každého, aby zůstal, je moře. Můžete si dokonce vybrat, rodinné do-volené s malými dětmi budou víc vyhovovat spíš klidné, teplejší vody úzkého zálivu mezi poloost-rovem a pevninou, nazývaného „Malo more“.

Ston – malebný kamenný můstek pro pěší tu stojí již několik stovek let, ale slouží stále.

▲ Orebić – u hlavní promenády se mů-žete slunit a koupat na místních plážích

Nečekaná setkáníVraťme se zpět na pevninu. I tady nás čekají mno-hé místní zajímavosti. Pelješac je jediným místem v Chorvatsku, kde žijí divocí šakali. Až v noci usly-šíte táhlé, sopránové vytí, pravděpodobně to bu-dou spíš právě šakali, nikoli opilci vracející se domů z hospody. Častěji než u nás se tu také můžete setkat s netopýry, chorvatsky se roztomile nazýva-jí „šišmiš“. Na denním programu je tu setkání se suchozemskými želvami, ještěrkami či nádherný-mi motýly (vedle nejrůznějších druhů baboček se tu v hojném počtu zvláště v červnu vyskytuje ota-kárek fenyklový – není divu, součástí rozsáhlých, těžko prostupných porostů je i divoce rostoucí fenykl). Zvláštní kapitolu místní fauny tvoří hadi. U moře a v údolích se většinou objevují nejedova-tí hadi, ovšem na slunných horských úbočích žijí i velmi jedovatí. Nejvyšší hora Pelješacu, sv. Ilija, je dokonce místními přezdívána Zmijí hora, takže při pěší túře do těchto míst si nezapomeňte vzít pev-né boty a dlouhé kalhoty.

20 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

Najdete zde plno menších, většinou neobydle-ných ostrůvků, kam se dá doplout na nafukova-cím člunu (ti zdatnější zvládnou doplavat) a kde se dá strávit celý den v konejšivém náručí slunečních paprsků a průzračných vln. Pláže a mělké moře u rybářských vesnic zase umožní těm nejmenším získat plavecké sebevědomí. Nezapomenutelné zážitky si odvezou milovníci šnorchlování – v okolí ostrůvků se dá dlouhé hodiny pozorovat mořská fauna i flóra a věřte mi, že když poprvé spatříte a identifikujete mořskou jehlu, sépii nebo moř-ského koníka, nenechá vás to chladnými.

ZAJÍMÁ VÁS SPÍŠ ADRENALIN VE FORMĚ VODNÍCH SPORTŮ?

Pak stačí přejet na druhou stranu poloostrova a užít si vše, co nabízí otevřené moře. Místní leto-viska dnes již nabízejí sportovní kluby, kde si lze vybavení vypůjčit, případně si zaplatit instruktora, který vás zasvětí do tajů potápění, windsurfingu, kite surfingu, jízdě na vodních lyžích atd. Zde, na „Velikom moru“, jak se důvěrně této části Jadra-nu přezdívá, se také můžete častěji setkat s většími zástupci mořských obyvatel (delfín, žralok, hlavně mačka skvrnitá, chobotnice v podmořských skal-natých dutinách), proto se doporučuje maximální opatrnost.

Jedna z typických „kapitánských“ vil v Orebići. Architektura a rostliny jsou ty-pické pro tento kraj. Nutno dodat, že jsou stále obydlené.

21 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

Okouzlení subtropyFlóra je zde velmi různorodá, typická směsice pů-vodních i dovezených a zplanělých druhů zahrnu-je borovice pinie, olivovníky, granátovníky, vavříny (vlastnoručně natrhané a usušené listy jsou origi-nálním i praktickým suvenýrem, v této podobě je to totiž koření bobkový list), mandarinky, palmy, hlavně datlové, fenykl, rozmarýn, jalovec, myrtu, opuncie, keřovitý eukaplyptus.

ZA OBYDLENÝMI OBLASTMI SE PROSTÍRÁ POROST STÁLE ZELENÉ STŘEDOMOŘSKÉ VEGETACE, TZV. MAKCHIE.

Pokud se tam vydáte na průzkum, vezměte si uza-vřené, pevné boty, dlouhé kalhoty a triko s dlou-hým rukávem, neboť místy se budete doslova prodírat houštím křovin a zakrslých stromů, pro-pletených šlahouny popínavých a často ostrých

a pichlavých rostlin. Nejkrásnější je celá oblast v době květu, což bývá v květnu až v červnu, v lé-tě působí značně suchým dojmem.Nesmíme opominout ani rostliny pěstované člově-kem – jsou to jednak hospodářské plodiny, přede-vším vinná réva, fíkovníky, olivovníky a mandarin-ky, jednak okrasné rostlinstvo v zahradách dnes již historických vil (např. ve Stonu či v Orebići). Tam se uplatňují palmy, citrusy, mišpule, tamaryšky, rodo-dendrony, cypřiše, jalovce, živé ploty z rozmarýnu, různé druhy sukulentů a kaktusů. Celek působí ve spojení s architekturou velmi malebně a autenticky.

Důvěřuj, ale prověřujObyvatelé poloostrova Pelješac se věnují většinou zemědělství. Snad každá rodina vlastní přinejmen-ším jednu vinici (většinou ale víc, neboť něco zdědí, něco koupí, něco založí na již vlastněných pozem-cích), olivový, případně mandarinkový háj a velmi často pole s bramborami (doporučuji nakoupit od majitele přímo z pole, většinou jsou pěstova-né bez chemikálií, takže vlastně bio – ta chuť je prostě sama o sobě zážitkem), zeleninou, kukuřicí, a samozřejmě sad s nějakým tím ovocným stro-mem (jabloně, ořechy, citroníky, pomerančovníky, mandloně, broskvoně, granátovníky atd.).

Paralelně s tím se místní zapojují také do turistického ruchu – ubytování je většinou v soukromí, v apartmánech, ve větších městech jsou i hotely.

Ston – soliska a místní bohatá květena

Sreser – pohled z centrální, kamínkové, pláže na nejbližší neobydlený ostrůvek, Gospin škoj

22 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

Češi byli zvyklí z doby těsně po skončení občanské války na to, že kam přijeli, tam bez předchozího ob-jednání dostali pokoj. Dnes už je situace jiná, mnoho soukromníků spolupracuje s cestovními agenturami a kancelářemi, které jim zajišťují zaplnění ubytova-cích kapacit za pevnou cenu, takže cestování „na-divoko“ se může hodně nevyplatit. Ne, že byste skončili pod hvězdami, ale ubytování bude buď nea-dekvátně drahé, nebo budete bydlet tak nekomfort-ně, že vám to celou dovolenou pokazí. Nejvhodnější je si e-mailem nebo faxem domluvit přesně termín pro ubytování konkrétního počtu osob.

HODNĚ NAŠINCŮ SI ZDE NAŠLO SVOJE OBLÍBENÉ MÍSTO, kam už jezdí mnoho let. Je to příjemnější, když víte, co mů-žete od své dovolené čekat, navíc míst-ní se snaží každý rok o trošku vylepšit podmínky svých hostů.

Většinou se „domácí“ chovají k hostům mile a přátelsky, ovšem nikdy nezapomeňte, že jste tu vnímáni především jako turisté, tudíž potenciál-ní zdroj příjmů. Takže počítejte se snahou dostat z vás co nejvíc peněz, třeba za služby, kde se pře-dem nezeptáte na cenu. Například připojení na internet při ubytování v soukromí většinou nebývá v ceně ubytování, v případě nutnosti doporuču-ji spíš internetovou kavárnu v některém z větším

měst. Pokud jste panu domácímu zvláště sympa-tičtí nebo má dojem, že byste mohl být dobrým kupcem, dá vám okoštovat své víno, rakiji, trava-ricu nebo jiný domácí alkohol. Pokud vám nápoj chutná, nejprve si jej kupte menší množství, např. k jídlu nebo jako „šlaftruňk“. Jestliže se vám ne-omrzí i po několika dnech konzumace, kupte ho a zkuste trochu smlouvat. Vzhledem k tomu, že je to zdejší tradiční produkt, hodí se jako suvenýr nebo dárek z dovolené.

JE TAKÉ ROZDÍL MEZI CHOVÁNÍM STARŠÍ A MLADŠÍ GENERACE.

Starší dbají více na dané slovo, jejich snaha o oka-mžitý zisk nebývá tak okatá, dbají o dodržování dobrých mravů (pokud vás pozvou na odpoled-ní kávu, je slušnost přinést nějakou sladkost a co nejdříve jim to oplatit) a o dobré sousedské vzta-hy (nepřetahují si hosty, při setkání vás pozdraví i neznámí lidé z vesnice a projeví zdvořilý zájem, např. dotazem, u koho jste ubytovaní nebo odkud pocházíte). Mladší generace, z níž mnozí studo-vali nebo pracovali v zahraničí, je přímočařejší, je velkorysejší ohledně rušení nočního klidu nebo při siestě, má pochopení pro moderní způsob zábavy a trávení volného času a hovoří anglicky.Nakonec zmiňme také náboženské založení oby-vatel Pelješacu. Drtivá většina z nich jsou prakti-kující katolíci, což obnáší na jednu stranu mnoho

Orebić – místní rostlinstvo v parkové úpravě Typické stonské uličky

ve staré části města

23 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

náboženských svátků a akcí s tím spojených, na druhou stranu jisté ohledy od turistů. Především ve vesnicích se považuje za vyloženě nevhodné opalovat se bez plavek nebo u žen bez horního dílu. Stejně tak v dřívějších letech vznikaly napja-té situace, když se čeští turisté pouze v plavkách šli podívat přímo z pláže, jak to vypadá v místním kostele.

StonPrvní, co vás při příjezdu do Stonu zaujme, jsou hradby, druhé největší na světě, táhnoucí se pře-devším po centrálním stonském kopci Podzvizd v délce cca 5,5 km. Výška zdiva se pohybuje mezi 5-10 metry. Pocházejí ze 14. století, kdy Ston spadal pod Dubrovnickou republiku, zachovalo se na nich několik pevností a sloužily na obranu místních vyhlášených solisek (salin) při útocích z moře. Na prohlídku hradeb si nechte dost času, pokud je chcete projít celé, je to docela náročný sportovní výkon.

Doklady o osídlení místních slaných mokřin pocházejí již z antiky pod ná-zvem Stagnum (bažina, stojatá voda) a soliska se, sice v menším rozsahu, dochovala dodnes.

Záchytné bodyNa poloostrov Pelješac se dostanete buď autem po pevnině (pak je třeba přejet malý kus území Bosny a Hercegoviny, kde se ale na oplátku dá koupit výraz-ně levnější benzín než kdekoli jinde po cestě od nás), nebo letadlem do Dub-rovníka a odtud půjčeným autem. Dá se také přeplavit z Ploće trajektem do Tr-panje, ovšem to se dostanete přibližně doprostřed poloostrova. V prvních dvou případech najedete na poloostrov od jeho kořene a prvním větším a turisticky zajímavým místem pak bude historické město Ston a současný Mali Ston.

Ston

Ston

24 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

Kromě soli je Ston vyhlášený chovem ústřic a slá-vek jedlých, které můžete okusit v některé z míst-ních restaurací. Největší slávy a rozkvětu dosahoval Ston díky své soli ve 14. století, z něhož pochází i urbanistické řešení města. Milovníci historických památek jistě navštíví několik středověkých sta-veb: pozdně románský kostel sv. Mikuláše, kos-telík sv. Michaila z 11. století, který stojí na kopci nad městečkem a v němž jsou jedny z nejstarších fragmentů fresek v Chorvatsku, kostel Panny Ma-rie z Lužiny, františkánský klášter. Vzhledem k ve-likosti města je zde skutečně nečekané množství kostelů a jejich fragmentů, jež se v současnosti rekonstruují, např. kostel sv. Blažeje. Blízko Stonu (cca 4 km) se nachází jediná píseč-ná pláž na poloostrově, Prapratno. Jelikož již tato informace proběhla všemi možnými průvodci a informačními zdroji, bývá tato pláž značně pře-plněná, což jí na kráse spíše ubírá. A pokud se bez písku obejdete, na Pelješacu objevíte mnoho jiných krásných pláží a pobřeží, kde si odpočinete a pokocháte se krásnými výhledy na moře.

ŽuljanaPo cestě centrální silnicí se můžete kochat divokou a vpodstatě neobydlenou krajinou, plnou vápenco-vých zvrásněných štítů, jež střídají úbočí s terasovi-tými vinicemi a údolí s malými políčky nebo místní planou vegetací, makchiou. Pelješac je znám sa-movolnými požáry, jejichž následky jsou právě tady

značně viditelné. Pokud v Dubravě sjedete z hlavní silnice, dostanete se do Žuljany. Původně rybářská vesnice nabízí dnes zájemcům o aktivní dovolenou jak ubytování v soukromí, tak i zážitky z koupání či sportování na otevřeném moři.

JanjinaV minulosti bývalo toto poněkud ospalé, ale pů-vabné městečko kulturním i hospodářským cent-rem Pelješacu. Dokonce se mu přezdívalo „Malá Paříž“, ovšem nyní budí v projíždějících spíše do-jem obydlené křižovatky. Je to ale po Stonu prv-ní větší obec. Najdete tu poštu, školu, lékařskou péči, několik obchodů, policii, požární stanici a bankomat. V jejím bezprostředním okolí se pro-stírají úrodná pole a vinice, z určitého úhlu připo-míná jihoitalská městečka.

SreserKdyž v Janjině na hlavní křižovatce odbočíte do-prava, dostanete se na místní komunikaci. Jakmi-le začne silnice prudce klesat, spatříte úžasné pa-norama mořského zálivu plného větších i menších ostrovů, rámované všudypřítomnou mediteránní vegetací. Pak přijde několik ostrých zatáček nad úrovní okolního viničného terénu a už vjíždíte přímo do hlavní části původně rybářské vesnice Sreser. V současnosti se její obyvatelé věnují i ze-

Ston – z hradeb můžete vidět a také vyfotit stále funkční soliska (saliny), jejichž rozloha se ale od dob Dubrovnické republiky značně zmenšila.

25 | PELJEŠAC

CESTOVÁNÍ | Evropa

mědělství a turistickému ruchu, ovšem na rozdíl od známých destinací si tato zachovala klidnou a autentickou atmosféru. Naproti hlavní kamín-kové pláži je malý ostrov, Gospin škoj, kam se dá doplavat a na jehož nejvyšším bodě stojí drobná soška Panny Marie. Za ním jsou ještě další dva neobydlené ostrůvky, Srednjak a Goljak.

PotomjePokud pokračujete z Janjiny po hlavní silnici dál směrem na Orebić, dostanete se do vnitrozemí poloostrova a nutně také do vesnice Potomje. Sice neleží u moře, ale má jiné lákadlo – víno.

A TO NE LEDAJAKÉ, TOHLE JE STŘEDISKO VINAŘSKÉHO REGIONU, PROSLULÉHO VÍNEM DINGAĆ.

Hrozny odrůdy Plavać mali se sklízejí na přímořských vápencových svazích a sem, do Potomje, se vozí 400 metrů dlouhým tunelem. Ten je sám o sobě turistic-kou atrakcí. Přímo v Potomje lze víno ochutnat.

OrebićPosledním větším městem při cestě po Pelješacu je přístavní město Orebić. Rozkládá se na pobřeží pod nejvyšší horou poloostrova, sv. Eliášem (Ili-ja). Je to přímořské letovisko, přístav a zároveň základna pro cestu na ostrov Korčula. Dříve byl i námořním centrem, z této éry zde zbylo Námoř-ní muzeum. Město nabízí téměř lázeňskou atmo-sféru, k čemuž přispívá promenáda podél moře, lemovaná lavičkami pod vzrostlými piniemi, re-stauracemi, kavárnami a cukrárnami s vyhlášenou zmrzlinou, přístavištem a kotvištěm pro jachty. Architektonicky zajímavé jsou i vily bývalých kapi-tánů z 18. a 19. století.

Text a foto: Eliška Kaplická

Tipy:

Ubytování: Apartmani „Šundrica“ Sreser, www.volny.cz/m.sundrica (ubytování, ochutnávka i koupě vína)

Uchutnejte: Slastičarna OAZA, Orebić, šetališče kneza Doma-goja (vynikající zmrzlina podle původní receptury vyhlášeného dubrovnického zmrzlináře – mimo sezonu 12 druhů, během sezony 24 druhů)

Trajekt na Korčulu: při plánování výletu si dopředu zjistěte státní svátky, v tu dobu platí jiné jízdní řády - infocent-rum Orebić

Banka se směnárnou: Ston, Orebić – doporučuji zjistit si aktuální otví-rací dobu, ale většinou je jistotou pracovní den dopoledne.

Ston – rekonstruovaný kostel sv. Blažeje. Kvůli oživení turistického ruchu se začalo s rekonstruk-cí místních památek. Tato je zatím nepřístupná, což se ovšem může brzy změnit.

26 | OSTROV KRÉTA

CESTOVÁNÍ | Evropa

OSTROV KRÉTA

Chcete si prodloužit léto, vyrazit ještě za teplem, k moři a zároveň netrávit dlouhé hodiny v letadle? Pak je Kréta jednou z možných voleb!

Tento největší řecký ostrov nabízí rozmanité množství dovolenkových aktivit. Můžete si vybrat poklidné relaxování na pláži, cyklovýlety po krajině, noční život v rušných turistických letoviscích, rozjímání nad prastarou civilizací a návštěvy muzeí, nebo třeba výlety do hor.

27 | OSTROV KRÉTA

CESTOVÁNÍ | Evropa

ZNÁMÝ i NEZNÁMÝOSTROV KRÉTA JAKÉ MÍSTO VYBRAT?

Severní pobřeží

Krétu můžeme pomyslně rozdělit na čtyři části.Nejvíce navštěvovaný je sever ostrova. Pokud si koupíte některý z last minute zájez-dů, skončite s největší pravděpodobnosí někde v okolí Íráklion, nebo v blízkosti druhého nej-většího města - Chania. Celé pobřeží je plné hotelů a hotýlků různé úrovně, taveren, klubů a pláží. Nehledáte-li nic víc než možnost koupání v moři či bazénu a rušný noční život, jste na správném místě.

Poklidné strany ostrova - východ a západ

TOUŽÍTE-LI POZNAT OSTROV TAKÉ VE SVÉ PŘIROZENĚJŠÍ PODOBĚ, DEJTE SI S VÝBĚ-REM MÍSTA TROCHU PRÁCE A NECHTE SE ODVÉZT TAM, KDE SE BUDETE CÍTIT DOBŘE. NA KRÉTĚ SI VYBERE SNAD KAŽDÝ.

Klidné pláže, málo turistů, nepřeberné trasy ve-doucí do hor, to naleznete na západě ostrova.Cestovní kanceláře sem neposílají tisíce turistů, a tak tu ještě vládne příjemná poklidná atmo-sféra venkovského života. V rodinných podnicích se skvěle najíte a ani v hlavní sezoně nebudete večer usínat při du-nění diskoték.

Pro individuální turistiku je vhodná také východní část ostrova. Místní život vás jistě okouzlí, lidé jsou pohostinní a milí. Na pobřeží najdete krásné a klidné pláže, ale do kopců to již budete mít o něco dál. Zato cyklisté si zde příjdou na své.Do těchto míst se dostanete linkovými autobusy nebo ve vypůjčeném autě. Půjčoven je po celé Krétě opravdu dost a možná stojí zato si několik delších výletů autem udě-lat. Poznáte, jak odlišné umějí být různé kouty tohoto ostrova.

28 | OSTROV KRÉTA

CESTOVÁNÍ | Evropa

MÍSTA NA JIHU KRÉTY JSOU PŘEKRÁSNÁ HLAVNĚ MIMO HLAVNÍ SEZONU, AŤ JIŽ SE SEM VYDÁTE NA PODZIM, KDY JE TU JEŠTĚ STÁLE TEPLO, NEBO NA JAŘE, KDY VÁS PŘIVÍTÁ SICE STUDENÉ, ZATO VŠAK PRŮZRAČNÉ MOŘE A KVETOUCÍ KRAJINA, JEŽ SE TEPRVE CHYSTÁ NA NÁPOR TURISTŮ.

Chcete-li spojit rušný život, všechny vymože-nosti připravené speciálně pro turisty a trochu klidu s ukázkou původního života ostrovanů, vyberte si některé odlehlejší letovislo mezi městy Réthymnon a Chania, nebo místa po-ložená na severozápadě.Jeden den si můžete užívat u moře, bazénu, minigolfu nebo v některé z místních restaura-cí, a den nato máte možnost vyjet autobusem či půjčeným autem do odlehlých vesnic, na prohlídku kostelů a klášterů, nebo třeba jen na pláž, kde kromě vás budou pouze písečné lilie a želví líhně.

Slunný jih

Čisté moře, hodně slunce a poklidná letoviska objevíte na jihu ostrova. Cestovní agentury svá-žejí turisty jen do několika městeček na jižním pobřeží, do ostatních si musíte najít cestu sami. Jet na jih se ale vyplatí. Počasí tu bývá mnohem lepší než na severu, a i v turisticky propagova-ných letoviscích, jako je třeba Mátala nebo Agia Galíni budete mít mnohem větší klid než na severu ostrova. Restaurace nabízejí nepřeber-né množství místních lahůdek, pláže jsou čisté a mimo hlavní sezonu téměř prázdné. V prvně jmenované - Mátale, najdete kromě vyhlášené pláže i odlehlou nudistickou pláž, na kterou musíte dojít cestou-necestou po kamenech a pasteveckých pěšinkách, nebo jeskyně ve ska-lách, ve kterých v 60. letech přebývali hippies. Toto letovisko má ještě jedno plus - snadno se odsud dostanete k pohoří Psiloritis nebo do archeologických lokalit, jako jsou Fesós, Górtys či Agía Triáda.

I I Red Beach - jižní pobřeží

CESTOVÁNÍ | Evropa

29 | OSTROV KRÉTA

I I Tipická Kréta... výhled z taverny

Okolí Chanie je také vhodné pro objednání individuálních výletů s některou z místních cestovek. Vydat se můžete k mínojským vy-kopávkam v Iráklionu, do soutěsky Samária, k jeskyni, kde se narodil Zeus, a na další možná i nemožná místa po celé Krétě. Brzy ráno vás naloží autobus u hotelu, celý den se o vás bude starat anglicky mluvící průvodce (pozor, mají velmi odlišnou kvalitu vědomostí i chování...) a večer vás zase u hotelu vysadí (to si ale skutečně pečlivě domluvte, přeci jen mají po skončení výletu tendence turisty tak trochu “ožulit” a nechat je na neznámém rozcestí se slovy: “Váš hotel je tamtím směrem.”). Pokud ale nemáte na výlet žádná přehnaná očekávání, jistě nebudete zklamáni.

KRÉTA MÁ SKUTEČNĚ MNOHO TVÁŘÍ A JE JEN NA VÁS, KOLIK JICH CHCETE POZNAT.

Jisté je jedno, samo k vám nic neobvyklého ne-dorazí, ale opravdu se vyplatí to začít hledat.

I I Pohled na vesnici Mátala

I I Západ slunce nad mořem - Mátala

I I Klášter u Kolimbári

I I Mínojský palác - Knóssos

30 | OSTROV KRÉTA

CESTOVÁNÍ | Evropa

Paláce Knóssos a Festós

Tyto dva mínojské paláce vám přiblíží obrovské rozměry bohatství doby dávno minulé. První z nich, Knóssos, je větší a impozantnější. Leží 5 kilometrů od Íráklionu a zaveze vás k němu každá cestovka. Bylo to kompletní centrum civilizace s patrovými paláci, svatyněmi, domy, dílnami i skladišti.

O TOM, JAK MÍSTO SKUTEČNĚ VYPADALO, BY SE VŠAK DALO DOSTI POLEMIZOVAT. REKONSTRUKCE JSOU SICE UDĚLANÉ NÁZORNĚ, S POUŽITÍM VELKÉHO MNOŽSTVÍ BETONU A BARVIV, ALE PODOBNOST S PŮVODNÍMI STAVBAMI NEMUSÍ BÝT AŽ TAK PŘESNÁ.

Ale pokud jste četli Waltariho Egypťana Sinuheta, můžete zde alespoň zkusit vypátrat bájný labyrint, ve kterém se ztrácely krásné mínojské dívky...Festós je mnohem menší, méně “dostavěný”, ale o původních stavbách toho napoví víc než betonové bludiště v Knóssu. Už jeho zasazení do krajiny je výmluvné - leží na 70 metrů vyso-kém kopci v úrodné nížině Messará. Vidíte z něj všechna krétská pohoří i moře. Jeho původní obyvatelé neměli nouzi o zemědělské plodiny všeho druhu a žádný nepřítel nemohl přijít ne-

VÝLETY ZA PAMÁTKAMIKréta může být ideálním cílem pro ty, kteří se zajímají o starověké umění. Prohlížet si pozů-statky bývalých civilizací není nikterak náročné. Většinou to zvládněte během procházky pod širým nebem.Největším lákadlem jsou pravděpodobně zbytky starých mínojských paláců. Mínojská kultu-ra byla jednou z prvních vyspělých civilizací v Evropě. Zbyly tu po ní sofistikované stavby, umělecká díla i užitné předměty. Působivé jsou zrekonstruované paláce, ale i fragmenty uložené v archeologických muzeích.

I I Festós

CESTOVÁNÍ | Evropa

31 | OSTROV KRÉTA

... a další ostrovní města

Rozhodně se nenechte hlavním městem odra-dit od návštěvy menších městeček. Často jsou mnohem kouzelnější.Druhým největším městem je Chania. Její ulice byste si měli projít - a třeba i několikrát, v různých fázích dne. Najdete zde místa, kam nejezdí auta, kde to vypadá, jakoby se čas na chvíli zastavil. Chanií se dá beze spěchu procházet a stále tu bude něco k vidění – přístav, mešita janičářů, kouzelná stará bašta, tržnice, kostely, patricijské domy, muzea a moře, jak jinak :-). Zastavte se také v nějaké taverně na večeři a rozhlížejte se po okolí. Nejvíc je toho k vidění tam, kde je hodně místních a méně turistů. Následná večerní procházka ulicemi bude možná ještě hezčí než ta denní.Dalším kouzelným městem je Réthymnon. Zde se snoubí příjemná atmosféra s komfortem vybu-dovaným pro turisty, krásné pláže jsou na dosah

I I Mínojský palác - Festós

pozorovaně. Budovy jsou méně dostavované, ale jejich zbylé stěny a půdorysy vykreslují původní rozložení dostatečně.

Íráklion...

Po návštěve Knóssu nezapomeňte zavítat do archeologického muzea. Je v něm úžasná sbír-ka exponátů z doby mínojské. Rozhodně ho neprojdete za hodinu. Na vlastní oči si prohlédněte překrásné fres-ky z mínojských budov, fajánsové nádoby, sošky, šperky i pověstný disk z festu.Když už budete v hlavním městě ostrova, udě-lejte si krátkou prochátku na tržiště, zajděte do některého ze starých kostelů a projděte se uzoučkými uličkami až k přístavu. Město není na první pohled nikterak krásné ani přívětivé, ale můžete v něm najít několik zákoutí a ulic, které stojí za to si prohlédnout.

I I Výhled z vrcholku ve Festu

I I Chania

ZA KLIDEM DO HORPokud patøíte mezi skupinu aktivnìjších dovolenkáøù, vydejte se na nìkterou z pìších túr do hor. Tato místa jsou ménì dotèena turistickým ruchem. Objevíte zde rolníky, pùvodní krétské vesnice a pøíjemný klid.Projdìte si kratší èi delší soutìsku, zavítejte k nìkterému z pùvodních klášterù, nebo si vychut-nejte pøekrásný výhled z náhorních plošin.Nejatraktivnìjší túry jsou asi ty nejvíce známé - na Psilorítis a do soutìsky Samariá. Na té prvnì jmenované možná cestou nepotkáte ani èlovíèka, na té druhé pùjdete pravdìpodobnì v davu. Obojí má ale nìco do sebe...

Psilorítis (2454 m. n. m.)

Pro skuteèné milovníky kopcù mùže být velkým lákadlem zdolání nejvyššího vr-cholku Kréty. Výška 2454 metrù nad moøem není nikterak závratná, ale k vrcholu vám nepomùže žádná lanovka a pøi místních teplotách a se své-ráznì znaèenými cestami mùže být výšlap na vrchol pomìrnì nároèným úkolem.Kdo by se do toho chtìl pøeci jen pustit, jistì nebude zklamaný.Pøijedete-li od moøe (tøeba obyèejným linkovým autobusem z Míresu), mùžete zaèít nástup na pohoøí v pøíjemné vesnièce Kamares. Po strmé cestièce vystoupáte pøes pastviny ovcí a koz k vodnímu korýtku a následnì vás povede èervenì znaèená cesta až k rozcestí. Jedna cesta vede

centra. Stejnì jako v Chanii jsou zde ulice plné honosných starých domù a nad mìstem èní mo-hutná pevnost.Zajímavé je také mìsto Górtis, tady pro zmìnu objevíte pozùstatky z doby øímské a ranì køes-ťanské, nebo ruiny mìsta Lató (nachází se poblíž Ágios Nikólaos) s pozùstatky antického tržištì a divadla.

MÍST S PØÍJEMNOU ATMOSFÉROU JE NA OSTROVÌ MNOHO. STAÈÍ SI JEN VYBRAT, KAM SE VYDÁTE. NÌKDE VÁS ÈEKÁ MÌSTO S OTISKEM STARÝCH ØÍMANÙ, JINDE ZASE STARÝ KLÁŠTER, NEBO “POUZE” KØIVOLAKÉ ULIÈKY PLNÉ VÙNÌ Z TAVEREN.

Všechna místa pojí jedno – milí a pohostinní lidé a lákavý duch støedomoøí, který se zaène nejvíce projevovat se snášejícím se soumrakem.

CESTOVÁNÍ | Evropa

33 | OSTROV KRÉTA

máte již téměř vyhráno. Cesta k vrcholu se již neztrácí mezi balvany a stoupá poměrně bezpečně ke kapli Timos Stavros na samém vrcholu.Začátkem léta budete muset přebrodit desítky metrů sněhu a přejít koberce krokusů, abyste se nakonec rozhlédli po sluncem vypražené krajině a lesknoucím se moři. Kontrasty jsou dechberoucí :-).

ke Kamáreským jeskyním plných křiku krkavců (sem se můžou vydat i méně zdatní turisté, výstup není až tak náročný a okolní příroda je ještě plná svěží zeleně), druhá pokračuje přímo k nejvyššímu vrcholu pohoří. Až potud je výstup strmý, ale celkem jasný.Další cesta přes holé kameny může být poměrně příjemná a rychlá, nebo také nekonečně dlouhá. Záleží na vašem zraku a štěstí. Ve skutečnosti byste měli jít po vyšlapaných pěšinkách (vyšla-pané jsou pravděpodobně víc od koz než od lidí), chvílemi i po cestách, ale červeně ozna-čené kameny se často schovávají a přemisťují, cestičky mizí a zase se objevují a každou chvíli se vám může stát, že se zastavíte nad okrajem jedné z mnoha hlubokých a zdánlivě nekoneč-ných roklí :-). Odměnou za všechno to lopocení vám budou překrásné výhledy na krétskou pevninu i moře a neuvěřitelně pestré koberce květin. Dorazíte-li do sedla pod samotný Mt. Psilorítis,

I I Sněžné plato pod vrcholem I I Přírodní skalaka...

I I Kaple Timos Stavros na vrcholu

I I Výhled na jižní pobřeží

34 | OSTROV KRÉTA

CESTOVÁNÍ | Evropa

I I Památky po těch, co tudy prošly před vámi

I I Most do bývalé osady Samariá

I I Černá pláž u vesnice Agia Rouméli

Text: E. Divišová, Foto: B. Petruželka

pěst dostávali z Agia Rouméli. Pokud na to máte odvahu, jistě to bude stát za to. A pokud ne, zkuste všechny předběhnout... Dostanete-li se do čela, půjdete většinu cesty v klidu, a až si na pláži najdete to nejhezčí místo, protože tam budete jako první, spláchnete pot a prach a nebudete svého sportovního výkonu litovat! :-)

Samariá – národní park Kréty Máte-li rádi pěší turistiku, neměli byste si nechat ujít výlet do této soutěsky. Cestu zvládnou i méně zdatní jedinci – přeci jen, je to téměř celou cestu z kopce :-).

TÚRA ZAČÍNÁ VE VÝŠCE 1300 METRŮ NAD MOŘEM A PŘEKRÁSNÝM ÚDOLÍM DLOUHÝM ASI 16 KILOMETRŮ SEJDETE AŽ NA SAMÝ MOŘSKÝ BŘEH.

Cestou půjdete lesem, kolem vodních pramenů, starou opuštěnou vesnicí i mezi strmými skalními stěnami. Na konci vás přivítá milá vesnička Agia Rouméli, taverny, přístaviště a překrásná pláž u Lybijského moře. Pláž oceníte, zvláště pokud při-jedete ze severu, kde je již moře kalné a počasí chladnější. Tady je téměř africké klima a počasí i moře tomu odpovídají.Celý tento výlet má ale jeden velký háček. Jsou jím lidé - davy lidí. Obecně by se dalo říct, že když někdo jede na túru do soutěsky, bude to milý, sportovně založený turista. Není tomu tak. Samarií procházejí i lidé, kteří do přírody rozhodně nepatří a neumí se v ní chovat. Denně vysadí autobusy na náhorní planině Omalós stovky turistů z celého světa a ti se pak s pokři-kem rozběhnou soutěskou dolů, trousí odpadky, všechno si fotí a pokřikují na sebe. Jenomže bez svozu autobusem se ke vstupu do Samarie téměř nedostanete. Leda by vás sem někdo zavezl hned ráno, když otevírají kasu, a pak byste se na vlastní

CESTOVÁNÍ | Inspirace

35 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ

Pokud již čtenář někdy navštívil Rumunsko, měl v plánu prozkoumat Bukovinu, ale nedostávalo se mu času a cestu odložil na neurčito, pak můžeme s trochou nadsázky říci, že dotyčný ve skutečnosti v Rumunsku nebyl, neviděl nic, co by stálo za zmínku, a raději by se tam měl vrátit a oblast severního Rumunska důkladně probádat. ►

PO STOPÁCH rumunské církve pravoslavné

PO STOPÁCH rumunské církve pravoslavné

CESTOVÁNÍ | Inspirace

36 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ

Ano, ve skutečnosti se nacházíme v jedenadvacátém století, ovšem okolí nasvědčuje tomu, že se tady buď zastavil čas, nebo jsme se opravdu ocitli v první polovině století dvacátého. V automobilu s turbodieselovým motorem míjíme pomalé koňské spřežení a po několika stech metrech potkáváme obecního pasáčka krav, jenž po celodenní práci žene krávy do chlévů jejich majitelů.

VŠECHNO JE JAKSI ZPOMALENÉ.

Postarší dámy stojí u provizorních stánků s domácími výrobky nebo zemědělskými produkty. Může to být zelenina, ovoce, košťata, klobouky, hrnce „ceaun“ k přípravě místní speciality „mama liguca“. Člověka v takové chvíli napadne, o co všechno jsme důkladnou industrializací ve střední Evropě přišli a jestli to ve skutečnosti byla taková

výhra... Občas předjedeme starou Dacii, naloženou až po okraj polními plodinami, nebo naopak kolem nás prosviští luxusní auto s italskou poznávací značkou.

BYLI JSME VAROVÁNI, že na tato luxusní auta si máme dávat velký pozor, jelikož řidiči zpravidla řídí celou cestu z Itálie do Rumunska v jednom jediném dni, a tím pádem ztrácí pozornost a stávají se pro ostatní řidiče hrozbou.

V BUKOVINĚ JAKO BY SE UPLATNIL ZÁKLADNÍ EFEKT STROJE ČASU.

CESTOVÁNÍ | Inspirace

37 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ36 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ

Sucevita, Moldovita a Putna

NIKDE JINDE NA SVĚTĚ NEEXISTUJÍ PODOBNÉ KLÁŠTERY JAKO TY V BUKOVINĚ.

Historický region dostal svoje jméno po anexi území habsburskou říší v 18. století. Znamená, jak je z názvu patrno, kraj posetý bukovými lesy. Z těch v Bukovině

bohužel příliš nezůstalo. Naopak kláštery s venkovními freskami zůstaly a v roce 1993 byly zaneseny do akt organizace UNESCO. Kláštery dokonce získaly prestižní cenu Pomme d’Or, kterou jim v roce 1975 udělila Mezinárodní federace novinářů píšících cestopisy.

Nám se v tomto roce poštěstilo navštívit tři z nich – maličký ženský klášter Moldovita, opevněnou Sucevitu a vysoko položenou Putnu. ►

CESTOVÁNÍ | Inspirace

38 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ

Syn Štěpána III. Velikého, legendárního vůdce Rumunů Petru Pares, nechal roku 1532 postavit klášter, který by nahradil již vyhořelý klášter na opačném břehu řeky Moldovity. Na venkovních i vnitřních freskách se podílelo několik moldavských umělců, z nichž zřejmě největší měrou zdi vymaloval Toma ze Suceavy.¨

Fresky Moldovity,

jejichž téma je jednotně zaměřeno na novozákonní výjevy, působí jako billboardy

východního křesťanství, jakoby volaly, a tím vyzývaly všechny věřící: „Osmanská říše je blízko, a pokud budeme zbabělí a nebudeme se soustavně hlásit ke své víře a také ji bránit, Turci nás dozajista zničí!“

TO POTVRZUJE I MUZEJNÍ SBÍRKA, v níž nalézáme liturgické předměty, jedny z prvních regionálních překladů bible, ale také obrazy Štěpána III. Velikého s malinkými Turky u jeho nohou (Štěpán vedl 36 bitev s Osmanskou říší, z nichž ve 34 zvítězil).

Sucevita

je oproti předchozímu klášteru podobná spíše hradu či pevnosti. Stavbu z pozdního středověku postavili v roce 1583 bratři Movilové, tři moldavští „kancléři“. Sucevita se taky pyšní nejmohutnější hradbou – je šest metrů vysoká a tři metry široká - a nejzachovalejšími nástěnnými freskami v Bukovině. Je to také jediný klášter, na jehož freskách najdeme žebřík svatého Jana, která zobrazuje způsob výstupu duše k Bohu prostřednictvím

CESTOVÁNÍ | Inspirace

39 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ38 | PO STOPÁCH RUMUNSKÉ CÍRKVE PRAVOSLAVNÉ

žebříku. Jako varování před zhřešením má sloužit znázornění několika duší, jež téměř dosáhly vrcholu, ale pro nějaké zanedbání víry či hřích padají na zem. Je evidentní, že Rumuni, jichž téměř 90 procent se hlásí k pravoslavné církvi, jsou častými návštěvníky místních klášterů.

VÍRA A POVĚRY SE ZDE „PO RUMUNSKU“ MÍSÍ V JEDNO a návštěvník ze srdce Evropy se nestačí divit, čemu všemu jsou lidé ochotni věřit.

Putna,

jež leží na úplném severu - nedaleko rumunsko-ukrajinských hranic, je jako jeden z mála mužských klášterů také nejlépe zachovaná.

ŠTĚPÁN III. VELIKÝ NECHAL PUTNU POSTAVIT MEZI LETY 1466 A 1469 A MĚLA MU SLOUŽIT JAKO HROBKA.

KOSTEL BYL VYSVĚCEN ROK PO DOKONČENÍ STAVEB.

Prvním představeným byl jmenován archimandrita z Neamte, s nímž do kláštera přišli i písaři. Ti se stali prvními učiteli nově vzniklého kulturního centra. Učila se tu gramatika, rétorika a logika. To vše a mnohem více nám sděluje kronikář Putny, bratr Mihai. Kronikářem je tady téměř jedno půlstoletí a rád prý propaguje zašlou slávu svého domovského kláštera. ■

Text a foto: Filip Komínek