Obsah

ÚVOD....................................................................................................................................3

CO SI MŮŽEME SLIBOVAT OD ŠKOLNÍCH ZAHRAD?

PROF. RNDR. HANA LIBROVÁ, CSC., FSS MU V BRNĚ............................4

MAPOVÁNÍ ŠKOLNÍCH ZAHRAD NA MORAVĚ ANEB „TOULAVÝ

AUTOBUS“. (3. - 5.10.2003)

ING. DANA KŘIVÁNKOVÁ, LIPKA - DŮM EKOLOGICKÉ VÝCHOVY BRNO...........9

PROMĚNA KLASICKÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY NA ZAHRADU PŘÍRODNÍ

MIROSLAVA VAVRIKOVÁ A MGR. MILENA PLOCKOVÁ, ZŠ A MŠ BOLERADICE

..................................................................................................................................................11

AREÁL EKOLOGICKÉ VÝCHOVY „ČTYŘLÍSTEK“ VE 4. ZŠ JIČÍN JAKO

MÍSTO 5P - POHODY, POROZUMĚNÍ, PROŽITKU A POZNÁNÍ V PŘÍRODĚ

FRANTIŠEK KYNČL, UČITEL, KOORDINÁTOR ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY V

ZŠ JIČÍN, ŽELEZNICKÁ 460..........................................................................................................14

ROZMARÝNEK......................................................................................................................19

PŘÍKLAD VYUŽITÍ ROSTLIN PŘI VÝUCE PRAKTICKÝCH ČINNOSTÍ

RADOSLAVA MÜLLEROVÁ, ZŠ SILŮVKY......................................................................21

PLACING ENVIRONMENTAL EDUCATION IN SLOVENIAN SCHOOLS

MAJDA NAJI, THE NATIONAL EDUCATION INSTITUTE, LJUBLJANA, SLOVENIA

..................................................................................................................................................23

THE NATURE SCHOOL OF THE GREATEST WISDOM

MAJDA NAJI, THE NATIONAL EDUCATION INSTITUTE, LJUBLJANA, SLOVENIA

..................................................................................................................................................24

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE V POHOŘELICÍCH

RNDR. JANA KOTOUNOVÁ, ZŠ POHOŘELICE................................................................26

„TÝDEN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT“ – EKOLOGICKÝ PROJEKT PRO

1. ROČNÍKY

MGR. MARIE KUČEROVÁ, OA A SZDŠ BLANSKO........................................................28

PROJEKT GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VÝCHOVY VE SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V 

TÍSNI

ONDŘEJ PODUŠKA, PROJEKT VARIANTY, ČLOVĚK V TÍSNI, O.P.S..............................29

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU „VÝUKA PREVENCE HLAVNÍCH ZDRAVOTNÍCH

RIZIK NA ŠKOLÁCH“

IVA ŽALOUDÍKOVÁ, KATEDRA PSYCHOLOGIE, PDF MU V BRNĚ..........................33

1

TÍPNI TO ANEB DEN BEZ CIGARETY

ING. ALŽBĚTA GRÜNVALDOVÁ, ZŠ MODŘICE............................................................36

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ.........................................................................................................38

2

ÚVOD

Projekt MRKEV v regionu (Metodika a Realizace Komplexní Ekologické Výchovy)

probíhá v krajích České republiky úspěšně už od roku 2001. V rámci tohoto projektu se

v krajích vytvářejí sítě základních a středních škol věnujících se ekologické výchově. Tyto

sítě umožňují a usnadňují vzájemná setkání a výměnu zkušeností pedagogických pracovníků

v oblasti ekologické výchovy a usnadňují přístup ke vzdělávacím nabídkám a informacím

ze strany krajských a celostátních institucí, které vytvářejí podmínky pro ekologickou

výchovu.

Součástí projektu je také setkání pedagogických pracovníků na tentokrát již 4. ročníku

Malé Regionální Konference o Ekologické Výchově, která se konala 3. a 4. listopadu 2003

v Brně v prostorách zasedacího sálu Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

První den byl věnován pedagogům základních škol a hlavním tématem byly školní

zahrady, učebny v přírodě a úspěšné školní projekty. Tohoto dne se konference zúčastnilo

celkem 108 pedagogů, zástupců veřejné správy a nevládních organizací. Druhý den patřil

školám středním a k tématům předcházejícím bylo přidáno další, a to úspory energie na

školách. Druhý den se konference zúčastnilo celkem 56 účastníků. Příspěvky z obou dnů jsou

předmětem tohoto sborníku a přiloženého CD.

V obou dnech měli účastníci možnost si zakoupit metodické materiály, v předsálí si

prohlédnout panely s prezentací činnosti škol a středisek ekologické výchovy v kraji a

odpoledne se zúčastnit připravených dílen. Probíhalo také již tradiční losování metodických

pomůcek a publikací.

3.11. 2003 byli vylosováni:

Krabice jehličí – ZŠ Otnice

Puzzle Život a vývoj v lese – ZŠ Mikulov, ZŠ Nádražní – Vyškov, ZŠ Ořechov, ZŠ Silůvky, ZŠ Svitávka

Lesní čarování 1. – 3. díl, domino Les – CMeZŠ Lerchova - Brno, ZŠ Kobylí, ZŠ Lelekovice, ZŠ Zaječí, SZemŠ Znojmo

4.11. 2003 byli vylosováni:

Krabice ptáků zpěváků – Gymnázium TáborskáProjekt Wild a publikace Posviťme si na úspory – ZŠ Pozořice, Gymnázium Bystrc,

Gymnázium T.G.M. HustopečePřejeme všem vylosovaným školám, aby jim metodické materiály byly k užitku a

práce s nimi byla snadnější a radostnější. A v příštím roce aby konference byla neméně

zajímavá a inspirativní jako v letošním a účast přednášejících a účastníků opět hojná.

Brno, prosinec 20033

CO SI MŮŽEME SLIBOVAT OD ŠKOLNÍCH ZAHRAD?Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., FSS MU v Brně

- můj referát nemá poučovat, nemám se školními zahradami učitelskou zkušenost.

Název referátu by měl mít otazník, předkládám otázky do diskuse.

Ráda bych naznačila zorný úhel sociologa, úhel, z něhož by snad bylo dobré SE PTÁT.

Když totiž nebereme věci jako předem samozřejmé, když dokážeme pochybovat, když si

klademe otázky, snadněji se vyhneme nemilým překvapením, úskalím, případně i

ztroskotáním.

- především: ŠKOLNÍ ZAHRADY JSOU MI SYMPATICKÉ, PŘEDSTAVUJI SI, ŽE JE

TO VÝBORNÁ A POTŘEBNÁ VĚC.

- Ale: proč vlastně chceme, aby školy měly zahrady? Není naše přání zakládat a mít školní

zahrady právě jen věcí našeho pocitu, sympatie? Tři základní otázky:

Co si vlastně od školních zahrad slibujeme?

V jakém vztahu jsou tato očekávání k   ekologické výchově?

Mohou školní zahrady splnit naše očekávání?

Dříve než se budeme těmito otázkami konkrétněji zabývat, měli bychom si vyjasnit, jaký

typ zahrady si představujeme, když je řeč o školní zahradě:

Ovocný sad? Zelinářskou zahradu? Okrasnou zahradu? Nebo tzv. přirozenou zahradu?

A proč? To je téma na samostatné přemýšlení. Pro dnešek předpokládám, že klasická školní

zahrada je nejčastěji zelinářská (srv. Mgr. Vavriková a Mgr. Plocková z Boleradic). Proč?

Zelinářská zahrada pracuje s relativně krátkým časem, s relativně krátkým biorytmem. Dají

se v ní dobře pozorovat vegetační změny. Mrkev: Semínko, děložní lístky, pravé lístky, sílení

rostlin (jednocení), vytváření dužnatého kořene, sklizeň. Hrášek ještě rychleji, nadto

napínavá a rychlá reakce rostliny, snaha rostliny zachytit se úponkem na nějaké podpoře.

- Další otázky, které by se vynořily, např.: "Jaký je význam školních zahrad na venkově?",

nechám stranou...

Co si vlastně slibujeme od školních zahrad?

1. TĚLESNÝ POHYB ŽÁKŮ NA ZDRAVÉM VZDUCHU

2. VÝCHOVU K HODNOTNÉMU TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU

4

3. PŘÍPRAVU K URČITÉMU STUPNI SAMOZÁSOBITELSTVÍ

4. POCHOPENÍ NAŠÍ FYZICKÉ ZÁVISLOSTI NA PŘÍRODĚ A PODNÍCENÍ ÚCTY

K PŘÍRODNÍMU DĚNÍ

5. OSVOJENÍ SPOLUPRÁCE S PŘÍRODOU, PŘIJETÍ MEZÍ V JEJÍM OVLÁDÁNÍ

Jak souvisí to, co očekáváme od školních zahrad, s ekologickou výchovou?

Ad 1/ Jakási tělesná výchova bez nářadí-mučidel a bez měření atletických výkonů.

Ekologická výchova má svou stránku psychologickou a sociální. Usiluje o

nedeformované vztahy mezi lidmi. Zde nejsou vyřazováni ti tělesně méně výkonní. Na

záhonech se spolupracuje, nesoutěží (opravdu?).

Ad 2/ Zahradničení je zajímavá a hodnotná volnočasová činnost. Pokud bychom mohli

čekat, že školní zahrady budou inspirovat k této činnosti v budoucnu (případně ve

spolupráci s rodiči už nyní): Pro toho, kdo nachází v péči o zahradu potěšení, je

sobotní návštěva hypermarketu nuda a otrava. Prostě: dobře pochopené a prožité

zahradničení odvádí od konzumu (někdy i naopak).

Ad 3/ Práce ve školní zahradě může mít za cíl klasický cíl zahradničení: Vypěstovat vlastní

zeleninu, případně ovoce. Jde-li o ekologicky orientovanou práci na zahradě, pak

zdravou zeleninu. Tedy bez použití chemických technologií.

Z ekologického hlediska nejde jenom o to: Samozásobitelství nepodporuje ekologicky

škodlivou dálkovou dopravu a velkokapacitní průmyslové zelinářství (ovocnářství).

Ad 4/ Dnešní ekologické problémy nejsou záměrem lidské společnosti. Za vznik

ekologických problémů může často naše nevědomost. Lidé si často nejsou vědomi své

závislosti na přírodě. Nakupují potraviny s ležérní samozřejmostí. Kdo z lidí

nakupujících v městském obchodě pomyslí nebo jen si umí představit dlouhou a často

nesnadnou cestu od zasetí semene po rohlík (případně po plátek šunky? – je dobré mít

na zahradě i zvířata, králíky, slepice – Rozmarýnek).? Díky práci na zahradě si lze

udělat představu o naší závislosti na přírodě a získat úctu k přírodnímu dění. Např.:

Význam vody v zahradě – pochopení naší závislosti na tomto zdroji (Rozmarýnek)

Zázrak fotosystézy – naše existenční závislost na zelených rostlinách

Zázrak vzniku života ze semene – naklíčený hrách, fazole....

Ad 5/ Tento bod představuje náročnější stupeň vztahu k ekologické výchově. Často může být

v přímém rozporu s bodem 3. Pokud zahrádkáři jde o co největší sklizeň, má dnes

k dispozici širokou nabídku chemických prostředků - umělá hnojiva, pesticidy

(insekticidy, herbicidy, fungicidy.). 5

Vyjádřila jsem přesvědčení, že na školních zahradách tomu tak není. Že se tam děti učí

pěstovat zeleninu, která neškodí lidskému zdraví.

Nejde však jenom o naše zdraví! Z hlediska ekologické výchovy jde především o

dopady, jaké má chemizované zahradničení pro okolní přírodu - srv. boj proti

mravencům, proti hmyzu všeho druhu, proti slimákům, motýlům. Významné jsou

důsledky pro další organismy, např. pro ptáky – toxické a cizorodé látky se k nim

dostávají prostřednictvím potravních řetězců.

A nejde jenom o chemizaci. Do BOJE S PŘÍRODOU patří i to, co nás běžně

nenapadne: snahy o „vyrovnané záhonky“ (planační instinkt), „záhonky bez plevelů“,

módu nízce střižených trávníků, o „pořádek na zahradě“ (jeden z důvodu vymírání

vrabců).

I to může být úkolem školních zahrad: upozornit děti, že praktiky, které vidí třeba

u rodičů na domácí zahradě, nejsou pro přírodu žádoucí.

Změna taktiky z BOJE NA SPOLUPRÁCI s přírodou je mimořádně důležitá, ale i

obtížná: Snaha o maximální produkci, o vyloučení konkurenčních rostlin a živočichů

je od pradávna vlastním principem zemědělství a zahradničení. Tyto snahy jsou v nás

hluboce zakořeněny už od neolitu. Člověk-zemědělec po generace bojoval s dotírající

„divočinou“, „neřádstvem“, snažil se ohradit si svůj prostor, chráněný před divokými

zvířaty „ZA-HRADA“ a uspořádat jej ne-přírodně, geometricky. Bojoval všemi

dostupnými prostředky, dnes má tu chemii.

Chovat se na zahradě ekologicky příznivě znamená nebojovat s přírodou za každou

cenu, ale připustit, aby na pozemku žily i rostliny, které nejsou cílovou plodinou ===)

„doprovodné rostliny“, „spolupráce s plevely“ (Kovář). Většinou to skutečně znamená

snížení výnosu, ale ne vždy (jak se ví i na Rozmarýnku). V některých fázích růstu

(Kovář).

Citlivě a s ekologickými informacemi spravovaná zahrada znamená v pusté městské

krajině nebo v krajině poznamenané průmyslovým zemědělstvím významné útočiště

biologických druhů, druhové pestrosti

Je to, co očekáváme od školních zahrad, prakticky splnitelné?

Ad 1/ Je práce na školním pozemku skutečně zdravá? Motyka a shrbený zemědělec

(Millet) ... Asi je.

Ad 2/ Chce se říci, práce na zahradě je jistě pěkná a ušlechtilá volnočasová aktivita. Pokud

tedy nevede k nepřiměřené soutěživosti, sousedské závisti a k hamižnosti.

(Nesoutěžíme zbytečně? Kdy soutěžit?). 6

Ale je tu jedna významnější pochybnost: Může však práce na zahradě bavit dnešní

děti, přivyklé věnovat se ve volném čase počítačovým hrám, napínavým televizním

seriálům, vydaným napospas internetovým atrakcím? Není rozhodnutí zavést žáky na

školní pozemek a rozdat jim zahradnické nářadí, pošetilý čin? Na to nejlépe odpoví

učitelé sami.

Řekla bych, že čím je zde naše úsilí obtížnější, o to je potřebnější.

Ad 3/ Stačí vůbec rozsah hodin a účinnost práce k tomu, aby se městští žáci naučili pěstovat

zeleninu?

- běžný obraz: 20 lidí na jednom záhoně.

- jak je to s dělbou práce? Do jaké míry je možná, aniž by byl popřen výchovný

smysl práce na zahradě?

- nedostatek kontinuity – zahradník je na pozemku každý den, věnuje mu

každodenní pozornost, žáci 1x týdně.

- diskrepance mezi vegetační dobou a uspořádáním školního roku: výsev a začátek

růstu / prázdniny / vrchol vegetace a sklizeň – navazují hodiny? Co se s tím dá

dělat? Dá se to vymyslet?

- co s produkty? V domácnosti nadúrodu konzervujeme; nezůstane úroda o

prázdninách ležet nezužitkovaná na záhonech? Jenom někdy se podaří plody do

prázdnin sklidit a vychutnat: např. hrášek, jahody. Ale jinak?

Ad 4/ Opět: Stačí dětem v dnešní generaci, zvyklým na silné dojmy, pohled na klíčící hrách

nebo fazole k tomu, aby žasly nad důmyslem životních procesů? (viz bod 2).

- Citlivý mladý člověk/dítě si tento náhled na přírodu osvojí po určité době

pozorování a kontaktu s přírodou sám (pokud se zdaří bod 3.). Přesvědčovat na

školní zahradě žáky o důvtipu a nenapodobitelnosti přírodního dění asi nemá

valného významu. Pokud se k tomu učitel odhodlá, vyžaduje to od něj nejen

nadšení, ale i nevtíravý projev, jemné vedení, vybalancovanou míru racionality a

citovosti.

Ad 5/ Snaha o spolupráci s přírodou vedla k oblibě tzv. přirozených („polodivokých“)

zahrad, v nichž se s přírodou nebojuje, ale přírodě se nechává v různé míře volná ruka

(Gilles Clement) . Tráva se kosí 1-2x do roka, keře 4 roky, nechá se volná ruka

sukcesi, náletu rostlin z okolí zahrady... Už ne pravidelně stříhané živé ploty, ostříhané

odkvetlé byliny, slovem „pořádek“ (na ten doplácejí např. vrabci).. Likvidace

mokřadů – snaha o odvodňování..... TO SE JISTĚ DÁ NA ŠKOLNÍCH

ZAHRADÁCH REALIZOVAT (Rozmarýnek), ALE!!:

7

- Snadno se přírodě ustupuje, když nám nejde o produkci. K   tomu, aby člověk

ustoupil přírodě, stačí, když je pohodlný či líný. Hůře se ochota ustoupit přírodě

snoubí se snahou na ní něco vypěstovat. Proto nebývají přirozené zahrady většinou

zelinářské (Rozmarýnek). Ale teprve užitková zahrada, ochota oželet nějakou

kedlubnu a mrkev, je opravdovým prubířským kamenem naší ekologické etiky,

toho, zda jsme připraveni s přírodou spolupracovat.

- Lze vůbec tento komplikovanější model vztahu k přírodě nastavit ve školních

zahradách? Kolegyně Mgr. Vavriková a Mgr Plocková budou referovat o proměně

klasické zahrady na zahradu přírodní. Ale tážu se: Zůstává ale tato zahrada

zelinářská? (V diskusi odpověď „ano“. To je výborné, ale pak se nabízí další

otázka, zda zelinářská zahrada zůstala vedle přírodní, nebo zda se podařilo

zpřírodnit ji samotnou?! Teprve tento druhý případ splňuje totiž v plné míře cíl

uvedený v tomto 5. bodě našeho rozboru.)

- Nemám zde příliš velké nároky? Neměli bychom v zahradách základních škol

zůstat na úrovni 3. a 4. bodu a bod 5. ponechat dalšímu odbornému a etickému

růstu?

- Je zde jedno nebezpečí: Pokud se tak rozhodneme a na bod 5. rezignujeme,

upevňujeme v mladých lidech postoj, který známe ze zahrádkářských kolonií: BOJ

S PŘÍRODOU na život a na smrt o úrodu za každou cenu. Až děti vyrostou,

přiřadí se k samozásobitelům, kteří na zahradách urputně bojují s „plevely“,

s krtky a mravenci. Závidí kosům každou třešni, dřepčíky likvidují kvůli menšímu

výnosu ředkviček. Takový postoj jistě není výchovným záměrem školních zahrad,

pokud v něm tedy jde o ekologickou výchovu.

8

MAPOVÁNÍ ŠKOLNÍCH ZAHRAD NA MORAVĚ ANEB

„TOULAVÝ AUTOBUS“. (3. - 5.10.2003)

Ing. Dana Křivánková, Lipka - Dům ekologické výchovy Brno

Akce byla pořádána střediskem Chaloupky, Rezekvítkem a Lipkou DEV Brno za

podpory MŠMT a MŽP. Každá zahrada, kterou navštívilo 35 učitelů pěstitelství, přírodopisu a

dalších aprobací z celé republiky, byla jiná, měla odlišnou atmosféru, ale z každé sálala skrytá

energie, která do ní byla vložena nesčetnými hodinami pracovního úsilí učitelů pěstitelství a

všech zúčastněných žáků.

Zahrada školy V Sadech v Havlíčkově Brodě je jako barevná paleta květů mezi

hradbami. Dílo vzniklé na bývalém smetišti mezi hradbami historického městského opevnění

pod vedením Jarmily Bezouškové. Jako učebna v přírodě je zde využívána jedna ze

zachovalých hradebních bašt. Bohužel tato školní zahrada trpí častými návštěvami

z vedlejšího sídliště.

ZŠ Havlíčkova Borová má zahradu s poezií, vyvzdorovanou mezi parcelami obce

jako podle Karla Havlíčka Borovského. Provázel nás po ní pan ředitel Otto Hájek. Projekt se

jmenuje Akord.

SZeŠ Humpolec předává tradice českého zemědělství pod vedením ředitele

Miroslava Červeného. Zahrada malých uspořádaných políček zemědělských plodin

orámovaná bohatým sortimentem trvalek a dřevin stojí za návštěvu! V budově na nás dýchla

stoletá historie i z překrásně malovaných kronik.

ZŠ Hálkova v Humpolci má školní zahradu nevelkých rozměrů mezi křídly budovy a

velkým hřištěm, ale najdete na ní úplně vše od vytápěného skleníku, přes pařníky, záhony

trvalek, léčivek, sortiment vrb a energeticky perspektivních rostlin na biomasu až po

květnatou louku místo anglického trávníku. Pod vedením paní učitelky Jany Kutišové si děti

finanční prostředky na nákup semen a ostatních věcí pro zahradu vydělávají prodejem

řezaných květin a asparágusu městskému zahradnictví, na jaře pak prodejem nadprodukce

zeleninové a květinové sadby.

Školní zahrada ZŠ Horka – Domky na Václavském náměstí v Třebíči vstává

z popela. Zástupce ředitele pan Zdeněk Čurda nám ukázal, jak je těžké obnovit zdevastovanou

zahradu a vytvořit přírodní učebnu pro potřeby školy. Z původní chlouby celookresního

formátu zbyl pouze včelín a staré ovocné stromy. Po mnoha hodinách usilovné práce, zejména

9

žáků 9. ročníku, se podařilo pozemek vyčistit od náletových křovin, nepořádku v nich,

natažení nového plotu a dokonce vybudování základu dvou učeben v přírodě. Každá je svými

rozměry přizpůsobena pro daný stupeň ZŠ. Při fyzicky náročné rekonstrukci se nezapomíná

ani na tvořivou činnost dětí a estetiku.

Školní zahrada ZŠ kpt. Jaroše v Třebíči buduje zahradu již 17 let pod vedením

Ing. Ivany Nováčkové. Je to oáza klidu a zeleně uprostřed sídliště Hájek. Zde je jako učebna

v přírodě využívána porostlá pergola před nářaďovnou, kde i popisy jednotlivých druhů

nářadí jsou cizojazyčné. Skleník slouží k množení bylin i dřevin, zahrada je malým arboretem

s obrovskou rozmanitostí druhů i kultivarů. Poměrně velká část plochy je věnována produkci

zeleniny a tyto výpěstky jsou odměnou prázdninovým brigádníkům.

ZŠ Letní pole ve Vyškově se již vydalo na cestu za přírodní zahradou. Paní učitelka

Hana Ludvíková s podporou vedení školy postupně buduje v areálu jezírko, altán, který pojme

celou třídu, bylinkovou spirálu velkorysých rozměrů, voliéru pro ptactvo, solární kolektory,

meteorologickou stanici a připravují naučné stezky.

A kdo nebyl v Babicích u Uherského Hradiště, neuvěří! Spolupráce celé obce v čele

se starostou, ředitelem školy panem Petrželkou a Ing. Danuší Kloudovou přinesla neskutečné

výsledky. Zde si váží učitelů i jejich práce a obci i obyvatelům Babic se vše vrací vzděláním a

hlavně výchovou mládeže i vztahem dospělých ke svému bydlišti. Přírodní jezírko vzniklo

na trvale podmáčeném místě s vysokou spodní vodou, drobná dřevostavba slouží jak

k úschově nářadí, tak i jako zastřešená učebna při nepříznivém počasí.

ZŠ Osvětimany vedená ředitelkou školy paní Kordulovou disponuje nádhernou

zemitou zahradou s překrásnou a útulnou školou. Ovšem nic nevzniklo náhodou, práce dnešní

navazuje na práci předchůdců, ctí se zde krajina i historie. Zahrada je stará více než padesát

let a má svou nenapodobitelnou atmosféru. V různých zákoutích jsou umístěny překvapivé a

inspirující prvky jako jsou např. sbírka ptačích budek tzv. „budkovník“ nebo kamenný snos

s ukázkami hornin a nerostů z nejbližšího okolí obce, ještěrkovník, jezírko s vodníkem,

skleník a samozřejmě záhony se zeleninou, léčivými rostlinami a květinami.

ZŠ Svážná Brno je sídlištní škola, kde se praktickým činnostem věnuje zástupce

ředitele Stanislav Urban. Není nic lepšího pro žáky v krásném a kultivovaném prostředí

dendrologické stezky a geologických sbírek jižní Moravy získávat s humorem dovednosti a

přírodovědné znalosti. Každá maličkost zdejší zahrady skrývá hodiny úmorné práce.

PdF MU Brno, zahrada Kejbaly je nabitá informacemi pro budoucí učitele nejenom

pěstitelství. Zde platí „mít oči otevřené a chtít se v tomto oboru vzdělávat“. Sbírkami nás

provedla paní Dana Křivánková.

10

Rozmarýnek na Rozmarýnové ulici v Brně- Jundrově nabídl prohlídku

permakulturního areálu s výkladem Čestmíra Holuši. Jsou zde mimo jiné ke shlédnutí

nebývalé technologie zahradních staveb, přírodní jezírka, drenážní příkopy, záhony různých

tvarů a výšek.

Vrcholem pro všechny zúčastněné byla návštěva arboreta Mendelovy zemědělské a

lesnické univerzity v Brně. Je to opravdu klenot, který stojí za shlédnutí i laikům.

PROMĚNA KLASICKÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY NA ZAHRADU

PŘÍRODNÍ

Miroslava Vavriková a Mgr. Milena Plocková, ZŠ a MŠ Boleradice

Obec Boleradice se rozkládá v regionu hanáckého Slovácka, v údolí potoka Harasky.

Je obklopena listnatými lesy s několika druhy chráněných rostlin a hmyzu. V horní části obce

je nevelký rybník, okolí obce tvoří zejména zemědělské plochy – pole, sady a vinohrady.

Nadmořská výška je 206 m. Hnědozemě, hnědé a sprašové půdy určili zdejším obyvatelům již

v minulosti zemědělství jako hlavní zdroj obživy. I dnes má většina obyvatel své zahrady a

jedna nevelká patří zdejší základní škole.

V roce 1999 řešila boleradická škola problém, co se zahradou dál – stav nevyhovoval

učitelům ani žákům, pozemek byl klasicky dělený na políčka s jednou kulturou, přes

prázdniny zahrada zarůstala plevelem a ani voda k zalévání nebyla v dosahu.

Na podzim roku 2000 navštívila paní vychovatelka Vavriková 1. M.R.K.E.V., kde se

nadchla pro myšlenku PERMAKULTURY. Po získání dalších poznatků na školení

Rozmarýnku byl vypracován projekt „ Zahrada s permakulturními prvky“, který podpořili

jak kolegové a vedení školy, tak i Obecní úřad Boleradice, který navíc schválil jeho finanční

podporu. „ Permakultura původně začínala jako trvalé zemědělství, postupně je však chápána

jako trvalá kultura.“( Whitefield) Prosazuje požadavek stát se aktivním prvkem řešení

celosvětového ozdravení životního prostředí a nezůstávat jen pasivní součástí problému.

S tímto požadavkem jsme v Boleradicích přistoupili k budování zahrady a hlavně k budování

vztahu dětí k ní. Proto v naší činnosti lze sledovat dva proudy aktivit, které by měly u dětí

v závěru vést k přijetí takových hodnot, jako je tolerance k přírodě i ke kamarádům,

spolupráce, zodpovědné chování, spolurozhodování a hledání šetrných řešení.

11

Jedná se tedy o :

1. Praktické činnosti na zahradě, její budování spojené s pozorováním přírodních dějů, a

to nejen v době školního vyučování, ale i v rámci kroužku ekologické výchovy a

v dalším čase, který si děti udělaly.

2. Aktivity využívané při výuce prvouky, přírodovědy, pracovních činností, při kterých

se žáci učí jednak přírodovědná fakta, získávají poznatky o zdravém životním stylu a

jednak postupně přijímají zodpovědnost za sebe, své zdraví i své chování k přírodě a

tím i sobě navzájem.

Budování zahrady na školním pozemku v Boleradicích

Zásluhou pečlivé fotodokumentace (paní Vavriková) byla přeměna školní zahrady

zaznamenána v jednotlivých krocích, které byly na konferenci předloženy jak formou

nástěnky, tak formou prezentace. Pro potřeby jiných škol jsme připraveni poskytnout

podrobnější rozpis prací, než je na tomto místě ve stručnosti uveden:

podzim 2000 – podání projektu, školení na jaře 2001

jaro 2001 – úprava terénu, vybudování rybníčku, 5 kruhových záhonů a

jednoho záhonu ve tvaru podkovy

podzim 2001 – výsadby ovocných keřů

jaro 2002 – terénní úpravy rybníčku, okrasné traviny, rozlišení záhonů – léčivé

byliny, užitkové záhony, okrasné záhony

podzim 2002 – budování skalky z betonových tvárnic, dokončení kompostiště

jaro 2003 – osázení skalky a korýtek, stavba laťkového plotu

podzim 2003 – výsadby okrasných a popínavých keřů, oprava rybníčku

Do budoucna je v plánu:

pro rok 2004 výstavba altánku, sloužícího dětským hrám a odpočinku

instalace několika laviček

zhotovení tzv. „psí boudy“ z popínavých keřů

Aktivity, spojené s budováním zahrady:

Žáky i ostatní personál školy se podařilo zapojit do pravidelného třídění

odpadů: papír, PET láhve, bioodpad na kompost

Jen v minulém školním roce proběhly dny a týdny zdravého životního stylu

pod vedením vychovatelek Z. Němcové a M. Vavrikové (příprava

zeleninových pokrmů, výrobky z vlastních výpěstků, besedy s lékařkou), 12

tělovýchovné akce, organizované panem učitelem Kabelou, budování

stravovacích návyků a projekt Etické výchovy, připravený paní učitelkou

Plockovou a mnohé národopisné aktivity, vedoucí k upevnění vztahu dětí

k obci a regionu

Pro ostatní školy, které uvažují o obnově školní zahrady, přidáváme informace o tom,

z jakých zdrojů se nám daří obnovu školní zahrady financovat:

Obecní úřad poskytl z rozpočtu ……….16.000 Kč

+ materiál z bouraček

+ uvolnění „civilkářů“

Škola investovala peníze, které získala:

o sběrem PET lahví, papíru, bylin

o prodejem dětských výrobků na jarmarku

o „koledou“ na masopustu

Závěrem

Práce na školní zahradě samozřejmě nikdy nekončí. My jsme Vám ukázali, že je

možné vykročit novou cestou, pokud se podaří najít lidi, kteří v tuto cestu věří. Je potřeba

přesvědčit nejen vedení školy a obce, ale zejména děti o tom, že dělají práci užitečnou,

zábavnou a především pro sebe. Jakmile děti přijmout školní zahradu za vlastní, je pro ně

místem, o které se samy starají a kam chodí rády i o prázdninách.

V Boleradicích se nám to, myslím, podařilo.

13

AREÁL EKOLOGICKÉ VÝCHOVY „ČTYŘLÍSTEK“ VE 4.

ZŠ JIČÍN JAKO MÍSTO 5P - POHODY, POROZUMĚNÍ,

PROŽITKU A POZNÁNÍ V PŘÍRODĚ

František Kynčl, učitel, koordinátor environmentální výchovy v ZŠ Jičín,

Železnická 460

Základní škola Jičín, Železnická 460 se nachází blízko historického středu města.

Tvoří ji soubor pěti panelových budov, otevřena byla v roce 1976. Od ledna 1993 je školou

s právní subjektivitou. Ve 26 třídách se učí 642 žáků, působí zde 40 pedagogických

pracovníků.

Již několik let je zařazena do celostátní sítě ekologicky orientovaných škol.

Vyučujeme přírodopis s výrazným ekologickým zaměřením (dr. D. Kvasničková a kol.).

Žákům 7., 8. a 9. ročníku nabízíme mezi povinně volitelnými předměty také ekologii.

Obvykle se přihlásí kolem 80 zájemců, kteří jsou rozděleni do pěti skupin. Výuka probíhá

zpravidla odpoledne dvě vyučovací hodiny za 14 dní s možností spojování do bloků. Část

hodin je odučena koncem školního roku na vícedenních exkurzích do zajímavých míst ve

spolupráci se středisky ekologické výchovy. Většina činností i během roku je zaměřena

prakticky a podle počasí probíhá pokud možno venku.

Od roku 1995 postupně vytváříme na rozsáhlém a původně málo využívaném

pozemku školy areál ekologické výchovy. Vžil se pro něho název „ČTYŘLÍSTEK“ jednak

proto, že ve městě jsme 4. ZŠ neboli „ČTYŘKA“, a dále pro všeobecně známou symboliku

čtyřlístku. Ekoareál nemá tedy sloužit jen k poznávání přírody. Měl by být především místem

k vytváření pěkného vztahu k přírodě. Měl by být také místem lepšího vzájemného poznání

spolužáků, učitelů a v neposlední řadě sebe sama.

Inspirací k jeho vzniku byl ekoareál PALETA při Ekocentru v Pardubicích. Stejně

nezištně jako tam oni poskytli rady a nápady nám, předáváme všem zájemcům náměty pro

vznik podobných zařízení. Od samého začátku je využíván k exkurzím žáků jiných škol všech

stupňů. Každý druhý rok se zde setkávají učitelé okresu Jičín na ekologickém inspiromatu.

Zavítali sem účastníci celostátního setkání učitelů ekologicky orientovaných škol, které se

konalo v roce 1999 v Českém ráji. Uskutečnila se zde první regionální ekologická konference

KAPRADÍ 2000, organizovaná Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním

Maršově. Do programu dalšího vzdělávání učitelů se ho připravuje zařadit Pedagogické

centrum v Hradci Králové. Po přizpůsobení místním podmínkám může být každému zájemci

14

návodem k poněkud netradiční přeměně školních zahrad na místo využitelné k rozvoji vztahu

žáků k životnímu prostředí.

V areálu ekologické výchovy “ČTYŘLÍSTEK“ je k dispozici :

* METEOROLOGICKÁ STANICE s profesionálním vybavením, na které od 1.10.1995

provádíme každodenní měření v rámci mezinárodního projektu THE GLOBE PROGRAM a

údaje zasíláme po Internetu do Washingtonu. Stanici nyní využil Český hydrometeorologický

ústav v Hradci Králové, vybavil ji moderním automatickým zařízením a od 16.10.2002

zahájila nepřetržitý provoz.

* KRYTÁ PERGOLA s dřevěným zahradním nábytkem jako učebna o přírodě v přírodě

využitelná ve výtvarných a mimoškolních aktivitách.

*OHNIŠTĚ s kládovými lavičkami a možností posezení a uvaření bylinkových čajů v

tábornickém kotlíku z bylin natrhaných přímo v ekoareálu.

*ZDROJ PITNÉ VODY postavený jako jednoduchá stavba ze žulových kostek se

zapuštěným kovovým umyvadlem a kohoutkem s pitnou vodou pro nezbytnou hygienu i

osvěžení.

*BAZÉN - dříve okrasný s fontánou, ale pro náročnost provozu nevyužívaný, nyní díky vodě

z obnovených studní využitelný v teplém období roku jako brouzdaliště.

*STUDNY zasypané při výstavbě školy, nyní obnovené, při čištění nalezené zajímavé

předměty vystaveny (dřevěné potrubí, původní pískovcové bloky), voda dobré kvality

využívána jako zdroj vody pro jezírko, bazén a na zalévání vysazených rostlin.

*STROM PAMĚTNÍK - část mohutného kmene se zvýrazněnými letokruhy a označenými

historickými událostmi 20. století, jichž byl strom za svého života svědkem.

*VÝZNAMNÉ STROMY zasazené na paměť budoucím generacím: Strom republiky

(28.10.1998), Stromy milénia (22.10.2000), Lípa slovinsko-českého přátelství zasazená

slovinským velvyslancem.

*JEZÍRKO s přilehlým mokřadem a vysazenými rostlinami jako ukázka vodního

ekosystému přitahuje rovněž četné živočichy. Podklad tvoří nepropustná folie pokračující i

pod bahenní částí a vytvářející také základ umělého potůčku, který přivádí srážkovou vodu ze

střechy pergoly nebo vodu ze studní.

*PALISÁDOVÁ STĚNA jako optické odclonění s popínavými rostlinami a možností

posezení na kládových lavičkách.

*HŘBITOV ODPADKÚ jako symbolické místo, kde je na stylizovaných náhrobních

kamenech uvedeno, jak dlouho v přírodě trvá, než se odpadky rozloží na malé části.

*KOMPOST - velkoobjemový dvoukomorový klasický kompost, hrany z U-profilů, stěny

sestavitelné z odpadních dřevěných krajinek, ukázka využití organického odpadu.15

*KOMPOSTÉRY - plastové nádoby na rychlejší zrání kompostu, vhodné do menších zahrad

i z estetických důvodů.

*CESTY Z DŘEVĚNÉ ŠTĚPKY tvoří soustavu pěšin po celém ekoareálu, jsou z drceného

dřeva, které se velmi osvědčilo jednak pro přírodní vzhled, jednak pro příjemnou chůzi i běh

po měkkém podkladu, kdy i po dešti zůstane obuv čistá, a v neposlední řadě jde i o využití

odpadu z průklestu stromů, který zatím velice často končí na skládce.

*NAUČNÁ STEZKA na tabulích z odpadních dřevěných krajinek, které jsme umístili na

nevzhlednou plechovou protihlukovou bariéru a na kterých přinášíme informace o ochraně

přírody, o střediscích ekologické výchovy, o projektech, kterých se účastníme, představujeme

různé typy hnízdních budek a například také firmy, které sponzorovaly naše ekoakce.

*HNÍZDNÍ BUDKY rozmístěné po celém ekoareálu a v okolí školy v počtu 30 kusů v pěti

typech, uvažujeme o budkách pro čmeláky a netopýry.

*KRMÍTKA pro zimní přikrmování a pozorování ptáků včetně informací kdy, jak a čím

přikrmovat i čím může tato činnost ptákům škodit.

*SILUETY DRAVCŮ ze samolepící folie na velkých prosklených plochách, které skutečně

i v naší škole působí jako ekologické pasti.

*SKLEP - náhodně objevený a vyčištěný klenutý pískovcový sklep bývalého jezuitského

dvora v rohu s pramínkem vody slouží i jako ukázka toho, že každé místo má svoji historii.

*VERTIKÁLNÍ STAV pro práci s přírodními materiály podle publikace Kouzlo

zapomenutého - zatím v nedokončené podobě

*BOTANICKÁ SBÍRKA více než 350 druhů bylin a 150 druhů a kultivarů dřevin

získaných spoluprací s firmami PLANTA NATURALIS Markvartice a Školky HORTENA

Soudná a vysazených v ekoareálu a v okolí školy.

*ZÁHON MÉNĚ ZNÁMÝCH PLODIN A LÉČIVÝCH ROSTLIN umožňuje poznat

druhy, které jsou málo známé v nezpracovaném stavu (len, sója, čočka, proso, lékořice, pro

městské děti i základní druhy obilí), nabízí se i vnímání přírody všemi smysly v případě

koření a aromatických i léčivých rostlin s možností jejich sběru pro uvaření bylinkových čajů.

*ŠKOLNÍ SAD, ve kterém jsme kromě tradičních druhů vysadili i ty méně známé, často

s vysokým obsahem cenných látek (temnoplodec, rakytník, moruše, sladkoplodý jeřáb,

aktinidie).

*VINICE s ukázkou tradičního jednoduchého způsobu pěstování révy tzv. „na hlavu“.

*MNOŽÁRNA pro vlastní výpěstky, získané výsevem nebo množením dřevitými i

bylinnými řízky.

16

*KERAMICKÉ JMENOVKY K ROSTLINÁM, které si vyrábějí sami žáci, umožní jim

práci s přírodním materiálem, který pěkně vypadá v terénu, a hlavně jiný způsob se nám zatím

neosvědčil buď pro nízkou trvanlivost nebo pro příliš vysokou finanční náročnost.

*FOTOVOLTAICKÝ ČLÁNEK 100 W získaný z projektu „Slunce do škol“ jako ukázka

využití sluneční energie a její přímé přeměny na energii elektrickou, včetně demonstračního

panelu ve vestibulu školy, na kterém jsou na displeji uváděny okamžité hodnoty.

*SLUNEČNÍ HODINY na stěně pod fotovoltaickým článkem vzniknou z keramických

číslic, vyrobených podle návrhů žáků.

*TŘÍDĚNÝ SBĚR ODPADU - papíru, plastů a hliníku ve všech třídách do proutěných

košů, za školu do oddělených kontejnerů na základě česko-německého projektu Škola pro

udržitelný život.

*UČEBNA EKOLOGIE vzniklá svépomocí ze skladu, kde se scházíme, zpracováváme

data, jsou zde umístěné přístroje, počítač, metodické materiály, odborná literatura.

*NÁSTĚNKA na chodbě školy o výsledcích měření, o připravovaných akcích, rozdělení

služeb atd.

*KRONIKA s fotodokumentací aktivit, s ohlasy v tisku, k prezentaci činnosti.

Jako náměty pro práci ve volitelném předmětu EKOLOGIE mohou sloužit tyto naše

aktivity:

*Využití chráněných území v okolí Jičína k výletům a vycházkám

(Veliš, Zebín, Libosad, Prachovské skály, údolí Plakánku, naučné stezky na Turnovsku aj.)

*Návštěvy míst "užité ekologie

(vodárna a ČOV v Jičíně, třídírna odpadů v Nové Pace, firma Planta naturalis

v Markvarticích, Klenotnice drahých kamenů v Nové Pace, expozice Kámen a život ve

Vrchlabí, ZOO-safari ve Dvoře Králové - pořady pro děti, ekologická biofarma SOSNA

v Krkonoších)

*Besedy s odborníky

(Okresní muzeum a galerie v Jičíně - ochrana přírody,archeologie, Lesy ČR, Správa CHKO

Český ráj a Muzeum Českého ráje, Správa KRNAP ve Vrchlabí, ČHMÚ v Praze-

Komořanech)

*Využití simulačních her pro rozvoj poznatků o problémech životního prostředí a pro

rozvoj komunikativních dovedností ve skupině

(Domorodá vesnice, Stavba dálnice, BEO-živá planeta, Fish Banks- čerpání mořských zdrojů,

Studánky živé vody, Hašení požáru ropných vrtů, Neviditelné ruka trhu, Vývoj krajiny aj.)

*Náměty pro diskusní pořady - konfrontace názorů ve skupině17

(Globální problémy lidstva podle veřejného mínění, podle závažnosti, podle náročnosti řešení,

Centra světových genetických pokladů - Al Gore : "Země na misce vah", Práva zvířat,

Agenda 21, Tykadla do budoucnosti, Zákon na ochranu zvířat proti týrání, Předpisy CITES,

Udržitelný rozvoj, Zvířata nad propastí (a v ní) atd.)

*Vnímání přírody všemi smysly

(Najdi svůj strom, Hmatky, Koktejl vůní, Bestiář, Paletky barev, Čtyři ruce spolupráce, Ptačí

zvuky)

*Celoškolní akce

(sběr papíru na pomoc povodní poškozené škole v Třeboni 6000 kg - 10600,- Kč, sběr kaštanů

a žaludů na přikrmování zvěře v KRNAP, akce ke Dni Země)

*Spolupráce se středními školami - profesní orientace žáků

(SZaŠ Kopidlno - prohlídka parku, skleníku, aranžování rostlin, SOU lesnické Lomnice nad

Popelkou)

*Spolupráce s Občanským sdružením LODŽIE

(brigády v parku Libosad a při obnově poustevny, průkazy pro stromy v parku s keltským

kalendářem)

*Spolupráce s Nadací festivalu Jičín-město pohádky

(výsadby stromů, keřů a bylin v Cipískově lesíku Řáholečku)

*Příspěvky do sdělovacích prostředků

(Noviny Jičínska pravidelná meteorologická rubrika a přehledy počasí, Český rozhlas Praha -

nominace žáka na udělení ocenění Zlatý oříšek, Český rozhlas Hradec Králové)

*Práce s přírodními materiály

(výrobky ze včelího vosku, keramické hlíny, vazby květin, výroba ručního papíru)

* Účast v projektech sdružení TEREZA Praha

(Ozón, Kyselé deště, Lišejníky, GLOBE, Všeho s mírou, Kde končí Evropa, Ostrova a

křižovatky, Energie)

*Účast v mezinárodních projektech

(česko-nizozemský projekt TULIPÁN, česko-německý projek ŠKOLA PRO UDRŽITELNÝ

ŽIVOT)

*Každoroční konání závěrečných vícedenních ekologických exkurzí

(KSEV na Rýchorské boudě, Tereza Praha, SOF AOP Pavlov, SEVER Horní Maršov)

*Spolupráce se ZO ČSOP Křižánky

(oplocování semenáčků jedle bělokoré, brigáda při akci Ukliďme svět)

18

Škola prezentuje pravidelně svoji činnost na okresním Inspiromatu ekologické

výchovy, který se koná střídavě na naší škole a v 1. ZŠ v Nové Pace, na regionální konferenci

KAPRADÍ, na každoročním setkání ekologicky orientovaných škol a na Národní přehlídce

těchto škol na PdF UK v Praze.

Uvedenými aktivitami bychom chtěli přispět k dalšímu rozvoji vhodného vztahu lidí

k prostředí, ve kterém žijí. Pokusíme se tak naplnit poslání pojmu ekologie člověka jako

vztahu k neživé přírodě, k rostlinám a živočichům, k ostatním lidem a také k sobě samému.

To lze opět vyjádřit naší symbolikou ČTYŘLÍSTKU.

ROZMARÝNEK

ROZMARÝNEK, první odloučené pracoviště Lipky - Domu ekologické výchovy v Brně,

zahájil svoji činnost v dubnu roku 1998. Posláním Lipky a Rozmarýnku je pomáhat

k osvojování ohleduplnějších, méně konzumních postojů k přírodě a ekologicky příznivějších

způsobů života, a inspirovat spoluobčany k trvalé a aktivní péči o životní prostředí v jejich

městech a obcích.

Zastupitelé městské části Jundrov poskytli Rozmarýnku půvabné sídlo – malou budovu

v rozlehlé zahradě v bezprostřední blízkosti lesa, což je prostředí jako stvořené pro

přírodovědnou a ekologickou výuku v terénu. Komu a jak se tedy Rozmarýnek věnuje:

v dopoledních hodinách přicházejí žáci i studenti základních a středních škol na výukové

programy, které zdejší ekopedagogové připravují v přírodě, tj. v lesní oboře, na březích

řeky Svratky, v permakulturní zahradě nebo v interiéru. Nepravidelně navštěvují

Rozmarýnek také žáci zvláštních či speciálních škol (tělesně a psychicky postižení).

v odpoledních hodinách vedou stálí pracovníci i externisté zájmové kroužky pro děti

zaměřené nejen na přírodovědu a ekologii, ale i na výtvarné, hudební, dramatické a další

obory podle nabídky v jednotlivých letech

pro studenty pedagogických oborů a učitele z praxe, organizují pedagogové semináře

s náměty pro praktickou ekologickou výchovu

na stáže a exkurze sem nezřídka jezdí kolegové z jiných středisek ekologické výchovy,

zoologických zahrad a dalších zařízení z ČR i zahraničí. Rozmarýnek navštěvují také

pracovníci veřejné správy zabývající se problematikou životního prostředí.

19

přírodní zahrada s permakulturními prvky vzniká díky spolupráci s početnou skupinou

dospělých dobrovolníků, kteří si svoje zkušenosti a nové poznatky předávají na

pravidelných setkáních, nazvaných „5P“. Zabývají se zdravým životním stylem,

ekologickými stavbami, přírodními způsoby pěstování apod.

v příjemném prostředí Rozmarýnku se každý týden setkávají mladé maminky

s nejmenšími dětmi a samostatně si organizují přednášky pro rodiče, cvičení pro nejmenší

i zábavné akce pro rodiny

veřejnosti jsou určeny akce jako Den Země, Den dětí nebo tradiční Vítání jara,

Velikonoce a Vánoce s Rozmarýnkem připomínající tradiční zvyky a lidové oslavy.

Během celého roku nabízíme zájemcům populárně-odborné přednášky s cestopisnými,

zoologickými a dalšími přírodovědnými náměty, i tvořivé kurzy aranžování rostlin či

kurzy pěstování a využití bylin.

Stále více návštěv směřuje do zahrady Rozmarýnku, která se za pět let jeho existence

neuvěřitelně proměnila. Vyrostly zde netradiční drobné stavby a prvky, např. pneumatikové

jezírko, kaskáda tří jezírek zadržujících dešťovou vodu a sloužících jako malá kořenová

čistička, kompostovací záchod, hrázděná víceúčelová stavba z nepálených cihel pro domácí

zvířata, doplněná skleníkem. Dětem zpestřují pobyt na zahradě amfiteátr, altán i dětská

pozorovatelna s hracími doplňky, která by měla být v budoucnu doplněna jednoduchými

meteorologickými přís troji. Většina staveb se pyšní zelenými střechami a tradiční střechy se

naopak podílejí na zásobování jezírek dešťovou vodou. Rozmarýnek má tedy co nabídnout a

jeho pracovníci věří, že po dokončení bludiště, obřího mraveniště a zahradní naučné stezky

se z Rozmarýnku stane stále vyhledávanější brněnské ekologické i permakulturní centrum.

20

PŘÍKLAD VYUŽITÍ ROSTLIN PŘI VÝUCE PRAKTICKÝCH

ČINNOSTÍ

Radoslava Müllerová, ZŠ Silůvky

1. Příklad pokusu na čistotu ovzduší

všechny sklenice jsou stejné - např.od kojenecké výživy

otevřená sklenice uzavřená sklenice uzavřená sklenice

čistá voda čistá voda čistá voda

rostlinný řízek - rostlinný řízek - rostlinný řízek-

Plectranthus Plectranthus Plectranthus

cigaretový kouř

Po několika dnech se snaží rostliny vyhnat kořeny a růst. V uzavřených sklenicích rostliny

živoří – patrné změny na listech - malé, znetvořené, hnědnoucí až černé. Ve třetí sklenici se

voda vlivem tabákového kouře zbarvila světle hnědě a rostlina zde začíná uhnívat.

Potřeba čistého vzduchu je tímto dokázána.

Důkaz, že i rostliny dýchají kyslík.

2. Vliv nedostatku světla na rostliny

Smetánka lékařská obsahuje velké množství hořčíku, vápníku, železa, draslíku a dalších

nerostných látek. Mladé listy, které jsou vlivem nedostatku světla vybělené (málo chlorofylu)

se mohou připravit ke konzumaci jako hlávkový salát. Výborná je citrónová zálivka

s jogurtem nebo smetanou. Listy ztrácí vybělením hořkost.

21

Vyryjeme kořeny smetánky lékařské, nasázíme je do truhlíku nebo do květináče a přikryjeme

je kornoutem z tmavého papíru.Pod tímto kornoutem rostliny přirychlujeme.

3. Nakličování rostlin – vhodné jsou např: řeřicha zahradní, roketa setá, obilniny, luštěniny -

čočka, hrách, fazolky mungo, cizrna, vojtěška - lucerka, známá jako ALFALFA, která má

velmi dobrý vliv na náš organismus a je přírodním zdrojem vápníku, hořčíku, fosforu, chloru,

sodíku, draslíku a křemíku. Nakličujeme pouze chemicky neošetřené osivo, které lze zakoupit

v prodejnách zdravé výživy.

Racionální salát s jablky:

2 jablka, 1mrkev, rozinky, 1/2 citronu, špetka soli, špetka mleté skořice, meduňka, kokos,

naklíčená pšenice. Jablka a mrkev nastrouháme a přidáme ostatní suroviny a citronovou šťávu.

Přislazujeme nejlépe medem. Salát obměňujeme přidáním dýňových nebo slunečnicových

semen, mletých lískových ořechů, mandlí, mletého sezamu nebo naklíčené vojtěšky. Podáváme

k snídani, svačině, jako předkrm i přílohu k hlavnímu jídlu.

4. Zelené hlavy - seříznutou PET láhev polepíme a nabarvíme jako hlavu. Naplníme ji téměř

plnou, dřevěnými pilinami, které rukou pořádně udusáme. Prolijeme piliny vodou a na jejich

povrch hustě vyséváme např. roketu setou.Vzešlé rostlinky tvoří zelenou jedlou kštici.

22

5. Příklad rostlin vhodných pro školní pěstování v   samozavlažovacích truhlících:

Plectranthus - molice

Tradescantia - podénka

Chlorophytum - zelenec

Tyto tři rostliny vydrží téměř vše!

Crassula - tlustice

Kalanchoe - kolopejka

Sedum - rozchodník

Aloe

Dracéna

Peperomia - pepřinec

Zeleniny: cibule, česnek, petržel, pažitka - pěstujeme pro zelenou nať, balkónová rajčata

Byliny: bazalka, kerblík, šalvěj, meduňka, máta, lichořeřišnice

Přeji hodně úspěchů a radosti při práci s dětmi i rostlinami!

PLACING ENVIRONMENTAL EDUCATION IN SLOVENIAN

SCHOOLS

Majda Naji, The National Education Institute, Ljubljana, Slovenia

The National Education Institute is a professional institution that covers pre-school,

primary and secondary education, combining teaching theory and practice and thus contribut-

ing to a continued quality of the Slovene schooling system. We implement the theoretical

findings of pedagogy in practice, and in turn raise the questions that arise in the teaching prac-

tice at the theoretical level.

One of the institute main task is preparing seminars of in service training and ex-

change the experience with teachers in study groups. During school year 2002/2003 around

250 teachers from primary and secondary schools visited 10 study groups of environmental

education. Each study group has three meetings during a school year. 23

In this groups teachers prepare materials for use in the field of environmental education. They

try to attain the environmental education objectives in their school praxis.

To realise that environment is a complex entity and that each intervention can have con-

sequences for society and space.

To collect and process social, cultural, economic and ecological data from various sources.

To formulate an appropriate questions on the environment and carry out a study of it.

To willing to apply personal capacities in order to improve the environment.

To be critical of information relating to the environment and test the personal opinion against

facts.

These objectives can already be included in the cognitive sphere of specific subjects.

THE NATURE SCHOOL OF THE GREATEST WISDOM

Majda Naji, The National Education Institute, Ljubljana, Slovenia

1. To young people

What does word education mean? Shouldn´t the teachers ask themselves why they educate and why

are students being educated? Is the purpose of going to school to learn different subjects, pass exams,

compete with others for better grades, in short, a preparation for earning for living?

2. Understanding life and nature

It is far more important to achieve the understanding of life and nature than to become a good physi-

cist or a chemist. Life does not mean only having a job, a profession, it is much more: life means the

poor and the rich, life is a constant struggle between nations and religions, life means birds, flowers,

rivers full of fish, life is the sky, and the earth. Therefore education has no meaning if it does not help

us understand life and nature in all its aspects, with all its beauty and pain.

3. Freedom of thought

It is very important that we receive education in the environment which can give us freedom. Freedom

does not mean that we can do what we like – it means that we can study life more in depth. It is very

important that we are allowed to think without fear, not merely following the already established pat -

terns, but being able to discover reality. Life will show all its beauty but only if people have freedom

to develop their personalities.

4. Goals of education

24

The purpose of education is to eliminate the destructive fear which comes from within or from without

and damages human thought, relationships and love. If we are full of fear we cannot observe and study

life and nature, and become aware of it. Fear prevents us from becoming intelligent, since intelligence

is the ability to think without fear and established patterns.

5. Nature, school of the greatest wisdom

Every person who wants to learn has to realise that mind has been granted to us as the greatest gift

of nature. The question is how mind can be the best utilised. It is important to understand the import-

ance of sound and healthy knowledge which will be used for the benefit of the nation and mankind.

Here is a story of a science teacher who said that students used only printed books and none had ever

tried to teach them from non-printed ones. The disciples asked the teachers to give them an example

of a non-printed book. ”This is NATURE”, he said. (Anthony de Mello)

6. Schools of human life

All stages of life can be divided into seven educational levels which can be compared with natural

phenomena:

the school of birth is linked with the beginning of the year and the month of JANUARY;

the school of early childhood is similar to FEBRUARY or MARCH when buds on trees start

shooting;

the school of childhood is like APRIL when first flowers start blossoming;

the school of adolescence is related with MAY when fruits start forming;

the school of adulthood is like the months from JUNE to NOVEMBER when fruits become ripe

and the plants get ready for winter;

the school of old age is like DECEMBER when the year terminates and human life ends.

(Jan Amos Komensky)

7. Teacher – the servant of nature

Some thoughts about nature as our teacher:

”Nature is the best teacher” (Katon)

”We cannot miss the way if we are directed by nature.” (Cicero)

”Let us not be led astray from the path which nature has given to us.” (Seneca)

Those who live accordingly will realise that learning can be pleasant and easy. On the other hand,

those who are violent to nature or act against it will inevitably end in destruction. A teacher should al-

ways be supportive, not going against nature, never doing things too early waiting for the time to ripe.

A small bird cannot break its wings if kept safely in the nest. It can break wings if frightened or if  it

must suddenly leave the nest. Therefore the teacher has to know when and how to pass knowledge to

students.

25

EKOLOGICKÁ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

V POHOŘELICÍCH

RNDr. Jana Kotounová, ZŠ Pohořelice

1. Uplatnění programu EV- výchovy v   jednotlivých vyučovacích předmětech:

- vztahy člověka k životnímu prostředí, vztahy mezi lidmi (slohové práce – jazyk český,

referáty, diskuse – jazyk český, německý, anglický, rodinná výchova, občanská výchova,

dějepis, přírodopis, zeměpis, fyzika)

- pozitivní a negativní vlivy chemických látek na přírodu (způsoby likvidace zbytků

nátěrových hmot, barev, plastů aj. v souvislosti se znečištěním vody, půdy, ovzduší –

chemie, praktické činnosti)

- měření a statistické vyhodnocení průjezdu aut městem (matematika, informatika)

- estetické vnímání přírody – využití přírodních materiálů ve výtvarné výchově. V hudební

výchově seznámení s díly opěvujícími přírodu.

- Moderní technologie minimalizující negativní účinky na přírodu (hlučnost, prašnost, únik

škodlivých látek do ovzduší, vody, půdy, chemické látky v zemědělství – pracovní

činnosti, chemie, fyzika, přírodopis)

- Zdravý životní styl – denní režim, pohyb, životospráva, drogy (rodinná výchova, tělesná

výchova, přírodopis, chemie)

- Ochrana obyvatel za mimořádných situací – chování, kázeň při evakuaci, postup při

asanačních pracích, ochranné pomůcky, ochrana před infekčními chorobami (přírodopis,

fyzika, chemie, rodinná výchova, občanská výchova, praktické činnosti)

- Využití školní zahrady - pěstování ovoce a zeleniny (praktické činnosti)

- zpracování výpěstků ve cvičné kuchyni (Rv – vaření)

- využití výpěstků ve Vv (kreslení plodů, květin)

- výzdoba tříd, chodeb

2. Výchovně vzdělávací programy:

- návštěva ZOO - 6. ročníky, 1. stupeň

- archeologické naleziště Mikulčice – 7. ročníky

- výukový program „Zázrak zrození“ – Lipka Brno – 8. ročníky

- návštěva Jaderné elektrárny Dukovany, vodní elektrárny Dalešice – 9. ročníky

- výchovný program „Tradice Velikonoc“ – Ekocentrum Brno – biologický kroužek

26

3. Soutěže:

- olympiády – JČ, JA, JN, Fy, Bi, Z, D – žáci 2. stupně

- matematická a fyzikální soutěž – Klokan, Archimediáda - žáci 2. stupně

- soutěže vyhlášené středisky ekologické váchovy:

„Ozón“ – žáci biologického kroužku, žáci 8. tř. – biologické praktikum, 8. tř. – pěstitelské

práce

„Kytička pro Arniku“ – žáci biologického kroužku. Nejlepší práce odeslány

organizátorem do Francie (Uhríková Simona, Nešpůrková Veronika – 6.C, Koudelná

Kateřina – 6.B)

„Voda“ – nejlepší práce odeslány do celostátního kola – žáci 2. stupně – výtvarná výchova

4. Besedy:

- Udržitelný rozvoj – pedagogičtí pracovníci

- Výchova k rodičovství – žáci 9. ročníků

- Afrika – JAR – lidé, příroda, životní styl – žáci 1. a 2. stupně

5. „Den Země“:

- úklid městského parku – žáci 2. st

- úprava záhonů v okolí školy – žáci biologického kroužku, žáci 8. tř – pěstitelské práce

- výroba názorné pomůcky „Vznik Země“ – žáci 8. roč – biologické praktikum

6. Výchova ke zlepšení životního prostředí ve škole:

- výzdoba tříd, chodeb – výtvarná výchova, pracovní činnosti, praktické činnosti

7. Výchova k   úsporám:

- zjišťování spotřeby elektrické energie a statistické vyhodnocení výsledků – informatika

- výroba ručního papíru a využití pro výtvarné práce a výzdobu

- šetření vodou, el. energií – třídnické hodiny

8. Kulturní akce, výstavy:

Vystoupení žáků - slavnosti „Vítání občánků“, „Den učitelů“, „Den matek“ – taneční a

dramatický kroužek

- zahájení letní sezóny v rekreačním areálu Pasohlávky – taneční kroužek

- školní akademie (žáci 1. a 2. st.) – scénky, tance (moderní, klasické),

vystoupení mažoretek, pohádka „O Sněhurce“ v anglickém jazyce27

9. Školní výlety, zájezdy:

- prohloubení citlivého vztahu k přírodě, kulturním památkám a jejich ochraně – 1. a 2. st.

- družební setkání pedagogů a žáků v Poraji ‚(Polsko)

- studijní zájezd – Anglie – zdokonalení konverzace, výslovnosti v angličtině – žáci 2. st.

„TÝDEN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT“ –

EKOLOGICKÝ PROJEKT PRO 1. ROČNÍKY

Mgr. Marie Kučerová, OA a SZdŠ Blansko

Na naší škole, Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku, se již řadu

let věnujeme ekologické výchově. Abychom učinili výuku zajímavější a současně stmelili

nové třídní kolektivy, přišli jsme na myšlenku využít nabídky pobytových kurzů Střediska

ekologické výchovy (SEV) Rychta v Krásensku.

Během měsíce září se zde prostřídali studenti jednotlivých prvních ročníků pod

vedením svých třídních učitelů.Sami si vyzkoušeli různé rukodělné práce (výrobu míčků

z vlny, potisk tašek, triček), rozšířili si obzory v rámci přírodovědných vycházek, zabývali se

domácí ekologií, vypracovali projekt ekodomu, který na závěrečné konferenci i sami

prezentovali.

Studentům se tento pobyt velmi líbil a velice litovali, že si ho nemohou na jaře

zopakovat.

Pro ilustraci uvádím několik postřehů z jejich hodnocení:

„Chtěl bych jet znovu a doporučuji to i budoucím prvákům.“

„Stali se z nás ekologové, bylo to užitečné.“

„Naučili jsme se ekologicky uvažovat, šetřit přírodu a být k ní ohleduplní.“

„Způsob předávání informací byl jiný než ve škole. Pamatuji si skoro všechno.“

„Moc budu vzpomínat na dobrou partu lidí.“

„Lépe jsme se poznali a zjistili, co od koho můžeme čekat.“

„Celá třída držela spolu.“

28

Pobyt to byl rozhodně užitečný, protože když v hodinách zbožíznalství probíráme

ekologii, žáci reagují mnohem rychleji než dříve. Ví, co si pod tímto pojmem mají představit,

a také diskuse jsou mnohem plodnější.

Zvláštní poděkování bych chtěla vyslovit obětavým lektorům SEV v Krásensku:

Petrovi, Katce, Hance a především skvělému vedoucímu Michalu Medkovi, kteří poznatky

o ekologii předávali velmi přístupnou a zábavnou formou (různé hry, diskuse, praktické

činnosti). Naše studenty dokázali svým zaujetím pro věc strhnout tak, že sami a dobrovolně

pracovali na svých projektech i dlouho po večerním programu, často i do 23 hodin. Jako letitý

pedagog dokážu tuto nelehkou finančně podhodnocenou práci velmi ocenit a moc jim děkuji.

Jsem ráda, že SEV Krásensko má takové nadšené mladé lidi.

Nejsme sami, kdo je s prací SEV spokojen. Objevily ho i jiné školy, a tak i přes velkou

úspěšnost (v podstatě 100%ní účast třídy) v tomto školním roce ho nemůžeme příští rok

v celém rozsahu zopakovat. Veškeré podzimní termíny jsou již rok dopředu beznadějně

obsazeny. Na druhé straně i toto svědčí o užitečné a kvalitní práci tohoto střediska.

PROJEKT GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VÝCHOVY

VE SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI

Ondřej Poduška, projekt Varianty, Člověk v tísni, o.p.s.

Společnost Člověk v tísni při ČT, o.p.s. realizuje od září roku 2003 projekt

Prosazování globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího systému (Introducing the

Development Education into the Educational System in the Czech Republic). Iniciátorem

projektu a jeho vrchním garantem je Rozvojový program Organizace spojených národů

(UNDP); dále se na přípravě projektu podíleli Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Rozvojové

středisko při Ústavu mezinárodních vztahů. Projekt je zaměřen na středoškolské učitele a

studenty pedagogických fakult a klade si za cíl prosadit koncept globální rozvojové výchovy

do českého vzdělávacího systému a umožnit pedagogům realizaci výuky podle tohoto

konceptu, zejména produkcí manuálu (nejen) pro učitele středních škol a organizací kurzů pro

učitele středních škol a pro vysokoškolské studenty pedagogického zaměření.

29

Teorie vzdělávacího konceptu globální rozvojové výchovy (jak zní náš překlad

anglického termínu Development Education) se rozvíjí zhruba od osmdesátých let v kontextu

anglo-amerického školství a postupem času ovlivňuje i školství v ostatních regionech zejména

evropského prostoru. Globální rozvojovou výchovu chápeme jako vzdělávací koncept

rovnocenný s ostatními podobnými koncepty jako například výchovou environmentální,

multikulturní, lidskoprávní a dalšími. S těmito vzdělávacími přístupy je globální rozvojová

výchova propojena styčnými body, tématy, která se objevují rovněž v ostatních konceptech.

To, co globální rozvojová výchova akcentuje především, je celostní přístup, umožňující hlubší

poznání probíraných témat a z nich vycházejících otázek. Právě díky celostnímu přístupu je

v rámci globální rozvojové výchovy možné rozšiřovat poznávání pozadí a propojenosti

jednotlivých sledovaných jevů od konkrétní lokální situace až po globální souvislosti, které

s sebou existence toho kterého fenoménu přináší. Je zřejmé, že environmentální výuku nelze

například plnohodnotně vyučovat bez znalostí vlivu procesu ekonomického rozvoje lidstva na

životní prostředí a naopak. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že koncept globální rozvojové

výchovy není v našem školním prostředí zcela neznámý, rádi bychom však nově nabídli

globální rozvojovou výchovu jako ucelený výukový směr, aplikovatelný jak v mnohých

předmětech jednotlivě, tak i v průřezu několika předmětů najednou.

Pro bližší představu o tom, v čem vlastně samotný výukový koncept globální

rozvojové výchovy spočívá, je třeba zmínit se o základních pozicích, z nichž při realizaci

našeho programu vycházíme.

Globální rozvojovou výchovu považujeme v rámci našeho projektu za celoživotní

vzdělávací proces, který:

informuje o životech lidí žijících v „rozvinutých“ a v „rozvojových“ zemích a seznamuje

se souvislostmi mezi našimi vlastními životy a životy lidí po celém světě

usnadňuje porozumění ekonomickým, sociálním, politickým, kulturním a

environmentálním procesům, které ovlivňují životy všech lidí

rozvíjí dovednosti, hodnoty a postoje, které umožňují lidem usilovat o pozitivní změnu a

o získání kontroly nad vlastními životy

směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření spravedlivějšího a trvale udržitelného světa,

ve kterém jsou zdroje a moc rovnoměrněji přístupné.

Za hlavní témata programu globální rozvojové výchovy pak považujeme zejména:

30

problémy současného světa, otázky globalizace – demografický vývoj lidstva, dostupnost

vzdělání, lékařské péče, dodržování lidských práv, přístup ke zdrojům, příčiny a následky

konfliktů ve světě, problematika migrace, environmentální problémy

propojenost a vzájemnou závislost jednotlivých dimenzí rozvoje a různých částí světa –

jak ve smyslu ekonomickém (zadlužení, globální trh), sociálním (migrace, uprchlíci),

environmentálním (globální oteplování, znečištění ovzduší), tak kulturním (konflikty,

předávání kulturních vzorců)

trvale udržitelný život, kvalitu života, otázku rozvoje – různé koncepty rozvoje, trvalé

udržitelnosti, rozdíly a společné momenty, ekonomické, sociální, kulturní a

environmentální rozměry rozvoje

otázku historického kontextu rozvoje – industrialismus, kolonialismus, dekolonizace a její

následky, rozpad komunistického bloku, globalizace, zdroje nerovnováhy ve vývoji

rozvinutých a rozvojových zemí

problematiku rozvojové a humanitární pomoci – význam a uskutečňování rozvojové a

humanitární pomoci, instituce, působící v oboru, možnost aktivně ovlivňovat dění jak na

lokální tak na globální úrovni.

Absolvent procesu výuky podle konceptu globální rozvojové výchovy by měl zejména:

umět samostatně přemýšlet o otázkách rozvoje lidstva, trvalé udržitelnosti a kvality

života; měl by chápat vzájemnou závislost a propojenost jednotlivých sfér rozvoje a

oblastí současného světa

být si vědom rozdílů v ekonomické a sociální situaci obyvatel různých částí světa; měl by

znát nejen současný stav tohoto problému, ale měl by si jej uvědomovat i v jeho

historických souvislostech

rozumět problémům současného světa, uvažovat o kladech a záporech, které s sebou

existence „globální vesnice“ přináší, a reflektovat vliv faktorů, jako je gramotnost,

demografický vývoj, chudoba, životní prostředí, svoboda a dodržování lidských práv,

bezpečí a konflikty, na možnost rozvoje na lokální i globální úrovni

chápat význam uskutečňování programů rozvojové pomoci, znát hlavní aktéry těchto

programů a uvědomovat si význam své vlastní role při jejich realizaci

chápat nutnost spolupráce s ostatními lidmi a kulturami ve smyslu vzájemného

obohacování všech zúčastněných stran

být schopen porozumění a solidarity s neprivilegovanými a marginalizovanými skupinami

a v neposlední řadě být také motivován k aktivnímu řešení místních i celosvětových

problémů.

31

Těžiště projektu „Prosazování globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího

systému“ spočívá v několika okruzích aktivit, jimiž se v průběhu naší činnosti budeme

zabývat. Ve spolupráci s okruhem přizvaných expertů budou v průběhu projektu vypracovány

metodologické materiály (nejen) pro středoškolské pedagogy, sloužící jako teoretická

základna pro výuku podle konceptu globální rozvojové výchovy a jako příručka, použitelná

pro samotnou výuku. Kromě seznámení s jednotlivými tématy globální rozvojové výchovy

budou tyto materiály nabízet konkrétní pedagogické aktivity, využitelné v hodinách. Dalším

krokem při realizaci našeho programu bude série seminářů. Jejich účastníci – pedagogové i

studenti pedagogického zaměření budou seznamováni s obsahem výukového konceptu

globální rozvojové výchovy, absolvování chystaných seminářů jim umožní tuto metodu snáze

a kvalifikovaněji přenášet do praxe. V souvislosti s obecným cílem projektu – prosazováním

globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího systému – hodláme tento koncept

prosadit do Rámcových vzdělávacích programů, chystaných ministerstvem školství tak, aby

globální rozvojová výchova byla použitelná jako koncepce rovnocenná ostatním používaným

konceptům výuky. Jako další typ pedagogického materiálu, použitelného pro výuku globální

rozvojové výchovy vedle metodologické příručky, vznikne rovněž dokumentární film. Pro

základní informace o tématu projektu, o jeho konkrétních aktivitách i o novinkách na poli

globální rozvojové výchovy vzniknou také webové stránky.

Představovaný projekt je ve společnosti Člověk v tísni realizován v rámci

dlouhodobého projektu Varianty – interkulturní vzdělávání, který od roku 2001 usiluje o

zavádění interkulturního vzdělávání do českého vzdělávacího systému a do systému

celoživotního vzdělávání. V rámci tohoto projektu již dříve vznikla publikace Interkulturní

vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské pedagogy, seznamující jak s konceptem a

kontextem interkulturního vzdělávání v českém prostředí, tak i s konkrétními tématy a

aktivitami, použitelnými pro vyučování podle rámce interkulturní výuky v českém prostředí.

Dalšími aktivitami projektu Varianty pak jsou zejména kurzy lektorských dovedností pro

lektory interkulturního vzdělávání, akreditované MŠMT, celková propagace konceptu

interkulturního vzdělávání v rámci ČR, chystaný e-learningový kurs interkulturního

vzdělávání a provozování informačních webových stránek pro učitele. Projekt Varianty je ve

svých několika sekcích zaměřen na základní, střední a vysoké školy, dětské domovy a

výchovné ústavy, pedagogická centra a školní inspekci; samostatné sekce se zabývají rovněž

oblastí vzdělávání dospělých a komunitním vzděláváním.

32

Aktivity projektu Zavádění globální rozvojové výchovy do českého vzdělávacího

systému jsou naplánovány do června roku 2004. Zřejmě nejatraktivnějším konkrétním

počinem pro pedagogy budou výše popsané semináře, chystané na březen až květen příštího

roku. Pro získání bližších informací lze doporučit nejlépe sledování internetových stránek

projektu Varianty (www.varianty.cz), jejichž součástí se již v brzké době stanou i stránky

projektu globální rozvojové výchovy.

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU „VÝUKA PREVENCE HLAVNÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK NA ŠKOLÁCH“ Iva Žaloudíková, Katedra psychologie, PdF MU v Brně

Příspěvek představuje nový kurz akreditovaný MŠMT a realizovaný jako další

vzdělávání učitelů v oblasti výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu v Pedagogickém

centru Brno. Zabývá se novým přístupem k výchově ke zdraví na školách, upozorňuje na

nedostatečnou informovanost a orientovanost dětí v oblasti prevence hlavních zdravotních,

život ohrožujících rizik a pokouší se ukázat možnosti, co zahrnout do výuky a jaké metody a

postupy využít ve vyučování této zdravotní tematiky.

Učitelé v kurzu získávají především odborné podklady, nejnovější aktualizované

zdravotnické informace, orientaci ve zdravotních rizicích, materiály, pomůcky a návody, jak

tuto problematiku vyučovat. Kurz je organizován Pedagogickým centrem Brno ve spolupráci

s Lékařskou a Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity Brno. Vysoká úroveň kurzu je

garantována odbornými lékaři z řad specialistů z ústavů a klinik lékařské fakulty. Vzdělávací

materiály jsou poskytovány na CD-nosičích na závěr kurzu stejně jako osvědčení o

absolvování a další tištěné informace.

Co je podstatné, důležité pro budoucí generace našich dětí, co by jim měla škola

předat a jak je připravit pro život v 21. století? Dovednosti, které by mohly použít nejen ve

škole, ale i mimo školu, v běžném životě, v každodenní praxi, které by jim pomohly přežít a

hlavně žít plnohodnotný život. Mezi takové postoje bychom měli jistě zařadit i péči o své

vlastní zdraví, zvláště vzhledem k přetechnizovanému, odosobněnému světu,

předimenzovanému informacemi ze všech oblastí lidského působení.

Projekt navazuje na vyhlášený program vlády, ministerstva zdravotnictví s názvem

„Zdraví 21“. Podle tohoto programu zdraví vzniká a udržuje se především v rodinách,

33

školách ale i na pracovištích. Proto je důležité zaměřit se na osvětu, zdravotní gramotnost a

prevenci, která je ekonomicky méně náročná než léčba. Základní myšlenkou programu Zdraví

21 je obrat od důsledkům k příčinám – od nemoci ke zdraví a zejména k prevenci. Proto je

důležitá výuka prevence na školách, u dětí, u kterých se teprve formují návyky a postoje ke

zdraví pro celý život.

Je velice důležité zahrnout do zdravotní výchovy analýzu a prevenci hlavních

zdravotních rizik, a to rizik ohrožujících život či trvale poškozující zdraví. Člověk by měl své

děti učit správnému přístupu ke svému zdraví, přijetí zodpovědnosti za své zdraví. Co patří

k těmto zdravotním rizikům? Podle lékařských průzkumů (ÚZIS 2001) mezi hlavní příčiny

úmrtí v ČR patří především kardiovaskulární nemoci, zhoubné nádory a úrazy. Liší se však

s přihlédnutím k věku. V dětském a mladém dospělém věku jsou hlavní příčinou smrti úrazy,

dále postupně s narůstajícím věkem je to kardiovaskulární onemocnění a pak zvláště po

čtyřicátém roku nádory. Proto je důležité zaměřit se na prevenci těchto onemocnění.

Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu se realizuje už od mateřských škol. Na

základních a středních školách se vyučuje průřezově v předmětech jako je přírodověda,

biologie, tělesná výchova, rodinná výchova, občanská výchova, atd. Nově je zařazena v 

Rámcovém vzdělávacím programu ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví nebo Člověk a

příroda.

Hlavní zdravotní rizika jsme rozdělili do šesti základních skupin:

1. Onemocnění srdce a cév

2. Zhoubné nádory

3. Úrazy mozku a páteře

4. Závažné infekce (hepatitidy, AIDS)

5. Závažné exogenní otravy a návykové látky (alkohol, drogy, kouření)

6. Rizika životního prostředí a životního stylu

To vše je obsahem a náplní programu tohoto kurzu a je garantováno a prezentováno

zkušenými specialisty z řad lékařů. V závěru kurzu probíhá diskusní forum, kde si učitelé

předávají zkušenosti s výukou, diskutují o formách a metodách výuky a jejich přiměřenosti

věku dětí, o tom, jak řídit tento výchovně vzdělávací proces s využitím tradičních i

nejnovějších didaktických postupů a poznatků z pedagogicky a psychologie. Učitelé, kteří se

kurzu zúčastnili, jej hodnotili jako velmi přínosný pro osobní informovanost a zkušenost i pro

využití v odborné praxi, ve škole pro děti. Využívání multimediální techniky, výukových

programů na CD-romech, názorných modelů, obrazů, videoprojekce a zpětného projektoru už

snad není v současné době pro školy nepřekonatelným problémem.

34

Součástí diskuse byl i dotazník, jehož cílem bylo zjistit stav informovanosti a postojů

žáků, učitelů z praxe i studentů pedagogické fakulty k hlavním zdravotním rizikům. Stručně

jen k některým výsledkům šetření. Celkový soubor 194 respondentů byl tvořen čtyřmi

skupinami: mladší žáci (šestá třídy ZŠ), starší žáci (devátá třída ZŠ), studenti prvního ročníku

PdF MU Brno a učitelé z praxe. Upozornila bych jen na některé výsledky týkající se hlavních

rizik životního prostředí, v úzké návaznosti na ekologickou či enviromentální výchovu. Při

rozboru pojmenování různých zdraví škodlivých vlivů zevního prostředí zcela převládá u

všech dotázaných znečištěné ovzduší, následuje znečištění vodních zdrojů, méně pozornosti je

věnováno znečištění půdy. U učitelů a studentů je poměrně vysoká informovanost o riziku

ztráty bariérové funkce ozonu v atmosféře. Cigaretový kouř vnímá jako škodlivinu až jedna

pětina mladších žáků, ale učitelé a studenti jej neuvádějí vůbec. To by mohlo znamenat

vysokou toleranci dospělých ke kouření na veřejnosti a malou ohleduplnost k dětem. Dále je

zmíněno i globální oteplování, radioaktivní záření a hluk jako riziko zevního prostředí

poškozující zdraví. Alarmující je, že zhruba čtvrtina žáků neumí žádný zdraví škodlivý zevní

vliv pojmenovat a dokonce i několik studentů a učitelů. Zde je možno nalézt velké rezervy ve

výuce už na základních školách, neboť pro některé děti je to mnohdy poslední možnost

systematického vzdělávání a orientace v informacích a v obecných základech lidských

dovedností a postojů.

Učitelé využili materiály, které získali v kurzu okamžitě ve výuce, dále k propagaci

zdravého životního stylu formou přednášek pro kolegy, vývěsek ve třídách i odborných

učebnách. A také při organizaci jednorázových akcí organizovaných školou zaměřených na

ochranu a podporu zdraví a zdravého životního stylu a boji proti kouření prostřednictvím

tematické kresby, sportovních aktivit nebo soutěží v teoretických znalostech. Jednou

z takových aktivit je i společná sportovně–zdravotní akce Ligy proti rakovině Brno a

brněnských základních škol s názvem „Típni to“, která se už uskutečnila na několika školách

v Brně a okolí.

Zdraví a jeho podpora je dlouhodobým úkolem, který mají realizovat odpovídající

regionální a národní programy, a proto by se měly zahrnout i do nových kurikul všech

základních, středních i vysokých škol. Vždyť zdraví je prvořadou podmínkou pro

plnohodnotný život člověka a podmínkou trvale udržitelné kvality života vůbec. Má-li učitel

předat informace a nejen informace, ale formovat i postoje, ovlivňovat chování a hodnotovou

orientaci dětí směrem k vlastnímu zdraví, musí sám tyto postoje odpovědnosti za vlastní

zdraví zaujímat.

35

Literatura

1. Zdraví 21- zdraví do 21. století. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2001. ISBN 80-

85047-49-5.

2. Zdraví 21. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví

pro všechny v 21. století. Praha: MZ ČR, 2003. ISBN 80-85047-99-3.

3. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav

pedagogický v Praze, 2002

TÍPNI TO ANEB DEN BEZ CIGARETYIng. Alžběta Grünvaldová, ZŠ Modřice.

. V současné době se dává přednost zdravému životnímu stylu, ale je pořád ještě hodně

těch, kteří propadli závislosti na nikotinu a ohrožují tak život svůj i svých blízkých. Dospělý

člověk, který je poučený o škodlivosti kouření, této závislosti nepropadne, ale co děti. Víme,

že závislost dětí na nikotinu je heroinového typu a u dětí se rozvíjí rychleji než u dospělých.

Riziko poškození zdraví je mnohem vyšší u kuřáků, kteří začali kouřit před dosažením

biologické zralosti, tj před 25. rokem života.

Každý týden u nás zemře kolem 500 lidí na následky kouření. V cigaretovém kouři se

nachází až 4000 chemických látek. Kouření patří k rizikovému faktoru životního stylu a

významně přispívá ke vzniku 20 nemocí a předčasnému úmrtí na ně.

Jak vyjádřit svůj názor na škodlivost kouření? Existuje spousta možností, jak k tomuto

problému přistupovat. Cílem naší akce bylo upozornit na negativní dopad kouření a zábavnou

formou sdělit, že děti mají právo vyrůstat bez tabáku.

Dne 8.10. 2003 proběhla na naší škole soutěž Típni to aneb Den bez cigarety,

sportovně osvětová soutěž pro školáky, kterou organizačně zajistila naše škola ve spolupráci s

Ligou proti rakovině. Na škodlivost kouření jsme chtěli upozornit nenásilnou formou plnou

her a soutěží. Využili jsme přirozené hravosti dětí , abychom jim ukázali jiné možnosti trávení

volného času a místo přednášek a mentorování tak poskytli návod na prevenci proti rizikovým

faktorům životního stylu.

Soutěže se zúčastnilo 200 žáků pátých až devátých tříd. Děti soutěžily ve sportovních

disciplínách jako běh s cigaretou, hod na kouřícího Emila, košíková, jízda na kole přes

překážky, skoky přes švihadla, skoky do dálky. Kromě sportovních disciplín mohly děti

36

projevit svou fantazii i nápaditost ve výtvarné soutěži nebo vymyslet slogan proti kouření.

Během soutěží byla dětem měřena vitální kapacita plic a množství oxidu uhelnatého v plících.

K měření děti přistupovaly ze začátku nedůvěřivě, ale později projevily velký zájem.

Dopoledne plné sportovních soutěží a her skončilo, děti odcházely velmi spokojené,

organizátoři si oddechli. Nevím, nakolik se nám podařilo děti odradit od kouření. Možná jsme

zaseli semínko, možná jsme ukázali cestu. Důležité je nevzdávat se a pokračovat ve výchově

ke zdravému životnímu stylu a neúnavně působit na formování základních životních postojů a

návyků.

37

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ

Organizátoři

Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00

Pedagogické centrum Brno, Křížová 22, Brno 602 00

Finanční podpora

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Jihomoravský kraj

Statutární město Brno

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Přednášející

Vilma Serazin BRUS, Osnovna šola Frana Erjavca, Kidričeva 36, 5000 Nova Gorica, Slovenija

Květoslava BUREŠOVÁ, SEV Chaloupky, Kněžice 109, p. Okříšky 675 21

Marica FALETIČ, Osnovna šola Frana Erjavca, Kidričeva 36, 5000 Nova Gorica, Slovenija

Prof. RNDr. Ivan HOLOUBEK, PřF MU v Brně, Kotlářská 2, Brno 602 00

Čestmír HOLUŠA, Rozmarýnek, Rozmarýnová 6, Brno 637 00

Ing. Helena JEDLIČKOVÁ, PdF MU v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00

Marie KAVANOVÁ, MŠ Lovčice 119, 696 39

RNDr. Jana KOTOUNOVÁ, ZŠ Dlouhá 35, Pohořelice 691 23

Ing. Dana KŘIVÁNKOVÁ, Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00

Mgr. Marie KUČEROVÁ, OA a SZdŠ Nad Čertovkou 18, Blansko 678 01

Mgr. František KYNČL, 4. ZŠ Železnická 460, Jičín 506 01

Prof. RNDr. Hana LIBROVÁ, FSS MU v Brně

Mgr. Michal MEDEK, SEV Rychta Krásensko 76, Drnovice 683 04

Radoslava MÜLLEROVÁ, ZŠ Sokolská 81, Silůvky, 664 46

Majda NAJI, Zavod Republike Slovenije za šolstvo, Poljanska 28, 1000 Ljubljana, Slovenija

Mgr. Radka NEKARDOVÁ, VIS Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, Veselí nad Moravou 698 01

Mgr. Milena PLOCKOVÁ, ZŠ a MŠ Horní 57, Boleradice 691 12

Ondřej PODUŠKA, Projekt Varianty – Globální rozvojová výchova, Člověk v tísni, o.p.s., Sokolská 18,

Praha 2, 120 00

Ing. Josef SPĚVÁK, SPŠ E. Beneše, nábř. Komenského 1, Břeclav 690 03

Mgr. Alena UHŘÍČKOVÁ, Lipka – Dům ekologické výchovy, Lipová 20, Brno 602 00

Miroslava VAVRIKOVÁ, ZŠ a MŠ Horní 57, Boleradice 691 1238

Mgr. Iva ŽALOUDÍKOVÁ, Katedra psychologie, PdF MU v Brně, Poříčí 7, Brno 602 00

Základní školy BrnoBAČOVSKÁ Eva, Masarykova ZŠ Kamenačky 3591/4, Brno, 636 00BOŽKOVÁ Jitka, ZŠ Pavlovská 16, Brno 623 00CIBULKOVÁ Jarmila, ZŠ Měšťanská 21, Brno, 620 00DOSOUDILOVÁ Denisa, ZŠ Masarova 11, Brno, 628 00DROZDOVÁ Hana, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00DUROŇOVÁ Ida, CMeZŠ Lerchova 65, Brno, 602 00FIŠROVÁ Lucie, ZŠ Slovanské nám. 2, Brno, 612 00HOFBAUEROVÁ Libuše, ZŠ Hroznová 1, Brno, 603 00JANDOVÁ Dagmar, ZŠ Horníkova 1, Brno, 628 00JANKOVSKÁ Alena, ZŠ Janouškova 2, Brno, 613 00JANŮ Petra, ZŠ Kneslova 28, Brno, 618 00KLODNEROVÁ Hana, RNDr., ZŠ Slovanské nám. 2, Brno, 612 00KONEČKOVÁ Jana, Soukromá ZŠ Lesná, Blažkova 9, Brno, 638 00KOPŘIVOVÁ Marcela, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00KŮŘILOVÁ Gabriela, ZŠ Jasanová 2, Brno, 637 00ORŠELOVÁ Ivana, ZŠ a MŠ Mendlovo nám. 4, Brno, 603 00PODHORSKÁ Jaroslava, PaedDr., ZŠ Košinova 22, Brno, 612 00SCHWABOVÁ Miloslava, ZŠ Kotlářská 4, Brno, 602 00SKŘIČKOVÁ Jana, ZŠ Horácké nám. 13, Úprkova 1a, Brno, 621 00STŘÍBRNÁ Iva, ZŠ Milénova 14, Brno, 638 00VEJVALKOVÁ Lucie, ZŠ Sirotkova 36, Brno, 616 00ZETKOVÁ Ludmila, ZŠ Svážná 9, Brno, 634 00

Základní školy mimobrněnskéBAŠTOVÁ Světlana, ZŠ Sokolská 81, Silůvky, 664 46BÍLEK Ivo, ZŠ Loucká 21, Znojmo, 669 02BRÁZDOVÁ Vladimíra, ZŠ Pod Zahrádkami 120, Rosice, 665 01ČERMÁKOVÁ Stanislava, ZŠ Pavlovská 52, Mikulov, 692 01DAŇKOVÁ Šárka, ZŠ TGM, Rodkovského 2, Blansko, 678 01DRÁPALOVÁ Jitka, ZŠ V. Menšíka, Růžová 7, Ivančice, 664 91DVOŘÁKOVÁ Alena, ZŠ TGM Drásov 167, 664 24FIALOVÁ Jana, ZŠ Záhorovice, 687 35GRÜNVALDOVÁ Alžběta, ZŠ Benešova 332, Modřice, 664 42HEDBÁVNÁ Hana, ZŠ Nádražní 5, Vyškov, 682 01HLAVÁČKOVÁ Soňa, ZŠ a MŠ Školní 446, Rájec-Jestřebí, 679 02HONDLOVÁ Iveta, ZŠ Pavlovská 52, Mikulov, 692 01HORÁKOVÁ Milena, ZŠ Hlavní 871, ZŠ Svatobořice-Mistřín, 696 04HRÁDEK Petr, ZŠ Vinařská 29, Klobouky, 691 72CHLUDILOVÁ Marta, ZŠ Nádražní 1000, Dubňany, 696 03CHMELOVÁ Ludmila, ZŠ Nám. 28. Října,Tišnov, 666 01JANDÁKOVÁ Beata, ZŠ Veverské Knínice, Ostrovačice, 664 81JORDÁNOVÁ Jar., ZŠ Nádražní 1000, Dubňany, 696 03JURAČKOVÁ Milada, ZŠ Soukupovo nám. 90, Doubravice nad Svitavou, 679 11KADLECOVÁ Gabriela, ZŠ Rišova 43, Ostrovačice, 664 81KOLÁŘOVÁ Hana, ZŠ Pod Strážnicí 499, Velké Opatovice, 679 63KOSKA Ivan, ZŠ Kostická 98, Tvrdonice, 691 53KOSTKA Jiří, ZŠ Tyršova 611, Židlochovice, 667 01KOTOUNOVÁ Jana, RNDr., ZŠ Dlouhá 35, Pohořelice, 691 23KOVAŘÍKOVÁ Marcela, ZŠ Tišnovská 362, Lomnice, 679 23

39

KREJČIŘÍK Tomáš, ing., ZŠ Školní 661, Kobylí, 691 10KROUPOVÁ Jaroslava, ZŠ Pod Zahrádkami 120, Rosice, 665 01KUBĚNOVÁ Hana, MVDr., ZŠ Dvorská 26, Blansko, 678 01KUDLÁČKOVÁ Jaroslava, ZŠ Loucká 21, Znojmo, 669 02KURKOVÁ Miloslava, ZŠ Školní 289, Prušánky, 696 11LUDVÍKOVÁ Hana, ing., ZŠ Letní pole, Osvobození 56, Vyškov, 682 01MIKAUŠOVÁ Hana, ZŠ Lelekovice 102, 664 31MUSILOVÁ Zdeňka, ing.,ZŠ Hlavní 43, Oslavany, 664 12NĚMCOVÁ Eva, ZŠ Tišnovská 362, Lomnice, 679 23NĚMCOVÁ Jaroslava, ZŠ Školní 402, Zaječí, 691 05NEVAŘILOVÁ Marika, ZŠ Habrovanká 312, Rousínov, 683 01PECENOVÁ Jana, ZŠ Komenského 2, Ořechov, 664 44PEKÁRKOVÁ Martina, ZŠ Komenského 4, Adamov, 679 04PIVEČKOVÁ Hana, ZŠ Habrovanká 312, Rousínov, 683 01PLÍHALOVÁ Marie, ZŠ Hliníky 108, Olešnice, 679 74PODLOUCKÁ Hana, ZŠ Komenského 157, Svitávka,679 32SEIDLOVÁ Zdena, ZŠ Pod Strážnicí 499, Velké Opatovice, 679 63SCHLOSSEROVÁ Zdenka, ZŠ Komenského 280, Zbraslav, 664 84SKALNÍKOVÁ Renata, ZŠ Deblín 277, 664 75STIXOVÁ Petra, ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov, 672 01TINKA Aleš, ZŠ Pozořice, U školy 386, Pozořice, 664 07UHLÍŘOVÁ Anna, ZŠ Valtická 3, Mikulov, 692 01VAVŘÍKOVÁ Martina, ZŠ M. Kudeříkové, Příční 1365, Strážnice, 696 62VRTĚL Jakub, ZŠ nám. 28. Října 1708, Tišnov, 666 01ZAJDÁKOVÁ Jaroslava, MZŠ Ždánice, 696 32ZOUHAROVÁ Dáša, RNDr., ZŠ Podomí, Drnovice, 683 04

Střední školy BrnoBŘEZNOVÁ Magdalena, Gymnázium Terezy Novákové 2, Brno, 621 00BŘÍŠTĚLOVÁ Hana, ing., SOU a SOŠ spojů, Čichnova 23, Brno, 624 00 ČERVENÁ Marie, SOUS a E Trnkova 113, Brno, 628 00DOLEJŠOVÁ Vladimíra, SOU a SOŠ potrav. a služeb, Charbulova 106, Brno, 618 00DUCHEK Petr, SOŠ, SOU a U, Jílová 36g, Brno, 639 00CHADIMOVÁ Marie, ing., SOŠ a SOU Obchodní, Jánská 22, Brno, 602 00KIESELOVÁ Hana, EKO Gymnázium, Labská 27, Brno, 625 00KUBÁŇOVÁ Blanka, Domov mládeže SOUS a E, Trnkova 113, Brno, 628 00MIKYSKOVÁ Vladimíra, Gymnázium Vídeňská 47, Brno, 639 00MRÁČEK Tomáš, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00NAVRÁTILOVÁ Božena, RNDr., Sportovní Gymnázium L. Daňka, Botanická 70, Brno, 602 00NEPUSTILOVÁ Milena, OA a VOŠ sociální Kotlářská 9, Brno, 602 00ODSTRČILOVÁ Milada, RNDr., SZŠ a VZŠ Merhautova 15, Brno, 613 00POLÁČKOVÁ Radmila, SZŠ Jaselská 7/9, Brno, 602 00PRIBIŠOVÁ Danuše, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00SLÁMOVÁ Galina, Gymnázium Táborská 185, Brno, 615 00STEHLÍKOVÁ Martina, SOU a SOŠ spojů, Čichnova 23, Brno, 624 00SVITAVSKÝ Michal, ISŠ Purkyňova 97, Brno, 612 00SVOBODOVÁ Hana, SOU obchodní Cejl 61, Brno, 659 15VALOŠKOVÁ Simona, SZŠ Jaselská 7/9, Brno, 602 00VLASÁKOVÁ Hana, Domov mládeže SOU obchodní, Cejl 61, Brno, 659 15ŽÁKOVÁ Eva, Gymnázium Bystrc, Vejrostova 2, Brno, 635 00

Střední školy mimobrněnskéBULOVÁ Pavlína, SOŠ a SOU dopr. a mech., Krumlovská 25, Ivančice, 664 91ČERNOŠKOVÁ Ivana, Gymnázium Komenského 204, Rájec-Jestřebí, 679 02

40

HÁLKOVÁ Iva, SOU strojírenské, Kollárova 1660, Veselí nad Moravou, 698 01JANOUŠKOVÁ Martina, SPŠ a VOŠ potravinářské technologie, Těmická 1296, Bzenec, 696 81JOCHMAN Zdeněk, ISŠ Sokolnice 496, 664 52KAŇOVÁ Olga, SOŠ Komenského 7, Vyškov, 682 01KOCMANOVÁ Beata, Gymnázium Komenského 204, Rájec-Jestřebí, 679 02KŘÍŽOVÁ Anežka, ing., SPŠ a SOU Křížkovského 48, Kuřim, 664 34MLEJNKOVÁ Markéta, Gymnázium, Legionářů 1, Hodonín, 695 11ŘIČÁNKOVÁ Milena, ISŠ Sokolnice 496, 664 52SPÁČIL Jaroslav, SZŠ nám. Svobody 50, Vyškov, 682 01SYSLOVÁ Zora, ing., SzemŠ Alšova 15, Znojmo, 669 02ŠČUDLA Radovan, ing., SOŠ Komenského 7, Vyškov, 682 01ŠEBESTA Radim, Gymnázium T.G.M., Dukelské nám. 7, Hustopeče, 693 01TESAŘ Oldřich, ing., Gymnázium Pod Školou 10, Velké Pavlovice, 691 06VÍTKOVÁ Jarmila, Gymnázium a SPgŠ Pontassievská 3, Znojmo, 669 02ZOUHAROVÁ Anna, SPgŠ Komenského 5, Boskovice, 688 01

Ostatní organizaceBARTOŇOVÁ Ludmila, OHŠ Brno, Bosonožská 9, Brno, 625 00ČÁSLAVOVÁ Radka, CVČ Jabloňka, Kroftova 64, Brno 616 00DLABOLOVÁ Eva, LČR, s.p., Přemyslova 1106, Hradec Králové, 501 68DRBUŠEK Arnošt, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoDUFEK Josef, VIS Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, Veselí nad Moravou, 698 01DVOŘÁKOVÁ Andrea, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoFORMÁNKOVÁ Blanka, DDM Brněnská 7, Vyškov, 682 01HADOVÁ Jana, Bc., ZOO města Brna, U zol.zahr. 46, Brno, 635 00HORKÁ Hana, doc. PaedDr., CSc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00HRADILOVÁ Lenka, PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00HROMKOVÁ Dagmar, MŠ Jarní 4/639, Vyškov, 682 01CHLÁDKOVÁ Veronika, FSS MU v Brně  CHYTILOVÁ Dagmar, RNDr., CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01JEDLIČKOVÁ Markéta, PC Brno, Křížová 22, Brno, 603 00KOVÁČOVÁ Jaroslava, DDM Brněnská 7, Vyškov, 682 01KŘÍŽ Martin, CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01  KŘÍŽOVÁ Romana, Přírodovědná stanice Kamenačky 4a, Brno, 636 00KUPKOVÁ Anna, ing., Na Václavce 1324/34, Praha 5, 150 00MATYÁŠEK Jiří, doc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00MLEJNKOVÁ Helena, CVČ Jabloňka, Kroftova 64, Brno 616 00PALÁŠEK Libor, ZO ČSOP Veronica, Panská 9, Brno, 602 00POLÁK Marek, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města BrnaROZPRÝM Lucien, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, BrnoRYCHNOVSKÝ Boris, doc., PdF MU v Brně, Poříčí 31, Brno, 602 00ŘEZÁČOVÁ Eva, CEV Pálava, Náměstí 32, Mikulov, 692 01SEHNAL Jindřich, Cementárna MokráTOMÁŠOVÁ danuše, Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, Kounicova 67, Brno 601 67VAŠULÍNOVÁ Marcela, MŠ Šikulka, Víta Nejedlého 42, Vyškov, 682 01WERNISCHOVÁ Markéta, CVČ Lužánky, Lidická 50, Brno, 658 12

41