CTP Property IV, a.s.

CTPark NOVÝ JI ČÍN OBJEKT NJ2/1

Oznámení podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí ve znění pozdějších předpisů

Zpracovatel oznámení : Ing. Jarmila Paciorková

autorizace č.j. 5251/3988/OEP/92 prodloužení č.j. 26701/ENV/11 z 21.4.2011

U Statku 301/1, 736 01 Havířov Tel/fax 59681 8570, 602749482 Spolupracovali: Tomáš Bartek, Pstruží - hluková studie Ing.Petr Fiedler, Háj ve Slezsku – rozptylová studie Ing. Josef Tomšů, Brno – technologie

Nový Jičín, listopad 2014

2

Obsah: Strana: A. Údaje o oznamovateli 5 B. Údaje o záměru 5 I. Základní údaje 5 1. Název záměru 5 2. Kapacita (rozsah) záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 5 3. Umístění záměru 6 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry

(realizovanými, připravovanými, uvažovanými) 6 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu

zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 8 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 9 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 19 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 19 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů,

které budou tato rozhodnutí vydávat 20 II. Údaje o vstupech 20 1. Zábor půdy 20 2. Odběr a spotřeba vody 20 3. Surovinové a energetické zdroje 21 4. Doprava 25 III. Údaje o výstupech 26 1. Množství a druh emisí do ovzduší 26 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění 41 3. Kategorizace a množství odpadů 43 4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií 46 5. Hluk 47 C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 54 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 54 1.1 Dosavadní využívaní území a priority a jeho trvale udržitelného využívání 54 1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů 55 1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností 55

- na územní systémy ekologické stability - na zvláště chráněná území - na území přírodních parků - na významné krajinné prvky - na území historického, kulturního nebo archeologického významu - na území hustě zalidněná - na územní zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží)

3

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 57 2.1 Obyvatelstvo 57 2.2 Ovzduší a klima 57 2.3 Voda 60 2.4 Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje 61 2.5 Flora, fauna 61 2.6 Ekosystémy 61 2.7 Krajina, krajinný ráz 61 2.8 Hmotný majetek a kulturní památky 62 2.9 Hodnocení 62 D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí 63 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 63 1.1 Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví 63 1.2 Vlivy na ovzduší a klima 65 1.3 Vlivy na hlukovou situaci 66 1.4 Vlivy na povrchovou a podzemní vodu 67 1.5 Vlivy na půdu 67 1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 67 1.7 Vlivy na floru, faunu a ekosystémy 68 1.8 Vlivy na krajinu 68 1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 68 1.10 Odpady 68 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 68 3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice 69 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 69 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů 71 6. Další podstatné informace oznamovatele 71 E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) 71 F. Doplňující údaje 71 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení 71 G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru 72 H. Příloha 74 Části F. a H. uvedeny v příloze

4

Úvod Pro stavbu ”CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1”, která je zpracováno oznámení dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 1 předkládaný záměr naplňuje dikci bodu 4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel, testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů, stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel, výroba železničních zařízení, tváření výbuchem. Posouzení záměru CTPark Nový Jičín“ (součástí byla hala NJ2) bylo provedeno v rámci zjišťovacího řízení MSK 994, které bylo ukončeno 11.3.2008. Do haly NJ2/1 (část haly NJ2) bude umístěna technologie, která podléhá posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. Místo umístění navrhovaného záměru v rámci CTPark Nový Jičín

5

A. Údaje o oznamovateli Investor a oznamovatel CTP Property IV, a.s. Central trade park 1571, 396 01 Humpolec IČ 28075404 DIČ CZ28075404 Oprávněný zástupce Remon L.Vos, managing Director Zástupce oznamovatele ve věcech technických Ing.Petra Pivovarová

tel.: 602738478 e-mail: petra.pivovarova@ctpinvest.cz Generální projektant : Projekt 2010 s.r.o. Ruská 43 Ostrava-Vítkovice 703 00

tel: 596 693 711, fax: 596 693 728 e-mail: projekt2010@projekt2010.cz www.projekt2010.cz

Projekt technologie Ing. Josef Tomšů Foltýnova 9,635 00 Brno tel. 777919570

e-mail tmc.tomsu@volny.cz IČ 42693446 DIČ CZ5903271495 B. Údaje o záměru I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy číslo 1

CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1

4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel, testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů, stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel, výroba železničních zařízení, tváření výbuchem. 2. Kapacita (rozsah) záměru

Výrobní plocha (hala NJ2/1) 10 864 m2 Výrobní program:

Potrubní rozvody chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav 3,8 mil. ks/rok Akumulátory chladiva s vnitřním výměníkem (IHX) 2,3 mil. ks/rok

6

3. Umístění záměru

Kraj Moravskoslezský Město Nový Jičín Katastrální území Nový Jičín – Dolní Předměstí Umístění haly NJ2 na pozemcích p. č. 263/2, 263/8, 263/11, 263/12, 263/19,

263/20, 265, 266/1, 266/2, 266/4, 267/1, 268/2, 269/8

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Záměrem oznamovatele je umístit v hale BJ2 v CTParku Nový Jičín technologii provozu firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřené na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. Výroba bude úzce napojena na stávající provoz na ulici Lužická v intravilánu města Nový Jičín i na obdobný provoz firmy v obcích Hluk a Rychvald. Uvedena technologie bude realizována v části NJ2/1haly NJ2. Hala NJ2/1 bude umístěna nejblíže k ulici Hřbitovní o rozměrech 97 x 112 m (10 864 m2). Pro CTPark Nový Jičín (stavební objekty SO 01 Hala NJ1, SO 02 Hala NJ2, SO 03 Hala NJ3, SO 05 Hala NJ5), tedy i pro halu NJ2, je vydáno Územní rozhodnutí o umístění stavby, č. j. ÚPS/37228/2008 z 22. 5. 2008, s nabytím právní moci 3. 7. 2008. Pro stavbu objektu NJ2 bylo vydáno Rozhodnutí – stavební povolení č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014 (Městský úřad Nový Jičín, Odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu. Původní využití haly jako skladu je navrženo ke změně s umístěním technologie pro výrobu komponentů klimatizačních souprav pro dopravu (potrubní rozvody chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav a akumulátory chladiva). Halla Visteon Autopal s. r. o. je českou afilací amerického holdingu HVCC, který se zabývá vývojem a výrobou komponentů a systémů klimatizační a chladící techniky pro automobilový průmysl, systémů osvětlení vozidel, systémů vnitřní elektroniky automobilů a dveřních a interiérových panelů. Budovaný provoz v objektu NJ2/1 v CTParku se bude zabývat produkcí klimatizačních hadic, akumulátorů, kondenzátorů a tepelných výměníků pro klimatizační soustavy automobilů. Záměr budování nového provozu pro komponenty klimatizačních soustav automobilové techniky vznikl při změně koncepce klimatizačních soustav z důvodu ochrany životního prostředí ze systémů používajících jako médium R134 (HFC chladiva) na R1234yf (2,3,3,3-tetrafluoropropen) a nejnověji systémy s chladivem R744 (CO2). Zatímco původní chladiva mají nevýhodné charakteristiky toxicity, poškozování ozónové vrstvy a zatěžování životního prostředí v oblasti globálního oteplování, novější jsou hořlavá. Nejperspektivněji se jeví chladící systémy používající jako médium kysličník uhličitý, který nemá výše uvedené nedostatky, nevýhodou jeho použití jsou zvýšené nároky na vlastní technologické zařízení klimatizačních soustav, které pracují s řádově vyššími provozními tlaky. Původní firma v Novém Jičíně byla založena jako klempířství Josefa Rottera v roce 1879, v roce 1949 byl ustaven národní podnik Autopal, který byl až do roku 1992 výrobcem a dodavatelem osvětlovací a chladící techniky pro tuzemské producenty různých výrobků

7

dopravní techniky. Po zakoupení firmy v r. 1993 společností Ford Motor Copany se v roce 2000 stal Autopal součástí mezinárodního holdingu Visteon Corporation celkem více než 20 000 zaměstnanců ve 28 zemích světa. Mezi hlavní zákazníky firmy Halla Visteon Autopal, s.r.o. společnosti patří Ford, VW, PSA, Jaguar, Land Rover, GM, VW, Škoda, Kia a Mercedes. S téměř 4 000 zaměstnanci provozuje Visteon-Autopal dvě technická centra a výrobní závody v Novém Jičíně, Hluku a Rychvaldu. Podle klasifikace činností CZ-NACE lze řešený provoz zařadit následovně:

28.25 Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení 29.31 Výroba elektrických a elektronických zařízení pro motorová vozidla 29.32 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

Projektovaný provoz komponentů klimatizačních a chladících soustav pro dopravní techniku bude umístěn na podlahové ploše 10 864 m2 obsahující technologické plošiny a kancelářské a sociální vestavky (z toho hlavní třípodlažní administrativní, provozní a sociální vestavek na ploše 1 260 m2), venkovní objekty budou vybudovány na ploše cca 120 m2 trafostanice a zneškodňovací stanice (ČOV), venkovní sklady technických plynů, odpadů souhrnně na ploše cca 1 100 m2. Dále zde budou vybudována parkoviště, nádrž na hasící sprinklerovskou vodu, přístřešek pro kola a další venkovní manipulační plochy. Provoz bude logisticky (přes zeď na západní straně objektu NJ2) napojen na sousední stávající provoz firmy DHL, který bude pro projektovaný závod zajišťovat dopravu a logistiku vstupního materiálu a hotových výrobků. Výrobní a technologické procesy ve společnosti Halla Visteon Autopal jsou provozovány pod systémy environmentálního řízení ISO14001 a systému řízení kvality dle ISO/TS 16949 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001. Výrobní program a kapacita provozu Výrobní provoz firmy Halla Visteon Autopal, s.r.o. se bude zabývat produkcí komponent klimatizačních soustav pro nejmodernější chladící systémy pro dopravní techniku, zejména osobní automobily. Parametry jednotlivých produkovaných výrobků budou odvislé od požadavků jednotlivých zákazníků ve vazbě na konstrukční řešení a design vlastní motorové a interiérové části dopravní techniky. Kapacitně se předpokládají následující produkční kapacity projektovaného provozu: Tabulka č.1

Název výrobku Počet výrobků

ks/rok Průměrné rozměry výrobk ů

cm

Hmotnost výrobků

kg

1. Potrubní rozvody chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav

3 800 000 1-20 1-20 40-300 0,3 - 1

2. Akumulátor chladiva s vnitřním výměníkem (IHX)

2 300 000 10 10 30-40 1,5 - 2

Přesné rozměry a parametry jednotlivých druhů výrobků budou odvislé od typů automobilů, do jejichž chladících klimatizačních soustav budou montovány, ale od požadavků konstruktérů motorové části automobilů (obvykle jsou některé díly a komponenty modifikovány i pro jednotlivé modifikace pohonné jednotky automobilů) a interiéru. U akumulátorů chladiva s vnitřním výměníkem se předpokládá produkce cca 2-10 modifikací výrobků, u vyráběných dílů potrubních rozvodů bude produkce výrazně variabilnější –

8

předpoklad cca 30-50 druhů výrobků. Potrubní rozvody pak budou spojovat jednotlivé díly klimatizačních soustav – chladič, čerpadlo, výměník (akumulátor), výparník, ventily, měřící sondy. Základní členění výrobků bude dle chladícího média – pro R134 (HFC chladiva) na R1234yf (2,3,3,3-tetrafluoropropen) budou produkovány výrobky z hliníku, pro médium R744 (CO2) pracující s řádově vyššími provozními tlaky uvnitř chladící soustavy (nad 100 barů) bude základním materiálem nerez. Také detailní konstrukční prvky vyráběných položek budou odlišné dle charakteru média. Výrobní technologie je navrhována univerzální tak, aby bylo možné zajišťovat produkci komponent i pro případná jiná chladící média v budoucnosti. Hotové výrobky budou distribuovány ve velkoobchodních vratných obalech sesterským firmám pro kompletaci celých klimatizačních soustav nebo budou dodávány přímo automobilkám pro zamontování na montážních linkách. V lednu 2013 byl ve zjišťovacím řízení posouzen záměr „Centrální hasičská stanice“ v Novém Jičíně. Lokalita určená pro výstavbu je umístěna poblíž obchodního centra Albert s přístupem přes ulici Suvorovova na rychlostní komunikaci R48. Navržená stavba je situována u ulice Propojovací, je dobře dostupná do centra města. Navrhovaná stavba respektuje areál CTParku Nový Jičín a naopak provoz navrhované technologie nesouvisí s uvedenou připravovanou stavbou ani s jejím provozem. Možnost kumulace vlivů navrhovaného záměru stavby s jinými záměry než výše uvedenými není známa. Stavba bude řešena v souladu s provozem ostatních staveb v předmětném území. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Navrhovaná technologie bude umístěna v části (NJ2/1) nově budovaného objektu NJ2 v průmyslové zóně CTParku v Novém Jičíně. Objekt NJ2 bude přistaven ke stávajícímu objektu NJ1, ve kterém je umístěn provoz distribuční firmy DHL. Navrhovaná technologie bude mít prostřednictvím sousedící firmy v hale NJ1 zabezpečeno zajištění skladovací a logistické činnosti se vstupním materiálem a hotovými výrobky. Hlavními důvody pro umístění výroby v rámci CTParku v Novém Jičíně je:

- již realizován objekt NJ1 ve stávajícím průmyslovém parku v Novém Jičíně zajišťující logistiku vstupních materiálů a distribuci výstupních výrobků

- blízkost výrobních závodů automobilového průmyslu - umístění navrhované technologie do objektu NJ2/1 v rámci průmyslového parku s

dopravním napojením na R 48 - dostupnost pracovní síly, resp. kvalita lidských zdrojů obecně, která vychází z

tradičních oborů a struktury výroby v území Umístění navrhované technologie do objektu NJ2/1 není řešeno variantně. Z pohledu dostupnosti a kvalifikace pracovní síly je záměr trvale udržitelný v případě výroby orientované na automobilový průmysl a vzhledem k nově realizovaným výrobním aktivitám v zájmovém území (širší vztahy). Varianta nulová by znamenala neumožnění umístění navrhované technologie v rámci objektu, který bude realizován ve stávajícím areálu CTParku Nový Jičín.

9

Významné je posouzení navrhovaného rozšíření technologie z hlediska možných vlivů na životní prostředí se stanovením podmínek a požadavků pro omezení možných vlivů provozu technologie na životní prostředí. Minimalizace vlivu provozu je technicky realizovatelná a jsou určeny podmínky pro zamezení vlivů z provozu navrhované výrobní technologie na okolní prostředí. Objekt haly bude napojen na technickou infrastrukturu stávajícího objektu NJ1 a průmyslového parku a provoz související s navrhovanou výrobní technologií bude řešen v souladu s dopravním systémem předmětného území. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Vstupní materiál do technologie provozu bude zajištěn převážně ze stávajícího logistického provozu firmy DHL umístěného v hale NJ1 u západní strany budovaného objektu NJ2. Vstupní materiál bude v požadovaných počtech a v požadovaném čase dodáván průběžně přes dvoje manipulační vrata (o rozměru 3,5 x 3,0 m) manipulačními pracovníky firmy DHL na předávací plochu. Po kontrole vstupujících položek a potvrzení předávacích dokladů budou dodávané položky zaevidovány do počítačového řídícího systému projektovaného provozu a materiál bude dopraven interními dopravními prostředky projektovaného provozu na určená pracoviště dle výrobních postupů. Drobné díly a komponenty (obvykle - nakupované díly a normálie) budou ze skladu DHL předávány přes 3 výškové sklady typu Kardex (nejlepší možná řešení, tak, aby sklad pracoval rychle, efektivně a s co nejnižšími náklady, kombinace inteligentního softwaru pro správu skladu a automatizované skladové zařízení se zefektivněním provozu skladu). Budou přístupné ze dvou stran – ze strany DHL a ze nového provozu. Provozní materiály pro výrobní procesy charakteru hořlavých kapalin (oleje, čistící přípravky, lepidla, barvy, apod.), chemických přípravků (přípravky pro mytí a čištění, pájecí přípravky, neutralizační chemikálie pro zneškodňovací stanici, apod.), technické plyny (testovací plyn hélium, svařovací plyn argon, a další plyny), včetně některých rozpracovaných dílů a komponent dodávaných v kooperaci se stávajícími provozy, budou dopravovány do provozu přímo od externích dodavatelů přes určené sklady a vstupní a výstupní manipulační rampy na severovýchodě objektu. Jejich průběžná evidence bude zajišťována evidenčním systémem provozu. Doprava na pracoviště bude zajišťována dle požadavků jednotlivých výrobních pracovišť. Projekt navrhuje univerzální řešení výrobních prostorů haly. Rozvody energií a technických médií budou pokrývat celou plochu výroby tak, aby byla umožněna pružná změna umístění a uspořádání výrobní technologie. Většina výrobní technologie bude obecně uspořádána do „linkového“ systému tak, že navazující technologická pracoviště pro jednotlivé skupiny výrobků budou plošně umístěna tak, aby se rozpracované výrobky předávaly z jednoho pracoviště na druhé (dle technologických výrobních postupů) s minimem mezioperačního skladování a mezioperační dopravy. Menší ruční a strojní pracoviště budou přemístitelná s možností optimálního umístění do optimální polohy a natočení vzhledem k navazujícím technologickým pracovištím. Samostatně budou umístěna pracoviště zajišťující technologické operace pro více „provozních

10

linek“ nebo vyžadující specifická média a instalační rozvody (dělení materiálu a mycí nebo odmašťovací zařízení). Základní vyráběné komponenty budou mít trubkovitý tvar. Délka, materiál a průměr trubky bude odvislý od druhu a konstrukčních charakteristik výrobků. Trubkové hliníkové a nerezové polotovary budou přicházet ze skladu obvykle stočené v cívkách o různé délce. Potřebné délky budou naděleny na 2-3 ks děličkách trubek. Pracoviště se bude skládat z manipulátoru, pomocí kterého bude cívka umístěna na odvíjecí zařízení, ze kterého bude materiál postupovat k podávací rovnačce a automatické děličce polotovaru na požadovanou délku. Konce nadělených polotovarů budou z každé strany okartáčovány pro odstranění otřepů, kartáčovací zařízení bude odsáváno a nečistoty budou zachytávány na vodním filtračním zařízení. Nadělené polotovary budou dopravníkem ukládány do manipulačních vozíků, ve kterých budou ručně dopravovány na následující pracoviště dle technologického postupu. Vzhledem k výraznější hlučnosti vznikající při dělení a manipulaci s nadělenými polotovary se předpokládá umístění pracoviště pod vzduchotechnickou plošinu a s bočními zvuk tlumícími stěnami kolem pracoviště. Obdobným způsobem budou na samostatném pracovišti (1-2 ks) děleny hadice a izolace trubek dodávané ve formě hadic. Dělení hadic je bez výraznější produkce hlučnosti a bude umístěno volně na vyčleněné výrobní ploše. Další skupinou výrobních operací je tvarování nadělených trubkových polotovarů. Tvarování polotovarů bude odvislé od vlastní konstrukce rozvodů chlazení a bude velmi variabilní v závislosti na disponibilních prostorách v motorovém prostoru automobilů a napojení interiérového výparníku. Tvarování bude prováděno na 18-20 ks CNC nebo poloautomatických ohýbacích strojů (Silmax). Dílčí složitější prostorové ohyby, dotvarování a úpravy tvaru budou zajišťována na 50-60 ks tvářecích strojů (jednoúčelové lisy) – některé vícepozicové. Ohýbání polotovarů bude zajišťováno na 7-10 ks jednopozicových nebo dvoupozicových MA ohýbačkách. Další tvarové úpravy budou prováděny na 12-15 ks ohýbacích center MSV. V rámci úpravy tvaru je prováděno také odjehlování konců polotovarů na 8-10 ks jednoúčelových strojů. V této skupině technologických operací bude prováděno také děrování polotovarů na 5-7 ks hydraulických děrovacích lisů. Spirálovité vytvarování trubek pro výměník bude prováděno na 7-10 ks jednoúčelových tvarovacích strojů. Tvářecí stroje mohou být zařazovány i během dalších výrobních operací na rozpracované výrobě. Úpravy povrchu některých kompletovaných dílů a komponent tryskáním budou prováděny na ručním kompaktním komorovém tryskacím zařízení odsávané objemem cca 1 100 m3/hod s napojením na filtrační a odlučovací zařízení. Vzájemné propojování trubkovitých dílů a popř. dalších nakupovaných komponent (spojovacích přírub) bude prováděno na 12-15 ks krimpovacích lisů (krimpování = technika nalisování/zamáčknutí konektoru na vodič, plastické přetváření materiálů - deformaci ohybem). V rámci tvarových úprav polotovarů jsou na vyčleněných pracovištích nasazeny kontrolní a měřící jednoúčelové stoly, kde se provádí kontrola prováděných operací. Nerozebíratelná spojení tvarově upravených položek rozpracované výroby bude prováděno na poloautomatických pájecích karuselových strojích (celkem 18-22 ks – desetipozicové, osmipozicové a šestipozicové). Pájení natvrdo je prováděno poloautomaticky na jednoúčelových strojích, kdy obsluha fixuje jednotlivé pájené díly na vstupní pozici karuselů,

11

automaticky na dalších pozicích je nanášena pájecí pasta (flux), následuje hořákový ohřev na pájecích pozicích s hořáky na zemní plyn a následné ochlazení skrápěním pájeného spoje v uzavřeném nebo otevřeném vodním chladícím systému. Na výstupní pozici obsluha ze stroje vyjme pájenou sestavu, provede kontrolu spojů a umístí spájenou sestavu do mezioperačního vozíku. Pájecí pracoviště budou vybavena skupinovými technologickými odtahy odvádějícími jednak emise z nanášených pájecích past, emise z pájecích plynových hořáků, odpadní teplo a popř. páry z vodního chlazení (skrápění) pájených spojů. Specifické tvarové spojení budou pájeny na vyčleněném pracovišti pomocí indukčního pájení (1-2 ks pracovišť). U nerezových materiálů a některých dalších spojů je nerozebíratelné spojení prováděno svařováním MIG/MAG/TIG/laser/pulzními svařovacími technologiemi s ochranným svařovacím plynem argonem na poloautomatických nebo robotizovaných svařovacích pracovištích (celkem 12-14 ks pracovišť). Vlastní svařování je prováděno automaticky v odsávaných uzavřených boxech. Obsluha pracoviště zajišťuje jen manipulaci se vstupujícími díly a jejich umístění do fixačních přípravků. Po skončení svařování obsluha vyjme svařenec polotovaru z přípravku, zajistí ochlazení svarů namočením v mobilní vaně, provede kontrolu svarů a polotovar umístí do manipulačního vozíku. Svařovací plyn (argon) bude na svařovací pracoviště dodáván potrubním rozvodem z venkovní odpařovací stanice. Svařovací boxy budou uzavřené a odsávaná vzdušina bude filtrována na lokálních filtračních zařízeních a následně odváděna instalovanou vzduchotechnikou. Svařené díly a komponenty budou následně popouštěny a žíhány v elektrických pecích (celkem 5-7 ks zařízení). Pro opravy pájených opravitelných spojů, zjištěných po kontrole pájení nebo kontrole těsnosti polotovaru, a komplikovanější pájecí operace bude v provozu umístěno 5-7 ks ručních pájecích pracovišť umístěných v odsávaných boxech. Pájené a svařované spoje jsou následně čištěny na odmašťovacích myčkách (viz popis níže) nebo proplachovány v rámci montáže a dále popř. vysoušeny na instalovaných elektrických sušících pecích (2-4 ks). Použité vody z otevřených nebo uzavřených chladících systémů z pájení a svařování budou odváděny přes instalovanou zneškodňovací stanici (ČOV). V rámci základních výrobních uzlů pro jednotlivé výrobky se počítá s vymezením menších volných ploch pro manipulační vozíky nebo s umístěním policových regálů pro uložení mezioperačních zásob rozpracované výroby a montovaných dílů a komponent. Vytvarované, spájené a svařené polotovary budou následně kontrolovány na těsnost a montovány do finálních sestav. Při montáži budou vyrobené díly dovybaveny plastovými nakupovanými komponentami, teplotní izolací vedení, plnícími ventily těsnícími elementy šroubových a lisovaných spojení, přírubami a prvky pro čidla, ventily a další prvky na rozvodu chladiva, úchytkami pro montáž vedení v motorovém prostoru automobilu, apod. Montáž probíhá na jednoúčelových ručních a jednoúčelových tvarovacích a montážních zařízeních (cca 17-20 ks), kompletačních pracovištích pro akumulátory IHX (4-6 ks), kde se pro montážní operace používá obvykle jednoúčelové lisovací zařízení (montážní, krimpovací lisy) ruční elektrické nebo pneumatické nářadí, jednoúčelové přípravky a další jednoúčelová zařízení (montáž O kroužku, montáž plnícího ventilu, a další pomůcky). Izolace bude na výrobcích bude fixována v elektrických smršťovacích pecích (2-4 ks). Po kompletaci výrobku je prováděna kontrola na těsnost (celkem 13-15 ks pracovišť a 1-2 ks testovací linky), které se provádí pomocí hélia natlakovaného do výrobku a měřících čidel, kterými se ručně nebo poloautomaticky kontroluje případný únik testovacího plynu. Testovací hélium je na pracoviště přiváděno potrubním rozvodem z héliových zásobníků (svazky 12 ks

12

50 litrových tlakových nádob ve venkovním skladu plynů) nebo doplňovaný vyčištěným a zregenerovaným plynem již použitým. Při zjištění netěsnosti se provádí buď oprava výrobku nebo jeho vyřazení do tříděného odpadu. Testovací plyn je podtlakovým systémem z testovacího kusu odsán a v regenerační stanici vyčištěn a opětně používán v rozvodu pro testování. Uniklé hélium do prostoru testování bude odváděno podtlakovým odsávacím vzduchotechnickým systémem nad střechu objektu. Otestované výrobky budou finálně vybaveny štítky a nálepkami dle specifikace odběratele, popř. dodatečnou izolací potrubí a nebo potiskovány inkoustem na tiskací tryskové hlavě. Finálně smontované a zkontrolované výrobky budou opatřeny plastovými krytkami otevřených konců výrobků a umísťovány do technologických zásobníků/boxů pro hotové výrobky, ve kterých budou přes provoz firmy DHL dopravovány k zákazníkům a odběratelům. Před expedicí budou k jednotlivým balení vytištěny dodací a expediční papírové doklady, které budou přikládány k jednotlivým balením hotových výrobků. V rámci samostatného odděleného prostoru v přízemí provozního přístavku bude umístěna dílna oprav a údržby nástrojů, která bude zajišťovat opravy instalovaných strojů a zařízení, používaných technologických a výrobních přípravků, popř. bude zajišťovat kompletaci a výrobu nových přípravků a speciálních pomůcek (složitější přípravky a jejich komponenty budou nakupovány externě u specializovaných firem). V této dílně a na výrobních strojích a zařízeních ve výrobní hale bude zajišťována výroba prototypů výrobků, ověřovány jednotlivé technologické detaily a dopracovávány jednotlivé konstrukční prvky výrobků. V dílně budou instalovány 2 ks univerzálních soustruhů, 1 ks stolního soustruhu, 2 ks konzolových frézek, 1 ks stojanová vrtačka, 4 ks dvoukotoučová bruska, 5 ks sad ručního elektrického a pneumatického nářadí a nástrojů. V rámci vybavení dílny budou používány 2 ks svářecích přístrojů (1ks svářečky MIG/MAG/TIG – technický plyn dodáván v lahvích, 1 ks investorové svářečky). V dílně také bude instalován standardní dílenský nábytek převážně pracovní stoly a úložné skříně, regály pro skladované díly a komponenty budou umístěny v navazujícím skladu údržby. Čištění opravovaných dílů a komponent bude prováděno ručně sprejovým přípravky a čistícími utěrkami, v dílně bude instalován jeden odsávaný odmašťovací stůl s ekologickým (nízkoemisním) přípravkem (např. JS100) na bázi ropných látek. Samostatně v přízemí provozního vestavku se počítá s umístěním klimatizovaného pracoviště pro kontrolu a 3D měření. Část podlahy pracoviště bude provedena s antivibračním tlumením a na této ploše budou instalovány 2 ks 3D měřících strojů. Dále zde budou instalovány další měřící a kontrolní stoly s potřebnými měřícími pomůckami a přístrojovým vybavením. Měření a kontroly budou protokolovány na počítačovém a IT vybavení instalovaném v této místnosti. Průběžné kontroly kvality budou zajišťovány přímo na výrobních pracovištích v rámci výše popsaných technologických uzlů. Na volné oddělené ploše výrobní haly bude v samostatném prostoru umístěna plocha pro repase a prováděné předepsané audity. Pracoviště bude vybaveno počítačovou technikou, pracovními pomůckami a přípravky a jednoduchým nářadím a nástroji pro provádění předepsaných operací. Nadělené a pájené polotovary, popř. více znečištěné rozpracované produkované výrobky, budou čištěny a odmašťovány na 2 ks čistících odmašťovacích zařízeních. Jedná se o poloautomatické zařízení boxového typu s průběžným dopravníkem pro koše o rozměrech 225 x 42 x 42 cm, ve kterých budou umístěny čištěné/odmašťované výrobky až do hmotnosti 150 kg. Obsluha po umístění výrobků do košů zavádí koše do stroje a vlastní čištění probíhá

13

automaticky podle zvoleného programu. Pracovní část stroje je složena z interního dopravníku a 4 pracovních komor a tří máčecích komor, každá s nerezovou vanou o objemu 1 500 litrů. V rámci stroje bude instalována záchytná havarijní vana zachytávající případné úniky používaných kapalin. V první stanici je prováděno máčení koše s výrobky v horkém odmašťovacím alkalickém vodním roztoku s chemickým přípravkem Bonderit (pH 7-11) a doplňujícími přípravky (MP Clean, MP Active, MP Acid, MP Speciál). Chemikálie budou do pracovního roztoku dodávány automaticky. Ohřev lázně je prováděn elektricky. Výměna nebo doplňování provozních kapalin je prováděno na základě požadavku obsluhy nebo dle výsledku průběžného měření znečištění a obsahu nádrží jednotlivých lázní. Pro odmašťování je možné použít i ultrazvukové čistící zařízení. Pracovní vana je vybavena sbíráním olejnatých nečistot do samostatného zásobníku. V dalších dvou vanách bude prováděn dvoustupňový oplach horkou vodou (vyhřívání lázně bude elektrické). V případě tvrdší vody ve vodovodní sítí bude druhá oplachová voda změkčována. Ve čtvrté stanici bude prováděno vakuové sušení výrobků horkým vzduchem (ohřev elektrický). Pracovní a oplachové vany a sušící stanice budou odsávány provozní vzduchotechnikou vlastního zařízení. Použité pracovní roztoky budou zpracovávány vlastním čistícím zařízením u odmašťovacího stroje – odpařovací zařízení RAV 2000 ED 48 (zásobník 2 000 litrů). Zahuštěné roztoky a případné znečištěné pracovní roztoky nezpracované odpařovacím zařízením budou odstraňovány v rámci separovaného nebezpečného odpadu externě. Odpadní oplachové vody při vyšším znečištění a vyšších objemech nad kapacitu odpařovacího zařízení budou odstraňovány přes venkovní zneškodňovací stanici (ČOV). Pro čištění/mytí plastových přepravek – boxů používaných jako vratné obaly od nakupovaných subdodávaných dílů a položek nebo pro některé hotové výrobky budou v provozu instalovány 2 ks průběžných odmašťovacích strojů. Odmašťovací stroj je tunelového typu s průchozím řetězovým dopravníkem. Znečištěné obaly jsou obsluhou umísťovány na dopravník dnem vzhůru, v rámci kterého se pohybují postřikovací rámy odmašťování a oplachu. Nádrže s pracovním a oplachovým roztokem jsou o objemu 500 litrů a jsou umístěny ve spodní části zařízení nad záchytnou vanou pro případné úniky používaných kapalin. Čistící vodný roztok se saponátovými (např. Sapon Jas, Star T) a alkalickými odmašťovacími přípravky (Bonderite) a oplachový roztok budou čerpány čerpadly na ostřikovací trysky na rámech v jednotlivých sekcí stroje. Roztoky budou před používáním průběžně čištěny a doplňovány. Chod zařízení je automatický. Po provedení postřiku čistícím odmašťovacím přípravkem bude čištěný plastový obal procházet ofukovací sekcí, kde budou odstraněny zbytky čistícího roztoku. Následně v oplachovací sekci bude tryskami proveden oplach, potom bude čištěný plastový obal dopravníkem přemístěn do sušící sekce, kde bude horkým vzduchem provedeno dosušení plastového obalu. Očištěný obal bude obsluhou přemístěn na manipulační plochu, kde finálně vyschne a bude následně připraven k dopravě k dodavateli pro další nakupované díly nebo k expedici hotových výrobků pro uložení hotového tovaru. Použité pracovní a oplachové roztoky budou po skončení jejich životnosti odstraňovány externě v rámci tříděného nebezpečného odpadu nebo u oplachových vod budou vypouštěny přes zneškodňovací stanici (ČOV). Samostatně ve výrobní hale bude na severovýchodní straně objektu vybudována kompresorová stanice se dvěma kompresorovými jednotkami o výkonu 160 kW, z toho jedna s frekvenčním měničem. Odpadní teplo z kompresorů bude využíváno pro předehřev TUV a topné vody v kotelně. Stlačený vzduch bude dosoušen na sušičce a filtrován na násobných

14

filtrech pro záchyt pevných nečistot. Ze získaného kondenzátu bude odlučována na odlučovači voda-olej a vodná složka bude vypouštěna do splaškové kanalizace. Stlačený vzduch bude potrubním rozvodem dopravován na jednotlivá pracoviště ve výrobní hale s napojením jednotlivých pracovišť kulovými kohouty. Testovací plyn hélium bude na testovací pracoviště dopravován potrubním rozvodem ze svazků technických plynů (12 ks á 50 litrů). Použité odčerpané hélium bude sbíráno podtlakovým rozvodem na 2 ks regeneračních recyklačních héliových stanic, umístěných na technologické plošině u zádveří manipulačních prostorů ramp, kde po vyčištění a vysušení bude čisté hélium čerpáno zpět do rozvodného potrubního okruhu. Použité odpadní vody z výrobní technologie budou přiváděny do prostoru zneškodňovací stanice podpodlahovou gravitační kanalizací s oddělenými vodami minimálně znečištěnými a více znečištěnými s nátokem do dvou podpodlahových nádrží, každá o objemu 10 m3. Vody minimálně znečištěné (z chladících technologických okruhů) budou po kontrole přímo vypouštěny do splaškové kanalizace. Více znečištěné vody budou dále zpracovávány v diskontinuální zneškodňovací stanici (ČOV). Celá technologie zneškodňovací stanice bude řešena jako monobloková. Zařízení se bude skládat z reagenční dvouplášťové nádrže, zásobní nádrže pro vápenné mléko, zásobní nádrže na kyselý neutralizační roztok, dávkovaných zásobníků na koagulant a flokulant, kalolisu, silových a řídicích elektroinstalací,a potrubních rozvodů řízených elmag. ventily z hlavního rozvaděče/řídícího systému. Čistící proces ČOV probíhá dávkově, poloautomaticky načerpáním cca 2 m3 použitých technologických znečištěných roztoků do reagenční nádrže s objemem 2,5 m3. V prvním kroku budou z roztoku odstraňovány ropné látky z povrchu čištěných vodních roztoků. Vzhledem k předpokládanému použití kyselých i alkalických přípravků v technologických vodách bude po napouštění čištěné vody upravováno pH. Používán bude automaticky dávkovaný kapalný roztok vápenné vody, který bude připravován z vápna v samostatné nádrži nebo pro zásadité roztoky bude přidáván v menších objemech kyselý neutralizační roztok (pravděpodobně kyselina sírová). Po neutralizaci bude dávkovacími pumpami přidáván koagulant a flokulant. Po usazení vysrážených solí z roztoku budou tyto pevné sedimentované nečistoty odstraněny v kalolisu. Vyčištěná voda pak prochází ještě pískovým filtrem a filtrem s aktivním uhlím, kde bude zachyceno zbylé znečištění. Po kontrole parametrů pak vyčištěná voda bude přečerpávána do splaškové kanalizace. Odvodněný kal ze zneškodňovací stanice bude shromažďován ve vhodných nádobách a následně dopravován k odstranění mimo řešený provoz. Technologické odpadní vody s minimálním znečištěním budou z přečerpávací nádrže cca 2-3 m3 po kontrole v laboratoři přímo vypouštěny do splaškové kanalizace nebo budou před vypouštěním procházet pískovým filtrem a filtrem s aktivním uhlím nebo bentonitovou náplní. V prostoru zneškodňovací stanice se uvažuje i s umístěním osmotického zařízení pro případnou úpravu vstupní vody pro technologické procesy. Pro úpravu vstupní vody bude používána pitná voda z vodovodního řádu nebo popř. minimálně znečištěná výstupní technologická voda. Součástí zařízení bude zásobní nádrž na cca 3 m3 upravené vody. Součástí záměru bude umístění venkovních skladů technických plynů. Sklady budou řešeny jako oplocené a zastřešené plochy umístěné u západní strany trafostanice a rozvoden elektro. Samostatně bude umístěn kontejner (drátěná klec) umístěný na oplocené manipulační ploše u kryogenní nádoby a odpařovací stanice pro svařovací plyn.

15

Sklad u trafostanice bude umístěn pod otevřeným přístřeškem umožňujícím bezproblémovou manipulaci s láhvemi technických plynů. V jihovýchodní části manipulačního dvora přiléhající k provozu pro umístění navrhované technologie bude vybudována oplocená plocha pro tříděné odpady z výrobního procesu. Bude se jednat o následující uzavíratelné kontejnery a typizované nádoby na odpady. Poblíž úrovňového vjezdu na oplocené ploše manipulačního dvora bude instalován typový kontejner pro nebezpečný odpad (předpokládá se typ DENIOS BMC-M-600, nebo obdobný typ). Nebezpečné odpady budou uloženy v příslušných určených nádobách, podlaha kontejneru bude tvořena záchytnou vanou. Pracovníci Provozní činnost v řešeném provozu v části objektu v trojsměnném režimu pracovního týdne s občasnými mimořádnými směnami v nepracovních dnech (podle struktury zakázek). Počty pracovníků na jednotlivé směny v pracovních dnech a jejich rozdělení na muže/ženy, pro jednotlivé profese Tabulka č.2 1. směna

muži/ženy 2. směna

muži/ženy 3. směna

muži/ženy celkem

muži/ženy Výrobní pracovníci provozu 117/82 113/81 93/69 323/232

Manipulace a skladování, expedice 12/8 10/6 8/2 30/16 Ostatní pomocné provozní a podpůrné operativní činnosti

21/12 20/10 17/5 58/27

Řízení výroby a administrativa a THP pracovníci 23/14 6/6 7/6 36/26

Celkem 173/116 149/103 125/82 447/301

V provozu bude pracovat celkem 748 pracovníků, z toho v dělnických profesích 686 pracovníků (411 mužů a 275 žen) a 62 pracovníků v THP a administrativě. V případě větší kumulace zakázek a nadprůměrných objednávek budou do pracovního poměru najímáni krátkodobí agenturní zaměstnanci nebo brigádníci v počtu 20-30 pracovníků.V rámci návrhu prostor šaten se počítá s částečným vyčleněním zařizovacích předmětů a šatních skříněk pro THP pracovníky, kteří budou částečně operovat i ve výrobním procesu.

Elektrická energie Stávající objekt NJ1 je napájen z trafostanice OC_NJ_9014, připojené z vrchního vedení ČEZ Distribuce,a.s. kabelem 3x (22-AXEKVCEY 240mm) v zemi, přes úsekový odpojovač na sloupě VN. Vedle nově navržené haly NJ2 se vybuduje nová trafostanice o půdorysném rozměru 2,98 m x 6,58 m a nová přípojka VN 22kV se zaústí do rozvaděče VN trafostanice. V rámci Rozhodnutí – stavební povolení č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014 pro objekt NJ2 je povolen IO 11 Přívod VN, trafostanice, IO 12 Areálové rozvody VN, IO 13 Venkovní kabelové rozvody NN. Pro provoz umístěný v objektu NJ2/1 bude kabelový rozvod silového napájení instalován podle zadaných požadavků do jednotlivých míst umístění technologických rozvaděčů, přípojných skříní a zásuvek 400/230V pro napájení jednotlivých zařízení.

16

Rozvod slaboproudu (ve výrobní hale a přístavcích) Telefonní přípojky pro výrobní prostory budou instalovány na pracovištích dílenského řízení výroby, evidence materiálu a přípravy dodacích dokladů pro zásilky materiálu, v prostoru dílen a pracovišť kontroly a 3D měření a v prostoru příjmu materiálů z logistického provozu firmy DHL a expedice hotové výroby. Připojovací zásuvky LAN budou ve výrobní hale instalovány jednak na evidenčních pracovištích toků materiálu, u technologických pracovišť a zařízení, která se budou datově napojovat na LAN síť a na pracovištích výrobní kontroly a kontroly kvality. Vzduchotechnické rozvody Hygienické výměny vzduchu a teplovzdušném vytápění výrobních prostor budou zajišťovány cirkulačními a přívodními vzduchotechnickými plynovými jednotkami typu Sahara. Ve výrobní hale se počítá s instalací 12 ks jednotek v prostoru zneškodňovací stanice se 2 ks teplovzdušných plynových jednotek. Instalovaný tepelný příkon těchto jednotek bude souhrnně 850 kW, objem přiváděného upraveného čerstvého vzduchu bude souhrnně 30 000 m3/hod. Technologická pracoviště a dílny v administrativním vestavku budou vytápěna teplovodním radiátorovým systémem. V prostoru dílny údržby a oprav nástrojů bude nad čistícím stolem instalován prostorový odtah s digestoří o kapacitě 1 200 m3/hod. a odtah z prostoru svařovacího pracoviště o kapacitě 1 800 m3/hod. Odsávaná vzdušina bude odváděna nad střechu objektu. Na pracovišti 3D měření a kontroly bude instalována klimatizace prostoru s garancí udržované teploty 21±1 °C. Prostor zneškodňovací stanice bude vybaven prostorovým odsáváním o kapacitě 2 500 m3/hod, vestavěná laboratoř bude větrána přirozeně okny. Z kompresorovny umístěné v samostatném stavebním vestavku na severovýchodní straně objektu NJ2 budou instalovány dva odtahy odvádějící odpadní teplo u kompresorů o kapacitě 2x 26 000 m3/hod a z prostoru kompresorovny bude instalován prostorový odtah o kapacitě 5 000 m3/hod odvádějící zbylé odpadní teplo. V topném období bude odpadní teplo využíváno k temperaci výrobního objektu, mimo topné období bude vypouštěno do venkovního prostředí. Přívod vzduchu do kompresorovny bude zajištěn 2 ks venkovních uzavíratelných žaluzií v obvodovém plášti objektu. Prostor budovaného skladu hořlavých kapalin bude vybaven technologickým odtahem dle ČSN 650201 (6ti násobná provozní výměna vzduchu a 10ti násobná havarijní výměna vzduchu). Přímé vzduchotechnické odtahy z výrobní technologie rozmístěné ve výrobní hale budou zajišťovány pro:

• mycí a odmašťovací zařízení – dva odtahy odvádějící odpadní teplo a vlhkost ze sušení výrobků a z vakuové odparky - kapacita 2 x 6 000 m3/hod.

• nad prostorem mycích linek pro plastové přepravky a boxy bude instalován prostorový odtah odvádějící odpadní teplo a vlhkost ze sušící sekce linky o objemu 2 x 3 000 m3/hod.

• z vodního filtračního systému u kartáčovacích strojů bude provedeno napojení lokálních filtrů na vzduchotechnický odtah s odvodem zbytkového tepla a znečištění – buď s napojením do centrálního odsávacího systému nejbližší technologické

17

vzduchotechnické jednotky nebo do vývodu nad střechu objektu - předpokládaná kapacita 2 000 m3/hod. z každého filtru

• z pracovišť kontroly těsnosti výrobků héliem budou instalovány lokální odtahy napojené na testovací kabinu nebo na digestoře, testovací boxy instalované nad testovacími pracovišti o kapacitě 600-1 000 m3/hod. s vývodem znečištěného hélia nad střechu objektu (celkem 13-15 ks pracovišť a 1-2 ks testovací linky). Plošně sousedící pracoviště budou odsávány sdruženými odtahy, vývody hélia musí být umístěny tak, aby se vzduch s příměsemi hélia dostával zpět do výrobní haly.

• z karuselových pájecích strojů budou provedeny technologické odtahy vnitřního prostoru pájecího karuselu o kapacitě cca 2 200 m3/hod (celkem 18-22 ks pracovišť). Předpokládá se sdružování odtahů do 5-6 podtlakových ventilátorů s vývodem nad střechu objektu. Těmito technologickými odtahy budou odváděny emise z pájecích past, emise odpadního tepla a plynových spalin z hořáků pájení a emise vlhkosti a odparu z chlazení pájených spojů.

• obdobnými odtahy o kapacitě 1 100 m3/hod bude napojeno 5-7 ks pájecích pracovišť v samostatných boxech a 1-2 ks pracoviště indukčního pájení,

• z instalovaných svařovacích boxů (celkem 12-14 ks pracovišť) budou přes lokální filtrační zařízení provedeny odtahy zplodin ze svařování a odpadního tepla o kapacitách 1 100 m3/hod. Vyčištěná vzdušina bude napojena na centrální odsávací systém technologických vzduchotechnických jednotek nebo vyvedena sdruženými nebo samostatnými potrubími nad střechu objektu.

• technologickými odvody odpadního tepla budou vybaveny instalované elektrické žíhací, sušící a smršťovací pece. Z každého zařízení (celkem 8-15ks zařízení) bude instalován odtah 600-1 200 m3/hod. odvádějící odpadní teplo do centrálního sběrného systému technologických vzduchotechnických jednotek.

• obráběcí, tvarovací a montážní pracoviště produkující olejovou mlhu budou lokálně odsávána odtahy o kapacitě 300-500 m3/hod (celkem cca 20 ks pracovišť) do sdružených odtahů s filtračními jednotkami pro záchyt olejových složek znečištění vzdušiny. Vyčištěná vzdušina bude napojena na odtahové potrubí centrálních vzduchotechnických jednotek. V rámci úprav povrchu některých montovaných výrobků a dotykových ploch bude prováděno tryskání dotčených povrchů v kompaktním komorovém tryskači napojeném na samostatné filtrační zařízení (odtah cca 1 100 m3/hod.) – vyčištěná vzdušina bude vyfukována do vnitřního prostředí haly.

• na odtahové potrubí centrálního vzduchotechnického systému budou popř. přímo napojeny další technologické odtahy odpadního tepla, např. prostory vzdušného chlazení zahřívaných/sušených výrobků apod.

Ve výrobní hale bude nasazen pro technologické větrání centralizovaný vzduchotechnický odsávací a ventilační systém o celkové kapacitě až 280 000 m3/hod, systém se bude skládat ze 4 ks lokálních vzduchotechnických jednotek napojených přívodními potrubími na velkoplošné a směrové vyústky v zóně výrobních pracovišť a odtahovými potrubími, na které se budou napojovat některé z výše specifikovaných technologických odtahů a prostorový odtah ve vymezené sekci výrobní haly. Odtahový vzduch z výrobní haly předčištěný na lokálních filtračních zařízeních bude zahrnovat 1400 – 1500 kW technologického odpadního tepla, část z tohoto odpadního tepla (cca 600 kW) bude odsávána přímými vzduchotechnickými odtahy do venkovního prostředí. Odtahovaná vzdušina bude odváděna do venkovního prostředí přes kaskádu tepelných výměníků, na kterých bude zachycené teplo

18

vráceno do přiváděného upravovaného čerstvého vzduchu. Při nedostatku odpadního tepla na výměnících bude přívodní vzduch dohříván ve vzduchotechnických jednotkách topnou vodou, připravovanou na kaskádě kotlů (viz popis níže). Vlastní chod vzduchotechnických jednotek (kapacita každé jednotky bude až 70 000 m3/hod) bude řízen dle parametrů pracovního prostředí a chodu technologie pomocí frekvenčních měničů. Po vyhodnocení zkušebního provozu budou popř. tyto vzduchotechnické jednotky dovybaveny lokálními chladícími sekcemi (snížení teploty v pracovním prostředí v letních měsících. Venkovní otevřené sklady technických plynů a odpařovací stanice budou větrány přirozeně. Instalovaný certifikovaný kontejner pro nebezpečné odpady bude vybaven přirozeným nebo nuceným větráním dle ČSN 650201. Rozvody stlačeného vzduchu Pro potřeby technologie bude vybudována ve stavebně odděleném prostoru vestavku kompresorovna se dvěma kompresory o příkonu cca 160 kW (jeden s řízením pomocí frekvenčního měniče), výkonu 2 x 1 800 Nm3/hod při tlaku 6-7 barů, včetně úpravny/sušení stlačeného vzduchu vymrazováním (příkon sušičky cca 15 kW), odlučovačem voda/olej a filtrací pevných částic. Kompresory budou vybaveny připojením pro odběr odpadního tepla s využitím v kotelně provozu pro předehřev přípravy TUV a topné vody pro vytápění. Technické plyny a média Na vymezená pracoviště v dílně údržby a oprav nástrojů (1 ks zařízení), svařovací pracoviště ve výrobní hale (celkem 12-14 ks pracovišť) bude z venkovní kryogenní nádoby a instalovaných odpařovačů proveden rozvod svařovacího ochranného plynu – argonu. Kryogenní nádoba bude mít kapacitu cca 8 m3, kapacita odpařovačů bude vyplývat z technologických požadavků spotřebičů. Zálohování kryogenní nádoby a odpařovačů při doplňování zkapalněného plynu nebo při revizích zařízení bude zajištěno napojením na svazek (12 ks á 50 litrů, 300 barů) s argonem ve venkovním otevřeném skladu plynů. Potrubním rozvodem DN 32-25 bude ve výrobní hale proveden po sdružených závěsech paralelní zokruhovaný rozvod argonu. V případě požadavku na nějaký jiný mixovaný svařovací plyn (Ar+C02, Ar+He) bude tento plyn dodáván na pracoviště v samostatných tlakových lahvích. Pro testování těsnosti produkovaných výrobků bude používáno hélium dodávané tlakovým rozvodem ze svazků čistého hélia (12 ks á 50 litrů, 300 barů) umístěných ve venkovním otevřeném skladu technických plynů nebo kompresorem u dvou regeneračních – recyklačních stanic provádějící vyčištění a vysušení odčerpaného hélia z testovacích zařízení. Potrubím DN 16-20 bude vysokotlaké hélium přiváděno na jednotlivé testovací montážní pracoviště (celkem 13-15 ks pracovišť a 1-2ks testovací linky) a napouštěno do vyrobených testovaných produktů. Po natlakování testovaného vnitřního prostoru výrobku bude čidlem na venkovní straně zjišťována netěsnost výrobku. Úniky hélia netěsnostmi budou odsávány sběrným potrubím nad střechu objektu, použité hélium z testovaných výrobků bude odsáváno vakuovým čerpadlem přes paralelní potrubní rozvod do nádrží dvou regeneračních stanic hélia instalovaných na technologické plošině ve 2.NP u severovýchodní strany objektu a po vyčištění bude tlakovou pumpou hélium opět přes zásobní nádrž vraceno do rozvodu k opětovnému použití. Při údržbářských činnostech a dalších výrobních technologických operacích mohou být používány další technické plyny – jiné mixy svařovacího ochranného plynu (Argon+Hélium, Argon+CO2), acetylén a kyslík, propan, CO2, dusík. Na místo určení budou dopravovány

19

v tlakových lahvích a vyměňovány po vyprázdnění lahví přes venkovní otevřené sklady technických plynů. Po vyprázdnění lahví více položek technických plynů budou dodavatelem vyměněny prázdné láhve za naplněné. Pro napájení plynových hořáků na karuselových pájecích pracovištích (celkem 18-22 ks pracovišť) a 5-7ks ručních pájecích pracovišť v samostatných boxech bude na tato pracoviště přiveden po sdružených závěsech nízkotlaký 2-2,3 kPa rozvod (nebo středotlaký s lokální redukcí) zemního plynu napojeny na veřejnou distribuční soustavu. Celkový jmenovitý tepelný příkon hořáků na zemní plyn pro pájení bude 1,2 MW. Kalkulovaná technologická spotřeba zemního plynu bude 320 000 m3 ZP/rok. Vytápění Pro vytápění objektu a pro ohřev topné vody pro administrativu a technologické vzduchotechnické jednotky bude instalován kaskádový systém 6 ks kotlů na zemní plyn o celkovém instalovaném příkonu 960 kW, pro předehřev topné vody pro TUV a vytápění je využíváno odpadní teplo z kompresorů. Roční spotřeba zemního plynu v kotelně bude 85 000 m3 ZP/rok. Z kotelny bude po výrobní hale k technologických vzduchotechnickým jednotkám proveden uzavřený rozvod topné vody 80/60°C. Rozvody topení Ve výrobní hale je požadována min. teplota prostředí 18°C, vytápění bude zajišťováno teplovzdušnými jednotkami typu Sahara při chodu technologie bude pro vytápění a temperaci využíváno odpadní teplo z technologie, obvykle bez chodu teplovzdušného vytápění.

Na životní prostředí může mít vliv vlastní provoz technologie výroby potrubních rozvodů chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav a akumulátorů chladiva s vnitřním výměníkem (IHX). Řešení umístění navrhované technologie výroby je v souladu s požadavky na obdobná zařízení. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládané zahájení stavby haly IV. čtvrtl./ 2014 Předpokládané ukončení stavby haly III. čtvrtl./2015 Umístění technologie (předmět posouzení) II. čtvrtl./2015 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj Moravskoslezský Město Nový Jičín

20

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou rozhodnutí vydávat Pro stavbu skladové haly NJ2 je vydáno stavební povolení č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10. 9. 2014. Zjišťovací řízení pro umístění navrhované technologie dle zák. č. 100/2001 Sb. – příslušným orgánem je Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, který rozhodne, zda bude nebo nebude záměr posuzován. Změna stavby před dokončením - povolení umístění technologie - bude vydávat příslušný stavební úřad – Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče, oddělení stavební úřad, Městský úřad Nový Jičín. Závazné stanovisko k umístění vyjmenovaných zdrojů uvedených v příloze 2 zák. č. 201/2012 Sb. dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Závazné stanovisko k nevyjmenovanému zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností Městský úřad Nový Jičín, Odbor životního prostředí. II. Údaje o vstupech 1. Zábor půdy Posuzovaným záměrem je umístění technologie firmy Visteon Autopal s.r.o. do haly, pro níž je vydáno územní rozhodnutí a stavba probíhá v samostatném režimu stavebního povolení. Byla součástí posouzení celého CTParku Nový Jičín. Pro umístění vlastní technologie do haly NJ2/1 nebude požadován zábor půdy ze ZPF.

2. Odběr a spotřeba vody Potřeby vody a energií pro výrobu jsou zahrnuty v celkových potřebách (v rámci CTParku Nový Jičín). Vodovodní přípojka pro halu NJ2 (areálový vodovod – větev B) bude napojen na stávající vodovodní řad – větev B, který byl realizován v rámci výstavby haly NJ1. Rozvody pitné vody Ve výrobní hale jsou požadovány přívody pitné vody z veřejného rozvodu do mycích a čistících strojů do prostoru myček platových boxů a beden do prostoru karuselových pájecích strojů (resp. jejich chlazení) a do prostoru proplachovacích van na montážních pracovištích. Pitná voda bude také používána pro přípravu vodných řezných emulzí. V případě zjištění vyšší tvrdosti vody z veřejného vodovodu bude část vstupní technologické vody změkčována nebo demineralizována instalovaným zařízením ve zneškodňovací stanici. Pro přípravu odmašťovacích, chladících a čistících roztoků bude podle potřeby pitná voda v prostoru zneškodňovací stanice upravována na DEMI (změkčenou) vodu demineralizačním kompaktním zařízením o kapacitě 400 litrů/hod, upravená voda bude shromažďována v zásobní nádrži o objemu 3 m3.

21

Paralelně s ostatními potrubními rozvody bude po sdružených závěsech ve výrobní hale proveden rozvod pitné (upravené) vody potrubím DN 63-50. Voda v objemu cca 25 m3/rok bude používána pro čištění podlahy umývacími stroji nebo ručními úklidovými prostředky. Celková technologická spotřeba pitné (upravené) vody je očekávána v objemu 36 000 m3/rok. Pro sociální a hygienická zařízení je kalkulována spotřeba pitné vody 21 000 m3/rok. 3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie V současné době je stávající objekt NJ1 napájen z trafostanice OC_NJ_9014, připojené z vrchního vedení ČEZ Distribuce,a.s. kabelem 3x(22-AXEKVCEY 240mm) v zemi, přes úsekový odpojovač na sloupě VN. Vedle nově navržené haly NJ2 se vybuduje nová trafostanice. Trafostanice má samostatné místnosti pro rozvaděč VN, rozvaděč NN a transfomátor, s maximální velikostí trafa 1x630kVA. Osazen bude Tr 1x 400 kVA, 22/0,4kV pro napájení haly NJ2. V rozvaděči VN trafostanice bude v rozvodně NN umístěno fakturační měření ČEZ Distribuce, a.s. Toto napojení je řešeno v rámci stavby objektu NJ2. V rámci Rozhodnutí – stavební povolení č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014 povolen IO 11 Přívod VN, trafostanice, IO 12 Areálové rozvody VN, IO 13 Venkovní kabelové rozvody NN). Pro provoz umístěný v objektu NJ2/1 bude kabelový rozvod silového napájení instalován podle zadaných požadavků do jednotlivých míst umístění technologických rozvaděčů /přípojných skříní/zásuvek 400/230V pro napájení jednotlivých zařízení. Jednotlivá pracoviště a zařízení budou napájena přes typové přípojnicové páteřní rozvodné systémy vedené v osách hlavních stavebních sloupů s proudovým zatížením 500 A. V kompresorovně, zneškodňovací stanici a v dílenských prostorách a na technologických pracovištích umístěných v přízemí provozního a administrativního vestavku budou umístěny samostatné lokální rozváděče nebo elektrické skříně silového napájení. Celkový instalovaný příkon pro technologické stroje a zařízení se předpokládá cca 3 000 kW, současnost se očekává cca 0,3-0,6. Průměrná spotřeba technologických strojů a zařízení je odhadována na 1200 kW. Pro napájení celého projektovaného provozu jsou uvažovány dva transformátory á 2,0 MVA. Celková roční spotřeba elektrické energie pro technologii je kalkulována na 9,6 MWh, roční spotřeba celého provozu je potom odhadována na 11,3 MWh. Světelné instalace - pro výrobní část haly je požadována světelná úroveň 500 lx, na manipulačních plochách 300 lx. Na kontrolních, testovacích a vybraných montážních pracovištích budou instalovány lokální osvětlovací jednotky o intenzitě 750-1000 lx. Vytápění Pro vytápění objektu a pro ohřev topné vody pro administrativu a technologické vzduchotechnické jednotky bude instalován kaskádový systém 6 ks kotlů na zemní plyn o celkovém instalovaném příkonu 960 kW, pro předehřev topné vody pro TUV a vytápění je využíváno odpadní teplo z kompresorů. Roční spotřeba zemního plynu v kotelně bude 85 000 m3 zemního plynu/rok. Z kotelny bude po výrobní hale k technologických vzduchotechnickým jednotkám proveden uzavřený rozvod topné vody 80/60°C. Vytápění a hygienické větrání pracovních prostor ve výrobní hale a ve zneškodňovací stanici (ČOV) bude zajišťováno cirkulačními a přívodními teplovzdušnými jednotkami typu Sahara o

22

souhrnném počtu 14ks. Celkový jmenovitý instalovaný tepelný příkon instalovaných hořáků na zemní plyn v tomto zařízení bude mít 700 kW a roční spotřeba zemního plynu pro teplovzdušné vytápění Saharami bude 30 000 m3 zemního plynu/rok. Celková spotřeba zemního plynu v provozu je očekávána 435 000 m3 zemního plynu/rok. Ve výrobní hale je požadována min. teplota prostředí 18°C, vytápění bude zajišťováno teplovzdušnými jednotkami typu Sahara při chodu technologie bude pro vytápění a temperaci využíváno odpadní teplo z technologie, obvykle bez chodu teplovzdušného vytápění. Spotřeba materiálu a řešení skladování Skladovaný, vstupující a vystupující materiál bude co do struktury i objemů odvislý od realizovaného výrobního programu v jednotlivých plánovacích údobích provozu. Hlavní vstupní materiály a hotové výrobky budou logisticky zajišťovány firmou sousedící ve vedlejší hale NJ1 s budovaným provozem v hale NJ2. Vlastní propojení obou provozu bude manipulačními vraty a manipulačními otvory pro doplňování a odebírání zboží z kardexových zásobních skladů. Celkově se pak na skladovacích a výrobních plochách řešeného provozu v projektované části objektu NJ2/1 počítá s uložením následujícího materiálu: Tabulka č. 3

Název popis Roční

spotřeba Skladované množství

Způsob uložení v provozu haly NJ2

Základní vstupní hliníkový a nerezový materiál – trubky ve svitcích nebo tyčích (hliníkové v průměru do 20mm, nerezové do 10mm)

4 700 t 38 t

Na manipulační předávací ploše s DHL, v transportních obalech, na paletách a jako rozpracovaná výroba na výrobních pracovištích na manipulačních vozících

Kovové převážně hliníkové a nerezové nakupované hotové díly a komponenty, skříň akumulátorového výměníku IHX, včetně spojovacího a montážního materiálu

1 400 t 11 t Na manipulační předávací ploše s DHL (částečně v kardexovém skladu), v zásobnících kompletačních a montážních pracovišť

Nakupované plastové díly a komponenty – převážně izolace trubkových vedení, záslepky otvorů,..

650 t 8 t Na manipulační předávací ploše s DHL (částečně v kardexovém skladu), v zásobnících kompletačních a montážních pracovišť

Rozpracovaná a hotová výroba - 30 t Na manipulačních vozících nebo plochách u pracovišť, v kontejnerech pro hotovou výrobu před předáním fy DHL

Hořlavé kapaliny, chemické přípravky a další nebezpečné látky budou dodávány vybranou dodavatelskou organizací průběžně na základě požadavku výroby – v provozu bude zajišťována jen minimální provozní zásoba na pracovištích a v budovaném skladu hořlavých kapalin. Chemikálie pro zneškodňovací stanici budou skladovány ve zneškodňovací stanici.

23

Souhrnně se v projektovém řešení počítá s následujícími objemy nebezpečných skladovaných látek a materiálů: Tabulka č. 4

Název popis Roční

spotřeba Skladované

množství Způsob uložení

Čistící rozpouštědlové přípravky – etanol pro operativní čištění, JS100 pro mycí stůl, další specifické provozní a údržbářské čistící přípravky

3,3 t 150 kg Kanystry, plechovky, láhve – 1/2/5/10/20 litrů – originální obchodní obaly ve skladu hořlavých kapalin a na pracovištích

Mazací, hydraulické, převodovkové oleje a maziva, olejové řezné kapaliny

28 t 5 t

Kanystry, plechovky, láhve –5/10/20 litrů, sudy 100200 litrů – originální obchodní obaly, IBC kontejnery 1000 litrů ve skladu hořlavých kapalin a na výrobních pracovištích, v údržbářské dílně (600kg)

Barvy a inkousty pro potisk, označování výrobků a údržbu

0,3 t 50 kg

Kanystry, plechovky, láhve – 1/2/5/10/20 litrů – originální obchodní obaly ve skladu hořlavých kapalin a na výrobních pracovištích

Lepidla – sekundová, speciální pro charakteristické kompletovaní díly

0,15 t 20 kg Tuby, plechovky – 0,1/0,3/0,5/1 kg – originální obchodní obaly na výrobních pracovištích a v údržbě

Pájecí chemické přípravky, pasty, pájecí a svařovací drát

12 t 1 t Sáčky, kartóny, plechovky, kanystry 0,5/1/5/10/25/40 kg – originální obaly – v rámci pájecích pracovišť a údržby

Chemické přípravky pro mytí a čištění ve vodných roztocích, popř. pro úpravu používané vody

21 t 2 t

Kanystry 0,5/1/10/25 litrů, sudy 50/100/200 kg – originální obchodní obaly na technologických pracovištích mytí a odmašťování rozpracované výroby a popř. mytí transportních plastových boxů

Neutralizační a provozní chemikálie používané v rámci čištění odpadních vod ve zneškodňovací stanici, neutralizované odpadní kaly ze zneškodňovací stanice

8 t 3 t Pytle 25/50 kg, sudy, kontejnery a 100/200/1000 litrů uložené na určené ploše ve zneškodňovací stanici

Na volné ploše manipulačního dvora se počítá s umístěním venkovních skladů pro technické plyny kryogenní nádobou a odpařovací stanicí pro svařovací plyn a volnou plochou pro kontejnery na tříděný odpad z řešeného provozu. Souhrnně budou na těchto plochách umístěny následující materiálové položky: Tabulka č. 5

Název popis Roční

spotřeba Skladované

množství Způsob uložení

Čisté hélium pro testování netěsností 2 t 200 kg Tlakové láhve 50 litrů, svazky lahví 12x 50 litrů, zásobní nádrže u regenerační stanice pro hélium, potrubní rozvod v hale

Svařovací plyn - argon, popř. Corgon pro údržbu v lahvích

4 t 0,4 t Tlakové láhve 50 litrů, svazek lahví 12x 50 litrů

Další technické plyny - acetylén, kyslík, dusík, CO2, LPG (max. 10ks á15kg láhve), propan

25 t 2 t Tlakové láhve 50 litrů – dopravované na pracoviště výměnným způsobem

Svařovací plyn argon pro svařovací zařízení ve výrobě

70 t 12 t Kryogenní zásobník o objemu 8m3 a dvě odpařovací zařízení, potrubní rozvod na svařovací technologická pracoviště ve výrobě

24

Výše uvedené skladované a spotřebované objemy materiálů představují projektované parametry, které vyplývají z předpokládaného výrobního programu. V jednotlivých dílčích údobích pak může docházet vzhledem ke kumulaci materiálově náročnějších produkovaných výrobků k navýšení skladovaných objemů materiálů až o 10-20 %. Ve výrobním a kompletačním provozu budou používány přípravky na čištění strojů a zařízení při údržbě nebo čištění výrobků při montáži, používání lepidel s obsahem rozpouštědel, o inkousty pro potisk výrobků, nátěrové hmoty používané v údržbě a opravách nebo při označování výrobků. Souhrnně budou používány různé druhy přípravků (celkem 80 - 100 druhů) s celkovým předpokládaným objemem těchto spotřebovaných látek cca 3,75 t/rok. Projektovaná potřeba jednotlivých druhů přípravků pro jednotlivá pracoviště je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 6

Název Spotřeba kg/rok

Složení přípravků

Nátěrové hmoty, inkousty a přípravky používané při povrchových úpravách označování výrobků

Rozpouštědlové nátěrové hmoty používané v údržbě 120 Etylbenzen, solventní nafta, xylen,

metoxypropanol Inkousty (např. DPI, TCM 300) používané pro označování některých výrobků

80 Butanon, propanol

Ředidla a čistící přípravky (např. C6000, S6006) používané při úpravách povrchu

100 Aceton, Butylalkohol, nafta, Xylen,….

Lepidla používaná na montážních pracovištích a v kompletaci

Vteřinová a speciální lepidla (např. Cy013, Cy011, Wurth)

150 kyselina akrylová, akrylátové směsi,

butylacetát, etanol, ropné látky, alkoholy ve směsích

Čistící rozpouštědla používaná při montáži výrobků Čistící přípravky používané při montáži/kompletaci (převážně etanol, dále přípravky JS100, Weicon, Wurth, Coyote Konkor)

3.300 Etanol, propan, butan, nafta, benzínové

a ropné frakce, ropné látky, alfa decen,…

S látkami bude nakládáno v souladu se zákonem 350/2011 ze dne 27. října 2011 o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) –ve znění platných změn změna č. 279/2013 Sb., č. 61/2014 Sb.). Provozovatel bude s chemickými látkami nakládat dle bezpečnostních listů předaných dodavatelem látek a přípravků. S používanými přípravky, surovinami, produkty výroby a odpady musí být nakládáno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Nebudou skladovány látky dle přílohy č.1, tabulka č.2 zákona č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jiné zdroje než uvedené nebudou po realizaci rozšíření navrhované technologie na základě dostupných informací potřebné.

25

4. Doprava Vstupní materiál, nakupované díly a subdodávky budou dopravovány do řešeného provozu NJ2/1 v hale NJ2 v CTParku v Novém Jičíně přes stávající logistický provoz firmy DHL umístěný v sousední skladové hale NJ1. Firma DHL bude zajišťovat také expedici a dopravu hotových produkovaných výrobků odběratelům a zákazníkům. Celkové dopravní frekvence vnější externí nákladní autodopravy budou v rozsahu 8-10 nákladních automobilů za den. Tato doprava je již zahrnuta v provozních parametrech provozu firmy DHL, transport bude obousměrně zajišťován vozidly firmy DHL. Samostatně odděleně od hlavních materiálových toků vstupního materiálu a hotových výrobků budou přímo do projektovaného provozu přes vstupní a výstupní manipulační rampy vstupovat materiály a komponenty po provedených operacích v kooperaci, dodávané hořlavé kapaliny a chemikálie, technické plyny. Z provozu budou vystupovat prázdné obaly od technických plynů, kontejnery s tříděným odpadem a materiály a polotovary odcházející na operace prováděné v kooperaci. Celkový objem tohoto transportu bude průměrně cca 3-5 nákladních automobilů a 4-6 dodávek (automobily s nosností do 3,5t) za den. Vnitro objektová doprava v rámci logistické vazby na firmu DHL bude zajišťována 2-3 ks elektrických vysokozdvižných vozíků (popř. vozíků s plynovým pohonem operujících na venkovní manipulační ploše při ukládání odpadu do jednotlivých kontejnerů) o nosnosti 1,4 - 2,5 t a nízkozdvižnými a ručními manipulačními vozíky. Dobíjení akumulátorů vysokozdvižných vozíků bude zabezpečeno dobíječkami umístěnými na expedičních a manipulačních plochách výrobní haly. Převážná většina vnitro objektového transportu bude zajišťována ručními manipulačními a paletovými vozíky (celkem 80-100 ks) a manipulačními pracovníky provozu. V prostoru dělení trubek bude nad odvíjecím zařízením instalován otočný nebo mostový (portálový) jeřáb o nosnosti cca 1,5 tuny.

Nákladní doprava bude vedena po komunikacích ul. Hřbitovní, Propojovací, Suvorovova. Osobní doprava bude rozdělena dle počtu zaměstnanců a profesí na jednotlivých směnách dle následující tabulky: Směnnost osobní dopravy Tabulka č. 7

1. směna 2. směna 3. směna

výroba, skladování, údržba lidí 252 240 194 aut 50 48 39

řízení, THP, administrativa lidí 37 12 13 aut 12 4 4

celkem aut 63 52 43 příjezdy + odjezdy aut 95 106 115

průjezdy ve dne aut 201

průjezdy v noci aut 115

Osobní doprava bude rozdělena 15 % směr II/482, 25% směr Suvorovova a 60 % směr Malé náměstí (směr centrum NJ).

26

III. Údaje o výstupech 1. Množství a druh emisí do ovzduší Instalovaná výrobní technologie při uvažované výrobkové specifikaci nebude ve významné míře ovlivňovat životní prostředí, významnější emise do okolního prostředí budou představovat emise ze spalovacích zdrojů pro zařízení používající zemní plyn, pájecí a svařovací technologie a emise z používaných rozpouštědlových přípravků při čištění, lepení a používání nátěrových hmot. V rámci technologie budovaného výrobního provozu pro komponenty klimatizačních a chladících soustav osobních automobilů budou v technologii umístěny následující zdroje znečišťování ovzduší:

• spalovací zdroje zemního plynu z distribuční sítě jako přímé procesní ohřevy u pájecích zařízení (pájecí karusely a pájecí boxy) o souhrnném jmenovitém tepelném příkonu 1,2 MW, v rámci stavby a vzduchotechniky budou umístěny další spalovací zdroje zemního plynu – jednotky teplovzdušného vytápění typu Sahara o souhrnném jmenovitém příkonu 700 kW a kotelna pro produkci topné vody s kaskádou plynových kotlů o souhrnném jmenovitém tepelném příkonu 960 kW

• čištění a odmašťování výrobků na dvou linkách a mytí a čištění plastových přepravek boxů ve dvou tunelových čistících linkách, využívající pracovní vodné roztoky a vodní oplachy

• odpar z rozpouštědel čistících přípravků, inkoustů a barev a lepidel s obsahem rozpouštědlových složek při montáži výrobků

• zneškodňovací stanice technologických odpadních vod (ČOV) s max. kapacitou 2 m3/hod

• strojní obrábění v dílně údržby a oprav nástrojů, jednoúčelové strojní zařízení pro úpravu konců trubkovitých výrobků a přírub

• komorové tryskací zařízení pro úpravu povrchu vyráběných komponent • svařovací technologie v rámci výrobních linek, svářečky v dílně údržby a oprav

nástrojů • pájecí technologie s emisemi z pájecích past (sloučeniny fluoru a chlóru) • dělení trubek a kartáčování konců s odsáváním TZL a jejich záchytem na vodním

filtru Pro technologický ohřev pájených ploch v karuselových pájecích zařízeních (celkem 18-22 ks pracovišť) a 5-7 ks ručních pájecích pracovišť v samostatných boxech budou používány hořákové systémy se souhrnným instalovaným tepelným příkonem hořáků na zemní plyn 1,2 MW. Pracovní prostory pájecích karuselů a pájecích boxů jsou vzduchotechnicky odsávány a spolu se zplodinami pájení jsou odváděny odsáváním nad střechu objektu. Kalkulovaná technologická spotřeba zemního plynu bude 320 000 m3 zemního plynu/rok. Hořákové sestavy na zemní plyn budou dle tepelného příkonu a zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění pro spalování zemního plynu z lokální distribuční sítě v přímých procesních ohřevech o projektovaném jmenovitém tepelném příkonu zařazeny podle přílohy č. 2, kód 3.1. (Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) – jedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad.

27

Pro vytápění objektu a pro ohřev topné vody pro administrativu a technologické vzduchotechnické jednotky bude instalován kaskádový systém 6 ks kotlů na zemní plyn o celkovém instalovaném příkonu 960 kW, pro předehřev topné vody pro TUV a vytápění je využíváno odpadní teplo z kompresorů. Roční spotřeba zemního plynu v kotelně bude cca 85 000 m3 zemního plynu/rok. Od jednotlivých kotlů budou provedeny komínové výdechy nad střechu objektu. Podle tohoto projektovaného jmenovitého tepelného příkonu a zákona ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění pro spalování zemního plynu z lokální distribuční sítě v ohřevech vzduchotechnických jednotek budou tyto zdroje zařazeny podle přílohy č. 2, kód 1.1. (Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) – jedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Vytápění a hygienické větrání pracovních prostor ve výrobní hale a ve zneškodňovací stanici (ČOV) bude zajišťováno cirkulačními a přívodními teplovzdušnými jednotkami typu Sahara o souhrnném počtu 14 ks a komínkovými vývody spalin do venkovního prostředí. Celkový jmenovitý tepelný příkon instalovaných hořáků na zemní plyn v tomto zařízení bude mít 700 kW a roční spotřeba zemního plynu pro teplovzdušné vytápění Saharami bude 30 000 m3 zemního plynu/rok. Podle tohoto projektovaného jmenovitého tepelného příkonu a zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění pro spalování zemního plynu z lokální distribuční sítě v ohřevech vzduchotechnických jednotek budou tyto zdroje zařazeny podle přílohy č. 2, kód 1.4. (Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) – jedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Rozpracované výrobky po dělení materiálu a některých technologických operacích budou čištěny na dvou čistících/odmašťovacích strojích. Technologie čištění je založena na automatickém procesu, kdy jsou čištěné výrobky vkládány do košů a dle předepsaného programu máčeny ve vanách o objemu 1,5 m3 s odmašťovacími přípravky (Bonderit 3-5 % ve vodném roztoku, MP Clean 3-5 % ve vodném roztoku), zdvojené oplachy s přepouštěním jsou prováděny pomocí pitné (upravené vody). Ve čtvrté sekci strojů je prováděno vysušení výrobků. Ohřev lázní a vzduchu je prováděn elektricky, vzdušina s vodními parami je odváděna do venkovního prostředí. Použitá oplachová voda je zpracovávána vlastním evaporačním čistícím zařízením nebo bude zpracovávána vybudovanou zneškodňovací stanicí. Procesy v čistících strojích v lázních dle obsahu lázní nebudou spadat podle zákona č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 4.12. (Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3) – nebudou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Mytí plastových beden a přepravek bude zajišťováno ve dvou průchozích mycích strojích. Čištění je prováděno postřikem vodného roztoku se saponátovými přípravky, oplach je prováděn pitnou vodou. Ohřev čistícího roztoku a oplachové vody je prováděn elektricky, použité vody budou zpracovávány ve zneškodňovací stanici nebo externě. Vzhledem k aplikování čistících roztoků postřikem je navrhováno toto čištění klasifikovat podle zákona č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 4.12. (Povrchová úprava kovů a plastů a jiných

28

nekovových předmětů a jejich zpracování při procesech bez použití lázní) – budou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Vzhledem k nízkým koncentracím bezrozpouštědlových chemických přípravků ve vodných pracovních roztocích budou koncentrace znečištění v odpadní vzdušině velmi nízké až zanedbatelné – hlavní složkou odtahů bude odpadní teplo a vlhkost. Ve výrobním a kompletačním provozu budou používány přípravky obsahující těkavé látky (VOC) tvořící určitou část používaných receptur směsí. Jedná se zejména čištění strojů a zařízení při údržbě nebo čištění výrobků při montáži, používání lepidel s obsahem rozpouštědel, o inkousty pro potisk výrobků, nátěrové hmoty používané v údržbě a opravách nebo při označování výrobků. Souhrnně budou používány různé druhy přípravků (celkem 80-100 druhů) s celkovým předpokládaným objemem těchto spotřebovaných látek cca 3,75 t/rok. Projektovaná potřeba jednotlivých druhů přípravků pro jednotlivá pracoviště je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 8

Název Spotřeba kg/rok

Složení přípravků Objem

těkavých složek %

VOC kg/rok

Nátěrové hmoty, inkousty a přípravky používané při povrchových úpravách označování výrobků Rozpouštědlové nátěrové hmoty používané v údržbě

120 Etylbenzen, solventní nafta, xylen, metoxypropanol

70 84

Inkousty (např. DPI, TCM 300) používané pro označování některých výrobků

80 Butanon, propanol 80 64

Ředidla a čistící přípravky (např. C6000, S6006) používané při úpravách povrchu

100 Aceton, Butylalkohol, nafta, Xylen,….

100 100

Lepidla používaná na montážních pracovištích a v kompletaci

Vteřinová a speciální lepidla (např. Cy013, Cy011, Wurth)

150

kyselina akrylová, akrylátové směsi, butylacetát, etanol, ropné látky, alkoholy ve směsích

do 70 105

Čistící rozpouštědla používaná při montáži výrobků Čistící přípravky používané při montáži/kompletaci (převážně etanol, dále přípravky JS100, Weicon, Wurth, Coyote Konkor)

3.300

Etanol, propan, butan, nafta, benzínové a ropné frakce, ropné látky, alfa decen,…

100 3.300

Celkové emise těkavých složek 3 653 kg VOC/rok

Rozhodující podíl v těchto přípravcích činí alkoholové a rozpouštědlové složky čisticích přípravků používaných v montáži, z nich etanol (spotřeba cca 1,6 t/rok) používaný v různých koncentracích při provozním čištění výrobků. Až na mycí stůl v dílně údržby a oprav nástrojů (přípravek JS100 – spotřeba 800 kg/rok), který je odsáván vzduchotechnickým odtahem, unikají emise z používaných látek do vnitřního prostředí haly, odkud jsou odváděny prostorovým větráním. Většina zbylých přípravků je používána v údržbě a na montáži, kdy jsou tyto přípravky používány k odstranění znečištění montovaných výrobků a pro zajištění kvality výsledné výrobkové produkce.

29

Podle spotřeby těkavých složek rozpouštědlových přípravků při úpravách povrchu (hlavně při údržbě a označování některých výrobků) 248 kg/rok (tj. cca 31 g/hod) nebude dosahováno limitu podle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění podle přílohy č. 2, kód 9.8. v platném znění (Aplikace nátěrových hmot s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok) – nejedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Plocha pro aplikaci přípravků povrchových úprav je odhadována na cca 3 000 m2/rok. Podle spotřeby těkavých složek lepidel 105 kg/rok (tj. cca 13,1 g/hod) nebude dosahováno limitu podle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění, podle přílohy č. 2, kód 9.16. (Nanášení adhezivních materiálů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t) – nejedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pro odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek při montáži a v údržbě bude celkem spotřebováno 3 300 kg VOC/rok, bude dosahováno limitu podle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění pro odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5. zákona (karcinogenní, mutagenní nebo látky toxické pro reprodukci) s projektovanou spotřebou rozpouštědel podle přílohy č. 2, kód 9.6. – jedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Kromě mycího stolu v údržbě budou těkavé látky uvolňovány do prostoru výrobního objektu odkud budou uvolňovány do venkovního prostředí. Emise budou činit při uvažovaném odtahu z prostoru výrobní haly max. 280 000 m3/hod – průměrně cca 200 000 m3/hod cca 2,1 mg VOC/m3 a při přepočtu na TOC potom 1,7 mg TOC/m3. Nebude tedy překročen emisní limit dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., příloha č. 5, část. I, odst. 2.2. (kalkulované průměrné emise budou méně než 3% specifikovaného emisního limitu (75 mg TOC/m3). Instalovaná zneškodňovací stanice (ČOV) bude mít max. kapacitu zpracovaných vod do 2,5 m3/hod, skutečný projektovaný výkon je předpokládán cca 7 500 m3/rok, tj. průměrně cca 30 m3/den. Podle projektované kapacity zneškodňovací stanice ČOV nebude dosahováno limitu podle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění podle přílohy č. 2, kód 2.6. pro čistírny odpadních vod, zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším jak 50 m3/den) – nejedná se o vyjmenovaný zdroj. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pro obráběcí operace v dílně údržby a oprav a při úpravách konců a povrchů montovaných dílů a komponent budou používány také obráběcí třískové a netřískové technologie. Předpokládá se instalace 2 ks univerzálních soustruhů, 1 ks stolního soustruhu, 2 ks konzolových frézek, 1 ks stojanová vrtačka, 4 ks dvoukotoučová bruska, 5 ks sad ručního elektrického a pneumatického nářadí a nástrojů v údržbě, ve výrobě pak bude nasazeno cca 20 ks jednoúčelových strojů pro úpravu konců trubek a povrchů kompletovaných položek. Celkový instalovaný příkon pro zařízení třískové technologie obrábění bude cca 80-90kW. Z tohoto důvodu nebudou obráběcí technologie dosahovat limitu pro klasifikaci podle zákona

30

č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 4.13. (Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž elektrický příkon je vyšší než 100kW) – nebudou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vzhledem k očekávanému relativně malému využívání těchto obráběcích technologií v údržbářské dílně a použití lokálního odsávání strojního zařízení ve výrobě spojeného s filtrací odsávané vzdušiny z pracovního prostoru se předpokládá velmi malá úroveň znečišťování ovzduší z těchto technologií. Znečišťování z obráběcích technologií ve formě TZL unikajících do vnitřního prostředí haly nedosáhne hygienického limitu dle vyhl. č. 361/2007 Sb. pro kovový prach 10 mg/m3, olejové aerosoly z lokálně používaných emulzí 5 mg/m3. Zbytkové emise budou odváděny z haly prostorovým větráním výrobního objektu. Pro povrchovou úpravu ploch některých kompletovaných dílů a položek bude používán menší ruční komorový tryskač s objemem komory cca 1 m3. Tato technologie je klasifikována podle zákona č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 4.12. (Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní) – budou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Vnitřní komora tryskače bude uzavíratelná s rukávci pro manipulaci obsluhy s opracovanými díly – vnitřní prostor bude odsáván – objem cca 1 100 m3/hod a odsávaná vzdušina bude čištěna na vícestupňovém tkaninovém filtru (z polyesterových mikrovláken). Tryskací materiál bude oddělen gravitačně a na sítovém separátoru. Vyčištěná vzdušina bude vyfukována zpět do vnitřního prostředí haly – resp. napojena na odtahové potrubí centralizovaného technologického odsávacího systému. Podle parametrů instalovaného filtračního zařízení bude odlučivost 80-90 % s garantovanou výstupní koncentrací TZL do 5 mg TZL/m3. Pro svařování kompletovaných výrobků bude nasazeno celkem 12-14 ks pracovišť se svářečkami MIG/MAG/TIG/laser/pulzní svařovací technologie s ochranným svařovacím plynem argonem na poloautomatických nebo robotizovaných svařovacích pracovištích umístěných ve svařovacích uzavíratelných nebo polozavřených boxech. Ze svařovacích boxů budou provedeny odtahy svařovacích dýmů a odpadního tepla v objemech cca 1.100 m3/hod buď přímo do centrálního odtahovacího systému, nebo přes lokální filtry od fy Kemper přímo nad střechu objektu nebo do centrálního odsávacího systému (filtry budou nasazeny na pracoviště s větším rozsahem svarů). V rámci vybavení dílny budou používány 2ks svářecích přístrojů (1ks svářečky MIG/MAG/TIG – technický plyn dodáván v lahvích, 1ks investorové svářečky) – z pracoviště svařování bude instalován přímý odtah do venkovního prostředí. Celkový instalovaný příkon svařovacích agregátů je předpokládán do 460 kVA, takže nebude dosaženo limitu dle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění přílohy č. 2, kód 4.14. (Svařování kovových materiálů, jejichž celkový elektrický příkon je roven nebo vyšší než 1000 kVA) – nebudou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zbytkové znečištění vzduchu v pracovním prostředí v okolí svařovacích pracovišť bude velmi nízké, přičemž bude dodržen hygienický limit znečištění ovzduší dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. - na svářečské dýmy 5 mg/m3.

31

Pro trvalé spojování hliníkových komponent a dílů budou používány technologie tvrdého pájení prováděné na karuselových pájecích strojích - celkem 18-22 ks pracovišť, ze kterých budou provedeny technologické odtahy vnitřního prostoru pájecího karuselu každý o kapacitě cca 2 200 m3/hod. Předpokládá se sdružování odtahů do 5-6 podtlakových ventilátorů s vývodem nad střechu objektu. Doplňkové operace pájení natvrdo budou prováděny na 5-7 pájecích pracovištích v samostatných boxech a 1-2 pracovištích indukčního pájení – pracoviště pak budou vybaveny technologickými odtahy o kapacitě á 1 100 m3/hod. Instalovanými technologickými odtahy budou odváděny emise z pájecích past, emise odpadního tepla a plynových spalin z hořáků pájení a emise vlhkosti a odparu z chlazení pájených spojů. Tento zdroj znečišťování ovzduší lze podle rozhodujících komponent znečištění (emise chlóru a fluóru z používaných pájecích past) klasifikovat podle zákona č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 11.8 a 11.9. - Stacionární zdroje, jejichž roční emise chlóru a jeho anorganických sloučenin přesahuje 0,4 tuny (vyjádřeno jako HCl), resp. Stacionární zdroje, jejichž roční emise fluóru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřeno jako HF) - budou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 2 tohoto zákona vydává krajský úřad. Projektový předpoklad o zařazení mezi vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší vychází z měření na stávajících technologických zařízeních v provozu na ul. Lužická, kde jsou aktuálně zjištěny emise cca 1t/rok pro každou tuto znečišťující látku. Dle vyhlášky č. 415/2012 Sb. v platném znění jsou emisní limity pro tyto zdroje vyjádřeny jako u HCl 50mg/m3 a u HF 10mg/m3, při uvažovaném třísměnném provozu a specifikovaných odtazích budou kalkulované koncentrace škodlivin HCl a HF průměrně cca 3-6 mg/m3. Emise z jednotlivých zařízení jsou přímo úměrné od rozsahu plochy pájení, resp. plochy nanášené pájecí pasty při jednotlivých pájecích operacích – předpokládané projektové parametry budou potvrzeny měřením. Vstupní trubkové polotovary budou děleny na požadované délky na dvou dělících zařízeních, spojených s kartáčováním konců trubek, odváděním vzdušiny s TZL z kartáčování na vodní filtrační systém s odvodem zbytkového tepla a znečištění s napojením do centrálního odsávacího systému nejbližší technologické vzduchotechnické jednotky - předpokládaná kapacita 2 000 m3/hod z každého filtru. Znečištění odfiltrované vzdušiny TZL bude minimální, předpoklad je do 5-8 mg/m3, tj. ročně do 192 kg. Tato technologie pak nesplňuje limit dle klasifikace podle zákona č. 201/2012 Sb. dle přílohy č. 2 pod kódem 11.1. - Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t – nebudou vyjmenovaným zdrojem dle tohoto předpisu. Závazné stanovisko k tomuto zdroji dle par. 11, odst. 3 tohoto zákona vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. V rámci výrobního procesu budou instalovány také další elektrické sušící, žíhací a smršťovací pece, popř. další výrobní zařízení produkující odpadní technologické teplo. Toto teplo bude odsáváno centrálním technologickým odtahovým systémem a ve výměnících vzduchotechnických jednotek využíváno pro úpravu vstupujícího čerstvého vzduchu. Pro testování těsnosti bude používáno hélium, které bude v případě netěsnosti výrobků částečně unikat na pracovištích do okolí, bude technologicky odsáváno a vyfukováno do venkovního prostředí – není zdrojem znečišťování ovzduší dle platné legislativy. Další instalované technologie v řešeném provozu - dobíjení akumulátorů vysokozdvižných vozíků, budou mít na životní prostředí minimální vliv.

32

Rozptylová studie Pro „CTPark Nový Jičín“, byla zpracováno oznámení záměru (01/2008) s následným projednáním ve zjišťovacím řízení, součástí byla Rozptylová studie (Ing. Petr Fiedler z 12/2007). Tato studie řešila komplexně celý CTPark Nový Jičín s tím, že umístění jednotlivých technologií v rámci hal bude řešeno samostatnými rozptylovými studiemi a posudky dle zák.č. 86/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pro záměr „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ je zpracována Rozptylová studie jako podklad pro posouzení vlivu navrhované technologie pro nejbližší okolí, kterou zpracoval Ing.Petr Fiedler, 10/2014. Rozptylová studie hodnotí nárůst imisní zátěže v roce 2016, vznikající po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ s dopadem na okolí. Zabývá se emisemi látek, které budou emitovány při provozu nových zdrojů znečišťování ovzduší u stavby „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“, - bodové zdroje (plynové spotřebiče a odsávání technologie pro Objekt NJ2/1), tj. tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu dusičitého (NO2), těkavých organických látek (VOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl a fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF. Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) jsou uvažovány jako emise částic PM10 a PM2,5. Emise ostatních znečišťujících látek jsou vzhledem k imisním limitům bezvýznamné. Technické parametry zdrojů Spalovací zdroje

• ohřev pro pájecí karusely a pájecí boxy s hořáky o celkovém tepelném výkonu 1 200 kW na zemní plyn

• maximální spotřeba zemního plynu - 120 m3/h • projektovaná celková spotřeba zemního plynu - 320 000 m3/rok • výška komínů nad terénem - 14 m • 6 ks kotlů o celkovém tepelném výkonu 960 kW na zemní plyn (6 x 160 kW) • maximální spotřeba zemního plynu - 96 m3/h • projektovaná celková spotřeba zemního plynu - 85 000 m3/rok • výška komínů nad terénem - 14 m • 14 ks teplovzdušných jednotek Sahara o celkovém tepelném výkonu 700 kW na zemní

plyn (14 x 50 kW) • maximální spotřeba zemního plynu - 70 m3/h • projektovaná celková spotřeba zemního plynu - 30 000 m3/rok • výška komínů nad terénem - 14 m

Pájecí technologie

• odsávání od 18-22 ks karusekových pájecích strojů • objem odsávané vzdušiny – 22 x 2 200 m3/h • odsávání od 5-7 ks pájecích boxů • objem odsávané vzdušiny – 7 x 1 100 m3/h • odsávání od 1-2 ks indokčního pájení • objem odsávané vzdušiny – 2 x 1 100 m3/h • provozní hodiny odsávání - 6 000 h/rok • výška komínů nad terénem - 14 m • vypouštěné emise HCl - 1 000 kg/rok • vypouštěné emise HF - 1 000 kg/rok

33

Čištění, barvy a lepidla

• odsávání centralizovaným vzduchotechnickým systém v množství - 200 000 m3/h. • provozní hodiny odsávání - 6 000 h/rok • výška komínů nad terénem - 14 m • vypouštěné emise VOC - 3 653 kg/rok

Dělení trubek a kartáčování konců

• odsávání s filtraci ve vodním filtru • objem odsávané vzdušiny - 2x2 000 m3/rok • provozní hodiny odsávání - 6 000 h/rok • výška výduchu nad terénem - 14 m • předpokládaná koncentrace emisí TZL - 8,0 mg/m3 • vypouštěné emise TZL - 192 kg/rok

Strojní obrábění

• odsávání s tkaninovou filtraci • objem odsávané vzdušiny - 10 000 m3/rok • provozní hodiny odsávání - 6 000 h/rok • výška výduchu nad terénem - 14 m • předpokládaná koncentrace emisí TZL - 1,0 mg/m3 • vypouštěné emise TZL - 60 kg/rok

Výpočet emisí Pro výpočet emisí ze spalování zemního plynu (plynové spalovací zdroje) jsou použity emisní faktory bod 1. (Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv) z Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší ze dne 11.2.2013 (druh paliva - zemní plyn, druh topeniště - jakékoliv) a Metodický pokyn MŽP, odboru ochrany ovzduší, pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha č. 2, zveřejněného ve Věstníku MŽP srpen 2013 (podíl emisí oxidu dusičitého (NO2) v oxidech dusíku (NOx) u kotlů na zemní plyn). Projektovaná spotřeba zemního plynu 435 000 m3/rok (pájení - 320 000 m3/rok, kotle - 85 000 m3/rok a jednotky Sahara - 30 000 m3/rok). Tabulka č. 9

Škodlivina

Emisní faktor

Emise objekt NJ2/1 Pájení

1 200 kW Kotle

960 kW Sahary 700 kW

Celkem

kg/1 mil.m3ZP kg/rok NOx 1 300 416,00 110,50 39,00 565,50 NO2 65 20,80 5,53 1,95 28,28 CO 320 102,40 27,20 9,60 139,20

NOx - oxidy dusíku, NO2 - oxid dusičitý a CO - oxid uhelnatý Pro výpočet emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) z technologie výroby jsou použity výsledky předpokládané produkce emisí, provozní hodiny zařízení a odsávané množství. Pro výpočet emisí frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) je použit Metodický pokyn MŽP, odboru ochrany ovzduší, pro vypracování rozptylových studií

34

podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha č. 2, zveřejněného ve Věstníku MŽP srpen 2013 (vodní hladinový filtr - částice PM10 = 90 % a PM2,5 = 50 % a tkaninové filtry - částice PM10 = 85 % a PM2,5 = 60 %). Tabulka č. 10

Technologie Odsávaný

objem m3/h

Provozní hodiny kg/rok

Emise TZL

kg/rok

Emise PM10

kg/rok

Emise PM2,5

kg/rok Dělení trubek a kartáčování 4 000 6 000 192,0 172,8 96,0 Strojní obrábění 10 000 6 000 60,0 51,0 36,0

TZL - tuhé znečišťující látky, PM10 - frakce částic PM10, PM2,5 - frakce částic PM2,5. Pro výpočet emisí těkavých organických látek (VOC) z výroby jsou použity projektované spotřeby, provozní hodiny a odsávané množství. K výpočtu emisí HCl a HF jsou použity výsledky výchozí z měření na stávajících technologických zařízeních v provozu na ul. Lužická (Nový Jičín), kde jsou aktuálně zjištěny emise cca 1t/rok pro každou tuto znečišťující látku, provozní hodiny a odsávané množství. Tabulka č. 11

Technologie Odsávaný

objem m3/h

Provozní hodiny kg/rok

Emise VOC kg/rok

Emise HCl

kg/rok

Emise HF

kg/rok Čištění, barvy a lepidla 200 000 6 000 3 653,0 Pájecí technologie 58 300 6 000 1 000,0 1 000,0

VOC - těkavé organické látky, HCl - chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl, HF - fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF. Na základě technického řešení, produkce emisí, emisních limitů v souladu s vyhláškou MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovní znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu a dle přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu, je výpočet rozptylové studie proveden pro emise tuhých znečišťujících látek (TZL - částice PM10 a PM2,5), oxidu dusičitého (NO2), těkavých organických látek (VOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl a fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF. Rozptylová studie hodnotí nárůst imisní zátěže v roce 2016, vznikající při provozu stavby „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ pro imise:

• částic PM10 – denní a roční koncentrace • částic PM2,5 – roční koncentrace • oxidu dusičitého (NO2) – hodinová a roční koncentrace • těkavých organických látek (VOC) – hodinová a roční

koncentrace • chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených

jako HCl – hodinová a roční koncentrace • fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako

HF – hodinová a roční koncentrace

35

Imisní limity Na základě přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu, jsou stanoveny následující imisní limity: Tabulka č. 12 Imise Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů

aritmetický pr ůměr aritmetický pr ůměr roční denní hodinový osmihodinový roční (1.10- 31.3) µg/m3

Částice PM10 40 50 - - - - Částice PM2,5 25 - - - - - Oxid dusičitý (NO2) 40 - 200 - - - Těkavé organické látky (VOC) nestanoven HCl nestanoven HF nestanoven Max. počet překročení - Částice PM10 – denní koncentrace 35krát

- Oxid dusičitý (NO2) – hodinová koncentrace 18krát

Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě §11 bod 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – k posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let (hodnoty každoročně zveřejňuje ministerstvo pro všechny zóny a aglomerace). Stav imisního pozadí hodnocené obytné lokality Nový Jičín pro rok 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“) je možno určit na základě stávajícího imisního zatížení a odborného odhadu (výsledky imisního měření roku 1997 až 2013 a oblasti s překročenými imisními limity, OZKO - vrstvy GIS, pětileté průměry 2009 - 2013) a v souladu s výpočtem imisních koncentrací v obdobných lokalitách. Předpokládané imisní pozadí v roce 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“):

• částice PM10 – maximální denní koncentrace < 250 µg/m3 • částice PM10 – průměrná roční koncentrace < 36 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace < 28 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace < 120 µg/m3

• oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace < 26 µg/m3 Nejbližší obytná zástavba je severně a jihozápadně v městě Nový Jičín. Pro hodnocení konkrétních nejbližších míst obytné zástavby byly vybrány domy, a to ul. Suvorova 1957/76 a ul. Slezská 245, kde budou při provozu objektu NJ2/1 dosahovány nejvyšší imisní koncentrace.

36

Umístění nejbližší obytné zástavby

Výpočet byl proveden dle Metodické příručky Českého hydrometeorologického ústavu “SYMOS´97” - Systém modelování stacionárních zdrojů, aktualizace 2013, zveřejněný na stránkách Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 5.8.2013. Výpočet byl proveden softwarem SYMOS´97v2003 – 5.1.4. Výpočet denní a roční koncentrace částic PM10 Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální denní koncentrace imisí částic PM10 v rozmezí 0,236 až 3,187 µg/m3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,002 až 0,096 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst maximální denní koncentrace imisí částic PM10 = 1,167 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,019 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst maximální denní koncentrace imisí částic PM10 = 0,558 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,010 µg/m3. Výpočet denní a roční koncentrace částic PM2,5 Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst průměrné roční koncentrace imisí částic PM2,5 v rozmezí 0,000 8 až 0,048 1 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst průměrné roční koncentrace imisí částic PM2,5 = 0,009 8 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst průměrné roční koncentrace imisí částic PM2,5 = 0,005 2 µg/m3. Výpočet hodinové a roční koncentrace NO2 Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí oxidu dusičitého (NO2) v rozmezí 0,102 až 0,777 µg/m3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,000 6 až 0,019 9 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí oxidu dusičitého (NO2) = 0,337 µg/m3 a průměrné roční

37

koncentrace = 0,005 4 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí oxidu dusičitého (NO2) = 0,193 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,003 3 µg/m3. Výpočet hodinové a roční koncentrace VOC Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí těkavých organických látek (VOC) v rozmezí 1,296 až 19,244 µg/m3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,009 až 0,608 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí těkavých organických látek (VOC) = 3,698 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,089 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí těkavých organických látek (VOC) = 2,977 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,045 µg/m3. Výpočet hodinové a roční koncentrace HCl Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude, v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl v rozmezí 0,506 až 5,078 µg/m3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,004 až 0,157 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl = 1,378 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,034 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl = 0,912 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,018 µg/m3. Výpočet hodinové a roční koncentrace HF Po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude, v roce 2016 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF v rozmezí 0,506 až 5,078 µg/m3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,004 až 0,157 µg/m3. V místě nejbližší obytné zástavby u domu na ul. Suvorova 1957/76 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF = 1,378 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,034 µg/m3 a u domu na ul. Slezská 245 bude nárůst maximální hodinové koncentrace imisí fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF = 0,912 µg/m3 a průměrné roční koncentrace = 0,018 µg/m3.

38

V následující tabulce je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot nárůstu imisní zátěže posuzované lokality při provozu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ s imisními limity a s předpokládaným imisním pozadím hodnocené lokality města Nový Jičín. Tabulka č. 13

Částice PM10 - maximální denní koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 3,187 50 6,37 250 1,27

Částice PM10 - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,096 40 0,24 36 0,27

Částice PM2,5 - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,048 1 25 0,19 28 0,17

Oxid dusičitý (NO2) - maximální hodinová koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,777 200 0,39 120 0,65

Oxid dusičitý (NO2) - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,019 9 40 0,05 26 0,08

Těkavé organické látky (VOC) - maximální hodinová koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 19,244 nestanoven - nestanoveno -

Těkavé organické látky (VOC) - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,608 nestanoven - nestanoveno -

Chlor a jeho plynné anorg. sloučeniny jako HCl - maximální hodinová koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 5,078 nestanoven - nestanoveno -

Chlor a jeho plynné anorg. sloučeniny jako HCl - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,157 nestanoven - nestanoveno -

Fluor a jeho anorganické sloučeniny jako HF - maximální hodinová koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 5,078 nestanoven - nestanoveno -

Fluor a jeho anorganické sloučeniny jako HF - průměrná roční koncentrace Vypočtená hodnota

µg/m3 Imisní limit µg/m3

% limitu Imisní pozadí µg/m3

% pozadí 0,157 nestanoven - nestanoveno -

39

Rozptylová studie imisní situace umožňuje posoudit vliv stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“, při provozu v roce 2016, na okolí z pohledu ochrany zdraví lidí. Z provedeného výpočtu je možno získat přehled, jak velký bude nárůst imisních koncentrací znečišťujících látek v hodnocené lokalitě (1 600 x 1 600 m). Z hodnocení výsledků je možno konstatovat, že po výstavbě „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“, budou imisní koncentrace ze sledovaného zdroje (plynové spotřebiče a odsávání technologie pro Objekt NJ2/1) následující: Maximální imisní koncentrace Maximální vypočtený nárůst imisní koncentrace v roce 2016 po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ v hodnocené lokalitě bude ve výši:

• částice PM10 – maximální denní koncentrace 3,187 µg/m3 • částice PM10 – průměrná roční koncentrace 0,096 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 0,048 1 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 0,777 µg/m3

• oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 0,019 9 µg/m3 • VOC – maximální hodinová koncentrace 19,244 µg/m3 • VOC – průměrná roční koncentrace 0,608 µg/m3 • HCl – maximální hodinová koncentrace 5,078 µg/m3 • HCl – průměrná roční koncentrace 0,157 µg/m3 • HF – maximální hodinová koncentrace 5,078 µg/m3 • HF – průměrná roční koncentrace 0,157 µg/m3

Imisní koncentrace v obytné zástavbě Maximální vypočtený nárůst imisní koncentrace v roce 2016 po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76):

• částice PM10 – maximální denní koncentrace 1,167 µg/m3 • částice PM10 – průměrná roční koncentrace 0,019 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 0,009 8 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 0,337 µg/m3

• oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 0,005 4 µg/m3 • VOC – maximální hodinová koncentrace 3,698 µg/m3 • VOC – průměrná roční koncentrace 0,089 µg/m3 • HCl – maximální hodinová koncentrace 1,378 µg/m3 • HCl – průměrná roční koncentrace 0,034 µg/m3 • HF – maximální hodinová koncentrace 1,378 µg/m3 • HF – průměrná roční koncentrace 0,034 µg/m3

Výsledné imisní koncentrace v obytné zástavbě Stav imisního pozadí hodnocené obytné lokality Nový Jičín pro rok 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“) je určen na základě stávajícího imisního zatížení a odborného odhadu (výsledky imisního měření roku 1997 až 2013 a oblasti s překročenými imisními limity, OZKO - vrstvy GIS, pětileté průměry 2009 - 2013) a v souladu s výpočtem imisních koncentrací v obdobných lokalitách. Předpokládané imisní pozadí v roce 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“):

40

• částice PM10 – maximální denní koncentrace 250 µg/m3 • částice PM10 – průměrná roční koncentrace 36 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 28 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 120 µg/m3

• oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 26 µg/m3 Při započtení předpokládaného imisního pozadí lokality města Nový Jičín roku 2016 a vypočteného nejvyššího nárůstu imisních koncentrací z realizované stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76) budou výsledné imisní koncentrace škodlivin:

• částice PM10 – maximální denní koncentrace 251,167 µg/m3 • částice PM10 – průměrná roční koncentrace 36,019 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 28,009 8 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 120,337 µg/m3

• oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 26,005 4 µg/m3

Splněny budou imisní limity pro částice PM10 – roční koncentrace a oxid dusičitý (NO2), vycházející z přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu, v místě obytné zástavby. Imisní nárůst vlivem stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76), bude 1,167 µg/m3 = 2,33 % imisního limitu a 0,47 % imisního pozadí roku 2016. Imisní znečištění pro částice PM10 nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Ostravska, silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Imisní nárůst vlivem stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76), bude 0,009 8 µg/m3 = 0,04 % imisního limitu a 0,04 % imisního pozadí roku 2016. Imisní znečištění pro částice PM2,5 nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Ostravska, silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Vyhodnotit plnění imisních limitů těkavých organických látek (VOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl a fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF není možné, protože imisní limity nejsou stanoveny dle přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu. Výpočet imisních koncentrací je proveden jen pro možné hodnocení rizik na zdraví obyvatelstva. Zpracovatel rozptylové studie uvádí, že na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že provoz stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude mít malý vliv na stávající imisní situaci v lokalitě města Nový Jičín. Z tohoto pohledu je možno konstatovat splnění všech podmínek pro vydáni povolení orgánu ochrany ovzduší podle § 11 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu.

41

2. Množství odpadních vod a jejich znečištění Odpadní vody splaškové Odvedení odpadních vod bylo zahrnuto a posouzeno v celkovém řešení v rámci CTParku Nový Jičín. Odvedení splaškových odpadních vod z navrhovaného areálu „CTParku Nový Jicín“ bylo navržena s výhledem na maximální možné zastavení uvažované plochy areálu se zaústěním splaškové kanalizace do splaškové kanalizace DN 300 v ulici Slezská. Vlastní řešení odvedení splaškových vod je řešeno v rámci projektu haly NJ2. Stoka (A – 1) bude odvádět splaškové odpadní vody ze sociálních zařízení objektu NJ2, která jsou umístěna na východní straně haly. Stoka bude napojena ve stávající šachtě (ŠA16) na stoku A realizovanou v rámci výstavby stávající haly NJ1 (Qmaxden= 14,71 m3/den, Qmaxhod= 1728 l/hod = 0,48 l/s, Qroční = 5 370 m3/rok pro halu NJ2). Odpadní vody z provozu V rámci výrobního procesu, který je navržen do haly NJ2/1 a je předmětem tohoto posouzení, se bude používat voda pro odmašťování, čištění a mytí výrobků ve dvou strojích a dvou tunelových linkách pro mytí obalových plastových boxů a přepravek. Používaná pitná voda pro technologické potřeby bude využívána opakovaně s průběžným čištěním roztoků a doplňováním potřebných chemikálií. Největší spotřeba vody se očekává u mycích a odmašťovacích strojů výrobků. Tato technologie bude vybavena lokální odpařovací čistící jednotkou, kterou budou produkované odpadní vody zahuštěny a předávány k externímu dočištění. Nevyčištěné pracovní koncentrované vodní roztoky budou po skončení jejich životnosti odstraňovány jako nebezpečný odpad. Oplachové vody budou s nízkým znečištěním vypouštěny přes vybudovanou zneškodňovací stanici po kontrole znečištění do splaškové kanalizace, popř. budou vyčištěny na limity znečištění dle kanalizačního řádu i instalovaného technologického zařízení zneškodňovací stanice. Dále bude voda (resp. upravená pitná voda – změkčením nebo demineralizací) používána na přímé chlazení pájených výrobků v rámci pájecích pracovišť a strojů, v menším rozsahu se bude také používat v mobilních ochlazovacích nebo proplachovacích vanách. Málo znečištěné vody z mytí, oplachů a chlazení při svařování a pájení budou shromažďovány ve zneškodňovací stanici ve dvou podpodlahových zásobních nádržích o objemu 2 x 10 m3. Po kontrole znečištění budou vody buď přímo nebo přes pískový a zeolitový filtr nebo filtr s aktivním uhlím vypouštěny do splaškové kanalizace. Vody se znečištěním přesahující parametry kanalizačního řádu budou dočišťovány v instalované zneškodňovací stanici (ČOV). Zneškodňovací stanice bude poloautomatického typu v kompaktním provedení ve standardní konfiguraci. Čistící proces ČOV probíhá dávkově, poloautomaticky načerpáním cca 2 m3 použitých technologických znečištěných roztoků do reagenční nádrže s objemem cca 2,5 m3. V prvním kroku budou z roztoku odstraňovány ropné látky z povrchu čištěných vodních roztoků. Vzhledem k předpokládanému použití kyselých i alkalických přípravků v technologických vodách bude po napouštění čištěné vody upravováno pH – používán bude automaticky dávkovaný kapalný roztok vápenné vody, který bude připravován z vápna v samostatné nádrži nebo pro zásadité roztoky bude přidáván v menších objemech kyselý neutralizační roztok (pravděpodobně kyselina sírová). Po neutralizaci bude dávkovacími pumpami přidáván koagulant a flokulant. Po usazení vysrážených solí z roztoku budou tyto pevné sedimentované nečistoty odstraněny v kalolisu. Vyčištěná voda pak prochází ještě pískovým filtrem a filtrem s aktivním uhlím (nebo

42

zeolitovým filtrem), kde bude zachyceno zbylé znečištění. Po kontrole parametrů pak vyčištěná voda bude přečerpávána do splaškové kanalizace. Odvodněný kal ze zneškodňovací stanice bude shromažďován ve vhodných nádobách a následně dopravován k odstranění mimo řešený provoz. Ropné látky a nebezpečné látky uniklé mimo pracoviště a záchytné vany budou likvidovány specifickými záchytnými prostředky – sorbenty, vapex, hadrami apod., a ty pak budou odstraňovány jako nebezpečný odpad. Ropné látky – hydraulické, převodovkové a mazací oleje, řezné a brousící kapaliny a oleje, nátěrové hmoty a čistící rozpouštědlové přípravky budou skladovány v odděleném prostoru haly ve skladu hořlavých kapalin, nebezpečných odpadů a chemikálií vybudovaném podle ČSN 650201. V podlaze prostoru skladu budou vybudovány záchytné havarijní jímky zachycující případné úniky ze skladovaných kapalin. Nebezpečné odpady z výroby budou skladovány ve venkovním certifikovaném kontejneru umístěném poblíž úrovňového vjezdu na severovýchodní straně objektu. Kontejner bude vybaven podlahovou záchytnou vanou pro záchyt eventuálních úniků skladovaných kapalných odpadů. Dešťové vody Řešení dešťových vod bylo zahrnuto a posouzeno v celkovém řešení v rámci CTParku Nový Jičín. Dešťové vody (objekt NJ2) budou svedeny do retenční nádrže. Retenční nádrž bude řešena jako suchá. V horní části retenční nádrže bude zaúsťovat páteřní stoka B o profilu DN800, která odvádí dešťové vody z předmětné oblasti. Tato stoka byla realizována v rámci výstavby I. etapy CTParku Nový Jičín – haly NJ1. Pro úplnost jsou uvedeny údaje týkající se celé haly NJ2 (předmětem posouzení je umístění technologie firmy HVCC do části haly NJ2/1). Množství dešťových vod z předmětného území Tabulka č. 14

Výpočet objemu retenční nádrže Při uvažování s odpouštěním 765 l/s je kritický déšť při p=0.05 (dvacetiletý), čas zdržení t=20min (q=197l/s/ha). Nutný užitečný objem nádrže je 1600 m3. Při uvažování bez odpouštění je kritický déšť při p=0.05 (dvacetiletý), čas zdržení t=120min (q=55.8l/s/ha). Nutný užitečný objem nádrže je 4200 m3.

43

3. Kategorizace a množství odpadů Odpady vznikající v době provozu V následující tabulce jsou uvedeny druhy odpadů s očíslováním dle Katalogu odpadů (vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb., ve znění změny č. 503/2004 Sb., č. 168/2007 Sb. a č. 374/2008 Sb.), typy skladovacích kontejnerů a odhad objemů produkovaného odpadu: Tabulka č. 15

Kód druhu odpadu

Název odpadu (popis) Kategorie odpadu

Skladování Množství

(t/rok)

08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky (odpadní barvy a nátěrové hmoty)

N Sudy 100/200

litrů 0,050

08 04 09 Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N Sudy 100/200

litrů 0,005

12 01 02

Úlet železných kovů (nevyužitelné zbytky materiálů ze železných kovů, vadné neopravitelné železné díly a komponenty, odpad z opracování železných materiálů)

O 1 x 1 m3 105**

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů (nevyužitelné zbytky materiálů z hliníku, vadné neopravitelné hliníkové díly a komponenty, odpad z opracování hliníku)

O 1 x 7 m3 102**

12 01 12 Upotřebené vosky a tuky (použité mazací tuky a vosky)

N Sudy 100/200

litrů 0,4

12 01 14 Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky (kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky)

N Sudy 100/200

litrů 1

12 01 18

Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej (kovové kaly z kartáčování polotovarů, broušení a úprava tvaru výrobků obsahující řezné kapaliny a brusné emulze)

N Sudy 100/200

litrů 1,2

13 01 10 Nechlorované hydraulické minerální oleje (použité nechlórované hydraulické oleje )

N Sudy 100/200

litrů 2,1

13 02 05

Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje (použité nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje)

N Sudy 100/200

litrů 0,3

13 05 07 Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje (odloučená zaolejovaná voda z mycích, odmašťovacích a čistících zařízení)

N Sudy 100/200

litrů 1,3

13 08 02 Jiné emulze (použité emulze řezných kapalin na vodní bázi)

N IBC

kontejnery 1000 litrů

500*

14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel (jiná použitá rozpouštědla a směsi rozpouštědlových čističů)

N sudy 200 l 2,5

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly (zbytky papírových a lepenkových obalů)

O 1 x 7 m3 110**

15 01 02 Plastové obaly (plastové sáčky, kryty, fólie)

O 1 x 7 m3 25**

15 01 03 Dřevěné obaly (dřevěné poškozené a nevratné obaly)

O 1 x 7 m3 35**

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (obaly znečištěné nebezpečnými látkami)

N Sudy 100/200

litrů 1,1

44

Kód druhu odpadu

Název odpadu (popis) Kategorie odpadu

Skladování Množství

(t/rok)

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtr ů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (textilní materiál znečištěný škodlivinami, použité čisticí prostředky, filtry, apex)

N Sudy 100/200

litrů 18,5

16 05 07 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky (vyřazené, použité chemikálie)

N Sudy 100/200

litrů 0,2

19 02 05 Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky (kaly ze zneškodňovací stanice - ČOV)

N 1 x 1 m3 35

20 01 01 Papír a lepenka (odpadní sběrový papír z administrativy)

O 1 x 1 m3 6*

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (zářivky a výbojky)

N 1 x 1 m3 0,01

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (odpady ze zeleně)

O 1 x 1 m3 1

20 03 01 Směsný komunální odpad O 1 x 1 m3 98

20 03 03 Uliční smetky O 1 x 1 m3 2

* méně z nečištěné řezné kapaliny budou vyčištěny v rámci budované zneškodňovací stanice ** p ředpokládaná recyklace odpadu u externích odběratelů Tabulka č. 16

Název popis Roční

spotřeba Skladované množství

Způsob uložení v provozu haly NJ2

Papírové obaly – od nakupovaných dílů a komponent

120 t 4 t Materiály v původních obalech na manipulačních plochách, separované odpady v určených nádobách a kontejnerech na venkovní ploše

Nevratné a poškozené plastové obaly – od nakupovaných dílů a komponent, skladovací boxy v zásobnících montážních kompletačních pracovišť nebo vratné platové obaly ve výrobě

25 t 10 t Materiály v původních obalech na manipulačních plochách, separované odpady v určených nádobách a kontejnerech na venkovní ploše (cca 2t)

Nevratné a poškozené dřevěné odpady – od nakupovaných dílů a komponent

35 t 2 t Materiály v původních obalech na manipulačních plochách, separované odpady v určených nádobách a kontejnerech na venkovní ploše

Kovové odpady z výroby a z třídění odpadů neopravitelných výrobků

130 t 4 t Sběrné nádoby na místech vzniku odpadů v hale, venkovní kontejnery pro tříděný odpad

V jihovýchodní části manipulačního dvora přiléhající k provozu firmy bude vybudována oplocená plocha pro tříděné odpady z výrobního procesu. Bude se jednat o následující uzavíratelné kontejnery a typizované nádoby na odpady:

• 4 ks velkoobjemových kontejnerů pro objemný odpad – dřevo, papír, plasty z obalů vstupních materiálů, kovový odpad z výroby a zpracování kovů (třísky z obrábění hliníku budou odseparovány od řezných olejů)

• 10-12 ks maloobjemových kontejnerů (do 1 m3) nebo standardizovaných nádob na odpady (popelnice) pro zbylý tříděný odpad – kovy, plasty, tuhé odpady

45

Poblíž úrovňového vjezdu na oplocené ploše manipulačního dvora bude instalován typový kontejner pro nebezpečný odpad (předpokládá se typ DENIOS BMC-M-600, nebo obdobný typ). Nebezpečné odpady budou uloženy v příslušných určených nádobách, podlaha kontejneru bude tvořena záchytnou vanou (záchytný objem min 1,6 m3) pro zachycení případných úniků škodlivin. Celkový objem uložených nebezpečných odpadů bude cca do 8 tun. Souhrnně se v projektovém řešení počítá s následujícími objemy nebezpečných skladovaných látek a materiálů: Tabulka č. 17

Název popis Roční

spotřeba Skladované

množství Způsob uložení

Nebezpečné odpady z výrobních procesů – použité oleje, řezné kapaliny, filtry, obaly nebezpečných látek a předměty znečištěné nebezpečnými látkami

60 t 2 t Nádoby na tříděný nebezpečný odpad v certifikovaném kontejneru DENIOS

Použité řezné kapaliny a emulze, koncentrované tekuté odpady v z vodních odmašťovacích a čistících lázní

500 t 6 t Kontejnery IBC v certifikovaném kontejneru DENIOS

Část odpadních látek (mj. kovové materiály a sběrový papír) bude nabízena specializovaným firmám prodejem k recyklaci, část produkovaných odpadů bude odstraňována v rámci zpětného odběru dodavateli náhradních materiálů a výrobků.

Jednotlivé odpady budou skladovány odděleně v uzavřených plastových nebo kovových kontejnerech/sudech a za úplatu budou předávány specializovaným firmám (které mají oprávnění k nakládání s odpady) k jejich využití nebo k odstranění. Prioritně však budou použitelné odpady nabízeny specializovaným firmám k recyklaci nebo jako surovina pro další zpracování. Množství odpadů jsou stanovena odhadem, budou uživatelem upřesněna před zahájením výroby v souvislosti s plánem odpadového hospodářství. Původce bude dle povinností uvedených v zák. č. 185/2001 odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, v platném znění), vzniklé odpady které nemůže sám využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě, nelze-li odpady využít, zajistí jejich zneškodnění, kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, shromažďovat utříděné podle druhů a kategorií, zabezpečí je před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí, umožní kontrolním orgánům přístup na staveniště a na vyžádání předloží dokumentaci a poskytovat úplné informace související s odpadovým hospodářstvím. Odvoz a zneškodnění odpadů bude smluvně zajištěno odbornou firmou. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a města. Odpady, které budou vznikat během provozu , budou shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech k tomu určených. Odváženy budou k k využití nebo recyklaci nebo odstranění specializovanou firmou. Nebezpečné odpady, roztříděné podle jich druhu a kategorie budou shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách. Tyto budou

46

zabezpečeny pro zabránění neoprávněné manipulace s nebezpečnými odpady. Nádoby budou určené pouze k tomuto účelu, nepropustné. Sběrné nádoby budou označeny v souladu s požadavky zákona o odpadech, ve znění platných předpisů (Identifikační listy nebezpečných odpadů, symbol nebezpečnosti, zodpovědná osoba). Rovněž s obaly bude nakládáno v souladu se zák. č. 477/2001 Sb., o obalech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o obalech). 4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Navržený záměr „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ není takovým záměrem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, půdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel lze technickými opatřeními omezit na minimum. Problémy by mohly nastat při nesprávném nakládání s odpadními, zejména znečištěnými vodami nebo při nesprávném nakládání s používanými chemickými látkami v rámci výrobního procesu a odpady a při nedodržení protipožárních opatření, případně při havárii vozidel. K dispozici budou bezpečnostní listy pro jednotlivé látky nebo přípravky používané v technologickém procesu. Dodržovány budou pokyny pro zacházení a skladování chemických látek a přípravků a opatření uvedená v bezpečnostních listech v případě náhodného úniku, hasební zásah, pokyny pro první pomoc. Provozovatel zpracuje po realizaci předmětného záměru v lokalitě plán havarijních opatření hlediska vlastní technologie i pro případ úniku ropných látek v případě havárie v dopravním provozu. Ropné látky a nebezpečné látky uniklé mimo pracoviště a záchytné vany budou likvidovány specifickými záchytnými prostředky – sorbenty, vapex, hadrami apod., a ty pak budou odstraňovány jako nebezpečný odpad. Ropné látky – hydraulické, převodovkové a mazací oleje, řezné a brousící kapaliny a oleje, nátěrové hmoty a čistící rozpouštědlové přípravky budou skladovány v odděleném prostoru haly ve skladu hořlavých kapalin, nebezpečných odpadů a chemikálií vybudovaném podle ČSN 650201. V podlaze prostoru skladu budou vybudovány záchytné havarijní jímky zachycující případné úniky ze skladovaných kapalin. Nebezpečné odpady z výroby budou skladovány ve venkovním certifikovaném kontejneru umístěném poblíž úrovňového vjezdu na severovýchodní straně objektu. Kontejner bude vybaven podlahovou záchytnou vanou pro záchyt eventuálních úniků skladovaných kapalných odpadů.

Komplexní posouzení požárního nebezpečí podle odst. 1 § 6 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, bude provedeno v rámci zpracování dalšího stupně projektové dokumentace. Součástí této dokumentace bude rovněž zhodnocení možnosti likvidace požáru. Provozovatel zpracuje Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám v souladu se zák. č.254/2001 Sb., o vodách, při realizaci předmětného záměru v lokalitě. Zpracovány budou provozní řády pro obsluhu jednotlivých technologických provozů.

47

Veškerá omezení a pracovní postupy budou popsány v příslušných směrnicích a jednotliví pracovníci budou o těchto omezeních závazně informováni prostřednictvím pravidelných školení o bezpečnosti práce. Při dopravě a manipulaci budou dodržovány specifické bezpečnostní předpisy, jako jsou školení obsluh vysokozdvižných vozíků, atd. Další konkrétní omezení budou vázána na jednotlivé výrobní stroje a pracoviště v pokynech pro obsluhu, opravy a údržbu technologických strojů zpracovaných v rámci dokumentace zpracované jejich výrobcem, resp. dodavatelem. 5. Hluk V prostorách výrobní a montážní haly budou dodrženy limitní hodnoty LAeq,8h pro výrobní prostory a pracoviště, v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, založené na opatřeních v rámci konstrukce strojů zajišťovaných dodavatelem zařízení a popřípadě dalších dodatečných opatření v uspořádání strojů, volbou pracovních postupů a režimů, opatření k omezení úrovně míry a doby expozice, atd. prováděných zaměstnavatelem dle § 9. V případě, že přes opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku jsou překračovány ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přes přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu (při hodnotách překročení přípustného expozičního limitu 85 dB, resp. nejvyšší přípustné hodnoty 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali. Ve výrobní technologii se předpokládají významnější zdroje hluku na pracovištích dělení trubkového materiálu a na pracovištích tváření a opracování rozpracovaných polotovarů. Šíření hluku v úrovni 83-90 dB(A) do prostoru haly u dělení bude zabráněno umístěním dělení pod vzduchotechnickou plošinu a oddělením pracoviště od zbylé haly zvuk pohltivými zástěnami. Na ostatních pracovištích se zvýšenou úrovní hlučnosti, produkovanou hydraulickými agregáty tvářecích strojů nebo mechanickými nárazy kovových opracovávaných dílů, budou obsluhy vybavovány příslušnými osobními ochrannými pomůckami. Na zbylých pracovištích výrobní haly se předpokládají standardní parametry hlučnosti v úrovních 75-80 dB(A). Méně významným liniovým zdrojem hluku na venkovních plochách areálu bude nákladní autodoprava zajišťující transport vstupního materiálu a hotových výrobků. Hluková studie V posouzení záměru „ CTPark Nový Jičín“ bylo provedeno posouzení hlukové zátěže celého areálu (zjišťovací řízení MSK 994, které bylo ukončeno 11.3.2008 závěrem zjišťovacího řízení). V rámci zpracované hlukové studie v tomto posouzení byla zahrnuta doprava celého areálu se závěrem, že budou dodrženy limity hlukové zátěže v chráněném prostoru dle platné legislativy. Pro posouzení hlukové zátěže vlivem stavby „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1 – změna stavby (technologie)“ byla zpracována Hluková studie, Tomáš Bartek, 10/2014.

48

Hlukové parametry Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T

stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hodnoty hladin hluku jsou stanoveny dle Nařízení vlády č. 272/2011. Dle § 12 odst. 3 Sb. č. 272/2011 hygienický limit v ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou z hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce -5 dB. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru: Část A Tabulka č. 18 Korekce [dB]

Druh chráněného prostoru 1) 2) 3) 4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5 0 +5 +15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0 0 +5 +15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0 +5 +10 +20

Vysvětlivky:

1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic, zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.

2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy, kde

hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy,při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí.

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

49

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Maximální přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku pro venkovní prostor pro hluk ze stacionárních zdrojů a účelových komunikací (provoz areálu)

Den LAeq,8h = 50 dB Noc LAeq,1h = 40 dB

Maximální přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku pro venkovní prostor pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách

Den LAeq,16h = 55 dB Noc LAeq,8h = 45 dB

Zdroje hluku, stanovení hlukové zátěže Zdrojem hluku v tomto záměru bude obslužná doprava a samotný provoz záměru se vzduchotechnikou – venkovní výdechy na střeše budovy, fasádní sání kompresorovny. Hluková zátěž v předmětném území byla stanovena na základě počítačového modelu. Ve zvolených referenčních bodech byly vypočteny očekávané hodnoty výhledového hlukového zatížení. Pro výpočet byla zvolena na tvorbu hluku nejnegativnější varianta – tj. všechna zařízení jsou v provozu trvale a to ve dne i v noci. Vlastní výpočty a grafické znázornění jsou zpracovány pomocí výpočetního programu HLUK+ verze 10.24 profi10 (RNDr. Miloš Liberko. Mgr. Jaroslav Polášek, Ing. Emil Vlasák). Algoritmus výpočtu vychází z metodických pokynů. Výpočtové body byly voleny 2m od fasády a ve výšce 2 m objektů situovaných v předmětném území (nejbližší objekty k bydlení). Hluková zátěž – provoz záměru Průběhy izofon byly vypočteny v pětidecibelových odstupech dB. Izofony jsou zobrazeny v grafickém výstupu uvedeném v Hlukové studii, která je v části F. Doplňující údaje. Výroba Ve výrobní technologii se předpokládají významnější zdroje hluku na pracovištích dělení trubkového materiálu a na pracovištích tváření a opracování rozpracovaných polotovarů. Šíření hluku v úrovni 83-90 dB (A) do prostoru haly u dělení bude zabráněno umístěním dělení pod vzduchotechnickou plošinu a oddělením pracoviště od zbylé haly zvuk poltivými zástěnami. Na ostatních pracovištích se zvýšenou úrovní hlučnosti, produkovanou hydraulickými agregáty tvářecích strojů nebo mechanickými nárazy kovových opracovávaných dílů, budou obsluhy vybavovány příslušnými osobními ochrannými pomůckami. Na zbylých pracovištích výrobní haly se předpokládají standardní parametry hlučnosti v úrovních 75-80 dB (A). Emise hluku ze zdrojů umístěných v hale jde přes jednotlivé fasády a střechu. Pro modelaci výpočtů je s rezervou uvažováno, že hladina akustického tlaku dopadající na vnitřní stranu zateplené fasády bude L1A = 85 dB (z jednotlivých pracovišť s akustickým výkonem 75-90 dB, hlučnější budou navíc chráněna zástěnami). Fasáda (východní) (např. typ Kingspan, kde vážený průměr indexu vzduchové neprůzvučnosti Rw=29 dB pro tloušťky panelu 160-200 mm, standardní sekční vrata Rw=25 dB, modelově celá fasáda počítána s rezervou s Rw=25 dB) pak bude navenek zdrojem hluku ve své ploše s akustickým výkonem LwA = 85.9 dB. Obdobně byla spočítána fasáda dílenského provozu, administrativy a střechy výrobního

50

provozu (střešní konstrukce s izolací 200 mm má dle katalogových listů Kingspan vážený průměr indexu vzduchové neprůzvučnosti Rw=32 dB, počítáno s Rw=25 dB). Stacionární zdroje hluku Tabulka č. 19

Zdroj Obj LwA [dB]

P 1 fasádní mřížka sání kompresorovny 80.0 F 2 fasáda dílny 76.3 F 3 fasáda administrativa 50.0 F 4 fasáda výroba 85.9 S 5 střecha výroba 80.0 S 6 střešní VZT zařízení 90.0

P … bodový zdroj F … fasádní zdroj S … střešní zdroj Pracovní síly Provozní činnost v řešeném provozu v části objektu v trojsměnném režimu pracovního týdne s občasnými mimořádnými směnami v nepracovních dnech (podle struktury zakázek).

Doprava V Hlukové studii jsou použity intenzity dopravy (nákladní a osobní doprava) uvedené na straně 25 tohoto Oznámení. Vymezení objektů a referenčních bodů Dle prostoru záměru byly vymezeny všechny nejbližší objekty k bydlení, u kterých byly vyměřeny referenční body na stranách fasád, kde je možný očekávat zdroj hluku. Kontrolní body byly zvoleny v chráněném venkovním prostoru chráněných objektů nejblíže situovaných vůči navrhované stavbě – 2 m od fasády ve výšce 2 a 3 m. Zobrazení referenčních bodů chráněných venkovních prostor staveb a jejich půdorysná vzdálenost od záměru, západní pohled

51

Referenční bod 1 (h=2m) Tabulka č. 20

Budova s číslem popisným: Nový Jičín [413500]; č. p. 1957; rodinný dům

Stavba stojí na pozemku: p. č. st. 1522 Stavební objekt: č. p. 1957 Ulice: Suvorovova Adresní místa: Suvorovova 1957/76

Referenční bod 2 (h=2m) Tabulka č. 21

Budova s číslem popisným: Nový Jičín [413500]; č. p. 933; rodinný dům Stavba stojí na pozemku: p. č. st. 327 Stavební objekt: č. p. 933 Ulice: Hřbitovní Adresní místa: Hřbitovní 933/101

Referenční bod 3 (h=3m) Tabulka č. 22

Budova s číslem popisným: Žilina [413526]; č. p. 245; rodinný dům

Stavba stojí na pozemku: p. č. 1524 Stavební objekt: č. p. 245 Ulice: Slezská Adresní místa: Slezská č. p. 245

Výsledky výpočtů Výpočet byl prováděn pro 6 hodnocení:

• Provoz záměru v rámci areálu DEN/NOC • Provoz záměru na veřejných komunikacích DEN/NOC • Provoz záměru v rámci areálu a na veřejných komunikacích komplet DEN/NOC

Provoz záměru v rámci pr ůmyslového areálu Hodnoty v referenčních bodech - DEN Tabulka č. 23

T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N )

RB č. výška LAeq,8h [dB]

doprava průmysl celkem limit rozdíl

1+ 2.0 15.4 31.5 31.6 50.0 -18.4 2+ 2.0 12.3 30.6 30.6 50.0 -19.4 3+ 3.0 18.0 22.6 23.9 50.0 -26.1

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

Hodnoty v referenčních bodech - NOC Tabulka č. 24

T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( N O C )

RB č. výška LAeq,1h [dB]

doprava průmysl celkem limit rozdíl

1+ 2.0 15.1 31.5 31.6 40.0 -8.4 2+ 2.0 10.4 30.6 30.6 40.0 -9.4 3+ 3.0

22.6 22.6 40.0 -17.4

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

52

Provoz záměru na místních komunikacích Hodnoty v referenčních bodech - DEN Tabulka č. 25

T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N )

RB č. výška LAeq,16h [dB]

doprava průmysl celkem limit rozdíl

1+ 2.0 13.9 13.9 55.0 -41.1

2+ 2.0 34.1 34.1 55.0 -20.9

3+ 3.0 20.8 20.8 55.0 -34.2

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

Hodnoty v referenčních bodech - NOC Tabulka č. 26

T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( N O C )

RB č. výška LAeq,8h [dB]

doprava průmysl celkem limit rozdíl

1+ 2.0 10.4 10.4 45.0 -34.6

2+ 2.0 34.1 34.1 45.0 -10.9

3+ 3.0 14.9 14.9 45.0 -30.1

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

Provoz záměru v rámci areálu a na místních komunikacích Hodnoty v referenčních bodech - DEN Tabulka č. 27

TABULKA BODŮ VÝPOČTU ( D E N )

RB č. výška LAeq,T [dB]

doprava průmysl celkem

1+ 2.0 17.7 31.5 31.7 2+ 2.0 34.2 30.6 35.7 3+ 3.0 22.6 22.6 25.6

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

Hodnoty v referenčních bodech - NOC Tabulka č. 28

TABULKA BODŮ VÝPOČTU ( N O C )

RB č. výška LAeq,T [dB]

doprava průmysl celkem

1+ 2.0 16.2 31.5 31.6 2+ 2.0 34.1 30.6 35.7 3+ 3.0 14.9 22.6 23.3

Nejistota výpočtu ± 1.5 dB

Předmětem záměru je změna technologie záměru v části objektu NJ2 v CTParku v Novém Jičíně, který byl původně souhrnně posuzován v rámci záměru prezentovaném pod kódovým označením MSK994 v 01/2008. Touto studií má být zjištěno, nakolik se změna technologií dotkne nejbližších chráněných prostor staveb v závislosti na jiné emisi hluku a nakolik bude odlišná od Oznámení dle zákona č. 100/2001 z 01/2008. Výpočet v Hlukové studii byl prováděn celkem v 6 hodnoceních. V prvním a druhém hodnocení jde o výpočty hluku během provozu záměru v rámci areálu ve dne i v noci a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor staveb, třetí a čtvrté je budoucí provoz

53

záměru na veřejných komunikacích a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor staveb ve dne a v noci, páté a šesté je budoucí provoz záměru v rámci areálu včetně provozu na veřejných komunikacích a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor staveb ve dne a v noci. Bylo počítáno s maximálním provozem osobních a nákladních vozidel dle odhadu a předpokladu investora. Stacionárním zdrojem hluku budou po dobu provozu záměru stroje a zařízení umístěné v prostoru záměru, fasádní sání kompresorů a zařízení a výdechy VZT na střeše objektu. Nejvíce postiženým objektem nežádoucím hlukem během provozu v rámci areálu bude rodinný dům s referenčním bodem č. 1 (Nový Jičín, č. p. 1957), kde ekvivalentní dopadající hladina hluku dosáhne dle zadaných vstupů hodnoty LAeq,8h = 31.6 dB (limit 50 dB) ve dne a LAeq,1h = 31.6 dB (limit 40 dB) v noci. Dominantním zdrojem budou technologie. Nejvíce postiženým objektem nežádoucím hlukem během provozu na veřejných komunikacích bude rodinný dům s referenčním bodem č. 2 (Nový Jičín, č. p. 933), kde ekvivalentní dopadající hladina hluku dosáhne dle zadaných vstupů hodnoty LAeq,16h = 34.1 dB (limit 55 dB) ve dne LAeq,8h = 34.1 dB (limit 45 dB) v noci. Vlivem změny technologie záměru dojde k navýšení hluku oproti původním hodnotám v Oznámení MSK994 v 01/2008 u RB č. 1 ve dne o cca 1 dB a v noci cca o 2 dB, avšak v hladinách velice nízkých (dáno také vzdáleností záměru od chráněných venkovních prostor staveb). Doprava záměru na místních komunikacích nebude mít na navýšení žádný vliv (vlivem dopravy nedojde k navýšení hladiny hluku oproti původnímu záměru). Z výše uvedených výpočtů, závěrečných hodnot hladin hluku v příslušných referenčních bodech, je zřejmé, že hluková zátěž sledovaných objektů nebude vlivem provozu záměru v rámci areálu překračovat v zájmovém území v chráněném venkovním prostoru povolené hodnoty pro den LAeq,8h = 50 dB a pro noc LAeq,1h = 40 dB. A ani provoz záměru na veřejných komunikacích nebude překračovat v zájmovém území v chráněném venkovním prostoru povolené hodnoty pro den LAeq,16h = 55 dB a pro noc LAeq,8h = 45 dB. Zpracovatel Hlukové studie v závěrečném hodnocení uvádí, že nové zdroje hluku budou mít na chráněné prostory vliv splňující požadavky Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

54

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1.1 Dosavadní využívaní území a priority jeho trvale udržitelného využívání Zájmové území navržené pro realizaci záměru se nachází mimo centrum města v lokalitě CTParku Nový Jičín. Záměrem posuzovaného záměru je umístění technologie firmy HVCC do části objektu NJ2, pro který bylo vydáno stavební povolení (z 10.9.2014). Blízkost objektů trvalého bydlení není v předmětném území bezprostřední. Tato skutečnost je vázána ke komplexnímu předpokládanému využití zájmové lokality. V návrhu opatření řešících možné vlivy záměru v prostředí, stanovení přípustných hodnot pro jednotlivé složky životního prostředí a podmínek pro zabezpečení eliminace negativních vlivů je zřejmý dosah a možnost umístění navrhovaného provozu do haly NJ2, její části označené NJ2/1. Dle strategického plánu města je v části 4.2 Objekty a plochy k potenciálnímu podnikatelskému využití zařazena Průmyslová zóna Nový Jičín zahrnující CTP průmyslový park Nový Jičín (= řešený záměr). Výřez mapy územního plánu

VL – plocha výroby a skladování – lehký průmysl (Z 102) Záměr je možné považovat z hlediska funkčnosti za souvisící se stanovenými prioritami rozvoje této části území města.

Zájmové území

55

1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Přímo zájmové území není územím, v němž by umístění předmětného záměru znamenalo nevratitelný vliv na přírodní zdroje, jejich kvalitu nebo schopnost regenerace. Území, v němž je situován objekt NJ2/1 není územím s trvalými přírodními zdroji. Záměr umístit navrhovanou technologii není řešením, které by nad přijatelnou míru mělo nevratitelný vliv působení na přírodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Uvedený objekt stejně jako celý CTPark Nový Jičín se nenalézá v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ve smyslu příslušné legislativy, celý prostor CTParku je situován mimo oblasti vymezených v rámci zák.č.114/1992 Sb. Realizací úprav předmětné lokality nebude narušena kvalita a schopnost regenerace území. 1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability Územní systémy ekologické stability dle Generelu lokálního systému ekologické stability jsou zahrnuty v územně plánovací dokumentaci obce. Územní systém ekologické stability je tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability na třech měřítkových úrovních - nadregionální, regionální a lokální ÚSES. Územní systémy ekologické stability dle Generelu lokálního systému ekologické stability jsou zahrnuty v územně plánovací dokumentaci. Nejblíže situovaný prvek územních systémů ekologické stability je jižně od zájmového území - biokoridor lokálního významu (SES 14-15) se dvěma lokálními biocentry (SES 14 – Žilina14 a SES 15 Žilina 15) vedený podél vodoteče Rakovec. Výřez situace dle platného územního plánu města Nový Jičín

56

Zájmové území je situováno mimo tah územních systémů ekologické stability. - na zvláště chráněná území Stavba se nenachází ve zvláště chráněném území ve smyslu zák. ČNR č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny. Nejblíže situované chráněné území je CHKO Poodří, v rámci CHKO Poodří se nachází přírodní rezervace - PR Kotvice a PR Koryta, ve větší vzdálenosti v rámci CHKO Poodří jsou situovány PR Bartošovický luh a PR Rákosina. Na území města Nový Jičín jsou situovány PR Svinec (vyhlášená v roce 1994 na k.ú. Kojetín, rozloha 38,25 ha, květnaté louky, lesíky a remízky s výskytem vstavače bledého, a mužského), PP Polštářové lávy ve Straníku (vyhlášena v roce 1997, geologická lokality a odkryvem s polštářovými lávami těšínitové vulkanické asociace) a PP Přírodní památka Pikritové mandlovce u Kojetína (vyhlášená v roce 1997, odkryv pikritových mandlovců z období spodní křídy). Žádná z uvedených chráněných území nebude záměrem dotčena ani ovlivněna. - na území přírodních parků Přírodní park Podbeskydí (číslo 804) o rozloze 125 km2 byl vyhlášen na území bývalého okresu Nový Jičín v nejpozoruhodnější části pahorkatiny, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi - ženklavskou a hodslavickou. Předmětné území již není součástí tohoto parku. - území NATURA 2000 – ptačí oblast, evropsky významné lokality Nejblíže se nachází pSCI a SPA Poodří. Ochrana pSCI Poodří (kód: CZ0814092) vyplývá z nařízení vlády č. 132/2005 Sb., rozloha pSCI je 5 235,02 ha. Větší část pSCI Poodří je součástí SPA Poodří. Ochrana SPA Poodří (kód: CZ0811020) vyplývá z nařízení vlády č.25/2005 Sb., rozloha SPA je 8 063,04 ha. Zájmové území není součástí žádné evropsky významné lokality (= pSCI) ani ptačí oblasti (= SPA). - na významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Obecně tak již v rámci projekčních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové technologie a stavební postupy, které v maximálně možné míře ochrání dotčené VKP, popřípadě minimalizují negativní dopady spojené se stavebními pracemi a následným užíváním staveb. Přímo zájmová lokalita nezahrnuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Vodoteče (Rakovec, bezejmenný přítok Bartošovického potoka) jsou VKP jmenované zákonem 114/1992 Sb. Vlastní stavba nebude mít vliv na významné krajinné prvky. - na úemí historického, kulturního nebo archeologického významu Zájmové území je mimo území historického, kulturního nebo archeologického významu, nenalézají se zde objekty uvedeného významu.

57

- na území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Přímo zájmové území není územím se starou zátěží. Podle Systému evidence starých ekologických zátěží, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v místě realizace stavby staré zátěže evidovány. 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které

budou pravděpodobně významně ovlivněny Realizací předmětného záměru v území byly sledovány při přípravě záměru následující složky životního prostředí: vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vlivy na vodu, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, flora, fauna a ekosystémy, krajina, hmotný majetek a kulturní památky. 2.1 Obyvatelstvo Nový Jičín se k 1.1 2003 z okresního města přeměnil na obec s rozšířenou působností. Rozkládá se na 9 katastrech s celkovou rozlohou 4 471 ha. Nový Jičín má 7 místních částí: Nový Jičín, Žilina, Libhošt, Straník, Bludovice, Kojetín a Loučka. Na území města Nový Jičín žije 24 188 obyvatel (dle údajů města k 1.1.2013) z toho 52 % ženy a 48 % muži. Hustota obyvatel na 1 km2 je 173. Přímé a nepřímé vlivy na obyvatelstvo byly posouzeny z hlediska možnosti ovlivnění ovzduší, hlučnosti, odpadů. Dle zpracované rozptylové studie a posouzení hlukových emisí z provozu navrhované technologie v rámci objektu NJ2/1 je zřejmé, že předpokládaná velikost zátěže v předmětném území nebude mít vliv na překročení přípustných limitních hodnot pro jednotlivé škodliviny. Rovněž posouzením hlukových emisí vyjádřených dosahem izofon přípustných hodnot je zřejmé, že dosah přípustných hodnot bude mimo chráněný prostor chráněných objektů. 2.2 Ovzduší a klima Klimatické poměry Posuzovaný záměr bude realizován v oblasti mírně teplé MT 10, s dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem a s krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů 40 – 50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více 140 – 160 Počet mrazových dnů 110 – 130 Počet ledových dnů 30 – 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 oC Průměrná teplota v červenci 17 - 18 oC Průměrná teplota v dubnu 7 – 8 oC Průměrná teplota v říjnu 7 – 8 oC Průměrné roční srážky 746 mm Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 – 120 Srážkový úhrn ve vegetačním období 400 - 450 mm

58

Srážkový úhrn ve zimním období 200 - 250 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 – 60 Počet dnů zamračených 120 – 150 Počet dnů jasných 40 – 50 Podklady (průměrná větrná růžice) byly získány od ČHMÚ Praha v podobě 5 tříd stability a 3 rychlostech větru pro Nový Jičín ve výšce 10 m nad povrchem země.

Celková průměrná větrná růžice lokality Nový Jičín: Tabulka č. 29

m/s N NE E SE S SW W NW Calm Součet 1,7 2,64 6,09 5,63 2,62 6,12 4,78 3,23 1,31 13,99 46,41 5,0 5,65 7,39 2,29 1,27 6,21 13,79 6,38 2,36 45,34 11,0 0,71 0,53 0,09 0,11 1,67 3,43 1,40 0,31 8,25

Součet 9,00 14,01 8,01 4,00 14,00 22,00 11,01 3,98 13,99 100,00

Úroveň znečištění v předmětné lokalitě Dle údajů z Informačního systému kvality ovzduší ČR není v městě Nový Jičín měřící stanice s měřením imisních koncentrací, nejbližší měření je v městě Studénka. Výsledky měření v roce 2013: Stanice ČHMÚ č. 1074 – Studénka

• částice PM10 – maximální denní koncentrace 232,7 µg/m3 98 % kv. 121,0 µg/m3 (počet překročení imisního limitu 63krát)

• částice PM10 – průměrná roční koncentrace 36,3 µg/m3 • částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 29,1 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 90,5 µg/m3

98 % kv. 48,8 µg/m3 • oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 16,3 µg/m3

Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě §11 bod 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2

59

vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup). Zveřejněno je na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu Praha - oblasti s překročenými imisními limity, OZKO - vrstvy GIS, pětileté průměry 2009 - 2013 (http://chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html). Částice PM10 - 36. nejvyšší denní koncentrace Částice PM10 - roční koncentrace (µg/m3) (µg/m3)

Částice PM2,5 - roční koncentrace (µg/m3) Oxid dusičitý - roční koncentrace (µg/m3)

Benzen - roční koncentrace (µg/m3) Benzo(a)pyren - roční koncentrace (ng/m3)

60

Stav imisního pozadí hodnocené obytné lokality Nový Jičín pro rok 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“) je možno určit na základě stávajícího imisního zatížení a odborného odhadu (výsledky imisního měření roku 1997 až 2013 a oblasti s překročenými imisními limity, OZKO - vrstvy GIS, pětileté průměry 2009 - 2013) a v souladu s výpočtem imisních koncentrací v obdobných lokalitách. Předpokládané imisní pozadí v roce 2016 (bez vlivu stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“):

částice PM10 – maximální denní koncentrace < 250 µg/m3 částice PM10 – průměrná roční koncentrace < 36 µg/m3 částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace < 28 µg/m3 oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace < 120 µg/m3 oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace < 26 µg/m3

2.3 Voda Z naprosté většiny patří okres Nový Jičín k povodí řeky Odry a k úmoří Baltického moře. Pouze nepatrná část na jihozápadě (katastr Janovic, Petřkovic a Palačova) je povodím řeky Bečvy a úmořím Černého moře. Městem Nový Jičín protéká řeka Jičínka a Grasmanka. Po stránce hydrologické náleží zájmové území k dílčímu povodí Odry 2-01-01-077 – Jičínka. Plocha povodí činí 94,29 km2. Jižně od zájmové lokality protéká vodoteč Rakovec, který je pravostranným přítokem Jičínky. Místní bezejmenná vodoteč východně od zájmového území je levostranným přítokem Bartošovického potoka. Zdrojem povrchového odtoku jsou především atmosférické srážky. Odpadní vody jsou zahrnuty v celkovém řešení nakládání s odpadními vodami splaškovými a dešťovými (v rámci CTParku Nový Jičín). Toto množství je v dimenzích vymezených v rámci posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb. „CTParku Nový Jicín“ a bylo navrženo s výhledem na maximální možné zastavení uvažované plochy areálu se zaústěním splaškové kanalizace do splaškové kanalizace DN 300 v ulici Slezská. Vlastní řešení odvedení splaškových vod je řešeno v rámci stavby haly NJ2. V rámci výrobního procesu, který je navržen do haly NJ2/1 a je předmětem tohoto posouzení, se bude používat pitná voda – odmašťování, čištění a mytí výrobků ve dvou strojích a dvou tunelových linkách pro mytí obalových plastových boxů a přepravek. Používaná pitná voda pro technologické potřeby bude využívána opakovaně s průběžným čištěním roztoků a doplňováním potřebných chemikálií. Největší spotřeba vody se očekává u mycích a odmašťovacích strojů výrobků. Tato technologie bude vybavena lokální odpařovací čistící jednotkou, kterou budou produkované odpadní vody zahuštěny a předávány k externímu dočištění. Dále bude pitná voda změkčena nebo demineralizována používána na přímé chlazení pájených výrobků v rámci pájecích pracovišť a strojů a v mobilních ochlazovacích nebo proplachovacích vanách. Vody se znečištěním přesahující parametry kanalizačního řádu budou dočišťovány v instalované zneškodňovací stanici (ČOV).

61

2.4 Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje Navrhovaná technologie bude umístěna v objektu, který je situován v areálu průmyslové zóny CTPark Nový Jičín. Vlastním provozem v rámci haly NJ2/1 nedojde k ovlivnění půdy. Nepředpokládá se ani skladování a manipulace s chemickými látkami a chemickými prostředky většího rozsahu, které by mohlo být zdrojem znečištění půdy. Horninové prostředí a přírodní zdroje nebudou záměrem souvisejícím se stavbou ovlivněny. 2.5 Fauna a flora

Při přípravě lokality vymezené pro CTPark Nový Jičín bylo provedeno posouzení předmětné lokality s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v území. Přímo v území (vymezeném lokalitou rozsahu záboru staveb v CTParku Nový Jičín) nebyly zjištěny při terénním průzkumu ani nejsou uvedeny takové údaje v dostupným materiálech jiných zpracovatelů (terénní průzkum v rámci zpracování ÚSES, územního plánu) druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR, jejíž nedílnou součástí je Příloha č. III (v níž je ve třech kategoriích stanoven stupeň ohrožení jednotlivých živočišných druhů) a přílohy č. II (kterou se ve 3 kategoriích stanoví stupeň ohrožení jednotlivých rostlinných druhů). Vlastní umístění technologie v haleNJ2/1 nesouvisí s možností dotčení flory nebo fauny. 2.6 Ekosystémy Technologie bude umístěna do objektu NJ2/1. Vlastní stavba objektu není předmětem tohoto posouzení a rovněž hodnocení vlivu na ekosystémy bylo součástí posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. „CTPark Nový Jičín“. Vlastní provoz navrhované technologie nebude mít vliv na ekosystémy. 2.7 Krajina, krajinný ráz Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích krajiny, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Technologie bude umístěna do objektu NJ2/1. Vlastní stavba objektu není předmětem tohoto posouzení a rovněž hodnocení vlivu na ekosystémy bylo součástí posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. „CTPark Nový Jičín“. Vlastní provoz navrhované technologie nebude mít vliv na krajinu nebo krajinný ráz.

62

2.8 Hmotný majetek a kulturní památky Technologie bude umístěna do objektu NJ2/1. Vlastní stavba objektu není předmětem tohoto posouzení. Hodnocení vlivu na hmotný majetek a kulturní památky bylo součástí posouzení dle zák.č.100/2001 Sb. „CTPark Nový Jičín“. Realizací záměru nedojde k ovlivnění hmotného majetku nebo kulturních památek. 2.9 Hodnocení

Řešení hlavních problémových okruhů

Tabulka č. 30 Předmět hodnocení Kategorie významnosti

I. II. III. Vlivy na obyvatelstvo x Vlivy na ovzduší a klima x Vliv na hlukovou situaci x Vliv na povrchové a podzemní vody x Vliv na půdu x Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje x Vliv na floru a faunu x Vliv na ekosystémy x Vliv na krajinu x Vliv na hmotný majetek a kulturní památky x

Vysvětlivky:

I. - složka mimořádného významu, je proto třeba jí věnovat pozornost II. - složka běžného významu, aplikace standardních postupů

III.- složka v daném případě méně důležitá, stačí rámcové hodnocení

63

D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 1.1 Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky Základní ukazatele zahrnující posouzení a vymezení možnosti ovlivnění prostředí realizací záměru v území jsou uvedena v tomto oznámení. Posouzení vlivu vlastní stavby objektu NJ2 bylo součástí posouzení dle zák.č. 100/2001 Sb. „CTPark Nový Jičín“, které bylo zpracováno v roce 2008 a proběhlo zjišťovacím řízením. Součástí bylo rovněž hodnocení celkového rizika souvisejícího s umístěním navrhovaného průmyslového parku. Umístění technologie do části objektu NJ2 označené NJ2/1 je součástí tohoto posouzení z hlediska vlivů na obyvatele a veřejné zdraví. Hodnocení zdravotního rizika je složeno ze stanovení nebezpečnosti, hodnocení expozice a charakterizace rizika. Možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a případné přímé nebo nepřímé vlivy na obyvatelstvo umístěním navrhované technologie je možné charakterizovat z hlediska vlivu znečištěného ovzduší, vlivu hlukové zátěže, produkce odpadů, provozu technologie a souvisejícího možného vlivu na sociální vztahy a psychickou pohodu. Každá antropogenní činnost je určitým možným zdrojem rizika jak pro člověka, tak i životní prostředí. Cílem ochrany životního prostředí a zdraví je nalezení takového vyrovnaného systému životního prostředí a lidské činnosti, jehož cílem je akceptovatelný rozvoj antropogenních aktivit, kvality životního prostředí a kvality života a zdraví. Hodnocení rizika se zabývá identifikací rizika, kvalitativní i kvantitativní charakterizací rizika, tj. komparací rizika. Je jedním ze základních vstupů do procesu řízení rizika, jehož cílem je navržení a přijetí takových opatření a přístupů, která by snížila riziko na únosnou míru a udržela je v únosné míře. Hlavním cílem posouzení je provést odhad a následné hodnocení možných zdravotních rizik, plynoucích z plánovaného záměru a provozu firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku ve vztahu k okolnímu prostoru. Nebezpečnost je vlastnost látky či fyzikálního nebo biologického faktoru působit nepříznivý účinek na zdraví člověka či na životní prostředí. Projeví se však pouze tehdy, je-li člověk jejímu vlivu vystaven (exponován). Tato vlastnost nebude provozem navrhovaného umístění technologie výroby komponentů klimatizačních soustav ovlivněna. Riziko je vyjádřeno jako pravděpodobnost, se kterou skutečně dojde za definovaných podmínek expozice k projevu nepříznivého účinku. V číselném vyjádření se tato pravděpodobnost může pohybovat od 0 (k poškození vůbec nedojde) do 1 (k poškození dojde ve všech případech). Číselně je možné předmětný záměr označit číslem 0. Hodnocení rizika je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů podle současného vědeckého poznání pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem a určení, v jakém rozsahu byly, jsou nebo v budoucnosti mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících

64

či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Potenciální rizika z provozu technologie umístěné do haly NJ2/1 se na základě vymezených hodnot nepředpokládají. Určení nebezpečnosti (Hazard Identification) je prvním krokem v procesu hodnocení zdravotního rizika, který zahrnuje sběr a vyhodnocení dat o předpokládaných typech poškození zdraví, která mohou být vyvolána danými nebezpečnými faktory. Pro škodliviny emitované do ovzduší jsou shromážděny dostupné údaje o jejich účincích na lidské zdraví a na životní prostředí. Tyto škodliviny neznamenají dle výsledků rozptylové studie a hlukové studie riziko. K hlavním faktorům, které lze teoreticky považovat z hlediska vlivu na zdraví obyvatel za významné, patří znečištění ovzduší související s emisemi. Na základě rozptylové studie byly sledovány polutanty emitované do ovzduší, které v rámci posuzovaného záměru vzhledem ke zjištěným koncentracím nejsou označeny za významné z hlediska potenciálního ovlivnění zdravotního stavu. Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organizmus než primární působení na sluchový orgán. Jde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy a vegetativního na hlukovou zátěž. Konečné projevy lze sledovat v kardiovaskulárním systému, dýchacím systému, centrálním nervovém systému a imunitním systému. Hodnot způsobujících nepříznivý zdravotní projev na obyvatelstvu nebude dosaženo, jak je dokladováno hlukovou studií. Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organismus než primární působení na sluchový orgán. Jde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy a vegetativního nervového systému na hlukovou zátěž. Konečné projevy lze sledovat v kardiovaskulárním systému, dýchacím systému, centrálním nervovém systému a imunitním systému. Hodnoty hlukové zátěže v zájmovém území způsobené provozem navrhované technologie nebudou překračovat maximální povolenou hranici, jak je zřejmé z výsledků uvedených v hlukovém posouzení v předchozí části. Hodnot uvedených v způsobující nepříznivý zdravotní projev na obyvatelstvu nebude dosaženo. Dle předpokládaných závěrů nebude hodnot souvisejících s odezvou na organismu obyvatel dosahováno, realizace i posuzovaného záměru v území bude možná bez nadměrného ovlivnění nejblíže situovaných antropogenních systémů. Dle dokladovaných skutečností (emise, hluk, situování) za předpokladu dodržování základní technologické kázně ze strany provozovatele zařízení není předpoklad narušení faktoru pohody. Tato skutečnost vychází i z posouzení umístění celé průmyslové zóny. Pozitivní je zabezpečení většího množství pracovních míst významných pro zájmové území. Pracovní podmínky a zabezpečení pracovních míst bude na příznivé úrovni. Očekávané koncentrace znečišťujících látek (ovzduší, hluk) budou pod zdravotně významnou úrovní. Z toho vyplývá i nulové ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik.

65

1.2 Vlivy na ovzduší a klima Zpracovaná Rozptylová studie imisní situace umožňuje posoudit vliv stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ při provozu na okolí z pohledu vlivu na ovzduší. Ze zjištěných hodnot je je možné sledovat, jaký může být stav imisních koncentrací znečišťujících látek v hodnocené lokalitě. Krátkodobé koncentrace (hodinové a denní) představují vypočtené maximální koncentrace (rozptylová studie modelem “SYMOS 97”) nejvyšší možné imisní znečištění, která mohou v hodnocené lokalitě nastat. Maximální imisní koncentrace vznikají především při první třídě stability ovzduší - silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu, maximální rychlost větru 2 m/s. Tyto stavy vznikají především v chladném půlroce, v nočních a ranních hodinách a je prakticky potlačena vertikální výměna vrstev ovzduší. U průměrné roční koncentrace imisí představují vypočtené hodnoty reálný nárůst imisních koncentrací v konkrétních místech hodnocené lokality v průběhu roku, dle příslušné větrné růžice. Z hodnocení výsledků je možno konstatovat, že po výstavbě „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“, budou imisní koncentrace ze sledovaného zdroje (plynové spotřebiče a odsávání technologie pro Objekt NJ2/1) činit maximální imisní koncentrace po realizaci stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ v hodnocené lokalitě pro částice PM10 maximální denní koncentrace 3,187 µg/m3 a průměrná roční koncentrace bude ve výši 0,096 µg/m3, pro částice PM2,5 bude průměrná roční koncentrace 0,048 1 µg/m3, pro oxid dusičitý (NO2) bude maximální hodinová koncentrace 0,777 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,019 9 µg/m3, pro VOC bude maximální hodinová koncentrace 19,244 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,608 µg/m3, pro HCl bude maximální hodinová koncentrace 5,078 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,157 µg/m3, pro HF maximální hodinová koncentrace 5,078 µg/m3 a průměrná roční koncentrace bude 0,157 µg/m3. Maximální vypočtený nárůst imisní koncentrace v roce 2016 po realizaci záměru bude v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76) bude pro částice PM10 maximální denní koncentrace 1,167 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,019 µg/m3, pro částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace 0,009 8 µg/m3, pro oxid dusičitý (NO2) maximální hodinová koncentrace 0,337 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,005 4 µg/m3, pro VOC maximální hodinová koncentrace 3,698 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,089 µg/m3, pro HCl maximální hodinová koncentrace 1,378 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,034 µg/m3 a pro HF maximální hodinová koncentrace 1,378 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 0,034 µg/m3. Při započtení předpokládaného imisního pozadí lokality města Nový Jičín roku 2016 a vypočteného nejvyššího nárůstu imisních koncentrací z realizované stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76) budou výsledné imisní koncentrace škodlivin pro částice PM10 maximální denní koncentrace 251,167 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 36,019 µg/m3, pro částice PM2,5 průměrná roční koncentrace 28,009 8 µg/m3 a pro oxid dusičitý (NO2) maximální hodinová koncentrace 120,337 µg/m3 a průměrná roční koncentrace 26,005 4 µg/m3. Splněny budou imisní limity pro částice PM10 roční koncentrace a oxid dusičitý (NO2), vycházející z přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu, v místě obytné zástavby. Imisní nárůst vlivem stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76), bude 1,167 µg/m3 = 2,33 % imisního limitu a 0,47 % imisního pozadí roku 2016. Imisní znečištění pro

66

částice PM10 nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Ostravska, silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Jak již bylo uvedeno v předchozí části Oznámení, imisní nárůst vlivem stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby (ul. Suvorova 1957/76), bude 0,009 8 µg/m3 = 0,04 % imisního limitu a 0,04 % imisního pozadí roku 2016. Imisní znečištění pro částice PM2,5 nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Ostravska, silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Vyhodnotit plnění imisních limitů těkavých organických látek (VOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl a fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF není možné, protože imisní limity nejsou stanoveny dle přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu. Zpracovatel rozptylové studie uvádí, že na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek lze konstatovat, že provoz stavby „CTPark Nový Jičín, Objekt NJ2/1“ bude mít malý vliv na stávající imisní situaci v lokalitě města Nový Jičín. Model znečištění ovzduší SYMOS’97, který je dle přílohy č. 6 k nařízení vlády č.597/2006 Sb. referenční metodou výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, používá k výpočtu maximálních hodnot hodinových koncentrací současný provoz všech uvažovaných zdrojů na jmenovitý výkon, což nemusí odpovídat skutečnosti. Zároveň je nutné poukázat na to, že všechny výše uvedené maximální koncentrace jsou horním odhadem, tj. nebudou překročeny při daných vstupních hodnotách. Z tohoto pohledu je možno konstatovat splnění všech podmínek pro vydáni povolení orgánu ochrany ovzduší podle § 11 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějšího předpisu. 1.3 Vlivy na hlukovou situaci event.další fyzikální a biologické charakteristiky Zhodnocena byla hluková zátěž v rámci posouzení celé zóny, jejímž úkolem bylo posoudit v tomto případě zda hlukové emise v důsledku provozu dopravních systémů a realizací výstavby objektů průmyslové zóny zhorší stávající situaci. Výsledky hodnocení ukázaly, že nárůst hlučnosti a dosah přípustných hodnot, znázorněný rozsahem izofon při posouzení CTParku Nový Jičín, nezpůsobí hlukovou zátěž související s provozem CTPark v předmětném území. Objekt NJ2 byl z hlediska hlukové zátěže související s dopravou posouzen v rámci oznámení zpracovaného v rámci oznámení dle zák.č.100/2001 Sb. pro „CTPark Nový Jičín“. Pro posouzení hlukové zátěže vlivem záměru „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ byla zpracována hluková studie. Výpočet v Hlukové studii byl prováděn celkem v 6 hodnoceních. V prvním a druhém hodnocení jde o výpočty hluku během provozu záměru v rámci areálu ve dne i v noci a jeho vliv na chráněný venkovní prostor staveb, třetí a čtvrté je budoucí provoz záměru na veřejných komunikacích a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor staveb ve dne a v noci, páté a šesté je budoucí provoz záměru v rámci areálu včetně provozu na veřejných komunikacích a jeho vliv hluku na chráněný venkovní prostor staveb ve dne a v noci. Bylo počítáno s maximálním provozem osobních a nákladních vozidel dle odhadu a

67

předpokladu investora. Stacionárním zdrojem hluku budou po dobu provozu záměru stroje a zařízení umístěné v prostoru záměru, fasádní sání kompresorů a zařízení a výdechy VZT na střeše objektu. Nejvíce postiženým objektem nežádoucím hlukem během provozu v rámci areálu bude rodinný dům č. p. 1957, kde ekvivalentní dopadající hladina hluku dosáhne dle zadaných vstupů hodnoty LAeq,8h = 31.6 dB (limit 50 dB) ve dne a LAeq,1h = 31.6 dB (limit 40 dB) v noci. Dominantním zdrojem budou technologie. Nejvíce postiženým objektem nežádoucím hlukem během provozu na veřejných komunikacích bude rodinný dům č. p. 933, kde ekvivalentní dopadající hladina hluku dosáhne dle zadaných vstupů hodnoty LAeq,16h = 34.1 dB (limit 55 dB) ve dne LAeq,8h = 34.1 dB (limit 45 dB) v noci. Vlivem změny technologie záměru dojde k navýšení hluku oproti původním hodnotám v Oznámení MSK994 v 01/2008 u RB č. 1 ve dne o cca 1 dB a v noci cca o 2 dB, avšak v hladinách velice nízkých (dáno také vzdáleností záměru od chráněných venkovních prostor staveb). Doprava záměru na místních komunikacích nebude mít na navýšení žádný vliv (vlivem dopravy nedojde k navýšení hladiny hluku oproti původnímu záměru). Z výše uvedených výpočtů, závěrečných hodnot hladin hluku v příslušných referenčních bodech, je zřejmé, že hluková zátěž sledovaných objektů nebude vlivem provozu záměru v rámci areálu překračovat v zájmovém území v chráněném venkovním prostoru povolené hodnoty pro den LAeq,8h = 50 dB a pro noc LAeq,1h = 40 dB. A ani provoz záměru na veřejných komunikacích nebude překračovat v zájmovém území v chráněném venkovním prostoru povolené hodnoty pro den LAeq,16h = 55 dB a pro noc LAeq,8h = 45 dB. Nové zdroje hluku budou mít na chráněné prostory vliv splňující požadavky Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 1.4 Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Záměr je situován v hale, jejíž umístění a nakládání s vodami (splaškové, dešťové) bylo řešeno v rámci posouzení celé průmyslové zóny CTParku Nový Jičín. Provoz technologie firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. nebude mít vliv na povrchovou a podzemní vodu. 1.5 Vlivy na půdu Záměr je situován v hale, jejíž umístění a zábor ZPF bylo řešeno v rámci posouzení celé průmyslové zóny CTParku Nový Jičín. Provoz technologie firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. nebude mít vliv na půdu. 1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V rámci záměru nedojde k zásahu do horninového prostředí, horninové prostředí nebude ovlivněno.

68

1.7 Vlivy na floru, faunu a ekosystémy Záměr je situován v hale, jejíž umístění bylo řešeno v rámci posouzení celé průmyslové zóny CTParku Nový Jičín. Provozem technologie firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku nedojde k ovlivnění biotické složky prostředí a nebudou dotčeny žádné prvky ochrany přírody a krajiny ani prvky územních systémů ekologické stability. 1.8 Vlivy na krajinu Navrhovaným záměrem nedojde k negativnímu ovlivnění krajiny. Stavba objektu NJ2 respektuje okolní stávající objekty v území, architektonicky tyto objekty doplňuje a respektuje celkový ráz území CTParku. Záměr je situován v hale, jejíž umístění a posouzení vlivu na krajinu bylo řešeno v rámci posouzení celé průmyslové zóny CTParku Nový Jičín. 1.9 Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek ani architektonické památky nebudou záměrem ovlivněny. Technologie bude umístěna do stávajícího CTParku Nový Jičín. 1.10 Odpady Odpady vzniklé při provozu v rámci provozu technologie záměru „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ budou spadat do skupiny odpadů ostatních i nebezpečných. Jejich zneškodnění je a bude prováděno odbornou firmou na základě smluvního vztahu. Odpady zařazené mezi odpady nebezpečné budou umístěny v kontejnerech a specializovaných nádobách k tomu určených, svoz a zneškodnění bude zajišťovat specializovaná firma (provozovatel zabezpečí příslušnou smlouvu). Pokud budou produkované odpady vyžadovat dle platné legislativy speciální způsob nakládání, bude tato skutečnost vymezena konkrétně v rámci smlouvy s uplatněním veškerých požadavků platné legislativy. S odpady bude nakládáno v souladu s požadavky platné legislativy v oblasti nakládání s odpady, zajišťujících ochranu zdraví člověka a životního prostředí. Vytvořeny budou podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. Zajištěna bude průběžná evidence odpadů, způsob jejich využití nebo odstranění. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Rozsah vlivů záměru realizovat umístění navrhované technologie vztažený k předmětnému území a populaci nebude znamenat negativní dopad dokladovaný výše uvedenými skutečnostmi a charakteristikami záměru.

69

3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice Předmětný záměr související s umístěním technologie provozu firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku v objektu NJ2/1 v CTParku Nový Jičín není zdrojem možných vlivů přesahujících státní hranice. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

� Vytvořeny budou podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů

v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. Zajištěna bude průběžná evidence odpadů, způsobu jejich využití nebo odstranění.

� Dodržována bude technologická kázeň ze strany provozovatele technologie umístěné v objektu NJ2/1.

� Zpracován bude Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám v souladu se zák. č.254/2001 Sb., o vodách.

� Součásti provozu bude zneškodňovací stanice technologických odpadních vod – ČOV

(max. kapacita 2 m3/hod.).

� Použité odpadní vody z výrobní technologie budou přiváděny do prostoru zneškodňovací stanice podpodlahovou gravitační kanalizací s oddělenými vodami (minimálně znečištěnými a více znečištěnými) s nátokem do dvou podpodlahových nádrží (každá o objemu 10 m3), vody minimálně znečištěné (z chladících technologických okruhů) budou po kontrole přímo vypouštěny do splaškové kanalizace, znečištěné vody budou dále zpracovávány v diskontinuální zneškodňovací stanici (ČOV).

� Odvodněný kal ze zneškodňovací stanice bude shromažďován ve vhodných nádobách a

následně dopravován k odstranění mimo řešený provoz.

� Zpracován bude odborný posudek dle zák. č. 201/2012 Sb. a provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d).

� Pro technologické větrání bude řešen centralizovaný vzduchotechnický odsávací a

ventilační systém, který se bude skládat ze 4 ks lokálních vzduchotechnických jednotek napojených přívodními potrubími na velkoplošné a směrové vyústky v zóně výrobních pracovišť a odtahovými potrubími, na které se budou napojovat technologické odtahy a prostorový odtah výrobní haly.

� Odtahový vzduch z výrobní haly bude předčištěn na lokálních filtračních zařízeních, část

z tohoto odpadního tepla (cca 600 kW) bude odsávána přímými vzduchotechnickými odtahy do venkovního prostředí, část bude odváděna do venkovního prostředí přes kaskádu tepelných výměníků, na kterých bude zachycené teplo vráceno do přiváděného upravovaného čerstvého vzduchu.

70

� Plochy a sklady, kde se bude manipulovat s chemickými látkami budou v nepropustné

úpravě, zabezpečeny havarijní jímkou.

� Na venkovní oplocené ploše u úrovňového vjezdu do haly bude umístěna venkovní kryogenní nádoba se dvěma odpařovači pro technický plyn používaný při svařování (argon). Venkovní sklady technických plynů budou řešeny jako oplocené a zastřešené plochy, samostatně umístěna drátěná klec s kontejnerem u kryogenní nádoby a odpařovací stanice pro svařovací plyn.

� Ropné látky – hydraulické, převodovkové a mazací oleje, řezné a brousící kapaliny a oleje, nátěrové hmoty a čistící rozpouštědlové přípravky budou skladovány v odděleném prostoru ve skladu hořlavých kapalin, nebezpečných odpadů a chemikálií, v podlaze prostoru skladu budou vybudovány záchytné havarijní jímky zachycující případné úniky ze skladovaných kapalin.

� Nebezpečné odpady z výroby budou skladovány ve venkovním certifikovaném

kontejneru, kontejner bude vybaven podlahovou záchytnou vanou pro záchyt eventuálních úniků skladovaných kapalných odpadů, nebezpečné odpady budou uloženy v příslušných určených nádobách.

� Nakládání s odpady bude odpovídat požadavkům platné legislativy (zákon č. 185/2001

Sb. o odpadech, v platném znění).

� Nakládání s chemickými látkami bude odpovídat požadavkům platné legislativy (zák. č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů - chemický zákon). Na chemické látky (přípravky), které vykazují nebezpečné vlastnosti bude zajištěn postup stanovený platnou legislativou (bezpečnostní listy, pravidla bezpečné práce, školení pracovníků apod.).

� V prostorách výrobní a montážní haly budou dodrženy limitní hodnoty LAeq,8h pro výrobní

prostory a pracoviště, v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, založené na opatřeních v rámci konstrukce strojů zajišťovaných dodavatelem zařízení a popřípadě dalších dodatečných opatření v uspořádání strojů, volbou pracovních postupů a režimů, opatření k omezení úrovně míry a doby expozice, atd. prováděných zaměstnavatelem dle § 9.

� V případě, že přes opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku budou překračovány ekvivalentní hladiny hluku stanovené pro osmihodinovou směnu přes přípustný expoziční limit, zaměstnavatel poskytne zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu.

� Používání osobních ochranných pomůcek pro ochranu před hlukem bude zakotveno v

Směrnici o bezpečnosti práce a ochrany zdraví při výrobní činnosti, s níž budou všichni pracovníci seznámeni a proškoleni.

71

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů Vlivy zpracované v tomto oznámení nebyly řešeny na základě zásadní nedostatků nebo neurčitostí, které by mohly ovlivnit rozsah závěrů tohoto posouzení realizovaného v rámci oznámení. Oznámení se dotýká umístění technologie firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřeném na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. v rozsahu vymezeném tímto záměrem. Pro komplexní posouzení záměru pro širokou veřejnost jsou v oznámení uvedeny údaje týkající se předmětného záměru. 6. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel všechny známé informace o předmětném záměru uvedl ve výše zpracovaném oznámení. V projektu budou upřesněny podrobné údaje řešené umístěním navrhované technologie zaměřené na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. Údaje o konkrétních dodavatelích technického a technologického vybavení budou v rámci konečného projektového řešení konkretizovány. E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) Umístění navrhované technologie do haly NJ2/1 v objektu NJ2 není řešeno v rámci CTParku variantně. Varianta nulová by znamenala neumožnit umístění navrhované technologie do objektu NJ2, v jeho části označené NJ2/1 v rámci stávajícího areálu CTParku Nový Jičín. Navrhované umístění technologie zaměřené na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku, předkládané oznamovatelem, je možné považovat za přijatelné za předpokladu uplatnění všech doporučení a navrhovaných opatření. Jako přijatelnou lze považovat tu činnost, která omezuje nepříznivý vliv jednotlivých záměrů na životní prostředí a zároveň umožňuje umístění předloženého záměru. Minimalizace vlivu provozu je technicky realizovatelná a jsou vymezeny požadavky na zabezpečení omezení možných vlivů stavby na životní prostředí. Řešení navrhované oznamovatelem je v rámci tohoto oznámení doporučeno. F. Doplňující údaje 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení Oznámení je doplněno mapovou dokumentací:

• Situace širších vztahů, měřítko 1 : 10 000 • Průmyslová zóna CTPark Nový Jičín – přehledná situace • CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1 • Rozptylová studie „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“, Ing.Petr Fiedler, 10/2014 • Hluková studie „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“, Tomáš Bartek, 10/2014 • Rozhodnutí – stavební povolení pro stavbu objektu NJ2, Městský úřad Nový Jičín,

Odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014

72

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Záměrem oznamovatele je umístit v hale BJ2 v CTParku Nový Jičín technologii provozu firmy HVCC (Halla Visteon Climate Control Corp.) zaměřené na výrobu komponentů klimatizačních soustav pro dopravní techniku. Výroba bude úzce napojena na stávající provoz na ulici Lužická v intravilánu města Nový Jičín i na obdobný provoz firmy v obcích Hluk a Rychvald. Uvedena technologie bude realizována v části NJ2/1haly NJ2. Hala NJ2/1 bude umístěna nejblíže k ulici Hřbitovní o rozměrech 97 x 112 m (10 864 m2). Pro CTPark Nový Jičín (stavební objekty SO 01 Hala NJ1, SO 02 Hala NJ2, SO 03 Hala NJ3, SO 05 Hala NJ5), tedy i pro halu NJ2, je vydáno Územní rozhodnutí o umístění stavby, č. j. ÚPS/37228/2008 z 22. 5. 2008, s nabytím právní moci 3. 7. 2008. Pro stavbu objektu NJ2 bylo vydáno Rozhodnutí – stavební povolení č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014 (Městský úřad Nový Jičín, Odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu. Původní využití haly jako skladu je navrženo ke změně s umístěním technologie pro výrobu komponentů klimatizačních souprav pro dopravu (potrubní rozvody chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav a akumulátory chladiva). Záměr budování nového provozu pro komponenty klimatizačních soustav automobilové techniky vznikl při změně koncepce klimatizačních soustav z důvodu ochrany životního prostředí ze systémů používajících jako médium R134 (HFC chladiva) na R1234yf (2,3,3,3-tetrafluoropropen) a nejnověji systémy s chladivem R744 (CO2). Zatímco původní chladiva mají nevýhodné charakteristiky toxicity, poškozování ozónové vrstvy a zatěžování životního prostředí v oblasti globálního oteplování, novější jsou hořlavá. Nejperspektivněji se jeví chladící systémy používající jako médium kysličník uhličitý, který nemá výše uvedené nedostatky, nevýhodou jeho použití jsou zvýšené nároky na vlastní technologické zařízení klimatizačních soustav, které pracují s řádově vyššími provozními tlaky. Výrobní provoz firmy Halla Visteon Autopal, s.r.o. se bude zabývat produkcí komponent klimatizačních soustav pro nejmodernější chladící systémy pro dopravní techniku, zejména osobní automobily. Parametry jednotlivých produkovaných výrobků budou odvislé od požadavků jednotlivých zákazníků ve vazbě na konstrukční řešení a design vlastní motorové a interiérové části dopravní techniky. Kapacitně se předpokládají následující produkční kapacity projektovaného provozu: Přesné rozměry a parametry jednotlivých druhů výrobků budou odvislé od typů automobilů, do jejichž chladících klimatizačních soustav budou montovány, ale od požadavků konstruktérů motorové části automobilů (obvykle jsou některé díly a komponenty modifikovány i pro jednotlivé modifikace pohonné jednotky automobilů) a interiéru. U akumulátorů chladiva s vnitřním výměníkem se předpokládá produkce cca 2-10 modifikací výrobků, u vyráběných dílů potrubních rozvodů bude produkce výrazně variabilnější – předpoklad cca 30-50 druhů výrobků. Potrubní rozvody pak budou spojovat jednotlivé díly klimatizačních soustav – chladič, čerpadlo, výměník (akumulátor), výparník, ventily, měřící sondy. Základní členění výrobků bude dle chladícího média – pro R134 (HFC chladiva) na R1234yf (2,3,3,3-tetrafluoropropen) budou produkovány výrobky z hliníku, pro médium R744 (CO2) pracující s řádově vyššími provozními tlaky uvnitř chladící soustavy (nad 100 barů) bude základním materiálem nerez. Také detailní konstrukční prvky vyráběných položek budou odlišné dle charakteru média. Výrobní technologie je navrhována univerzální tak, aby bylo možné zajišťovat produkci komponent i pro případná jiná chladící média v budoucnosti.

73

Hotové výrobky budou distribuovány ve velkoobchodních vratných obalech sesterským firmám pro kompletaci celých klimatizačních soustav nebo budou dodávány přímo automobilkám pro zamontování na montážních linkách. Provozní činnost v řešeném provozu v části objektu v trojsměnném režimu pracovního týdne s občasnými mimořádnými směnami v nepracovních dnech (podle struktury zakázek). V provozu bude pracovat celkem 748 pracovníků, z toho v dělnických profesích 686 pracovníků (411 mužů a 275 žen) a 62 pracovníků v THP a administrativě. V případě větší kumulace zakázek a nadprůměrných objednávek budou do pracovního poměru najímáni krátkodobí agenturní zaměstnanci nebo brigádníci v počtu 20-30 pracovníků.V rámci návrhu prostor šaten se počítá s částečným vyčleněním zařizovacích předmětů a šatních skříněk pro THP pracovníky, kteří budou částečně operovat i ve výrobním procesu.

Ve výrobní hale bude nasazen pro technologické větrání centralizovaný vzduchotechnický odsávací a ventilační systém o celkové kapacitě až 280 000 m3/hod, systém se bude skládat ze 4 ks lokálních vzduchotechnických jednotek napojených přívodními potrubími na velkoplošné a směrové vyústky v zóně výrobních pracovišť a odtahovými potrubími, na které se budou napojovat některé z výše specifikovaných technologických odtahů a prostorový odtah ve vymezené sekci výrobní haly. Odtahový vzduch z výrobní haly předčištěný na lokálních filtračních zařízeních bude zahrnovat 1400 – 1500 kW technologického odpadního tepla, část z tohoto odpadního tepla (cca 600 kW) bude odsávána přímými vzduchotechnickými odtahy do venkovního prostředí. Odtahovaná vzdušina bude odváděna do venkovního prostředí přes kaskádu tepelných výměníků, na kterých bude zachycené teplo vráceno do přiváděného upravovaného čerstvého vzduchu. Při nedostatku odpadního tepla na výměnících bude přívodní vzduch dohříván ve vzduchotechnických jednotkách topnou vodou, připravovanou na kaskádě kotlů (viz popis níže). Vlastní chod vzduchotechnických jednotek (kapacita každé jednotky bude až 70 000 m3/hod) bude řízen dle parametrů pracovního prostředí a chodu technologie pomocí frekvenčních měničů. Po vyhodnocení zkušebního provozu budou popř. tyto vzduchotechnické jednotky dovybaveny lokálními chladícími sekcemi (snížení teploty v pracovním prostředí v letních měsících. Venkovní otevřené sklady technických plynů a odpařovací stanice budou větrány přirozeně. Instalovaný certifikovaný kontejner pro nebezpečné odpady bude vybaven přirozeným nebo nuceným větráním dle ČSN 650201. Pro potřeby technologie bude vybudována ve stavebně odděleném prostoru vestavku kompresorovna se dvěma kompresory o příkonu cca 160 kW (jeden s řízením pomocí frekvenčního měniče), výkonu 2 x 1 800 Nm3/hod při tlaku 6-7 barů, včetně úpravny/sušení stlačeného vzduchu vymrazováním (příkon sušičky cca 15 kW), odlučovačem voda/olej a filtrací pevných částic. Kompresory budou vybaveny připojením pro odběr odpadního tepla s využitím v kotelně provozu pro předehřev přípravy TUV a topné vody pro vytápění. Na vymezená pracoviště v dílně údržby a oprav nástrojů (1 ks zařízení), svařovací pracoviště ve výrobní hale (celkem 12-14 ks pracovišť) bude z venkovní kryogenní nádoby a instalovaných odpařovačů proveden rozvod svařovacího ochranného plynu – argonu. Kryogenní nádoba bude mít kapacitu cca 8 m3, kapacita odpařovačů bude vyplývat z technologických požadavků spotřebičů.

74

Pro testování těsnosti produkovaných výrobků bude používáno hélium dodávané tlakovým rozvodem ze svazků čistého hélia (12 ks á 50 litrů, 300 barů) umístěných ve venkovním otevřeném skladu technických plynů nebo kompresorem u dvou regeneračních – recyklačních stanic provádějící vyčištění a vysušení odčerpaného hélia z testovacích zařízení. Při údržbářských činnostech a dalších výrobních technologických operacích mohou být používány další technické plyny – jiné mixy svařovacího ochranného plynu (Argon+Hélium, Argon+CO2), acetylén a kyslík, propan, CO2, dusík. Na místo určení budou dopravovány v tlakových lahvích a vyměňovány po vyprázdnění lahví přes venkovní otevřené sklady technických plynů. Po vyprázdnění lahví více položek technických plynů budou dodavatelem vyměněny prázdné láhve za naplněné. Pro napájení plynových hořáků na karuselových pájecích pracovištích (celkem 18-22 ks pracovišť) a 5-7ks ručních pájecích pracovišť v samostatných boxech bude na tato pracoviště přiveden po sdružených závěsech nízkotlaký 2-2,3 kPa rozvod (nebo středotlaký s lokální redukcí) zemního plynu napojeny na veřejnou distribuční soustavu. Pro vytápění objektu a pro ohřev topné vody pro administrativu a technologické vzduchotechnické jednotky bude instalován kaskádový systém 6 ks kotlů na zemní plyn o celkovém instalovaném příkonu 960 kW, pro předehřev topné vody pro TUV a vytápění je využíváno odpadní teplo z kompresorů. Ve výrobní hale bude vytápění bude zajišťováno teplovzdušnými jednotkami typu Sahara při chodu technologie bude pro vytápění a temperaci využíváno odpadní teplo z technologie, obvykle bez chodu teplovzdušného vytápění.

Na životní prostředí může mít vliv vlastní provoz technologie výroby potrubních rozvodů chladicího média mezi jednotlivými prvky klimatizačních soustav a akumulátorů chladiva s vnitřním výměníkem (IHX). Řešení umístění navrhované technologie výroby je v souladu s požadavky na obdobná zařízení. H. Příloha Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Bude předáno samostatně oznamovatelem. Stanovisko orgánu ochrany přírody k možnosti existence významného vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Natura 2000) Žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast dle národního seznamu evropsky významných lokalit dle nařízení vlády č.132/2005 ve smyslu ust. §45i zákona č. 114/1992 Sb. nebude záměrem dotčena.

75

Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů o stavbě, o současném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný záměr „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“ je přijatelný a lze jej

doporučit

k realizaci dle navrženého řešení. Oznámení bylo zpracováno: 11/2014 Zpracovatel oznámení : Ing. Jarmila Paciorková číslo osvědčení 15251/3988/OEP/92 Podpis zpracovatele oznámení: …….…………………………. Spolupracovali: Tomáš Bartek, Pstruží - hluková studie Ing.Petr Fiedler, Háj ve Slezsku – rozptylová studie Ing. Josef Tomšů, Brno – technologie

76

F. Doplňující údaje

Situace širších vztahů, měřítko 1 : 10 000 Průmyslová zóna CTPark Nový Jičín – přehledná situace CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1 Rozptylová studie „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“, Ing.Petr Fiedler, 10/2014 Hluková studie „CTPark Nový Jičín, objekt NJ2/1“, Tomáš Bartek, 10/2014 Rozhodnutí – stavební povolení pro stavbu objektu NJ2, Městský úřad Nový Jičín, Odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014

77

H. Příloha Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Bude předáno samostatně oznamovatelem. Stanovisko orgánu ochrany přírody k možnosti existence významného vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Natura 2000) Žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast dle národního seznamu evropsky významných lokalit dle nařízení vlády č.132/2005 ve smyslu ust. §45i zákona č. 114/1992 Sb. nebude záměrem dotčena.

78

SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAH Ů Měřítko 1 : 10 000

79

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA CTPARK NOVÝ JI ČÍN – PŘEHLEDNÁ SITUACE

80

CTPark NOVÝ JI ČÍN, OBJEKT NJ2/1

81

ROZPTYLOVÁ STUDIE CTPark NOVÝ JI ČÍN, OBJEKT NJ2/1

Ing.Petr Fiedler, 10/2014

82

HLUKOVÁ STUDIE CTPark NOVÝ JI ČÍN, OBJEKT NJ2/1

Tomáš Bartek, 10/2014

83

Rozhodnutí – stavební povolení pro stavbu objektu NJ2, Městský úřad Nový Jičín, Odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, č. j. ÚPSŘ/61828/2014 z 10.9.2014

84

SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAH Ů Měřítko 1 : 10 000

NJ2/1

85