Mgr. Ilona Kostadinovová ilda @seznam.cz http://www.akilda.cz/. Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace Dávky v nemoci a mateřství. ÚZ Sociální pojištění Příručky ČSSZ, webu http:// www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/publikace.htm - PowerPoint PPT Presentation
42
Dávky nemocenského pojištění v ČR Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace a v rámci evropské koordinace Dávky v nemoci a mateřství Dávky v nemoci a mateřství ÚZ Sociální pojištění Příručky ČSSZ, webu http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/inf ormace/informacni-materialy/publikace .htm http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/ Evropská unie – Váš život v EU http://europa.eu/eu-life/index_cs.htm Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected]http://www.akilda.cz/
Transcript
Dávky nemocenského pojištění v ČR Dávky nemocenského pojištění v ČR a v rámci evropské koordinace a v rámci evropské koordinace
Dávky v nemoci a mateřstvíDávky v nemoci a mateřství
ÚZ Sociální pojištěníPříručky ČSSZ, webu http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/publikace.htmhttp://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/Evropská unie – Váš život v EU http://europa.eu/eu-life/index_cs.htm
Prameny českého práva a koordinační Prameny českého práva a koordinační nařízení v EU nařízení v EU
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, do 31.12.2008
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, do 31.12.2008
- Oba předpisy zrušeny a nahrazeny novou jednotnou právní úpravou:
Zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinnost od 1. 1. 2009, v platném znění – novela pro rok 2011 z. č. 347/2010 Sb, v platném znění
Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění – náhrada mzdy od zaměstnavatele při pracovní nesch.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72 a 859/03, revidovano a nahrazeno Nařízením 883/2004 a prováděcím nařízením 987/2009 od 01. 05. 2010
dvakrát posouvána účinnost – naposledy na 1.1.2009, konečně účinná právní norma komplexní úprava nemocenského pojištění zahrnující okruh osob účastných nem.poj., jejich
nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nem.poj., jakož i organizační uspořádání nem. poj., stejně tak jako řízení v tomto pojištění
Účast na nemocenském pojištění zaměstnanci – povinně – pokud splňují níže uvedené podmínky:
výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nem.poj. založit
rozsah zaměstnání – po které zaměstnání fakticky trvalo či mělo trvat, nesmí se jednat o zaměstnání malého rozsahu
minimální výše sjednaného příjmu – tzv. „rozhodný příjem“, který je zvyšován dle vývoje průměrné mzdy
Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ - dobrovolně
4 DRUHY DÁVEK nemocenské peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o nemocenském pojištěnínemocenském pojištění
Zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu – 2000,- Kč (v roce 2011, 2.500,- Kč v roce 2012
Zaměstnání konané na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, členství v družstvu, v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů a na základě dobrovolného pracovníka pečovatelské služby trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů.
Zaměstnání malého rozsahu – nebyl sjednán započitatelný příjem za kalendářní měsíc nebo byl sjednán nižší než rozhodný příjem – v roce 2011 2000,- Kč), 2.500,- Kč v roce 2012 a 10.000,- Kč u dohody o provedení práce).
Příklad: Zaměstnavatel sjednal se studentem pracovní poměr pouze na 3 dny (pátek až neděle)
na 8 hodin denně a sjednal mzdu 70Kč na hodinu. Sjednaná mzda činí 1680,- Kč (3dny x 8 hodin x 70 Kč). Student dosud u tohoto zaměstnavatele nepracoval.
Pracovní poměr je krátkodobým zaměstnáním, sjednaný příjem je nižší než 2000,- Kč a dosažený příjem je nižší než 2000,- Kč. Student není účasten nemocenského pojištění bez ohledu na to, zda toto zaměstnání je prvním zaměstnáním u tohoto zaměstnavatele nebo opakujícím se zaměstnáním do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Z částky 1680 Kč se pojistné na sociální zabezpečení odvádět nebude. Zaměstnavatel neoznamuje OSSZ vstup zaměstnance do zaměstnání.
Pojištění při zaměstnání malého rozsahu - §§ 6 a 7 zákona Pojištění při zaměstnání malého rozsahu - §§ 6 a 7 zákona o nemocenském poj. 187/2006 Sb. o nemocenském poj. 187/2006 Sb.
Účast v nemocenském pojištění podle zákona o Účast v nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, 187/2006 Sb./ZNPnemocenském pojištění, 187/2006 Sb./ZNP
Okruh pojištěných osob - § 5 ZNP a) taxativní výčet osob, které se považují za zaměstnance, §§ 6- 10
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání, § 8 ZNP.
b) Osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ - §§ 11 – 13
Účastny dobrovolně, musí podat přihlášku. Kdo se považuje za OSVČ stanoví zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb. Při výkonu několika samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou, § 12 ZNP.
Př. OSVČ spolupracuje s manželem při výkonu samostatné výdělečné činnosti a zároveň vykonává činnost na základě autorského zákona. Podala přihlášku k NP – účastna jednou, jedna přihláška.
Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. zákona o nemocenském pojištění, z. č.
187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., 187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., dále navyšováno Sdělením MPSV č. 354/2009 dále navyšováno Sdělením MPSV č. 354/2009
a č. 293/2010 – hranice 2011a č. 293/2010 – hranice 2011
Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. zákona o nemocenském pojištění, z. č.
187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., 187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., dále navyšováno Sdělením MPSV č. 354/2009 dále navyšováno Sdělením MPSV č. 354/2009 a č. 293/2010 – hranice 2011, č. 310/2011 Sb. a č. 293/2010 – hranice 2011, č. 310/2011 Sb.
NEMOCENSKÉ - § 23 a násl. NEMOCENSKÉ - § 23 a násl. VYLOUČENÍ NÁROKU NA NEMOCENSKÉ (nelze ho poskytnout ani dobrovolně) u toho, kdo si přivodil úmyslně pracovní neschopnost u toho, komu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu v době PN u toho, kdo utekl z místa vazby nebo výkonu trestuNÁROK NA SNÍŽENÉ NEMOCENSKÉ VE VÝŠI 50 % - má pojištěnec, jestliže si
zavinil pracovní neschopnost: zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití návykových a psychotropních
prostředků při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupkuVÝPOČET DÁVKY z denního vyměřovacího základu – ten se určí stejně jako doposud redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně
- pro rok 2009 (sdělení MPSV č.293/2010 Sb.):1. redukční hranice … 825,- Kč2. redukční hranice … 1.237,- Kč3. redukční hranice … 2.474,- Kč
redukce se provede tak, že do:do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZdo 2. redukční hranice se započte 60 % DVZdo 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ ak části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet
výše nemocenského činí nadále 60 % DVZ (bez ohledu na délku prac.neschopnosti)
Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o Nem.poj. po nabytí účinnosti nového zákona o nemocenském pojištěnínemocenském pojištěníPODPŮRČÍ DOBA NOVĚ – náleží až od 15. kalendářního dne trvání dočasné prac.neschopnosti
za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnanci poskytována náhrada mzdy, a to za pracovní dny - tuto náhradu bude hradí zaměstnavatel , § 192 a násl. zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., blíže viz článek wordová příloha
Novelou č. 347/ 2010 Sb. změna na 21 dnů pro období od 01. 01. 2011 do 31. 01. 2013.
poskytováno do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však do 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti)
na rozdíl od náhrady mzdy (viz výše) poskytováno za kalendářní dnyOCHRANNÁ LHŮTA 7 dnů od skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nem.poj. 180 dní – u peněžité pomoci v mateřství u kratších zaměstnání – činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto
poslední zaměstnání nevztahuje se na: starobní a invalidní důchodce
ze zaměstnání malého rozsahuze zaměstnání studentů o prázdnináchze zaměstnání v době dovolené
Nemocenské X náhrada mzdy od zaměstnavateleNemocenské X náhrada mzdy od zaměstnavatele
Formuláře a tiskopisy – viz zvláštní přílohy
Příklad:
Zaměstnanec je uznán práce neschopným od 01. března do 25. dubna.
Nárok na nemocenské má od 22. března, ale v tomto dni 2 hodiny pracoval. Nárok na výplatu/ poskytování nemocenské mát tedy až od 23. března.
Za prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Podle zákoníku práce náleží náhrada mzdy za dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti, jestliže ke dni vzniku pracovní neschopnosti jsou splněny podmínky nároku na nemocenské. Náhrada mzdy nebude náležet například za dobu pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně, protože za tuto dobu nemá zaměstnanec nárok na nemocenské.
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - § 32 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - § 32 PODMÍNKY NÁROKU v den, od něhož má být přiznána, musí trvat účast na nem. pojištění nebo
ochranná lhůta a v posledních 2 letech před tímto dnem musí trvat účast na nem.poj.po dobu alespoň 270 dnů; u OSVČ navíc min.180 dní účasti na nem.poj.OSVČ v posledním roce
od počátku 7.týdne od porodu – možnost střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě – každý z nich pak má při této péči o dítě nárok na výplatu PPM po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nem.poj. – při střídání – zastaví se výplata PPM matce a tato dávka se začne
vyplácen otci (z jeho nem.poj.- splňuje-li podmínky nároku na dávku) a naopak
– četnost střídání omezena neníOCHRANNÁ LHŮTA u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, čin ochranná
lhůta pro uplatnění nároku na PPM tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů
PODPŮRČÍ DOBA stejná (28 týdnů; 37 týdnů v případě vícečetného porodu)VÝŠE DÁVKY výše PPM bude činit 70 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)
OŠETŘOVNÉ (dříve podpora při ošetřování člena OŠETŘOVNÉ (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) - § 39 a násl.rodiny) - § 39 a násl.
má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí:– ošetřovat nemocného člena domácnosti (u dítěte již není hranice 10 let), nebo– pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno
(z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla
zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na PPM nebo rodičovský příspěvek
nově je možné přiznat ošetřovné při jedné potřebě ošetřování postupně i dvěma osobám
výše ošetřovného činí 60 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)
VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ - § VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ - § 42 a násl. 42 a násl.
náleží zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství; totéž platí pro zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu
PODMÍNKY NÁROKU účast na nemocenském pojištění převedení na jinou práci (z výše uvedených důvodů) nižší výdělek za tuto práci bez jejího zavinění OSVČ nenáleží!
PODPŮRČÍ DOBA vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, do nástupu
ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou
dobu kojení.
VÝŠE DÁVKY – 70% RDVZ výše příspěvku se stanoví jako rozdíl DVZ před převedením a průměr
započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. DVZ se stanoví podobně jako u nemocenského – neredukuje se však prvních 14,
resp. 21 dnů na 90 %
Řízení o dávceŘízení o dávce
zahajuje se na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace, popř. z podnětu OSSZ
řízení o dobrovolné dávce se zahájí i na základě písemné žádosti volnou formou
OSSZ rozhoduje v dávkových věcech zejména: vznikl-li spor o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení, odnětí, popř.
zastavení její výplaty o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky o dobrovolných dávkách (nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby,
nemocenského v případech, kdy nevzniká zákonný nárok) řeší případy, kdy práce neschopný občan nedodržuje léčebné režim o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění nemocenského
pojištění, pokud jim toto bylo v jednotlivých případech svěřenoNÁROK NA DÁVKU vzniká při splnění stanovených podmínek pojištění
přímo ze zákona - tj. obligatorní dávky VÝPLATU DÁVEK PROVÁDÍ: Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti OSSZ, u vojáků z povolání, příslušníků vězeňské služby, hasičského záchranného
sboru a Policie ČR příslušná ministerstva, u ostatních pojištěnců místně příslušné okresní správy sociálního
zabezpečení, MSSZ Brno a PSSZ
Systém nemocenského pojištění Systém nemocenského pojištění v Evropské uniiv Evropské unii
Jednotlivé členské státy mají různé systémy nemocenského pojištění, v rámci volného pohybu osob a zabránění diskriminace migrujících pracovníků upravují koordinační nařízení nároky na dávky v nemoci a mateřství následujících kategorií osob a jejich rodinných příslušníků:
Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné Pracovníci v pohraničním styku Nezaměstnané osoby Žadatelé o důchod a důchodci
Sčítání dob pojištění – vyžaduje-li se pro vznik nároku na dávku získání určité doby pojištění, započítává se pro splnění podmínky získání této doby i doba pojištění získaná v jiném členském státě.
Export dávek do ciziny – dávky v nemoci a mateřství jsou vypláceny podle právních předpisů toho státu, ve kterém je osoba pojištěna bez ohledu na to, ve kterém státě pobývá. Výše a trvání výplaty závisí na legislativě státu pojištění.
Peněžité dávky mají nahradit příjem ušlý v důsledku nemoci nebo mateřství, v ČR jsou vypláceny z nemocenského pojištění, k výplatě jsou příslušné:
Okresní správy sociálního zabezpečení Organizace
Věcné dávky se vztahují na lékařskou a stomatologickou péči, na léky, hospitalizaci a na přímé platby určené k proplacení těchto nákladů, v ČR jsou poskytovány ze zdravotního pojištění.
Pravidla pro sčítání dob pojištěníPravidla pro sčítání dob pojištění
Splnění podmínky tzv. čekací doby před tím, než vznikne nárok žadatele na dávku.
Přihlíží se i k době pojištění získané v jiném členském státě.
PŘ: Byl-li zaměstnanec pojištěn v Rakousku a přestěhoval se do Itálie, kde je nyní pojištěn, je jeho rakouská doba pojištění brána v úvahu pro splnění italských podmínek.
V ČR vzniká nárok na dávku nemocenského pojištění dnem vzniku pojištění.
Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je nutné, aby byla žena pojištěna alespoň 270 dní v uplynulých dvou letech před porodem.
》 Nezíská-li žena těchto 270 dní účasti na nemocenském pojištění v ČR, přihlédne se v souladu s ustanovením čl. 18 Nařízení 1408/71 i k době pojištění získané v posledních dvou letech před porodem v jiných členských státech.
Rozhodný je příjem získaný ve státě kompetentní instituce, jehož právní předpisy upravují poskytování dávek vypočtených na základě průměrných výdělků nebo průměrných příspěvků.
PŘ: Švédská občanka pracovala 3 roky v ČR, kde byla pojištěncem s nárokem na dávky nemocenského pojištění. Poté se přestěhovala zpět do Švédska, kde pracovala 2 měsíce, když otěhotněla a následně odešla na mateřskou dovolenou. Ve Švédsku však nezískala potřebnou dobu pro vznik nároku na dávky v mateřství, přihlédne se proto k době pojištění, kterou získala v ČR (formulář E 104). Dávka se jí bude vyplácet podle švédských právních předpisů a výpočet dávky se provede pouze na základě výdělků získaných ve Švédsku.
Postup při vyřizování žádosti o peněžité Postup při vyřizování žádosti o peněžité dávky v nemoci a mateřstvídávky v nemoci a mateřství
Kompetentním státem je zpravidla stát výkonu zaměstnání.
Stát místa bydliště či pobytu pojištěnce je odpovědný za provedení lékařského vyšetření a zasílá výsledky instituci státu, ve kterém je daná osoba pojištěna. Orgány jsou vázány lékařským posudkem státu bydliště, mohou však nechat zdravotní stav znovu posoudit lékařem podle svého výběru znovu.
PříkladPříkladČeský občan, pan Jaroslav, který je zaměstnán
a pojištěn v ČR, vycestoval na 14 dní na dovolenou na řecký ostrov Kréta, kde onemocněl. Byl vyšetřen řeckým lékařem a řecký ústav sociálního pojištění v místě pobytu panu Jaroslavovi zaslal spolu s formulářem E 115 i výsledky provedeného lékařského vyšetření na formuláři E 116; příslušná OSSZ posoudí zdravotní stav pojištěnce a pokud ho shledá práce neschopným, pan Jaroslav bude mít nárok na nemocenské podle českých právních předpisů.
ČSSZ kompetentní institucí – žadatel je pojištěn ČSSZ kompetentní institucí – žadatel je pojištěn v ČR a podléhá českým právním předpisůmv ČR a podléhá českým právním předpisům
Nemoc, úraz, mateřství vznikne na území jiného členského státu – vyšetření institucí místa bydliště a pobytu – formuláře E 115, 116
PříkladPříklad Zaměstnanec pracuje v organizaci řadu let. Dne 25.
2. 2008 onemocněl a byl nemocen celkem 5 dní. Rozhodné období je od 2/2008 do 1/2009. V tomto období nebyl nemocen ani nečerpal ošetřování člena rodiny. Jeho vyměřovací základ činil za předchozích 12 měsíční období 426 920, - Kč, protože nebyl nemocen započítává se mu celých 365 kalendářních dnů.
PříkladPříklad Organizace se sídlem v Třemošné získala zakázku v
Rakousku, kterou bude zajišťovat svými zaměstnanci. Jak to bude s pojištěním v této době?
OSSZ sdělila malé organizaci provozující činnosti v oblasti laminátových podlah, že výši pravděpodobného pojistného a potom i oznámila zahájení správního výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky na účet jeho společnosti pro takto vyčíslené pohledávky. Malá organizace v roce 2007 takto zaměstnávala v průměru měsíčně s ohledem na sezónní vlivy 10 zaměstnanců.
PříkladPříklad OSSZ sdělila malé organizaci provozující činnosti v oblasti
laminátových podlah, že výši pravděpodobného pojistného a potom i oznámila zahájení správního výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky na účet jeho společnosti pro takto vyčíslené pohledávky. Malá organizace v roce 2007 takto zaměstnávala v průměru měsíčně s ohledem na sezónní vlivy 10 zaměstnanců. V roce 2008 přestala pravidelně předkládat „Přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace“ se svérázným odůvodněním, že je to zbytečné. Nereagovala ani na urgence OSSZ, aby svoji povinnost splnila.
PříkladPříklad V přehledu o příjmech a výdajích OSVČ vznikl
přeplatek za rok 2007 na sociálním pojištění, OSVČ požádala o vrácení tohoto přeplatku. OSSZ však odmítla přeplatek vrátit s odůvodněním, že byl použit jako penále vzniklé před 3 lety.
PříkladPříklad Zaměstnanec je v souběžném pracovním poměru u
téže organizace. Pojistné je odváděno z obou pracovních poměrů. Dne 25. 2. 2008 onemocněl, jak bude uplatňovat svůj nárok na nemocenskou, postačí mu pouze jeden tiskopis pro likvidaci dávky?
PříkladPříklad Zaměstnanec v řádném pracovním poměru k
organizaci v pracovní neschopnosti od 20. 10. 2007 do 30. 11. 2007 porušil léčebný režim tím, že se dne 20.11. 2007 v době kontroly nezdržoval doma, rovněž neměl povoleny vycházky.
1) Zahajte a ukončete správní řízení, zajistěte podklady.
2) Určete, zda se nemocenské dávky budou krátit nebo se odejmou, pokud je svobodný, ale žije ve společné domácnosti se svojí osamělou matkou, která pobírá řádná starobní důchod, a podílí se na úhradě společných nákladů domácnosti.
PříkladPříklad OSVČ řádně podnikající od 1. 6. 2007 se dne 1. 8.
2007 přihlásila k nemocenskému pojištění a začala platit zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění. Dne 25. 8. 2007 jí vznikla pracovní neschopnost.
1) Určete, zda má k tomuto datu nárok na nemocenské.
2) Určete, zda by nárok vzniknul, kdyby onemocněla až 25.11. 2007.
PříkladPříklad Zaměstnankyně začala od 2. 11. 2007 ošetřovat svoji
nemocnou matku, se kterou žije ve společné domácnosti. Lékařka vystavuje opakovaně tiskopis „Žádost o podporu při ošetřování člena rodiny“ tak, že ošetřování přeruší na víkend a znovu vystaví nový tiskopis.
Účast na pojistném, vyměřovací základÚčast na pojistném, vyměřovací základ Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ je u OSVČ
kalendářní rok, u všech ostatních poplatník pojistného je jím kalendářní měsíc. Přesně definovaný okruh pracovních příjmů, které jsou zohledňovány při
výpočtu pojistného.
Příklady a pojmy:Němec, který má trvalé bydliště v SRN, pracuje ve společnosti s ručením
omezeným v pracovním poměru uzavřeném podle zákoníku práce.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 4. do 5. 4. na výpomoc v restauraci od 20.00 do 24. 00 hod. za odměnu 1000 Kč. Novou dohodu o pracovní činnosti se stejným zaměstnancem uzavřel na stejnou práci na dobu od 2. 5. do 7. 5 za odměnu 1200 Kč.
Příležitostné zaměstnáníZaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost je tak malého rozsahu, že
započitatelný příjem z něho nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc
SAZBY POJISTNÉHO, § 7 z. č. 589/1992 Sb., o SAZBY POJISTNÉHO, § 7 z. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti,na státní politiku zaměstnanosti,Sazba Nem. poj. Důch. poj. St. pol.
Příklady, opakování:Příklady, opakování:Započtení příjmu do vyměřovacího základu:- ubytování- ošatné- plnění poskytnutá k životnímu jubileu- vstupní prohlídky- služební vozidloKlíčové pojmy:- malá organizace, organize, OSVČ- pojistné,plátce pojistného, poplatník pojistného, promlčení pojistného- penále, sankceOkresní správa sociálního zabezpečení rozhodla platebním výměrem o povinnosti
zaměstnavatele zaplatit přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení, protože jeho výrobní zařízení nevyhovuje zdravotnickým předpisům. Zaměstnavatel se domnívá, že mu přirážka byla stanovena neprávem.
1) Může se zaměstnavatel proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bránit?
2) Který orgán bude rozhodovat o odvolání a bude jeho rozhodnutí konečné?
![Extrakraniální stereotaktická radioterapie – přehled ...Klin Onkol 2019; 32(1): 10–24 řady center či údajů renomovaných časopisů [36]. Spád dávky záření do okolí](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5e62f5babc48ad1bb00b5b1c/extrakraniln-stereotaktick-radioterapie-a-pehled-klin-onkol-2019.jpg)
