Co si v tomto čísle můžete přečíst?

Velká sláva -170- Jak se mne drží štěstí -174- Jak je to s mraky -176- Den Země -178-

Kolo -181- Apríl -185- Vojenský víkend -187- Do Štramberku -188-

S velkým potěšením jsem já, celé vedení města a mohu říci, že i řada dalších pracovníků městského úřadu, přijala zprávu o výrazném úspěchu žáků vaší školy, kteří zvítězili v soutěži internetového serveru Seznam.cz a získali tak pro školu novou počítačovou učebnu. A nejen to. Jsem

přesvědčena, že především sami žáci získali touto zkušeností velikou motivaci pro svou další práci a studium ve vaší škole, na středních a troufám si říci i do budoucna na vysokých školách. Odměnou je tento úspěch jistě i pro pedagogy školy a samozřejmě rodiče žáků. Velmi významné je současné zviditelnění našeho města, propagace Frenštátu p. R. tou nejlepší formou, úspěchy mládeže. Vedení města blahopřeje k dosaženému úspěchu a děkuje za výbornou práci žákům i pedagogům, kteří se o tento významný úspěch zasloužili.

Mgr. Zdeňka Leščišinová, místostarostka

Velká sláva ve škole! Všichni už jistě víte, že naše 9.C pod „vedením“ p. uč. Křištofa vyhrála pro školu novou počítačovou učebnu a pro sebe týdenní zájezd do Krkonoš. Oslava tohoto úspěchu a zároveň i oficiální otevření nové počítačové učebny se uskutečnilo za doprovodu hlavních pořadatelů, tedy lidí ze Seznam.cz, starosty a místostarostky města, tisku a televize, jako jsou např. TV Beskyd, TV Polar, Novojičínský deník a dalších, ve čtvrtek 16. dubna 2009. Celá sláva vypukla ve 13.00 hodin. Výherci, tedy žáci 9.C, byli plní dojmů a nadšení, učitelé v rozpacích a hlavami v oblacích, jak byli pyšní… Po vyčerpávajících proslovech p. ředitelky, p. uč. Křištofa a zástupce 9.C, Pavly Cibulcové, se akční novináři vrhli na naše „celebrity“ a zavalili je hromadou otázek. Poté se všichni odebrali do 7.C na raut a hodovalo se.

My jsme udělali rozhovor s pořadatelkou celé této akce, s paní, nebo spíše ještě slečnou, Urbanovou ze Seznam.cz. No, rozhovor. Bylo to spíše oboustranné vyptávání. Seznam.cz tuto soutěž pořádá už čtvrtým rokem a hodlá v tom i nadále pokračovat. Jak jsme se dozvěděli, tak nejtěžší na tom všem je

sehnat sponzory a také vžít se do nás, žáků. Do toho, co by nám udělalo největší radost, co bychom nejvíce využili a podobně a podle toho potom shánět sponzorské dary. Ale přes tyto všechny organizační a sponzorské věci, měla paní, nebo slečna Urbanová největší problém s naší „záludnou“ otázkou, která zněla: „Znáte nějaké místní rodáky?“ Nad touto otázkou se chvíli zamyslela a poté odpověděla: „Můžu použít Seznam?!?“

Aneta Andrlová 9.D

Jak celou slávu viděly „mediální hvězdy“ z 9.C? Pro mne je největší odměnou pobyt ve Špindlerově Mlýně v hotelu Lesana, protože jsem ještě vlastně nikde pořádně nebyla a na ten týden v Krkonoších se moc těším. Dále je pro mne odměnou to, že na naši třídu bude Tyršovka dlouho vzpomínat (v dobrém) – kvůli počítačové učebně. Rozhodně si nepřipadám jako nějaká mediální hvězda. Nevyžaduji červené koberce ani osobní strážce. Měli jsme prostě štěstí. Je pravda, že mě překvapil ten obrovský zájem lidí. Někteří z nás byli z televizních kamer malinko nervózní, ale všechno se v pohodě zvládlo. Nakonec jsme byli pozváni do 7.C, kde bylo přichystáno občerstvení, se kterým si paní kuchařky musely dát spoustu práce. Dnes se cítím velmi dobře, protože vím, že naše třída dokázala něco, co se jen tak nepodaří. Je mi líto, že už je konec, ale můžeme se těšit na týden v Krkonoších.

Míša Michnová 9.C

Jak jsme se cítili jako „mediální hvězdy“? - Už od rána mě bolelo břicho, byla jsem nervózní, ale docela jsem se těšila na to, až budeme na internetu a budeme „slavní“. Když jsem slyšela, že už jsou ve škole, bála jsem se ještě víc a rychle se šla upravit i s ostatními holkami na záchod.

Lenička - Neměla jsem žádné pocity. Jsem bezcitný člověk. Denisa - Cítila jsem se jako malé dítě, které čeká, až přijde Ježíšek. Všude jsem poskakovala a očička mi zářily. Jarka - Konečně jsme jako třída něco dokázali. Tomáš - Jako mediální hvězda jsem se teda dobře necítila. Tolik fotografů není nic moc.

Martina - No nic moc, raději jsem se moc neukazovala. Aneta

- Bylo to dobré, cítila jsem se jako nějaká herečka. Linda M. - Cítila jsem se divně. Všude byly kamery a foťáky. Bylo to deprimující, ale byl to zážitek. Veronika

- Když přijela televize, byl tu obrovský zmatek. Většina naší třídy se kameře chtěla vyhnout obloukem, ale nakonec nikdo neunikl. Monika - Když do školy přijeli z televize, byla to hrůza, všichni měli nervy a také proto, že jsme byli vytřepaní a styděli se. Já osobně se jako hvězda necítila, ale potom to přešlo a jak jsem viděla, že všichni měli radost a byli na nás hrdí, tak to byl fajn pocit. Šárka Co mě nejvíc překvapilo? - Nejvíc mě překvapila účast na předávání učebny. Nevěděla jsem, že tam bude tolik novinářů a když jsem do učebny přišla, nevěřila jsem. Bylo to opravdu velké, ale i milé překvapení.

Pavla - Nejvíce mě překvapila ta hostina poté. Jarka

- Nejvíce mě překvapilo asi to, že jsme vyhráli tuto soutěž, protože nikdo z nás netušil, že se dostaneme tak vysoko a že můžeme tohle vyhrát. Lukáš - Překvapilo mě, že jsem musel mluvit do televize. Jakub - Nejvíce mě překvapily stoly plné jídel, to jsem fakt nečekal. Tomáš

Moje velké pocity: - Jsem moc ráda za naši výhru. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Bylo to prostě super. Ty kamery nebyly sice nějak obzvlášť skvělé, protože jsme se všichni báli, ale teď se mi líbí, že z naší 9. třídy budeme odcházet slavní a učitelé na nás jen tak nezapomenou. Šárka - Když nám učitel řekl, že jsem vyhráli, nemohli jsme tomu uvěřit. Když jsem se koukla na net a viděla, že jsme tam napsaní, zmocnila se mě euforie. Dívala jsem se na to asi půl hodiny, ale stejně jsem nemohla uvěřit. Když ale přivezli počítače a přijela televize, tak jsem uvěřila. Na toto asi nikdy nezapomenu. Monika

Soutěže Najdi, co neznáš! se letos zúčastnilo 2251 družstev z celé republiky. Do finálového kola postoupily z naší školy mezi 124 družstev Zlatíčka ze 7.A, Truckeři ze 7.C, Cetyron ze 6.C a 9.CCC. Před branami finále zůstali Draci z 8.C a Pingvíni ze 6.A.

Po skončení finálového kola jsme se dozvěděli, že Cetyron skončili 17. a 9.CCC vyhráli. Pokud jste nesoutěžili, můžete si zkusit najít odpovědi na některé soutěžní otázky (my jsme měli na výběr ze tří možností).

� V komedii Marečku, podejte mi pero! dostanou studenti večerní školy za úkol rozebrat báseň Jak lvové bijem o mříže Jana Nerudy. Vášnivě diskutují, co znamená slovo hrdobec. Dokázal/a bys jim poradit?

� Kdo je autorem výroku „Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“ � Kolik zubů bývá v trvalém chrupu koně? � Kdo jako první uskutečnil úplný sjezd osmitisícovky Mount Everest na lyžích, přímo z vrcholu? � Na kolika ostrovech se rozkládá Japonsko? � Po jaké trase jede nejdelší jednoúseková osobní lanovka v Čechách?

� Kolik let bylo Husovi, když byl v Kostnici odsouzen? � Řecký název jednoho z oborů bývá překládán jako „milující poznání.“ Kterého? � V kterém roce byl na novodobé olympiádě poprvé zažehnut olympijský oheň? � Nejvýchodnější bod České republiky se nalézá na území které obce? � Který Čech jako první zdolal vrchol Mount Everestu? � Chemik Mendělejev předpověděl objev prvku eka-silicia. Jak se eka-silicium nazývá v současnosti? � Jaký je součet velikostí vnitřních úhlů pravidelného osmiúhelníku?

Tipovací otázka, která rozhodla o vítězství 9.C: Kolik lidí (reálných uživatelů) navštíví dne 30. 3. 2009 stránky Seznam.cz?

(Správná odpověď: 2482178) ROZHOVOR S PAVLOU CIBULCOVOU – kapitánkou vít ězného týmu ? Už jsi někdy měla štěstí ve hře? ! Já osobně ve hře štěstí nemám. Párkrát mi ale štěstí přálo a nějakou tu výhru jsem získala. ? Jaký jsi měla pocit, když jsi zjistila, že jste vyhráli? ! Ze začátku jsem tomu nemohla uvěřit a myslela jsem, že si z nás někdo dělá srandu. Ale teď mám z toho dobrý pocit. ? Co jste všechno vyhráli? ! Vyhráli jsme spoustu cen ze Seznamu.cz jako třeba tričko, prupisku, stojan na mobil, lízátka, hodinky atd. Ale největší cenou je asi týdenní škola v přírodě ve Špindlerově Mlýně v hotelu Lesana. A pro školu další skvělá cena - PC učebna v hodnotě 350 000 Kč, která se mi moc líbí, a myslím, že se líbí určitě i ostatním. ? Máš z toho velkou radost? ! Ano mám. A určitě nejsem sama. Taková výhra se hned tak nepodaří.

? Je to hlavně tvoje zásluha, že jste vyhráli? ! Určitě nějakou tu malou zásluhu mám, ale nebýt spolužáků a pana učitele Křištofa, tak bychom to nevyhráli. ? Koho napadlo přihlásit vás do soutěže? ! Se Seznamem soutěžíme už po několikáté a dokonce jsme minulý rok získali nějaké ceny. Tak letos jsme se přihlásili znovu a byl to nápad našeho pana učitele Křištofa. ? Jaký byl rozhovor s televizí? Cítíš se být slavná? ! Tak slavná se moc necítím. Byla to příjemná změna, když mě lidé zastavovali a ptali se mě na výhru, ale tohle ze mě slavnou neudělá a rozhovor s televizi byl zajímavý. Měla jsem hrozný strach, ale dopadlo to docela dobře. ? Těšíš se na ten pobyt? ! Na výlet se všichni těší a určitě si to moc užijeme (i za ostatní):)

Ptala se Linda Bordovská 9.C

Jak se mne drží štěstí? � Kdysi dávno jsem vyhrál 2 000 korun, jak jsem si s tatkou vsadil sportku. Pavel � Já už jsme vyhrála 2x, jednou kšiltovku od Seznamu, podruhé plnou tašku věcí od Seznamu a tričko. Jana � Jednou jsem vyhrála na los 50 Kč, ale zapomněla jsem si to vybrat. Zuzana

� Výhra, ani náhodou v naší rodině. Každý vyhrál akorát propisku a diplom, nic víc. Akorát já mám štěstí na automaty, ale od toho se držím dále! Ale když člověk vyhraje za 10 minut 250 korun, no neberte to. Tereza � Vítězím spíše ve sportovních disciplínách. Vůbec se nepovažuji za dítě štěstěny. Michal � Nevyhrávám proto, že nemám štěstí. Jiní vyhrávají, protože štěstí mají a já ne. Markéta

� Kdysi jsem vyhrál snowboard v ABC, ale byl pro chlapa vysokého asi 12 metrů. Tak jsem ho nikdy nepoužil. Myslím, že se štěstím je to u mne dobré. Martin � Já nikdy nevyhrávám, protože se moc nezúčastňuji. Nezúčastňuji se hlavně proto, že když něco vyhraju, tak za to nic nedostanu. Nemám prostě štěstí. Spíš mám smůlu a to nevím proč. Co jsem komu udělal? Lukáš � Štěstí ve hře mám jen ve fotbale a houslích, ale v loterii jsem nikdy nic nevyhrál, jen ve sportce 15 Kč. Štěstí v loterii má málo lidí. Marek � S mamkou jsme si v Ostravě pořád kupovali losy a já většinou vyhrávala nějaké peníze. Taky jsem měla štěstí, že jsem si vybrala skvělého koně a vcelku se nám začíná dařit a mám několik stužek. Denisa � Vyhrála jsem jen jednou a to ve sportce 150 Kč. Nemám moc štěstí. Kdybych měla, tak bych víc vyhrávala. Asi si na mne zasedla víla Neštěstí. Tak jí vyřiďte, ať toho nechá!!!! Barbora � Vyhrál jsem kdysi rybářský prut, na závodech vyhrávám docela často. Proč si mě štěstí občas vybere, nevím, asi tam nahoře někdo za mne drží pěsti. Radek

7.C

NOC S ANDERSENEM Jednoho dne k nám do školy dorazila pozvánka na Noc s Andersenem (ve dnech 3. a 4. dubna 2009). Já jsem se zúčastnil, abych věděl, co to je. Se mnou šlo dalších několik spolužáků. Jakmile jsem se dostavil do knihovny, začalo malé přivítání. Potom jsme společnými silami zasadili pohádkový strom a pod něj jsme dali krabičku s našimi přáními (ale svoje vám neřeknu, to by se nevyplnilo) a zakopali. Pak jsme šli na pochůzku městem. Nejdřív jsme se zastavili na úplném vrcholu Frenštátské radnice. Podívali jsme se taky na kamerový systém Městské

policie a na Hasičskou stanici. Toto nám trvalo do 21. hodiny. Přišli jsme do knihovny, kde nás nenechali odpočinout a soutěžili jsme další 2 hodiny. Pak už nás strašně bolely nohy a už jsme nemohli dál, ale vedoucí nás přesvědčovali, že máme tančit, měli jsme mít takzvanou DISCO, ale ta se moc nevyvedla, protože všichni byli unavení. Tak jsem šel na PC a pak spát. Usnul jsem ve 3 hodiny a vstávali jsme už v sedm. Nasnídali jsme se a sbalili, kolem 9. hodiny jsme měli rozchod domů. Docela jsem si to užil.

David Sobota 6.C

Velikonoce

� Na Velikonoce jsem šla pomoct kamarádce, když ji honili a chtěli na ni vylít kýbl vody, ale bohužel jsem to schytala za ni. Sušila jsem se celý den. Katka � V pondělí ráno jsem si hezky vyspávala a s mamkou jsme si řekly, že nebudeme nikomu otvírat. Ještě jsem spala, probudím se a už mě brali do vany. Bylo to krásné probuzení. Jako ani nezazvonili a vešli si normálně domů...

Sabina � Takže sešli jsme se celá tlupa 12 kluků (9 z nás mělo jalovec, zbylí 3 měli tatar). Tomáš vzal i kolínskou a Marek zase flašku s vodou. Tu kolínskou jsme celou vylili do té vody a šli jsme na holky. Obešli jsme asi celé Trojanovice a nasbírali jsme každý jednu tašku.

Matěj � O velikonočním pondělí jsme šli ke Kamile. Byli jsme tři. Nejprve jsme zazvonili na dveře. Kamila statečně otevřela, ale měla smůlu, protože hned jak otevřela, chytla vodu z pet lahve do

tváře. Potom jsme ji hodili do vany, ale ona se pomstila. Vzala sprchu a všechny tři nás posprchovala. Potom jsme ji zamkli do koupelky a tak to skončilo.

Jakub � U nás na Velikonoce bylo docela dost lidí. Když konečně odešli, zůstalo u nás hodně smetí z jalovce a v koupelně byl takový smrad, že se tam nedalo dýchat.

Kamila

Jaro je už tady, to jsme hrozně rádi. Zima dlouhá byla, docela nás potrápila. Teď je teplo tady, opravdu jsme rádi. Lubomír Svoboda 4.C

Barvy má jaro na vybranou, bílou, žlutou, pomíchanou. Všude zrána plno rosy a my posloucháme kosy. 4.C

Žlutá bude louka, bude plná pampelišek. Když na jaře slunce získává sílu, jako první vystrčí své hlavičky právě pampelišky a podběly. Svítí nám z trávy jako malá střapatá sluníčka. To opravdové svítí lidem na cestu a dětem do školy. (z oblíbené knihy Terezky Teichmannové Barevné pohádky od Jarmily Beranové)

Jak je to s mraky? Jednoho dne kolem poledne sedím u okna a pozoruji různé ptactvo. Najednou uvidím nepravidelný útvar v atmosféře, který je tvořen krystalky ledu a kapek vody a je nazýván mrak. Z dálky ho vidím jako bílý nebo šedavý objekt, který zevnitř vypadá jako mlha. Vidím oblaka obvykle vznikající kondenzací nasycených vodních par ve vzduchu. Kondenzaci nasycených vodních par vám vysvětlím takhle: teplý vzduch, který obsahuje vodní páry, stoupá vzhůru. Protože s výškou klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje a tím vzniknou drobné kapičky vody nebo krystalky ledu. A takhle vzniká mrak, který každodenně obeplouvá oblohu, mění se v různé tvary, dělá chladný stín v létě, ale taky vytváří pořádnou dešťovou smršť.

Jakub Šandor 8.C

Jednou jsem si tak ležel na lavičce, vzhlédl jsem k nebesům a spatřil nádherný mrak, který byl tvořený z kondenzovaných vodních par. Letěl si po obloze a když jsem se na něj díval, připadal mi jako nějaké zvíře, což asi bylo způsobeno tím, že ve výšce atmosférický tlak klesá a dochází k rozpínání. Putoval dál a spojil se s dalším mrakem, řekl jsem si: asi bude pršet... Po dosažení rosného bodu dochází ke kondenzaci nasycených par a vznikají drobné kapičky. Pomalu začalo pršet... Cestou jsem si říkal, jaké typy mraků jsem to viděl, dělí se totiž na vodní, ledové a smíšené. Možná, že byly vodní nebo mohly být také smíšené. Ať už to bylo jak chtělo, došel jsem domů promočený a udýchaný, jelikož jsem se snažil utíkat,

Milá Země, přejeme Ti: Aby Tě žádné škodliviny neničily,

aby se Tvé ozónové díry zpátky v ozonovou vrstvu proměnily.

Aby deště nebyly tak kyselé

a příroda vždy tvářila se vesele.

Aby se lidé naučili t řídit své odpadky a snad tím na Tobě ubyly i skládky.

A když se budeš na lidi zlobit - vždy ať udeří jen hrom! A my, lidi, zasaďme každý jedenkrát za život strom!!!

Andrea Čuntová, Helena Hucovičová 9.A

abych byl doma dříve. Stejně to nepomohlo, je vědecky dokázáno, že zmoknete méně, když jdete pomalu, než když utíkáte. No a tak jsem se doma usušil a podíval se z okna a zpozoroval jsem, že se mraky rozehnaly a začalo prosvítat slunce. Když se začnou mraky trhat slunečním zářením, je vysoká pravděpodobnost, že pršet nebude, jelikož se nedokáže nakondenzovat tolik vody, kdežto když se mraky spojí, vzniká dostatek kondenzované H2O a dochází k dešťům neboli srážkám... Radmil Geryk 8.C

MRAKY Žil mráček jménem Pepa, který byl ještě moc malý a netušil, co ho v jeho životě čeká. Jednoho dne se rozhodl poprosit maminku, aby mu vyprávěla něco o mracích, co všechno je čeká atd... Tak mu maminka začala vyprávět to, že mraky jsou vlastně vodní pára a po cestě na zem se z nich stanou vodní kapky. Malého Pepíka to strašně zajímalo a chtěl, aby maminka ještě četla. Maminka řekla, že už je unavená, ale že zase zítra. Pepík skoro nemohl usnout, jak moc se těšil. Další den maminka pokračovala ve vyprávění o mracích, kde také zmínila například to, že mraky jsou před velkým deštěm šedé, někdy až dokonce černé. Malý Pepík z toho vyprávění byl tak unesený a nemohl se dočkat, až se z něho jednou stane dešťová kapka. Kamila Přadková 8.C

Příběh kapky vody Krátký nebo nekonečně dlouhý? Nebezpečný nebo až moc snadný? Jaký je život kapky vody? Její život skončí vždy někde na zemi. Tato kapka, o které vám budu vyprávět, měla ale štěstí a to takové, že spadla do řeky. Spadla do místa, kde byly miliony a miliony kapek. Největší štěstí ale bylo to, že spadla mezi své známé. Mezi svou rodinu. „Tady mi bude nejlíp,“ řekla si kapka a dál se spokojeně kochala blaženým pocitem, který prožívala se svými oblíbenými kapičkami. Ivana Barešová 9.A

Den Země Před dávnými časy

byl na Zemi božský ráj. Kde jen zmizely všechny krásy?

Co vlastnil každý kraj?

Nedávno mnoho lesů bylo, kácíme je každý den.

Už jen trochu tady zbylo, je to jako špatný sen.

Můžeme si za to sami,

příroda je nevinná. Ničíme ji zplodinami. Země je jen jediná!

Ledovce nám roztávají,

pitná voda ubývá. Všichni už to poznávají,

krize nás zas dobývá.

Svět se musí rychle změnit, neničte už přírodu!

Nečistotě máme čelit než způsobíme nehodu.

Odpadky nehažte na zem, nač jsou tady popelnice?

Hned se to tu zlepší rázem, to vám radí odbornice!

Veronika Řezníčková, Katka Kulišťáková 8.A

Letím si světem, kolem ptáků. Sviští to a to teda rychle. Už jen se obávám, že dopadnu, ale kamarádi mi řekli, že to bude v klidu. A už je to tady. Vidím zem a nečekaně rychle se přibližuju. Tak, už jsem spadl. Bylo to super, ani mě to nebolelo a právě jsem se připojil ke kamarádům. Vytvořili jsme skupinu a jedeme jakoby obřím tobogánem, který se rozšiřuje, sem tam i zrychluje.

Po několika dnech začala být voda slaná a najednou jsem byl v mega obří nádrži. Dva dny svítilo slunce a začaly se dít nečekané věci. Rozprášil jsem se na malé kousky a vznášel se směrem k obřímu oblaku, který vytvořili mí kamarádi a ostatní. Pár dnů jsme

se vznášeli a zas to přišlo. Je ze mne zase kapka a už vím, co mě čeká. Jupí! Pavel Brtva 9.A

Spadla jsem z nebe dolů, byla to dlouhá cesta nebo spíše dlouhý let a přistání bylo hodně tvrdé. Rozplácla jsem se na trávu a po chvíli si mě půda vzala, aby neumřela žízní. Jelikož jsem byla jediná (mé kamarádky zůstaly ještě chvíli v nebi), žádná řeka ani nic podobného mě nepotkalo. Takže jsem ráda, že má smrt byla aspoň trochu užitečná.

Monika Bartošíková 9.A

Den Země ve 2.C

Mně se včerejší den líbil. Jak jsme hráli fotbal, tak jsme prohráli 3:0. Domů jsme přišel unavený, bolely mě nohy. Moc mě to bavilo, bylo to bezva!

Zdeněk Kocián Líbily se mi hry a taky se mi líbilo, že svítilo sluníčko. A ještě že jsme se neučili. Prostě to bylo bezva.

Adam S. Den Země se mi líbil, hrál jsem hry. A potom jsem byl na soutoku Lubiny a Lomné. Krásně jsem si to užil.

David Člupný Den Země byl krásný. První hodinu jsme se učili o bylinkách. Potom jsme

šli kolem vody. Nejvíc se mi líbila hra čáp ztratil čepičku.

Štěpánka Blažková

Mně se to líbilo. Nejvíc se mi líbilo, jak paní učitelka dávala povely, nejvíce bomba. Já si myslím, že to bylo „eňo ňuňo“!

Jakub Hlavička 2.C

Je tady jaro Na jaře se všechno zelená. Kvetou první jarní květiny: sněženky, bledule, lýkovec. Později rozkvétají petrklíče, sasanky, narcisy, hyacinty, podběl, zlatý déšť, sedmikrásky, vřes a u potoka kvete blatouch. Na stromech a keřích rostou první lístky. Ptáčci časně zrána vesele zpívají. Na tovární komín se vrátili čápi a spravují si hnízdo. Jan Maléř 4.C

Přišlo jaro. Mám moc rád toho roční období. Příroda se probouzí ze zimního spánku. Rozkvétají sněženky a petrklíče, vracejí se k nám stěhovací ptáci. Ovečky vyvádějí své mladé na pastvu, vidím je přímo z okna. I já poznávám, že se probouzím ze zimní lenosti a začínám aktivně sportovat. Mám rád jízdu na kole a na kolečkových bruslích.

Ondřej Kubečka 4.C

Co se mění u nás? U člověka se určitě mění oblečení. Mně se na jaře mění i nálada. Můžeme si sednout na zem a na výletě si po dlouhém výšlapu odpočinout. Ti, co bydlí na farmě nebo v rodinném domě se zahradou, se mohou rozplývat nad krásnými květy a roztomilými mláďaty.

Eliška Uvírová 4.C Myslím si, že na jaře se nám mění nálada, někteří nejsou tak mrzutí a jsou trpělivější. Ale například v zimě jsme pořád nemocní a unavení. V létě jsme veselí a rádi se chodíme koupat.

Kristýna Liberdová 4.C Na jaře se každému mění nálada. Díky sluníčku, které častěji svítí a hřeje, se více smějeme a můžeme chodit jen v tričku a lehčím oblečení. Můžeme jezdit na kole a kolečkových bruslích a večer grilovat.

Lucie Syrovátková 4.C Mám lepší náladu a větší radost, protože sluníčko svítí a hřeje. Můžu být venku, jezdit na kole a chodit s pejsky na procházku.

Tereza Teichmannová 4.C U mne se mění známky trošku na špatné. Jinak jsem ráda, že je teplo, a proto chodím ven, hraji si a jezdím na kole.

Julie Remencová 4.C

Na jaře vše krásně kvete, na procházku spolu jděte. Do zahrady, do sadu, ať máte dobrou náladu. Lubomír Svoboda 4.C

Jarní starosti Já jsem fotbalový míč. Skoro celou zimu jsem tvrdnul ve sklepě. Jen někdy přišel někdo ke mně, aby si se mnou párkrát zakopal. Společnost mi dělaly jen myši, kterých byl plný sklep. Ale už se blíží jaro. Každým dnem se více těším, až se dostanu ven. A hle! Už je to tady! Je jaro a už si jde někdo pro mě. Ale já jsem úplně vyfouklý. Přes zimu jsem celý splaskl (asi nudou). Budu potřebovat nafoukat. Výborně! Nyní jsem už připraven vyrazit ven. Hurá! Už jsem venku. Konečně! Už si se mnou hrajou fotbal. Sice do mne hodně kopou, ale mně to nevadí. Jsem rád, že si můžu zase užívat.

Ondřej Rucký 7.C Já jsem důlek v zemi. Já zimu nemám rád. Celou zimu byl ve mně sníh a nebyl jsem vidět. Každou chvíli do mě někdo šlápl. Není to žádná sranda. Bolí to mě i toho, kdo do mě šlápl. Teď ale přišlo jaro a místo sněhu do mě budou padat nejen kuličky, ale i kapky deště a někdy i fotbalový míč. Už se těším, až Marek zase vyhraje a Michal mu začne nadávat a začne ho honit po zahradě. Možná mi to nebudete věřit, ale už jsem měl na dosah smrt, bylo ve mně hodně kuliček a já nemohl dýchat. Naštěstí Marek vyhrál a schoval kuličky do pytlíku. Dva dny byla ve mně udusaná hlína, ale přežil jsem. Trochu jsem se propadl do země, ale mně to nevadí. Mám ale také jiné funkce, než sloužit jako cíl pro kuličky, když naprší, sloužím jako koupaliště pro různý hmyz. I když je to náročné a nebezpečné, jsem rád, že mohu být tím, čím jsem.

Marek Kunc 7.C

Plavky Nůůůůůůůůůůůůůdáááááá…!!! Co tady máme dělat? Furt tu poletují nějací sprostí moli a pořád nadávají! Ani jsme nevěděly, kolik sprostých slov ještě neznáme. Ale je to lepší než se svetrem! Ten neřekne absolutně nic! A počkat! Už slyšíme vrzat ty polorozpadlé dveře! HURÁ! Jsme celé vzrušené, já i spodek! Těšíme se, až si nás Verča obleče! Už si nás oblíká, to je nejlepší chvíle v našem životě! Ale co to ???? Au, au, au…. nějak to bolí!! ,, Verčo, co to děláš?!“ Křůůůůůp! Rozpadly jsme se na tři půlky! Náš život je u konce, osud nám nepřál! … Teď ležíme na dně koše a zase nám poletují kolem půlek sprostí moli!! Aspoň si obohatíme slovní zásobu...

Verče Hrubišová a Balcarová 7.C

Petrklíč Celou zimu jsem byl zalezlý v půdě a cítím, že v půdě je najednou teplo! A proto posbírám všechnu svou odvahu a vylezu ven. Svítí na mě slunce, kolem poletujou broučci, lezou žížaly… Kolem mě chodí lidé a koukají, jak jsem krásný. Moc času nemám, kvetu jen měsíc, a pak se musím schovat. Na jaře je krásně.

Terka Dumbrovská 7.C

Ahoj, já jsem fotbalový míč. Celou zimu jsem proležel ve sklepě v nějaké krabici. Už se těším na jaro, až ze mě můj páníček, který do mě kope, setře prach a nafouká mě, abych mohl opět létat vzduchem nebo se kutálet po té jemné trávě. Taky se těším, až poletím do brány, kde mě zastaví síť. Někdy už mě to přestává bavit, létat jenom tam a zpět. Když do mě kopnou a já letím hodně daleko a někde se zatoulám, pak vezmou druhý míč a hrajou dál. Takový je už prostě můj život, ale i tak jsem rád, že jsem fotbalový míč.

Radek Střalka 7.C

Jsem kolo, které leží v zadním koutu garáže. Na tomto místě jsem už od začátku zimy. Myslím, že by už jaro mohlo přijít. Už mě to tady moc nebaví. Těším se na to, až se na mně zase někdo projede. Myslím na to, až ze mne někdo utře tu vrstvu prachu. Vtom se otevřou velké dveře do garáže a vejdou lidé. Míří k nám kolům. Začali nás vytahovat a vyvezli ven, kde už svítilo slunce, takže jsme na chvíli oslepli. Ale když si naše oči zvykly na slunce, uviděla jsem, jak jsme všechny zaprášené. Naše kola by potřebovala dofoukat a všechno ostatně otřít. Všechny naše myšlenky se naplnily. A taky jsme zaparkované na lepším místě. Všechna kola jsou moc ráda, že už je jaro.

Tereza Šlechtová 8.C

Jsem kolo. Už se začínám těšit, až mě můj člověk vytáhne ze studeného, strašidelného sklepa a někam na mně pojede. Po dlouhém zimním spánku jsem ještě celé ospalé, a tak budu potřebovat energetický nápoj v podobě nafouknutí pneumatik a utáhnutí šroubků. Po týdnu čekání mě konečně vytáhli na sluníčko. Aspoň získám ztracenou barvu. Už cítím, jak na mě můj člověk nasedá a šlápne do pedálů a už se řítím z kopce dolů. To je rychlost! Ale najednou mě začne bolet tyčka. Snažím se na to upozornit tak, že lehce zadržuji řidítka, aby můj člověk zastavil. Naštěstí to udělal a brzy se zjistilo, že moje zranění nebylo vážné. Jenom lehká zatuhlost svalů po zimním spánku. Brzy to přešlo a už jezdím naplno. Je dobré být kolem.

Michal Vo 8.C

Povinná výbava na kole

Určitě už jste se setkali s jízdním kolem a určitě jste se i dozvěděli, že existuje nějaká povinná výbava na kolo. A víte taky, co taková výbava obsahuje? Jestli ne, tak si tenhle článek pozorně přečtěte. Na kole musí být odrazky ve špicích, na pedálech, vpředu a vzadu, zvonek. Ve tmě na kole musí být světlo vpředu, zadní blikačka, nejlépe červená a samozřejmě odrazky. A abyste mohli vůbec vyjet na kole ven, potřebujete samozřejmě přilbu.

Dominik Schneiderka 7.A

Sporty na kole Určitě znáte nějaké sporty, které se provádějí na kole, je to např. BMX. Ale víte také, co to znamená, jak se závodí a vůbec, znáte i jiné sporty? Silniční závody určitě znáte z televize, závodí se jak v týmech, tak i samostatně, závodu se mohou zúčastnit muži i ženy. Začíná se jednodenními závody a časovkami, až se postupně přejde k velkým závodům, jako například Tour de France. Kola, na kterých se leží, jsou zakázána. Také se závodí na horských kolech, jak muži, tak ženy, dokonce se tyto závody staly olympijským sportem. Vloni se na olympijské hry dostaly závody na BMX. Existují tři závody na BMX kolech:

1. Závody na přírodních tratích 2. Předvádění různých triků a skoků na rampách 3. Jezdění městem, neboli také freestyle: pro tuto disciplínu by kolo mělo

být vybaveno stupačkami, aby mohl jezdec slajdovat zábradlí, stát na okraji rampy a zase seskočit atd. Na kole se dá hrát taky s míčem Jedná se o sport, který se nazývá kolová. Hraje se s míčem na dvě branky, hrají proti sobě dvě dvojice hráčů. Také je disciplína krasojízda, také na kole Je k tomu vyvinuto speciální kolo a jedná se o zvláštní sportovní akrobatický sport.

Dominik Schneiderka 7.A

Jaro je v půlce a kolová sezona taky! Do obchodů začíná chodit více lidí kupovat součástky a věci ke kolům. Proto jsme se rozhodli navštívit jeden z obchodů s potřebami pro kolo a položili jsme pár otázek. Nejdříve jsme se zeptali, co se nejvíce prodává. Pan prodavač nám řekl, že jak kdy, ale většinou to jsou tachometry, světla, blatníky a zámky. Taky nás zajímalo, které typy kol se nejvíce prodávají. Dozvěděli jsme se, že to jsou kola horská. Dále jsme zjišťovali základní vybavení kola. Jelikož je vybavení hodně a popsali bychom celou stránku, rozhodli jsme se to zkrátit: dvě funkční brzdy, zadní červená odrazka, přední bílá odrazka, odrazky oranžové barvy na šlapátkách a odrazky na paprscích obou kol, světlomety a zadní svítilna červené barvy. Šikla by se i přilba pro bezpečnější jízdu. Takže komu něco chybí, tak to napravit a honem!

Kateřina Holubová a Sabina Tománková 8.C

Jednou za pěkného počasí jsme šli ze školy domů a kolem nás jezdili samí lidé na kolech. Napadlo nás, že bychom se jich mohli zeptat, proč jezdí na kole a ne autem. • Já jezdím na kole už 10 let do práce a vyhovuje mi to, protože zaprvé mám pohyb a zadruhé ušetřím. Dana 38 let. • Jezdím na kole, protože mě to baví. David 11 let. • Na kole jezdím jen když je pěkné počasí a mám na to čas. Jirka 21 let.

• Mě kolo nebere, mám raději auto, protože je pohodlnější a rychlejší… Mirek 27 • Do práce jezdím autem, ale na kole jezdím o víkendu s rodinou na různé výlety. Jana 30 let • Kolo mě nebaví, ale někdy musím jezdit s mamkou a sestrou na výlet. Lukáš 13 • Když jsem byl mladší, tak jsem jezdil na kole pořád, ale už na to nemám kondici, tak raději jezdím autem. Luboš 49

Kateřina Holubová a Sabina Tománková

� Jezdím na kole a trochu na koloběžce. Mám přilbu a používám ji. Jezdím na chodníku, na klidné cestě a na betonovém placu. Václav Raška 2.C � Já jezdím na kole. Nepoužívám chrániče, protože jezdím dlouho a používám jenom helmu. Filip Kellermann 2.C � Jezdím na kole a kolečkových bruslích. Jezdím na chodníku a mám helmu a rukavice. Veronika Šaradyová 2.C � Jezdím na kole a na kolobce a na motokáře. Jezdím po cestě a na trase, kde jezdí motokáry. Mám helmu a rukavice na kolo. Martin Gajdušek 2.C � Já jezdím na kole. Mám přilbu a jezdím v krajině. Marek Lanča 2.C

Dopravní soutěž

Určitě jste se doslechli o tom, že proběhla v naší škole dopravní soutěž. Ti nejlepší se dostanou do oblastního kola, které se bude konat v pondělí 27. dubna. Školní kolo proběhlo ve středu 22. 4. Byly tam testy a potom se přešlo na dopravní hřiště, kde byly disciplíny. Slalom, průjezd úzkým prostorem, hrboly, osmička a přenesení kelímku s vodou z jednoho stanoviště na druhé. Taky se na nás dívala Městská policie Frenštátu p. R. Potom jsme se mohli projíždět po hřišti a pak se šlo zpátky do školy.

Dominik Schneiderka 7.A

Moje cyklistické začátky

Moje největší bouračka byla, když jsem přepadl přes řidítka a ryl jsem hlavou v asfaltě. Stalo se to jednoho dne, kdy jsem se jel projet se svým zaprášeným kolem po rozbité cestě. Dojel jsem na kluziště, kde bylo celkem hodně lidí. Jezdil jsem po hřišti dokola a přitom jsem kopal jednou nohou do míče. V zatáčce jsem kopnul do míče a ten se odrazil od mantinelu a spadl mi před přední kolo. Přeletěl

jsem přes řidítka a dodřel si obě nohy a hlavu. Potom jsem šel domů a jak jsem dokulhal, tak jsem si lehnul a hned jsem usnul. Když jsem se probudil, myslel jsem si, že se mi to jenom zdálo, ale když jsem se podíval do zrcadla, tak jsem byl celý dodřený. Dnes už si na to vzpomínám s legrací.

Marek Kahánek 8.C Moje začátky na kole si pamatuji moc dobře. Měla jsem krásné fialové kolo, ale bála jsem se na něm jezdit. Všichni kolem mne se snažili mě to naučit, ale já byla tvrdohlavá. Měla jsem na kole malá kolečka a ta jsem nechtěla dát dolů. Pak přišel den, kdy mi taťka sundal má milovaná kolečka dolů a já s ním ani nepromluvila, hodně mě to dostalo. Na své kolo jsem se týden ani

nepodívala. Pak mě to přestalo bavit, protože týden bez kola bylo pro mě šílenství. Byl jsem na ně zvyklá a jezdila na něm každý den a najednou se na ně prášilo v garáži. Tak jsem ho vzala a řekla taťkovi a ten mi začal dávat lekce. Pádů bylo hodně, ale chybami se člověk učí. Jsem ráda, že jsem to přežila a taky jsem vděčná svému otci.

Kateřina Holubová 8.C

Kolem pěti let jsem poprvé sedla na kolo. Zprvu jsem se bála, že hned jak sednu na kolo, tak spadnu. A taky se to stalo. Vytáhla jsem po zimě zaprášené kolo, pořádně ho vyčistila. Taťka mi nafoukal kola a zkontroloval brzdy. Vytáhl kolo ven a řekl, ať si na něj sednu. Sedla jsem na něj, ale taťku něco zaujalo a místo aby mě držel, mě pustil. Měla jsem pěknou modřinu na koleně a špinavé zelené rifle. Po chvíli jsem zase sedla na kolo, ale před jízdou jsem řekla, ať mě taťka

raději drží. Taťka mě držel a řekl: „Tak jeď!!! “ Tak jsem šlápla do pedálů a ujela svou první cestu. Taťka mě ale schválně pustil, abych jela sama. Tak jsem jela a myslela, že mě taťka drží. Ale zapomněla jsem mu říct, že ještě neumím brzdit. Najednou se přede mnou objevil nějaký starý šedivý panelák. Začala jsem křičet a řvát, že neumím brzdit a že do toho paneláku narazím. A taky se to stalo. Jela jsem přes chodník rovnou do trávy a už byly další odřeniny a modřiny na světě. Kolo bylo prostě na „cucky “. Taťka pak přišel za mnou a pak vzal kolo a odvedl mě domů. Doma mi mamka

odřeniny ošetřila a vyšetřila. Na tento okamžik nikdy nezapomenu. Aneta Václavíková 8.C

Co mi brání v tom, být slušná.... � Myslím si, že jsem slušná, ale učitelé to vidí jinak. Nevidím nic špatného na tom, že v hodinách trošku povídám. Kdybych vždycky čekala na přestávku, tak bych to zapomněla a navíc to za deset minut nestihnu a v hodinách je nuda, tak co na tom...

� Je to vlivem okolí, jak mluví jiní, tak mluvím i já. Když jsem byl malý, slyšel jsem to ve školce, a tak jsem tak začal mluvit i já. Když mluvím, tak mi to slovo prostě nějak vypadne, většinou když jsem rozčilený. � Nebrání mi nic. Jen vlivem okolí a kamarádů se slušnost mění. Taky je to otázkou vůle. Člověk musí chtít, aby se změnil. A na okolí to taky nepůsobí dobře, když je někdo vulgární. � Mozek – protože nestihne promyslet, jak to skončí a nakonec se rozhodne pro to špatné. Ale málokdy se stane, že to stihne promyslet a vymyslí to buď chytře, anebo tak, že to nakonec dopadne skvěle. � Asi nic. Záleží to jen na něm, jestli se začne chovat slušně nebo ne. � Protože se v okolí chovají stejně a já se nechci lišit. Dále je to větší machrování a některá ta sprostá slova se používat musí. Když jsem ve společnosti, tak jsem podstatně sprostější, než když jsem sám doma nebo s bratry. Neznám nikoho, kdo by v mém nebo větším věku nemluvil sprostě a vím to jistě. A když tak mluvíme, tak je to lepší, než když čumí lidé do lavice. Prostě když to nepoužívám, tak je to o ničem a moc se nedomluvím.

8.C

Apríl V naší škole jsme si udělali místo aprílu spíš takový hallowen. Žáci i někteří učitelé si vzali všelijak zajímavé masky. Prostě totální sranda. Většina mužů se stala na chvíli ženami a většina žen naopak muži. Jaká to změna, že? Největší sranda byla v první hodině matematiky s paní učitelkou Machovou. Všichni se snažíme z plných sil nachytat co nejpropracovaněji naše vyučující, avšak i my sami se dokážeme pořádně nachytat navzájem. A právě o tom to celé je. Tak šílené masky některých jedinců si nedokážete ani představit. Takový Tragan z 9.B byl za ženu. Fakt mazec. Hlavně na WC, jak se tam nechal namalovat. Akorát ty nohy by sis měl oholit, hochu. No prostě den blbec. Byl to vskutku geniální nápad.

Denisa

Dnes je apríl. Na paní učitelku Machovou jsme si připravili nějaké prkotiny. Například jsme schovali Blažka do skříně, učitelce jsme schovali křídy, ukazovátko atd. Ještě jsme prohodili učitelský stůl s normální lavicí, ale jinak je to docela pohodový den. Kupčík přišel do hodiny a lehl si na židli a dělal mrtvolu. Potom si sedl, dal si ručník na hlavu. Po chvíli si vytáhl z batohu deštník a roztáhl ho a předváděl, že prší. Apríl je bezvadný den.

Jakub Štefek

Dneska na Apríla jsme připravili pár věcí na paní učitelku Machovou. Učitelský stůl byl přesunutý místo druhé lavice u okna, na učitelské lavici seděl Kahánek v maskáčovém oblečení. Křídy jsme původně schovali do učitelského stolu, ale Štefka napadlo je schovat za květináč na skříni. Houba je ještě doteď na skříni od videa. Blažek dostal nápad schovat se do skříně a poté, co Milan řekl, že si Blažek zlomil ruku a teče mu krev z oka, tak Blažek vyletěl ze skříně rudý jak řepa a zařval: „Apríl!“ Kup čík zase ležel na židli jak mrtvola s ručníkem na hlavě, potom si sám se sebou zahrál Twister na ručníku, knížce z fyziky, židli a sešitě. Na hlavu si dal ručník a vypadal jak pouštní bojovník a říkal si Muhamad. Potom vytasil deštník (že prý prší), ale uviděl to Geryk, vytáhl deštník a ten se mu zlomil. Denisa byla převlečená za chlapa, namalovala si vousy a na ruku napsala „Já jsem Gay“. Ještě bylo dost věcí, ale už nemám čas ...

Šandor Apríl Dnes je 1.dubna. Je apríl! To znamená den srandiček a vtípků. V tento den bych vám doporučovala nikomu nevěřit. U nás ve škole to vypadalo jako u bláznů. Někteří žáci bláznili v maskách. Na chodbě potkáte čerty, mimina, čaroděje, kluky převlečené za dívky a naopak. Ve třídách se žáci snažili napálit své vyučující učitele. U nás ve třídě to vypadalo takto: Blažek se schoval do skříně, skřítek Samo přehodil učitelský stůl za lavici, křídy se schovaly za květináč a kluci chodili s deštníky po škole. Nejvíce nás zaujal Marek Tragan z 9.B, potkaly jsme ho v prvním patře na dívčích záchodech. Vypadal opravdu komicky. Do masek se převlékly i některé paní učitelky. Paní učitelka Bartošová byla za indiánku, a potom tady ještě běhala paní učitelka čarodějka (bohužel neznáme jméno). V naší třídě byly bohužel masky pouze tři. Patřili mezi ně Marek Kahánek alias voják, Denisa Zaděláková jako muž a Květka Pustějovská jako lehká děva. Nás zatím nikdo nenapálil, což je velmi divné, poněvadž většinou na apríla všichni srší vtípkama. Tak doufejme, že se zase za rok na apríla všichni s hromadou vtípků sejdem.

Tereza Šlechtová a Magda Šnajdrová 8.C

Budeme přestavovat školu! Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli vystěhovat šatny ze šaten do tříd (každý bude mít svou skříňku), zpracovali jsme návrh využití sklepních prostor ZŠ. Předpokládáme, že budou sloužit relaxaci žáků. Šatna u pavouka: pekárna šatny 1. stupně (3 místnosti): Music místnost, Fitko, počítačová herna šatny 2. stupně (malá místnost): bufet (3x místnost se sloupy): hudební obchod, trafika (šatna s vysokým stropem): kino 3D

předkladatel: Josef Lukeš a spol.

Šatna u pavouka: sauna, pára, lehátka, pro 10 lidí šatny 1. stupně (3 místnosti): dva pingpongové stoly, lavičky, bufet; probouráme stěnu, necháme jen sloupy - FITKO (činky, běhací pásy, rotopedy, žebřiny, posilovací stroje, v místnosti bufet s pitím, velká plazmovka a DVD šatny 2. stupně (malá místnost): vířivka pro 10 lidí, klimatizace, bublinky, pěna, sprchové gely (3x místnost se sloupy): solná jeskyňka, (šatna s vysokým stropem): trampolíny.

Jana Kalmusová a spol. Šatna u pavouka: čajovna a cukrárna šatny 1. stupně (3 místnosti): přes dva velké prostory uděláme hernu, v posledním bude kino šatny 2. stupně: přes celý prostor diskotéka a bar pro nezletilé.

David Kvarda a spol.

Vojenský víkend Ve dnech 4. a 5. dubna 2009 se konala v okolí Astry vojenská víkendovka, které se zúčastnili někteří žáci naší školy pod dozorem několika skvělých velitelů (velitele, majora, poručníka i zdravotníka). Dělali jsme téměř vše. Od střílení přes klikování ve vodě až k tzv. Rayenovi, tedy ke hře, kdy každý z nás dostal lístek, na kterém bylo napsáno, jsme-li zdraví, nemáme-li třeba ruku či nohu, nebo nejsme-li slepí či ochrnutí apod. Celá věc (Rayen) byla vymyšlena tak zajímavě, že se to ani slovy popsat nedá. Už jste byli někdy celí od bahna??? Už jste si někdy vyzkoušeli klikovat ve vodě? My ano. A myslím si, že toho nikdo nelituje. Přes veškerou snahu vojínů nepodlehnout ,,provokaci, ponižování, nadřazenosti, únavě, nedostatku spánku a bezmocnosti“ jsme to zvládli. A byla i legrace. Už jste si někdy zkoušeli asi tak s deseti lidmi svázat nohy k sobě šátky a jít jako jeden člověk? Že ne? Tak to tedy musíte rozhodně napravit. Možná se budete cítit bezmocně a možná se vám bude zdát, že tato hra či co to je, je téměř nezvladatelná. Ale nakonec totiž zjistíte, že je to celkem zábava, i přes nějakou námahu. Celé to spočívá na spolupráci a disciplíně všech jedinců zúčastňujících se této podivuhodné akce. Dokonce jsme museli hledat jídlo v lese, abychom se mohli najíst. Naštěstí bylo zahrabáno pod listím, různými kameny a pařezy. Už jste se někdy střetli s teroristou hrozícím, že přestěhuje naše domy z pozemku a zpřehází je, pokud nedostane, co chce a že umístil bombu, kterou se chystá spustit? Tak to nevíte, o co jste přišli, když jste do toho nešli s námi. To víte, armáda, spousta papírování a spousta žádostí a jiných armádních zbytečností. Při nástupu do kasáren nikdo z nás pořádně nevěděl, co od nás bude armáda vyžadovat. S překvapením jsme zjistili, že jsme to zvládli. I chůzi po lese bez bot. Nebyla to zrovna procházka růžovým sadem, ale pochod bahnem, trním přes všelijaké překážky, u kterých jsme si mnohdy nevěděli rady. Padaly na nás samé bomby a atomovky, že by se jeden divil, co všechno ho za tak krátkou dobu může potkat. Byl to vskutku zajímavý vojenský víkend.

Denisa Zaděláková 8.C

Do Štramberku, do jeskyně, na Trúbu! Proč bych chtěl – nechtěl žít v jeskyni 6.C: � V jeskyni bych nechtěla žít, ale myslím, že bych to ani nepřežila, protože bych se neuživila a ani nerozdělala oheň. A ten, kdo tam byl, tak to musel být BOREC! Andy

� Nepršelo by na mě, jídlo bych měl na stropě (netopýři), nevím, jestli bych rozdělal oheň (50 na 50), ale asi by mě bolela záda ze spaní, ale tak přežil bych to!!!

Emil � Nechtěl bych žít v jeskyni, protože bych si neuměl sehnat jídlo a bez počítače bych nedokázal žít.

Lukáš

� Nechtěla bych tam žít. Je tam zima, vlhko, jsou tam netopýři a pavouci a různý hmyz. Je to tam nepohodlné a neútulné.

Katka � Nedokázala bych bydlet v jeskyni, protože se tam dobře nevyspím, není tam zrcadlo a záchod, ani lednička a skříň.

Adéla � Ne, nedokázala. Je tam zima a nic víc než kameny, dřevo a není tam elektrika, takže vůbec.

Adéla � V jeskyni bych dokázala žít, protože je to vzrůšo. Ale pokud bych nemusela, tak ne.

Lucka 6.A: Nechtěla bych žít v jeskyni, je tam zima. Už jsem zvyklá na rodinný dům a nechci si zvykat na jeskyni.

Tereza Nechci – je tam zima, vlhko, kluzko, tma, žádná elektronika, není tam plynový sporák, nejde tam hrát fotbal, není tam PC.

Richard Ano, protože bych nemusel chodit do

školy, protože bych brzo umřel a jakýsi člověk by našel spodní zuby. Petr

Asi bych to zvládla. Večer bych chodila spát se sluncem a ráno bych se s ním probouzela. V létě je tam chládek.

Nikola Nechtěl bych žít v jeskyni. Není tam elektřina, koupelna, zateplení, okna.

Václav Nechtěla bych tam žít. Nevýhody: zima, hlad, není záchod.

Denisa

6.B: Ano, pokud by tam byla světla a byla by velká, mohl bych žít bez školy.

Jakub V jeskyni bych bydlet nechtěla, není tam teplo, přívod vody, nákupní střediska s jídlem, počítač, hudba, ...

Markéta

Ne, je tam zima, špína, není tam signál. Možná bych tam umřela bez jídla a pití.

Tereza Ne nechtěla, protože by tam nebylo nic jako v normálním rodinném domku.

Šárka

Co se mi na exkurzi líbilo?

- prohlédli jsme si domeček neandrtálce a staré domky ve městě, které jsou vevnitř krásně vybavené. Jan Šrubař - nemuseli jsme se učit, podíval jsem se do muzea, do jeskyně, pěkná krajina.

Richard Šnajdr - moc jsme se neučili a dozvěděli se hodně věcí. Monika Rajnochová - bylo to zajímavé a byla jsem všude zdarma. Nikola Španihelová - Štramberk je hezké město a byla tam sranda. Nelíbilo se mi, že jsme pořád chodili a já jsem nestíhala zapisovat zajímavosti na papír. Byl to hezký výlet a aspoň nemusíme sedět na zadku a můžeme si udržovat kondici výstupem na Trúbu. Denisa Galková

Proč by měli jezdit šesťáci do Štramberka? - kvůli té jeskyni a aby se pořádně nadlábli štramberskýma ušima. Míša Rajnochová - protože aby se trochu přiučili do dějepisu. Petr Šlechta - aby poznali, co máme v naší zemi. Denisa Dorňáková - ochutnat štramberské uši a podívat se na hrad. Jan Pustka Zeptali jsme se šesťáků, jestli už někdy navštívili Štramberk: 6.A 6.A 6.B 6.B 6.C 6.C součet součet navštívil(a) jsem ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE jeskyně Šipka 7 12 15 7 10 10 32 29 Národní sad 4 15 7 15 7 13 18 43 městské muzeum 4 15 3 19 2 18 9 52 infocentrum Relax 3 16 1 21 1 19 5 56 Trúba 16 3 19 3 17 3 52 9 Díky našem projektu si toto krásné město mohlo prohlédnout i osm šesťáků, kteří ještě nikdy ve Štramberku nebyli! Pro ty z našich čtenářů, kteří nechodí do šestky a chtěli by zjistit o Štramberku něco nového, jsme vybrali z pracovních textů pár zajímavostí a z pracovních listů pár úkolů: Člověk neandrtálský Objevil se v Evropě asi před 150 000 lety, ještě před 50 000 lety byl jediným typem člověka, který obýval oblast Evropy až po střední Asii. Byl vysoký asi 165 cm, měl mohutný trup, výrazný nos, znatelné nadočnicové oblouky, nízké čelo a chyběla mu výrazná brada. Velmi dobře se přizpůsobil životu v lesnaté krajině, jeho hlavní potravou byla velká zvířata - mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi. Dokázal rozdělat oheň a uměl jej využívat. Neandrtálci na našem území. Nejznámějším nálezem byl zlomek spodní čelisti dítěte, který byl nalezen Karlem Jaroslavem Maškou 26. srpna 1880 v jeskyni Šipka ve Štramberku. Zlomek horní čelisti dospívajícího chlapce našli v roce 1965 archeologové

v jeskyni Kůlna v Moravském krasu (nález byl starý asi 120 000let). Město Štramberk Město Štramberk založil moravský markrabě Jan Jindřich (syn Jana Lucemburského, mladší bratr Karla IV.), když listinou ze dne 4. prosince 1359 povýšil podhradí na město. Hrad Štramberk V letech 1903 a 1904 byla věž zastřešena a upravena na rozhlednu. Plány stavby provedl architekt Kamil Hilbert (podílel se i na dostavbě chrámu sv. Víta v Praze). Městské muzeum V přízemí si můžeme prohlédnout zkameněliny z Kotouče, archeologické nálezy z jeskyně Šipka (včetně kopie dětské čelisti neandrtálce) a bronzové poklady z kotoučského hradiště.

Otázky a úkoly: infocentrum Relax Ze kterého roku pochází Bible česká tzv. benátská? Která osobnost se sklání nad modelem Štramberka? jeskyně Jak se nazývají jednotlivé části jeskyně Šipky?

Jak se jmenoval archeolog, který našel čelist neandrtálského dítěte? muzeum Jak se nazývá nejznámější motýl, který žije ve Štramberku? Trúba Víte, kolik schodů vede na věž (do dřevěného ochozu)?

Pokud nevíte, vydejte se do Štramberka!

Objevování historie regionu Frenštátska ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2008-2010

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu České republiky.

Tuning show Dne 18. 4. se v Kopřivnici v areálu Tatry konala známá Tuning show. Sešlo se mnoho lidí i aut. Závodilo se v driftování a sprintech na 200 m. Celou tuto akci moderoval Leoš Mareš. Jako vždy nezklamal svým smyslem pro humor. Driftů se zúčastnil i stávající mistr Evropy. Bylo to velmi zajímavé i napínavé. Žádná nehoda se díkybohu nestala. I sprinty si nenechali lidé ujít. Závodit mohl opravdu každý. Jel i tzv. český dabl - to jely dvě škodovky vedle sebe. Ale byla tam i dražší autíčka, třeba i nejrychlejší Porsche v Evropě. No prostě paráda. Mimo aut tam byly i různé obchody s nálepkami na auta, kola apod... Nechybělo i občerstvení a různé oblečení. Celý den se vydařil, pořád bylo slunečno a 5-10 min přeháňky, ale to nikoho neodradilo. Všichni se zase těšíme, až se příští rok bude akce konat znovu! Jenom vstup byl trošku předražen. Dvě stovky...

Magda Šnajdrová 8.C

Toto číslo připravovali pod vedením Mgr. Petra Ondryáše a Mgr. Marka Křištofa členové redakční rady kroužku Počítače a psaní. Obrázky kreslil: Michal Janda, Lada Chromelová, René Strnadel Komiks: Jan Tesař Fotografie: Ladislav Gróf, Marek Křištof e-mail: druhe.patro@seznam.cz http://www.zstyrfren.edunet.cz/DP.htm Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 29. 4. 2009