Charakter nositelů důchodového pojištění (ident. kód HR141/05)

Štěpánka Pollnerová, Milan Šlapák, Martin Holub,

Mirjam Suchomelová, Mária Mikušková

VÚPSV, v.v.i. Praha 2008

Publikace byla schválena ediční radou ve složení:

doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha)

Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha)

Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha)

Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno)

Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR)

Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha)

doc. Ing. Miroslav Brdek, CSc.

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 381. publikaci Vyšlo v roce 2008, 1. vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 199 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: JUDr. Kristina Koldinská (FF UK) JUDr. Božena Michálková, Ph.D. (ČSSZ) ISBN 978-80-7416-022-6 http://www.vupsv.cz

Abstrakt

Přípravy dalšího pokračování reformy důchodového pojištění v České republice vyvolávají otázku, jaký bude další vývoj organizace tohoto systému. Reforma si může vyžádat transformaci současného nositele pojištění - České správy sociálního zabez-pečení - a v souladu se zvolenou koncepcí reformy bude třeba zvážit i stávající strukturu institucí důchodového systému a případně potřebu vytvořit instituce nové.

Cílem výzkumné publikace je poskytnout informace o organizačním uspořádání jednotlivých pilířů důchodového systému ve vybraných státech EU (Belgie, Dánsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko) a nositelích důchodového pojištění v těchto zemích. Publikace se dále zabývá přenosem důchodových práv mezi nositeli pojištění, přenosem důchodových práv do zahraničí, kontrolou nad činností nositelů pojištění a výplatou důchodových dávek.

Klíčová slova: důchodové pojištění, nositelé pojištění, mezinárodní srovnání, důchodová reforma

Abstract

The nature of the pension insurance institutions

Arrangements for the continuation of pension reform in the Czech Republic raise the question of the future development of the organisation of the pension system. Pension reform may require the complete transformation of the current pension insurance institution - The Czech Social Security Administration. In compliance with such reform it will be necessary to maintain the current structure of pension insurance institutions and will possibly require the setting up of new pension insurance institutions.

The aim of the study is to provide information on how individual pension system pillars are organised in selected EU member states (Austria, Belgium, Denmark, Cyprus, Germany, Hungary, Malta, Portugal, Slovakia, Slovenia, Sweden and the United Kingdom) and on the pension insurance institutions in these countries. Furthermore, the study is concerned with the transfer of pension entitlements between insurance institutions, the transfer of pension claims abroad, control over the work of insurance institutions and the disbursement of pensions.

Key words: Pension insurance, pension insurance institutions, international comparison, pension reform

5

Obsah

Úvod ..............................................................................................................9 Belgie...........................................................................................................11 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................11 2. Institucionální struktura................................................................................11 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................22 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................29 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................31 6. Změny institucionální struktury......................................................................35 7. Přenos důchodových práv .............................................................................35 Dánsko .........................................................................................................48 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................48 2. Institucionální struktura................................................................................48 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................51 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................55 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................57 6. Změny institucionální struktury......................................................................59 7. Přenos důchodových práv .............................................................................60 Kypr .............................................................................................................63 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................63 2. Institucionální struktura................................................................................63 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................64 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................66 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................66 6. Změny institucionální struktury......................................................................67 7. Přenos důchodových práv .............................................................................67 Maďarsko .....................................................................................................69 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................69 2. Institucionální struktura................................................................................69 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................70 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................73 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................74 6. Změny institucionální struktury a související problémy ......................................74 7. Přenos důchodových práv .............................................................................76 Malta ............................................................................................................78 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................78 2. Institucionální struktura................................................................................78 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................78 Úkoly a organizační struktura............................................................................78 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................79 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................80 6. Změny institucionální struktury......................................................................80 7. Přenos důchodových práv .............................................................................80 Německo ......................................................................................................82 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................82 2. Institucionální struktura................................................................................82 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................83 4. Výplata důchodových dávek ..........................................................................89 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění .................................................................91

6

6. Změny institucionální struktury .....................................................................91 7. Přenos důchodových práv .............................................................................93 Portugalsko..................................................................................................97 1. Uspořádání důchodového systému .................................................................97 2. Institucionální struktura ...............................................................................97 3. Charakter nositelů pojištění...........................................................................98 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 101 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 101 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 103 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 103 Rakousko ................................................................................................... 107 1. Uspořádání důchodového systému ............................................................... 107 2. Institucionální struktura ............................................................................. 107 3. Charakter nositelů pojištění......................................................................... 111 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 112 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 113 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 114 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 114 Slovensko................................................................................................... 117 1. Uspořádání důchodového systému ............................................................... 117 2. Institucionální struktura ............................................................................. 117 3. Charakter nositelů pojištění......................................................................... 118 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 126 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 128 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 129 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 129 Slovinsko ................................................................................................... 132 1. Uspořádání důchodového systému ............................................................... 132 2. Institucionální struktura ............................................................................. 133 3. Charakter nositelů pojištění......................................................................... 134 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 135 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 136 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 137 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 137 Spojené království...................................................................................... 138 1. Uspořádání důchodového systému ............................................................... 138 2. Institucionální struktura ............................................................................. 138 3. Charakter nositelů pojištění......................................................................... 139 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 140 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 141 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 141 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 142 Švédsko ..................................................................................................... 145 1. Uspořádání důchodového systému ............................................................... 145 2. Institucionální struktura ............................................................................. 146 3. Charakter nositelů pojištění......................................................................... 148 4. Výplata důchodových dávek ........................................................................ 153 5. Kontrola činnosti nositelů pojištění ............................................................... 153 6. Změny institucionální struktury ................................................................... 154 7. Přenos důchodových práv ........................................................................... 155

7

Shrnutí a závěry ......................................................................................... 158 Uspořádání důchodových systémů ................................................................... 158 Vybrané charakteristiky nositelů pojištění ......................................................... 163 Výplata důchodových dávek............................................................................ 169 Kontrola činnosti nositelů pojištění ................................................................... 173 Změny institucionální struktury ....................................................................... 176 Přenos důchodových práv ............................................................................... 178 Literatura ................................................................................................... 192 Příloha ....................................................................................................... 196

Úvod

9

Úvod

Příprava dalšího pokračování reformy důchodového pojištění v České republice vyvolává otázku, jaký bude další vývoj organizace tohoto systému. Reforma si může vyžádat transformaci současného nositele pojištění - České správy sociálního zabezpečení – a v souladu se zvolenou koncepcí reformy bude třeba zvážit i stávající strukturu institucí důchodového systému a případně potřebu vytvořit instituce nové.

Cílem předkládané výzkumné zprávy je poskytnout informace o organizačním uspořádání jednotlivých pilířů důchodového systému ve vybraných členských státech EU a o nositelích důchodového pojištění v těchto zemích. Tyto informace budou využity zadavatelem projektu (Ministerstvo práce a sociálních věcí) v rámci důchodové reformy. Základní výstupy se měly týkat:

vztahů nositelů pojištění v rámci jednotlivých pilířů i mezi nositeli pojištění různých pilířů,

charakteru nositelů pojištění v jednotlivých pilířích důchodového systému,

charakteru výplaty nároků z důchodového pojištění,

možnosti nositelů pojištění působit v zahraničí,

zajištění kontroly činnosti nositelů pojištění,

možnosti přenositelnosti důchodových práv mezi nositeli pojištění v rámci důcho-dových pilířů jednoho státu i mezi nositeli pojištění různých států.

V průběhu zpracovávání projektu byl na základě dostupnosti údajů a po dohodě se zadavatelem zvolen tento výběr 12 zemí: Belgie, Dánsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko. Struktura zprávy odpovídá požadavkům zadavatele a obsahuje v první části dílčí přehledy za jednotlivé státy a v části druhé shrnutí hlavních získaných poznatků ve formě srovnávacích tabulek a komentářů.

Základní metodou řešení bylo dotazníkové šetření mezi národními experty (korespondenti MISSOC). Dotazník pro národní experty (viz příloha) obsahoval kromě okruhů otázek vztahujících se k výše uvedeným tématům také otázku na úpravu přenosu důchodových práv euroúředníků (nařízení Rady 259/68) podle dodatečného požadavku zadavatele. Šíře poskytnutých odpovědí se u jednotlivých zemí významně lišila, například minimum informací (a v řadě případů dokonce žádné) se týkalo třetího pilíře. Ke shromáždění doplňujících údajů byly využity především dokumenty publikované národními nositeli pojištění, dostupná primární legislativa a studie mezinárodních institucí (EU, ISSA, Světová banka). Vzhledem ke specifičnosti zadání projektu však některé informace nebyly dostupné. Rozdíly v množství získaných poznatků se odráží v různém rozsahu kapitol za jednotlivé země.

Úvod

10

Ve zprávě je použita následující definice pilířů důchodového systému1:

1. pilíř: Základní státní důchodové schéma, obvykle s povinnou účastí. Schémata jsou obvykle průběžně financovaná, se státní garancí, spravovaná veřejnou institucí. Na úrovni Evropského společenství jsou tato schémata koordinována nařízením 1408/71.

2. pilíř: Schémata druhého pilíře jsou obecně spjata se zaměstnáním nebo výkonem profese („zaměstnanecké důchodové systémy“ nebo „odvětvová důchodová schémata“). Účast v těchto schématech je omezena na osoby pracující v určitých sektorech, odvětvích, profesích nebo podnicích a vzniká na základě dohody mezi sociálními partnery nebo s odvoláním na standardy např. v určitém odvětví. Velmi často jsou tato schémata fondově financovaná: zaměstnavatel a zaměstnanec platí příspěvky, které jsou investovány a následně využity k financování důchodových dávek.

3. pilíř: Schémata, která mohou být použita jako doplněk k prvnímu nebo druhému pilíři nebo k oběma pilířům. Účast v systému je zajišťována na individuální úrovni uzavřením smlouvy přímo s poskytovatelem produktu, obvykle s životní pojišťovnou nebo se subjektem kolektivního investování. Příspěvky jednotlivců jsou akumulovány a investovány a výsledný fond je následně použit k zajištění důchodových dávek jednotlivce.

Na projektu se podílel výzkumný tým VÚPSV ve složení:

Štěpánka Pollnerová

Milan Šlapák

Martin Holub

Miriam Suchomelová

Mária Mikušková

Jana Lukavcová

Marie Zikmundová

1 Založeno na dokumentu: Eurostat, Working Group „Social protection“ (2003): „Pension Schemes and

Pillars“, Luxemburg.

Belgie

11

Belgie

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř Zákonné schéma pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zákonné schéma samostatně výdělečně činných pracovníků, zákonné schéma veřejného sektoru

2. pilíř

Doplňkový důchod zahrnující dva typy systémů: za prvé skupinová pojištění a za druhé instituce zabezpečení (dříve nazývané penzijní fondy) doplňková penze pro: - pracovníky (zákon týkající se doplňkových důchodů a jejich daňového režimu a určitých doplňkových výhod v sociálním zabezpečení, 28/04/03) - pracovníky samostatně výdělečně činné (zákon-program o doplňkových důchodech samostatně výdělečně činných osob, 24/12/02) - úředníky ve veřejných podnicích (neexistuje sociální legislativa)

3. pilíř Založen na individuálním zabezpečení: životní pojištění a penzijní spoření: - životní pojištění - fondy penzijního spoření

2. Institucionální struktura

1. pilíř

instituce finanční správa výplata dávek úroveň - Národní úřad sociálního zabezpečení (Office national de sécurité sociale) - ONSS - ONSSAPL - CSP - OSSOM

ONSS (viz níže) Národní důchodový úřad (Office national des pensions)

viz níže

Orgány zabezpečující výběr příspěvků a globální správu

Národní úřad sociálního zabezpečení - Office national de sécurité sociale (ONSS) je pověřen výběrem příspěvků na sociální zabezpečení v systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru. Tyto příspěvky rovněž rozděluje mezi jednotlivé oblasti sociálního zabezpečení. Od zavedení globální správy sociálního zabezpečení je ONSS pověřen rozdělováním veškerých finančních prostředků sociálního zabezpečení mezi instituce, které zabezpečují správu jednotlivých oblastí globální správy (včetně státní subvence pro sociální zabezpečení).

Národní úřad sociálního zabezpečení provinční a místní správy - Office national de sécurité sociale des administrations provinciales et locales (ONSSAPL) vybírá příspěvky od smluvních úředníků, kteří spadají do všeobecného systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru a kteří pracují v provinční a místní správě. Jejich příspěvky jsou předávány ONSS v rámci globální správy, s výjimkou příspěvků na oblast rodinných přídavků a nemocí z povolání.

Pokladna pomoci a zabezpečení pro námořníky - Caisse de secours et de prévyoance en faveur des marins (CSP) vybírá příspěvky od námořníků a předává je ONSS- globální správě.

Belgie

12

Úřad zámořského sociálního zabezpečení - Office de sécurité sociale d´outre-mer (OSSOM) vybírá příspěvky na sociální zabezpečení od všech Belgičanů nebo cizinců, kteří vykonávají profesionální činnost v některé zemi mimo Evropský hospodářský prostor. OSSOM spravuje zámořské sociální zabezpečení a vyplácí poživatelům dávky.

Přiznávání a výplata dávek - správa přiznaných nároků

Národní důchodový úřad (ONP) je příslušný pro přiznávání a výplatu důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zaručeného příjmu starším osobám a záruky příjmu starším osobám.

Pro účely přiznávání důchodu je Všeobecná spořitelní a penzijní pokladna (Caisse générale d´Epargne et de Retraite - CGER) pověřena správou individuálního důchodového účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru, jinými slovy správou individuálních údajů o průběhu profesionálního života (viz dále).

Regionální oddělení ONP jsou pověřena zkoumáním žádostí o důchody.

Kancelář mezinárodních smluv (Bureau des conventions internationales - BCI = ústřední správa) plní stejný úkol pro:

- osoby, které se zdržují v Belgii, které byly účastny pojištění v důchodovém systému v některé zemi Evropského hospodářského prostoru nebo zemi, se kterou Belgie uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a které spadají do věcné a osobní působnosti nařízení Rady Evropských společenství nebo některé bilaterální či multilaterální smlouvy;

- osoby, které se zdržují v cizině a které byly zaměstnány v Belgii.

Národní důchodový úřad (ústřední správa) zabezpečuje pravidelnou výplatu dávek, na které má poživatel nárok.

Spravuje rovněž přiznané nároky.

2. pilíř

Přehled penzijních plánů

1) pro zaměstnance

a) na odvětvové úrovni - „Commission Paritair“ (Paritní komise - orgán složený z reprezentantů odborů a zaměstnavatelů příslušného sektoru, například v ocelářském sektoru) vyjedná na úrovni odvětví kolektivní smlouvu CLT, která stanoví podrobná pravidla zaměstnaneckých penzijních plánů, tato kolektivní smlouva může na základě požadavku komise podle královského dekretu zavazovat všechny zaměstnavatele v odvětví. Pokud je takový penzijní plán zaveden, je účast v něm až na malé výjimky povinná pro všechny zaměstnance.

b) na podnikové úrovni, kde záleží většinou na iniciativě zaměstnavatele. Zde bude plán pokrývat všechny nebo jen část zaměstnanců. Pokud je takový plán zaveden, je účast v něm až na malé výjimky pro zaměstnance také povinná.

c) na individuální úrovni, kde se zavazuje zaměstnavatel ve vztahu s jedním konkrétním zaměstnancem.

2) pro osoby samostatně výdělečně činné, kde se rozhoduje každý podle vlastní vůle

Belgie

13

V souladu s úrovní, na které je rozhodnutí přijato, jsou aplikovatelná různá pravidla.

Penzijní plán má formu „penzijní smlouvy“ mezi zaměstnavatelem/ organizá-torem a institucí, která penzijní plán provádí. Tato smlouva obsahuje obligatorně pravidla pro vybírání příspěvků, finanční management, správu, kalkulaci rezerv, výplatu dávek …

Penzijní plán může spravovat:

penzijní fond,

penzijní fond pro větší počet zaměstnavatelů (často bývá zakládán sesterskými podniky jedné skupiny),

pojišťovací společnost přes skupinovou pojistnou smlouvu nebo individuální pojistnou smlouvu pro osoby samostatně výdělečně činné,

penzijní pokladna / penzijní fond pro osoby samostatně výdělečně činné .

Která instituce bude penzijní plán vykonávat, závisí na zaměstnavateli (případně na jiném subjektu podle úrovně, na které je plán založen - paritní komise na odvětvové úrovni či jedinec sám v případě osoby samostatně výdělečně činné).

Novinkou v této oblasti je zavedení solidarity. Pokud penzijní plán (ať je spravován penzijním fondem nebo pojišťovnou, či ať jde o úroveň odvětví, podniku či osoby samostatně výdělečně činné) zavádí některé prvky solidarity (jako krytí období nezaměstnanosti či pracovní neschopnosti, invalidity a/nebo pozůstalostní penze či indexaci dávky), je zvýhodněn daňovou slevou. Prvek solidarity musí být jasně formulován ve „smlouvě solidarity“. Tato smlouva je potom prováděna institucí zabezpečení, pojišťovnou a na úrovni odvětví může být provádění smlouvy svěřeno Sektorovému sociálnímu fondu (the Social Sector Fund).

Popis uspořádání doplňkových penzijních plánů:

Z důvodu zjednodušení není v načrtnutých schématech brána v úvahu existence zmíněných plánů solidarity.

(1) Zaměstnanecké penzijní plány na úrovni odvětví

Paritní komise může tedy rozhodnout o zavedení jednotného penzijního plánu pro dané odvětví. Tato komise však nemá právní postavení, proto právní předpisy požadují, aby byl vytvořen tzv. „organisateur“, který je právně odpovědný za řádné vykonávání penzijního plánu. Ten může být organizován prostřednictvím založení penzijního fondu nebo svěření pojišťovací společnosti. Protože by vzhledem k povaze celoodvětvových penzijních plánů bylo obtížné vytvářet přímé spojení organizátora a podniku, většina těchto plánů přenechává výběr příspěvků Národnímu úřadu pro sociální zabezpečení ONSS. Ten příspěvky převádí na organizátory jednotlivých odvětvových penzijních plánů, kteří je převádí penzijnímu fondu nebo pojišťovací společnosti. Další veřejná instituce na národní úrovni Banque Carrefour de la Sécurité Sociale - BCSS shromažďuje data o odpracovaných hodinách, vyplacených mzdách atd., které potom předává jednotlivým organizátorům na úrovni odvětví. Organizátor sám je poskytuje penzijnímu fondu či pojišťovací společnosti.

Belgie

14

Penzijní fond obdrží příspěvky a je zodpovědný za hospodaření s aktivy a pasivy, správu, účetnictví a výkaznictví. Penzijní fond bude většinou řešit problematiku správy sám, ale není vyloučeno ani její přenesení na Sektorový sociální fond. Hospodaření s investičním majetkem je většinou přeneseno na banky nebo specializo-vané domácí či zahraniční finanční instituce (výpočty dávek jsou často svěřovány specializovaným konzultantům /Mercer, Watson Wyatt, Aon, Hewitt ../).

Data o členech jsou poskytována organizátorem penzijnímu fondu. Jde o data nutná k výpočtu dávky, k přesnému informování pojištěnce v rámci požadavku transparentnosti a bezproblémovému vyplácení dávek oprávněnému příjemci dávky.

Sociální legislativa reguluje vztah mezi organizátorem, zaměstnavatelem, zaměstnancem a penzijním fondem stejně jako vztah mezi penzijním fondem a pojištěncem. Důležitým prvkem je zde odpovědnost organizátora. Jestliže nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky pro výplatu dávek, je to právě organizátor, kdo musí situaci řešit. Pokud jde o penzijní plány na odvětvové úrovni je organizátor oprávněn k vymáhání mimořádného příspěvku od zaměstnavatelů k pokrytí závazků. To platí pouze pro plány dávkově definované. Pro příspěvkově definované penzijní plány musí organizátor (a tím tedy i zaměstnavatel) garantovat minimální výnos. Na správný způsob implementace těchto pravidel dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA.

Finanční předpisy regulují fungování nositelů pojištění i financování penzijních nároků (výpočet finančního zajištění, investiční pravidla, účetní pravidla … ). Tyto právní předpisy původně určené pro pojišťovací společnosti jsou aplikovatelné na základě královského dekretu i na penzijní fondy. Nicméně tato legislativa platná pro penzijní fondy bude brzy nahrazena speciální úpravou (v důsledku implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi). Na dodržování právních předpisů dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA.

Belgie

15

1.a Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na úrovni odvětví s penzijním fondem

zaměstnavatel

zaměstnanec

BCSS

zaměstnanec

organizátor

ONSS

zaměstnanec

zaměstnavatel

zaměstnavatel

Fond sociálního sektoru

řízení aktiv

penzijní fond

obezřetnostní

dohled

sociální dohled

příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

Tato oblast

nespadá

pod

regulaci a

dohled.

data

data data

data

příspěvky

příspěvky

příspěvky data

Penze - anuita souhrnná suma

Banka, finanční instituce

Pojistně- matematickýkonzultant

outsourcing

outsourcing

správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze

IT

Belgie

16

1.b Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na úrovní odvětví s pojišťovací společností

zaměstnavatel

zaměstnanec

KSZ

zaměstnanec

organizátor

ONSS

zaměstnanec

zaměstnavatel

zaměstnavatel

Fond sociálního sektoru

řízení aktiv

Pojišťovací společnost

obezřetnostní

dohled

sociální dohled

Příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

Tato oblast

nespadá

pod

regulaci a

dohled.

data

data data

data

příspěvky

příspěvky

příspěvky data

Penze - anuita

souhrnná suma

správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze

IT

Belgie

17

Jestliže je penzijní plán prováděn prostřednictvím kolektivní pojistné smlouvy, je jediným rozdílem oproti schématu 1. a, že pojišťovací společnost vykonává všechny úkoly sama a nepřenáší je (po většinu času) na jiné subjekty. Vzhledem k charakteru pojistné smlouvy je odpovědnost pojišťovací společností větší, než tomu je u penzijních fondů. To nicméně zcela nezbavuje konečné odpovědnosti organizátora a potažmo zaměstnavatele.

Pokud jde o regulaci v oblasti sociální legislativy, je zde situace víceméně podobná jako u 1. a (jsou zde rozdíly s ohledem na management instituce jmenovitě hlavně v rozhodovacím procesu).

Finanční regulace životních pojišťoven je odlišná zejména na úrovni financování. Pro životní pojišťovny platí přísnější finanční pravidla vzhledem k jejich větší odpovědnosti. Také účetní pravidla jsou přísnější, protože jde o obchodní společnosti (většinou akciové). Pravidla pro investice jsou víceméně stejná. Současná finanční regulace je výsledkem implementace směrnice 2002/83/EC.

Na dodržování právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení i finančního práva dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA.

(2) Zaměstnanecké penzijní plány na podnikové úrovni

Příspěvky jsou většinou placeny zaměstnavatelem, ale někdy přispívá také zaměstnanec. To se většinou děje formou odpočtu pojistného z měsíční mzdy, zaměst-navatel potom převádí tyto příspěvky (měsíčně / čtvrtletně / ročně ) do penzijního fondu. Data o pojištěncích poskytuje penzijnímu fondu zaměstnavatel. Tato data jsou potřebná k výpočtu dávky, k přesnému informování pojištěnce v rámci požadavku transparentnosti a bezproblémovému vyplácení dávek oprávněnému poživateli.

Penzijní fond je zodpovědný za hospodaření s aktivy a pasivy, správu, účetnictví a výkaznictví. Menší fondy často přenáší správu, účetnictví a výkaznictví na zaměstna-vatele, který platí příspěvky. Hospodaření s investičním majetkem je většinou přeneseno na banky nebo specializované domácí či zahraniční finanční instituce (výpočty dávek jsou často svěřovány specializovaným konzultantům (Mercer, Watson Wyatt, Aon, Hewitt ..).

Sociální a finanční legislativa pro tuto oblast platí stejná jako pro 1. a, kromě odlišností v oblasti rozhodovacích procesů. Na dodržování právních předpisů zde dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA.

Belgie

18

2.a Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na podnikové úrovni s penzijním fondem

zaměstnanec

zaměstnavatel

řízení aktiv

Penzijní fond

obezřetnostní dohled

sociální dohled

Příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

data

příspěvky

Banka, finanční instituce

matematický konzultant

outsourcing

outsourcing

správa, vedení účetnictví, výkaznictví,

databáze IT

Penze - anuita - souhrnná suma

Pojistně-

Belgie

19

2.b Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na podnikové úrovni s pojišťovací společností

V případě, že je penzijní plán prováděn prostřednictvím kolektivní pojistné smlouvy, je jediným rozdílem oproti schématu 1. a, že pojišťovací společnost vykonává všechny úkoly sama a nepřenáší je (po většinu času) na jiné subjekty. Vzhledem k charakteru pojistné smlouvy je odpovědnost pojišťovací společnosti větší než tomu je u penzijního fondu. To nicméně zcela nezbavuje konečné odpovědnosti organizátora a potažmo zaměstnavatele.

Pokud jde o regulaci v oblasti sociální legislativy, je zde situace víceméně podobná jako u 2. a (jsou zde rozdíly s ohledem na management instituce jmenovitě hlavně v rozhodovacím procesu).

Finanční regulace je stejná jako pro 1.b.

Na dodržování právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení i finančního práva dohlíží CBFA.

řízení aktiv

Pojišťovací společnost

obezřetnostní dohled

sociální dohled

Příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

data

příspěvky

správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze

IT

zaměstnavatel

zaměstnanec

souhrnná sumaPenze - anuita -

Belgie

20

(3) Zaměstnanecké penze na úrovni individuální

Jak již bylo řečeno, penzijní plán může být vytvořen pro jednotlivého zaměstnance pouze, pokud již existuje penzijní plán pro všechny ostatní jeho zaměstnance. Za účelem zjednodušení dohledu je stanovena zaměstnavateli povinnost o takovém individuálním plánu informovat Bankovní, finanční a pojišťovací komisi CBFA. Finanční legislativa předpokládá financování takového nároku prostřednictvím penzijního fondu (který již provádí podnikový penzijní plán) nebo prostřednictvím zvláštní pojistné smlouvy.

(4) Doplňkové penze pro osoby samostatně výdělečně činné

Od roku 2004 sociální legislativa rozšířila předpis o penzích i na osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby mohou podepsat penzijní smlouvu s penzijní pokladnou (penzijním fondem) nebo s pojišťovací společností.

Protože zde není zaměstnavatel, tato osoba bude v přímém kontaktu s institucí zabezpečení nebo pojišťovací společností.

Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA dohlíží na dodržování pravidel postavených na stejných principech jako u regulace pro odvětvovou či podnikovou úroveň plánů. Je zde nicméně brána v úvahu specifická povaha této úrovně.

Belgie

21

3.a Případ, kdy je penzijní kontrakt vykonáván penzijním fondem

Penzijní fond je pod dohledem Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA podle finančně právní legislativy stejně jako ostatní fondy (na podnikové úrovni). Nicméně z důvodu neexistence zaměstnavatele jsou zde přísnější finanční pravidla (vyšší technická rezerva).

OSVČ

řízení aktiv

penzijní fond

obezřetnostní

dohled

sociální dohled

Příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

příspěvky

Banka, finanční instituce

matematický konzultant

outsourcing

správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze

IT

Pojistně- Penze - anuita - souhrnná suma

Belgie

22

3.b Případ, kdy je penzijní kontrakt vykonáván pojišťovací společností

Pokud vykonává penzijní kontrakt pojišťovací společnost, platí zde stejná pravidla jako u podnikových penzijních plánů.

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Národní důchodový úřad

Právní forma a struktura

Veřejná instituce sociálního zabezpečení. Národní důchodový úřad (ONP) vznikl 1. dubna 1987 sloučením Národního důchodového úřadu pracovníků v zaměstnanec-kém poměru (ONPTS) a Národní pokladny starobních a pozůstalostních důchodů (CNPRS). ONPTS byl pověřen přiznáváním důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru. CNPRS byla pověřena výplatou důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru a pracovníků samostatně výdělečně činných.

OSVČ

řízení aktiv

Instituce zabezpečení

obezřetnostní dohled

sociální dohled

Příjemce dávky

sociální dohled

řízení závazků

správa, vedení účetnictví, výkaznictví,databáze IT

příspěvky

Penze - anuita - souhrnná suma

Belgie

23

ONP je řízen paritním způsobem zástupci organizací pracovníků a zaměstnava-telů v řídícím výboru.

Poslání a kompetence Národního důchodového úřadu:

A. shromažďování údajů týkajících se průběhu profesionálního života

B. zkoumání a přiznávání nároků

C. výplata přiznaných nároků

správa přiznaných nároků

D. kontrola

E. informace

A. Shromažďování údajů

Pro účely přiznávání důchodů je správou individuálního důchodového účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru pověřena Všeobecná spořitelní a penzijní pokladna (CGER).

CGER je povinna podávat každý rok přehled dávek zúčtovaných poživatelům.

Řídící výbor určuje mezi členy personálu Národního důchodového úřadu stálého delegáta, který vykonává v CGER kontrolní funkci.

Ten předává řídícímu výboru svá zjištění formou čtvrtletních zpráv.

B. Zkoumání a přiznávání nároků

1. Založit (znovuzaložit) a shromažďovat dokumentaci týkající se:

a/ důchodů v systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zaručeného příjmu pro starší osoby a záruky příjmů pro starší osoby;

b/ výpisů z individuálního důchodového účtu;

c/ posuzování budoucích důchodových nároků (Service Info-Pensions).

2. Regionální oddělení jsou pověřena zkoumáním žádostí o důchod a žádostí o zaručený příjem podaných poživateli žijícími v Belgii.

Kancelář mezinárodních smluv (BCI) plní stejný úkol pro:

osoby, které se zdržují v Belgii a které byly účastny pojištění v důchodovém systému v některé zemi Evropského hospodářského prostoru nebo zemi, se kterou Belgie uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a které spadají do věcné a osobní působnosti nařízení Rady Evropských společenství nebo některé bilaterální či multilaterální smlouvy;

osoby, které se zdržují v cizině a které byly zaměstnány v Belgii.

3. Jsou zde rovněž zpracovávány žádosti o zaplacení příspěvků za doby bez účasti na pojištění (doba studia, určité doby přerušení profesionální činnosti …).

Belgie

24

C. Výplata dávek a správa přiznaných nároků

1. Úřad zabezpečuje pravidelnou výplatu dávek, na které má poživatel nárok, způsobem platby, který si zvolil z možností nabízených úřadem.

2. Před výplatou je zkoumána shoda a vzájemná kompatibilita rozhodnutí Úřadu s rozhodnutími Národního ústavu sociálního pojištění pro samostatně výdělečně činné pracovníky2 (zákonný systém samostatně výdělečně činných pracovníků) a Oddělení přídavků pro zdravotně postižené osoby.

Například:

aplikace ustanovení týkajících nemožnosti souběhu starobních důchodů a pozůsta-lostních důchodů;

kompatibilita mezi nároky likvidovanými ve prospěch jednoho poživatele a důchodovými nároky v jiném belgickém nebo zahraničním důchodovém systému.

3. Úřad na základě údajů dostupných v důchodové evidenci provádí odvody (nemocenské pojištění, odvod solidarity, záloha na daně).

4. Úřad bere v úvahu všechny skutečnosti nebo veškeré informace, které by mohly ovlivnit výši dávky nebo podmínky výplaty (indexace, zákonné přizpůsobování, změna adresy, vymáhání neoprávněně vyplacených částek).

D. Kontrola

1. Hloubkové ověřování osobních údajů na základě všech dostupných souborů.

2. Kontrola vykonávání profesionální činnosti důchodcem nebo jeho manželským partnerem.

3. Kontrola nároku na rodinné přídavky pro vdovce a vdovy, kteří pobírají pozůstalostní důchod před dosažením věku 45 let.

4. Každoroční kontrola formou potvrzení o žití, které musí dodat každý poživatel, který se zdržuje v

cizině.

5. Čtvrtletní kontrola formou potvrzení o pobytu, které musí dodat poživatel, kterému je převodem vyplácen zaručený příjem a/nebo přídavek pro zdravotně postižené osoby.

E. Informace

1. Realizace statistických a pojistně-matematických studií určených pro úřední orgány na podporu důchodové politiky.

2. Odpovědi na dotazy, které písemně, telefonicky nebo při osobní návštěvě kladou důchodci nebo budoucí důchodci.

3. Publikování brožur a informačních materiálů.

4. Posuzování budoucích důchodových nároků.

2 Institut national d´assurances sociales pour travailleurs indépendants - INASTI

Belgie

25

Pro získání odhadu budoucího důchodového nároku musí dotčená osoba podat žádost. Žádost nemůže být podána v průběhu 5 let před datem, ke kterému může vzniknout nárok na starobní důchod nebo na předčasný starobní důchod (tedy od věku 55 let). Tato podmínka věku musí být splněna k datu, ke kterému je žádost podána. Odhad je v zásadě dodáván ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti. Obsahuje výši důchodu uvedeného v žádosti k datu požadovanému oprávněnou osobou.

5. Účast na informačních akcích určených seniorům.

Neoprávněné platby-vymáhání

Neoprávněně vyplacené dávky jsou vymáhány Národním důchodovým úřadem.

Vymáhání se obvykle provádí měsíčními srážkami ve výši 10 % z výše důchodu.

Avšak jestliže byla neoprávněná platba obdržena ve zlém úmyslu nebo podvodem, může se vymáhání týkat celé měsíční částky.

Národní důchodový úřad oznámí rozhodnutí o vymáhání dotčené osobě doporučeným dopisem. Dotčená osoba může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání k pracovnímu soudu do tří měsíců od oznámení rozhodnutí. Avšak podání odvolání nemá odkladný účinek, pokud jde o výkon rozhodnutí. Pokud se dotčená osoba potýká s finančními problémy, může podat žádost o odpuštění dluhu. Tato žádost se podává platební radě Úřadu.

Vazba na vládní struktury

Národní důchodový úřad je autonomní instituce pod dohledem ministra důchodů.

Financování instituce

Výdaje jsou hrazeny:

příspěvky zaměstnavatelů a zaměstnanců;

ročním příspěvkem Národního důchodového fondu dělníků zaměstnaných v hornic-tví nebo Národního institutu nemocenského a invalidního pojištění, až převezme nároky a závazky od Národního důchodového fondu dělníků zaměstnaných v hornictví vzhledem k omezení jejich výdajů po snížení doby práce v podzemí pro získání starobního důchodu v důchodovém systému pro pracovníky v zaměstna-neckém poměru z dvaceti sedmi na dvacet pět let;

srážkami z invalidních dávek a předčasných důchodů;

zvláštními příspěvky (zaměstnavatele a z důvodu některých speciálních úprav např. pro letce či novináře);

úhradami ze strany státu - Zvláštní předčasný důchod pro starší nezaměstnané osoby - a Zvláštní předčasný důchod pro starší invalidní osoby;

příjmy od Národního důchodového úřadu v rámci systému průběžného financování;

ostatními příjmy vyplývajícími ze zákonů a dalších právních předpisů;

částkou rovnající se rozdílu mezi výdaji a vlastními příjmy financovanou Národním úřadem sociálního zabezpečení.

Belgie

26

Pojistně-matematická činnost

1. provádí krátkodobé odhady pokud jde o výdaje na sociální dávky (pracovníci v zaměstnaneckém poměru, samostatně výdělečně činní pracovníci, zaručený příjem a určité dávky ve prospěch zdravotně postižených osob) určené pro rozpočet na příští rok;

2. z měsíce na měsíc výpočet prvků (odhad likvidního kapitálu, pokud jde o sociální dávky), které mají umožnit zajištění potřebných likvidit k pravidelné výplatě dávek (viz k tomuto tématu části týkající se globální správy);

3. sleduje střednědobý vývoj sociálních výdajů v systému pracovníků v zaměstnanec-kém poměru;

4. vypracovává nové střednědobé odhady týkající se důchodů s cílem odhadnout budoucnost zákonného důchodového systému se zřetelem k faktu, že systém pracovníků v zaměstnaneckém poměru je založen na redistribuci, a k modifikujícím údajům týkajícím se právních předpisů, demografických změn a typů zaměstnání;

5. vypočítává finanční dopad pozměňovacích návrhů k platným právním předpisům v oblasti důchodů.

Možnost působit v zahraničí

Existuje možnost získat výplatu starobního důchodu v zahraničí. Kontrola se provádí na základě potvrzení o žití.

K získání nároků na důchod musí být pracovník v zaměstnaneckém poměru v zásadě zaměstnán v Belgii u zaměstnavatele usazeného v Belgii. Avšak existují výjimky. Zaměstnání v Belgii není požadováno u:

pracovníků v zaměstnaneckém poměru, kteří jsou vyjmuti z této podmínky z důvodu aplikace některé mezinárodní smlouvy;

pracovníků v zaměstnaneckém poměru jakékoliv národnosti, kteří jsou zaměstnáni v cizině v sídle podniku usazeného v Belgii, za předpokladu, že si ponechají své bydliště v Belgii a zůstanou vzhledem ke svému zaměstnáni pojištěni u Národního úřadu sociálního zabezpečení v Belgii;

pracovníka v zaměstnaneckém poměru zaměstnaného jako námořník;

námořníků belgické národnosti, kteří mají bydliště v Belgii, ale jsou zaměstnáni jako námořníci pod cizí vlajkou, za podmínky, že platí stanovený regulační příspěvek Národnímu důchodovému úřadu. Tato ustanovení nicméně nejsou aplikovatelná na námořníky, kterých se vzhledem k jejich zaměstnání pod cizí vlajkou týká mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení;

pracovníků v zaměstnaneckém poměru belgické národnosti zaměstnaných u zahraničního zaměstnavatele jako člen létajícího personálu civilního letectví za podmínky, že platí stanovený regulační příspěvek Národnímu důchodovému úřadu. Tento příspěvek mohou platit pouze v tom případě, jestliže na toto zaměstnání byly předem aplikovatelné zvláštní podmínky pro aplikaci královského výnosu č. 50 jako na člena létajícího personálu civilního letectví a jestliže si kromě toho podrželi své bydliště v Belgii. Tato ustanovení nejsou rovněž aplikovatelná, jestliže se na ně vzhledem k jejich zaměstnání pod cizí vlajkou vztahuje mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení.

Belgie

27

2. pilíř

Penzijní pokladny a penzijní fondy (dnes nazývané instituce zabezpečení)3 musí mít formu neziskového sdružení (association sans but lucratif - ASBL) nebo sdružení vzájemného pojištění (association d´assurance mutuelle - AAM).

Pojišťovací společnosti musí být založeny formou akciových společností nebo družstev nebo sdružení vzájemného pojištění.

Struktura instituce, včetně způsobu jejího řízení

Penzijní pokladny a penzijní fondy stejně tak jako pojišťovací společnosti mohou mít monistickou strukturu (pouze správní rada) nebo dualistickou strukturu (správní rada a představenstvo). Dvě osoby - členové nebo nečlenové správní rady - jsou pověřeny výkonným vedením.

Působnost a úkoly instituce

a) Správa prostředků

O placení příspěvků penzijnímu fondu nebo pojišťovací společnosti se stará zaměstnavatel. Ten vybírá osobní podíl pracovníka z jeho měsíční mzdy.

Osoba samostatně výdělečně činná může svobodně platit příspěvek, jaký si přeje (s přihlédnutím k minimálním a maximálním částkám stanoveným zákonodár-cem), vybranému nositeli penze, buď penzijní pokladně, nebo pojišťovací společnosti.

b) Výplata dávek

Penzijní fond zajišťuje výplatu dávek a při přiznávání vychází z penzijních předpisů.

Stejně tomu je u pojišťovacích společností a penzijních pokladen. Veškerá rozhodnutí vycházejí z penzijních předpisů.

V případě sporu existuje ombudsman pro spory s pojišťovací společností. Bankovní, finanční a pojišťovací komise - CBFA4 zasahuje jako zprostředkovatel v rámci sporů s institucí zabezpečení nebo penzijní pokladnou.

Pokud se jedná o spory s pojišťovací společností nebo penzijním fondem nebo penzijní pokladnou, je vždy možné odvolání (zvláště po rozhodnutí ombudsmana nebo návrhu CBFA) k soudu prvního stupně nebo, pokud je účastníkem sporu rovněž zaměstnavatel, k pracovnímu soudu.

c) Evidence dat, poskytování informací

Penzijní fondy, penzijní pokladny i pojišťovací společnosti mají povinnost vystavit každoročně důchodový list, který rekapituluje výši nabytých úspor (réserves), výši nabytých dávek a datum, ke kterému jsou splatné (ne pro osoby samostatně

3 "institutions de prévoyance" 4 Commission bancaire, financiere et des assurances

Belgie

28

výdělečně činné), variabilní prvky, ke kterým se přihlíželo při určování výše nabytých úspor a nabytých dávek a výše nabytých úspor předcházejícího roku.

Navíc všichni účastníci ve věku 45 let a starší obdrží každých 5 let list, který obsahuje výši očekávané penze.

Na základě jednoduché žádosti účastníka se vystavuje celkový přehled veškerých údajů důchodového listu.

Pokud jde o aktualizaci údajů o občanech, právě probíhá realizace systému přístupu do sítě Banque Carrefour de la Sécurité Sociale (BCSS).

Ostatní údaje jsou aktualizovány v závislosti na platbách a penzijních předpisech.

Vztah k vládním strukturám

Penzijní fondy, penzijní pokladny a pojišťovací společnosti zabezpečující druhý pilíř nejsou součástí vládních struktur. Nicméně však mohou využívat stávající vládní struktury jako Banque Carrefour de Sécurité sociale (BCSS) pokud jde o sběr údajů a Národní úřad sociálního zabezpečení (ONSS) pokud jde o výběr příspěvků.

Přesto jsou s nimi prostřednictvím odvětvových sdružení konzultovány legislativní změny.

Navíc zákon o doplňkových penzích pracovníků v zaměstnaneckém poměru a zákon o doplňkových penzích pracovníků samostatně výdělečně činných vytvořily poradní orgány: Komisi doplňkových penzí a Komisi volné doplňkové penze samostatně výdělečně činných osob,5 které jsou tvořeny zástupci různých zainteresovaných stran (pracovníků, důchodců, zaměstnavatelů, nositelů pojištění a nezávislých expertů).

Financování instituce

Příspěvky zaměstnavatelů a/nebo zaměstnanců, stanovenými v penzijních předpisech.

Žádost o schválení musí obsahovat plán financování technických rezerv s ohledem na příspěvky. Tento plán financování musí umožnit vytváření technických rezerv a je prověřovaný Bankovní, finanční a pojišťovací komisí CBFA.

Jestliže je instituce institucí zabezpečení, bere na sebe obecně pouze "odpověd-nost za prostředek" (obligation de moyen).6 Jestliže Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA nebo penzijní fond zjistí podfinancování, předloží penzijní fond po dohodě se zaměstnavatelem plán na překonání těchto potíží s cílem podfinancování v přiměřené lhůtě ukončit. Financování plánu na překonání potíží přebírá zaměstnavatel.

Pojišťovací společnosti na sebe berou „odpovědnost za výsledek“ (obligation de résultat), což omezuje, avšak nepotlačuje zcela odpovědnost zaměstnavatele.

Objem finančních prostředků na zajištění činnosti nositelů pojištění ve vztahu k celkovému objemu finančních prostředků, s nimiž nositelé pojištění hospodaří, a způsob jejich hrazení.

5 Commission des pensions complémentaires a Commission de la Pension Complémentaire Libre des

Indépendants 6 "Obligation de moyen" znamená to, že subjekt je povinen k dosažení výsledku použít všech vhodných

prostředků, avšak dosažený výsledek se poté nemusí shodovat s výsledkem, který byl původně očekáván.

Belgie

29

Technické rezervy: (1) Penzijní fondy uzavírající smlouvu, ve které se zavazují jen k odpovědnosti za prostředky (nejlepšímu možnému hospodaření se svěřenými prostředky), nemusí vytvářet technické rezervy, pro závazky na případ smrti či invalidity takovou rezervu však mít musí. (2) Penzijní fondy, které podepisují smlouvu o odpovědnosti za výsledek „obligation de résultat“ musí vytvářet technickou rezervu pro všechny jejich závazky. (3) Pojišťovací společnosti jsou povinny vytvářet technickou rezervu pro všechny jejich závazky.

Možnost působit v zahraničí

Návrh zákona k transponování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi týkající se činností institucí zaměstnaneckých penzí a dohledu nad nimi předpokládá, že instituce zaměstnaneckých penzí schválená v Belgii může vykonávat přeshraniční činnost nebo činnost v některém nečlenském státě Evropského hospodářského prostoru za určitých podmínek, zejména aby její technické rezervy byly zcela kryty pro všechny spravované penzijní systémy, a při oznámení Bankovní, finanční a pojišťovací komisi CBFA

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Národní důchodový úřad je pověřen výplatou důchodů pracovníků v zaměstna-

neckém poměru, samostatně výdělečně činných pracovníků a poskytuje záruky příjmu starším osobám. Od 1. dubna 2004 se výplata již neprovádí poštovními poukázkami, ale pravidlem se stala výplata převodem. Převod se provádí na osobní účet, otevřený u uznané finanční instituce nebo pošty. Pokud existuje nárok na důchod v sazbě pro domácnost, uskutečňuje se převod na účet s dispozičním právem obou manželů.

Výplata je uskutečňována v eurech:

kolem 6. v měsíci pro starobní důchody vypočítané v sazbě pro jednotlivce;

kolem 14. v měsíci pro starobní důchody vypočítané v sazbě pro domácnost;

kolem 20. v měsíci pro pozůstalostní důchody.

Nové důchody, které jsou poskytovány od srpna 2005, jsou vypláceny koncem měsíce. Existuje výjimka pro všechny starobní důchody, záruky příjmu pro starší osoby a pozůstalostní důchody, které začaly být poskytovány před 1. srpnem 2005, a pro pozůstalostní důchody poskytované od 1. srpna 2005, které jsou přiznané na základě starobního důchodu poskytovaného před 1. srpnem 2005. Tyto důchody jsou vypláceny tak, jak je uvedeno v prvních třech odstavcích.

Oprávněná osoba může rovněž požádat, aby jí byl důchod vyplácen poštovní poukázkou. Žádost se adresuje Národnímu důchodovému úřadu, stačí jednoduchý dopis.

Belgie

30

Důchod musí být vyplácen do čtyř měsíců od oznámení o rozhodnutí o přiznání důchodu, a to proto, aby byly splněny podmínky vyplácení (zejména: nepobírat sociální dávky a nepřekročit limitovanou profesionální činnost).

Jestliže se výplata nemůže realizovat v této lhůtě, Národní důchodový úřad o tom musí informovat oprávněnou osobu a sdělit jí důvod zpoždění.

2. pilíř

Subjekty realizující výplaty penzijních nároků

Penzijní fond nebo pojišťovací společnost podle toho, kdo vykonává penzijní plán.

Forma vyplácených dávek

Z penzijních plánů jsou vypláceny anuity nebo souhrnná suma. Později má příjemce dávky možnost změnit tuto úhrnnou sumu na anuitu.

Četnost vyplácení penzí

V případě úhrnné sumy - jedna výplata.

V případě anuity rozhoduje o frekvenci výplaty penzijní plán, většinou jde o výplatu ročně či měsíčně.

Lhůty pro přiznání a vyplácení penzí

Pro nabytí penzijních práv: současné sociální zákonodárství stanoví maximální lhůtu jednoho roku (aktuální návrh evropské směrnice stanoví maximální lhůtu dva roky). Pro výplatu nejsou stanoveny žádná zpoždění.

Základní způsob a možné odchylky

V průměru nabízí výplatu úhrnné sumy 35 % penzijních fondů, 8 % vyplácí anuitu a 57 % nechává formu výplaty na pojištěnci. Nejnovější sociální legislativa vyžaduje nicméně, že kolektivní smlouvy nesmí omezovat výplaty jen na úhrnné sumy, ale musí zachovat možnost přeměny této úhrnné sumy na anuitu. Úplně aktuální údaje o formě výplaty nemáme, ale víme, že většina je vyplácena formou úhrnné sumy.

Způsob vyplácení penzí

Většina penzijních fondů a pojišťovacích společností vyplácí dávky prostřednic-tvím elektronického převodu na bankovní účty příjemců dávky.

Belgie

31

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Vládní komisař se zúčastňuje schůzí řídícího výboru;

Nejvyšší účetní dvůr vykonává nad Národním důchodovým úřadem finanční kontrolu.

Dohled ministra důchodů;

Existuje smlouva o správě mezi Národním důchodovým úřadem a vládou týkající se způsobu, jakým má Národní důchodový úřad plnit své poslání.

2. pilíř

Všechny instituce vykonávající penzijní plány v tomto pilíři (penzijní fondy,

pojišťovací společnosti) jsou pod dohledem Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA, která postupuje jako sjednocený dohlížitelský orgán.

1. Obezřetnostní dohled nad penzijními fondy (viz též podkapitola 2)

Obezřetnostní dohled (controle prudentiel) - začíná zkoumáním žádosti penzijního fondu o schválení:

organizace a efektivní řízení penzijního fondu (prověření, zda správa nabízí dostatečné záruky, aby byl penzijní plán správně a náležitě aplikován);

finanční a technické aspekty (prověření, zda může penzijní fond dostát svým závazkům):

• přesný výpočet minimálních technických rezerv;

• kvantita a kvalita aktiv, která kryjí závazky.

Belgická ustanovení týkající se povolených investičních nástrojů a příslušných omezení jsou dost pružná:

žádná omezení např. pro kótované akcie, obligace a jiné kapitálové nástroje zóny A;

naopak omezení týkající se koncentrace (u jednoho emitenta) a omezení pro vlastní cenné papíry (zaměstnavatele);

derivátové produkty jsou rovněž povolené bez omezení, pokud jsou použity k omezení investičních rizik nebo za účelem účinné správy portfolia. Jestliže nejsou použity za tímto účelem, musí být naopak omezeny (na 5%).

Všeobecné obezřetnostní ustanovení ukládá penzijním fondům dostatečně diverzifikovat investice a to, aby byla se zřetelem na povahu závazků v oblasti penzí zajištěna bezpečnost, výnos a likvidita investic.

Pravidelný obezřetnostní dohled v současné době zahrnuje:

roční kontrolu ročních účtů;

prověřování statutárních a zákonných závazků.

Belgie

32

Dohled, který vykonává instituce dohledu Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA, je založen v širokém měřítku na činnosti určeného pojistného matematika a akreditovaného komisaře v rámci jejich zákonného pověření. Mají povinnost vypracovat zprávu o své kontrolní činnosti pro CBFA a oznámit eventuální porušení právních předpisů.

2. Sociální dohled nad pojišťovacími společnostmi (viz též podkapitola 2)

Dohled je zaměřen na (1) organizaci pojišťovacího podniku, (2) výpočet a zúčtování závazků a (3) finanční sílu podniku:

pokud jde o institucionální aspekty, je prověřován zákonný statut podniku a je zkoumáno, zda je organizace adekvátní s ohledem na jeho pojišťovací činnost;

podniky jsou kontrolovány na místě, zvláště pokud jde o technické a finanční aspekty, ve shodě s akreditovanými komisaři;

• technická analýza zahrnuje:

a) prověření, zda byla přijata dostatečná technická opatření;

b) sledování rentability pojistných produktů;

• analýza finančních údajů je zaměřena na:

a) zkoumání solventnosti, hodnot krytí a dosaženého výsledku;

b) včasné odhalení nejzranitelnějších podniků.

Hodnoty krytí mohou být investovány do různých investičních nástrojů za určitých podmínek, podobných podmínkám aplikovatelným na penzijní fondy:

omezení týkající se koncentrace (u jednoho emitenta) a omezení pro vlastní cenné papíry (pojišťovacího podniku);

derivátové produkty k omezení investičních rizik nebo za účelem účinné správy portfolia.

Jestliže nejsou použity za tímto účelem, musí být omezeny.

Aby byl dohled co nejúčinnější, jsou podniky, které představují nejvíce rizik, kontrolovány na základě kritérií rizik a výsledku testů odolnosti (stress-testing), při nichž je citlivost, pokud jde o rizika eventuálního snížení hodnoty, srovnávána se scénářem, který předpokládá CBFA.

Pojišťovací podniky jsou vybízeny, aby prováděly ocenění rizik, aby vytvářely interní modely a vypracovávaly politiku ALM pro lepší zvládnutí svých rizik. CBFA posuzuje účinnost těchto interních modelů a politiky ALM.

3. Sociální dohled nad penzijními plány (viz též podkapitola 2)

Zákonný rámec sociálního dohledu byl zcela revidován v r. 2004 (zákon o doplňkových důchodech a zákon o doplňkových důchodech samostatně výdělečně činných osob - LPC a LPCI) a má dopad na každodenní dohled ze strany CBFA. Zákonný rámec se aplikuje jak na pojišťovací společnosti, tak na penzijní fondy.

CBFA v současné době společenský dohled buduje a dnes se omezuje na společenský dohled při žádosti o schválení a v případě stížností nebo dotazů.

Belgie

33

Při zkoumání žádosti o schválení se ověřuje z hlediska společenského dohledu, zda bylo postupováno podle dohodovacích řízení a zda byla dodržena zákonná ustanovení týkající se paritního řízení (nebo pokud jde o dozorčí výbor v případě skupinového pojištění). Je prověřováno správné stanovení nároků pojištěnců a poživatelů a také náklady (zákonem omezené) a účast na zisku.

4. Pokud jde o prostředky, CBFA disponuje řadou nástrojů

4.a pro penzijní fondy:

roční zúčtování,

roční výkaz s ohledem na investice, pojistně-matematické odhady, technické rezervy,

roční zpráva certifikovaného pojistného matematika,

roční zpráva certifikovaného auditora,

příprava: výběr penzijních fondů představujících nejrizikovější okruh a zlepšení využívání omezených zdrojů dohledu.

4.b. pro pojišťovací společnosti:

roční zúčtování,

roční výkaz s ohledem na investice, pojistně-matematické odhady, technické rezervy,

roční zpráva certifikovaného pojistného matematika,

roční zpráva certifikovaného auditora,

modely ALM,

stress-testing modely,

místní dohled,

příprava Solvency II.

5. Současný a budoucí vývoj v oblasti dohledu

Pokud jde o penzijní fondy, vývoj v oblasti řízení na jedné straně a financování penzijních fondů na druhé straně vyžaduje přizpůsobený a posílený dohled prováděný institucí dohledu. Současný obezřetnostní dohled byl revidován a redefinován, přičemž se pozornost zaměřila na následující záležitosti:

dohled založený na rizicích: vypracování modelu rizik, který umožní vykonávat dohled účinným a koherentním způsobem se zvláštním zaměřením na penzijní fondy, které představují nejvíce rizik;

dozor: vývoj současných off-site inspekcí směrem k on-site inspekcím u penzijních fondů, vybraných na základě modelu rizik;

správa penzijních fondů: principy týkající se správy penzijních fondů jsou v současné době vypracovávány na základě Hlavních směrů týkajících se správy penzijních fondů OECD;

Belgie

34

ALM: do jaké míry mohou být modely Asset and Liability Management vynuceny v belgických penzijních fondech?

Fair Value: testování implikací této metody oceňování;

IFRS: testování účinku, pokud jde o závazky týkající se penzí belgických podniků kótovaných na burze.

Jinak jsou v běhu práce na transponování evropské směrnice týkající se institucí doplňkových důchodů,7 což vyžaduje přizpůsobení stávajícího obezřetnostního zákonného rámce. Kromě toho je třeba se připravit na přeshraniční aktivity penzijních fondů. Penzijní fondy budou moci realizovat penzijní plány v jiných zemích, avšak obezřetnostní dohled bude i nadále prováděn v zemi původu. Naopak penzijní fondy, které budou realizovat penzijní plány v Belgii, budou podléhat dozoru CBFA. Spolupráce s institucemi dohledu v ostatních evropských zemích bude mít v tomto ohledu zásadní význam.

Pokud jde o pojišťovací podniky, bude klasický dohled nad 2. a 3. pilířem, který je vykonáván v současnosti, zásadně změněn třemi pilíři Solvency II:

(1) budou vynuceny finanční požadavky vázané na rizika (požadovaný kapitál je stanoven s ohledem na rizika, kterým je vystaven); znalost a zvládnutí rizik, kterým je podnik vystaven, se tedy stávají základním zájmem.

(2) "corporate governance": nová pravidla týkající se obezřetného řízení pojišťovacích podniků (interní kontrola a řízení rizik, pravidla týkající se investování a ALM, správná a náležitá správa) a "supervisory review process": harmonizace dohledu a nástrojů dohledu (z nich stress-testing)

(3) "disclosure": pokračování harmonizace vztahů:

vůči veřejnosti (aplikace norem IFRS),

vůči institucím dohledu (pokračování harmonizace přeshraniční komunikace mezi institucemi dohledu).

Cíl Solvency II je dvojí: za prvé pokračování harmonizace předpisů, zejména pokud jde o určování technických opatření, a za druhé stanovení požadavků týkajících se kapitálu vzhledem k rizikům.

3. pilíř

Finanční instituce, které nabízejí soukromým osobám produkty v rámci třetího

pilíře, podléhají rovněž dohledu Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA. Tento dohled zahrnuje jednak obezřetnostní dohled nad životním pojištěním a fondy penzijního spoření, jednak ochranu spotřebitelů.

Obezřetnostní dohled nad životním pojištěním je identický s dohledem nad skupinovým pojištěním.

7 Směrnice 2003/41/EC z 3. června 2003 týkající se činnosti institucí zaměstnaneckých důchodů a dohledu

nad nimi

Belgie

35

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř

Vývoj v posledním období a perspektivy

Hlavní změny posledních let se týkají rovnosti v zacházení mezi muži a ženami postupného odstraňováním existující diskriminace.

2. pilíř

1. Poté, co sociální legislativa začala podporovat vytváření odvětvových penzijních plánů a plánů solidarity došlo ke značnému rozvoji v této oblasti, v některých odvětvích již byly tyto plány zavedeny a v jiných jsou spěšně připravovány. Díky tomuto vývoji došlo ke vzrůstu procenta pokrytí z 33 % v roce 2000 na 51 % v roce 2004 a lze očekávat další zlepšení.

2. Další novinkou byla možnost osob samostatně výdělečně činných participovat na druhém pilíři, výsledkem je růst míry pokrytí z 9 % na 21 %.

3. Sociální legislativa ukládá od roku 2004 rovný management („gestion paritaire“) ohledně penzijních institucí sociálními partnery (pokud je řízení převedeno na pojišťovací společnost jsou aplikovatelná zvláštní pravidla). Řídící rada musí sestávat z poloviny ze zástupců zaměstnavatelů a z poloviny ze zástupců zaměstnanců. To je aplikováno pouze, pokud jde o poplatky zaměstnanců, stejně je tomu i u plánů na úrovni celých odvětví. V celku zde nevidíme žádné problémy, pokud jde o toto nové pravidlo.

4. Návrh nového zákona o penzijních fondech přinese další pravidla pro oblast nositelů pojištění.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

Zákon z 5. srpna 1968, který stanoví určité vztahy mezi důchodovými systémy veřejného a soukromého sektoru, určuje vazbu mezi zákonnými důchodovými systémy prvního pilíře veřejného a soukromého sektoru.

Přenos důchodových práv ze soukromého sektoru do sektoru veřejného je upraven takto:

Když ukončená zaměstnání jakožto dělník, zaměstnanec nebo námořník, která zakládala účast na pojištění v některém důchodovém systému dělníků, zaměstnanců, námořníků nebo pracovníků v zaměstnaneckém poměru, umožní vznik práv na starobní důchod osobám spadajícím do některého důchodového systému veřejného sektoru, jsou instituce které z titulu těchto zaměstnání vybíraly příspěvky, zproštěny veškerých

Belgie

36

závazků vůči oprávněným osobám a osobám, které mají právo spolu s nimi, avšak jsou zavázány zaplatit instituci, která spravuje systém pozůstalostních důchodů, u které jsou pojištěné, nebo instituci, která spravuje systém pozůstalostních důchodů určený k nesení výdajů za alikvótní část důchodu vyplývající z výše uvedených zaměstnání:

- příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů placené do Fondu přídavků pro zaměstnance;

- po odečtení části, která byla eventuálně přímo zaplacena zaměstnavatelem nositeli pojištění, u kterého byla oprávněná osoba pojištěna, příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů na starobní a pozůstalostní důchody, které byly zaplaceny podle příslušných zákonů.

2. pilíř

Pokud jde o samostatně výdělečně činné pracovníky, mají možnost svobodného

výběru instituce, pojišťovací společnosti nebo penzijní pokladny, a to trvale. Podle toho může samostatně výdělečně činná osoba svobodně přenášet nabyté úspory do nové instituce. V tomto případě je zajištěna daňová neutralita, k tíží pojištěnce nesmí jít žádná ztráta účasti na zisku a nová instituce nemůže odečíst náklady spojené s akvizicí od přenesených úspor. Naopak stará instituce může odečíst náklady spojené s "odkupem", které odpovídají určité procentní sazbě (různé podle institucí) přenesených nabytých úspor.

Pokud jde o pracovníky v zaměstnaneckém poměru, může zaměstnavatel zvolit změnu instituce, penzijní fondy nebo pojišťovací společnosti a úspory pracovníků přenést. V tomto případě lze uplatnit zvláštní postupy, které mají za cíl zapojit pracovníky do tohoto procesu. V tomto případě je zajištěna daňová neutralita a k tíži pojištěnce nesmí jít žádná ztráta účasti na zisku.

Pokud jde o pracovníky v zaměstnaneckém poměru, existuje rovněž možnost přenosu, o které rozhodne pracovník. Jestliže totiž opouští svého zaměstnavatele, má možnost přenést své nabyté úspory do instituce svého nového zaměstnavatele, k nositeli, který rozdělí veškeré zisky a omezí náklady, nebo nechat své nabyté úspory buď v instituci svého bývalého zaměstnavatele nebo v přijímacím útvaru připojeném k této instituci. A opět existuje daňová neutralita.

Naopak přenosy mezi doplňkovým důchodem pracovníků v zaměstnaneckém poměru a doplňkovým důchodem osob samostatně výdělečně činných nejsou za současného stavu legislativy přípustné.

Pokud jde o způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv, u příspěvkově definovaných schémat je přenášen kapitál včetně výnosů, pro dávkově definovaná schémata stanový zákon postup určující minimum, pod které nesmí výsledek výpočtu vést. Pracovník se okamžitě po nástupu do zaměstnání stává účastníkem nového schématu, čekací doba se neuplatňuje. Výjimku představují některá schémata, která čekací dobu uplatňují pokud pracovníkovi ještě nebylo 25 let.Po dosažení tohoto minimálního věku se zaměstnanec stává okamžitě účastníkem příslušného schématu. Povinná doba pojištění je obecně rok kromě osobních příspěvků zaměstnance, pro které neplatí žádná povinná doba pro nabytí práv. Výplata kapitálu při odchodu ze schématu není možná (pouze po dosažení věku 60 let). Není stanovena speciální ochrana, pokud jde o zachování „odložených důchodových práv“, tedy práv, která pracovník při přesunu ponechá v původním doplňkovém penzijním schématu, ale nic takovému postupu nebrání.

Belgie

37

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Možnost přenosu práv jedné osoby z jednoho pilíře na druhý neexistuje.

Na druhé straně není za současného stavu legislativy ani uvnitř druhého pilíře možný přenos práv vytvořených v rámci samostatné výdělečné činnosti k právům vytvořeným v rámci činnosti v zaměstnaneckém poměru (a naopak).

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

Podle směrnice č. 357 může být belgický starobní důchod vyplácen všude ve světě s tou podmínkou, že žadatel spadá do osobní působnosti evropských nařízení nebo některé bilaterální smlouvy.

Podle nařízení 859/2003 může být belgický starobní a pozůstalostní důchod zúčtován nezávisle na národnosti a oprávněné osobě v případě legálního pobytu v některém členském státě EU (kromě Dánska). Belgický starobní a pozůstalostní důchod přiznaný za zaměstnání dělníka v hornictví v Belgii může být rovněž vyplácen všude ve světě nezávisle na národnosti, avšak pouze ve výši 80% (a to pokud je jasně respektováno výše uvedené pravidlo).

Důchody lze tedy v cizině vyplácet:

belgickým státním příslušníkům, osobám bez státní příslušnosti nebo osobám s přiznaným statutem uprchlíka, na které se vztahuje zákon z 15. prosince 1980 o vstupu cizinců na území, o jejich pobytu, usazení a odchodu;

všem ostatním poživatelům, kteří pobývají na území země, kde lze důchod vyplácet na základě reciproční smlouvy.

Každému jinému poživateli, který má svůj obvyklý pobyt v Belgii a který pobývá v cizině, tam může být vyplacen jeho důchod:

když celková doba tohoto pobytu nepřesáhne tři měsíce v roce nebo

aby mohl pokračovat v dočasné léčbě v nemocnici nebo proto, že byl přijat do ústavu nebo komunity pro mentálně nemocné nebo do pečovatelského zařízení a nebo proto, že pobývá u příbuzného, který musí pobývat v cizině, aby zde plnil určité poslání nebo aby zde vykonával funkci ve službách státu nebo pro mezinárodní organizaci, jejímž členem Belgie je.

2. pilíř

Sociální zákon přesně určuje možnosti přenosu a způsob, jakým mají být práva

vypočítána, avšak pro přenos nestanovuje zvláštní postup. Tato zákonná ustanovení platí, ať je penzijní systém jakýkoli (kolektivní smlouva nebo ne ...). Zákon nerozlišuje u nabytých práv mezi stranou "zaměstnanec" a "zaměstnavatel". Přenositelnost

Belgie

38

nezávisí na metodě financování. Metoda výpočtu používaná nositelem pojištění pro přenos je založena na pojistně-matematické metodě.

Pojištěnec-pracovník v zaměstnaneckém poměru má možnost přenést své úspory k nositeli pojištění svého nového zaměstnavatele, a to ať je zeměpisná poloha tohoto nositele jakákoli (v rámci EU nebo mimo). Nositel pojištění nového zaměstna-vatele, pokud se nachází v Belgii, je podle zákona povinen tyto úspory přijmout, a to bez možnosti započítat si náklady na přenos. Sociální zákon stanoví, že k tíži pojištěnce nemůže jít žádný náklad při přenosu jeho úspor v Belgii. Naopak žádné ustanovení přesně neurčuje povinnosti zahraničního nositele přejímajícího přenos z Belgie.

Pojištěnec-pracovník samostatně výdělečně činný může v zásadě také přenést své nabyté úspory do nové penzijní smlouvy uzavřené s novým nositelem pojištění, a to aniž by si nový nositel mohl odečíst náklady. Není stanoven žádný specifický postup, ale nic nebrání přenosu k zahraničnímu nositeli.

Z daňového hlediska, pokud jde o zaměstnance, není nezdaňování, které se uplatňuje na národní úrovni, aplikovatelné na přenos kapitálu nebo hodnoty odkupu do instituce zabezpečení nebo pojišťovací společnosti sídlící v zahraničí. Kromě aplikace smlouvy o zamezení dvojího zdanění má přenos do cizí země (EU nebo mimo) pro poživatele za následek přímé zdanění přenesených částek.

Je třeba poznamenat, že nemá daňový dopad pro zaměstnavatele a fond.

Přenos důchodových práv euroúředníků

1. pilíř

Statut euroúředníků a právní úprava aplikovatelná na ostatní členy personálu

Evropských společenství stanoví, že se do systému komunitárních důchodů přenáší buď pojistně-matematický ekvivalent nebo hodnota odkupu (zákonných) důchodových práv získaných před nástupem do funkce v evropské instituci.

Pokud jde o Belgii, bylo toto statutární právo ustanoveno zákonem z 21. května 1991, který zřizuje systém subrogace, pokud jde o práva oprávněné osoby, Evropské komisi.

Tento systém subrogace určuje výplatu belgického důchodu oprávněné osoby pomocí měsíční platby Komisi, a to od výplaty komunitárního důchodu oprávněné osoby až do zániku práva na důchod.

Systém byl zřízen se zřetelem na specifické obtíže spojené s velkým počtem belgických úředníků v institucích a dlouhými obdobími, která musí být vypořádána v limitované lhůtě.

Na základě společné dohody bylo rozhodnuto zřídit nový systém pro žádosti o přenosy podané od 1. ledna 2002.

Základní podmínky se zřetelem k zákonu z 21. května 1991 jsou tyto:

1. Belgie volí odkup získaných důchodových práv.

Belgie

39

2. Národní důchodový úřad (ONP) hraje roli centralizační správy ve vztahu k Evropským společenstvím. Správa důchodů (Administration des pensions)8 je, kromě plateb, povinným prostředníkem pro veřejné důchodové systémy, které nejsou správou řízeny (SNCB atd. …).

3. V novém systému může napříště úředník, který opouští Společenství, aby vykonával profesionální činnost v Belgii, požádat o přenos důchodových práv, které si vytvořil v důchodovém systému Společenství, do belgického důchodového systému (v tomto případě pojistně matematický ekvivalent).

POSTUP

I. Sociální pojištěnci, kteří vstupují do funkce v některé instituci:

Přenos práv se neuskutečňuje automaticky, ale na žádost úředníka a za podmínky souhlasu jeho instituce.

1. Žádost o přenos

Žádost musí být podána (úředníkem nebo členem dočasného personálu) v instituci za podmínek a ve lhůtách stanovených institucí. V případě úmrtí úředníka nebo člena dočasného personálu mohou podat žádost za podmínek a ve lhůtách stanovených institucí osoby, které mají právo spolu s ním. Jestliže je osob majících právo spolu s ním několik, musí žádost podat všechny tyto osoby.

Žádost o přenos platí pro všechny zákonné belgické systémy (pracovníků v zaměstnaneckém poměru, pracovníků samostatně výdělečně činných, veřejného sektoru, zámořského sociálního zabezpečení); není možné omezit žádost pouze na jeden z těchto systémů.

Tato žádost, doprovázená dokumentem obsahujícím souhlas instituce, je institucí předána Národnímu důchodovému úřadu, centralizační správě ve vztahu ke Společenstvím.

Národní důchodový úřad předá žádost a dokument obsahující souhlas instituce všem ostatním správám, kterých se to týká. Toto předání se uskuteční v měsíci následujícím po datu, ke kterému úřad žádost obdržel.

Správa důchodů je - kromě plateb - povinným prostředníkem pro důchodové systémy, které nejsou správou řízeny.

Úředník, který si po určitou dobu již nevytváří důchodová práva v systému instituce, ale v některém z belgických důchodových systémů a který později opět nastoupí do zaměstnání u instituce, může znovu žádat o přenos práv pouze za toto mezidobí (srov. čl. 4, § 3). Což znamená, že pokud si oprávněná osoba nepožádala o přenos práv vytvořených v belgickém systému před prvním nástupem do zaměstnání v Evropských společenstvích, už nemůže podat tuto žádost (za toto první období) po opětovném nastoupení do zaměstnání v ES. (Toto pravidlo se neaplikuje u úředníků, jejichž důchodový statut spadá výhradně do kompetence Společenství nebo regionů.)

8 1.1.2006 změnila Administration des pensions název na Service des Pensions du Secteur public a stala se

nezávislou institucí.

Belgie

40

2. Stažení žádosti

Za podmínky souhlasu instituce může úředník nebo člen dočasného personálu vzít svou žádost o přenos zpět, pokud se žádost nestala nezrušitelnou (viz níže bod 9).

Toto stažení je konečné a automaticky platí pro všechny důchody.

3. Výpočet hodnoty odkupu

Správa důchodů, Národní důchodový úřad, Úřad zámořského sociálního zabezpečení, Národní ústav sociálních pojištění pro pracovníky samostatně výdělečně činné, každá ze správ, kterým byla žádost o přenos předána, vypočítají za sebe částku, která má být přenesena. Tato částka je sdělena Národnímu důchodovému úřadu.

Každá správa nebo veřejná instituce, kterým byla žádost předána Správou důchodů, vypočítá částku, která se jich týká, a oznámí ji Správě, která ji poté oznámí Národnímu důchodovému úřadu.

4. Výše hodnoty odkupu - Důchodový systém pracovníků v zaměstnaneckém poměru

Částky, které mají být přeneseny, jsou založeny na příspěvcích vypočítaných na základě prvků uvedených v individuálním účtu pracovníka v zaměstnaneckém poměru za období profesionální činnosti a neaktivity, za které byly příspěvky zaplaceny nebo přeneseny (přenosy realizované podle článků 4 až 6 zákona z 5. srpna 1968).

Tyto částky jsou popřípadě doplněny o částky pocházející z volných plateb povolených v důchodovém systému pro pracovníky v zaměstnaneckém poměru, které se vztahují k obdobím předcházejícím nástupu do zaměstnání v instituci (např. vypořádání dob studia).

Platby, které se vztahují k dobám po nástupu do zaměstnání v instituci, budou oprávněné osobě vráceny: neboť tu existuje účast v důchodovém systému instituce a oprávněné osoby dostanou za totéž období od instituce důchod (nebo kapitál).

Sazba příspěvku je pro jednotlivá období stanovena na:

15,36 % za období před 1. květnem 1982,

5,86 % za období mezi 1. květnem 1982 a 30. zářím 1983,

16,36 % za období následující po 30. září 1983.

Tato sazba se bude vyvíjet podle sazeb zaměstnaneckých a zaměstnavatelských příspěvků uvedených v zákoně z 29. června 1981, kterým se stanoví obecné principy sociálního zabezpečení pracovníků v zaměstnaneckém poměru.

Je třeba poznamenat, že částky, které se mají přenést, jsou zvýšeny o složený úrok, jehož sazba je stanovena na 3,5 % ročně.

Tento úrok začíná běžet 1. července kalendářního roku, ke kterému se tyto částky vztahují, a náleží až do posledního dne pololetí, v jehož průběhu je úředníkovi nebo členovi dočasného personálu oznámena celková částka, která má být přenesena.

Jestliže profesionální činnost nebyla zahájena 1. ledna, přenesené částky, které se vztahují k prvnímu roku profesionální činnosti, nesou složený úrok až od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla činnost zahájena.

Belgie

41

Král může upravovat sazby složených úroků podle vývoje úrokových sazeb na trhu.

5. Oznámení oprávněné osobě

Národní důchodový úřad oznámí doporučeným dopisem oprávněné osobě celkovou částku, která bude přenesena za všechny důchodové systémy do čtyř měsíců od žádosti o přenos.

Celková částka se stane konečnou, jakmile oprávněná osoba vyjádří Úřadu svůj souhlas nebo z moci úřední po třech měsících v případě, že nejsou vzneseny námitky.

6. Spory

Každá námitka týkající se částky se podává u Národního důchodového úřadu do tří měsíců od oznámení od úřadu.

Rozhodnutí přijaté k námitce je předmětem nového oznámení.

Jestliže rozpor trvá, podá se žaloba k příslušnému pracovnímu soudu nejpozději do tří měsíců od data nového oznámení.

Soudní řízení k projednání žaloby u pracovního soudu je totožné s řízením týkajícím se obvyklých rozhodnutí ve věcech důchodů.

7. Konečná celková částka

a/ Jestliže není k Národnímu důchodovému úřadu podána administrativní námitka, stane se částka, která má být přenesena, konečnou tři měsíce po oznámení.

b/ V případě administrativní námitky:

- částka se stane konečnou v nové lhůtě tří měsíců, jestliže nové oznámení potvrdí předchozí rozhodnutí;

- buď oprávněná osoba vyjádří Úřadu svůj souhlas nebo se částka stane konečnou v nové lhůtě tří měsíců, jestliže nové oznámení mění původní oznámení.

c/ V případě soudní žaloby vyplyne konečná částka z pravomocného rozhodnutí v souzené věci, jestliže toto (soudní) rozhodnutí mění administrativní rozhodnutí.

8. Oznámení částky instituci

Národní důchodový úřad oznámí konečnou částku instituci v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém se částka stala konečnou.

9. Nezrušitelnost žádosti

Žádost o přenos se stává nezrušitelnou ke dni, kdy Úřad obdrží od instituce konečné potvrzení žádosti o přenos podané oprávněnou osobou.

Žádost se rovněž stane nezrušitelnou v důsledku úmrtí úředníka nebo člena dočasného personálu.

Belgie

42

Úřad informuje správy (INASTI ...), i veřejné správy a veřejné instituce, jejichž žádost byla předána prostřednictvím Správy důchodů (srov. IV, 1), o datu, ke kterému se žádost o přenos stala nezrušitelnou. Tato informace se sděluje v měsíci následujícím po konečném potvrzení žádosti o přenos podané úředníkem nebo členem dočasného personálu.

10. Přenos částek

Každá správa i každá veřejná správa nebo veřejná instituce, jejichž žádost o přenos byla předána prostřednictvím Správy důchodů, zaplatí různé částky, které se mají přenést, Národnímu důchodovému úřadu (centralizační instituci)

Tyto platby musí Národní důchodový úřad obdržet nejpozději poslední den čtvrtého měsíce následujícího po datu, kdy byly dotyčné správy nebo veřejné správy a veřejné instituce informovány Národním důchodovým úřadem o skutečnosti, že se žádost o přenos stala nezrušitelnou.

Národní důchodový úřad přenese konečnou celkovou částku na instituci nejpozději poslední den šestého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se žádost o přenos stala nezrušitelnou.

Důsledek: Od tohoto data už neexistují pro belgické důchodové systémy žádné závazky vůči osobám, které dosáhly přenosu, a vůči dalším osobám majícím právo spolu s nimi (pozůstalý manželský partner, rozvedení partneři nebo sirotci).

Je stanovena výjimka pro rozvedeného partnera, který již požívá starobní důchod v soukromém sektoru, který vyplývá zcela nebo částečně ze zaměstnání jeho bývalého partnera.

Poznámka: Jestliže úředník nebo člen dočasného personálu již požívá důchod z belgického důchodového systému a žádá o přenos svých důchodových práv, je přenos podřízen předběžnému vrácení všech částek, které mu byly za tím účelem vyplaceny.

Tato částka je zvýšena o složený úrok, jehož sazba je stanovena na 3,5 % ročně. Tento úrok začíná běžet 1. července kalendářního roku, ve kterém byly tyto částky vyplaceny, a náleží až do posledního dne pololetí, které předchází jejich vrácení.

Jestliže důchod nezačal být poskytován od 1. ledna, částky, které mají být vráceny a které se vztahují k roku, ve kterém důchod začíná být poskytován, přinášejí složený úrok až od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém důchod začal být poskytován.

11. Datum nabytí účinnosti

Zákon z 10. února 2003 nabyl účinnosti od 1. ledna 2002

Je tudíž aplikovatelný na žádosti podané u instituce od 1. ledna 2002.

Zákon z 21. května 1991, kterým se stanoví určité vztahy mezi belgickými důchodovými systémy a důchodovými systémy institucí mezinárodního práva veřejného, je stále ještě aplikovatelný na žádosti podané u instituce před 1. lednem 2002.

Memorandum č. 97/12 z 26. června 1997 a všechny oběžníky regionálním ředitelům a vedoucím oddělení, stejně tak jako všechny směrnice, které doplňují, jsou stále ještě aplikovatelné na žádosti o přenos podané před 1. lednem 2002.

Belgie

43

II. Sociální pojištěnci Společenství, kteří se stávají sociálními pojištěnci belgického důchodového systému

Kapitola III zákona z 10. února 2003 provádí článek 11, 1 § 1. přílohy VIII statutu úředníků Evropských společenství nebo obdobných předpisů týkajících se statutu jiných institucí.

Je třeba poznamenat, že Národní důchodový úřad a Správa důchodů nemají ve vztahu k instituci centralizační úlohu.

Bývalý úředník totiž může snadno zjistit příslušný belgický důchodový systém a také instanci, u které může podat svou žádost.

1. Žádost o přenos

Úředník nebo člen dočasného personálu, který končí svou činnost u instituce a bude vykonávat novou profesionální činnost, která mu zakládá práva v některém belgickém důchodovém systému, může požádat o přenos důchodových práv vytvoře-ných v důchodovém systému instituce do belgického důchodového systému.

Tento přenos se uskutečňuje za podmínek a ve lhůtách stanovených institucí:

- buď pojistně-matematický ekvivalent důchodových práv vytvořených v důchodovém systému instituce;

- nebo hodnota odkupu odpovídající zaplaceným příspěvkům do důchodového systému instituce.

Pod hrozbou promlčení je třeba žádost podat:

- doporučeným dopisem na poště,

- do šesti měsíců od zahájení profesionální činnosti, která zakládá účast v belgickém důchodovém systému..

Žádost o přenos se podává v rámci belgického důchodového systému před tím, než je přijato rozhodnutí ve věci důchodových práv vytvořených v dotyčném belgickém systému, než bývalý úředník vstoupil do zaměstnání v instituci, a pro které nežádal o přenos.

Důsledek: Důchod přiznaný v rámci dotyčného belgického důchodového systému nesmí být revidován.

Tato žádost se podává u správy (ONP, AP, INASTI, OSSOM), která spravuje důchodový systém, v rámci kterého si bývalý úředník nebo člen dočasného personálu vytváří důchodová práva.

Jestliže si bývalý úředník nebo člen dočasného personálu (z belgického veřejného sektoru) vytváří práva na důchod, který není spravován Správou důchodů, žádost musí být zaslána veřejné správě nebo veřejné instituci, která je zaměstnancem oprávněné osoby. Ani Národní důchodový úřad ani Správa důchodů totiž nemají centralizační úlohu vzhledem k Evropským společenstvím nebo jiným institucím.

V případě úmrtí bývalého úředníka nebo člena dočasného personálu před uplynutím lhůty, ve které mohla být žádost o přenos podána, mohou před uplynutím lhůty šesti měsíců od začátku profesionální činnosti, která zakládá důchodová práva v

Belgie

44

belgickém důchodovém systému, podat žádost osoby mající právo spolu s oprávněnou osobou. Žádost o přenos musí být podána všemi eventuálními osobami majícími toto právo.

Žádost musí být (pokud je oprávněná) předána instituci do tří měsíců od jejího přijetí nositelem belgického důchodu (ONP, AP a jinou veřejnou správou nebo veřejnou institucí, INASTI, OSSOM).

2. Výpočet částky, která má být přenesena

Instituce vypočítá částku, která má být přenesena správě. Tato částka se zvyšuje o složený úrok, jehož sazba je stanovena na 3,5 % ročně. Tento úrok začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po ukončení zaměstnání u instituce a náleží až do posledního dne šestého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost podána, včetně.

Tento úrok nenáleží, jestliže je částka, která má být přenesena, v okamžiku přenosu přizpůsobena.

Instituce sdělí příslušnému nositeli belgického důchodu částku, která má být přenesena.

3. Opětovné zahájení činnosti jakožto pracovník v zaměstnaneckém poměru v Belgii

Jestliže bývalý úředník nebo člen dočasného personálu zahájí opět činnost jako pracovník v zaměstnaneckém poměru v Belgii, důchod se vypočítává za kalendářní rok činnosti v závislosti na hrubých ročních odměnách vydělaných v instituci.

Částka důchodových práv se vypočítává podle právních předpisů týkajících se důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru.

4. Sdělení údajů oprávněné osobě

Buď správa nebo veřejná správa či veřejná instituce sdělí oprávněné osobě všechny údaje, ke kterým bude přihlíženo při výpočtu belgického důchodu.

5. Stažení žádosti

Pokud se žádost nestala nezrušitelnou (viz níže bod 6), může bývalý úředník nebo člen dočasného personálu svoji žádost o přenos stáhnout.

Toto stažení je konečné.

6. Nezrušitelnost žádosti

Žádost o přenos se stává nezrušitelnou k datu, ke kterému instituce obdrží od nositele belgického důchodu konečné potvrzení žádosti o přenos podané bývalým úředníkem nebo členem dočasného personálu.

Konkrétně tak oprávněná osoba dala svůj souhlas, pokud jde o údaje, ke kterým bude přihlíženo při výpočtu důchodu v belgickém systému.

Belgie

45

Zohledňování uznaných roků belgickým systémem je závislé na skutečném přenosu ze strany instituce.

7. Datum nabytí účinnosti

Zákon z 10. února 2003 nabyl účinnosti 1. ledna 2002.

Je tudíž aplikovatelný na žádosti podané u správy nebo u belgické veřejné správy či u belgické veřejné instituce (srov. kapitolu III výše citovaného zákona), to jest všechny žádosti, kterých se týká bod V této zprávy.

III. Praktické provedení

A. Žádost o přenos do instituce

1. Shromáždění dokumentace

Všechny žádosti o přenos důchodových práv do důchodového systému instituce, které jsou podány v rámci zákona z 10. února 2003, se dostanou do oddělení "zákona z 5. srpna 1968" (frankofonní a užívající nizozemštinu).

Tato oddělení potvrdí instituci přijetí žádosti o přenos (srov. kapitolu III).

Každá žádost je předána do "oddělení identifikace" (service d´identification - SID) k zanesení údajů do databáze Národního důchodového úřadu.

Jakmile je žádost o přenos zanesena, může být zpracována oddělením "zákona z 5. srpna 1968". V případě potřeby (průběh profesionálního života pracovníka v zaměstnaneckém poměru) je přes oddělení "Recepce" vyžádán výpis z účtu. Zároveň oddělení "zákona z 5. srpna 1968" předá v případě potřeby kopii žádosti a kopii souhlasu instituce příslušným správám, kterých se to týká (AP, OSSOM, INASTI), a to v měsíci následujícím po datu, ke kterému byla žádost o přenos doručena Úřadu.

2. Výpočet celkové částky k přenosu

Oddělení "zákona z 5. srpna 1968":

- vypočítává eventuálně částku, která má být přenesena, v systému pracovníku v zaměstnaneckém poměru;

- přijímá eventuálně výpočty od ostatních nositelů.

Oddělení "zákona z 5. srpna 1968" stanoví celkovou částku k přenosu a oznámí rozhodnutí úředníkovi nebo členovi dočasného personálu (do čtyř měsíců od žádosti o přenos).

3. Oznámení "instituci"

Celková částka se stane konečnou:

- buď v okamžiku, kdy oprávněná osoba vyjádří souhlas,

- nebo tři měsíce od oznámení, pokud nejsou vzneseny námitky.

Belgie

46

Národní důchodový úřad poté sdělí konečnou celkovou částku instituci.

4. Zaplacení celkové částky

Úřad obdrží různé částky od nositelů a konečnou celkovou částku zaplatí instituci.

5. Oznámení CIMIRe

Údaje týkající se přenosu práv vytvořených v systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru jsou oznámeny do databáze CIMIRe,9 instituce pověřené správou individuálního účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru.

Dokumentace je uzavřena a předána oddělení "skenování" (tisk čárových kódů).

B. Přenos do Národního důchodového úřadu

1. Shromáždění dokumentace

Všechny žádosti o přenos důchodových práv do důchodového systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru, které jsou podány v rámci zákona z 10. února 2003, se dostanou do oddělení "zákona z 5. srpna 1968" (frankofonní a užívající nizozemštinu).

Každá žádost je předána do "oddělení identifikace" (service d´identification - SID) k zanesení údajů do databáze Národního důchodového úřadu.

Jakmile je žádost o přenos zanesena, může být zpracována oddělením "zákona z 5. srpna 1968".

2. Předání žádosti instituci

Jestliže je žádost oprávněná, předá ji Úřad příslušné instituci do tří měsíců od jejího obdržení.

3. Výpočet a oznámení ze strany instituce

Se zřetelem na svůj statut vypočítá instituce částku, která má být přenesena do Úřadu; tato částka je vypočtena podle právních předpisů týkajících se důchodů pro pracovníky v zaměstnaneckém poměru. Částka je sdělena Úřadu.

4. Oznámení údajů oprávněné osobě

Úřad oznámí všechny údaje, ke kterým přihlížel při výpočtu důchodu v belgickém systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru.

9 CIMIRe - Compte Individuel Multisectoriel, instituce, která je mj. pověřena shromažďováním a správou

dat týkajících se průběhu profesionálního života pracovníků v zaměstnaneckém poměru (mzdy, pracovní doba, odpracované doby, doby neaktivity).

Belgie

47

5. Uzavření dokumentace

Jakmile se žádost stane nezrušitelnou (souhlas oprávněné osoby), může být přenos institucí skutečně proveden.

Dokumentace pak může být uzavřena po oznámení údajů do databáze CIMIRe, instituce pověřené správou individuálního účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru.

Dokumentace pak může být skenována (tisk čárových kódů).

Dánsko

48

Dánsko

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř Veřejný starobní důchod (Folkepension) Zaměstnanecké důchodové schéma (Arbejdsmarkedets Tillægspension (ATP))

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata vytvořená kolektivními dohodami či na podnikové úrovni (Arbejdsmarkedpensionsordninger og firmaordninger Tjenestemandspension) Speciální schéma penzijního spoření (Særlige Pensionsopsparing (SP)) Zaměstnanecké doplňkové penzijní schéma pro předčasné důchody (Den supplerende arbejdsdmarkedspension for førtidspensioniser (SAP))

3. pilíř Individuální penzijní plány (Private, individuelle pensionsordninger)

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Folkepension - je základním schématem určeným k zajištění určitého mini-málního standardního příjmu, který má být ochranou všech občanů před chudobou ve stáří. Dávka je garantována po dosažení věku 65 let pro každého dánského občana žijícího v Dánsku nejméně tři roky, pro ostatní platí minimální doba pobytu deset let včetně pěti posledních let před odchodem do důchodu, ale dávka je snižována za každý rok, který chybí do dosažení čtyřiceti let pojištění. Dávka se skládá ze základní částky a doplňku a její výše je nezávislá na předchozí účasti na pracovním trhu či výši mzdy, je ale odvislá od dalších příjmů důchodce a rodinného stavu. Základní částka v roce 2005 činila 7 660, - EUR ročně před zdaněním.

Schéma je spravováno orgány místní samosprávy pod dohledem ministerstva sociálních věcí a je kompletně financováno z daní, příspěvky jako takové tedy vybírány nejsou. Dánsko je unitární, decentralizovaný stát a místní samospráva je financována z daní, které sama vybírá.

Dávku vyplácí orgány místní samosprávy a stát jim v plné výši nahrazuje prostředky vynaložené na základní složku důchodu a přispívá 35 % na pokrytí nákladů na doplňující částku, zbytek platí z vlastního rozpočtu. Osobám, které mají trvalý pobyt v zahraničí a mají nárok na výplatu důchodu, vyplácí dávku přímo stát.

ATP_schéma je povinné zaměstnanecké důchodové schéma spravované samostatným fondem, který byl založen přímo za tímto účelem. Tento fond řídí nezávisle na státu zástupci odborů a federace zaměstnavatelů. Příspěvky jsou částečně placeny zaměstnavatelem a částečně zaměstnancem, jejich výše je relativně nízká a závisí na počtu odpracovaných hodin týdně, nikoli od výše příjmů. Od roku 1998 systém ATP pokrývá i ty, kteří nejsou v zaměstnaneckém pracovním poměru - od tohoto roku zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i nezaměstnaní přispívají 1 % z příjmu, za nezaměstnané platí stát.

ATP je samosprávná instituce spravující ATP schéma, SP schéma ale i další schémata, která nespadají do důchodového pojištění. Instituce provádí výběr pří-spěvků, správu členské databáze, informuje pojištěnce o jejich nárocích, spravuje vybrané prostředky a vyplácí dávky. ATP je také subdodavatelem technických a administrativních služeb pro LD schéma i pro instituce operující v rámci zaměstnanec-

Dánsko

49

kých schémat druhého pilíře. Tyto služby nabízí prostřednictvím přidružené společnosti Pension Service A/S, ve které vlastní stoprocentní podíl, služby zahrnují správu členské databáze, výběr příspěvků, výplatu dávek, vedení účetnictví atd., řízení finančních investic nenabízí. V současnosti takto spravuje čtyři schémata s více než 900 tisíci členy. Tyto služby nabízí za poplatek a využívá dále úspor z rozsahu.

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata (Arbejdsmarkedpensionsordninger og firmaordninger Tjenestemandspension) jsou provozována prostřednictvím pojišťovacích společností nebo penzijních fondů (podnikových fondů a zaměstnaneckých penzijních fondů, které v Dánsku převažují). Tato schémata jsou pro individuálního zaměstnance povinná a jsou integrální součástí kolektivních dohod nebo jsou dohodnuta mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a fondem či pojišťovací společností na úrovni podniku. Výše příspěvků je určena jako procentní podíl ze mzdy. Zaměstnanec typicky platí jednu třetinu a zaměstnavatel dvě třetiny a nemůže si vybírat fond, u kterého bude spořit. Zaměstnavatel zaplatí příspěvek a potom už nemá žádnou další odpovědnost, ta přechází na nositele pojištění. Větší část schémat je příspěvkově definovaná. Všechna penzijní práva musí být plně kryta aktivy fondu, nezáleží na formě společnosti.

Zaměstnanecká penzijní schémata mohou být spravována:

pojišťovací společností(jde většinou o speciální schémata či sektory),

odvětvovími penzijními fondy (tyto penzijní fondy spravují většinou schémata v těch oblastech, kde je profese silně definována, například v ocelářském průmyslu),

podnikovými penzijními fondy.

Jakýkoli penzijní příslib v souvislosti se zaměstnáním musí být spravován pojišťovací společností či penzijním fondem podnikajícím v režimu the Financial Business Act (Lov am finansiel virksomhed) či licencovaným v rámci The Consolidated Insurance Act (Bekendtgorelse om Lov om Forsikringsvirksomhed). Tento zákon je účinný od 1.1.2004

Zákonný rámec upravující postavení společností byl tedy naprosto shodný pro odvětvové a podnikové penzijní fondy i pojišťovací společnosti. Směrnice EU z oblasti životního pojištění se vztahovaly na pojišťovací společnosti i na odvětvové penzijní fondy. Na podnikové penzijní fondy se nevztahovaly, ale pravidla stanovená pro ně v národní legislativě byla velice podobná těm, která upravovaly postavení odvětvových penzijních fondů a pojišťovacích společností (Danish Insurance Association 2000). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. 6. 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (IORP) však přinesla změnu, bylo třeba přijmout speciální legislativní úpravu zaměstnaneckých penzijních fondů, hlavními změnami jsou zvýšené požadavky v oblasti finanční, řízení a způsobilosti vedení fondů. V posledně jmenované oblasti je třeba ještě přezkoumat situaci v řídících orgánech zaměstnaneckých penzijních fondů. Zaměstnanecký penzijní fond jako právní subjekt je vlastněn jeho členy, zatímco životní pojišťovny jsou obchodními společnostmi vlastněnými většinou akcionáři.

Penzijní a životní pojištění v rámci druhého a třetího pilíře v Dánsku poskytuje 31 zaměstnaneckých penzijních fondů a 42 společností ze kterých je 39 veřejných společností s ručením omezeným, jedna vzájemná a dvě zahraniční společnosti.

Dánsko

50

Protože některé společnosti jsou organizovány jako skupiny, působí zde fakticky 49 nezávislých poskytovatelů penzijního a životního pojištění (Danish Insurance Association, 2004). Zaměstnanecké penzijní fondy si navzájem nekonkurují, protože členství v jednotlivých schématech je pro zaměstnance povinné, určené podle toho, kde je pracovník zaměstnán, takže je zde možná i spolupráce.

Schéma zaměstnanců veřejného sektoru - dávka závisí na předchozích výdělcích a počtu let, po která byl pracovník ve veřejném sektoru zaměstnán, jde o průběžně financovaná zaměstnanecká schémata. Schéma zaměstnanců centrálních orgánů státní správy je spravováno ministerstvem financí a schéma zaměstnanců orgánů samosprávy je spravováno zvláštní institucí Kommunernes Pensionsforsikring. Pokud orgán veřejné správy sám schéma spravuje, vyplácí dávky přímo z příjmů z daní, pokud je spravuje Kommunernes Pensionsforsikring platí mu příslušná složka veřejné správy pojistné a tato instituce potom vyplácí dávku.

SP schéma je zaměstnanecké penzijní schéma spravované až do roku 2005 výhradně tímtéž fondem jako ATP schéma. Nyní si pojištěnec může nositele pojištění, který bude jeho úspory v SP schématu spravovat, svobodně zvolit. Příspěvky byly placeny na základě výše výdělku a činily 1 % ze mzdy, ale v současnosti jsou na základě rozhodnutí parlamentu odvody do tohoto schématu dočasně zastaveny. Protože příspěvky do SP schématu odvisí od výše mzdy a prostředky jsou nositelem pojištění investovány, závisí i dávka na výši příspěvku (a na zhodnocení úspor).

Zaměstnanecké doplňkové penzijní schéma pro předčasné důchody (Den supplerende arbejdsdmarkedspension for førtidspensioniser SAP), bylo zavedeno v roce 2003 a má příjemcům předčasného důchodu nahrazovat možnost spořit do zaměst-naneckého důchodového schématu ATP. Účast ve schématu je dobrovolná, dvě třetiny příspěvku hradí stát a jednu třetinu pojištěnec. Pojištěnec může svobodně zvolit, který nositel pojištění bude jeho úspory spravovat. Může to být například ATP nebo kterýkoli jiný fond.

LD schéma bylo představeno na konci sedmdesátých let dvacátého století, aby poskytovalo výplatu úhrnné částky při odchodu do důchodu jako kompenzaci za zvyšující se životní náklady, ale již od roku 1980 nejsou do něj odváděny žádné příspěvky. Přesto kapitál nashromážděný v tomto fondu vzrostl až na 8 337,2 milion EUR. Prostředky na vyplácené dávky jsou totiž dosud nižší než prostředky získávané z výnosů. LD schéma je spravováno autonomní institucí, která je řízena výborem. Tento výbor ovládají odbory. Služby spojené se správou členské databáze a výplatou dávek poskytuje pro instituci spravující schéma jako komerční službu ATP. Správu portfolia provádí manažeři zaměstnaní institucí LD schématu.

3. pilíř

Penzijní schémata ve třetím pilíři mohou být provozována pojišťovacími společnostmi nebo bankami. V těchto schématech jsou populární výplaty úhrnné částky, zvláště v případě těch osob, které jsou účastníky zaměstnaneckých schémat vyplácejících anuitu.

Dánsko

51

3. Charakter nositelů pojištění

Právní forma instituce

1. pilíř

Folkepension - orgány místní samosprávy,

ATP je samosprávná instituce založená zákonem, kterou společně řídí sociální partneři. Je nezávislá na státu a celý její kapitál vlastní členové připojení ke schématu.

2. pilíř

zaměstnanecká schémata spravují zaměstnanecké fondy, které jsou vlastněny členy schématu nebo penzijní fondy a pojišťovací společnosti, které jsou obchodními společnostmi;

SP schéma spravovala do roku 2005 také výhradně ATP, ale nyní je možno přenést správu na soukromé nositele pojištění jako banky, pojišťovací společnosti atd.;

LD schéma spravuje autonomní instituce založená za tímto účelem.

3. pilíř

Individuální penzijní pojištění poskytují pojišťovací společnosti a penzijní fondy

Struktura instituce, včetně způsobu jejího řízení

1. pilíř

Folkepension - orgány místní samosprávy

ATP je řízeno zastupitelstvem, dozorčí radou a generálním ředitelem. Složení zastupitelstva je stanoveno zákonem, jedná se o zástupce jmenované zaměstnavatel-skými organizacemi, odbory, konfederací zaměstnanců státní zprávy, ministerstvem financí, regiony, samosprávnými kraji, hlavním městem Kodaň a zastupitelstvem města Frederiksberg a asociací zaměstnavatelů ve finančním sektoru. Tento orgán se schází jednou ročně, předseda, kterého volí, nesmí být spojen s žádným zaměstna-vatelem. Složení dozorčí rady je také stanoveno zákonem, je zde šest zástupců zaměstnavatelů, šest zástupců zaměstnanců a předseda zastupitelstva, je svoláváno čtyřikrát ročně. Členové těchto dvou orgánů jsou jmenováni minstrem práce na návrh sociálních partnerů jednou za tři roky a je možno je jmenovat i znovu, věkový limit není stanoven. Výkonný výbor sestává z předsedy, jednoho zástupce zaměstnavatelů a jednoho zástupce zaměstnanců, schází se jednou měsíčně, uskutečňuje rozhodnutí dozorčí rady a přijímá některá rozhodnutí pokud jde o investice. Členové dozorčí rady a generální ředitel pobírají fixní odměny, které jsou nezávislé na dosahovaných hospodářských výsledcích.

Dánsko

52

2. pilíř

Zaměstnanecké penzijní fondy jsou řízeny představenstvem, které je nejméně z poloviny voleno z členů fondu, toto představenstvo dále může vybrat ředitele, který provádí běžnou správu fondu. Pokud ale podmínky dovolují, vyžádá si v případě důležitějších rozhodnutí stanovisko představenstva. Pokud fond takové ředitelství nemá, řídí ho přímo představenstvo v čele s předsedou. Členové schématu se podílí na řízení těchto fondů účastí na výroční schůzi a volbou členů řídícího výboru. Penzijní fondy a pojistné společnosti jsou povinny zaměstnávat pojistného matematika (technika) schváleného Úřadem pro finanční dohled. Od roku 1995 mají velké společnosti povinnost jmenovat interního pojistného matematika (technika) odpověd-ného přímo správní radě (představenstva) pojišťovací společnosti/ penzijního fondu. Ta je povinna vytvořit směrnici upravující rozdělení pravomocí mezi výkonný výbor a správní radu.

Autonomní instituce, která spravuje LD schéma je řízena výborem. Ten má dvacet jedna členů, patnáct členů jmenují odbory, šest členů jmenuje stát. Investiční portfolio je spravováno managementem fondu.

3. pilíř

Penzijní fondy a pojišťovací společnosti jsou komerční společnosti a musí splňovat stejné podmínky jako společnosti poskytující svůj produkt v rámci druhého pilíře.

Působnost a úkoly instituce

1. pilíř

Folkepension - systém je financován z daní, místní úřady, které prostředky vyplácí, je nespravují.

Místní úřady nemají na výši první pevné složky dávky vliv, ta je určována na národní úrovni, pouze testuje, zda nemá příjemce jiný příjem či žije v manželství, na základě těchto skutečností pak případně dávku snižuje. Pokud jde o pohyblivou část dávky, místní úřad provádí testování s ohledem na podmínky pojištění.

ATP-vybrané prostředky investuje do akcií, dluhopisů, nemovitostí s cílem dosáhnout výnosu jako kterýkoli investor. Zajišťuje výplatu dávky, rozhoduje o přiznání dávky i o změně výše dávky. Správní rada ATP každý rok hodnotí možnosti zvyšování již stanovených dávek s cílem udržovat jejich reálnou výši (kupní sílu). ATP zajišťuje i evidenci dat. Aktualizace probíhá na základě informací zasílaných od úřadu pro registraci, který je povinen tyto informace poskytovat automaticky (změna bydliště pojištěnce, úmrtí pojištěnce), dále na základě informací od pojištěnce (změna banky nebo čísla účtu, na který je dávka zasílána). ATP zasílá každý rok všem pojištěncům informace o získaných nárocích. Dále automaticky tři měsíce před tím, než začne dávka být vyplácena, obdrží dopis s kompletní informací o nároku. Pokud pojištěnec potřebuje jakékoli informace, může ATP kontaktovat kdykoli přímo například elektronickou poštou. Každý příjemce dávky z ATP obdrží každý rok v prosinci dopis, ve kterém je informován o nevyplacených dávkách a daňových srážkách, dávkách, které by měly být vyplaceny rok následující, a daňovou sazbu, která se na příjemce vztahuje, včetně

Dánsko

53

výpočtu sumy, která bude na daně odvedena, a jakékoli změny v dávce. Příjemce dávky může přes internetový portál ATP pomocí osobního přístupového kódu změnit číslo bankovního účtu, na který je mu dávka vyplácena a zjistit informace o tom, kolik do systému celkově odvedl.

ATP spravuje stejným způsobem i SP schéma, pokud pojištěnec zvolí jiného nositele pojištění.

Instituce spravující LD schéma investuje do akcií, dluhopisů, nemovitostí s cílem dosáhnout výnosu jako kterýkoli investor.

2. pilíř

Fondy a pojistné společnosti vybrané prostředky investují do akcií, dluhopisů, nemovitostí s cílem dosáhnout výnosu. Ke správě členské databáze a dalším činnostem, se kterými je správa schématu spojena, si mohou najmout i různé specializované společnosti, mezi jinými tyto služby nabízí i ATP.

Jaký je její vztah k vládním strukturám (autonomní/integrace), případně k zákonodárným sborům

1. pilíř

Folkepension - dávka je vyplácena místními orgány samosprávy, ty jsou v této věci pod dohledem ministerstva sociálních věcí.

ATP je nezávislá, zákonem založená organizace. Členové dozorčí rady a zastupitelstva ATP jsou jmenováni ministrem práce na návrh sociálních partnerů. Členové dozorčí rady potom volí výkonné orgány.

2. pilíř

Nositelé pojištění v těchto schématech založených dohodami na úrovni podniků či kolektivními dohodami jsou plně autonomní a nezávislí na státu, jsou řízeny sociálními partnery.

Instituce spravující LD schéma je autonomní, šest z patnácti členů řídícího orgánu je jmenováno státem, rozhodující slovo při řízení fondu mají odbory.

3. pilíř

Nositelé pojištění působící v tomto pilíři jsou komerční společnosti nezávislé na

státu.

Dánsko

54

Jaký je objem finančních prostředků na zajištění činnosti nositelů pojištění ve vztahu k celkovému objemu finančních prostředků, s nimiž nositelé pojištění hospodaří, a způsob jejich hrazení

1. pilíř

Nelze odděleně stanovit objem prostředků na zajištění činnosti orgánů státu

spojené s provozem schématu Veřejných starobních důchodů (Folkepension).

Příspěvky do schématu ATP v roce 2005 činily 6 744 mil. DKK, objem prostředků vyplacených na důchody činil 6 079 mil. DKK, účastníků schématu bylo 4 393 tisíc, celková aktiva spravovaná ATP představovala objem 365 084 mil. DKK a výdaje na provoz v tomtéž roce klesly na 130 mil. DKK.

Administrativní náklady ATP vztahující se ke starobním důchodům v roce 2005 činily 30 DKK na jednoho účastníka schématu, odpovídající údaj pro SP schéma činil 25 DKK. Náklady spojené s investováním spravovaných prostředků činily 19 DKK a pro SP schéma 6 DKK na jednoho účastníka (zdroj ATP).

2. pilíř

Podle dostupných údajů (Danish Insurance Association) dosahovaly v roce 2004

náklady pojišťovacích společností a penzijních fondů ve druhém pilíři hodnoty 0,4 % celkových spravovaných úspor, což je osmiprocentní snížení oproti předchozímu roku.

3. pilíř

Danish Insurance Association údaj neuvádí.

Možnost působit v zahraničí

1. pilíř Folkepension - Národní úřad sociálního zabezpečení (Den Sociale

Sikringsstyrelse), který podléhá Ministerstvu sociálních věcí, je pověřen výkonem pravomocí ohledně výplaty důchodů, obecně svěřených místním úřadům, osobám migrujícím uvnitř EU v souvislosti s Nařízením 1408/71. Stejné pravidlo se aplikuje ohledně výplaty důchodů i v případě jiných než členských zemí EU, pokud jsou důchody garantovány smlouvami s těmito státy.

ATP - jestliže žije pojištěnec či příjemce dávky v zahraničí, musí o změnách adresy atd. informovat ATP, což je v jeho zájmu. Takovým příjemcům dávky z ATP, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, je každý rok zasílána žádost o potvrzení, že dávku pobírají (potvrzení o žití). Pokud pojištěnec neodešle zpět certifikát potvrzený, přestává ATP důchod vyplácet. O případném úmrtí by totiž zahraniční úřady ATP neinformovaly.

Dánsko

55

2. pilíř

Na základě Consolidated Act 1266 z 19. prosince 2003 ve znění pozdějších

předpisů, který se vztahuje na penzijní fondy i pojišťovací společnosti, může nositel pojištění působit i v ostatních členských státech EU či státech, se kterými unie uzavřela smlouvu pro oblast finančního sektoru. Pokud se zaměstnanecký penzijní fond či pojišťovací společnost působící v rámci druhého pilíře rozhodne nabízet svůj produkt i v zahraničí, podléhá takové rozhodnutí schválení ze strany Úřadu pro finanční dohled (Financial Supervisory Autority) FSA. Fond poskytne úřadu dostupné informace o schématu, ve kterém chce působit, a ten garantuje svým souhlasem, že instituce má předpoklady k tomu, aby byla schopna v příslušném typu penzijního plánu plnit své závazky. Dánský nositel pojištění musí vyhovět všem požadavkům kladeným legislativou hostitelského státu na nositele pojištění v rámci penzijního schématu, ve kterém chce působit. To zahrnuje jak požadavky stanovené pracovněprávní a sociální legislativou, tak i povinnosti informovat orgány dohledu a pravidel obezřetného jednání.

4. Výplata důchodových dávek

Které subjekty realizují výplaty důchodových práv

1. pilíř

Folkepension -výplatu dávky realizují orgány místní samosprávy.

ATP-výplatu dávky realizuje pouze ATP a to nelze převést na žádnou jinou instituci či fond či mimo Dánsko.

2. pilíř

Výplatu dávky realizuje instituce, která provádí správu schématu, fondy

mohou převést tuto činnost na specializované instituce jako například ATP. Jaké dávky jsou vypláceny 1. pilíř

Ze základního schématu je vyplácen základní důchod a doplňkový důchod, a to jednou měsíčně.

Ze systému ATP je vyplácena pojištěnci anuita jednou měsíčně či ročně v závislosti na její výši. Velmi nízké roční dávky (pod 1 240 DKK ročně v roce 2004) budou vyplaceny ve formě jednorázového vyrovnání. V takovém případě stanoví ATP dávky na základě naděje dožití. Dále je ze systému ve formě jednorázového vyrovnání v případě úmrtí pojištěnce vyplácen pozůstalostní důchod, a to vdovský a sirotčí. Národní ohlašovací úřad automaticky informuje ATP o všech úmrtích v Dánsku, pokud

Dánsko

56

má pojištěnec trvalé bydliště v zahraničí, musí rodina ATP informovat sama a předložit příslušná potvrzení.

2. pilíř

Ve schématech zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou dávky vypláceny jako anuita nebo jako úhrnná částka (pro tyto případy ovšem existuje omezení ohledně možnosti daňového odpočtu placených příspěvků).

Ze systému SP je vyplácena anuita po dobu deseti let.

Ze systému LD je vyplácena pouze úhrnná částka.

3. pilíř

V těchto schématech jsou populární výplaty úhrnné částky, zvláště v případě

těch osob, které jsou účastníky zaměstnaneckých schémat vyplácejících anuitu. Pokud je vyplácena částka měsíčně, často bývá limitována na určitý počet let.

Jaká je četnost vyplácení důchodů 1. pilíř

Jednou měsíčně.

Pro ATP schéma platí, že dávka je obyčejně vyplácena dvacátého druhého dne každého měsíce.

2. pilíř

Většinou jednou měsíčně.

Lhůty pro přiznání a vyplácení důchodů

ATP zašle tři měsíce před tím, než získává pojištěnec nárok na výplatu dávky, dopis, aby se ujistila, že zná správnou adresu a na jaký bankovní účet má dávku zasílat.

Dánsko

57

Způsob výplaty důchodu

1. pilíř

Výplata na účet.

ATP vyplácí důchody na bankovní účet. Pokud pojištěnec změní banku či číslo účtu, musí ATP informovat a sdělit telefonicky, poštou či elektronickou poštou CPR number - ID číslo, adresu banky a registrační číslo.

2. a 3. pilíř

Výplata na účet, ale jsou možné i jiné formy.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

S ohledem na výplatu starobních důchodů vykonává dohled nad orgány místní samosprávy ministerstvo sociálních věcí.

Dohled nad ATP schématem vykonává Úřad pro finanční dohled (FSA) a pravidla pro tento dohled jsou totožná s pravidly pro dohled nad institucemi ve druhém pilíři.

2. pilíř

Dohled nad nositeli pojištění ve druhém pilíři je upraven zákonem Consolidated Act 1266 přijatým 19. prosince 2003 ve znění pozdějších právních předpisů a vykonává jej Úřad pro finanční dohled Financial Supervisory Authority (FSA). Ten je povinen preventivně jednat, pokud hrozí situace, která by mohla vyústit v odnětí licence. Dánský úřad pro finanční dohled FSA byl založen v roce 1988 a vznikl spojením orgánů dohledu nad bankovním trhem a trhem pojišťovacím a je zároveň i hlavním regulátorem. Úřad je odpovědný za dohled nad pojišťovacími společnostmi, penzijními fondy a zaměstnaneckými penzijními fondy. Je formálně na státu nezávislou institucí, financován je z odvodů těchto institucí se sídlem v Dánsku a filiálek společností sídlících ve státech, které nejsou členy EU.

Dohled se uplatňuje již při žádosti penzijního fondu o licenci. Licenci uděluje Úřad pro finanční dohled FSA, potom jej může zaregistrovat Danisch Commerce and Companies Agency. V žádosti je třeba doložit řadu dokumentů včetně podnikatelského plánu. Úřad na základě obdržených dokumentů posuzuje schopnost fondu dostát všem závazkům a to, zda fond splňuje všechny povinnosti stanovené zákonem. Dánské pojišťovací společnosti a penzijní fondy jsou povinny investovat aktiva s cílem dosažení nejvyšších možných výnosů s ohledem na bezpečnost investic. V oblasti obezřetnost-

Dánsko

58

ního dohledu byl zaveden tzv. „traffic lights“ systém, který nepřímo klade na společnosti vyšší nároky ohledně krytí závazků, pozornost je zde zaměřena zejména na rizika spojená s možným nepříznivým vývojem hodnoty aktiv, což se ukazuje pro pojišťovací společnosti jako klíčové. Tyto instituce dále nesmí ovládat kontrolní podíl v jiných společnostech než pojišťovacích a Consolidated Act 1266/2003 stanoví i příslušná omezení týkající se investičních nástrojů, jejichž dodržování je rovněž předmětem dohledu FSA. Také platí, že pokud počet členů penzijního fondu poklesne pod minimální hranici, která je stanovena na padesát členů, musí okamžitě kontaktovat FSA, ten rozhodne o dalším postupu.

Nositelé pojištění, kteří na základě Consolidated Act 1266 /2003 podléhají dohledu FSA, jsou povinni:

a) Úřadu pro finanční kontrolu FSA poskytovat:

- schválenou účetní uzávěrku (ve dvou stejnopisech do deseti dnů po jejím schválení na výroční schůzi),

- zprávu auditora,

- výroční zprávu,

- všechny další informace nutné k řádnému plnění zákonem stanovených povinností úřadu;

b) umožnit úřadu FSA kdykoli a bez varování přístup do penzijního fondu za účelem provedení inspekce a získání potřebných informací.

Investiční aktivity a kalkulace technických rezerv pro zaměstnanecké penzijní fondy podléhaly téže regulaci jako tyto aktivity životních pojišťoven a penzijních fondů, ale v důsledku přijetí Směrnice IORP musela být pro ně přijata speciální úprava, která požadavky zpřísňuje.

Pokud se chystá dánský penzijní fond podnikat v odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění v ostatních členských státech EU či státech, se kterými unie uzavřela smlouvu pro oblast finančního sektoru, je povinen informovat předem Úřad pro finanční dohled FSA a vyžádat si souhlas, ten by měl garantovat, že administrativa a finanční situace fondu jsou v dobrém stavu a profesionální kvalifikace a zkušenost osob řídících fond jsou dostatečné pro aktivity, které má žadatel v úmyslu podnikat v hostující zemi. FSA bude poskytovat takovému fondu všechny relevantní informace, které obdržela od orgánů dohledu hostujícího státu. Zahraniční penzijní fond z členského státu EU či státu, se kterým unie uzavřela smlouvu pro oblast finančního sektoru, který se chystá podnikat v odvětví zaměstnaneckých penzí v Dánsku, musí oznámit svůj úmysl Úřadu pro finanční dohled FSA, ten poskytne tuto informaci orgánům dohledu domovského státu fondu. Fond je předmětem dohledu FSA a je povinen poskytovat stejné informace jako domácí penzijní fondy. Pokud dojde k porušení pravidel, FSA okamžitě informuje orgány dohledu domovského státu fondu.

3. pilíř

Instituce poskytující individuální penzijní plány podléhají identickým pravidlům jako penzijní fondy a pojišťovací společnosti, které poskytují svůj produkt v rámci druhého pilíře. Tento dohled provádí Úřad pro finanční dohled FSA.

Dánsko

59

6. Změny institucionální struktury

Počátky základního schématu prvního pilíře mají kořeny již v roce 1891, kdy bylo zavedeno zabezpečení na stáří „Alderdomsunderstottelsen“ postavené na principu občanství a na testování příjmu, které bylo financováno z daní a spravováno místní samosprávou. V roce 1956 byl představen systém Folkepension, který existuje po několika reformách dodnes a jeho správa je postavena na stejných principech.

ATP provádí správu více schémat než pouze těch z důchodového pojištění, to přináší úspory z rozsahu, své aktivity rozšiřuje nyní i do oblasti poskytování administrativy schémat mateřských dávek. Zkušenosti nasbírané za více než třicet let činnosti uplatňuje ATP zejména při výběru příspěvků, výplatě dávek a správě členské databáze. V roce 2005 v rámci kolektivního vyjednávání sociální partneři schválili navýšení příspěvků zaměstnanců ve veřejném sektoru do ATP, v soukromém sektoru byla taková dohoda přijata již v roce 2004. Tato změna přinese počínaje rokem 2006 celkově zvýšení příjmů ATP o 600 milionů ročně. V minulém roce byl v ATP rovněž rozšířen IT rozvojový program a restrukturalizace s cílem snížit dále náklady, ty se podařilo v roce 2005 snížit na 130 mil. DKK ze 139 mil. DKK v roce 2004. V důsledku provedených změn, které přinesly úspory z rozsahu a další standardizaci procedur, klesl počet zaměstnanců z 886 v roce 2004 na 795 v roce 2005, v následujících dvou letech je očekáván další postupný úbytek pracovníků.

Časté změny probíhají v institucionální struktuře SP schématu, důvodem je střídání pravicových a levicových vlád, které vzhledem k malé důležitosti schématu nehledají kompromisní stanovisko. Systém byl založen v roce 1997 jako způsob, jak bez zvýšení daňové zátěže omezit příliš velkou spotřebu domácností v době ekonomického růstu. Levicová vláda konstruovala schéma tak, že úspory spravoval jediný fond ATP. V roce 2005 pravice zavedla svobodnou volbu nositele pojištění ve schématu, to zahrnuje možnost účastníků schématu:

ponechat naspořené prostředky ve správě ATP,

individuální investice do vzájemných fondů na základě vlastního rozhodnutí,

rozhodnout se pro jiného nositele pojištění.

V roce 2004 bylo zastaveno odvádění příspěvků do tohoto schématu na dva roky, v roce 2005 parlament schválil prodloužení pozastavení těchto příspěvků do SP schématu na další dva roky. Tato situace má negativní vliv na zájem pojištěnců o institucionální reformu systému, která ovšem vzbudila velký zájem v zahraničí.

ATP s cílem vytvořit transparentní prostředí pro individuální investice spustila projekt elektronického trhu „Folkenborsen“. Ke konci roku 2005 se aktivně či pasivně rozhodlo ponechat své úspory ve správě ATP na 3,2 mil. pojištěnců, 4 500 klientů se první rok rozhodlo využít hned možností, které jim dává elektronický trh, a své úspory v SP schématu jeho prostřednictvím individuálně investovalo a 91 800 klientů přeneslo své úspory v rámci schématu SP na jiné nositele pojištění. Elektronický trh „Folkenborsen“ se setkal s velmi příznivým ohlasem, registrovalo se do něj přes 200 penzijních fondů, více než polovina z nich zahraničních (jde o volný trh bez omezení přístupu). O podobném projektu uvažuje i Švédsko a Norsko.

Pokud jde o systém zaměstnaneckých schémat, proběhl v Dánsku dlouhý boj o konečnou podobu těchto schémat. Nejstaršími zaměstnaneckými penzijními schématy byla schémata státních zaměstnanců, další schémata vznikala od padesátých let dvacátého století. Ta byla zakládána kolektivními dohodami, ale kryla skutečně jen zlomek manuálně pracujících. Odborové organizace požadovaly zavedení zaměstna-

Dánsko

60

neckých důchodů pro všechny pracovníky. V roce 1963 bylo představeno schéma ATP, které ale vzhledem k nízkým příspěvkům (možnost zvýšení je ponechána na kolektivní dohodě) nemohlo hrát významnou roli. Vláda preferovala zaměstnanecká penzijní schémata založená pouze kolektivními dohodami, obávala se totiž, že v případě zavedení povinných odvodů do takového schématu stanovených zákonem by zaměstnanci chápali příspěvky jako další zdanění práce a požadovali adekvátní růst mzdy. Odbory požadovaly, aby byla tato schémata zavedena pro všechny pracující zákonem a aby úspory spravoval centrální fond. Protože by při řízení takového fondu logicky právě odbory hráli důležitou roli, považovali pravicové a středové politické strany tento směr za pokus zavést tzv. ekonomickou demokracii. Nakonec byla v roce 1991 dosažena dohoda, která znamenala vítězství koncepce prosazované vládou, což způsobil obrat v postoji odborů v ocelářském průmyslu. Odbory totiž měly velký zájem na tom, aby získaly ve fondech vliv a hrozila alternativa, že zaměstnavatelé založí v tomto odvětví pro zaměstnance soukromé spoření. Stanovení příspěvků do schématu je tedy součástí kolektivního vyjednávání, od čehož si vláda slibovala, že část požadavků na růst mezd bude konzumovat zvyšování úspor na stáří. Nevýhodou tohoto uspořádání je riziko nižšího pokrytí, to však podle provedených studií problémem není. Druhou nevýhodou je nepokrytí doby, po kterou je člověk nezaměstnaný, pokusem o zmírnění problému je zavedení platby příspěvků za nezaměstnané do ATP schématu. V poslední době se objevily i názory, že povinná účast ve schématu podvazuje svobodu jednotlivce garantovanou ústavou a následovaly návrhy na zavedení možnosti svobodně si zvolit penzijní fond i v druhém pilíři, ale vzhledem k zásadnímu nesouhlasu odborů byl tento návrh smeten ze stolu.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

V prvním pilíři důchodového systému nemůže ke změně nositele pojištění dojít, protože zde správu příslušného schématu zabezpečuje vždy jediná instituce.

2. pilíř

Od roku 2005 byla v SP schématu zavedena svobodná volba nositele - možnost převést prostředky naspořené v rámci LD schématu do jiných institucí, převedené prostředky již ale nelze převést zpět. Převod může být nositelem pojištění odmítnut, pokud by účtované náklady na převod přesahovaly hodnotu převáděných prostředků.

Dánská zaměstnanecká penzijní schémata ve druhém pilíři jsou příspěvkově definovaná a založená na kapitálovém spoření, proto jsou do značné míry neutrální k atypickým kariérám včetně častých změn zaměstnání a odvětví, přerušením kariéry atd. Protože výše dávky není určována na základě výše mzdy, ale je determinována výší odváděných příspěvků, změna zaměstnání znamená pouze to, že nový zaměstna-vatel začne posílat do jiného penzijního fondu příspěvky vypočítané na základě nové mzdy a dohody o výši těchto příspěvků. Nicméně v souvislosti s novým zaměstnáním je často uplatňována čekací doba pro zařazení do penzijního plánu. Čekací doba není v Dánsku upravena všeobecně závaznými právními předpisy, v soukromém sektoru

Dánsko

61

jde typicky o 6-9 měsíců a pro případ, že pracovník mění zaměstnání v rámci jednoho sektoru nebo přichází z veřejného sektoru, nashromážděná čekací doba se mu převádí. Některé důležité skupiny zaměstnanců nemají žádnou čekací dobu, zatímco obecně je tato doba 1-4 roky. Nashromážděná čekací doba je přenositelná v rámci veřejného sektoru, ale zaměstnanci ze soukromého sektoru musí nashromáždit novou čekací dobu.

V soukromém sektoru je minimální věk pro účast na doplňkovém penzijním pojištění stanoven obecně na 20 let. Ve veřejném sektoru je to 25 let, ale pro některé orgány místní samosprávy je stanoven i nižší minimální věk. Účastník nabývá důchodových práv okamžitě, pokud jde o příspěvky zaměstnance, pokud jde o příspěvky zaměstnavatele je povinná doba pro nabytí práv 5 let.

Při změně zaměstnání je možno naspořený kapitál převést. Pojištěnec se také může rozhodnout ponechat úspory ve schématu, do kterého až doposud spořil. Následující období, ve kterém neplatí příspěvky, se potom neberou v úvahu při výpočtu výše dávky. K ponechání důchodových práv v předchozím schématu dochází výjimečně. Instituce spravující schéma, které pojištěnec opouští, si mohla v minulosti účtovat v souvislosti s přenosem správcovský poplatek, jehož výše musela odrážet výši poplatků v příslušném sektoru. Danish Insurance Association a Danish Association of Copany Pension Funds (která hraje pouze marginální roli) podepsaly „Dohodu o změně zaměstnání“, na jejímž základě již nemusí prakticky žádní pojištěnci v případě přenosu práv platit poplatky. Pokud změní pracovník zaměstnání, tak ho instituce spravující penzijní schéma na novém pracovišti informuje o možnosti přenesení práv do této instituce. Pokud podepíše příslušný formulář, proběhne vše bez průtahů. Na rozhodnutí má člen lhůtu dva roky (z důvodu prevence spekulací). Pokud si není pracovník jistý, zda je přenesení práv pro něj výhodné, může se obrátit s žádostí o informace k oběma institucím a stejně tak na Danish Insurance Association, která za tímto účelem vytvořila elektronický informační systém. Možnost převádět naspořené prostředky zahrnuje i možnost převodu těchto prostředků do jiného státu, v takovém případě však převáděné prostředky podléhají zdanění. Zde platí stejná pravidla, jako pro trvalé stažení úspor z penzijního schématu. Pojištěnec je informován institucí o možnostech přenosu před jeho provedením a v případě, že dojde k jakýmkoli změnám v této oblasti.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Přenos důchodových práv mezi jednotlivými pilíři není možný.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

Zaměstnanec může přenést exitující důchodová práva z 2. pilíře do zahraničního schématu, pouze pokud je předchozí i nové penzijní schéma povinné, jak je tomu u zaměstnaneckých penzijních plánů v Dánsku. Tato pravidla nejsou omezena na převody v rámci Dánska. U domácích převodů jsou však důchodová práva převáděna mezi dvěma schématy se stejným daňovým režimem, zatímco při převodu do zahraničí bude hrát důležitou roli odlišný daňový status schémat. Taková situace může vyústit v rozdíly ohledně zdanění naspořených prostředků. Přenos mezi schématy se stejným daňovým statusem nemá žádné dopady ohledně zdanění. Podstatnou roli hraje povinnost zaměstnance zdanit při stažení z penzijního plánu naspořené prostředky,

Dánsko

62

což je jeho povinností i v případě přenosu důchodových práv do zahraničí. Tato pravidla musí být nazírána v kontextu konstrukce daňových předpisů, které v Dánsku umožňují odečtení příspěvků do zaměstnaneckých penzijních schémat, ale zdanění podléhají jak vyplácené prostředky, tak i investiční výnosy penzijních společností (ETT systém).

Kypr

63

Kypr

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř Schéma sociálního pojištění

2. pilíř Zaměstnanecké penzijní schéma státního a polostátního sektoru a určitých kategorií zaměstnanců místní samosprávy (úřadů). Spořící fondy soukromého sektoru a určité kategorie zaměstnanců místní samosprávy (úřadů) a státního sektoru.

3. pilíř Penzijní plány soukromých pojišťoven

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Služby sociálního pojištění jsou státním orgánem Ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Hlavní úřad služeb sociálního pojištění vystupuje jako koordinátor poboček, které vybírají příspěvky. Povinnosti Hlavního úřadu služeb sociálního pojištění jsou především soustředěny na provádění sociální politiky stejně jako i rozhodování a platby sociálních dávek a důchodů. Služby spravují Fond sociálního zabezpečení, vyplácejí dávky a centrálně vedou záznamy podle zákona o sociálním pojištění.

2. pilíř

Spořící fondy byly zakládány v souvislosti s volným jednáním o kolektivní smlouvě nebo dohodami mezi zaměstnavateli a zaměstnanci pod legislativou spořících fondů 44/1981, která byla uvedena v platnost 1.6.1982.

Spořící fondy soukromého sektoru jsou spravované správními výbory, které inkasují příspěvky, vyplácí dávky a lokálně vedou evidence každého fondu podle jeho předpisů a nařízení.

Zákon o spořícím fondu je vykonáván Službami sociálního pojištění a ředitel služeb je pověřen funkcí registrátora spořících fondů.

Kromě většiny spořících fondů jisté spořící fondy fungují v souladu s určitou legislativou a jsou zproštěny ustanovení 44 zákona o spořícím fondu z roku 1981.

Každé zaměstnanecké penzijní schéma funguje pod svou legislativou.

Nová legislativa bude v nejbližší době schválena na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi o činnosti a kontrole institucí zaměstnaneckého důchodového systému.

Kypr

64

3. pilíř

Penzijní plány soukromých pojišťoven právě začínají působit, proto nejsou

dostupná žádná data.

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Služby sociálního pojištění

Hlavní úkoly a organizační struktura

Služby sociálního pojištění jsou státním orgánem Ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Výbor služeb sociálního pojištění vystupuje jako poradce řízení fondu sociálního pojištění. Služby sociálního pojištění jsou spravovány ředitelem služeb. Služby jsou mimo jiné odpovědné za správu:

• legislativy sociálního pojištění,

• ze zákona placené dovolené za rok,

• omezení pracovní legislativy,

• legislativy spořících fondů,

• národní důchodové legislativy.

Hlavní úkoly Služeb jsou:

• použití vládní politiky v oblasti sociálního pojištění s použitím určitých systémů a opatření,

• předložení návrhů týkajících se vládní politiky usilujících o souvislé zlepšení sociálního zabezpečení založených na mezinárodních vývojových trendech a sociálních a ekonomických podmínkách Kypru,

• identifikace sociálních a ekonomických potřeb, které mohou být konfrontovány se sociálním zabezpečením a

• souvislé úsilí a hodnocení systémů a opatření, která jsou realizována Službami v souvislosti s předepsanými cíli.

Služby sociálního pojištění vybírají příspěvky jednotlivých fondů, které jsou uloženy u Centrální banky Kypru. Části těchto fondů jsou navíc rozděleny ve formě půjčky komerčním bankám Kypru, jakož i vládě.

Rozhodování o dávkách, přezkum rozhodnutí

Služby sociálního pojištění rozhodují o způsobilosti sociálních dávek, o vypláce-ném množství, zastavení vyplácení a zbavení sociálních dávek. Služby také rozhodují o občanské povinnosti vrátit sociální dávky získané nezákonně nebo v nadměrném množství. Podle rozhodnutí požadavků kontrolora se poškozený může odvolat na

Kypr

65

ministerstvo práce a sociálního zabezpečení. Každý poškozený rozhodnutím minister-stva se může odvolat k soudu.

Registrace informací

Systém služby sociálního pojištění je automatizovaný a udržuje záznamy plateb a příspěvků. Poplatníci jsou informovaní o svých právech každý měsíc a ti, kdo dosáhnou důchodového věku, jsou informováni 3 měsíce dopředu za účelem požádat o jejich starobní důchod.

Financování

Služby sociálního pojištění jsou státním orgánem Ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Fond sociálního pojištění je financován příspěvky placenými vládou, zaměstnavatelem a pojištěncem a schéma poskytuje dávky úměrné výdělku.

Možnost působit v zahraničí

Byly zavedeny oboustranné dohody sociálního zabezpečení mezi Kyprem a ostatními zeměmi a nařízeními Evropské unie 1408/71 a 574/72, Ministerstvo služeb sociálního pojištění je v úzké spolupráci s příslušnými institucemi ostatních zemí.

2. pilíř

Právní forma a organizační struktura

Spořící fondy jsou založeny v souvislosti s volným jednáním o kolektivní smlouvě nebo dohodami mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Tyto fondy poskytují pojištění pro zaměstnance soukromého sektoru.

Jak je jednou spořící fond založen, musí být registrován a musí operovat v souladu s legislativou spořících fondů. Zákon o spořících fondech 44/1981 by uveden v působnost 1.6.1982 a je spravovaný službami sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálního zabezpečení.

Spořící fondy jsou právnické osoby registrované v registru spořících fondů a každý je spravovaný fondovým administrativním výborem. Hlavní ustanovení zákona o spořících fondech:

• všechny spořící fondy jsou registrované v registru spořících fondů a dosáhnou právního postavení, které trvá do té doby, než jsou rozpuštěny;

• management každého spořícího fondu je vytvořen řídícím výborem, který reprezentuje fond právně;

• zaměstnavatel je povinen platit příspěvky spořícímu fondu vztahujícímu se k období, za které neposkytl příspěvky od svých zaměstnanců;

• investice peněz každého spořícího fondu je zárukou jeho řídícího výboru, kromě principů investiční politiky a pokynů vydaných čas od času ministerstvem financí a

• spory mezi spořícími fondy a jejich členy jsou spory podle pracovního soudu.

Kypr

66

Informace pro účastníky

Administrativní výbory jednají podle předpisů a legislativy každého fondu. Výbory vedou záznamy, které jsou aktualizovány s ohledem na kolektivní smlouvy a účastníci jsou na požádání každoročně informováni o svých nárocích.

Financování

Spořící fondy jsou financovány příspěvky zaměstnavatelů a zaměstnanců. Míra příspěvků je zdaněná částkou z příjmů, ale ne pevnou, není-li jinak uvedeno v kolektivních smlouvách.

Možnost působit v zahraničí

Každé zaměstnanecké penzijní schéma funguje pod svou legislativou. Nová legislativa bude v nejbližší době schválena na základě Směrnice Evropského parla-mentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. 6. 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Služby sociálního zabezpečení jsou odpovědné za výplaty důchodů v schématu. Schéma zajišťuje také peněžní dávky vdovské a vdovecké, invalidní, sirotčí, starobní, v případě smrti a pracovní neschopnosti. Důchody jsou vypláceny šeky nebo bankovním převodem zpětně a na měsíčním principu (13 měsíců v roce). V případech, kdy je důchodce nezpůsobilý spravovat poskytovaný důchod, dávka je vyplacena manželovi/ manželce. Pokud je důchodce uvězněn, část penze je vyplacena manželovi/manželce nebo dětem.

2. pilíř

Každý administrativní výbor spořícího fondu je odpovědný za výplatu penzijních práv. Dávky jsou vypláceny v případě ukončení pracovního poměru, trvalé neschop-nosti, odchodu do důchodu nebo smrti. Platba je většinou hotovostní jednorázová platba a čas udělení a výplaty penze závisí na pravidlech a nařízeních každého fondu.

Nová legislativa bude brzy schválena na základě směrnice Evropského parla-mentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Viz podkapitola 3.

Kypr

67

2. pilíř

Spořící fondy jsou kontrolovány registrátorem spořících fondů, kterému jsou předkládány výroční zprávy všech spořících fondů. Viz zajištění spořících fondů v podkapitole 3.

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř

Nová legislativa bude brzy schválena na základě směrnice Evropského parla-

mentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. 6. 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

Jak je výše uvedeno, je pouze jedna instituce v tomto pilíři.

2. pilíř

V případě spořících fondů mohou být důchodová práva přenesena pouze v případě, kdy takové zaopatření je obsažené v předpisech a nařízeních fondu. Výplata kapitálu při odchodu je při změně nositele pojištění běžnou praxí. Není možno zachovávat odložená práva. Povinná doba pojištění je většinou stanovena na 5 let.

Nová legislativa bude brzy schválena na základě směrnice Evropského parla-mentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Není možný přenos důchodových práv mezi jednotlivými pilíři důchodového systému.

Kypr

68

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

V legislativě sociálního zabezpečení jsou důchody exportní.

Od 1. května 2004 se vstupem Kypru do EU jsou realizována nařízení EU 1408/71 a 574/72. Kromě toho bylo uzavřeno 11 vzájemných dohod, které jsou realizovány.

2. pilíř

Je možný v závislosti na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele.

Nová legislativa bude brzy schválena na základě směrnice Evropského parla-mentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

Maďarsko

69

Maďarsko

1. Uspořádání důchodového systému

Reformou z roku 1998 došlo v Maďarsku k přeměně prvního povinného důchodového pilíře na smíšené dvoustupňové schéma. První stupeň (zhruba 3/4 systému) tvoří průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění. Druhým stupněm (1/4 systému) je fondově financované soukromé penzijní schéma. Účast ve fondovém schématu je povinná pro osoby na začátku pracovní kariéry. Vzhledem k nedávnému zavedení fondového schématu zatím žádnému účastníkovi nevznikl nárok na důchod z tohoto schématu a nejsou z něj zatím vypláceny dávky. Koncem roku 2005 se zhruba 40 % ekonomicky aktivní populace účastnilo pouze průběžného schématu, 60 % schématu smíšeného (PYAG+fondového).

Součástí třetího pilíře důchodového systému jsou penzijní fondy s dobrovolnou účastí. Příspěvky do fondů jsou daňově zvýhodněné. V lednu tohoto roku bylo v rámci třetího pilíře zavedeno nové schéma spořících účtů (v maďarské terminologii označovaných jako 4. pilíř důchodového systému) (International Update, 2006).

1. pilíř

1. Tradiční průběžně financované schéma dávek ze sociálního zabezpečení. 2. Smíšené důchodové schéma (pro osoby na začátku pracovní kariéry): Kombinace průběžně financovaného schématu a povinných fondově financovaných důchodů. (Průběžné a fondové schéma jsou poryty nařízením 1408/71)

2. pilíř není

3. pilíř Služby nabízené dobrovolnými penzijními fondy Spořící účty (tzv. předspořilostní účty)

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

Centrálním úřadem pro důchodové pojištění je Ústřední správa národního důchodového pojištění (ONYF) fungující pod dohledem vlády, na kterou dohlíží ministerstvo mládeže, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. ONYF a jeho výkonné orgány vyřizují žádosti o důchod, provádějí výplatu důchodů a vedou evidenci dat.

Výběr pojistného je centralizovaný a provádí ho Správa daňové a finanční kontroly (APEH).

Fondově financované soukromé důchodové schéma

Základními institucemi fondově financovaného soukromého důchodového sché-matu jsou penzijní fondy (v maďarské terminologii penzijní pokladny). Fondy shromažďují a investují příspěvky, které platí účastníci na individuální účty. Výběr příspěvků je decentralizovaný, tj. fondy samy vybírají příspěvky. V současné době (konec roku 2005) působí v Maďarsku 18 soukromých penzijních fondů. Zaměstna-

Maďarsko

70

vatelé odvádí povinný příspěvek (8 % platu) odečtený z platu zaměstnance přímo na účet fondu, jehož je zaměstnanec účastníkem. V extrémním případě se může stát, že zaměstnavatel je v kontaktu se všemi 18 fondy, pokud jsou jeho zaměstnanci účastníky různých fondů. (zaměstnanci si sami volí, do kterého fondu se zapojí). Při odchodu do důchodu bude nashromážděný kapitál konvertován do pravidelných splátek důchodu (anuity), které budu poskytovat buď samotný fond nebo životní pojišťovna.

Vedení záznamů a správu vykonává sám fond nebo mohou být tyto činnosti převedeny na externí profesionální organizace.

3. pilíř

Institucionální uspořádání dobrovolných soukromých penzijních fondů je v podstatě stejné jako uspořádání povinných soukromých penzijních fondů.

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

Ústřední správa národního důchodového pojištění

Organizační struktura

Jak bylo uvedeno výše, centrálním úřadem pro důchodové pojištění je ONYF fungující pod dohledem vlády, na kterou dohlíží ministerstvo mládeže, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. ONYF řídí provádění administrativních úkolů definovaných zákony a své výkonné administrativní orgány: ředitelství důchodového pojištění v Budapešti a v ostatních správních oblastech, jejich pobočky a ředitelství výplaty důchodů.

Ředitelství v hlavním městě a v ostatních správních celcích (celkem 19 místních ředitelství) zkoumají žádosti o důchod a další dávky podle regionálního principu. Rozhodují o nároku na dávky z důchodového pojištění, o výši dávky a zastavení výplaty a odejmutí důchodu. V případě, že důchodce zažádá o novou dávku, např. vdovský důchod, zabývá se nárokem, výší dávky atd. Ředitelství výplat důchodů.

Výplatu důchodů provádí Ředitelství výplat důchodů, které má celonárodní působnost. Vedle výplaty důchodů posuzuje také nároky pozůstalých v těch případech, kdy pojištěnec zemře jako důchodce a vyplácí také řadu dávek, které nespadají do sociálního zabezpečení.

Přezkum rozhodnutí

Rozhodnutí o nárocích na dávky důchodového pojištění jsou přezkoumávána ředitelem místních ředitelství (první odvolání) a místně příslušnými soudy (v případě druhého odvolání).

Maďarsko

71

Osoby, které dostaly starobní důchod bez nároku na něj, jsou povinny jej zaplatit zpět, pokud je jim to nařízeno, během 90 dnů od výplaty důchodu. Po devadesáti dnech může být neprávem pobíraný důchod od osoby vyžádán a osoba může být obviněna z neoprávněného užití. Správa důchodového pojištění může uplatnit svůj nárok po dobu pěti let platebním příkazem.

Financování

ONYF je financována především příspěvky placenými zaměstnavateli a zaměst-nanci a částečně z centrálního rozpočtu. Existuje zde „deficitní financování”, které znamená, že stát garantuje pokrytí deficitu PAYG důchodového fondu a splácí schodek vzniklý vlivem tranzitivních nákladů nebo z jiných důvodů. Operační náklady ONYF se pohybují v rozmezí 1,1-1,4 % celkového objemu financí (1,4 % v roce 2004, 1,1 % v roce 2006).

Informace

Zaměstnavatelé jsou povinni vést záznamy a oznamovat příslušné údaje o zaměstnancích jednou ročně místním ředitelstvím. Pojištěnec si může požádat o potvrzení o době pojištění, pokud mu do dosažení oficiálního důchodového věku zbývá nejvíce 10 let. Obecné informace mohou občané získat od zákaznických služeb, které fungují v rámci ředitelství.

Správa důchodového pojištění

Parlament

Státní audit

Vláda

Ministerstvo mládeže, rodiny a sociálních

věcí a rovných příležitostí

Ústřední správa národního

důchodového pojištění

Ministerstvo financí

Správní orgány

Budapešťské ředitelství důchodového pojištění

Místní ředitelství důchodového pojištění

Ředitelství výplat důchodů

Maďarsko

72

Fondově financované soukromé důchodové schéma a 3. pilíř

Právní forma a organizační struktura

Povinné soukromé penzijní fondy jsou zřizovány jako neziskové vzájemné podpůrné spolky (penzijní pokladny) vlastněné účastníky. Hlavním rozhodovacím orgánem je valná hromada účastníků fondu nebo jejich zástupců. Valná hromada se obvykle schází dvakrát ročně, aby projednala a schválila výroční zprávu a finanční plán. Vlaná hromada volí účastníky představenstva, dozorčí rady a auditora. Tato řídící struktura má zaručit rozhodovací sílu účastníkům fondu. Soukromé fondy jsou autonomní instituce.

Soukromé penzijní fondy mohou vykonávat správu aktiv samy nebo může být tato služba zajištěna externí profesionální organizací (finanční institucí).

Přezkum rozhodnutí

Podmínky nároku na dávky jsou stanoveny zákonem, fondy samy prověřují plnění těchto podmínek. Výše vyplacené částky závisí na výši naspořeného kapitálu a na formě dávky, kterou si účastník zvolí. Základní pravidla pro výpočet dávky v povinném soukromém pilíři jsou upravena vládním nařízením. Zánik výplaty dávky nebo žádost o navrácení přesahujících částek uplatňuje fond (nebo v případě, že byla anuita poskytována životní pojišťovnou, životní pojišťovna). Rozhodnutí mohou být přezkoumána soudem.

Informace

Účastníkům je každoročně rozesílán výpis z individuálního účtu, který obsahuje informace o výši příspěvků zaplacených v předchozím roce. Účastníci musí být každoročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje v jejich prospěch, a o stavu těchto práv včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka.

Financování

Financování penzijních fondů je zajištěno příspěvky zaměstnanců a zaměstna-vatelů, soukromé penzijní fondy nedostávají veřejné finanční prostředky. Fondy účtují dva typy poplatků: poplatek za vedení účtu, který je uvalen na příspěvky (v průměru 6,5 procenta), a poplatek za správu aktiv strhávaný z aktiv (v průměru 1 procento). Pokud oba poplatky vyjádříme v procentech aktiv, činil průměrný celkový poplatek v roce 2004 2,9 %.

Účast

Účast v povinných soukromých penzijních fondech je určena zákonem a otevřena pouze pro určité skupiny osob, na které se vztahuje povinné maďarské důchodové pojištění (tj. pokud vykonávají výdělečnou činnost v Maďarsku). Kdokoliv z celého světa se může zapojit do dobrovolného penzijního fondu bez ohledu na to, jestli je povinně pojištěn v Maďarsku. Dobrovolné fondy nemají zakázáno získávat účastníky ze zahraniční.

Maďarsko

73

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

Výplatu důchodů provádí Ředitelství výplaty důchodů ONYF, které má celostátní působnost. Důchodcům státních drah nebo jejich příbuzným vyplácí důchody ředitelství důchodů MÁV Rt.

Důchody jsou vypláceny jednou měsíčně, nejčastěji v hotovosti (poštou) nebo na domácí bankovní účet určený oprávněnou osobou. Postupně jsou zaváděny 13. důchody. Třináctý důchod se má každý rok vyplácet ve dvou částech. První část nejpozději v květnu, druhá část se splácí nejpozději v listopadu (Ujházy, 2005).

Důchodci žijící na území Evropského hospodářského prostoru mají nárok na to, aby jim byl důchod zaslán na vlastní účet otevřený v jednom ze členských států.

Výplata důchodu musí být pozastavena po dobu výkonu trestu nebo musí být na základě oprávněné žádosti vyplácen oprávněné osobě do nápravného zařízení. Fondově financované soukromé důchodové schéma

Soukromé penzijní fondy mohou samy vyplácet penze nebo nakoupit anuity od pojišťoven. Naspořená částka může být čerpána pouze při dosažení důchodového věku, v případě invalidity nebo úmrtí. V případě povinných penzijních fondů je možné vyplatit jednorázové vyrovnání, pokud doba účasti ve schématu nepřesáhne 15 let. Naspořená částka může být čerpána ve formě jednorázového vyrovnání v případě, že účastník zemře před dosažením důchodového věku.

V ostatních případech budou poskytovány 4 typy anuit:

• (samostatný) doživotní důchod - částka vyplácená účastníkovi měsíčně do konce jeho života;

• společný důchod - částka je vyplácena účastníkovi fondu a oprávněným osobám do doby, kdy alespoň jeden z nich žije;

• kombinace společného důchodu na dobu určitou s doživotním důchodem - doživotní důchod, který je vyplácen po předem stanovenou dobu účastníkovi resp. oprávněné osobě po uplynutí doby určité do konce života účastníka;

• kombinace doživotní penze s penzí na dobu určitou - doživotní důchod vyplácený účastníkovi do konce jeho života a po jeho smrti oprávněné osobě na dobu určitou.

Důchody budou vypláceny v hotovosti nebo převodem na účet.

Vzhledem k nedávnému zavedení fondového schématu nejsou zatím žádnému účastníku vypláceny dávky. Pravidla pro poskytování anuit je třeba ještě podrobněji definovat (National Strategy Report, 2005).

Maďarsko

74

3. pilíř

Soukromé penzijní fondy mohou samy vyplácet penze nebo nakoupit anuity od

pojišťoven. V případě dobrovolných fondů nejsou typ dávky ani frekvence jejich vyplácení nijak speciálně upraveny (účastník může čerpat své peníze ve formě jednorázového vyrovnání, programového výběru nebo anuity). Naspořená částka čerpána po desetileté čekací době (pokud se účastník stane během této doby z 50 % invalidním, může převést své peníze do dobrovolného vzájemného podpůrného fondu).

Penze jsou vypláceny v hotovosti nebo převodem na účet.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

Dohled nad ONYF vykonává Ministerstvo mládeže, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. Vládní kontrolní úřad má rovněž právo kontrolovat činnost důchodové instituce.

Fondově financované soukromé důchodové schéma

Na povinné fondy dohlíží maďarský Státní úřad finančního dohledu (HFSA, Pénzügyi Szervezetek Állami Felügyelete). HFSA provádí pravidelně hloubkové kontroly v každém fondu a v určitých věcech může provádět vyšetřování. Pokud HFSA objeví nějaké nesrovnalosti, může fondu uložit řadu sankcí: uvalit pokutu, pozastavit činnost, zakázat nové účastníky, uvalit nucenou správu nebo nařídit likvidaci. HFSA je formálně nezávislou institucí, uděluje licence pro činnost fondů a může vydávat nařízení a nezávazná doporučení. Hlavním zdrojem příjmů HFSA je poplatek za dohled, který platí instituce, na které dohlíží. Nejvyšší řídící pracovníci jsou nominování do funkce na 6 let.

3. pilíř

Na penzijní fondy s dobrovolnou účastí dohlíží rovněž HFSA.

6. Změny institucionální struktury a související pro-blémy

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

V posledním desetiletí došlo především ke změnám ve vládním dohledu nad institucemi důchodového pojištění, administrativní struktura ONYF však zůstala

Maďarsko

75

relativně stabilní. Maďarští experti označují tuto skutečnost za důkaz efektivního fungování ONYF.

Do roku 1988 bylo sociální pojištění součástí centrálního státního rozpočtu (nemělo nezávislé fondy k vykonávání svých úkolů), Úřad sociálního pojištění byl odděleným subjektem formálně kontrolovaným a dozorovaným odbory. Od roku 1989 se stalo sociální pojištění nezávislým, s nezávislým rozpočtovým fondem (Fond sociálního pojištění) spravovaným Správou fondu národního sociálního pojištění a s pověřeným dozorčím orgánem. V roce 1993 bylo odděleno důchodové pojištění od zdravotního, vznikly dva fondy a dvě samostatné správní instituce. Na instituce sociálního pojištění dohlížely dva samosprávné orgány. Šlo o typ tripartitní struktury, kde samosprávné orgány byly složeny z delegovaných zástupců zaměstnavatelů, volených zástupců zaměstnanců (odbory) a zástupců vlády). Po reformě z roku 1998 byly samosprávné orgány zrušeny a fondy byly integrovány do centrálního rozpočtu jako samostatné rozpočtové kapitoly.

Nejnovější změnou je založení nového poradně-dozorčího orgánu na podzim roku 2005 na základě tripartitního systému (tento orgán má 10 členů, 3 a 3 delegované zaměstnavatelskými a zaměstnaneckými organizacemi a 2 a 2 vládou a Výborem pro stárnutí). Orgán spolupracuje s managementem ONYF a OEP (správa fondu zdravotního pojištění) a jeho úkolem je kontrola efektivního využití fondů sociálního zabezpečení a vydávání výroční zprávy.

Fondově financované soukromé penzijní schéma a 3. pilíř

Systém dobrovolných soukromých penzijních fondů byl založen v roce 1993, systém povinných penzijních fondů v roce 1998. Neexistence požadavku minimálního kapitálu a forma soukromých fondů (vzájemný podpůrný spolek) znamená, že většina fondů musí být sponzorována buď velkým zaměstnavatelem nebo finanční skupinou. Podle statistiky mají fondy sponzorované finančními institucemi poněkud vyšší poplatky než penzijní fondy sponzorované zaměstnavateli nebo nezá-vislými fondy. Působnost účastníků v rozhodovacích procesech je podle maďarských expertů obecně nižší, než je požadovaná úroveň a míra vlivu sponzorujícího podniku často vede ke konfliktu zájmů.

Podle maďarské národní zprávy o důchodech (National Strategy Report, 2005) jsou v rámci implementace fondového schématu plánovány tyto kroky:

podrobnější definice a zpřísnění pravidel pro poskytování anuit v povinném fondovém důchodovém schématu, přičemž priorita bude kladena na poskytování informací účastníkům schématu o podmínkách výplaty anuit;

zajistit dostatečnou konkurenci na trhu fondů s cílem snížit náklady soukromých penzijních fondů.

Maďarsko

76

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř a) Je možný přenos důchodových práv z povinných soukromých penzijních fondů do

průběžně financovaného schématu důchodů ze sociálního pojištění:

Pokud účastník soukromého penzijního fondu (ve smíšeném schématu) zemře během fáze spoření a oprávněná osoba zažádá o převod inkasované částky, může oprávněná osoba získat plný pozůstalostní důchod ze sociálního pojištění.

V případě invalidity má možnost účastník soukromého penzijního fondu (ve smíšeném schématu) vrátit se zpět do schématu důchodů ze sociálního pojištění tak, že převede naspořenou částku do průběžného systému a má pak nárok na plný invalidní důchod ze sociálního pojištění.

Do roku 2012 platí, že osoby, které odejdou do důchodu do tohoto data, mají možnost vrátit se ze smíšeného systému zpět do schématu důchodů ze sociálního pojištění, pokud nemají více než 120 měsíců účasti, a za podmínky, že dávka vypočítaná na základě naspořeného kapitálu nedosáhne 25 % výše důchodu ze sociálního pojištění, na který by měly nárok.

b) V povinném fondově financovaném schématu mohou účastníci změnit fond a převést prostředky do nového fondu. Fond může z těchto prostředků odečíst náklady na převod ve výši maximálně 0,1 procenta.

3. pilíř

Účastníci mohou změnit fond a převést prostředky do nového fondu. Fond může z těchto prostředků odečíst náklady na převod ve výši maximálně 0,1 procenta.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Přenosy důchodových práv mezi pilíři nejsou možné. K přenosu důchodových

práv mezi povinným fondovým a průběžně financovaným schématem viz předchozí bod.

Maďarsko

77

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění

Důchodová práva se z fondu důchodového pojištění nepřenášejí. Schéma spadá pod působnost nařízení 1408/71, které zajišťuje zachování důchodových práv pro osoby migrující v rámci EU.

V oblasti důchodů ze sociálního pojištění je ONYF kompetentní institucí pro vykonávání působnosti podle koordinačních nařízení.

Pověření spravovat a vyřizovat důchody osobám žijícím mimo území Maďarska má Budapešťské ředitelství ONYF, výplata důchodů je i tomto případě prováděna Ředitelstvím výplat důchodů.

Fondově financované soukromé důchodové schéma

Soukromé povinné fondové schéma spadá pod působnost nařízení 1408/71. Naspořená částka v soukromém povinném fondovém schématu nemůže být v případě migrantů v rámci EU přenesena do zahraničí. Pokud pracovník opustí Maďarsko, jeho naspořený kapitál zůstává na účtu soukromého fondu (včetně nahromaděných výnosů) a dostane platbu, jakmile dosáhne důchodového věku.

Přenos naspořeného kapitálu je možný před dosažením důchodového věku pouze v případě migrujících pracovníků, kteří jsou občany třetí země (vně EU) nebo bez národnosti. Mohou si určit účet v zahraniční důchodové instituci, kam by chtěli převést své důchody v průběhu 90 dnů po ukončení zaměstnaneckého poměru v Maďarsku.

Kompetentní institucí zodpovědnou za aplikaci nařízení 1408/71 je v tomto schématu Státní úřad finančního dohledu.

Přenos důchodových práv euroúředníků

Doposud (konec roku 2005) neexistuje možnost převést důchodová práva z Maďarska do důchodového systému ES. Maďarští experti uvedli, že zkoumají tuto problematiku od května roku 2004 a že některá ustanovení nařízení 259/68 nejsou kompatibilní s národním zákonem o sociálním zabezpečení (s průběžně financovanými systémy), a proto zatím nemohou nalézt vhodnou metodu implementace nařízení.

Malta

78

Malta

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř Státní sociální zabezpečení založené na principu průběžného financování

2. pilíř Navrhovaná reforma v jednání

3. pilíř Navrhovaná reforma v jednání

2. Institucionální struktura

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř Odbor sociálního zabezpečení Úkoly a organizační struktura

Odbor sociálního zabezpečení Ministerstva rodiny a sociální solidarity spravuje fondy, vede záznamy. Zajišťuje včasnou finanční podporu a jiné dávky oprávněným příjemcům. Hlavním cílem odboru sociálního zabezpečení je maximalizovat své prostředky, aby bylo zaručeno urychlené vyplácení dávek sociálního zabezpečení.

Odbor sociálního zabezpečení poskytuje své služby prostřednictvím hlavní kanceláře a dalších 24 poboček rozmístěných na celém území Malty. 22 poboček je na Maltě a 2 na ostrově Gozo.

Pobočky řeší následující problémy:

• finančním šetřením zjišťují, zda je žadatel oprávněný k bezplatné zdravotní podpoře;

• vyřizování žádostí pro všechny typy dávek a podpor, jako je podpora v nezaměst-nanosti, podpora v nemoci, sociální podpora, zdravotní podpora pro ženy, slevy elektriky a léčba v zahraničí, rovněž žádosti o starobní, invalidní a vdovské důchody včetně osob zahrnutých v nařízení EU 1408/71 a vzájemných dohodách s Austrálií a Kanadou;

Pojištěná osoba Oddělení berního úřadu (vybírá příspěvky)

Odbor sociálního zabezpečení (spravuje fondy, vede záznamy)

úhrada příspěvků

přenos dat

vyplácení dávek

Malta

79

• vyplňují nové žádosti o přídavky na děti a doplňkové přídavky; tyto druhy přídavků také prvotně přezkoumávají;

• registrují nově zaměstnané pracovníky včetně cizinců podle řádu sociálního zabezpečení;

• osvobozují od placení příspěvků

• přijímají žádosti o dotace od osob s postavením uprchlíka, které mají povolený pobyt na Maltě.

Osobám blížícím se důchodovému věku (muži 61, ženy 60 let) jsou domů zasílány tiskopisy tři měsíce před dosažením důchodového věku. Ve spolupráci s Odborem civilní registrace občanů jsou rodiče informováni o možných nárocích přídavků na dítě a informováni o registraci narození dítěte.

Financování

Systém je průběžně financován příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a vlády prostřednictvím státních dotací.

Možnost působení v zahraničí

Odbor sociálního zabezpečení udržuje vzájemné dohody s Anglií, Austrálií, Kanadou a Nizozemskem. Vzájemné dohody jsou formální smlouvy, které pomáhají sladit systémy sociálního zabezpečení příslušných smluvních států. Prvotním cílem je umožnit lidem migraci mezi jednotlivými státy, zaručení získání patřičných dávek a také v některých případech nastavení plateb příspěvků sociálního zabezpečení.

Spolupráce systému sociálního zabezpečení je prováděna následujícími způsoby:

pomáhá lidem splnit minimální podmínky důchodového schématu ve smluvním státě;

dohoda zajistí, že zahraniční důchody sociálního zabezpečení jsou placeny příjemci na Maltě, pokud se rozhodne vrátit na Maltu;

dohoda může také regulovat platby příspěvků sociálního zabezpečení, pokud oba smluvní partneři používají příspěvkový systém; toto bylo nutné ošetřit za účelem zabránit dvojité platbě příspěvků ve smluvních státech;

dohoda také zajišťuje, že lidé ze smluvních států jsou ošetřeni stejně ve všech dohodnutých bodech sociálního zabezpečení, jako kdyby byli občany příslušných zemí;

dohody definují dávky a míry splatnosti.

4. Výplata důchodových dávek

odbor sociálního zabezpečení realizuje výplaty důchodových práv;

vyplácí starobní, pozůstalostní a invalidní důchody;

četnost vyplácení důchodů: po 4 týdnech;

Malta

80

předpokládaní starobní důchodci jsou vyzváni žádat 3 měsíce před dosažením důchodového věku a normálně je důchod přiznán okamžitě po dosažení důchodo-vého věku; vdovské důchody jsou normálně přiznány do 4 týdnů po podání žádosti; invalidní důchody jsou normálně přiznány do 10 týdnů od žádosti, jestliže proces je delší z důvodu zdravotního přezkoumání;

forma výplaty důchodu: šeky, přímá platba na osobní bankovní účet.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

V současné době je na Maltě pouze jednopilířový systém, který je provozovaný státem prostřednictvím Odboru sociálního zabezpečení. Tento odbor je kontrolován Ministrem pro rodinu a sociální solidárnost, který je odpovědný vládě a parlamentu.

6. Změny institucionální struktury

V posledních letech na Maltě neproběhly žádné důchodové reformy. Změny, které v systému proběhly, vyžadovaly minimální organizační změny.

Důchodová reforma nedávno navržená a současně projednávaná podle White Paper (dokument navržený vládou Malty) byla zveřejněna minulý rok. Konečný dokument byl publikován a je projednáván vládou.

Taková změna ale vyžaduje enormní organizační změny v dlouhém období, jestliže většina navrhovaných změn začne nabývat platnosti během 7-10 let od data, kdy bude nový systém zaveden.

Správní plán je běžně formulovaný (na jeho první období), což stanoví požadovanou ústavní strukturu a změny nutné pro reformu.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

Navrhovaná reforma v jednání.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Navrhovaná reforma v jednání.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

Jestliže je současně pouze jednopilířový systém na Maltě, jedině důchodové nároky týkající se tohoto schématu (národního) mohou být přeneseny. To je upravené v termínech nařízení Rady (Evropské unie) 1408/71 a 574/72. Viz též podkapitola 3.

Malta

81

Přenos důchodových práv euroúředníků

Malta v současné době formuluje politiku v této oblasti.

Německo

82

Německo

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř Zákonné důchodové pojištění Schéma důchodového pojištění pro státní zaměstnance Schéma důchodového pojištění pro zemědělce

2. pilíř Podnikové zabezpečení

3. pilíř Starobní zabezpečení na soukromé bázi

2. Institucionální struktura

Institucionální uspořádání německého důchodového systému je založeno na základní představě třípilířového uspořádání. Každý pilíř má jiný cíl v oblasti zabezpečení a také jiné zdroje financování.

1. pilíř

První pilíř v Německu představuje zákonné důchodové pojištění pro všechny zaměstnance zohledňující příjmy ze zaměstnání. Pod první pilíř patří i invalidní a pozůstalostní důchody. Nositelem zákonného důchodového pojištění je Svaz němec-kých penzijních pojistitelů (Deutsche Rentenversicherung Bund-DRV Bund), dále Pojišťovna horníků, námořníků a železničářů (DRV-Knappschaft-Bahn-See). Dále je sociální zabezpečení zabezpečováno 17 regionálními nositeli. Svaz německých penzij-ních pojistitelů přitom zastřešuje všechny ostatní nositele a vydává závazná rozhodnutí pro ostatní nositele.

2. pilíř

Druhý pilíř je tvořen dodatečným pojištěním (zajištěním) financovaným zaměstnavatelem. Mezi druhý pilíř se také počítá podnikové zaopatření ve stáří soukromých společností stejně jako dodatečné zabezpečení veřejných úředníků. Oba systémy přejímají funkci dodatečného jištění, tzn. že poskytují dodatečné zajištění ve stáří jako nástavbu prvního pilíře. Podnikové zabezpečení stojí mezi zákonným důchodovým pojištěním, které se vyznačuje povinností pojištění, dávkového financo-vání a sociálním přerozdělením a individuálním zabezpečením, které se vyznačuje svobodnou volbou, zda se pojistit, kapitálovým krytím a čistým ekvivalentním principem. U podnikového zabezpečení ve stáří se jedná o dobrovolný systém. Od reforem v roce 2001 má zaměstnanec omezené nároky z podnikového zabezpečení než měl před reformou. O formě podnikového zabezpečení rozhoduje zaměstnavatel. V každé branži (odvětví) existuje smluvně tarifní dohoda, která stanoví závazná zajištění z podnikového zabezpečení nebo finanční nároky z podnikového zabezpečení. Soukromé systémy podnikového zabezpečení jsou kapitálově kryty a vypláceny dle pravidla individuálního pokrytí.

Německo

83

Ve druhém pilíři se zaměstnanec vzdává části předem dohodnutého platu pro účely budoucího zabezpečení ve stáří. Zaměstnavatel může vyžadovat pravidelný příspěvek od zaměstnanců na správu systému. Zaměstnavatel musí každoročně minimálně 1/160 svých příjmů odvést do systému podnikového zabezpečení, což v roce 2006 činí minimálně 183,75 €. Nejvyšší příspěvek může být ve výši 4% vyměřovacího základu v povinném zabezpečení (v roce 2006 2,520 €).

3. pilíř

Třetí pilíř představují různé formy zabezpečení ve stáří financované samostatně zaměstnanci. Od reforem v roce 2001 existuje v Německu forma dodatečných soukromě kapitálově krytých zabezpečení ve stáří podporovaná státem. S faktickou podporou se započalo v roce 2002. Podporována jsou soukromá penzijní připojištění, bankovní spořitelní plány nebo investice do investičních fondů. Všechny dodatečné formy zabezpečení musí splňovat státem stanovené a kontrolované podmínky. Když podmínky splňují, jsou certifikovány, což zaručuje právo na podporu, ale neznamená to nějakou pečeť kvality či záruku výnosu garantovanou státem. Do okruhu třetího pilíře jsou též řazeny další finanční produkty jak domácích, tak zahraničních podnikatelů, kteří podléhají státnímu dozoru, zejména se jedná o pojišťovny nabízející životní pojištění, banky a další finanční domy (spořitelny, zprostředkovatelé finančních služeb …).

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Právní forma

Nositelé zákonného pojištění jsou veřejné obchodní společnosti se samosprávou.

Struktura

Orgány nositelů zákonného pojištění jsou shromáždění zástupců (valná hromada), představenstvo a ředitel společnosti. Svaz německých pojistitelů nadto disponuje tzv. rozšířeným direktoriem (výborem). Namísto ředitele jedná za svaz německých pojistitelů direktorium. U nositelů pojištění v oblasti hornictví, železnice a námořníků jedná trojhlavé vedení společnosti. Shromáždění zástupců (valná hromada) schvaluje stanovy a jiná autonomní práva společnosti. Také stanovuje rozpočet a volí představenstvo a ředitele, popř. direktorium u svazu pojistitelů. Představenstvo spravuje příslušné nositele pojištění, zatímco ředitelé (direktorium u svazu) přebírají běžné záležitosti nositelů. Rozšířené direktorium představuje zvláštnost, že existuje jenom u svazu německých pojistitelů. Toto direktorium má ze zákona stanovené úkoly jako např. přípravu rozhodnutí závazných pro ostatní nositele.

Vztahy k vládní struktuře - nositelé zákonného důchodového pojištění jsou zásadně na vládě nezávislí. Podléhají pouze státnímu dozoru. V ostatním provádí svaz německých důchodových pojistitelů i v rámci své zastřešující funkce zastupování jednotlivých nositelů před politiky, svazovými, místními, evropskými a ostatními národními a mezinárodními institucemi.

Německo

84

Informovanost pojištěných

Pojištěný, jež dovršil 27 let, obdrží každoročně tzv. informaci o důchodu. Tato informace je založena na nárocích nahromaděných na kontě pojištěnce. Pojištěnec obdrží výpis o dosavadních získaných důchodových právech, údaje o výši invalidního důchodu v případě události způsobující invaliditu a propočet očekávaného starobního důchodu. Cílem informovanosti pojištěných je dosáhnout lepší srovnatelnosti a transparentnosti dosavadních důchodových práv a tím dosáhnout také lepší plánovaní osobního zabezpečení na stáří. Tyto roční výpisy nabízejí mimo jiné také možnost včas odhalit chyby a vyjasnit si případné nejasnosti v záznamech, případně dodat doklady, na základě kterých bude pojištěnému uznáno další období pojištění. Po dosažení 54 let života obdrží pojištěný místo informace o důchodu pravidelně každý třetí rok speciální výpis, který bude ještě detailněji informovat o jeho dosavadních důchodových právech.

Financování

Zákonné pojištění je postaveno na principu solidarity a je příspěvkově financo-vané. Financování je průběžné. Příjmy jsou tvořeny hlavně příspěvky, které jsou rozděleny půl na půl mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Dále přispívá svaz, příspěvkem, který odpovídá vývoji hrubé mzdy a příspěvkové sazby, a dále paušálními příspěvky za doby výchovy dětí. Příspěvky svazu činí cca 32% všech příjmů prvního pilíře a jsou financovány z daní. V roce 2004 činily správní náklady všech nositelů pojištění v prvním pilíři cca 1,6 % celkových nákladů.

2. pilíř

Zákony v Německu pamatují na pět možností provádění druhého - zaměstnaneckého pilíře:

přímý příslib (Direktzusage),

podpůrný fond (Unterstutzungskasse),

přímé pojištění (Direktversicherung),

penzijní fondy - pokladny (Pensionskasse),

penzijní fondy (Pensionsfonds).

V zásadě platí, že možnost volby je na straně zaměstnavatele, avšak mohou se objevit omezení této volby vyplývající z tarifních smluv dříve uzavřených. Zaměst-navatel musí vždy dostát svým závazkům z podnikového zabezpečení. V případě konkurzu či platební neschopnosti zaměstnavatele jsou důchodová práva pojištěná u zákonného „nositele pojištění insolventnosti“ - Vzájemný svaz penzijních zajistitelů (VSPSZ). Toto se týká prvních čtyř forem správy zaměstnaneckého pilíře, penzijní fondy jsou jištěny dokonce dvojnásobně, když ještě podléhají dohledu spolkového úřadu pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin), který také dohlíží na obchody (investice) penzijních pokladen a přímého pojištění.

Přímý příslib

V tomto případě zaměstnavatel přislibuje zaměstnanci bezprostřední plnění z podnikového zabezpečení bez přispění dalších nositelů zabezpečení. Zaměstnavatel

Německo

85

je povinen k financování svých závazků z podnikového zabezpečení zbudovat ze svého zisku rezervní fond, který vykazuje ve svém účetnictví. Přímý příslib nepodléhá žádnému státnímu dozoru či regulaci. Nároky zaměstnanců jsou však pojištěny u Vzájemného svazu penzijních zajistitelů.

Podpůrný fond

Podpůrný fond je právně samostatná forma správy druhého pilíře, kdy tento zaměstnanecký pilíř zabezpečení spravuje pro jednoho nebo více zaměstnavatelů. Stále existuje pouze vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy je zaměstnavatel povinný plnit z druhého pilíře zaměstnanci a využívá k tomu podpůrný fond. Zaměst-nanec však nemůže vznášet žádné nároky na podpůrný fond. Podpůrný fond nepodléhá státnímu dozoru. Podpůrný fond může disponovat celým svým kapitálem dle svého uvážení, může ho např. půjčovat zaměstnavatelům. Nároky zaměstnanců jsou pro případ nesolventnosti zaměstnavatele chráněny pomocí Vzájemného svazu penzijních zajistitelů.

Přímé pojištění

Pod touto formou zabezpečení ve druhém pilíři se rozumí uzavření životní pojistky zaměstnavatelem pro své zaměstnance, kdy k plnění jsou oprávnění právě zaměstnanci či jejich pozůstalí. Nároky zaměstnanců jsou pro případ nesolventnosti zaměstnavatele chráněny pomocí Vzájemného svazu penzijních zajistitelů.

Penzijní fond - pokladna

Penzijní pokladna je právně způsobilý subjekt, který poskytuje zabezpečení z druhého pilíře zaměstnancům či jejich pozůstalým. Může být zřízena jedním či více podnikateli a podléhá státnímu dozoru.

Penzijní fond

Penzijní fond je právně způsobilý subjekt, který poskytuje zabezpečení z 2. pilíře zaměstnancům či jejich pozůstalým. Tato forma byla zavedena v roce 2002 a měla by spojovat výhody penzijních pokladen a šance na výnos z investic investičních fondů. Rozlišují se fondy pro všechny s liberálním uspořádáním předpisů a fondy se svázanou povinností jistit insolventnost.

Německo

86

Přehled provádění zaměstnaneckého zabezpečení

přímý příslib podpůrný fond přímé pojištění

penzijní pokladny

penzijní fondy

vlastní nárok oproti nositeli zabezpečení

neexistuje žádný nositel zabezpečení

ne ano ano ano

právní nárok na pokračovaní s vlastními příspěvky po skončení zaměstnaneckého poměru

ne ne možno možno možno

„Riesterova podpora“

ne ne možno možno možno

akumulace kapitálu

interní externí externí externí externí

garantovaná minimální úroková míra

ne ne ano ano ne

omezení uspořádání vnitřních záležitostí

ne ne ano ano

ano, ale takové jako by nebylo

žádné bilančně neutrální ne ano ano ano ano pojištění insolventnosti skrze (VSPZ)

ano ano za určitých

předpokladů ne ano

dozor ne ne ano * ano * ano *

* podléhají dohledu spolkového úřadu pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin)

Informování

Zaměstnanci mají nárok na informace o osobních nárocích z podnikového zabezpečení. Dále existuje povinnost odpovědět zaměstnanci na dotaz ohledně uspořádání, správy, struktury nositele.

Ručení a ochrana proti insolventnosti

V Německu v případě zaměstnaneckého zabezpečení ručí vždy zaměstnavatel za své závazky vůči zaměstnancům. V případě, že zaměstnavatel není schopen dostát svým závazkům, vstupuje do vztahu Vzájemný svaz penzijních zajistitelů. V případě státem dozorovaných forem zaměstnaneckého zabezpečení (penzijní kasy, fondy, přímé pojištění) obdrží oprávněný plnění z majetku nositele. Vedle toho, existuje také u formy přímého pojištění (a dobrovolně u penzijní kasy) rezervní fond tvořený za účelem insolventnosti.

3. pilíř

Od roku 2001, kdy v Německu proběhly reformy důchodového systému, existuje nová forma státem podporovaného dodatečného kapitálově financovaného pojištění ve stáří, které je od roku 2002 podporováno postupně ve čtyřech fázích. Podpora se skládá ze dvou komponent - státního příspěvku (progresivně nezávislého) a dodatečného snížení daňového základu.

Německo

87

Okruh podporovaných osob

K okruhu podporovaných osob náleží mimo jiné také osoby, které jsou povinně pojištěny v prvním pilíři stejně jako příjemci platu.

Mezi podporované osoby nepatří v podstatě OSVČ, které nejsou povinně pojištěny v prvním pilíři, dobrovolně pojištěné osoby a většina osob s částečnými (nepatrnými) úvazky. Dále nejsou v okruhu podporovaných osob osoby povinně pojištěné v profesních systémech důchodového zabezpečení (nahrazujících první pilíř), které nemusí být povinně pojištěny v prvním pilíři.

V případě manželů, kdy jen jeden z nich patří do okruhu podporovaných osob, může odlišně od výše uvedeného, též druhý z nich nepatřící do okruhu podporovaných osob, obdržet přídavnou podporu, jestliže si uzavře vlastní smlouvu.

Zásady podpory

Bafin prověřuje, zda nabízené produkty pojištění ve stáří splňují předepsaná kritéria a vydává potvrzení.

Podpořeny budou soukromé Penzijní pojištění, Bankovní spořitelní plány a Investiční spořitelní plány, pokud získají potvrzení od Bafinu a splní následující podmínky:

Dodatečné penze nebudou vyplaceny před dovršením věku 60 let nebo před přiznáním řádného důchodu. Krytí rizik invalidity a úmrtí může být sjednáno.

Forma investice musí zajistit výši dodatečné doživotní penze po celou dobu výplaty ve stejné nebo rostoucí měsíční výši. Alternativně je možno vyplatit celou částku, odpovídající doživotní rentě v případě dožití se 85 let. Dále je možno obě varianty zkombinovat a vyplatit na začátku přiznání penze 30% nároku a dále pokračovat ve výplatě v měsíčních platbách.

Na začátku výplatního cyklu musí být příslib instituce nabízející rentu minimálně ve výši budoucích výplat.

Investiční prostředky společnosti musí být během spořící fáze zákonně vyjmuty z možnosti zástavy či exekuce na majetek společnosti.

Pro smlouvy uzavřené po 1.1.2006 musí být používány tzv. unisex tabulky (tarify) při výpočtu penze.

Náklady ukončení smlouvy a náklady spojené s přeměnou investic na peníze musí být rozloženy do minimálně pěti let před započetím výplaty. O tomto rozložení, musí instituce vkladatele informovat, stejně jako o ostatních nákladech (správních, investičních …).

Dále musí poskytovatel informovat vkladatele o možnostech investic, struktuře investic a míře rizika stejně jako o standardizovaném přepočtu, který vkladatelům umožní jednoduché srovnání jednotlivých produktů třetího pilíře.

Vkladatel není oprávněn disponovat s vloženými prostředky do smlouvy o dodatečném penzijním pojištění po dobu trvání smlouvy o penzijním pojištění, může však přerušit přispívání. Může též dát výpověď své dosavadní instituci poskytující smlouvu o pojištění za účelem převodu svých prostředků na jinou smlouvu u téže či jiné instituce poskytující pojištění.

Německo

88

Podporovatelné formy investic

Podporovatelné v rámci soukromého kapitálového pilíře důchodového pojištění jsou soukromé penzijní připojištění, fondové a bankovní spořitelní plány. Mimo to je též podporovatelné zaměstnanecké pojištění prováděné formou přímé správy, penzijní kasy a fondy.

Zapojení vlastnictví osobních bytů

K výstavbě či získání domácích bytových jednotek může být z každé smlouvy o zabezpečení použito 10 000-50 000 € z již naspořeného kapitálu. Takto ze smlouvy vyjmutá část kapitálu je pak splácena zpět na účet smlouvy v měsíčních splátkách až do dovršení 65 let věku.

Koncept podpory

Dávka ze třetího pilíře sestává z vlastních příspěvků pojistitele a příspěvku státu. Pro zjednodušení platí pojištěný své příspěvky pravidelně a státní příspěvek je na žádost oprávněného (pojištěného) ke svazu německých pojistitelů připsán bezpro-středně poté. Nad tento příspěvek existuje ještě možnost dodatečného benefitu pro pojištěného ve formě snížení daňového základu, který pak závisí na výši daňového základu a výši vlastních příspěvků.

Výše příspěvku

Příspěvek státu do třetího pilíře se skládá ze dvou částí - základní příspěvek a dětský příspěvek.

Výše základního příspěvku je:

- ve zdaňovacím období 2002 a 2003 38 €

- ve zdaňovacím období 2004 a 2005 76 €

- ve zdaňovacím období 2006 a 2007 114 €

- od zdaňovacího období 2008 ročně 154 €

Výše dětského příspěvku je:

- ve zdaňovacím období 2002 a 2003 46 €

- ve zdaňovacím období 2004 a 2005 92 €

- ve zdaňovacím období 2006 a 2007 138 €

- od zdaňovacího období 2008 ročně 185 €

Dětský příspěvek v zásadě náleží těm, co pobírají přídavky na děti. U rodičovských párů je příspěvek vyplácen matce, nedohodnou-li se rodiče jinak.

Dodatečný příspěvek ve formě snížení daňového základu.

Německo

89

Pojištěný si je dodatečně oprávněn snížit daňový základ o příspěvky placené do třetího pilíře v maximální výši dle následujícího:

- ve zdaňovacím období 2002 a 2003 max. 575 €

- ve zdaňovacím období 2004 a 2005 max. 1 050 €

- ve zdaňovacím období 2006 a 2007 max. 1 575 €

- od zdaňovacího období 2008 ročně max. 2 100 €

Avšak tato rozsáhlá daňová úleva ve spořící fázi stojí v kontrastu s plným zdaněním výplaty dávek ve fázi výplaty.

Informovanost

Instituce poskytující pojištění ve třetím pilíři jsou povinny podávat roční podrobné, přesné, písemné informace zejména co se výše a složení nákladů instituce týče, o výši a skladbě investiční portfolia, o možnostech investování a o možných rizicích, o užití již zaplacených příspěvků. Informace o výnosnosti musí být podávána dle standardu, aby byli srovnatelné. Dále pro lepší srovnatelnost, musí být vypracovávány předpovědi vývoje s různými úrokovými sazbami a různými predikcemi vývoje trhu.

Pravidla pro dlouhodobé kapitálové investiční strategie

Dozorčí právo nad soukromými poskytovateli penzijního pojištění je dalekosáhle upraveno evropským právem (směrnice 2002/83/ES z 5.11.2002 o životním pojištění a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. 6. 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi).

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Výplata běžných dávek z prvního pilíře je prováděna nositeli pomocí německé

pošty. To vyplývá ze zákona o poště, kde je to uvedeno jako jedna z jejích povinností. Nositelé hornického, železničního a námořního pojištění používají pro výplatu důchodů vlastní formy (zejména bankovním převodem či pomocí německé pošty). Skrze poštu jsou vypláceny i jiné než běžné dávky - jednorázové platby (např. příspěvkové vyrovnání, odstupné …).

Výplata pomocí pošty je postavena na historických, organizačních a hospodářských základech. Pošta se podílí dále na každoročních úpravách důchodů a dalších souvisejících úloh nositelů. Forma a hlavní zásady výplaty dávek a technické detaily jsou stanoveny právním předpisem. Pošta za své služby dostává tzv. „přiměřenou“ odměnu, která je stanovena vládou.

Průběžné dávky (v zásadě měsíční, při malých obnosech čtvrtletní, pololetní či roční) jsou vypláceny v jednotném termínu. Výplata důchodů přísluší ke konci splatného měsíce - výplata poslední pracovní den bank. Do března 2004 se důchody

Německo

90

vyplácely dle stejného principu s měsíčním předstihem. Takže jsou v současnosti dva druhy výplat důchodů, důchody přiznané před březnem 2004 jsou vypláceny na konci měsíce předcházejícímu měsíci, za který důchod náleží, a důchody přiznané po březnu 2004 jsou vyplácené na konci měsíce, za který důchod náleží.

Jednorázové platby jsou prováděny každý pracovní den.

Existují následující možnosti výplaty důchodů:

- převodem na bankovní účet,

- zaslání poštovní poukázky k zúčtování,

- zaslání poštovní poukázky doručovatelem, k výplatě dochází vždy přesně ve výplatní den.

Nejpoužívanější je převod na bankovní účet, kterého využívá většina důchodců. Důchodce si může zvolit jakýkoli peněžní ústav v Německu. Je také možnost výplaty důchodu do zahraničí, zde platí zvláštní předpisy.

Důchod může být též vyplacen důchodcem zplnomocněnému či zákonnému zástupci.

2. pilíř

Plnění z druhého pilíře má obvykle formu pravidelné průběžné výplaty podni-

kové penze, ale je možné též jednorázová výplata (kapitálové plnění) nahromaděných prostředků, např. u formy přímého pojištění, kde se tak děje pravidelně. Mimo to přichází v úvahu též plnění ve formě uživatelského práva (licence) či naturálního plnění, je li to ku prospěchu pojištěného či pozůstalých.

Dle zvolené formy zaměstnaneckého zabezpečení (viz ot. 3) provádí výplatu dávek (penzijních práv) buď zaměstnavatel - forma „přímý příslib“ nebo zapojený nositel pojištění (instituce) - forma „podpůrný fond“, „přímé pojištění“, „penzijní pokladny“, „penzijní fondy“.

3. pilíř

Výplata důchodových práv z třetího pilíře přísluší institucím nabízejícím toto

pojištění: životní pojišťovny, banky, záložny, spořitelní družstva, fondy. V rámci svobody uspořádání si poměrů jsou všechny formy plnění (pravidelná výplata důchodu, jednorázové vyrovnání, výplata po částech, dočasný důchod ) možné.

Státem podporované dodatečné starobní pojištění (tzv. Riesterova penze) by mělo plnit funkci trvalého a spolehlivého a dostatečného dodatečného příjmu. Proto musí všechny produkty zajištění ve stáří, které chtějí získat státní podporu, splnit zákonem stanovené následující požadavky:

Doplňková penze nesmí být vyplacena před dovršením věku 60 let, nebo před dosažení zákonného důchodového věku.

Doplňková penze musí zajišťovat doživotní plnění.

Německo

91

Výplata nároků musí být buďto ve formě penzijních plateb (doživotní penze) nebo jako výplatní plán s pevně stanovenými splátkami nebo jako výplatní plán s kombinací pevně a variabilně stanovených splátek; úroky a výnosy z naspořeného kapitálu vyskytnuvší se až ve fázi výplaty nároků mohou být vyplaceny odděleně.

Až 30 % kapitálu naspořeného do počátku výplatního období může být vyplaceno jednorázově, vedle souběžně vyplácených měsíčních splátek.

Instituce nabízející produkty ve třetím pilíři, musí investorovi vydat příslib, že na začátku výplatní fáze bude k dispozici kapitál čítající minimálně jeho zaplacené příspěvky plus přiznanou státní podporu. Jelikož příslib musí být opravdu pro všechny již zaplacené příspěvky, není potom možné investorovi účtovat jakékoli odvody či náklady, ať již správní, provozní či náklady spojené s ukončením smlouvy.

Invalidní penzi z třetího pilíře je možno vyplácet ihned po přiznání invalidního důchodu z prvního pilíře.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Dohled nad svazem německých důchodových pojistitelů provádí Úřad pro

spolkové pojištění (Bundesversichrunsamt). Pokud svaz německých pojistitelů plní své zásadní úkoly, dohlíží na něj Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nad regionálními nositeli pojištění vedou dohled příslušná zemská ministerstva.

2. a 3. pilíř

Penzijní fondy, penzijní pokladny a přímé pojištění podléhají dohledu spolkového

úřadu pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin), ten kontroluje i nositele pojištění ve třetím pilíři. Provádí kontrolu účetnictví a jiných dokumentů poskytovaných fondy a provádí inspekce. Všechny změny stanov musí být úřadem schváleny, jinak nevejdou v platnost.

Právní rámec dohledu nad druhým a třetím pilířem pro instituce nabízející zabezpečení ve stáří je dalekosáhle upraven evropskými směrnicemi (směrnice 2002/83/ES z 5.11.2002 a směrnice 2003/41/ES z 3.6.2003)

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř Od 1.10.2005 vstoupil v platnost zákon k Organizační reformě zákonného

důchodového pojištění. Cílem této reformy je vytvořit trvalý stabilní rámec podmínek fungování pro všechny nositele pojištění a zlepšit hospodárnost zákonného důchodo-vého pojištění, jeho efektivitu a blízkost občanům. Dále se usiluje o snížení podílu správních a provozních nákladů o 10 %.

Německo

92

Nejdůležitější nová nařízení:

Důchodové pojištění, které bylo rozděleno na tzv. bílé a modré límečky, bylo sloučeno v jedno všeobecné pod názvem „Německé důchodové pojištění“ a v jeho rámci byly sjednoceny nároky.

Lepší řízení a koordinace nositelů pojištění.

Spolkový úřad pro úředníky a Spolek německých pojistitelů byl sloučen do jediného nositele pojištění - Svazu německých důchodových pojistitelů s využitím zkušeností obou institucí.

Dlouhodobě stabilní správa dat - elektronický datový tok

Příslušnost pojištěných k jednotlivým nositelům byla od roku 2005 pevně stanovena, a to na 40 % pro Svaz německých pojistitelů, 55 % pro regionální nositele a 5% pro nositele v hornictví, námořnictví a železnici. Tím se zamezilo úbytku pojištěnců od regionálních nositelů a třech malých profesních nositelů. Toto rozdělení a přidělení dlouhodobých rámcových podmínek fungování jednotlivých nositelů by mělo přispět k efektivnější správě pojištění. Velký důraz je kladen na elektronické zpracování dat a jeho vzájemnou kompatibilitu mezi jednotlivými nositeli.

Model hospodářské soutěže

Zejména zavedení „benchmarking“ procesu přispělo k lepšímu využití potenciálu úspor nositeli pojištění a k navození transparentního prostředí. Pomocí pravidelného a systematického srovnávání mezi jednotlivými nositeli pojištění bude moci být zaveden princip „učení se od nejlepšího“ a tím budou optimalizovány struktura a procesy. Svaz německých důchodových pojistitelů zvažuje zavést konkurenční prostředí a hospodář-skou a kvalitativní soutěž.

Omezení počtu nositelů

Počet nositelů bude nadále klesat a z nynějších čtyř bude snížen na polovinu. Vedle sloučení Bfa a VDR bude dále ze současných třech profesních pojišťoven (pro námořníky, železničáře a horníky) udělán jeden nositel, a to Německé důchodové pojištění pro námořníky, železničáře a horníky. Dodatečně tak budou díky synergie efektu uspořeny v budoucnu 4 místa vedoucích pracovníků (sníží to náklady). Nadto je ještě plánováno slučování regionálních nositelů.

Optimalizace finančních toků

Díky novým nařízením a pravidlům a finančnímu uspořádání budou optimalizo-vány finanční vztahy mezi zaměstnavateli, finančními institucemi a nositeli pojištění a minimalizovány skutečné fyzické toky peněz. Německý svaz pojistitelů bude mít řídící funkci co se týká finanční vybavenosti a finanční správy. Nositelům budou poskytnuty podmínky umožňující rychlé přizpůsobení se novým pravidlům.

Regionalizace informačních a poradenských center

Poradenská a info centra budou nadále provozovat pouze regionální nositelé pojištění. Tím se omezí duplicita, která v současnosti existuje, a sníží se náklady.

Sociální průchodnost reforem

Díky přechodným opatřením je reforma pro všechny zúčastněné sociálně přijatelná.

Německo

93

2. pilíř

Ve druhém pilíři k žádným podstatným změnám nedošlo.

3. pilíř

Úlohy spojené s podporou dodatečného pojištění ve stáří (tzv. Riesterova penze) byly vykonávány dřívější BfA (nynější VDR) na centrální úrovni a poté přeneseny na „příspěvkový úřad pro starobní majetek“. Tato instituce má následující úlohy:

výpočet a výplata přídavků,

eventuelní vrácení plnění v případě neprávem vyplacených přídavků,

zjišťování každoročně se opakujících nároků na příspěvek,

postup při používání kapitálu ze smlouvy o důchodovém pojištění na účely pořízení či výstavby vlastního bydlení,

vytvoření a správa datových toků mezi nositeli, rodinnými pokladnami, finančními úřady, ministerstvem práce, výplatními místy, které by vedly k přezkoušení a kontrole již vyplacených přídavků.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

V rámci prvního pilíře je přenositelnost již získaných důchodových práv

bezproblémová, částečně i kvůli tomu, že jsou všichni nositelé sdruženi v jednom finančním svazu. Při přenosu důchodových práv z či do hornického penzijního systému jsou vytvořeny speciální srovnávací procesy.

2. pilíř

V rámci zákona o důchodových příjmech je v Německu od 1.1.2005 nově upravena přenositelnost důchodových práv ze zaměstnaneckého starobního pojištění a zavedeno právo zaměstnance na účast v těchto systémech. Takže zaměstnanec může požadovat na svém bývalém zaměstnavateli převod svých již získaných důchodových práv.

Avšak toto pravidlo neplatí neomezeně u tzv. „starých“ zaměstnavatelů a ve výjimečných případech u „nových“ zaměstnavatelů. Platí pouze pro nové smlouvy. Nárok ovšem neplatí pro případy, kdy je zaměstnanecké pojištění prováděno formou přímého příslibu nebo podpůrného fondu. Pro penzijní fondy a přímé přísliby platí, že převáděná hodnota reprezentuje akumulovaný kapitál. V případě převodu důchodových práv by však zaměstnavatel neměl být nucen vyplácet prostředky z práv při odchodu svého zaměstnance, jestliže jsou tyto prostředky úzce spojené s jeho podnikatelskou činností. V takovém případě vzniká zaměstnanci tzv. budoucí nárok, jehož hodnota

Německo

94

nesmí v roce převedení zaměstnanci překročit zákonem stanovenou hranici (pro rok 2005 byla hranice 63 000 €). Při překročení této hranice není nárok na částečné plnění. Tento budoucí nárok je platný jeden rok. Stále pak existuje možnost dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na pokračovaní.

Nová pravidla platí pro pracovníky ve veřejných službách, pokud jsou práva plně kapitálově kryta či se jedná již o probíhající plnění. Tato nová pravidla také neplatí v případě že je plnění vypláceno dávkovým způsobem. V případě dávkového vyplácení práv totiž neexistuje kapitál, který by mohl být převeden.

Ve schématech financovaných zaměstnavatelem může být uplatňována čekací doba. Ve schématech, která jsou financována zaměstnanci, není čekací doba uplatňována. Právní předpisy stanoví, že od 1.1.2001 nabývá důchodová práva v doplňkových penzijních schématech pracovník ve věku 30 let, pokud splnil podmínku účasti po dobu 5 let, to platí pro schémata financovaná zaměstnavatelem. Pro schémata financovaná zaměstnanci není stanoven žádný minimální věk. Zákon stanoví maximální dobu povinného pojištění na 5 let pro schémata financovaná z příspěvků zaměstnavatele. Kratší dobu stanoví v praxi jen velmi málo zaměstnavatelů

Výplata kapitálu při odchodu není možná, pouze výjimečně. K ponechání důchodových práv v předchozím doplňkovém důchodovém penzijním schématu dochází výjimečně.

3. pilíř

V oblasti státem podporovaného dodatečného pojištění musí instituce nabízející

smlouvy o starobním pojištění zajistit investorům právo na přerušení vkládání prostředků, aniž by smlouva přestala platit, a právo výpovědi s výpovědní lhůtou tři měsíce. Investor si pak naspořený kapitál může převést k jiné instituci. Jestliže instituce tyto podmínky nesplní, nebude jí udělen certifikát a nebude moci tyto služby nabízet.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Přenos důchodových práv není v zásadě možný.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

Starobní důchody se do ciziny neomezeně vyplácejí při německé státní

příslušnosti, pokud byly příspěvky řádně placeny.

Spolková republika Německo dále uzavřela s ostatními státy bilaterální dohody o sociálním pojištění. V oblasti důchodového pojištění platí regule (pravidla) meziná-rodního práva sociálního zabezpečení, společný zápočet doby pojištění z oprávněného výdělku, rovnocenné posuzování státní příslušnosti jiných smluvních států také

Německo

95

vzhledem k exportu služeb třetích států a vykonávání činnosti v jiných smluvních státech (územní rovnost). Krom toho obsahují dohody z části ustanovení o úhradě příspěvků, když se zaměstnanci vrací zpět do jejich vlasti. Jak v právu ES, jsou i v bilaterálních dohodách nositelé pojištění spojeni do „spojovacího úřadu“, který zajišťuje spolupráci s ostatními svazy a zabývá se nároky pojištěných. V zákonném důchodovém zabezpečení v Německu jsou nositelé německého důchodového pojištění Svaz německých důchodových pojistitelů a regionální nositelé.

V ostatních případech platných pro smlouvy „cizinců neřídících se německými zákony“ existuje omezení ve výplatě důchodů, a to že je důchod vyplácen pouze ze 70 %.

Převod práv ze zahraničních důchodových systémů do německého systému je v zásadě možný (mohou však nastat komplikace ohledně zdanění).

2. pilíř

Přenos důchodových práv do zahraničí je možný v závislosti na dohodě

účastnících se stran. Mohou vzniknout překážky ohledně zdanění.

Podle platného evropského práva je možné v rámci takzvané „směrnice penzij-ního fondu“, aby německý zaměstnavatel vyřídil podnikové důchodové zabezpečení skrze poskytovatele z evropské země (zahraničí). Podnikové důchodové zabezpečení započaté v zahraniční evropské zemi může pokračovat tak i v Německu, když s tím souhlasí německý zaměstnavatel a zahraniční Penzijní fond navrhuje odpovídající možnosti postupů při této činnosti.

EU - komisí schválený návrh přenositelnosti předpisů, který má umožnit přenos podnikových příslibů - práv (nároků) důchodového zabezpečení po celé Evropě, se nachází teprve v začáteční fází evropského procesu zákonodárství. Kdy bude návrh v Radě a v Evropském parlamentu projednán, popř. schválen, se v této době ještě neví, konečná shoda je v nedohlednu.

3. pilíř

Převod důchodových práv ze státem podporovaného kapitálově krytého zajištění

na stáří (Riesterova penze) do ciziny popř. z ciziny není možný.

Výplaty ze státem podporovaného kapitálově krytého pojištění na stáří do zahraničí jsou dovoleny neomezeně.

Příspěvky k Riesterovy penzi zůstanou nezdaněny ve výdělečně činné fázi až do roční stanovené nejvyšší částky. Toto rozsáhlé daňové odlehčení v době spoření stojí proti celému zdanění výkonů ve výplatní fázi („znovu zavedené zdanění“). Výplaty jsou zdaněny jako příjmy s příslušnou osobní daňovou sazbou.

Je-li místo bydliště přemístěno do ciziny, končí v předpisu neomezená daňová povinnost. Tím není více možné zdanění příjmů důchodu (či jen důchodu) v Německu, takže přijaté podpory budou požadovány nazpět. Se splátkou těchto podpor zpět bude moci být posečkáno při podání žádosti o odklad splátek. Potom následuje písemné škrtnutí hodnoty zpětné podpory ve výši 15 % vždy měsíčně z vyplacené částky z důchodového majetku, dokud není státní podpora zpět splacena. Úroky k tomu nejsou uvažovány (vypočítány). Bude-li místo bydliště znovu nabyto v tuzemsku

Německo

96

(Německu), může být zbývající obnos hodnoty vracené zpětné podpory na žádost odpuštěn.

Je-li místo bydliště jak v Německu, tak v cizině, berou se v úvahu smlouvy zamezující dvojímu zdanění, které jednotlivě nemusí nic znamenat.

Nárok na státní podporu dodatečného kapitálově krytého opatření na stáří (Riester - penzi) má ten, kdo je povinně pojištěn v prvním pilíři - zákonném důchodo-vém pojištění (či platový příjemce) a je v Německu neomezeně daňově povinen. Z toho plyne, že také v Německu žijící cizinci jsou oprávněni čerpat podporu ve třetím pilíři, když jsou zde povinně pojištěni a neomezeně povinni daním. Na státní příslušnosti nezáleží. Ti, kteří přecházejí hranice kvůli práci (jsou zaměstnáni) do sousedního státu, zpravidla denně a nejméně jednou týdně se vracejí do svého bydliště v Německu, jsou oprávněni dostávat podporu také - jsou v Německu neomezeně povinni zdanění a ve státě, ve kterém pracují, jsou povinni důchodovému pojištění. Povinné členství v zahraničním penzijním pojištění dostačuje, protože penzijní pojišťovací systémy všech s Německem hraničících států jsou srovnatelné s německým systémem.

Ti, kteří překračují hranice, bydlí v zahraničí a pracují v Německu, nejsou zpravidla oprávnění čerpat podporu, protože nemají bydliště v Německu a tím pádem nemají neomezenou daňovou povinnost.

Mohou ale popřípadě na žádost strpět jednání neomezeně povinně zdaňovaných příjmů. Potom existuje také právo čerpat podporu. Při přemístění bydliště do ciziny v době spoření končí ve všech případech neomezenost daňové povinnosti v Německu a s tím také oprávnění čerpat podporu. Až do té doby obdržená podpora zůstává zachována, když je u poskytovatele produktu podána žádost o posečkání (odklad) a místo bydliště je později přemístěno znova zpět do Německa. Odložená částka k vrácení bude po návratu na žádost prominuta. Nebude-li podána žádná žádost o odklad (posečkání), bude dosud obdržená podpora okamžitě požadovaná zpět. Během pobytu v zahraničí není nárok na žádnou podporu. Když ovšem během vyslání do zahraničí existovala v Německu povinnost důchodového pojištění, bude po návratu státní podpora za dobu pobytu v zahraničí doplacena.

Osoby, které byly přechodně vyslány do zahraničí, ale přitom zůstali v Německu povinni dani z příjmu a důchodovému pojištění, zůstávají také oprávněni čerpat podporu.

Přenos důchodových práv euroúředníků

K 1.5.2004 vstoupil v platnost změněný status euroúředníků a podmínky zaměstnávání pro jiné zaměstnance (úředníky) EU (nařízení EU, Euratom Nr. 723/ 2004). Přenos důchodových práv z německého důchodového systému do důchodového systému EU a naopak byl upraven smlouvu mezi Německem a EU podle provádění článku 11 přílohy VIII Statutu z 9.10.1992, která vstoupila v platnost 1.10.1994. Tato smlouva byla zveřejněna ve sbírce zákonů 1994 II, s.623.

Smlouva stanovuje, že euroúředník, který ukončí pracovní poměr s EU může požádat o započtení důchodových práv z jeho platu v EU do německého důchodového systému (do prvního pilíře - zákonného pojištění).

Portugalsko

97

Portugalsko

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř

Všeobecné schéma sociálního zabezpečení - Zákonný základní systém s povinnou účastí pro všechny pracovníky v zaměstnaneckém poměru a pracovníky samostatně výdělečně činné (pro určité skupiny dobrovolná). Tento systém je financován dvojím způsobem: příspěvky pracovníků a zaměstnavatelů v případě pracovníků v zaměstnaneckém poměru a příspěvky pracovníků samostatně výdělečně činných. Příspěvky se stanovují aplikací určitých sazeb na reálné odměny, pokud jde o pracovníky v zaměstnaneckém poměru, a na paušální odměny v případě pracovníků samostatně výdělečně činných. Systém financování je spravován na základě spojení systémů průběžného a kapitálového financování.

Schéma sociální ochrany státních zaměstnanců - Systém s povinnou účastí pro všechny státní zaměstnance a úředníky vykonávající funkce podřízené řádu příslušných orgánů ústřední, místní a regionální veřejné správy a jiných veřejných institucí, kteří pobírají plat nebo jakoukoli jinou odměnu podléhající placení příspěvků. Pokud jde o důchody, financování je hrazeno státními zaměstnanci a státem.

2. pilíř

V současné době jsou doplňková schémata 2. pilíře soukromá schémata.10 Jsou vytvářeny na úrovni podniků, jsou nezávislé na veřejném systému sociálního zabezpečení a jsou zřizovány kolektivními smlouvami nebo podnikovými dohodami. Podniky nejsou povinny vytvářet a financovat své penzijní plány. Existují penzijní fondy vytvořené povinně, které vyplývají z kolektivních smluv.

3. pilíř Doplňkové systémy 3. pilíře jsou systémy individuální iniciativy, kde účast vzniká na základě podpisu smlouvy s některou životní pojišťovnou nebo na základě individuálního vstupu do penzijních fondů nebo investičních fondů, a to v rámci plánů důchodového spoření.

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Všeobecný systém sociálního zabezpečení

Jedná se o následující instituce integrované do institucionální struktury systému sociálního zabezpečení, nad nimiž vykonává dohled Ministerstvo práce a sociální solidarity a které podle svých kompetencí působí v důchodovém systému:

Institut finanční správy sociálního zabezpečení, veřejná instituce - veřejná instituce celostátní úrovně s administrativní a finanční autonomií, s právní subjektivitou a vlastním majetkem. Institut je obecně pověřen zabezpečováním jednotné finanční správy prostředků z rozpočtu sociálního zabezpečení.

Institut sociálního zabezpečení, veřejná instituce - instituce celostátní úrovně, integrovaná do nepřímé státní správy má za úkol správu systémů sociálního zabezpečení, přiznávání nároků a plnění závazků vyplývajících ze systémů sociálního zabezpečení a provádění sociální akce. Institut má povahu kolektivní osoby veřejného práva s administrativní, finanční a majetkovou autonomií. Tento institut zahrnuje především:

10 Rámcový zákon o sociálním zabezpečení - zákon č. 32/2002 z 20. prosince předpokládá zavedení

doplňkové soustavy, která ještě není upravena právním předpisem.

Portugalsko

98

- Národní důchodové centrum - orgán odpovědný na celostátní úrovni za definování a přiznávání nároků na dávky ze všeobecného systému sociálního zabezpečení - invalidní, starobní a pozůstalostní důchody a příspěvek při úmrtí.

- Regionální střediska sociálního zabezpečení - jsou odpovědná na úrovní každého regionu za výkon nezbytných opatření k vývoji, konkretizaci a správě dávek systému sociálního zabezpečení (včetně výběru příspěvků).

Institut správy kapitalizačních fondů sociálního zabezpečení, veřejná instituce - orgán celostátní úrovně integrovaný do nepřímé státní správy. Tato instituce má právní subjektivitu veřejného práva s administrativní, finanční a majetkovou autonomií, která má v rámci financování systému sociálního zabezpečení za úkol správu kapitalizačních fondů.

Systém sociální ochrany státních zaměstnanců

Správa systému sociální ochrany státních zaměstnanců v oblasti důchodů připadá "Caixa Geral de Aposentacoes" - Všeobecné důchodové pokladně, nad níž vykonává dohled Ministerstvo financí.

2. a 3. pilíř

Ve 2. a 3. pilíři jsou institucemi, které zajišťují výběr příspěvků, správu finančních prostředků, vyplácení dávek a sběr dat, subjekty pověřené správou penzijních fondů, které jednají jejich jménem (společnosti správy penzijních fondů a životní pojišťovny), a, pokud je penzijní plán financovaný na základě pojistné smlouvy, životní pojišťovny.

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Národní důchodové centrum

Jak ukazuje institucionální struktura popsaná v podkapitole 2, pouze Národní důchodové centrum má povahu nositele důchodů, protože vykonává základní funkce týkající se procesu správy důchodů, zatímco všechny ostatní subjekty vykonávají také funkce v oblasti všech ostatních dávek systému sociálního zabezpečení.

Organizační struktura a úkoly instituce

Jedná se o orgán integrovaný do Institutu sociálního zabezpečení, kterému přísluší přiznávání nároků na důchod na celostátní úrovni. Přiznávání těchto nároků na regionální úrovni se uskutečňuje prostřednictvím regionálních středisek sociálního zabezpečení.

Výplata důchodů (včetně důchodů z nepříspěvkového systému sociálního zabezpečení - sociálních důchodů) je v kompetenci Národního důchodového centra prostřednictvím jeho vlastního rozpočtu, do kterého Institut finanční správy sociálního zabezpečení převádí potřebné částky z rozpočtu sociálního zabezpečení.

Portugalsko

99

Přezkum rozhodnutí

Změna částky, přerušení nebo zastavení důchodů a rozhodnutí o vrácení v případě neoprávněného přiznání a/nebo vyplacení je v odpovědnosti orgánů, které v rámci své kompetence tyto dávky přiznávají.

Vrácení neoprávněně vyplacených dávek může být realizováno prostřednictvím právního institutu započtení proti dávkám příslušejícím důchodcům nebo prostřednic-tvím žalob podaných k soudu.

Je třeba uvést, že před rozhodnutím má nicméně dotčená osoba možnost vyjádřit se k návrhu rozhodnutí příslušného orgánu, zvláště pokud jde o věcné zdůvodnění nebo odůvodnění nároku (princip předběžného slyšení, daný zákoníkem správního řízení). Jestliže po rozhodnutí nebude dotčená osoba spokojena, může podat námitku orgánu, který je vydal, a ten může toto rozhodnutí potvrdit, změnit nebo revokovat.

Registrace dat a informace pro pojištěnce

Aktualizace údajů je prováděna prostřednictvím oznámení, která jsou pro důchodce povinná a která jsou podávána přímo úřadům, nebo na základě žádostí o dávky, které podávají důchodci nebo členové jejich rodin.

Důchodci jsou informováni přímo prostřednictvím dopisů nebo informačními službami, které jsou decentralizované na celém území státu a které mají přístup do národní databáze.

Financování

Jak již bylo výše uvedeno, financování je zajištěno převody z rozpočtu sociálního zabezpečení.

Objem finančních prostředků na starobní důchody představuje přibližně 70 % výdajů na důchody.

Možnost působit v zahraničí

Institut sociálního zabezpečení - Národní důchodové centrum působí na mezinárodní úrovni na základě uplatňování komunitárních nařízení a/nebo bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení.

Všeobecná důchodová pokladna

Všeobecná důchodová pokladna státních zaměstnanců má právní statut kolektivní osoby veřejného práva s administrativní a finanční autonomií a vlastním majetkem, která má za úkol správu systému sociálního zabezpečení státních zaměstnanců v oblasti důchodů.

Organizační struktura a úkoly instituce

Řízení Všeobecné důchodové pokladny je zabezpečováno správní radou, které přísluší především:

Portugalsko

100

provádět a naplňovat veškeré normy, které upravují cíl její činnosti;

navrhovat vládě prostřednictvím Ministerstva financí legislativní iniciativy ke zlepšení systému sociálního zabezpečení státních zaměstnanců v oblasti důchodů;

vypracovávat roční rozpočet a zprávu o činnosti.

2. a 3. pilíř

Organizační struktura

Společnosti správy penzijních fondů11 a životní pojišťovny jsou anonymní společnosti a mají strukturu anonymních společností.

Výběr příspěvků a pojistného je v kompetenci správců, avšak je třeba poznamenat, že penzijní plány jsou financovány dobrovolně.

Pokud jde o výplatu dávek, výše uvedené subjekty vyplácejí dávky, jakmile jsou splněny podmínky penzijního plánu, a když občan obdrží částku neoprávněně, mohou v obecných zákonných lhůtách požadovat její vrácení, zejména soudní cestou.

Informace pro účastníky

Pokud jde o povinnost informovat o získaných nárocích, je třeba rozlišit 2. a 3. piliř. V prvním případě připadá povinnost informovat zaměstnavatele,12 ledaže se jedná o příspěvkový penzijní plán, kdy v tomto případě připadá povinnost informovat subjekt pověřený správou penzijního fondu a životní pojišťovny.

Vazba na vládní struktury

Společnosti správy penzijních fondů a životní pojišťovny jsou soukromé subjekty a nemají vazbu na vládní struktury, i když na ně dozírá Pojišťovací institut Portugalska, který podléhá dohledu Ministerstva financí.

Financování

Financování instituce je v doplňkových systémech 2. pilíře zajištěno příspěvky podniku a někdy také pracovníků13 a v doplňkových systémech 3. pilíře příspěvky individuálních účastníků. Nicméně, financování penzijních plánů 2. pilíře je dobrovolné a v případě podfinancování je fond likvidován a smlouva o životním pojištění odkoupena.

11 Penzijní fondy jsou nezávislé majetky bez právní subjektivity. Penzijní fondy jsou spravovány subjekty,

které mají oprávnění ke správě penzijních fondů: společnostmi správy penzijních fondů a životními pojišťovnami

12 S výhradou toho, že ten se může dohodnout se společnostmi správy penzijních fondů a životními pojišťovnami, aby informace poskytovaly ony.

13 V případě příspěvkového penzijního plánu.

Portugalsko

101

Možnost působit v zahraničí

Jak životní pojišťovny, tak penzijní fondy v důsledku transponování směrnice týkající se činností institucí zaměstnaneckých penzí (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi),14 mohou působit v zahraničí.

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Všeobecný systém sociálního zabezpečení

Výplata invalidních, starobních a pozůstalostních důchodů a příspěvku při úmrtí je prováděna přímo důchodcům Národním důchodovým centrem. Tato výplata se uskutečňuje měsíčně (doplňková výplata v prosinci a další v červnu) převodem na účet (individuální nebo manželů) udaný důchodcem, poštovní poukázkou nebo mezinárod-ním šekem.

Důchody jsou vypláceny na území státu nebo ve kterékoli zemi, kde má důchodce bydliště.

2. a 3. pilíř

Ve 2. a 3. pilíři provádějí společnosti správy penzijních fondů a životní

pojišťovny výplatu dávek formou a v četnosti stanovené penzijním plánem (obvykle jsou penze vypláceny 12, 13 nebo 14krát ročně a doplňkové výplaty se uskutečňují v prosinci a v červnu). Avšak zákon stanoví pravidla pro formu výplaty zisků, které musí být v případě plánů nepříspěvkových penzí vypláceny formou penze a pouze výjimečně ve formě kapitálu.

Dávky mohou být vyplaceny v případě odchodu do důchodu z důvodu stáří nebo invalidity a z titulu pozůstalého vdově a/nebo sirotkům. Dávky jsou vypláceny ve většině případů převodem na účet v souladu s ustanoveními smluv.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Kontrola činnosti orgánů a organizací, které jsou začleněny do systému sociálního zabezpečení, včetně Národního důchodového centra, spadá do odpovědnosti Generální inspekce Ministerstva práce a sociální solidarity. Jedná se o orgán integrovaný do přímé státní správy, s technickou autonomií a s kompetencemi auditora, inspekce a technické/normativní podpory, zaměřený zejména na kontrolu rozpočtu sociálního zabezpečení.

14 Vládní nařízení s právní silou zákona (décret-loi), kterým se tato směrnice transponuje, již bylo schváleno,

avšak nebylo ještě zveřejněno.

Portugalsko

102

V rámci své činnosti auditora je pověřena zejména:

hodnotit a kontrolovat účinnost a efektivnost vzhledem k jejím cílům a hodnotit a kontrolovat kvalitu služeb poskytovaných uživatelům;

hodnotit a kontrolovat správu rozpočtu a majetku a rovněž řízení lidských zdrojů a administrativní správu;

přispívat ke splácení dluhu sociálního zabezpečení a spolupracovat při předcházení podvodům a únikům v oblasti příspěvků.

V rámci její činnosti jí přísluší zejména:

provádět inspekci činností s cílem prověřit dodržování ustanovení zákonů a nařízení, soulad postupů a kvalitu služeb;

dohlížet na správu rozpočtu, financí a majetku a rovněž na řízení lidských zdrojů a administrativní správu a kontrolovat je;

provádět průzkumy, šetření a zkoušky.

V rámci své činnosti technické/normativní je kompetentní:

navrhovat legislativní opatření zaměřená na překonávání nedostatků prokázaných v činnosti různých orgánů, organizací a institucí;

spolupracovat na přípravě a vypracovávání legislativních opatření vyplývajících z návrhu Generální inspekce Ministerstva práce a sociální solidarity, pokud je to požadováno;

předávat výsledky vyvíjené činnosti a spolupracovat na provádění přiměřených opatření;

prokazovat a postupovat kompetentním orgánům pro koordinaci úseků, které spadají do působnosti Generální inspekce Ministerstva práce a sociální solidarity, existující rozdíly v aplikaci platných norem a postupů.

Pokud jde o kontrolu činnosti Všeobecné důchodové pokladny, ta spadá do odpovědnosti daňového poradce, kterému přísluší zejména trvale přezkoumávat účetnictví, vyslovovat se k ročnímu rozpočtu a vyjadřovat se ke všem tématům důležitým pro Všeobecnou důchodovou pokladnu, která mu předloží správní rada.

2. a 3. pilíř

Nad penzijními fondy, společnostmi správy penzijních fondů a životními pojišťovnami vykonává dohled Pojišťovací institut Portugalska, kontrolní orgán nad pojišťovacím trhem a penzijními fondy podléhající dohledu Ministerstva financí. Kontrola má formu zkoumání dokumentů a inspekcí.

Portugalsko

103

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř

Všeobecný systém sociálního zabezpečení

Reformy důchodového systému nezpůsobily samy o sobě změny v organizační struktuře popsané výše. Změny, ke kterým došlo v této struktuře v průběhu posledního desetiletí, byly formálního rázu. To se projevilo tak, že orgán, který přiznává důchody, Národní důchodové centrum, byl až do 1. ledna 2001 veřejnou institucí s právní subjektivitou a administrativní a finanční autonomií a od tohoto data je tento orgán integrovaný do Institutu sociálního zabezpečení, přičemž si zachoval právní subjektivitu.

Rozvoj informačního systému sociálního zabezpečení pomohl správě důchodo-vého systému vytvořením národní databáze údajů o odměnách za práci, kterým byl pověřen Institut informatiky sociálního zabezpečení.

Systém sociální ochrany státních zaměstnanců

K nejvýznamnější změně dojde v souvislosti s realizací reformy důchodového systému státních zaměstnanců, která se uskuteční od 1. ledna 2006. Tato reforma předpokládá zejména konvergenci důchodového systému tohoto systému s důchodo-vým systémem všeobecného systému sociálního zabezpečení a začlenění nových státních zaměstnanců do posledně jmenovaného sytému.

2. a 3. pilíř

Pokud jde o doplňkové systémy 2. pilíře, nejvýznamnější změna se uskuteční v rámci právní úpravy doplňkového systému podle rámcového zákona o sociálním zabezpečení (zákon 32/2002 z 20. prosince), k čemuž ještě nedošlo.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

Podle vládního nařízení s právní silou zákona č. 361/98 z 18. listopadu mohou být invalidní, starobní a pozůstalostní důchody ze všeobecného systému sociálního zabezpečení a obdobné důchody ze Všeobecné důchodové pokladny státních zaměstnanců poskytovány v unifikované formě.

Systém unifikovaného důchodu je založen na sčítání období placení příspěvků do všeobecného systému sociálního zabezpečení a do systému sociální ochrany státních zaměstnanců, přičemž období, která se překrývají, se započítávají pouze jednou.

Portugalsko

104

Obecně je unifikovaný důchod považován ve všech právních důsledcích za důchod posledního systému.

Unifikovaný důchod může být přiznán pouze v systému, ve kterém byly placeny příspěvky minimálně po dobu 60 měsíců a vůči kterému se s přihlédnutím k součtu výše uvedených období prokáže splnění délky pojištění a všech ostatních stanovených zákonných podmínek ke dni žádosti nebo k datu, kdy tato žádost nabude účinnosti, pokud byla podána předem.

V případech, kdy výše uvedené podmínky jsou splněny v obou systémech, je unifikovaný důchod poskytnut systémem, ve kterém důchodce platil příspěvky naposledy.

S výhradou toho, co je stanoveno zákonem upravujícím systém unifikovaného důchodu, se hodnota důchodu stanoví aplikací předpisů týkajících se výpočtu v posledním systému. Instituce, která důchod poskytuje, obdrží od druhé instituce, ve které poživatel platil příspěvky, částku příslušného podílu takto vypočítaného důchodu.

V případě, že hodnota unifikovaného důchodu je vyšší než onen součet, nesou náklady na přesahující část rovným dílem odpovědná instituce prvního systému a důchodce.

2. a 3. pilíř

Ve 2. pilíři je možný přenos důchodových práv, pokud je to stanoveno v penzijním plánu. Avšak v příspěvkových penzijních plánech, pokud jde o vlastní příspěvky, a v plánech s nabytými právy mají pracovníci, kteří s podnikem ukončí svůj poměr, možnost přenést hodnotu, na kterou mají právo, do jiného penzijního fondu.

Nový pracovník musí splnit určité podmínky, aby nabyl důchodová práva. V malém množství schémat je uplatňována čekací doba pro účast ve schématu v kombinaci s požadavkem dosažení určitého věku. Čekací doba bývá stanovena v některých řídkých případech až na 10 let, obyčejně je ale značně kratší. Pokud je pro účast ve schématu stanoven minimální věk, bývá stanoven na 25 let, roky odpracované před dosažením minimálního věku jsou po jeho dosažení započítány do doby pojištění. Tam, kde jsou aplikovány povinné doby pojištění, jsou většinou stanoveny na 10 let.

Ve 3. pilíři je možný přenos práv mezi penzijními fondy podléhající penalizaci stanovené ve smlouvě. Jestliže je penzijní plán plánem penzijního spoření, který se řídí vládním nařízením s právní silou zákona 158/2002 z 2. července, provádí se přenos plánu penzijního spoření mezi subjekty, které mohou plány penzijního spoření spravovat, tedy společnostmi správy penzijních fondů, životními pojišťovnami a společnostmi správy investičních fondů.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

1. pilíř

Přenos důchodových práv z 1. pilíře do ostatních pilířů není možný.

Portugalsko

105

2. a 3. pilíř

V současné době je povolen přenos nabytých práv mezi 2. a 3. pilířem. Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů 1. pilíř

Na první pilíř se vztahuje nařízení 1408/71. Přenos důchodových práv euroúředníků

1. pilíř

V rámci platné portugalské legislativy je předpisem upraven pouze přenos důchodových práv z národních systémů do komunitárního důchodového systému.

Navíc kromě všeobecného systému sociálního zabezpečení a systému sociální ochrany státních zaměstnanců jsou touto úpravou kryty i zvláštní systém advokátů a soukromý systém ochrany pracovníků centrální banky.

V současné době probíhá podpis protokolů o přenosu mezi všeobecným systémem sociálního zabezpečení a systémem sociální ochrany státních zaměstnanců s Evropskou ústřední bankou a Evropskou investiční bankou, které upravují přenos důchodových práv z uvedených systémů do důchodových systémů těchto bank.

Obecné postupy:

1. Komunitární úředníci, kteří splňují podmínky stanovené článkem 11 přílohy VIII Statutu úředníků Evropských společenství, požádají o přenos národní instituci, která provádí správu jejich důchodového systému ve lhůtách a za podmínek platných ve Společenství. Dokument je podán u komunitární instituce, která jej poté zašle instituci národní.

2. Národní instituce provede výpočet důchodu, který představuje pojistně-matematický ekvivalent, jenž je výsledkem aplikace pojistně-matematického koefici-entu na výši důchodu, na kterou by měl pracovník k tomuto datu (datu přijetí žádosti národní institucí) právo.

3. Národní instituce oznámí hodnotu pojistně-matematického ekvivalentu oprávněné osobě a komunitární instituci, kde pracovník vykonává svou činnost.

4. Jakmile komunitární instituce obdrží tuto informaci, informuje oprávněnou osobu o termínech konverze pojistně-matematického ekvivalentu v rámci důchodového systému Evropské unie.

5. Oprávněná osoba souhlasí nebo ne. Souhlas je neodvolatelný. V případě souhlasu řízení pokračuje.

6. Komunitární instituce zašle národní instituci vlastní formulář, který umožní přenos pojistně-matematického ekvivalentu.

Portugalsko

106

7. Přenos se uskuteční ve lhůtě 60 dnů od ode dne udělení souhlasu. Částka, která má být přenesena, odpovídá hodnotě pojistně-matematického ekvivalentu zvýšeného o úroky z úroků ve výši 3,5 % od data přijetí žádosti o přenos národní institucí až do data souhlasu, s maximální hranicí devíti měsíců.

V případě bankovního sektoru jsou úroky počítány od data výpočtu pojistně-matematického ekvivalentu až do data faktického přenosu v sazbě Euribor/rok.

Faktický přenos vyvolává anulaci příspěvkového období odpovídajícího částce přeneseného pojistně-matematického ekvivalentu.

Ve zvláštním systému sociálního zabezpečení advokátů nepředstavují důcho-dová práva, která mají být přenesena, pojistně-matematický ekvivalent, nýbrž částku, která odpovídá odkupu zaplacených příspěvků, pokud jde o případy invalidity, stáří a pozůstalosti.

V současné době probíhá finalizace smlouvy s Evropskou unii o úpravě přenosu důchodových práv z důchodového systému Unie do národních systémů, který by měl v obecných rysech podléhat stejným postupům, při současném sladění národní legislativy se změnami ve statutu úředníků Evropských společenství, které vyplývají z Nařízení Rady č. 723/2004 z 22. března, publikovaného v OJ L 124 z 27 dubna.

2. a 3. pilíř

V kontextu 2. pilíře15 jsou lhůty přenosu důchodových práv nabytých z titulu

činnosti vykonávané v evropských institucích po zahájení nebo ukončení výkonu funkce takové, jak jsou popsány výše.

15 Toto v případě, kdy tyto důchody nahrazují důchody z veřejného systému.

Rakousko

107

Rakousko

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř

Důchodové pojištění (závisle) pracujících: Všeobecný zákon o sociálním pojištění (ASVG) Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných v živnostenském podnikání: Živnostenský zákon o sociálním pojištění (GSVG) Důchodové pojištění rolníků: Zákon o sociálním pojištění rolníků (BSVG) Důchodové pojištění notářů: Zákon o pojišťovnictví notářů (NVG) Všeobecný důchodový zákon (APG) obsahuje harmonizovaná společná pravidla pro ASVG, GSVG a BSVG a upravuje důchodovou účetní soustavu (osobní důchodová konta) pro osoby, které 1.1.2005 nedosáhly 50 let věku; v zásadě pouze pro pojistné období od 1.1.2005. Všechny systémy prvního pilíře se zakládají na příspěvkovém systému, kdy se příspěvky odvozují z výdělku. Kromě toho existují zvláštní systémy pro úředníky Svazu a zemí. Ty se zakládají na principu zachování služebního poměru s karencí pracovního úvazku. Dávky ve stáří se uskutečňují prostřednictvím zaměstnavatele. Nejedná se tedy o systémy pojištění v původním smyslu.

2. pilíř

Rakouský Podnikový penzijní zákon (BPG), který obsahuje pracovněprávní ustanovení k podnikovému zaopatření ve stáří, upravuje v podstatě čtyři formy podnikových zabezpečení (příslibů dávek). Jsou to: • přísliby penzijních pojišťoven vůči tuzemským nebo zahraničním pojišťovnám, • podniková kolektivní pojištění, • přímé přísliby dávek, • životní pojištění. U příslibů penzijních pojišťoven, podnikových kolektivních pojištění a životních pojistek zaplatí zaměstnavatel pojistné za zaměstnance pojišťovně nebo pojišťovacímu ústavu, který toto pojistné zdaní a v případě plnění vyplatí jako důchod. U přímých příslibů dávek poskytne dávky přímo zaměstnavatel.

3. pilíř Prémiové zvýhodnění budoucího zaopatření, životní pojištění.

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Důchodový systém v Rakousku patří do širšího systému sociálního pojištění. Pod

tím se rozumí úrazové, zdravotní a důchodové pojištění. Provádění sociálního pojištění je přenecháno nositelům pojištění - korporacím. Celkem je 24 nositelů, 17 zdravotních pojišťoven a 7 pojišťovacích úřadů, z nichž někteří provádějí dvě nebo i tři odvětví sociálního pojištění.

Hlavní svaz rakouských nositelů pojištění

Všichni nositelé pojištění jsou zastřešeni Hlavním srazem rakouských nositelů pojištění. Tento svaz provádí zabezpečování všeobecných zájmů sociálního pojištění a zastupování členů ve společných záležitostech (uzavírání smluv s lékaři …). Svaz také

Rakousko

108

reprezentuje zájmy sociálního pojištění navenek do ciziny, vůči stejným institucím v zahraničí.

Nositelé důchodového pojištění:

- ústav důchodového pojištění (důchodová pojišťovna),

- pojišťovací ústav pro železničáře a horníky,

- pojišťovací ústav živnostenského podnikání,

- pojišťovací ústav rolníků,

- pojišťovací ústav rakouských notářů.

Samospráva

Sociální pojištění je spravováno na principu samosprávy, tzn. že každá skupina osob, která má zájem na sociálním pojištění, má svého zástupce v samosprávě. Zaměstnanci jsou příjemci dávek a plátci pojistného, tudíž mají svého zástupce, zaměstnavatelé jsou plátci takže také mají svého zástupce. Tyto zákonem stanovené „zájmové skupiny“ tedy mají své zástupce v samosprávě.

Organizační struktura

Valná hromada (u hlavního svazu konference nositelů): schvalování rozpočtu, účetní uzávěrky, odvolání představenstva, schvalování a změna stanov.

Představenstvo (u hlavního svazu svazový management): vedoucí orgán nositelů, z jehož středu jsou volení předseda a jeho zástupci:

Kontrolní sbor (jen u hlavního svazu): kontroluje chod svazu,

Představenstvo svazu (jen u hlavního svazu),

Kontrolní skupina (jen u hlavního svazu): monitoruje a kontroluje hospodaření nositelů,

Sociální a zdravotní fórum Rakouska (jen u hlavního svazu): poradní orgán,

Výbory: usnesení o plnění pojištěným, a jiné delegované záležitosti.

Struktura nositelů sociálního pojištění

rakouské sociální pojištění - Hlavní svaz rakouských nositelů pojištění

úrazové pojištění nemocenské pojištění důchodové pojištění

9 oblastních nemocničních pokladen

7 profesních nemocničních pokladen

ústav důchodového pojištění (důchodová pojišťovna) všeobecná úrazová

pojišťovna pojišťovací ústav živnostenského podnikání

pojišťovací ústav pro železničáře a horníky*

pojišťovací ústav pro rolníky

pojišťovna veřejných úředníků

pojišťovací ústav notářů

* Všeobecná úrazová pojišťovna provádí úrazové pojištění pro horníky a pojišťovací ústav pro železničáře a horníky provádí úrazové pojištění pro železničáře

Rakousko

109

Výše příspěvku je stanovena zákonem a nemůže být ovlivněna ze strany nositele důchodového pojištění.

2. pilíř

V zásadě jsou poskytovatelem finanční služby spravovány, příp. prováděny veškeré produkty 2. a 3. pilíře, které potřebují koncesi dozorčího orgánu finančního úřadu (FMA) a jimiž jsou rovněž kontrolovány. Tyto podniky mohou působit po celém Rakousku a podle evropských právních ustanovení také v rámci EU - neexistují regionální omezení. Kromě platných právních rámcových podmínek (viz níže) pro příslušný produkt je potřeba v každém případě veřejnoprávní smluvní základ, v němž je upraveno pravidlo práva příspěvku a dávky.

Systém penzijní pojišťovny (kasy):

Penzijní pojišťovny podle Zákona o penzijních pojišťovnách (PKG)

Podnikové kolektivní pojištění:

K provozu životního pojištění oprávněný pojišťovací ústav podle zákona o dohledu nad pojišťovnami (VAG)

Podniková péče o zaměstnance:

Podnikové pojišťovny péče o zaměstnance podle podnikového zákona o péči o zaměstnance (BMVG)

Prémiově zvýhodněná budoucí zaopatření:

K provozu životního pojištění oprávněný pojišťovací ústav podle zákona o dohledu nad pojišťovnami (VAG) nebo investiční společnost podle Zákona o investičních fondech (InvFG)

Životní pojištění:

K provozu životního pojištění oprávněný pojišťovací ústav podle zákona o dohledu nad pojišťovnami (VAG)

Následně jsou popsány institucionální struktury podnikových důchodů z pracovněprávního hlediska:

Podstatné přitom je, že se zde jedná o kolektivní a podnikové formy zaopatření ve stáří. Tyto přísliby lze stanovit zásadně cestou kolektivní smlouvy, podnikové dohody nebo dílčí dohody jako regulačního nástroje, přičemž mohu být přísliby penzijního pojištění v kolektivních smlouvách upraveny pouze za určitých podmínek.

Je třeba zdůraznit, že BPG neobsahuje povinnost zaměstnavatele k udělení příslibu vůči svému zaměstnanci. BPG nemění nic na charakteru podnikových penzijních příslibů jako dobrovolných sociálních dávkách zaměstnavatele.

Rakousko

110

Přísliby penzijních pojišťoven

Zaměstnanci mohou platit penzijním pojišťovnám sami příspěvky až do výše příspěvku zaměstnavatele.

§ 5 BPG upravuje takzvané nezaniknutí již získaných důchodových práv. Nezaniknutí podle § 5 BPG znamená, že zaměstnanci po ukončení pracovního poměru zůstanou zachována již získaná důchodová práva - nezávisle na způsobu ukončení pracovního poměru. Do příslibů pojišťovny lze každopádně počítat s lhůtou nezaniknutí až do 5 let od počátku placení příspěvků. § 5 odst. 2 BPG upravuje dispoziční možnosti zaměstnance o příspěvku na nezaniknutí při ukončení pracovního poměru.

§ 5 odst. 4 BPG omezuje možnosti vyrovnání získaných práv při ukončení pracovního poměru. Vyrovnání jsou přípustná pouze do určité částky stanovené v zákoně o penzijních pojišťovnách.

Další důležitý prvek k pojištění důchodových práv zaměstnance obsahuje § 6 BPG. Před nabytím platnosti BPG bylo při gravitovaných hospodářských potížích zaměstnavatelů přípustné odvolání (zastavení) penzijního příslibu. S BPG byly takové formy možností zvláště pro přísliby penzijního pojištění omezeny. Zastavení, přerušení nebo omezení zaměstnavatelem je možné již jen s ohledem na budoucí úhradu pojistného zaměstnavatele z příslibu penzijního pojištění, nepřipouští je však již s ohledem na získaná práva. Dále jsou v zákoně stanoveny právní rámcové podmínky pro vykonávání těchto právních úprav zaměstnavatele (možná porada s podnikovou radou). Pro podnikové kolektivní pojištění platí v podstatě nařízení pro přísliby penzijního pojištění; odchylkou od toho je nezaniknutí příspěvků zaplacených zaměstnavatelem platné ihned. Další úpravy se nacházejí v zákoně o dohledu nad pojišťovnami.

V protikladu k příslibům pojišťoven je méně vyhraněna právní ochrana důcho-dových práv z direktivních příslibů dávek. Nejen, že při určitých způsobech ukončení pracovního poměru (výpověď ze strany zaměstnance, propuštění zaviněním zaměstnance nebo bezdůvodný předčasný odchod zaměstnance) mohou práva pro-padnout, v § 7 BPG je vyhrazena lhůta nezaniknutí 5 let, která může být prodloužena na 10 let, ale může být také zcela smluvně vypovězena.

Podle § 7 odst. 4 BPG nemohou práva založená na příspěvcích zaměstnanců s okamžitou platností a v žádném případě zaniknout.

§ 11 BPG a § 3d zákona o platební neschopnosti a jistoty odměny (IESG) obsahují nařízení o pojištění platební neschopnosti práv z přímých příslibů dávek. Podle § 11 BPG se zaměstnavatel zavazuje k zajištění krytí cenných papírů s ohledem na práva zaměstnance z přímých příslibů dávek.

Pro životní pojištění přetrvávají v podstatě stejná ustanovení o nezaniknutí, příp. ustanovení o zastavení, zániku nebo omezení prémiových výkonů jako u příslibů penzijní pojišťovny a přímých příslibů dávek.

Rakousko

111

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř

Nositelé důchodového pojištění rozhodují v rámci samosprávy (tzn. bez nařízení

oproti státním orgánům) o poskytnutí dávek, o změně výše dávek, o zastavení výplaty nebo o odejmutí dávek jakož i zpětné platbě za neprávem uplatněné dávky. Samozřejmě dochází ke všem rozhodnutím výkonem sociálního zákona.

Postup u nositelů pojištění se člení na postup ve věci dávek a postup ve správě věci.

Věci dávek jsou především záležitosti, u nichž se jedná o určení stavu, rozsahu nebo zastavení nároku na pojistné plnění, pokud přitom nejsou sporné institucionální otázky (např. týkající se příslušnosti nositele pojištění).

Správní věci se týkají zvláště stanovení povinnosti pojištění, pojišťovacího oprávnění, jakož i začátku a konce pojištění, určení příslušného nositele pojištění a stanovení příspěvků.

Náklady na jednání nese nositel pojištění.

Rozhodnutí nositele pojištění ve správních věcech mohou být popřeny příslušným zemským hejtmanem (= ministerský prezident příslušné země).

V otázkách institucionální příslušnosti rozhoduje zemský hejtman v první instanci.

V poslední instanci rozhoduje Spolkové ministerstvo pro sociální jistotu, generace a ochranu spotřebitelů.

V otázkách dávek platí postupná příslušnost řádného soudu. Je-li u soudu vznesena žaloba, pozbývá platnosti rozhodnutí nositele sociálního pojištění a soud rozhoduje v první instanci (na základě rozdělení moci není možné soudní přezkoumání rozhodnutí správního úřadu). V důsledku potírání soudních rozhodnutí v rámci soudního instančního tažení.

Nositelé pojištění, jak již bylo uvedeno, působí v samosprávě, podléhají však státnímu dohledu Spolkového ministerstva pro sociální jistotu, generace a ochranu spotřebitelů, jakož i Spolkovému ministerstvu pro zdraví a ženy. Dozorčí orgán protestuje, příp. ruší rozhodnutí správních sborů nositelů pojištění, porušují-li zákon.

Správní sbory nositelů sociálního pojištění jsou doplňovány ze zákonných zájmových zastoupení zaměstnavatelů a zaměstnanců na základě výsledků voleb vůči těmto spolkům.

K financování nositelů pojištění dochází ze všeobecného nákladu na důchodové pojištění, tzn. z příspěvků pojištěnců a jejich zaměstnavatelů, jakož i všeobecných daňových prostředků (Spolková vláda investuje z daňových prostředků tu částku, která nemůže byt pokryta z příspěvků).

Rakousko

112

Částečné správní náklady ve všeobecných nákladech na důchodové pojištění:

obchodní rok 2004 obchodní rok 2005 obchodní rok 2006 obchodní rok 2007 všichni nositelé DP

(konečný výsledek) (předběžný výsledek)

(plánovaná hodnota)

(plánovaná hodnota)

úhrn nákladů 25 315 113 961 26 171 242 402 27 170 566 773 27 885 034 446 správní a zúčtovací náklady

412 016 315 450 233 233 479 241 783 497 370 799

podílové správní a zúčtovací náklady

1,63% 1,72% 1,76% 1,78%

2. a 3. pilíř

Penzijní pojišťovny (kasy) musí být založeny právní formou akciové společnosti,

životní pojišťovny musí být založeny právní formou akciové společnosti, evropské společnosti nebo pojišťovacího spolku na vzájemnost, podnikové pojišťovny pečující ve stáří o zaměstnance a investiční společnosti musí být založeny právní formou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Platí zásadně "princip čtyř očí", tzn. musí být jmenováni minimálně dva členové představenstva nebo jednatelé a je povinná dozorčí rada. (Soukromí) vlastníci musí uvolnit právně dozorované předepsané vlastní prostředky. Penzijní pojišťovny a pojišťovny zaopatřující zaměstnance ve stáří spravují důvěrně majetek beneficientů. Životní pojistky mají vytvořit pro výši budoucího důchodového práva krycí částku, která je spravována odděleně. Předpisy pro provoz jsou upraveny ve speciálním zákoně, jakož i veřejnoprávních smlouvách, spory z nich plynoucí podléhají občanskému soudu.

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Důchody jsou vypláceny nositeli důchodového pojištění, a sice 14krát ročně.

Jsou vypláceny v měsíčních dávkách zpětně k danému měsíci. V měsíci dubnu a záři náleží dodatečné zvláštní plnění ve výši měsíční částky důchodu, proto je celkově vyplaceno 14 důchodů. O důchod se musí požádat u nositele pojištění, musí být vyplněn formulář „předpokládaných důchodových práv“ a během jednoho měsíce od vyplnění tohoto formuláře musí být podána žádost o důchod. Je-li toto splněno a jsou-li splněny další zákonné podmínky nároku na důchod, náleží důchod žadateli od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byl vyplněn formulář předpokládaných nároků. Byl li tento formulář vyplněn první den v měsíci, náleží důchod již od tohoto měsíce.

2. pilíř

Dávky z 2. a 3. pilíře jsou vypláceny na základě pojistně-matematických výpočtů podle občanskoprávních podkladů. Penze jsou zpravidla vypláceny zpětně měsíčně, nejedná se však o právní závazek. V případě nízké měsíční dávky mohou být dávky z druhého pilíře vypláceny také jednorázovou částkou. Příjemce platby je ve smlouvě označován jako beneficient.

Rakousko

113

U forem penzijního pojištění ve druhém pilíři prováděného přímo zaměstnava-telem, je tento také zodpovědný za výplatu. U příslibů penzijní pojišťovny, podnikových kolektivních pojištění a životního pojištění dojde k výplatě dávky penzijní pojišťovnou nebo pojišťovacím ústavem.

Bližší nařízení o výplatě penze je k nalezení v pracovněprávních základních podkladech o příslibech podnikové penze, příp. o smlouvách s penzijními pojišťovnami nebo smlouvami o pojištění mezi zaměstnavatelem a penzijní pojišťovnou nebo pojišťovacím ústavem.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Státní dohled nad nositeli důchodového pojištění působícími v samosprávě přísluší Spolkovému ministerstvu pro sociální jistotu, generaci a ochranu spotřebitelů.

Dozorčí orgány mají sledovat chování nositelů pojištění a usilovat o to, aby v souvislosti s tímto chováním nebyly porušovány právní předpisy. Mohou svůj dohled uplatnit v otázkách účelnosti; měly by se v tomto případě omezit na důležité otázky a nevměšovat se zbytečně do vlastního života a odpovědnosti za samotného nositele pojištění. Dozorčí úřady mohou při vykonávání dozorčího práva zrušit rozhodnutí správních sborů.

Dozorčímu úřadu je třeba na požádání předložit veškeré knihy, faktury, doklady, dokumenty, cenné papíry a učinit všechna potřebná sdělení k výkonu dozorčího práva; všechna oznámení je třeba neprodleně oznámit dozorčímu úřadu. Tato povinnost se týká nositelů pojištění, kterým spolková vláda poskytuje příspěvky. Tato informační povinnost platí také vůči Spolkovému ministerstvu financí. Nejvyšší dozorčí úřad může kdykoliv zkontrolovat stanovy a nemocenský pořádek a požadovat změny takových ustanovení, které jsou v rozporu se zákonem nebo odporují účelu pojištění. Nebude-li tomuto požadavku vyhověno během třech měsíců, mohou být provedena potřebná opatření úřední cestou.

Dozorčí úřad může požadovat, aby byly svolány k zasedání správní sbory s určitým programem zasedání. Nebude-li mu vyhověno, může stanovit zasedání sám a vést jednání. Na všechna zasedání může poslat zástupce, který poskytne poradní hlas.

Nejvyšší dozorčí úřad je oprávněn podrobit nositele pojištění úřednímu šetření. Nejvyšší dozorčí úřad nařídí takové úřední šetření, požaduje-li jej spolkový ministr financí k zachování finančních zájmů spolkové vlády.

Náklady na dozor nese nositel pojištění.

2. a 3. pilíř

Veškeré uvedené instituce působící ve druhém a třetím pilíři podléhají dozoru

úřadu „Dohled nad finančním trhem“ (FMA). Dohled je prováděn na základě výročních zpráv, pojistně-matematických zpráv a dalších statistických informací obdržených jednou měsíčně či ročně. Místní kontroly pojišťovacích společností jsou prováděny pravidelně, zatímco pokud jde o penzijní fondy, jsou možné, ale nejsou obyčejně prováděny.

Rakousko

114

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř

V nedávné době fúzovaly Správa důchodového zabezpečení úředníků a Správa

důchodového zabezpečení pracujících do Správy důchodového zabezpečení (sloučení tzv. modrých a bílých límečků) a Pojišťovací ústav rakouských drah i Pojišťovací ústav rakouských důlních společnosti fúzovaly do Pojišťovacího ústavu pro dráhy a důlní společnosti.

Zákonodárce učinil příslušnými přechodnými opatřeními prevenci pro praktický přechod na novou strukturu. Přitom byly spojeny také samosprávy dotčených zařízení a takzvanými „předávacími komisemi“ připravena a provedena fúze.

Jsou plánovány další fúze.

2. pilíř

Právní předpisy upravující fungování druhého pilíře byly změněny na základě

požadavků směrnice 2003/41/ES. Důsledky z toho plynoucí budou patrné teprve v následujících letech.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění 1. pilíř

Přenos mezi různými nositeli pojištění pro osoby působící v soukromém sektoru uvnitř prvního pilíře není možný a není nutný. Nárok na důchod bude sdělen v době, kdy bude předložen důchodový návrh z příslušného pojišťovacího odboru a následně bude stanoven příslušný nositel pojištění z tohoto odvětví. Příslušná ustanovení lze nalézt v § 245 a 246 Všeobecného zákona o sociálním pojištění (ASVG).

Existovaly-li v posledních 15 letech před rozhodným dnem v důchodovém pojištění pouze pojistné měsíce jednoho odboru, budou důchodové dávky poskytnuty z tohoto odboru.

Jsou-li k dispozici za posledních 15 let před rozhodným dnem pojistné měsíce z více odvětví důchodového pojištění, budou poskytnuty dávky z odvětví, ve kterém je větší nebo největší počet pojistných měsíců. Je-li předložen stejný počet pojistných měsíců, pak z toho oboru, ve kterém byl poslední pojistný měsíc. Nejsou-li za uplynulých 15 let žádné pojistné měsíce, je povinnost úhrady dávek z odvětví, ve kterém se nachází poslední pojistný měsíc.

Dojde-li na základě výše uvedených pravidel k plnění z důchodového pojištění pracovníka nebo zaměstnance (pouze v tomto odboru je více nositelů) a byla-li osoba pojištěna u více nositelů pojištění, dojde k určení nositele povinných dávek podle stejných pravidel, dle nichž byl určen odbor povinný k plnění.

Rakousko

115

Ti nositelé, u kterých osoba zaplatila příspěvky a kteří však už také nejsou povinni hradit, neposkytnou nositeli povinných dávek žádné odškodné. Systém vychází z toho, že se závazky a výhody v průměru vyrovnají.

Přejde-li osoba ze soukromého sektoru k veřejné službě nebo naopak, přenesou se získaná důchodová práva dávkou převodních příspěvků do příslušného jiného systému.

2. pilíř

Přenos důchodových práv ze systému zaopatření ve stáří je upraven v podniko-

vém penzijním zákoně (BPG) a je možný zásadně mezi rovnocennými systémy, které podléhají také stejným daňovým rámcovým podmínkám.

BPG obsahuje ustanovení o podmínkách převodu z takzvaných „příspěvků nezaniknutí“ při podmínkách pracovních poměrů:

V podstatě má zaměstnanec možnost, při ukončení pracovního poměru, uplatněnou nezaniklou částku přinést ze systému podnikové penze do systému podnikové penze nového zaměstnavatele.

Způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv je upraven zákonem. Je rovněž přípustné převedení nezaniklých částek do zahraničního zařízení pro zaopatření ve stáří při změně zaměstnavatele do zahraniční.

Pokud jde o podmínky účasti ve schématech, v mnohých případech je uplatňován požadavek minimálního věku a učni bývají z účasti ve schématech také vyloučeni. Pro penzijní fondy platí zákonem stanovená maximální povinná doba pojištění 5 let, pro příspěvky zaměstnanců takové omezení neplatí. V praxi aplikují menší penzijní fondy (do 20 zaměstnanců) povinnou dobu do tří let, velké fondy nestanoví povinnou dobu pojištění. Pokud jde o ochranu „odložených důchodových práv“, není zákonem zvlášť upravena, tato práva jsou zajištěna stejně jako práva účastníků schématu.

Výplata kapitálu při odchodu je možná pro osobu, která se stěhuje natrvalo do zahraničí.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Převody důchodových práv na dávky z prvního pilíře do jiného pilíře nejsou

možné. Převod v rámci druhého pilíře je možný pouze tehdy, existují-li stejné daňové rámcové podmínky.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

2. pilíř

Je přípustný převod mezi systémy zaopatření ve stáří, které podléhají Směrnici Evropského parlamentu a Radě o činnosti a dohledu nad zařízeními podnikového zaopatření ve stáří.

Rakousko

116

Je možný pro pracovníka, který se natrvalo přesouvá do zahraničí, přenos není zdaněn ale náklady nese zaměstnanec.

Přenos důchodových práv euroúředníků

Na statut úředníků Evropského společenství a zaměstnanecké podmínky pro ostatní pracovníky Evropského společenství pamatuje také dodatek VIII, článek 11 a 12 „Pravidla k převodu důchodových práv z národního systému do systému zaopatření Společenství a naopak“.

Rakousko z důvodů větší flexibility nezvolilo cestu uzavření dohody s přísluš-nými místy Evropského společenství, nýbrž dospělo ke změně v národním zákoně, totiž zákoně o sociálním pojištění euroúředníků (EUB-SVG). Novelizační návrhy k tomuto zákonu však budou Evropské komisi předloženy předem k posouzení a odsouhlasení.

K převzetí důchodových práv dojde převodem dosažených úhrad pojistného z národního systému do EU nebo naopak, čímž zaniknou důchodová práva na jedné straně a na druhé straně vzniknou. K faktickému provedení převodu dochází zpravidla největším rakouským nositelem důchodového pojištění, Důchodovou pojišťovnou (PVA), a sice také pro převody, které pocházejí ze zvláštního systému úředníků. Příslušní nositelé, jakož i Společenství poskytnou v této souvislosti platby z jejich strany důchodové pojišťovně.

Slovensko

117

Slovensko

1. Uspořádání důchodového systému

Nový důchodový systém funguje na Slovensku od 1. ledna 2005. První povinný pilíř je dvousložkový, vedle dávkově definovaného průběžně financovaného schématu (jehož podoba byla reformou zásadně změněna) bylo zavedeno také příspěvkově definované schéma starobního důchodového spoření. Schéma doplňkového důchodo-vého pojištění, které na Slovensku existovalo od roku 1996, bylo transformováno na doplňkové důchodové spoření, ve kterém je umožněna účast nejen zaměstnancům, ale každé fyzické osobě starší 18 let. Placení příspěvků zaměstnavatele do doplňkového důchodového spoření lze dohodnout v kolektivní smlouvě, doplňkové důchodové společnosti odvádí zaměstnavatel příspěvky na základě zaměstnavatelské smlouvy. Zaměstnavatelé jsou povinni přispívat na doplňkové důchodové spoření zaměstnan-cům, kteří vykonávají práce zařazené na základě rozhodnutí příslušného orgánu na ochranu zdraví do kategorie 3 nebo 4. Schéma doplňkového důchodového spoření má tedy některé prvky zaměstnaneckého schématu. Od 1.1.2005 jsou součástí daňově zvýhodněného třetího pilíře důchodového pojištění nejen doplňkové důchodové spoření, ale i životní pojištění a účelové spoření (bankovní vklady nebo investování finančních prostředků prostřednictvím společnosti poskytující investiční služby nebo služby v oblasti kolektivního investování).

(Národná správa o stratégii dosiahnutia primeranýcha udržateĺných dôchodkov, 2005).

1. pilíř

Povinný pilíř důchodového systému má dvě složky: a) sociální pojištění a b) schéma starobního důchodového spoření.

Zaměstnanci tzv. silových rezortů (příslušníci Policejního sboru, Slovenské informační služby, Národního bezpečnostního úřadu, profesionální vojáci apod.) mají vlastní schéma sociálního zabezpečení.

2. pilíř

3. pilíř daňově zvýhodněná doplňková schémata: doplňkové důchodové spoření, životní pojištění, vymezené druhy spoření v bankách a vybrané produkty kolektivního investování a poskytování investičních služeb

2. Institucionální struktura

1. pilíř (www.socpoist.sk, zákon č. 461/2003 Z. z., zákon č. 43/2004 Z. z)

Základní institucí 1. důchodového pilíře je Sociální pojišťovna. Sociální pojiš-ťovna vykonává důchodové pojištění - vybírá pojistné, rozhoduje o dávkách důchodo-vého pojištění a zařizuje jejich výplaty, eviduje informace o pojištěncích a zaměstna-vatelích. Od 1. ledna 2001 vykonává Sociální pojišťovna také činnosti v rámci starobního důchodového spoření - vybírá příspěvky, postupuje je důchodovým společnostem a registruje smlouvy o starobním důchodovém spoření.

Správu důchodových aktiv v důchodových fondech provádějí Důchodové správcovské společnosti (DSS). DSS zřizují a vedou každému spořiteli, s kterým

Slovensko

118

uzavřou smlouvu o starobním důchodovém spoření, osobní důchodový účet, na kterém evidují počet jednotek důchodového fondu.

Pojistnou činnost ve schématu starobního důchodového spoření vykonávají pojišťovny. Starobní důchod ze schématu starobního důchodového spoření (doživotní důchod) bude po splnění podmínek nároku na tento důchod vyplácet životní pojišťovna podle výběru jednotlivce.

3. pilíř - doplňkové důchodové spoření (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Vytváření a správa důchodových fondů je předmětem činnosti Doplňkové důchodové společnosti (DDS). DDS vybírá příspěvky, řídí investice, vede osobní účty účastníků a uzavírá účastnické a zaměstnavatelské smlouvy, vyplácí některé dávky (viz podkapitola 4) a provádí další administrativní činnosti (viz podkapitola 3). DDS může uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro případ invalidity nebo úmrtí účastníka.

Doživotní penze vyplácejí pojišťovny.

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř Sociální pojišťovna (www.socpoist.sk, zákon č. .461/2003 Z. z.)

Právní forma a organizační struktura

Sociální pojišťovna je veřejnoprávní instituce pověřená výkonem důchodového a nemocenského pojištění. Od 1. ledna 2001 vykonává Sociální pojišťovna i činnosti v rámci starobního důchodového spoření (výběr příspěvků, evidence informací).

Statutárním orgánem Sociální pojišťovny je pětičlenná rada ředitelů. Členy rady jmenuje a odvolává vláda Slovenské republiky. Dozorčím orgánem je patnáctičlenná dozorčí rada, jejímž předsedou je ministr práce a sociálních věcí. Organizačními složkami jsou ústředí Sociální pojišťovny a pobočky Sociální pojišťovny, které jsou realizátory sociálního pojištění.

Působnost a úkoly

Do působnosti ústředí patří:

rozhodovat v prvním stupni mimo jiné především o důchodových dávkách, úrazové rentě a pozůstalostní úrazové rentě,

rozhodovat v druhém stupni o věcech, o kterých v prvním stupni rozhodují pobočky.

Slovensko

119

Ústředí dále:

řídí a kontroluje činnost poboček,

hospodaří s finančními prostředky a majetkem Sociální pojišťovny,

vyplácí důchodové dávky, úrazovou rentu a pozůstalostní úrazovou rentu,

uplatňuje pohledávky na pojistném, pokutách, penále a na dávce garančního pojištění,

vykonává lékařskou posudkovou činnost,

vykonává kontrolní, konzultační a poradenskou činnost ve věcech sociálního pojištění,

vykonává další činnosti, které mu ukládá zákon o sociálním pojištění.

Ústředí také vystupuje jménem Sociální pojišťovny ve všech věcech patřících do jeho působnosti v soudních jednáních a jednáních před orgány veřejné moci.

Do věcné působnosti poboček Sociální pojišťovny patří především:

rozhodování v prvním stupni o vzniku, přerušení a zániku sociálního pojištění,

rozhodování o nemocenských dávkách, úrazových dávkách, o dávce garančního pojištění a o dávce v nezaměstnanosti a vyplácení těchto dávek,

rozhodování o povinnosti poživatele vrátit dávku, pokud dávky, o kterých pobočka rozhoduje, byly vyplacené neprávem nebo ve vyšší částce, rozhoduje též o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené sumy na dávkách,

rozhodování v prvním stupni o pojistném, o uložení pokuty a penále, o povolení splátek dlužních sum pojistného, o odpuštění povinnosti zaplatit penále nebo o snížení penále, o náhradách nákladů řízení, o přerušení a zastavení řízení a o uložení pořádkové pokuty,

vykonávání lékařské posudkové činnosti,

sepisování žádostí o dávky (kromě nemocenských dávek, úrazového příplatku a dávky v nezaměstnanosti).

Pobočka dále:

vybírá a vymáhá pojistné, pokuty a penále a vymáhá pohledávky na pojistném, pokutách a penále a na dávkách garančního pojištění,

uplatňuje vůči třetím osobám právo na náhradu škody, která Sociální pojišťovně vznikla výplatou dávek v důsledku jimi zaviněného protiprávního chování,

vykonává kontrolní, konzultační a poradenskou činnost ve věcech sociálního pojištění.

Slovensko

120

Opravné prostředky v důchodovém pojištění

Opravný prostředek je možné podat proti rozhodnutí Sociální pojišťovny o:

přiznání důchodové dávky,

zvýšení nebo snížení důchodové dávky,

zastavení výplaty důchodové dávky,

odnětí důchodové dávky,

uložení povinnosti poživatele důchodové dávky vrátit dávku nebo její část vyplacenou neprávem nebo ve vyšší výši než náleželo,

uložení povinnosti zaměstnavatele nahradit důchodovou dávku nebo její část vyplacenou neprávem nebo ve vyšší výši, než náleželo.

Opravný prostředek proti neprávoplatnému rozhodnutí Sociální pojišťovny může účastník řízení podat do 30 dní ode dne oznámení rozhodnutí nebo do šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, pokud rozhodnutí neobsahuje poučení nebo obsahuje nesprávné poučení.

O opravném prostředku proti neprávoplatnému rozhodnutí rozhoduje krajský soud. Proti rozhodnutí krajského soudu je možné podat odvolání, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud Slovenské republiky; dovolání proti rozsudku Nejvyššího soudu Slovenské republiky o odvolání je přípustné.

Opravný prostředek je možné podat ve výše uvedených lhůtách buď na příslušném krajském úřadě nebo na ústředí Sociální pojišťovny.

Podaný opravný prostředek nemá odkladný účinek, to znamená, že rozhodnutí, proti kterému byl opravný prostředek podán, je vykonatelné, i pokud nenabylo právoplatnost. Na žádost účastníka řízení však může soud usnesením odložit vykonatelnost rozhodnutí.

Pokud ústředí Sociální pojišťovny po podání opravného prostředku vydá nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku vyhoví v celém rozsahu, účastník řízení může vzít zpět opravný prostředek bez souhlasu soudu.

Pokud ústředí Sociální pojišťovny nevyhoví opravnému prostředku v celém rozsahu, postoupí ho nejpozději do 60 dní ode dne jeho doručení ústředí k rozhodnutí příslušnému krajskému soudu spolu se svým písemným vyjádřením a spisovým materiálem.

Účastník řízení má právo ještě před uplynutím lhůty na podání opravného prostředku požádat ústředí Sociální pojišťovny o oznámení podkladů, na základě kterých rozhodovalo. Ode dne doručení podkladů rozhodnutí začíná účastníkovi řízení plynout nová 30denní lhůta na podání opravného prostředku.

Evidence dat a poskytování informací

Podle zákona o sociálním pojištění je Sociální pojišťovna povinna vést registr zaměstnavatelů a registr pojištěnců, ve kterých se shromažďují údaje potřebné na výkon sociálního pojištění. Sociální pojišťovna je dále povinna vést individuální účet pojištěnce a zasílat každoročně nejpozději do 30. června pojištěncům informaci o změnách stavu individuálního účtu za období předcházejícího kalendářního roku. Povinnost zasílat pojištěncům informaci o stavu individuálního účtu je zaváděna

Slovensko

121

postupně. Poprvé zasílá Sociální pojišťovna informaci o stavu individuálního účtu pojištěncům narozeným před rokem 1951 do konce roku 2004, pojištěncům narozeným v letech 1951-1960 do konce roku 2005, pojištěncům narozeným v letech 1961-1970 do konce roku 2006 a pojištěncům narozeným po roce 1970 do konce roku 2007. Informace o stavu individuálního účtu obsahuje kromě identifikačních osobních údajů také informaci o datu vzniku, zániku a období důchodového pojištění; o vyměřovacím základu na placení pojistného a osobních mzdových bodech za kalendářní roky období důchodového pojištění po 31. prosinci 1983 a o všeobecném vyměřovacím základu za kalendářní roky po 31. prosinci 1983. Informace o změnách stavu individuálního účtu pojištěnce za období předcházejícího kalendářního roku obsahuje kromě osobních údajů datum vzniku nemocenského a důchodového pojištění a datum vzniku pojištění v nezaměstnanosti, datum zániku těchto pojištění a údaj o období jejich přerušení a počtu dní těchto pojištění, údaj o vyměřovacím základu na placení pojistného a o tom, zda bylo pojistné odvedeno, údaj o osobním mzdovém bodu, údaj o všeobecném vyměřovacím základu a údaj o aktuální důchodové hodnotě na příslušný kalendářní rok, za který se informace podává.

Financování

Sociální pojišťovna hospodaří s finančními prostředky a s vlastním majetkem. Sociální pojišťovna sestavuje rozpočet v členění na základní fond nemocenského pojištění, základní fond starobního pojištění, základní fond invalidního pojištění, základní fond úrazového pojištění, základní fond garančního pojištění, základní fond pojištění v nezaměstnanosti a rezervní fond. Základním zdrojem příjmů Sociální pojišťovny jsou příjmy z pojistného. V případě platební neschopnosti některého ze základních fondů poskytne stát Sociální pojišťovně návratnou finanční výpomoc.

Výdaje ze správního fondu činily v roce 2005 3,05 mld. Sk, což odpovídalo zhruba 2,7 % příjmů z pojistného a 2,3 % celkových zdrojů.

Hospodaření sociální pojišťovny v roce 2005 (v mld.Sk)

fond celkové zdroje z toho příjmy z pojistného

výdaje

základní fond nemocenského pojištění 13,61 8,23 4,74 základní fond důchodového zabezpečení/ fondy důchodového pojištění dohromady

80,54 79,26 109,29

základní fond PZŠ*/fond úrazového pojištění

6,46 2,86 0,71

základní fond garančního pojištění 3,86 0,85 0,70

základní fond pojištění v nezaměstnanosti 8,04 6,25 2,47

rezervní fond 16,92 15,38

správní fond 3,36 3,05

celkem 132,79 112,84 120,96

Zdroj: Sociální pojišťovna

Slovensko

122

Možnost působit v zahraničí

Viz podkapitola výplata dávek.

Důchodová správcovská společnost (DSS) (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Právní forma, předmět činnosti a organizace

DSS je akciová společnost se sídlem na území SR. Vznik a činnost DSS je podmíněna získáním povolení, které uděluje nezávislý orgán dohledu. Předmětem činnosti DSS je vytváření a správa důchodových fondů na vykonávání starobního důchodového spoření. Správou důchodových fondů se rozumí:

a) řízení investic, tj. zhodnocování majetku v důchodovém fondu na základě rozhodování DSS;

b) administrativní činnost :

• vedení osobních důchodových účtů spořitelů,

• uzavírání smluv o starobním důchodovém spoření,

• vyplácení některých dávek (viz podkapitola 4),

• vedení seznamu spořitelů a poživatelů dávek,

• účtování hodnoty majetku v důchodovém fondu a stanovení hodnoty důchodové jednotky,

• vedení účetnictví důchodového fondu,

• vedení obchodní dokumentace,

• zabezpečování právních služeb pro důchodový fond,

• zabezpečování plnění daňových povinností spojených s majetkem v důchodo-vém fondu,

• vykonávání hlasovacích a jiných práv, která jsou spojena s cennými papíry tvořícími majetek v důchodovém fondu,

• rozdělování výnosů z hospodaření s majetkem v důchodovém fondu,

• plnění závazků z právních vztahů uzavřených s třetími osobami a vymáhání pohledávek,

• informování účastníků a poživatelů dávek a vyřizování stížností,

• vnitřní kontrola;

c) propagace a reklama důchodového fondu.

DSS může některé činnosti (např. spojené s propagací a reklamou důchodového fondu) svěřit externím subjektům na základě smlouvy s DSS a na základě souhlasu orgánu dohledu.

DSS je povinna upravit ve svých stanovách vztahy a spolupráci mezi představenstvem, dozorčí radou, prokuristy a vedoucími zaměstnanci v přímé řídící působnosti představenstva zodpovědnými za odborné činnosti a zaměstnancem zodpovědným za výkon vnitřní kontroly.

Slovensko

123

Důchodový fond

DSS vytváří a spravuje jeden růstový, jeden vyvážený a jeden konzervativní růstový důchodový fond. Důchodový fond tvoří příspěvky a penále, majetek nabytý z těchto příspěvků a penále investováním, výnosy z majetku nabytého z příspěvků a penále a majetek nabytý z výnosů z majetku nabytého z příspěvků a penále. Důchodový fond nemá právní subjektivitu. Majetek v důchodovém fondu není součástí majetku DSS a majetek a hospodaření s tímto majetkem se eviduje odděleně od majetku a hospodaření DSS i jiného důchodového fondu. Každý důchodový fond musí mít svůj statut.

Důchodové fondy mají charakter podílových fondů. DSS zřizují a vedou každému spořiteli, se kterým uzavřou smlouvu o starobním důchodovém spoření, osobní důchodový účet, na kterém evidují počet jednotek důchodového fondu.

Depozitář

Majetek v důchodovém fondu musí být svěřen depozitáři. Depozitářem důcho-dového fondu může být jen banka nebo pobočka zahraniční banky, která má povolení k vykonávání činnosti depozitáře a na vykonávání vedlejší investiční služby spočívající v úschově nebo správě investičních nástrojů.

Informace

Informace pro veřejnost: DSS je povinna denně vypočítat a nejméně jednou týdně zveřejnit v periodickém tisku s celostátní působností aktuální hodnotu důchodové jednotky ve fondech, které spravuje, a čistou hodnotu majetku v jednotlivých důchodových fondech, které spravuje. DSS je dále povinna alespoň jednou týdně zveřejnit výši poplatku DSS a zveřejnit oznámení o sloučení DSS, příslušných důchodových fondech a o převodu správy důchodových fondů. Zákon o důchodovém spoření dále upravuje také náležitosti informačních prospektů a povinnost DSS vytvořit internetovou stránku.

Poplatky

DSS má právo na poplatek za správu důchodového fondu (max. 0,07 % průměrné čisté měsíční hodnoty majetku v důchodovém fondu měsíčně, v prvních třech letech vykonávání činnosti 0,08 %) a poplatek za vedení osobního důchodového účtu (1 % z měsíčního příspěvku).

3. pilíř - doplňkové důchodové spoření (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Doplňková důchodová společnost

Právní forma, předmět činnosti a organizace

DDS je akciová společnost se sídlem na území Slovenské republiky, jejíž předmět činnosti spočívá ve vytváření a správě doplňkových důchodových fondů. Povolení k činnosti DDS vydává Národní banka Slovenska.

Slovensko

124

Správa doplňkového důchodového fondu je:

a) výběr a vymáhání příspěvků,

b) řízení investic (zhodnocování majetku v doplňkovém důchodovém fondu),

c) administrativní činnost:

• vedení osobních účtů účastníků,

• uzavírání účastnických smluv a zaměstnavatelských smluv,

• vytváření dávkových plánů,

• vedení seznamu účastníků a poživatelů dávek,

• vedení účetnictví doplňkového důchodového fondu,

• vedení obchodní dokumentace,

• zabezpečování právních služeb spojených se správou majetku v doplňkovém důchodovém fondu,

• zabezpečování plnění daňových povinností spojených s majetkem v doplňkovém důchodovém fondu,

• vykonávání hlasovacích a jiných práv, která jsou spojena s cennými papíry tvořícími majetek v doplňkovém důchodovém fondu,

• určování hodnoty majetku v doplňkovém důchodovém fondu,

• rozdělování výnosů z hospodaření s majetkem v doplňkovém důchodovém fondu,

• plnění závazků z právních vztahů uzavřených s třetími osobami a vymáhání pohledávek,

• informování účastníků a poživatelů dávek a vyřizování stížností,

• vnitřní kontrola,

• poskytování poradenských a konzultačních služeb účastníkům;

d) propagace a reklama doplňkových důchodových fondů.

DDS je povinná upravit ve svých stanovách vztahy a spolupráci mezi představenstvem, dozorčí radou, prokuristy a vedoucími zaměstnanci v přímé řídící působnosti představenstva zodpovědnými za řízení investic a zaměstnancem zodpovědným za výkon vnitřní kontroly.

Doplňkový důchodový fond

DDS vytváří a spravuje nejméně jeden příspěvkový a jeden výplatní důchodový fond. Majetek v příspěvkovém doplňkovém fondu tvoří příspěvky a penále, majetek nabytý z těchto příspěvků a penále investováním, výnosy z majetku nabytého z příspěvků a penále a majetek nabytý z výnosů z majetku nabytého z příspěvků a penále. Majetek v příspěvkovém doplňkovém fondu je společným majetkem účastníků. Majetek ve výplatním důchodovém fondu tvoří majetek odpovídající hodnotám zůstatků na osobních účtech, které byly převedeny do výplatního fondu při podání žádosti o výplatu důchodu, a výnos z jeho investování. Tento majetek je společným majetkem poživatelů dávek. Doplňkový důchodový fond nemá právní subjektivitu. Majetek

Slovensko

125

v doplňkovém důchodovém fondu není součástí majetku DDS. Majetek v doplňkovém důchodovém fondu musí být svěřen depozitáři.

Informace

Informace pro veřejnost: DDS je povinna vytvořit a vést internetovou stránku a zveřejňovat na ní informace stanovené zákonem. Dále je povinna písemně informovat účastníka nejméně jednou ročně a bezplatně o výši poplatků a nákladů a poskytnout na žádost účastníka nebo poživatele dávky roční zprávu o hospodaření.

Poplatky a náklady

DDS má nárok na poplatek za správu důchodového fondu (ročně max. 3 % přiměřené roční hodnoty majetku v doplňkovém důchodovém fondu), poplatek za přestup účastníka do jiné DDS (5 % zůstatku na osobním účtu účastníka v prvních třech letech od uzavření účastnické smlouvy, dále 1 %) a poplatek za odstupné (max. 20 % hodnoty zůstatku na osobním účtu účastníka). Z majetku v doplňkovém důchodovém fondu se hradí náklady a poplatky, které uhradila DDS v souvislosti s doplňkových důchodovým spořením třetím osobám.

Možnost působení v zahraničí

Úpravu přeshraničního působení DDS v jiných členských státech EU, Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku a zaměstnaneckých důchodových společností na území Slovenska (transpozice směrnice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi) obsahuje novela zákona č. 461/2003 Z.z., o sociálním pojištění (zákon č. 310/2006 Zb.).

DDS, která chce vykonávat činnost na území hostitelského členského státu, je povinná oznámit tento záměr Národní bance Slovenska. Oznámení musí mít přede-psané náležitosti, mezi které patří i důchodový plán, který není totožný s důchodovým plánem podle zákona. DDS je totiž povinna vykonávat činnost na území hostitelského členského státu v souladu se sociálním a pracovním právem tohoto státu.

Národní banka Slovenska posoudí do třech měsíců organizační, věcné a personální předpoklady, rozsah činností a finanční situaci DDS. Pokud nemá důvod pochybovat o schopnosti DDS vykonávat uvedené činnosti, rozhodne o tom, že DDS může vykonávat činnost na uzemí hostitelského členského státu, zašle toto oznámení příslušnému orgánu hostitelského členského státu a informuje o zaslání tohoto oznámení DDS. Pokud Národní banka Slovenska nepovažuje DDS za schopnou vykonávat činnost podle předpoloženého plánu činností, vydá do dvou měsíců rozhodnutí o tom, že odmítla zaslat oznámení o záměru vykonávat činnost na území hostitelského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu. DDS může začít vykonávat činnost na území hostitelského členského státu až tehdy, když přijme oznámení Národní banky Slovenska o podmínkách výkonu činnosti, které Národní bance Slovenska zaslal příslušný orgán hostitelského členského státu. DDS může začít vykonávat činnost na území hostitelského členského státu i tehdy, pokud uplyne lhůta dvou měsíců od doručení oznámení Národní bankou Slovenska přísluš-nému orgánu hostitelského členského státu, ale tento orgán nezašle Národní bance Slovenska oznámení o podmínkách vykonávání činnosti v oblasti zaměstnaneckého důchodového zabezpečení na území hostitelského členského státu.

Slovensko

126

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Sociální pojištění (zákon č. 461/2003 Z. z.)

Důchody vyplácí Sociální pojišťovna. Ze systému starobního pojištění se poskytuje starobní důchod, předčasný starobní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

Důchodové dávky se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách v pravidelně se opakujících výplatních termínech. Výplatní termín určí každé osobě, které je přiznaný starobní důchod, Sociální pojišťovna. Při splnění podmínek na vznik nároku na důchod je možné vyplácet důchod zálohově. Do ciziny se důchody vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předložení potvrzení o žití poživatele dávky, pokud mezinárodní smlouva nestanovuje jinak.

Důchodové dávky se mohou poukazovat:

na účet příjemce dávky v bance nebo v pobočce zahraniční banky,

v hotovosti, pokud si tento způsob poukazování příjemce dávky zvolí,

na účet manžela (manželky) v bance nebo v pobočce zahraniční banky, ale pouze za předpokladu, že o to poživatel dávky písemně požádá, manžel (manželka) jako majitel účtu s tím souhlasí a poživatel dávky má v době pobírání dávky dispoziční právo k uvedenému účtu,

prostřednictvím hromadného poukazu do zařízení sociálních služeb, pokud je poživatel dávky umístěný v tomto zařízení a pokud nepožádá o jiný způsob poukazování dávky,

prostřednictvím ústavu pro výkon vazby nebo ústavu pro výkon trestu odnětí svobody, pokud je osoba umístěná v tomto zařízení.

Starobní důchodové spoření (zákon č. 43/2004 Z. z.)

Ze starobního důchodového spoření se budou vyplácet tyto důchody:

1) starobní důchod vyplácený formou:

a) programového výběru s doživotním důchodem - při této formě vyplácení důchodu vyplácí příslušná DSS starobní důchod jako disponibilní přebytek po dobu programového výběru a příslušná pojišťovna vyplácí doživotní starobní důchod,

b) formou doživotního důchodu-vyplácí pojišťovna;

2) předčasný starobní důchod vyplácený formou:

a) programového výběru s doživotním důchodem-při této formě vyplácení důchodu vyplácí příslušná DSS předčasný starobní důchod jako disponibilní přebytek po dobu programového výběru a příslušná pojišťovna vyplácí doživotní předčasný starobní důchod,

b) formou doživotního důchodu-vyplácí pojišťovna;

Slovensko

127

3) pozůstalostní důchody - vdovský, vdovecký a sirotčí - vyplácí příslušná DSS nebo pojišťovna.

Příslušná pojišťovna nebo příslušná DSS vyplácí důchody po splnění podmínek nároku nejdříve ode dne sepsání žádosti o jejich výplatu. Důchody se vyplácejí napřed v pravidelných měsíčních lhůtách. Den splatnosti důchodu určí příslušná DSS a příslušná pojišťovna po dohodě se spořitelem. Do ciziny (mimo států Evropské unie) se důchody vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím potvrzení o žití poživa-tele důchodu, pokud mezinárodní smlouva nestanovuje jinak. Způsob poukazování důchodů dohodne spořitel s příslušnou DSS nebo s příslušnou pojišťovnou. Poživateli důchodu, kterému se poskytuje péče v zařízení sociálních služeb, se důchod poukazuje prostřednictvím hromadného poukazu do zařízení sociálních služeb, pokud poživatel nepožádá o jiný způsob poukazování dávky. Fyzické osobě ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody se důchod poukazuje prostřednictvím ústavu pro výkon vazby nebo ústavu pro výkon trestu odnětí svobody.

Sociální pojištění pojištěnců silových rezortů (zákon č. 328/2002 Z. z.)

Dávky výsluhového zabezpečení přiznává, vyplácí, pozastavuje a odnímá:

a) policistovi a pozůstalým po něm útvar sociálního zabezpečení ministerstva vnitra,

b) profesionálnímu vojákovi a pozůstalým po něm a vojákovi přípravné služby a pozůstalým po něm Vojenský úřad sociálního zabezpečení.

Z výsluhového zabezpečení se poskytuje:

a) výsluhový příspěvek,

b) odchodné,

c) úmrtné,

d) výsluhový důchod,

e) invalidní výsluhový důchod,

f) vdovský a vdovecký výsluhový důchod,

g) sirotčí výsluhový důchod.

Opakující se dávky výsluhového zabezpečení se vyplácejí v určeném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín a způsob výplaty dávek v hotovostní nebo bezhotovostní formě určí ve své působnosti ministr. Jednorázové dávky výsluhového zabezpečení se vyplácejí do 30 dnů od vydání rozhodnutí o jejich přiznání, nejdříve však první den následující po dni skončení služebního poměru. Způsob výplaty dávek v hotovostní nebo bezhotovostní formě určí ve své působnosti ministr.

3. pilíř - doplňkové důchodové spoření (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Z doplňkového důchodového spoření se vplácejí tyto dávky:

1) doplňková starobní penze formou:

a) doživotní doplňkové starobní penze,

b) dočasné doplňkové starobní penze;

Slovensko

128

2) doplňková výsluhová penze formou:

a) doživotní doplňkové výsluhové penze,

b) dočasnéh doplňkové výsluhové penze;

3) jednorázové vyrovnání

4) odstupné

DDS vyplácí dočasný doplňkovou starobní penzi, dočasnou doplňkovou výsluho-vou penzi, jednorázové vyrovnání a odstupné po splnění podmínek na jejich vyplácení a určených v dávkovém plánu ode dne určeného v žádosti o vyplácení dávky, nejdříve ode dne následujícího po doručení žádosti o vyplácení dávky. Pojišťovna vyplácí doživotní doplňkovou starobní penzi a doživotní doplňkovou výsluhovou penzi po splnění podmínek na jejich vyplácení a určených v dávkovém plánu, a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou a účastníkem. Pojistná smlouva se může uzavřít nejdříve po podání žádosti o vyplácení doživotní doplňkové starobní penze nebo doživotní doplňkové výsluhové penze.

Dávka se vyplácí i do ciziny. Pokud se dávka vyplácí do státu, který je členským státem EU, a do Islandu, Lichtenštejnska, Norska a do Švýcarska, doplňková důcho-dová společnost nemá nárok na manipulační poplatek z důvodu takového vyplácení dávky.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

Sociální pojištění (1. pilíř) (www.socpoist.sk, zákon č. .461/2003 Z. z.)

Dozor nad vykonáváním sociálního pojištění vykonávají orgány státu (Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny a Ministerstvo financí).

Dozorčím a kontrolním orgánem Sociální pojišťovny je Dozorčí rada, která má 15 členů. Předsedou dozorčí rady je ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR. Dozorčí rada je dále tvořena pěti zástupci navrhnutými reprezentativními sdruženími odboro-vých svazů a zájmových sdružení občanů, z pěti zástupců navrhnutých reprezenta-tivními sdruženími zaměstnavatelů a ze čtyř zástupců navrhnutých vládou. Členy dozorčí rady s výjimkou předsedy volí a odvolává Národní rada SR.

Starobní důchodové spoření (1. pilíř) a 3. pilíř

1.1.2006 došlo k integraci dohledu nad finančním trhem. Byl zrušen Úřad pro finanční trh a dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví, kapitálového trhu, pojišťovnictví a důchodového spoření nyní vykonává Národní banka Slovenska. Cílem dohledu v oblasti důchodového spoření je především ochrana majetku v důchodových a doplňkových důchodových fondech, zabezpečení stability finančního trhu a konkurenceschopnosti a přehlednosti prostředí. Výkon dohledu se zaměřuje na odhalo-vání projevů neobezřetného podnikání, předcházení možnosti zpronevěry, zabezpečení řízení portfolia důchodových fondů a doplňkových důchodových fondů, zabezpečení informací pro účastníky a příjemce dávek a na minimalizaci investičních rizik.

Slovensko

129

Mezi základní okruhy činnosti integrovaného dohledu nad finančním trhem patří jednak dohled na místě a dohled na dálku nad dohlíženými subjekty, jednak prvostupňové a druhostupňové konání a rozhodování ve věcech dohledu (například konání a rozhodování o žádostech o udělení povolení), jakož i příprava návrhů vykonávacích předpisů k zákonům v oblasti finančního trhu.

Dohlížené subjekty platí Národní bance Slovenska roční příspěvky.

6. Změny institucionální struktury

Uskutečnění důchodové reformy na Slovensku znamenalo mimo jiné vznik nových subjektů v institucionální struktuře důchodového systému a vytvoření nových institucionálních vztahů mezi nositeli důchodového pojištění.

Sociální pojišťovna se v první fázi implementace nového důchodového systému potýkala s některými problémy v souvislosti se zavedením nové legislativy a relativně krátkým obdobím přípravy na realizaci legislativy. Uzákonění nového způsobu výpočtu důchodu od počátku roku 2004 a znovuzavedení možnosti předčasného odchodu do důchodu vedlo k velkému počtu žádostí o důchod a Sociální pojišťovna nestačila vyřizovat tyto žádosti. V roce 2005, kdy bylo zavedeno schéma starobního důchodo-vého spoření, zaznamenala Sociální pojišťovna počáteční problémy (interní i ze strany zaměstnavatelů) se zasíláním plateb na osobní účty spořitelů. Na počátku roku 2006 dosahovala úspěšnost Sociální pojišťovny v zasílání příspěvků na osobní účty už 96 %.16

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř (zákony č. 461/2003 Z. z., 43/2004 Z. z. a 328/2002 Z. z.)

Přenos důchodových práv mezi průběžným a kapitalizačním schématem

Přenos důchodových práv mezi sociálním pojištěním a schématem starobního důchodového spoření není možný. Účast ve schématu starobního důchodového spoření je povinná pro osoby, které ještě nebyly před začátkem reformy důchodově pojištěné. Ostatní osoby se mohou do 30. 6. 2006 dobrovolně rozhodnout, zda chtějí zůstat jen v průběžně financovaném schématu sociálního pojištění nebo jestli chtějí vstoupit do kapitalizačního schématu - toto rozhodnutí je neměnné.

Změna důchodového fondu

Spořitel může kdykoliv bezplatně změnit důchodový fond v rámci své DSS. Pokud spořitel nepožádá příslušnou DSS o změnu důchodového fondu 15 let před dovršením důchodového věku do vyrovnaného důchodového fondu, respektive 7 let před dovršením důchodového věku do konzervativního fondu, je DSS povinná změnu provést. Spořitel nemůže spořit současně ve více fondech jedné nebo více DSS. Spořitel má možnost bezplatně každého půl roku přestoupit k jiné DDS.

16 http://www.winterthur.sk/data/Documents/Links/Mediamonitoring%20z%2018.01.2006.pdf

Slovensko

130

Při přestupu spořitele mezi důchodovými fondy jedné DSS, převede DSS do důchodového fondu, do kterého spořitel vstupuje, sumu odpovídající aktuální hodnotě osobního důchodového účtu, odepíše z osobního účtu všechny důchodové jednotky původního důchodového fondu a připíše počet jednotek nového fondu, který odpovídá výši převedené sumy.

Při přestupu spořitele z důchodového fondu jedné DSS do důchodového fondu jiné DSS převede první DSS sumu odpovídající aktuální hodnotě osobního důchodového účtu do důchodového fondu, do kterého spořitel vstupuje, a jeho osobní důchodový účet zruší. DSS spravující důchodový fond, do kterého spořitel vstupuje, otevře spořiteli nový osobní důchodový účet a připíše na něj počet jednotek, který odpovídá převedené sumě.

Převod důchodových práv při výplatě důchodu

Doživotní starobní a předčasný doživotní starobní důchod vyplácí pojišťovna, se kterou spořitel uzavřel smlouvu o vyplácení důchodu. Příslušná DSS převede z důchodového fondu, jehož jednotky byly v den požádání o vyplacení starobního nebo předčasného starobního důchodu evidované na osobním důchodovém účtu spořitele, pojišťovně peněžní prostředky nebo po dohodě s pojišťovnou aktiva v aktuální hodnotě osobního důchodového účtu spořitele.

Přenos důchodových práv zaměstnanců silových rezortů

Policistům, profesionálním vojákům a vojákům přípravné služby, jejichž doba výkonu služby nedosáhla rozsahu, který zakládá nárok na výsluhový důchod, a nebyl jim přiznán žádný typ invalidního důchodu, se hodnotí doba výkonu služby jako období důchodového pojištění v základním schématu sociálního pojištění a jako období důchodového spoření ve schématu starobního důchodového spoření.

Za toto období výkonu služby jsou Útvar sociálního zabezpečení a Vojenský úřad sociálního zabezpečení povinny poukázat na účet Sociální pojišťovny ve státní pokladně pojistné zaplacené na výsluhové zabezpečení, nejdříve od 1. ledna 2005, ve výši 9/28 z celkového zaplaceného pojistného, a to do 30 dní od žádosti důchodové správcovské společnosti. Spořitel je povinen oznámit důchodové správcovské společ-nosti, se kterou uzavřel smlouvu o starobním důchodovém spoření nebo kterou mu určila Sociální pojišťovna, že vykonával službu policisty, profesionálního vojáka a vojáka přípravné služby.

3. pilíř (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Změna příspěvkového doplňkového důchodového fondu

Účastník může přestoupit z jednoho příspěvkového doplňkového důchodového fondu do jiného, spravovaného stejnou DDS, na základě změny účastnické smlouvy. Při přestupu převede DDS mezi fondy majetek v hodnotě zůstatku na osobním účtu účastníka.

Účastník, který nesplnil podmínky vyplácení dávek nebo mu nebylo vyplaceno odstupné, může přestoupit do jiného příspěvkového důchodového fondu spravovaného jinou DDS. DDS spravující fond, ze kterého účastník vystupuje, ukončí vedení účtu

Slovensko

131

účastníka a převede sumu odpovídající hodnotě zůstatku na osobním účtu účastníka do fondu, do kterého účastník vstupuje.

Poplatek za přestup účastníka do jiné DDS je v období prvních tří let od uzavření účastnické smlouvy maximálně 5 % hodnoty zůstatku na jeho osobním účtu, v dalším období nejvíce 1 %.

Převod důchodových práv při výplatě penze

Pokud účastník požádá o výplatu penze a splňuje stanovené podmínky pro vyplácení penze, převede DDS majetek odpovídající hodnotě zůstatku na osobním účtu do výplatního důchodového fondu nebo do pojišťovny.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Přenos důchodových práv mezi pilíři není možný.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř (www.socpoist.sk)

Na obě části prvního pilíře důchodového systému, sociální pojištění i schéma starobního důchodového spoření se vztahují koordinační nařízení 1408/71 a 574/72. Důchodová práva tedy zůstávají zachována. Koordinátorem systémů sociálního zabezpečení v rámci SR je Sociální pojišťovna.

3. pilíř (zákon č. 650/2004 Z. z.)

Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení převzal mimo jiné

i Směrnici Rady č. 98/49/ES o zabezpečení doplňkových důchodových práv zaměstna-ných a samostatně výdělečně činných osob pohybujících se v rámci Společenství. Penzijní práva zůstávají zachována, jejich přenos však není možný.

Dávky doplňkového důchodového spoření je DDS povinná vyplácet účastníkovi z fondu ve lhůtách a způsobem dohodnutým ve smlouvě. Dávky se vyplácejí i do ostatních členských států EU. Účastník může písemně požádat DDS o odklad placení příspěvku, přerušení placení příspěvku nebo snížení příspěvku. Podmínky jsou uvedeny ve statutu fondu.

Přenos důchodových práv euroúředníků

Transpozice Nařízení Rady 259/68 do slovenské legislativy se připravuje.

Slovinsko

132

Slovinsko

1. Uspořádání důchodového systému

Ve Slovinsku se důchodové a invalidní pojištění řídí zákonem o důchodovém a invalidním pojištění z r. 2000, který byl několikrát novelizován (11. srpna 2000, 29. prosince 2000, 28. prosince 2001, 12. prosince 2002, 31 prosince 2003) a naposledy novelizován v r. 2004.

Práva vyplývající z povinného pojištění:

• nárok na důchod - starobní důchod - invalidní důchod - vdovský důchod - důchod pro pozůstalé - částečný důchod • práva vyplývající z invalidního pojištění - nárok na pracovní rehabilitaci - nárok na invalidní dávky - nárok na přeřazení na jinou práci a na vykonávání práce na částečný úvazek - nárok na další dávky vyplývající z invalidního pojištění - nárok na cestovné • doplňková práva - nárok na asistenci a státní příspěvek - nárok na nemocenskou - nárok na důchodový příspěvek • další práva - nárok na přechodný příspěvek - nárok na dávky na výživu - nárok na jednorázovou roční prémii

DŮCHODOVÉ A INVALIDNÍ POJIŠTĚNÍ

schéma povinného důchodového a invalidního pojištění, jehož základem je mezigenerační

solidarita

schémata povinného

a dobrovolného důchodového a invalidního připojištění

schéma důchodového a invalidního pojištění, jehož základem je osobní penzijní

spořitelní účet

systém tří pilířů

Doplňkové (dobrovolné) pojištění

• Doplňkové pojištění může být součástí kolektivní dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci; v daném případě zaměstnavatel přispívá na pojištění svých zaměstnanců

V případech, kdy zaměstnanci vykonávají těžkou a nebezpečnou práci, je doplňkové pojištění placené zaměstnavatelem stanoveno (nařízeno) zákonem; určité prvky těchto forem pojištění mají blízko k tzv. druhému pilíři v rámci klasifikace stanovené Světovou bankou.

• V případě, že se pojištěnci rozhodnou sami uzavřít doplňkové pojištění a sami také platit (doplňkové) pojistné, získávají prospěch z daňové výjimky, která se vztahuje až do určité částky pojistného.

V důsledku toho mohla většina občanů (avšak ne všichni) změnit svoji „spořící taktiku“ a přesměrovat část svých aktuálních příjmů na vytváření vlastního doplňkového důchodu; v rámci klasifikace Světové banky je tato forma pojištění podobná třetímu pilíři.

• V obou případech je pojištění spravováno finančními institucemi, které jsou oprávněny provádět svoji činnost na základě zvláštní licence. Nejdůležitější podmínka je stanovena vládou, která rovněž reguluje i další elementy.

první druhý třetí

Slovinsko

133

1. pilíř

Schéma jednotného, standardního povinného sociálního pojištění, průběžně financovaného prostřednictvím příspěvků (15,50 % platí zaměstnanec a 8,85 % platí zaměstnavatel), týkající se ekonomicky aktivní populace (osob v pracovním poměru, osob samostatně výdělečně činných, zemědělců, osob pobírajících podporu v neza-městnanosti a některých dalších kategorií obyvatelstva). V některých případech se nabízí možnost dobrovolné afilace (pro studenty, osoby čerpající neplacenou dovolenou apod.). Povinné důchodové a invalidní pojištění je centrálně řízeno a spravováno Institutem pro důchodové a invalidní pojištění Republiky Slovinsko. 2. pilíř

Existují dva druhy doplňkového pojištění: povinné a dobrovolné.

Povinné doplňkové penzijní pojištění je určeno pro osoby vykonávající těžkou a zdraví škodlivou práci nebo osoby vykonávající takovou profesní činnost, kterou nelze úspěšně vykonávat po překročení určité věkové hranice. Seznam těchto profesí je stanoven vládou. Příspěvky (ve výši 0,53 %) platí zaměstnavatel.

Dobrovolné doplňkové penzijní pojištění představuje typ dlouhodobého spoření na osobní spořitelní účet. Do schématu dobrovolného doplňkového penzijního pojištění se mohou zapojit pouze osoby kryté povinným důchodovým a invalidním pojištěním (v rámci prvního pilíře). V rámci dobrovolného doplňkového pojištění je pojištěnec oprávněn pobírat zaměstnaneckou penzi. Dobrovolné doplňkové pojištění může mít dvojí formu: individuální (pojištěnec se do daného schématu může zapojit individuálně) nebo kolektivní (pojištěnec se do daného schématu může zapojit prostřednictvím svého zaměstnavatele, který částečně či plně financuje penzijní plán). Práva, podmínky a stejně tak i rozsah dobrovolného pojištění jsou stanoveny v penzijním plánu schvále-ném ministrem práce.) 3. pilíř

Schéma penzijního a invalidního pojištění, jehož základem jsou osobní důchodo-vé spořitelní účty. Pojištěnci mohou individuálně uzavírat pojistky s poskytovateli tohoto druhu pojištění. Třetí pilíř je založen na smluvním principu, na soukromé bázi.

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Povinné důchodové a invalidní pojištění je realizováno Institutem důchodového a invalidního pojištění (Zavod za pokojninsko i invalidsko zavarovanje Slovenije), který působí prostřednictvím regionálních celků a poboček a je samosprávně řízený zástupci odborových organizací, asociací zaměstnavatelů, důchodců a vlády. Odpovědnost za dohled nad fungováním tohoto institutu nese Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí.

Slovinsko

134

2. pilíř

Dobrovolné doplňkové penzijní pojištění je prováděno penzijními fondy, které mohou být právnickými subjekty - ať již v podobě společného penzijního fondu nebo penzijní společnosti.

3. pilíř

Osobní spořitelní účty jsou spravovány bankami a pojišťovnami.

3. Charakter nositelů pojištění

Profil Institutu důchodového a invalidního pojištění Republiky Slovinsko

Právní forma a organizace

Institut důchodového a invalidního pojištění Republiky Slovinsko (dále jen „Institut“) je nositelem a poskytovatelem povinného důchodového a invalidního pojištění a má právní status veřejné instituce. Institut je právnickým subjektem a má sídlo v Ljubljani.

Institut poskytuje jednotné povinné důchodové a invalidní pojištění v rámci celého území Republiky Slovinsko, a to prostřednictvím centrální kanceláře v Ljubljani, devíti regionálních celků a čtyř poboček. Institut je reprezentován osobou generálního ředitele a řízen Radou Institutu, která je složena z 27 členů (zástupců vlády Republiky Slovinsko, odborových organizací, zaměstnavatelů, zaměstnanců Institutu, důchodců a svazů invalidů).

Institut není součástí státní správy; představuje veřejnou instituci se specifickou působností řízenou Radou Institutu. Nese odpovědnost za zajištění implementace legislativy v oblasti důchodového a invalidního pojištění (první pilíř).

Působnost a úlohy, poskytování informací

a) Institut disponuje vlastním účtem, v rámci kterého jsou spravovány důchodové a invalidní pojistné fondy. Institut nese odpovědnost za vyplácení dávek a finančních závazků, které vyplývají z důchodového a invalidního pojištění a jsou nařízeny zákonem (důchodů, důchodových příspěvků, příspěvků vyplácených v rámci zdra-votního pojištění důchodců) a dosahují výše 98,7% z celkových výdajů Institutu za r. 2004.

b) Institut vede řízení a vydává rozhodnutí týkající se veškerých práv vyplývajících z důchodového a invalidního pojištění (včetně částky, odnětí a přerušení vyplácení dávek). V souladu se zákonem jsou rozhodnutí týkající se nároků oprávněných osob revidována také orgánem druhé instance, který působí v rámci Institutu.

Slovinsko

135

c) Institut vede záznamy o pojistném období pojištěnců a zaznamenává údaje o jejich příjmech na roční bázi. Institut poskytuje informace o právech pojištěnců prostřednictvím informačních materiálů (např. rozkládacích brožur), hromadných sdělovacích prostředků a vlastních webových stránek.

Financování

Institut je financován převážně prostřednictvím příspěvků ze strany pojištěnců, zaměstnavatelů a ze státního rozpočtu. V případě, že Institut nedisponuje dostatečným množstvím likvidních aktiv k tomu, aby splnil svoje závazky v oblasti výplaty důchodů či dalších finančních závazků a pokryl případné ztráty, jsou nezbytné finance poskytovány ze státního rozpočtu Republiky Slovinsko.

V rámci celkových výdajů za rok 2004 činily náklady na provoz Institutu 0,8 %.

Působnost v zahraničí

Institut není oprávněn působit v jiných zemích.

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Institut nese výhradní odpovědnost za vyplácení důchodových dávek získaných v rámci povinného důchodového a invalidního pojištění. Důchodové dávky se vyplácejí centralizovaně (prostřednictvím centrální kanceláře v Ljubljani).

Důchodové dávky jsou vypláceny jednou za měsíc.

Lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí týkajícího se nároku na důchodové dávky činí dva měsíce (počítáno ode dne, kdy Institut přijal od žadatele kompletní žádost). V případech, kdy Institut rozhoduje o nárocích vyplývajících z mezinárodních dohod, činí lhůta pro vydání rozhodnutí šest měsíců. Zákonem není stanoveno datum pro vyplácení důchodových dávek; na základě interních ustanovení je Institut vyplácí poslední pracovní den v měsíci za aktuální měsíc.

Důchodové dávky jsou vypláceny v národní měně, kterou je slovinský tolar.

Důchodové dávky jsou vypláceny platebním příkazem na bankovní účet, poštovní poukázkou (osobní doručení) a prostřednictvím kompetentní instituce poskytující důchodové pojištění (např. v Německu).

2. pilíř

• Zaměstnanecká penze se vyplácí pojištěnci v měsíčních dávkách od okamžiku, kdy mu je zaměstnanecká penze přiznána, do splnění podmínek nezbytných pro získání důchodových dávek v rámci povinného pojištění nebo

• snížená zaměstnanecká penze se vyplácí v měsíčních dávkách od okamžiku odchodu do důchodu v rámci povinného pojištění až do smrti pojištěnce.

Slovinsko

136

3. pilíř

Měsíční penzijní dávky jsou pojištěnci vypláceny od okamžiku odchodu do důchodu.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

1. pilíř

Odpovědnost za dohled nad fungováním jediného nositele pojištění v 1. pilíři

nese Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí.

2. a 3. pilíř

Na instituce, které spravují penzijní schémata v rámci 2. a 3. pilíře, dohlížejí Úřad pro trh s cennými papíry, Úřad pro dohled nad systémem pojištění, Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí a Daňová správa Republiky Slovinsko. Úřad pro trh s cennými papíry dohlíží na spravování společných penzijních fondů; Úřad pro dohled nad systémem pojištění kontroluje fungování penzijních společností; Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí provádí dohled nad implementací podmínek zákona o penzijním a invalidním pojištění s ohledem na penzijní schéma a nároky poskytované pojištěnci prostřednictvím účasti v dobrovolném doplňkovém pojištění podle jednotlivých schémat; daňová správa provádí dohled nad implementací podmínek s ohledem na daňová a další zvýhodnění.

Dohlížející orgány uvedené v předchozím odstavci provádějí dohled následujícím způsobem:

- sledováním, shromažďováním a ověřováním zpráv a hlášení ze strany penzijních fondů a provozovatelů společných penzijních fondů, kteří jsou povinni podávat kompetentnímu dohlížejícímu orgánu hlášení a informovat tyto orgány o specifických faktech a okolnostech v souladu s ustanoveními platného zákona či jiných předpisů;

- prováděním inspekcí týkajících se fungování organizací, na jejichž činnost dohlížejí.

Dohlížející orgány, jsou oprávněny bez jakéhokoliv omezení provádět kontrolu účetních knih, záznamů a dalších dokumentů, které se vztahují k výkonu činnosti penzijního fondu. Penzijní společnost a provozovatel společného penzijního fondu jsou povinni umožnit dohlížejícímu orgánu provést kontrolu a na požádání mu předat dokumenty vytištěné z počítače nebo kopie záznamů, ostatních účetních knih a dokumentů.

Úřad pro trh s cennými papíry a Úřad pro dohled nad systémem pojištění jsou oprávněny přijmout nezbytná opatření a jakákoliv dodatečná opatření za účelem eliminace přestupků, dočasně zakázat vedení penzijního fondu a odvolat povolení týkající se zapojení do činnosti v rámci doplňkového penzijního pojištění.

Slovinsko

137

6. Změny institucionální struktury

V r. 2000 byla uskutečněna významná důchodová reforma. Organizační struktura byla změněna na třípilířový systém:

1. pilíř

Povinné důchodové a invalidní pojištění (realizováno Institutem důchodového a invalidního pojištění)

2. pilíř

Dobrovolné doplňkové důchodové pojištění (prováděno penzijními fondy)

3. pilíř

Osobní spořitelní účty (spravovány bankami a pojišťovnami).

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

Institut nese výhradní odpovědnost za poskytování povinného důchodového a invalidního pojištění (první pilíř) v rámci Republiky Slovinsko. Práva vyplývající z povinného důchodového a invalidního pojištění jsou nepřenosná.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Systém neumožňuje vyvázat se z prvního pilíře nebo převádět důchodová práva mezi jednotlivými pilíři.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

Práva vyplývající z prvního pilíře Institut poskytuje na základě nařízení č. 1408/71. V rámci nařízení č. 1408/71 je zajištěn nárok na důchodové dávky, které pojištěnci náleží za období výdělečné činnosti v jiných členských státech Evropského společenství. Na základě počtu let výdělečné činnosti odpracované v jiných členských státech Evropského společenství Institut proporcionálně (poměrným výpočtem) stanoví nároky vyplývající z důchodového a invalidního pojištění.

Spojené království

138

Spojené království

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř

Státní příspěvkové schéma sociálního zabezpečení, které je povinné pro zaměstnané a OSVČ s příjmem nad určitý limit. Dobrovolně mohou do systému přispívat osoby, které nejsou zaměstnané z jiného důvodu, než je nemoc - např. studenti nebo osoby s příjmy nižšími, než je stanovený limit. Schéma je průběžně financované. Příspěvky z výdělků platí zaměstnanci a zaměstnavatelé. Státní schéma má dvě části (State Pensions, 2005): Státní důchod (State Pension) - pevná částka Doplňkový státní důchod (State Second Pension) - výše důchodu závisí na výši výdělků,

Pension Credit - zajišťuje minimální příjem pro osoby ve věku 60 a více let. Je také vyplácen osobám ve věku 65+, které si dokázaly uspořit na důchod určitou částku.

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata jsou hlavní formou soukromého penzijního pojištění v UK a jsou dobrovolně zakládána zaměstnavateli. Z těchto schémat jsou obvykle poskytovány penze i jednorázová vyrovnání. Je také běžné poskytovat pozůstalostní dávky. Může jít o schémata dávkově i příspěvkově definovaná. Zaměstnanecké schéma může být “nepříspěvkové”, což znamená, že do něj přispívá pouze zaměstnavatel nebo “příspěvkové”, což znamená, že do něj přispívají i zaměstnanci, kteří se schématu účastní. Zaměstnavatel rozhodne a stanoví při zakládání schématu, zda do něj účastníci musí přispívat a v jaké výši. Ke splnění daňových požadavků musí zaměstnavatelé přispívat do schématu. (Toto neplatí pro skupinové penzijní pojištění, přestože zaměstnavatel i tomto případě obvykle přispívá). V příspěvkově definovaném schématu (“příspěvkovém” i „nepříspěvkovém”) platí zaměstnavatel do schématu fixní procento výdělků nebo pevnou částku za každého zaměstnance, který se schématu účastní. V dávkově definovaném schématu musí zaměstnavatel vyrovnávat „saldo nákladů“. To znamená, že zaměstnavatel musí splatit jakýkoliv schodek, pokud není dostatek aktiv ve schématu k pokrytí závazků z něho vyplývajících. Hodnocení penzijních schémat pojistným matematikem musí probíhat v intervalech ne kratších než 3 roky.

3. pilíř

Osobní penze a podílnické penze (Stakeholder Pensions). Podílnické penze musí splňovat několik minimálních standardů stanovených vládou, aby zajistily spořitelům hodnotu, flexibilitu a jistotu. Mají především poskytnout možnost penzijního připojištění pro osoby s nižšími příjmy, které nemají přístup k zaměstnaneckým penzijním schématům. Poskytují také větší flexibilitu osobám, které mění zaměstnání, a zaměstnanci mohou zvýšit svůj důchodový příjem odkladem odchodu do důchodu a pozdějším výběrem penze.

2. Institucionální struktura

1. pilíř - státní schéma je spravováno Důchodovou službou (Pension Service) Ministerstva práce a důchodů. Příspěvky vybírá daňový úřad HM Revenue and Customs (HMRC, původně Inland Revenue)

2. pilíř - spravován zaměstnavateli

3. pilíř - individuálně, obvykle přes pojišťovací společnost

Spojené království

139

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř Státní důchodové schéma je spravováno Důchodovou službou, která je výkonným orgánem Ministerstva práce a důchodů. Příspěvky na národní pojištění vybírá HMRC. HMRC spravuje Fond národního pojištění, ze kterého jsou financovány dávky národního pojištění.

Důchodová služba (podle Pension Service Annual Report, 2005)

Úkoly instituce

K hlavním úkolům Důchodové služby patří:

• posuzování žádostí a rozhodování o výši státního důchodu a důchodového kreditu,

• výplata důchodových dávek,

• poskytování informací pro pojištěnce, nově zahrnuje také projekci výše důchodů pro jednotlivé pojištěnce,

• spolupráce s ostatními lokálními organizacemi k zajištění doručení služeb.

Organizační struktura

Správní rada Důchodové služby má spolu s výkonným ředitelem rozhodovací roli. Je zodpovědná za formu, výkonnost a dodávku služeb důchodcům. Správní rada je složena z deseti ředitelů, z toho tři jsou neexekutivní nezávislí členové rady.

Důchodová služba má síť lokálních důchodových center.

Financování

Čisté operační náklady v daňovém období 2004/05 činily 830,6 miliónů liber (2003/04 - 760,8 miliónů).

Důchodová služba je příspěvkový výkonný orgán Ministerstva práce a důchodů a jako takový spadá pod výdajovou kontrolu Parlamentu.

Za Fond národního pojištění odpovídá HMRC. Nicméně příspěvkové dávky financované z Fondu spravuje Ministerstvo práce a důchodů a správa těchto dávek znamená náklady pro Důchodovou službu. HMRC platí Důchodové službě náhradu za tyto náklady.

Přeplatek důchodů

Přeplatky důchodů mohou být žádány nazpět, v závislosti na podmínkách.

Spojené království

140

Přezkum rozhodnutí17

Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím o dávkách, může požádat Důchodovou službu o vysvětlení obvykle do jednoho měsíce od data doručení rozhodnutí. Pokud není ani pak spokojen s rozhodnutím, může se ve většině případů odvolat u nezávislého soudu.

Informace

Detailní informace o příspěvcích a vyplacených dávkách jsou shromážděny v centrálním registru.

Osoby žijící v UK, kterým zbývá více než 10 dní do dosažení důchodového věku, mohou požádat o projekci výše důchodu ze státního pilíře. Projekce obsahuje výši státního důchodu, na kterou byl doposud získán nárok, a současnou hodnotu předpokládané výše státního důchodu při dosažení důchodového věku. Projekce je dostupná on-line, dále o ní lze zažádat rovněž telefonicky nebo zasláním vyplněného formuláře poštou. Dalším nástrojem ke zvýšení informovanosti občanů o jejich důchodových nárocích je kombinovaná projekce důchodu. Tato služba poskytuje souhrnnou informaci o výši důchodu ze státního schématu a penze ze zaměstna-neckých schémat je poskytována na základě dohody mezi zaměstnavateli a Důchodovou službou.

Součástí Důchodové služby je i Sledovací služba (Pension Tracing Service), která usnadňuje občanům získávání informací o důchodových nárocích ze zaměstna-neckých a soukromých schémat.

V rámci programu „Informovaná volba“ (Simplicity, security…, 2004) se počítá také se zřízením webového „důchodového plánovače“, který umožní občanům vidět projekci důchodových nároků ze státních i soukromých zdrojů, rozdíl v předpokládané a očekávané (chtěné) výši důchodu apod.

Možnost působit v zahraničí

Starobní důchody mohou být vypláceny do ostatních zemí.

4. Výplata důchodových dávek

Státní důchody jsou vypláceny Důchodovou službou obvykle měsíčně. Důchodová služba dosahuje stanoveného cíle, kdy 85 % klientů využívá možnosti obdržet dávky prostřednictvím přímé platby na účet v bance, spořitelně nebo poště. Menšina klientů využívá původního systému šeků (Pension Service Annual Report 2005)

Zaměstnanecké a soukromé penze jsou obvykle vypláceny přímo na bankovní účty.

17 Týká se všech dávek, o nichž rozhoduje Ministerstvo práce a důchodů, tj. nejen důchodů.

Spojené království

141

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

2. pilíř

Prodlužující se střední délka života znamená značné výzvy pro soukromé penzijní pojištění. Jedním z hlavních prvků zákona o penzích z roku 2004 je založení Penzijního ochranného fondu (Pension Protection Fund) k zajištění vyšší bezpečnosti účastníků zaměstnaneckých penzijních schémat. Penzijní ochranný fond začal fungovat v dubnu 2005 a vyplácet kompenzace (do určité výše) účastníkům dávkově definova-ných schémat v případě, že se zaměstnavatel stane insolventním nebo není ve schématu dostatek finančních fondů. Vláda také zavedla Schéma finanční podpory (Financial Assistance Schneme FAS) s fondy ve výši 400 miliónů liber. FAS navýší důchody do výše přibližně 80 % základních penzijních nároků těm účastníkům, kterým chybí do dosažení důchodového věku méně než tři roky.

V dubnu 2005 byla dále založena nová instituce Regulátor penzí (Pensions Regulator), jde o formálně nezávislou instituci, která je zodpovědná za regulaci zaměstnaneckých penzijních schémat. Regulátor přijal proaktivní přístup ke zprone-věře, špatné správě a nedostatečnému financování. Regulátor má právo uvalit civilní pokuty a tam, kde je to vhodné, podat žalobu na odpovědné osoby. Plní také funkci poskytovatele informací, vzdělávání a asistence daným kategoriím lidí, kteří jsou zapojeni do správy, poradenství a fungování určitých schémat.

6. Změny institucionální struktury

Poslední reformy důchodového systému zahrnují především změny parametrů státního systému, ale došlo i k některým změnám v institucionální struktuře, a to především oblasti kontroly činnosti nositelů pojištění ve druhém a třetím pilíři. Hlavní úpravy zahrnují:

zjednodušení daňového systému - snížení počtu daňových režimů z osmi na jeden,

zjednodušení a zvýšená bezpečnost regulace,

založen Pension Protection Fund, Financial Assistance Scheme a Pensions Regulator (viz podkapitola 5),

zajištění přístupu k osobním informacím o budoucí výši důchodu,

pomoc lidem zůstat v práci, dokud se sami nerozhodnou pro odchod do důchodu:

• zvýšení nejnižšího věku, od kterého může být vyplácen zaměstnanecký důchod z 50 na 55 let od roku 2010,

• flexibilní daňová pravidla,

• boj s věkovou diskriminací,

• výhodnější podmínky odkladu odchodu do důchodu,

• sjednocení státního důchodového věku na 65 let (v období 2010-2020).

Spojené království

142

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

2. pilíř

Tam, kde zaměstnanci mají nebo by měli přístup k zaměstnaneckému schématu, neměli by ztratit svá penzijní práva při převzetí podniku jiným majitelem. Noví zaměstnavatelé musí nabídnout zaměstnancům členství v dávkově definovaném schématu, které splňuje předepsaný standard, příspěvkově definovaném schématu nebo schématu podílnické penze. Pokud je nabízené schéma příspěvkově definované nebo jde o podílnické schéma, musí zaměstnavatel do určité stanovené výše (bude stanoveno na 6 %) také přispívat do zaměstnaneckého schématu.

Při změně zaměstnání musí zaměstnanecké schéma poskytnout účastníkovi aktuální výpis hodnoty penzijních práv. Účastník může požádat o převedení částky ve prospěch nového zaměstnaneckého, podílnického nebo osobního penzijního schématu. Způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv je upraven zákonem. Přenos penzijních práv je možný za předpokladu, že nové schéma tento přenos akceptuje. Druhou možností je zachování nabytých penzijních práv v původním schématu (Occupational Pensions, 2005).

Výplata kapitálu při odchodu není možná.

Většina schémat v soukromém sektoru neuplatňuje žádnou čekací dobu potřebnou k tomu, aby se pracovník stal účastníkem schématu, nebo uplatňuje čekací dobu 1 rok či méně. Ve veřejném sektoru se čekací doba neuplatňuje. V soukromém sektoru stanoví většina schémat minimální věk pro účast. Ten bývá nižší než 21 let. Velice málo schémat stanoví minimální věk výše než na 25 let. Zákon stanoví maximální dobu povinného pojištění na 2 roky, v praxi takovou dobu uplatňuje většina schémat. Nová legislativa povinnou dobu pojištění zkracuje na 3 měsíce. „Odložená důchodová práva“ jsou navyšována podle cenového indexu, který je omezen stropem 5 % ročně.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

1. pilíř

Přenos důchodových práv mezi prvním a dalšími pilíři důchodového systému není možný. Pojištěnci se však mohou vyvázat ze schématu State Second Pension.

Contracting out a in (podle Contracting-out Pensions, 2005)

Ze schématu State Second Pension je možné se vyvázat a zapojit se do tzv. contracted-out zaměstnaneckého schématu nebo contracted-out schématu osobních penzí (včetně podílnických penzí), které nabízejí banky, stavební spořitelny a pojišťovny. V případě, že se pojištěnec vyváže z State Second Pension, platí on i jeho zaměstnavatel nižší pojistné na národní pojištění. Vyvázáním není dotčen nárok na základní státní důchod ani důchodové nároky nabyté ve schématu State Second Pension před vyvázáním. Důchod je pak vyplácen jak od státu, tak z contracted-out schématu.

Spojené království

143

Do schématu State Second Pension se lze vrátit tím, že pojištěnec opustí contracted-out zaměstnanecké schéma - datem opuštění schématu se pojištěnec vrací do State Second Pension - nebo schéma osobní penze - v tomto případě má možnost vrátit se do State Second Pension od počátku daňového roku nebo následujícího daňového roku.

2. pilíř

Při změně zaměstnání musí zaměstnanecké schéma poskytnout účastníkovi aktuální výpis hodnoty penzijních práv. Účastník může požádat o výplatu jednorázové částky ve prospěch nového zaměstnaneckého, podílnického nebo osobního penzijního schématu. Přenos penzijních práv je možný za předpokladu, že nové schéma tento přenos akceptuje. Druhou možností je zachování nabytých penzijních práv v původním schématu.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

Směrnice 1408/71 pokrývá státní důchodové systémy. Obecně nejsou důcho-dové nároky přenášeny, sledují se důchodová pravidla stanovená směrnicí. Jedinou situací, kdy by nebyl vyplacen důchod, je, že by doba pojištění pro základní státní důchod byla kratší než jeden rok a pak by byl nárok přenesen podle článku 48 Směrnice 1408/71.

Důchodové nároky ze státního důchodového schématu nejsou přenášeny ani do států vně EU. Při dosažení důchodového věku (v současné době 60 let ženy, 65 muži) může být žádost na státní důchod podána odkudkoliv na světě. Pokud jsou splněny podmínky nároku, bude státní důchod vyplacen bez ohledu na místo bydliště.

2. pilíř

Protože příspěvky do schémat druhého a třetího pilíře jsou daňově zvýhodněny, musí mít přenosy v rámci EU i mimo něj daňové povolení. UK nedávno zavedlo zjednodušený daňový režim pro přeshraniční aktivity.

Přenos v rámci EU může být podle nových daňových pravidel proveden, pokud je zahraniční schéma daňově uznávané a regulované penzijní schéma. Transfery z UK do EU mohou být zpoplatněny, pokud příslušný jednotlivec nashromáždil penzijní dávky nad výší celoživotní dávky (1,5 m liber).

Jedinečnou vlastností důchodového systému UK je, že se jednotlivci mohou vyvázat ze State Second Pension, pokud budou pokryti zaměstnaneckým schématem, které mu poskytne alespoň stejnou úroveň dávek. Protože tato vyvázaná práva nahrazují státní schéma, Ministerstvo práce a důchodů (DWP) spojuje jejich přenos do zahraničí s dalšími podmínkami. Jde o tyto podmínky:

Spojené království

144

a) písemný souhlas účastníka,

b) správce přenášeného schématu podnikl přiměřené kroky k tomu, aby se ubezpečil, že v případě, že přijímací schéma je zaměstnanecké schéma, je účastník v zaměst-nání, na které se toto schéma vztahuje,

c) účastník písemně potvrdil, že akceptuje, že přijímací schéma nemusí být regulo-váno právem UK, a tedy v přijímacím schématu nemusí existovat povinnost poskytnout jakoukoliv danou hodnotu dávek jako náhradu za přenesenou částku,

d) správce přenášeného schématu podnikl přiměřené kroky k tomu, aby se ubezpečil, že účastník obdržel výpis z přijímacího schématu, který ukazuje dávky, jež budou poskytnuty za převedenou platbu a jakékoliv podmínky, za nichž budou potvrzeny nebo odepřeny,

e) tam, kde přenos zahrnuje garantovanou minimální platbu nebo chráněná práva, je část přenosu ve výši minimálně odpovídající hotovostnímu ekvivalentu garantova-ného minima/ chráněných práv.

Pokud přenos zaměstnaneckého schématu nezahrnuje contacted-out práva, musí být převádějící schéma povoleno HMRC a přijímací schéma musí splňovat podmínky HMRC.

Pokud přenos splňuje podmínky HMRC a DWP, převede penzijní schéma hotovostní částku, která odpovídá hodnotě důchodových práv, do nového schématu.

Přenos důchodových práv euroúředníků

Vláda UK nedávno souhlasila s povolením přenosu státních důchodových práv do

důchodového schématu Evropského společenství pro úředníky, kteří vstoupí do služeb institucí Společenství.

Švédsko

145

Švédsko

1. Uspořádání důchodového systému

1. pilíř

Od roku 1999 je povinný státní pilíř důchodového systému založen na individuálních účtech a má dvě části:

1) průběžně financované schéma důchodů odvozených od příjmů (NDC systém), pojištěnci odvádějí do tohoto schématu pojistné ve výši 16 % vyměřovacího základu (tzv. důchodovatelného příjmu)

2) fondové tzv. pojistné důchodové schéma, pojištěnci odvádějí do toho schématu pojistné ve výši 2,5 % důchodovatelného příjmu

V rámci poreformních přechodných opatření existuje stále ještě také tzv. doplňkový důchod, který nahradil důchodové dávky z původního důchodového systému.

Zaručený důchod zajišťuje minimální úroveň důchodu pro osoby s nízkými příjmy nebo bez příjmů. Je financován ze všeobecných daňových příjmů, nárok na něj je vázán na získání potřebné doby trvalého pobytu ve Švédsku.18

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata. Obecně jsou zaměstnanecká penzijní schémata založena na kolektivních smlouvách, které jsou výsledkem vyjednávání na celostátní úrovni mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tato schémata musí být implementována všemi zaměstnavateli, na které se smlouva vztahuje. Pro zaměstnance je účast ve schématu povinná. Tato důchodová schémata jsou doplňková ke státnímu a pokrývají kolem 90 % pracovní síly.

Mezi hlavní zaměstnanecká penzijní schémata patří penzijní plány ITP (ITPK), SAF-LO, PA 03 a PFA.

Zaměstnanci soukromého sektoru ITP plán pokrývá zaměstnance v soukromém sektoru průmyslu a služeb. Byl založen

kolektivní smlouvou mezi konfederací švédských podniků (Svenskt Näringsliv, původně SAF) a federací zaměstnanců v průmyslu a službách (PTK). ITPK je doplňkovým plánem k ITP. SAF-LO plán pokrývá zaměstnance pracující v sektoru LO (sektor švédské konfederace

odborových svazů), tj. námezdní pracovníky. Tento penzijní plán byl založen kolektivní smlouvou mezi SAF a konfederací odborových svazů LO. Alternativy k plánům ITP: Podniky, které nejsou členy konfederace švédských podniků

a nemají smlouvy s odbory, si mohou zvolit a založit jiné penzijní plány. Státní zaměstnanci

Na většinu státních zaměstnanců narozených po roce 1942 se vztahuje penzijní plán PA 03. Zaměstnanci regionální správy

Zaměstnanci regionální správy jsou pokryti plánem PFA.

3. pilíř Daňově zvýhodněné soukromé penzijní úspory ve formě penzijního pojištění nebo osobního penzijního spořícího účtu.

18 Pro osoby, které nezískají nárok na dostatečně vysoký zaručený důchod, existuje dávka ekonomické

podpory ve stáří. Dále může být důchodcům s vysokými náklady na bydlení přiznán příspěvek na bydlení, příjmově testovaná dávka.

Švédsko

146

2. Institucionální struktura

1. pilíř

Schéma důchodů odvozených od příjmů

Výplata dávek, evidence dat

Základní institucí, která spravuje schéma důchodů odvozených od příjmů, je Správa sociálního pojištění (Försäkringskassan). Správa sociálního pojištění rozhoduje o důchodovatelných částkách (důchodová práva za nepříspěvkové doby), důchodových dávkách, vyplácí důchody, je zodpovědná za vedení statistiky celého veřejného systému a monitoring jeho výkonu. Plní také další úkoly v rámci pojistného důchodo-vého schématu (viz níže).

Výběr pojistného

Pojistné na důchodové pojištění (do schématu důchodů odvozených od příjmů i do pojistného důchodového schématu) vybírá Daňový úřad. Daňový úřad také vypočítává a rozhoduje o důchodovatelných příjmech, tj. příjmech, ze kterých vznikají důchodové nároky.

Pojištěnci platí pojistné do důchodového systému ve výši 7 % hrubého příjmu do výše 8,07 násobku příjmové základní částky.19 Tento všeobecný důchodový příspěvek snižuje důchodovatelný příjem na 93 % hrubého příjmu. Zaměstnavatelé platí pojistné na starobní důchod ve výši 10,21 % mzdy do výše 8,07násobku základní příjmové částky. Z příjmů nad tímto limitem odvádí zaměstnavatel daň 10,21 %. Tato daň je odváděna do státního rozpočtu. U příjemců dávek sociálního pojištění odvozeného od příjmů nebo dávek pojištění v nezaměstnanosti je ekvivalent příspěvku zaměstnavatele hrazen ze státního rozpočtu. Naopak u osob, kterým byl přiznán důchodový kredit, platí vláda příspěvek v celé výši 18,5 % z důchodovatelné částky. Tyto platby vlád jsou financovány ze všeobecných daňových příjmů.

Příspěvky do PAYG systému jsou uloženy ve čtyřech nárazníkových fondech: prvním, druhém, třetím a čtvrtém národním důchodovém fondu. Každý fond obdrží čtvrtinu příspěvků a financuje čtvrtinu výdajů na důchody. V principu jsou peníze uložené do fondů v jednom měsíci použity k financování výdajů na důchody v témže měsíci.

Pojistné důchodové schéma

Správa pojistného důchodového schématu je založena na existenci zúčtovacího střediska (clearinghouse), kterým je Úřad pojistných důchodů (PPM). PPM funguje jako trh fondů, kde PPM investuje peníze do fondů zvolených pojištěnci. Hlavním znakem správy investic je komputerizovaný PPM systém správy účtů, který spravuje všechny transakce na více než 5 milionech účtů - změny fondů, investice nových peněz a výplatu důchodů. Je to jeden z nejrozsáhlejších počítačových systémů investičního pojištění a dokáže zvládnout až 700 000 změn fondů denně.

19 Základní příjmová částka pro rok 2005 je 43 300 SEK a je přizpůsobována růstu příjmového indexu, tj.

vývoji průměrného příjmu.

Švédsko

147

Zaplacené pojistné na důchodové pojištění v rámci schématu pojistného důcho-du je investováno PPM do aktiv (na účet Úřadu pro veřejný dluh), která nesou výnos do doby, něž je vyměřena daň. Až po té PPM ví, jaký je důchodový kredit dosažený každým pojištěncem. Když je tato částka stanovena, PPM nakoupí podíly ve fondech zvolených pojištěnci. Příspěvky pojištěnců, kteří si sami nevyberou fond, jsou investovány do Sedmého národního penzijního fondu. Když má být vyplacen důchod, prodá PPM podíly ve fondech a výtěžky jsou pak vypláceny jako důchod.

Na konci roku 2003 zahrnovalo pojistné důchodové schéma 664 fondů spravovaných 87 různými správci fondů.

Institucionální uspořádání pojistného důchodového schématu

Zdroj: podle Palmer, str. 36

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata jsou vyjednávána mezi partnery na trhu práce. Schémata jsou financována příspěvky zaměstnavatelů, správa penzijního pojištění je obvykle převedena na externího správce (pojišťovnu).

Úřad finančního dohledu

Správa sociálního pojištění • převod informací do PPM • koordinuje informování

veřejnosti • monitoruje PPM

Fondy

Nezávislí autoři

PPM • vede individuální účty • registruje rozhodnutí

pojištěnců o volbě fondu • nakupuje agregátní podíly

ve fondech • poskytuje pojištění

Veřejný fond - Sedmý národní penzijní fond

Klienti

Zaměstnavatel a OSVČ

Daňový úřad • vybírá pojistné • vypočítává individuální

výdělky • poskytuje informace

Správě sociálního pojištění

Místní úřady sociálního pojištění

Státní pokladna - prozatímní fond (Úřad pro veřejný dluh) • předběžná

investice příspěvků

• převod kapitálu do fondů

Švédsko

148

3. Charakter nositelů pojištění

1. pilíř Správa sociálního pojištění

Organizační struktura

1. ledna 2005 nahradila nová integrovaná vládní instituce 21 regionálních úřadů sociálního pojištění a Národní radu sociálního pojištění. Posledních 50 let byly regionální úřady sociálního pojištění nezávislými právními jednotkami, na které se vztahovala veřejná legislativa a na které dohlížela Rada národního sociálního pojištění. Samosprávní (autonomní) rada ředitelů vedla každý úřad zodpovědný za činnosti na regionální úrovni. Nově je správa sociálního pojištění svěřena jedné instituci - Správě sociálního pojištění. Správa sociálního pojištění je složena z centrály a regionálních poboček, kterých je 240. Cílem vlády je docílit novým institucionálním uspořádáním správy sociálního pojištění průhlednější řízení, jednotnější aplikaci legislativy a vyšší míru veřejné kontroly.

Správa sociálního zabezpečení má zhruba 16 000 zaměstnanců.

Organizační struktura Správy sociálního pojištění

Financování

Reformovaný systém starobních důchodů je financován příspěvky zaměstnava-telů, OSVČ, státu a pojištěnci. Sazba pojistného je pevně stanovena, naopak výše vyplácených důchodů je přizpůsobována výši finančních zdrojů (k indexaci důchodů a tzv. automatickému vyrovnávacímu mechanismu viz např. Pollnerová, 2002). Pro jiné typy pojištění jsou naopak, pokud je to nutné, příspěvky přizpůsobovány vývoji veřejných výdajů. Navíc podíl fondů alokovaných do různých oblastí pojištění se může lišit.

Řídící rada

Kancelář vnitřního auditu

Generální ředitel

Veřejný komisař

Jednotky zaměstnanců

Divize pojištění

Divize produktů

Divize rozvoje Společné oddělení služeb

Regiony Delegace sociálního

pojištění

Švédsko

149

Všeobecný důchodový příspěvek jde celý do Národního fondu důchodového pojištění. Příspěvky na starobní důchod, placené zaměstnavateli, jsou rozděleny mezi Národní penzijní fond a schéma pojistného důchodu. Důchod odvozený od příjmů a doplňkový důchod jsou financovány z Národního fondu penzijního pojištění. Národní fondy důchodového pojištění také platí vládě platby za administrativní náklady spojené se schématem důchodů odvozených od příjmů.

Náklady na správu důchodů odvozených od příjmů jsou odečítány ročně ze zůstatků na individuálních důchodových účtech, stejným procentem pro všechny pojištěnce. Výše tohoto procenta je stanovena faktorem administrativních nákladů. Aby se předešlo disproporčně vysokým nákladům mladých generací v době, kdy se postupně ruší původní systém důchodů ATP, je odečet administrativních nákladů zaváděn postupně. V roce 2004 bylo 66 % administrativních nákladů financováno odečtem z důchodových zůstatků a zbytek z existujícího kapitálu ve fondu. Podíl nákladů financovaný odečtem poroste ročně o dva procentní body.

Náklady na správu důchodového systému výrazně vzrostly, mezi roky 1999 a 2004 z 1,1 miliard SEK na 3,0 miliard SEK. Z celkových nákladů v roce 2004 připadalo na organizace nyní spadající pod Správu sociálního pojištění 0,9 miliard SEK. Redukce nákladů na poskytování důchodů je jedním z hlavních úkolů Správy sociálního pojištění na následující roky (Swedish Social Insurance Agency, 2005).

Národní fond důchodového pojištění (Första AP-fonden)

Národní fond důchodového pojištění je vládním orgánem, který je ovšem poměrně nezávislý. Jeho činnost je regulována pouze zákony, nikoliv směrnicemi. Fond má vlastní Řídící radu jmenovanou švédskou vládou a vlastní externí auditory. Na příkaz vlády jsou fondy překontrolovány a hodnoceny jednou ročně, výsledky hodno-cení jsou oznamovány švédskému Parlamentu.

Úřad pojistných důchodů (PPM)

Úkoly instituce

Jednou z úloh PPM je správa schématu pojistných důchodů zdravým nákladově efektivním způsobem. PPM především:

uzavírá smlouvy s participujícími fondy,

provádí (úhrnné) transakce s participujícími fondy,

sbírá a zpřístupňuje informaci o hodnotách podílů ve fondech na denní bázi,

spravuje individuální účty,

poskytuje pojistné produkty určené v zákoně.

Organizační struktura

Za správu PPM je zodpovědná správní rada, jmenovaná švédskou vládou. Za každodenní činnost úřadu je zodpovědný generální ředitel, který je rovněž jmenován vládou. Úřad má přibližně 200 zaměstnanců.

Švédsko

150

Financování

Náklady na správu pojistných důchodů jsou každoročně odečítány z kapitálu na účtech pojištěnců. V tomto případě se ovšem odečítají tyto náklady z účtů i v době, kdy účastník začne pobírat důchod. V roce 2004 byl odpočet na administrativní náklady PPM 0,27 %. Tento odečet nezahrnuje náklady na správu fondů, které místo toho snižují hodnotu podílů ve fondu. Průměrný odečet za správu fondů byl v roce 2004 0,42 %. Celkem tedy činila v roce 2004 srážka za náklady ve schématu pojistných důchodů 0,69 %.

Úřad může vybrat roční poplatky ve výši odpovídající 0,3 % úhrnu zůstatků na účtech pojištěnců. Toto omezení zabraňuje nepřiměřeně vysokým nákladům na zřízení PPM v době, kdy je kapitál pojistného důchodu omezený. Procento poplatku se bude postupně snižovat.

Během počátečního zaváděcího období až do konce roku 2017 bude úřad financován kombinací poplatků vybraných z individuálních účtů a úročených dočasných úvěrů pro potřeby provozního kapitálu, stejně jako půjčkami v rámci úvěrových limitů u Úřadu pro veřejný dluh. Tyto půjčky budou splaceny postupně v několika etapách. Průměrné roční náklady PPM činí 60 SEK na jednoho pojištěnce.

Fondy

Všechny fondy registrované Úřadem finančního dohledu, které splňují požadav-ky směrnice EU UCITS (Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities) se mohou účastnit schématu pojistného důchodu. Tato účast je regulována kooperační smlouvou mezi různými správci fondů a PPM.

Informace pro pojištěnce v rámci 1. pilíře

Každý rok obdrží všechny osoby, které získaly důchodová práva, společný výpis z místního úřadu sociálního pojištění a PPM, který zahrnuje osobní informace o jejich budoucím důchodu z veřejného schématu (tzv. „oranžovou obálku“). Výpis zahrnuje informaci o výši doposud získaných důchodových práv, prognózu výše důchodu a informaci o všech změnách v hodnotě fondů. Existuje také webová stránka o důchodech, kde mohou pojištěnci získat kombinovaný výpočet svého důchodu z 1. a 2. pilíře.

Přezkum rozhodnutí v rámci 1. pilíře

Pokud není fyzická osoba spokojena s rozhodnutím úřadů sociálního pojištění, může zažádat o znovuposouzení rozhodnutí nebo podat proti rozhodnutí žalobu k soudu. Úřady sociálního pojištění a PPM jsou povinny přezkoumat rozhodnutí o důcho-dových právech a výši pojistného důchodu. Pokud se stížnost týká důchodovatelného příjmu, musí rozhodnutí přezkoumat také Daňový úřad. Místní správní soud zkoumá žaloby, ale pouze poté, co úřady sociálního pojištění a PPM přezkoumaly svá rozhod-nutí. Dalším soudem je správní odvolací soud. V případě změn, například ve vyměřeném příjmu nebo důchodovatelném příjmu, jsou rozhodnutí o důchodových právech automaticky přizpůsobena.

Švédsko

151

2. pilíř Zaměstnanecké penze jsou zajišťovány formou (Guldberg, 2001):

životního pojištění (zaměstnanecké penzijní pojištění) - převod plnění závaz-ku zaměstnavatele na životní pojišťovnu, hlavní pojišťovnou je Alecta

životního pojištění (vzájemný pojišťovací spolek) - převod plnění závazku na vzájemný pojišťovací spolek,

tvorba penzijních rezerv (FPG/PRI) - umístění prostředků zaměstnavatelem na účet v rozvaze, obvykle odpovídá výši závazků, poskytování penze musí být zajištěno penzijní garancí ve formě úvěrového pojištění, státní nebo komunální garance, zaměstnavatel je vždy zodpovědný za poskytování penzijních dávek,

penzijní nadace - založena zaměstnavatelem s jediným účelem, kterým je poskyto-vání penzí, zaměstnavatel umisťuje prostředky do nadace pro budoucí výplaty penzí, odpovědnost za závazky zůstává na zaměstnavateli.

Financování

Správcům platí zaměstnavatelé poplatky, u příspěvkově definovaných schémat se poplatky pohybují v rozmezí 2 až 5 % mezd. Poplatky jsou často vyšší a pojistně-matematicky stanovené u dávkově definovaných schémat.

Institucionální struktura některých konkrétních zaměstnaneckých schémat (Complementary and private…, 2003):

SAF-LO

Příspěvkově definovaný plán, zaměstnavatel platí na zaměstnanecké penzijní pojištění 3,5 % platu zaměstnance. Pojištění se uskutečňuje prostřednictvím uzavření smlouvy s pojišťovnou, kterou si sám vybere účastník plánu SAF-LO. Zvolená pojišťovna spravuje aktiva zaměstnaneckého penzijního plánu. Účastníci plánu musí informovat Fora (oddělená a samostatná instituce založená a spravovaná SAF a LO) o pojišťovně, kterou si vybrali. Fora poté uzavře pojistné smlouvy se zaměstnavateli, vybírá a distribuuje příspěvky a platí za pojišťovnu dávky důchodcům. SAF-LO musí poskytovat účastníkům jednou ročně informaci o výši jejich aktiv a správních poplatcích účtovaných danými pojišťovnami.

ITP

Dávkově definovaný plán, který byl založen kolektivní smlouvou mezi konfede-rací švédských podniků (Svenskt Näringsliv, původně SAF) a federací zaměstnanců v průmyslu a službách (PTK). Implementace ITP je prováděna jednotlivými zaměstna-vateli a může mít formu:

Pojistných smluv s pojišťovnou Alecta. Alecta spravuje aktiva, výběr příspěvků i výplatu dávek.

Vytvářením penzijních rezerv. V tomto případě se zaměstnavatel musí registrovat u PRI (Pension Registration Institute), organizace založené a spravované SAF a PTK. PRI vypočítává penzijní závazky a rezervy, které musí

Švédsko

152

být uvolněny, a provádí správu dávek. Platí dávky důchodcům a je remundo-vána zaměstnavateli.

Založením penzijní nadace (nezávislé právní entity oddělené od sponzorujícího zaměstnavatele). Nadace spravuje aktiva. Dávky vyplácí zaměstnavatel a je refundován nadací.

Účastníkům, kteří se připojí k plánu, posílá Alecta dávkový výpis. Výpis obsahu-je mimo jiné i informaci o odhadované výši starobních, invalidních a pozůstalostních dávek. Nový výpis je zaslán účastníkovi plánu, když se změní jeho situace (např. při změně zaměstnání nebo platu).

ITPK

Je příspěvkově definovaný plán, doplňkový k ITP. Pojištění je prováděno přes Alectu (implicitní volba) nebo jinou pojišťovnu, kterou si vybere účastník plánu. Pojišťovna provádí výběr příspěvků a výplatu dávek. Aktiva spravuje Alecta. Pokud si účastník vybral jinou pojišťovnu, může svěřit správu aktiv této pojišťovně nebo může investovat svá aktiva do investičního pojistného fondu. Každá pojišťovna musí informovat účastníky plánu jednou ročně o jejich celkových aktivech.

3. pilíř

Existují různé formy soukromého spoření na stáří a podmínky spoření a výplaty penze se liší podle typu smlouvy. Jednotlivci si mohou sami zvolit, jak budou jejich fondy investovány, na druhé straně možnosti přenosu prostředků mezi jednotlivými správci jsou omezeny. Smlouvy o budoucí výplatě penzí mohou být uzavřeny s pojišťovnami, bankami nebo přímo na trzích cenných papírů. Spoření může být uskutečňováno formou tradičního životního pojištění, životního pojištění vázaného na investiční fondy nebo prostřednictvím tzv. individuálního penziního účtu (Private pension savings, 2006):

Tradiční životní pojištění je forma pojištění, při kterém správce provádí investice a garantuje určitý procentní růst. V případě příznivého vývoje vzniká přebytek, který při splátce tvoří dividendy. Vklady je možné provádět měsíčně nebo jednorázově.

Životní pojištění vázané na investiční fondy - pojistné úspory jsou investovány do fondů. Vývoj zvolených fondů určuje růst penzijních úspor. Obvykle existuje možnost širokého výběru fondů: úrokových fondů, dluhopisných fondů, smíšených fondů, indexových fondů a investičních fondů. Změna fondu může být obvykle prove-dena jak v období pojištění, tak ve fázi výplaty penzí. Vklady je možné provádět měsíčně nebo jednorázově.

Individuální penzijní spoření (IP/IPS) představuje penzijní úspory, které nemají prvek pojištění a jsou poskytovány bankami. Osoby si mohou zvolit, zda peníze mají být spravovány v několika fondech nebo uloženy na spořícím účtu a vynášet úrok (běžný vklad). Výplaty jsou prováděny po dobu stanoveného počtu let.

Švédsko

153

4. Výplata důchodových dávek

1. pilíř

Věk odchodu do důchodu je flexibilní, minimálně 61 let. Pojištěnci si musí sami zažádat o přiznání důchodu.

V prvním pilíři systému vyplácí:

1) Úřad sociálního pojištění důchody ze schématu důchodů odvozených od příjmů, zaručené důchody a další dávky sociálního zabezpečení pro seniory.

2) PPM důchody z pojistného důchodového schématu.

Obecně platí, že důchody jsou vypláceny jednou měsíčně. Jsou vypláceny 18. dne každého měsíce osobám narozeným mezi 1. až 15. dnem každého měsíce poté, co Úřad sociálního pojištění odečte daně. Ostatním je vyplacen důchod 19. dne v měsíci. V případech, kdy je důchod nižší než 2 400 SEK měsíčně, je důchod vyplacen jednou nebo dvakrát ročně.

Důchodce svěřený do péče instituce na náklady státu je povinen platit své životní náklady. Ty jsou odečítány z jeho čistého důchodu. Odečet je prováděn za každý den, kdy je důchodce ve vazbě, uvězněn nebo držen v nápravném zařízení, pod dohledem, který vyžaduje speciální péči nebo ústavní bydlení. Zahrnuta jsou pouze ta období, za která platí náklady stát. Odpočet činí 80 SEK za den, nemůže však přesáhnout 1/3 čistého měsíčního důchodu vyděleného 30. Pokud je osoba vzata do vazby nebo propuštěna z nápravného systému, je to automaticky oznámeno Úřadu sociálního pojištění.

Běžnou metodou vyplacení důchodu je převod na účet poživatele důchodu.

2. pilíř

Penze ze zaměstnavatelských schémat vyplácejí životní pojišťovny, do kterých zaměstnavatelé investují penzijní fondy. Ve většině schémat jsou penze oprávněné osobě vypláceny měsíčně. V některých fondových schématech si může oprávněná osoba zvolit, zda jí budou penze vypláceny po zbytek života v menších částkách nebo ve vyšších částkách v prvních letech důchodu.

5. Kontrola činnosti nositelů pojištění

Správa sociálního pojištění a PPM jsou podřízeny Ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí a Ministerstvu průmyslu, zaměstnanosti a komunikace.

Stát kontroluje Správu sociálního pojištění mimo jiné prostřednictvím jmenování rad a generálního ředitele a dohledem Radou národního pojištění (nyní Řídící rada Správy sociálního pojištění). V každém správním obvodu je pojistná delegace, složená ze zvolených politiků. Jejich úkolem je vykonávat dozor nad činností švédské Správy sociálního pojištění z občanského pohledu a činit rozhodnutí o spolupráci v oblasti rehabilitace.

Švédsko

154

Činnost PPM hodnotí Úřad finančního dohledu a Rada národního sociálního pojištění.

Ministerstvo financí je zodpovědné za Národní fond důchodového pojištění.

2. a 3. pilíř

Na zaměstnanecká penzijní schémata dohlíží švédský Úřad finančního dohledu (Finansinspektionen), pokud mají formu zaměstnaneckého penzijního pojištění, vzájemného pojišťovacího spolku a FPG. Na penzijní nadace dohlížejí místní regionální rady. Úřad finančního dohledu dohlíží rovněž na instituce třetího pilíře. Úřad finančního dohledu je formálně na státu nezávislou institucí. Všechny dozorované instituce musí platit Úřadu finančního dohledu poplatek na pokrytí nákladů. Nejvyšší řídící pracovníci jsou nominování na šest let.

Úřad provádí dohled především prostřednictvím zkoumání dokumentů dodaných dohlíženými institucemi a prostřednictvím pravidelných kontrol na místě. V tomto druhém případě musí mít inspektoři přístup k informacím. Úřad si může vyžádat potřebnou informaci o činnosti dozorovaných subjektů. Za určitých podmínek může, pokud je to nutné:

učinit přiměřená opatření k ochraně práv pojištěnců a k zajištění plnění právních požadavků finančními institucemi,

omezit nebo zakázat dispozici s aktivy finanční instituce,

odejmout licenci.

Za Úřad finančního dohledu je zodpovědné Ministerstvo financí.

6. Změny institucionální struktury

1. pilíř

Reforma švédského státního důchodového systému zahrnovala založení nové důchodové instituce PPM pro správu fondového pojistného důchodového schématu.

Od počátku roku 2005 došlo také ke změně organizačního uspořádání správy sociálního zabezpečení. 1. ledna 2005 nahradil nový integrovaný vládní úřad (Úřad sociálního pojištění) 21 regionálních úřadů sociálního pojištění a Národní radu sociálního pojištění. Posledních 50 let byly úřady sociálního pojištění nezávislými právními jednotkami, na které dohlížela Národní rada sociálního pojištění. Nyní je správa svěřena jedinému úřadu, který má centrálu a 240 místních úřadů sociálního pojištění. Cílem vlády je docílit novým institucionálním uspořádáním správy sociálního pojištění průhlednější řízení a jednotnější aplikaci legislativy, stejně jako vyšší míru veřejné kontroly správy sociálního zabezpečení.

Reformovaný systém vyžaduje úzkou spolupráci mezi Úřadem sociálního pojištění a PPM, například při poskytování informací pojištěncům formou tzv. oranžové obálky.

Švédsko

155

2. pilíř

Pro druhý pilíř švédského důchodového systému byla typická převaha dávkově definovaných zaměstnaneckých penzijních schémat. V posledních letech se naopak projevuje trend k vyššímu zastoupení příspěvkově definovaných schémat v tomto pilíři.

7. Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění 1. pilíř

V prvním pilíři nemůže docházet k přenosu důchodových práv mezi schématem důchodů odvozených od příjmů a schématem pojistných důchodů.

Účastníci mohou změnit fond bez dalších nákladů a bez daňových dopadů, jak často chtějí.

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata obvykle ve Švédsku pokrývají velmi široký sektor zaměstnání. Pokud při změně zaměstnání dojde ke změně do sektoru, který je pokryt jiným penzijním schématem, je zachování důchodových práv zajištěno reduto-vaným pojištěním nebo zahrnutím doby předchozího zaměstnání. Redukované pojištění znamená, že důchodová práva nejsou přenášena mezi různými zaměstna-neckými schématy, ale zůstávají zachována v původním schématu. Vyjadřuje výši penze založenou na příspěvcích zaplacených během původního zaměstnání. Tato „odložená důchodová práva“ jsou chráněna tak, že probíhá navyšování podle cenového indexu stanoveného rozhodnutím parlamentu. Výplata kapitálu při odchodu není možná.

Ve Švédsku se nyní projevuje trend směrem k vyššímu zastoupení příspěvkově definovaných schémat. V příspěvkově definovaných schématech je přenos důchodo-vých práv mezi sektory snazší. Přenos je možný pouze pokud to umožňují kolektivní dohody. Pokud jde o způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv, pojistně-matematické principy nebyly stanoveny jednotně a poplatky se také velice liší.

Pokud jde o podmínky účasti ve schématu, čekací doby jsou předmětem kolektivních dohod na národní úrovni. Obecně nejsou čekací doby uplatňovány, zvláštnímu režimu podléhají osoby, které nejsou zaměstnány nastálo. Pro bílé límečky v rámci schématu ITP platí čekací doba 3 měsíce, potom se ovšem zpětně započítají tyto tři měsíce do doby pojištění. Minimální věk pro účast ve schématech se pohybuje v různých schématech od 21 do 28 let. Povinné doby pojištění stanoveny nejsou.

Přenos důchodových práv v některých konkrétních zaměstnaneckých schématech (podle Complementary and Private…, 2003):

Švédsko

156

SAFLO

Účastníci mohou jednou ročně změnit pojišťovnu, i když nezmění zaměstnava-tele. Při změně pojišťovny nejsou aktiva přenášena, tj. účastníci mohou mít aktiva u více společností.

ITP

Při změně zaměstnavatele nejsou aktiva přenášena, pokud osoba zůstane účastníkem stejného plánu.

ITPK

Účastníci mohou změnit pojišťovnu, i když nemění zaměstnavatele. Při změně pojišťovny nejsou aktiva přenášena, tj. účastníci mohou mít aktiva u více společností.

3. pilíř

Soukromé penze přestavují investované fondy a podmínky se liší podle typu smlouvy. Pojištěnci si mohou zvolit, jakým způsobem budou jejich prostředky investovány. Na druhé straně, možnosti převodu uspořených částek mezi různými správci jsou omezené.

Přenos důchodových práv mezi pilíři

Přenos důchodových práv mezi jednotlivými pilíři důchodového systému není možný.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů

1. pilíř

Přenos důchodových práv v rámci EU upravuje nařízení 1408/71. Právo na švédské důchody ve třetích zemích upravuje švédský zákon o sociálním pojištění a konvence uzavřené mezi Švédskem a některými třetími zeměmi.

Důchodová práva z průběžně financovaného schématu a z pojistného důchodo-vého schématu mohou být vyplacena kdekoliv na světě. Příjemce dávky obdrží důchod ve shodě s právy nabytými ve švédském národním důchodovém systému. O důchod lze zažádat prostřednictvím místních úřadů v zemi pobytu nebo prostřednictvím švédského úřadu sociálního zabezpečení. Služby nositelů pojištění různých zemí jsou pak koordinovány.

Garantovaný důchod je v rámci EU také přenositelný, nicméně podmínkou nároku na plný garantovaný důchod je minimálně 40 let trvalého pobytu ve Švédsku, při kratší době pobytu se garantovaný důchod krátí. Obecně není garantovaný důchod přenositelný do zemí mimo EU.

Švédsko

157

2. pilíř

Zaměstnanecká penzijní schémata jsou ve Švédsku sjednávána dohodou mezi partnery na trhu práce. Důchodová práva nemohou být přenesena do schémat mimo švédský 2. pilíř, nicméně obecně platí, že zůstávají zachována ve schématu. Přenos důchodových práv euroúředníků

Transfery důchodových práv do a z důchodového systému ES pro 1. a 2. pilíř

koordinuje mezinárodní odbor Úřadu sociálního pojištění.

1. pilíř

Přenos důchodových práv z a do důchodového systému ES je ve Švédsku upraven zákonem č. 125 z roku 2002, do kterého byla transponována Směrnice 259/68 ES. Pokud o to úředník EU zažádá, mohou být jeho důchodová práva ze schématu důchodů odvozených od příjmů a na doplňkový důchod (podle starého důchodového systému) převedena do důchodového systému ES. Základem částky, která je převáděna, jsou důchodové nároky získané pojištěncem během doby, než byl zaměstnán v EU. Převod znamená, že pojištěnec nemá nadále z těchto přenesených práv nárok na důchod ze švédského státního důchodového systému

Stejným způsobem mohou být přeneseny důchodové nároky z důchodového systému ES do švédského státního důchodového schématu, avšak pouze částka, která byla dříve převedena do důchodového systému ES. To znamená, že pouze nároky nabyté původně v rámci švédského sociálního pojištění mohou být převedeny zpět do švédského systému. Hodnota důchodových práv bude přepočítána tak, že se vezme v úvahu indexace, která by byla pro důchodová práva použita, pokud by nebyla převedena ze švédského systému.

Za správu přenosu důchodových práv z a do důchodového systému ES je zodpovědný Úřad sociálního pojištění a koordinuje tento přenos s ostatními zúčastě-nými institucemi, např. PPM.

2. pilíř

Hodnota důchodových práv získaných ze zaměstnaneckého schématu je přenositelná do důchodového systému ES na žádost oprávněné osoby. Hodnota nabytých důchodových práv, které jsou převedeny zpět do Švédska z důchodového systému ES, není převáděna zpátky do příslušného zaměstnaneckého penzijního schématu, ale je investována mezinárodním odborem Úřadu sociálního pojištění do penzijního spoření podle volby pojištěnce.

Shrnutí a závěry

158

Shrnutí a závěry

Uspořádání důchodových systémů

Uspořádání důchodových systémů sledovaných zemí není jednotné, jeho podoba a vývoj jsou ovlivněny faktory historického vývoje a tradičních hodnot, ekonomicko-sociálních souvislostí a vlivu důchodových aktérů na podobu důchodových reforem (podrobněji viz Vylítová a kol., 2001). Původní členské země EU mají důchodové systémy založeny na třech pilířích, přičemž první pilíře jsou často rozčleněny na několik dílčích schémat, a to buď z důvodu existence speciálních schémat pro různé skupiny pojištěnců (Belgie, Německo, Portugalsko, Rakousko) nebo z důvodu existence dvou složek důchodu poskytovaného v rámci tohoto pilíře (Dánsko, Spojené království, Švédsko). V případě Švédska se údaje uváděné v následujících tabulkách vztahují pouze na nový důchodový systém (fungující od roku 1999), kde v rámci prvního pilíře existují průběžně financované schéma důchodů odvozených od příjmů (NDC) a fondové pojistné schéma.

Podobně jako Švédsko zavedly i dvě nové členské země EU našeho výběru (Maďarsko a Slovensko) vedle průběžně financovaného schématu také schéma fondové jako součást povinného prvního pilíře. V těchto zemích neexistují zaměstnanecká důchodová schémata jako taková, zaměstnavatel však může20 přispívat zaměstnancům na připojištění v rámci třetího dobrovolného pilíře. Na Kypru a ve Slovinsku je důchodový systém třípilířový, přičemž součástí slovinského druhého pilíře je povinné doplňkové spoření pro osoby vykovávající těžkou práci nebo práci, kterou nelze vykonávat po dosažení určité věkové hranice (původně předčasné důchody v prvním pilíři), a dobrovolné pojištění, které může mít kolektivní formu.

20 Na Slovensku jsou zaměstnavatelé povinni přispívat na doplňkové důchodové spoření zaměstnancům,

kteří vykonávají práce zařazené na základě rozhodnutí příslušného orgánu na ochranu zdraví do kategorie 3 nebo 4.

Shrnutí a závěry

159

Uspořádání důchodového systému

země 1. pilíř 2. pilíř 3. pilíř

Belgie

zákonné schéma pracovníků v zaměstnaneckém poměru zákonné schéma samostatně

výdělečně činných pracovníků zákonné schéma veřejného

sektoru

doplňkový důchod pro zaměstnance OSVČ úředníky ve veřejných

podnicích

životní pojištění, důchodové spoření

Dánsko veřejný starobní důchod zaměstnanecké důchodové

schéma (ATP)

zaměstnanecká penzijní schémata speciální schéma penzijního

spoření (SP) zaměstnanecké doplňkové

penzijní schéma pro předčasné důchody (SAP) LD schéma

individuální penzijní plány

Kypr sociální pojištění

zaměstnanecké důchodové schéma státního sektoru spořící fondy soukromého

sektoru

penzijní plány soukromých pojišťoven

Maďarsko

nový systém: průběžně financované schéma povinné fondově financované

schéma

není dobrovolné spoření v penzijních fondech, spořící účty

Malta sociální zabezpečení není1 není1

Německo zákonné důchodové pojištění schéma pro státní úředníky schéma pro zemědělce

podnikové zabezpečení soukromé společnosti veřejní úředníci

individuální spoření

Portugalsko

všeobecný systém sociálního zabezpečení systém sociální ochrany

státních zaměstnanců

podniková schémata životní pojištění,

spoření v penzijních a investičních fondech

Rakousko

důchodové pojištění (závisle) pracujících (ASVG)2; důchodové pojištění OSVČ

(GSVG)2; důchodové pojištění rolníků

(BSVG)2; důchodové pojištění notářů

(NVG). systémy pro úředníky Svazu a

zemí

podnikové zabezpečení přísliby důchodových

pojišťoven vůči tuzemským nebo zahraničním důchodovým pojišťovnám podnikové kolektivní pojištění přímé přísliby dávek životní pojištění

prémiové zvýhodnění zaopatření na stáří, životní pojištění

Slovensko

nový systém sociální pojištění schéma starobního důchodo-

vého spoření zvláštní systém sociálního zabezpečení příslušníků silových rezortů

není

dobrovolné důchodové spoření, životní pojištění, spoření v bankách, produkty kolektivního investování a poskytování investičních služeb

Slovinsko schéma povinného důchodového a invalidního pojištění

schémata povinného a dobrovol-ného penzijního a invalidního připojištění

schéma důchodového a invalidního pojištění, jehož základem je osobní penzijní spořitelní účet

Spojené království

státní důchod - pevná částka doplňkový státní důchod

zaměstnanecká penzijní schémata osobní penze a podílnické penze

Švédsko3

nový systém: schéma důchodů odvozených od

příjmů pojistné důchodové schéma

(fondové)

zaměstnanecká penzijní schémata

daňově zvýhodněné penzijní pojištění, osobní penzijní účet

1 Stav ke konci roku 2005. 2 Všeobecný penzijní zákon (APG) účinný od 1.1.2005 obsahuje harmonizovaná společná pravidla pro ASVG, GSVG a BSVG.3 Součástí 1. (respektive 0. pilíře) je i zaručený důchod.

Shrnutí a závěry

160

Rozdíly v uspořádání důchodového systému vedou nutně k různým instituci-onálním strukturám správy důchodového pojištění v jednotlivých zemích. Podle typu financování důchodového schématu a institucionálního zajištění výběru příspěvků a přiznávání a výplaty dávek lze v prvním pilíři rozlišit pět typů schémat:

průběžně financovaná schémata, ve kterých výběr příspěvků a výplatu dávek (a v zemích našeho výběru rovněž evidenci dat a kromě Portugalska i správu vybra-ných prostředků) zajišťuje jediná instituce (celkem 4 schémata): Kypr, Portugalsko, Slovensko-schéma sociálního pojištění a Slovinsko;

průběžně financovaná schémata, ve kterých výběr příspěvků provádí daňový úřad, zdravotní pojišťovny nebo v případě Belgie ONSS, zatímco přiznávání a výplata dávek je úkolem jiné samostatné instituce (celkem 7 příspěvkových schémat): Belgie, Maďarsko-sociální pojištění, Malta, Rakousko, Spojené království (státní důchod i doplňkový státní důchod), Švédsko-NDC. S výjimkou Belgie vedou instituce přiznávající důchody také evidenci dat o pojištěncích. Dánské základní schéma je nepříspěvkové, přiznávání a výplata dávek i evidence dat je v kompetenci orgánů místní samosprávy;

fondové schéma s centralizovaným výběrem příspěvků (celkem 2 schémata): Slovensko (výběr provádí Sociální pojišťovna) a Švédsko (výběr provádí daňový úřad); na Slovensku jsou institucemi spravujícími vybrané prostředky důchodové správcovské společnosti, které také budou vyplácet některé typy dávek, výplata doživotních důchodů však bude svěřena životním pojišťovnám; Švédsko zvolilo inovativní přístup k organizaci důchodového pojištění zavedením nové instituce Úřadu pojistných důchodů (PPM), která má úlohu zúčtovacího centra a rovněž vyplácí důchody z fondového schématu; cílem tohoto uspořádání je dosažení co nejnižších administrativních nákladů prostřednictvím úspor z rozsahu; tato centra-lizace toku dat a vytvoření zúčtovacího centra ke konsolidaci některých aspektů fondového schématu s operacemi instituce prvního pilíře nebo daňového úřadu je Světovou bankou označována za příklad dobré praxe (Holzmann, Hinz, 2005);

fondové schéma s decentralizovaným výběrem příspěvků (1schéma): Maďarsko; penzijní fondy samy vybírají příspěvky a spravují je, výplaty dávek provádějí fondy nebo životní pojišťovny;

dánské schéma ATP je spravováno fondem ATP, který vybírá příspěvky, spravuje je a přiznává a vyplácí důchody na základě vlastní evidence dat o pojištěncích.

Shrnutí a závěry

161

Institucionální struktura - 1. pilíř

země výběr příspěvků správa vybraných

prostředků přiznávání

a výplata dávek evidence dat

Belgie zaměstnanci

Národní úřad sociálního zabezpečení (ONSS) + další sektorové instituce

ONSS Národní důchodový úřad

Všeobecná spořitelní a penzijní pokladna

Dánsko

základní schéma nepříspěvkové schéma

nepříspěvkové schéma

orgány místní samosprávy

orgány místní samosprávy

ATP ATP ATP ATP ATP

Kypr

Hlavní úřad služeb sociálního pojištění jako koordinátor poboček

Hlavní úřad služeb sociálního pojištění spravuje Fond so- ciálního zabezpečení

Hlavní úřad služeb sociálního pojištění

Hlavní úřad služeb sociálního pojištění

Maďarsko

sociální pojištění Správa daňové a finanční kontroly (APEH)

(samostatná kapitola státního rozpočtu)

Ústřední správa ná- rodního důchodo-vého pojištění (ONYF)

ONYF

soukromé schéma penzijní fondy penzijní fondy penzijní fondy nebo životní pojišťovny

penzijní fond nebo outsourcing

Malta daňový úřad --

Odbor sociálního pojištění Ministerstva rodiny a sociální solidarity

Odbor sociálního pojištění Ministerstva rodiny a sociální solidarity

Německo -- --

regionální pobočky nositelů pojištění, pojišťovna horníků,námořníků a železničářů

--

Portugalsko

všeobecné schéma

Institut sociálního zabezpečení

Institut finanční správy sociálního zabezpečení, Institut správy kapitalizačních fondů sociálního zabezpečení

Institut sociálního zabezpečení

Institut sociálního zabezpečení

Portugalsko státní zaměst.

-- -- Všeobecná důchodová pokladna

--

Rakousko zdravotní pojišťovny -- --

ústav důchodového pojištění, pojišťovací ústav pro železničáře a horníky, pojišťovací ústav živnostenského podnikání, pojišťovací ústav rolníků, pojišťovací ústav rakouských notářů

Slovensko

sociální pojištění Sociální pojišťovna Sociální pojišťovna Sociální pojišťovna Sociální pojišťovna

starobní důchodové spoření

Sociální pojišťovna důchodové správ- covské společnosti (DSS)

životní pojišťovna (doživotní důchod) DSS

Sociální pojišťovna DSS

Shrnutí a závěry

162

Institucionální struktura - 1. pilíř (pokračování)

země výběr příspěvků správa vybraných

prostředků přiznávání

a výplata dávek evidence dat

Slovinsko

Institut důchodového a invalidního pojištění

prostředky na účtu Institutu důchodo-vého a invalidního pojištění

Institut důchodového a invalidního pojištění

Institut důchodového a invalidního pojištění

Spojené království daňový úřad -- Důchodová služba Důchodová služba

Švédsko

NDC daňový úřad Národní důchodové fondy

Správa sociálního pojištění

Správa sociálního pojištění

pojistné důchodové schéma

daňový úřad správci fondů Úřad pojistných důchodů (PPM)

Správa sociálního pojištění PPM (clearinghouse)

-- informace nebyla dostupná

Správa schémat 2. pilíře je obvykle svěřována pojišťovnám, penzijním fondům (podnikovým nebo odvětvovým) nebo penzijním pokladnám. V některých zemích může mít zaměstnanecké penzijní schéma formu přímého závazku zaměstnavatele (Německo, Švédsko - tvorba důchodových rezerv). Nositeli důchodového pojištění ve třetím pilíři jsou penzijní fondy, životní pojišťovny nebo banky.

Institucionální struktura - 2. a 3. pilíř*

země instituce Belgie 2.pilíř penzijní fond

penzijní fond pro větší počet zaměstnavatelů pojišťovací společnost přes skupinovou pojistnou smlouvu nebo individuální pojistnou

smlouvu pro osoby samostatně výdělečně činné penzijní pokladna / penzijní fond pro osoby samostatně výdělečně činné

Je-li penzijní plán prováděn na úrovni odvětví, vybírá příspěvky ONSS. Penzijní fondy vyplácejí penze, ale převádějí některé další činnosti na externí společnosti.

Dánsko

2.pilíř

pojišťovací společnost odvětvové penzijní fondy podnikové penzijní fondy

Schéma zaměstnanců veřejného sektoru - Ministerstvo financí a instituce Kommunernes Pensionsforsikring. Pokud orgán veřejné správy sám schéma spravuje, vyplácí dávky přímo z příjmů z daní, pokud je spravuje Kommunernes Pensionsforsikring, platí mu příslušná složka veřejné správy pojistné a tato instituce potom vyplácí dávku. SP - pojištěnec si může zvolit nositele pojištění (ATP nebo jiný fond) SAP pojištěnec si může zvolit nositele pojištění (ATP nebo jiný fond) LD - spravováno autonomní institucí, která je řízena výborem. Tento výbor ovládají odbory. Služby spojené se správou členské databáze a výplatou dávek poskytuje pro instituci spravující schéma jako komerční službu ATP. Správu portfolia provádí manažeři zaměstnaní institucí LD schématu.

3.pilíř pojišťovací společnosti nebo banky Kypr 2. pilíř

Spořící fondy soukromého sektoru jsou spravované správními výbory, které inkasují příspěvky, vyplácí dávky a lokálně vedou evidence každého fondu podle jeho předpisů a nařízení.

Maďarsko 3. pilíř

Institucionální uspořádání dobrovolných soukromých penzijních fondů je v podstatě stejné jako uspořádání povinných soukromých penzijních fondů.

Německo 2. pilíř

přímý příslib - neexistuje nositel pojištění, přímý závazek zaměstnavatele podpůrný fond - spravuje schéma pro jednoho nebo více zaměstnavatelů přímé pojištění - uzavření životní pojistky zaměstnavatelem penzijní pokladny penzijní fondy

Shrnutí a závěry

163

Institucionální struktura - 2. a 3. pilíř* (pokračování)

země instituce Portugalsko 2. a 3. pilíř

Institucemi, které zajišťují výběr příspěvků, správu finančních prostředků, vyplácení dávek a sběr dat, subjekty pověřené správou penzijních fondů, které jednají jejich jménem (společnosti správy penzijních fondů a životní pojišťovny), a, pokud je penzijní plán financovaný na základě pojistné smlouvy, životní pojišťovny.

Rakousko důchodové pojišťovny podnikové pojišťovny pojišťovací ústav - podnikové kolektivní pojištění, prémiově zvýhodněná budoucí zaopatření, životní pojištění

Slovensko 3.pilíř

Doplňkové důchodové společnosti vybírají příspěvky, řídí investice, vedou osobní účty účastníků, vyplácejí některé dávky. Doživotní důchody vyplácejí pojišťovny.

Slovinsko 2.pilíř penzijní fondy (společný penzijní fond, penzijní společnost)

3.pilíř banky, pojišťovny Spojené království 3.pilíř

obvykle pojišťovací společnost

Švédsko 2. pilíř

životního pojištění (zaměstnanecké penzijní pojištění) - převod plnění závazku zaměstnavatele na životní pojišťovnu životního pojištění (vzájemný pojišťovací spolek) - převod plnění závazku na

vzájemný pojišťovací spolek tvorba penzijních rezerv penzijní nadace - založena zaměstnavatelem

3. pilíř tradiční životní pojištění životní pojištění vázané na investiční fondy individuální penzijní spoření - poskytovány bankami

* Pouze země, které mají 2. a/nebo 3. pilíř; -- informace nebyla dostupná

Vybrané charakteristiky nositelů pojištění

Formu, organizační strukturu a způsob financování hlavních nositelů důchodového pojištění v prvním pilíři zachycuje následující tabulka. Ve většině případů je nositelem pojištění v průběžně financovaných schématech samostatná veřejnoprávní instituce, ve Spojeném království, na Maltě a Kypru spravují první pilíř orgány, které jsou součástí příslušných ministerstev. Maďarské penzijní fondy v povinném schématu prvního pilíře mají formu neziskových vzájemných podpůrných spolků, slovenské důchodové správcovské společnosti mají právní formu akciových společností. Dánský ATP fond je samostatná instituce řízená sociálními partnery. Zajímavý je způsob financování nákladů na správu veřejného pilíře ve Švédsku, který vyplývá z příspěv-kově definovaného charakteru schémat. Náklady na správu nejen fondového schématu, ale i na správu schématu NDC jsou zde odečítány z účtů pojištěnců.

Shrnutí a závěry

164

Vybrané charakteristiky nositelů pojištění - 1. pilíř

země forma a organizační struktura financování Belgie Národní důchodový úřad

veřejná instituce sociálního zabezpečení

příspěvky zaměstnavatelů, zaměstnanců, státu a Národního důchodového úřadu a Národního úřadu sociálního zabezpečení

Dánsko ATP

samostatná instituce řízená sociálními partnery

z daní

Kypr Služby sociálního pojištění

orgán Ministerstva práce a sociálního zabezpečení

státní orgán schéma: průběžně financované z příspěvků

Maďarsko ONYF

ředitelství v Budapešti a ostatních správních oblastech (19), pobočky, ředitelství výplat důchodů

příspěvky, částečně z centrálního rozpočtu operační náklady 1,1-1,4 % celkového objemu financí

povinné penzijní fondy neziskové vzájemné podpůrné spolky (penzijní pokladny) vlastněné účastníky

příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů poplatek za vedení účtu (v průměru 6,5 procenta příspěvků) a poplatek za správu aktiv (v průměru 1 procento aktiv).

Malta Odbor sociálního zabezpečení

součást Ministerstva rodiny a sociální solidarity

státní orgán schéma: průběžně financované z příspěvků + státní dotace

Německo nositelé v 1.pilíři

veřejné obchodní společnosti se samosprávou

příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu správní náklady v roce 2004: 1,6% celkových nákladů

Portugalsko

Národní důchodové centrum orgán integrovaný do Institutu sociálního zabezpečení

převody z rozpočtu sociálního zabezpečení

Všeobecná důchodová pokladna státních zaměstnanců

právní statut kolektivní osoby veřejného práva s administrativní a finanční autonomií a vlastním majetkem

Rakousko samospráva příspěvky

Slovensko Sociální pojišťovna

veřejnoprávní instituce ústředí a pobočky

příjmy z pojistného výdaje správního fondu v roce 2005: 2,3 % celkových zdrojů, 2,5 % celkových výdajů

DSS akciová společnost poplatky: správní (max. 0,07 % průměrné čisté měsíční hodnoty majetku v důchodovém fondu měsíčně, v prvních třech letech 0,08 %) za vedení osobního důchodového účtu (1 % z měsíčního příspěvku

Slovinsko Institut důchodového a invalidního pojištění

veřejná instituce centrála, 9 regionálních celků, 4 pobočky

příspěvky ze strany pojištěnců, zaměstnavatelů a ze státního rozpočtu

Spojené království Důchodová služba

výkonný orgán Ministerstva práce a důchodů, který má síť lokálních důchodových center

příspěvkový orgán ministerstva

Švédsko Správa sociálního pojištění

vládní orgán, centrála a 240 regionálních poboček

příspěvky náklady na správu schématu odečítány ze zůstatků na individuálních účtech

PPM veřejná instituce sociálního zabezpečení

příspěvky náklady odečítány z kapitálu na osobních účtech, max. 0,3 % úhrnu zůstatků na účtech

Shrnutí a závěry

165

Souhrnný přehled informací o přezkumu rozhodnutí o důchodových dávkách a vymáhání neoprávněných plateb (přeplatky důchodů), které jsou obsaženy v kapitolách za jednotlivé země, uvádí následující tabulka. Značné rozdíly v šíři poskytnutých informací neumožňují formulaci obecnějších závěrů.

Přezkum rozhodnutí o dávkách a přeplatek důchodů - 1. pilíř* Belgie Národní důchodový úřad

Neoprávněně vyplacené dávky jsou vymáhány Národním důchodovým úřa-dem. Vymáhání se obvykle provádí měsíčními srážkami ve výši 10 % z výše důchodu. Avšak jestliže byla neoprávněná platba obdržena ve zlém úmyslu nebo podvodem, může se vymáhání týkat celé měsíční částky. Národní důchodový úřad oznámí rozhodnutí o vymáhání dotčené osobě doporučeným dopisem. Dotčená osoba může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání k pracovnímu soudu do tří měsíců od oznámení rozhodnutí. Avšak podání odvolání nemá odkladný účinek, pokud jde o výkon rozhodnutí. Pokud se dotčená osoba potýká s finančními problémy, může podat žádost o odpuštění dluhu. Tato žádost se podává platební radě Úřadu.

Kypr Služby sociálního pojištění

Služby rozhodují o dávkách a o povinnosti vrátit sociální dávky získané nezákonně nebo v nadměrném množství. Poškozený se může odvolat na Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení a rozhodnutímmMinisterstva k soudu.

Maďarsko ONYF

Rozhodnutí jsou přezkoumávána ředitelem místních ředitelství (první odvo-lání) a místně příslušnými soudy (druhé odvolání). Osoby, které dostaly sta-robní důchod bez nároku na něj, jsou povinny jej zaplatit zpět, pokud je jim to nařízeno, během 90 dnů od výplaty důchodu. Správa důchodového pojiště-ní může uplatnit svůj nárok po dobu pěti let platebním příkazem.

povinné penzijní fondy Podmínky nároku na dávky jsou stanoveny zákonem, fondy samy prověřují plnění těchto podmínek. Rozhodnutí mohou být přezkoumána soudem.

Portugalsko Národní důchodové centrum

Rozhodnutí o vrácení v případě neoprávněného přiznání a/nebo vyplacení je v odpovědnosti orgánů, které v rámci své kompetence tyto dávky přiznávají. Vrácení neoprávněně vyplacených dávek může být realizováno prostřed-nictvím právního institutu započtení proti dávkám příslušejícím důchodcům nebo prostřednictvím žalob podaných k soudu. Před rozhodnutím má dotčená osoba možnost vyjádřit se k návrhu rozhodnutí příslušného orgánu, zvláště pokud jde o věcné zdůvodnění nebo odůvodnění nároku (princip předběžného slyšení). Jestliže po rozhodnutí nebude dotčená osoba spokojena, může podat námitku orgánu, který je vydal, a ten může toto rozhodnutí potvrdit, změnit nebo revokovat.

Slovensko Sociální pojišťovna

Opravný prostředek může účastník řízení podat do 30 dní ode dne oznámení rozhodnutí. O opravném prostředku rozhoduje krajský soud. Pokud ústředí Sociální pojišťovny po podání opravného prostředku vydá nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku vyhoví v celém rozsahu, účastník řízení může vzít zpět opravný prostředek bez souhlasu soudu. Pokud ústředí Sociální pojišťovny nevyhoví opravnému prostředku v celém rozsahu, postoupí ho nejpozději do 60 dní ode dne jeho doručení ústředí k rozhodnutí příslušnému krajskému soudu spolu se svým písemným vyjádřením a spisovým materiálem. Proti rozhodnutí krajského soudu je možné podat odvolání k Nejvyššímu soudu.

Slovinsko Institut důchodového a invalidního pojištění

Rozhodnutí týkající se nároků oprávněných osob jsou revidována orgánem druhé instance, který působí v rámci Institutu.

Spojené království Důchodová služba

Lze požádat Důchodovou službu o vysvětlení rozhodnutí obvykle do jednoho měsíce od data doručení rozhodnutí; následně je možné odvolání u nezávislého soudu Přeplatky důchodů mohou být žádány nazpět, v závislosti na podmínkách

Švédsko Správa sociál. pojištění

Lze zažádat o znovuposouzení rozhodnutí nebo podat proti rozhodnutí žalobu k soudu. Úřady sociálního pojištění a PPM jsou povinny přezkoumat rozhodnutí o důchodových nárocích a výši pojistného důchodu. Pokud se stížnost týká příjmu započitatelného do důchodu, musí rozhodnutí přezkoumat také Daňový úřad. Místní správní soud zkoumá žaloby, ale pouze poté, co úřady sociálního pojištění a PPM přezkoumaly svá rozhodnutí. Dalším soudem je správní odvolací soud.

* Pouze země, které poskytly údaje.

Shrnutí a závěry

166

V posledních letech klade řada zemí EU důraz na zvýšení informovanosti pojištěnců o jejich důchodových právech. Tato snaha mimo jiné souvisí s trendy již proběhlých nebo plánovaných reforem důchodového pojištění, které předpokládají vyšší míru individuální odpovědnosti za zajištění přiměřené úrovně finančních prostředků na stáří. Smyslem informovanosti je dosáhnout pro pojištěnce lepší srovnatelnosti a transparentnosti dosažených důchodových nároků z různých důchodo-vých schémat a tím docílit také lepšího plánovaní osobního zabezpečení na stáří. Roční výpisy nabízejí rovněž možnost včas odhalit chyby a vyjasnit případné nejasnosti v záznamech. K zemím, které se snaží zajistit vyšší informovanost občanů poskytová-ním nejen informací o zaplaceném pojistném či stavu zůstatků na individuálních účtech, ale především projekcí výše důchodů jednotlivců, patří Švédsko a Spojené království. Ve Švédsku obdrží pojištěnci každoročně společný výpis z místního úřadu sociálního pojištění a PPM, který zahrnuje osobní informace o jejich budoucím důchodu z veřejných schémat (tzv. „oranžovou obálku“). Výpis zahrnuje informaci o výši doposud získaných důchodových práv, prognózu výše důchodu a informaci o všech změnách v hodnotě fondů. Ve Spojeném království je na zvýšení informovanosti o důchodových nárocích zaměřen projekt „Informovaná volba“. Pojištěnci mohou požádat o projekci důchodu ze státního pilíře, projekce je dostupná i on-line. Obsahuje výši státního důchodu, na kterou byl doposud získán nárok, a současnou hodnotu předpokládané výše státního důchodu při dosažení důchodového věku. Dalším nástrojem ke zvýšení informovanosti občanů o jejich důchodových nárocích je kombinovaná projekce důchodu. Tato služba poskytuje souhrnnou informaci o výši důchodu ze státního schématu a zaměstnaneckých schémat a je poskytována na základě dohody mezi zaměstnavateli a Důchodovou službou. Počítá se také se zřízením webového „důchodového plánovače“.

Informace pro pojištěnce - 1. pilíř*

Belgie Národní důchodový úřad

Pro získání odhadu budoucího důchodového nároku musí dotčená osoba podat žádost.

Kypr Služby sociálního pojištění

měsíční informace

Maďarsko ONYF

Pojištěnec si může požádat o potvrzení o době pojištění, pokud mu do dosažení oficiálního důchodového věku zbývá nejvíce 10 let.

povinné penzijní fondy Roční výpis z účtu: informace o výši příspěvků zaplacených v předchozím roce a o výši všech prostředků a o stavu těchto práv.

Německo nositelé v 1. pilíři

roční informace o důchodu: výpis o dosavadních získaných důchodových nárocích, případná výše invalidního důchodu, očekávaný starobní důchod; detailnější informace pro osoby nad 54 let.

Portugalsko Národní důchodové centrum

Důchodci jsou informováni přímo prostřednictvím dopisů nebo informač-ními službami

Slovensko Sociální pojišťovna

Každoročně zasílána informace o změnách stavu individuálního účtu za období předcházejícího kalendářního roku.

DSS Povinnost zveřejňovat aktuální hodnotu důchodové jednotky, informovat o výši poplatku, oznamovat o sloučení; informační prospekty internetová stránka.

Slovinsko Institut důchodového a invalidního pojištění

Prostřednictvím informačních materiálů hromadných sdělovacích prostředků a webových stránek.

Spojené království Důchodová služba

Projekce výše důchodu ze státního pilíře. Kombinovaná projekce důchodu ze státního schématu a zaměstna-neckých schémat. Sledovací služba (Pension Tracing Service)

Švédsko Správa sociálního pojištění, PPM

Každoroční výpis: výše doposud získaných důchodových práv, projekce výše důchodu a informace o změnách v hodnotě fondů. Webová stránka (kombinovaný výpočet důchodu).

* pouze země, za které byly informace dostupné

Shrnutí a závěry

167

Nositelé důchodového pojištění v prvním pilíři působí na mezinárodní úrovni na základě uplatňování komunitárních nařízení a/nebo bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení. Působnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v členských zemích EU upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3.6.2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Směrnice umožňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění působit i v zahraničí a pracovník, který se tak přesune do jiného členského státu se může nadále účastnit penzijního schématu spravovaného stejnou institucí jako před přesunem. Působení institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění je možné díky tomu, že podle této směrnice členské státy musí navzájem uznávat předpisy o dohledu nad těmito institucemi. Z námi oslovených zemí uvedlo v této souvislosti pouze Portugalsko, že již transponovalo uvedenou směrnici. V době vyplňování dotazníku existoval návrh transpozice směrnice v Belgii. Tento návrh přepokládal, že instituce zaměstnaneckých důchodů schválená v Belgii může vykonávat přeshraniční činnost nebo činnost v některém nečlenském státě Evropského hospodářského prostoru za určitých podmínek, zejména za podmínky, že její technické rezervy jsou zcela kryty pro všechny spravované důchodové systémy, a při oznámení Bankovní, finanční a pojišťovací komisi CBFA. Na Slovensku obsahuje transpozici směrnice 2003/41/ES novela zákona o sociálním pojištění z letošního roku. DDS, která chce vykonávat činnost na území hostitelského členského státu, je povinná oznámit tento záměr Národní bance Slovenska. Národní banka Slovenska posoudí organizační, věcné a personální předpoklady, rozsah činností a finanční situaci DDS. Pokud nemá důvod pochybovat o schopnosti DDS vykonávat uvedené činnosti rozhodne o tom, že DDS může vykonávat činnost na území hostitelského členského státu, zašle toto oznámení příslušnému orgánu hostitelského členského státu a informuje o zaslání tohoto oznámení DDS. V opačném případě vydá Národní banka Slovenska rozhodnutí o tom, že odmítla zaslat oznámení o záměru vykonávat činnost na území hostitelského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu.

Shrnutí a závěry

168

Vybrané charakteristiky nositelů pojištění - 2. a 3. pilíř

země pilíř

nositel organizační struktura

financování informace pro

pojištěnce možnost působit

v zahraničí

Belgie 2. pilíř

penzijní pokladny a penzijní fondy musí mít formu neziskového sdružení nebo sdružení vzájemného pojištění pojišťovací společnosti formu akciových společností nebo družstev nebo sdružení vzájemného pojištění

příspěvky zaměstnavatelů a/nebo zaměstnanců

povinnost každoročně vystavit důchodový list obsahující výši úspor a dávek, všichni účastníci ve věku 45+ obdrží každých 5 let list, který obsahuje očekávanou výši penze

návrh zákona před-pokládá, že instituce může vykonávat přeshraniční činnost za určitých podmínek, zejména aby její technické rezervy byly zcela kryty pro všechny spravované důchodové systémy, a při oznámení Bankovní, finanční a pojišťovací komisi CBFA

Dánsko 2. pilíř

zaměstnanecké fondy vlastněné členy sché-matu nebo penzijní fondy a pojišťovací společnosti, které jsou obchodními společnostmi

náklady pojišťovacích společností a penzijních fondů v roce 2004: 0,4% celkových spravovaných úspor

-- --

Kypr 2. pilíř

založení: jednání o kolektivní smlouvě nebo dohoda mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

příspěvky roční informace o nárocích, na požádání účastníka

bude upraveno1

Německo 2.pilíř

podpůrný fond penzijní pokladny penzijní fondy životní pojišťovny

-- nárok na informace o osobních nárocích z podnikového zabezpečení

--

Portugalsko 2. a 3. pilíř

společnosti správy penzijních fondů a životní pojišťovny

2. pilíř: příspěvky podniku a někdy také pracovníků 3. pilíř příspěvky účastníků

-- možno (transpozice směrnice 2003/41/ES)

Rakousko 2.pilíř

důchodové pojišťovny (kasy) - akciové společnosti, životní pojišťovny - akciové společnosti, evropské společnosti nebo pojišťovací spolky, podnikové pojišťovny a investiční společ-nosti musí být akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným

-- -- --

Slovensko 3.pilíř

DDS- akciová společnost

správní poplatek, poplatek za přestup účastníka do jiné DDS, poplatek za odstupné

webová stránka roční informace o výši poplatků a nákladů

možno; národní banka Slovenska posoudí schopnost DDS vykonávat činnost v zahraničí

Švédsko 2. pilíř

viz tab. Institucionální struktura

správní poplatek DC schémat 2-5% mezd

-- --

* Jen země, za které byly údaje dostupné 1Stav ke konci roku 2005. -- informace nebyla dostupná

Shrnutí a závěry

169

Výplata důchodových dávek

Správa výplaty důchodových v prvním pilíři dávek závisí do značné míry na typu poskytovaných dávek. V dávkově definovaných schématech je výplata důcho-dových dávek centralizovaná a důchody jsou vypláceny po celý zbytek života důchodce, obvykle jednou měsíčně, při malých obnosech někdy pouze čtvrtletně nebo ročně. Kypr a Maďarsko vyplácejí 13. důchody, Rakousko vyplácí důchod 14krát ročně. Nejčastějším způsobem výplaty důchodů je v těchto schématech převod na osobní účet, ovšem například v Maďarsku jsou důchody ze sociálního pojištění stále nejčastěji vypláceny v hotovosti.

V příspěvkově definovaných schématech může být výplata důchodů prováděna centrálně (např. Švédsko) nebo decentralizovaně (fondy, správcovské společnosti, pojišťovny) a dávky mohou mít formu anuit, programového výběru nebo jednorázo-vého vyrovnání. Aby dávky z příspěvkově definovaných schémat plnily co nejlépe úlohu pojištění na stáří, je vhodné, aby měly formu doživotního důchodu (anuity) (Walliser, 2005). V zemích z našeho výběru, které mají příspěvkově definovaná schémata v prvním pilíři, má důchod formu doživotního důchodu nebo jeho kombinace s jiným typem důchodu, velmi nízké částky jsou v dánském schématu ATP vypláceny jedno-rázově. V Maďarsku nejsou zatím pravidla pro poskytování anuit dostatečně podrobně definována. Forma dávek a zajištění výplaty těchto dávek by však měly být jasně definovány před zavedením příspěvkově definovaného (fondového) sché-matu, aby bylo zřejmé, že schéma je schopno plnit svou úlohu, tj. poskytovat důchodové dávky.

Výplata důchodových dávek - 1. pilíř

země schéma DB nebo DC

typ dávky lhůty

frekvence výplaty

způsob výplaty

Belgie DB - důchody pro jednotlivce, důchody pro domácnost

důchod musí být vyplácen do 4 měsíců od oznámení o rozhodnutí o přiznání důchodu

měsíčně převod na osobní účet poštovní

poukázkou pouze na žádost oprávněné osoby

Dánsko --

základní schéma

DB - základní a doplňkový důchod

měsíčně na účet

ATP DC - anuita velmi nízké roční dávky a pozůstalostní dávky ve formě jednorázového vyrovnání

ATP zašle tři měsíce před výplatou dávky dopis, aby se ujistila, že má správnou adresu a zjistila, na jaký účet důchod posílat

měsíčně (22. dne měsíce) nebo ročně v závislosti na výši dávek velmi nízké dávky a pozůstalostní dávky - jednorázově

na účet

Kypr DB -- měsíčně (zpětně, 13x ročně)

šeky bankovní převod

V případě nezpů-sobilosti důchodce, je důchod vyplacen manželovi/manželce. Je-li uvězněn, část důchodu je vyplacena manželovi/manželce nebo dětem

Shrnutí a závěry

170

Výplata důchodových dávek - 1. pilíř (pokračování)

země schéma DB nebo DC

typ dávky lhůty

frekvence výplaty

způsob výplaty

Maďarsko sociální pojištění

DB -- měsíčně (postupně jsou zaváděny 13. důchody)

v hotovosti poštou bankovní převod

výplata důchodu pozastavena během výkonu trestu nebo vyplácena do nápravného zařízení

soukromé schéma

DC doživotní důchod společný důchod kombinace společ-

ného důchodu na dobu určitou s doživotním důchodem kombinace

doživotního důchodu s důchodem na dobu určitou

měsíčně penze budou vypláceny v hotovosti převodem na účet

Malta DB starobní důchod obvykle přiznán okamžitě po dosažení důchodového věku, vdovské důchody -do 4 týdnů po podání žádosti, invalidní důch. - do 10 týdnů

po 4 týdnech šeky přímá platba na

osobní bankovní účet

Německo DB -- obecně měsíčně (poslední pracovní den bank v měsíci), při malých obnosech čtvrtletně nebo ročně

převod na účet (nejčastěji) zaslání poštovní

poukázky k zúčtování zaslání pošt.

pouk. doručovatelem Důchod lze vyplatit zplnomocněnému či zákonnému zástupci.

Portugalsko DB -- měsíčně (doplňková výplata v prosinci a červnu)

převod na účet (individuální nebo manželů) poštovní

poukázkou mezinár. šekem

Rakousko DB důchod náleží od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy byl vyplněn příslušný formulář

měsíčně (zpětně, 14x ročně- dodatečné výplaty v dubnu a září)

--

Shrnutí a závěry

171

Výplata důchodových dávek - 1. pilíř (pokračování)

země schéma DB nebo DC

typ dávky lhůty

frekvence výplaty

způsob výplaty

Slovensko sociální pojištění

DB -- měsíčně (dopředu) do ciziny v tříměsíčních lhůtách

na účet v hotovosti na účet manžela prostřednictvím

hromadného poukazu do zařízení sociálních služeb prostřednictvím

ústavu pro výkon vazby nebo trestu odnětí svobody

starobní důchodové spoření

DC- starobní a předčasný starobní důchod vyplácený formou programového výběru s doživotním důchodem nebo formou doživotního důchodu

důchody vypláceny nejdříve ode dne sepsání žádosti o výplatu důchodu

měsíčně (dopředu)

záleží na dohodě s DSS nebo pojišťovnou prostřednictvím

hromadného poukazu do zařízení sociálních služeb prostřednictvím

ústavu pro výkon vazby nebo trestu odnětí svobody

sociální pojištění příslušníků silových rezortů

DB - výsluhový důchod

výplata do 30 dnů od vydání rozhodnutí o přiznání, po skončení služebního poměru

měsíčně hotovostní nebo bezhotovostní forma - určuje ministr

Slovinsko DB pro vydání rozhodnutí o nároku na důch. dávky - 2 měsíce od přijetí žádosti (6 měsíců v případě mezinár. dohod)

měsíčně (termín není dán zákonem; vypláceny poslední pracovní den v měsíci)

platebním příkazem na bankovní účet poštovní

poukázkou (osobní doručení)

Spojené království

DB -- měsíčně přímá platba na účet v bance, spořitelně nebo poště (85% klientů) šeky

Švédsko NDC

DC - (anuita) plná nebo částečná

-- obecně jednou měsíčně (18. a19. dne v měsíci), pokud jsou důchody nižší než 2 400 SEK ročně

obvykle převod na účet

pojist. důchodové schéma

DC -fixní nebo variabilní anuita

-- -- --

-- informace nebyla dostupná

Shrnutí a závěry

172

Ve schématech druhého pilíře jsou dávky vypláceny obvykle ve formě anuit nebo jednorázového vyrovnání. Ve Slovinsku plní povinné schéma druhého pilíře úlohu schématu předčasného důchodu, a proto je zde penze vyplácena do doby splnění podmínek na nárok na důchod z prvního pilíře. Tam, kde je jednorázové vyrovnání možné, bývá tato forma dávky často využívána (např. Belgie či Kypr). Doživotní penze jsou vypláceny zpravidla měsíčně převodem na účet. Ve třetím pilíři je obvykle forma výplaty dávek stanovena penzijním plánem a šíře forem je větší než ve druhém pilíři. Většina zemí zařazených do výběru neposkytla informace o výplatě důchodových dávek ve třetím pilíři, tomto směru tedy nelze činit žádné obecné závěry.

Výplata důchodových dávek - 2. a 3. pilíř *

země typ dávky frekvence výplaty způsob výplaty Belgie 2.pilíř

anuity jednorázové vyrovnání

většinou ročně či měsíčně (stanoveno v penzijním plánu) jedna výplata (jednorázové vyrovnání)

většinou formou elektronického převodu na bankovní účet

Dánsko 2.pilíř

zaměstnanecké schéma: anuita nebo jednorázové vyrovnání SP: anuita po dobu 10 let LD: pouze jednorázové vyrovnání

měsíčně na účet, ale jsou možné i jiné formy

Kypr 2.pilíř

obvykle jednorázové vyrovnání

-- obvykle v hotovosti

Maďarsko 3. pilíř

není speciálně upraveno možné jednorázové vyrovnání, anuita nebo programový výběr

není upraveno v hotovosti převodem na účet

Německo 2.pilíř

anuita nebo jednorázová výplata

-- --

3.pilíř všechny formy výplaty možné (anuita, jednorázové vyrovnání, výplata po částech, dočasný důchod)

Portugalsko 2. a 3. pilíř

četnost stanovená penzijním plánem: obvykle 12x,13x nebo 14x měsíčně (doplňkové výplaty se poskytují v prosinci a červnu)

většinou převodem na účet

Rakousko 2. pilíř

anuita, v případě nízkého měsíčního nároku -jednorázové vyrovnání

zpravidla zpětně měsíčně --

3.pilíř -- zpravidla zpětně měsíčně -- Slovensko 3. pilíř (doplňkové důchodové spoření)

doplňková starobní penze formou doživotní doplňkové starobní penze a dočasné doplňkové starobní penze doplňková výsluhová

penze formou doživotní doplňkové výsluhové penze a dočasné doplňkové

výsluhové penze jednorázové vyrovnání odstupné

-- --

Shrnutí a závěry

173

Výplata důchodových dávek - 2. a 3. pilíř * (pokračování)

země typ dávky frekvence výplaty způsob výplaty Slovinsko 2. pilíř

zaměstnanecká penze (vyplácena do splnění podmínek na nárok na důchod z 1. pilíře) snížená zaměstnanecká penze (vyplácena doživotně)

měsíčně --

3.pilíř -- měsíčně -- Švédsko 2.pilíř

-- většinou měsíčně --

* Pouze země, za které byly dostupné alespoň částečné informace. -- informace nebyla dostupná

Kontrola činnosti nositelů pojištění

V prvním pilíři systémů důchodového pojištění bývá kontrola institucí působících v rámci průběžně financovaných schémat svěřena typicky ústředním orgánům státní správy, tak je tomu například v Maďarsku, kde kontrolu v tomto ohledu vykonává kontrolu nad ONYF Ministerstvo mládeže, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. Nositel pojištění také může být přímo orgánem příslušného ministerstva, příkladem tohtoto uspořádání je Spojeném království či Kypr. Pokud je v rámci prvního pilíře zavedeno i schéma fondově financované, bývá kontrola nad nositeli pojištění působícími v tomto schématu prvního pilíře i nad nositeli pojištění ve třetím a případně i druhém pilíři svěřena jediné instituci. Tak je tomu v Maďarsku i na Slovensku, kde HFSA, respektive Národní banka Slovenska vykonává dohled nad fondově financova-ným schématem prvního pilíře i nad třetím pilířem. V Dánsku vykonává Úřad pro finanční dohled (FSA) kontrolu nad ATP schématem prvního pilíře a nad všemi nositeli pojištění působícími v druhém i třetím pilíři systému důchodového pojištění.

Instituce zajišťující kontrolu nositelů pojištění

země 1. pilíř 2. a 3. pilíř

Belgie

Nejvyšší účetní dvůr vykonává nad Národním důchodovým úřadem finanční kontrolu. Vládní komisař se zúčastňuje schůzí řídícího výboru nositelů pojištění. Dohled ministra důchodů.

Dohled vykonává Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA.

Dánsko

Pokud jde o výplatu starobních penzí, vykonává dohled nad orgány místní samosprávy Ministerstvo sociálních věcí. Dohled nad ATP schématem vykonává Úřad pro finanční dohled (FSA) a pravidla pro tento dohled jsou totožná s pravidly pro dohled nad institucemi ve druhém pilíři

Úřad pro finanční dohled (FSA) vykonává dohled ve 2. a 3. pilíři.

Kypr

Jediný nositel pojištění Služby sociálního pojištění je státním orgánem Ministerstva práce a sociálního zabezpečení, takže kontrola probíhá v rámci ministerstva.

Registrátor spořících fondů kontroluje spořící fondy.

Maďarsko

Dohled nad ONYF vykonává Ministerstvo mládeže, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. Na povinné fondy dohlíží maďarský Státní úřad finančního dohledu HFSA.

HFSA provádí i kontrolu nositelů pojištění ve třetím pilíři.

Shrnutí a závěry

174

Instituce zajišťující kontrolu nositelů pojištění (pokračování)

země 1. pilíř 2. a 3. pilíř

Malta Odbor sociálního zabezpečení je součástí Ministerstva pro rodinu a sociální solidárnost.

navrhovaná reforma v jednání

Německo

Úřad pro spolkové pojištění provádí dohled nad svazem německých důchodových pojistitelů. Nad regionálními nositeli pojištění vedou dohled příslušná zemská ministerstva.

Penzijní fondy, penzijní pokladny a přímé pojištění podléhají dohledu spolkového úřadu pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin).

Portugalsko Generální inspekce Ministerstva práce a sociální solidarity provádí kontrolu v prvním pilíři.

Pojišťovací institut Portugalska vykonává kontrolu nad společnostmi správy penzijních fondů a životními pojišťovnami.

Rakousko

Kontrola je svěřena Spolkovému ministerstvu pro sociální jistotu, generaci a ochranu spotřebitelů, Spolkovému ministerstvu financí a Nejvyššímu dozorčímu úřadu.

Úřad „Dohledu nad finančním trhem“ (FMA) vykonává dohled nad 2. a 3. pilířem.

Slovensko

Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny a Ministerstvo financí vykonává dohled v průběžně financovaném schématu. Národní banka Slovenska vykonává dohled nad společnostmi působícími ve fondovém pilíři.

Národní banka Slovenska vykonává po reformě dohled i nad 3. pilířem.

Slovinsko Odpovědnost za dohled nad fungováním jediného nositele pojištění nese Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí.

Kontrolu ve 2. a 3. pilíři provádí Úřad pro trh s cennými papíry, Úřad pro dohled nad systémem pojištění, Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí a daňová správa.

Spojené království

Jediný nositel pojištění v průběžně financovaném schématu je výkonným orgánem Ministerstva práce a důchodů.

Kontrolu ve druhém pilíři provádí Regulátor penzí.

Švédsko

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a komunikace kontrolují Správu sociálního pojištění a PPM. Kontrolou je pověřena i Řídící rada Správy sociálního pojištění. Ministerstvo financí je zodpovědné za Národní fond důchodového pojištění.

Úřad finančního dohledu provádí kontrolu ve 2. a 3. pilíři. Na penzijní nadace dohlížejí místní regionální rady.

Kontrola nad penzijními fondy a pojišťovacími společnostmi

Základními úkoly kontrolních institucí ve sledovaných státech jsou:

udělování licence nebo registrace fondům a pojišťovacím společnostem,

kontrola nad schopností fondů dostát závazků,

kontrola nad dodržováním pravidel investování,

kontrola nad dodržováním pravidel pro minimální kapitál a rezervy,

kontrola nad finančními, účetními a pojistně-matematickými metodami,

kontrola nad dodržováním pravidel pro poplatky a marketing,

kontrola nad fůzemi a průběhem případné likvidace.

Shrnutí a závěry

175

Kontrola nad penzijními fondy a pojišťovacími společnostmi

země instituce vykoná-

vající kontrolu dohled nad nositeli pojištění

Belgie Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA

CBFA prověřuje penzijní plán a schopnost dostát závazkům nově vznikajících fondů, zkoumá i finanční a technické aspekty v tomto ohledu. Kontrola spočívá v pravidelné kontrole ročních účtů a prověřování statutárních a zákonných závazků, je prověřována organizace a finanční síla fondu i výpočet a zúčtování závazků fondu. Je prováděna kontrola ročního zúčtování, ročního výkazu investic, pojistně-matematické odhady, technické rezervy, roční zprávy certifikovaného pojistného matematika a roční zprávy certifikovaného auditora.

Dánsko Úřad pro finanční kontrolu FSA

Dohled se uplatňuje již při žádosti penzijního fondu o licenci, teprve po jejím provedení může být zaregistrován u Danisch Commerce and Companies Agency. Úřad na základě dokumentů, které je fond povinen doložit posuzuje schopnost fondu dostát všem závazkům a zda fond splňuje všechny povinnosti stanovené zákonem. FSA provádí kontrolu na základě schválené účetní uzávěrky, zprávy auditora , výroční zprávy a dalších informací a může provádět i inspekce přímo na místě.

Kypr Registrátor spořících fondů

Registrátor kontroluje spořící fondy. Ty jsou povinny předkládat mu výroční zprávy.

Maďarsko Státní úřad finančního dohledu HFSA

HFSA uděluje fondům licence a může vydávat nařízení a nezávazná doporučení. HFSA provádí pravidelně hloubkové kontroly, může fondu uložit řadu sankcí.

Německo

Spolkový úřad pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin)

Penzijní fondy, penzijní pokladny a přímé pojištění podléhají dohledu spolkového úřadu pro dozor nad poskytováním finančních služeb (BaFin). Dohled nad penzijními fondy je založen na kontrole účetnictví a jiných dokumentů poskytovaných fondy a provádění inspekcí. Všechny změny stanov musí být úřadem schváleny, jinak nevstoupí v platnost.

Portugalsko Pojišťovací institut Portugalska

Nad penzijními fondy, společnostmi správy penzijních fondů a životními pojišťovnami vykonává dohled Pojišťovací institut Portugalska, kontrolní orgán nad pojišťovacím trhem a penzijními fondy. Kontrola má formu zkoumání dokumentů a inspekcí.

Rakousko

Úřad dohledu nad finančním trhem (FMA)

Dohled je prováděn na základě výročních zpráv, pojistně-matematických zpráv a dalších statistických informací obdržených jednou měsíčně či ročně. Místní kontroly pojišťovacích společností jsou prováděny pravidelně, zatímco pokud jde o penzijní fondy jsou možné, ale nejsou obyčejně prováděny.

Slovensko Národní banka Slovenska

Dohled se zaměřuje na odhalování projevů neobezřetného podnikání, předcházení možnosti zpronevěry, zabezpečení řízení portfolia důchodových fondů a doplňkových důchodových fondů, zabezpečení informací pro účastníky a příjemce dávek a na minimalizaci investičních rizik. Mezi základní okruhy činnosti integrovaného dohledu nad finančním trhem patří jednak dohled na místě a dohled na dálku nad dohlíženými subjekty.

Slovinsko

Úřad pro trh s cennými papíry Úřad pro dohled nad systémem pojištění. Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí Daňová správa

Úřad pro trh s cennými papíry dohlíží na spravování společných penzijních fondů. Úřad pro dohled nad systémem pojištění kontroluje fungování penzijních společností. Ministerstvo práce, rodinných a sociálních záležitostí provádí dohled nad implementací podmínek zákona o důchodovém a invalidním pojištění a daňová správa provádí dohled nad dodržováním daňových předpisů. Kontrola je prováděna na základě účetních knih a dalších dokumentů a prostřednictvím inspekcí.

Spojené království

Regulátor penzí

Regulátor penzí, který existuje od roku 2005, působí ve 2. pilíři. Přijal proaktivní přístup ke zpronevěře, špatné správě a nedostatečnému financování. Má právo uvalit civilní pokuty a kde je to vhodné, podat žalobu na odpovědné osoby.

Shrnutí a závěry

176

Kontrola nad penzijními fondy a pojišťovacími společnostmi (pokračování)

země instituce vykoná-

vající kontrolu dohled nad nositeli pojištění

Švédsko

Úřad finančního dohledu Místní regionální rady

Na zaměstnanecká penzijní schémata dohlíží Úřad finančního dohledu, pokud mají formu zaměstnaneckého penzijního pojištění, vzájemného pojišťovacího spolku a FPG, úřad dohlíží také na nositele pojištění ve 3. pilíři. Na penzijní nadace dohlížejí místní regionální rady. Úřad provádí dohled především prostřednictvím zkoumání dokumentů dodaných institucemi, nad kterými dohlíží, a prostřednictvím pravidelných kontrol na místě.

Pozn. Malta má pouze první pilíř spravocaný Odborem sociálního pojištění.

Stupeň integrace orgánů kontroly nad penzijními fondy

Integrace v oblasti kontroly přináší vedle úspor z rozsahu i sjednocený způsob provádění kontroly, minimalizuje nebezpečí nedostatků v komunikaci a snižuje pravděpodobnost, že dojde k překrývání pravomocí. Specializace ale na druhou stranu může zohlednit zvláštní povahu nositelů pojištění a celého tohoto sektoru.

plná integrace kontroly nad bankami, finančním trhem,

penzijními fondy a pojišťovacími společnostmi

integrovaná kontrola nad penzijními fondy

a pojišťovacími společnostmi

specializovaná instituce vykonávající kontrolu nad

penzijními fondy

Dánsko Maďarsko Německo Slovensko Švédsko Rakousko

Belgie Portugalsko

Spojené království

Zdroj: OECD, 2003

Změny institucionální struktury

Parametrické a systémové důchodové reformy, které proběhly ve sledovaných zemích v posledních letech, jsou doprovázeny změnami v institucionální struktuře a fungování nositelů pojištění. V souvislosti s důchodovými reformami dochází k:

vzniku nových subjektů v insitutcionální struktuře důchodového systému a vytvá-ření nových institucionálních vztahů mezi nositeli pojištění (Švédsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko);

změnám v dohledu nad institucemi důchodového pojištění, které si kladou za cíl dosáhnout vyšší efektivity kontroly nositelů pojištění a vyšší ochrany nabytých důchodových práv pojištěnců (Maďarsko, Spojené království);

centralizaci (koncentraci) organizačního uspořádání správy prvního pilíře důchodo-vého systému (Švédsko, Německo, Rakousko);

modernizaci nositelů důchodového pojištění zejména v prvním pilíři. Vnitřní reformy jednotlivých institucí zahrnují mj. rozvoj IT technologií, restrukturalizace a opatření přijímaná k odstranění nevětších nedostatků v kvalitě poskytovaných služeb, které byly identifikovány na základě výsledků výběrových šetření o spokojenosti klientů (tato šetření proběhla například v Německu a Švédsku).

Shrnutí a závěry

177

Zejména zkušenosti nových členských zemí EU ukazují, že po přijetí nové legislativy často zůstává nositelům důchodového pojištění příliš krátký čas na přípravu a realizaci reformních opatření. Příprava důchodové reformy vyžaduje i dostatek-nou přípravu nositelů pojištění na její zavedení tak, aby se předešlo závažným problémům v implementační fázi reformy a zpožděním ve výplatě důchodových dávek.

Změny v institucionální struktuře

Belgie Nedošlo k zásadním změnám institucionální struktury. Podpora pojištění v druhém pilíře vedla k rozvoji tohoto pilíře

Dánsko

ATP schéma (1.pilíř) - modernizace nositele pojištění (rozšíření IT rozvojového programu, restrukturalizace) SP schéma (2. pilíř) - v roce 2005 zavedena pro účastníky svobodná volba nositele pojištění.

Kypr Nedošlo k zásadním změnám institucionální struktury.

Maďarsko 1. pilíř, průběžně financované schéma - změny v dohledu nad institucemi sociálního pojištění. 1. pilíř, fondové schéma a 3. pilíř - vznik v letech 1993 a 1998

Malta Nedošlo k zásadním změnám institucionální struktury. Připravuje se důchodová reforma, která, pokud bude realizována, si vyžádá změny v institucionální struktuře.

Německo

1. pilíř - organizační reforma důchodového pojištění v roce 2005: sloučení důchodového pojištění tzv. „modrých“ a „bílých“ límečků, omezení počtu nositelů pojištění (fúze), důraz na elektronické zpracování dat, zavedení benchmarkingu, optimalizace finančních toků, regionalizace informačních a poradenských center.

3. pilíř - úlohy spojené s podporou tzv. Riesterovy penze byly přeneseny z BfA (VDR) na Příspěvkový úřad pro starobní majetek

Portugalsko

1. pilíř, všeobecný systém sociálního zabezpečení - reformy důchodového systému nezpůsobily změny v organizační struktuře. Změny, ke kterým došlo v průběhu posledního desetiletí byly formálního rázu: Národní důchodové centrum je od 1.1.2001 integrováno do Institutu sociálního zabezpečení, přičemž si zachovalo právní subjektivitu.

Rakousko 1. pilíř - sloučení důchodového pojištění tzv. „modrých“ a „bílých“ límečků (a příslušných nositelů pojištění), fúze Pojišťovacího ústavu rakouských drah a Pojišťovacího ústavu rakouských důlních společností.

Slovensko

1. a 3. pilíř -vznik důchodových správcovských společností a doplňkových důchodových společností (transformace doplňkových důchodových pojišťoven na doplňkové důchodové společnosti). V novém systému vykonává Sociální pojišťovna výběr příspěvků a evidenci informací i v rámci schématu starobního důchodového spoření.

Slovinsko 1. pilíř - přizpůsobení technických a technologických procedur v Institutu důchodového a invalidního pojištění v souvislosti s implementací důchodové reformy 2.pilíř - zavedení nových schémat

Spojené království

Vznik nových institucí v souvislosti s posílením dohledu v 2. a 3. pilíři a posílení bezpečnosti důchodových práv účastníků zaměstnaneckých penzijních schémat.

Švédsko

1. pilíř - založení nové instituce PPM pro správu fondového pojistného důchodového schématu; od 1.1.2005 nahradil nový integrovaný vládní úřad (Úřad sociálního pojištění) 21 regionálních úřadů sociálního pojištění a Národní radu sociálního pojištění 2. pilíř - projevuje se trend k vyššímu zastoupení příspěvkově definovaných schémat.

Shrnutí a závěry

178

Přenos důchodových práv

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění

1. pilíř

V prvním pilíři důchodového pojištění je možný přenos získaných důchodových práv mezi nositeli pojištění při změně schématu či v rámci jednoho schématu důcho-dového zabezpečení. K přesunu pojištěnce z jednoho schématu do druhého může docházet v zemích, které provedly reformu důchodového pojištění a zavedly povinné fondové systémy, takovými zeměmi jsou Slovensko či Maďarsko. V tomto případě bývá mezi nositeli pojištění přesouván i kapitál odpovídající důchodovým právům pojištěnce. Ke změně schématu v rámci prvního pilíře může docházet také v důchodových systémech, kde existují v prvním pilíři různá důchodová schémata pro různé profesní skupiny či oddělená schémata pro soukromý sektor a veřejný sektor. V takovém případě může být přesun pracovníka z jedné profese do druhé spojen se změnou nositele i schématu důchodového zabezpečení. K přenosu důchodových práv mezi nositeli pojištění může v prvním pilíři docházet také v rámci jednoho schématu. Tak tomu je v zemích, kde existuje více nositelů pojištění v rámci jednoho schématu, takovým schématem je například důchodové pojištění závisle pracujících v Rakousku. Typicky k takovým přenosům důchodových práv dochází také v systémech, které zavedly povinný fondový pilíř a kde dochází k soutěži správcovských společností.

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění - 1. pilíř

země schémata v prvním pilíři přenos důchodových práv

mezi schématy přenos důchodových práv

v rámci schématu

Belgie

Zákonný systém pracovníků v zaměstnaneckém poměru. Zákonný systém samostatně výdělečně činných pracovníků. Zákonný systém veřejného sektoru.

V každém schématu je pouze jeden nositel pojištění, přenos tedy není možný.

Dánsko Veřejný starobní důchod Zaměstnanecké důchodové schéma ATP.

Přenos není možný.

V rámci každého schématu existuje pouze jeden nositel pojištění, takže přenos není možný.

Kypr Schéma sociálního pojištění V prvním pilíři existuje pouze jedno schéma, takže přenos není možný.

Existuje pouze jeden nositel pojištění, takže přenos není možný.

Maďarsko

Průběžně financované schéma důchodů ze sociálního pojištění. Fondově financované soukromé důchodové schéma (smíšené schéma).

Je možný přenos práv z fon-dového do schématu důchodů ze sociálního pojištění na žádost osoby oprávněné k pozůstalostní penzi, která tak získá nárok na plný pozůsta-lostní důchod ze schématu důchodů ze soc. pojištění, dále je přenos možný v přípa-dě invalidity za účelem získá-ní nároku na plný invalidní důchod ze sociálního pojištění a do roku 2012 mají možnost přenosu práv do schématu důchodů ze sociálního pojištění také všichni, kteří odchází do důchodu.

V povinném fondově financovaném schématu mohou účastníci změnit fond a převést svá důchodová práva do jiného fondu.

Shrnutí a závěry

179

Přenos důchodových práv mezi nositeli pojištění - 1. pilíř (pokračování)

země schémata v prvním pilíři přenos důchodových práv

mezi schématy přenos důchodových práv

v rámci schématu Malta Státní sociální zabezpečení. Probíhá jednání o reformě. Probíhá jednání o reformě.

Německo

Základní důchodové pojištění. Schéma pro státní úředníky. Schéma pro zemědělce.

O situaci po provedených reformách se nepodařilo získat informace. Před provedením reformy byl přenos možný.

Nepodařilo se získat informace o současné situaci. V rámci základního důchodového schématu existují nyní dva nositelé pojištění. Pokud jde o situaci před provedením reformy, byl přenos práv bezproblémový, i proto, že všichni nositelé byli sdruženi v jednom finančním svazu.

Portugalsko

Všeobecný systém sociálního zabezpečení. Systém sociální ochrany státních zaměstnanců.

Platí systém unifikovaného důchodu, který je založen na sčítání období platby příspěvků do obou schémat, přičemž období, která se překrývají, se započítávají pouze jednou.

V každém schématu je pouze jeden nositel pojištění, takže přenos možný není.

Rakousko

Důchodové pojištění závisle pracujících. Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných v živnostenském podnikání. Důchodové pojištění rolníků. Důchodové pojištění notářů a zvláštní systémy pro spolkové a zemské úředníky.

Změna schématu je možná. Pokud pracovník změní profesi a přejde tak i k jinému schématu, nedochází ke kompenzaci nositeli, který nakonec podle zákonem stanovených pravidel vyplácí důchod, vychází se z toho, že v průměru se přechody mezi nositeli vyrovnají.

Pouze ve schématu důchodového pojištění závisle pracujících je více nositelů pojištění, při změně nositele nedochází ke kompenzaci tomu nositeli, který nakonec vyplácí důchod.

Slovensko

Sociální pojištění. Schéma starobního důchodového spoření. Zvláštní schéma zaměstnanců silových rezortů.

Do 30.6. 2006 se mohli pojištěnci rozhodnout, zda se chtějí účastnit starobního důchodového spoření. Pokud zaměstnanec silového rezortu nedosáhl na výsluhový důchod ani nezískal invalidní důchod za období výkonu služby, jsou Útvar sociálního zabezpečení a Vojenský úřad sociálního zabezpečení povinny poukázat na účet Sociální pojišťovny pojistné zaplacené na výsluhové zabezpečení.

Ve schématu starobního důchodového spoření je vedle změny fondu v rámci jedné správcovské společnosti možno přenést svá důchodová práva i na jinou společnost. V takovém případě je převáděn i kapitál odpovídající hodnotě osobního účtu.

Slovinsko Schéma důchodového a invalidního pojištění.

Přenos není možný, v rámci pilíře existuje jedno schéma.

Institut důchodového a invalidního pojištění Republiky Slovinsko je jediným nositelem pojištění v rámci pilíře, takže přenos práv není možný.

Spojené království

Státní důchod. Doplňkový státní důchod.

Není možný. Není možný.

Švédsko

Schéma důchodů odvozených od příjmů (NDC systém). Fondové tzv. pojistné důchodové schéma.

V prvním pilíři nemůže docházet k přenosu důchodových práv mezi schématy.

Účastníci mohou ve fondovém schématu změnit fond bez dalších nákladů a bez daňových dopadů, jak často chtějí.

Shrnutí a závěry

180

2. pilíř

Se vzrůstajícím významem doplňkového penzijního pojištění se ukazuje, že rozdílnost těchto schémat může být překážkou mobility pracovníků. Mobilita pracovníků je podmínkou existence pružného pracovního trhu, a tak se stala otázka přenosu důchodových práv mezi nositeli pojištění v doplňkových důchodových schématech široce diskutovaným problémem. Tato doplňková penzijní schémata se mohou od sebe navzájem značně lišit vedle způsobu financování například i tím, že kryjí různá rizika, jak je tomu v Dánsku. Pracovník, který při změně zaměstnavatele přechází do jiného doplňkového důchodového schématu, tak může ztratit některá práva, která v před-chozím schématu měl. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit práva pracovníka, který mění zaměstnavatele či profesi a s tím i doplňkové důchodové schéma, jsou vedle podmínek stanovených pro nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplň-kového penzijního pojištění i možnosti výplaty kapitálu odpovídajícího získaným právům z doplňkového penzijního schématu, způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv a pravidla pro zachování „odložených důchodových práv“ ponecha-ných ve schématu bývalého zaměstnavatele po odchodu do jiného zaměstnání.

Možnosti přenosu důchodových práv mezi nositeli pojištění ve 2. pilíři a další s tím související

faktory ovlivňující důchodová práva přesunujícího se pracovníka*

země možnost přenést důchodová práva výplata kapitálu

při odchodu

způsob stanovení hodnoty přenášených

důchod. práv

Belgie

Přenos mezi schématy OSVČ a zaměstnanců není možný, ale v těchto systémech je přenos možný a změnit nositele pojištění může i zaměstnavatel. Když pracovník odchází do nového zaměstnání, může svá práva ponechat ve schématu nebo v přijímacím útvaru připojeném k této instituci, může je přenést do schématu nového zaměstnavatele či k nositeli, který rozdělí veškeré zisky a omezí náklady.

není možná (pouze po dosažení věku 60 let)

U příspěvkově definovaných schémat je přenášen kapitál včetně výnosů. Pro dávkově definovaná schémata stanový zákon postup určující minimum, pod které nesmí výsledek výpočtu vést.

Dánsko

Přenos je možný mezi zaměstnaneckými schématy. Možno je přenášet i práva ve schématu SAP. Od roku 2005 je také možno přenášet důchodová práva mezi nositeli pojištění v SP schématu.

Kypr

Přenos není možný až na některé výjimky na základě kolektivních dohod. Co se týče spořících fondů, nárok na starobní důchod může být přenesen pouze v případě, kdy takové zaopatření je obsažené v předpisech a nařízeních fondu.

výplata úhrnné částky je běžnou praxí

Německo

Pro důchodová práva vzniklá po 1.1.2001 může zaměstnanec požadovat na svém bývalém zaměstnavateli přenos svých již získaných práv. Platí to pouze pro nové smlouvy. Možnost přenosu však neplatí pro přímé přísliby a podpůrné fondy.

není možná, pouze výjimečně ano

U penzijních fondů a přímého pojištění převáděná hodnota reprezentuje akumulovaný kapitál.

Portugalsko

Přenos důchodových práv je možný, pokud je to stanoveno v penzijním plánu. U příspěvkově definovaných plánů platí, že pokud jde o příspěvky zaměstnanců, má pracovník po ukončení pracovního poměru možnost přenést kapitál do jiného penzijního fondu.

Shrnutí a závěry

181

Možnosti přenosu důchodových práv mezi nositeli pojištění ve 2. pilíři a další s tím související faktory ovlivňující důchodová práva přesunujícího se pracovníka* (pokračování)

země možnost přenést důchodová práva výplata kapitálu

při odchodu

způsob stanovení hodnoty přenášených

důchod. práv

Rakousko

Zákon zaručuje právo na přenos důchodových práv kromě podpůrných fondů. Přenos je možný zásadně mezi systémy, které podléhají stejným daňovým rámcovým podmínkám.

možná pro osobu, která se stěhuje natrvalo do zahraničí

upraveno zákonem

Spojené království

Zákon zaručuje právo přenosu práv do jiného schématu. Přenos penzijních práv je možný za předpokladu, že nové schéma tento přenos akceptuje. Druhou možností je zachování nabytých penzijních práv v původním schématu.

není možná upraveno zákonem

Švédsko

Při přechodu k jinému penzijním schématu je zachování důchodových práv zajištěno ponecháním důchodových práv v původním schématu nebo zahrnutím doby předchozího zaměstnání. Přenos možný není, je přípustný, pouze pokud to umožňují kolektivní dohody. Účastníci mají běžně aktiva u více společností.

není možná

Pojistně-matematické principy nebyly stanoveny jednotně a poplatky se také velice liší.

* Pouze země, za které byly informace dostupné Zdroj: Commission, 2005 Vedle výše popsaných překážek mobility pracovníků, které často pramení

z mnohdy smluvní povahy doplňkových penzijních schémat a kterým se lze jen těžko vyhnout, pokud by stát nepřistoupil k unifikaci v této věci, však často existují i pravidla pro přechod do jiného schématu, která penalizují takového mobilního pracovníka přímo v souvislosti s přesunem. Jsou to zejména různé podmínky stanovené pro nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplňkového penzijního pojištění, které mohou pro pracovníky s atypickou pracovní kariérou znamenat skutečně citelné zkrácení jejich důchodových práv. V jednotlivých členských státech dochází v tomto ohledu k postupnému zlepšování situace. Například v Dánsku jsou na základě dohod v některých případech různými schématy vzájemně uznávány čekací doby a v rámci celého systému byla uzavřena dohoda o tom, že za přesun mezi schématy nebudou pojištěnci účtovány administrativní náklady. Různá opatření, která byla dosud přijata s ohledem na přenositelnost důchodových práv v rámci doplňkových penzijních schémat na úrovni EU, dostatečně nezajišťují, aby pracovník nebyl při změně zaměst-nání penalizován. Oblasti doplňkových důchodových schémat ve 2. pilíři se týkají některé články Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění smlouvy z Nice z 26.2.2001. V tomto smyslu lze uvést článek 13 této smlouvy o možnosti Rady přijmout jednomyslně opatření k odstranění diskriminace z důvodu pohlaví, rasového či etnického původu, víry nebo světového názoru, invalidity, věku nebo sexuální orientace, této problematiky se týká i článek 137 Smlouvy. Problematiku rovného zacházení pro muže a ženy v doplňkových důchodových schématech kryje směrnice 86/378/EHS o zavedení rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků ve znění směrnice 96/97/ES. Pokud jde o Smlouvu z Nice, je dále relevantní článek 42 o povinnosti Rady přijmout v oblasti sociálního zabezpečení opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků, článek 56 o zákazu všech omezení pohybu kapitálu včetně všech omezení plateb mezi členskými státy a členskými státy a třetími zeměmi. Opatřením upravujícím práva pracovníka při přenosu důchodových práv v rámci doplňkových penzijních schémat je směrnice Rady 98/49/ES o ochraně nároků zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Ta

Shrnutí a závěry

182

však zaručuje pouze to, aby měli pracovníci přesunující se z jednoho členského státu do druhého stejná práva jako ti, kteří se přesunují pouze uvnitř členského státu. Směrnice 2003/41/ES přináší konkrétní požadavek zlepšení s ohledem na práva účastníků doplňkových penzijních schémat na informace. Nicméně tato opatření neodstraňují hlavní překážky, které omezují práva účastníků při přechodu k jinému schématu doplňkového penzijního pojištění a omezují mobilitu na pracovním trhu jednotlivých členských zemí i v celé EU. S některými z těchto překážek se pokouší vyrovnat návrh směrnice na zlepšení přenositelnosti doplňkových důchodových práv 2005/0214/COD, která by měla problémy spojené s přenosem důchodových práv mezi doplňkovými penzijními schématy řešit (Commission, 2005).

Překážky mobility pracovníků vyplývající z doplňkových systémů penzijního zabezpečení lze rozdělit do těchto skupin (Commisson, 2005):

podmínky stanovené pro nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplňkového penzijního pojištění,

pravidla pro zachování „odložených důchodových práv“,

způsob přenosu důchodových práv,

informovanost účastníků schémat i pracovníků, kteří ještě před splněním podmínek stanovených pro získání důchodových práv opustí zaměstnání.

Nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplňkového penzijního pojištění může být podmíněno různými kvalifikačními předpoklady:

splnění čekací doby po které se nový zaměstnanec stává účastníkem schématu

požadavek minimálního věku pro to, aby se nový zaměstnanec stal účastníkem schématu, či aby nabyl důchodové práva

splnění doby pojištění, po jejímž uplynutí účastník schématu nabývá důchodová práva v případě ukončení příslušného pracovního poměru. V případě, že se zaměstnanec účastní schématu, ještě nesplnil předepsanou dobu a opustí schéma, nebudou mu v takovém případě přiznána důchodová práva, ale většinou dojde pouze k náhradě finančních prostředků uhrazených na příspěvcích, které zaplatil do systému.

Shrnutí a závěry

183

Splnění čekací doby, po které se nový zaměstnanec stává účastníkem schématu

To, zda bude stanovena maximální doba, po kterou musí pracovník být u zaměstnavatele, aby se stal účastníkem schématu, je v současné době ponecháno na jednotlivých členských státech. Podle návrhu směrnice na zlepšení přenositelnosti doplňkových důchodových práv 2005/0214/COD, která by měla tuto oblast v budoucnu upravovat, by tato doba neměla překročit jeden rok.

Splnění čekací doby, po které se nový zaměstnanec stává účastníkem schématu

země Doba, po jejímž uplynutí se nový zaměstnanec stává účastníkem

schématu

Belgie Čekací doba se neuplatňuje, pracovník se okamžitě stává účastníkem schématu. Výjimku představují některá schémata, která čekací dobu uplatňují pokud pracovníkovi ještě nebylo 25 let.

Dánsko

Čekací doba není v Dánsku upravena všeobecně závaznými právními předpisy, v soukromém sektoru jde typicky o 6 - 9 měsíců a pro případ, že pracovník mění zaměstnání v rámci jednoho sektoru nebo přichází z veřejného sektoru, nashromážděná čekací doba se mu převádí. Některé důležité skupiny zaměstnanců nemají žádnou čekací dobu, zatímco obecně je tato doba 1 - 4 roky. Nashromážděná čekací doba je přenositelná v rámci veřejného sektoru, ale zaměstnanci ze soukromého sektoru musí nashromáždit novou čekací dobu.

Německo Ve schématech financovaných zaměstnavatelem může být čekací doba uplatňována. Ve schématech, která jsou financována zaměstnanci, není čekací doba uplatňována.

Portugalsko V malém množství schémat je uplatňována čekací doba v kombinaci s požadavkem dosažení určitého věku. Čekací doba bývá stanovena v některých vzácných případech až na 10 let, obyčejně je ale značně kratší.

Spojené království Většina schémat v soukromém sektoru neuplatňuje žádnou čekací dobu nebo uplatňuje čekací dobu 1 rok či méně. Ve veřejném sektoru se čekací doba neuplatňuje.

Švédsko

Čekací doby jsou předmětem kolektivních dohod na národní úrovni. Obecně nejsou čekací doby uplatňovány, zvláštnímu režimu podléhají osoby, které nejsou zaměstnány nastálo. Pro bílé límečky v rámci schématu ITP platí čekací doba 3 měsíce, potom se ovšem zpětně započítají tyto tři měsíce do doby pojištění.

* Pouze země, za které byly informace dostupné

Zdroj: Commission, 2005

Shrnutí a závěry

184

Požadavek minimálního věku, aby se nový zaměstnanec stal účastníkem schémat či aby nabyl důchodová práva

Záleží na jednotlivých členských státech EU, zda stanoví maximální věk, při jehož dosažení jsou nabyta v doplňkových penzijních schématech důchodová práva, jaký věk případně členský stát stanoví, či zda ponechá tuto otázku úplně bez právní úpravy například na dohodě sociálních partnerů. Podle návrhu směrnice na zlepšení přenositelnosti doplňkových důchodových práv 2005/0214/COD by takový věk neměl přesahovat 21 let.

Požadavek minimálního věku aby se nový zaměstnanec stal účastníkem schémat či aby nabyl

důchodová práva

Belgie Minimální věk stanoví právní předpisy na 25 let. Po dosažení tohoto věku se zaměstnanec stává okamžitě účastníkem příslušného schématu.

Dánsko V soukromém sektoru je minimální věk stanoven obecně na 20 let. Ve veřejném sektoru je to 25 let, ale pro některé orgány místní samosprávy je stanoven i nižší minimální věk.

Německo

Právní předpisy stanoví, že od 1.1.2001 nabývá důchodová práva pracovník ve věku 30 let, pokud splnil podmínku účasti po dobu 5 let, to platí pro schémata financovaná zaměstnavatelem. Pro schémata financovaná zaměstnanci není stanoven žádný minimální věk.

Portugalsko Pokud je minimální věk pro účast ve schématu stanoven, bývá stanoven na 25 let, roky odpracované před dosažením minimálního věku jsou po jeho dosažení započítány do doby pojištění.

Rakousko V mnohých případech je uplatňován požadavek minimálního věku a učni bývají z účasti ve schématech také vyloučeni.

Spojené království Většina schémat v soukromém sektoru stanoví minimální věk pro účast, bývá nižší než 21 let. Velice málo schémat stanoví minimální věk výše než na 25 let.

Švédsko Minimální věk pro účast ve schématech se pohybuje v různých schématech od 21 do 28 let.

* Pouze země, za které byly informace dostupné

Zdroj: Commission, 2005

Shrnutí a závěry

185

Splnění povinné doby pojištění, po které účastník schématu nabývá důcho-dová práva v případě ukončení příslušného pracovního poměru

To, zda stát stanoví tuto dobu v právních předpisech, či zda její stanovení ponechá neupraveno, zaleží na jednotlivých členských státech. Stejně tak je tomu i s otázkou, jak dlouhá tato doba bude. Návrh směrnice na zlepšení přenositelnosti doplňkových důchodových práv 2005/0214/COD v této otázce přináší požadavek na stanovení maximální požadované povinné doby pojištění na dva roky.

Splnění povinné doby pojištění, po které účastník schématu nabývá důchodová práva v případě ukončení příslušného pracovního poměru

země povinná doba pojištění

Belgie Povinná doba pojištění je obecně rok kromě osobních příspěvků zaměstnance, pro které neplatí žádná povinná doba pro nabytí práv.

Dánsko Účastník nabývá důchodových práv okamžitě, pokud jde o příspěvky zaměstnance, pokud jde o příspěvky zaměstnavatele je povinná doba pro nabytí práv 5 let.

Kypr Obecně je tato doba stanovena na 5 let.

Německo Zákon stanoví maximální dobu povinného pojištění na 5 let pro schémata financo-vaná z příspěvků zaměstnavatele. Kratší dobu stanoví v praxi jen velmi málo zaměstnavatelů.

Portugalsko Tam, kde jsou povinné doby pojištění aplikovány jsou většinou stanoveny na 10 let.

Rakousko

Pro penzijní fondy platí zákonem stanovená maximální povinná doba pojištění 5 let, pro příspěvky zaměstnanců takové omezení neplatí. V praxi aplikují menší penzijní fondy (do 20 zaměstnanců) povinnou dobu do tří let, velké fondy nestanoví povinnou dobu pojištění.

Spojené království Zákon stanoví maximální dobu povinného pojištění na 2 roky, v praxi takovou dobu uplatňuje většina schémat. Nová legislativa povinnou dobu pojištění zkracuje na 3 měsíce.

Švédsko Povinné doby pojištění nejsou stanoveny.

* Pouze země, za které byly informace dostupné

Zdroj: Commission, 2005

Shrnutí a závěry

186

Zachování „odložených důchodových práv“

Pracovník odcházející ze zaměstnání, který tak i opouští doplňkové penzijní schéma, se může rozhodnout, že ponechá nabytá důchodová práva v tomto schématu. V různých schématech jsou však stanovena omezení zachování takových „odložených důchodových práv“ týkající se nominální hodnoty práv účastníka, což může znamenat znevýhodnění přesouvajícího se pracovníka. I úprava této otázky je v současnosti ponechána plně na jednotlivých členských státech. Lze zde aplikovat pouze požadavek směrnice 98/49/ES na minimálně stejné zacházení s pracovníky přesunujícími se do jiného členského státu. Podle návrhu směrnice na zlepšení přenositelnosti doplňkových důchodových práv 2005/0214/COD budou státy povinny umožnit převod prostředků odpovídajících „odloženým důchodovým právům“, pokud nebudou dosahovat výši stanovené členským státem pro jejich zachování.

Zachování „odložených důchodových práv

země možnost zachování „odložených důchodových práv“ a jejich ochrana

Belgie Není stanovena speciální ochrana „odložených důchodových práv“, ale pracovník může svá práva ve schématu ponechat.

Dánsko K těmto situacím dochází výjimečně.

Kypr Není možno zachovávat odložená práva, je provedeno jednorázové vyrovnání.

Německo K těmto situacím dochází výjimečně.

Rakousko Ochrana „odložených důchodových práv“ není zákonem zvlášť upravena, tato práva jsou zajištěna stejně jako práva účastníků schématu.

Spojené království „Odložená důchodová práva“ jsou navyšována podle cenového indexu, který je omezen stropem 5 % ročně.

Švédsko „Odložená důchodová práva“ jsou chráněna tak, že probíhá navyšování, podle cenového indexu stanoveného rozhodnutím Parlamentu.

Pouze země, za které byly informace dostupné

Zdroj: Commission, 2005

Způsob přenosu důchodových práv

Vedle pravidel pro výpočet hodnoty nabytých důchodových práv, může dojít k znevýhodnění pracovníka, který se rozhodl přenést kapitál reprezentující jeho důcho-dová práva do jiného zaměstnaneckého důchodového schématu. Tím, jak je přenos důchodových práv nahlížen z hlediska daňového tato překážka hraje důležitou roli v přenosu do jiného členského státu.

Informovanost účastníků schématu i pracovníků, kteří ještě před splněním podmínek stanovených pro získání důchodových práv opustili zaměstnání

Požadavky na informovanost účastníků zaměstnaneckých důchodových schémat na úrovni EU už řeší směrnice 98/49/ES. Ta ovšem pouze požaduje, aby pracovník přesunující se při změně zaměstnání z jednoho členského státu do druhého byl informován minimálně na stejné úrovni jako pracovník, který zůstává ve stejném členském státě. Směrnice nestanoví žádnou konkrétní úroveň informací, které by pracovníkovi opouštějícímu schema měly být poskytnuty. V tomto ohledu přináší změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES, podle které mají účastníci doplňkových penzijních schémat každý rok obdržet podrobné informace o financování jejich osobních důchodových práv. Tato směrnice rovněž stanoví právo každého účastníka schématu na základě žádosti získat informace o podmínkách

Shrnutí a závěry

187

případného přenosu důchodových práv v případě ukončení pracovního poměru. Směrnice ovšem neřeší právo na informace pracovníků, kteří ještě před splněním podmínek stanovených pro získání důchodových práv opustili zaměstnání. Otázka informovanosti je ještě naléhavější, pokud jde o přenos důchodových práv mezi členskými státy EU.

3. pilíř

Informace získané o přenosu důchodových práv ve 3. pilíři jsou shrnuty v následující tabulce:

Informace získané od sledovaných zemí o přenosu důchodových práv ve třetím pilíři*

Maďarsko Účastníci mohou změnit fond a převést prostředky do nového fondu. Fond může z těchto prostředků odečíst náklady na převod.

Německo

V oblasti státem podporovaného dodatečného zabezpečení musí instituce nabízející smlouvy o starobním zabezpečení zajistit investorům právo na přerušení vkládání prostředků, aniž by smlouva přestala platit, a právo výpovědi s výpovědní lhůtou tři měsíce. Investor si pak naspořený kapitál může převést k jiné instituci.

Portugalsko

Ve 3. pilíři je možný přenos práv mezi penzijními fondy podléhající penalizaci stanovené ve smlouvě. Jestliže je penzijní plán plánem důchodového spoření, provádí se přenos plánu důchodového spoření mezi subjekty, které mohou plány důchodového spoření spravovat, tedy společnostmi správy penzijních fondů, životními pojišťovnami a společnostmi správy investičních fondů.

Slovensko Podmínky jsou uvedeny ve statutu fondu.

Švédsko Soukromé penze přestavují investované fondy a podmínky se liší podle typu smlouvy, možnosti převodu uspořených částek mezi různými správci jsou omezené.

* Pouze země, za které byly informace dostupné Na otázku, zda je v jejich zemi možný přenos důchodových práv mezi jednot-

livými pilíři důchodového pojištění, nám experti MISSOC odpověděli, že takový přenos v těchto zemích možný není. Jedinou výjimkou je v tomto směru Portugalsko, dotazo-vaný expert uvedl, že „V současné době je povolen přenos nabytých důchodových práv mezi 2. a 3. pilířem.“ O takové možnosti převodu se ale nepodařilo získat žádné bližší informace.

Přenos důchodových práv do zahraničních systémů a převzetí důchodových práv ze zahraničních důchodových systémů ve druhém pilíři

Systémy důchodového připojištění se v jednotlivých členských státech značně odlišují, a proto není snadné jednoznačně je roztřídit podle klasického systému tří pilířů. Systém koordinace důchodových systémů sociálního zabezpečení ustanovený v nařízení 1408/71/EHS zajišťuje pracovníkům migrujícím v rámci EU zachování nabytých důchodových práv z těchto systémů, ale různorodost systémů důchodového připojištění a skutečnost, že často jde o systémy vznikající na základě různých soukromých iniciativ, brání použití stejných principů pro tuto oblast. Směrnice 98/49/ES o ochraně nároků zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných se vztahuje na jakýkoli doplňkový systém důchodového pojištění, ať je upraven právními předpisy či kolektivními a jinými dohodami s cílem poskytnout penzijní připojištění zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným vyjma systémů, na které se vztahuje nařízení 1408/71 EHS. Tato směrnice omezuje možnost, že pracovník

Shrnutí a závěry

188

stěhující se za prací do jiného členského státu, ztratí nabytá důchodová práva a tak zmenšuje překážky volného pohybu pracovníků. Směrnice platí pro fondové systémy, kde je fond od zaměstnavatele oddělen, i pro různé systémy rezerv podniků pro krytí důchodového zabezpečení i pro systémy přerozdělování pojistného. Vedle důchodového zabezpečení se vztahuje i na invalidní a pozůstalostní zabezpečení. Směrnice měla být provedena do 25.7.2001, v nových členských státech měla být provedena k datu jejich přistoupení k EU. Směrnice 98/49/ES stanoví, že nabytá důchodová práva musí být u pracovníka migrujícího z jednoho členského státu do druhého zachována minimálně ve stejné míře jako u toho, kdo změní zaměstnání pouze v rámci jednoho členského státu.

Některé členské státy nemusely přijímat k zabezpečení tohoto minimálního standardu nové právní předpisy, protože stávající úprava nedělala rozdíl mezi ochranou nabytých důchodových práv při změně zaměstnání v rámci jednoho členského státu a odchodu do jiného členského státu. S cílem zajistit tuto minimální úroveň ochrany migrujících pracovníků nicméně zvláštní předpisy přijalo Německo, Spojené království i Portugalsko. Zatímco například ve Spojeném království byl přijat zákaz diskriminujících pravidel v tomto ohledu, jiné členské státy zvolily cestu pozitivního zaručení rovného zacházení. Lze ale říci, že ačkoli směrnice v této otázce přináší migrujícím pracovníkům větší právní jistotu, neznamenala velké změny, protože diskriminace pracovníků migrujících mezi členskými státy byla obecně v členských státech EU již v tomto ohledu zaručena. Pracovníci migrující v rámci EU mohou být penalizováni rovněž v souvislosti s vyplácením dávky do zahraničí, kdy mohou být za takovou platbu účtovány vysoké poplatky, tuto problematiku řeší Nařízení 2560/2001 z 19.12.2001.

Možnosti přenosu důchodových práv uvnitř členského státu a možnosti přenosu důchodových práv do zahraničí ve 2. pilíři

země přenos v rámci státu možnost přenosu do zahraničí

Belgie Přenos je možný. Je daňově neutrální. Je možný a závisí na dohodě účastnících se stran. Přenos může podléhat zdanění.

Dánsko Přenos je možný. Přenos je možný, ale v některých případech podléhá zdanění.

Kypr

Není možný až na některé výjimky na základě kolektivních dohod. Výplaty kapitálu odcházejícím pracovníkům jsou běžnou praxí.

Je možný v závislosti na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele.

Německo Přenos je možný, ale pouze ve schématech fondových a u přímých příslibů..

Je možný v závislosti na dohodě účastnících se stran. Mohou vzniknout překážky ohledně zdanění.

Portugalsko Přenos je možný.

Rakousko Zákon zaručuje právo na přenos důchodových práv kromě podpůrných fondů.

Je možný pro pracovníka, který se natrvalo přesouvá do zahraničí, přenos není zdaněn.

Spojené království

Zákon zaručuje právo přenosu práv do jiného schématu.

Je možný pokud jde o převod do daňově uznávaného zahraničního schématu, ale vyžaduje povolení a může být zpoplatněn.

Švédsko Přenos možný není, je přípustný pouze pokud to umožňují kolektivní dohody.

Není možný. Důchodová práva nemohou být přenesena do schémat mimo švédský 2. pilíř, nicméně obecně platí, že zůstávají zachována ve schématu.

*Pouze země, za které byly informace dostupné

Zdroj: Commission, 2005

To, že přenos důchodových práv v oblasti doplňkových penzijních schémat není dosud na úrovni EU dostatečně upraven, je závažnou překážkou mobility pracovníků mezi členskými státy. Návrh směrnice o zlepšení přenositelnosti doplňkových

Shrnutí a závěry

189

důchodových práv 2005/0214/COD stanoví společný rámec pro úpravu podmínek pro nabytí důchodových práv ve schématech doplňkového penzijního pojištění, ochranu „odložených důchodových práv“ a možnost přenosu důchodových práv jako takovou. Ohledně daňových předpisů některých členských států, které vedou k diskriminaci zahraničních penzijních fondů, již Komise zahájila proti několika státům řízení podle článku 226 Smlouvy o ES. Různorodost doplňkových penzijních schémat v zemích EU je však značná a to bude pravděpodobně i v budoucnu znamenat, že nebude možné zcela zabránit jednotlivým případům, kdy přesunující se pracovník ztratí část svých práv v porovnání s pracovníkem, který zůstává celý život členem jednoho schématu. V souvislosti s tímto faktem je třeba znovu zdůraznit úlohu informovanosti účastníků doplňkového penzijního schématu i pracovníků, kteří ještě před splněním podmínek stanovených pro získání důchodových práv opustí zaměstnání.

Přenos důchodových nároků euroúředníků

Podle Nařízení Rady 259/68/EHS o Služebním řadu pro úředníky Evropského společenství a Pracovním řádu pro ostatní zaměstnance Evropského společenství (dále jen Statut úředníků Společenství) jsou členské státy EU povinny umožnit úředníkům a ostatním zaměstnancům Společenství požádat o převod jejich důchodových práv získaných v systému důchodového pojištění členského státu do důchodového systému Společenství a též umožnit zpětný převod jejich důchodových práv získaných v důchodovém systému Společenství do systému důchodového pojištění členského státu.

Podle dostupných informací členské státy bývalé EU-15 zajistily úředníkům a ostatním zaměstnancům Společenství možnost přenosu důchodových práv do důchodového systému Společenství a naopak přijetím zákonů a dvoustranných smluv s EU. Rakousko uvedlo, že z důvodů větší flexibility nezvolilo cestu uzavření dohody o úpravě této otázky s příslušnými orgány Společenství, ale provedlo prostřednictvím zákona pouze změny ve vnitrostátním právním řádu. Novelizace k tomuto zákonu však budou předem předloženy k posouzení a odsouhlasení Evropské komisi. Spojené království umožnilo přenos státních důchodových práv do důchodového schématu Společenství pro úředníky a ostatní zaměstnance Společenství teprve nedávno. Nové členské státy EU, které poskytly o této problematice informace, Maďarsko a Malta uvedly, že dosud možnost realizace práv úředníků a ostatních zaměstnanců Společenství vyplývající z Nařízení Rady 259/68/EHS nezajistily.

V některých členských státech je v současné době možný pouze přenos důcho-dových práv z národního systému důchodového zabezpečení do systému Společenství, tak je tomu dosud například v Portugalsku. V Belgii, Švédsku, a Německu je možný přenos důchodových práv do důchodového systému Společenství i naopak. V Portugalsku nyní probíhá finalizace smlouvy s Evropskou unii o úpravě přenosu důchodových práv ze systému Společenství do národního systému důchodového zabezpečení. Ve Švédsku je možno převést ze systému Společenství pouze práva nabytá původně v rámci švédského systému a jejich hodnota není převáděna zpět do zaměstnaneckého penzijního schématu, ale je investována podle volby pojištěnce.

Shrnutí a závěry

190

Přenos důchodových práv mezi systémem důchodového pojištění členského státu a důchodovým systémem Společenství podle Nařízení Rady 259/68/EHS*

Belgie

Možnost přenosu důchodových práv do systému Společenství je upravena zákonem z 21. května 1991. Do systému Společenství je převáděna částka stanovená jako hodnota odkupu důchodových práv získaných v belgickém systému. Hodnoty převáděných částek jsou založeny na příspěvcích vypočíta-ných podle individuálního účtu pracovníka v zaměstnaneckém poměru za období profesionální činnosti a neaktivity, za které byly příspěvky zaplaceny nebo přeneseny. Tyto částky jsou popřípadě doplněny o částky pocházející z volných plateb povolených v důchodovém systému pro pracovníky v zaměstnaneckém poměru. Úředník Společenství, který se vrací do národního důchodového systému, může nově požádat, o přenos důchodových práv, které si vytvořil v důchodovém systému Společenství, do belgického důchodového systému, v tomto případě se ovšem převádí pojistně-matematický ekvivalent získaných důchodových práv.

Maďarsko

Dosud (konec roku 2005) neexistuje možnost převést důchodová práva z Maďarska do důchodového systému Společenství. Maďarští experti uvedli, že některá ustanovení nařízení 259/68/EHS nejsou kompatibilní s národním zákonem o sociálním zabezpečení (s průběžně financovanými systémy), a proto zatím nemohou nalézt vhodnou metodu implementace nařízení.

Malta Malta v současné době formuluje politiku v této oblasti.

Německo

Přenos důchodových práv do důchodového systému Společenství a naopak byl upraven smlouvou mezi Německem a EU z 9.10.1992, která vstoupila v platnost 1.10.1994. Smlouva stanovuje, že úředník Společenství, který ukončí pracovní poměr s EU, může požádat o započtení důchodových práv získaných v systému Společenství do německého důchodového systému (do prvního pilíře - zákonného pojištění).

Portugalsko

V rámci platné portugalské legislativy je předpisem upraven pouze přenos důchodových práv z národních systémů do systému Společenství. Navíc kromě všeobecného systému sociálního zabezpečení a systému sociální ochrany státních zaměstnanců je touto úpravou kryt i zvláštní systém advokátů a soukromý systém ochrany pracovníků centrální banky. V současné době probíhá finalizace smlouvy s EU o úpravě přenosu důchodových práv z důchodového systému Společenství do národních systémů. Převáděn je pojistně-matematický ekvivalent důchodových práv získaných v národním systému důchodového pojištění. V systému sociálního zabezpečení advokátů není převáděn pojistně-matematický ekvivalent důchodových práv, nýbrž částka, která odpovídá odkupu zaplacených příspěvků.

Rakousko

Rakousko z důvodů větší flexibility nezvolilo cestu uzavření dohody o úpravě této otázky s příslušnými místy Společenství, nýbrž dospělo ke změně v národním zákoně. Novelizační návrhy k tomuto zákonu však budou Evropské komisi předloženy předem k posouzení a odsouhlasení.

Spojené království Vláda nedávno souhlasila s povolením přenosu státních důchodových práv do důchodového schématu Společenství pro úředníky Společenství.

Švédsko

Přenos důchodových práv z a do důchodového systému ES je ve Švédsku upraven pro 1. i 2. pilíř zákonem z roku 2002. Přenos koordinuje mezinárodní odbor Úřadu sociálního pojištění.. Na žádost úředníka EU mohou být jeho důchodová práva ze schématu důchodů odvozených od příjmů a na doplňkový důchod převedena do důchodového systému Společenství. Stejně mohou být přeneseny důchodová práva z důchodového systému Společenství do švédského státního důchodového schématu, avšak platí to pouze pro práva nabytá původně v rámci švédského systému. Při výpočtu hodnoty důchodových práv se vezme v úvahu indexace, jako by nebyla důchodová práva převedena ze švédského systému. Na žádost úředníka Společenství jsou převoditelná do důchodového systému Společenství i důchodová práva ze zaměstnaneckého schématu důchodového zabezpečení. Při převodu zpět do Švédska z důchodového systému Společenství není finanční částka převáděna zpět do zaměstnaneckého penzijního schématu, ale je investována mezinárodním odborem Úřadu sociálního pojištění do důchodového spoření podle volby pojištěnce.

* Pouze země, za které byly informace dostupné

Shrnutí a závěry

191

Statut úředníků Společenství a právní úprava aplikovatelná na ostatní členy personálu Evropských společenství stanoví, že se do systému důchodů Společenství přenáší buď pojistně-matematický ekvivalent nebo (kapitálová) hodnota odkupu důchodových práv získaných před nástupem do funkce v evropské instituci. Záleží na členských zemích, kterou variantu zvolí. V některých členských státech jsou pro přenos důchodových práv mezi národním systémem důchodového zabezpečení a systémem Společenství používány varianty obě. V Portugalsku je při převodu důchodových práv do systému Společenství převáděn pojistně-matematický ekvivalent již získaných důchodových práv, ale ze speciálního systému sociálního zabezpečení advokátů není do systému Společenství převáděn pojistně-matematický ekvivalent získaných práv, ale finanční částka, která odpovídá hodnotě odkupu zaplacených příspěvků. V Belgii je při přenosu důchodových práv do systému Společenství převáděna částka jako hodnota odkupu důchodových práv získaných v belgickém systému, při přenosu práv úředníka EU, který přechází zpět do systému, je však do belgického důchodového systému převáděn pojistně-matematický ekvivalent důchodových práv získaných v důchodovém systému Společenství.

Literatura

192

Literatura

Abrahamson, P., Werner, C. Pension reforms in Denmark, Department of Sociology University of Kopenhagen, 2003.

Commission (2005) Commission Staff Working Document, Annex to the „Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights“, 2005.

Commission (2000) Study on pension schemes of the member states of the European Union, 2000

Commission (2005) Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights, 2005.

Complementary and private pensions throughout the world. INPRS, ISSA, Ženeva, 2003.

Consolidated Act no. 939, Global Denmark Translations, 2004.

Contracted-out Pensions, Pension Service, 2005. http://www.thepensionservice.gov.uk/resourcecentre/downloads.asp#planning

Danish Insurance Association, Danish Pension System, 2000.

Danish Insurance Association, Summary Annual Report, 2003, 2004, 2005.

Dünn, S. (2006) Organizational reform of the statutory pension insurance in Germany, ISSA European Regional Meeting, „Social security reforms, Empowering the administrators“, Vilnius, květen 2006

European pensions and investment news, 2005, Denmark unveils regulatory regime ahead of EU pension fund directives.

Financial Bussines Act, Global Denmark Translations, 2005.

Guldberg, A. (2001) Providing Member Security in Sweden. Prezentace na důchodovém semináři International Actuarial Association, Brighton, 5-7 června 2001. http://www.actuaries.org/EVENTS/Seminars/Brighton/presentations/guldberg.pdf

Henrik, B. N. Solvency Requirements for insurance firms - a regulators perspective, 2002.

Holzmann, R. a Hinz, R. (editoři) (2005) Old-Age Income Support in the 21st Century: An International Perspective on Pension Systems and Reform. Světová banka.

International Update: Recent Developments in Foreign Public and Private Pensions, February 2006. SSA. http://www.ssa.gov/policy/docs/progdesc/intl_update/2006-02/index.html

Literatura

193

Mediamonitoring, Winterthur http://www.winterthur.sk/data/Documents/Links/Mediamonitoring%20z%2018.01.2006.pdf.

Natali, D. (2004) The pension system, Observatoire social européen, 2004.

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Austria,. 2005. http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/docs/2006/austria_de.pdf

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Denmark, 2005. http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/docs/2005/denmark_en.pdf

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Hungary, 2005. http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/docs/2005/hu_en.pdf

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Germany, 2005 http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/docs/2006/germany_de.pdf

National Strategy Report on Adequate nad Sustainable Pensions, Slovenia, 2005. http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/docs/2006/slovenia_en.pdf

Národná správa o stratégii dosiahnutia primeraných a udržateĺných dôchodkov, Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, 2005

Neumann, A. T-L. (2005) Social Security Boards Re-established. EIRO, http://www.eiro.eurofound.ie/2005/12/inbrief/hu0512101n.html

Occupational Pensions, Your Guide, Pension Service, 2005http://www.thepensionservice.gov.uk/resourcecentre/downloads.asp#planning

Palmer, E. (2000) The Swedish Pension Reform Model: Framework and Issues. Social Protection Paper No. 0012 in the World Bank Pension Primer. Washington D.C. World Bank.

Personal Pensions, Your Guide, Pension Service, 2005 http://www.thepensionservice.gov.uk/resourcecentre/downloads.asp#planning

Pinheiro, V. C. Supervisory Structures for Private Pensions in OECD Countries, 2003.

Pollnerová Š. (2002) Analýza nově zaváděných systémů NDC, Praha: VÚPSV

Pragma Consulting, Acquis Communautaire related to pensions, ETUI Publications, 2005.

PricewaterhouseCoopers, (2004) Investment Management Industry Profile Denmark, 2004.

Private pension savings. SPV (25.1.2006). http://www.spv.se/Languages/English/Pensions_school/private_savings.htm

Literatura

194

Siersen, A. (2003) Portability of Pension Rights - The Danish Expirience, 2003.

Simplicity, security and choice: Informed choices for working and saving, Departement of Work and Pensions, 2004; http://www.dwp.gov.uk/publications/dwp/2004/inf-choice

Sorensen, O. B. (2006) Social partner involvement in Danish pension schemes, 2006.

Soziale Sicherheit, Juli/August 2005, str. 294-296, 299, 314-327

State Pensions, Your Guide, Pension Service, 2005 http://www.thepensionservice.gov.uk/resourcecentre/downloads.asp#planning

Swedish Social Insurance Agency (2005). the Swedish Pension System Annual Report 2004.

The Danish Financial Supervisory Autority, Strategic considerations, 2006

The Pension Service Annual Report and Accounts 2004/05, Pension Service, 2005 www.thepensionservice.gov.uk/ pdf/annualreport/annualreportpart10405.pdf

The supervision of Copany Pension Funds Act, cf. Consolidated Act, Global Denmark Translations, 2003.

Ujházy, K.(2005) Důchodový systém v Maďarsku ve zdravotním a sociálním sytému Maďarska (výběr komentovyných překladů), Praha.

Vylítová, M. a kol. (2001) Speciální systémy důchodového pojištění (zabezpečení, zaopatření). VÚPSV Praha, Technická univerzita v Liberci.

Walliser, J. (2005) The Pay-Out Phase: Administration of Benefits. prezentace na kurzu Světové banky, Pension Administration course http://info.worldbank.org/etools/docs/library/142178/DL%2DAdmin8b%2DWalliser.pdf

Zákon č. 328/2002 Z. z. o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov. www.zbierka.sk

Zákon č.461/2003 Z. z. o sociálnom poistení (ve znění pozdějších předpisů) http://www.nbs.sk/DFT/DS/ZAKONY/

Zákon č. 43/2004 o starobnom dôchodkovom sporení (ve znění pozdějších předpisů) http://www.nbs.sk/DFT/DS/ZAKONY/

Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení (ve znění pozdějších předpisů) http://www.nbs.sk/DFT/DS/ZAKONY

http://www.ATP.dk

http://www.europa.eu

http://www. efrp.org

Literatura

195

http://www.bmas.bund.de/

http://www.deutsche-rentenversicherung-bund.de/

http://www.bmsg.gv.at/

http://www.ld.dk

http://www.sozialversicherung.at/

http://www.mddsz.gov.si

http://www.zpiz.si/

http://www.socpoist.sk

Příloha

196

Příloha

Otázky dotazníku pro experty MISSOC k projektu „Charakter nositelů důchodového pojištění“

1. Uspořádání důchodového systému

Existuje celá řada studií, které charakterizují důchodové systémy v členských zemích EU, často však vycházejí z rozdílných pojetí a definic pilířů důchodového systému. Cílem této otázky je zařadit jednotlivá důchodová schémata pod jednotlivé pilíře podle výše uvedené definice.

V následující tabulce přiřaďte, prosím, k jednotlivým pilířům jména schémat důchodového systému Vaší země podle uvedené definice.

1. pilíř

2. pilíř

3. pilíř

2. Institucionální struktura

Na základě této otázky bychom chtěli získat obecnou představu o institucionální struktuře důchodového systému ve Vaší zemi. V ideálním případě bychom byli schopni na základě těchto informací sestavit jakési schématické znázornění systému. Pokud proto máte k dispozici takové názorné vyobrazení vztahů institucí při plnění vyjmeno-vaných úkolů, pošlete nám jej, prosím, namísto popisu.

Stručně popište institucionální strukturu důchodového systému. Za jednotlivé pilíře (schémata) uveďte, které instituce a na jaké úrovni (centrální, lokální) zajišťují výběr pojistného, správu prostředků, výplatu dávek a evidenci dat.

Příloha

197

3. Charakter nositelů pojištění

Tato otázka směřuje k získání základních informací o jednotlivých nositelích pojištění a způsobu, jakým plní úkoly v systému.

Uveďte charakter institucí vyjmenovaných v otázce č.2:

• právní forma instituce

• struktura instituce, včetně způsobu jejího řízení

• působnost a úkoly instituce

a) pokud spravuje vybrané prostředky, jakým způsobem?

b) pokud zajišťuje výplatu dávek, rozhoduje o přiznání dávky důchodového pojištění, o změně výše dávky, zastavení výplaty a odnětí dávky? Rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku, kterou získal neprávem nebo v nesprávné výši? Jak je upraven přezkum rozhodnutí (soudem, jinak)?

c) pokud eviduje data, jak jsou tato data aktualizována a jakým způsobem jsou informováni pojištěnci o získaných nárocích?

• jaký je její vztah k vládním strukturám (autonomní/integrace), případně k zákono-dárným sborům

• jakým způsobem je zajištěno financování instituce

• jaký je objem finančních prostředků na zajištění činnosti nositelů pojištění ve vztahu k celkovému objemu finančních prostředků, s nimiž nositelé pojištění hospodaří, a způsob jejich hrazení

• možnost působit v zahraničí

4. Změny institucionální struktury

Česká správa sociálního zabezpečení, která je v současné době jednou z institucí spravujících základní systém důchodového pojištění v České republice, bude pravděpodobně procházet v rámci budoucí reformy celého důchodového systému řadou změn. Tato otázka vychází z potřeby vyvarovat se případných problémů při provádění takovýchto institucionálních změn.

Jak se odrazily reformy důchodového pojištění posledního desetiletí na popsa-ných organizačních strukturách? Popište ostatní změny, které byly v oblasti správy důchodového pojištění zavedeny v posledních letech, a změny které se připravují. Uveďte problémy a pozitivní zkušenosti provázející změny institucionálních vztahů a postavení jednotlivých institucí v oblasti důchodového pojištění.

5. Přenos důchodových nároků mezi nositeli pojištění

Tato otázka se týká přenosu důchodových nároků mezi různými nositeli pojištění v rámci stejného důchodového pilíře, například při změně zaměstnání ve státní správě na zaměstnání v soukromé sféře, při zavádění nových schémat v průběhu reformy důchodového systému apod.

Příloha

198

Pokud působí v jednom pilíři důchodového systému více nositelů pojištění, jakým způsobem a za jakých podmínek je možné přenést důchodový nárok mezi těmito nositeli? Uveďte, prosím, odpověď za všechny pilíře důchodového systému.

6. Přenos důchodových nároků mezi pilíři

Tato otázka se týká přenosu důchodových nároků mezi jednotlivými pilíři důchodového systému, například pokud existuje možnost vyvázat se z prvního pilíře.

Je možný přenos důchodových nároků mezi jednotlivými pilíři důchodového systému? Jakým způsobem?

7. Přenos důchodových nároků do zahraničních systémů a převzetí důchodo-vých nároků ze zahraničních důchodových systémů

Tato otázka je zaměřena na možnosti přenosu důchodových nároků v rámci EU a úlohu jednotlivých nositelů při něm ve schématech druhého a třetího pilíře a možnost přenosu důchodových nároků do nečlenských zemí.

Jak je řešena otázka přenosu důchodových nároků migrujících pracovníků v rámci EU ve schématech, na která se nevztahuje koordinační nařízení 1408/71? Jaký je postup při provádění přenosu nároku a jaká je úloha jednotlivých nositelů pojištění při něm?

Jak je řešena v jednotlivých schématech všech tří pilířů otázka přenosu důcho-dových nároků migrujících pracovníků ve vztahu k zemím mimo EU? Jaký je postup při provádění přenosu nároku a jaká je úloha jednotlivých nositelů pojištění při něm?

8. Kontrola činnosti nositelů pojištění

Tato otázka směřuje k získání základních informací o tom, které instituce zajišťují dohled nad jednotlivými nositeli pojištění (např. ministerstva, úřad pro finanční trh, centrální banka), a o prostředcích, právech a povinnostech těchto institucí při provádění dohledu.

Které instituce provádějí kontrolu nad nositeli pojištění jednotlivých pilířů důchodového systému? Jak je tato kontrola prováděna? Jaké jsou cíle, předmět a charakter dohledu nad nositeli pojištění?

9. Výplata důchodových dávek

Jakým způsobem jsou vypláceny nároky z důchodového pojištění? Uveďte, prosím, odpověď za všechny pilíře.

• které subjekty realizují výplaty důchodových nároků

• jaké dávky jsou vypláceny

• jaká je četnost vyplácení důchodů

• jaké jsou lhůty pro přiznání a vyplácení důchodů

• základní způsob a možné odchylky

Příloha

199

• v jaké formě jsou důchody vypláceny (hotovostní, na účet, na účet manžela/ manželky, do zařízení sociálních služeb, výkonu trestu, zdravotnických zařízení atd., změna způsobu výplaty důchodu)

10. Přenos důchodových nároků euroúředníků (doplňující otázka)

Pokud máte informace k tomuto tématu, uveďte, prosím, jak je řešena otázka přenosu důchodových nároků z důchodových systémů členských států EU do důchodového systému ES a opačně (Nařízení Rady 259/68). Jaký je postup při provádění přenosů nároku a jaká je úloha jednotlivých nositelů pojištění při něm?