podle systmu P. Bragga - zkladnl principy metody - kosti. svaly. pte - cvieni. otuiovnl. opalovni - pabyt na erstrim vzduchu - alsta ttla od toxickch ltak a odpadu - sprvn stravovni - stm. optimizmus. vyrovnanost - jak mlt spch

Kolektiv Jak se dot 120 let podle systmu Paula Bragga

Peloeno z ruskho originlu KaK dOJfCUmb do 120 !lem no cucmeMe Fl0J151 Ep322a

2005

Peklad Ariana Trvnkov

Nvrh oblky: Miroslav Nemec

Prvn vydn Bratislava 2006

2

......, ,

JAI{ SE DOZIT 120 LET podlE systmu Paula Bragga

3

4

Obsah vod .... .......... ......... .................................................. ......... 7

Kapitola 1 RADOST Z E IVOTA - NEJLEP RECEPT ............ .. NA DLOUHOVKOST ............. . ........... . ......... . ........ . . . . 1 1 Co nm brn, abychom byli zdrav . . . . . .. . . .. ......... .. . . . . ....... 1 2 Jak je vlastn v ivot? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . 27 lovk se skld z tla, rozumu a ducha . ........... . . . .......... 28 Pravda o podstat nemoc ........ ..... . . . . . . ........... . . .. . . . .. . ... ..... 30 Sebekontrola pomh ........................... ................ . . . . . ...... . 33 Udlejte ze sebe novho lovka . . . . . . ........... . . . . . . .. . . . ........ . 39 Jak se sprvn dit prodnmi zkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Jakou cestou se vydte - cestou nemoci, nebo cestou zdrav? ......... ............ . ... . ........... . . . . . .. ..... ......... 46

Kapitola 2 ZDRAV PTE .......................................................... 49 Zdrav pte - cesta k opravdovmu zdrav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Pte se me zkrtit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Jak na posunut plotnky .... ..... ..... ................. .. . . ... . .......... 57 Co je sprvn dren tla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Co nm pin cvien p tee .. . . . . . . .. . . . . . . . . . .... . . . .. . . .. . .. . .. . . . . 65 Naute se pracovat se svou slou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Pt zkladnch cvik na posIlovn ptee . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Prvn komplex cvien . . . . . . . .... ... .. . . . . . . ... . . . . . . . . .. .................. 70 Druh komplex cvien . . . . . . . . . . ........... . .. .... .... . . . ....... ........ .. 75 Myslete na svou pte kad den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Dva cviky "jako zvtka" .... ........ .. . . . . ... .. . . . ............ ... ...... . 79 Je intenzita cvien zvisl na vku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Jak cvien si vybrat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1 Sprvn dchn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Kapitola 3 OISTN HLADOVN .............................................. 89 Otrven svt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

5

Odpad v naem tle ................................ ..... .............. . . . .. . . 97 Kuchysk sl - n oblben toxin .......... . . ....... . . . . . ...... 100 Hladovn nen velk . . .. .. . . . ....... . . .. ..... . . . . . . . . .. . . ..... . . . . ...... 107 Autointoxikace a jak se s n vypodat ......... ...... ........... 108 V osobn program ozdravnho pstu ...... ............... . . . . 1 14 Jak provdt dvacetityhodinov pst . . ........................ 12 1 Zvltnosti tdenn, sedmidenn a desetidenn oistn hladov kry ....... . . .......................................................... 123 Jazyk je zrcadlem aludku ...... ........ ............................... 126 Hladovn vs zbav hlen ....... ............ ........ ......... ......... 127 Hladovnm proti zlozvykm . . . . . . . . .... ........... . . . . . . . .......... 130 Hladovnm proti nadbytenm kilogramm ................ 132 Hladovnm proti nachlazen . . . .. . . . .................. . . . . . . . . . . . .... 135 Hladovnm proti aterosklerze ..................................... 137

Kapitola 4 RACIONLN VIVA .......................................... . . . 14 1 Co to je pirozen strava? ..... .......... ............................... 14 1 Dieta na alkalickm zklad - zruka zdrav. . ............... 145 Potraviny, kter si vybrme .......................................... 15 1 Jdelnek Paula Bragga . . . . ..... ........... . . . .... ...... . ....... . . . . .... 157 Paul Bragg odpovd na dotazy ten o zdrav strav ....... . . . . ............... . . . ....... . . ......................... 160

Kapitola 5 JAK INN BOJOVAT PROTI STRESU ........ . . . . . 167 Tajemstv nervov sly .............. . . . . . . . ....... .......... . . . . ......... 167 Meditace - cesta k vtzstv ...... . . . . . . . .............. ................ 17 1 Zdrav spnek pro boj s nemocemi ...... . ............ ............ 175 Vodn procedury ........ .................... . ......... ............. .......... 179 Slunen energie ..... ........... ............................ . . . .............. 18 1 Relaxace ...................... ................................................... 182 Bragg rad, j ak se vyvarovat psychickch traumat . ....... 184

Kapitola 6 Braggv ozdravn systm v Rusku ....... . . . . ..................... 193 Komplexn cvien pi osteochondrze . . . ............ .......... 199

6

vod Ji vce jak ticet let lid po celm svt ij podle me

tody Paula Bragga. dn zem nen vjimkou. Jakmile se Braggovy knihy zaaly pekldat a vydvat ve velkm, nala se spousta pznivc a nsledovnk tto metody stejn jako odprc a neptel. Lkai autora pokldali za amatra, vemon ho oerovali, e je nevzdlan a vykld nesmysly, piem velijak pekrucovali podstatu jeho uen. Miliony lid na planety vak spn pouvaj tento ojedinl ozdravn systm, a to navzdory skutenosti, e byl v mdich podroben zniujc kritice. Nejlepm dkazem sprvnosti a funknosti metody je autorv dlouh a plodn ivot.

Paul Bragg se doil 95 let, a nebt neastn udlosti, kter se odehrla v prosinci roku 1976, mohl by t mnohem dle. Autorv ivot byl bohuel pedasn ukonen pi surfovn na floridskm pobe, kdy ho pekvapila gigantick vlna. Pozdji (po pitv Braggova tla) patolog oznmil, e srdce, cvy a vechny vnitn orgny utonulho byly zcela v podku. Biologick vk Paula Bragga odpovdal nikoli 95 letm, nbr 30! Vypad to, e autor ml pravdu, kdy kal: "Nov vytvoen tlo nebude mt dn vk!"

I jako devadestilet mu byl Paul Bragg siln a pohybliv a jeho tlo bylo prun. Tak toho hodn vydrel: kad den se vydval na tkilometrov a ptikilometrov bh, hodn plaval, rd jezdil na hory, hrl tenis, chodil na dlouh p try, cviil a posiloval, ale tak rd tancoval a v pokroilm vku propadl kouzlu windsurfingu. Pracoval dvanct hodin denn, ani by poctil navu i nemoc. Byl vdy pln optimizmu a radosti, piem ho nesmrn tilo, jestlie mohl lidem pomhat. asto pednel na rznch mstech svta, ml vlastn lkaskou praxi, zabval se vdeckm vzkumem a dopisoval si s mnoha lidmi z celho svta. "Jsem zdrv 365 dn v roce, nepoznal jsem nemoc ani

7

navu a nevm, jak to je, kdy tlo chtr. I vy mete bt takov, mete dokzat tot!" napsal Bragg. Vil, e lovk me, ale tak m prvo, a dokonce se d ct, e mus t do 120 let i vce.

Systm Paula Bragga je zaloen na principu pirozenho ozdravovn tla, k nmu se ad oista tla hladovnm, racionln stravovn, cvien, otuovn a udrovn sprvnho psychickho rozpoloen. Pouze dodrovn vech zsad zdravho ivotnho stylu dohromady zaru lovku zdrav -vechny toti pedstavuj jednotn ozdravn komplex. Budete-li jenom hladovt nebo pouze cviit, moc toho nedokete. To je pinou nespchu lid, kte se rozhodli dit se pouze jednm z mnoha aspekt Braggova ozdravnho systmu. Tak jako se slunen paprsek skld ze sedmi barev duhovho spektra, i Braggv systm pedstavuje jednotn celek, skldajc se z vce komponent. Nen mon, zamit se pouze na jeden z nich a pitom bt spn.

Kniha Jak se dot 120 let podle systmu Paula Bragga, kterou drte v rukou, pedstavuje ucelen a nejlpe systematicky komponovan pln na dosaen dlouhho a astnho ivota. Obsahuje vechny dleit principy Braggova uen o ozdraven organizmu, dky nmu se i vy mete bez problm dot poehnanho vku. Snaili jsme se text rozvrhnout tak, aby se ten mohl v knize snadno orientovat a prakticky ji pouvat. V prvn kapitole je uveden obecn vklad metody Paula Bragga a zkladn principy: dozvte se, pro je lidsk ivot v souasnm svt tak nestabiln a zejmna krtk, pro je lovk emocionln nevyrovnan a zaten nemocemi. Jakmile pochopte Braggovo uvaovn, sami si polote otzky, nad nimi pemlel i Bragg a je ho pivedly k sestaven vlastn ozdravn metody. Jestlie vichni trp, protoe ij nesprvn a mus za to platit, jak bychom mohli doshnout toho, abychom ili sprvn? Jak si naklonit sly prody, aby ns ochraovaly? Jak se vyvarovat procesu strnut? Paul Bragg odpovdi na tyto otzky nael; take to pro vs, mil teni, bude mnohem snadnj. Nemuste se vydvat na dlouhou a sloitou cestu plnou po-

8

kus a omyl, nbr mete smle vyuvat plody mnohaletho sil Paula Bragga. K tomu potebujete jen velmi mlo: prost si nsledujc kapitoly a zskan znalosti pouvat v praxi. Je samozejm, e to nepjde hned: dlejte to krok za krokem, kad den, rok co rok. Pamatujte, e vae zdrav le jen a jen ve vaich rukou.

Druh kapitola se vnuje zkladovmu kameni naeho tla - ptei, pesnji eeno kostem a svalov soustav. Nebudete-li ji trnovat a sprvn se o ni starat, neekejte, e si uchovte zdrav. Pouze zdrav pte, siln svaly, dobr cvy a vkOlm plce jsou zkladem zdravho tla. V tto kapitole vs seznmme se sestavami ozdravnch cvik, kter je nutn provdt kad den, a tak budeme vnovat pozornost dalm dleitm procedurm, k nim pat otuovn, opalovn a pobyt na erstvm vzduchu.

Tet kapitola je zamena na oistu tla od toxickch ltek a dalho odpadu: to je nesmrn dleit st Braggova uen. Mete si vypracovat svaly i poslit pte, ale pokud vae krev nebude oitn a v kostech a svalech se vm nahromad produkty rozkladu, zdrav nedoshnete. Proces ozdraven organizmu je nutno zat systematickm proitnm krve, vnitnch orgn a kloub. Jak se to dl? To Paul Bragg popsal ve sv dal vynikajc knize Kouzlo hladovn.

Ve tvrt kapitole si povme vce o sprvnm stravovn, kter pedstavuje zkladn pil zdrav. Bragg rd opakoval ren, e lovk je tm, co j. Prv nesprvn dieta bv pinou mnoha onemocnn. Jeliko se dnen lid stravuj, jak se d, a navc nemaj dostatek pohybu, nen divu, e trp spoustou civilizanch chorob, k jejich vylen vede jedin cesta: jst takov potraviny, kter tlu dodaj slu a napomohou uchovn dobrho zdrav, a vylouit z jdelnku to, co vede k nemocem a nezdka i k pedasnm mrt. Paul Bragg se stravoval tak, e jeho tlo bylo vdy zdrav a siln. Prv dky dlouhodobmu dodrovn zsad sprvnho pjmu potravy se doil tak vysokho vku a byl aktivn a do konce ivota.

9

V pt kapitole si osvtlme dal pinu mnoha zdravotnch pot - stres. Dnes j i nen dnm tajemstvm, e stres m zhoubn vliv nejen na nervovou soustavu, ale i - skrze ni -- na cel organizmus. Sprvn cesta k dlouhovkosti vede pes harmonizaci psychickho stavu a stabilizaci emoc. Nen nhoda, e vichni dlouhovc lid j sou dobrosrden a vnitn vyrovnan. Naute se vnmat svt optimisticky a uvidte, e budete tak t dlouho a astn.

est kapitola je zamena na zvltnosti a specifika ivotnho stylu v Rusku. Vysvtlme si, pro nkte lid dlaj vechno sprvn, ale pesto kenho vsledku nedoshnou. Zde naleznete i praktick rady, jak v tto situaci sprvn vyuvat zskan znalosti.

10

I{apitola I.

Radost ze ivota nejlep recept

na dlouhovkost

Paul Bragg nikdy nepestal opakovat, e ivot je to nejcennj, co mme. Ale tit se z tohoto ne ocenitelnho daru meme jedin tehdy, pokud jsme absolutn zdrav. Co si Bragg vlastn pedstavoval pod pojmem absolutn zdrav? Jednotu fyzickho, psychickho a duevnho zdrav. Jde o takovou rove zdokonalen lovka, pi nm doshne absolutn harmonie se sebou samm a s prodou.

Bohuel pro mnoh lidi zstv zdrav v takovmto irokm pojet nedosaitelnm idelem. Zpadn spolenost u dvno ztratila pedstavu o skutench hodnotch. Jak lid zpravidla pemlej? Mysl si, e hodn penz, velk a luxusn auta, akcie, pedmty z drahch kov a kamen i prostorn domy, vysok spoleensk postaven, presti a slva automaticky napln nejvy lidsk hodnoty. Bragg ironicky zdrazoval, e 1 tohle vechno jsou dleit cennosti. K emu vak lovku je, jestlie m obrovsk finann kapitl, kdy je nemocen nebo zav padek sil? Jakpak by se mohl tit z toho, co mu ivot poskytl, kdy je jednou nohou v hrob?

11

Je vbec mon, aby se lid ctili spokojen a radovali ze ivota, jestlie se podle oficiln statistiky (v USA) dovaj prmrnho vku 66,6 let (mui) a 73,4 let (eny)? Bragg byl pesvden, e lid proij jen st ivota, kter jim byl dn do vnku, a na tm polovinu dn svho ivota vynakldaj naprzdno. A pokud se nkte lid vyho vku doij, trp pak rznmi chorobami, take smrt je pro n leckdy vysvobozenm. Copak meme plnohodnotnm ivotem nazvat existenci, kdy lid musej denn polykat velk mnostv tablet a trpt bolestmi kloub, sval i vnitnch orgn? Copak se mete s Alzheimerovou chorobou tit ze vech radost ivota? To asi ne. Ale lovk neme bt astn dokonce ani tehdy, pokud nen vysloven tce nemocen, protoe ho mohou bolet zuby anebo mu krvcej dsn.

Podle Braggova mnn je to zaarovan kruh. Lid se nemohou radovat ze ivota, protoe je ustavin nco bol, a neustl bolesti maj proto, e se nenauili radovat se ze ivota a uchovat si zdrav v tle i v mysli. Pobvaj v tomto zaarovanm kruhu, protoe jsou ln, neten, povadl, maj spoustu zlozvyk a libuj si v rznch typech poitkstv, kter se v modern spolenosti pokldaj za normu.

(o nm brn, abychom byli zdrav patn zdrav nen jen msi negativnm, co nm pin

bolesti. patn zdravotn stav je hebkem do rakve a cestou k pedasnmu mrt. I kdy je USA bohatou zem, nedoke sv obany ochrnit ped nienm sama sebe. U lovka, kter ni sv tlo a sv zdraV, mus nezbytn dojt ke (zcela pirozenmu) odchodu ze ivota. Podvejme se na statistickou tabulku pin mrt, je byla uveejnna v americkm tisku.

12

Posledn daje o patncti hlavnch pinch mrtnosti (vyjmaje kojeneckou mrtnost pi narozen)

- -Pina mrt

Poet Procenta z celkovho mrt potu mrt

Nemoci srdce a cv 707 830 39,0 Rakovina 291 870 15,7 Nhl mozkov 201 166 11,1 phoda

Nehoda (nap. 100 166 5,6 autohavrie a dal) Chipka a zpal plic 70 761 3,9 Arterosklerza 37429 2,1 Diabetes 32429 1,8 Nemoci krevnho 24 385 1,3 obhu

---1 Nemoci ledvin 23 205 1,3 I Cirhza jater 22456 1,2 Sebevrada 20 840 1,1 i Vrozen vady 20 817 1,1 I vnitnch orgn Vysok krevn tlak 12 694 0,7 Nemoci aludku 12 161 0,7 a dvanctnku Ostatn piny 172 112 9,9

Dnen lid se dovaj v prmru pouhch 75 let. Kolik z nich se vak ocitne na dn ivota dve, ne je jejich ivotn pou zavrena? Kolik lid upadne na cest a kolik jich vydr a do konce? Jak dlouho jim to potrv? Podvme-li se na tabulku ivota, pochopme ve. Pi letmm pohledu nm me pipadat jako nezivn soubor sel, kter mohou bt zajmav leda tak pro matematiky a statistiky. Ve skutenosti to jsou chvatn sla, skrvajc napnav drama lidskho ivota, je zan narozenm, pokrauje

13

rstem a dospvnm a vede a ke st. Zahrnuje neastn udlosti a nehody, nemoci a nakonec smrt ve vech jejch formch. Tato sla odrej vzestup a pd velikho kolobhu ivota, a pestoe nm nemohou poskytnout informace o dlce ivota konkrtnho lovka, pomohou nm, abychom se v problematice orientovali.

Tabulka ivota

_ cch osob zbvajc d lka ivota I L

V" I PoclTT Poet ij_I-Pr-V -d-p-ok-la-l d-a-n-l 1 I _2_7_2_2 __ -+ __ 9_7 _278

---69,02 I

110 I 766 96 502 _____ _, 48 _____ I 739 95 763 I _ 51,91 _ 1 227 94 536 42,52 I : -+tt=---'-:-----I 60 10 004 78 106 I 17,15

70 I 18 887 I 59 189 1- 10,89 f ._J - :i . 2t -:----- 100 r 6 005 1 _6 _ _ 1,92 r-!- 184 j_ 12 __ -t 1,53 LEL II 1 1_ ----

Paul Bragg se vdy pokouel pohlet na ivot nestrann. Je teba se podvat a zhodnotit, kolik bcch osob je na trati a kdy se z n vychl dve, ne jim vypr as. Nahoe uvdme tabulku ivota (ve zkrcen podob), sestavenou na zklad daj publikovanch Nrodnm statistickm adem v U SA. Tabulka pot se 100 000 novorozenci, co je pomrn vysok poet dt a pomrn st obyvatelstva, kterou statistikov nazvaj vzorkem obyvatelstva.

14

I my budeme pracovat s tmto vzorkem: rozdlme jej podle vkovch kategori a podvme se, jak se jej ich ivotn pou odvjela.

Prvn etapa: potek ivota

Vezmme 1 00 000 novorozenc, chlapc a dvtek, kte se narodili kupkladu 1 . ervna 1 950. Samozejm nehovome o skuten narozench dtech, ale pracujeme s hypotetickm vzorkem, s jakmisi statistickmi jednotkami. Avak v pozad suchch statistickch daj se vdy nachzej skuten lid. m vce osob zahrneme do przkumu, tm jsou zskan vsledky pesnj. Pro objektivn posouzen situace nm zcela sta naich 1 00 000 novorozeat.

Pestoe tyto dti spatily svtlo svta v roce 1 950, z biologickho hlediska je chybn pokldat narozen za potek ivota. ivot fakticky zan o devt msc dve, v okamiku poet. Pokud se nad tm zamyslme, musme uznat, e prvnch devt msc pedstavuje nejdleitj etapu ivota (a vdeck vzkum to potvrzuje). Prv v prvnch tdnech a mscch ivota se lovk vyvj nejaktivnji : ze dvou miniaturnch stic - vajka a spermie - se formuje embryo, kter velmi rychle roste a brzy se zane podobat lovku. Bhem krtkho obdob vyroste z pouhch dvou bunk mnohobunn organizmus, sestvajc z dvaceti esti miliard bunk.

15

Bragg si vmal i dalho pozoruhodnho faktu: dlouho pedtm, ne embryo opust rodnou dlohu, utrp urit ztrty a V tomto smyslu zestrne. Nejdleitj zmnou je ztrta aber, kter se V prvopotku vyvijej u kadho plodu: j sou pozstatkem dvnch obdob, kdy vechno iv ilo ve vod a bry slouily jako orgny k dchn. Samozejm je nezbytn, aby lidsk embryo bry ztratilo - vdy se mus promnit v lovka, nikoli v rybu! To je prvn ztrta orgnu, je svd o tom, e proces strnut zan jet pedtm, ne se lovk narod!

Nemli bychom zapomnat na skutenost, e naich 100 000 novorozenc pat mezi ty, kte se skuten po poet narodili. Jen si pedstavte, kolik oplodnnch vajek se okamiku narozen "nedoije". Nejvt poet zrodk zahyne bhem prvnch msc thotenstv. Celkov se odhaduje, e 16,2 % embry zahyne bud' v dsledku samovolnho potratu, anebo pod chirurgickm skalpelem. Pokud bychom byli schopni vst pesnou statistiku ivota u od poet, vzte, e nae sla by vypadala mnohem alostnji.

S nimi vak potat nebudeme, nae letopisy ivotnch cest se ponaj okamikem narozen.

Druh etapa: prvn narozeniny

Podvejme se na prvn dek tabulky: naim novorozencm je rok a slav prvn narozeniny. Jsou to baculat batolata, kter klidn sp v postlkch, maj hebk a jemn tlka a rov ruiky. Jejich tla u nejsou naplnn te-

16

kutinou jako tehdy, kdy spovala v matinch trobch, ale pod j maj dost. Poznme to, jestlie pohladme jejich ki: je mkk, hladk a sv. Vechny dt v kolem deseti kilogram a jejich vka dosahuje v prmru 75 centimetr. U se jim zanaj proezvat prvn mln zoubky.

Sto tisc smjcch se, brumlajcch, obas placch a nkdy i nepjemn voucch ronch ratolest, je se u chodit a dlaj ve, co dti ve vku jednoho roku dlaj. Ne, bohuel jich u pesn sto tisc nen. Bragg s ltost uvd skutenost, e ne kad dt se prvnch narozenin doije. Smrt se pust do prce a jej kosa nkdy zam pesn na cl. Dokonce i v zemch s vysokou ivotn rovn, kde se novorozencm vnuje kvalitn pe a na jejich zdrav se vynakldaj nemal finann prostedky (sem pat i U SA), nkter dti zemou. V naem vzorci ji 2 722 dt neije: nkter podlehly infekcm, jin zemely ze zcela nevysvtlitelnch dvod, kter se v medicn souhrnn oznauj jako syndrom nhlho mrt. Fakticky oslav prvn narozeniny jen 97 278 dt. Ped sebou maj v prmru 69,02 let ivota, z toho chlapeci 67,4 1 rok a dvtka 72,77 let.

Tet etapa: dest narozeniny

Pe se rok 1 960 a nai malic u slav prvn kek. Jak se za tu dobu zmnili: tatam je jejich roztomil boubelatost, jejich ke u nen tak sv. N statistick vzorek se nyn skld ze kolk a kolaek, kte se zajmaj hlavn o hry a rzn vylomeniny. Mln zoubky u jim mezi-

17

tm vypadaly a narostly nov zuby, je jim zstanou na cel ivot. Nae dti vyrostly a taky nmohem vce v: prmrn vka chlapc i dvtek v tomto vku dosahuje 1 60 cm a jejich vha asi 35 kilogram. A kolik jich je celkem? Zstalo 96 552 dt: smrt si za devt let vzala 776 dtskch ivot a ty, kter peily, se mohou tit na ivot dlouh v prmru 6 1 ,48 rok.

tvrt etapa: dvactiny

Od naeho poslednho setkn uplynulo deset let a mme tu rok 1 970. Nai "novorozenci" dospli, je jim dvacet let a jsou z nich mladci a dvky. Vtinou u ij sv vlastn, nezvisl ivoty, umoz opustili rodn hnzda. Z biologickho hlediska byla uplynul desetilet etapa nesmrn dleit: chlapci a dvata proli obdobm pohlavnho zrn a v souasnosti je rst a vvoj jejich organizmu dovren. Nyn maj ped sebou dleit kol: splnit sv posln, kter pramen z tajeumho chronometru, ukrytho s nejvt pravdpodobnost v hypofze. Prv tam se vytvej gonadotropn hormony, je aktivuj pohlavn lzy -u dvat vajenky a u chlapc varlata. Dvata zanou menstruovat a ovulovat a objev se dal pznaky vyvinut enskosti: zakulacen prsa, ochlupen na ohanb a mkk kontury tla. U chlapc pod vlivem testosteronu dochz k vraznmu zvten pohlavnch orgn - u nejsou mal a dtsk, nbr maj dosplou velikost. V tomto vku dospvajc mui asto pociuj pliv sexuln touhy, kter nutn doprovz pohlavn vvoj.

18

V tomto desetilet byla smrt loajln: zemelo "jen" 739 osob, nejastji v dsledku neastnch udlost, vtinou sam chlapci. Naivu zstalo 95 763 mladch lid, kte ped sebou maj v prmru 5 1 ,9 1 let ivota. Bragg poukazuje na skutenost, e u v tak mladm vku vyjde najevo skutenost, e eny ek del ivot ne mue.

Pt etapa: tictiny

as jde dl a mme tu rok 1 980. Uteklo to: astnc naeho hypotetickho statistickho vzorce prv oslavili tict narozeniny. Jsou z nich zformovan osobnosti, mui a eny s vlastnmi ivoty, mnoz z nich maj sv vlastn rodiny a dti. Podle dnench mtek j sou stle mlad, ale ped stoletm by byli pokldni za strnouc osoby. V jejich organizmu za uplynul desetilet nedolo k dnm vraznm zmnm, avak nutno podotknout, e obdob nejvt energie a sexuln aktivity j i maj za sebou, alespo mui. Nkter ze en po porodu pibraly na vze a zhorila se j im ke, ale jde jen o drobn zmny; v celkovm mtku se moc nezmnily. Nejvce zmn pociuj mui a eny, kte se zabvaj tkou fyzickou prac. Tak profesionln sportovci kaj , e ve ticeti letech zanaj pozorovat prvn pznaky strnut a maj o nco pomalej reakce ne dve. Ostatn lenov na statistick skupiny by nm vak ekli, e se ct bt na vrcholu svch sil.

19

Minul desetilet pineslo relativn mlo mrt: bylo j ich 1 227, zatmco 94 536 osob stle ije a me se tit na dalch 42,52 let ivota.

est etapa a dleit meznk - tyictiny

Lta utekla a nadeel rok 1990. Naim mum a enm pinesl nejdleitj meznk jej ich ivotn pouti : tyict narozeniny. Bohuel musme ct, e pro mnoh z nich zde cesta nahoru kon a ek je u jen pomal sestup. Ned se nic dlat - nai mil astnci przkumu doshli stednho vku. Ti, kterm bylo souzeno zbohatnout, j i sv penze maj. Komu bylo souzeno, aby se stal spnm, ten j i poctil, jak opojn pchu spchu chutn. A kdo ml zstat nespnm, ten se dodnes top ve svch nespch.

Zdaleka ne vichni ji doshli ivotnho vrcholu a svou ivotn drhu ukonili: mezi naimi mui a enami najdeme spoustu takovch, kte se stle ct mlad, mnohem mlad, ne odpovd jej ich biologickmu vku. Vtinou jsou to ti, kte se sprvn stravuj, denn cvi anebo intenzivn sportuj a duevn jsou fit a v pohod. Takovmto osobm se proces strnut vyhb a oni si uvaj ivota plnmi doukami. Jsou ve skvl fyzick form a vypadaj mnohem mlad. Oni sami ct, e j sou pln sil a energie, jako byli v ptadvaceti letech. Vstupuj do stednho vku jako aktiv-

20

n, sv a il osoby, kter neznaj navu. Jej ich tla nestrnou, neopotebovvaj se a oni sami si nestuj na dn velk bolesti.

Avak ne vichni j sou na tom dobe: existuje jeden nedostatek, kter se tk mnoha z nich - chronick nadvha, nadbytek tuku a s tm souvisej c neduhy. Nkte tyictnci se sna utlumit bolesti polyknm velkho mnostv tablet a jejich domc lkrniky se pomalu pln vemonmi lky, odpovdaj cmi sortimentu nejblich lkren. V zoufalstv shnou i po alkoholu (dle statistickch daj m ve vkov skupin od 40 do 60 let problmy s alkoholem o 50 % vce osob ne ve vkov skupin od 30 do 39 let). Z nkterch se stanou hypochondi, j in maj patn ivotn styl a holduj rznm zlozvyk, z nich plynou dal neblah nsledky: kardiovaskulrn a plicn choroby. Tyto nemoci maj na kont nejvt poet mrt mezi osobami stednho vku.

Bragg pe, e prv po tyictce se zanaj rozvjet vechny mon nemoci a s nimi spojen ast bolesti. Dlouhodob nesprvn stravovn a nedostatek pohybu si vybraj svou da. Svaly slbnou a mknou, mylen je pomalej, nastvaj problmy s pamt. Lid vd, e u maj polovinu ivota za sebou, ale druh polovina, kterou maj stle ped sebou, neslibuje nic dobrho. Podvaj-li se dopedu, vid ve ern a zamlen. A tak se vysmvaj tm, kdo chtj zstat mlad, aktivn sportuj nebo peliv hldaj , co jed. Rozhovory mezi tyictnky se asto stej na zdravotn tmata - vn choroby i drobn bolstky. Nai mil pnov a dmy maj ped sebou s nejvt pravdpodobnost jet minimln dvacet let ivota . . . Jene jakho ivota? Takovho, kde je na dennm podku polykn velkho mnostv lk a lovk obas skon v nemocninm pokoji?

Ve tyiceti letech se nai mil zmnili tak navenek. Jak jsme j i kali, mnoz pibrali na vze, ztratili st svch fyzickch sil a vypadaj unaven a vyerpan, leckdy doslova opotebovan. U nkterch se objevily prvn ediny a na tvch vyskoily vrsky. U en se chl ke konci ob-

21

dob, kdy mohou mt dti; jejich vajenky jsou vyerpan a vyluuj vaj ka, kter ji nemaj pvodn prodn energii. Navc porod po tyictce je riskantn zleitost pro matku i pro dt.

Ve tvrtm desetIlet se smrt inila mnohem vce ne v pedchzej cch obdobch: sebrala 1 920 ivot. Pesto ponechala mezi ivmi 92 6 1 6 osob, kte mohou v prmru oekvat dalch 33 ,29 let ivota.

Sedm etapa: slavme pl stolet

Pichz rok 2000 a s nm nov tiscilet. Nai vyvolen slav padestiny. V tomto vku mui i eny u vtinou na svj vk vypadaj : vrsky se j im prohloubily, enm vlasy zeedivly, mui je leckdy pln ztratili, zato si vypstovali vystoupl bicha. eny jsou vtinou po pechodu, ovulace je ukonena, menstruace ustala.

Minul desetilet m co do potu mrt nejsmutnj statistiku: u mezi naimi milmi nen 4 506 osob. Pomrn vysok poet osob - 88 1 1 0 je vak stle naivu a ek je v prmru jet 2 1 ,46 let ivota.

22

Osm etapa: edestilet

Ocitme se v roce 2010. Vnjkov se nai mui a eny za posledn desetilet pli nezmnili, co m logick vysvtlen: po padestce se strnut zpomaluje, a tak se mnoz edestnci od padestnk vrazn neli. Nyn je ji jasn, e eny definitivn nemohou mt dti, vtina z nich je u babikami. Tak mui j i ztratili svou sexuln slu, i kdy mezi nimi existuj tac, kte jsou dobe zachoval a stle se jet mohou vnovat pomrn aktivnmu pohlavnmu ivotu. Intelekt se celkov bohuel sniuje a zhoruje se i pam (po edestce si lid patn pamatuj zejmna to, co se odehrlo nedvno). Avak maj bohat ivotn zkuenosti, kter v dostaten me kompenzuj tyto ztrty: pestoe j i pekroili edestku, mnoz stle zstvaj aktivn inn, pracuj a tak na svch bedrech asto nesou velkou odpovdnost.

V prbhu osm ivotn etapy zemelo vce mu a en ne bhem sedm: 1 0 004 osob, to je vc jak dvojnsobek! Prvn msto mezi pinami mrt pat kardiovaskulrnm chorobm a rakovin. Nicmn je potujc, e vce jak ti tvrtiny pozorovanch fiktivnch osob je v edesti letech stle naivu, konkrtn 78 006, je mohou oekvat dalch 17, 1 5 let ivota.

23

Devt etapa: sedmdestiny

Pe se rok 2020 a mnoz nai vyvolen, zejmna mui, j i maj nejkrititj ivotn obdob za sebou. V edesti letech lid asto teprve zskvaj ta nejdleitj pracovn msta: vdy maj nesmrn zkuenosti a znaj spoustu vc. . . Jene po pti letech se me vechno zmnit: nkte aktivn a inorod lid, mezi nimi nechyb manaei, vedouc pracovnci nebo profesoi, pekro hranici 65 let a najednou pociuj, e j sou v prci jaksi pebyten, odstrkovni na vedlej kolej a nejsou j i povovni dleitmi koly; ba nkdy j sou kolegy zmrn stavni do situac, kdy se ct jako v "psychickm vakuu", v nm by mli setrvat a do konce ivota . . . Pro nkter je odchod do dchodu tkm ivotnm traumatem, z nho se jen tak nevzpamatuj. Nsledn pichz smrt.

Za toto desetilet si smrt odnese 1 8 877 ivot a ponech j ich 59 1 89; tmto mum a enm v prmru zbv prot jen 1 0,89 let.

24

Dest etapa: osmdestiny

V roce 2030 by se na fiktivnm spolenm verku seli sam starci, z nich by tm 40 % bylo invalidy. Invalidita nastv nejastji v dsledku artritidy, nemoc srdce, hypertonie nebo paralzy, ppadn jinch tkch chorob. Mnoz patn vid i sly, jin se bohuel stali slabomyslnmi. Nicmn stle jet mezi nimi najdeme hodn odolnch a optimistickch osob, kter se dobe zachovaly.

Mezitm odelo na vnost 28 75 1 osob, co je samozejm nejvy poet mrt, s nm jsme se a dosud setkalI. ije u jen tetina ili 30 438 osob a ek je pouhch 6,27 rok ivota.

Jedenct etapa: devadest

Je rok 2040 a naim vyvolenm je devadest let; z naeho mtka velmi pokroil vk. Vechny pznaky strnu-

25

t se ji projevily v nejvy mon me. Je pravda, e i mezi osobami, kter dovrily devadest let, stle najdeme aktivn, pohybliv jedince s dostatkem sil a prunm mylenm. Avak vtinou u to jsou shrben, vrsit staci suovan silnou artritidou a v nkterch ppadech tm nevidouc. Jsou vn mrzut a zamraen a o sebe se u leckdy nezajmaj; vtinou jen zatuj ivot svm pbuznm.

Zemelo 24 237 osob, naivu zstalo 6 201 starc a jejich ivoty nebudou dlouh: ek je jen 3 ,4 1 rok ivota.

Dvanct etapa: stolet

Je rok 2050. Je to neuviteln, ale nae skupina pekroila hranici jednoho stolet. Pesnj i eeno se tohoto sla doili jen ti nejsilnj a nejvc trnovan: pouhch 1 96 osob! Jen 1 96 ze 1 00 000 lid m anci, e oslav stolet jubileum. Jsou to pevn eny, j ich je 140 ze 1 96. Je znmo, e eny maj vt anci na prodlouen ivota, jsou prost odolnj a tento boj o peit vyhrvaj . Mu zstalo naIVU jen 56, tm tikrt mn, a vichni maj ped sebou v prmru jet necel dva roky ivota - 1 ,96 roku.

26

Tinct etapa: posledn hrdina v roce 2055 se 12 osob z na skupiny doije cty

hodnho vku 1 05 let. Ale do roku 2060 jich II zeme. Stodestch narozenin se z pvodnch sto tisc doije jen jeden jedin lovk!

UTE V HARMONII SAMI SE SEBOU Tady Paul Bragg dl teku. U nen o em pst,

nebo posledn lovk zeme v roce 206 1 . Nikdo z naich vyvolench u neije - to je konec povdky ivota. Ale otzky zstvaj. Napklad "Co bylo pinou smrti vtiny ze statistick skupiny?" Paul Bragg na ni odpovd, ale jeho odpov nepot: o vtin mrt se ned ct, e by byla pirozen. Tm vichni zabil sami sebe, protoe nikdy nepemleli o tom, co je to vnitn fyzick zdrav a jak jej doshnout. Pokud by vak o nm vdli a dili se zkony prody, pak by statistick sla ve ve uvedench dvancti etapch vypadala pln jinak. Stolet narozeniny by oslavily nikoli necel dv stovky osob, ale tisce ! A mnoz by se mohli tit i na stodvact narozeniny, piem by je pekali se zdravm rozumem a bez suovn tkmi chorobami. Byli by aktivn, vesel, ipern, mli by dobr sluch i zrak, jejich ke by nebyla scvrkl, pte nepohybliv a klouby bolav. A Paul Bragg nm tde pedkld recept na pravou dlouhovkost.

JAK JE VLASTN V iVOT? Na tuto otzku se zeptejte sami sebe, protoe jen upm

n odpov vs navede, abyste zmnili pedstavu o sob samch. Kdy se sm sebe poprv zeptal Paul Bragg, zjistil, e odpov nen moc pzniv. Pesto nalezl zpsob, jak prot dlouh a spokojen ivot. Nyn se ohldnte do minulosti a zamyslete se nad tm, jak jste a dosud ili. Je velmi nepravdpodobn, e jste ili a nyn ijete tak, aby to pro vae tlo a rozum bylo nejlep.

27

Mete si to ihned ovit. Odpovdejte na vechny otzky pravdiv !

1 . Pokud nco dlte, vyaduje to velk sil? 2. Zd se vm, e vae ke a svaly u nevypadaj tak, jak by mly? 3 . Roziluj vs malikosti? 4. Zhoruje se vm pam, j ste nkdy roztrit? 5. Slbne vm hlas? 6. Pipad vm, e h vidte? 7. Stane se nkdy, e se vm zanou tst ruce? 8. Zhoruj se vae rozumov a intelektuln schopnosti? 9 . Ctte nkdy, e se vae smysly otupuj? 1 0. Zavrvorte obas pi chzi, ztrcte rovnovhu? l l . Zadchte se, kdy jdete nahoru po schodech? 1 2. Mte dostaten prun zda? 1 3 . Zpozorovali jste, e vm nkdy vrou klouby? 1 4. Dl vm problm adaptovat se na chlad a na horko?

A te se zeptejte sami sebe na dv veledleit vci : Pipadte si energit a pohybliv? Lbte se sami sob? S nejvt pravdpodobnost vtina z vs trpce odpo

v, e se pi pohledu na sv tlo rozesmutn a e o tom, e by se ctili pohybliv a pln energie, neme bt ani e. Pokud je tomu skuten tak, neztrcejte as a zante s tm ihned nco dlat! Prv dnes ! Mli byste to zmnit co nejdve. Nejste na to sami, Paul Bragg vs bude duevn povzbuzovat.

28

LOVK SE SKLD Z TLA, R OZUMU A DUCHA Bragg asto kladl poslucham na srdce, aby s i uv

domovali, e lovk se skld z tla, rozumu a ducha. Mli bychom se tedy vyvjet vemi temi smry, je j sou soustmi byt. I tlo potebuje duchovn potravu. Existuje mnoho nboenstv a duchovnch systm i rzn filozofick teorie, kter pomohou rozvoji rozumovch schopnost a duevnch sil. Bragg byl pesvden, e nejvce se k Bohu pibliujeme svm svdomm, a pokud si chceme vybrat sprvn smr sv ivotn cesty, mli bychom poslouchat svj vnitn hlas . Bragg se kad den snail poslouchat, co mu vnitn hlas sdluje, a pak postupoval v souladu s touto vy silou. "Medituji dvakrt denn, rno a ped spanm. Pi meditovn komunikuji s vy moc, jej nepatrn st ije i ve mn. Hledm u n pomoc a peji si, aby mne provedla ivotem. A ona mi poskytuje duchovn slu a upevuje mou vli, abych mohl uskutenit program zamen na uchovn svho vnitnho fyzickho zdrav.

Jsem pesvden, e ve, co mm, dlm s Bom souhlasem a v harmonii s prodou. Pracuji-li, jsem ve spojen s vy silou a ctm, e mi do tla pilv slu a dodv energii z vesmru. Je to neviditeln energie, kter proud vude kolem ns. Meme s n komunikovat a prosit o radu. Dv naim ivotm smysl a pomh nm, abychom si vili. Ne zanu cviit, nejprve vy slu poprosm, aby mne nabila a dodala mi energii. Vm, e ji s pijmnm pirozen potravy, napklad syrovho ovoce a zeleniny, vpoutm do sebe. Jestlie se prochzm, bhm, plavu nebo se vnuji j inmu sportu, propoutm tento bezmezn proud energie skrze sv tlo. Nyn mi dovolte, abych vysvtlil , co je to za slu a jak mete z jej pokladnice erpat i vy.

Jednoho dne se ti mal chlapci vydali na prochzku do lesa. Zistajasna se strhla boue a na jednoho z chlapcll

29

spadl velk a tk strom. Nezabil ho, ale siln pimkl, take bez ciz pomoci by se zpod nj nedostal. Kdy to uvidli dva dal chlapci, pokusili se strom nadzvednout a kamarda vythnout. Snaili se tak dlouho, dokud se j im nepodailo s vyptm vech sil zachrnit neastnmu chlapci ivot.

Druhho dne oba chlapci pivedli na msto nehody rodie, aby j im ukzali, co se stalo a s jakm stromem se potkali. Dti i rodie dohromady se pokusili strom znovu nadzdvihnout, ale tkm kmenem se jim nepodailo pohnout ani o jedin centimetr! Ovem vera se to obma chlapcm povedlo? Jak to? V rozhodujc okamik toti disponovali onou neviditelnou energi, o kter nyn hovom.

Lid se mne asto ptaj , j ak daleko od behu bych byl schopen uplavat na irm moi, ani bych se bl, e se utopm. To se tko vysvtluje, ale nen to jen sla mho tla, kter mi pomh. Kdy se nachzm ve vod, mohu neomezen erpat energii z vesmru. Ona je vude a mete si z n naerpat i vy. m budou vae tla v dsledku pirozenho ivotnho stylu ist, tm ble k prod se ocitnete a tm vce tto bezbeh vesmrn energie naerpte. Stanete-li se opravdovm ,synem i dcerou prody' , pihod se vm spousta zzrak!"

Paul Bragg zstal do konec svho ivota takovmto dttem prody. Avak ani jeho smrt nebyla nikterak okliv: zastihla ho na vrcholu energie a ve stavu naprostho tst.

PRAVDA O PODSTAT NEMOc Bragg vdy kval - a ml samozejm pravdu: "Vech

ny nemoci jsou signly toho, e organizmus nefunguje sprvn. Jsou to varovn vkiky, kter tlo vysl do mozku." Tlo nm k: ,.Nevte, jak mne mte pouvat. Jste hloup a nemte ani pont o tom, jak vlastn funguji . Pestate mne trpit velijakmi jedy a naute se, jak mi sprvn dvat potravu a jak mne krmit ve sprvnch dvkch. Zapamatujte si konen, e potebuji hodn kyslku, naute se sprvn dchat! Zamyslete se, jak byste mohli s pomoc optimln fyzick

30

aktivity harmonizovat mj krevn obh. J nechci t jen napl - jsem nebesk nstroj , kter uvd v innost vai boskou podstatu. Pi sprvnm pouvn vm budu spolehliv a dobe slouit a stanu se vam nstrojem blaha a tst. Se mnou zstanete vn mlad, j en mne muste sprvn pochopit. J vm na opltku pinesu oslujc radost a neomezen mnostv ivotn energie.

Nemu bt jen nstrojem pro vae fyzick poten. Pedstavuji ztlesnn vy fonny vaeho ivota a chci, abyste zskali slu, zdrav a mld napod. Mm kouzelnou schopnost regenerace a doku samo obnovit sv funkce. Vzte, e kad ze ticeti miliard bunk, z nich se skldm, um dlat zzraky!

Prosm, zastavte se a poslouchejte mne! Budete-li mne nadle ignorovat, hroziv nsledky na sebe nenechaj dlouho ekat. Nebudete-li se ke mn chovat v souladu s vymi vesmrnmi zkony, nemte dnou anci !"

Podle Bragga s nmi takto nae tlo hovo, sna se komunikovat s nam rozumem. Jene tenje nevyspl, a navc patn sly - neme tedy zoufal stesky naeho tla slyet. Tak se obyejn lovk t po cest pln zdravotnch komplikac a poruch a na pln dno, do propasti plnho rozkladu. Tlo se nejprve sna protestovat, ale pak to vzdv; v tento okamik se objev prvn bolesti. Tehdy lovk ze zoufalstv b k doktorovi a ple: "Pomozte lUl, doktore ! Zachrate m ve jmnu Boha, udlejte pro m nco a zbavte m tch urputnch bolest, kter m pivdj k lenstv. Nedoku tu nemoc sm pemoci, vy to muste udlat za m !" Ale to je u zpravidla pozd, protoe tlo se promnilo v trosky a stalo svm vlastnm stnem . . . Kdyby se nco dlo dv . . . Kdybych nemusel k doktorovi chodit. . .

V Americe j e velmi mdn zleitost navtvovat lkae s rznmi specializacemi, spousta lid m sv doktory pro tlo i pro dui. Ten prvn vm nape recepty na velice drah a nemn kodliv lky, zatmco druh od vs vybere nemal finann stky jen za to, aby vm ekl, e vs loupe v koleni kvli tomu, e j ste v pedkolnm vku trpli

31

nenaplnnou potlaovanou lskou k jednomu z rodi. Oba maj jedno spolen: ani vaemu tlu, ani dui neposkytnou skutenou anc na peit, naopak u nich vypstuj zvislost na uritch drogch - droga prvnho doktora m podobu tabletek a droga druhho m podobu zvislosti na komunikaci (samozejm s nm, s psychoanalytikem) . Nemocn oekv, e se stane zzrak a trosky (jeho tlo) se znovu promn v honosn palc. Ale tabletky ani psychoanalza takov zzraky dlat neumj .

Bragg samozejm velmi dobe chpal, e v nkterch ppadech nemocnho zachrn jen lkask zkrok. To se vak zpravidla tk pouze vnj ho pokozen tla anebo akutnch ppad doprovzench ostrou bolest; ve vech ostatnch ppadech je tlo schopn se uzdravit samo. Pesnj vak bude, kdy ekneme, e tlo samo zapone uzdravovac proces, zatmco lka se i se vemonmi tabletkami na nm nepodl. Bragg pro tuto divotvornou slu tla zamenou na uzdraven sebe sama vymyslel nzev: kouzeln tvoiv sla vesmrnho rozumu. Ta se vak v organizmu probouz jen tehdy, kdy se pro ni vytvo normln podmnky s nezbytnmi ivinami, zatmco lovk pestane sv tlo trvit rznmi jedy.

Lid zpravidla hledaj pomoc u svho vlastnho tla a tehdy, pokud vechny ostatn zpsoby zklamou. Napklad v ppad, kdy se lkai sami vzdvaj monosti pacienta lit a konstatuj nevyhnutelnou smrt. Co m takov lovk dlat, kdo mu pome? M dv monosti : bud' si lehnout a ekat na smrt, anebo zamit svj vnitn zrak na sebe sama a pozt lk v podob ivotn energie, kter j e vude kolem ns. Paul Bragg k, e tato energie je toton s energi, kter prin ivotodrn kyslk do plic, pomh naemu srdce tepat, vyvolv peristaltiku stev i vyvd z naeho organizmu mo. Je to jedin vesmrn energie, kvli n n organizmus me normln fungovat. Bragg asto zdrazl1oval, e tato energie neprochz dnmi stadii, a tud neme mt liv inek jen v nkterch ppadech, a v j inch ne.

32

Neexistuj nemoci smrteln, a nemoci, kter smrteln nejsou: kad nemoc m za nsledek nezbytn smrt, pokud j dovolme, aby se rozvinula; pouze nkter psob rychleji ne j in. A nen dleit, jak dlouho byl lovk nemocen. ivotodrn energie je mocnm prodnm lkaem: dm uvnit kadho z ns a pijde na pomoc, a j i potebujeme. Lka je tv v tv nemoci bezmocn a me pro ns udlat jen jedno: zmrnit bolesti a povzbudit ns. Dl se vak nedostane, protoe se zamuje na len symptom, msto aby lil piny nemoci. Pouze proda lovka zachrn ped smrt a nemocemi: v tom tkv jej litelsk tajemstv, je nen mono vysvtlit slovy. Mli bychom postupovat podle prodnch zkon, hledat soulad s prodou a harmonizovat svj ivotn styl tak, abychom velk energii poskytli dostatek prostom k zapoet procesu len. N organizmus disponuje mnoha ochrannmi mechanizmy schopnmi regenerace, ale ty mohou bt aktivovny jen tehdy, pokud se lovk, ve sv podstat bosk tvor, vzmu , vezme ivot do svch mkou a vzd se nezdravho ivotnho stylu.

SEBEKONTROLA POMH Jestlie se lovk pust do uzdravovn sebe sama

bez naden a potebn vle k neustl kontrole svho zdravotnho stavu, pokud na zdokonalen sama sebe nevynalo veker sil, pak se mu to nepoda. Nen mon, aby jeden den cviil v domnn, e pro sv zdrav dl maximum, a den nato prolenoil na pohovce. Je neppustn, aby lovk absolvoval kurz oisty organizmu, a pak cel tden pojdal krekry i zkusky a popjel perlivou vodu. Takovto jednorzov pokusy k niemu nevedou, naopak mohou ukodit. V takovm ppad je lep, aby se lovk vbec do nieho nepoutl. Bragg neustle kladl lidem na srdce: "lovk potebuje k peit v naem nezdravm a zneitnm svt pevnou vli a neustlou sebekontrolu. Mus vnovat veker sil na ozdraven a doshnout toho, aby ve vykonval automaticky. "

33

Mnoho lid rdo leno a pepluje si aludek nevhodnmi j dly, take po letech takovchto zlozvyk jejich tlo zapomene, jak by mlo reagovat na toxick ltky, j imi si zan organizmus pi pjmu potravy a pi dchn. Ba co vc, tlo u ani nechpe, co to j sou jedy. Jak si vypstujeme nvyky, o tom se rozhoduje u v dtstv a problm spov v tom, e je pstujeme nesprvn. Dtti zpravidla od prvnho roku ivota chyb sprvn vzor, jej by mohlo napodobovat. Rodie ho nesprvn krm produkty obsahujcmi toxiny, nedbaj na dostatek pohybu a vhodnou fyzickou zt, a dokonce mu zakazuj, aby se vyvjelo i bhalo, jak potebuje, napklad mu neumouj hrt nkter hry spojen s fyzickou zt a tak dle. A neboh dt je od potku ivota ve stresu. Jak to m nsledky? Z takovchto dt vyrstaj dospl, kte jsou ve ticeti letech invalidy. Vechny ozdravn metody se zamuj na to, aby tlo znovu intuitivn nauily, jak si vybrat sprvn priority: nejdve se lovk mus hodn kontrolovat a teprve pot, piem to me trvat dlouho, by jeho tlo mlo sprvn fungovat automaticky. Avak lovk mus sm pij t na to, e v nm nezdrav j dlo vyvolv nechu a e si pi polehvn na pohovce ve skutenosti neodpoine.

Bragg se domnval, e bychom se mli ze veho nejdv nauit meditovat a kontrolovat svou mysl. Doporuoval nsledujc postup: "Zstate chvli o samot - vdy i zvata se odebraj do stran, kdy j sou nemocn. Najdte si doma klidn a tich msto, kde vs nikdo nebude ruit, napklad koupelnu nebo zchod. Budete pracovat se svou boskou podstatou, vy strnkou svho J, se svm opravdovm J. Existuje tak vae ego, pedstavujc jeitnho lovka, pesvdenho o sv dleitosti, kter se rd pedvd. Ale to nen vae prav J, to je jen odvrcen tv va fyzick osobnosti. Najdte sv prav J a poslouchejte svj vnitn hlas, protoe on vm uke cestu, jak doshnout zdrav.

Muste pochopit zkonitosti, jak funguje zdrav ivotaschopn organizmus. Tyto vdomosti se nachzej ve vesmru a lovk by se ml nauit j e pijmat, podobn jako radar,

34

kter chyt signaly. Objevte si je znovu pro sebe a dle je sprvn vyuvejte, naute se komunikovat s vesmrnm rozumem.

Veker ivot ve vesmru m urit d, vechny pirozen sly funguj na zklad zkon, kter j i byly vdecky objeveny. Vdeck poznn pedstavuje spojen rozumu s praktickou innost neboli "rozum inu". Meme vak jt dl a pedpokldat: co nen rozumn, to odporuje vdeckmu poznn. Abychom mohli t v souladu s prodou, musme si vypstovat takov ivotn styl, kter by se zakldal na vdeckch poznatcch a zrove se dil velkmi vesmrnmi zkony, je j sou odpovdn za cirkulaci veker energie. Nae tla j sou ve skutenosti vkonnmi pij mai vesmrnch energi.

Zstate na chvli o samot v tichu a vyzkouejte to hned dnes! Najdte Sl as na to, abyste se pokusili nalzt sv msto, kter v naem obrovskm vesmru pslu kadmu. Potejte s tm, e vesmrn hlas moudrosti s vmi nebude komunikovat okamit, vdy jste s nm nebyli ve spojen tak dlouho!

Ptejte se sami sebe: co je to m vlastn J? To nen jen fyzick tlo, nstroj na plnn naich zmru a kol. Nen to ani rozum, protoe ten je j inm nstrojem a vyuv J k pemlen, usuzovn a plnovn. Jje hlavn a svrchovan, J d innost tla i rozumu, J uruje, co a kdy oba maj dlat. Jestlie si uvdomte pravou podstatu svho vlastnho J, poctte pliv sil, jak jste jet nikdy nezaili.

Osobnost lovka se skld z nekonenho mnostv n'iznch zvyk a charakterovch vlastnost, kter se vytvoily v dsledku proitch minulch mylenkOvch pedstav, je vak nemaj nic spolenho s opravdovm J ani s boskou podstatou. eknete-li "J jdu", ponoukte tm sv fyzick tlo k chzi v uritm smru. Skuten podstata pravho J je vak duchovn a pedstavuje zdroj reln sly, j disponuje kad mu a ena chpajc svou pravou podstatu. Divotvorn sla J - to je sla mysli. Bohuel vtina z ns ani nev, j ak sprvn myslet, a tak j im mysl nepomh, jak

35

by mla, a nepin douc vsledky. Mylenky vtiny lid ij samy o sob, jako by mly sv vlastn ivoty.

Vyspl rozum vak chpe, e potek vech onemocnn i nespch tkv v egoizmu. Rozum, jen si zvykl konstruktivn uvaovat, v, e vechny iny, kter vykonme, mus pinst uitek vem osobm, jich se jakkoli dotkaj . Kdykoliv se sname doshnout neho nedobrm zpsobem, napklad vyuijeme n slabosti nebo nevdomosti, nezbytn to pinese ztrtu vem. Kad z ns je soust velkho vesmru, a jak jist vme, dn ucelen systm neme existovat v ppad, pokud j sou jeho sti vi sob naladny antagonisticky. Zrove plat, e celkov prosperita systmu zvis na tom, zda jeho sousti napomhaj zjmm, kter j sou pro vechny sti spolen. Jestlie lovk tyto principy pochop, bude spn ve vem, emu se v ivot bude vnovat. Dokonal osobnost rozpozn plan a neobsan mylenky, odhn je od sebe a namsto toho koncentruje mysl na hodnotn vci, o n doopravdy stoj . Nikdy neztrc as ani penze na zleitosti, kter pro ni nejsou pnosn. Jestlie se lovku v ivot nco neda, pak je to jen proto, e nevyvj potebn sil. Vsledek jakhokoliv dla je vdy pmo mrn vynaloenmu sil.

Existuj nesmrteln slova, kter maj velkou moc a daj se pouvat k mobilizaci sil a posilovn vle. Pat k nim " J budu H. Opakujte tuto vtu a uvdomte si, kdo a co pedstavuje ono J. A toho doshnete, budete nepemoiteln - ovem za podmnek, e vae cle j sou konstruktivn a potamo lad s tvoivmi principy vesmru.

Pijmete-li toto tvrzen, muste je vyslovovat neustle, ve dne i v noci, co mon nejastj i po cel den a do doby, dokud se nestane soust vs samch a nepromn se v kadodenn nvyk. Meditujte, soustete se, setrvvejte v mlen a - opakujte tvrzen.

36

J budu dokonalm lovkem. J budu siln, zdrav a mlad. J budu pnem svho tla, rozumu i ducha. J budu vdy v kontaktu s vesmrnou energi. J budu napojen na vesmrn rozum. J budu vdy povznesen nad prchav poten. J budu pnem svch cit.

Ve vaem ivot nastv dleit okamik: zanete se mnit. Nyn odmtte povrchn mylen i masov chovn a jste pipraveni zat t jinak, naladni na vy vibIace, ne jsou ty, podle nich ij prmrn lid. Nebudete proplouvat ocenem ivota bez vle, kam vtr, tam pl, nbr se promnte v siln korb, v kormidelnka svho ivota, jen pevn tm v rukou kormidlo a svou lo spn vede vemi ivotnmi bouemi . Jestlie si lovk uvdomuje, co ve skutenosti pedstavuje jeho prav J i jeho vy J, nau se dit vesmrnm rozumem, vystoup z ady a bude kret kupedu. M silnj vli ne obyejn lovk, spoutan mnoha zlozvyky, je ho postupn ni. Kr po cest ivota se vztyenou hlavou a netrp se kvli rznm nepjemnm symptomm, protoe ty u jeho organizmus nesuuj . Je pmo napojen na spolen velk zdroj ivota, energie, sly a rozumu. A kdy se mu pihod, e zabedne ve vru ivota, pocit sounleitosti s vesmrem mu dod odvahy, nebo u v, jak se z nj dostane. Neporaz ho znien zdrav, pedasn st ani chatrn rozum.

Kad den byste mli Bohu vzdt dky za to, e vs nauil pouvat tajemstv vesmru. Lid ve vaem okol budou doslova ohromeni tm, jak snadno zvldte i ty nesloitj ivotn problmy. Prmrn lovk se pokou tyto problmy zpravidla eit tak, e zapoj rozum, emoce a n- kdy i hrubou fyzickou slu; jene tak se mu poda je pouze oslabit. Vy vak mete doshnout mnohem vc : spojte-li se s vesmrnmi silami, zskte vechno, po em toute. Nesmte se ale pokouet jim vzdorovat. Prv mezi tmi, kdo se sna obejt nebo pemoci velk vesmrn zkon, nachzme velk mnostv lidskch trosek.

37

Naute-li sv vlastn tlo a rozum, jak si sprvn vybrat a sprvn vnmat, navyknete-li je na sprvn denn reim, kad buka vaeho tla se zane plnohodnotn vyvjet. Ale nejen to, vymiz i nepjemn nsledky, kter se objevily v dsledku vaeho nesprvnho ivotnho stylu - nemoci. Vdy veker nemoci vznikaj jako reakce na ignorovn zkladnch princip vesmrnho zkona.

Jeden z nejdleitjch zkon ivotaschopnosti organizmu nm k: "Jste tm, co jte." A to potvrdil i Paul Bragg v jedn ze svch knih.

"Mme ped sebou lovka, kter den co den pojd neiv produkty zbaven vitamin. Z takovhoto materilu si lovk dnen doby buduje organizmus ! Nen divu, e je slab a rychle se unavL Organizmy dnench lid trp bolestmi, natkaj, ba doslova hnij a rozkldaj se zaiva. A tento uboh lovk pak ze zoufalstv vol: ,Pomoc, zachrate m! ' Ale kdo ho me zachrnit? Copak jeho organizmus doke vytvoit alespo jedinou lidskou buku? Ne, neum to a zejm ani nikdy umt nebude; pouze vesmrn sly, kter d lidsk organizmus, to dokou. Ovem neboh nevdom lidsk due si naivn mysl, e se me stt zzrak - nevd, e jedin, kdo j im me pomoci, j sou oni sami. V kadm lovku spov sla jeho vyho J. Nech se obrt ke zdroj i svho ivota a ekne: ,Tolik .i sem touil pekonat a zlomit zkony prody, a jsem zlomil sebe sama. '

Rozhodne-li se lovk vyuvat skutenou livou slu pramenc z jeho vlastnho organizmu, ml by zat s krtkodobm, napklad tdennm oistnm hladovnm a v mezidob mezi psty se vzdt vekerch potravin nepirozenho pllvodu. Dleit j e vypracovat pro sebe dietn jdelnek zaloen na vdeckm zklad, kter s tmito potravinami apriori nepot. Sprvn je dret tden dietu a pak dva a ti dny oistn pst; potom je teba j delnek znovu upravit. Po celou dobu se lovk vnuje obnovovn krevnho obhu pomoc sprvnch cvik, po nich nsleduje studen koupel i sprcha. Nejmn dvacet minut denn trnuje hlubok

38

posilujc dchn, jeho zkladem jsou hlubok ndechy, kter dodvaj ivotodrn kyslk ticeti miliardm bunk. Pln kontroluje sv mylenky a emoce; zejmna se neznekliduje svm zdravotnm stavem, jeliko v, e tak pouze pltv drahocennou ivotodrnou vesmrnou energi. U ho neroziluj ostatn lid a nelezou mu na nervy; je si dobe vdom toho, e by si tak jen zvyoval krevn tlak"a niil si organizmus. Nicmn trv vce asu v posteli, nebo chpe, e dobr odpoinek je jednm z nejdleitj ch faktoru pro omldnut. Chod brzo spt a na noc nechv okna oteven: tak se dostv do kontaktu s vesmrnou energi a jeho tlo se mn v dobr energetick pijma. Z organizmu jsou vyloueny vechny jedy i pebyten produkty a zdrav steva zvldaj svou prci bhem hodiny od kadho pjmu potravy. Pije hodn vody a ovocnch i zeleninovch v. Ale co je nejdleitj zstv vrn meditovn a trninku soustedn a um komunikovat se svm vnitnm Ja. Nkdy zaple jako dt, ale nejde o hok slzy, nbr o slzy naden a radosti vyplvaj c z toho, e konen odhalil svou pravou podstatu a promlouv s boskou silou, kter v nm dmala. Komunikuje a navzjem se ovlivuje i s vym rozumem. Jeho ivotn styl se d vdeckmi poznatky a vyuv posiluj c ivotodrn sly, rovn vdecky doloen.

Postupn se dostane do vyho stadIa, kdy se obdob oistnho hladovn prodluuje na sedm a deset dn. Bhem hladovn ovem nikdy neperuuje CVIen. Jsou to prodn sly, kter jeho organizmus oiuj , a proto ani on sm nect potebu povat nevhodn potraviny a npoje. V pestvkch mezi oistnm hladovnm se iv pouze prodnmi produkty a za dnch okolnost se nepejd. Je mu dobe znmo, e peplnn aludek nesmrn zatuje ostatn ivotn or; gny, zejmna srdce. V stv od stolu v okamiku, kdy m pocit, e by mon jet nco sndL . . "

39

UDLEJTE ZE SEBE NOVHO LOVKA Vydali j ste se na cestu ozdraven a mon jste u po

ctili, jak chutnaj prvn plody va prce: nkter projevy onemocnn zmizely, zlepil se v spnek, najednou mte dost chuti nco dlat a na stres u nereagujete tak zkostliv. Ale to je jen prvn krek na cest k dlouhovkosti - nesm ovem bt posledn, vy se u nj nesmte zastavit. Muste mt na pamti, e zdrav samo o sob jet nen zmkou plnohodnotnho ivota. Je skvl, e u vs netrp ast nachlazen nebo osteochondrza*). Avak zdrav vm oteve dvee doJepho svta, v nm budete t v harmonii se vm, co vs obklopuje. Bragg vyprvl o j ednom ze svch pacient: tento mu si hned bhem prvnho setkn stail po stovat na vechny mon bolesti, navu, netenost a nechu se mkoli zabvat; zkrtka v jeho ivot se nic nevyvjelo sprvn. lo o klasick pklad nespnho lovka. Jakmile se zaal vnovat Braggov ozdravn metod a vytrval devadest dn, stail relativn krtk asov sek na to, aby se z nho stal pln j in lovk! Jak se zmnil: zethlel, vypadal silnj , vechny buky v jeho tle se obmnily, zlepila se mu pam, ba i oi se staly veselej a ivj. Dokonce mu zn'Iovly tve, co je prvn svdectv, e se tlo i rozum ct skvle.

Avak pacient se s tmto vsledkem nespokojil, naopak ho to podntilo k dalmu sebezdokonalovn. Zaal se vce vnovat meditaci a soustedn, a aby se mohl kdykoli uchlit do soukrom a navzat kontakt s velkm pramenem ivota, zadil si speciln koutek v podkrOV, kter vyzdobil krsnmi obrazy. Tam se mu podailo odhalit skutenosti, o nich dve nic nevdl, napklad zkon hojnosti: kdo tento zkon pochop, zsk ve, co doopravdy potebuje. N hrdina cel ivot pracoval pro nkoho jinho a nikdy neml dostatek fYzickch sil, odvahy ani vle, aby tak udlal nco jen pro sebe. Nyn si vce vil a uvdomoval si sv msto v ivot.

*) Osteochondrza - patologick proces postihujc kloubn a rstov chrupavky - pOZll. pekl.

40

A tak se rozhodl k odvnmu kroku: zastavil svj dm a auto a otevel si vlastn malou firmu. Jeho obchodnmi partnery se stali lid, kte ho znali j i dlouho a vdli o nm, e je to poctiv lovk, na nho je spolehnut. On jim dvoval a oni jeho dvru rozpoznali. V obchod se dil zlatm pravidlem "d-dostane". Nebyl to dn lakomec, nbr estn lovk, kter vdy jednal s partnery na rovinu, take mu lid dvovali. Fungovalo to jako zrcadlov odraz: zkaznk ml pocit, e slova prodvajcho jsou pravdiv a nabzen zbo m odpovdajc kvalitu. Naemu hrdinovi se pikutlelo vc penz, objevil se nov dm i chata na behu jezera . . .

Je mon zskat bohatstv cestou uzdraven? Mnoz lid si z njakho dvodu mysl, e to nen ta sprvn cesta, jak zskat penze; avak velmi se ml. Kdy m lovk pevn zdrav, poct pliv nesmrnho mnostv energie zven. Nyn u nemus touto energi stle dolovat znien buky, nbr j i me zamit na nco j inho, napklad na zlepen kvality ivota. Je znmo, e zkaznk si vybr takovho prodejce (s ohledem na spoustu dalch aspekt) - z nho je ctit vnitn sla a pesvden, na nem nen vidt nava ivotem ani znudnost neoblbenou prac a Jemu naopak z o vyzauje chu do ivota a upmnost. Takovmu jsou ochotni vnovat svou pozornost. Mt hodn zkaznk znamen hodn penz a penze zskan poctivou prac jsou ist a zaslouen. lovk je nezskal podvodem ani z nekal innosti a v tom tkv prav tajemstv spchu zaloenho na dobru.

Bragg vdy se smutkem dodval : "Vtina lid se nedoke oprostit od svch vlastnch pedstav o ivot. ij jen pro lehce dostupn a pomjiv poten tla i rozumu a o ivotnch hodnotch maj nesprvn pedstavy. Vechno, o co se sna, dlaj kvli hmotnmu prospchu. Mysl si, e pokud mu i ena maj hodn penz, pak jsou bohat. Jak omyl ! Prohldnete-li si nkdy soudob asopisy, zjistte, kolik nevyliteln nemocnch najdeme mezi bohatmi a celebritami, kolik z nich umr v mladm vku! Za penze

41

se ned koupit tst ani harmonie ducha i rozumu." Avak lovk, kter se neustle zdokonaluje a ije v harmonii, me mt hodn penz, ani by se stal jej ich otrokem. Bude t dlouho a astn a bude konat jen sam dobr skutky. O takovch lidech se k, e jsou "svtlem svta" . Bragg jim tak kal "zdrav lid".

JAK SE SPRVN D IT PRODNMI ZKONY Mon jste si peetli pedchoz pbh o tom, jak

nkomu spadly penze z nebe rovnou do klna, a nevcn j ste se usmli. V dnen dob se stalo tm pravidlem, e nkdo nabz hory doly, kter se ovem pi blim zkoumn promn v przdnotu. Pokud se vak lovk bude dit prodnmi zkony, zjist, e ony samy ho nevyhnuteln vedou k spchu. spch nen nic jinho ne dsledek harmonickho souit s prodou a spolenost. Nemete projt na cest uzdraven pr krk a pot se zase vrtit do zajetch kolej, v nich jste byli pedtm; to nepome. Muste si uvdomit nsleduj c: kdo se chce vydat na novou ivotn cestou, mus se oprostit od t star. V opanm ppad nem vbec cenu, aby s tm zanal. Nesnate sc t podle Braggovy metody, pokud sami nepociujete potebu se j dit a dlte to jen proto, e vm o tom nkdo ekl anebo jste si nkde peetli, jak je to dobr; v nejhorm ppad proto, e podle Braggova systmu ij i znm. A u vbec ne z dvodu, e byste chtli zbohatnout. Existuje pouze jedno zdvodnn, pro se rozhodnout pro Braggv systm: pejete si, aby se v ivot zlepil, a jste ochotn do moru pracovat na svm nedokonalm tle a nedokonalm rozumu. Pokud si to nepejete vroucn, z cel sv due, pak vsledky neekej te. Vechno zvis jen a jen na vs.

Ne nhodou Paul Bragg kval : zanete-li se nemu vnovat bez chuti a naden nebo vci nedotahujete do konce, pak si vypstuje zvyk nechat sc snadno porazit. Kdysi ve vs fungoval mechanizmus clevdomosti, ale ten byl

42

asem zlomen, a nyn pi kadm nespchu a prvnch tkostech ihned ustupujete. A to je problm, protoe vlastn nemte kam ustoupit. Za vmi sice nejsou splen mosty, ale vae napl znien a rozpadl tlo. Pece nemete dopustit, aby bylo nieno i nadle ! Nejste si vak jisti, e vm na to sta sly? Pipravujete si pro sebe nhradn pistvac ploinku, len dle klasick medicny? Pak nette tuto knihu, je to zbyten. Braggv systm tu nen proto, aby se lid podle nj lili, ale aby podle nj ili. Nen to jen lebn metoda, je to ivotn styl, a pokud nemte v myslu tak t, pak ani s nim nezanejte. Jakmile jste jednou zaali, muste vytrvat a do konce. Jestlie jste se rozhodli nco dlat, dlejte to a dbejte, a vs u toho nikdo a nic neru. Vae vy J se u pesvdilo, e kad problm se d vyeit, dokonce i smrt je mon pekonat. Nemte v rukou dn argument, abyste se mohli "ult" z vykonvn toho, co jste si pedsevzali. Pokud jste se pro nco rozhodli, zante uskuteovat sv zmry pozvolna od malikost a postupn vynakldan sil zvyujte. Avak nikdy nedopuste, aby nad vmi okolnosti zvtzily a pemohly vae vy J! Dokete-li to, pesvdte se, e jste si vypstovali sebekontrolu a svj ivot drte ve svch rukou.

Dsledn smovn k vymu cli - to je podstata sebekontroly. Vae lev noha se boj lpnout na neexistujc stepinu. Nechce zavat bolest? Boj se? A vy jste kdo? lovk, nebo lev noha lovka? Jste-li lovk, pak pekonejte strach a smle na onu konetinu dolpnte. Prv takto vysvtlujeme piny vekerch zzranch uzdraven: skrze vli a vru v spch. Jednomu mui se stalo, e zistajasna ztratil zrak. Doktoi ho dkladn vyetili, ale nenali dn poruchy na stnici ani na zrakovch nervech. Pesto tento mu nevidl. Vylil ho a j ist obyejn lovk, jemu nemocn vnoval svou dvru. Pedstavil se jako litel a vyprvl mu spoustu pbh o zzran vylench pacientech. A neboh mu mu uvil . Ajakmile to udlal, navrtil se mu zrak. Nejzbavnj na cel phod je, e ten litel byl podvodnk. Vra v spch a vle jsou velmi siln zbran

43

a nen dleit, co spust ozdravn mechanizmus ani jak je jeho pina. Dleit je, kdy se tak dje: pouze v jednom ppad, a sice tehdy, kdy lovk v, e vechno, co dl, kon pro sv dobro a v, e bude znovu zdrav. Pakje ochotn pro to udlat ve a projt jakoukoli cestu, a je jakkoliv tk. lovk, schopn ovldat sv tlo, se jako by napojuje na veobecnou vesmrnou energii, kter promv jeho neist a nemocn organizmus: ist jej , regeneruje a zulechuje. Lid i pedmty budou reagovat na kad vae pn, ani byste museli vynakldat jakkoli viditeln sil z va strany. To nen a tak divn a nemon, jak se to na prvn pohled zd, nebo vnitn svt je kontrolovn vam vym J, kter je soust neomezenho J, je pedstavuje vesmrnou energii neboli Boho ducha. Vte tomu. "Ti, kte se vydali na cestu sebezdokonalovn vyzbrojeni neochvjnou vrou, doshli spchu," kval Bragg svm km.

"Meditovn a rozmlouvn s Bohem neznamen, e budete setrvvat v pasivit, mlky kleet na kolenou, a pitom si pedstavovat terickho Boha nkde v dli. Nesta pouze rozjmat a bt zbon. Dleit je aktivn spojen s Bohem, je je nezbytn pro splnn kadho pn. Nejsem ten, kdo slep nemu v; jsem ten, kdo v, e vechno, co si lovk velmi vroucn peje, se s uritost spln. Vdy i ovoce na strom jednou nezbytn uzraje, nebo i ono je podzeno zkonu a v souladu s nm pln pn, ukryt v semnku - pn, aby z jadrka vyrostl strom.

Vm, e kad mu i kad ena dokou rozit sv schopnosti a napoj it se na vesmrn tvr zdroj . Vm, e ve vesmru je jen jeden Myslitel a moje mylenky jsou zrove i jeho mylenkami. Mylenky kadho lovka jsou Bohem pedvny ostatnm lidem, a proto plat (a j j sem o tom pesvden): m vce naden a extze je v mch mylenkch obsaeno, tm vy rove bude mt i mylen j inch lid. Kad lovk je oprvnn k tomu, aby pozvedal ostatn lidi, stejn jako kad kapka vody pozved rove hladiny ocenu.

44

Jako pklad si vezmme mylenky velikn z oblasti vdy: jakkoli nov vdeck objev pozved na vy rove cel lidstvo vetn budoucch pokolen. Jasn to dokazuje vda o sprvnm stravovn, kterou jsem si obzvl oblbil. Mnoz velc lid prodlouili ivot sami sob i mnoha j inm lidem; vichni vznamn vdci, kte se podleli na vvoji poznn o stravovn, pozvedli ivotn rove mnoha lidem. Dti, kter se dnes narod, mohou oekvat, e jej ich dlka ivota v prmru doshne 65 let. Nutno poznamenat, e jet ped padesti lety to bylo pouhch 40 let. Jak je vidt, ulechtil mylenky vdc a odbornk na vivu mly kladn dopad na zven prmrn dlky lidskho ivota o dvacet pt let. Jin pklady potvrzujc moje pesvden najdeme mezi velkmi hudebnmi skladateli, spisovateli i mali, jej ich vznosn mylenky napomohly vzestupu civilizace na vy kulturn rove a ovlivnily vdom mnoha lid.

Dnen civilizace je ve stadiu, kdy se stle jet sna opustit rove dungle, na n se a dosud nachzela. Jak vysoko se dostane, to zvis na vech lidech vetn tch, kte nejsou tolik uvdoml.

Moji mil studenti, jakmile zanete realizovat njak konstruktivn program na zlepen ivota a napojte se na velk pramen energie, vzte, e tm pomhte nejen sob, ale i ostatnm. Pokud ijete plnohodnotnm ivotem, vae mylenky jsou v souladu s vesmrnm rozumem a vy se stvte skutenm tvrcem svta nehled na to, e v vznam pro vesmr j e nicotn.

A dokonale oistte vlastn organizmus a sladte se s vesmrnou energi rozumu, vykonte nco hodnotnho pro pokrok vekerho lidstva. Tato innost smuj e nad rmec jedn osobnosti a vy jste nm vc ne jen osobnost. Nejprve se ale muste nauit, jak svou osobnost zdokonalovat."

To znamen, e nejdve zregenerujete sebe sama a vytvote ze sebe jinho lovka; teprve potom se mete pustit do pestavby a reorganizace vesmru. Co me svtu

45

dt nemocn a neastn lovk? Nic, krom zrmutku a bolesti. Pokud se stane, e takov lovk vymysl njak velk, pokrokov dlo, jeho tvorba nebude mt viditeln efekt. Vsledek mylenkovho sil dokonalho lovka je vdy bezvadn a slou pro blaho celho lidstva.

JAKOU CESTOU SE VYDTE - CESTOU NEMOCI, NEBO CESTOU ZDRAV? Nadeel okamik rozhodovn - muste si vybrat, kam

vykrote. Nyn stojte na rozcest a pemlte, jak cest dte pednost. Je skvl bt zdrav - ale je to tak tk. Aje patn bt nemocn - ale nevyaduje to dn sil . Existuje jet tet cesta, kter je z nich nej ir - d se ct, e prv ona je 'magistrlou, hlavn silnic, a proto se na n denn pohybuj miliony lid. Le mezi prvn a dmhou cestou a nevede k dnmu uritmu cli, k pevnmu absolutnmu zdrav ani k ryehl a bolestiv smrti. Ovem nen to ta sprvn cesta ke zdrav, nebo na konci le st se vemi nemocemi a bolestmi, kter je doprovz. V mld se nikdo nestar o to, jak se bude ctit v sedmdesti letech. Mld j e lehkomysln a leniv a mlad lid tou po vraznch zitcch, zatmco o smyslu ivota a pravch hodnotch nepemlej . Mlad lovk se napije Coca-coly, zakou si trvu a napln aludek tunm, jedovatm hamburgerem, kdykoliv se mu zachce. Jeho organizmus je mlad a nco vydr: hamburger ho nezabije a trvou ani kolou se neotrv. Ale vechno se mu ulo v organizmu v podob cholesterolovch stiek a toxin. A kdy se lovk v mld nestar o sv tlo, kter je prozatm siln a pevn, a nezajiuje mu dostatenou fyzickou zt, ve st se jeho liknavost projev nemoc kloub, patnm drenm tla a - jako dsledek - namenm fungovnm vnitnch orgn. lovk, kter se vydal stedn cestou, oslav padest narozeniny s mnoha zdravotnmi problmy a je pravdpodobn, e si na svm verku, organizovanm na oslavu plstolet ivota, bude stovat na srdce, j tra, plce, pte i ledviny.

46

Bragg proto vdy dsledn varoval: "Ano, nemuste nic dlat a vydejte se stedn cestou, kter stejn vede do hrobu. Jdte tudy, pokud po tom tolik toute, ale pamatujte, e budete muset draze zaplatit za kad hch, kterho se vi svmu organizmu dopustte ! Dan za hchy je fyzick utrpen a velmi asto tak pedasn smrt."

Vnujte Braggovm slovm pozornost! Pochopilijste, jak vm hroz nebezpe? Tak si vyberte sprvnou cestu!

O tom, co budete potebovat ke sprvnmu absolvovn tto stezky, si povme v nsleduj cch kapitolch.

47

48

I(ap itol a 2.

Zdrav pte

ZDRAV PTE - CESTA K OPRAVDOVMU ZDRAV Bragg svm poslucham nenavn vysvtloval, e

prv pte je nejdleitj st tla, kter je odpovdn za fungovn celho organizmu. Nakolik m lovk zdravou pte, natolik bude jeho tlo odoln. Mt pte v dobrm stavu je d{tleitj , ne disponovat obyejnou fyzickou slou. Jedinec me bt siln, aktivn a il pouze v ppad, pokud mu svaly i vnitn orgny sprvn funguj . Takov stav neznamen jen absenci nemoc a neduh, nbr pedstavuje nco vc: opravdov zdrav.

Pte je pro celkov zdrav neobyejn dleit, nebo pedstavuje zkladn st kostry a jej nosn rm tla, kter mu dodv tvar. Na pte j sou napojeny velk i mal svaly a vazy na zdech a na bie - ty jsou odoln vi ztia umouj tlu vydret ve svisl poloze. Navc zajiuj (fixuj) sprvnou polohu vech ivotn diHeitch orgn, rozmstnch podl ptee.

V centru tohoto dutho pile se nachz mcha, Je j e chrnna obratli. Vychz z mozku a sousteuje irokou s motorickch a senzitivnch nerv, kter jsou dle rozvtveny do vech st tla. Bragg dospl na zklad vlastnho pozorovn k nzoru, e nesprvn dren tla je skutenou pinou mnoha onemocnn.

49

Nesprvn zatovn ptee a neopatrn pohyby obratl mohou zpsobit posunut a seven neV vychzejcch z mchy, a to ve svm dsledku vyvolv nesprvn fungovn tch orgn, kter jsou jimi zeny. Pokiven ptee zvan skoliza m na organizmus zhoubn vliv: svaly a vazy se bud' zkracuj, nebo prodluuj, m dochz k posunut vnitli1ch orgn. A to je pina, pro se rozvine ta i ona nemoc.

Paul Bragg vypracoval soustavu cvien na ozdraven ptee. Budete-li je provdt pravideln, zbavte se cel ady zdravotnch pot, jej ich pinou je prv zakiven ptee. Cvien pome naladit innost orgn, je utrply jmu kvli problmm s pte. Avak samotn cvien bez dodrovn celho ozdravnho komplexu Paula Bragga nesta. Spolu s fyzickm pohybem je nutn upravit i j delnek, provst celkovou oistu organizmu a poslit nervovou soustavu.

Bragg vzpomnal na pacienty, kte za nm pichzeli s rznmi razy, pohmodninami i posuny kost, je si pivodili nsledkem pdu, neikovnch pohyb, zvednm tkch vc nebo nesprvnou tlesnou polohou. Trpli silnmi bolestmi a ulevit jejich mukm dokzalo jen cvien vypracovan Paulem Braggemjen prvn pokusy o ozdraven ptee provdl na vlastnch pbuznch.

Bratr Paula Bragga jednou pracoval na zahrad, a pitom zvedl obrovsk kmen. Zt vak byla pli velk a dolo k nataen sval na zdech. Kdy bolest nepela ani po nkolika dnech, bratr zael k doktorovi . Avak lba nepomohla, zda neustle bolela a mu velmi trpl. Tehdy bratrovi na pomoc pispchal Paul a poradil mu, aby si denn pipravil teplou lcbnou koupel a po n se zklidnnmi zdy cviil speciln cviky na pte - nejprve lehk, pot sloitj. A bolesti zmizely!

Bragg byl nuccn lit nsledky tkch automobilovch havri i komplikovan razy sportovc, kter se jim pihodily na zvodech anebo pi trninku. Byly to pevn velmi s loit ppady, ped nimi se bn lkai ctili bezmocn. Bragg sm se vnoval upevovn ptee, take na star kolena nevdl, co to jsou bolesti zad. Pomohl tak

50

tisCm j inch lid, kte se rozhodli dit jeho radami : napklad j im ulevil od tkch zdravotnch problm, jako je migrna, burzitida, *) stel, ischias, artritida a mnoho dalch

tento seznam bychom mohli prodluovat donekonena. Zde si uvedeme ti pklady, jak je popsal sm Bragg: Prvn ppad. Chlapec neastn upadl a poranil si pte,

co mlo za nsledek vn poruchy nervovch reflex. Dt se dokonce muselo vzdt vech dtskch her. Aby se jeho stav zlepil, bylo poteba ty tdn intenzivnho cvien podle Braggova systmu. Pozdji se z chlapce stal velmi dobr plavec.

Druh ppad. K Braggovi piel devorubec, jen byl nucen kvli posunutmu obratli zanechat sv fyzicky nron prce. Nen divu, e ml kvli kadodennmu nerovnomrnmu zatovn ptce zdravotn problmy. Byl na tom tak zle, e tm nemohl vykonvat dnou fyzickou prci, ale stail msc cvien, a mohl se vrtit k pvodnmu povoln.

Tet ppad. Jedna ena se v pouhch 43 letech stala invalidn, protoe mla posunut vnitn orgny. Tradin lebn metody nepomohly, ale kdy se zaala vnovat ozdravnmu systmu Paula Bragga, nastalo viditeln zlepen. Bragg pro ni vypracoval speciln cvien.

V dnen dob bohuel tm nenajdeme lidi, jejich pte by byla absolutn zdrav. Prakticky u vech lid dojde v prbhu ivota k menmu i vtmu naruen ptee rznho druhu.

Ze 1 50 osob stednho vku m vce mn prunou pte jen jeden lovk. To je nechvaln znm pravda, kter vyla najevo pi przkumu zdravotnho stavu obyvatel Severn Ameriky. Zjistilo se, e zkiven ptee me mt ti mon piny: nesprvn stravovn, neschopnost sprvn sedt, chodit i stt a sedav zpsob ivota pi absenci jakkoliv fyzick aktivity. Bohuel se to tk nejen dosplch, ale tak - a to je mnohem smutnj - souasnch kolk.

Paul Bragg uvd i dal nepli povzbuzujc skutenost, kter nicmn neudivuje: u I I % k scdmch

*) zntlIv onemocnn mazovho vku mezI kost a svalem (burzy) v oblastI kloubu - pozn. pekl.

51

a osmch ronk zkladnch kol m zkivenou pte. Znm chirurg a ortoped Leon Bruck se domnv, e pokud se skoliza objev u v tak mladm vku, me v budoucnu nejen vyvolvat velk bolesti zad, ale tak zpsobovat rzn respiran onemocnn. Je-li pokozen opravdu vn, dochz k organickm zmnm ve vnitnch orgnech. do nevnuje ptei, tomuto ivotn dleitmu pili, dostatenou pi, dve nebo pozdji poct nsledky na svm zdrav.

Neprun, neohebn a nepohybliv pte se v budoucnu me stt pinou mnoha onemocnn.

Pro mus bt pte prun? Pte je zkladem kostry i svalov a nervov sousta

vy, je oporou celho organizmu. Podpr mkk tlesn sti a dv tlu sprvn tvar. Pte se skld ze 24 obratl, kter jsou v tle umstny svisle od pnve po lebku. Soust ptee je tak kov kost klnovitho tvaru, sestvajc z pti nevyvinutch obratl, a kostr, tvoen tymi srostlmi a tm nepohyblivmi obratli, je pedstavuj pozstatek ocasn kosti. K horn sti ptee se pimyk leben kost. Hrudn ko se skld ze eber: hornch sedm pr je napojeno zezadu k ptei a zepedu k hrudn kosti. Dal ti pry eber j sou spojeny pouze s pte a rovn upevnny zepedu k hrudn kosti. Dva nejspodnj pry eber - voln ebra -nedosahuj ani k pedn sti hrudnho koe. Lebka i ebra pln dleitou funkci: chrn nejvce zraniteln msta naeho tla - mozek a vnitn orgny. ebra tvo pevn, ale ohebn kostn krun, uvnit nho se nachzej nejdleitj orgny - srdce a plce, tedy orgny, jej ich pokozen bezprostedn ohrouje lidsk ivot. Spodn st hrudnho koe chrn jtra, j cen a aludek. Kosti ptee, pnevn kosti a bedern kosti zabezpeuj ochranu pohlavn a vyluovac soustavy.

Pte se mn po cel ivot a ke zmnm dochz hned po narozen. V prvnch dnech ivota, kdy novorozenec jet nem vyvinut sprvn pohyby, pedstavuje jeho pte

52

kivku, vypouklou dozadu. Jakmile se dt zane pohybovat, zvedat hlaviku a dlat prvn pokusy, jak se posadit, sedm hornch obratl vytvo krn pte prohnutou dopedu, zatmco nsleduj cch 1 2 hrudnch obratlil nsledujcch za krnmi obratli (k nim se pimykaj ebra hrudnho koe) se naopak ohne dozadu.

A se dt nau stt a chodit, pte se v bedern sti prohne dopedu stejn jako krn pte, zatmco k i kostr j sou prohnut smrem dozadu.

Tvar ptee se zmn tak, e zane pipomnat pruinu - prv proto jsou nejdleitj mi vlastnostmi ptee prunost a elastinost. Vechny obratle jsou tvoeny stejnm zpsobem: skldaj se z obratle a obratlovho oblouku. Zepedu i zezadu jsou pokryty chrupavkou. Prunost ptei dodvaj ohebn meziobratlov plotnky, kter le mezi tly sousedcch obratl. Kad plotnka obsahuje polotekutou de obklopenou chrupavkou. Plotnky umouj ptei voln pohyb a zmruj ppadn dery. Kdybychom je nemli, kad krok bychom v lebce poctili jako siln nraz a je pochopiteln, e v takovch podmnkch by mozek nemohl normln fungovat.

S loupec obratl uloench nad sebou vytv pten kanl, v nm je uloena mcha. Na kadm obratlovm oblouku je pt vbk, lehce pipomnajcch prsty, a k nim se pimykaj vazy a svaly. Centrln vbky jsou trnovit zakonen - prv z nich se tvo to, emu bn kme pte: snadno je nahmatte. Sousedn obratle jsou propojeny meziobratlovmi klouby, je jsou chrnny specilnm obalem, vyplnnm synoviln kloubn tekutinou.

Sloit svalov soustava d veker pohyb ptee, svaly j sou k ptei upevnny lachami. Kdybyste kostru zbavili sval, rozsypala by se na hromadu kost, samostatn zcela nepohyblivch. Pouze svaly umouj lovku pohyb.

Siln svaly se nachzej na bie a na zdech a d zkladn pohyby tla. Krn svaly j sou zase odpovdn za pohyb hlavy a krku. Svaly mme i na ramenech a horn

53

sti rukou; Jsou pipojeny ke krnm, hrudnm a hornm bedernm obratlm; bedern svaly pak ke ki a kostri.

Za pohyb dchac soustavy j sou odpovdn svaly, kter se pimykaj k horn sti ptee, svaly diafragmatu a svaly na ebrech; ty posledn j sou upevnny k hrudnm a krnm obratlm. Vnitn orgny jsou bezpen chrnny pnevnmi svaly, je se pimykaj ke spodn sti ptee.

I velmi mal naruen tla m za nsledek zrnny innosti vech orgn a negativn ovlivuje zdravotn stav ostatnch st tla. Dojde-li k jakmukoliv zrann ptee, teba jen drobnmu naruen, organizmus na to okamit zareaguje . Mme velk tst, e pte vydr i pomrn velkou zt a deformuje se jen pi velmi vnch okolnostech. Ale i zkiven pte je stle schopn tlo chrnit a plnit sv zkladn funkce. Doktor Morris Fishbein, kter dlouhou dobu vedl Americkou asociaci zdravotnk, napsal: "Je tstm ce lho lidstva, e nae zda j sou vyvinuta v takov me, e dokou odolvat stresm a napt lpe ne ostatn sti tla. Nkte se domnvaj, e zda lovka jsou slab a snadno zraniteln; ve skutenosti jsou nejsilnj a nejvyvinutj st tla." A my vichni se dokeme o pte postarat tak, aby nm vrn a poctiv slouila a do konce ivota, tedy v prbhu 120 let.

PTE SE MUE ZKRTIT Paul Bragg tak vdy kval - a vyjadoval tm j ist

znepokojen - e nae generace psob alostnm dojmem: bohuel dnen doba s sebou pin sedav zpsob ivota a s tm spojen akutn nedostatek pohybu. Namsto abychom si vyli na prochzku na erstv vzduch, sedme doma a sledujeme telenovely; nesportujeme, jen sledujeme sportovn poady v televizi. Navc se neustle pejdme, pod nco popj me a vkme, a pesto mme asto hlad. Z nedostatku fyzick aktivity nm chtraj svaly, z nesprvn stravy se zase vyerpvaj tkn organizmu. Ne'n divu, e takov zpsob ivota m negativn vliv i na pte, kter tvrdne, de-

54

fornmje se, a v dsledku toho se naruuje i krevn obh ve tknch.

To m dle za nsledek poruen chrupavky a meziobratlovch plotnek. Z tohoto dvodu se tlesn vka mnoha lid kolem 60 a 70 lty sniuje a dochz ke shrben tla. Pte se toti zkracuje a sesych. Ale za to vy vk neme! Na vin j e patn stravovn a nedostatek pohybu. Bragg kval "Jen se podvej te, shrben nejsou jen star osoby, dokonce i dti se pi chzi hrb a sotva za sebou vlej nohy." Naruen chrupavky a meziobratlovch plotnek meme diagnostikovat u u dt ve kolnm vku. Pte nkterch dt pipomn spe devn klacek ne prun iv nosn rm tla. Pokud m lovk od dtstv neprunou pte, ve st si ji nevypstuje, naopak se d oekvat jej zkrcen. A to vechno s sebou pin dal onemocnn a zdravotn pote, piem bolav zda jsou tm nejmenm zlem. dn lovk nevyuv vechny monosti, kter mu pte poskytuje, a u je to student, nebo prezident, ena v domcnosti i filmov hvzda. Chze, pedklony a zklony, zvedn a penen tkch vc, j zda na koni - to vechno by pte mla dlouhodob vydret, ani by trpla nepomrnm zatovnm.

Bohuel jen zanedbateln procento lid db na to, aby svou pte dostaten protahovali. Jsou to lid, kte se vnuj ozdravn gymnastice nebo kolektivnm sportm, pi nich se dostaten pohybuj a hodn asu trv v prod. U ostatnch nezbytn dochz k sesychn ptee. Jak lovk strne, jeho tlo ztrc schopnost pirozenho obnovovn tkn, kost a krve. Samozejm neexistuje nic, co by mohlo proces strnut odvrtit, nicmn vtina lid jej nesprvnou ivotosprvou naopak urychluje .

Zvata se pohybuj pirozenm zpsobem, a tak si zrove trnuj pte. Budeme-li njakou dobu pozorovat psa nebo koku, poznme, e neustle "pracuj" se svou pte. Koka si protahuje obratle a ohb zda. Pes se zase pitiskne hrud k zemi a vytahuje pedn tlapy nebo vrt celm

55

tlem a u toho krout hlavou. Nen divu, e zvata zstvaj pln energie a do konce ivota. Prmrn dlka ivota psa je 10 let, avak do 8 a 9 roku ivota se u nich neprojevuj znmky selosti vkem.

Lid nebyli pvodn naprogramovni tak, aby se u nich po 40 letech projevovaly zeteln pznaky st a v 50 letech se jejich ivoty chlily ke konci. Organizmus lovka je velmi dobe uzpsoben pro to, aby vedl do 70-80 let aktivn ivot. Proto tak v tto vkov kategorii potkvme zdrav lidi, pln energie, i kdy je j ich alostn mlo. Uchovali si lehkou chzi, jasn pohled a sv rozum. Mezi starmi lidmi, kte vedou aktivn zpsob ivota, najdeme mnohem mn nemocnch: kdo po cel ivot cviil, ten bude mt i ve st silnou, pohyblivou a elastickou pte. Bragg napsal: "Pokud by hlavnm ukazatelem stavu ptee byl vk, moje zda by u dvno musela bt nefunkn. Ale j je mm v podku! Naopak jsou prunj a vydr vc ne ped pl stoletm. A to je mon jen proto, e se o n starm a dlm ve pro to, abych si uchoval pte zdravou a pohyblivou. Mm rd jdla bohat na vitaminy a stopov prvky, kter prospvaj kostem i chrupavkm. Zapamatujte si a zapite si velkmi ervenmi psmeny: zdrav, sla a energie lovka nejsou zvisl na vku, ale na stavu jeho ptee. Budete-li kad den alespo trochu trnovat pte, po njak dob zmiz vechny pznaky pedasnho strnut. km vm istou pravdu! Cvien ptee jsou natolik j ednoduch, e mi dokonce pipad zvltn, pro lid tuto skvlou pleitost uchovn mld tm nevyuvaj.

Zakladatel tlesn vchovy Bernar Makfeden byl pesvden, e lovk me omldnout a o 30 let, jestlie bude posilovat a protahovat pte. Paul Bragg s nm zcela souhlasil a kal, e lovk, kter se sprvn stravuje a pravideln cvi pte, pedchz procesu strnut, nebo plat: m pohyblivj a prunj pte, tm mlad je jej nositel.

Bragg vypracoval velmi jednoduch test: men dlky ptee dvakrt denn, rno po probuzen a veer ped spnkem. Je skutenost, e po rnu je pte o maliko del-

56

ne veer. Pro tomu tak j e a co pte nut k tomu, aby se k veeru zkrtila? Zatovn a nesprvn dren tla. K veeru pte kles a stlauje se, vzdlenost mezi plotnkami se sniuje i chrupavka nepatrn zmenuje objem. A kdy se k tomu pid nadbyten hmotnost, pak Je zkracovn ptee jet vt, protoe na plotnky je vyvjen velk tlak, zpsoben nemrnou tlesnou vhou. V mladm vku jsou negativa zpsoben nadbytenou hmotnost vyvena tm, e lovk je dostaten pohybliv; ve starm vku vak lid postupn pechzej k sedavmu zpsobu ivota, take pte nen pimen zatovna natolik, aby byl negativn vliv nadvhy eliminovn. A nebude-li pte dostaten trnovna, pestane fungovat. Zkuste dret ruku v urit poloze a vydret to celou hodinu! Brzy poctte navu, potom bolest a nakonec ruka pln zdevn. Ale vdy pte tak drme neustle v jedn poloze !

Bragg napsal: "Nebudeme-li pte cviit, meziobratlov plotnky se budou zploovat a chrupavka odrat. Zante se vce pohybovat - a budete mlad.

Ovem pte me ztratit sv amortizan schopnosti tak kvli nedostatku vpnku. Obratle se o sebe neustle otraj a svraj nervy vychzej c z mchy, co zpsobuje urputn bolesti a pipravuje ivnou pdu pro rozvoj mnoha rznch nemoc.

Pokud budete chrupavku stimulovat cvienm zamenm na protaen ptee, jej regenerace na sebe nenech dlouho ekat. A zapamatujte si toto: navrtit chrupavkm slu a vdr a zpevnit pte mete v ktermkoliv vku, dokonce i ve st!"

JAK NA POSUNUT PLOTNK Y Postupem asu pestvaj bt prodn tlumie - mezi

obratlov plotnky funkn. Jak je vlastn plotnka tvoena? Plotnka j e vytvoena ze zevnho fibrznho prstence

s pevnmi a propletenmi vazivovmi vlkny. Toto vazivo je na okrajch srostl s obratlem. V prstenci je uzaveno kulovit jdro, naplnn zvltn rosolovitou hmotou. Meziob-

57

Jak poloha ptee je pro vs obvykl, to zj istte snadno. Svlknte se, postavte se ped zrcadlo a prohldnte si sv tlo kritickm, nesmlouvavm pohledem ze vech stran. Mete pout dv zrcadla. Ale nesnate se obelhat sami sebe: muste bt k sob absolutn upmn, i kdy by to znamenalo hokou pravdu. Hrbte se? Zd se vm, e mte jedno rameno v ne druh? Jsou vae ramena povisl? Nestejnomrnn boky? Mte velk bicho? Kivou pte?

Vechny defekty vezmte na vdom: mete si j e zapsat na speciln kartiku a pipsat datum, jednou se vm to bude hodit. A se odhodlte k zsadnmu kroku, pravidelnmu ozdravnmu systmu cvien na pte, prohlejte si svou figuru kad den a vmejte si vekerch pozitivnch zmn; nejlpe bude, kdy si je pipete na kartiku. Pi poctivm cvien na sob brzy poznte pozitivn vsledky: budete vypadat lpe a navrt se vm zdrav.

Nejprve vak muste pochopit, co to vlastn je sprvn dren tla. Bragg doporuoval jednoduch princip: provete pomysln vodorovn linie, kter by spojovaly ui a ramenn klouby, stehna, kolena a kotnky. Povedlo se? A nyn provete pes tyto linie tunou svislou ru: vae bn dren tla odpovd svisl e. Podbradek a tlo tvo prav hel, ramena rovn pmky, hrudn ko smuje maliko nahoru a bicho zataen, ovem bez vypt. V takov poloze se zda sama prohnou pirozenm zpsobem a cel tlo je pidrovno bedernmi klouby a klouby nohou. Pedstavujte si, e vs njak obr chyt za vlasy a thne nahoru, takka vs zved do vzduchu. Nebrate se a povolte : tak se vae tlo dostane do polohy, kter pedstavuje ono sprvn dren tla. Muste se okamit napmit!

Pro vtinu lid se patnm drenm tla j sou prvn kroky velmi tk, nebo se ve sprvn poloze ct nepohodln a nkdy maj i bolesti. Ale pi pravidelnm cvien se namsto nepjemnch pocit brzy objev pocit pohodl.

58

Nejdleitj cvien pro sprvn dren tla Pi ozdraven ptee je teba zat s cvienm na sprv

n dren tla. Nejinnj cvien je zrove} tm nejjednodum: postavte se zdy ke stn, maliko se rozkrote a ruce nechte voln splvat podl tla. Ztylkem, rameny, ltky a patami se dotkejte zdi. Pak se snate pitisknout se ke zdi tak, aby vzdlenost mezi n a kem nebyla vt, ne je tlouka prstu. Bicho zathnte, j i naopak trochu povythnte a nadzvednte ramena. Dleit upozornn : toto cvien me bt provdno pouze tehdy, pokud mte trochu pokren kolena; ramena radj i nezvedej te, nbr uvolnte, zvednut ramena dren tla naruuj.

Zamte se na to, jak pocity u toho zavte, vnmejte, co ctte ve svalech a v bie, pokud se snate o dosaen sprvnho dren tla. Prv j ste aktivovali svj pirozen mechanizmus regulovn stavu ptee a zrove j ste uinili prvn krok k prodlouen ivota.

m astji budete takto cviit, tm lpe. A budete schopni vydret v tto poloze u zdi alespo minutu, ani byste ctili nepohodl, pokouejte se o stejn dren tla i pi chzi. Pesto doporuujeme, abyste se nesnaili o sprvnou chzi okamit: zanejte pozvolna tak, e odkrote od zdi a zstanete chvli stt, abyste si na novou polohu tla zvykli . Zapamatujte si dren sval pi stn, a teprve a si j m budete j ist, zante chodit, ale nejprve jen nkolik krokli, jejich poet mete kad den zvyovat. Mjte na pamti, e pi stn u zdi j ste mli ponkud pokren nohy - i pi sprvn chzi j sou nohy lehce pokren, jakkoli se to me zdt paradoxn .

Cvien na zskn sprvnho dren tla pi chzi Bhem chze je pte neustle zatovna, psob

na ni zejmna nrazy a dery. Je-li vae pte siln, sprv-

59

n nataen, a vy pitom chodte rovn, vechny dery j sou tlumeny chrupavitmi plotnkami . Pouze v takovm ppad plotnky pln roli pruiny a chrn mozek i mchu ped pokozenm. Kolenn klouby a klouby chodidel funguj jako svho druhu nraznky. Nohy pi sprvn chzi musej pruit - chodte-li na tuhch nohou, pte dostv mnohem vce nraz a otes. Mnoho lid si stuje, e maj pi chzi bolesti v ptei. Pokud vak budete kontrolovat nohy i pte, mete se j ich zbavit. V idelnm ppad by lovk ml chodit lehce a prun, take jeho pte zstane siln a elastick.

Zde se musme zmnit o nutnosti vbru sprvnho obut. V nepohodln obuvi se vm bude patn chodit a vae nalapovn bude tvrd co je pro pte velmi nevhodn, protoe to vede k dalm otesm. Radji si vybrejte obuv s prunou podrkou, jako u sportovn obuvi; vrazn to zmrn otesy ptee pi chzi.

Bragg byl pesvden, e chze pedstavuje ideln cvien na omlazen tl, a svm poslucham radil, aby si pedstavovali, e jejich nohy vychzej z prostedku trupu a uvdj do pohybu svaly na zdech, bin svaly a bedern svaly. Ruce se voln pohybuj pmo u ramen, hlava je vysoko a hrd vztyen. Aby vae tlo zaujalo sprvnou pozici, pedstavujte si, e vs nkdo thne za temeno hlavy nahoru, ale je se pi tom nezakln dozadu.

Jak sprvn sedt Sprvn sezen je nemn dleit ne sprvn chze

a stn. Ve vtin ppad se lid od dtstv u patnmu dren tla a hlavn pinou je prv to, e patn sed.

Opete se pte o opradlo idle i kesla, kter by mlo bt dostaten tvrd a hlavn rovn. Zda se pevn pimknou k opradlu idle; je dleit, aby jeho tvar odpovdal pirozenm ohybu ptee. Bicho je ploch a prun - dbejte na to, aby nebylo pli uvolnn. Sete se zvednutou hlavou a narovnejte ramena, zkrtka a dobe: posate se rovn!

Provte, zda sedadlo nen del ne vae stehno, protoe v takovm ppad okraj idle tla na podkolenn tep-

60

ny. Vka idle by mla odpovdat vzdlenosti mezi stehnem a podlahou. Jeden chirurg a ortoped, profesor medicny na Univerzit George Washingtona, zj istil, e meziobratlov plotnky j sou nejvce napnny pi sezen na pli mkk idli. "Tlak psobc na plotnku pi sezen je dvakrt vt ne pi stn, a pokud lovk nem vypstovanou silnou svalovou soustavu, kter by zda podprala, me ji vn pokodit."

Vbr idle je obzvl dleit pro lidi se sedavm zamstnnm - prv ti by mli sedt na takovch idlch, kter j im pomohou vypstovat sprvn dren tla, nikoli kter by je zhorovaly. Nen na kodu, abyste se obas ze idle zvedli (ovem samozejm sprvn) a alespo trochu si zacviili a prothli pte.

Nikdy si nedvejte nohu pes nohu, tato pozice nen pli vhodn, nebo se pi n mohou objevit bolesti v doln sti ptee, a dokonce se me stt pinou onemocnn pohlavnch orgn. A tak nen dobr sebou plcnout na idli v silou - velmi to kod obratlm, siln dery opotebovvaj chrupavit plotnky. Sedejte si sprvn, tedy pozvolna a mkce, hlavu drte vztyenou, krk uvolnn a pte nataenou. Vha tla se pen pouze na chodidla, kotnky a stehna. (Sedejte si nikoliv mkkou zadn st tla, ale hlavou - kdy si sedte, vythnte hlavu nahoru, pak se nebude stvat, e si sednete prudce. A u to chcete, nebo ne, budete-li dbt na to, e muste hlavu thnout nahoru, nestane se, e sebou uchnete jako pytel, ale plynule se posadte.)

Tak vstvn ze idle vyaduje jist dovednosti. Sprvn vstvn psob blahodrn na sprvn dren tla a procviuje svaly a vazy. Kdy se zvedte, tlate tlo nahoru, ani byste je pidrovali rukama. Pedstavte si, e jste korkov ztka a voln se vynoujete na hladinu jezera. V takovm ppad bude pte sama udrovat hlavu a tlo v rovn poloze. (Zde plat tot, o em j sme hovoili ve - pi vstvn ze idle zanej te u temene hlavy. Budete se nejen sprvn a ladn zvedat, ale procvite si pte a natrnujete sprvnou polohu.)

61

Zpotku se vm bude zdt, e sprvn sezen je neobyejn tk, protoe jste po dlouhou dobu, ba mnohdy cel lta sedli patn. Ale vte, dve i pozdj i poctte uspokojcn: vae tlo si na pirozcnou polohu zvykne, svaly se uvoln a odpoinou si. A to je vdy pjemn.

Jak si uchovat sprvn drzen tla bhem spnku Na sprvn dren tla nesmme zapomnat nikdy, tu

d ani ve spnku; vdy v posteli trvme tetinu ivota. Tlo mus bt ve sprvn poloze, to je zklad sprvnho odpoinku a naerpn novch sil a energie. Pokud nemte dostaten kvalitn matraci, hroz nebezpe, e to va ptei pinese dal nepjemnosti. Pli mkk a prohnut matrace neposkytuje ptei nezbytnou podpru, zejmna pro nejt st tla - pnev. Jde o velmi nevhodn dcfekt postelc, kter m za nsledek zkiven ptce do strany, na n lovk sp. Tvrd matrace pte nut, aby se prohbala na Qpanou stranu. Tak spnek na zdech nebo na bie ptei kod, nebo hroz jej deformace.

Nej lpe se hod matrace, jeje tvrd a ploch, ale pitom dostaten elastick, kter kostem v ramenech a pnvi umouje pirozen prohnut odpovdajc vlastnmu zakiven. Sta vloit mezi matraci a postel irokou a rovnou desku - a zskte sprvn typ postele. Znm'ortoped doktor F. Levin ve sv knize Zda a jejich mon onemocnn rad pouvat matrace naplnn vlnou, vatou, houbovitou pry nebo gumou.

Dalm dleitm aspektem sprvnho span je vbr polte . Pro hlavu a krk je vhodn nepli velk mkk polt, protoe horn st ptee zstane ideln napmen a svaly se bhem spnku dkladn uvoln.

Pi span dejte