MOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCHMOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCH
ČASOPIS PRO PŘÍZNIVCE ČESKÉ PRAVICOVÉ POLITIKY
evropská ústavačeský Senátosobnosti pravice
evropská ústavačeský Senátosobnosti pravice
1/ 20051/ 2005
cena: 25,- Kč
9 771213 952004
10
CE
VR
O
742
obsahÚVODNÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
POLITIKA VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚMimořádně nenormální Mlýn / Ivan Langer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
TÉMAEvropská ústava v Evropském parlamentu / Oldřich Vlasák . . . . . . . . . . . . . . 4Konvent o budoucnosti Evropské unie / Ondřej Mátl . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Nový senát / Tomáš Julínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6Dvoukomorové parlamenty v Evropě a ve světě / Petr Kolář . . . . . . . . . . . . . 7
AKTUÁLNĚK demokratizaci Ukrajiny může přispět každý z nás / Tomáš Jirsa . . . . . . . . . . 8Hlasování „o ústavě“ / Nina Škottová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Daň ze zemědělských pozemků / Jaroslav Pešán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Budeme mít nový „řidičák“? / Petr Duchoň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
HYDE PARKProblém nemocnosti je ke škodě nás všech / Michal Kadlec . . . . . . . . . . . . 10Think tank aneb politika jako souboj idejí / Zbyněk Klíč . . . . . . . . . . . . . . . 11
RECENZECesta České republiky do Evropské unie / Hubert Smekal . . . . . . . . . . . . . . 12
O CEVROLednová akademie / Jiří Kozák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
GALERIE SVĚTOVÝCH POLITICKÝCH OSOBNOSTÍWinston Churchill / René Šifta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
ZÁBAVAVědomostní test: politologie / René Šifta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Křížovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
ZAHRANIČNÍ INSPIRACEKrotitel psů prezidentem / Marek Nemeth . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
MĚSÍC ČESKÉ PRAVICEProsinec – leden / Petr Sokol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
ČASOPIS PRO PŘÍZNIVCEČESKÉ PRAVICOVÉ POLITIKY
[ 1/2005 ]•
vydavatel:CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie
Letenské náměstí 4, 170 00 Praha 7IČO: 697 80 684
tel.: 224 237 769, 603 460 851e-mail: [email protected]
www.cevro.czpředseda: Ivan Langerředitel: Ladislav Mrklas
tajemnice: Petra Viktorová•
nakladatel:Nakladatelství Jalna
Valdštejnská 4, 118 00 Praha 1tel.: 257 533 280
e-mail: [email protected]
•šéfredaktor: Petr Sokol
technický redaktor: Jiří Sládečekgrafická úprava a zlom: Martin Sládečekgrafický návrh: Missing Element, s. r. o.
foto: titul, str. 10, 14, 17, 18 – ČTK;ostatní – archiv CEVRO
tisk: Tiskárna Flora, s. r. o.•
cena: 25,- Kč•
Praha, leden 2005.•
ev. č. MK ČR E 141156ISSN 1213-9521
Vážení přátelé,
dovolujeme si Vám oznámit, že jsme se přestěhovalido nových prostor na Letenské náměstí.
Vaše CEVRO
Naše nová adresa: Letenské náměstí 4, Praha 7, 170 00 více viz www.cevro.cz
CE
VR
O
3
úvodník
PETR SOKOL
šéfredaktor
politika vážně i nevážně
IVAN LANGER
místopředseda PS PČR,
předseda CEVRO
Nevím, jestli Stanislav Gross zná píseňSpirituál kvintetu „Boží mlýny“. A pochy-buji o tom; jeho koněm v oblasti show--byznysu je přece někdo úplně jiný. Dostmožná, že náš premiér nezná ani příslovía v něm ukryté moudro, o kterém tato pí-seň zpívá. Při jeho rozhledu by ani nebylodivu. Ale o tom více třeba někdy jindy.Času a prostoru pro to bude, obávám se,ještě dost a dost.
Zpět k Mlýnu. Kdyby Stanislav Grossznal podstatu výše uvedeného moudrao mlýnech, nikdy by se ještě jako ministrvnitra neodvážil sestrojit další ze svýchmimořádně nenormálních bezpečnost-ně-politických soustrojí. Pro tentokrátpoeticky, a zároveň dostatečně dramatic-ky nazvanou „Mlýn“. Vytvoření jakého-koli mimořádného bezpečnostního útva-ru totiž v prvé řadě svědčí o neefektivnostistávajících prostředků. Proč by vznikaloněco mimořádného, kdyby to normální
fungovalo? Druhá možnost je to, že mi-nistr vnitra Gross chtěl opravdu dostat„velké ryby“ a zjistil, že jím roky řízenápolicie i se všemi svými specializovanýmiútvary je sama natolik prolezlá korupcí,že už z logiky věci je vyloučeno, že by něcovyšetřila.
Anebo je to ještě jinak? Normálníbezpečnostní mechanismy z různých dů-vodů nenašly dostatek důkazů, aby usvěd-čily vytipované osoby, jejichž zatčení bybylo možné prezentovat jako úspěchv boji proti korupci. A to by byl nepochyb-ně kýžený nástroj předvolebního boje.Ministr vnitra Gross proto vytvořil tým,který mu byl přímo podřízen. A to bybylo, aby takový tým něco nevyštrachal napředem označené lidi. Tato taktika je proS. Grosse něčím naprosto normálním. Jeto součást jeho neideologické, za to všakmimořádně bezskrupulózní realpolitiky,jež jde přes vinné i nevinné mrtvoly. Když
se kácí les, přece létají třísky. Nejzá-važnější na celém případu je ale to, jaktuto kauzu mlčky polykají naši bdělí a os-tražití mediální hlídací psi demokracie.Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitungo tom napsal řádky, ze kterých mrazí v zá-dech: „Odhalení tajné policejní jednotkypracující pro ministra by na Západě zna-menalo prakticky okamžitou rezignacipodezřelého politika a také následnáopatření.”
Stanislav Gross toho mnoho neví. Coví a umí jako málokdo jiný, je užívání mi-mořádných prostředků, v pro něj mimo-řádně důležitých chvílích. Taková všaknastává i nyní. Dávejme si proto velmidobrý pozor, až světlo světa spatří další„mimořádné“ bezpečnostní opatření.Třeba nějaký ten Mlýn II. A zároveň věř-me, že Boží mlýny opravdu melou nejenotrokáře a otroky, ale i bývalé ministryvnitra a současné premiéry.
Poprvé se Vám v letošním roce dostá-vá do rukou časopis CEVRO. I v letoš-ním roce Vám bude náš časopis přinášetv měsíčním intervalu aktuální informaceo pravicové politice, analýzy zajímavýchtémat z politiky, ekonomiky a dalších ob-lastí veřejné sféry. Pokud patříte k pravi-delným čtenářům CEVRO, určitě Vámnení nutné připomínat, že do CEVROpatří i méně vážné rubriky jako je kří-žovka nebo test. To vše zůstane zachová-no i v roce 2005, kdy se můžete těšit nadalších deset čísel našeho časopisu. Našíambicí, ale zůstává CEVRO stále zlepšo-vat, a proto chceme po celý rok přinášetzměny, které přispějí k tomu, aby bylo ješ-tě zajímavější, čtivější a samozřejmě i zá-
bavnější. V CEVRO ale nejsme žádní re-volucionáři, a tak novinky budeme přiná-šet postupně.
V prvním čísle roku 2005 přinášímenově rubriku recenze, která bude infor-movat o zajímavých knižních titulechu nás i v zahraničí. Další novinkou je začá-tek seriálu o velkých osobnostech světovépravicové politiky. První příspěvek v tétosérii je věnován Winstonu Churchilovi.
Hlavní téma lednového CEVRO jezaměřeno na ústavní témata. Evropskýposlanec Oldřich Vlasák pro nás napsalreportáž o tom, jak se hlasovalo v Evrop-ském parlamentu o tzv. evropské ústavě.Tento text, který doplnil příspěvek o vzni-ku ústavy, by měl odstartovat na strán-
kách CEVRO sérii příspěvků o proble-matice Smlouvy zakládající ústavu proEvropu, jak se oficiálně ústava nazývá.
Druhou část tématu pak naplnila té-matika senátní. Nový předseda klubu se-nátorů ODS Tomáš Julínek představujesvou vizi Senátu s historicky nejvyšším za-stoupením pravicových senátorů. Jak bymohl být Senát reformován, potom uka-zuje text Petra Koláře.
V CEVRO toho najdete samozřejměi tentokrát mnohem víc.
Příjemné čtení přeje
VÁŽENÍ ČTENÁŘI
MIMOŘÁDNĚ NENORMÁLNÍ MLÝN
CE
VR
O
4
Úvodem je třeba konstatovat, že tatozpráva, kterou Parlamentu předložilizpravodajové Richard Corbett a InigoMendéz de Vigo z Výboru pro ústavnízáležitosti, byla podle mého názoru nevy-vážená a obsahovala především argu-menty zastánců navrhované Ústavnísmlouvy. Ještě více nevyvážené bylo navr-hované usnesení Evropského parlamentuk evropské Ústavě, o kterém europoslan-ci v závěru hlasovali. Před vlastním hlaso-váním proběhla rozprava, na které mělimožnost vystoupit také čtyři poslanciz naší republiky. Co při tomto jednání za-znělo a co naopak zmíněno nebylo?
Jako první vystoupil místopředsedaParlamentu, poslanec frakce Evropskéstrany lidové – Evropských demokratů,člen ODS Miroslav Ouzký. V jeho vy-stoupení zaznělo, že rezoluce k evropskéÚstavní smlouvě je napsána jednostran-ně, a to pouze v pozitivním duchu. V úvo-du svého vystoupení upozornil na skuteč-nost, že bychom neměli neslyšet hlasy,které upozorňují na nedostatky současné-ho návrhu Ústavy. Přes veškeré snahynení totiž Ústava ani průhledná, ani sro-zumitelná. Navíc podle jeho názoru smě-řuje k byrokratickému federalistickému
superstátu namísto k liberální a konku-renceschopné Evropě. Její přijetí je poli-tická volba, nikoli integrační nutnost.Podle Ouzkého je tedy zcela legitimníhlasovat pro přijetí Ústavy, tak i proti. Vy-hrožovat těm státům, které návrh nerati-fikují, že budou vytlačeni na periferii,podle něj není fér.
Následně vystoupil místopředsedafrakce Evropské spojené levice, předsta-vitel KSČM Miloslav Ransdorf. Ten zdů-raznil, že sám obecně rozumí kladnýmstránkám ústavních dokumentů. Nicmé-ně podle jeho názoru by se podporou tétoÚstavy Evropský parlament dobrovolně
odsoudil k druhořadému postavení. Zmí-nil přitom článek návrhu, který upravujefungování Evropského parlamentu (poz-námka: Ransdorf však chybně odkazovalna článek III-303, který se týká společnézahraniční a bezpečnostní politiky, na-místo citovaného článku III-330). Na jehozákladě se Parlament usnáší z vlastníhopodnětu po vyžádání stanoviska Komisea obdržení souhlasu Rady. Tuto situaci,kdy je Parlament závislý na ostatních in-stitucích Evropského parlamentu, označilRansdorf za nadpráví exekutivy. Poměr-ně ironické bylo závěrečné zvolání tohoto
komunistického předáka, že „nechcemevíce demokracie, ale chceme demokraciia to skutečnou.“
Třetím europoslancem z České re-publiky, který k Ústavě promluvil na plé-nu, byl člen frakce Nezávislosti a demo-kracie a poslanec za Nezávislé, VladimírŽelezný. V úvodu svého příspěvku upo-zornil na naše zkušenosti života v totalitě.Podle jeho názoru není možné podceňo-vat naše historické vzpomínky, kdy seo naší zemi rozhodovalo jinde. NávrhÚstavy označil jako uspěchaný, zpracova-ný přímou volbou neautorizovaným Kon-ventem. Podle Železného by se tak vytvo-řil hybridní útvar mísící ústavní principys praktickými politikami, který by zaklá-dal otevřené pole pro nekontrolovatelnéúředníky EU. V závěru se vyslovil protivydávání prostředků EU na okázalé osla-vy spojené s propagováním Ústavnísmlouvy, nebo� tyto peníze mohou složitlepším účelům.
Posledním poslancem z ČR, který naplénu vystoupil, byl Libor Rouček, členČSSD a poslanec frakce Strany evrop-ských socialistů. Podle něj je evropskáÚstavní smlouva významným krokem vevývoji evropské integrace a předpokla-dem pro účinné ovlivňování vývoje v Ev-ropě i ve světě. Rouček jako přínosnéuvedl přiblížení Unie občanům, rozšíře-ním jejich práv a zařazení Charty základ-ních práv do primárního práva. Přínosemje podle jeho názoru také zjednodušeníprávního systému a vytvoření pouze jed-noho textu smlouvy. Rouček současněocenil posílení demokratického charakte-ru Unie, zvýšení role Evropského parla-mentu a role národních parlamentů. Nazávěr uvedl, že na rozdíl od komunistů akonzervativní pravice, zastoupené v Par-lamentu ve frakci Evropské strany lido-vé-Evropských demokratů, čeští sociálnídemokraté podporují přijetí Ústavnísmlouvy. Vyzval proto čelní představiteleEvropské lidové strany, aby přijeli do ČRa pomohli proevropským silám Ústavuratifikovat. Tento jeho požadavek, kdy byse představitelé parlamentní frakce vmě-šovali do národní politiky členských státůproti vůli svých členů, je přinejmenšímvelmi nestandardní, ne-li absurdní.
téma
EVROPSKÁ ÚSTAVAV EVROPSKÉMPARLAMENTU
OLDŘICH VLASÁK
poslanec EP, předseda
SMO ČR
EVROPSKÝ PARLAMENT BYL NA SVÉ LEDNOVÉ SCHŮZI PLNÝEMOCÍ A TRANSPARENTŮ. POSLANCI SE ZDE TOTIŽ SEŠLI, ABYDISKUTOVALI NAD ZPRÁVOU KE SMLOUVĚ O ÚSTAVĚ PROEVROPU.
O. Vlasák při diskusi s předsedou Konventu V. Giscard d’Estaingem
CE
VR
O
5
téma
Návrh textu Smlouvy o Ústavě proEvropu byl vypracován Konventem o bu-doucnosti Evropské unie, který byl svolánna základě Laekenské deklarace z prosin-ce 2001. Zakládající smlouvy ES a EUbyly dosud vyjednávány prostřednictvímmezivládních konferencí. O podobě textůsmluv tak vyjednávali jen vládní předsta-vitelé členských států. V případě Kon-ventu měla být učiněna změna. Vedlezástupců vlád členských, přistupujících(mezi nimi i ČR) a kandidátských státův něm zasedali i zástupci národních parla-mentů těchto zemí, zástupci Evropskéhoparlamentu, Evropské komise, Výboruregionů, Hospodářského a sociálního vý-boru a Evropského ombudsmana. Ná-sledně měl být výsledek jednání Konven-tu předložen Mezivládní konferenci.
Summit v belgickém Laekanu zadalKonventu řadu otázek k řešení. Summitjednak volal po lepším rozdělení a defino-vání kompetencí v EU. V této oblastipoložil Konventu otázky, jak může Uniedosáhnout transparentnějšího rozděleníkompetencí, zda je v Unii potřeba reorga-nizovat kompetence a jak zajistit, že pře-rozdělení kompetencí nepovede k zasa-hování EU do výlučných kompetencíčlenských zemí a regionů.
Dokument, která dostal Konvent zaúkol vypracovat, měl jako druhou proble-
matiku obsahovat návrhy na zjednoduše-ní nástrojů EU. Zde měl Konvent odpo-vědět na otázky týkající se struktury legis-lativy v EU.
Dokument měl v třetí oblasti zajistitpro budoucnost EU více demokracie,transparentnosti a efektivnosti. I zde pad-ly tři otázky: Jak zvýšit demokratickou le-gitimitu a transparentnost stávajících in-stitucí EU? Jaká by měla být v budoucnurole národních parlamentů? Jak zvýšitefektivitu rozhodování a práce institucív Unii o 30 členech?
Až čtvrtá oblast zájmu Konventu seměla podle zadání Rady týkat cestyk „ústavě pro evropské občany“. Ta mělaznamenat zejména zjednodušení čtyřsmluv, kterými se EU nyní řídí. Konventměl vybrat, která ze čtyř navržených va-riant povede nejlépe k cíli, tedy zjednodu-šení smluv. Navrženými možnostmi bylozjednodušení Smluv bez změny jejich ob-sahu, možnost reorganizace Smluv, mož-nost začlenění Charty základních práv doSmluv a vytvoření ústavy EU.
Konvent na základě mandátu summi-tu EU z belgického Laekenu v prosinci2001 působil od 28. 2. 2002 do 10. 7. 2003.
Česká republika měla jako nově při-stupující stát právo vyslat tři zástupce a třijejich náhradníky. Hlasy byly rozdělenymezi vládu a obě komory parlamentu.
Vládu zastupoval nejprve ministr zahra-ničí Jan Kavan z ČSSD, po změně vládyho v říjnu 2002 nahradil Jan Kohout, stát-ní tajemník pro evropské záležitosti,1. náměstek ministra zahraničí a rovněžčlen ČSSD. Jan Kohout byl do roku 2002Kavanovým náhradníkem. V lednu 2003byla proto novou náhradnicí jmenovánaLenka Rovná, docentka FSV UK.
Tehdejší politice vévodily v České re-publice tři politické bloky. Z tohoto důvo-du byly parlamentní mandáty rozdělenymezi ODS, jejíž zástupci měli být vybrániv PS, a tehdejší Čtyřkoalici (zástupci Se-nátu). Sněmovnu a ODS tak reprezento-val místopředseda zahraničního výboruJan Zahradil, kterého měl zastupovatmístopředseda Výboru pro evropskou in-tegraci Petr Nečas.
V Senátu byl jako „čtyřkoaličník“ vy-brán senátor zvolený za US-DEU JosefZieleniec. Jeho náhradníkem se stal se-nátor František Kroupa z KDU-ČSL.
Konvent, jehož činnost byla od počát-ku velmi ovlivněna federalistickým před-sednictvem, se rozhodl řešit vlastně jenčtvrtou otázku – zjednodušení smluv – av jejím rámci se přiklonil k poslední va-riantě, kterou bylo vypracování evropskéústavy. I proto finální návrh Konventuv červnu 2003 nepodepsal jeden z českýchzástupců Jan Zahradil.
téma
ONDŘEJ MÁTL
asistetnt poslance EP
Co však v Evropském parlamentu ne-zaznělo, a to ani z řad jindy kritických pol-ských kolegů, je názor, že o Ústavnísmlouvě není možné rozhodovat za situa-ce, kdy mají jednotliví občané a firmyz různých států různé podmínky. Naši ob-čané totiž stále nemohou volně pracovatv zemích EU, naši dopravci nesmějí pro-vozovat vnitrostátní zahranišční dopravu(kabotáž) a naši zemědělci dostávají pou-ze zlomek přímých plateb, než jejich kon-kurenti ve starých členských zemích. Tatokrátkozraká přechodná opatření vyžado-vaná některými původními členskými ze-měmi, která jsou překážkou skutečnéhohlubšího sjednocení Evropy, návrh Ústa-vy neodstraňuje. Co dále nezaznělo je, žeratifikace Ústavní smlouvy přichází proobčany našeho státu v nevhodnou dobu.Krátce poté, co jsme vstoupili do Evrop-ské unie budeme totiž znovu postavenipřed zjednodušující rozhodnutí ano nebo
ne. Namísto abychom se na evropské in-tegraci aktivně podíleli, budeme opětpouze rozhodovat o rozhodnutí jiných.V evropské integraci je třeba pokračovat,ale je třeba o ní aktivně spolurozhodovata jasně říci, co jednotlivým státům a sku-pinám občanů vadí a mít možnost udělatzměny a kompromisy v jejich prospěch.
I podle některých politiků je třeba dátčas nove přistoupivším státům na asimila-ci a poznání EU, vyrovnat stávající úrovnějednotlivých států a teprve potom rozho-dovat o předávání kompetencí, novémrozšíření, či změněném uspořádání EU.
Je třeba konstatovat, že až na několikvýjimek byla diskuse v Evropském parla-mentu velmi plochá, postrádala věcné ar-gumenty a stala se tak spíše střetem ideo-logií. Ideologie federalizované Evropskéunie, s většími pravomocemi a to i v ob-lastech společné zahraniční a obrannépolitiky, a ideologie liberálního evropské-
ho konceptu, založeného na společnémtrhu, rozvoji konkurenceschopnosti rov-ných příležitostech a podmínkách provšechny. A jak hlasování dopadlo? Z cel-kového počtu 732 poslanců bylo 500 pro,137 hlasovali proti a 40 se zdrželo hlaso-vání.
Možný výklad je i ten, že více než 26 %poslanců nepodpořilo návrh Ústavy.
Nebylo to však poprvé, co velkou vět-šinou Evropský parlament podpořil ná-vrh Ústavy. Před více než 20 lety (14. úno-ra 1984) totiž tento parlament vypracovala schválil návrh Smlouvy zakládající Ev-ropskou unii. Tato iniciativa nebyla tehdypodpořena národními vládami, kterémísto toho o rok později schválili Jednot-ný evropský akt, který po své ratifikaci(1. července 1987) určoval tempo evrop-ské integrace směrem k jednotné Evropězaložené na společném trhu. Směrem,kterým bychom se měli ubírat i dnes.
KONVENT O BUDOUCNOSTIEVROPSKÉ UNIE
CE
VR
O
6
Jasně tedy došlo k výraznému posílenípozic ODS nejen v Senátu, ale i k mož-nosti významně ovlivnit zákonodárnýproces. Pokud pak budeme hodnotitsložení Senátu jako celku, je nutné upo-zornit na výrazné oslabení ČSSD aKSČM. Voliči tím nepochybně projevilinechu� ke starým socialistickým mode-lům. Také se podle analýz výsledků uka-zuje, že u voličů ztrácí důvěru takzvanínezávislí, že vnímají jejich nečitelnost anespolehlivost, a že to s jejich avizovanoumoudrostí tak slavné není. Pro úspěšnoučinnost ODS v nadcházejícím roce a půlje proto nutné přicházet s věcnými a kon-krétními připomínkami k jednotlivým ná-vrhům zákonů. Tato skutečnost budemožná klást větší nároky na jednotlivéčleny našeho klubu, ale může se pozitivněprojevit na schopnosti ODS konstruktiv-ně zasahovat do procesu schvalování našílegislativy.
Práci v Senátu však nelze posuzovatpouze na základě počtu obsazených míst.Z tohoto důvodu musí být senátorskýklub ODS připraven dostát svým závaz-kům, které od něj očekává nejen vedeníODS a její členové, ale i celá veřejnost.Jako nejsilnější opoziční strana musíODS umět svou politikou zabránit další-mu prohlubování krize vládnutí, která odnástupu Stanislava Grosse do funkce pre-miéra v naší zemi panuje. Ona krize se vy-značuje především neschopností vládyvládnout, tj. přijímat politická opatřenísnažící se řešit skutečné problémy země.
Cílem senátorů ODS proto bude v za-počatém 5. volebním období snaha conejvíce eliminovat negativní dopady so-cialistických návrhů zákonů. Budeme sesnažit v rámci svých kompetencí zabránitdalšímu zaplevelování právního řádu adocílit, aby byla přijímaná legislativa jed-nodušší a srozumitelnější pro občany.I když nejsou pravomoci Senátu v tétooblasti příliš velké, bude se jednat o jasnývzkaz vládě a veřejnosti, že určitá politikaje pro ODS naprosto nepřijatelná. Tím senám také lépe odkryje reálná koalice pro-sazující socialistické návrhy zákonů v Pos-lanecké sněmovně. Potřeba ČSSD zajistitpro zamítnutý návrh zákona většinu 101hlasů jasně ukáže její ochotu spolupraco-vat s komunisty. Právě jakákoli spoluprá-ce ČSSD s komunisty na parlamentníúrovni je předzvěstí možné spoluprácetěchto dvou stran i na úrovni vládní. Ta-kové situaci pak musí všechny demokra-tické strany zabránit. Většina pravice sesilným postavením ODS v Senátu k tomujistě přispěje.
Mnohem důležitější dopad na legisla-tivní proces má počet našich senátorův případě přijímání ústavních zákonů,protože síla senátorského klubu ODS jetaková, že nemůže být přijat žádný novýústavní zákon bez toho, aniž by s ním sou-hlasili i senátoři ODS. Tato výhoda seprojeví zejména při debatě o návrhuústavního zákona na uspořádání referen-da o Evropské ústavě. Stejně tak lzevyužít této blokační síly k „neratifikaci“,
pokud by bylo jednáno o Ústavní smlouvěbez referenda v Parlamentu. Snaze ně-kterých vládních představitelů zneužíttéma Evropské ústavy před volbami doPoslanecké sněmovny tak zabrání nejenjiž předložený návrh ústavního zákonao referendu z dílny ODS, ale také síla na-šeho klubu v Senátu.
V další fázi je potřebné zlepšit celkovýmediální obraz Senátu i senátorskéhoklubu ODS. Je nutné umět vydávat pravi-delné tiskové zprávy o legislativní prácisenátorů a spolupracovat na koordinova-ném přístupu k důležitým návrhům záko-nů jak se stínovými ministry, tak s klubemposlanců ODS. Nabízí se nová linka stí-nová vláda – Senát. Jen tak bude možnéprezentovat jasný pravicový názor klubu,který bude čitelný i pro občany. Za necelédva roky budeme přebírat klíče od Stra-kovy akademie a je nutné mít připrave-nou jasnou legislativní koncepci. V oblastivytváření lepšího mediálního obrazu Se-nátu jistě přispěje i osoba předsedy Sená-tu, který se jako druhá nejvyšší ústavnífunkce v ČR těší vážnosti a důstojnosti.Volba Přemysla Sobotky byla dobrou vol-bou. Senát pod jeho vedením může získatmnohem více pružnosti a oprostit se odpředstavy jakési „dinosauří“ instituce.
Závěrem je nutné říci, že musímevyužít své postavení v Senátu a dostat dopodvědomí, že Poslanecká sněmovnanení celý Parlament. Jeden a půl rokupřed volbami je nutné začít vysvětlovatopoziční politiku na konkrétních krocícha dokázat, že opozice představuje důvěry-hodnou vládní alternativu. Určitý odstupSenátu od vlády a schvalování státníhorozpočtu dovoluje věnovat se koncepč-ním pracím a přípravě na odplevelovánínašeho právního řádu.
Pro senátory ODS nastává nepochyb-ně nejnáročnější funkční období v historiiSenátu. Zároveň je to naše nová pří-ležitost, předsedu nevyjímaje.
téma
V PROSINCI MINULÉHO ROKU ZAPOČATÉ 5. VOLEBNÍ OBDOBÍSENÁTU JE MOŽNO HODNOTIT Z POHLEDU ODS JEDNOZNAČNĚPOZITIVNĚ, A TO NEJEN DÍKY OBSAZENÍ 37 SENÁTORSKÝCHMÍST. ODS ZÍSKALA POST PŘEDSEDY A MÍSTOPŘEDSEDYSENÁTU A V 4 SENÁTOŘI ODS BYLI ZVOLENI PŘEDSEDYSENÁTNÍCH VÝBORŮ.
TOMÁŠ JULÍNEK
předseda klubu senátorů
ODS, stínový ministr
zdravotnictví
NOVÝ SENÁT
INZERCEPARTNEŘI CEVRO
CE
VR
O
7
téma
Nejsme však zdaleka jedinou zemí,kde se o této otázce vedly, nebo stále ve-dou vzrušené debaty. Naopak, obecně jemožné říci, že kritika dvoukomorovéhosystému je právě tak stará, jako jeho sa-motná existence. Proč tedy druhé (resp.horní) komory parlamentů vůbec existu-jí? Jakou plní funkci? Nejsou pouhým re-liktem dob starších nebo dokonce nejsoubrzdou rychlého a efektivního rozhodo-vání parlamentu?
Přední znalci v oblasti ústavních a po-litických systémů, jako je např. Klaus vonBeyme nebo Giovanni Sartori, shodněpoukazují na skutečnost, že zejména v tzv.parlamentních formách vlády – jako jenapř. Česká republika – kde parlament jejediným zdrojem legitimity i pro ostatníústavní orgány, je existence dvou parla-mentních komor nanejvýš sporná. Protov případě, že druhá parlamentní komorav takových systémech existuje, je nezbyt-ně nutné vycházet z koncepce tzv. predo-minance první komory, která v podstat-ných otázkách vždy musí mít rozhodnéslovo.
V evropském měřítku převládají par-lamenty dvoukomorové , a to i přesto, žezejména v šedesátých a sedmdesátých le-tech minulého století se projevoval trendpřechodu k unikameralismu. Pomine-me-li země s komunistickým režimem,jednalo se hlavně o často zmiňovaný pří-pad Švédska (1971) a Dánska (1953),v posledních letech pak došlo ke zrušenídruhých komor v Bavorsku (1998) aChorvatsku (2001).
Zcela nezbytné je užití modelu dvou-komorového parlamentu ve federálníchstátech (USA, Německo, Rakousko, Bel-gie apod.). Ovšem i ve státech unitárních– jímž nesporně Česká republika je – na-lezneme dobré důvody pro obhájení exis-tence dvoukomorového systému. Shrne-me-li si základní argumenty pro existencidruhé parlamentní komory, do popředíse dostávají tři nedůležitější:
a) odlišný typ reprezentace zájmů –Senát se stává alternativou vůči zájmůmreprezentovaným dolní komorou,
b) stabilizace ústavního systému – Se-nát je ochranným „konzervátorem“ předunáhlenými změnami způsobenými refle-
xí aktuální poptávky ze strany dolní ko-mory,
c) zkvalitnění legislativního procesu –následné projednávání návrhu legislativ-ního aktu v Senátu umožňuje eliminacichyb, které by jinak vyžadovaly novelizacijiž přijatého zákona.
BIKAMERALISMUS U NAŠICHSOUSEDŮ
S výjimkou Slovenska mají všechny třidalší s námi sousedící země dvoukomoro-vý parlament:
SRN – německý ústavní model je spe-cifický zejména ve dvou ohledech. Jednakje to dominantní postavení osoby spolko-vého kancléře, který je volen přímo Spol-kovým sněmem a je osobně parlamentuodpovědný za celou vládu a jednak je tozvláštní charakter druhé parlamentní ko-mory. Spolková rada – jak se zdejší druhákomora nazývá – není volena, nýbrž jetvořena zástupci zemských vlád, kteří jsoupři hlasování vázáni imperativním man-dátem. Její význam tedy tkví zejménav obhajobě zájmů jednotlivých zemí vůčispolku. Spolková rada disponuje právemzákonodárné iniciativy a může také aktiv-ně zasáhnout do legislativního procesu(bu� formou vyjádření souhlasu či ne-souhlasu, nebo formou námitek u záko-nů, které nevyžadují souhlas horní komo-ry). V případě odlišného stanoviska meziBudnestagem a Bundesratem hraje klíčo-vou roli dohodovací výbor paritně složenýze zástupců obou komor.
Rakousko – zákonodárná moc v Ra-kouské republice je svěřena dvoukomo-rovému parlamentu (Bundesversam-mlung) složenému z Národní rady (Nati-onalrat) a Spolkové rady (Bundesrat).Poslanci horní komory (Spolkové rady)jsou voleni nepřímo zemskými sněmy, ato na takovou dobu, jak dlouho trvá man-
dát poslanců příslušného zemského sně-mu. Právem zákonodárné iniciativy dis-ponuje bu� celá Spolková rada nebo ales-poň třetina jejích členů. Zákony týkající sejednacího řádu Národní rady, jejího roz-puštění, zákona o státním rozpočtu, ma-jetku spolku a schválení závěrečného účtujsou ve výlučné pravomoci Národní rady.Návrhy všech zákonů jsou předkládányNárodní radě, teprve po jejich schváleníjsou doručeny Spolkové radě, která protinim může ve lhůtě osmi týdnů vznést pí-semné odůvodněné námitky. Nechce-li jedolní sněmovna akceptovat, musí setrvatna své původní verzi opětovným hlasová-ním, kdy však k souhlasu postačí opět re-lativní většina přítomných poslanců zapředpokladu, že je jich přítomna právěalespoň jedna polovina z celkového počtu183. Výjimkou jsou ústavní zákony neboústavní ustanovení obsažená v obyčejnýchzákonech, jimiž se omezuje působnostzemí v zákonodárství nebo výkonné moci.Ty vyžadují obligatorní souhlas Spolkovérady, a to kvalifikovanou dvoutřetinovouvětšinou.
Polsko – novodobá existence polskéhoSenátu započala tzv. dohodami u kulaté-ho stolu z roku 1989. Platná úprava jehopostavení se opírá o novou ústavu z r.1997, která koncipuje zdejší horní komo-ru jako reprezentanta zájmů jednotlivýchvojvodství. Legislativní pravomoci jsouvelmi podobné české úpravě. Polský senátdisponuje právem zákonodárné iniciativya má možnost se ve 30-ti denní lhůtě vy-jádřit k návrhům zákonů schválených Sej-mem. Jeho zamítavé stanovisko může býtpřehlasováno většinou poslanců, přičemžtohoto hlasování se musí zúčastnit nadpo-loviční většina všech poslanců Sejmu.V případě projednávání ústavních zákonůje k jejich přijetí třeba souhlasu obou ko-mor, ale Senát je zde vázán 60-ti dennílhůtou.
DVOUKOMOROVÉPARLAMENTY V EVROPĚ
A VE SVĚTĚ
PETR KOLÁŘ
politolog, spolupracovník
CEVRO
DISKUSE NAD EXISTENCÍ SENÁTU, RESP. NAD VHODNOSTÍ UŽITÍKONCEPCE BIKAMERALISMU (TEDY PARLAMENTNÍ
DVOUKOMOROVOSTI) V ČESKÝCH PODMÍNKÁCH PATŘÍ ODSAMÉHO POČÁTKU MEZI ZÁKLADNÍ DISKUTABILNÍ TÉMATA
TÝKAJÍCÍ SE ČESKÉHO ÚSTAVNÍHO SYSTÉMU.
CE
VR
O
8
TOMÁŠ JIRSA
senátor PČR, starosta
Hluboké nad Vltavou
aktuálněKRAJE/OBCE
K DEMOKRATIZACI UKRAJINY MŮŽEPŘISPĚT KAŽDÝ Z NÁS
Během nedávné oranžové revolucena Ukrajině jsme drželi palce ViktoruJuščenkovi a jeho příznivcům. Na ně-kolik měsíců jsme přestali Ukrajinuvnímat pouze jako zásobárnu lacinýchdělníků pro těžkou práci za mizernoumzdu. Revoluce skončila, ale na pod-poru Ukrajiny a jejích občanů bychomneměli zapomínat. Přispět může kaž-dý: stačí se slušně chovat k ukrajinskýmdělníkům, které denně potkáváme.
Ukrajinců je oficiálně v České re-publice 75 tisíc, neoficiálně snad dva-krát tolik. Nevytváří žádná ghetta čidiaspory a vlastně s nimi nejsou žádnévětší problémy. Pracují za nízkou mzdua mnoho z vydělaných peněz zde takéutrácejí v obchodech za zboží, kterévozí domů. Sezónní dělníci nijak neza-těžují zdravotní ani sociální systém.
Přitom jejich život doma ani u násnení vůbec jednoduchý. Ukrajina je
prolezlá korupcí a dělníci se s tímto je-vem hojně setkávají i u nás. Od celníků,kteří zamhouří oko a pustí i s nedoko-nalými doklady, přes autobusáky, kteříprodávají lístky předražené a načerno,až po systém tzv. klientů, kteří jsoučlánkem mezi dělníky, českými firma-mi a pracovními úřady. Český stát ten-to složitý systém nechává bez povšim-nutí a je-li prováděna represe, vždyproti dělníkům, nikdy proti střednímua vyššímu managementu, tedy „pasá-kům“ a „klientům“.
V České republice pracující Ukra-jinci jsou přitom v drtivé většině muži,kteří netouží po ničem jiném, než si vy-dělat poctivou prací. Jsou mezi nimiovšem i středoškolští učitelé, lékaři,hudebníci, umělci či zdravotní sestry.Zkrátka lidé, kteří se snaží uplatnit vesvé profesi. Slibný pilotní projekt Mi-nisterstva práce a sociálních věcí, Otev-
řená šance, jehož cílem je přilákat doČeské republiky kvalifikované pracov-níky z Bulharska, Chorvatska a Ka-zachstánu je ze zcela nepochopitelnýchdůvodů Ukrajincům uzavřen. To je tře-ba změnit.
Není cílem, aby pro Ukrajince bylav Česku umetená cesta. Každý, kdo sechce pohybovat po Evropě, se musí sta-rat sám o sebe. Regulace dělníků fun-guje tak, že zavřou-li se kohouty legál-ní, roztočí se okamžitě kohouty ilegál-ní. Český trh pohltí přesně tolik lidí,pro kolik je práce, ostatní se neuplatnía pojedou domů. Je ale bezpodmíneč-ně nutné jednat s Ukrajinci v České re-publice slušně. Každý z nich si našechování zapamatuje a doveze si tento„kousek demokracie“ s sebou zpátkyna Ukrajinu.
NINA ŠKOTTOVÁ
poslankyně EPHLASOVÁNÍ „O ÚSTAVĚ“
Evropský parlament zažil na své led-nové schůzi opět několik minut slávy. Poperipetiích kolem jmenování Barrosovykomise na sebe sbor více než sedmi sto-vek poslanců přilákal pozornost při pro-jednávání tzv. evropské ústavy. Poslancineprojednávali přímo text ústavy, jak tobudou dělat některé národní parlamenty,ale pouze hodnotící zprávu. Přes tentofakt se projednávání hodnotící zprávy sta-lo pro většinu poslanců a zejména médiajednoduše „hlasováním o evropské ústa-vě“. Tomu odpovídala i míra emocí, kterádvoudenní projednávání zprávy doprová-zela.
Euroskeptici z frakce Nezávislost a de-mokracie během hlasování vytáhli trans-parenty s anglickým heslem „not in myname“. Proti této prezentaci politickéhonázoru zasáhl překvapivě rázně předseda
Parlamentu, španělský socialista JosepBorrell Fontelles. Ten nařídil parlamentníochrance transparenty poslancům zabavit,což se neobešlo bez křiku a hlasité kritikyposlanců euroskeptické frakce. Na chod-bě před zasedací síní Parlamentu dokoncedošlo k potyčce mezi zaměstnanci frakce aparlamentní ochrankou.
Nerovný metr předsedy Evropskéhoparlamentu lze demonstrovat na srovnáníse situací z prosincové schůze. Na ní seprojednávalo další ožehavé téma – zahá-jení rozhovorů o vstupu Turecka do EU.I tehdy se při hlasování v rukou některýchposlanců, a to zejména členů frakce Zele-ných, objevily transparenty. Nesly nápis„Turecko ano“. V tomto případě alepředsedající schůze žádný zásah protiposlancům takto vyjadřujícím svůj názornepožadoval.
Zásah proti „protievropským“ trans-parentům nebyl jediným projevem nervo-zity ze strany skalních zastánců tzv. evrop-ské ústavy. Také samotný průběh hlaso-vání o zprávě měl své nedostatky. V prů-běhu hlasování o pozměňovacích návr-zích předseda Evropského parlamentuBorrell například ignoroval poznámkyněkolika poslanců, že jim nefunguje hla-sovací zařízení a provedl poslance sériíhlasování až po hlasování o zprávě doslo-va tryskem.
Všichni poslanci zvolení do Evropské-ho parlamentu za ODS hlasovali protiznění zprávy, která návrh tzv. evropskéústavy velmi vychvalovala. Jejich hlasyvšak nic nezměnily na faktu, že Evropskýparlament zprávu schválil a vyjádřil taknepřímo i souhlas s textem ústavy.
aktuálněEVROPSKÁ UNIE
CE
VR
O
9
Na pozadí velkých politických témat,jako je Evropská ústava, rozšíření EU, fi-nanční perspektiva apod., se v EP připra-vuje celá řada rozhodnutí, která rovněžovlivní náš život. Stačí se jen podívat nalegislativní návrhy, kterými se v poslednídobě zabýval například Výbor pro dopra-vu a turistický ruch.
Vedle záležitostí jako jsou liberali-zační procesy v oblasti dopravy, zavedeníelektronického mýtného a evropské dál-niční známky, práva cestujících, je třebazmínit směrnici o řidičských průkazech.Ta se dotkne zhruba 60 % obyvatel zemíEU, kteří vlastní řidičský průkaz.
Cíl směrnice je lákavý: omezit rizikopodvodů, zvýšit bezpečnost na unijníchsilnicích a zlepšit volný pohyb občanů.Nový „řidičák“ má mít podobu kreditníkarty s možností vložit mikročip s identifi-
kačními údaji držitele. Bude-li směrniceschválena – na programu plenárního za-sedání EP má být ještě letos – budou po-stupně nahrazeny současné řidičské prů-kazy. Zatím jich existuje v členských ze-mích zhruba 110 druhů. Pro policisty jetedy velmi obtížné v rozumné době po-soudit, zda se řidič prokazuje svým řidič-ským průkazem. Neexistuje ani centrálníevropská databáze řidičů, kterým byl ři-dičský průkaz odejmut. Ti si jej klidněmohou opatřit v jiné zemi legálním absol-vováním autoškoly a nebo podvodem.
Směrnice se zabývá nejen obsahema formátem řidičského průkazu, alei množstvím souvisejících problémů jakoje harmonizace skupin, otázkou karavanůa mopedů, zdravotních prohlídek a takéevropskou centrálou řidičských průkazů,která by umožnila dosáhnout stavu, kdy
zákaz řízení vozidla bude kontrolovatelnýve všech zemích EU.
Na první pohled je projednání směrni-ce ryze technickou záležitostí bez jakého-koliv politického náboje. Samozřejmě,není tomu tak. Zatímco levice tlačí na jejímaximalistické pojetí, klade si pravice řa-du otázek. Nebude časové omezení plat-nosti nových průkazů představovat příliš-nou administrativní zátěž pro občany?Nehrozí zneužití dat soustředěných v cen-trále řidičských průkazů? Není možnédosáhnout požadovaných cílů s menšímináklady?
Doufejme, že se nakonec podaří najítrozumný kompromis. Jinak by se snadnomohlo stát, že pouze zvýšíme počet záko-nů, které sice nepřinášejí původně dekla-rovaný účinek, zato však způsobují mno-ho nežádoucích efektů.
JAROSLAV PEŠÁN
poslanec PČR
aktuálněPOSLANECKÁ SNĚMOVNA
DAŇ ZE ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
PETR DUCHOŇ
poslanec EPBUDEME MÍT NOVÝ „ŘIDIČÁK“?
aktuálněEVROPSKÁ UNIE
Při projednávání novely zákona o daniz příjmů na závěr roku 2004 byla do tétonormy proti vůli ODS doslova vlepenanepřímá novela zákona o dani z nemovi-tostí, která radikálně změnila dosavadnírežim placení daně u pronajatých poze-mků (tj. 93 % zemědělské půdy v ČR) avyvolala mezi vlastníky půdy oprávněnépozdvižení. Podle této novely zůstává po-platníkem nájemce, pokud je půda vesprávě Pozemkového fondu, Fondu ná-rodního majetku nebo Správy státníchhmotných reserv. Nájemce platí daň takév případě, že pozemky jsou vedeny v ka-tastru nemovitostí v takzvané zjednodu-šené evidenci. Pokud ale byl katastr digi-talisován, přechází daňová povinnost navlastníka půdy. Je třeba uvést, že v ČR jevíce než 13 tisíc katastrálních území a di-gitalisace byla uskutečněna zhruba v jed-né čtvrtině z nich. Vlastníků zemědělsképůdy je v tuzemsku cca 3,5 milionu.
Samotný požadavek, aby jedinýmiplátci daně z pozemku byli pouze vlastnícipůdy, je zajisté legitimní, a dá se říci, že jedokonce žádoucí, aby se vlastníci půdysami rozhodovali o právech a povinnos-tech s tímto podnikáním spojených. Podledosavadní zákonné úpravy za ně však daň(tj. jednu ze základních povinností vlastní-ka) platil nájemce, a tím mj. byla doposudoslabována odpovědnost za pozemkovýmajetek. Ovšem absurdnost současnéúpravy spočívá především v šibeničnímtermínu, ve kterém nejenže nutí vlastníkyzjiš�ovat, zda se jich tato zásadní změnatýká či nikoli, podat do jednoho měsíce,respektive do tří měsíců nové daňové při-znání, vypočítat si a zaplatit novou daňz pozemků, ale na druhé straně jim zá-konnými lhůtami neumožňuje ve stejnédobě nájem vypovědět a tak napříkladreagovat na nedohodu s nájemcemohledně platby daně. Toto vše platí za stá-
vajícího právního stavu, kdy zatím ještěodhlížím od rizik z již podaného posla-neckého návrhu KSČM a ČSSD, připra-vujícího zcela bezprecedentní povinnéprodloužení nájemních smluv na 5 či do-konce 7 let. Proto je třeba zdůraznit, žev současných zákonných okolnostech jdev obou variantách o další útok proti všemvlastníkům pozemků, který navíc vyvolalnaprostý chaos a zmatek, jak už je u zá-konných norem, vytvořených touto vlá-dou, obvyklé. Jedná se o další pro-dloužení legislativního řetězce.
Je zřejmé, že korektním řešením jenejméně roční odklad této změny tak, abyobě strany mohly rovnoprávně reagovat.Nemusím ani zdůrazňovat, že během tétodoby je naprosto nezbytné o tomto téma-tu vést živou a otevřenou diskusi. Jen zatěchto podmínek může vláda k chystanézměně přistoupit zodpovědně.
CE
VR
O
10
MICHAL KADLEC
místopředseda
jihomoravské ODS
hyde park
PROBLÉM NEMOCNOSTIJE KE ŠKODĚ NÁS VŠECH
Nedávno zveřejněná zpráva Českéhostatistického úřadu nám odhalila nelicho-tivý stav zdraví našeho obyvatelstva. Ne žebychom byli na tom se zdravím tak špat-ně, ale proto, že máme takový systém jakýmáme. Dle údajů ČSÚ se Česko drží nane zrovna populárních prvních příčkáchv množství pracovní neschopnosti.
Je to problém, který nejenže nás uka-
zuje v nepříznivém světle před potenciál-ními zahraničními investory, ale má znač-né dopady i do ekonomiky. Ztráty způso-bené nedůsledným systémem se šplhajído miliard a to nejen na vyplácených ne-mocenských, ale i ve výrobě, produkci anásledně tržbách.
Nelze než konstatovat, že i v systémuzdravotnictví se jedinec chová a jedná tak,že koná to, co je pro něj výhodné. A� je tojiž z dlouhodobého či krátkodobého hle-diska. Stejně tak se chová i proto, že muto systém umožňuje. A v tomto systému
jsou bohužel zneužívány neschopenky co-by poukazy na placený pobyt doma, kdyžnapř. není práce. Tato metoda jezneužívána jak zaměstnanci, tak bohužel iněkterými zaměstnavateli.
Příčina je tedy jasná – systém to umož-ňuje a je to výhodné. Z toho tudíž vyplý-vají dvě možnosti jak tomuto zneužívánízabránit. Bu� to systém nebude umožňo-
vat, nebo to přestane být výhodné. Prvnívarianta je při zachování zdravého rozu-mu neschůdná, protože nelze zakázat vy-dávání neschopenek. Záleží samozřejměna obvodním lékaři či lékaři specialistovijak ohodnotí pacientův zdravotní stav,ovšem není možné vmísit do takovýchrozhodování hazard. Druhá možnost jeuž dosažitelná, ovšem nikoli jednoduše.Je důležité, aby taková „zdravá nemoc-nost“ či laxní přístup k neschopence sestal nevýhodným. A toho lze dosáhnoutpouze finanční zainteresovaností zúčast-
něných, především pacientů a pojiš�oven.Nikoli tedy zapojením zaměstnavatele,který by měl platit prvních čtrnáct dnů ne-moci, jak navrhuje ministr práce a sociál-ních věcí Škromach. Jeho návrh je mimo-chodem poněkud „mimo“. Prvotnímúkolem podnikatele a zaměstnavatelenení kontrolovat, jestli jeho pracovnícistonají a jsou doma či nikoli. Jeho úkolyjsou úplně někde jinde a především úplnějiné. Možná chce ministr Škromach zabítdvě mouchy jednou ranou. Snížit početnemocných a zároveň zvýšit zaměstna-nost, protože firmy budou muset přij-mout další lidi, kteří budou mít na starostikontrolu neschopenek.
Cesta pro zamezení by měla vést jinu-dy. Zjednodušeně řečeno: každý občanby se na přísun peněz v nemoci mohl po-jistit v rámci svého individuálně sestave-ného pojistného plánu, který by mu nabí-zela pojiš�ovna. Tím by se dosáhlo finanč-ní spoluúčasti zúčastněných. Pojiš�ovnaby si pečlivě hlídala dodržování uzavřené-ho pojistného plánu. A zaměstnanec?Nadužíváním zdravotní péče – v tomtopřípadě nadměrným „neschopenková-ním“ – by se mu zvedaly pojistné platby(malifikace), naopak zodpovědným cho-váním v oblasti prevence a nezneužívá-ním by se platby snižovaly (bonifikace).Možná to připomíná pojištění automobi-lu či pojištění nemovitosti. Ale pojištěníproti nemoci by mělo být přece úplněstejné! Nemoc může či nemusí přijít, stej-ně jako havárie či jakákoli jiná pojistnáudálost.
Recept tedy tkví opravdu v něčem ji-ném, než neustálém diktování všemoc-ným státem a ministerskými úředníky.Jen páni socialisté to ne a ne pochopit.
Být nemocný u nás může být výhodné.
CE
VR
O
11
ZBYNĚK KLÍČ
novinář
hyde park
THINK TANKANEB POLITIKA JAKO
SOUBOJ IDEJÍ
Nedávno mi jeden středoškolák na-vrhl téma článku do klubového časopisuMladých konzervativců Prostějov, jejichžjsem členem. Námětem jeho textu seměly stát ideje v politice, obhajoba politi-ky jako názorového a nikoliv pouze mo-cenského boje. Jeho nápad mě inspirovalk napsání článku, ve kterém se pokusímpředstavit organizace, které se sice takčasto neobjevují v tisku či televizi, ale je-jichž vliv na chápání politiky jako soubojeidejí je (a může být) nesmírně cenný.
CO JE TO THINK TANK?
Pojem think tank pochází ze Spoje-ných států z období druhé světové války.Pojem think tank nejvýstižněji definujeDiane Stone, která hovoří o „nezávislém(obvykle soukromém) výzkumném ústa-vu zaměřeném na politiku, jehož součástíjsou badatelé zabývající se studiem určitéoblasti politiky nebo širšího spektra poli-tických otázek a jehož smyslem je aktivněa různými způsoby vzdělávat veřejnost aradit politikům a rozhodujícím činite-lům.“
Pokud budeme hovořit o funkcíchtěchto organizací, pak jejich smyslem jepředevším vzdělávat občany či radit poli-tikům. Nedílnou součástí jejich agendy jetéž vliv na konkrétní utváření politiky.Vliv think tanků se může projevovat dvě-ma způsoby: snahou o ovlivnění konkrét-ního aktu, zákona či rozhodnutí, např.prostřednictvím lobbyingu (formálního čineformálního), v širším smyslu pak sna-hou o změnu či rozvíjení všeobecného ná-zorového klimatu.
THINK TANKY V ČESKÉREPUBLICE
Asi nemá smysl čtenářům tohoto ča-sopisu představovat názvy českých thinktanků CEVRO, Občanský institut (OI),Centrum pro studium demokracie a kul-tury (CDK), Centrum pro ekonomiku apolitiku (CEP) či Liberální institut (LI).Jde o významné organizace, zabývající sezkoumáním soudobých (zejména CEV-RO), či nadčasových ideově-politickýchtémat (zejména Občanský institut), pří-
padně jde o tematicky vyhraněný thinktank (Liberální institut). Pokud se zamě-říme na levicovou část politického spek-tra, zjistíme, že ta v této oblasti za pravicísilně pokulhává. Existuje sice Masaryko-va dělnická akademie (MDA) spojenás ČSSD, Teoreticko-analytické pracoviště(TAP) a Klub sociologů a psychologů,kooperující s KSČM, činnost těchto insti-tucí je však značně limitována jejich do-movskými politickými stranami (z pravi-cových institucí je s ODS nejvíce spjatoCEVRO, avšak organizování „nestranic-kého“ jednoročního studia na Liberálněkonzervativní akademii je aktivita v čes-kých luzích a hájích naprosto ojedinělá).Vedle ideových think tanků u nás působíi několik oborově zaměřených, profes-ních think tanků (Centrum pro ekono-mický výzkum a postgraduální vzdělávání– CERGE, Centrum pro sociální a eko-nomické strategie – CESES,…)
THINK TANKY V ZAHRANIČÍ
Zajímavé je podívat se na fungování asystém think tanků v zahraničí. Obecněmůžeme nalézt dva typy organizace thinktanků: angloamerický (vzorem jsou Spo-jené státy americké) a německý (vzoremje pochopitelně Německo).
Angloamerický preferuje think tankynezávislé na politických stranách, přičemžjde začasté o instituce obhajující určitéideje a světonázory. V USA sem můžemezařadit např. známý Heritage Foundation(který mj. vypracovává Index ekonomickésvobody), Acton Institute, American En-terprise Institue, Cato institute aj. Pravi-cové think tanky mají co do počtu i vlivuv USA převahu, mezi levicové (demokra-tické) lze zařadit pouze Progressive Policyinstitute a American Majority Institute(ve Velké Británii je situace vyrovnanější,dokonce tu existuje think tank konkrétní-ho politika, a to The Foreign Policy cen-ter Tonyho Blaira). Vedle toho tu existujei množství organizací, zaměřených nakonkrétní profesi či téma (často zahranič-ní politika a ekonomika, ale též např.think tanky za práva gayů a lesbiček). To-muto způsobu fungování se nejvíce blížíObčanský institut či CDK.
Německý typ je nejrozšířenější samo-zřejmě v Německu. Tento způsob fungo-vání think tanků je charakteristický exis-tencí tzv. stranických think tanků. Netře-ba asi představovat Konrad AdenauerStiftung či Hans Seidel Stiftung, spjatýchs CDU, resp. CSU. Sociální demokraciedisponuje Nadací Friedricha Eberta, Ze-lení pak Nadací Heinricha Bölla. V Ně-mecku rovněž existuje značné množstvíodborně zaměřených think tanků. Nej-blíže těmto nadacím jsou svojí blízkostík ODS think tanky CEVRO a CEP.
Pokud bychom se měli krátce zaměřitna situaci ve střední Evropě, tak spoustathink tanků tu vznikla v souvislosti s eko-nomickou, politickou a společenskoutransformací po roce 1989 (např. polskéCentrum sociálně ekonomických analýzLeszka Balcerowicze či Ekonomický in-stitut Ma�arské akademie věd). V sou-časné době se think tanky ve visegrád-ských zemích věnují bu� neutrálnímu vý-zkumu (Institut pro veřejné otázky naSlovensku, příp. Institut pro veřejné otáz-ky v Polsku), specifickému výzkumu (In-stitut strategických studií v Polsku, věnují-cí se otázkám národní bezpečnosti či so-ciologické Centrum sociálního výzkumuv Ma�arsku), nebo obhajobě určitéhosvětonázoru (polské liberálně konzerva-tivní Centrum politického myšlení či Na-dace F. A. Hayeka na Slovensku)
BUDOUCNOST THINK TANKŮ
Think tanky jako nový a dynamicky serozvíjející obor politologických studií ajako nový fenomén v politické praxi bu-dou hrát v budoucnu bezpochyby důle-žitou roli nejen v rozhodování politiků,ale i v rozhodování voličů. Jak uvedl ana-lytik Karel Křivan v loňském osmém číslečasopisu CEVRO: „V 90. letech semožná mohlo zdát, že o úspěchu politikůbudou rozhodovat nejvíce jejich krejčí aholiči. Domnívám se, že tato doba je pryč.Na ulici leží témata, která se týkají životakaždého občana.“ A tato témata budetřeba občanům vysvětlovat. Významnoupomůckou ve splnění tohoto úkolu bu-dou právě think tanky.
CE
VR
O
12
HUBERT SMEKAL
publicista
recenze
CESTA ČESKÉREPUBLIKYDO EVROPSKÉ UNIE
Fajmon, Hynek (ed.): Cesta České re-publiky do Evropské unie. Brno: CDK,2004.
V knize editované poslancem Evrop-ského parlamentu seznamují čtenáře sezákrutami české cesty do EU renomovanípolitologové, bývalý ministr či dlouholetývelvyslanec České republiky při ES. Právěautorská různorodost patří k hlavním kla-dům knihy.
Stosedmdesátistránková publikacesice nese název „Cesta České republikydo Evropské unie“, její záběr je všakmnohem širší. Vedle první části, kde sedozvídáme o hlavních milnících a tren-dech, které přístupové peripetie prováze-ly, dostává odborné i laické publikum dorukou vítané příspěvky k dnes tolik expo-novanému tématu evropské ústavy. Kro-mě kvalitních akademických textů v knizenacházíme i subjektivní komentáře dvoupředních myslitelů českého euroskepti-cismu, filosofa Miloslava Bednáře a eko-
noma Marka Loužka. Možná však stáloza zvážení i zařazení autora s jiným pohle-dem na evropskou integraci.
Centrální příspěvek celé publikacepředstavuje sta� z pera Davida Müllera.Jeho text komplexně mapuje složitý vztahES/EU a Československa, resp. ČR. Au-tor periodizuje dění podle jednotlivýchvlád a roků a vytváří poměrně vyčerpáva-jící kroniku důležitých událostí, jež lemo-valy proces přistupování země do EU.Příspěvek je doslova napěchován daty afakty, což mu sice trochu ubírá na čtivosti,ovšem na druhé straně poskytuje nepo-stradatelnou příručku pro všechny zájem-ce, kteří se chtějí dozvědět vše podstatnéo cestě České republiky do klubu vyspě-lých evropských zemí.
Příspěvek bývalého velvyslance u ESJosefa Kreutera svou kvalitou připomínámemoárovou literaturu předních světo-vých politiků. Osobní zkušenosti zasazujedo širších souvislostí a úspěšně se snažípostihnout i širší trendy v evropskémprostoru. Velice čtivý a srozumitelný textpatří k tomu nejlepšímu, co k tématu ev-ropské integrace v českém prostředí vy-šlo.
První část knihy, která obsahuje i pří-spěvky někdejšího ministra hospodářstvíKarla Dyby a editora Hynka Fajmona,zakončují brněnský odborník na extre-mismus Miroslav Mareš, který ve svémtextu rozebírá protiteroristickou politikuČeské republiky v kontextu vstupu do Ev-ropské unie a Stanislav Balík, jenž analy-zuje referendum o přistoupení ČR k EU.
Druhé části knihy, která je věnovánaevropské ústavě, dominuje příspěvek br-něnské politoložky Markéty Pitrové, kte-rý se zabývá působením konventu o bu-doucnosti EU, jenž vypracoval návrh tzv.evropské ústavy. Autorka kriticky nahlíží
na práci tohoto tělesa a kritizuje slabšípostavení zástupců přistupujících zemí.Vysoká kvalitativní měřítka splňuje i dru-hý analytický text týkající se evropskéústavy, v němž asistent soudce Ústavníhosoudu Ivo Pospíšil přibližuje „evropskou“diskuzi v České republice.
Bohužel subjektivní pohledy na ev-ropskou ústavu úrovně předešlých mate-riálů nedosahují. Poradce prezidenta ČRa analytik Centra pro ekonomiku a politi-ku Marek Loužek si vytknul za cíl analy-zovat návrh evropské ústavy a upozornitna jeho rizika pro menší země. Na ome-zeném prostoru se tento nelehký úkol jevíjako příliš ambiciózní, takže se čtenář do-stává do konfrontace s názory, které ne-jsou dostatečně vyargumentovány. Navícpráci sráží věcné chyby. Rovněž kvantita-tivní analýza rozhodovacích procedurv Radě přináší mnohá zkreslení, protožeautor při výpočtu relativní váhy ČRv Radě zohledňuje pouze počet jejíchobyvatel. Přitom hlasování v Radě na zá-kladě ústavní smlouvy sleduje dvojí větši-nu – obyvatel a počtu států.
Obdobné kritické výtky lze vztáhnouti na text Miloslava Bednáře, který se ved-le několika omylů dopouští řady pochyb-ných tvrzení bez dostatečného zdůvodně-ní. Autor se navíc uchyluje k různým mys-tifikacím – co si například myslet o cha-rakteristice EFTA jako mnohem úspěš-nější organizace než EU?
I přes uvedené výtky představuje kni-ha „Cesta České republiky do Evropskéunie“ nepřehlédnutelný vklad do diskuzea některé příspěvky lze hodnotit jakonadmíru zdařilé a svou kvalitou jasně pře-vyšující obvyklou domácí produkci natéma evropská integrace.
CE
VR
O
13
o cevro
LEDNOVÁ AKADEMIE
V lednu pokračovala Liberálně-kon-zervativní akademie svým čtvrtým před-náškovým blokem tématu ekonomie.
Oba bloky otevřely přednášky polito-loga, ředitele CEVRO Ladislava Mrkla-se. Tématem první byly Organizovanézájmy v politice, druhé Politický systémČeské republiky.
První přednáška se tedy věnovala si-lám, které politiku ovlivňují, respektive byrády politiku ovlivňovaly, aniž by usilovalyo hlasy voličů. Hned na úvod přednášejícívysvětlil rozdíl mezi zájmovou a nátlako-vou skupinou. Konkrétní formy činnostiobou typů skupin byly vysvětleny na pří-kladech z praxe. A to jak v jejich působenína státní sféru, tak na společnost jako ta-kovou. Diskuse se samozřejmě nemohlavyhnout úloze lobbyistů v Bruselu, a� užse jedná o lobování poslanců, nebo Ev-ropské komise či jiných úřadů. Zmíněnbyl i častý jev – přechod osob z politiky dolobbistických firem, i méně častý, i kdyži v ČR známý přechod ze sféry lobbyingudo politiky. S vlivem nestranických usku-pení souvisí i modely reprezentace zájmů,kterým se Ladislav Mrklas věnoval v dru-hé polovině své první přednášky. Shrnulhistorický vývoj pluralismu a neokorpora-tivismu. Na příkladech z praxe vysvětlilzákladní rysy obou modelů. Ke každémupak uvedl vzory států a důvod jejich zařa-zení. Česká republika se v tomto určenídá označit za pluralitní společnost, nicmé-ně vykazuje i jisté, by� slabé, znaky neo-korporativismu (např. povinné členstvív profesních komorách).
Druhá přednáška ředitele CEVROnastínila historický vývoj politického sys-tému v českých zemích, zejména pakotázku dělby moci a vývoje politickýchstran. Pak již byl prostor pro problémysoučasného politického systému, a to jakústavně-právní, tak z hlediska fungovánístranického systému. Posluchači se do-zvěděli řadu informací o jednotlivých par-lamentních stranách a jejich postavení napolitické scéně. Diskuse se věnovala i vo-lebnímu systému a problémům při tvorběa fungování českých vlád.
V Praze i v Olomouci pak vystoupil ře-ditel pro publikační činnost Liberálníhoinstitutu Josef Šíma. Své ekonomické
přednášky zahájil pohledem význačnéholiberála Ludwiga von Misese na důle-žitost cen pro volný trh a z toho vyplývajícínutný zánik socialismu, který právě cenysvým centrálním plánováním pokřivoval.V obchodní směně vedl historický vývojk potřebě platidla, které umožní jednodu-chý obchod a zároveň nebude ztrácetsvou hodnotu. Svou stálou hodnotu mělozlato, které dlouho působilo jako hlavníplatidlo. Jeho obtížná dělitelnost všakvedla ke vzniku papírových peněz, kteréměly svou hodnotu odvozenouod množství zlata uloženého v bankách.Nedisciplinovanost států při vydávání pa-pírových platidel vedla k tomu, žemnožství zlata v trezorech již nedokázalopokrýt velké množství vytištěných peněz.
Přes tento historický vývoj se JosefŠíma dostal k výkladu inflace a úlohy cen-trálních bank. Diskusi vyvolal jeho námět,
zda by nebylo lepší centrální banky zrušit.Stejně tak diskutabilní je téma úlohy úřa-dů pro ochranu hospodářské soutěže.
Zajímavou paralelu přednesl JosefŠíma při svém pohledu na vývoj americkédaně pro bohaté a jednotné společné ev-ropské daně. Před rokem 1913, kdy byladaň pro bohaté v USA zavedena, bylapovažována za tabu a téměř protiústavníčin. Od svého zavedení však prošla vel-kým vývojem a dnes, kdy přesahuje 30procent, je považována za samozřejmou ačástí společnosti je dokonce vnímána jakonízká. A tak si lektor na závěr položilotázku, zda nepotká stejný vývoj i společ-né evropské zdanění.
Únorový blok akademie se bude zabý-vat otázkami práva, zejména pak právaevropského, a politologie, především pakvládním systémům a politickým stranámv západním světě.
JIŘÍ KOZÁK
projektový manažer CEVRO
Ředitel Akademie Ladislav Mrklas přednáší v Olomouci.
Přednášky o ekonomii vedl Josef Šíma z Liberálního institutu.
CE
VR
O
14
galerie světovýchpolitických osobností
WINSTON CHURCHILL
RENÉ ŠIFTA
spolupracovník CEVRO
Otec W. Churchila pocházel ze staré-ho aristokratického rodu ze 16. století.Matka W. Churchilla měla kořeny staréindiánské krve průkopníků americkéhosnu. Pro mladého Churchilla byl jehootec, jako lídr konzervativců House ofCommons, velkým vzorem. Bohužel ze-mřel poměrně brzy, když bylo W. Chur-chilovi 21 let. Po smrti otce byl nucen W.Churchil rychle dospět, začal si věřit auvědomovat svou vnitřní sílu. Věren bo-haté rodinné tradici absolvoval nejprvevojenskou akademii v Sandhurstu, kterábyla předstupněm cílů, které si předse-vzal. Své bohaté teoretické zkušenostivzápětí využíl. Několik let trávil coby vá-lečný dopisovatel, navštívil Ameriku,účastnil se kubánského povstání protiŠpanělům, dobytí Súdánu, bojů v Indii aBurské války 1899 v Jižní Africe.
CHURCHILLA KONZERVATISMUS
V roce 1908, kdy se stal nejmladšímmužem kabinetu v roli ministra obchodu,vydal Churchill knihu s názvem „Libera-lismus a sociální problémy“. Naprostávětšina předpovědí v knize uvedených sev blízké budoucnosti stala skutečnou rea-litou potvrzenou historickým vývojem:„Liberalismus a socialismus jsou dva pro-tipóly“, píše Churchill ve svém díle. Za-tímco socialismus má tendenci utlumovatpřirozené lidské hodnoty, tak liberalismusnaproti tomu zdůrazňuje rozvoj osobnos-ti jako celku, podporuje soukromé podni-kání. Socialismus si nárokuje vedení a ří-zení z míst centrálních institucí, kdežto li-
beralismus důsledně zastává samostatnédílčí vládnutí. Liberalismus zdůrazňujeindividuální zodpovědnost oproti socia-listickému státu, jenž vykonává dozor akontrolu nad činností jednotlivců. Libe-rální společnost požaduje tržní hospodář-ství, ve kterém každý občan uplatňuje arozvíjí svou morální odpovědnost, vlastnízodpovědnost vůči sobě.
CHURCHILL VS. I. SVĚTOVÁVÁLKA A JEJÍ DŮSLEDKY
Samotný Churchill prožil počátek I.svět. války aktivně, a to jako velitel prapo-ru královských skotských střelců. V roce1917 se stal ministrem pro zbrojení.V tétofunkci se dočkal rozhodného data 11. 11.1918, kdy Německo podepsalo příměří.
Politické tahanice a rošády vítěznýchvelmocí způsobily, že se na kolbišti objevilnový subjekt v podobě ruského rudéhoobra. Socialismus a následně komunis-
mus se v bolševickém vydání pro Chur-chilla stal nepřítelem, proti kterému bojo-val až do posledních okamžiků svéhoživota. Při jakýchkoli příležitostech, a� užpři vrcholných politických setkáních či ji-ných příležitostech, byl vždy v popředíjeho zájmu boj proti socialisticko-komu-nistickému Rusku a jeho přívrženeckýmstátům.
CHURCHILL VS. MNICHOVA II. SVĚTOVÁ VÁLKA
Churchill vnímal hrozící nebezpečí II.světové války hmatatelněji než mnozí jiní.Své hluboké vnitřní přesvědčení vyjadřo-val slovy: „ Britské impérium je mi vším.Co je dobré pro ně, je dobré i pro mne, coje špatné pro britské impérium, je špatnétaké pro mne.“ Na jaře roku 1938 Chur-chilla rozčarovaly a zklamaly ústupky pro-vedené vůči Německu. Jednání, kterémělo rozhodnout o další existenci tehdej-šího Československa, se Churchill bohu-žel nezúčastnil. Následné události proká-zaly silnou osobnost Churchilla jako stát-níka na svém místě. Projevil se coby zá-sadní zastánce práv státu, který byl poško-zen na svých svobodách a lidských prá-vech. Po okleštění Československa aktivi-zoval svolání schůzky nejvyšších předsta-vitelů mocenských států, tedy Velké Bri-tánie, Francie, SSSR a USA, s cílem vy-povědět Německu válku. Jeho vstřícnýpostoj byl umlčen podpisem mnichovskédohody v září 1938, při které asistoval teh-dejší ministerský předseda Chamberlain.
Veškeré své dosavadní politické zku-šenosti Churchill zúročil v průběhu II.svět. války, kdy stanul v čele bojující Ang-lie. Churchill se stal oním mužem, kterýsymbolizoval hrdý Albion. V čase, kdypřijal tuto životní výzvu, mu bylo šedesátpět let. Pro jiné doba odpočinku. Pří-ležitost, která mu byla uložena, přijal jakovýzvu s naprostým klidem a rozvahoucharakterizující pevnou osobnost. Sámo tom smýšlel tak, že veškeré konánív jeho dosavadním životě bylo směřovánok této zkoušce, která měla zhodnotit a za-vršit jeho celoživotní úsilí a snažení.
Při své jmenovací řeči ministerskéhopředsedy v květnu 1940 Churchill zcela
V NĚKOLIKA PŘÍŠTÍCH ČÍSLECH ČASOPISU CEVRO VÁMPŘEDSTAVÍM VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI SVĚTOVÝCH POLITICKÝCHDĚJIN, KTERÉ SE SVÝM DÍLEM A ŽIVOTNÍM POSTOJEM STALYOBROVSKÝM PŘÍKLADEM PRO LIDSTVO SAMO. CYKLUSHISTORICKÝCH OHLÉDNUTÍ JE NAZVÁN GALERIE SVĚTOVÝCHPOLITICKÝCH OSOBNOSTÍ. PRO PREMIÉROVÉ ČÍSLO JSEMZAŘADIL STÁTNÍKA WINSTONA CHURCHILLA, JELIKOŽ SIPŘIPOMÍNÁME 40. VÝROČÍ ÚMRTÍ TOHOTO POLITICKÉHOGIGANTA.
Winston Churchill
CE
VR
O
15
galerie světovýchpolitických osobností
jednoznačně zhodnotil situaci a odhodlá-ní řešit závažný stav legendárními slovy,která byla později použita ve stejném vý-znamu i jinými věhlasnými státníky: „ Ne-mohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy apot…“
Winston Churchill v průběhu válkyvyužil svou schopnost předvídat. Přesvěd-čil, že jeho rozpoznávací schopnosti blíz-ké i vzdálenější budoucnosti ho předurčilipro to být na vrcholu politického dění aposunovat figurkami na šachovnici. Umělvždy odhadnout nastalou situaci o něko-lik kroků dopředu.
WINSTON CHURCHILLA „ŽELEZNÁ OPONA“
V roce 1945 Churchill skončil své prv-ní volební období ve funkci předsedy vlá-dy Velké Británie a zdálo se, že svoje his-torické poslání splnil beze zbytku. Opakbyl pravdou. Byl to právě on, kdo zcelazřetelně odkryl a popsal vzniklou meziná-rodní dichotomii po II. světové válce. Sta-nul v čele organizátorů vzniku Atlantickécharty. V březnu 1946 v americkém měs-tě Fulton ve státě Missouri způsobem
sobě vlastním pojmenoval rodící se vztahmezi západní a východní Evropou slovy„Železná opona“.
CHURCHILL A JEHO PŘÍNOSPRO PRAVICOVOU POLITIKU
Jméno Winston Churchill se stalo sy-nonymem velkolepých politických úvah,myšlenek a předsevzetí. Naprostá důvěrave své mimořádné schopnosti mu bylazcela vlastní. Churchill byl od mládí obda-řen citem a představivostí o budoucíchudálostech. Řada vizí se neprosadila, alety podstatné předurčily další chod světo-vých událostí a dějin. Bytostný konzerva-tivec Churchill je příkladem člověkavnitřně vybaveného talentem, úsilím apracovitostí dospět k předem stanovené-mu cíli. K tomu vždy s notnou dávkou op-timismu a nevšedního elánu. Prezentovaldemokracii jako systém svobodně a zod-povědně smýšlejících občanů, kteřívyužívají svého talentu a schopností, sys-tém podporující a rozvíjející samostatnémyšlení. Oni sami jsou zdrojem blahoby-tu a prosperity. Postoje a názory Winsto-na Churchilla patří mezi věčné, stálé a
pevné hodnoty lidského úsilí. Patřil k nej-významnějším osobnostem 20. století,které si zaslouží být připomenuty pro kva-lity a životní postoje, které zásadně ovliv-nily chod dějin.
Winston Churchill
• Narodil se 30. listopadu 1874, zemřel24. ledna 1965.
• V roce 1900 poprvé zvítězil za konzer-vativní stranu ve volbách do House ofCommons (Dolní sněmovna) ve měs-tě Oldham.
• V roce 1908 byl zvolen jako nejmladšíčlen vlády na místo ministra obchodu.
• V letech 1940–1945 byl první funkčníobdobí ve funkci ministerského před-sedy.
• V letech 1943–1945 zastupoval Vel-kou Británii na nejvyšších setkáníchtzv. „Velké trojky“ (Teherán, Jalta aPostupim).
• V letech 1951–1955 byl druhé funkčníobdobí ve funkci ministerského před-sedy.
• V roce 1953 mu byla udělena Nobelo-va cena za literaturu.
CE
VR
O
16
zábava
1. Synonymem slova politologie, kteráje vědou o politice je:
a) politická vědab) právní vědac) personální věda
2. Jaký původ má slovo „Demokra-cie“?
a) římskýb) africkýc) řecký
3. Základní úprava o sdružování v po-litických stranách a hnutích je v zá-koně číslo z roku:
a) 1/1993b) 65/1965c) 424/1991
4. Zájmová skupina vytvořená za tímúčelem, aby předkládala a rozpraco-vávala návrhy politických opatření apropagovala je mezi těmi, kdo utvá-řejí veřejné mínění a přijímají poli-tická rozhodnutí, se označuje:
a) defenestraceb) think tankc) jurisprudence
5. Zdržování mnohahodinovými proje-vy při veřejných příležitostech se na-zývá:
a) fibrilaceb) fabulacec) filibustering
6. Obsahuje náš právní řád legální de-finici politické strany a hnutí?
a) anob) ne
7. Členem politické strany a politické-ho hnutí může být jen:
a) právnická osobab) vyšší územní správní celekc) fyzická osoba
8. Český právní řád definuje politickoustranu jako:
a) právnickou osobub) veřejnoprávní korporacic) s. r. o.
9. V českém právním řádu politickástrana vzniká na principu:
a) registraceb) povolovacímc) schvalovacím
10. Ke vzniku politické strany a hnutí jepotřeba k návrhu na registraci při-ložit alespoň:
a) 5000 podpisůb) 1000 podpisůc) 3000 podpisů
11. Které ministerstvo má pravomoc re-gistrovat politické subjekty v „Rej-stříku stran a hnutí“, podloženouzákonem o politických stranách?
a) spravedlnostib) informatikyc) vnitra
12. V roce 1856 bylo poprvé použito tzv.„Australské hlasování“. Který slov-ní ekvivalent je možno použít v čes-kém právu?
a) tajnéb) rovnéc) přímé
13. Autorem děl o skutečných a fiktiv-ních politických režimech s názvy„1984“ a „Farma zvířat“ je:
a) Solženicynb) Orwellc) Kafka
14. Kterou z existujících politickýchideologií je možno považovat za me-taideologii?
a) liberalismusb) konzervatismusc) socialismus
15. Macchialelliho „Vladaře“ (v origi-nále Il Principe z roku 1513) poprvé
do českého jazyka přeložil v roce1856:
a) K. H. Borovskýb) František Palackýc) Josef Dobrovský
16. Kolik je v současné době v České re-publice držitelů titulu profesor poli-tologie?
a) 1b) 15c) 4
17. Která z význačných a uznávanýchosob pronesla výrok „Proč nejsemsociální demokrat“?
a) Karel Čapekb) Jan Amos Komenskýc) Jan Neruda
18. Jeden z níže uvedených evropskýchstátů má formu vlády tzv. Partitok-racii, nebo-li vládu politickýchstran. Který?
a) Francieb) Itáliec) Španělsko
19. Ve které zemi je institut „2,5 (dva apůl) strany“ nástrojem politickéhovlivu?
a) Velká Británieb) Spolková republika Německoc) USA
20. U které z následujících stran bylaprovedena likvidace v důsledku zru-šení a právního zániku politickéstrany?
a) ČSSDb) Komunistická strana Čech aMoravyc) SPR-RSČ
Správné odpovědi:1a, 2c, 3c, 4b, 5c, 6b, 7c, 8a, 9a, 10b, 11c,12a, 13b, 14a, 15a, 16c, 17a, 18b, 19b, 20c.
VĚDOMOSTNÍ TEST:POLITOLOGIE
RENÉ ŠIFTA
spolupracovník CEVRO
CE
VR
O
17
zábava
KŘÍŽOVKAV tajence je výrok jednoho z nejvýznamějších evropských státníků 20. století, Winstona Churchilla.Tajenka z minulého čísla: ... vášeň pro rovnost proměnila v nicotu touhu po svobodě.
CE
VR
O
18
zahraniční inspirace
V něm se měli střetnout postkomunis-ty navržený premiér Nastase a opozičnívůdce Traian Basescu, který na něho ztrá-cel několik procent hlasů.
OBRAT V DRUHÉM KOLE
Demokratický svaz Ma�arů v Ru-munsku navíc vyzval k podpoře kandidá-ta sociálních demokratů Nastaseho v dru-hém kole a deklaroval ochotu opět pod-pořit vládu sociálních demokratů. Zdálose, že i voliči třetí nejsilnější parlamentníformace ultranacionalistické Strany vel-kého Rumunska ve 2. kole spíše podpořísociálního demokrata Nastaseho.
Čáru přes očekávané odhady ale udě-lali ve druhém kole voliči. V něm totiž vy-hrál kandidát centristické koalice Sprave-dlnost a pravda (DA) Traian Basescu.Výsledek byl velmi těsný a rozhodnutípadlo v hlavním městě Bukurešti, kde bu-kureš�ský primátor Basescu získal ná-skok, který znamenal v celostátním měřít-ku rozdíl přibližně tři sta tisíc hlasů v jehoprospěch. Bez výsledku v Bukurešti bynaopak těsně vyhrál Nastase.
Novým rumunským prezidentem setak stal původním povoláním námořníkapitán a řadový člen komunistické stra-ny, který svou námořnickou kariéru do-
táhl dvakrát v 90. letech do funkce minis-tra dopravy. V posledních letech vykoná-val funkci primátora Bukurešti, v níž seproslavil díky ráznému zásahu proti ne-švaru, který sužoval obyvatele rumunskémetropole dlouhá léta – toulavým psům.Tímto krokem sice nazlobil ochránce zví-řat, ale získal podporu občanů.
Basescu, i jím vedená koalice, vsadil vevolební kampani zejména na téma bojes korupcí. Postkomunistická sociální de-mokracie vládla totiž zemi se čtyřletoupřestávkou nepřetržitě od roku 1989 a vy-
tvořila v zemi systém klientelismu a roz-bujelé korupce. Za klíčovou ve vývoji pre-zidentských voleb byla označena televiznídebata obou kandidátů před druhým ko-lem, v níž Basescu podotkl, že rumunskézměny v posledních 15 let mnoho nepři-nesly, když se do druhého kola dostali dvabývalí komunisté jako on a Nastase.
REFORMNÍ VLÁDAI PREZIDENT
Basescova předvolební koalice bývalav zahraničních médiích označována jakokoalice pravého středu, což ale úplně ne-odpovídá skutečnosti. Vytvořila ji Národ-ně liberální strana (PNL) a Demokratic-ká strana (PD), která se před více než de-seti lety odtrhla od postkomunistů. PNLse hlásí k liberálním stranám a demokraték evropské sociální demokracii.
V Rumunsku se ale i 15 let po skonče-ní komunistického režimu jedná v politicespíše než o střet pravice a levice a o sou-boj mezi stranami typu mečiarovskéhoHZDS (ovšem v rumunské verzi) a stran,které chtějí v Rumunsku směřovat k de-mokracii evropského střihu. Basescovaformace určitě patří k druhé skupiněstran a její plán ekonomických reforem siurčitě zaslouží podporu.
Basescovi se povedl husarský kouseki v parlamentu. Rumunští Ma�aři zdeobrátili a podpořili vznik vlády, kterou po-vede dosud opoziční koalice DA. Tu pod-poří překvapivě i Humanistická stranaRumunska, která se do parlamentu dos-tala na kandidátce sociálních demokratů,a 18 poslanců zvolených jako zástupci ná-rodnostních menšin. Místo očekávanéhospoluvládnutí reformního prezidenta apostkomunistického premiéra, bude mítdosavadní opozice pod kontrolou obě oh-niska rumunské výkonné moci.
KROTITEL PSŮPREZIDENTEM
MAREK NEMETH
politolog
KDYŽ BYLY ZVEŘEJNĚNY VÝSLEDKY PRVNÍHO KOLARUMUNSKÝCH PREZIDENTSKÝCH VOLEB A CELKOVÉ VÝSLEDKYSOUBĚŽNĚ KONANÝCH VOLEB PARLAMENTNÍCH, ZDÁLO SE VŠEJASNÉ. TÉMĚŘ NIKDO NEPOCHYBOVAL, ŽE POSTKOMUNISTICKÁSOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ STRANA DOKÁŽE PO VÍTĚZSTVÍV PRVNÍM KOLE VOLEB PREZIDENTA A PO VÍTĚZSTVÍ VEVOLBÁCH DO OBOU PARLAMENTNÍCH KOMOR ZVÍTĚZIT JEŠTĚTAKÉ V KOLE DRUHÉM.
Nový rumunský prezident TraianBasescu
CE
VR
O
19
měsíc české pravice
PROSINEC – LEDEN
PRVNÍ LETOŠNÍ ZASEDÁNÍVÝKONNÉ RADY
Výkonná rada ODS vyzvala 10. lednaklub evropských poslanců ODS, aby se nanadcházejícím zasedání Evropského par-lamentu vyslovil proti návrhu evropskéústavy. Rada rovněž oznámila, že ODSv nejbližších dnech předloží vlastní návrhústavního zákona o jednorázovém refe-rendu k evropské ústavě, aby mohlo pro-běhnout do konce roku 2005.
Rada dále schválila uvolnění částky200 tisíc korun na poskytnutí pomoci po-stiženým oblastem v Asii.
VR ODS konstatovala také, že sou-časná koaliční vláda nezvládá ani běžnéoperativní problémy, způsobené mj. jejímšpatným vyjednáváním s EU – např.opožděně reaguje na zavedení elektro-nického výkonového zpoplatnění náklad-ní dopravy v sousedních zemích.
Výkonná rada navrhla předsedoviODS jmenovat hlavním manažerem Ob-čanské demokratické strany ing. Jarosla-va Jurečku.
GROSSŮV MLÝN
ODS vyjádřila vážné znepokojení nadinformacemi o existenci tzv. policejníhotýmu Mlýn, který přímo podléhal bývalé-mu ministru vnitra Stanislavu Grossovi.Podle názoru ODS se tak potvrdily jejíobavy o jeho nestandardním využívanípolicejních složek.
Pokud se prokáže, že byl zřízenímtýmu Mlýn a jeho činností porušen zákon,bude ODS požadovat vyvození osobní,politické, případně trestně-právní zodpo-vědnosti jak Stanislava Grosse, tak dal-ších zúčastněných osob.
NOVELA ZÁKONAO „ŠVARCSYSTÉMU“
ODS považuje ustanovení, podleněhož je firma povinna zajiš�ovat plněníběžných úkolů vyplývajících z předmětujejí činnosti svými zaměstnanci, tj. zákaztzv. „švarcsystému“, za omezování svo-bodného podnikání a smluvní volnosti.Tento zákaz je v zemích EU naprosto ne-
obvyklý, je na hranici ústavnosti a kompli-kuje život desítkám tisíců živnostníků i fi-rem. Ve svém důsledku pak zvyšuje neza-městnanost a brání rozvoji malých astředních firem.
ODS proto navrhuje v Senátu právníúpravu, která tuto nesmyslnou regulacipodnikání zruší.
ODS současně vyzvala úřady práce,aby provedly kontroly ve všech poslanec-kých a senátorských kancelářích, protožeParlament ČR masově tzv. „švarcsystém“využívá.
JEDNOTNĚ PROTI EVROPSKÉÚSTAVĚ
Devítičlenný poslanecký klub ODSv Evropském parlamentu 12. ledna hlaso-val jednotně proti přijetí evropské ústavy.
Na jmenném seznamu výsledku hla-sovaní se však neobjevila (z technickýchpříčin) jména dvou evropských poslancůODS – N. Škottové a O. Vlasáka – ač bylioba na hlasovaní přítomni a hlasovaliproti evropské ústavě. Proto zaslali obajmenovaní na předepsaném formuláři in-formaci o svém negativním hlasovánípředsedovi Evropského parlamentu Jo-sepu Borrelovi s žádostí o dodatečné za-řazení na seznam výsledků hlasování.
PŘEDSEDA ODSNA KONFERENCI SME
Ve čtvrtek 20. ledna 2005 navštívilpředseda ODS Mirek Topolánek Ma-�arsko. V rámci pracovní návštěvy sezúčastnil odborné konference Evropskéasociace pro ekonomickou a hospodář-skou podporu malých a středních podni-ků (SME-Union) v Budapešti, kde vy-stoupil s hlavním projevem na téma libe-ralizace trhu energetiky v ČR a EU.
Předseda ODS jednal také s bývalýmpředsedou Evropské komise a součas-ným předsedou Evropské asociace proekonomickou a hospodářskou podporumalých a středních podniků JacquesemSanterem.
Dále se setkal s bývalým ma�arskýmpremiérem, v současné době opozičnímlídrem a předsedou nejsilnější pravicové
politické strany Fidesz, Viktorem Orbá-nem.
Návštěva Ma�arska byla již druhouzahraniční cestou Mirka Topolánkav lednu tohoto roku. Již ve dnech 17. a 18.ledna navštívil Mirek Topolánek Ukraji-nu. V rámci svého programu se setkals velvyslancem ČR na Ukrajině KarlemŠtindlem a navštívil štáb opozičního vůd-ce a vítěze prezidentských voleb ViktoraJuščenka. Při této příležitosti vyjádřilpodporu prozápadnímu směrování země,připravovaným ekonomickým reformáma budoucímu začlenění Ukrajiny do EU.
TOPOLÁNEK V BRUSELU
Předseda ODS Mirek Topolánekuskutečnil 26. a 27. ledna 2005 pracovnínávštěvu Bruselu.
V úvodu svého programu se setkals pracovníky českých zastupitelských úřa-dů a institucí v čele s velvyslancem Stalé-ho zastoupení ČR při EU v Bruselu Ja-nem Kohoutem.
Předseda ODS v průběhu prvníhodne jednal v Evropském parlamentu s ve-doucími představiteli britské, španělské apolské delegace o aktuálních otázkách adalší spolupráci na půdě EP. Dalším té-matem rozhovoru byla podpora ODSdalšímu rozšíření EU o nové členské stá-ty, vyjádření sympatií evropským aspira-cím Ukrajiny a diskuse na téma budoucí-ho vývoje evropského integračního pro-cesu. Předseda ODS navštívil i schůzifrakce ELS-ED, jíž je ODS členem, aschůzi klubu poslanců ODS v EP.
Na pozvání Hospodářské komory ČRse zúčastnil setkání hospodářských ko-mor EU. Navštívil i sídlo České podnika-telské reprezentace při EU v Bruselu.
Hlavním bodem programu druhéhodne byla návštěva bruselské centrályNATO. Předseda ODS jednal s generál-ním tajemníkem NATO Jaap de HoopSchefferem o aktivitách ČR v rámci alian-ce, o jejím dalším rozšiřování a o společ-ných misích. Setkal se také s velvyslancemUSA při NATO Nickem Burnsem, s čes-kým velvyslancem při NATO KarlemKovandou a vedoucími pracovníky vojen-ské a civilní sekce Stálé delegace ČR.
PETR SOKOL
politolog
CEVRO v roce 2005 – výsledky, které slouží nám všemCEVRO v roce 2005 – výsledky, které slouží nám všem
> Informace, které musíte mít!> 10 čísel o 24 stranách> Nové stálé i příležitostné rubriky> Speciální čísla ke konferencím, seminářům a
významným událostem domácí i světové politiky> Možnost diskusí v rubrice Hyde Park
liberálně-konzervativní akademieliberálně-konzervativní akademie
> Jedinečná příprava na působení v politice a veřejné sféře!> V příštích letech prostupnost s akreditovaným Bc. studiem> Ročník 2005/2006 – plán 70 studentů, studijní skupiny v Praze a Olomouci;
šest kursů: ekonomie, komunikace a veřejná prezentace, mezinárodní vztahy, politický marketing, politologie, právo; uzávěrka přihlášek – 30. července 2005
konference a seminářekonference a semináře
> Týdenní seminář v Hamburku> Liberecké rozhovory – konzervativní česko-německé setkání členů
parlamentu (duben)> Konference Regiony v rozšířené EU: účinnější spolupráce – lepší
perspektiva (duben)> Konference k 60. výročí osvobození Plzně americkou armádou (květen)> Seminář Obranná a bezpečnostní politika ČR (listopad)> Mezinárodní ideová konference o vzdělávání (podzim)> Pravidelná diskusní fóra s domácí i mezinárodní účastí: Ostrava, Plzeň,
Pardubice, Olomouc, Praha a jiná místa po celé České republice (celoročně)
publikace publikace
> Krajské volby 2004 – fakta, názory, komentáře> Česká liberální a konzervativní tradice> Edice „Víme o sobě“> Edice analytických materiálů> a další.
Další informace, včetně přihlášek na akce a objednávkových formulářů, najdete na
www.cevro.cz
Další informace, včetně přihlášek na akce a objednávkových formulářů, najdete na
www.cevro.cz
časopis CEVRO – časopis pro příznivce pravicové politikyčasopis CEVRO – časopis pro příznivce pravicové politiky
