Technickaacute univerzita v Liberci
FAKULTA PŘIacuteRODOVĚDNĚ-HUMANITNIacute A PEDAGOGICKAacute
Katedra Sociaacutelniacutech studiiacute a speciaacutelniacute pedagogiky
Studijniacute program Speciaacutelniacute pedagogika
Studijniacute obor
(kombinace)
Speciaacutelniacute pedagogika předškolniacuteho věku
DIAGNOSTIKA DĚTIacute PŘEDŠKOLNIacuteHO VĚKU
DIAGNOSTICS CHILDS IN PRE-SCHOLL
Bakalaacuteřskaacute praacutece 08ndashFPndashKSSndash 2020
Autor Podpis
Eliška Sommerovaacute
Adresa
Karla Polaacutečka 148124
470 01 Českaacute Liacutepa 01
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Douskovaacute
Konzultant
Počet
stran grafŧ obraacutezkŧ tabulek pramenŧ přiacuteloh
64 10 0 10 38 1 + 1 CD
V Liberci dne
PROHLAacuteŠENIacute
Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou bakalaacuteřskou praacuteci se plně vztahuje zaacutekon č
1212000 Sb o autorskeacutem praacutevu zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo
Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech autorskyacutech
praacutev uţitiacutem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL
Uţiji-li bakalaacuteřskou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si vědoma
povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL praacutevo ode mě
poţadovat uacutehradu naacutekladŧ ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela aţ do jejiacute skutečneacute vyacuteše
Bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedenyacutech zdrojŧ a na zaacutekladě
konzultaciacute s vedouciacutem bakalaacuteřskeacute praacutece
V Liberci dne Podpishelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
PODĚKOVAacuteNIacute
Raacuteda bych poděkovala všem kteřiacute se mnou při psaniacute bakalaacuteřskeacute praacutece měli trpělivost
pomaacutehali mi svyacutemi podnětnyacutemi radami a se zpracovaacuteniacutem praktickeacute čaacutesti
Zejmeacutena bych raacuteda poděkovala Mgr Evě Douskoveacute za vedeniacute bakalaacuteřskaacute praacutece PhDr
Vladimiacuteru Piacutešovi za cenneacute rady v oblasti diagnostiky a rodině za podporu při tvořeniacute
ANOTACE
Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem
bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute
Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest
Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ
popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost
a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku
Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou
děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute
i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm
Kliacutečovaacute slova
Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute
speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog
ABSTRACT
The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how
workers from nursery with this issue
The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part
The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the
most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the
school also known as the diagnosis of preschool age
The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are
assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention
how the results are communicated to parents
Keywords
Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history
perception special education diagnosis special education teacher interview drawing
teacher
VERMERK
Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter
Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser
Problematik beschaumlftigen
Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil
Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf
die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten
verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter
festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a
připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)
Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die
Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten
beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert
werden
Stichwoumlrter
Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese
Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung
Paumldagoge
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
PROHLAacuteŠENIacute
Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou bakalaacuteřskou praacuteci se plně vztahuje zaacutekon č
1212000 Sb o autorskeacutem praacutevu zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo
Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech autorskyacutech
praacutev uţitiacutem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL
Uţiji-li bakalaacuteřskou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si vědoma
povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL praacutevo ode mě
poţadovat uacutehradu naacutekladŧ ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela aţ do jejiacute skutečneacute vyacuteše
Bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedenyacutech zdrojŧ a na zaacutekladě
konzultaciacute s vedouciacutem bakalaacuteřskeacute praacutece
V Liberci dne Podpishelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
PODĚKOVAacuteNIacute
Raacuteda bych poděkovala všem kteřiacute se mnou při psaniacute bakalaacuteřskeacute praacutece měli trpělivost
pomaacutehali mi svyacutemi podnětnyacutemi radami a se zpracovaacuteniacutem praktickeacute čaacutesti
Zejmeacutena bych raacuteda poděkovala Mgr Evě Douskoveacute za vedeniacute bakalaacuteřskaacute praacutece PhDr
Vladimiacuteru Piacutešovi za cenneacute rady v oblasti diagnostiky a rodině za podporu při tvořeniacute
ANOTACE
Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem
bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute
Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest
Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ
popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost
a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku
Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou
děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute
i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm
Kliacutečovaacute slova
Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute
speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog
ABSTRACT
The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how
workers from nursery with this issue
The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part
The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the
most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the
school also known as the diagnosis of preschool age
The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are
assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention
how the results are communicated to parents
Keywords
Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history
perception special education diagnosis special education teacher interview drawing
teacher
VERMERK
Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter
Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser
Problematik beschaumlftigen
Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil
Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf
die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten
verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter
festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a
připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)
Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die
Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten
beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert
werden
Stichwoumlrter
Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese
Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung
Paumldagoge
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
PODĚKOVAacuteNIacute
Raacuteda bych poděkovala všem kteřiacute se mnou při psaniacute bakalaacuteřskeacute praacutece měli trpělivost
pomaacutehali mi svyacutemi podnětnyacutemi radami a se zpracovaacuteniacutem praktickeacute čaacutesti
Zejmeacutena bych raacuteda poděkovala Mgr Evě Douskoveacute za vedeniacute bakalaacuteřskaacute praacutece PhDr
Vladimiacuteru Piacutešovi za cenneacute rady v oblasti diagnostiky a rodině za podporu při tvořeniacute
ANOTACE
Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem
bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute
Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest
Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ
popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost
a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku
Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou
děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute
i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm
Kliacutečovaacute slova
Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute
speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog
ABSTRACT
The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how
workers from nursery with this issue
The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part
The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the
most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the
school also known as the diagnosis of preschool age
The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are
assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention
how the results are communicated to parents
Keywords
Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history
perception special education diagnosis special education teacher interview drawing
teacher
VERMERK
Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter
Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser
Problematik beschaumlftigen
Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil
Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf
die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten
verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter
festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a
připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)
Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die
Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten
beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert
werden
Stichwoumlrter
Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese
Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung
Paumldagoge
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
ANOTACE
Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem
bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute
Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest
Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ
popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost
a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku
Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou
děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute
i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm
Kliacutečovaacute slova
Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute
speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog
ABSTRACT
The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how
workers from nursery with this issue
The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part
The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the
most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the
school also known as the diagnosis of preschool age
The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are
assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention
how the results are communicated to parents
Keywords
Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history
perception special education diagnosis special education teacher interview drawing
teacher
VERMERK
Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter
Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser
Problematik beschaumlftigen
Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil
Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf
die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten
verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter
festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a
připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)
Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die
Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten
beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert
werden
Stichwoumlrter
Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese
Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung
Paumldagoge
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
VERMERK
Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter
Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser
Problematik beschaumlftigen
Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil
Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf
die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten
verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter
festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a
připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)
Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die
Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten
beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert
werden
Stichwoumlrter
Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese
Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung
Paumldagoge
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK
Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute
ČR Českaacute republika
MŠ mateřskaacute škola
MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy
OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna
RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute
RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program
SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum
SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)
SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče
VOŠ vyššiacute odbornaacute škola
VŠ vysokaacute škola
ZŠ zaacutekladniacute škola
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
1
I UacuteVOD 4
II DIAGNOSTIKA 6
21 Definice diagnostiky 6
22 Pedagogickaacute diagnostika 7
23 Vyacuteznam diagnostiky 8
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15
254 Diagnostika laterality 15
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17
III METODY DIAGNOSTIKY 19
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19
32 Pozorovaacuteniacute 20
33 Rozhovor 22
34 Dotazniacutek 23
35 Anamneacuteza 24
36 Hra 24
37 Analyacuteza kresby 26
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
2
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33
51 Školniacute připravenost 33
52 Školniacute zralost 34
521 Znaky školniacute zralosti 35
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38
62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38
63 Pouţiteacute metody 38
631 Dotazniacutek 38
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41
73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42
74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42
75 Interval hodnoceniacute 43
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45
78 Informace o chovaacuteniacute 47
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48
710 Moţnosti konzultace 49
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50
712 Program pro předškolniacute děti 51
VIII ZAacuteVĚR 52
81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52
82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52
IX POUŢITEacute ZDROJE 54
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
3
91 Tištěneacute zdroje 54
92 Dalšiacute zdroje 56
X PŘIacuteLOHY 57
SEZNAM PŘIacuteLOH 58
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
4
I UacuteVOD
Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto
praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce
Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat
jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech
Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute
nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo
začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat
oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute
ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince
V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto
vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je
ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak
nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se
předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti
značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute
Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem
obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno
v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat
Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti
nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute
mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute
Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho
vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně
dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat
individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj
bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem
povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
5
dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu
zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1
Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)
zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho
zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3
do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute
Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute
později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě
potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute
i dalšiacutem dovednostem
1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34
odstavec 4
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
6
II DIAGNOSTIKA
Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor
kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna
Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl
po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ
biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat
i do psychologie a pedagogiky
Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)
21 Definice diagnostiky
bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky
sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich
osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3
Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se
jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute
aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu
bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute
vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4
Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit
onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute
diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd
Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute
bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech
vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5
Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe
většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad
pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001
3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57
4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace
statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
7
Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař
psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti
diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze
Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ
ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat
a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute
Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby
mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako
komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit
do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina
učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)
22 Pedagogickaacute diagnostika
Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde
jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)
Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době
se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv
na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute
poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem
naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci
Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka
(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute
dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute
kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova
praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)
Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme
diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich
vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo
diagnostikovaacuteniacute diacutetěte
6 PIPEKOVAacute J 2006
7 SLOWIK J 2007
8 ZELINKOVAacute 2001
9 ZELINKOVAacute O 2001
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
8
bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak
individuaacutelně tak i skupinověldquo10
Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova
vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny
pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11
)
23 Vyacuteznam diagnostiky
Vyacuteznam pro učitelky
bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-
psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12
Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu
pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala
diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce
oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi
nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je
pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho
vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě
přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi
přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13
)
Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute
aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute
specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute
Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě
bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře
věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14
Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci
Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ
později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli
10
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11
KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece
9
pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo
doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka
při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute
s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte
Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute
se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem
všimnout (15
)
24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika
Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A
Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy
zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy
bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji
rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a
sociaacutelniacuteldquo16
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků
i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy
osob s postiženiacutemldquo17
Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi
vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti
schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito
jedinci
bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18
Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze
vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute
mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute
z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem
15
MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003
16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a
sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26
17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51
18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58
10
k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např
reedukace kompenzace atd)
241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je
děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute
1) Dle specifickeacuteho ciacutele
Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem
jedincem
Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky
Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu
V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec
Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute
Naacuteslednaacute peacuteče o jedince
2) Dle druhu postiženiacute (19
)
Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast
Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute
Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute
Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute
Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace
Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady
Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute
i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute
3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince
Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba
při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem
stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20
)
19
PIPEKOVAacute J 2006
11
Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute
speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady
Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady
a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti
a připravenosti
Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti
Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute
vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno
postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče
Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi
diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)
Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute
o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka
rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a
pracovniacute uplatněniacute
Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute
rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka
vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute
probleacutemy
4) Dle času provaacuteděniacute
Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je
Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu
pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd
Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec
přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita
jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute
5) Dle etiologie
Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21
)
20
PIPEKOVAacute J 2006 21
PIPEKOVAacute J 2006
12
Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute
Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky
25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky
Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti
propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky
ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince
Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako
velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky
Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute
pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute
studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute
daacutele jen OLV)
V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti
diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit
bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu
objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22
Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně
diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj
jedince
251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute
bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči
myšleniacute a s lateralitouldquo23
Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě
v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě
ze špatneacute motoriky
Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny
Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin
22
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64
13
Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin
Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute
motoriky
Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem
k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24
)
Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo
vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute
Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ
Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě
Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ
Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ
U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho
dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto
informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech
pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek
i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd
Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje
od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute
nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve
na kolmou) a později je zmenšovat
Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se
o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti
pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality
(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute
psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě
začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25
)
bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy
hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci
24
PIPEKOVAacute J 2006 25
PIPEKOVAacute J 2006
14
obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje
takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality
koordinace oko ndash rukaldquo26
Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute
Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute
v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute
rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd
252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute
Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute
Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute
schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza
synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti
V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu
věku jedince
Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny
na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute
rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute
myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute
Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem
uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute
zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27
)
Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho
charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně
postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)
viacutece věnovat
Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec
nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute
sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi
Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna
26
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27
PIPEKOVAacute J 2006
15
Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute
stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit
Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima
zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit
253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute
Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou
Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti
předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute
Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho
dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem
a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28
)
Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast
vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj
hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako
vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech
podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV
Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči
bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost
artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29
bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno
rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30
Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute
věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou
i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči
254 Diagnostika laterality
bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se
projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka
noha oko ucho)ldquo31
28
PIPEKOVAacute J 2006 29
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72
16
Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte
do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32
) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast
laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky
Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena
s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ
(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho
z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ
dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem
probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)
Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute
stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute
za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek
Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět
i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve
dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33
)
K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe
vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se
u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik
psaniacute pravou rukou (34
)
255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute
Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem
obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho
orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute
Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena
mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně
diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je
dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem
31
PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute
pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32
PIPEKOVAacute J 33
KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34
PŘINOSILOVAacute D 1997
17
Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte
bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet
podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ
Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ
(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ
dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd
Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se
tak naacutepodobou
Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek
poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky
od normy
256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute
bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality
(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35
Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem
(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je
ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či
vŧbec (36
)
Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje
na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute
ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy
chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37
)
Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich
spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla
moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte
Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat
předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)
rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd
35
ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36
PŘINOSILOVAacute D 1997 37
PŘINOSILOVAacute D 1997
18
Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči
kde neznaacuteme přiacutečinu
Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli
diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech
onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38
)
Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute
rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek
Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch
umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)
rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa
ndash miacuteša) apod
38
TOMICKAacute V 2006
19
III METODY DIAGNOSTIKY
Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze
31 Poţadavky na diagnostickeacute metody
Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky
nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte
Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute
se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je
moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat
bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou
naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo
(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti
jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz
rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem
kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39
Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času
Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute
pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute
konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem
stanovenyacutemi kriteacuterii
Objektivnost
bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40
Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle
určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy
Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh
k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech
vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41
)
Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl
39
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40
MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41
SVOBODA M (ed) 2001
20
Validita
bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje
že měřiacuteldquo42
Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody
hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43
)
Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je
nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např
u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či
pracovniacute listy k testu mohl vidět)
Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute
nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute
Reliabilita
Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen
naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44
)
Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny
i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)
Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně
jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45
)
32 Pozorovaacuteniacute
Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu
V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy
v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo
z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)
Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř
v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek
bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46
42
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43
PIPEKOVAacute J 2006 44
MERTIN V 1995 45
SVOBODA M (ed) 2001 46
KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248
21
Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou
o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se
při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte
(47
)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel
zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je
vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute
globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem
Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie
sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast
Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute
bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast
bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je
podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou
terminologiiacuteldquo48
Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava
pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute
Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale
pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ
Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit
zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze
na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)
V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo
osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute
pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit
na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute
nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute
je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte
v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)
47
MERTIN V 1995 48
NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103
22
33 Rozhovor
Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem
kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat
U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky
Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet
odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute
i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje
(49
)
bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace
o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50
Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo
videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)
Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute
jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou
připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute
problematice
U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech
a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute
proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit
bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti
rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech
ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51
Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny
určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute
a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute
provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte
Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často
ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince
(52
)
49
MERTIN V 2003 50
TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33
23
34 Dotazniacutek
bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53
Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest
ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce
diacutetěte(54
)
S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)
Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute
pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je
dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace
MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod
předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je
zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je
pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ
Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ
Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte
na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas
zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte
Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti
probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute
předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute
jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute
dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)
bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho
vyšetřeniacuteldquo55
Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče
52
SVOBODA 2001 53
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika
2001 str 250 54
MERTIN V 2003 55
MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39
24
35 Anamneacuteza
bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute
majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech
uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56
Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza
zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute
pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57
)
Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk
rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince
zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)
U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech
od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute
pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr
diacutetěte učitelka v MŠ)
Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy
(58
)
Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče
sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)
Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj
Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute
informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince
Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny
vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute
aby anamneacuteza byla podrobnaacute
36 Hra
bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou
diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte
a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59
56
TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57
SVOBODA M 2001 58
ZELINKOVAacute O 2001
25
Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute
a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute
hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60
)
Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute
soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute
tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute
bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute
Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute
zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61
Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho
odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute
se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň
myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd
bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem
uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu
s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62
Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl
zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute
spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě
vhodneacute hodnotit jako celek (63
)
Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit
moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou
předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte
Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně
s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud
je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ
Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech
chce diacutetě vidět
59
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60
PIPEKOVAacute J 2006 61
MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62
RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63
PIPEKOVAacute J 2006
26
37 Analyacuteza kresby
Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)
Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti
v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho
ziacuteskat
bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64
bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute
z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba
dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65
Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat
mnohem viacutece informaciacute
bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute
i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66
Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute
Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala
I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu
jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat
s ostatniacutemi
Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat
dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky
Vyacutevoj kresby
bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte
a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute
diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67
Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte
přibliţně do jednoho roku diacutetěte
64
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65
DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66
ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67
PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65
27
Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako
prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem
Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat
zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute
často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let
Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute
obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily
věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let
Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a
znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem
aţ sedmyacutem rokem
Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute
k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi
sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem
Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech
zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota
28
IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU
V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute
pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe
byacutet velice širokyacute
Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute
situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute
charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho
odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem
daacutele pracovat
Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby
pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich
pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet
klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali
v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena
např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb
o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem
č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute
(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute
Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute
psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je
povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi
zařiacutezeniacutemi či školami atd
41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra
bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute
typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68
Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti
Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)
Tělesně postiţeneacute
Mentaacutelně postiţeneacute
68
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105
29
S vadami řeči
S kombinovanyacutemi vadami
Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog
sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky
(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)
Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ
(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute
na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou
dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let
SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69
)
Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute
podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute
činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu
a pro pedagogickeacute pracovniacuteky
Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute
Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti
stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)
Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ
Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech
a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci
s pedagogy
Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute
o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute
Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se
zdravotniacutem postiţeniacutem
Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost
69
NOVOSAD L 2000
30
Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty
navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo
v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno
42 Pedagogickopsychologickeacute poradny
bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem
typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute
a mlaacutedeželdquo70
Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog
speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje
na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute
s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe
byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta
surdopeda atd
Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute
dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute
odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a
studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ
Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta
PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute
proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta
ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ
postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP
napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se
na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a
na karieacuteroveacutem poradenstviacute
PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71
)
Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku
Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti
70
NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71
NOVOSAD L 2000
31
Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně
vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)
Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince
Profesniacute orientace ţaacutekŧ
Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute
Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem
znevyacutehodněniacutem
Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti
Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami
Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam
bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)
43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče
Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně
vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute
ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej
jedinec navštěvuje) a SVP
Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute
učiteleacute
Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)
Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince
Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout
Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)
Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)
Rodinneacute souţitiacute
Mediace
Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)
Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)
32
44 Dalšiacute zařiacutezeniacute
Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu
zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)
Pediatr
Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě
zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj
rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)
Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra
samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute
motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl
by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči
u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a
přiacutepadně diagnostikovat
Odborniacute leacutekaři
K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute
u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe
diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace
o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd
Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času
na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru
Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci
mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji
33
V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST
Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika
školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno
k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky
Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace
diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti
v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72
)
bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73
Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus
vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně
měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem
socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě
zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence
podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute
učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute
dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74
)
bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti
a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75
Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem
pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by
předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute
dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute
zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute
zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76
)
51 Školniacute připravenost
bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77
72
MONATOVAacute L 2000 73
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74
VAacuteGNEROVAacute M 1997 75
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76
INFORMATORIUM 12010 77
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna
pedagogika 2001 str 221
34
Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi
se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit
školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti
prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78
)
Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem
pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a
naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute
hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ
psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)
Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti
ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute
smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci
motivovaacuteno (79
)
Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute
pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči
Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe
uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde
obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute
stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu
předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)
bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho
vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80
52 Školniacute zralost
Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho
Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6
let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku
78
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79
VAacuteGNEROVAacute V 1997 80
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute
pedagogika 2001 str 220
35
stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky
(81
)
bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82
Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute
školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute
vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky
většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo
ve specializovaneacutem pracovišti
Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by
pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto
zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute
dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute
potiacuteţe komplikace probleacutemy
bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute
době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy
proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute
i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83
521 Znaky školniacute zralosti
K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci
se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)
a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše
je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti
je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84
)
bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute
k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech
dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85
81
VAacuteGNEROVAacute M 1997 82
MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83
VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str
307 84
KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149
36
Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute
v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy
dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute
odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute
1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute
ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou
leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86
)
Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87
)
1) Somatickaacute zralost
Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku
Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by
měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)
Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy
(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost
Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu
vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto
přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm
Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet
zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout
přes temeno hlavy na druheacute ucho (88
)
Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit
vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute
o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit
logopedickou peacuteči
2) Sociaacutelniacute zralost
Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute
dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě
86
httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87
TRPIŠOVSKAacute 1997 88
SVOBODA M (ed) 2001
37
Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)
Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo
by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)
Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute
a školniacute činnosti
Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city
a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch
i poraacuteţku
Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute
(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy
3) Psychickaacute zralost
Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute
představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute
uacuterovně
bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě
a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89
Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece
oblastech
bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň
zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti
koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj
senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90
Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu
školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit
ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte
projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky
ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute
hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho
celkovou osobnost
89
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90
VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155
38
VI PRAKTICKAacute ČAacuteST
61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti
Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute
v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute
(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti
62 Stanoveniacute ciacutelů
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
63 Pouţiteacute metody
K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně
dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech
zařiacutezeniacute
631 Dotazniacutek
Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna
uzavřenaacute otaacutezka
Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho
Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute
odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze
čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek
U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto
dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece
odpověďmi
39
64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku
Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten
a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech
mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho
věku
Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe
40
VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ
71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute
Vaše zařiacutezeniacute je
Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8
Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0
Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2
Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ
s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech
zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami
MŠ či asistentkami pedagogŧ
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Speciaacutelniacute
mateřskaacute
škola
Mateřskaacute
škola se
speciaacutelniacutemi
třiacutedami
Mateřskaacute
škola
(integrace
dětiacute s
postiţeniacutem)
Mateřskaacute
škola (bez
integrace dětiacute
s postiţeniacutem)
Jineacute (prosiacutem
uveďte)
Typ zařiacutezeniacute
41
72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech
Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete
Učitelka MŠ 17
Asistentka pedagoga 3
Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25
navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute
nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny
Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ
0
5
10
15
20
Učitelka MŠ Asistentka pedagoga
Pozice dotazovanyacutech
42
73 Personaacutelniacute obsazeniacute
Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu
třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)
Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně
na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno
zařiacutezeniacute
Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute
Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet
dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy
bez integrace dětiacute byl 23
74 Počty dětiacute ve třiacutedě
Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě
Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten
(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)
Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho
počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute
zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let
Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute
před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute
dochaacutezky
43
75 Interval hodnoceniacute
V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte
odpověď)
1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2
2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13
3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2
4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2
Kaţdyacute měsiacutec 1
Kaţdyacute tyacuteden 0
Nehodnotiacuteme 0
Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6
Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to
v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl
prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u
dětiacute
0
2
4
6
8
10
12
14
Interval hodnoceniacute
44
76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute
6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět
screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10
Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho
odborniacuteka se jednaacute) 0
Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)
(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2
Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s
(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9
S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou
dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute
odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)
dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute
zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ne ţaacutedneacute
nespolupracuje
Ano je součaacutestiacute
zařiacutezeniacute
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školeniacute rok
Ano pracovniacutek
dochaacuteziacute za
školniacute rok
Ţaacutedneacute
nespolupracuje
zaacutejem o
Spolupraacutece zařiacutezeniacute
45
77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute
Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek
v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)
Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141
Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158
Rozhovorem s diacutetětem 110
Rozhovor s rodiči diacutetěte 120
Analyacuteza hry 118
Rozbor kresby 94
Videozaacuteznam činnosti 4
Jineacute (prosiacutem uveďte) 4
Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute
počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem
020406080
100120140160
Podklady hodnoceniacute
46
Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou
nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor
s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou
pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem
Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a
jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute
metody
47
78 Informace o chovaacuteniacute
Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte
Ne 0
Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3
Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute
schŧzky s rodiči
3
Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu
předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute
zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3
dotazovanyacutech
02468
101214161820
Ne Ano
piacutesemneacute
zpraacutevy
Ano
konzultačniacute
hodiny či
domluveneacute
schŧzky s
rodiče
Ano s rodiče
se snaţiacuteme
mluvit denně
Jineacute
Informace o chovaacuteniacute
48
79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute
Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ
(zařiacutezeniacute)
Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13
Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17
Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17
Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2
Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0
Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17
dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute
učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute
prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se
jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute
Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba
respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče
o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ
02468
1012141618
Ano sledujiacute
naacutestěnky
vyacutestavniacute
prostory MŠ
našeho
zařiacutezeniacute
Ano sledujiacute
naacutestěnky
poviacutedajiacute si o
činnosti s
dětmi
Ano ptajiacute se
učitelek na
praacuteci dětiacute
během dne
Ne
nazajiacutemajiacute
neptajiacute se
Neviacutem jestli
se rodiče
zajiacutemajiacute
Zaacutejem rodičů
49
710 Moţnosti konzultace
Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho
věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku
konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)
S rodiči diacutetěte 17
S odborniacutekem v daneacute oblasti 4
S vedeniacutem MŠ 6
S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12
Nekonzultuji 0
Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17
dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute
dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ
probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute
V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi
(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)
02468
1012141618
S rodiči
diacutetěte
S
odborniacutekem
v daneacute
oblasti
S vedeniacutem
MŠ
S rodiči
diacutetěte
moţnost
diagnostiky
Nekonzultuji
Konzultace probleacutemu
50
711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi
Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7
let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)
ANO 20
NE 5
Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem
povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne
s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3
a 4 let
0
5
10
15
20
ANO NE
Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka
51
712 Program pro předškolniacute děti
Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky
Třiacutedu 3
Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle
vzdělaacutevaciacuteho programu
15
Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost
je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo
2
Jineacute (prosiacutem uveďte) 0
Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5
Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute
program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute
ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo
vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Třiacutedu V raacutemci třiacutedy
dle
vzdělaacutevaciacuteho
programu
Mimo
vzdělaacutevaciacute
program
krouţek
Jineacute Neniacute
připravovaacuten
Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute
dochaacutezky
52
VIII ZAacuteVĚR
81 Zhodnoceniacute předpokladů
V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny
1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky
v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry
Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo
zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute
k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute
nejvyuţiacutevanějšiacute metoda
2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute
vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ
při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti
Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute
zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte
kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn
3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj
motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky
Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem
do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady
schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je
moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech
je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno
4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji
Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)
Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte
82 Navrhovanaacute opatřeniacute
Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a
hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd
53
Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu
dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute
diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech
Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech
dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte
(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by
si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho
rozvoji
Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute
předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se
s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat
kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a
zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech
54
IX POUŢITEacute ZDROJE
91 Tištěneacute zdroje
1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se
somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN
978-80-7378-014-0
2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha
Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2
3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika
Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky
2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5
4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute
a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7
5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada
Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3
6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute
vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4
7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5
8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum
1986 276 s
9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute
pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991
10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s
ISBN 80-7178-033-4
11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1
vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X
12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute
nakladatelstviacute 1986 208 s
55
13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute
Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9
14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha
Academia ISBN 80-200-1290-7
15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN
80-7178-197-5
16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute
Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4
17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno
Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0
18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v
praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-
210-1595-0
19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9
20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s
ISBN 978-247-1733-3
21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1
vydaacuteniacute Praha Tauris 2005
22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha
Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8
23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova
univerzita 1996 97 s
24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144
s ISBN 978-80-247-2165-1
25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec
Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X
26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute
praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9
56
27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute
Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0
28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně
pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-
6
29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem
UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3
30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte
5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7
31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita
Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2
32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a
dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN
978-80-246-1538-7
33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute
Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6
92 Dalšiacute zdroje
34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010
[citovaacuteno 21března 2010]
35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute
36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem
vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace
37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech
38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech
poradenskyacutech zařiacutezeniacutech
57
X PŘIacuteLOHY
SEZNAM PŘIacuteLOH
1) Dotazniacutek
2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece