CSSKO-AMERrc/ff

ZPEVNIK -SBIIBSZ^.-

rwodm'ch,

SPOLECENSKYCH A ZAB AVNYCH

s ceskym pfekladem.

#

•Tfeti rozm.3a.ozien.e Tr3rd.s.3a.i.

CHICAGO, ILL. Tiskem a nakladem knihkupectvi Aug. Geringera,

150 West 12th Street.

i. Me pisue.

IPisne, dcery ducha meho, plody srdce slovanskeho,

vas posylam do sveta; jdete, mile, tiche ditky, -sbirejte si citu kvitky,

jimiz vlastf jest poseta.

Jdete k bajum. jdete k sadum, jdete k chyzkam, jdSte k hradum,

zapejte tarn v pokore; -a kde se yam pysni zdaji, a pfed vami zaviraji,

zapejte jim na dvofe.

Zaklepejte u vsech dveri, nekdo vam pfec ucha sveii,

vzdyt? jste v ceske otcine; poslechne vas kmet a dite, jinoch, v nadrech lasku cite,

divka v sladke hodine. Picek-

2. Povzbuzeni k zpevu. Pejme pisne liboplynne.

pisne ceske, druhove! Dokud cesky zpev nezhyne,

nezliynou tez Cechove! Olilidnem se po okresku,

po luzich a liajicli vsecli, neuziirae mista v Cesku,

kde by nebyl zpival Oech. Sam lev cesky pisne bajil,

pisne vroucne miloval, a kdyz vlastf svou chrabie hajil.

pisnemi tez bojoval. Vysehradem pohyboval,

slavny pfedek Zaboje, kdyz co Ort'ej prozpevoval,

zova bratry do boje. Procez pejme pisne plynne, pisne ceske druhove! atd.

3. Kde domov muj. Kde domov muj?—

Yoda liuci po lucinach, bory surai po skalinach,

v sade skvi se jara kvet, zemsky raj to na pohled;.

a to je ta krasna zeme, zeme fieskji, domov muj!

Kde domov muj?— Y kraji znas-li bohumilem cluse outle v tele cilem,

mysl jasnou, znik a zdar, a tu silu vzdoru zmar:

To je Cechu slavne pleme, mezi 6 e c h y domov muj! Tyi.

My Fatherland. Where is my home? Where is my home?

Waters thro'its meads are streaming, Mounts with rustling woods are

teaming, Yales are bright with flow'retsrare. Oh earth's Eden, thou art fair!

Land of beauty, dear Bohemia! There's my home, yes, there, ah, there! There's my home, yes, there, ah, there/

Where is my home? Where is my home?

By the Tow'rs of God 'tis bounded. By the noblest sons surrounded;

True, and light of heart are they, Firm and bold, in deadly fray,

Offspring grand of dear Bohemia! There's my home; yes, there, ah, theref There's my home, yes, there, ah, there'

4. Kde vlast je md? (II.)

Kde vlast je ma? Znas ten venec z hor a lesu, piny krasy, piny plesu,

piny roli, haju, luk, a ty zdobi toku zvuk?

Tarn v torn venci carokrasnem— v onom r&ji vlast je ma!

Kde vlast je ma? Znas te zeme hory. doly, kde byl vitez nad Mongoly.

kdyz se vratil z bitvy k nim, vencem vitan bobkovym?

Tam v tech horacli. tam v tech dolicb vecne draha vlast je ma!

Kde vlast je ma? Znas te zeme svate kraje, znas ty nivy, znas ty haje.

■ kde proleval chrabry lev pro jich blaho svoji krev?

Tam v te zemi trpkych citu— v zemi ceske vlast je ma!

5. Kde vlast je ma J (III.)

Kde vlast je ma; kde domov muj? Tam kde Praha stovezata vlastencu svych tela svata

chova zbozne v lunu svem, chramu Pane velebnem: tam, o tam je zbozna vlast md, tam v torn raji domov muj!

Kde vlast je ma, kde domov muj? Tam kde Labe stribrosede hucici sve proudy vede, s hor spechajic chvatave od Yrchlabi k Yltave; tam, o tam je krasna vlast ma, tam v torn raji domov muj!

Kde vlast je ma, kde domov muj? Tam kde revy Zernosecke kraje zdobi vlastenecke, tam kde Melnik nad Labem vinnym kmenem sati zem: tam jest pozehnana vlast ma, tam v torn raji domov muj!

Kde vlast je ma, kde domov muj? Tam kde sly set zpevy ceske, divenky kde videt hezke, tam kde Blanik s lesem svym drahym hledi dolum mym: tam, o tam je draha vlast ma, tam v torn raji domov muj!

Tichy.

6. Pisen Cecha.

Kde muj je kraj, kde ma je vlast? To jmeno ma nejvetsi slast!

Neni to blud. neni to klam, zem ceskou za svou vlast ze mam;

neni mr zeme jako zeme. hlas prirody vola to ve mne^

a srdce me vola s plesem: v £ech£ch ze ja jen doma jsem.

Zde jsem zrozen a pestovan, od matky ceske odchovan;

ta pod srdcem mne nosila, slzami lasky zrosila.

Zde leta jsem prozil mladosti, zde rajsk£ jsem zazil blahosti;

protoz volam polem. lesem: v Cechach ze ja jen doma jsem!

Zde jsem se ucil boha znat; co dite otcem svym ho zvat:

zde muj vzdelavan byl rozum— zde je muj otcovsky dura:

na nej me oko rado path', zde setry m£, tu moji bratfi—

mne touha hlsky tahne sem, u nich tu ja jen doma jsem.

K nim stejny mrav a stejny zvyk, k nim stejny mne vola jazyk;

jazyk to Jana, Yaclava, jejich odkaz a oslava;

Tec, jiz Lumir a Zaboj zpival, az Yysehrad se tim ozyval,

*ta jest posud i mym hlasem— jen mezi Cechy doma jsem.

Zde jsou hroby praotcu mycli, a v techto svaty prach jejich!

Mne duch jejich obletuje, v snach libych se mi zjevuje;

a v lune te posvatne zeme i ja, jejich chci lezet pleme.

Protoz neni mi zem co zem, a ja v Cechach jen doma jsem!

7. Upomiiika na vlast.

O vlasti ma, ty krasna zeme, ty r&ji v svite jediny. jen pro te bije srdce ve mne, a pro tvuj narod mileny.

Ja tobe ziji a umiram co vdecny a uprimny syn.

Jen v tobe casne nebe ziram, blahy ze chova mne tvuj klin.

Kadosti tv6 jsou me radosti, s tebou plesam, jsa dite tve—

zalosti tve jsou m£ zalosti, s tebou tez oko place me.

Na pude tve vse vroucne libam, mistecko kazd^. kazdy kvet.

k tvorum tvym se duverne shybam, neb tys pro mne celinky svet.

I slys me drahe, svate heslo. jez jediny Cech verny zna.

co vzhuru vznasi mne a vzneslo: tvuj jsem cely o vlasti ma!

Picek.

8. Pisen spoleciui.

Za dnu mladosti kdo radostne modlam cizim se nekofis

a k dceri nevinne. milostne z rodu ceskeho zahofis,

liotov s ni zivotem se brati. dar zdarnych ditek vlasti phiti,

tys bratr nas, tys l)i'atr nas.

ty v blahii svem se nesklamas!

Kelt) pametliv praotcu slavnych Cechem se byti honosis,

zvyku a prav jsa pfitel davnych, znak porobencu nenosis;

11

kdo melnicke a zernosecke nad vlaske ctis a nad nemecke:

tys bratr nas, tys bratr nas,

ty v lasce nasi potrvas!

Kdo jazyk ten, co mocne luima, nebeskou dyse svobodou,

a spolu sluch i srdce jima, ze rozplyva se laliodou—■

kdo jazyk cesky od mladictvi za nejdrazsi vazis declictvi:

tys bratr nas, tys bratr nas.

ty cistym ohnem plapolas'

Kdo pfedku zapasy lirdinske zpevem potomkum zvestujes.

a v sady nehlede cizinske domaci krasy pestujes; radost a zel a sladkou tisefi kdo znas vyliti v ceskou piseii:

tys bratr nas, tys bratr nas,

pravy ty poklad v dusi mas!

Kdo daru svych. kdo sily, statku pfinasis hojne v obeti,

drahou by ozdobil tu matku, ji zvecnil v lidstva pa met i:

12

kdo ceske louky, ceske haje za zadne nezmenil by raje:

tys bratr nas, tys vlastenec,

sem tobe kviti na venec! Velalovsky.

9. Cesky sbor.

Zpev a piseii milujem, blahe jsou nam ceske zvuky;

piseii divkam venujem. ji bofime vrahu pluky;

jsmet my bodri Cechove, zpevne vlasti synove!

My sve divky milujem, srdce nase laskou planou,

a kdyz radi celujem divku ceskou milovanou:

tu jsme opet Cechove, verni vlasti synove.

Ylast a narod milujem, heslo nase slava jesti,

a kdyz s vrahy bojujem pod praporci mece v pesti:

tu jsme pravi Cechove, statnych otcu synove!

Pichl.

10. Ma otcina.

Tam kde venci modre hory tisic hradu svymi bory,

s Krkonosem Sumava, s Labem jasa Vltava:

tam je otcu zeme krasna, vlastf rekovna, domov muj!

Kde vltavska pne se skala, na niz matka kralu stala,

Yysehrad se v zlate skvel, pod nimz Lumir pisne pel:

ona zeme slavohlasna ma je vlastf a domov muj!

Tam kde v chrame Svatovita Cech sve krale svate scita,

Yaclava cti, Karla ma, ,,pomiluj ny" zazpiva:

tam je moje puda spasna, puda svata, domov muj!

Picek.

11. Piseii Slovanu.

Hej Slovane, jeste nase slovanska rec zije,

pokud nase verne srdce pro n^§ n&rod bije!

14

Zije. zije duch slovansky. bude zit na veky:

Hrom a peklo. marne vase proti nam jsou vzteky. Jazyka dar svefil nam bub,

bull nas hromovladny. nesmi nam jej tedy vyrvat

na torn svete zadny; i nechatf je kolik lidi

tolik certu v svete: bull je s nami—kdo proti nam, toho Perun smete. Kechatf take se nad nami

lirozna boufe vznese. skala puka. dub se lame,

zeme at se tfese: my stojime stale pevne

tak jako zcli hradne: cerna zem pohlti toho,

kdo odstoupi zradne.

12. Vlastenecka. Jako ,.Hej Slovane."

Ylasti sve bud' Cechu verny! jest to zakon bozi;

vlast co matka tebe koji, v lune svem i slozi:

darmo na torn svete sirem

IS

hledas jine vlasti, zde ti ziti. zde umfiti,

v rozkosi i strasti.

To ta zeme. kde tv)di otcu tekla krev pramenem,

to ta zeme oslavena mnohym svatym jmenem;

za narod tu slavni pfedci vedli same boje,

za pravdu tu zvitezili ceskych duchu voje.

Narod se nas od Sumavy k Tat a rum prostira.

k Moravanum Cecliy vize jazyk. mrav a vira:

Cech ma Karla. otce vlasti, ma i Otakara. Yelikeho Svatopluka Ma Morava jara.

Svobodo. zde prapory tve zaliy zasumely,

zde v muceni z nas nejlepsi za vlast utrpeli;

tolikerym protivenstvim hynul syn te zeme,

avsak jeste nezlomene zije nase pleme.

16

K tobe svete, k budoucimu narodu bratfenstvi,

o zivot neb o zmar vola dlouhe utrpepstvi.

!Nazmar tolik srdci za vlast nelilo krev valem.

nazmar tolik vroucicli fiader nepuklo tu zalem.

Kelze, aby kletby jarmem bez sve vinny spjata

chfadla sila. chiad i rozum, chradla vule svata;

vzejde doba, tech dob lepsi, o ktere duch sniva,

o kterou se touha vronci k nebesum modliva—

Ylasti sve bud', Cechu. verny! je to zakon bozi,

Ylast te koji a zhynes-li, v lune svem te slozi: darmo na torn svete sirem

hledas jine vlasti: zde ti ziti. zde umfiti

v rozkosi i strasti.

17

13. NoYondrodni.

Nechif velebi Ylach sve raje, dubove at Nemec haje:

my chvalime s laskou pravou vlasti nase nad Yltavou,

slavna jesti Ceska zem! Ceskym zpevem Bait pohansky zdkon uslysel kfestansky;

ceskym mecem pfed Tatary obh&jen byl rozkvet jary

osvety a svobody.

Dotud stoji pomnik slavy nad Baltem i u Yltavy:

tamto Cech sve voje cital, zde domaci Umky vital—

Otakar i Karel nas. My straznici na zapade, verni vlasti, i zasade,

jen se smele k svemu mejme; na zlost nepfatel nedbejme,

neminet nas blahv cas! PeSka

14. Podebradska,

Moravo, Moravo, . Moravicko mila,

co z tebe pochdzi chasa uslechtila!

18

Chasa uslechtila, zadostiva boje;

a jake to konstvo rodi puda tvoje!

Moravo, Moravo, Moravicko draha!

proc se pfidrzujes uhlavniho vraha?

^hlavniho vraha; Panbuh na to patfi,

ze jsme my Cechove tvoji vlastni bratfi

Moravo, Moravo! tva orlice pestra

byl a naseho Iva vzdy upfimna sestra^

Yzdy upfimna sestra, budiz ji i dale;

mame hrdinskeho i dobreho krale.

Moravo, Moravo. vzdyckys pfi nas by la;

ty jsi s nami prvni kalich Pane pila.

19

Kalich Pane pila, shivu vojny nesla;

proc bys ted' krkavci v drave spary klesla?

Hanka,

15. Piseii Moravana.

Pfichazim pfimo z Moravy sem k vam do Ceske zeme,

do vlasti sily, oslavy, mile jeji mi pleme !

Mile mi jest a Moravan i od Cecha jest milovan.

Jednoho tela oudove od davne jsme pamatky;

jsme bratfi, jsouce synove nasi slovanske matky!

Cech slavy syn i Moravan, od jedne matky pestovan I

Ano, my n&rod jsme jeden a jedno pleme silne;

jeden kofen, jeden i kmen — my vetve nerozdilne;

ten strom slovansky narod jest> z mis kazdy — jeho rato'lest.

Svatou my jednu mame fee, jeden jazyk mluvime;

20

pro nej my radi pujdem v sec, zivot pro nej ztratime;

nas jedna krasna fee poji, my jsme a zustanem svoji !

Kde zapasil kdy cesky lev pro viru. vlast a krale,

moravska vlala korouhev, byli jsme s vami stale!

Nam kral jeden a jedna vlast, a stejny bol a stejna slast!

Kdy zaznel k bitve Cechu zpev, i nas se vojska lekla:

kde Cech pro vlast vylival krev i krev Moravce tekla.

,,Milujme se: jsmet jedna krev ! to heslo me a muj to zpev.

Kamenick^.

16. Ylastenka.

Y Cechach tam ja jsem zrozena, vlast ma. ta krasna zeme,

mila mi jest i vazena, mile mi jeji pleme;

a muj mily. mi souzeny, v Cechach musi byt zrozeny.

Maticka mne vychovala jen pro Cecha svarneho

21

chce, abych jen milovala vlastence horliveho; •

kdo muj dice byti milenec Cech musi byt a vlastenec.

Za Ceclni fee se nestydim, tat byvala jich shiva,

a kazdeho nenavidim, * kdo Cechem byt pfestava;

kdo muj chce libat rumenec, Cech byt musi a vlastenec.

Ja mezi Cechy zrustala, sestra mezi bratrimi,

a verna jsem jim zustala, chci zit i umfit s nimi;

protoz i muj oblibenec Cech musi byt a vlastenec ! Kamenicki/,

17. Na vlast'.

Ylast'! jake to sladke jmeno, tisty lasky vysloveno !

to svate slovicko vlast! heslo me a ma je slast.

Vlasti ma, draha ty mati ! tim jmenem chci ja te zvati;

vlasti, ty jsi matka m& ! matka — a ja dcera tvd !

22

Tvou dcerou se chlubim slouti, k tobe chci co k matce Inouti;

laska mne s tebou poji, rany osudne hoji.

Tvou chci laskou vecne plati, k tobe pfed svetem se znati,

vsude te se zastati, tobe verna zustati.

K tobe se co dcera miti a co matku svou te ctiti.

Pro te horlit, o te dbat, vse, co mam, v obet ti dat.

Krev. co me probiha zily, dusevni, telesne sily

tobe dam i cela pot, sv^ zdravi i svuj zivot.

Pfijmi pak v posledni dobe dceru svou do hrobu k sobe;

nds ni smrt nerozdvoji; chci i mrtva byt tvoji !

Kaynenickij.

18. Pisen Ceehfi.

Jeste na tech nasich horach planou purpurove revy,

jeste vrou i v nasich fiadrach v zpevn^m proudu ceske zpevy;

23

nase fiadra, nase zpevy hfejme ohnem nasi revy.

(Jeste jsme to stare pleme, a ten raj kol nasi zeme !)

Jeste skrze ceska fiadra a ty nase jare oudy

imou se hrde, pnou se statne one sily svate proudy;

jeste v nasich iiadrech pala Bfetislava ocel stala.

(Jeste jsme to silne atd.)

Jeste strmi v nase easy stare slavy svate hroby,

a ty strmi a jiz zafi jasne slunce pfisti doby;

jeste pnou se nase hory a v nich svatych reku sbory.

(Jeste jsme to slavne atd.) Nebesky.

10. Cechoslovan.

Tazete se, proc jsem Slovan, proc mi bratrem kazdy Cech,

proc ples&m jsa cesky chovan, jako v lune raju vsech? —

^esky otec, ceskil mati, *icili mne vlast mou znati.

24

Tazete se ceske hlasy proc se proudi z lyry me,

a proc minim na vse easy veren zustat feci sve?

Cesky otec, ceska mati uciU mne jazyk znati.

Tazete se, rad proc dobro ceskou pisni opevam,

a kam kroci moje noha, city lasky vylev^m?

Cesky otec, ceska mati ucili mne dobro znati.

Tazete se. proc sve Cechy vie nez sebe miluju.

a proc posledni sve vzdechy jim a jim jen venuju ? —

Cesky otec, ceska mati ucili mne narod znati. Picek^

20. Cechove.

Cechove jsou narod dobry ! Nestastny, jenz v nouzi lk£,

necht se k Cechovi obrati, ten mu rychlou pomoc da;

byt i Cecha nepfitelem, nesetfi Cecil jeho vin.

Cechove jsou narod dobry, a tys Cechu verny syn.

25

Sbor: Yerny syn a bratr nas, dobre Cechu srdce mas!

Cechove jsou narod statny, nepfemozen cesky voj;

necht se s vitezstvim rozlouci, proti nemu cesky-boj.

Cech kde stoji, kruta bitva, tamt i mnohy slavny cin.

Cechove jsou narod statny a tys Cechu verny syn!

Sbor: Yerny syn i bratr nas, statne Cechu srdce mas!

Cechove jsou narod verny, Vernost jejich prvni cest:

Ylasti sv£ i svemu krali Cech i v smrti verny jest;

,,Buh muj—kral muj—vlasti moje!1

Posledni je Cecha vzdech. Cechove jsou narod verny,

a ty syn jich — verny Cech!

Sbor: Yerny Cech i bratr nas, verne Cechu srdce mas!

Vern£ syn jsi Cechii kmene, verny bratr bratfim svym;

jazyk cesky jest i Tobe otcft drahym dedictvim.

26

Ceske hory, ceske doly. ceske luhy, cesky haj,

sira vlast — ta ceska zeme nejmilejsi tobe raj.

Sbor : Yerny Cech jsi a vlastenec, protoz vdecny u venec kvet ti vije Cecha maj!

Mdcha.

21. Spolecenska.

Svornost jest ta mocna paska, pouta vazbou ruzovou. z ni se pfatelstvi a laska prysti moci obrovou; svornost v nasem obcovani, ve plesu a radovani.

Sbor: Svornost v nasem obcovani ve plesu a radovani!

Srdce jedno, duse jedna — budiz stalym heslem nam; stavme upfimnosti ze dna v hovoru si lasky chram; na obloze spolecnosti svitf nam hvezda upfimnosti.

Sbor: Na obloze atd.

27

/Ceska zem — to nase mati, chlouba nase — cesky zpev, kdo chce vlasti poctu vzdati, zpevem ceskym ji to zjev. Ylast je nase, my jsme jeji, v zpevu at ji chvaly zneji.

Sbor: Vlast je atd.

Kdo zde s nami plesu pfeje, svornost nad vse miluje. ceskym slovem pisne peje, zivot vlasti venuje: tomu cisi podavame, zdrav bud' pfitel! zaplesame.

:Sbor: Tomu cisi atd.

Srdce na rty, v ruce cise, v zraky rozkos pro vecnost — at pronika nebes vyse v hlasu vfela upfimnost: Zdrav bud', kdo Cechovi pfeje! zdrav bud', kdo tu s nami peje!

Sbor: Zdrav bud', kdo Cechovi pfeje! zdr&v bud', kdo tu s nami peje!

Filipinek.

28

22. Husitskd. Tesme se blahou nadeji, ze se vrati zlate easy, ze se nam zas vyjasneji ceske hory, ceske hlasy. At jen cesky sat se nese, muzne haji mravy davne, nade vsecko ono slavne pravoceske: Milujme se. nedejme se, vybijme se, napijme se, milujme. napijme se, a pak vybijme se..— Amen! rac to boze dati! Oroduj za nas, svaty Yaclave,. vojvodo ceske zeme! Milujme se, nedejme se. vybijme se, napijme se, milujme, napijme se, a pak vybijme se. Dokud v nas krev otcu plyne, linul' zahfiva, ruce sili; slava ceska nezahyne, lilavu vztyci lev nas bily. Tak jako medvedum v lese, nepfatelum budem hrati, oni budou tancovati, az zapejem: Milujinc se atd.

29

War-song of the Hussites.

Xet sweet hope in us awaken. That the times will be restoring, be restoring Glory to our hills forsaken. On Bohemia plenty pouring. plenty pouring! We'll Bohemian dress wear ever, Never from old customs sever, We will praise and cherish ever, Old Bohemia!

Chorus.

Let us love then, let's be daring, Drink and conquer, no foe sparing, Love and fight then daringly, Crush foes unsparingly. Amen! May God grant us our pray'r! Intercede for us, Holy Wenzeslaus, Thou, Bohemia's noble prince! Let us love then, let's be daring, Drink and conquer, no foe sparing, Love and fight then daringly, Crush foes unsparingly!

Let our father's blood be burning In our veins, to vict'ry speeding, vict'ry speeding!

30

That our lion, whom all are spurningr

Raise his crest, to honour leading, honour leading! Bear like to our forests hieing. To the foe we'll play, till flying Far, they dance, for mercy crying, When we're singing: Chorus.

23. Cesata. Jako: .,Jsou, jsou na potoce radata."

Jsou, jsou po Slovanech Cesata,

jsou. jsou lianba rodu sveho; stydno jim je Cechy slouti, cestinou jen zaseptnouti, srdce nevdecneho.

Rec, fee potupuji matefskou,

fee, fee. jako ranni rosu: cizo-ustne papouskujou, ckaji, sepci, pokvakujou, mud riant i z nosu.

Hie, hie, smejou se i Necesi,

hie, hie, mluvomluvcum marnym;

31

poloceska hatmatilka feze usi jako pilka Cechum v srdci svarnym.

Nam, nam bleptave ty nerudy,

nam, nam jsou k politovani; vlastni fee jen zohyzd'ujou, v cizi s vejry kulichujou, kdyz se prou na bani.

Uhl.

24. Ylasti a Tobe.

Jako krajina nebeska . stkvi se krasna moje vlast, vlast a Ty, etna dcero ceska,

jedina jste moje slast. Yas co dusi svou miluju, vam zivot svuj zasvecuju,

heslem mym je v kazde dobe; vlasti sve a Tobe!

Kamkoli mne v sire zemi povola kdy osud muj,

pod nebem i mezi zdemi. vlasti syn a pfitel Tvuj!

Yas jsem vsudy s telem, s dusi, jak cestn^mu Cechu slusi,

^32

vsude zit chci ku ozdobe ^lasti sve a Tobe.

Byt i krutost losu meho srdce moje trhala,

byt i zbrane vseho zleho na hlavu mou vrhala;

prapor teto lasky dvoji vsechny ve mne sily spoji,

bych neklesnul v teto zlobe vlasti sve a Tobe!

Ac pak nekdy mne tez mati chladne luzko ustele,

az budu jiz objimati posledniho pfitele;

az se zrak muj trhat bude, az muj jazyk vlady zbude.

jeste vzdychnu ve sve mdlobe vlasti sve a Tobe.

Az i v zemi nejmilejsi budu klidne spocivat,

az i druh muj nej verne jsi nebude muj kamen znat,

az tam na me hrobce prost^ polni kviti s travou zroste:

jeste budu zehnat v hrobe vlasti sve a Tobe.

Jablonsky.

33

25. Na Pralm.

Praho. Praho, mati mest srdce Ceske zeme! tobe nase pleme, vecne bude nase vence plest.

Ty se's v slave zaskvela, neb te na Petfine v pfistich veku kline matka Cechu videla.

Narodove klekali pfed tvou mocnou tvafi; a v tve jasne zafi reci cesti jasali.

Ti sic davno zesnuli, prapor nezachviva, vnuk vsak o nich sniva, jak by z hrobu kynuli.

Kdy by nekdy vraliov£ tobe, Praho, mati! srdce chteli klati, zakryjou te synove.

Ty pak v nove oslave pocnes zase ziti, zp&v ti bude zniti na Labi i Yltave.

34

Praho, Praho, mati mest, jasej v blahe dobe! Ceske pleme tobe vecne bude vence plest.

26. Slava vlasti.

Slava ti, vlasti ma! ty'srekuv otcina,. slava vam vojini, i praporum!

Zavznete bubny. prapory zavejte valecne pisne, bratfi zapejte! Po starocesku bud' zazpivano, po taboritsku bud' bojovano!

Slava ti vlasti ma! ty's pravdu hajila, i ted' ji verna bud' vzdor navalum.

Zavznete bubny atd.

Aj, nelkej, vlasti ma.cizotou mucena, tvuj dokud nezhynul duch narodni!

Zavznete bubny atd.

Jen dale, vlasti ma, spasa te nemine, kdo stale setrva, svuj dojde cil.

Zavznete bubny atd.

27. Puda vlastenecka.

Kdyby mi tak osud kazal, bych se loucil s vlasti svou*

hrstku pudy bych si sv&zal v rousku slzou skropenou.

3S

Pudu tu bych zbozne shanel s hrobu Cechu vencenych,

duch by jich se ke mne skldnel, v koncinach i vzdalen3'cli.

Y pudu tu bych sazel ruze ze Sionu vlasti sve,

vedle ruzi dal bych luze pro lilie belave.

Aj, tu bych mel barvy ceske, barvy vlasti milene,

matky drahe slavoleskle, matky vecne vznesene.

A tu pudu a ty kvitky vzal bych s sebou v siry svet,

pestil je co otec ditky, s nimiz nesmi domu zpet.

Kdybych smutne kolem kracel, ke mne by se shybaly,

a kdyz tvdf bych slzou smaceL ony by ji slibaly.

A kdyz jednou ziti z&fe mizely by ode mne,

sklonil bych sv6 bled^ tvdfe na hrst zemS svecen^!

3*

36

Zaseptal bych: Boze vzdavam vfele diky lasce tve,

ze pod ruzemi skonavam na vlastenske pude sve.

Picek.

28. Yltava.

Yltavo. Yltavo, feko Cechu. feko sily! kam se dely tvoje Yily, • kam ti ladui slavikove, kam ti zpevni Lumirove?

..Slavikove odleteli, Lumirove povymfeli!"

Yltavo. Yltavo, feko Cechu, feko sily, vrati se ti tvoje Yily? pfilnou k tobe slavikove, vstanou z mrtvych Lumirove,

bude nam zas zpevu dano? ,,Bude dano — ano — ano!"

Picek.

29. Bratfi, rozveselme se!

Bratfi. rozveselme se, vespolek milujme se! (My jsme jedna rodina, na nas hledi otcina.)

37

Otcina Cechie, otcina Cechie, bratfi vzhuru, at zije!

Mame v ustech jeden zpev, mame v zilach jednu krev; v zivote cil jediny blahodrahe otciny, mame cil ten jediny blahodrahe otciny.

Otcina Cechie atd."

Nuze, rozveselme se, vespolek celujme se, zrodila nas jedna vlast, spojila nas jedna slast: Ysichni jsme tu Cechove, jedn6 vlasti synove.

Otcina Cechie atd.

Svatil matko Cechie, tobe srdce me bije, a v nem vecne lasky cit, pro.budil nebesky svit. Boze! slys tu rodinu, zehnej drahou otcinu!

Otcina Cechie atd. Farch.

30. Pozdraveni pevcovo.

Komu buh dal k zpevu silu, vlast kdo slavit pisni zna,

38

ruku dej nam k ctnemu dilu, jez nad hroby potrva.

Byt i zkazy vichr divy v srdcich ceskych mrazil krev,

narod dotud bude zivy, dokud znit mu bude zpev.

Ptej se haje, ptej se kraje, srdce v tesknem tlukotu,

led a snih kdy v slunci taje, kdo je vola k zivotu? —

Hoj slaviku klokotani, skfivanu pod nebem pies

smrti steny pryc odhani, zivot vleva v haj i les.

Y prsou svych kdo skryvas zpevy, pravici dej vernou nam,

a zivot a jare zjevy vstoupi v spustly vlasti chram.

Bozi stit zpev pravy chrani pro blaho budoucich dob,

a narodu pozehnani nekdy nas ovenci hrob. r. S?nilovsky.

31. Cestina. (Jako: Kdjbys m61a, ma panenko, sto ovec".)

Nuze, nuze, mili bratfi, zpivejme! kfivy hied nas neodstrasi, nedbejme!

39

at si huknou, kyvnou, tuknou, my se drzme feci nasi, tfeba puknou! Cestina ma libeznosti zdedene, lepotou a spanilosti zplnene:

nehuhilave. nefihave, ani samou sladickosti neseplave. Nase neni fiflenice strakata, ani zadna tajtrlice hubata;

nase merna neni sberna, ode vekii milovnice slavy verna. Latinu a francouzstinu s vlastinou, nemcinu a zidovinu s turcinou

neokrada, v svem je rada, ani pustou mad'afinu nezapfada. Proc se tedy ostychame cestiny? proc svou matku zapirame jeclkii?

Neni zpevna? neni zjevna? Proti liancum slova mame hrdo-

[line vna!

32. Staroceska.

Byvali Cechove statni jonaci,

byvali rekov£, muzi co kvet;

byvali, byvali, valcili, zpivali,

tak je znal svet.

Cechove, Cechove, jak se menite!

Bud'te zas rekove, jak vas znal svet:

rekove v smysleni, v lasce a dychteni,

pro vlasti kvet. Picel\

33. Pisen sokolu.

Hoj, sokolici muzne v pfed, tu prapor naS, tu sily stfed,

tu tabor ceskych bratfi! Nuz ajta, vzhuru bystry hied, a smely. volny bud' nils let,

vzdyt na nas narod patfi!

Hurra, jen chute do skoku, pak tamo v bujnem iitoku,

kde cil nam kyne bratfi! A byt i cesta daleka, toz sokoliky neleka.

vzdyt na nas narod patfi!

Ted' v pestech .,cinky" drzme jen, nez kdyz zasvitne cinfi den,

tu statne k dilu, bratfi! Tu nikdo nevef nahode, jen svornou silou k svobode,

vzdyt na nas narod patfi!

41

Ba tuzme, tuzme, tuzme se! Jen vlastni sila povznese,

jen ta nas v pravde sbratfi! Jen pfed tou ztrne mdloby zrak, a neztrne-li, nuze pak:

at na nas narod patfi! K. Tama.

34. Sokolska.

Zhurta, bratfi, k telocviku! zapomeii svou kazdy strast! Yyhost malatnemu zvyku

dej, kdo rad mas sebe. vlast. Zmuzilost a oudu pruznost

poskytne chut k prai*i nam! jasnou mysl, pevnou muznost

telocvik nam dava sam.

35. Naprej.

Naprej zastava slave! na boj junaska kri! za blagor ocetnjave, naj puska govori. Z orozjem in desnico, nesimo yragu grom, zapisat v kri pravico, ki tirjajo nas dom.

Naprej atd.

42

Drum, drum, drum, drum, Draga mati je prosila, roke okol vrata vila, je plakala moje mila: Tu ostani, ljubi moj! S bogem mati, ljubca zdrav a, mati mi je ocetnjava. ljubca moj a cest i slava, ajdmo, ajdmo za nje v boj!

Naprej atd.

36. S boliem, vlasti ma.

Bud' s bohem, krasna vlasti ma, k niz jen me srdce lasku zna,

bud' s boliem! Tvuj matefsky klin na vzdy opousti smutny syn.

Yy hory ceske milene, nebeskou zafi vencene,

jen vy se pnete vys a vys, bych zdalky vas uziral spis.

Yy klidna rajska udoli, kde sbor slavickii sveholi,

jen vy se zelenejte zde, vas obraz vabny se mnou jde.

Ty Yltavinko spanila, vlastenci feko rozmihi,

m^ slzy v svoje lu no skrej a na veky se dobfe mej.

43

Ty devy ceske, chloubo ma, pro nez ni miry zel nema —

ac v cizine duch s vami jest, jak z jara vidim ruze kvest.

Ty narode muj, s bohem bud' a z pameti mne nevypud':

ja tobe ziju do tech dob, dokud neklesnu v chladny hrob.

Picek,

37. Vystehovalee.

Zasvit mi ty slunko zlate na posledni z vlasti krok,

zahfej v prsou city svate, usus v ocich slzi tok.

Nezazli mi, draha mati, pozehnani sve mi dej,

ac ti musim s bohem dati, za syna mne vzdycky mej.

Kvetne luhy. hvozdy cerne, vas jiz vice nespatfim,

nikdy vie sve devce verne, verne druhy neuzfim.

Cesky hlahol, ceske zpevy nebudu vie v dusi ssat;

touzit budu bez ulevy, v cizine pro vlast svou Ikat.

Villa ni.

44

38. Slovanska.

Sira vlasti Slovanu vernych chova vzdy synu. Ten to pohar penavy vsem Slovanum na zdravi!

Slava mu, slava mu, slava rodu nasemu!

Krkonossti Cechove, vecne verni Slavove: tento pohar penavy vsem Slovanum na zdravi!

Slava mu, slava mu, slava rodu nasemu!

Jiz jiz zlata dennice nade Snezkou blyska se; nuze, bratfi, pojd'te k nam, ale jeste zazpivam:

Sl^va jim, slava jim. slava vsem Slavum vernvrn!

30. Kovafska.

Neni muze nad kovafe! muz on cely prime tva re! on zna stati na svych nohou. on tez tube nime ma. dila vecna, krasu mnohou rukou, hlavou vykona.

45

U nas, u nas jde raz na raz —

tu rana na rami co hrom dopada, nadarmo nizadnou kovaf oezada.

Kovaf rad ma vsecko razne, fee ni rany nechce prazdne, slovo muzne, niny hrotne, statny cin. pro dobrou vec; a tak ohne. zmlati. protne kazdy oclpor nasinec.

U mis, u nas atd.

Kovaf je vzdy muz od rany, jako doma tak pfed pany; kfive rovna, tvrde zlomi. pfitel prav. ne lichych slov, busi kov neb zradce hromi, jak co pfi jde na nakov.

U mis, u mis atcl.

Kovaf nezna liluky marne, vycka casu k rane zdarne; prv nez zelezo je zhave, -necha hucet prazdny mech. Zmit se z rany v dobe prave pravy kovaf — pravy Cech.

U mis, u nas atcl.

46

Ceska vlast nam bohem d&na uhlim, rudou pozehnana: uhli dava svetlo. plamen, zelezo zas silu da. Ohni srdci, sile ramen, svetlu hlav se svet poda.

U nas, u nas atd.

Cech vzdy kovaf byval fadny, bystry duchem, ranou padny: znal kout ruchadla i stroje, ostry mec i dobry mlat; nechcem hanbit pfedky svoje: svoji na svem chceme stat!

U nas, u'nas jde raz na raz —

tu rana na rami co hrom dopada, nadarmo nizadnou kovaf nezada! F. L. Meger.

40. Piseii ceskeho delnika.

Jsem cesky delnik. delnik Cech, a znam a vitan v krajich vsech; kde sila jinych chabne jiz, tam rekovne ja zvednu tiz; neb ceska ruka, ceska pest, ta dela vsemu svetu cest.

47

Ja pracovat a zpivat znam, zet plesa nad mnou panbuh sam a posmechu a vzdoru v zmar sam dava memu dilu zdar; mne zadna prace neleka a byt k ni cesta daleka.

Co rame ceske zdelalo, to dlouhe veky pfeckalo: co zbudoval praotec Cech. to pevne stalo v dobach vsech, a jeho vnuk co vystavi. to vlast i narod oslavi.

Ac delnik jsem a cliud'as jen, pfec doma chci byt svoboden: jest milejsi mi chudoba, nez bidna, mrzka poroba, a proto nejvetsi muj vrah. kdo v otroctvi mne slape prach.

Ja nad vse vlast svou miluji, ji zivot svuj jen venuji, ji pfeju v kazdy okamzik jen volnost, mir a blaha znik; a kdo by mi ji hanet chtel, ten pravdy by se dovedel!

Jsem hrdy na svuj cesky rod, a cizich neznam mer ni mod; kdo jazyk muj mi hanobi,

48

ten rve me duse utroby; jsem cesky delnik, delnik Cech a to az na posledni vzdech.

Co zapocali otcove, to dokonaji synove, a ti-li zemdli docela, pak potomstvo to dodela: i bude stat pfec jednou sam te nasi budoucnosti chram.

Jen svorne k bratru bratr stuj a v dobrem vsem jej podporuj, jen paze k pazi jiz se clruz a svate nasi veci sluz: necht jedna mysl, jeden duch, nas poji ve bratrsky kruh.

Buh zehnej ceske pnici jiz a znik a zdar mini udeliz, by po tak dlouhem trapeni nam vzeslo svetlo spaseni 9 ubohii ta nase vlast nalezla volnost, mir a slast. zingi.

41. Biul'ine veseli.

Hej bratfi! bud'me veseli, i kdyz jest osud kysely

a oci vsech jak slepe! At s nami co chce se deje,

49

nam sviti hvezda nadeje — o bude, bude lepe!

Jen svorne vsichni obcujme, jak vcely pilne pracujme,

o drazi kamaradi! Cim hufe ten svet vladafi, -cim vice nam se nedafi,

tim vie se mejme radi!

Jen pfi svych kazdy verne stuj, druh za druha se obetuj —

6 bratfi, milujme se! Yzdyt jsme my pravi Cechove, statecnych otcu synove -—

6 bratfi, nedejme se!

Jen stale muzne bojujme, jen sily sve vzdy spojujme,

a doidem ctneho cile! Co zloba lidska buduje, nad cim jen blud se raduje,

to zbofi jedna chvile!

O bud'me tedy veseli, i kdyz je osud kysely,

a oci vsech jak slepe! At s nami co chce se deje. ndm sviti hvezda nadeje —

a bude, bude lepe! Jablonsky.

4

so

42. Touha po vlasti.

Tam pod temi Krkonosi, tam je Cechu mila vlast:

tam ma touha, tam ma radost, tam ma jedina je slast.

Kyz je mozna tam pfijiti! Dal bych za to zivobyti!

Jak jsi krasna vlasti ma, ty jsi Cechuv otcina.

Jeste jednou, dfiv nez umru, Prahu chtel bych videti.

tam po moste nad Yltavou tise chtel bych kraceti:

blaha doba by to byla, a ta by mne ulehcila.

Jak jsi krasna vlasti ma, atd.

Jeste jednou chtel bych videt tam v torn haji Miizy chram,

kde se laska k hisce vine, s Miizou hovofiti sam;

tut bych, vefte, se radoval, tu bych sobe prozpevoval:

Jak jsi krasna vlasti ma. atd.

Jeste jednou dfiv nez umru, Cechy chtel bych videti,

ceske zpevy ceskych divek jeste jednou slyseti;

51

o jak blaze by mne bylo, jak by se mi ulehcilo! —

Jak jsi krasna vlasti ma, atd.

43. Sumavan.

My jsme bratfi od Sumavy, od Sumavy, Chodu statny rod, Chodu statny rod! Slyste, slyste, vy tam od Yltavy, od Yltavy, ze jsme nasim vhod. At to v Cechach jak chce chodi, Sumavan se neodrodi, (Sumavan, Sumavan se neodrodi.)

Myjsme bratfi od Sumavy, od Sumavy, pevna vlasti hraz; pevna vlasti hraz! caste j, caste ji nepfitel dravy pfed mimi se, pfed nami se this' pfed nami se tfas'! At to v Cechach atd.

Myjsme bratfi od Sumavy, od Sumavy, k vlasti chceme stat, k vlasti chceme stat, bytby, bytby hrozil nam hrob tmavy, hrob mim tmavy, chceme setrvat, chceme setrvat! At to v Cechach atd. seidi.

52

44. U Havlickova hrobu.

Spi Havlicku v svem hrobecku, n&rod zpiva tvou vernou pisnicku.

(Odppcivej v pokoji!)

Kdybys mohl z hrobu hledet, videl by jsi narod pro te zelet.

(Odpocivej v pokoji!)

Tvoje telo v hrobce hnije, ale duch tvuj posud v Cechach zije.

(Odpocivej v pokoji!)

Chtel jsi vlasti blaho pfati, za to tnusers na vecnost se brati.

(Odpocivej v pokoji!)

Nuze bratfi Ceske vlasti, zazpivejme k Ilavlickove slasti:

(Odpocivej v pokoji!)

Nase stara cteme prava — na zdar vlasti! Havlickovi slava!

(Shiva bud' mu na veky'.)

45. Piseii jinochu.

Hoj, mhidenci pejme pisne, pisne ceske vesele!

pryc zapud'me trudn£ tisne, vzdyt jsme vsichni pf&tel^!

53-

Bujary kde zivot plane, bodrd mysl pfebyva,

tam i vesely duch vane, piseii hlucna zazniva.

A kde slysis pisne peti, tam obyvej, bratfe muj!

Pisne neni tam slyseti, kde surovcu tajna sluj.

Zpevem srdce pookfeje, citi jemne blahou slastf,

zpev na bolest balsam leje, zhoji vsechnu tajnou strasf.

Aj nedleme, bratfi mili, • at se hlas nas rozliha,

zpev nas blazi kazdou chvili, zpev i duse spojiva.

46. Slovo ceske.

Krdsne slovo ceske zni! Slov libeznost slovencinych vezdy v zavisti jest jinych;

krdsne slovo ceske zni

S1 a d c e slovo CCSKC zni! Z list divky kdyz se rozvine sladkosti jen co med plyne;

sladce slovo cesk£ zni!

54

Mocne slovo ceske zni! Pfi zvucnem me harfy zneni pohne srdcem cilym v peni;

mocne slovo ceske zni!

Slavne slovo ceske zni! Kdyz se hlasa v shromazdeni o svobode nauceni;

slavne slovo ceske zni!

Strasne slovo ceske zni! Slavny vitez kdy Cech stoji, smrt jen hlasa v krutem boji;

strasne slovo ceske zni!

M e k c e slovo cesk£ zni! Y slicnem skladu, v blahozneni lehko splyva v feci, v peni;

mekce slovo ceske zni!

Ten s ndmi neobcuj vie, kdo se snad byt Cechem stydi, at se z nasich besed klidi —

ten s nami neobcuj vie!

47. Praho mL

Praho md! Praho ma! hezk£ holky rodi vas;

v pekny spolek ceskych holek

55

statne hochy vodiv^s. Prahu cteme jako matku stastnych svateb, blahych siiatkii,

zdrava budiz! vole j me.

Po Cechach, po Cechach sama laska rozkvita;

lest a klamy, podvod, ma my

ceske srdce zamita. Prahu cteme atd.

48. ,,Komu zazpivame."

Komu, bratfi, zazpivame? Kdo jiz v mladi svoje sily k slechetnemu spoji cili,

aby kvetla vlast mihi, vlast pfekrasna. spanila:

tomu radi zazpivame.

Komu stejne zazpivame? Kdo svuj narod nezapira, ac ho cizi raj zavira,

jazyk otcu v lasce ma, a cizincum uctu da:

tomu verne zazpivame.

Komu jeste zazpivdme? Komu volnost neni baji, kdo rdd prdvo pravdu haji,

56

nevinnosti pomahd, znicit klam se nezdrahd:

tomu hlucne zazpivame.

Komu poslez zazpivame? Kdo ve hvezdach hleda vice nezli pouh^ noci svice,

ma je za svuj pfisti stan, jejz mu chystd svetu pan:

tomu slavne zazpivame. picek*

49. Pevcovo louceni.

Z ceskych hor zazniva zpev tak lahodne v udoli, ze jak divumily zjev z fise duchu hlaholi. Jsou to louky, jsou to Mje, kde se ctival Svantovit, a to nebe a ty raje nemam nikdy — nikdy zfit! 6 tak jeste jednou k vam, ceske hory, zaletam, obraz vas do srdce zvu, a pak d&le — dale jdu. A me oko hofem hasne, ze m&m hledat jinou vlast; neb kde plyne Labe krasn£, tam jen vecnd kyne slast!

Picek*

57'

50. Pevec v cizine. Zpivej, zpivej, tak vokite

stale, moji pfatele! stdle k zpevu vyzyvate

dalky obyvatele. Ale ach! jak tezko zpivat,

jsou-li fiadra stisnena! jak pfetezko se ozyvat

tam, kde duse sklicena! Yratte mi otcovske nivy,

vratte mi rodinnou zem, odkryjte mi jeji divy

s jeji sterym obrazem — a me srdce hned sve tisnS

jako kouzlem pozbude, a j& budu zpivat pisne,

jimzto rovnych nebude! Az zocim zas ony hory,

z nichzto videt sveta pul, az zocim ty svate bory,

posety ten kvitim dul: pak se srdce me rozsifi

jak j)o rose svadly kvet, duse md se s losem smifi,

usta pocnou sladce pet. Az mi zas ta mesta, hrady

pfed oci se postavi, az ty Mje, luhy, sady

58

zprahlou dusi zotavi: pak me srdce zalem spjate

rozkosi se rozplyne, z list mych zazni hymny svate

o me drahe otcine.

Az mne zas, 6 vlasti moje! ve sve pfijmes n&ruci,

az ty pisne, zalmy tvoje, vukol mne se rozzvuci —

6 v te rajske, slastne chvili, v te nadzemske utese

vyzpivam vse ducha sily — a pak umru z rozkose!

51. Svoji k svemu. Svoji k svemu! Paze k pazi! Bud'te fetez obrovsky! Necht na zivot nas dorazi Zahuby mec lotrovsky, Necht se zrada opovazi Hubit jazyk otcovsky. Svoji k svemu! Pdze k pazi! Od Sumavy do Povazi, Svormi vule, svorny duch Divy cini jako buh.

Narod jsme my duchem pruzny, Jenz za pravdu umfit zna; Narod jsme my telem muzny,

59

Jenz zle moci odola; Narod bud'me neiisluzny, Lichoti-li zlost ciza. — Svoji k svemu! Paze k pazi! atd.

,,Milujme se!" Y lasce spojil Nas na veky jeden hlas: ,,Slozimo se!" Svar nas dvojil, V jafmo by nas vlozil snaz. ,,Nedejme se!" duch ozbrojil Udatenstvim take nas! Svoji k svemu! Paze k pazi! atd-

52. Draha vlast'. O draha ceska zem, Y ni jsem byl ja zrozen A v ni vychovdn, Od matky pestovan. Ta mne k srdci svemu Pnula matefskemu, Ji bud' muj zivot venovan. — 6 jak krasnd jsi ty, moje vlast, Tys Cechu slast, ma draha vlast, 6 jak krasna jsi ty, moje vlast, Y tobe zije vecne moje slast! Tam, kde Labe hlucne S chvatem k pfedu speje, Kde Cech libezne, Mile pisne peje.

60

Kde devy krasne jsou Co nezne kvetiny, Zde domov Cechu jediny. 6 jak krasna jsi ty, moje vlast, Tys Cechu slast, m& draha vlastf,, 6 jak krasna jsi ty, moje vlast, Y tobe plyne vecne moje slast! Za to, co od te mam, Ti vdecne dekuji, Svou krev a svuj zivot Pro te obetuji, Pro tvoji sladkou fee Chci uchopiti mec, Kdyz nepfatele tobe hrozeji. :— Nespustim se tebe, moje vlast, Tys Cecha slast, ma dralni vlast,. Nespustim se tebe, moje vlast, Tys ta nejkrasnejsi moje slast. Az nekdy pro tebe Svuj zivot dokonam, Nech at jsem v ceskem Hrobe ja pochovdn. Tam kde speji bratfi, Co drazi vlastenci, Kde hroby jejich jsou kryt£ venci; O jak krjisn«i jsi ty, moje vlast, Tys Cechii slast, ma drahd vlast?., O jak krasna jsi ty, moje vlast,. Y tobe plyne vecne moje slast!;

61

53. Kde domov muj. (Moravska.)

"Kde domov muj, kde domov muj ? Svatopluka hrad kde stoji, Hana s Moravou se poji, Jaroslav kde sveta rek porazil Tataru vztek : <5 to jest ta kr^smi zeme, (zem m o r a v s k £, domov muj!)

, Kde domov muj, kde domov muj? Yoda huci po lucinach, bory sumi po skalimich, v sailg skvi se jara kvet, zemsky r^j to ua pohled ; a to jest ta knlsna zeme, {zeme £ e s k d , domov muj!)

Kde domov muj, kde domov muj? kde slovensky vetfik veje, Svatopluka slavne deje ozivujic v srdcich svych potomkuv rodu vernjxh; a to jest ta krdsnd kraj'na, (zem slovenskti, domov muj!)

Kde domov muj, kde domov muj? Y kraji znds-li bohumilem duse dtle v tele Cilem, mysl jasnou vznik a zdar, a tu silu vzdoru zmar ? A to jevst to slavne pleme, (mezi Cechy domov muj!)

62

Kde domov muj, kde domov muj? Velkomoravska koruna klesla do mofskeho luna, a kde nasich krdlu hrob, nezustalo zMnych stop ; avsak novd shiva vitd (zem moravskou, domov muj!)

Kde domov muj, kde domov muj? Co zhynulo, nevzbudime, Svatopluka nevzkfisime, aniz jeho mesta zdi zrak nis vice uvidf; avsak novd sldva vitil (zem slovenskou, domov muj)

Kde domov muj, kde domov iv, j? Pro minulost nezoufejme, nove nadeji se vzdejme, posud ziv ntfs ndrod jest, muzn§ zastilvd svou cest1; v nove jarni krrise zkveta (zem slovenskd, domov muj!)

Kde domov muj, kde domov muj? Bujani orlice pestni, Iva bileho verna sestra, sve perute rozpind, na svou shivu zpomfmi ; v nove jarni knise zkveUi, (zem moravskji, domov muj!)

Kde domov muj, kde domov muj? Tam, kde lidu moravskemu, Seskemu i slovenskemu

63

apostole slovansti zv^stovali kfestanstvi, na posvdtnem Y e 1 e h r a d e , (na M o r a v e, domov muj!)

54. Touha po vlasti. Pi^en cesk6ho vystehovalee do Ameriky.

O ! ty mila vlasti vzdalena, kolebko v mem mladi milena, jak velka radost kyne se mnou, ze te mohu spatfit zas jednou.

Sbor' Slava ti vlasti ma, tys Cechu otcina milena ! Slava ti vlasti ma, radost mam, zete mohu spatfit zas,

Az me oko spatfi ceskou zem, mista ta, kde jsem ja byl zrozen, po tak dlouhem ziti v cizine slzy poleji ty lice me.

Sbor: Slava ti vlasti ma, atd.

Az mi opet nastane ten cas, ze te musim opustiti zas, domov svuj hledat tam za mofem, srdce m£ ach ! nepukni hofem.

Sbor: si£va ti viasti m^ aU]>

A. Petrtvl.

64

Louceni s vlasti.

Ylasti ma, rodiste drahe me, musim te opustit, v dalku jit, zanechat luhy ty milene, a svych milych pfatel vzdalen zit.

Sbor: pfijmi mne, s bohem bud', uzfime-li se pak jeste zas, pfijmi mne, s bohem bud', doufejme, ze se jednou zfime zas !

Az mi bude plouti po mofi, vzpomenu si na te pfi boufi. jak jest sladce ziti v tvych luhach, a zde hrozi mi hrob ve vlnach.

Sbor: pfijmi mne, s boliem bud' atd.

Kdy ty bfehy spatfim za mofem, vzpominka na tebe je hofem, ze ja musim tebe vzdalen zit, svych milych snad jiz vie nespatfit.

Sbor: pfijmi mne, s bohem bud', aid.

Az za mofem budu bydleti, po tobe vlasti ma truchliti, tou sladkou vzpominkou na tebe zaplesa radosti srdce m£.

Sbor: pfijmi mne, s bohem bud', atd. A. Pefrtyl.

65

56. Hail Columbia. (Tato narodni pisen byla slozena r. 1798 od

sudiho Hopkinsona V dobS te o^ekavala se valka s Francii na jisto. Mlady pgvec jeden ve Filadelfli daval pf-edstaveni ve svuj prospgch a boje se nezdaru, pi-ise) v sobotu k sudimn s nafkem, ze se boji ztraty. Ale kdyby m£l n^- jakou pisen vlasteneckou k napgvu ,,presiden- tova pochodu", tehdy oblibeneho, ze by jistg Postal pine divadlo. Sudi mu slibil, ze se po- kusi opatfiti mu pisen. Druhe odpuldne pfisel zase a pisen byla mu podana. Oznamil ji pro pond£li ve^er a divadlo bylo jak by nabil a to den po dni cele obdobi a pisen museia se opa- ko.-ati kazdy ve£er, ano obecenstvo pelo k ni sbor samo. Pak zobecnfila a pela se vsude od politiku a vlastencu vsech. stran, neb se libila velice.)

Hail Columbia, happy land ! Hail ye heroes heaven born band, Who fought and bled in freedom's cause. Who fought and bled in freedom's cause. And when the storm of war is gone, Enjoyed the peace, your valor won. Let Independence be your boast, Ever mindful what it cost. Ever grateful for the prize. Let its altar reach the skies. Firm, united let us be, Rallying round our liberty ! As a band of brothers join'd, Peace and safety we shall find.

2. Immortal Patriots ! rise once more ! -Defend your rights, defend your shore:

5

66

Let no rude foe with impious hand, Let no rude foe with impious hand, Invade the shrine, where sacred lies, Of toil and blood, the well earned priz&. While offering peace sincere and just, In heav'n we place a manly trust. That truth and justice may prevail, And every scheme of bondage fail. Firm united etc.

Sound, sound the trump of fame, Let Washington's great name Ring through the world with loud

applause! Ring through the world with loud

applause ? Let every clime, to freedom dear, Listen with joyful ear : With equal skill, with steady power, He governs in the fearful hour Of horrid war, or guides with ease, The happier time of honest peace. Firm united etc.

Behold the chief, who now commands Once more to serve his country stands, The rock on which the storm will beat? The rock on which the storm will beat? But armed in virtue, firm and true. His hopes are fixed on heaven and you..

67

When hopes were sinking in dismay, When gloom obscured Columbia's day His steady mind, from chjaiges free, Resolved on death or Liberty. Firm united etc.

Zdar, Columbia.

1.

Zdar, Columbia, stastna zem! Zdar hrdinu slavnych tern! co v boj krev nesli za volnost! co v boj krev nesli za volnost! A valky desne po ryku zas v miru zili die zvyku. Nezavislosti chlubte se, nepfitel at tfese se!

za ni vfele dekujte, oltafe ji budujte.

Sbor: Pevne zijme v svornosti stujme kol sve volnosti, spojme se v pobratimstvi: najdem mir, bezpecenstviT

2.

Vlastenci slavni, vstaiite, prava sva, bfehy brailte! at zadny vrah kletou rukou,

68

at zadny vrah kletou rukou, nezloupi chram. v nemz spociva te prace, krve cena etna. Tu mir nas pfimy, poet ivy, k nebi zfi mis zrak bdivy,

pravda, pravo at ziji, pouta vsecka rozbiji.

Sbor: Pevne zijme v svornosti atd.

3. Zvuc, 6 zvue ten slavy hluk jmena Washingtona zvuk ozyvej svetem chvalne se! ozyvej svetem chvalne se! At kazda zem. jez volnost zna, s radostnym uchem uz pozna, jak stejne udatnou valku fidi rukou svou,

stejne dobfe v pokoji, lidu v lasce vzdy stoji.

Sbor: Pevne zijme v svornosti atd. 4.

Hie, nas viidce nacelnik, zeme verny sluzebnik, co skala cni tu pfed boufi, co skala cni tu pfed boufi. Vsak zbroj mu ctnost a poctivost, a nadej na vasi vernost. Kdyz nadeje mu hynula,

69

smrt Kolumbii hrozila, kracel bez liknavosti v smrt neb slavu s chrabrosti. Sbor: Pevne zijme v svornosti atd.

57. My Country! 'Tis of Thee. (Zpiva se jako: ,,God save the queen.")

1. My Country! 'tis of thee, Sweet land of liberty —

Of thee I sing: Land, where my fathers died,. Land of the pilgrim's pride, From every mountain-side,

Let freedom ring.

2. My naitive country! thee — Land of the noble free —

Thy name I love: I love the rocks and rills, Thy woods and templed hills, my heart with rapture thrills,

Like that above.

3 Let music swell the breeze, And ring from all the trees

70

Sweet freedom's song: Let mortal tongues awake, Let all that breathe partake, Let rocks their silence break,

The sound prolong.

Tobe, o vlasti ma.

1. Tobe. o vlasti ma

krasna a svobodna, muj plati jas.

Zde pfedc5 zmirali, poutnici*) pfistali.

Z kazdeho vrcliu zniz svobody hlas!

2. V tobe, o vlasti dli

svobodni zslechtili, tys Uskou mou.

Tve skaly, vrcholy, hory a udoli,

nase srdce vrouci vzdy milujou.

3. Hudbou zaznivejte,

hory, doly, pejte

*) Poutnioi. kteH pfistali jsoir-e pronasledo- vani od Anglie pro naboiensivi.

71

zpev volnosti. Yse zive v pfirode

pomahej svobode v milenem narode

ku platnosti.

5S. The Star Spangled Banner. 1.

Oh! say can you see by the dawn's early light,

What so proudly we liail'd at the twi-light's last gleaming?

Whose broad stripes and stars through the perilous fight,

O'er the ramparts we watch'd, were so gallantly streaming,

And the rocket's red glare, the bombs bursting in air,

<Tave proof thro' the night. that our flag was still there!

Oh, say, does the star spangled banner yet wave.

O'er the land of the free, and the home of the brave!

2. On the shore dimly seen

thro' the mists of the deep, Where the foe's haughty host

in dread silence reposes,

What is that which the breeze o'er the towering sweep,

As it fitfully blows, half conceals, half discloses.

Now it reaches the gleam of the morning's first beam,

In full glory reflected now shines on the stream.

'Tis the starspangled banner. Oh, long may it wave,

O'er the land of the free, and the home of the brave!

3. And where is that band

who so vauntingly swore, That the havoc of war,

and the battle's confusion, A home and a country

shall leave us no more? Their blood has wash'd out

their foul footsteps' pollution. No refuge can save

the hireling and slave From the terror of flight,

or the gloom of the grave: And the star spangled banner

in triumph shall wave O'er the land of the free.

and the home of the brave.

73.

4. Oh, thus be it e'er,

when freemen shall stand Between their lov'd homes,

and the war's desolation, Bless'd with victory and peace

may the heaven-rescued land Praise the power, that has made

and preserved us a nation. Then conquer we must.

when our cause it is just, And this be our motto.

,,In God is our Trust"; And the star spangled banner

in triumph shall wave O'er the land of the free,

and the home of the brave.

Hvezdny prapor nas. 1.

O povez, co zfis, ano svita rano? Co my s pychou jsme zdravili jeste pfed noci? Jsout pruhy pestre, pfi nich jasn<$ hvezdy, jez hlidali jsme v bitve vsi oka moci. Tu kule jasnd

tu puma fasmi ve tme nocni hlasa, ze prapor stoji. (O povez, zda prapor nas ten hvezdny jeste vlaje, by zachranil svobodnych hrdin kraje?)

2.

Hie tam na bfehu, zahalenem mlhou, kde nepfatel nadutych davy v spanku jsou, co to, cim vanek nade vezi miha. a co na pul hali a na pul odkryva?

Ted' svetla jasny paprslek pfekrasny

ve slave odhaluje prapor spasny. (Ten hvezdnaty prapor nas at dlouho jeste vlaje, by atd.)

3. A kde jest rota, ktera pfisahala v nadutosti svoji, ze valecna zloba nasi zem zhubi, nase blaho zrusi? Jich stopu krvi smyla valecna doba.

Marne utikal najemce a rob dal,

kdyz porazky hrozne neb hrobu se bal. (Neb prapor nas hvezdnaty vitezne jeste vlaje, by atd.)

4.

"6, tak vzdy se dej, svobodni kdyz stoji pfi vlasti sve milene v hrdinnem boji. Vitezstvim, mirem blazena nase zem at slavi mocpojici paskou nezbornou.

My zvitezime, pravo ze hajime.

A to bud'heslem nam: v pravu stujme! (At prapor nas hvezdnaty vitezne vzdycky vlaje, by atd.)

59. Red, White and Blue. Columbia, or the Land of the Brave.

1. O Columbia! the gem of the ocean, The home of the brave and the free. The shrine of each patriot's devotion, A world offers homage to thee; Thy mandates make heroes assemble, When Liberty's form stands in view, Thy banners make tyranny tremble, When borne by the red, white and blue.

Chorus: Wfhen borne by the red, white and blue, When borne by the red, white and blue. Thy banners make tyranny tremble, When borne by the red, white and blue.

76

2.

When war winged its wide desolation And threatened the land to deform, The ark then of freedom's foundation, Columbia, rode 8\fe through the storm. With her garlands of vict'ry around

he iv When so proudly she bore her brave

crew, With her flag proudly floating before

her. The boast of the red, white and blue.

Chorus.

The boast of the red, white and blue, The boast of the red, white and Blue, Her flag floating prouuty before her. The boast of the red, white and blue.

The wine-cup, wine-cup bring hither And till you it true to the brim! May the wreaths they have won never

wither,. Nor the star of their glory grow dim. May the service united ne'er sever, But they to their colors prove true!. The army and navy forever — Three cheers for the red, white and

blue,.

77

Chorus: Three cheers for the red, white and

blue. Three cheers for the red, white and

blue. The army and navy forever, Three cheers for the red, white and

blue.

Trojbarevny prapor. Columbia, hrdinu vlasf.

O Kolumbje, perlo oceanu tys hrdin a svobodnych vlast, v tobe vlastenectvi ma schranu cely svet musi uctu ti klast. Tve slovo vse hrdiny shlasa, kdyz kyne pro svobodu boj, tvuj prapor tyfany otfasa, kdyz trojbarvy nese jej voj.

Sbor: Kdyz trojbarvy nese jej voj,

kdyz trojbarvy nese jej voj, Tvuj prapor tyrany otfasa, kdyz trojbarvy nese jej voj.

2. Kdyz valka nam spoustou hrozila a vlast cliLela zhubiti nam, tu lod' svobody se vztycila,

■s

Kolumbje vzepfela se vlnam, a vitezstvi venci vencena, uz nesla radostne muzstvo sve, a praporem hrdym zdobena na pocest tfi barev vsecky zve.

Sbor: Na pocest tfi barev vsecky zve,.

na pocest tfi barev vsecky zve, a praporem hrdym zdobena na pocest tfi barev vsecky zve.

3. Sem pokal a vino pfineste a naplnte ho az po okraj; jich vence dobyte nezvadnou, jich slavy jim hvezda nese raj. Nerozpadniz nikdy se obrana, nez verne kazdy pro vlajku stoj, bud' cest vojsku, lod'stvu volana, neset trojbarvy svuj prapor voj.

Sbor: Neset trojbarvy svuj prapor atd.

60. Home, Sweet Home. 1.

'Mid pleasures and palaces, though we may roam,

Be it ever so humble, there's no place like home;

79

A charm from the skies seems to hallow us there,

Which seek through the world, is ne'er met with else-where.

Home, home, sweet, sweet home Be it ever so humble,

there's ho place like home. 2.

An exile from home, splendor dazzles in vain:

Oh! give me my lowly thatch'd cottage again.

The birds singing gaily. that come at my call.

Oh, give me that peace of mind dearer than all.

Home, home, sweet, sweet home Be it ever so humble,

There's no place like home.

Sladky domov muj. 1.

Byt v rozkosnych palacich jsi skvele bytoval,

nad domov sladky neni, byt chude's ho choval.

Tu jako nebes kouzlo by zehnalo vsem n&m,

80

coz marne bys sel hledat ve cely svet jinam.

Domov sladky nas — at sebe je skrovnejsi,

nad domov pfec nemas.

2. Jsa vzdalen od domova,

vsi slavu marne zdas, 6 vrat mi chudou chatrc,

jen vroucne vzdy volas. Tam ptackove mi peji

na mem vzdy zaprazi, jez mne nade vse blazi.

Domov sladky nas — at je sebe skrovnejsi,

nad domov pfec nemas.

61. Yankee Doodle. (V 1. 1775 briticka armada pod vedenfm Aber- cromby-ho lezela taborem pfi fece Hudsonu- jizng od mesta Albany, Cekajic na posilu obra, nyosadni, aby mohla napadnouti Ticonderogu. V dervnu pof-ala se osadni obrana schazeti, setnina za setninou, kazdy muz jinak od6n, ozbrojen a vypraven, jak mu pom6ry dovoloi valy, acelek vyhlizel nesmirng podivn6 asm6s- n6. To bylo britickym ditstojnikfim zdrojem vtipkovani a zertfl. Jeden angl. lekaf, Dr. Sham- burg, sloZil nap6v t6to pisn6 a sd£lal pisnicku na novdeky z vychodnk-h statfi se hodici. Zert

se ujal a pisen se uchovala az po dne§ni den.)

81

1. Father and I went down to camp

Along with Captain Goodwin, And there we saw the men and boys,

As thick as hasty pudding. Yankee doodle, keep it up, Yankee doodle dandy, Mind the music and the step, And with the girls be handy.

2. And there was Captain Washington

Upon a slapping stallion. And giving orders to his men.

I guess there was a million. 3.

And then the feathers on his hat, They looked so tarnal finey,

I wanted peskily to get, To give to my Jemima.

4. And there they had a swamping gun,

As big as a log of maple, On a duced little cart —

A load for father's cattle. 5.

And every time they fired it off It took a horn of powder;

82

It made a noise like father's gun,. Only a notion louder.

6. I went as near to it myself,

As Jacob's underpinin', And father went as near again —-

I thought the duce was in him. 7.

It scared me so, I ran the streets, Nor stopped, as I remember,

Till I got home, and safely locked In granny's little chamber

8. And there I see a little keg,

Its heads were made of leather, They knocked upon't with little sticks

To call the folks together. 9.

And there they'd fife away like fun> And play on corn stalk fiddles.

And some had ribbons red as blood, All boumd around their middles.

10. The troopers too, would gallop up,

And fire right in our faces; It scared me almost half to death,.

To see them run such races.

83

11. Uncle Sam came there to change

Some pancakes and some onions, For 'lasses cakes to carry home

To give his wife and young ones. 12.

But I can't tell you half I saw. They kept up such a smother;

So I took my hat off, made a bow And scampered home to mother.

Yankee Doodle.

1. Muj t&ta se mnou v tabor sel

s kapitanem Goodwinem, a tam vam bylo vojakii,

jak by posel tufinem. Yankee doodle, jen se drz, Yankee doodle, svihdk, hudby a kroku se drz, na holky's zabijak.

2. Byl tam kapit&n Washington,

na pekn£m sedel hfebci, on rozkazoval vojdkum,

byl jich as milion pfeci. Yankee doodle atd.

6*

84

3. Jeho peri na klobouku,

to mu vam hrozne slusi, byl bych mu ho hnedle uzmul,

a dal ho me Jemusi. Yankee doodle atcl.

4. A meli strasnou bouchacku,

tak tlustou jako klada, a vozili ji s kolecicem,

to vam byla pa rad a. Yankee doodle atd.

5. A kdyz z ni cheli vystfelit,

dali ji ruzek prachu, a bouchalo to jak tatova,

jen hodne vice, brachu. Yankee doodle atd.

6. Ja pfiblizil se k ni v&m sdm,

as tak co k nasi chate, a tata sel vam k ni same,

myslel jsem: Rarach na te! Yankee doodle atd.

7. Ja strach jsem dostal, bezel jsem,

ni nemrk' jsem na zpatek,

85

az doma jsem se ocitil u dedeckovych vratek.

Yankee doodle atd. 8.

A pak jsem videl soudek tam. mel dna z teleci kuze,

bouchali v to palickami, svolali hned vse muze.

Yankee doodle atd. 9.

Tak£ vam meli brkacky a z kukufice piskly;

nektere krvocervene kol tela pasy tiskli.

Yankee doodle atd. 10.

A na konich vam litali, stfileli nam do tv&fi,

az k smrti mne ustrasili, tot huf nez v kalendafi.

Yankee doodle atd.

11. A strycek Sam tam pfisel t£z

s livanci a s cibuli, a koldce si odnesl

pro zenu a pro mali. Yankee doodle atd.

86

12. Ni pul vam toho nepovim,

co jsem tam vsecko shlidl, popad jsem klobouk, klonil se,

a k matce dom' jsem tihl. Yankee doodle atd.

62. Our Flag is there. (Tato pisen byla slozena jednim dustojnikem americkebo lod'stva ve valce r. 1812. Stala se velmi oblibenou a znarodnfela zvlastg mezi

spolkovym namofnictvem.)

1. Our flag is there! Our flag is there! We'll hail it with three loud huzzas! Our flag is there! Our flag is there! Behold the glorious Stripes and Stars! Stout hearts have fought for that

bright flag, Strong hands sustain'd it mast head

high, And Oh! to see how proud it waves, Bring tears of joy in ev'ry eye. Our flag is.there! Our flag is there! We'll hail it with three loud huzzas! Our flag is there! Our flag is there! Behold the glorious Stripes and Stars!

2. That flag has stood the battle's roar, With foeman stout, with foeman brave,

87

Strong hands have sought that flag to low'r,

And found a speedy wat'ry grave! That flag is known on ev'ry shore, The standard of a gallant band, Alike unstain'd in peace or war, It floats o'er Freedom's happy land. Our flag is there! etc.

Nase vlajka tam.

1. Nase vlajka tam! Nase vlajka tam!

Zdravme ji tfikrate: Slava ji! Nase vlajka tam! Nase vlajka tam!

pruhy, hvezdy jeji hie vlaji. Hrdinove pro ni v boj sli,

statni paze ji chranily, a spatfit jeji pysnou zaf,

to zene slzy vdeku v tvdf. Nase vlajka tam! Nase vlajka tam!

Zdravme ji tfikrate: Slava ji! Nase vlajka tam! Nase vlajka tam!

pruhy, hvezdy jeji hie vlaji. 2.

Tato vlajka uz zkusila zly boj s nepfitelem statnym, byl to rob!

Pevn£ paze se snazily ji snit, ale sklesly rychle v temny hrob.

Tato vlajka znama vsude je

88

jako odznak hrdin ndrodu, stejne, cista z miru i z boje

vesti nad zemi tu svobodu. Nase vlajka tam! atd.

63. Marseilles Hymn.

1

Ye sons of Freedom wake to glory, Hark! hark! what meriads bid you rise; Your children, wives, and grandsires

hoary,. Behold their tears and hear their cries! Behold their tears and hear their cries! Shall lawless tyrants mischief breeding, With hireling hosts, a rufian band Affright desolate the land, While peace and liberty lie bleeding. To arms, to arms, j e brave, The patriot sword unsheath, March on, march on all hearts resolved^ On liberty or death. March on, march on, all hearts

resolved on liberty or death.

Oh, liberty! can man resign thee, Once having felt thy glorious flame, Can tyrants' bolts and bars confine thee,. And thus thy noble spirit tame, And thus thy noble spirit tame ?

8*

Too long our country wept, bewailing The bloodstain'd sword our conq'rors

wield, But freedom is our sword and shield And all their arts are unavailing. To arms, to arms, ye brave. The patriots sword unsheath, march on, march on, all hearts

resolved on liberty or death.

Marsellesa.

1. Y pochod! vy vlasti synove, pfiblizil n&m se slavny den, aj proti n&m tyranove,

(rozechveli prapor zkrvaven.) Poslyste, jak jich pochopuv jiz savle finci, dela fvou a krvelacnost otrokuv na nas katuv pohunci stvou. Do zbranS obcane! sikujme chrabry

voj, V pochod! v pochod! v svaty za vlast

svobodnou boj! 2.

Nas l&ska k prdvu posili, pravem nadsen^ svedomi, smrt z del hucici nezmyli,

(des srdce n&m neoblomi.)

40

(Jtulny marne v hrob kles&, oecin zivot nezasveti; nad padlym rekem duch plesd, chova ve vecne pameti. Do zbrane, obcane! sikujme chrabry

voj! V pochod! v pochod! v svaty za vlasti

svobodu boj. 3.

Jiz v pravu vitezstvi kyne, clovek povstava z poroby, hie, slava vence jiz vine,

(jimiz nas vecne ozdobi.) Kde krev se nase vylije,

tam vlasti kvitko vykvet4, otrockou krev kde zem vpije, skuci pamatka prokleta Bozi bojovnici! chrabry sikujme voj! Na vrahy! hrr na ne! vitezstvi konci

boj. Pfel. Lad. Klacel.

91

l^it^aiwiai piimi.

64. Kdoz by te Marenko.

Kdoz by te, Mafenko, nemiloval, vzdyt jsi tak, jak by te vymaloval; cervene tvafinky jak ruze, kdoz pak te milovat nemuze? Pockej jen, dej pozor, az na te

zavohim, Ma zhita Mafenko, Mafo. Mafo, Mafenko roztomila!

Who would not love thee, oh Mary?

Who would not love thee, oh Mary, so fair?

Thou art a picture of loveliness rare! Crimson thy cheek with a color glows, Deep as the tint of red, red rose, Sad it is, sad, ah me! Ne'er we'll united be, Mary, my precious one! Mary! Mary! 'Thou most beloved of all!

92

65. Pockej, povim.

Pockej, povim, zes na mne loudivaU pockej, povim, zes na mne chtel v zahradce kyticku, v h&jecku hubickur pockej, povim. zes na mne loudival, pockej, povim, zes na mne chtel.

I'll tell on thee!

Just wait, I'll tell What thou hast begg'd of me! Just wait, I'll tell what thou hast begg'd. Thou'st begg'd a rose-bud fair. Kiss on the path-way there! Just wait, I'll tell what thou hast begg'd of me! Thou, begg'd a rose-bud fair, Kiss on the path-way there! Just wait, I'll tell what thou hast begg'd!

93

66. Kdybys mela, mA panenko. "Kdybys mela ma panenko sto ovec a ja jenom za kloboukem jalovec.

nebudes ma, neni mozna,

ani ti to ma panenko pan buh nedd!

Kdybys mela ma panenko celej Ian, a ja jenom zahradecku jako dlaii,

nebucles ma, neni mozna,

-ani ti to ma panenko pan buh neda!

Kdybys mela ma panenko sto dvoru, a ja jenom roztrhanou stoclolu,

nebucles ma, neni mozna,

protoze jsi ma panenko neupfimna.

If thou'rt not sincere.

Sweet-heart, if a hundred sheep were own'd by thee!

If one flow'ret for my hat belong'd to me!

Listen, my dear, Happiness here

Will the Heav'ns refuse to give thee, If thou'rt not sincere.

94

Sweet-heart, if a farmstead noble were all thine!

If a tiny little garden were but mine! Listen, my dear, Happiness here

Will the Heav'ns refuse to give thee! If thou'rt not sincere.

Sweet-heart, if a hundred homes couldst thou possess!

Had I e'en a ruined barn my fate I'd bless!.

Listen my dear, Happiness here

Will the Heav'ns refuse to give thee, If thou'rt not sincere.

67. Ceska milenka.

M& milenka je divenka pfeupfimna, ke vsem vlidn^, zboznd, hezka, zdarn& 6eska, hodna ceske vlasti;

jaky div ze nepokoje zakotvila v srdce moje.

95

To se souzi, darmo touzi vsak po jeji lasce.

(Devinko, me srdinko, jak te miluju!)

Ma milenka je divenka cernookd, outloboka. carokrasna, hvezda spasna meho zivobyti.

Zafi skvouci sic vydavd — chladnd pfi torn vsak ostavd.

Yydej teplo, nejen svetlo, hvezdo ziti meho!

(Devinko, ma hvezdinko, jak te miluju!)

Md milenka je divenka k.milovdni, k ulibdni, ruze skvostnd, pfemilostnd z rdje srdce m^ho.

Ynadnou vuni sic prostird — srdce pfede mnou zavird.

96

Rozkvitni se v pine krase, ruze z raje meho!

(Devinko, ma hvezdinko, jak te miluju!)

Ach devinko, m6 srdinko, ukonejsi nejvfelejsi touhu moji laskou svoji, spas mne muj andilku!

Ty jsi cherub ziti meho, obraz blaha nebeskeho —

neb bez tebe jest mi nebe

pouze trapne sneni! (Devinko, me srdinko,

ui te miluju.') Bedrich.

68. Zastavenicko.

Luna jasne sviti, pojd' milenko ven,

hvezdicky se tfpytfl

opust plachy sen.

Poslechni, jak tobe ma kytara zni

97

v tiche nocni dobe, kdyz vse vukol spi.

Pojd', ja cekam tebe sam jediny zde —

bez mracku je nebe — jsi-li pak tam kde?

Pojd', a hoch tvuj tobe v name poleti.

pfi vine te k sobe v sladkem objeti.

Luna jasne sviti, opust plachy sen.

hvezdicky se tfpyti, pojd', pojd' devce ven!

Hanka.

69. Matousek.

Matousek muj, on vozi hnuj:

az on ho vyvozi, konicky vybrodi,

(pak bude muj!)

Na vrbe ptak, v potoce rak,

v rybnice rybice: ma zlata divcice,

Od te mam rad!)

98

70. Smlouva.

Pod dubem. za dubem, mela jedna dve

cervena jablicka, dala jedno mne;

nechtela nine obe dat, zacala se vymlouvat, ze nema. ze neda. ze je o ne zle.

,,Ja jsem tobe dala jedno jablicko,

a ty mne za ne dej svoje srdecko."

Chces-li ty me srdce mit, musis za sve vymenit: pak budu cely tvuj, ma holubicko.

Psenicku jsem zasil, nebudu ji zit:

pivo jsem dal nalejt, nebudu ho pit;

holku jsem si namluvil, jinej mi ji odloudil, a tak lasce nasi konec ucinil.

Lasku si slibime, dame si ruce;

99

knez nam je zavaze k vecne pamatce.

A tak potom budem svi, zadny nas nerozdvoji: ja budu tvym muzem, ty zenkou moji.

71. Slib. Zelenej se hajecku,

zelenej se les: co's mne vcera slibila,

jd jdu pro to dnes; co's mne vcera slibila, ja jdu pro to, ma mild; slibila, nedala, mne osidila.

72.. Bazlivy muz. Mela zena muze, on se smrti bal, tfeba cele noci doma nelihal; (doma, doma, doma, doma,) doma nelihal, ze se smrti bal. Ach, md mila zeno! pfijde-li ta smrt, pro Boha te prosim, do pytle mne vstrc;

7*

100

(do py-. do py-, do py-, do py-,) do pytle mne vstrc, pfijde-li ta smrt.

,, Ach, muj zlaty muzi! ja pytle nemam : mam tam starou niisi, do te ja te dam ; (nusi, nusi. na mou kusi !) do te ja te dam. kdyz pytle nemam."

Ach, ma mila zeno ! nuse derava : pfijdeli ta suclni, vzdyt mne uhlida ; (uhli-, uhli-. uhli-, uhli-,) vzdyt mne uhlida, a bude bid a !

,,Ach, muj zlaty muzi ! jinou radu mam ; budesli se toulat, to ti udelam : vstrcim ja te do komory, zavru na vsecky zavory, to ti udelam, jak ti povidam !"

101

73. Cikanova pist'alka.

Nas taticek nebozticek ledacos vedel,

ndm ubohym cikanatum nic nepovedel :

nmel pit, umel hrat, mekce delat, tvrde spat,

za pet prstu pekne veci kupovat.

Nas taticek nebozticek o nas malo dbal:

mel podivnou pistalicku, nam ji nenechal;

kde vsak ho uctili, dobfe mu zaplatili, div divouci na sve oci spatfili.

Z kapsy vyndal pistalicku, oheil rozdelal,

jak zapiskal, vsecky svaby z domu vyvolal;

musel svdb ze vratek, napfed nebo nazpatek, potom dostal cervenoucky kabatek.

Jak zapisKal na pistalku po vsi, po meste,

hned za nim nemecke mysi byly na cestS :

102

musely vandrovat, podle neho tancovat, s hraze chute do rybnika hopcovat.

Ach taticku, nebozticku, kam jsi rozum dal!

kdybys nam byl pistalicku aspoil odkazal !

Mame ted' nouzi tfit, mohli jsme se dobfe mit, v Cechach tez i na Morave pansky zit.

Celakotsky.

74. Pocestny

Je to chuze po torn svete, Kam se noha sine !

Sotva pfejdes jedny hory, Hned se najdou jine.

Je to chuze na torn svete, £e by clovek utek';

Jeste nezazil jsi jeden, Mas tu druhy smutek.

Coz je panum ! ti ve voze Sedi pekne v suse :

Ale chudy ten za nimi Y desti blate kluse.

103

Ej, coz ja dbam na te ceste Na psoty a sloty,

Jen kdyz ja mam zdrave nohy K tomu dobre boty.

Ysak na pany v krytem voze Take nekdy trhne,

Jednou se jim kolo zlame, Jindy vuz se zvrhne.

A krom toho^—az sve pouti Pfejedem a pfejdem,

Y jedne hospode na noclech Pan nepan se sejdem.

75. Pro vlast sladko umnti.

Jede mladik na svem koni, Jede do boje : Yrany konik vesel skace, Ale dobra mati place Pro dite svoje.

Neplac, neplac. mila matko Pro syna sveho: On jen jede tebe branit, Jede vlast i narod chranit, I Lenky veno.

Pfiklusam ja zase k tobe Na sv£m vraniku. Neda £ech se snad zabiti,

104

Musi Lenka venec viti, Mne i vraniku. Kdybych ale v krute seci Pfec mel zajiti, Pak netruchli, mila matko* Pomni, ze je 6ecliu sladko Pro vlast umfiti.

76. Mesicek jak mazanecek. Mesicek jak mazanecek Na nebicku spoulil svou hubicku, A ctverak se usmival. Usmival se vie a vice, Slavik zpival pisni na tisice — Mel na nebi partesy. Hajek jako mleko kvetl, Slavik zpival jak na flasi^etl — Kantor by to nedoved'. Ja tu stal a ona taky, Hledeli jsme spolu na oblaky — Dychali jsme oba dva. My tu spolu jeste stali, Small jsme se a jen jsme se smali - Smal se s nami cely svet. Pej, slavicku, svou pisnicku, At veselo zde i na nebicku, Zazpivej nam svadebni. iu HavUcek..

.OS

77. Hoch z Mechanic. (Strasak.)

Nevef holka, nevef nic. ja jsem hoch z Nechanic: Nevef holka, nevef nic,

nebudes ma: ja dnes jednu miluju, zejtra jine slibuju: ja jsem tak jako ptak, pomiluju, necham tak.

78. Kde (leva ma. (Die napgvu: ,,Kde domov muj.")

Kde deva ma? Vane vetfik od Jestera. Peje slavik z dubu sera,

Plyne potok modravy. Vedle stanek lakavy.

A tam dli ten andel knisny, Andel cesky, deva ma!

Kde deva ma? Znas-li ruzi v ceskem raji, Kdyz v pfijemnem kvete maji.

Kde se kvitka ji klani, Ji jen cest a chviila zni:

A to jeji kraj ten krasny, Blize hor, tam deva ma!

106

Kde deva ma? Tam kde v modre dalce zije, A zde pro ni srdce bije.

Praline touhou po drahe, Ji zna z doby pfeblahe!

Znani to jen-sen je spasny, Pravda tam. kde deva ma!

79. Yyprovazeni.

Kdyz jsem svou Lidusku vyprovazel domu,

sed' jsem si s ni na drn, co je po torn komu?

Vsak my jsme zleho nic spolu nedelali.

my jsme jen upfimne spolu rozmlouvali.

Ja ji stisk' rucinku, zajikav se v feci:

,,Kdybys ty Lidusko byla trochu vetsi."

Sklopila ocinky, a od jejich lici,

jak byly zardele, mohl's rozzit svici.

107

Ja zas k ni: ,,Divcinko, co pak te to mrzi?"

V torn na mne skanuly jeji horke slzy.

,,Neplac ach zlatinka! co pak se ti stalo?

Vzdyt pak ti srdce me vzdycky plapolalo."

V torn jsem ji milostne k srdci svemu vinul,

cely jsa opojen, v rozkosi jsem plynul.

Tichounky mesicek vystupoval blede,

kdyz jsem ji polibil, smal se na nas hlede.

,,Zejtra se sejdeme," svate jsme si fekli:

v torn se cos zasustlo — ach, jak jsme se lekli!

Pak jsem ji teprva doprovodil domu,

jeste ji polibil; co je potom komu?

Hanka.

108

80. Kdybych ja vedel, ze letos umrm.

Kdybych ja vedel, ze letos umru, dal bych si delat dubovou truhlu; a na tu truhlu stfibrn^ viko, aby to bylo vsem pannam lito.

A na to viko ulity kalich, aby vedeli, ze jsem katolik; a na kalichu zeleny venec, aby vedely, ze jsem mladenec.

Do toho vence cervenou ruzi, aby vedely. kdo to tu lezi. Do kazde ruky prut z rozmarynu, aby vedely, ze uz nevstanu.

Sest krasnych panen a sest mladencu^ ti mne do meho hrobu ponesu. Na hrob postavte siroky kamen, a tato slova napiste na nem:

Lezi, ach lezi tu mlade telo, kterezto r&do devctitka melo; hezk^ panenky. ktere tu jdete, za jeho. dusi se pomodlete.

81. Ceske devce. Vane vetfik po lucinach, kvitka polibd,

a ti nasi mladi pani, po hubinkach jen se shani,

109

ceske devce se jim ale pilne uhyba.

Ceske devce, verne devce lasku nerusi;

at se za ni blazni, fanti, melou, perou, derou, ranti: ceske devce hochu svemu

zadalo dusi. Tyi.

82. Kalina. Kalino, kalino, ty miltt kvetino, Pro6 mi vice nekvetes?

Kdyz jsem ja te za klobouckem nosfval, Tu jsem jeste k sve milence cbodival.

U potoka tam jsme stdli, Vroucne jsme se objimali.

Proc, kalino, nekvetes? Kalino, kalino, ty miht kvetino, ProS mi vice nekvetes?

MSsic smutne svitf v nasem oudoli, Samoten jd chodim v lukdch, po poli;

Zddne vice poteseni Na torn cel£m svete neni,

ProS, kalino, nekvetes? Kalino, kalino, ty miH kvetino, ProS mi vice nekvetes?

Budu brzy miti bily kabdtek, Budu ve vsedni den jako ve svdtek.

Az nepfitel ostrou zbrani Srdce pukle mne porani,

Na mem hrobS pokvetes.

110

83. Boleni hlavy. A j& vzdycky, co mne md hlavicka

poboliv^ a }£ vzdycky, co mne nut hlava boli?

M^i hlavicka poboliva, md panenka zapomimi. ja vzdycky, co mne md hlava boli?

Vsak jd pfece pro te do nemoci neupadnu, vsak jd pfece pro te stonat nebudu!

Do nemoci neupadnu, kdyz te holka nedoslanu,

vsak jd pfece pro te stonat nebudu!

84. Louceni.

Coz je ta hiska zla, kdyz se miluji dva:

(kdyz se maji rozchazeti, kdyz se maji rozchazeti,

nafikaj' oba dva.)

Kdyz jsme se loucili v zelenem hajecku:

(co jsem pro tebe vystala, co jsem pro tebe vystala,

muj zlaty holecku!

Kdyz jsme se loucili pod zelenou jedli:

(pfenestastni jazykov^, pfenestastni jazykove,

ze jsou nas rozvedli!)

Ill

Kdyz jsme se loucili pod zelenym dubem:

(vzdycky jsem ti fikavala, vzdycky jsem ti fikavala,

ze svoji nebudem.)

Kuku mu podala, do place se dala:

(kyz jsem tebe, muj holecku, kyz jsem tebe, muj holecku,

byla nepoznala!)

85. Louceni a potecha.

Louceni, ach louceni! coz jest to vec tezka,

(kdyz se musi rozlouciti, kdyz se musi rozlouciti

s svou matickou dceruska!)'

Nermutte se maticko, ze jd od vas pujdu:

(nechcit ja zapomenouti, ale pfece az do smrti

vasim ditetem budu.)

,,Nermoutim se, dcero ma, ze pujdes ode mne:

(ale jen nejvice nad tim, dcerusko moje se rmoutim,

jak se tobe povede.")

112

Jak pak by se mne vedlo? dobfe, ma maticko:

(vzdyt jsem ja jen obdrzela, co jsem sama miti chtela,

co zadalo srdecko!)

86. Troji zalost. Travo, travo, travo zelena!

Kdo te bude travo zit, az ja budu v hrobe hnit?

Travo, travo, travo zelena!

Pivo, pivo, pivo cervene! Kdo te bude pivo pit, az ja budu v hrobe hnit?

Pivo, pivo, pivo cervene!

Pratfi. bratfi! vy budete pit! Kdo ho ale bude pit, az i vy budete hnit?

Bratfi, bratfi! kdo ho bude pit?

Pak ho budou nasi kluci pit: ti zas budou kluky mit, ti tez budou pivo pit!

Pivo, ty se vecne budes pit!

Devce, devce, devce rozmile! Kdo te bude milovat, az ja budu v hrobe spat?

Devce, devce, devce rozmile!

113

87. Rokycanska.

Takhle v Kokycanech, takhle v Roky- po lehoucku tancujou, [canech

takhle v Kokycanech, takhle v Roky- pomaloucku pracujou. [canech

Ma mila mati, mam-li mu dati hubicku nebo dve, ze mi je vrati?

,,Me zlate dite! osidil by te; dal by ti hubicku, zanechal by te!"

Takhle v Kokycanech atd.

88. Dary.

Kdybych jd vedela, ze budes muj, ach, ouvej! ze budes miij,

dala bych ja tobe prstynek svuj; ach*, ouvej, prstynek svuj,

[ale ze si myslis jinam,] ani ti prstynek nosit nedam,

ach, ouvej! nosit neddm.

^fybych jd vedela, ze budes muj, ach, ouvej! ze budes muj,

114

dala bych ja tobe satecek svujv

ach, ouvej! satecek svuj; [ale ze ty myslis jinam J ani ti satecek spinit nedam,

ach, ouvej! spinit nedam!

89. Zabity dudacek.

Je-li pak to pravda nebo ne, ze plyne dudacek po vode? Jak pak by to pravda nebylo? modrooke devce pravilo. Zabili dudacka, zabili, kdo nam bude hravat na dudy- Jeste je tu jeden takovej: toho nam tu pan buh zachovej!

90. Rozumny hudecek.

Zahudej, hudecku, jak umis, jak ty mym nozickam rozumis! Hudecek zahudal jak umel, jak on mym nozickam rozumel!

91. Pochybnost' a nepochybnost'

Kada bych te mela, jen kdybych vedela, jen kdybych vedela,

ze budes muj;

115

ale tak tezko je, poteseni moje. protoze ja nevim, budes-li muj.

,,Jen ty mne rada mej, na mne se nehnevej, jen ty mne rada mej,

ja budu tvuj; nebo tak lehko je, poteseni moje, protoze nechci byt,

nez jenom tvuj."

92. Holka krev a mleko.

Proc bych ja nebyl a, safafova dcera. proc bych ja nebyla

pekna bila: smetanu vypiju, mlekem se umyju; proc bych ja nebyla

pekna bila?

Proc bych ja nebyla, senkyfova dcera, proc bych ja nebyla,

jako ruze:

116

vinecko vypiju, pivem se umyju; proc bych ja nebyla,

jako ruze?

93. Strom.

Pod nasim okenkem rostou tam dve ruze, pod nasim okenkem

roste tam step; na nem jsou jablicka, trha je Ancicka: jsou dobry, jsou sladky,

jsou jako med.

Pod nasim okenkem roste tam lilium, pod nasim okenkem

roste tam strom; a na nem ovoce, co tesi me srdce; jenom ze paiimama

zbrafiuje v torn.

94. Neprizeii v hlsee.

Andulko, m£ dite, vy se nine libite,

117

Andulko, me dite, ja vas mam rad! Ani mi to lide nepfejour

ze chodim za tebou, ani mi to lide nepfejou, ze chodim k vam.

Vzdor na vzdor nekomu do naseho domu, vzdor na vzdor nekomu do nasich vrat! Rostou tam dve ruze, zadny k nim nemiize, zadny je nemuze pomilovat. Ja nejsem zadny pes. abych k vam oknem lez'r

ja nejsem zadny pes, ani selma. Kdybych ja selma byl, jd bych k vdm nechodil, jd bych k vam nechodil pfede vsema.

Me mil£ rodice, co si to myslite, m3 mil6 rodice, co se vdm zdd? Vzdyt jd mohu devce dostati, kter6 md dukdty,

118

vzdyt ja mohu devce dostati, ktere je md.*)

Mladenci. co chcete u meho devcete, mladenci, co chcete u me panny? Vsak az bude s tejclen v nedeli, pak se to vyjevi, vsak az bude s tejden v nedeli, kazdy to zvi.

True na true nekomu do naseho domu, true na true nekomu do nasich vrat! Rostou tam dve ruze, zadnej k nim nemuze, zadnej je nemuze pomilovat.

95. Ztnita.

Tlucu. tlucu, otevfete!

ztratil jsem satecek u devcete.

*) Variant: Ktei'a holka nema dukaty zi^stane n taty. ktera holka nema dukaty, ta se nevda.

119

Devcatko usnulo, ja taky spal,

nekdo mne satecek pod hlavou vzal.

,,Nevzal, nevzal, muj holecku!

Lezi tam v komofe na stolecku.

Pfijd' ty si, holecku, dues vecer k nam,

jd ti ho. a k nemu hubicku dam."

96. Cesticka lasky.

Kudy, kudy, kudy cesticka pro meho Jenicka,

kudy, kudy, kudy cesticka pro mileho?

On hleda bohaty s maslema po paty; ale hodnd holka sprostickd

neni jeho! Variant:

Kudy, kudy, kudy cesticka pro m£ho Jenicka,

kudy, kudy, kudy cesticka pro Jenickay

120

On hleda bohaty, kterd md dukdty — ale moje mild maticka

je chudicka.

97. Louceni. Zhuru cesta, dolu druha — rozlucme se, moje mild! [Tezke nase rozlouceni, kdyz jsme spolu nauceni!] Ach, az my se rozloucime, dve srdecka zarmoutime! [Dve srdecka, ct'yfi oci budou plakat ve dne v noci.l Modre oci, proc placete, kdyz vy moje nebudete? [Nebudete a nesmite, darmo si na to myslite.]

98. Pohnutka k veselosti. [Proc bychom veseli nebyli, kdyz nam pdn buh pfeje?] [Ddvd ndm na svete pivicko, a po smrti nebe.] [Proc bychom veseli nebyli, kdyz uz smrt utekla?] [Peklo je vodnici zaseto: nepfijdem do pekla.]

121

99. Premlouvani. (Obkrodak.)

Nechod' tam, pojd' rads k ndm, jd jsem holka vonacejsi, pojd' rads k ndm, nechod' k ni, jd jsem holka vonaci! Jestli ona bohatejsi, jd jsem za to upfimnejsi: nechod' k ni, pojd' rads k ndm, jd te rada uhliddm.

100. Braneni.

Co pak ti nasi [delaji], ze se ndm zenit [nedaji], ze se ndm zenit nedaji?

Mne je tak zeny [potfeba], jako formdnku [hevera], jako formdnku hevera.

Forman si pfece [pomuze], mne pomoc zadny [nemuze], mne pomoc zadny nemuze!

101. NeupHmnou snadno opustit.

Prsivalo jen se lilo, byvalo bldto, ach! byvalo bldto; pfece jsem k vdm chodivdval,,

122

nedbal jsem na to, ach! nedbal jsem na to: cim jsem jd byl upfimnejsi, ty jsi byla falesnejsi, to jsem mel za to, ach! to jsem mel za to.

Slavicek je maly ptacek, chytit se neda, ach! chytit se neda; mladenecek sve panence sidit se neda, ach! sidit se neda: nez bych jd se sidit nechal, radsi bych se na vojnu dal, vojna svobodna, ach! holka podvodna.

Coz pak vy se domnivdte, ze jd liofe mam? ach! ze jd hofe mam? Vzdyt jd jeste dcery vasi od vas nez ad dm: ach! od vas nezdddm; vzdyt je panen vsudy dosti, jako zrnek na jalovci, kam se podivdm, ach! kam se podivdm.

123

102. Chudoba a laska. Pod nasima okny tece vodicka — napoj mne, md mild, meho konicka! ,,Nechci, nenapojim, (jd se kone bojim.) ze jsem malicka." Pod nasima okny roste oliva — povez mne, ma mild, kdo k vam chodiva? ,,K nam zadny nechodi, (on o mne nestoji,) ze jsem chudobna." Pod nasima okny roste z ruze kvet — povez mne, ma mila, proc te mrzi svet? ,,Mne svet nic nemrzi, (ale srdce boli.) plakala bych hned!"

103. Rozzehnani.

Sklopila ocicky, jako by spala,

a jeji matinka z okna koukala.

124

,,Md dcerusko! nestuj tady, vis, ze lide pomlouvaji, ze je to hanba."

Md zlata matinko! to neni hanba;

jd se se svym milym rozzehndvala.

Jiz jsou sliby poruseny, nase srdce rozdvojeny — savli nosit md.

104. Nedovera. Cervena ruzicko, (proc se nerozvijis?) Proc ty k ndm. Jenicku, (proc ty k ndm nechodis?) ,,Kdybych jd k vam chodil, ty bysi plakala, cervenym sdteckem (oci utirala)."

Proc bych jd plakala, (kdyz mne nic neboli?) Milovali jsme se (jako dva holubi.) Jako dva holubi, jako dve hrdlicky; jd jsem ti ddvala (upfimne hubicky).

125

Upfimne hubicky, (falesnd tva laska;) nebudu ti vefit, (az bude ohldska). Az bude ohldska na te nasi fare, tenkrdt budu fikat (bratru tvemu svakfe.)

Bratru tvemu svakfe, (matce panimamo;) budu ji libdvat (ruce kazde rano.) Ruce kazde rano, nohy kazdy vecir: a to vsecko proto, (ze jsi ty muj pfeci.)

105. Spolecni.

Sedneme si k stolu, bratfi, pfatele!

Pijme a pak spolu pejme vesele!

Hie, jak vino perly hdzi! to nds sprosti vsech nesndzi!

6esk6 vino, cesky zpev matnou ndm rozproudi krev.

126

Proc bychom na svete byli sloupove,

kdyz kolem nas kvete kviti mdjove?

Vzdyt se po nds rady toci ceskych divek modre oci;

pejme chvdlu ceskych dev*, at slavi je cesky zpev!

Aj. ty nase vlasti, matko rozmild!

tys do vence slasti vsecky vevila:

zpev a vino, devce hezke, to jsou dary zeme Ceske;

Ceska zem a cesky zpev, tot jest rajske krasy zjev.

Jan z Hvezdy.

106. Divka ze mlejna.

J a jsem svarnd divka z mlejna, vsem hochiim se libim;

ale zddnemu sve srdce pfece nezaslibim.

Z Caslavi a ze Chrudimi, z Tdbora i z Pisku,

pfichdzeji namluvnici v Zapotockou visku.

127

Jeden iista obdivuje, druhy chvali oci,

a tfeti se jako holub po me nozce toci.

Ctvrty ptd se pana otce: co as chystd pro mne?

Paty ptd se panimamy: jak jsem spravnd v dome.

Deset jich po celem mlyne po mych ctnostech badd -

ale zadny se mne nepta, mam-li jd ho rada.

Pfijd'te, mili hosi, pfijd'te, z cele ceske zeme,

dostanete vsichni prazdne kosicky ode mne.

Jsem jd svarnd divka z mlejna, vsem hochiim se libim;

ale zddnemu sve srdce pfece nezaslibim. Trojan.

107. Pisen ceskeho sedlaka. (Jako: Divka ze mlejna.)

Jd jsem svarny jondk cesky z (berounskeho) kraje,

na m£m poli pro kazdeho ddrek bozi zraje.

128

Zraje, roste pro kazdeho Cecha upfimneho,

jenz si podle zdsluh vdzi stavu rolnickeho.

Hoj ty pole, nadarmo by tobe rovne hledal,

a jd bych te za tisice jinych poli nedal.

Policko me drahe, te muj praded ovordval,

kdyz si jeste prababicku moji namlouvaval.

Tebe me policko zlate dedek muj osival,

a kdyz sil tu nebozticek, vzdycky sobe zpival.

A muj otec, kdyz o matky ruku se uchdzel,

pfes ty louky, pfes ty pole drahou doprovazel.

Jd pak jsem, tDt kazdy vite, otcuv synek zddrny

pravy Cech a m£ Andulky verny hoch a svarn#.

Rdd si vdzim rodu sv^ho a sve holky hezk£,

129

sv£ho stavu rolnickeho a sve vlasti Ceske.

Sedldk jsem a zustanu tez verny m vlasti syn em:

mejme se jen radi, bratfi, a pak nezahynem.

108. Sen.

Poslechnete sestfinky, poslechnete malo,

co se nine to onehdy radostneho zclalo.

Usnula jsem na sade pod zelenou tfesni,

kde ve snach nine chladiil veterkove spesni.

Pfisel ke nine muj mily polehounku z ticha

poslouchat, zdaz milenka jeho spi, jak dycha.

Odestfel mi s ramen a zlehka rousku sneznou,

a tu s tvafi zardelou dal mi ruzi neznou.

Sdm ,pak k sobe hovofil: ,,Zdaz to byti muze?

130

Jiste, jeji tvafinky zahanbujou ruze."

Nemoha se udrzet vroucnosti uz vice,

klek' a libal po prve usta md i lice.

Protrhnu se ze spani — co se jeste dalo,

roztomile sestfinky, to se mi jen zclalo. Hanker

109. Lizinka.

Lizinka -— ach, to je devce! to je ruze rozvita!

Mleko, krev jsou jeji tvafe, z ocka plane nebes zdfe;

kdo ji spatfil, kdo ji zna, lined se mu o raji zda.

Lizinka — ach, to je devce! to je rajske stvofeni;

promluvi-li neb zazpiva, jako stfibro to zazniva;

dech jeji jest — kofeni, iista kvitku spojeni.

Lizinka — ach, to je devce! jako z vetru utkand!

131

V chuzi, v tanci jen se vznasi, vdeky, kam se hne, rozaasi,

a to vdeky neznane, puvaby nehledane.

Lizinka — ach, to je devce! to je andel vteleny:

dobra, vlidnd ku kazdemu a poboznd k bohu svemu:

kdyz poklekne k modleni, kazdy by se modlil s ni.

Lizinka — ach, to je devce I to je Ceska upfimna:

nestydi se mluvit cesky, ach, jak ji to slusi hezky!

,,Oni" nikdy nefikd, kazdemu lined zavykd.

Lizinka — ach, to je devce! to je blazenosti chram!

To-li devce nedostanu, radsi mlddencem zustanu,

ve venci se pohfbit dam, sdm a sdm — ach, sam a sdm? Jan z HvSzdy.

110. Kozak.

Krasna Minko, musim jiti, ach me srdce bolest citi,

132

daleko od tebe byti, Minko rozmild!

Smutny den, az odtud pujdu, smutne pro te plakat budu. v liajicli roklich volat budu:

Kde jsi, Minko md?

Nikdy se ti neodvrdti, srdce vzdycky plapolati, pozdraveni posylati

z boje, Minko ma! Kolik mesicii as mine, nez te hoch svuj k srdci vine; ach. slys. jak tam hofem hyne.

Zustaii upfimna!

Mam svou Minku opustiti a sve lice blede miti, radost vsecku zapuditi,

Minko upfimna! Xe dne v noci budu Ikati, a jim zel svuj zalovati, lidi vsech se budu ptdti:

Kdo mou Minku znd?

Hlube umlknou m£ pisne, oci me se zamknou svisne; vrdtim-li se vsak z te tisne

Minko, v slibu stuj.

1S3

Pfijdu-li s jizvami v tvafi, necht i kvetouci plet zafi mladosti tve trudnost mafi,

budu vecne tvuj! Hanka.

111. Devce, ja ti udelam.

Betulinko boubelatd, darmo se mne vzdalujes,.

darmo iista ruzovatd, zlibati mi zbranujes:

zndmt jd carovati, divky zkrocovati,

devce, jd ti udelam I

Ctverolistky v jetelicku, dva si schvalne vyhleddm,

ty ti do novych stfevicku, Betulinko, tajne dam.

Za tve upejpdni nebudes mit stani;

devce, jd ti udelam!

Za kloboucek mezi kviti laskavec si zavesim,

tva jak na mne pozasviti ocka, jim je podesim:

budou po mne cihat, zdaleka mne stihat;

d£v£e, jd ti udelam!

134

Tu kdys v noci pfi mesicku, nasbiral jsem s kapradi

kapky rosne do hrnicku, ty me bdeni nahradi:

temi tebe skropim, boufi v tobe stropim;

devce, jd ti udelam! V mravenisti zabku chovdm;

az jen dobfe vysmahne, hacek z ni u sebe schovdm,

ten te ke nine pfitahne: rado, devce. pujdes, lahodit mi budes;

devce, jd ti udelam! Tvemu nyni usmivdni

potom jd se budu smdt; bez milosti, bez poddani

na oko se budu zdat: pak te teprv zpile zlibam roztomile:

devce, to ti udelam. celakovsktf.

112. Co jsem chtela, buh mi dal. Co jsem chtela buh mi dal,

hocha upfimneho; pro mne on by do more

skocil bezedneho. (Ach to je vdm klucina,) jako dobra hodina.

135

Jestlize se zasmeju, usmivd se taky;

smutnd-li jsem, lined vidim v tvafi jeho mraky.

(Ach to je vdm klucina) atd.

Vedu-li sve kravicky za les pfes kopecek,

jiste on tam stadecko pase svych ovecek.

(Ach to je vdm klucina) atd.

Ondyno jsme k veceru s matkou v haji staly;

veterkove od neho z kfovi na mne vali.

(Ach to je vdm klucina) atd.

Necht si stesti kolkolem vyhleddvd jine,

necht i radost vselikd pfibytek muj mine:

(jen kdyz jd mam klucinu) jako dobrou hodinu. Jos. BrejM.

113. Chodnicek hisky.

Pekne na chodnicek svitil mi mesicek,

kdyz jsem sel za svo'u milou iasne on mi svitil,

136

jako by byl citil blazenost a lasku mou.

Kradu se k okenku, klepu na milenku —

ach, mild neotvird! Klepu jeste jednou, strachy tvafe blednou,

strachy duse umird,

06i, oci cerne, coz jste mi ne verne!

Mne jste aspoil sklamaly, ze mne i jineho jste do raje sveho

jednou dobou Idkaly

Smutne domu kracim, chodnik slzou mdcim,

mesic naii vie nesviti; sviti jen do haje, na hrob meho raje,

ach, muj zal vie neciti! Chmelensk'fii

114. Ruze Tetinskd.

Nad Berounkou pod Tetinem ruze jiz se cervena;

vedle strdne tam s vojinem dli panenka blazena.

137

,,Jak nad nami tam ta skala," di vojin roztouzene,

„tak i md jest laska staid, vef mi, devce ruzene."

,,Never, nevef, slib klamdvd," ptacek s lipy zapcje;

,,skala tez se rozpaddvd, virou roste nadeje."

Vsak hlavickou devce krouti, ptdcka smichem odbyva:

,,Muj mily mne nezarmouti, tvoje piseii je Izivd."

Ptacek pfece pravdu zpival; skala v strdii se rozpadd,

kvet do proudu snasi pfival, kvapne hyne strdii mladd.

Svadla ruze pod Tetinem, kdoz se ujme poupete?

Svadne poupe chladnym stinem, skoda ho i devcete!

Chmelensky.

115. Nevernd.

Sil jsem proso na souvrati, nebudu ho ziti;

krdsn6 devce miloval jsem, nebudu ho miti:

138

siti, neziti, milovati, nevziti;

sil jsem, nezal jsem, miloval jsem, nevzal jsem.

Tam nad mlejnem pod jesenem, na vysoke strani,

slibila mi ma panenka verne milovani;

venec uvit^, prsten skvostne vyryty

od ni dostal jsem — pfece devce nevzal jsenL

tJstum jako z maku kviti hubicky jsem daval,

v tilku jako labut bilem s veterky jsem hraval;

laskou plesal jsem, kudy chodil, vzdychal jsem —

v noci nespal jsem — pfece devce nevzal jsem.

Rano dfiv nez zvonek cinkal casne na klekdni,

sel jsem, aby eh ptdku sly sel ranni radovdni;

sel jsem za lesem — &le ach, co spatfil jsem!

cely ztrnul jsem, vice devce nechtel jsem.

139

V zelenych tam stfemchdch bustych devce s jinym stalo;

on ji vinul, libal, tisknul, devce se jen-smdlo,

jd pak zvolal jsem: Darmo v noci nespal jsem!

Sil jsem, nezal jsem. miloval jsem, nevzal jsem! Poldk.

116. Slovicko „Ty". Cim as to je, ze u milosti

slovicko ,,ty" tak sladce zni? To musi plodit blazenosti,

kdyz laska lidi upevni. To ,,ty", jak se zdd sproste byt, musi pfec velkou cenu mit.

Kdyz bratr s bratrem srdce deli a sestra sestru miluje,

kdyz ctnost se v jejich prsa vteli, je ouze k sobe spojuje,

jak libe zni to slovicko: ,,Ty" bratficku, ,,ty" sestficko!

Kdyz stejn£ duse pfizeii spoji a uvddi je v bratrstvo,

kdyz nejsladsi se Idskou koji, md ,.ty" to prvni pfdtelstvo;

neb kdo s kym upfimne mini, tu poklony mu ne£ini.

140

Kdyz libd matka svoje ditky, slovickem .,ty" je jmenuje,

pro manzela kdyz trha kvitky, je stalou laskou spojuje:

jak pochopi tak brzicko i decko proste slovicko!

Pfed easy pdn i knize nesli na oulisnych slov lahodnost,

necht oni v chram neb domek vesli, tu pokory se skvela ctnost;

a kazdy kdo je miloval, slovickem ,,ty" je jmenoval.

Zdaz nevoldme do vysosti, kde duch se kochd ve plesich,

co ditky pine duvernosti: Nds otce, ,,tys'' na nebesich!

To ,.ty«, jak se zdd sproste byt, musi pfec velkou cenu mit.

Zitek._

117. Zenuska.

Md tys laska jedina, zenuskb ty pfedrahd,

jizto srdce jsem venoval s ni se tesil a radoval:

md tys laska jedind, zenusko ty pfedrahd!

141

Zahrddenku krasnou mam, sil a sazel jsem v ni sdm;

nebe mi tam pozehnalo, ceske kviti rozkvetalo;

zahrddenku krasnou mam, sil a sazel jsem v ni sdm.

Coz jd o penize dbam, jen kdyz tebe zeno mam!

Muj poklad jest laska tvoje, blaho vlasti, cleti moje;

coz jd o penize dbam, jen kdyz tebe, zeno. mam.

Zeno md, ty jsi muj raj, at jsem star, mne kvete maj;

at sediveji me vlasy, s tebou ziju mlade easy;

zeno md, ty jsi muj raj, at jsem star, rpne kvete maj.

Vse, co jd od boha mam, verne vlasti zanechdm,

ale, zenusko md, tebe vezmu jd s sebou do nebe:

v jedno spojil nds buh sam, samou te zde nenechdm.

Jelen.

142

118. Jonak z Miletina.

Jd jsem Jondk z Miletina, nevestu si hied dm,

sem a tam divky znam, kazde ruku nedam.

Ac nenosim jako pani v mestech skvostne saty,

pldtend halena pfec nine dobfe sati.

Mnohd slecna urozend po nine se ohlidla:

kdo ze jsem. odkud jsem,, vsetecne vyzvida.

Dec! i otec Cesi byli, coz i chlouba moje:

honosim se, nestydim se za pleme svoje.

Nemam zlata ani stfibra, pole mam a louky,

stodolu na dolu, dva velk3 palouky.

A k tomu jsem z Miletina, nevestu si hleddm;

RuzenS, jine ne, jin£ ruky nedam.

Kamenicktf.

143

119. Tlukot srdce.

Se srdcem divno hrat — tu jde a tu dice stat, tu sladce zatukd, pak zas div nepuka, a bol a zal jest v jeho jadru. [A proto se mi zda, ze clovek neco md ziveho v iiddru, ziveho v fiadru-]

I mluvit srdce zna, a vzdycky pravdu ma; a kdyz naii malo dbds, lined pfipominku mas: tu pocne tlouct a zve k pokani; lidskd to neni fee, vsak rozumis ji pfec, a v torn klepdni je varovdni.

Mnohy si nevsima, kdyz srdce boufi vd: ten md jen z ocela, neb zddn3 doCela; a kdyz se fctdfim k hrobu skldni,, tu na nej lehne tiz, tu md se srdcem kfiz, pak to klepdni je potrestdni.

Odkud klepdni to, je posud ukryto;

144

nejspise viru das, ze je to andel nds, jenz kfidloma tam potfepdvd; a kdyz tu konec nam, tu nese dusi tam, kde vecne slava nds ocekdvd.

120. Lidka.

Lidko, kdy pak fee zddosti bude splnena,

kdy budu smet fie' s radosti: Lidko, ty jsi md?

Zadny den a zadna chvile neni zmafena,

abych si nemyslil mile: Lidko, budes ma.

Jak te spatfim, milost hofi v srdci nevinna,

a ve nine tu radost tvofi: kyz jsi, Lidko, md!

Jak jen usnu drobet mile, hnedle se mi zdd,

bych byl tfeba vzdalen mile: ze jsi, Lidko, md!

Pohled tvuj a podobu mam pfed oci ma,

145

kde jen jsem a kazdou dobu, vsudy Lidko ma.

Pfekdzky snad musi miti kazde stvofeni.

co vsak osud bude chtiti, "zadny nezmeni.

Procez Lidko, doufdm silne, ze jsi upfimna,

a ze take neomylne, vzdy zustanes md. Hanka.

121. Ukolebavka. Spi md zlata, boubelatd,

spi ma Ruzinko! Noc se blizi, oci tizi

sen — spi divcinko!

Pdn se zere, po cti dere,

nespi starosti; panna bledd hocha hleda,

vzdychd milosti.

Lichvaf sedi, zlata hledi

pfed zl^m zlodejem; 10

146

na dan brouka, strachy koukd

za svym krocejem.

Zradne syny pro jich viny

pichd v srdci had; bez uzkosti speji ctnosti,

byt jim hrozil kat.

Spi in a zlata atd. Nejediy..

122. Devce jako lusk.

J a jsem devce jako lusk, rada bych se vdala;

vsak nerada leckomu srdce sve bych dala.

Nejsem — at to kazdy vi z slechtickeho rodu;

sproste saty nosivdm, nepiju nez vodu.

To vodicku studenou —• proto jsem vzdy zdrava;

vino mozek pomate, voda rozum ddvd.

Mam dva vinky cervene, snerovdni troje, -

147

pantoflicky zelene a stfevicky dvoje.

Bile jsou co padly snih ndramecky moje,

kanafaska s faldama die ceskeho kroje.

Jako labut bily krk, riizove mam lice,

vlasy belave co len, oci — co dve svice.

Dobreho jsem chovdni — vlast md je zem Ceska!

zrostld jako jedle jsem, poctivd a hezka.

Aniz jsem kdy ospald, casne rano vstdvdm;

nez kohoutek kokrhd, po dvofe behdvdm.

Pracovite ruce mam, umim len vypliti,

jde to samo, pocnu-li srpem trdvu ziti.

Jd jsem devce jako lusk, rada bych se vdala!

Jenicek je svarny hoch, toho bych si vzala! Kamenicky.

~~ 10*

148

123. Divne veci.

Kdyz nine md maticka chovdvala, milostne se na mne usmivala;

divnd vec, ze nyni zle nine z toho vini,

smeje-li se na mne nekdo jiny.

Kdyz mne na voditkach vodivala, tu co stin za mnou jen chodivala;

divnd vec, ze nyni zle nine z toho vini,

kdyz za mnou chodiva nekdo jiny.

Kdyz jsem bez voditek chodivala, sama nine za rucku vodivala;

divnd vec, ze nyni zle mne z toho vini,

vede-li se mnou se nekdo jiny.

Kdyz jest si.mne na klin posadila, co se mych tvaficek nahladila!

Divnd vec, ze nyni zle mne z toho vini,

jestli nine pohladi nekdo jiny. Kamenickij.

124. Cim to je !

Jak pokojne mesicek po obloze plyne!

hvezdy jak sestry sv£ kolem sebe vine:

149

cim, o srdce! cim to je, ze ty nemas pokoje?

Po jezerni hladine klidne labut plove,

podfimujou v osykach hravi veterkove:

cim, o srdce! cim to je,, ze ty nemas pokoje?

Vlidne holub celuje holubicku milou,

vlastovicka ukoji svou rodinu cilou:

cim, o srdce! cim to je, ze ty nemas pokoje?

Dnem i noci zapasis v neustdlem boji;

co te jindy tesilo, to te nepokoji;

cim, o srdce! cim to je, ze ty nemas pokoje?

Slavik v nasi olsine sobe nafikdvd,

ztrdtu drahe samicky tamo oplakdvd:

tim, o srdce! tim to je, ze ty nemas pokoje!

Kamenicky.

150

125. Penize.

Ze penize svetem vladnou, stare pfislovi;

ze se jimi divy stanou, kazdy chlapec vi:

s chud'asem je nyni amen, ten jen aby lamal kamen;

nuzota, zebrota,

patfi do kouta. Jen kdo penize ma, at si na pana lira,

jen ten. jen ten, at si na pana lira!

Pfijde-li kdo do hospody, tfeba tulipan.

at se nenosi die mody, videt, je-li pan:

senkyf hned sejme cepicku, vita host a. da hubicku:

poructe co chcete,

vse dostanete. Jen kdo penize ma atd.

Bolide, zddd-li o ruku devcete jak kvet,

tfeba jiz nosil paruku, lined je pfipoved';

151

matka mu hned pochlebuje, dcefi dedka vychvaluje;

Tonicko, dcerusko,

to je ternicko! Jen kdo penize ma atd.

Proto mi vzdy daval radu, stary kmotr Vit:

Kdo chce vzhuru nosit bradu, zoldy musi mit;

ale ktery pana dela, v kapse pfi torn souchote ma,

tomu dat kolikrdt

za den bastondd! Jen kdo penize md atdo ./. Marek,

126. Chaloupka. Vystavim si skrovnou chaloupku, vsecko ciste jako na sloupku; stromovi a kfovi vukol ni budou davat chlddek k hoveni. "Odtud nedaleko v haji, besidku si spletu z maji. Az to vsechno fddne dovedu, pak te, divcinko, tam povedu.

V chlivku bude s kozou kravicka, a u sroubku z drnu lavicka,

152

staj a ovcin v jednom pofadi, pod kolnou pak orni ndfadi: stodulka sest kroku zdze, vukol plot a kousek hraze. Az to tak vse fddne vyvedu, pak si te tam samu pfivedu.

Na dvorecku v kurnik kulaty pro svou radost kvocne s kufaty,, kachndm, husdm i vsi drubezi sama budes sypat vecefi! Neco pro dum, neco v Praze na trim se prodd draze. Az jen jd to vsecko dovedu, pak si te tam zrovna pfivedu.

Na zahradce mimo zeliny budou take vonne kvetiny. V podzim rozlicneho ovoce bude vie a vice rok po roce. Ptactvo bude v housti cvrcet a potucek veskrz hrcet. Jen az jd to vsecko vyvedu, pak si te tam do ni pfivedu.

Jizbu prostou, sklipek klenuty pro mleko a soudek pfepnuty, z nehoz, kdyz k ndm znamy doskocir

dzbdnek cerstveho se natoci; a v komurce bude liize, v kterem se dve smestnat muze.

153

Az to vsecko fddne dovedu, ■ pak te do neho tam povedu.

Jestli se ti to tak zalibi, pak te hoch tvuj vroucne polibi, pak se zeptd: budes-li jej chtit? byt i o vse pfisel, rada mit? A tak potom budem svoji, pak nds zadny nerozdvoji. Az to na tobe tez dovedu. pak si te tam smele povedu. Hanka.

127. Ylasta.

Vlasta ze ruzi uvila vence (clitic zbrail okrdslit sveho milence.) Pfi jde ku vojsku, sklopi ocinky: ;,Reknete vy mne, dobfi lidinky, zdaz mezi vami neni mileho, najdu-li, mluvte, Milvoje sveho? On s pluky tab', kam Jason se cb'yli; ach! co nemam ho, md duse kvili. Vadnete ruze kolem ve venci — svadne i Vlasta svemu milenci. Chvile bolestnd, plna zalosti, tys zkazila kvet me blazenosti." — MAJ, ty nenajdes u nds mileho, v bitve probodli Milvoje tveho. Rdd pro te divko a vlast umiral, pak se do vecne slavy ubiral."

154

128. Premysl. Doordvdm, dokonavdm,

moje prace skoncena; snad i me to radio zde posledne vladlo,

moje pudo vazena! Doordvdm, dokonavdm,

moje caKa zeil cekd. Blaho vlasti dano, Libusi posldno,

tak i zeil nine nezlekd. Doordvdm, dokonavdm,

k Praze tam veterku vej! zapolet ku knezne a za fiadra nezne

blaho ji milosti chvej. Chmelensky.

129. Bretislav. Kdyz mesicek spanile svitil, vevoda Bfetislav vstal; neb oheii, jejz k Judite citil, jiz se v nem davno byl znal, k Judite davno byl znal.

Ilka: ,,Kdyby i za Rejnem byla pfede mnou ustranena, a kdyby ji nebesa kryla: Judita musi byt md, konecne musi byt ma!"

155

Tak pravil a zabodnuv ore, s panosi ku Brodu jel, kde cisaf v kldstenim sbofe dceru svou ukrytou mel, pfed nim ji schovanou mel.

Bliz kldstera v zelenem kfovi skryl knize panose sve, a pfes hory, doly a rovy pospichal k milence sve, zabodal k Judite sve.

A rano kdyz panny jsou pely Bfetislav v kldstefe stal, a s kuru kdyz jiti uz mely, pfiskocil, Juditu jal, milenku na kone vzal.

Tu panny se do kfiku daly, straznici pddili ven, a dva za nim ve zbrani hnali, kficice: ,,Nepustte ven; zavfete, nepustte ven!"

A na to hned zatdhli brdnu fet&zem pfendramnym, a hradni jiz chtel mu dat rdnu, mecem svym napfazenym, ha hlavu napfazenym.

A hradnimu rozrazil ledvi s Jitkou se ku brdne hnal;

.56

a fetezy pferaziv ve dvi, s Jitkou se ku Praze bral, s milenkou ku Praze hnal.

Rka ji: ,,A ted' milenko draha,. nyni jsi na veky md!" A Jitka jsouc radosti blaha pravila: ,,Na veky tva, nyni jsem na veky tva!"

A nezli se severni zdfe po druhe ukazala, jiz Prazanu veseld tvafe Juditu uvitala, vlddkyni uvitala. HukaL

130. Poustevnik.

V borovem na skale haji stala nekdy poust,

za ni malinka zahradka, vedle tmavd houst.

Pfed okynkem bublal potok skrze kvitecka,

asi tficet kroku dale stala kaplicka.

Na te lesni pousti bydlel smutny mladenec,

zineny na tele rubds, na hlave venec;

57

T jedne svadle ruce zaltaf, v druhe ruzenec

T samote jsa jenom doma sveta cizinec.

Rano kdyz odzvonil v kapli, sel v zahradce ryt,

modliti se mezi ruze, tvdf svou slzy myt;

v poledne po druhe zvonil, vecer po tfeti,

na vecer pak pocal k harfe pfesmutne peti.

Zadny k nemu pfi jit nesmel. neb se lidi bal;

zvldste ale slicnym divkam tern se vyhybal,

snazne prose na pokoji, by ho nechaly,

a k te lesni pousti nikdy neputovaly.

Vida size v jeho ocich nikdo tam nesel,

tak ze samoten dve leta v te pousti bydlel;

a kdyz tfikrate za den zavznel z kaplicky zvonec,

fikdvali: ,,Ach to zvoni smutn^ mladenec !"

158

Jednou ale skrze tfi dni zvonecek neznel,

tu se ulek' lid pod skalou: ,,Snad pak neumfel!"

Strachem bledy k pousti lezi vsak bez nadeje,

kam by se poustevnik podel, smutne hledaje.

A hie, v kapli pfed oltafem lezi mladenec,

zineny na tele rubds, na hlave venec;

ve studenych rukou drzi zaltaf, ruzenec —

pryc se odtud odstehoval, sveta cizinec.

List na harfe lezi maly, hrubym to pismem:

,,Ten, jenz tady odpocivd, umfel jest hofem;

cerna nevernost milenky sem ho zahnala,

urputnost jeho panenky srdce uzrala."

,,Mladenci co svetem nyni blaze krdcite,

v srdci o bolestech lasky jeste nevite:

159

utikejte pfed divkami jako rychly chrt,

nebot za vasi upfimnou lasku daji smrt!" snaidr.

131. Shledani. Rannfm casern pfi krdsnem stromofadi, prochdzi se pdn ciste obleceny, za nim zebrdcek chudy, otrh&ny,

(jsouc bide, nouzi oddany.)

Temnym hlasem stdle za nim volaje, ach, pane, pane, poseckaji na mne, neb Se mne zda byt jejich stav pofadny,

(neb vidim cist knihy mravny.)

Co chces stary, opovdzlivy muzi, proc mne delas pfekdzku v moji chuzi? A to vsecko k me velike potupe.

(Proc pak pfisla bida na te?)

Chudym byti, coz by to bylo zleho, ja stary, kdybych mel otce ziveho, chtSl bych ho vzdy v uctivosti miti,

(az do smrti nan laskav byti.)

Nepfedhazuj, o posetily muzi, phil bych ja, kdybych mel rodice zivi, chtel bych s nimi moje srdce deliti,

(a jich verne milovati.)

160

Muj otec byl jest Rakusan rozeny, dal mne do Vidne na skolui cviceni; jd nezdarny syn pecliveho otce,

(pustil jsem se pfes hranice.)

Pfijmul jsem sluzbu sprosteho vojdka, pfisel jsem az na sarsi adjutanta; mohl bych pomoci rodicum tudy,

(neb mdm penez, mnoho vsudy.)

Ach, synu, synu, neznds sveho otce, ktery te nasel po pul sestem roce; Anton Robert jest prave jmeno moje,

(a Franta Robert synu tvoje.)

Sem patf, clovece, jenz mds tvrde srdce, syn pada k nohoum laskaveho otce, ach, otce, otee.'odpust1 mne vse viny,

(z hisky libiim tve sediny.)

Nyni poznavas synu otce sveho, ktereho mas vzdy sobe upfimneho, ach boze! jake jsou radosti nove,

(citi srdce tve i moje.)

Na znameni synovske povolnosti, dokomis u mne vek tvoji starosti; neb ja miluji tebe jako sam sebe,

(pro vsecky jest stvofeno nebe.)

Ach, synu, synu, zanech vsi marnosti, nepohrdej s lidmi v jich starosti; neb otec miluje te jak sdm sebe,

(pro vsecky jest stvofeno nebe.)

161

132. Divcina jako dobrd hodina.

Oc jsem prosil buh mi dal milou pfeupfimnou,

z pouhe lasky srdce by rozdelila se mnou:

ach, to je vdm divcina jako dobra hodina! Dam-li se do skdkdni,

hupky za mnou skace, uronim-li slzicku,

lined mi k villi place; ach, to je vdm divcina jako dobrd hodina: Jestlize ji pozdddm

nekdy o hubicku, rikd: ,,Vem si tfeba pet;

jsou tvoje, Jenicku!" Ach, to je vdm divcina jako dobrd hodina! Ondyno jsme v poledne

pod lesickem stall, modrdckove oci se

sladce na mne smdly; ach, to je vdm divcina jako dobrd hodina! Jd fku: ,,Hle, jiz mesicek

skryl se mezi mraky" — ona hned pfisvedcila:

162

,,A hvezdicky taky." Ach, to je vdm divcina, jako dobrd hodina!

Necht moje stesti mine, kudy noha kraci.

necht mi v poli se rodi trni a bodldci:

opustim-li divcinu jako dobrou hodinu.

Ceiakovskif.

133. Odplata.

Pod bezem za bezem s Hanou Jenicek;

Hanicka scitala, co je hvezdicek; Jenik hvezd si nevsimal, po tichounku ale vzal na tisic, ne-li vie,

Hane hubicek.

Hanicka Jenicka z toho plisnila,

pokutu veil kou na nej slozila; z ndruci se vinula, z ocka slzu vymnula, na to se v rdkose

hnevem ukryla.

163

Janecek holecek toho lituje,

pokutu velikou spinit slibuje: nemeskd i vrati hned hubinky co sladky med; za to ho na novo

liana miluje. Picek.

134. Cesky sedldk.

Ty cesky sedldcku, vychytraly ptdcku po zpevu, po peri! bldzen kclo ti vefi!

Sedldk jde z hospody, cesta mu nestaci; kdyz pfijde pfed pana, coz je hned jinaci!

Skrdbe se za uchem, potird si celo, jakby pul dusicky z neho vyletelo.

,,Jemnost pantatinku! letos neni loni —-r jd fku.... toto vono — bida nouzi honi."

11*

164

Pfed pdnem stejskd si, za vraty vej ska si — strcil urozenost s rozumem do kapsy. ceiakovsky.

135. Cekani.

Jak se ten mesicek za lesickem beld!

kdybych jen vedela, co muj mily dela?

Vzdyt pak mne pfislibil, mesicek nez vyjde,

abych jen cekala. ze sem ke nine pfijde.

Jd pak jiz kravicky davno podojila,

nabravsi kvetinek loubi ozdobila.

Jak sem jen pfistoupi, vune libd vzejde,

ja pak jej polibim — ale ze pak nejde!

Ted' snad jde, tfesou se klokocove liusti —

bozicku! ach to jen vitr listim susti

165

Co ho dnes zdrzuje? snad zpev nasi chasy?

vzdyt pak tu jindy uz byvd temi easy.

Jeste strop okolo, kudy se sem vejde,

opletu bfectanem - — ale ze pak nejde!

Snad se mu nektere jehne zatoulalo,

a tak jej v roklindch dlouho omeskalo.

Tichounky mesicku! rci mu v zafi blede,

jaky zde Lilida ndfek pro nej vede.

Pro buh, ach! jestli on mezi vlky padne,

tedy zde Lilidin zivot hofem svadne. iianka.

136. Marenka.

Md zlata Mafenko, pozoruj to, kdyz stojim pfed frontem, jsem-li jd Jak jd umim bubnovat [to! a tebe Mafenko milovat.

166

Pockej, jen dej pozor, az na te zavo- Md zlatd Mafenko. Mafo! [lam: Mafenko roztomila!

Kdoz by te Mafenko nemiloval, vzdyt jsi tak jak by te vymaloval: cervene tvafinky jak ruze, kdoz pak te milovat nemuze? Pockej jen dej pozor, atd.

137. Strasacek.

Nuze bratfi, v kole sem! at si tu zapejem, at oblazi mladou krev vino a zpev; na trampoty jeste cas, ty dost casne najdou nds.

Zapejme, nalejme,

na hodiny nedbejme!

138. Piseii lovci.

Do pole, haje', muzi, jonaci! honiti nase je poteseni, [na lade, pasece, poli a louce honiti nase jest poteseni.

Do pole, haje, muzi, jonaci! honiti nase je poteseni.

167

U lesa tenata polozime. a uvidime — co se lapi.]

K utesenemu lovu se mejme, loviti nase je poteseni. [Na lane, jeleny si pocekdme, behy zajici nepomohou.

Do pole, haje, muzi, jonaci! atd. . Vinaficky.

139. S bohem.

S bohem bud' a pamatuj! Hied' mne v mysli zachovati, kdyz mne milost nesmis dati,

osud tomu nechce muj.

S bohem bud' a pamatuj! Vecne draha srdci memu, myslim na te k hofi svemu,

az smrt schvdti zivot muj.

S bohem bud' a pamatuj! Az se dosti vykvilime a zde vsecko pfetrpime.

pak se splni oucel tvuj! s bohem bud' a pamatuj! iianka.

140. Polednice.

U lavice dite stalo, z plna hrdla kficelo.

168

,,Bodejz jsi jen trochu malo, ty cikdne mlcelo!"

,,Poledne v torn okamzeni, tata pfijde z roboty:

a mne hasne u vafeni pro tebe, ty zlobo, ty!"

,,Mlc! hie husar a kocdrek — hrej si! — tu mas kohouta!" —

Lee kohout, vuz i husdrek bouch, bde! leti do kouta.

A zas do hrozneho kfiku — ^ ,,I bodejz te srsefi sdm! —

ze na tebe, nezvedniku, Polednici zavoldm!"

,,Pojd' si profi, ty Polednice, pojd', vein si ho zlostnika!"

A hie tu kdos u svetnice dvefe zlehka odmykd.

Mala, hnedd, tvafi div6 pod plachetkou osoba;

o berlicce, hndty kfive, hlas — vichfice podoba.

,,Dej sem dite!" — ,,Kriste pane.'" odpust hfichy hfisnici!"

Div ze smrt ji neovane. Ejhle tut Polednici!

169

Ke stolu se blizi tise Polednice jako stin!

matka hruzou sotva dyse, dite chopi na svuj klin.

A vinouc je zpet pohlizi — beda, beda diteti!

Polednice bliz se plizi, bliz — a jiz jest v zapeti.

Jiz vztahuje po nem ruku — matka tisknouc ramena:

,,Pro Kristovu drahou imiku!" klesd smyslu zbavena.

Tu slys! jedna — druha — tfeti - poledne zvon udefi;

klika cvakla, dvefe leti — tata vchdzi do dvefi.

Ve mdlobdch tu matka lezi, k iiddrum dite pfimknute:

matku vzkfisil jeste s tezi, avsak dite — zalknute.

Erben.

141. Plache divciny.

Proc se upejpdte, plache divciny?

proc se ukrejvdte jako nevinny?

170

vimt jd vase spddy, ze jste s hochy rady;

proc se upejpdte, plache divciny!

Znam jd vsecky vase podvody a Isti,

jimiz srdce nase jemnd stfela msti;

zndmt vas mile holky, zndmt i vase spolky,

zndmt j a. vsecky vase podvody a Isti.

Vzdyt vy chodivdte jako liceny,

nami pohrddte, jsouc v torn cviceny;

a kdyz zadny nejde. tu vas hrdost pfejde,

tu pak chodivdte hofem skliceny.

Jen se upejpejte, plache divciny!

jen se ukryvejte, jako nevinny!

vimt jd vase spddy, ze jste s hochy rady;

jen se upej pejte, plache divciny! Hanka.

171

142. Hanackd I.

Aj, coz na svete mi schazi v kraju Hany bohatem?

Devce rado ockem hdzi po klobiicku kulatem.

Toz muj klobiicek heziicky, finten kvitim pentlami,

toz kabdtek zelefiucky se zlutymi sponkami.

A coz cerven£ ty spodky, hezcich nema jeneral;

modry plast a cerne botky, pas, jak by ho maloval.

Nac se starat o sve pole? Starost zbyteeny je kfiz;

zaseju-li oves v role, sklizim zito nebo ryz. .

A'm£ kone, bujne kone, aj, proc by veil orali?

Zde dost pastev honem pro ne, bud'me jak jsme byvali.

Tak to bylo jakozivo, tak vzdy bude, jd jsu jist;

jiastva, kone, devce, pivo — to handeky ctverolist. , Chmelensky.

172

143. Hanackd II.

Pfineste mi vojenske mondore, a hned hovidite, co bude z Jore;

klobouk premovany kolem na vse strany,

Mande na vzdore.

Lepsi je ostrohe noset na boto, nezli se chrtoset s nircho roboto,

holstern s pistol a ma, kabdt s knoflekama,

nezli tret? psoto.

Neni-li to hodno na vojnu se dat, kazdy mi musi fikat: pane solcldt;

sedldk se pokofi, jak pfindo do dvefi,

bode se mne bat.

Kdyz pfindo k mozice, na boko palas, bfenknem ostrohama jako Mikolds;

Jdra fekne: trunk vain, senkdfovi: senk ain,

co nejlepsi mas.

Oufksout! Jiira jsii zde, hodstupte chaso!'

a kdo neodstupi, tomu vyceso; senkdf vino nalej, ty moziko mi hrej,

dyskant i baso.

173

Nebodo jd vice na bfucho lehat, ale jako pani za stolem sedat;

soske s jeletama a hrdch s oskarkama

jd bodo jedat.

Nebodo jd vice mluvit hanacke ale budu vice deskorovat nemecke:

Jura fon dr Veskov, onvait fon Proste jo v

cum lant moravske.

Pockej nehovidis mne Mando vice, az jd prec pojedu na Turka hranice

do sveta sireho, a to dalekeho —

az do Skalice.

144. Lovecka.

Hej vzhuru, lovci v pole ven, hie, jiz se blizi jasny den! Kdyz lovec dum opousti a pfekvapi zvef v temne housti, pak mivd kofist bohatou. Tu honci les ndm obejdou, v nem zvef si jeste odpocivd, -a kolem hlahol jich zazniva:

Halo! halo!

174

Tu Ian, tu liska, tu jelen. vse strach vyhdni z lesa ven; tu zajic z houstiny vybihd, a hromem rana rami stihd, a rachot zni skrz cely les. Tu klesd zvef a lovcu pies po haji hlasne se ozyva, a kazdy void, kazdy zpiva:

Hurd! hura!

145. Pijacka.

Nic netrvd na svete vecne, pravi ndm minuly cas;

kazdy tu pobude chvilku, (a jiz se stehuje zas.)

Co jich tu pfed nami bylo, jenz hrali a small se dost:

uprostfed hrani a smichu (pfisel ten nezvany host.)

Co jich tu po nds zas bude, jenz hrati a smdt se budou:

sotva tu pobudou chvilku, (jiz zas za nami pujdou.)

My mame se vsichni tak radi, i protoz se vesel me ted'.

Pocneme poznovu zpivat, (kazdy si sve sklenice hled'l)

175

My mame se vsichni tak radi, dan jest ndm radostny cas:

neb kdo vi, zda pfes rok vsichni (zde budem sedeti zas.)

A jestlize na pfes rok zase ndm popfeje stesti se sjit,

tu na zdravi celeho spolku (pocneme poznovu pit.)

146. Pivecko.

Tys md laska jedina sklenicko md peniva!

Tobe jsem se vzdy venoval, tebou tesil a radoval —

Tys md laska jedina, sklenicko md peniva!

Coz jd vie o stesti dbam. jen kdyz tebe pivko mam;

zdklad je muj piny dzbdnek, . kdyz mi tece v krku chlddek;

o coz jd o stesti dbam. jen kdyz tebe pivko mam!

Lmes se krdsny sen mi zdal, pdnbiih mne do nebe vzal,

tam jsem ach, pfi vode vzdychal, a zas na zem sdm pospichal;

176

lip pfi pive clovekem, nez pfi vode andelem. Sklenko md, ty jsi muj raj, v zime, v lete kvete maj

at na nebi hromobiti, z tebe pfec mi slunko sviti.

Sklenko md, ty jsi muj raj, v zime v lete kvete maj. Az jd umru, vse co mdm, verne vlasti zanechdm,

jenom. sklenko md, ach tebe vezmu jd s sebou do nebe.

neb nds osud spojil sdm, samou te zde nenechdm.

147. Sladovnicka. Hbite. bratfi, k prdci libite,

pivo v kotli se vafi, hbite avsak ostrazite!

at se varka poclafi. Malo pfisad, hodne chmele,

slad z dobreho jecmene; slddek sobe chvdlu stele,

md-li pivo zda fen e! Z vyborne moucky sladove

sladickd tece stdva, a chmel z dobreho plemene

ji hofkosti doddva.

177

Jen bud'te v prdci pilni; hoj, chaso, vesele!

po vdrce nds posilni pivecko z plneho korbele. . Erben

148. Na basu.

Baso, baso, bruc! Komu srdce v tele, at se tesi smele,

skdkati ho uc!

Jestli komu zluc kypi na jineho, vyhoukej ji z neho,

baso, baso, bruc!

Houkej, houkej, hluc! Bruky tve at brani vsemu pomlouvdni,

baso, baso, bruc!

Baso, baso, bruc! At tu polibeni divky slyset neni,

baso, baso, bruc!

Hlukem toho muc, kdo se stiti noty bloudi do samoty,

baso, baso, bruc! 12

178

Do usi mu hue, jak vesel kdo byvd, veku pouzivd,

baso, baso, bruc! MacMcek*

149. Krepelice.

Kfepelice void: ,,Pojd' pod mez! pojd' pod mez!n

Jenom moje mild nepovez, nepovez,

kdyby se matinka ptala, zes se mnou psenicku zala,

nepovez, nepovez!

Kfepelice void: ,,Pojd' pod mez! pojd' pod mez!"

Jenom moje mild nepovez, nepovez,

kdyby se matinka ptala, jest-lis mi hubinku dala,

nepovez, nepovez!

Kfepelice void: ,,Pojd' pod mez! pojd' pod mez!'*

Jenom moje mild nepovez, nepovez!

zes mi sv£ srdenko dala a za to moje si vzala,

nepovez, nepovez!

179

Kfepelice void: ,,Pojd' pod mez! pojd' pod mez!"

Jenom moje mild vsem povez, vsem povez,

aby to vedeli vsude: ,,Veselka, veselka bude jeste dnes, jeste dnes!"

Ivan B. Stangk.

150. Slovicko „]NTikoli".

Drive nez jsem Minku seznal, chodil jsem s ni do skoly, at jsem ptal se nebo prosil, vzdy mi fekla: nikoli.

Jednou sedim s ni pod lipou v carokrasnem udoli, prosim o malou hubinku, ona fekla: nikoli.

Vedle v haji prave slavik 0 sve lasce sveholi; jd se ptdm, zda citi lasku, ona fekla: nikoli.

1 obrdtim rychle slova, ptdm se v lasky nevoli: ,,Tedy mdm te vecne mijet?" Ona septla: nikoli.

12*

180

Tu ji k srdci vinu, tisknu, libam az to hlaholi; pak se ptdm ji, zda se hnevd, Ona fekla: nikoli.

Ted' jsem uceny jiz dosti, nic me srdce neboli, jak dfiv trpke, tak ted' sladkS jest mi slovo: nikoli.

151. Co je po torn komu ?

Md mild se vracela vecer s poute domu,

vysel jsem ji naproti, co je po torn komu?

Pfisli jsme tak pospolu kosatemu stromu.

pod nimz jsme si usedli — co je po torn komu?

Co mi z pouti, tak se ptdm, neses, divko, domu?

,,Z marcipdnii srdicko" co je po torn komu?

,,Z marcipdnu srdicko, a to svoje k tomu,

ta jsou tva ted' obe dve" — co je po torn komu?

181

152. Radostne cestovani.

O radostne cestovani, jake maji velci pani! 6tvero pdnu na voziku, jeden spi a druhy dfimd, tfeti zivd, ctvrty dymd, vozka kleje na kozliku. O radostne cestovani, jake maji velci pdnil

O radostne cestovani, jake maji velci pani! Kvetoucimi doly temi, kolem teto tvrze sede vuz tu zabedneny jede, ovesen jsa krabicemi. O radostne cestovani, jake maji velci pani! Ceiakovsky.

153. Pokazene dostavenicko.

Kdyz jsem k vdm chodival, pes na rime vrcel;

jd mu dal kurcicku. jen aby mlcel.

Kurdz, Kurdz! kurcicku tu mas,

jen na mne nestekej, az pujdu od vas.

182

Sotva jsem na okno jednou zaklepal,

tu na mne seredny Kurdz zastekal.

Kurdz. Kurdz! kurcicku tu mas,

jen na nine nestekej, az pujdu od vas.

Vzdyt jsem jd nestekal. jd jsem jen vrcel:

kdybych to byl vedel, byl bych rads mlcel.

Kurdz, Kurdz! kurcicku tu mas,

po druhe nestekej, az pujdu od vas.

Az ty se, milousku, pfiloudds zas k ndm,

jen mi hod' kurcicku jd te hned poznam.

Kurdz, Kurdz! kurcicku tu mds,

po druhe nestekej, az pujdu od vas.

154. Kdyz uz v§ecko spocivd.

Kdyz uz vsecko spocivd v tiche nocni dobe,

183

jde hoch tvuj a zazpiva pod okenkem tobe:

Dobrou noc, spi divcinko! spi, md mild Ruzenko! Usni libe, libe spi,

hajej boubelatd! o kyz se ti o mne sni,

divcinko md zlatd! Spi md mild Ruzenko, dobrou noc, spi divcinko! Hanka.

155. Hezky hoch.

Poslechnete sestficky, mam hezkeho hocha,

senkyfovic Honzicka: tohle bude trefa!

Ke vsemu je sikovny, kdo ho k cemu zddd:

kde ho vecer postavi, najde ho tam z rana

Vyhlizi jak andilek, kdyz z pece vyleti,

je trosinku hrbaty a na oko slepy.

Hezky umi tancovat, jako sochor v pytli:

kdyby jste ho videly, pukly by jste smichy.

184

Umi tak£ muziku a na kuru zpivd,

piskd jako kvicala, vole si nadymd.

Hezky chodi po mode, klobouk md bez stfechy,.

kalhoty ucourane, na kolenou fleky.

Kabdt md bez rukdvu, pfi nem sosy zadne;

kdyz do hospody pfijde, md vzdy kapsy prazdne.

Za portyra muze byt, kazdy se ho zhrozi:

vzdyt je jako Rybrcol z Krkonossk^ hory.

Nebudem se o nej prdt, budem tahat losy;

jestli zbude na ocet, muze strasit sovy!

156. Piseii Salomounova.

Byvdval jsem svarny hosik, vseho mival vzdycky dost;

s lyrou zlatou, zpevem, zertem, na vsech strandch mily host.

185-

Bohyne se na mne smdly, vzdy mne k sobe Idkaly:

jako vcely vukol kvetu okolo mne litaly.

Ale ach to stesti veru male melo stdlosti!

jen jsem s jednou k oltdfi sel, jiz byl konec radosti:

ostatni panenky nad mnou nosicky hned krcily,

zustal-li jsem pfes moc u nich, ze dvefi mne honily.

Stav se vdovcem zas jsem mini! starou cestou kraceti,

holky ale nechtely uz na mne ani hledeti:

ac jim stokrdt vypravuju, jaky jsem byl nekdy hoch —

kazdd pravi: ,,S pdnem bohem z jara kvete jenom hloh!"

Bodejz vas! — Coz stary bdsnik u vas uz nic neplati?

myslite, ze mladikove umeji jen zpivati?

Nechte si tedy ty hej sky, jd vdm jich nezdvidim!

s lyrou radej a sklenkou se do chlddecku uklidim.

186

Tam se rozlozim jak ctyfi na kolebku drnovou,

vesele si pocnu zpivat piseii Salamounovou.

Vsak muj osud i vas cekd, pfestanete tez hrati

a pocnete chtej neb nechtej Salamounskou zpivati. Snaidr.

157. Sampailska. Pet set tisic litych certu

z pekla vyslo na rozkos, ale zadny z tech pobertu

nemel v kapse ani ^ros. Vsi pomoci jsouce prdzdni,

jeden skucel, druhy klel, avsak kudy kam, to zadny

ze vsech certu nevedel. Stary satan smal se tomu,

az se za bfich popadal: ,,Bodejz do vas tisic hromu!

kam jste kazdy rozum dal!" £erti nevedi si rady,

vtip jim zamrz na chlade, vsichni troubi tu a tady,

jak strasdci v zahrade: tu se zvedne Sotek maly:

,,Hloiipi chlapi, pojd'te sem! jen jd jsem d'as dokonal^,

187

jd vim kudy z bryndy ven: ^izeii mate — to vdm vefim,

na sucho je tezko mlit! Vefte, ze kam jd zamefim,

muzem darmo se napit. V panskem sklepe tam se sviti,

tam se dame na kvartyr, ukdzem jak zndme piti rejnske,

ceske i. spaiihelske malvazir!" Ac si dvefe zaviraji —

certi malou skulinou do sklepu se provlikaji,

to od klice sterbinou. ,,Hura d'asi! zdrav rardsek,

ten ndm dobrou radu dal!" A hned deset tisic flasek

sbor tech certii vychlastal. V jedno fvalo pdsmo besu:

,,Nad vino nic na svete!" a tak pili v sladkem plesu

zdravi pekla knizete. — Kdyz se certi vsichni zpili,

kohout k rdnu zazpival: vsecky flasky prazdny byly,

Satands k nim zavital. Za trest vsecky certy, vztekly,

do tech flasek zabednil; aby pak mu neutekli,

spunty dratem upevnil. —

188

Pet set tisic litych certu do flasek je vbedneno,

a co kypi z techto flasek, to sampaiiske md jmeno.

Kdyz pak spunty vzhuru IftaJV krev se vinem rozpeni,

vesele nds zpevy vitaj', veru, tu se cert zeni!

158. Vecer. 6ervenaj' se kopce, stddo bezi z obce, ptdci zpivat pfestdvaj'; slunecko zachdzi vecer nam pfichdzi vecerni mhy nastdvaj',

Na zoran^m poli odpfahujou voly; yitr teploucky veje. Zadny nepracuje, neb se mha zvracuje tma jiz vsecko pfikrejc

Pes u domu vrci, a korotev crci na oseni tam v rose; suva smutne huSi, bukdc tak^ buci na rybnice v rdkose.

189

Ohfastal kfici tuze na palouce v struze; kalous teprv ted' vstdvd. Mesic jasne sviti, zavfelo se kviti vuni jiz nevyddvd.

159. Pfi mesicku. Svit mesicku jaSne,

at vidim ty kraje, kde jsi s moji milou

liby spdnek hraje; vej veterku mirne

po torn pustem lome, nezbud' mou milenku,

snad se ji zdd o nine Md drahd milenka

je devcatko ceske, srdecko md dobre,

tvdf inky md hezke; srdecko md dobr£,

tvafe jako ruze: kdoz takov£ ditko

nemilovat muze? Divko srdce meho!

rdd na te myslivdm, a kdyz na te myslim,

vzdycky se rmoutivdm;

190

vzdycky se rmoutivdm tak po velke ztrdte,

a pfec nejracleji myslim, divko, na te.

Nekdo se rdd smeje. nekdo zpivd, skace;

nekdo si zas nej rads v samote zapldce.

Pldc ulefici- srdci, slzinka nehfesi;

pfejte mi me slzy, kdyz mne slzet tesi.

Mesicku, mesicku, rdd se na te divdm

a kdyz na te patfim, vzdycky si myslivdm,

jestlize to pfece, co bylo a neni,

v skutecnosti bylo, neb jen blahe sneni.

Nebyl to sen zadny, nebylo to sneni;

sen jest co se zddvd, sen tak zivy neni.

Byl-li vsak to pfelud obraznosti vfel£,

tedy jen sen dlouhy ziti nase cele.

191

Kdyz jsem jd svou milou ponejprv uvidel,

ona se mne bdla, jd jsem se ji stydel;

potom se mnou casto o samote stala,

jd se stydel stydet, ona bat se bdla.

Mesicek se dival, kdyz jsem s milou stdval,

kdyz jsem na dobrou noc hubinky ji daval.

Daval jsem, ach. daval, nechtela vsak brati;

o hubinku prosil, nechtela ji dati. —

Kdyz jsem jd svou milou milovati ucil,

ach, co jsem jd se ji i sebe namucil!

£astokrdt mne pfi torn velmi rozzlobila,

nechtela se ucit, pfec se naucila. —

Ach, co je to za lid? Vsecko se mi smeje,

ze mi modrook6 cesk6 devce pfeje;

192

kdyby ji jen jednou v jasne ocko zfeli,

zas by mi ji vsichni jiste zdvideli. Rubel

160. Piseii ponocneho. Blahy, kdo die povoldni

bohu slouzi, vlasti sve! Zde jej cest tam smilovdni

milostive k sobe zve. Blaha vlast, kde povinnosti tize verne nese sluha jako knize;

tam spi vecne hfich a vina. Chval kazdy duch Hospodina!

V sladkem snu ted' odpocivd telo, ktere zmofil den.

Kdo na luzku leze zivd, nejspis hfich mu skazil sen.

Blazi, kterym srdce tise bije, mysl z hvezd jim ve snu vence vije;

temto pfeju hlasnym rohem: Spete, bratfi, s pdnem bohem.

Pravo dobre i zl£ mivd cernym rouchem krytd noc;

nebe, peklo rozesyld mezi lidstvo svoji moc.

Beda, kdo se rouhd statkum, lasce, opusti ho s zelem andel strdzce;

193

hnevat nebe kazdd vina. Chval kazdy duch Hospodina!

Ted' spi take lez i vdda, jen pfi lampe mudrc bdi;

nejspis ze se s bohem hddd, kdyz jiz v svete vsecko vi! —

Jak se lekdm, kdyz kde svetlo vidim! Procez bdicim zpev svuj takto fidim:

Opatrujte svetlo, oheii, at zddnemu neni skoden! —

Mesic bledne, hvezdy hasnou, jiz vychdzi slunce zaf,

vstaiite bratfi, s mysli jasnou, v pot.u brod'te svoji tvdf;

nebude vdm nebe dne vzdy pfati, jednou budem dlouho, dlouho spdti,

az pak zazni hlasnym rohem: Vstaiite, bratfi, s pdnem bohem! J/. Pribyl.

161. Piseii hrobnikova.

Jd jsem sice hrobnik chudy, sotva ze tak vychdzim,

rovndm kosti, sbirdm hrudy, kdyz na hfbitov pfichazim,

a md mocnost zdd se vsudy, ac jen s rycem zachdzim.

Na hfbitove zddm se byti pdnovitym vladafem. ,„

194

nebo mne se podrobiti musi zebrdk s mocndfem,

zadny se nemuze skryti pfed smrti a hrobafem.

Mudrc, co se s bohem hadal, v hrob se s bldznem ulozi;

hrclina, jenz sobe zddal cely svet za podnozi,

zddnemu se nepodklddal, lopate se podlozi.

Ndsilnik at veze bofi bezprdvne a podvody,

ohavnosti svdry tvofi vselikymi duvody:

pfed nim at se hriizou kofi tfebas cele ndrody:

Jd se jeho moci smeju a sdm myslim u sebe:

Svetske slavy tobe pfeju, vznes se tfeba do nebe,

proto ti pfec hrob vyreju, pfijde smrt i pro tebe.

Smrt take chytreho skldti, neni platnd jeho lest,

moc i hodnost stejne zvrati, nespomuze slava, cest;

jd ho hlinou, muz' se stati, jako cerva zahrnu.

195

Spravedlive vsecko fidim, nehledim na ozdobu,

kdyz na mardch telo vidim, neptdm se na osobu,

jednostejne vsecko klidim pryc se sveta do hrobu.

Svdrliveho, jenzto broji hnevem proti bliznimu,

lopata md snadno zkroti srazi kfidla pysnemu.

Zde lakomec nelakoti, pfeje v hrobe kazdemu.

Jednostejny byt vsem strojim, bohdci i chudemu,

ohyzdneho s krdsnym spojim, starou vlozim k mlademu;

tak kdyz vsecko upokojim, nedam vstdti zddnemu.

Zde se cela slava trati, jako vidis svadly kvet;

nikdy vie se nenavrdti, byt jsi daval cely svet;

rozkos v marnost se obrati, kdyz dokonds tento vek.

Mocndfove v tmavem hrobe bez strachu zde lezeji,

nema\' vojska, nemaj' zbroje, 13*

196

zddnemu nehrozeji; zanechdni jsouce sobe

v tmavych hrobech bydleji.

Mnozi knezi v dustojenstvi skveli se zde pfed svetem,

mnoho tisic na starosti meli dusi v stddu svem:

smrt nedbajic na hodnosti uvrhla je v tuto zem.

Tolikere jsou zde stavy, rozlicneho umeni;

kazdy doufal die sve hlavy nalezti zde spaseni.

Nikdo je zde nerozsoudi nezli pdn buh na nebi.

Lopata mi z ruky padd, obe nohy klesaji,

rye muj fardf odevzddvd novemu hrobafovi.

Ouve, ouve! to se stdva, i jd beru skonceni.

162. Poutnice. Slo krasne devce k kldsteru,

byl prave strasny den. Kdyz k fortne pfislo, zvonilo, cimz vrdtneho ven loudilo,

a ten hned pfisel ven.

197

,,Pochvdlen bud' pdn Jezis!" di. ,,Az na veky!" on fek'.

Co se mu stalo, nevedel, kdyz do oci ji pohledel,

tak ndramne se lek'.

Tu devce stydlive se ptd sve hladic kadefe:

,,Ach vasnost mily pandcku! Snad vite o mem mildcku,

zda jest v torn kldstefe?"

,,A kterak pak jest mily tvuj, me dite k pozndni?"

,,Ach po habitu skrablavem a pdsu hrozne pichlavem

je snadno k pozndni!

Pak po zrustu a po tvafi: jest stihly, milostny,

md vlasy ruse, pfehezke, a oci barvy nebeske,

jest verny, libezny!"

,,Me dite! davno jest ten tam, jet ddvno zakopdn;

na hrobe jeho trdva je, jiz ddvno hnije v rakvi sve,

tent ddvno pochovdn.

Viz zarostl£ to ok£nko die on(5 stepnice!

198

Tam bydle kvilil, stale chfad', az umfel a to vinou snad

sve mile divcice. Sest mlddeneckii spanilych

jej neslo ku hrobu, pak pfi truchlivem zpivdni a pfi srdecnem plakdni

byl A^lozen do hrobu." ,,Acli, ouve! tak je po tobe?

je z tebe zem a kost? Tys toho vinno srdce me! a bys pak bylo z kamene,

pfec nejsi tvrde dost." — ,,Me dite pfestail plakati,

radej se modli vie! Vzdyt zdrtis srdce souzenim a zrak si zkazis kvilenim:

mlc! bude ti zle sic." — ,,Ach otce! nepoklddejte

mi za zle litost mou! On srdce meho poklad byl, on ze vsech hochu pro mne zil,

jenz na torn svete jsou. 6 nechte mne si nafikat

a vzdyenat srdce me, az dosdhne muj kalny zrak, a jazyk muj az vyfkne pak:

Jiz dokondno je!" —

199

^Me dite, neplac, nermut se! zle ucinis si sic.

Chces, feka slz by vzkfisila tu ruzi, jiz jsi zrusila? —

Ta neujme se vie!

Vzdyt radost litd pfed nami co vlastovka sem tam;

proc v sobe zalost zdrzujem a nadarmo se suzujem?

Nech byti vse to tam!"

,,Ach, otce miij — ach nechte mne, bych hodne kvilela!

Vsak mohouc proii vse trpeti, co muze devce sndseti,

bych malo trpela.

Tak do smrti jej nespatfi jiz vice oko me?" —

,,Ne, ne! Hrob tmavy kryje ho; snih padd, prsi na neho,

a nad nim trdva je." —

,,Kde ciste modre oci jste? vy krasne lice, kde?

kde pysky jenz jste vonely jako kvet? — v hrobe zetlely!

a jd se trdpim zde!"

^M^ drah^ dite, nermut se, znds muzske pohlavi!

200

Ted' jednu nej vie miluji, pak srdce jinym slibuji,

jsouc v lasce vrtkavi. I on by pfi vsi lasce tve

byl v losu viklavy. Neb zdali mladik nevetfi? Tak jako v dubnu povetfi

je v slibech vrtkavy." ,,Ach, nercete vie toho! — Muj

te chyby nemival. Kdoz nad neho byl ctnostnejsi, kdo ciste jsi a verne jsi?

Jen pravdu mluvival. Ach, jestlize to pravdive,

ze jest uz ze sveta, tak se chci domu zhostiti, a cely zivot ztrdviti

jdouc vzdy dal do sveta. Dfiv ale kleknu nad hrobem: —-

jen povezte, kde jest? — Tam od vzdychdni, libdni, a tisic mych slzi kapdni

md trdva zase kvest." — ,,Dfiv zde si, dite, odpocifi;

mas vsecko co dices mit. Slys, jak se boufe vztekaji, ja* kroupy lite padaji

i kam ted' muzes jit?" —

201

,,Ach, otce dobry, ctihodny, ach, nezdrzujte mne;

nechat mne kroupy pobiji: vsak vsechny deste nezmyj

pfec provineni me."

,,Ted' hejsasa! — ted' zustan zde, a tes se, mild md!

Do tvafi, zlatd md, mi hied': Ach, znas-li frdtera jiz ted'?

Tvuj mily, ach, jsem jd!

Kdyz's mi svou lasku odpfela, jsem tak se osatil!

Jiz brzo v to vezeni miij zivot a me zeleni

slib vecny zatratil!

Ach, do roka me zkousky ted* mne schazi jeste den;

zdaz jsi ted' pravdu vyznala, a kdyby mou byt zddala,

dnes jeste sel bych ven!"

,,Dik bohu! Pryc vse trapeni! Jak pfestastnd jsem jd! —

Ach, vitdm te, miij spanily, pojd', obejmi mne, rozmily!

Jen smrt nds loucit md!" Z Bergera.

202

163. Hrob milencu.

Na blizku za mestem, tam spatfis hrob, kdo koho miluje slzmi jej skrop;

(Mnislav a Bela v nem speji.) Stesti jim nechtelo na svete prat, smrt jim tam pophila pospolu spdt;

(Jak divne veci se deji!)

Oba dva krdsngjsi nez jarni kvet, hofeli Idskou jiz od mlady ch let,

(oba dva slfcnosti jati.) Cekali urcity blizit se 6as, v torn zase urcity svatebni kvas,

(rozlicne zdvazky svati.)

,,Musim Dry6 odejit na krdtky 6as, rozmild Belinko, vsak pfijdu zas;

votec jest nemocen t6zce.) Aby mne pozehnal, to jest muj cil, nebudu prodlevat pro jiny dil,

(odejdet na vecnost lehce.)

Rekni mne, abych mel pokojny sen, zdali mne sameho milujes jen,

(zdaliz jd doufati mohu?") — ,,Povez mi, jestlize Belu svou znds, proc pak se na veci takove ptd§?

(Pfisahdm poznovu bohu!)

Neslusi zkoumati slib zenskych slov, hoficich plamenfi nejdrazsi kov,

(zdali se jasni neb Cerna?) Smejslim-li s tebou jeu dost malou lest, at? na mne sesle buh pfehrozny trest;

(bud' jen tvd Idska vzdy vSrnd!")

203

Na to se libali upfimne zas, vernost si slibili na vecny 5as,

(smaceli slzami lice.) Mnislav kdyz na kone vsednul a jel, meli oba v srdci pfehrozny zel,

(jak by se nesesli vice.)

Slunecko rozviji zavfeny kvet, rozhfiva snih a rozpousti led,

(dokud jej paprsky pdli.) I zen^Ka stdlost je jak jarni snih, mivaji v hromadS pldc a hned smich,

(cast&ji slzami sdli.)

Z blizka i z daleka, z rozlicnych mest, pfisli milovnici, vzddvali cest,

(zddali od Bely Idsky.) Odbyla kazdeho — odesli pryC. dlouhy £as nemela se zddnym nic,

(chrdnila svate ty svazky.)

Lomelin schytraly, jsa piny Isti, false a podvodu, zrddy a msty,

(sli6nosti jeji byl jaty.) Stavel se pfdtelsky, v srdce se vkrad; svdd§l na Mnislava pfehroznych vad,

(jako by sdm byl jiz svaty.)

Aby vsak moh' lepsi zndmost s ni mft, pilne navstgvoval sdm jeji byt,

(chtSje sve srdce ji dati.) Uct&n jsa.od ni vzdy co vzdcny host, -hledgl jen oklamat bohatstvim ctnost

(a po6al bezbozne Ihdti.)

204

,,Kdyby mne chtelo to st&sti ^en pfdt, by's se naucila me srdce zndt,

(o ty muj andeli krdsny!) Statek muj, panstvi me bylohy tve, tobe bych odevzdal bohatstvf sve,

(pak bych byl ve svete stastny!)

Jidla by Cekala vzdy na tvuj hlad, skvostny a pansky bys nosila sat,

(s konmi bys jezdila sesti.) Hodldm se tebe jen upfimne ptdt, zdaliz bys chtela mnS ruku svou ddt,

(dovrsit tim moje stesti?")

Lomelin laskave na Belu vzhled', slova jeho byla jak sladky med,

(kdyz po6al bezbozne Ihdti.) BSla si povzdechla, nefekla nic, sedce ji tlouklo vzdy vice a vie;

(nechtela jemu sluch dati.)

Ach, co se ji stalo, pravda je zas, Slava sveho pfec po dlouhy Cas

(jedine v mysli sve nesla.) V srdci mela stdle pfehrozny boj, Idkal ji pansky stav, bohaty kroj —

(tak vernost Belinky klesla.)

A kdyz se pfiblizil svatebni den, vyjeli k svatemu VojtSchu ven;

(zenich pin radosti smichu.) NevSsta ale se nechtela smdt, Cerv poCal ne verne srdce ji zrdt,

(neb se pfec bdla hfichn.)

205

T£dyz dfile pfijeli na maly vrch, kolo se zhimalo, kocar se zvrh';

(tak jsou poraneni lehce.) NevCsta nechtela v kocdre byt, Lomelin hledd ji pfec k tomu mit;

(vstoupila vzdychajic tezce.)

V torn Case Mnislav jiz domu se bral, cele bohatstvf po otci svem vzal,

(nyni chtel ziti vest sladke.) Kdyz spatfil u mesta krdsny ten hdj, ktery jej potesil co pravy rdj,

(nevedel jak stesti jehladke.)

A kdyz pfi jel k domu Belinky bliz, ucitil na srdci velikou tiz,

(nedal vsak zarmutku zndti.) Beliny sluzky se dychtive ptd: ,,Co deld — zdrava-li Belinka md?

(Jestli pak o mne co dbala?)

Povez mne co deid — snad jeste spi? Ved' mne do pokoje nahoru k ni.

(Casto-li po mne se ptala?) ,,Nehrube, mela zde zenichu dost pro sliCnost, spusoby a svoji ctnost;

(vzdyt1 dnes prdve md svatbu.)

Chces-li to oCite videti sdm, muzes si pospisit za nimi tam;

(poznds pak, ze mluvim pravdu.") Pravdu tu stvrdil mu tez jiny lid. .V zoufdni zivota sveho jsa syt,

(nechtCl byt na zivu dele.)

206

Pravil: ,,Podvodnice, jste samd lest!" Tu citil na srdci tizici trest.

(O jak mam nyni se mstiti?) Obnitil svuj kun a na nCho vsed', nahoru pustil se za nimi hned;

(nezapomel svuj meC vzfti.)

Roznicen pfi jel na zenichu v hrad. nedbal nic na luzu u jeho vrat;

(projel tez srdnatC brdnu.) Zaslechl vesely svatebni zvuk, zpivdni, vyskdni, hostinsky hluk,

(mCl v srdci zas novou rdnu )

Vsichni hned seznali na nCm hncv, zlost. ,,ProC pak sem pfichdzi spumy ten host?"

(Pfestalo smichu a vejsku.) Hudba hned pfestala vesele znit; sklenice pousteli, chtice z nich pit,

(pfestalo tlachdni hejsku.)

Zenicha odstrCil Mnislav a scd' k nevCstC, an zenich co stCna zbled.

(,,Nev£sto, na vase zdravi!) To jest zachovand vCrnost a cest? Poznala's na mne ty podvod a lest?

(Co tomu srdce tve pravi?")

NevCsta omdlela, upadla zpet, zenich omdmenv vie a vie bled',

(kdyz u nCj spatfil mec nahy.) Svolal sve slouzici a Cetnou strdz, by mohl obhdjit zivot svfij sndz,

(neb mu byl krdtky Cas drahy.)

207

Mnislav di: ,,Bidnici, ustupte pryc! I kdyby zde bylo vds jeste vie,

(vsickni jste synove smrti!") Zavrazdil zenicha, poranil strdz, fka: ,,Ted'bidnice, Mnislava poznds,

(jenz musi podvod tvuj mstiti.")

A kdyz byl unaven, co stvany lev, pfesla ho vsechna zlost a hrozny hnev,

(dal se pak svsizati volne.) Pfiveden ku prdvu, odsouzen jest, ze musi podstoupit smrtelny trest,

(ted' size prolevd bolne.)

Druhy den byl k nemu poslany knCz, ktery mu straslive poselstvi nes,

(ze musi se sveta sjiti!) ,,S radosti chci umfit, to jest ma feC, drive vsak, nezli ddm hlavu pod meC,

(musi zde Belinka byti.")

NevCstu z te mdloby vzkfisili zas, fekli ji, co se delo po ten Cas;

(s hlavy si trhala vlasy.) Nesfastny pfibeh ten hlavu ji zmdt', nechtela zenicha vice jiz zn'&t:

CAt1 se vie ke mnC nehldsi!")

Nemohla nic jisti, nemohla spdt, po Mnislavovi se poCala ptat;

(recuse ji: (,Je ve vCzeni!") By mohla mluvit s nfm posledne sndz, slzavC oslovila jeho strdz:

(,,Chci od nCho odpustCni!")

208

Kdyz byla pustena potaji tam, kde lezel Mnislav ukovany s-Am,

(libala okovy jeho.) ,,Tech jd pfenesfastnd pfiCinou jsem, tebe md nevernost pfivedla sem,

(zelim provineni sveho.")

Mnislav di: ,.Kterak moh' tvuj Cisty duch pfed knezem, kde v chrome zivy jest buh,

(beze vseho strachu Ihdti?) Brzy ti vjpadl ze srdce slib, to byl pro me srdce pfeostry sip;

(chtela jsi s pfisahou hrati!)

O kyz bych te radeji byl nepoznal, anebo tvym slovum vny nedal,

(nesfastny prdh tvuj nepfesel!) Co hroznj^ zlocinec v mladosti sv^ nebyl bych na mist6 popravnim zde

(od kata ohavne sesel!)

Jd musim v knitce jiz se sveta jit, tou smrti ohavnou odplatu vzit;

(buh ti to odpust?t rdCi!) Nemohu na svete prodlevat dyl, blizi se zivota posledni cil,

(odcjdi — smrt ke mne kraci!")

Belinka plakala, kniCela pryC, slova nemluvila k nikomu vie,

(byla pomatena v mysli.) Zpivala, vejskala jen krdtky Cas, za malou chvilenku plakala zas,

(kdyz jsou k ni pfdtele pfisli.)

209

A kdyz se pfiblizil popravni den, "vyvedli Mnislava za mesto ven;

(k poprave smutne on kraci.) Z blizka i z daleka sbihd se lid, kazdy musi nad nim outrpnost mit,

(an se po Bele otdCi.) Bela jej videla, jak smutne sel, oci jak sklopene do zeme mel,

(za nim si pospfsii chtela.) Dvefmi ji brdnili, byl krdtky Cas, oknem vy»kof'ila, zldmala vaz. —

(Konec tak piesmutny vzala.) S krku mu odvdzal hedbcdvny sat, zavdzal oCi a vytah' mec kat,

(oddelil od hlavy telo!) Bela si zddala bliz jeho hrob, nyni je kryje jen jediny strop,

(kryje je obydli jedno.) A jako mrdz kazi vzdy jarni kvCt, takfales odpldci podvoduy svet,

(tak se vsem nevernym deje.)

164. Tys brati- nas.

Za dnu mladosti kdo radostn£ jiz za clevcaty rdd chodis,

a jak se ti na brade octne jen prvni vous, hned se zenis,

a tak se hocllds k svetu miti, ze dva knezi nestaci kftiti:

[tys bratr nds!] ty umis hrati marids.

11

210

Kdo na hrobech praotcu slavnych kalamajku tancujes,

a ve ctyrech slovanskych hlavnicli ndfecich brebencujes:

kdo pijes kvas a slivovici a chodis v kozdcke cepici:

[tys bratr nds] vef, nadeli ti Mikulds.

Kdo veren bohu, cirkvi, krali, co pravy Cech a vlastenec,

,,Schulimachermeistra" v peci spall a nad krdm pise: ,,Jd jsem svec"'

kdo kazdy pdtek, kazdou stfedu, novou vy mej sli abecedu:

[tys bratr nasi] tys vlastenecky Golids!

Kdo parky vlastenecke pfikryvds svatebni odou v posteli,

a velke iliddy zpivas ke cti £izkove kosili,

kdo k nasi mile ceske vlasti vzdy pfirymujes slasti, masti:

[tys bratr nasi] tu mas venec, tu mds, tu mas!

Kdo rano, vecer pfi klekdni za vlast se modlis otcends,

a Nemce peres na potkani, kdo ,,Ycelu", ,,Kvety" odbirds;

211

kdo radej doma jidds buchty, nez bysi jinde zpival z kruchty:

tys bratr nds, ty jsi Kubik! hej, hdrum, hdrum, mik, mik, mik!

Parodie od K. Havlicka.

165. Ctverylka z narodnich pisni. Ctverozpev.

I. Jsem, jsem z Rakovnika, mdm tam milovnika. Jakyho? Hezkyho tovaryse krejciho. — V torn nasem sddecku je mnoho modrdcku, zala tam md mild zelenou travicku; ouve! ouve! zelenou travicku. Kdyz trdvy nazala, sedla si na cesticku: Pojd', jd te pohladim, muj zlatej Jenicku! — . Jsem, jsem z Rakovnika atd.

II. Jd husdrek maly, botky rozedrdny, nepojedu na tu vojnu, az budu mit novy. —

14*

212

Jestli mne rada mds, vyprodej kde co mas, abys mne z te vojny vyplatila; za to ty budes moje mild. — Jd husdrek maly atd.

III. Pytala se kocka kocky, md-li kocur paziiry? Jak jsi stara, tak jsi hliipd, jak by vlizal do d'ury. — Zezulicko, kde jsi byla, ze"s tak dlouho nekukala? Kukuku, kukuku! sedela jsem na buku. — Pytala se kocka kocky, md-li kocur kotata? Jak jsi stara, tak jsi hliipd, dyt je to nds pan tata. — Zalost mdm, nic nedbdm, veselost si koupim, pro tebe muj milej, srdce nezarmoutim. — Pytala se kocka kocky atd.

IV. Ode mlyna k hajecku cesta uslapand;

213

kdo tu cestu uslapal, ,ten mlyndfku miloval. — Chovejte mne md maticko jako misenske jablicko, chovejte mne md maticko jako z ruze kvet; jen az vy mne vychovate, pak se na mne podivdte, jak mne bude pekne sluset bilej kabdtek. — Ode mlyna k hajecku atd.

Koulelo se, koulelo cervene jablicko, jen se na mne nehnevej, ni£ zlate srdecko. — Jake je to kofenicko kapradi? Povezou te md panenko, do Prahy. — povezou te md mild, kdes jak ziva nebyla, povezou te ma panenko, do Prahy. — Je-li pak to pravda nebo ne, ze plyne dudacek po vode? —• Koulelo se, koulelo atd.

214

VI. Kdyz jsou nasi pivdvali, tak i my pit budem; oni malo zachovali, my nic mit nebudem. — Pi syndcku pomalicku, pi syndcku pomalu, mds malickou stodolicku, mds malickou siodolu. — Aj, sel Franta mezi Franty, prodal kabdt, koupil karty; lepsi karty nezli kabdt, v karty si muzeme zahrdt. — Kdyz jsou nasi pivdvali atd.

166. Michanice. Jeruzalem velke mesto,

Loucnd Hora maid ves; laska, rozmild nevesto,

kouse nekdy huf nez pes.

Kozly maji dlouhe fousy, delsi kmotr Brydolin,

kdo dice krdjet, nuz at brousi Izi patfeji do novin.

V lete byvd slunce parne — stehlik neni strakapoun;

,,Vsecko je na svete marne!" zpival moudry Salamoun.

215

Dobre pivecko se peni, papir kapsu nedere;

smrt je darmo, kde nic neni, ani ona nebere.

Svadba byla, budou kftiny — o boufce se blejskdvd;

kdo upadne mezi trni, ten ei sotva vejskdvd.

Y zahrade se vcely roji, sedldk neni hrabetem;

koho doktor Purclik hoji, at se zehnd se svetem.

Dobry Ihdf Ize jen se prdsi — raci maji klepeta;

star£ babe hubu zasi, ona nosem stebeta.

Raky lovil, chytil zdbu, uciteluv mladenec;

kdo here pro mesec babu, md mit vejprask, ne venec!

feevci potfebuji sidla — v rade byvd hdddni;

komu pdnbuh nedal kfidla, ten necha at litdni.

Betka nerozumi zertu — rytif chodi v brneni;

216

bratficku! cifi dobfe certu, peklem se ti odmeni.

Sedldcek se boji drdba — kachna chodi na vodu;

,,cim dal, tim huf!" fekla bdba, kdyz padala se schodu.

Liska chytrd, ryba nema — had neustkne jestera:

devce, ktere penez nema, at nejde do kldstera.

Voda tece, vitr foukd — jelen skace pfes potok;

Andulka mrzute koukd, ze — je starsi zas o rok.

Kocka na psa smutne hledi — z jara kvetou fialky;

tomu kdo v rdkose sedi, lehce delat pistalky.

V parnem vedru ruze vadne — krdva potfebuje chliv:

kdo kmotfinkdm pod nuz padne,. tomu buh bud' milostiv!

Med si hleda v kvitku vcela — prize neni hedbdvi;

vdova kterd tfi uz mela, ctvrteho t^z uddvi.

217

V sejte nenos nikdy vodu — v mlejne o koldc je hej!

Mel-lis, mily brachu skodu, o posmech se nestarej!

Otava se rovna senu — vitr vyvracuje dub:

Honzik pravil, bera zenu: Padni oko nebo zub!

Sadaf mivd boudu v sade, pes pod stdji md pelech;

radej nezli devce mlade budu hlidat pytel blech.

Pdn si pfeje zrni v sldme, devce len a vinuti,"

mnohy zet sve panimdme lehke odpocinuti!

S kordy nejsou zadne spdsy — s nozem nesmi dite hrdt;

skoda, Andulko, tve krasy, ze ji kde ustipl had!

Honzik v krcme propil kabdt a zastavil kalhoty;

mlady chce-li babu si brat, naleje si do boty.

V Praze pry je tomu blaze, kdo md v kapse penize;

218

z komina padaji saze, at tam prdsek neleze!

Na svete jsou same psoty — elite ospale zivd;

kdo nenosi ouzke boty, kufi oka nemivd.

Skalou ani vichry nehnou, necht si fddi jak chteji;

Devcata dfiv nez si lelin;)u, jeste blesky honeji.

Vsecko trvd zde jen chvili —■ vodu ddvd studnice;

od poedtku sveta byly zenske muzu svudnice.

Rano vstdvd sedldk z luze — stary pes rdd zavrci;

rardsek kam sdm nemuze, starou babu nastrci!

Knezi jsou radej v kuchyni, nezli v bozim kostele;

ku konci je vsechno jen Izi, i nemylnost papeze.

Potok tece, vitr veje — stene zrodi se slep£;

kdo se naposledy smeje, ten se smeje n e j 1 £ p e !

219

167. Pijacka. Blahoslaveny slddek,

ktery prvni pivo vafil: ale zlofecend selma,

ktery ho prvni platil. "Sbor: Sicuf erat in principio,

et nunc, et semper, et in saecula saeculorum.

Amen.

Blahoslaveny senkyf, ktery pijdkum vefi:

ale zlofecend selma, ktery jim penu mefi!

*Sbor: Sicut erat in principio atd

Blahoslaveny senkyf, ktery pijdkum cekd:

ale zlofecend selma, ktery jim cepice smekd.

vSbor: Sicut erat in principio atd.

168. Ach, jd tu nebudu, jd odtud pryc pujdu, ach jd tu~ nebudu,

jd pujdu pryc: Jd pujdu do sveta, kde ruze rozkv^td, tam sobe vyberu,

co budu chtit.

220

Mel jsem jd panenku jako holubinku, mel jsem jd panenku

jako obraz, andela na nebi a ruzi na zemi: kdyz jsi mne nechtela*

vem si te d'as!

169. Ach, neni tu, neni, co by nine tesilo, ach, neni tu, neni,

co nine tesi. Co mne tesivalo, vodou uplynulo: ach, neni tu, neni,

co mne tesi! Jake je ordni bez pluhu, bez koni, jake je ordni

bez kolecek? Takove ordni jako milovani, jako milovani

bez hubicek. Pofdd nine ddvaji, co se mne nelibi, pofdd mne ddvaji

co jd nechci:

221

ddvaji mne vdovce, ten md jen pul srdce; pul ho dal nebozce,

pul by clal mne.

170. Adamku nds! co pak delas?

na louce ti pasou, ty jsi mezi chasou,

(ty nic nedbds.)

Adamku muj ! v slovu mi stuj,

co jsi mi sliboval, kdyz jsi nine miloval,

(ze budes muj.)

Andulko md ! neni mozna;

pockej jen do jara, az bude fiala.

(pak budes md.)

Andulko md, roztomila;

do smrti nejdelsi moje nejmilejsi —

(zdcliid jind.)

'22

171» Ani vy to sobe, rodi cove moji,

nemyslete, abych sobe vzala, co se mne nelibi,

co vy chcete: ale to, co jd chci,

to mne pfejte, vzdyt pfi mne do smrti, rodicove moji,

nebudete.

172. Ai jd pujdu z krcmy: moje zeno. mlc mi ! Az jd pujdu opilej, ty mne zeno podpirej.

173. Chodival k nam, chodival z kanceldfe pisaf,

kloboucek premovanej, jako iidkej cisaf.

V jedne ruce kalamdf, v druhe ruce pero:

chtel, bych si ho zapsala do srdecka sveho.

Kdybys ty byl mladenec, jako jd jsem panna,

dala bych ti ten venec, kterej nosim sama.

223

Muj zelenej venecek na hlaviCce skace;

a ta tvoje poctivost na kolibce place.

174. Co pak mne ma zeno, neznds, neznds.

kdyt jd jsem z Podmokle bedndf, bedndf.

Pobijim na pivo sudy, sudy,

znaji mne senkyli vsudy, vsudy.

175. Co ten ptacek povidd, co na dube sedd?

kterd panna hocha md, ze je vzdycky bledd.

Mlc ty ptdcku ! mlc ty Izes nepovidds pravdu:

a jd taky hocha mdm, a mdm pfece barvu.

176. Co to mds, ma mild, co to mds za celo: jak jsem ho polibil, cele se zardelo.

:24

Co to mds, md mild, co to mds za oci: kdyz do nich pohlednu, svet se se mnou toci.

Cervena modrd fiala — kdes ji md mild trhala?

,,Trhala jsem ji v zahradce, zabolelo me me- srdce.

Zelene bile ofesi — ach kdo me srdce potesi!

Zarmoutil mne ho leda-kdo, potesit nema zddny-kdo.

178. Ci jsou to konicky na torn nasem ouhofe ■ Oni se tam pasou od sameho poledne.

Kdybych jd vedela, ze jsou meho mileho, jd bych je zahnala do jetele bileho.

Kdybych jd vedela, ze jsou mdho Jenicka, jd bych je zahnala do pekneho zelicka.

225

179, Ctyry kone jdou tamhle za vodou, pro mou nejmilejsi. Tamhle za vodou ctyry kone jdou pro mou milou.

180. Dej9 boze ! Barbofe Martina s kosou, aby ji nasekal travicku s rosou. Nez trdvy nasekal, kosa mu spadla, nez kosu nasadil, trdva mu zvadla.

181. Hajho busy ze psenice, hdj ho busy ze zita !

Lepsi je ta mala holka, nezli je ta velikd.

Ta mala se sama toci, a ta velka nemuze;

ona cekd na chasnika, az ji chasnik pomuze

1«2. Hnevej ty se namne nebo nehnevej, jen kdyz mne potkds, pozdravenrdej;

. jen mi pozdraveni dej: 15

226

a kdyz mne potkds, pozdraveni das, budou lide myslet, ze se nehnevds; hnevej ty se na nine, nebo nehnevej,

jen mi pozdraveni dej. Zelena se louka, zelena se les, jen ty, md mild, na nine nepovez, zelena se louka, zelena se les,

jen ty na mne nepovez. A jestli povis. povis na sebe: ze jd bez hubicky nejclu od tebe, zelena se louka, zelena se les;

jen ty na mne nepovez !

183. Holka modrookd, neseddvej u potoka, holka modrookd,

neseddvej tam: v potoce je velka voda, vezme-li te, je te skoda; holka modrookd,

neseddvej tam ! Holka modrookd, neseddvej u potoka, holka modrookd,

neseddvej tam: v potoce se voda toci, podemele tvoje oci; holka modrookd,

neseddvej tam !

227

184. Horo, horo, vysokd jsi ! Md panenko vzdalena jsi,

vzdalena jsi za horama — vadne laska mezi nama.

Vadne, vadne, az uvadne ! neni v svete pro mne zadne,

neni zadne poteseni pro mne vice k nalezeni.

185. Hrdly dudy u Pobudy jd jsem je slysela — ddvaly mne zahradnika,

jd jsem ho nechtela; a jd radsi krejciho,

to je neco lepsiho: usije mne snerovacku

z portele neciho.

186. Hrbartd se s krejcim hddd, ze ji usil kfivy zdda.

,,Mlc, hrbatd, nehddej se, vem zrcadlo, podivej se."

Hrbatd se zlosti tfese", jako ta osyka v lese.

,, ,,Nic ty se mi nevysmivej, vsak jsi taky celej kfivej!" "

16*

228

187. jd jsem holka mladd, vdala bych se rada:

kdyz nemam povlaky, peri do nich taky,

jakd pro mne rada?

,,Na to nic nedbejme, jen se pfece chtej me:

sesijes podslamky, nasypes fezanky,

nic si nestejskejme!"

188. Jd jsem z Kutny Hory, z Kutny Hory. koudelnikuv syn:

jd mdm v Praze tfi clomy, az je koupim budou my;

jd jsem z Kutny Hory, koudelnikuv syn.

189. ja mam chaloupku na vrsku bez dosku

otrhanou: az jd se opiju, jd si ji posiju: hra-hra-hra-hra-hra-hra-

hrachovinou!

My jsme sedldci v nasi vsi jako psi

oskubani;

229

kdyby byl rychtaf pes, kantor pes. safdf pes, bylo by psu, psii, psu

plniCkd ves.

Jd mdm valacha, valacha lenocha,

on se pase: az on se napase, potom mne donese k mej milej, rozmilej,

v krdtkem case.

Jd mdm klisinku, ona md lisinku

peknou bilou; az jd ji ovsa ddm, jd si ji osedldm: ona mne ponese

za mou milou.

190. j& mdm holubicku, muj zlatej Jenicku, jd mdm holubicku, mdm: pfijd' ke mne, miij mily, az den se nachyli, jd ti holubicku, muj zlatej Jenicku! jd ti holubicku ddm.

230

191. Jd mdm kone, vrany kone, to jsou kone my:

kdyz jd jim ddm ovsa, oni skdcou hopsa! Jd mdm kone, vrany kone,

to jsou kone my.

Jd mdm kone, vrany kone, to jsou kone my:

kdyz jd jim ddm obroku, oni skdcou do skoku. J a mdm kone. vrany kone,

to jsou kone my.

Jd mdm kone, vrany kone, to jsou kone my:

kdyz jd jim dam jetele, oni skdcou vesele; jd mdm kone, vrany kone,

to jsou kone my.

192. ja nechci zddneho, jenom Honzu meho,

jd nechci zddneho jenom Honzu!

Honza ten mne bude vozit v krytem voze,

v krytem vozu, ctyfma kofi ma, ach! muj mily Honza, Honza,

231

193. ja tu nebudu, veru nebudu, nebudu tu slouzit;

pfijde md mild, holka rozmild, bude pro mne plakat.

S bohem, mdmild, holka rozmild! na konicka vsedam:

snad tebe vice, me mile srdce, nikdy neuhliddm.

191. Jede, jede postovskej pacholik, jede, jede

po poste pdn; ma vrany konicky, napfed dva simlicky jede, jede

po poste pdn.

195. Jedna hodina s pul noci bila, kdyz mne md mild vyprovoclila:

,,pfes ten zelenej hdj jdi jen, miij mily, sdm,

s boliem!" pravila.

Neni na nebi tolik hvezdicek, co mne md mild

232

dala hubicek, neni a nebude, co svet svetem bude,

tolik hvezdicek.

196. Jenicku bloudis, ze za mnou chodis, jd uz mdm jineho, ty to dobfe vis.

Kterd je hodnd, vie hochu nema, md sveho mileho a je mu verna.

197. Jen se nine, md mild dobfe chovej.

koupim ti satecek daminovej.

,,Jd se ti. muj milej, dobfe chovdm:

dal jsi nine prstynek, jd ho nemam.

Jd jsem si v potoce ruce myla,

tam jsem ho do vody upustila.

233,

198. Jen se ty sdtecku vesele toe:

muj milej se hnevd jd nevim proc?

Kdyz hnevd at hnevd, jd nic nedbdm;

takoveho stesti vsude dost mdm.

Takove stesti mne vsude kvete,

pod nasima okny v zime, v lete.

199. Jen ty mne, senkyfko, piva nalej!

na to se nekoukej, ze jsem malej!

Nalej piva, dokud tece,

dokud ti vejdelek neutece.

200. Jestli mne rada mds, vyprodej kde co mds, abys mne z te vojny

vyplatila. Jestli mne vyplatis, na mne to neztratis:

234

za to ty pak budes moje mild.

,,Muj zlatej lioloubku, kdybys mel chaloupku, jeste bych si na te

pomyslila: ale to pod ruzi, to nine vsecko mrzi, to nine md maticka

nedovoli."

201. Jetelicku, jeteli! md panenko, chcete-li,

pujdem spolu na prochdzku, na kanceldf pro ohldsku;

jeteli, ach jeteli!

Jetelicku, jeteli! ma panenko, chcete-li,

pujdem spolu pfed fardfe, ten ndm stolou ruce svdze;

jeteli, ach jeteli!

202. Kde je slddek, tam je mlddek, tam je take pivovdrek;

kde se pivo vafi, tam se dobfe dafi;

pojd'me tam a pijme ho az do rana bileho.

235

Pivo pijme, at to zvime, zdali sobe rozumime;

mdme-li se radi, jsme-li kamaradi;

pojd'me tam a pijme ho az do rana bileho! Pivo piti, vesel byti, hezke devce milovati:

to nds bratfi mili, blazi kazdou chvili;

pojd'me tam a pijme ho az do rana bileho! Pivo piti, vlasti ziti, fee a mravy slusne ctiti:

tak zni nase pravo-, Cesko at je zdrdvo!

Pojd'me tam a pijme ho az do rana bileho!

"203. Kdyby nine to pdn buh dab aby si mne duddk vzal!

Dudy bych mu nosila. chleba bych mu prosila;

Kdyby mne to pdn buh dal, aby mne jen zadudal!

204. Kdyby moje mild same pentle byla, a vsem se libila,

236

Vezmu ja si uprimnou divcici* tfeba mela jen jednu kytlici,

modr£ oci jako jd, ach! jako jd.

205. Kdybych jd vedela, co dela Matej.

jd bych mu poslala na pivo zlatej, peknej kulatej. aby se nabumbal,

muj zlatej Matej.

206. Kdyz jsem busy pdsala, zimou jsem se tfdsala;

nycko kdyz bus nepasu, uz se zimou netfesu.

Kdyz jsem byla malicka, chovala mne maticka,

nycko kdyz jsem velikd, potfebuju zenicha.

207. Kdyz jsem jd k vdm chodivdval,. pejsek na nine stekdvdval;

jd mu hazel z kapsy kiirky: Pust mne,pejsku.do komurky!

Do komurky jsem se dostal, vasi dceru jsem poboskal );

*) Po raoravsku zlibal.

237

vase dcera velmi pysnd. - ani za mnou ven nevysla. Nadelali na mne klevet, ze jsem jd mel devCat devet;

a jd nemam, jenom jednu, ta je hezka, tu si vezmu.

"208. Kdyz jsem jd slouzil to prvni leto,

vyslouzil jsem si kufdtko za to.

A to kufe krdkofe, chodi po ctvofe;

md panenka place doma v komofe.

Kdyz jsem jd slouzil to druhe leto,

vyslouzil jsem si husicku za to.

A ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka place

doma v komofe.

Kdyz jsem jd slouzil to tfeti leto,

vyslouzil jsem si vepfika za to.

238

A ten vepf jako pepf, a ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka place

doma v komofe. Kdyz jsem jd slouzil

to ctvrt.e leto, vyslouzil jsem si

teldtko za to. A to tele hubou mele, a ten vepf jako pepf, a ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka place

doma v komofe. Kdyz jsem jd slouzil

to pate leto. vyslouzil jsem si

kravicku za to. A ta krdva mleko ddvd, a to tele hubou mele, a ten vepf jako pepf, a ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka place

doma v komofe.

239

Kdyz jsem jd slouzil to seste leto,

vyslouzil jsem si volecka za to.

A ten vul jako kul, a ta krdva mleko ddvd, a to tele hubou mele, a ten vepf jako pepf, a ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka place

doma v komofe.

Kdyz jsem jd slouzil to sedme leto;

vyslouzil jsem si devcatko za to:

To devcatko jak poupdtko, a ten vul jako kul, a ta krdva mleko ddvd, a to tele hubou mele, a ten vepf jako pepf, a ta husa trdvu kusd, a to kufe krdkofe,

chodi po dvofe; md panenka stele

postel v komofe.

240

209. Kdyz jsem ja ty kone pdsal, pfisla na mne dfimota,

dfimo-dfimo-dfimotinka, kone vesli do zita.

Pfisel na mne selma sedldk, toho zita hospoddf:

,,Co ty selmo, co tu delas, ze ty kone v zite mds?"

A jd nejsem zadny selma, jd jsem hodne matky syn;

kdyby mne to jinej fekl, tomu bych se postavil. -

Sedm let jsem u vds slouzil, a nic jsem vdm neztratil,

jen jedinkej zakolnicek, a ten jsem vdm zaplatil.

Sedm let jsem u vds slouzil a nic jsem vdm neukrad',

jen jedinkou homolicku, a pro tu jsem s pudy spad'

Sedm let jsem u yds slouzil, a nic jste mne nedali,

jen jedinkou kosilicku j, a tu jste mne zas vzali.

J a jsem synek zachovaly, zadny na mne nic nevi —

jenom vase Betulinka, a ta na nine nepovi.

241

Kdyby chtela povediti, povediti nemuze;

neb mne sama vodivala do zahrddky na ruze.

*) Take:

Jen tu starou kamizolku, a pro tu jste plakali.

210.

Kdyz jsem k vdm chodi val pfes ty lesy» ach ouvej! pfes ty lesy,

byvalas md mild veselejsi, ach ouvej! veselejsi:

ale ted' jsi, holka. bledd, ale ted' jsi, holka, bledd; snad se ti srdecko vyspat neda,

ach ouvej! vyspat neda.

Kdyz jsem k vdm chodival pfes kaluze ach ouvej! pfes kaluze,

byvala's, md mild, jako ruze, ach ouvej! jako ruze:

ale ted' jsi, holka, bledd atd.

Kdyz jsem k vdm chodival pod okynko ach ouvej! pod okynko,

byvala's, md mild, krev a mliko: ach ouvej! krev a mliko-

•ale ted' jsi, holka bledd atd. 16

242

Kdyz jsem k vam chodival na d vorecek: ach ouvej! na dvorecek.

chodival za tebou myslivecek ach ouvej! myslivecek;

mysli vecek sel za lesy, myslivecek sel za lesy: nyncko md panenka smutek nosi,

ach ouvej! smutek nosi.

211. Kdyz jsem plela len, nevedela jsem,

co mne me srdecko boli; ze mne muj mile.) vypovi,

nevedela jsem.

Kdyz jsem plela mak — skoda nastokrdt,

skoda toho milovani, ze netrvd do skondni,

skoda nastokrdt!

212. Kdyz jsem sel do Prahy za jednou panou,

ona mi ustlala ovesnou slamou:

ovesnd sldma — tak hezka panna! Kdyz jsi si ustlala,

lehni si sama.

243

At je tak, nebo tak, pfec nejak bude:

pro jedno stvofeni svet nezahyne.

Pro jedno kviti slunce nesviti, vsak jd te md zlatd,

nemusim miti.

Myslilas, md mild, ze budu plakat,

az jd k vdm nebudu cesticku slapat?

Pro jednu pannu klobouk na stranu! Za tebe md zlatd,

pet jich dostanu.*)

Zima je, zima je, zimou se tfesu;

otevfi md mild, neco ti nesu:

nesu ti Idsku v sdtku svdzanou abysi vedela,

ze uz mdm jinou.

*) NSkteH skoBdujou:

Vsak jd te, md zlatd, pfece dostanu.

16*

244

213. Kdyz jsem sel po Praze po Male Strane, potkal jsem devCdtko

vysperkovane; jd na ne cesky, ono nemecky;

bodejz te kozel vzal, devcatko pesky!

214. Kdyz jsou nasi pivavali, take my pit budem;

oni malo zachovali, my nic mit nebudem; pobudem, nebudem, sveta nepfebudem;

a co po nds ziistane, kdo vi, kdo to dostane!

Vsak jd nevim, mnoho-li? Ziv jsem, nevim dlouho-li; Umru, nevim brzo-li? doma nebo na poli:

veselym se dostane — vsak jd nevim, mnoho-li?

215. Koulelo se, koulelo cervene jablicko —

jen se na mne nehnevej, md zlatd holcicko!

245

Jd se na te nehnevdm, ale je mi lito,

ze za jinou chodi vds pfes zelene zito.

Ziito, zito, ziticko! kdo te bude ziti?

Muj milej je daleko, musim pro nej jiti.

£ito, zito, zitiCko! kdo te bude vdzat?

Miij milej je daleko, musim pro nej zkdzat.

Travo, travo, travicko! kdo te bude kosit?

Miij milej je daleko, musim smutek nosit.

216. Koulelo se, koulelo cervene jablicko —

komu ty se dostanes, md zlatd holcicko?

Koulely se, koulely dve na proti sobe —

komu bych se dostala, nez, Jenicku, tobe?

Komu bych se dostala, nez, Jenicku, tobe:

ty jsi hezke j, jd taky, sikneme se k sobe.

246

217. Leti, leti ptak pfes zeleny sad;

nad dvorem se toci, zdvihd k nebi oci,

Andulko void.

Andulko mild, Jenicek void:

bys nebyla pysnd a trochu jen vysla

sama jedina."55-)

Ona nevysla, poslala posla:

,,Jdi, muj mily posle, vyfid' mu to slusne,

ze nejsem sama."

Posel v hrdlo Ihal a sdm namlouval,

ach, jd pfenestastnd ze jsem ven nevysla

sama jedind! *) Jini zafiinaji:

Let mesicku, let pfes ten cely svet,

let mesicku s vejsi k moji nejmilejsi,

kolo udelej.

247

Kolo udelej, ven ji vyvolej:

neni-li tak pysnd, aby ke mne vysla,

sama jedind.

218. Lide povidali, ze se od hor mraci: a to se cernaji me panence oci.

Lide povidali, ze se od hor zafi: a to se zardelo me panence v tvafi.

Lide povidali, ze se rozednelo a to se svitilo me panence celo.

219. Louceni, louCeni, coz je to tezka vec,

[kdyz se musi rozlouciti] s panenkou mladenec.

Kdyz jsme se loucili, oba jsme plakali,

[oba jsme si bilym sdtkem] oci utirali.

248

Kdyz jsme se loucili pod zelenym stromem:

vzdycky jsem ti fikavala, ze ta laska neni staid,

ze svoji nebudem.

Az jd pujdu lesem, budu plakat hlasem;

ddm si kloboucek na stranu, na panenku zapomenu,

a budu zas vesel.

i20. Md mild, md mild! cerne oci mdte, jenom mne povezte, cim je umejvdte?

,,Jd je neumejvdm za den jenom jednou v torn nasem potoce vodickou studenou."

U potoka stala, napdjela pdva: Povezte, md mild, kdo s vami seddvd?

,,Nevim, sama nevim, ale dnes se dovim: pfijd'te k ndm z vecera, jistotne vdm povim."

249-

221. Mej mne, Jenicku, mej mne rdd,. koupime sobe vinohrad:

ty budes orat a jd zit, budeme se spolu dobfe mit.

222. Mel jsem te, holka. rdd, uz te md kamardd. mel jsem te, holka, rdd,

uz te nechci; takovou opici, najdu na ulici, jako ty, jako ty,

jako ty jci.

223. Melte Adam sedm synu, sedm synu mel;

nejedli, nepili, jenom takhle delali.

(Jeden d61a rozli6n6 posunky, ostatni vsickni po n6m.)

224. Mne se, mne se, mne se, mne se vsecko zdd, ze moje mild modre oci md;

mne se, mne se, nine se, mne se vsecko zdd,

ze modre ocicky md. Modre ocicky, ruze tvaficky,

250

bile rucicky, pekne stfevicky.

Mne se, mne se, nine se, nine se vsecko zdd,

ze Andulka bude md.

Skoda je te devce, ze me nebudes, ze ty jineho tesi vat budes;

ze jineho milujes. Moje mysleni v litost se meni, moje mineni neni k splneni:

Skoda je te, devce, ze me nebudes,

srdce me zarmucujes.

225. Muzikanti co delate? pivo mdte a nehrdte.

Zahrajte mne na houslicky rozveselte ty holcicky.

Zahrajte mne na tu basu, rozveselte vsechnu chasu.

Zahrajte mne na ty dudy, rozveselte vsecky vsudy.

251

"226. ]^a BiU Hofe sedldcek ofe, md hezkou dceru, dej mi ji Boze! Hej zupy, zupy, dej mi ji Boze! Hej zupy, zupy, zup.

Kdybych ji dostal, coz bych si vejskal: tfi sta tolaru bych si vyzejskal; Hej, zupy, zupy atd.

Hezkd zenuska tfi sta tolaru, dal bych ji vozit v krytem kocdru! Hej, zupy, zupy atd.

Lokaje napfed, lokaje za ni, dal bych ji fikat: urozend pani! Hej, zupy, zupy atd.

4!27. Napi se, bratficku, napi se, vsak on to pan senkyf napise;

napi se, bratficku, napi, dokud te tatiCek sati:

252

az on te pfestane satit, sotva se budes moct napit-

Napi se, bratficku, napi se, vsak on to pan senkyf napise.

228. Na tej louce zeleny, pasou se tam jeleni,

pase je tam mysliveCek v kamizolce zeleny.

Pockej na mne, md milas

zastfelim ti jelena, aby se ti zalibila

kamizolka zelend.

22£~

Take:

Na torn panskem moste rozmarinka roste: zadnej ji tam nezalivd ona neporoste..

Az jd tady pujdu, zalivat ji budu: Zelenej se rozmarinko, jd se vddvat budu.

Jestli se mne zazelend, jd se vddvat (zenit) budu.

230. Nechce mne panenka zddnd,. ze je md kapsicka prdzdnd.

253

Pujdu od panenky k vdove, naplnim kapsicky sobe. Do jedne nasypu hrachu, nadeldm panenkdm strachu. l)o druhe nasypu zeli, aby mne panenky chtely.

231. Nejsi, nejsi, jak jsi se delala, nejsi, nejsi,

jak se delas! Falesnd srdce mds, nic si mne nevsimds, jednou, jednou

v torn se shledds! ,.Nedbdm, nedbdm, ze mne nemilujes, nedbdm, nedbdm,

ze mne nechces: takovych chasniku na kazdem hfebiku, jako, jako,

jako ty jses!"

232. Neradim zddnemu kamarddu svemu,

by set k panence, kdyz ona ho nechce,

po schodech nahoru.

254*

Jen jsem tam jednou vlez> byl jsem bit jako pes

liskovou boli, ach, jak to boli!

Nepujdu tam po dnes.

233. Nestarej se zeno md! kde je pivo, tam jsem jd; nestarej se, zeno md,

kde mne najdes? Kde je pivo, tu je slddek, tu je take pivovdrek: nestarej se, zeno md! kde je pivo, tu jsem jd, nestarej se zeno md,

tu mne najdes!

234. Nestujte, mladenci, pod okny, pojd'te rads do svetnice;

jestli vds nozicky boleji, sednete na lavice.

My jsme k vdm nepf isli posedgt, my jsme k vdm pfisli postdt;

vy mdte tfi hezke dcerusky, my chceme jednu dostat.

Neber si, jenicku, takovou, kterd je tuze pysnd;

neb ona by ani za tebou, ze dvefi ven nevysla.

255

Neber si, Jenicku, takovou, kterd je zamracend;

neb ona by se ti mracila od rana do veCera.

235. Nic nedbdm, jen kdyz mdm pod okny zahrddku,

nic nedbdm, jen kdyz mdm pod okny step.

Jsou na nem jablicka, trha je Ancicka. jsou dobry, jsou sladky,

jsou jako med.

V sddecku pod okny travicka zelena,

v sddecku pod okny trdva roste.

Az trdva vyroste, Ancicka doroste; az trdva vyroste,

pak bude md.

236. o Velvary, o Velvary, kde jsou me dolary?

Jed' jsem, pil jsem, hodoval jsem, hezk£ holky miloval jsem:

o Velvary, o Velvary! kde jsou m£ dolary?

'256

237. Pane boze vsemohouci! Umfel sedldk v Olomouci. V Prostejove mu zvonili, do Brna ho pohfebili. V Kyjove mu truhlu dali, z Jihlavy pfinesli mdry, pfikrov z mesta Kojetina, hrobaf pfisel od Budina. Kneze vzali z Hustopece a kantora od Prosece, ministranty ze Dfevice, chlapce s kfizem z Mezifice. Ti pak, ktefi jsou ho nesli, byli radi, ze se sesli: tfi byli az od Krakova, ctvrty ponocny z Pacova.

238. pijme pivo pomaloucku, dokud tece ze soudecku,

pijme pivo, pijme je, senkyfka nam naleje.

Tfebas jd byl otrhdnek, jen kdyz jd mdm piva dzbdnek^

pivo, pivo cerveny, to je m£ poteseni!

239. Pijme pivo s bobkem, jezme bedrnik, nebudeme stonat,

nebudeme mfit:

257

tak ta bdba fikavala, kdyz do lesa chodivala

na ten bedrnik-nik-nik, na ten bedrnik.

240. pi, syndcku, pomalicku, pi, syndcku, pomalu:

mds malickou stodolicku, mds malickou stodolu.

Pivo sem, pivo tam! muzikanti hrajte:

vsak jd vdm zaplatim, nic se nestarejte!

241. Pofdd mne ddvaji, co se mne nelibi, pofdd mne ddvaji,

co jd nechci: ddvaji mne starou, osklivou, bublavou; co se mne nelibi,

toho nechci! Lepsi je, tatiCku, na vranem konicku, lepsi je, taticku» na vojnu jit, nezli se ozenit, skaredou zenu mit; lepsi je, taticku,

vojdkem byt. 17

258

242. povez mne, md mild rozmildf proc ti paiimama brani?

., Brani mne pro tebe, poteseni moje,

ze nemas pole zadny."

Ac nemam policek ani luk, pfece jsem na svete rdd:

muze mne pdn buh clat, ze budu milovat

devce jak karafidt.

Kdyz jsi mne pro lasku nechtela, pro statek jd te nemam;

kdyz jsi mne nechtela, bude nine chtit jind,

poslapu cestu jinam!

243. Proto jsem te nechtel, zes tuze ospald, proto jsem te nechtel,

ze tuze spis: jd jsem k tobe pfisel, zase jsem odesel, dal jsem ti hubicku,

ty nic nevis.

244. Rostou, rostou, rostou, konope za cestou.

a jsou peknC zelend;

259

mezi nimi roste cernooke devce;

az vyroste, bude me.

Mlddenecku mlady, poslechni me rady,

zanech toho zeneni; ozenis se jednou, tvaficky ti zblednou,

krdsa se ti promeni.

245. Sedldk, sedldk, sedldk, jeste jednou sedldk. sedldk, sedldk, sedldk,

je velkej pdn: on md pas na bfise, a na svem kozise tuli-tuli-tuli-

tu-tulipdn.

Koukej, koukej. koukej, jak je sedldk hloupej, koukej, koukej, koukej,

jak je hloupej: on jede na pole, md hodinky dvoje, koukej, koukej, koukej,

jak je hloupej.

260

246. Spi5 Jenicku, spi, zamkni ocka svy:

Pdn buh bude s tebou spdti, andelicky kolibati;

spi, syndcku, spi.

Spi, Jenicku, spi, zamhuf ocka svy:

az se zbudis za chvilicku, da ti mamicka kasicku;

spi, srdecko, spi!

Spi, Jenicku, spi, zamkni ocka svy:

da ti buben a houslicky, neda te za svet celicky;

spi, dusicko, spi!

247. Skfivdnek je maly ptak, nikdy nezahdli:

ve dne v noci pracuje, pana boha chvali.

Delcjme my taky tak jako ten skfivdnek:

v jedne ruce panenku, v druhe ruce dzbdnek.

261

248. §el Jukel na pivo, na dobre pivecko; sla zena pro Jukla, aby uz domu sel:

Jukel nechce domu jit, ze md jeste apetyt na to dobre pivo, na dobre pivecko.

Poslala pak pro psa, aby pes Jukla kous:

pes nechce Jukla kousat, Jukel nechce domu jit, ze md jeste apetyt na to dobre pivo, na dobre pivecko.

Poslala pak pro kej, aby kej psa mldtil:

kej nechce psa mldtit, pes nechce Jukla kousat, Jukel nechce domu jit atd.

Poslala pro oheii, aby oheii kej pdiil:

ohefi nechce kej pal it. kej nechce psa mldtit, pes nechce Jukla kousat atd.

Poslala pro vodu, aby oheii hasila:

262

voda nechce ohefi hasit, oheii nechce kej palit, kej nechce psa mldtit atd.

Poslala pro vola, aby vul vodu pil:

vul nechce vodu pit, voda nechce ohefi hasit, oheii nechce kej palit atd.

Poslala pro feznika, aby feznik vola bil:

feznik nechce vola bit, vul nechce vodu pit, voda nechce oheii 'hasit atd.

Poslala pro babu, aby baba carovala:

baba nechce carovat, feznik hechce vola bit, vul nechce vodu pit atd.

Poslala pro certa, aby cert babu vzal:

cert nechce babu brat, baba nechce carovat, feznik nechce vola bit atd.

Poslala pro hromai, aby hrom certa tlouk:

hrom zacne certa tlouct, cert zacne babu brat,

263

baba zacne carovat, feznik zacne vola bit, vul zacne vodu pit, voda zacne ohefi hasit, ohefi zacne kej palit, kej zacne psa mldtit, pes zacne Jukla kousat. Jukel chce uz domu jit, ze uz nema apetyt na to dobre pivo, to dobre pivecko !

249. gia Andulka do zeli, do zeli, do zeli,

sla Andulka do zeli, do zelicka;

natrhala lupeni, lupeni, lupeni,

natrhala lupeni, lupenicka;

pfisel na ni Pepicek, rozldmal ji kosicek: ty ty ty ! ty ty ty ! vsak ho budes platiti.

•250. §iy panenky silnici, silnici, silnici,

potkali je chasnici, chasnici dva.

264

Kam panenky. kam jdete, kam jdete, kam jdete? kterd to z vds budete,

budete md? Ta malicka ta je md, ta ma oci jako jd, ta mala, ta je md, ta md oci jako jd.

251. Uz ho vedou Martina, kapsa se mu ztencila:

hrajte mu, trubte mu, zahrajte mu mars !

Uz ho vedou pfes zahradu, tata napfed, mama v zadu:

hrajte mu, trubte mu, zahrajte mu mars !

252. Uz mou milou do kostela vedou: tenkrdt jsi, md panenko, tenkrdt jsi md ! — ,.Jeste nejsem, miij nejmilejsi, jeste jsem panmdmina."

Uz mou milou ku oltdfi vedou: tenkrdt jsi, md panenko, tenkrdt jsi md ! — ,, Jeste nejsem, muj nej milej §f, jeste jsem panmdmina."

265

Uz mou milou od oltafe vedou: tenkrdt jsi, md panenko, tenkrdt jsi md! — ,,Uz jsem tvoje — ach uz jsem tvoje, uz nejsem paiimdmina."

253. Vlastovicka litd, povidd ze svita, svita, svitdnicko: vstafi, md Andulicko!

Kdybych mela klice od toho svitdni, nedala bych svitat zejtra do snidani.

Kdybych mela klice ode dne bileho, nedala bych svitat do rana plneho."

254. Ysak nam tak nebude, az se ozenime, vsak ndm tak nebude,

az se vddme: dame si delati kolibku pro deti; vsak ndm tak nebude,

jak se mame.

266

255. Zadudej, duddcku, zaduclej ! nebo mi ty zlate dudy dej. ,,Nez bych jd ty zlate dudy dal, radsi bych ti na ne zadudal." Zadudej duddcku, jak umis. vsak ty tomu dobfe rozumis. ,, Kterak pak bych dobfe zadudal? jeste jsem pivicko nebumbal !

Az jd se pivicka nabumbdm, potom teprv dobfe zaduddm."

256. zdhon petrzele. zdhon maku:

nechod'te k nam. hosi, do bardku.

Zdhon petrzele, zdhon zeli:

nechod'te k nam, hosi az v nedeli.

Zdhon petrzele, zdhon mrkve:

nechod'te k nam hosi, az se smrkne.

257. Zahrajte mi mou Lito-Lito-Lito-Lito-

Litomerickou:

267

na zdravi Kaceny, ze md krdvy straceny,

sukni zelenou.

258. Zadnej nevi. jak je mne. kdyz mne stare j obejme:

jak bych stovik. trnky jedla, do ostreho trni lehla,

tak je mne, ach tak je nine.

Zadnej nevi, jak je mne, kdyz mne mladej obejme:

jak bych cukr, mandle jedla, do prachovych pefin lehla,

tak je mne, ach tak je nine.

259. Zaly jsou travicku nad struhou,

pomdhala jedna na druhou.

Stdlte tam Jenicek za dubem,

hodil po Andulce zaludem.

Nehdzej, nehdzej zaludem,

neb my zadna tvoje nebudem.

268

260. ^ezulicka kukd — na buku v lesy —

kuku ! Ozvi se, md mild,

ozvi se, kde jsi? Kuku !

Ty jsi jenom ta jedinar

co jsi srdce me ranila, ozvi se, kde jsi?

Kuku! Zazpival slavicek

v hdjku zelenem, ze my uz, md mild,

svoji nebudem; nebudem uz spolu chodit, nebudem se spolu vodit,

ach, uz nebudem! ,,Mela jsem holoubka,

ten mi uletel; ze jd budu plakat,

na to nevzpomnel; uletel mi do kapradi, snad se uz vie nenavrdti - ach, nenavrdti!"

261. Divcino pozdraveni. Aj, bledy mesicku, ty rychly poslicku, pluj a pluj a pluj !

269

Pluj tam za ty hory, za modrave bory. kde bydli drub muj.

U okna-li stdva, po mne-li vzdychdvd, Kvet. 6 svet, 6 svet: Potesuj smutneho a do srdce jeho vsej me lasky kvet.

Ach, mily vetficku, ty rychly poslicku, vej. 6 vej, 6 vej! memu poteseni sladke polibeni v libem vdnku dej.

262. Modre oci.

Ach, vy oci, oci, modrojasne oci!

Na vds jak jen pomnim, svet se mnou se toci.

Kdeze moje bodrost, uteseni mile?

Ach! co jsem vds spatfil, zmizela od te chvile.

^Zmizela, ach, rychle, jako stfela s luku,

270

vryvsi v moje srdce neukojnou muku.

A kam se jen vrhnu, kam md noha kroci,

ach, vsude jen vidim modrojasne oci.

Ach, vy oci, oci, oci modrojasne !

trapte dokud moje ziti neuhasne.

Hanka.

263. Domaci lekar.

Aj vy pani ! co deldte, ze do roka silu penez daremne za leky date ? Jd jindce poradim, lekafe vystrnadim, a ze mi za pravdu date, o to se vsadim.

Jd jsem take postondval a pfi kazdem zakasldni lekafe na radu brdval; tu mne hlava bolela, tu zas noha brnela, nemoc, ac jsem polehdval,

z tela nechtela.

271

Ted' jsem ale — vez to svete! — zdrav a cerstvy jako ryba, mladost mi na tvafi kvete; lekafe ted' v dome mdm, jenz mne leCi sdm a sdm; jd mu za to — poslechnete! —

krejcaru nedam.

Jen ze z pouhe ndklonnosti vzdy jej u tabule mivdm; jen kdyz vzdcni pfijdou hosti, tut on trochu se zdrdhd. Ac do misy nesdhd, ale jidla slusne dosti

ztrdvit pomdhd.

Arci ze je patron chladny a nez jsem se s nim sezndmil, veru nebyl tuze vnadny; zvldst nahoru — jiz ho znam — nikdy nechce chodil sdm; vsak tu vim prostfedek snadny:

p f i n e s t i ho ddm.

Jeho lahode a vnade zvldste v Kite se poddvdm. Schdzimet se na zahrade a co dobfi pfdtele libdme se vesele. az i k jeho moudr£ rade

jdu do koupele.

272

Co jsem za pivo a vino jindy do roka vyhdzel, ted' to vsechno usetfino; on co vlddne v dome mem, nepofddku neni v nem; jd pak — s chloubou bud' pravino -

zdrav jak fipa jsem.

On chladi, on tez zahfiva; jeho rady kdo uzivd, vzdycky jasne mysli byvd. — Allons! kde je sklenicka? Zdrav bud' doktor Vodicka! Jemu ke cti at se zpivd

tatO pisnicka. Jan z Hvezdy.

264. Bratfi, pime, at to zvime, zdali p£ce vypudime?

Kdo chce Cechem byti, md po cesku piti;

mysl ceska veseld zleho prej nic nedeld.

Cech za krale v bitvu stale k zdpadu jde. ba i dale:

kdo svou krev vylivd, at ji zas doliva;

Cesi kdyz se napijou, ha. jak statne bojujou.

273

Na svem stujme, ctnost milujme, devce ceske jen milujme;

cesk3 je vzdy hezke, hezke je vzdy ceske;

pfislovi ndm takove dali slavni pfedkove.

Pisne pejme, muzne hrej me, hrdlo zizniv£ prolejme!

Ceske devce miti, ceske pivo piti!

hoj! radosti takove maji jenom Cechove. hanger.

265. Cern3 oci, jdete spdt, vsak musite rano vstdt.

Casne rdno ranicko, dfiv nez vyjde slunicko. —

Slunicko uz. vychdzi, nid mild se prochdzi.

Prochdzi se po rynku pfinese ndm novinku.

To novinku takovou, ze na vojnu verbujou.*)

Kdyz verbujou, budou brat, skoda hochu nastokrdt !

18

274

Ty hezke ndm poberou, ti chromi ndm ziistanou.

*) Jini pofiinaji odtud:

Kdyz verbujou, budou brat,, jd se pujdu taky ddt.

Na konicka vyskocim, bilym sdtkem zatocim.

Adie bud', md mild, zejtra bude zas jind.

266. Devy slovanske.

Devy r u s k e, devy panske, kdoz by vdm neslouzil rdd?

Vy britanky jste slovanske, sluha vds se rdd chci zvdt.

Sotva ohnem zpldpoldte, jiz zas fiadra kryje led:

ted' jedndnim nds boddte, ted' zas rdnu leci zhled.

Devy p o 1 s k e, devy sladke,. kdoz by vds nelibal rdd?

Vds mrav nezny, feci sladk£ ndm i nds oslechti pad.

Jste vy sestry se lesknouci lehkorouctnS Francie,

devy vdbn6, jez kvetouci pesti jen Arable!

275

Devy s r b s k e, devy zpevni, kdoz u vds by nedlel rdd?

Vase krasy polozjevne jen milenci mozno zndt.

Vy slovanske jste It alky; kdoz te krase odola?

Avsak laska jen Vestalky v iiadrech vasich pldpold.

Devy nase, devy ceske, kdo by vdm se nevzdal rdd?

Vy jste obrazy nebeske, vdm chci srdce, dusi ddt !

Vy jste dev slovanskych ruze, jez rozviji zdhy maj:

kdoz ty pisne popsat muze, jez slychdvd cesky hdj?

Vy nemdte y svete rovnych, vteleni jste andele,

libeznosti nevyslovnych Ceska v zivot nastele.

At je dcera, at je mati, at je sestra, chot mild:

vsude divci slechtu zndti, vzdy je Ceska spanila

267. Betulinka. Kdyz jd spatfil Betulinku, 6 jak se tu se mnou dalo:

276

ve dne v noci se mi zddlo jenom o te rozmile ! Arci hezkd jest i Minka, Terinka i Karolinka: fale prazskd Betulinka nade vsecko laska vd. J Ve Francouzich nepokojnych jsme co vitezove stali; tam se divky na mne smdly ve mestech i na venku. Arci hezkd jest i Minka, Terinka i Karolinka: [ale prazskd atd.] Ve Vlasich jd lezel dlouho; devcata v torn parnem kraji take rozpalovat znaji, nikoli vsak milovat! — Arci hezkd jest atd. Z Prahy doddno mi listku, ve kterem mi sladce touzi, ze se beze mne tarn souzi a ze bude vecne mou. Arci hezkd jest atd.

268. Jeste mi jednou zahrajte za zdravi meho devcete,

za zdravi devcete, za zdravi me,

277

to ze se uprimne milujeme.

Tak6: Za zdravi vsechnech, ktefi jsou zde.

269. Panna.

Krasne jsi mi v svete neni podivand,

nezli vedle sebe detdtko a panna.

Panna studem rdeld v tajnem nepokoji

sladke slovo ,,dite" vyslovit se boji.

Panno, jak jsi krasna ve sv6 nevinnosti;

posvdtnym jsi chrdmtm sladkych tajemnosti

Jasnou perut svoji andel na te skldni,

andel studu tebe bleskem nebes chrani!

Panno, prosta vady, plna's rajsk£ vnady!

coze vyrovnd se nevinnd tv^ krase?

278

Tajnost vyssich tuzeb v tele tvem se skryla,

ze vsech idedlu tys jen svetu zby la! Furch.

270. Bozena.

Zvolna vodicko, plyfi lucinou,

miij bol i blaho taj krajinou;

pldc a plesdni, slasti a zal

v svem kolotdni krej i zahal.

Pekne, vodicko, v zdtoce hraj,

ach, i veterku, me zaly taj,

k tobe mesicek duveru md,

tobe slavicek sve boly Ikd.

Rychle, vodicko, pfes saty plyn,

sdtky belymi hladce se vifi.

Ach, kamo pddis?

279

Vrat mi radost! Ty mne zavddis,

mou 1 mladOSt. Chmelensky.

271. Kmotr Bumbal.

Kdyz jd jdu z hospody domu, sloupum — pum — pum, piim — pum — sloupum,

sloupum ddvdm pozdraveni.

Na nohou stati nemohu, tu levou pfes pravou, tu pravou pfes levou,

pfekldddm jednu pfes druhou.

Lide se koukaji oknem ven, mysleji, mysleji, mysleji, mysleji,

mysleji — ze jdou s medvedem; a oni, a oni, a oni, a oni,

oni jdou s kmotrem BumbalemJ

272. Pripitek.

Pijem,ti bratficku na zdravi, na tvoje i na nase:

Glo-glo-glo — gloria! tak se to pivecko pivdvd.

280

273. Marnotratnik.

Voj tech.

Lide se vzdycky hddali oc vdzi stesti vie,

jin£ za hloup£ mivaji, sami nevedi nic.

Bohdci bydlo pfebidne se casto peknym zdd,

osud na hoblik pohlidne a vsecko vyrovnd.

Mermomoci chce mlddez jen ve vsem vzdy stastna byt*

vsak sotva dohasind den, vse pfestdvdme ctit.

Kdyz mne zena notne tepd, myslim, vad' ty se vad':

hoblik se pekne vyklepd, tak zlost i ona ztrat.

Az pfijde-li ta smrt bledd, jenz rada k sobe zve,

na to se pozoru neda, zacpu si usi sve;

fekne-li vsak: Dej zivot svuj,. slys, jd to poroucim!

odlozim rychle hoblik svuj, s svetem se rozloucim.

281

274. Prodana nevesta.

Sbor.

Proc bychom se netesili, kdyz ndm pdn buh zdravi da. Kdoz z nds vi, zdaz pout budouci vesele tak uhlida. A kdo zenat, kterd vdand, rozzehnej se s radovdnky. Zena doma hospodafi, muz se uklddd za dzbdnky.

Ouvej, ouvej, konec radosti, hrnou se starosti, zlosti, mrzutosti.

Proc bychom se netesili, kdyz ndm pdn buh zdravi da, jenom ten jest v pravde stasten, kdo zivota uzivd.

K ecal.

Znam jednu divku, ta md dukdty a chalupu dostane od taty; dve krdvy md a hezk£ teldtko, hus, kachen dost a ndk£ seldtko; kus pole md a novou almaru, nu — to by bylo neco ku zdaru.

282

275. Strelec kouzelnik.

Ka spar.

Cert by byl ziv na svete v bide te a v te psote,

na svete bez vina. Protoz dokud muze chftdn, vinem bud' jen prolejvdn,

starost zapuzina.

Jedno, jednot, tfi jsou troj, protoz pfijde jeste dvoj,

md-li byt co z tebe. Karty tez ke sklenici, boubelatou divcici,

to ti prave nebe.

Bez te krasne trojnosti neni v svete radosti,

tedy pozi smele. Neopust mne sklenice, karty, bucld divcice,

dokud duse v tele.

276. Tam v dali.

Tam v dali, tani za hdjem pies ptdcka zazniva,

tam v dali nad potuckem ticha lafi chodiva.

Tam v cldli!

283

A tam kde ptacek zpivd, a lafi jde spanila,

tam v dali pod tim borkem chaloupka md mild.

Tam v dali! S tim ptdckem rdd bych zpival,

s tou lafikou rdd bych sel. tam v dali tajne slouchal,

okenkem k ni hledel. Tam v dali! me Mown a R.

277. Matka u kolebky. Spi, me drahe nevifidtko, dfimej liby, tichy sen; tobe duse me poupdtko nerozsvitnul jeste den. Zrosi tebe nevifidtko mnohou slzou jeste mat, nez se outle me poupdtko pocnes ruzne zardivat. Casto jeste nevifidtko, • na prsou se zahfejes, nezli drahe me poupdtko v ladny kvitek dospejes. Spi, me drahe nevifidtko, dfimej liby tichy sen! Mnohy tobe, m£ poupdtko strastny pfijde jeste den.

K. z Radosfova.

284

278. pj5 Honzicku, pi, 'sak jen platis ty:

'dybys propil stouku, 'sak mds 'este louku;

pi jen, Honzo, pi!

279. Slozno. Slozno, slozno, bratjo mila,

po Slavi ji slavnoj, nek nas vodi nasa vila

k zori obecanoj. Korak, korak za kprakom,

Slavjan zurno za Slovjakom. Na bojiste za dom mili ajdmo, ajdmo proti sili, na bojiste za dom mili ajdmo, ajdmo do boje.

Napred, napred, ajd Slavjane, iz duboke tmine,

danak namo bjeli svane, sva opakost mine.

Korak, korak za korakom atd.

Sl«T«asfc48

280. Stesk Slovanu.

Boze muoj, otce muoj, ak je ten svet zmotany!

Co vy stoji, Co vy stoji ubohy poddany!

Kazdy ho suzuje, platu nepopravuje,

bo se kazdy tak nazddvd, ze vecne panuje.

Jak sedldk tak i pdn, kazdy musi umriti,

kazdy musi v cjernej zemi uhniti, uhniti!

Vy pani zemani! my jsme vasi poddani,

my budeme v cjernej zemi srovndni, srovndni!

281. Mtra.

Nitra mild, Nitra, ty vysokd Nitra!

kdeze sii te easy, v ktorych si ty kvitla?

286

Nitra mild, Nitra, ty slovenskd mati,

Co pozrem na tebe, musim zaplakati.

Ty si bola nekdy vseckych kraj in hlava,

v kterych tecie Dunaj, Visla i Morava;

ty si bola bydlo krale Svatopluka,

ked' tu panovala jeho mocna ruka;

ty jsi bola svate mesto Methudovo,

ked' .tu nasim otcom kdzau bozie slovo.

Vcilek tvoja slava v tuoni skryta lezi;

tak sa easy mefid, tak tento svet bezi!

282. Kalendar a ne fardr. (Ceiakovsky.)

Synu mily, bodaj zvdzal, co pan fardr dneska kazal! Kazal: Pomni, clovece

na smrt, nezli pritece; ver, ta tvoje mladost skoro utece.

28?

,,Ej, co jd dbam na fardra, jd se trimdm kalenddra,

napred mame masopost, potom teprv prijde puost; na memento mori esce casu dost."

283. Slovaq jsem a Slovan budu, cerne cizmy nosit budu, cerne cizmy od cizmdra, ostruhenky od kovdra.

284. Sableuka.

Sablenka brusend, to je moje zena, ona mne vysekd, az bude potreba.

Sablenka brusend, na obe dve strany, ona mne vysekd z Uher do Moravy.

Neumrem na sldme, umreme na poli, a ked' s kona spadnem, sablenka zadzvoni.

-288

285. Zt race mi mladost.

Zahucaly hory, zahucaly lesy:

kam jste se podely .iioje mlade easy?

Moje mlade easy neuzily krasy;

moje mlade leta neuzily sveta.

Mladost, moj a mladost. ak som ta promarnil!

ako bych bol kdinefi do vody zahodil.

Este se ten kdmefi \ e vode obrati,

ale moje mladost, ta se nenavrdti.

286. Mladd v'ciia. Jd ty volky nepoze^u, jd mdm doma mladi; zenu, kdybych jd ty volky honil, nekdo by mne k zeuc chodil.

Jd mdm zenu nekdrani'i, kupim jd si tatar i ^ nu, budu jd ji tatarova.'. ona bude vyskakovj-t*.

289

Kdo ma .zenu nekdrami. at ji da k obedu slamu a k vecefi otep sena, pak z ni bude dobrd zena.

Kdybych jd mel korbel piva, a po pive pohar vina, a po vine devce mlady pak by to slo dohromady.

287. Bojdcnd. Siroky jarcok, bystrd vodicka — napoj.mi mild meho konicka. ,,Veru nenapojim, lebo se ho bojim,

ze som malicka.

Tvuoj konik vrany, ostro kovany pokopal'by mne podkovickami; jd bych nenarostla a za muz neposla

mezi horami."

288* Hanak v lizkostech.

Jak so ziv nezapomeno, jak se tehda se mno delo: prajske hosar s dragonem povedali, ze so beval spehonem,

ach! spehoqem. 19

:90

Vzale mne na hexamente! Povez, povez, lagramente — flochte Handk, svere not! A jd decke po nemecke: Leber Gott?

ach! leber Gott!

Klanico od voza vzale, tfe dvacetke ran mne dale, tfe dvacetke a deset, a potom me take chcele hobeset,

ach! hobeset.

Jd nepskna rozenec loskdm, veslys, veslys, smutne soskdm k Bohu memu v te dobe, a te svate krocefosko, pros za mne!

ach! pros za mne!

289. Hanackd.

Za horama svita, bude brzy den:

Joza z pece hlidd a koka se ven,

kola hrnca obskakuje a po jedn6 vetahuje:

,,Pojd'te seske ven!"

291

290. Dratenickd.

Jd jsem drotar od Trencina, Jiira Kos mi fikaji;

nase panny jak varhany tezce za mnou vzdychaji.

Daleko jsem od svych Tater, a pfec se mi nestyskd;

v ceskem kraji jako v raji, zde si kazdy zavyskd.

Zde me mile slovencihe kazde dite rozumi,

jenom s panem hastrmanem Slovak mluvit neumi.

A ty ceske hospodyfiky tlukou hrnek za hrnkem;

od nich vyjde, kdy jen pfijde, kazdy drotar s vydelkem.

Dejte si' co zadrdtovat, jsem jd dnes pin ochoty!

za hubicku, za kyticku ddm se do sve roboty.

Dejte si co zadrdtovat, rdd bych neco vydelal;

mel jsem drdty jak dukdty, na tech jsem vsak prodelal.

19*

292

Drdtoval jsem jednu misu, byla pro dva Bachusy;

ale v krdtce — skoda prace! rozpadla se na-kusy.

Co md' v sobe lucipera, to je tezko sdrdtovat,

od takeho ducha zleho Panbuh rac nds zachovat.

Joblonsky.

291. Ej mosela's mne pocarovac, ej mosela's mne podzelac,

ej, mosela's mne do pagacka ej. do pagacka cosi dac.

Ej nedala som, mujsynecku, ej nedala som. nedala;

ej ani som ca. muj synecku, ej ani dobre neznabi.

'*OBSAH.«

Stranka Ach, jd tu nebudu 21& Ach, neni tu, neni 220 Ach, vy oci, oci • 269 Adamku nds 221 Aj, bledy mesicku 268 Aj, coz na,svete mi schazi 171 Aj, vy pani! co deldte 27a A jd vzdycky co mne md hla¬

vicka poboliva 110 Andulko, me dite 116 Ani vy to sobe 222 Az jd pujdu z krcmy 222 Baso, baso, bruc 177 Betulinko boubelatd- • 133 Blatiy, kdo die povoldni • 192 Blahoslaveny slddek 219 Boze muoj, otce muoj • 285 Bratfi, rozveselme se 36 Bratfi, pijme, at to zvime • • • • -272 Bud' s bohem, krdsnd vlasti md • 42 Byvali Cechovi 39 Byvdval jsem svarny hosik • • • • • 184

294 * Stranka

Co jsem chtela, buh mi dal 134 Co pak ti nasi delaji 121 Co ^pak mne, md zeno- • • •. 223 Co ten ptacek povidd 223 Co to mds, md mild 223 Coz je ta laska zla • 110 Cechove jsou narod dobry ...... 24 Cerne oci jdete spdt 273 Cervena modrd fiala 224 Cervenaj' se kopce 188 Cervena ruzicko 124 Cert by byl ziv na svete 282 Ci jsou to konicky 224 Cim as to je, ze u milosti 139 Ctyry kone jdou 225 Dej boze! Barbofe 225 Devy ruske, devy panske 274 Doordvdm, dokondvdm 154 Do pole, haje. muzi, jonaci 166 Drive nez jsem Minku seznal • • -179 Ej mosela's mne pocarovac 292 Hail Columbia, happy land a

pfeklad 65 Hajho busy ze psenice 225 Hbite, bratfi, k prdci hbite • • • • 176 Hej bratfi! bud'me veseli • • 48 Hej Slovane, jeste nase 13 Hej vzhuru lovci v pole ven • • ■ • 173 Hnevej ty se na mne 225

295 ^ Stranka

Hoj, mladenci, pejme pisne • • • • 52 Hoj, Sokolici, muzne v pfed • • • • 40 Holka modrookd •• • 226 Horo, horo, vysokd jsi 227 Hrdly dudy u Pobudy 227 Hrbatd se s krejcim hddd 227 Chodival k ndm, chodival 222 Jd husdrek maly •. 211 Jd jsem devce jako lusk 146 Jd jsem drotar od Trencina • • • • 291 Jd jsem holka mladd 228 Jd jsem jondk z Miletina 142 Jd jsem sice hrobnik chudy 193 Jd jsem svarnd divka z mlejna- • 126 Jd jsem svarny jondk cesky 127 Jd jsem z fcutne Hory 228 Jako krajina nebeska 31 Jak pokojne mesicek 148 Jak se ten mesicek 164 Jak so ziv nezapomeno 289 Jd mdm chaloupku 228 Jd mam kone, vrany kone • • 230 Jd mdm holubicku 229 Jd nechci zddneho, jenom Honzu 230 Jd tu nebudu, veru nebudu 231 Jd ty volky nepozenu 288 Jede, jede postovskej pacholek-• 231 Jedna hodina 231 Jede mladik na sv£m koni 103

296 Stranka^

Je-li pak to pravda nebo ne • • • • 114 Jenicl#u bloudis 232: Jen se mne, md mild 232 Jen se ty, sdtecku 23& ^en ty mne senkyfko 233. Jeruzalem velke mesto (michan.) 214 Jeste na tech nasich horach • • • • 22, Jestli mne rada mds 233- Jeste mi jednou zahrajte 27d Jetelicku, jeteli 234 Je to chuze po torn svete 102 Jsem cesky delnik, delnik Cech • 4fr Jsem, jsem z Rakovnika 211 Jsou, jsou po Slovanech Cesata- - 30- Kalino, kalino, ty mild kvetino -109 Kde domov muj a pfeklad 4 Kde domov miij (moravska) • • • • 61 Kde deva md 105 Kde je slddek, tam je mlddek • -234 Kde miij je kraj, kde md je vlast 8- Kde vlast je md & Kde vlast je ma, kde domov muj 6 Kdoz by te, Mafenko, nemiloval

a pfeklad 91 Kdybych jd vedela, ze budes miij 113. Kdybych jd vedel, ze letos umru 108 Kdybych jd vedela, co dela Matej 236- Kdyby mi tak osud kazal 34 Kdyby mne to pdn buh dal 235

297" Stranka

Kdyby moje mild 235 Kdybys mela, md panenko, sto

ovec a pfeklad > • • • 93 Kdyz jd jdu z hospody domu - - - - 279 Kdyz jd spatfil Betulinku 275 Kdyz jsem husy pdsala 236 Kdyz jsem k vdm chodival 236 Kdyz jsem jd slouzil 237 Kdyz jsem jd ty kone pdsal 240 Kdyz jsem k vdm chodival pfes

ty lesy 241 Kdyz jsem k vdm chodival 181 Kdyz jsem plela len 242 Kdyz jsem svou Lidusku 106 Kdyz jsem sel do Prahy 242. Kdyz jsem sel po Praze 244 Kdyz jsou nasi pivavali (l.) • • • • 214 Kdyz jsou nasi pivdvali (ll.) • • • • 244 Kdyz mesicek spanile svitil 154 Kdyz mne md matinka chovdvala 148 Kdyz uz vsecko spociva 182 Komu, bratfi, zazpivdme 55 Komu buh dal k zpevu silu 37 Koulelo se, koulelo 213 Koulelo se, koulelo ; • • • 244 Koulelo se, koulelo • • f 245 Krdsnd minko, musim jiti 131 Krdsnej§i mi v svete neni 277 Krasne ceske slovo zni 53.

298 c

Stranka Kfepelice void 17 8 Kudy, kudy, kudy cesticka 119 Leti, leti ptak 246 Lide se vzdycky hddaji 280 Lide povidali •' 247 Lidko, kdy pak fee zddosti 144 Lizinka — ach to je devce 130 Louceni, ach louceni '■ • • • 111 Louco^ai, louceni 247 Luna jasne sviti 96 Md mild, md mild 248 Md mild se vracela 180 Md milenka je divenka 94 Md tys Idska jedina 140 Matousek muj • 97 Ma zlatd Mafenko, pozoruj to- • -165 Mej me, Jenicku, mej me rdd- • -249 Mel jsem te, holka, rdd 249 Mesicek jak mazanecek 104 Mela zena muze - 99 Melte Adam sedm synu 249 'Mid pleasures and palaces a

pfeklad • • • 78 Mne sev mne se, mne se 249 Moravo, Moravo 17 My Country! 'Tis of thee a pfekl 69 My jsme bratfi od Sumavy • 51 Muzikanti, co deldte '• • • • •*• • • • • 250 Na Bile€Iofe- • - 251

299

Stranka Na Mizku za mestem tam spatfis

hrob 202 Nad Berounkou pod Tetinem • • • 136 Napi se, bratficku, napi se- • • • -251 Naprej zastava slave 41 Na tej louce zeleny 252 Nds taticek nebozticek 101 Na torn panskem moste 252 Nechce mne panenka zddm! • >• • 252 Nechod' tam, pojd' rads k ndm • • 121 Necht velebi Ylach sve raje • • ■ • 17 Nejsi, nejsi 253 Neni muze nad kovafe 44 Neradim zddnemu 253 Nestarej se, zeno md 254 Nestujte, mladenci, pod okny- --254 Nevef, holka, nevef nic 105 Nic nedbdm, jen kdyz mdm • • • • 255 Nic netrvd na svete vecne 174 Nitra mild, Nitra 285 Nuze, bratfi, v kole sem 166 Nuze, nuze, mili bratfi, zpivejme 38 Oc jsem prosil, buh mi dal 161 Ode mlyna k hajecku 212 O radostn^ cestovani 181 O drahd ceska zem ••■••. 59 O Columbia! the gem of the ocean

a pfeklad T5 O ty mild vlasti vzddlend 63

00

Stranki O vlasti ma, ty krdsnd zeme- • • • 9 O Velvary, o Yelvafy 255 Oh! say can you see' a pfek,iad • • 71 Our flag is there a pfeklad 86 Pane boze vsemohouci ' 256 Pejme pisne liboplynne 4 Pekne na chodnicek 135 Pet set tisic litych certii 186 Pijem ti, bratficku, na zdravi ••279 Pi, Honzicku, pi 284 Pijme pivo s bobkem •••••, 256 Pijme pivo pomalicku 256 Pi, syndcku, pomalicku • 257 Pisne dcery ducha m£ho 3 Pockej, povim a, pfeklad 92 Pod bezem, za jezem 162 Pod dubem, za dubem 98 Pod nasim okenkem 116 Pod nasima okny 123 Pofdd mne ddvaji 257 Poslechnete sestfinky 129 Poslechnete sestficky mdm hez¬

keho hocha 183 Pfichdzim pfimo z Moravy 19 Pfineste mi vojenske mondore • :172 Praho md, Praho md 54 Praho, Praho, mati mest 33. Proc bychom se netesili •• • -281 Proc bychom veseli nebyli 12&

301

Stranka Proc bych jd nebyla ^115 Proc se upejpdte -169 Proto jsem te nechtel 258 Prsivalo jen se lilo 121 Povez mne md mild, rozmild- • • -258 Pytala se kocka kocky 212 Rada bych te mela 114 Bannim casern pfi krdsnem stro¬

mofadi 159 Rostou, rostou, rostou 258 S bohem bud' a pamatuj 167 Sedldk, sedldk, sedldk • • •' 259 Sedneme si k stolu 125 Se srdcem divno hrdt • • • • 143 Sil jsem proso na souvrati 137 Skfivdnek je maly ptak 260 Sklopila ocicky, jako by spala • • 123 Slava ti, vlasti md 34 Slovan jsem a Slovan budu 287 Slozno, slozno, bratjo mila 284 Spi Havlicku, v svem hrobecku • 52 Spi Jeni6kii, spi 260 Spi md zlatd boubelatd 145 Spi m£ drahe neViiidtko 283

* Svitf mesicku jasne 189 Svornost je ta mocna paska 26 Svoji k svemu! Paze k pazi 58 Synu mily, bodaj zvdzal 286 Sablenka brusend 287

30

Stranka Sel Jukel na pivo 261 Sira vlasti Slovanu 44 Siroky jarcok, bystrd vodicka- • • 289 Sla Andulka do zeli 563 &lo krasne devce.k kldsteru 196 Sly panenky silnici • -, : 263 Takhle v Rokycanech 113 Tam kde venci modre hory 13 Tam pod temi Krkonosi 50 Tam v dali, tam za hdjem 282 Tazete se, proc jsem Slovan ■ • • • 23 Tesme se blahou nadeji a pfeklad 28 Travo, travo, travo zelend 112 Tlucu, tlucu 118 Ty cesky sedldcku 163 Tys md laska.jedind 175 U lavice dite stalo 167 Uz ho vedou Martina 264 Uz mou milou do kostela vedou • 264 Yane vetfik po lucinach -108 Y Cechach tam jd jsem zrozena • 20 Y borovem na skale v hdji 156 Ylasta ze ruzi uvila vence 153 Ylasti sve bud' Cechu verny -,- • • 14 Ylast!- jake to sladke jmeno • • • • 21 Ylasti ma, rodiste drahe me- •j>- 64 Ylastovicka litd • • • • • 265 Yltavo, Yltavo, feko Cechu - • • - 36 Ysak ndm tak nebude 265

303 Stranka

Vystavim si skromnou chaloupku 151 Yanke Doodle a pfeklad 80, Ye sons of Freedom wake to

glory a pfeklad 88 Za dnu mladosti kdo radostne • • 10 Za dnu radosti kdo radostne jiz

za devcaty rdd chodis 209 Zadudej, duddqku, zadudej 266 Za horama svita 290 Zahudej, hudecku, jak umis- • • • 114 Zasvit mi ty slunko zlate " 43 Zahrajte mi mou 266 Zahucely hory 288

\Zdhon petrzele, zdhon maku • • • • 266 Z ceskych hor zazniva zpev 56 Zelenej se hajecku 99 Zhurta bratfi k telocviku 41 Zhuru cesta dolii druha 120 Zpev a pisefi milujem 12 Zpivej, zpivej, tak voldte 57 Zvolna vodicko 278 £ddnej nevi jak je mne 267 2aly jsou travicku 267 |e penize svetem vladnou, 150 Zezulicka kukd • 268

AUG. GERINGKER, 150 zdp. 12. ulice, Chicago 111.,

"vyddvd denni casopis ^Svornost", tydenni ,,Amerikdn" a nedelni list ,,Ducli Casu"* urceny pouze pro zdbavu a svobodomyslnost.

Zasle se kazdemu cislo na ukdzku postou zdarma.

Dale vyddvd ceske skolni knihy, pak zdbavne, poucne i riizne.

Nejvetsi ceska parni tiskdrna jeho pfijimd veskere drobne prace spol- kove i knihove.

Knihkupectvi jeho jest opatfeno hojnym vyberem ceskych knih jak v Evrope vyslych tak i jeho na¬ kladem vydanych.

Yeskere knihy pro VypomocncS spolky, jakoz i veskere obcbodni knihy v hojne zdsobe vzdy na sklade.

Papirnicke oddeleni jest vsim zd- sobeno, co do odboru toho ndlezi.

Gumovd i kovovd razitka obsta- raji se za ceny tovdrni.

J >■ < Q: 2

Li ui > D j 7 hi Q id

> >- 0 n Z < CL h

D 2 0

0 < u UJ 1 0)

< D

£ H

h 0 7

Z 0

UNIVERSITY OF CHICAGO

■■■MM 108 498 452

0) CM