www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce
březen 2017
Christian KarnathKvalitu zákazník nevnímá jako přidanouhodnotu, ale jako samozřejmostrozhovor na stranách 2–3
Osobnosti tohoto vydání:
Christian Karnath
Hugo Kysilka
Kateřina Hemerle
Jožo Ráž
Jan Sedláček
Jiří Kraft
2
fresh rozhovor
www.freshtime.cz
V Národní ceně kvality za rok 2016 jste zí-skali nejvyšší ocenění. Ovlivnilo to nějakvaši strategii na další období?
To bych až tak netvrdil. Toto významné hod-nocení nás spíše utvrdilo v přesvědčení, že to,oč se snažíme, děláme správně. Kvalita je zá-klad všeho, co podnikáme. Je to součást našichvnitřních procesů, tedy vlastně jakási samo-zřejmost zakomponovaná do našich pravidel.Kvalita naší práce tedy není nic výjimečného,a ne vždy je potřeba jí přisuzovat až tak ma-gický důraz. K nám prostě patří. Vše, co dělá-me, musí být kvalitní. Již od roku 2010 jsme sevšak myšlenkou kvality důsledně zabývali.Známe historii vzniku EFQM. Když jsme sitehdy porovnali naše zásady s kritérii EFQM,zjistili jsme, že si jsou velmi podobné, že jde-me správnou cestou. Kořeny vztahu k soutěžise tedy formovaly dávno před tím, než jsme sepřihlásili.
S jakou vizí jste do soutěže loni šli?
Vize byla jediná: oficiálně si potvrdit, že je nášsměr správný, zkusit se poměřit s laťkouEFQM, tedy s tím nejvyšším, co lze v Českérepublice získat. Dospěli jsme k názoru, že senemáme zač stydět, že naše procesy fungují.A z toho máme radost.
Byla pobídkou také například skutečnost,že uspěla v minulých ročnících i vaše kon-kurence?
Ne, to určitě pro nás nebylo důvodem, aby-chom následovali konkurenci. Jak jsem řekl,od roku 2010 jsme se myšlenkou na určité po-rovnání našich měřítek s celosvětovými zabý-
Kvalitu zákazník nevnímá jako přidanouhodnotu, ale jako samozřejmost
Kdy vnímá kvalitu prodeje a výrobků v obchodě zákazník nejostřeji? Zamýšlí senad tím, proč nakupuje v té, či oné prodejně? Proč čte pozorněji složení potravin?Je cena prvkem, který stále tolik rozhoduje v jeho peněžence? Co dělají obchodnířetězce pro to, aby je lidé brali jako příjemné partnery svých všedních dnů? Jak sedo jejich snažení promítá slovo kvalita? Odpověď na to je možné hledat napříkladve výsledcích prestižní soutěže Národní cena kvality ČR. V loňském rocev programu Excelence v podnikatelském sektoru zvítězil Kaufland Česká republika v.o.s. Jeho generálního ředitele Christiana Karnatha jsem se zeptala:
Christian Karnath
3Muž, který ví, co chce
fresh rozhovor
vali, ale loni jsme těmto myšlenkám dali kon-krétní podobu. Do soutěže jsme se v ČR při-hlásili. A odnesli si vítězství. Řekl bych, žednes sami sobě jsme laťkou. Navíc si myslíme,že nejsme horší než naše konkurence.
Jak vás soutěž posunula, co jste si díky je-jím pravidlům uvědomili?
I když jsme stanuli na stupni vítězů, víme vel-mi dobře, že je před námi spousta věcí, kteréchceme i musíme zlepšit. Ne tolik v interníchprocesech, ale přímo v praxi prodejen. Tamnyní upřeme naši pozornost. Ačkoli jsme sedomnívali, že jsme hodně dobří, dnes víme, žemáme potenciál být daleko lepší. A to je tacesta vpřed. Utvrdili jsme se i v tom, že někte-ré naše procesy uvnitř firmy se mohou opti-malizovat, dotáhnout k dokonalosti, takže by-la přihláška do soutěže i přínosnýmohlédnutím zpět. A to pomáhá vždy.
Vnímají zákazníci toto nevšední vyzname-nání?
Pro zákazníky je samozřejmostí, že u nás hle-dají kvalitu, ale i to, že ji nacházejí. I přesto, žejsme spustili reklamní kampaň okamžitě po vy-hlášení soutěže, tedyv závěru roku 2016, sinemyslíme, že záka-zníkovi je potřeba„naši“ kvalitu nějakvíce vysvětlovat. Ku-pujícímu nezáleží natom, jaká oceněníjsme kdy dostali, on chce u nás dobře nakoupit,a jak toho stavu „dobře“ dosáhneme, je již našístarostí. Kvalitu nákupu zákazník nevnímá jakopřidanou hodnotu, ale jako samozřejmost.
Přece jen je to pro vaši image velký bonus.Jak jej zhodnocujete, jak s ním pracujete?
To si právě až tak úplně nemyslím, snažil jsemse to vysvětlit v předchozí odpovědi. V našíkampani jsme to oznámili, ale nechtěli jsme topřehánět. Záležitosti kvality se snažíme nave-nek firmy komunikovat velmi decentně, ať jde
o tiskovou, či televizní reklamu. A nikterak tonekomentujeme. Důležitější a účinnější je ko-munikace výsledků soutěže Národní ceny kva-lity směrem dovnitř firmy, tedy k zaměstnan-cům, pro jejich motivaci. Soutěž totižprimárně není určena pro konečného spotře-bitele, ale především pro zúčastněný subjekt,jemuž má odkrýt případné nedostatky a nazákladě toho pomoci najít cestu dalšího roz-voje, definovat metody a postupy, jak se zdo-konalit. Přesto je ale spokojenost spotřebitelevždy naším hlavním cílem.
Jak se dá cesta ke stálému zlepšovánív Kauflandu charakterizovat?
Toto je nejdůležitější bod našeho vítězstvía snažení. To je základ. Jako příklad bychuvedl slogan, který máme na naší recepciv centrále v Praze: „Kdo se přestane zlepšovat,přestává být dobrým.“ Když se nad tím zamys-líte, určitě mi dáte za pravdu. Má to sílu. Mítvnitřní neklid, vědět, že nic není dané, že sevše dá změnit k lepšímu. Tato věta nás prová-zela mnohem dříve, než jsme se do soutěžeo Národní cenu kvality přihlásili. V ní vidímesmysl. Od ní se odvíjejí procesy i vynalézavost.
Dostát všem měřít-kům v hodnoceníurčitě nebylo jedno-duché. Co vám při-dělalo vrásky na če-le, co bylo opravduobtížné?
Vytvoření podkladové zprávy není jednodu-ché, tak se i mnohé firmy vyjadřují. Pro nás tobyla také náročná záležitost, ale na druhé stra-ně jsme zvyklí takto pracovat. Jsme německáfirma a preciznost nám byla dána do vínku.V mnoha ohledech každý den víme, jak si sto-jíme, o to je to zase pro nás jednodušší. Dostatse do hlubin naší společnosti nebyl problém.Na druhé straně tím, jak jsme data třídili a jakjsme se na ně měli možnost podívat očimapřihlašovatele, jsme získali další zpětnou vaz-bu, takovou, která nám nyní pomůže zlepšiti to, co jsme před tím tak ostře necítili.
Budete pokračovat v nastoupeném směru?Co vás čeká letos?
Naše přihlášení do nejvyšší soutěže o kvalitujsme nebrali jako zátěž, ale jako výzvu. Přes-to, že je u nás v Kauflandu vše přesně defino-váno. Pracujeme ve struktuře, která se zabývádetaily. Na pravidla jsme zvyklí. Zlepšovalibychom se i bez tohoto vítězství. Ale tím, žejsme si svou filozofii porovnali, jsme seutvrdili v tom, že uvažujeme rozumně a ženaše pravidla mají opodstatnění a jsou nasta-vena tak, abychom v nich našli prostor prodalší obchodní seberealizaci. Velkou výzvouje například nyní situace na pracovním trhu,která se den co den stává složitější. Také maloobchod je na prahu velkých změn.Před námi je například modernizace a vý-stavba dalších prodejen, úpravy interiéruobchodů, a to je o zdravém rozumu, investi-cích i perfektní znalosti trhu a jeho vývoje.Chcete-li být dobří, musíte být o krok dálenež ostatní. A musíte vědět, jak na to. Ob-rovskou výzvou pro obchod s potravinami jetaké digitální svět. I ten se stal zrcadlem našípozornosti.
Jenže být dobrý a stále dobrý je vyčerpá-vající...
Není jiné cesty než být lepší, více než dobrý.Kauflandu se to daří. Dosáhli jsme na různávítězství nejen v Národní ceně kvality ČR. Zí-skali jsme Obchodníka roku, Czech Super-brands, Českou chuťovku. V soutěžích píšemevlastně už takovou svoji historii. Rukopis jenejen od špičkových auditorů, ale také od zá-kazníků. To nás vede k velké zodpovědnosti.Máme na 20 000 zaměstnanců, naši dodavate-lé jsou převážně čeští.
Nakupujete rád?
Ovšem že nakupuji rád. Je to v mojí DNA.A je jedno, zda jde o potraviny, oblečení, nebonábytek. Nakupování mne prostě těší, jedinětak mohu rozumět zákazníkům.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi
„Kdo se přestane zlepšovat,přestává být dobrým.“ Když senad tím zamyslíte, určitě mi dáteza pravdu. Má to sílu.
obrázky z výstavy
4 www.freshtime.cz
Báječnou náladu v prostorách Galerie PíseckáBrána na pražských Hradčanech od 8. únorana tři týdny vytvořila díla naprosto unikátní,nad nimiž se lidé usmívali, smáli, i popadali zabřicho zcela nespoutaně. Už samotný názevPohodáři všech zemí spojme se, aneb Druhévztyčení rudých trenýrek tentokrát na hoře Řípnaznačoval, že se návštěvníci společně s HugoKysilkou pouštějí nikoli na tenký, ale potřebnýled. Ani ne proto, že byl únor a mrzlo až praš-tělo, ale proto, že lehká provokace, šprťouchla-ta mířená k detailům, v nichž lze poznat rysyčlověka pozemského, je odpovědí na leckteréotazníky naší doby. A tak poznámka pod ča-rou: Hugo, maluj dál, nám se to líbí!
Výstava byla prodejní. Není vám líto ses obrázky rozloučit?
Je. Ale daleko větší radost mám z toho, když sije koupí lidé, které znám, a mám tak možnostsvá dílka občas vidět.
V galerii však nebyly ke zhlédnutí jen vašedíla, ale také jste s sebou přivedl dva hosty...
Na výstavě mne svými obrazy doprovázel ka-marád Saša Kozlov a mladičká slečna NatálkaLopatová. A to vše se mohlo uskutečnit díky
řediteli Galerie Písecká Brána Ing. PetruMändlovi a Městské části Praha 6.
Proč zrovna štětec a plátno? Nelákal vástřeba hrnčířský kruh, fotoaparát nebo dlá-to a kousek pěkného dřeva?
Lákalo mě dláto a dřevo a již v gymnazijnímvěku jsem vyřezal několik figur. Bylo to všakv domácích podmínkách s nepořádkem v ku-chyni, což mi samozřejmě vždy neprocházelobez lamentování. Později už nebyl čas a přitakřka dvacetiletém pracovním působení v za-hraničí bylo snazší věnovat se malbě. Přestostále mám řezbářské vybavení a dřevořezba jevýzvou.
Ve které době vznikaly první malby?
Bylo to již před třinácti lety, ale zlom nastalpo roce 2011. Tehdy jsem ležel v nemocnicina kapačkách a hlavou se mi honily myšlen-ky o tom, proč se malbě nevěnuji mnohemintenzivněji. Krátce na to vznikaly obrázkyv menším formátu, postupně pak – kdyžjsem se již tolik takzvaně neztrácel v prosto-ru – i větší.
Lidé na vašich plátnech oceňují osobitýdruh humoru, úsměvnost, snad až satirua jistý sarkasmus. To jsou cenné atributy.Nadsázka a legrace, snaha udělat si špr-ťouchlata ze sebe samého a přítomnosti ji-ných, ne každý to umí...
To je pravda a do určité míry jsem se tak vy-mezil i jako autor.
Co s díly, které jste neprodal? Lze je ještěsehnat? Kde?
Nemyslím si, že by něco po stávající výstavězbylo. Ale kdyby přeci jen, pak stačí zabrousitna www.hugok.cz a domluvíme se.
Když malujete, bavíte se, nebo je to o pe-kelném soustředění?
Strašně se při tom bavím a při dokončovánídílka se musím smát. Přesto se však vždy ra-dím s manželkou a v drobných detailech častoi něco upravím.
Kdy je autor spokojen?
Poté, co obrázek vznikne, a samozřejmě,pokud se uspořádá výstava. Nejvíce však,když se obrázky lidem líbí a zakoupí si je,anebo je ode mne přijmou jako dárek. Do-káži tímto dílkem rozesmát mnohé své přá-tele a často si při setkáních tyto okamžikypřipomínáme.
připravili Eva Brixi a Jiří Novotný
foto Pavel Kačer a archiv autora
Hugo, maluj dál!
Netušila jsem, že máme v redakční radě muže, jehož autorská výstava obrazů skončízcela unikátně: Ing. Hugo Kysilka, náš letitý spolupracovník, prodal vše. Leckterýmalíř by se jistě rád zeptal na ono tajemství, které přimělo známé, kamarády, kolegyi náhodné hosty výstavy, aby to které plátno označili okamžitě za „vlastní“.
Ing. Hugo Kysilka
Jiří Novotný a Eva Brixi z naší redakce tvářív tvář humornému světu Hugo Kysilky
obrázky z výstavy
5Muž, který ví, co chce
Řádky životaNarodil se 2. března 1953 v Praze. Vyrůstalv Praze na Břevnově, kde vystudoval Gymná-zium Jana Keplera, později absolvoval Fakul-tu strojní na ČVUT. Pracovní příležitost ho po-sunula do tehdejšího SSSR a pozdějšíhoRuska. Tam z počátku působil v oblasti náku-pu obráběcích strojů, později v plynárenskémsektoru, kde setrval bezmála 20 let.
Do umění byl zasvěcován zprvu díky rodinné-mu zázemí: rodiče byli velcí milovníci umění,kteří se posléze stali sběrateli děl svých oblí-bených mistrů. Ale později k jeho zaměřenípřispěly hlavně vjemy, které přicházely zkuše-nostmi, dojmy, pocity a poznáním jiných kul-tur prostřednictvím návštěv Estonska, Lotyš-ska, Litvy, Běloruska, Ukrajiny, Moldávie,Gruzie, Uzbekistánu a Kazachstánu a takémožností dobýt horu Elbrus, přejít 100 kilo-metrů východním ŤanŠanem, poznat poloo-strov Jamal, Bajkal a stovky památek přede-vším v Arménii a Rusku.
Právě ničivé zemětřesení v Arménii roku 1986ovlivnilo jeho další vývoj a pohled na umění.Zejména proto, že bídná ekonomická situacepodpořila silnou migrační vlnu mířící doMoskvy a Leningradu. Relokace řady blízkýchpřátel a začínajících umělců způsobila, že sev Centrálním domě umělců v Moskvě začalaseskupovat poměrně velká skupina nadše-ných umělců. Umělci různého zaměření, odmistra bronzových soch Valerije Kuznětcovapřes jednu z nejvýznamnějších grafiček Nata-šu Zarovnuju až po sochařku Valerii Kuzněco-vovou, královnou soch ze šamotu, začalik Hugovi vzhlížet jako k mecenáši, kterým sev pravém slova smyslu skutečně stal. Nejenžeorganizoval výstavy a pomáhal s realizací re-klamních letáků a jejich distribucí, ale téžzprostředkoval řadu úspěšných prodejů jejichobrazů, které nejednou našli svého vlastníkav řadách velvyslanců nebo předních českýchpředstavitelů pracujících v Moskvě. Tyto zku-šenosti zúročil i při organizaci výstav českýchumělců, které v Moskvě představil. Velkýmúspěchem skončila například výstava mladéjihomoravské malířky Markéty Mazancové.
Po návratu do České republiky z téměř dva-cetiletého působení v Rusku v roce 2004 zů-stal v kontaktu se svými uměleckými přátelia začal konzistentně malovat. Jeho obrazy sevyznačují humornou pointou a barevností.V malém ateliéru na chalupě se věnuje mal-bě, kdykoliv mu to čas dovolí. Těší ho radostpřátel, a tak jeho obrazy visí v Rusku, Kazach-stánu, Bulharsku, Německu, Jižní Koreji neboUSA. V roce 2014 vystavoval v Brně, kde proněj výstavu uspořádal kamarád Milan Sedlá-ček. V roce 2017 měl tu čest představit svádíla širší veřejnosti v Galerii Písecká Bránav Praze.
www.hugok.cz
6 www.freshtime.cz
zásilka emocí
Věděli jste, že muži nakupují květinyvíce než ženy? Alespoň v internetovémobchodu Florea Holland s.r.o. Mnohodalších zajímavostí z křehkého světakrásy a vůní přináší rozhovor s CEOmanaging director této společnostiKateřinou Hemerle.
Nakupují u vás častěji ženy, nebo muži?Které zákazníky máte nejraději?
Větší část našich zákazníků tvoří muži, kteříchtějí příjemně překvapit své partnerky. Ženyjako zákaznice často děkují jiným ženám – ka-marádkám, maminkám, babičkám. Z toho dů-vodu máme „nejraději“ všechny naše zákazní-ky! Jsou to lidé, kteří chtějí potěšit, a toho si nanich ceníme.
Mají muži, pokud jde o výběr a úpravu ky-tic, jiný vkus? Co žádají nejvíce?
Mají odlišné preference než zákaznice. Většinanašich klientů je konzervativní a trvá na čer-vených růžích. Ženy naopak upřednostňují ji-né barvy nebo jiné odrůdy květin – tulipány,lilie nebo chryzantémy. Muži mají často ještějeden specifický požadavek, a to zůstat v utaje-ní. Náš kurýr nesmí prozradit, od koho květi-ny jsou. Někdy jsou snahy o zjištění totožnostidárce květin přímo detektivním příběhem i nasociálních sítích.
Přicházejí muži s jasnou představou, nebovíce v nákupech tápou? Chtějí poradits výběrem?
Zákazníci si většinou vyberou přímo v našeme-shopu, protože máme vlastní fotografie, takževidí přímo produkt, který objednávají. Nepro-dáváme červené růže, ale konkrétní odrůdy.Někdo preferuje cenu a spokojí se s menšímikvěty, jiný ihned míří do kategorie luxusníchrůží. Naše operátorky ochotně pomáhají každýden od 8 do 22 hodin, a to na telefonu, chatu čiFacebooku. Nejčastěji řeší dotaz, zda darovatsudý, či lichý počet.
A vytvořili jste speciální nabídky pro mu-že? Jaké květiny považujete pro ně za nej-vhodnější?
Náš e-shop není o škatulkování. Nedělímekvětiny na narozeninové, z lásky, pro ženy čipro muže. Respektujeme individualitu našichzákazníků a poskytujeme jim široký, neustálese měnící sortiment. Nemáme v oblibě pod-souvání stereotypů. Nejvhodnější květiny jsouty, které má daná osoba ráda. Pokud si objed-navatel či objednavatelka nejsou jisti tím, žekvětina muži udělá radost, doporučíme radějinákup zvážit.
Jak se daří internetovým obchodům,v čem jsou hlavní rozdíly proti kamennéprodejně, čím umíte překonat tu „absencivůně a dotyku“?
Obecný trend je jednoznačný, lidé nakupujína internetu stále častěji. Náš e-shop má vý-hod mnoho: Sami si květiny nakupujeme nanizozemské květinové burze či přímo u pěsti-telů, tím je maximálně zkrácena doba meziseříznutím květiny a doručením adresátovi.Často se stává, že většina květin je sice vypro-dána, ale fyzicky se nachází ještě v Nizozem-sku, protože květiny dohráváme na e-shop po
nákupu. Dbáme na výběr pěstitelů, takže jenavštěvujeme často osobně, abychom znalicelý proces a mohli zákazníkům poskytnoutvíce informací. Absenci vůně a dotyku na-hrazují detailní fotografie jednotlivých od-růd. Každá odrůda má svou fotku a popisek.Zákazník tak přesně ví, co objednává. Květi-ny doručujeme každý všední den po celé ČRvlastními izolovanými vozy ve speciálníchobalech, které drží optimální teplotu. Záka-zníkům vždy rády pomohou naše milé operá-torky. A samozřejmě na všechny květiny po-skytujeme záruku.
Na co se letos chcete nejvíc zaměřit? Vidí-te další možnosti růstu, obohacení sorti-mentu a nových forem prodeje?
Směrem k zákazníkům se zaměřujeme na ne-ustálé rozšiřování sortimentu a druhů balení.Nabídka na nizozemské květinové burze jeopravdu široká, takže postupně testujeme,o co je či není zájem. Máme v plánu otevřítvýdejní místa a také usilujeme o oficiální cer-tifikaci prodejce Fair Trade květin.
Co by vám dnes udělalo největší radost?
Ráda bych zase jednou zažila ten pocit, kdymáte všechno hotové! Je opravdu velmi nároč-né řídit rychle rostoucí firmu a starat se o ma-lého syna, kterého si chci užít a jemuž chci dátmaximum. Takže největší radost mám, kdyžvím, že je o vše postaráno, a já mohu zavřítpočítač a vypnout mobilní telefon. Na druhoustranu mne dobíjí pozitivní reakce našich zá-kazníků. Sami nám zasílají fotky spokojenýchobdarovaných a díky tomu už na našich strán-kách vznikla nádherná fotogalerie, která je od-měnou za všechnu tu dřinu celého týmu. Tykrásné příběhy a emoce, to je to, proč tu prácivšichni tak rádi děláme.
mnoho dalších úspěchů popřál Pavel Kačer
Muži často darují květiny v utajení
Kateřina Hemerle
Muž, který ví, co chce
prevence v businessu
Vést business a nestresovat se patrně nejde.Z pohledu psychologa lze problémy spojenés vysokým pracovním nasazením rozdělit doněkolika fází. Tou první je výrazný nedostatekčasu, který ale podnikatelé zpočátku nevidí ja-ko problém, neboť se ženou za určitým cílema práce je uspokojuje. Právě kombinace nut-nosti a seberealizace, spolu s potřebou naplňo-vat své ambice, přináší určitý kolotoč. Lidé za-čínají většinu času trávit prací a nacházejí v níi emoční uspokojení.„V další fázi začínají nejvíce trpět vztahya osobní čas, kdy se věnujeme koníčkům. Ně-kteří podnikatelé to naštěstí začínají řešit, ubí-rají pracovní čas či věnovanou energii na při-jatelnou úroveň s cílem zabránit třetí,nejzávažnější fázi. V té se objevují vážné fyzic-ké či psychické potíže a dále je většinou pří-tomna též vztahová krize v manželství,“ vy-světlil psycholog Tomáš Morávek, který sezaměřuje na řešení osobních a pracovníchproblémů. Podle něj se mohou současně obje-vit i postupné známky vyhoření – práce se jevíjen jako rutina, chybí kladná emoční odezva,člověk je apatický a bez pracovní energie.Ztrátu koncentrace, pocit zmaru a vyhořeníi rodinné problémy, jež popisuje psycholog,
potvrzují i sami podnikatelé. „Obavy z toho,že business skončí krachem, případně pocit,že podnikání nemá smysl a šance na úspěch jemizivá, to jsou problémy, s nimiž napříkladživnostníci přicházejí do styku denně. Důleži-té je těmto pocitům nepodlehnout a začítproblémy aktivně řešit,“ uvedl Jiří Jemelka,podnikatel a spoluzakladatel neformálníhosdružení křesťanských podnikatelů KOMPAS.Za pomyslný bod zlomu považuje psychologMorávek stav, kdy nám naše tělo vysílá signály,že je něco v nepořádku. „Jde například o bo-lesti bez zjevné příčiny. Dále pokud nám bez-prostřední okolí říká, že ‚přetahujeme strunu‘.A když nám psychika nedovolí pořádně se vy-spat a mít radost z běžných věcí kolem sebe,“popsal Tomáš Morávek. V ideálním případěby podnikatel do tohoto stavu za pomoci pre-vence neměl nikdy dospět.Prevence v tomto případě podle Tomáše Mo-rávka znamená neupínat se pouze k prácia vytvořit si program zdravých návyků. „Mezitakové návyky patří zdánlivě jednoduché věcijako pravidelný aktivní i pasivní odpočineka čas strávený s rodinou a přáteli. Velmi účin-ný je aerobní sport. Vše funguje, pokud tomuvyhradíme ve svém životě opravdu důležitý
čas. Opakování vět, že ‚není čas‘, většinou vededo psychických potíží,“ potvrdil psycholog.Důležitým aspektem prevence zmíněných ob-tíží je rovněž sdílení problémů, s nimiž sepodnikatel potýká. „Může jít o rozhovor s ro-dinou a přáteli, nebo i s dalšími podnikateli,kteří mohou přispět k řešení problému díkypodobnému pohledu na věc. Sdílení myšleneka pocitů s lidmi, kteří vlastně řeší ty saméproblémy, přináší jistou míru úlevy,“ doplnilJiří Jemelka, jehož sdružení KOMPAS jednouza tři měsíce pořádá setkání podnikatelů, kte-rá mají za cíl podpořit podnikatele v jejichúsilí a rovněž jim dát prostor pro vzájemnoudiskuzi a podporu.KOMPAS je neformální sdružení křesťan-ských obchodníků, manažerů, podnikatelůa samostatně výdělečných osob. Vzniklo v ro-ce 2010 a jeho posláním je podpořit křesťan-ské nebo křesťansky smýšlející podnikatelev jejich práci a zároveň jim poskytnout pod-poru, vedení a duchovní formaci. Sdruženípro své členy čtvrtletně pořádá setkání v Prazea Olomouci. Více se můžete dozvědět nawww.krestanskypodnikatel.cz. (tz)
Stres v podnikání může vést ke krachumanželství a zdravotním i psychickým obtížím
INZERCE
Cesta k úspěšnému businessu je zpravidla dlouhá a takřka vždy se pojí s velkýmpracovním nasazením a tlakem. Dlouhodobý stres však může být velmi škodlivýpro naše psychické i fyzické zdraví. Psychologové podnikatelům radí neupínat se jen k práci a sledovat signály, jež lidské tělo vysílá, pomoci může i sdílenístarostí s ostatními.
foto
Shu
tter
stoc
k
8 www.freshtime.cz
dva světy v jednom
Elán letos vystoupí třikrát v České republi-ce na koncertní šňůře Open Air 2017. Pročv Českých Budějovicích, Mikulově a Plznia proč s motem Živí nás nedostanou?
Odpověď na to je jednoduchá. Hrajeme tam,kde nás koupí, kde je o nás zájem. A živýchnás nedostanou!
Co Open Air 2017 znamená pro vás jakomanažera kapely?
Už rok probíhají přípravy. Jde o sérii venkovníchkoncertů s ambicí zapsat se do povědomí lidípodobně jako Letenská pláň 2003. Tehdy seuskutečnil famózní koncert, o němž dodnesmluví nejen oněch 90 000 návštěvníků.
Cítíte se víc jako zpěvák, kytarista, nebomanažer? V které roli je vám nejlépe? Do-stal jste se do této situace shodou okol-ností, nebo jste k vedení lidí, organizovánía plánování stejně jako k práci s penězivždy tíhnul?
V první řadě jsem zpěvák, ale k organizacipráce jsem vždycky měl vztah.
Sváří se ve vás umělec s businessmanem,jde úspěšně propojit dva odlišné světy bezkonfliktů, stresu a proher?
Bez konfliktů nedokážete vůbec nic. Umělec jeve mně ale vždy na prvním místě, pro prachyto určitě nedělám.
Jste výrazná osobnost hudební scény. Jstei homo economicus, sledující, co se v (čes -ko)slovenském businessu děje?
Samozřejmě, že všechno v naší společnostisleduji. Ale uvědomuji si, že bude obtížné ně-co změnit a zlepšit, protože je to v rukou špat-ných lidí.
Prozradíte největší přání manažera Elánu?
Šťastné publikum. A samozřejmě také zdravía štěstí.
připravil Pavel Kačer
Zapsat se do povědomí lidí
Jožo Ráž patří k největším osobnostem česko-slovenské hudební scény.Frontman skupiny Elán nejen hraje na baskytaru a zpívá, ale zároveňvystupuje i jako její manažer. Chtěli jsme vědět, co taková práce prokapelu obnáší a nakolik ho pohlcuje. Proto jsme mu položili několik otázekještě před tím, než se u nás opět představí svým fanouškům.
3x fo
to J
ano
Tauf
er
Jožo Ráž
9Muž, který ví, co chce
od kuriozit k poselství
Vyšehradská ulicev Praze patřila v minu-lých sedmi letech k těmhodně slavným. Sídlilo
tam až do konce loňského roku muzeum,které milovaly osobnosti nejrůznějšího za-měření, od historiků až po osvícené odbor-níky na čistotu podzemních vod, stejně ja-ko novináři, malíři, humoristé, spisovateléči básníci. Muzeum historických nočníkůa toalet však prošlo významnou změnou.Proč, na to jsem se zeptala podnikatelea majitele unikátní sbírky Mgr. Ing. JanaSedláčka, Ph.D., MBA:
Do objektu ve Vyšehradské měli již milov-níci absurdit, kuriozit i nadsázky cestudobře vyšlapanou. Co vás vedlo k radikálnízměně nejen adresy?
O předměty vysoké sběratelské hodnoty majízájem nejen Češi, ale především zahraničnínávštěvníci našeho hlavního města. A o tom,že bych měl expozici přiblížit turistům, tedypro ni najít vhodnější a snadno dostupný ob-jekt v centru Prahy, jsem uvažoval již delší do-bu. Cítil jsem, že by bylo vhodné být, jak se ří-ká, více na ráně, aby zájemci nemuseli zasbírkou, ale ona šla naproti jim. Koupil jsemtedy „nový starý“ dům v Praze 1, Michalskéulici číslo 1, zrekonstruoval ho a expozici sempřestěhoval. Se změnou adresy se změnil i ná-zev na Muzeum hygieny a také webové strán-ky: www.muzeum-hygieny.cz.
Není škoda toho původního jména?
Chápu, že pro šprýmaře a mi-lovníky nadsázky by bylojméno Muzeum historic-kých nočníků a toalet lá-kavější, nebo jak se říka-lo ve zkratce Muzeumnočníků, ale s ohledemna to, že bych nerad zůstaljen u shromažďování před-mětů k uvedenému tématu,zdá se mi přece jen trefnější pojme-nování Muzeum hygieny. Ono to souvisí i s na-ším rozšiřujícím se programem osvěty, diskuzea vzdělávání, s posláním ekologických aktivit,které se snažíme v lidech probudit. Znečišťovánípřírody postupuje stále velmi neřízeně a nekon-trolovaně, a nejen vizionáři vědí, že z toho mo-hou pro lidstvo vyplynout naprosto fatálníhrozby. Mně a mojí manželce se podařilo vybu-dovat muzeum, máme tedy i marketingově zají-mavý nástroj, jak pozornost lidí ke zmíněnýmotázkám upoutat.
I proto jste sbírku rozšířil o drobné před-měty osobní hygieny?
Ono to jde ruku v ruce. Toaletní papír, starámýdla, kartáček na zuby, holicí strojky... jistěse v blízké budoucnosti najde řada stále ještěněkde „zapomenutých“ věcí dokumentárníhodnoty, které našemu portfoliu poslouží.Třeba právě k onomu zamyšlení nad znečišťo-váním půdy a vod a jejich následky. Tytodrobnosti jen doplňují některé naše skvosty,třeba již proslulý nočník pro Napoleona Bona-parte, nočník vyrobený pro Titanic nebo Lin-colnovu ložnici v Bílém domě.
Kdo je vaším typickým návštěvníkem?
Kromě turistů ze všech koutů světa jsou tonejrůznější skupiny zájemců odborníků, stu-denti, lékaři, celebrity, osobnosti od výtvarní-ků až po spisovatele. Rádi bychom více cílilina školy, věřím, že žákům by se u nás líbiloa že by měli dlouho nač vzpomínat, ale vede-ní škol se nám těžko daří přesvědčovat. In-tenzivněji tedy nyní oslovujeme lékařské fa-kulty, a jiné vysoké školy se zaměřením nazemědělství, životní prostředí a zdraví. Alemáme také nabídku pro firmy – může sek nám vypravit management, lze nakoupitvstupenky pro své zaměstnance, a nejen zaúčelem zhlédnutí předmětů unikátní histo-rické ceny, ale i na odborná témata. Rádi by-chom navázali spolupráci s výrobci sanity,nejrůznějších hygienických potřeb, snažímese rozpoutat komunikaci s obory, které takzvaně mají do toho co mluvit a jichž se prob-lematika veřejnéhozdraví týká.
Máte připraven druhý ročník úžasnéhoprojektu...
Jednou z cest ke zviditelnění je malování nanočníky VIP osobnostmi, začali jsme loni,s tím, že tato umělecká díla vydraží v charitativ-ní dražbě. Letos se dražba odehraje na praž-ském Žofíně 27. března a zájemce srdečně zvu;výtěžek ze ztvárnění nápadů 30 osobností českékultury předáme Nadaci pro předčasně naroze-né děti a jejich rodiny. Již podruhé se stal dílčím
sponzorem malování 30 známých osobnostípodnik Český porcelán, který věnoval bílé por-celánové nočníky, a společnost KOH-I-NOOR,která poskytla barvy. Vznikla úctyhodná dílka,která přinesou jistě hodně radosti i užitku.
Mnohé firmy hledají náplň svých plánůspolečenské odpovědnosti. S některýmiz nich byste určitě našel společnou řeč...
To není tak špatný nápad. Můžeme začít humo-rem, vzpomínkou na doby dávné, recesí, to všenaše sbírka 2000 kusů historických nočníkůa toalet skýtá. A od zábavy se lze posunout dál.Může se zrodit podnětná diskuze následovanátřeba i drobnými činy na prosté téma jak zajistitzdravou planetu pro další generace. Dílčíchkroků se dá vymyslet nespočet. Jednáme napří-klad s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihoče-ské univerzity v Českých Budějovicích, ryby
jsou přece součástí potravinového řetěz-ce... Nabízí se právní aspekty debatya úpravy legislativy v oblasti novodobé-ho znečištění vod. Diagnostika vody jedrahá, ale potřebná. Otázkou je, cobudeme pít za deset, dvacet let. Budetřeba řešit sníženou plodnost mužů,zvýšenou koncentraci určitých látek
v pitné vodě ovlivňující celkové zdravípopulace... A ono to s těmi nočníky pri-
márně přece jen souvisí.
A co samotná sbírka? Ta se bude měnit?
Myslím, že ano. Jednotlivých kousků by mělopřibývat, i když už ne skokově jako do součas-nosti. Hledáme především unikátní předmětys vlastním zajímavým příběhem. Sbírka se te-dy bude rozšiřovat spíše kvalitativně, půjdemecestou vyšší přidané hodnoty pro každéhonávštěvníka.
ptala se Eva Brixiwww.muzeum-hygieny.cz
Pražské Muzeum nočníkůzměnilo název, web, a hlavně adresu
Mgr. Ing. Jan Sedláček, Ph.D., MBA,s manželkou Renátou
Počty nemocných s chřipkou v prosinciloňského roku rostly v České republicei na Slovensku a hygienici hodnotilisituaci jako začínající epidemii. V Českérepublice každý rok onemocní chřipkouzhruba 1 až 1,5 milionu osob a nachřipku a komplikace s ní spojenézemře ročně asi 2000 lidí.
Chřipka je onemocnění, které se nesmí podce-nit. Důležité je vyležet ji. Při chřipce nepomá-hají antibiotika, protože je to virové, a ne ba-kteriální onemocnění. K urychlení léčenía úlevě pomáhají různé babičkovské recepty –čaj s medem a citronem, dostatek spánkua osvědčená minerální voda Vincentka.Primář MUDr. Jiří Hnátek, vedoucí lékař Lázní Luhačovice, a. s., k tomu poznamenal:„Onemocnění se nejčastěji přenáší vdechnu-tím vzduchu, ve kterém jsou infikované ka-pénky, nebo kontaktem s infikovanými před-měty, a to především v místech s vysokoukoncentrací lidí, jako jsou školy, veřejné do-pravní prostředky, kina, divadla atd. Léčba seděje především pomocí přípravků, které tlumísymptomatické projevy, jako jsou nosní kapky,léky snižující teplotu či bolest. Doporučujemepopíjet i minerální vodu Vincentku, případněji kloktat. Inhalace této vody jsou vhodné ažk doléčení po odeznění akutních příznaků.Tato voda působí díky svému složení jako čistéexpektorans, léčivo zřeďující hlen, který pro-dukují dýchací cesty, a usnadňující tak jehovykašlávání.“Jan Šumšal, ředitel společnosti Vincentka, a. s.,která vlastní práva na její plnění do lahví, do-dal: „Vincentka pomáhá odstraňovat sekun-dární následky a nepříjemné doprovodnéprojevy onemocnění dýchacích cest. Přede-vším je vhodná pro zlepšení dýchání. Při one-mocněních dýchacích cest se nadměrně tvoříhleny, které blokují dýchací cesty, dutinya hromadí se v hrtanu, nose a průdušnici.Svou konzistencí stěžují jejich vykašlávání čivyfoukání. Oxid uhličitý, ale i soli ve Vincent-ce obsažené, mají tu schopnost, že rozpouštějíhleny a následně umožňují pacientovi, aby sejich zbavil. Vincentka je přírodní léčivá mine-rální voda vyvěrající v Lázních Luhačovicea nazývá se i lékem našich babiček. Její přízni-vé účinky se projevují při širokém spektruonemocnění. Vincentka prokazatelně pomáhápři chřipce, angíně, onemocněních horníchi dolních cest dýchacích, ale i při žaludečnícha jiných problémech.“J. Šumšal dále poukázal na to, že každé z one-mocnění dýchacích cest vyžaduje jiný způsobaplikace Vincentky. Do nosu, případně i dokrku, je vhodná Vincentka ve spreji. Na hrtana horní část průdušnice je dobré i kloktáníVincentky přímo ze skleničky nebo z láhve.
Při zápalu dutin je nejlepší používat plastovoukonvičku a Vincentku Nasalis. Na dolní cestydýchací, kam se Vincentka nedá dopravitpředchozími způsoby, je nejlepší její aplikacevdechováním inhalátory. Vhodné je i vdecho-vání par z vyvíječe páry, nebo při jejím vařenív odkrytém hrnci v kuchyni. Dobré je i napa-řování pod ručníkem nad Vincentkou. Působíto na dýchací cesty horní i dolní i dutiny, pro-tože tehdy pozitivně účinkuje i zahřátí samot-nou párou. Rozšiřuje to cévy, prokrvuje jea pomáhá jim zbavit se studených hlenů. Vin-centka působí i preventivně, ještě před nástu-pem nemoci. Je proto dobré pravidelně, ránoi večer, Vincentku kloktat.
Primář J. Hnátek, dále vysvětlil: „Inhalace pří-rodní minerální vody je nejdůležitější formouléčby nemocí dýchacích cest v akciové společ-nosti Lázně Luhačovice. K tomuto účelu jsouvyužívány právě vody typu Vincentky, kteréjsou rozprášeny na velikost částic do 10 μ. Vět-ší kapky 10 μ a více se usazují v nosohltanu,menší pronikají hlouběji až do alveolů (plic-ních sklípků). K výrobě mlžiny používámepřístroje na stlačený vzduch, který je vyráběncentrálně pro každé inhalatorium. Léčebnámetodika v Lázních Luhačovice je založena navyužití přírodních minerálních vod v čeles Vincentkou. Jsou to alkalické, hydrouhličita-nochloridosodné, jodové vody, které jsou silněmineralizované (Na, K, Mg, Ca, Mn, chloridy,bromidy, jodidy, sírany) s vysokým obsahemvolného oxidu uhličitého. Využívají se k pitnéléčbě, inhalacím a koupelím. Vody slané, tedychloridosodné, jsou známé jako čisté expekto-rans, čili při onemocnění dýchacích cest způ-sobí zředění vazkého hlenu a jeho snadnějšívykašlávání. Ke zředění hlenů přispívá i alka-lická reakce minerálních vod, stejně tak jakouhličitany a ionty jodidové či bromidy. Kalci-ové ionty působí protizánětlivě, spasmolyticky(uvolnění stažení vnitřních orgánů) a mají sti-mulační vliv na činnost řasinkového epitelu,kterým je sliznice dýchacích cest pokryta. Po-dobně příznivě působí i další sloučeniny obsa-žené v luhačovické minerální vodě. Volný oxiduhličitý, který se při inhalaci také vstřebává,způsobuje roztažení kapilár, čímž je zajištěnzvýšený průtok krve nemocnou sliznicí, a tímodplavování toxických meziproduktů zánětu.Urychluje také vstřebávání minerálních voda dráždí dýchací centrum. Chemický či farma-kochemický účinek inhalačních minerálníchvod není jediným faktorem, který ovlivňujenemocnou sliznici dýchacích cest. Místní úči-nek aerosolové mlžiny se projevuje také fyzi-
kálně, čili mechanicky, te-pelně a osmoticky.Především tepelný účinekmá inhalace na horní ces-ty dýchací.“Firma Vincentka vyvinulacelou škálu výrobků, kteréjsou vyrobeny na bázi Vin-centky tak, že se z ní získá-vá silný koncentrát a ten sepřimíchá do krémů, zub-ních past, pastilek. Pastilkyjsou velmi dobré při one-mocněních krku, angí-nách, ale i při ztrátě hlasu,oslabení hlasivek. Vincent-ka je vhodná pro všechnyvěkové kategorie. Pro maléděti od narození do tří letexistuje speciální sprejs aplikátorem. Vincentkaje vhodná i pro alergikys alergickou rýmou. (tz)
Vincentka přináší úlevu i při chřipce
11Muž, který ví, co chce
slovo odborníků
12 www.freshtime.cz
business všudypřítomný
Optimistický vývoj tuzemskéekonomiky v loňském roce podpořilrekordní zájem o zakládání firem.V průběhu roku 2016 vzniklo 28 837 nových společností, nejvíceod předkrizového roku 2007.Celkový počet firem v ČR přesáhl450 000 a meziročně se zvýšilo 4,8 %. Téměř polovina firemzaregistrovaných v uplynulém roce má oficiální sídlo v Praze.K nejčastějším předmětům činnosti patří velkoobchod, službya podnikání v oblasti nemovitostí.Informace vyplývají z databázía výpočtů poradenské společnosti Bisnode.
„Výrazný růst zájmu o zakládání nových firemsouvisí s očekáváním dalšího optimistickéhovývoje ekonomiky. Podnikatelé chtějí využítkonjuktury, vyhledávají nové investiční příle-žitosti a mají chuť investovat do nových pro-jektů s vidinou vyšších zisků,“ komentovalastatistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová.Současně dodala: „V loňském roce vzniklo, aletaké zaniklo nejvíce firem za posledních desetlet. To také souvisí s rychle rostoucí ekonomi-kou, kdy nové firmy na trhu zvyšují konku-renční tlak a nekonkurenceschopné subjektyz trhu postupně odcházejí.“K 31. prosinci 2016 Bisnode ve svých databázíchevidoval 451 561 firem, z toho 25 817 (5,7 %)akciových společností a 425 744 (94,3 %) společ-ností s ručením omezeným. „Podíl akciovýchspolečností na podnikatelské základně v ČR
Loni vzniklo rekordní množství firem
Počet nově založených firem* v období 2007–2016
2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007
s. r. o. 27 946 26 104 24 266 22 227 21 592 21 174 22 460 21 756 22 638 21 063a. s. 891 849 604 618 862 1159 1174 1095 1336 3967celkem 28 837 26 953 24 870 22 845 22 454 22 333 23 634 22 851 23 974 25 030
Celkový počet firem* v ČR v období 2007–2016
2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007
s. r. o. 425 744 405 410 385 979 366 432 348 334 332 987 316 429 296 787 280 736 261 946a. s. 25 817 25 582 25 372 25 120 24 937 24 714 24 042 23 221 22 888 21 932celkem 451 561 430 992 411 351 391 552 373 271 357 701 340 471 320 008 303 624 283 878y/y změna 4,77 % 4,77 % 5,06 % 6,86 % 4,35 % 5,06 % 6,39 % 5,40 % 6,96 %
* statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod. zdroj: Bisnode
Top 5 nejčastějších předmětů činnosti u firem založených v roce 2016
počet nových podílpředmět činnosti subjektů na celku
Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení 5108 17,71 %Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 4064 14,09 %Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí 2785 9,66 %Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních 2154 7,47 %Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti 829 2,87 %
statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebospolečenství vlastníků apod.
Poznámka: obor činnosti ostatní profesní, vědecké a technické činnosti dle klasifikace NACE zahrnuje poskytování celé řady služeb zejména pro komerčnízákazníky, například zprostředkovatelské, makléřské činnosti, odhadci, poradenství zdroj: Bisnode
kresba Pixabay
13Muž, který ví, co chce
business všudypřítomný
Nově vzniklé firmy* v roce 2016 podle krajů
s. r. o. a. s. celkem podíl na celku
Jihočeský kraj 936 11 947 3,28 %Jihomoravský kraj 3635 84 3719 12,90 %Karlovarský kraj 421 8 429 1,49 %Královéhradecký kraj 781 5 786 2,73 %Liberecký kraj 672 15 687 2,38 %Moravskoslezský kraj 2401 52 2453 8,51 %Olomoucký kraj 1055 15 1070 3,71 %Pardubický kraj 734 19 753 2,61 %Plzeňský kraj 955 10 965 3,35 %Praha 12 016 609 12 625 43,78 %Středočeský kraj 1923 28 1951 6,77 %Ústecký kraj 920 10 930 3,23 %Vysočina 559 6 565 1,96 %Zlínský kraj 856 15 871 3,02 %neurčeno 82 4 86 0,30 %celkem 27 946 891 28 837 100,00 %
* statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebospolečenství vlastníků apod. zdroj: Bisnode
kontinuálně klesá, a to přes to, že v roce 2016bylo založeno nejvíc akciových společností odroku 2011,“ dodala Petra Štěpánová. Celkovýpočet kapitálových společností registrovanýchv ČR mezi lety 2015 a 2016 vzrostl o 20 569, tedy o 4,8 %.Téměř polovina firem, které byly zaregistrová-ny v loňském roce, vznikla v Praze (12 016,resp. 44 %). „Oficiální sídlo v Praze má do-konce 68 % akciových společností, které bylyzaloženy v roce 2016,“ dodala Petra Štěpánováz Bisnode. Z regionálního pohledu má silnoupozici také Jihomoravský (3719, resp. 12,9 %),Moravskoslezský (2453, resp. 8,5 %) a Středo-český kraj (1951, resp. 6,8 %). „V těchto čty-řech krajích v loňském roce vznikly téměř třičtvrtiny nových firem,“ uzavřela Petra Štěpá-nová s tím, že v okolí nejvýznamnějších me-tropolí, jako je Praha, Brno a Ostrava, je dlou-hodobě zakládáno nejvíc společností, protožezde existuje největší prostor pro nové podnika-telské příležitosti. Nejméně firem v roce 2016bylo založeno v Karlovarském kraji (429), naVysočině (565) a Libereckém kraji (687). K nejčastějším předmětům činnosti u firem,které byly založeny v uplynulém roce, patřízprostředkování velkoobchodu (17,7 % no-vých firem), služby (14,1 %) a pronájema správa nemovitostí (9,7 %). (tz)
foto Pixabay
Druhá největší českálikérka – PalírnaU Zeleného stromu(dříve Granette& StarorežnáDistilleries) – přišla
s novou strategií. Společnost chcenavázat na ojedinělou, téměř 500 letdlouhou tradici prostějovské palírnya budovat své strategické značky Starámyslivecká, Blend 42 vodka a Hanáckávodka. Zároveň hodlá rozvíjet svéaktivity v zahraničí. S tím souvisí i návratk tradičnímu názvu a změna loga.
„Naše likérka má ojedinělou historii, která za-čala již v roce 1518. Jde o unikát nejen v Čes -ku, ale v rámci celé Evropy. Zatím jsme v Ev-ropě nenašli palírnu, která by měla delšíhistorii než my. V nové strategii chceme na tu-to skutečnost navázat, vrátit se ke kořenůma využít umu a fortelnosti nasbírané za staletí.S tím také souvisí změna názvu i loga firmy.Toto dědictví nás zavazuje k dalšímu budovánía rozvoji naší společnosti. Naším záměrem jeupevnit pozici dvojky na českém trhu, budo-vat hodnotu strategických značek a během ná-sledujících pěti let více posílit export. Chceme,aby alespoň jedna z našich strategických zna-ček byla významným hráčem na třech světo-
vých kontinentech,“ uvedl Pavel Kadlec, ředi-tel Palírny U Zeleného stromu.S tím souvisí i rozvoj výrobního závodu likér-ky v Prostějově. „V roce 2013 jsme instalovalinovou stáčecí linku s kapacitou až 12 000 lahvíza hodinu a plány do budoucna zahrnují mo-dernizaci dalších dvou stáčecích linek a vybu-dování nových skladovacích hal. Investicev příštích několika letech budou v řádech desí-tek milionů korun,“ řekl ředitel výrobního zá-vodu v Prostějově Michal Šoman.
Rostly strategické značky i prodejeRok 2016 byl jedním z nejúspěšnějších v his-torii likérky. Celkové tržby vzrostly o 4,2 % na1,416 miliardy korun. „Za soupajícím prode-jem nestojí pouze příznivá ekonomická situ-ace. Investovali jsme do našich strategickýchznaček Hanácká vodka, Stará mysliveckáa Blend 42 vodka. To se projevilo ve význam-ném nárůstu jejich prodeje. Hanácká vodka
narostla v tomto ukazateli o 45 %, a byl to re-kordní rok i pro Blend 42 vodku a Starou mys-liveckou,“ sdělil Pavel Kadlec.
Úspěch ve 22 milionech„Největším úspěchem z pohledu marketinguje repositioning a s ním spojená launchovacíkampaň na Hanáckou vodku, která zahrnova-la redesign etikety, intenzivní TV kampaňa online komunikaci. Z průzkumů máme po-tvrzený pozitivní dopad na vnímání a znalostznačky. Další prioritou pro nás bylo rozšířitspotřebitelskou zkušenost se Starou myslivec-kou Reserve, českou specialitou, která díkydvojímu zrání v dubových sudech po dobučtyř let získává jedinečnou chuť whiskovéhocharakteru,“ řekla Zuzana Behová, marketin-gová ředitelka Palírna U Zeleného stromu.
Letos do USA, Číny, Japonska i na Filipíny V roce 2017 plánuje Palírna U Zeleného Stro-mu další růst celkových tržeb, a to až o 8,9 %.„Chceme nadále posilovat postavení našichstrategických značek. Velké plány máme seStarou mysliveckou Reserve, kterou bychomchtěli ve vnímání spotřebitelů posunout vícedo segmentu whisek. Významnou marketin-govou podporu plánujeme i pro Blend 42 vod-ku a Hanáckou vodku. Již v letošním roce má-me v plánu prosadit se se svými produkty navýznamných zahraničních trzích, jako jsouUSA, Čína, Japonsko nebo Filipíny,“ uvedl Pavel Kadlec. (tz)
Palírna U Zeleného stromu se vrací ke kořenům
o sídlech firem
14 www.freshtime.cz
Ke konci loňského roku mělo vlastníka v des-tinaci považované za daňový ráj celkem 13 185 českých společností, o 234 méně nežv roce 2015. „Ve stejném období také kleslobjem kapitálu z daňových rájů investovanýdo základního jmění českých firem z 417 mi-
liard Kč v roce 2015 na 377 miliard Kč v ro-ce 2016, tedy o 40 miliard Kč, což představujemeziroční pokles téměř o desetinu,“ řeklaanalytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, žeobjem kapitálu z daňových rájů v českých fir-mách dosáhl svého vrcholu v roce 2014 a do
konce loňského roku se snížil o více než 54 miliard Kč. Současně dodala: „Důvodemtohoto masivního odlivu je zejména vyřazo-vání Nizozemí z holdingových struktur, kte-rého jsme svědky již několik posledních let.Nebýt loňského poklesu nizozemského kapi-tálu v základním jmění českých firem o vícenež 45 miliard Kč, celkový kapitál z daňovýchrájů by meziročně vzrostl o 5,2 miliardy Kč.“Přesto mezi zahraničními vlastníky z daňovýchrájů s výraznou převahou, se 43 % (165 mili-ard Kč), dominuje nizozemský kapitál, nicmé-ně jeho podíl se od roku 2013 snížil o 14 pro-centních bodů. S odstupem následuje s 24 %lucemburský kapitál, jehož podíl se ve sledova-ném období zvýšil o 11 procentních bodů,a kyperský kapitál s 16 %. Z celkového kapitáluupsaného z daňových rájů pochází 88 % z on-shore, tedy evropských destinací.Mezi lety 2015 a 2016 nejvíc vzrostl objem ka-pitálu z Jersey (3887 %), Monaka (2867 %)a Hongkongu (1529 %). Z absolutního pohle-du jde o kapitál z Monaka (7,9 miliardy Kč),Jersey (3 miliardy Kč) a Hongkongu (1,5 mili-ardy Kč). Naopak nejvýraznější pokles kapitáluzaznamenaly Spojené arabské emiráty (-85 %),Ostrov Man (-57 %) a Nizozemí (-21 %). V ab-solutních hodnotách v čele odlivu kapitálu jed-noznačně stojí Nizozemí (-45 miliard Kč) předKyprem (-7 miliard Kč) a Spojenými arabský-mi emiráty (-2,2 miliardy Kč).Mírně odlišné trendy lze sledovat v delším ča-sovém horizontu, mezi lety 2013 a 2016. Nej-větších relativních přírůstků dosáhl Hongkong(1236 %), Bahamy (837 %) a Monako (700 %).V celkovém objemu se nejrychleji zvyšoval ka-pitál z Lucemburska (39,4 miliardy Kč), Mona-ka (7,1 miliardy Kč) a Jersey (2,5 miliardy Kč).Naopak poklesu dominovaly Kajmanské ostro-vy (-90 %), Ostrov Man (-72 %), Bermudy (-46 %) a Nizozemí (29 %). Nejvyšší odliv celkového kapitálu zaznamenalo Nizozemí (-66,3 miliardy Kč), s výrazným odstupem ná-sleduje USA (-5,9 miliardy Kč) a Lichtenštejn-sko (-3,1 miliardy Kč). (tz)
Masivní odliv kapitáluz daňových rájů
Kapitál v českých firmách původem z daňových rájů
stát 2016 2015 2014 2013
Bahamy 1 752 677 315 1 734 875 315 302 003 313 187 077 415Belize 780 673 697 488 531 779 193 279 810 176 227 510Bermudy 31 400 020 31 400 020 31 400 020 58 600 020Brit. Panenské ostrovy 7 543 369 290 8 129 011 892 8 039 751 519 8 039 484 608Gibraltar 674 897 682 661 866 482 638 155 172 634 365 172Guernsey (Velká Británie) 180 953 250 284 133 310 183 072 552 185 974 552Hongkong 1 538 718 398 94 449 384 127 802 586 115 192 088Jersey (Velká Británie) 3 027 191 000 75 923 847 450 950 013 489 641 163Kajmanské ostrovy 277 545 960 277 898 960 808 636 635 2 739 998 686Kypr 60 154 174 424 67 605 328 164 64 564 854 446 59 830 680 510Lichtenštejnsko 3 047 492 796 2 801 930 586 4 450 040 165 6 114 902 178Lucembursko 90 206 519 178 87 895 530 960 80 225 472 451 50 820 074 483Malta 4 832 570 244 5 150 029 269 4 706 183 235 4 107 234 666Marshallovy ostrovy 81 539 106 57 253 197 34 674 997 10 894 997Monako 8 137 969 855 274 250 251 1 192 372 251 1 016 017 250Nizozemské Antily 303 236 650 305 404 643 305 272 647 304 942 647Nizozemsko 165 287 956 455 210 294 160 921 231 947 604 359 231 686 737 223Ostrov Man (Velká Británie) 159 012 648 370 651 648 203 812 648 573 159 648Panama 1 221 142 349 778 713 686 718 542 189 650 292 469Seychelská republika 2 650 788 443 2 112 404 684 2 039 924 616 1 820 194 415Spojené arabské emiráty 381 814 887 2 616 326 974 295 480 954 298 490 357Spojené státy americké 24 824 914 153 24848265018 28 792 186 493 30 700 424 988celkem 377 096 557 800 416 888 340 990 430 251 473 068 400 560 607 043
Zdroj: Bisnode
Do základního kapitálu českých firem podnikatelé investovali 2,65 bilionu Kč,z toho 14 %, tj. 377 miliard Kč, pochází od subjektů, které mají registrované sídlov daňovém ráji. Mezi lety 2015 a 2016 klesl objem kapitálu uspaného v základnímjmění tuzemských společností téměř o 40 miliard Kč a v rámci tuzemsképodnikatelské základny klesl podíl firem s vlastníkem z daňového ráje z 3,1 % na 2,9 %. Důvodem tohoto masivního odlivu je především vyřazování, dříveoblíbeného, Nizozemí z holdingových struktur. Informace zveřejnila v březnuporadenská společnost Bisnode.
15
značka jako legenda
Muž, který ví, co chce
Se začínající motorkářskou sezonou vystavil tradiční výrobcejednostopých vozidel, společnostJawa Moto spol. s r.o., na veletrhuv pražských Holešovicích dva novéstroje, které přitahovaly pozornostnávštěvníků. U nich jsme požádalio rozhovor obchodního manažera Jawy Jiřího Krafta.
S jakými novinkami přišla Jawa na veletrhMotocykl 2017?
Vystavujeme dva nové modely. Z klasickédvoutaktní třistapadesátky jsme vytvořilimoderní motocykl se čtyřdobým motorem.Použili jsme jednoválcový motor o objemutéměř 400 ccm s rozvodem OHC vyvažova-cím hřídelem. Design odka-zuje na jawy sedmdesátýcha osmdesátých let. I konstruk-ce vychází z té doby, samo-zřejmě jsme ji vylepšili sou-časnými technologiemi, alezáměrně připomíná legendár-ní model 634.
A druhé překvapení?
Ve vyšší objemové kategoriinabízíme už šest let Jawu 660Sportard. Tu jsme designověupravili a na stejném podvoz-ku jsme postavili Jawu 660Vintage, která tvarem nádržea vzhledových komponentůpůsobí stejně jako třistapade-sátka OHC, odkazuje dosedmdesátých let.
Můžete přiblížit obě pohonné jednotky?
U silnější motorky jsme použili italský motorMinarelli XT 660, původem od Yamahy. Menšíjednotka vychází z Hondy CB 400 FS, kterávýkonově a dalšími parametry odpovídá kate-gorii 350 ccm, proto obchodní název Jawa 350OHC je vytvořen záměrně.
Splňujete s těmito novinkami emisní nor-my Euro 4?
Menší motor ano, jak emisemi, tak výparnýmiexhalacemi i ABS. JAWA 350 OHC vyhovujevšem současným legislativním požadavkům.Šestsetšedesátka plní Euro 3, takže modelu Ja-wa 660 Vintage vyrobíme jen limitovaný počet68 kusů, které jsou přihlášeny na ministerstvu,a ty nebudeme na trhu nabízet. Ještě jsme ne-rozhodli, zda větší motocykl dostane i motorEuro 4. Antiblokovací systém brzd ABS dodá-vá totiž jen několik světových firem, a to neníúplně levná záležitost.
Zájem o prezentované modely je určitěvelký...
Veletrh bývá jednou z příležitostí, jak si ověřitreakci motoristů. Nicméně marketingový prů-zkum jsme si udělali už dopředu. Přesvědčilijsme se, že trh od nás, tradičního výrobce ces-tovních motocyklů, takový vývojový směročekává. Proto se domníváme, že retro stylemjsme se vydali správnou cestou.
Na koho svou nabídkou především cílíte?
Silnější motorka je určena zejména pro zkuše-nější a silnější muže, dejme tomu kolem čtyři-cítky, padesátky, až do šedesátky. Jednoválec660 ccm vyžaduje od řidiče určité fyzické dis-pozice. Třistapadesátka má širší okruh uživa-
telů, v podstatě všech, kteří motorku uzved-nou. Zastavil se u nás pán, který ještě v 84 le-tech jezdí závody na péráku. I pro něj by moh-la být určena.
A co ženy?
Na ně jsme samozřejmě také mysleli. I díkynižšímu sedlu proti modelu 634, což bylo na-ším záměrem, jim může Jawa 350 OHC velmidobře posloužit. Vítáme tento nový a rychle serozšiřující motorkářský segment. Stroj se i jimbude snadno ovládat, mohou s ním jet i doméně přístupných míst, kde by velký těžkýmotocykl už měl problém.
Většina starších motorkářů u nás vyrůstalana Jawách? Sázíte na ně?
Ano, tohle emocionální sepětí s naší značkoupředstavuje velkou výhodu. Výroba motocyklůmá v České republice tradici, a na ni chcemenavázat. Snažíme se starším motorkářům tímtozpůsobem připomenout jejich mladá léta. Milenás překvapuje jejich zájem na tomto veletrhu.Reakce na vystavené exponáty jsou příznivé,oslovujeme překvapivě i mladší ročníky.
Pokračuje výroba a vývoj klasických dvou-taktů značky Jawa?
Určitě ano, ale ten vývoj už neprobíhá tak dy-namicky jako u homologovaných modelů Eu-ro 3 a Euro 4. Inovace dvoutaktů směřujek různým technickým detailům, napříkladzadní vidlice už spočívá na ložiskách, předníbrzda je dvoupístková, kotoučová. Motocykl jemožné vybavit elektrickým startérem, odděle-ným mazáním a bezkontaktním zapalováním.
Na který trh tyto Jawy směřují?
V ČR ani v EU, s výjimkou Vel-ké Británie, je nelze přihlásit,nesplňují emisní limity. Jdou naexport do zemí střední a jižníAmeriky, případně Asie. Vlonijsme prodali 1200 motorek,většinu právě klasických dvou-taktů, protože novinky Jawa660 Vintage a Jawa 350 OHCještě nebyly v nabídce.
připravil Pavel Kačerfoto Pavel Kačer
Jawa se veze na retro vlně
Ano, tohle emocionální sepětís naší značkou představujevelkou výhodu. Výrobamotocyklů má v České republicetradici, a na ni chceme navázat.
Jiří Kraft
16 www.freshtime.cz
prostor pro nápady
Pod pojmem brownfield rozumíme nevyuží-vané nebo nedostatečně či neefektivně využí-vané území. Může přitom jít o pozemek, bu-dovu nebo celý areál kombinující zastavěnoui nezastavěnou plochu. Mezi brownfieldy řadí-me například „zapomenuté“ průmyslové a ze-mědělské objekty, obytné a administrativníbudovy, bývalé vojenské prostory, opuštěnánákupní centra nebo nevyužívané stavby do-pravní infrastruktury. Jejich novému využitíčasto brání ekologická zátěž a v mnoha přípa-dech s nimi nelze žádným způsobem nakládat,aniž by proběhl proces jejich regenerace.
Přesný počet těžko určitPřesný počet brownfieldů v Česku lze jen těž-ko určit. Jedním z východisek pro přehledo jejich počtu je tzv. Národní databáze brown-fieldů, kterou ve všech krajích České republikysestavuje a aktualizuje agentura CzechInvestve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady.První studie, které vznikaly od roku 2005, od-halily v České republice přes 11 000 území,která můžeme na základě výše zmíněné defi-
nice nazývat brownfieldy. Jejich celková plo-cha může být až 38 000 hektarů – třikrát víc,než je rozloha celé Plzně. V rámci Národnístrategie regenerace brownfieldů pak CzechIn-
vest vytipoval 2355 lokalit vhodných k revita-lizaci, a to o celkové rozloze přes 10 000 hekta-rů. Pro představu – jde téměř o stejnou plo-chu, jakou zabírá město Olomouc. Jenzastavěná plocha pak na těchto územích před-stavuje přes 420 ha, tedy zhruba rozlohu celéměstské části Praha 2. Pro zařazení konkrétní-ho vytipovaného brownfieldu do národní da-tabáze je však kromě splnění řady kritérií nut-ný také souhlas majitele pozemku či budovy.Ve finální verzi soupisu (dostupné na webubrownfieldy.cz) se tak aktuálně (k 17. 1. 2017)nachází přes 490 území připravených pro po-tenciální investory.„Jednu zajímavost můžeme zmínit napříkladv souvislosti s Prahou. Odhaduje se, že rozlo-ha takzvaných rozvojových a transformačníchúzemí a brownfieldů by v našem hlavnímměstě stačila na výstavbu bytů, občanské vy-bavenosti a nezbytné infrastruktury pro mini-málně 100 000 obyvatel,“ komentoval situaciMichal Melč, expert oddělení nemovitostí vespolečnosti Deloitte.
Podle různých databází Výhodou databáze agentury CzechInvest jsoujednotná kritéria, podle kterých brownfieldyeviduje, a může tak sloužit ke srovnání mezijednotlivými kraji. Zároveň s ní ale existujíi přehledy brownfieldů, které si vedou provlastní účely jednotlivé kraje. Počty nevyuži-tých lokalit se ale podle těchto soupisů v jed-notlivých krajích značně liší, což není způso-beno ani tak skutečně rozdílným počtembrownfieldů jako odlišnou metodikou, kteroudané krajské úřady používají. Některé z nichevidují pouze ty pozemky, které jsou zbavenéekologické zátěže a připravené pro investory,jiné mají ve svých seznamech doslova každýkus vydupaného trávníku.Liberecký kraj tak uvádí, že se na jeho územínachází přes 350 brownfieldů, více než
Jsme země brownfieldů...
V České republice se podle odhadů agentury CzechInvest nachází přes 11 000 tzv. brownfieldů – nevyužívaných či neefektivně využívanýchbudov a pozemků, které čekají na svou revitalizaci. Nezřídka tato územítvoří součást naší historie, mnohdy jsou dokladem technického,architektonického nebo urbanistického pokroku let minulých. Na jednéstraně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, nastraně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění sivyžádá vysoké investice. Analytici Česka v datech zmapovali tuzemskébrownfieldy a zamysleli se i nad smyslem jejich nového využití.
foto Pixabay
17Muž, který ví, co chce
prostor pro nápady
250 těchto lokalit „přiznávají“ i Jihomoravskýa Ústecký kraj. Na druhou stranu kraje Jiho-český a Plzeňský evidují jen zhruba dvě desít-ky brownfieldů – těch, které jsou finálně při-pravené pro budoucí investici. Karlovarskýkraj je pak jediný, který vlastní evidencí vů-bec nedisponuje a v případě potřeby využíváNárodní databázi CzechInvestu. „Přístupk evidenci nevyužívaných území se liší i naúrovni měst. Jen samotné Brno vede na svémúzemí v patrnosti téměř 130 lokalit, které na-zývá brownfieldy, jejichž vymezení ale pojí-má velmi široce. Mariánské Lázně pro změnuspolupracují s projektem Prázdné domy, kte-rému poskytují údaje o nevyužívaných budo-vách ve městě,“ sdělila Zuzana Lhotákova,marketing manager společnosti SAS Institute,která se na analýze podílí.
Přes 43 % tvoří bývalé průmyslové objekty Největší podíl mají podle národní databáze natuzemských brownfieldech někdejší průmyslo-vé objekty, následují pak areály dříve využívanépro zemědělství či občanskou vybavenost. Za-tím nejmenší zastoupení mají v databázi objek-
ty sloužící původně cestovnímu ruchu, těžběsurovin nebo dopravě. V seznamu je, jak již by-lo zmíněno, 490 brownfieldů, z toho téměř třičtvrtiny jsou celé areály, tedy plochy s budova-mi, naopak samotných pozemků je jen lehcepřes 20. Necelá polovina brownfieldů v této da-tabázi má rozlohu do 1 ha, asi desetina má po-tom rozlohu nad 10 ha. Mezi největší se řadízpravidla bývalé průmyslové areály, a zejménavojenské objekty a prostory, plošně nejmenšíjsou jednotlivé budovy dříve využívané k byd-lení či jako budovy občanské vybavenosti.
Využití je běh na dlouhou traťEfektivnímu využití brownfieldů na rozdíl odstavby na zelené louce často brání kromě eko-logické zátěže také nevyjasněné majetkové po-měry. Investor se musí v řadě případů vypořá-dat rovněž s otázkou, co s původnímistavbami, pokud na pozemku stojí – v jakémjsou technickém stavu, zda nejsou památkověchráněné, jestli se vyplatí je zachovat (jakvzhledem k jejich funkci, tak například k ar-chitektonické hodnotě), nebo zda a jakýmzpůsobem je nejefektivnější je zbourat. Tytoprocesy mohou projekty na brownfieldech
zdržovat, a mohou tak tvořit určitou překážkupro plány investorů na jejich využití.„Z našich zkušeností investoři při revitalizaciareálů s výhodou využívají konstrukční řešeníz betonu, oceli a skla s přiznáním povrchu,který získá v průběhu užívání patinovou po-dobu příbuznou k stávající zástavbě. Současněpilířová konstrukce domu umožňuje snadnoumodifikaci funkce využití, což podporuje vyššívyužitelnost investičního multifunkčního zá-měru, která je pro oživení prostoru brownfiel-du podstatná,“ komentoval situaci Pavel Trtík,ředitel divize Skeletsystem Goldbeck.Proč tedy probíhá revitalizace těchto územía proč existují lidé a firmy, které jsou ochotnéna nich znovu stavět? Investice do nového vy-užití brownfieldů má i svoje výhody. Jde ve-směs o území, na kterých již v minulosti stálybudovy (odpadají tedy například problémys nevhodným geologickým podložím pro stav-bu), nebo o pozemky, na kterých probíhalaprůmyslová činnost (tudíž nehrozí, že se podnimi nacházejí např. zdroje pitné vody nebo žejde o jinak významnou lokalitu). Investičníplány „na zelené louce“ mohou dopadnout ne-slavně právě kvůli těmto okolnostem. (tz)
Rozdělení brownfieldů ve vybraných krajích podle původního využití (zdroj: regionální databáze)
18 www.freshtime.cz
na slovíčko
Člověk kreativní...Kdesi na internetu jsem se dočetla, co vypovídápracovní stůl o svém majiteli či uživateli. Pravda,informace mi to byla příjemná. Zjistila jsem totiž,že i ten největší bordelář by měl být vynášenostatními do výšin, protože jde o bytost naprostokreativní, nespoutanou, plnou nápadů, touhy podobrodružství. Jde o duši plnou svárů, emočníchvýbuchů, jimiž světu objevuje nové vazby, uka-zuje cestu ostatním. Takového člověka by si
dnes tedy měli lidé vážit, ctít jeho vlohy, často neobjevené, snažit se mu po-máhat, aby vyjevil vše, co může lidstvu již brzy posloužit. Takový človíčekby neměl být ve škole na obtíž, přestože vyrušuje nemístnými poznámkaminacházeje svého ducha úplně jinde než pod lavicí, takový člověk by měl býtveleben, ať už je to ajťák, grafik, technolog, nebo cukrář, či manažer. Svět sižádá neobvyklých řešení, cesty pozpátku k výšinám, myšlení naruby. Můjpracovní stůl je zavalen hromadami, jež čekají roky na vyřízení. Jsou v nichcenné kontakty, nedokončené dopisy, návrhy spolupráce, mnoho básnív rukopise, originální poznámky k vylepšení obsahu médií, která naše firmavydává. Najdete tam rozmanité předměty, jež tam nepatří, a přece tam majíléta své místo. Je to krajina mých snů. A já nevím, jestli má smysl ji kultivo-vat. Jestli má význam ji mýtit, kácet, připravit o remízky.
Eva Brixi, šéfredaktorka
Slovníček profesí: z dělníka je operátor výroby,ze sekretářky asistentka,z náměstka manažer…Pro leckoho může být pohled do inzertní rubriky nabízející volnápracovní místa naprosto nesrozumitelný. Za posledních pár desí-tek let se změnilo označování řady profesí, znatelný je také ná-stup angličtiny do názvů pracovních pozic. Z dělníka je nyní operá-tor výroby, sekretářkám se říká asistentky a v extrémním případě firmyneváhají označit uklízečku za operátorku podlahových ploch.
Jak se mění názvy profesídělník – operátor výrobyprodavačka – shop assistantsekretářka – office assistant, personal assistantobchodní cestující/zástupce – sales representative, account manager,
sales manager, manažer prodejeředitel – director, factory manager, general managerúčetní – accountanttelefonista – call centre operator, hot line operator, help desk assistant
(vždy dle konkrétního zařazení, dříve tyto pozice neexis-tovaly)
uklízečka – operátorka podlahových ploch (v extrémním případě)pracovník zahraničního obchodu – import managerlaborant – farmaceutický asistent
„Po roce 1989 se mnohé v označování pracovních pozic změnilo. Vzniklyzcela nové profese, především v oblasti informačních technologií. A drti-vý nástup mělo anglické přejmenování,“ uvedl Erik Švarcbach z personál-ně-poradenské společnosti McROY Czech.Dříve málo vídaným jevem je také v současnosti obvyklé různé pojme-nování pro shodnou profesi. Sekretářky už dnes nejsou v kurzu, zato seto v inzerátech hemží profesemi, jako jsou office support, office coordi-nator, office manager, executive assistant či personal assistant. Ve všechpřípadech jde o práci pro asistenty či asistentky, dříve sekretářky.S výjimkou státní správy také prakticky vymizeli náměstci, opět je na-hradili nejčastěji anglické názvy. „Ve firmách chtějí, aby název profesezněl co nejatraktivněji. A také aby byl srozumitelný mezinárodně,“ vy-světlil Erik Švarcbach. Z dělníka se tak stal operátor výroby a většinapozic v obchodních firmách obsahuje slovo manažer. Některé tradiční profese však změnám odolávají. Kuchaři jsou i nadálekuchaři, a to samé platí pro lékaře nebo právníky. Ani řemeslné profeseneprošly přejmenováním – firmy v inzerátech nadále hledají truhláře,svářeče, slévače či zámečníky. (tz)
čtěte s námi
Zásah do principu svobody podnikáníNávrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návyko-vých látek, známý jako tzv. protikuřácký zákon, je proti myslimnohým podnikatelům. Návrh je zásahem do principu svobody pod-nikání, protože majitelům gastronomických zařízení odnímá právo volby.Zákon by v navrhované podobě znamenal faktickou likvidaci předevšímvenkovských pohostinských zařízení. „Respektujeme společenskou pop-távku na omezení kuřáckých prostor, na druhé straně však jde o další ne-přiměřený zásah do soukromého vlastnictví a svobody podnikání,“ řeklprezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Hospodářská ko-mora je přesvědčena, že jsou to zákaznické preference, co formuje pop-távku, které se pak v podmínkách tržní ekonomiky nabídka zcela přiro-zeně přizpůsobuje. Není správné shora diktovat plošné změny s tím, že jeprovozovatelům i zákazníkům upírána i ta nejmenší možnost svobodnévolby. „Oceňujeme proto, že se v legislativním procesu ze strany někte-rých senátorů objevují návrhy na rozumné a kompromisní řešení,“ dodalVladimír Dlouhý. Tímto řešením je zřízení tzv. kuřáren. Přestože tentonávrh v Poslanecké sněmovně neprošel, HK ČR věří, že pro něj bude do-statečná podpora v Senátu. Právě kuřárny, které by fungovaly za přesněvymezených podmínek, by mohly dopřát přiměřenou možnost volby.Současně by kuřárny neměly negativní dopad na zaměstnance restaurač-ních zařízení, jelikož ti by do kuřáckých prostor vstupovat nemuseli.Zmírnění sněmovní podoby návrhu by odpovídalo trendu v Evropě. (tz)
Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 6, březen 2017Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9
Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008
Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,
e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609
Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková
Grafický design: Michal Schneidewind
Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková
Tisk: H.R.G. spol. s r.o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.
Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚
www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net
foto
Shu
tter
stoc
k
Stále více Čechů slaví svátek zamilovanýchv exotice. Vyplývá to z aktuálních statistikcestovní agentury Invia. Mezi pětnejpopulárnějších destinací se v týdnu, kdyse Valentýn slaví, dostaly Kapverdy, Spojenéarabské emiráty i Egypt. Zájem o dovolenouv exotických zemích přitom meziročněvzrostl o desítky procent. Oblíbené jsou,stejně jako v loňském roce, také lyžařskédestinace v čele s Rakouskem a Itálií.
Jedním z hlavních faktorů při vybírání zimnídovolené u moře je dle údajů cestovní agenturyInvia počasí v cílové destinaci. Čeští turisté setak v únoru nebáli si za dovolenou připlatita volili vzdálenější země, které i v zimních mě-sících garantují teploty ideální ke koupání. „Zá-jezd na Kapverdské ostrovy na Valentýna zvoli-lo pětkrát více osob než vloni. Kapverdy se takv první polovině února staly dokonce třetí nej-populárnější destinací a tvoří 8% podíl na pro-deji všech zájezdů. Průměrná cena prodanéhozájezdu na osobu na tyto ostrovy pak činila 23 926 korun,“ řekl Michal Tůma, marketingo-vý ředitel cestovní agentury Invia, která je načeském trhu jedničkou v oblasti prodeje dovo-
lené přes internet. Druhou nejoblíbenější exotic-kou destinací se v první polovině února stalEgypt. Valentýn se zde rozhodlo strávit třikrátvíce turistů než v loňském roce. Přes 60 % z nichpřitom zamířilo do největšího egyptského leto-viska Hurghada. „Hurghada patří mezi nejoblí-benější egyptská letoviska, a to i díky příznivýmcenám. Průměrná cena prodaného zájezdu naValentýna činila 12 185 korun na osobu,“ uvedl
Michal Tůma. O 66 % více osob než loni potévolilo též zájezdy do Spojených arabských emi-rátů. Přesto, že stále více českých turistů odjíždíslavit svátek zamilovaných do teplých krajin,žebříček nejoblíbenějších destinací i v únoruvedou tradiční lyžařské ráje. Zájezdy do Itálietak tvoří 36% podíl na prodeji pobytů u cestov-ní agentury Invia, do Rakouska pak na Valentý-na vyrazilo 18 % turistů. (tz)
vzdělání i zábava
INZERCE
Stále více Čechů tráví Valentýna v exotice
Nejoblíbenější Valentýnské destinace
podíl na prodeji průměrná cena podíl na prodeji průměrná cena destinace 2016 na osobu 2016 2017 na osobu 2017
Itálie 35 % 8154 Kč 36 % 8022 KčRakousko 25 % 5416 Kč 18 % 5938 KčKapverdy 2,5 % 24 713 Kč 8 % 23 926 KčEgypt 3,5 % 13 976 Kč 7,5 % 12 627 KčSpojené arabské emiráty 4 % 23 736 Kč 5 % 26 471 Kč
zdroj: Statistiky Invia
foto Pixabay
