Difrakce světla

O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných

zákony přímočarého šíření

v akustice ( 1 m) v optice ( 1 nm)

Difrakci světla lze objasnit Huygensovým – Fresnelovým principem

Rozdělení ohybových jevů

A.) Fresnelovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v konečné vzdálenosti

Fresnelovy ohybové jevy

Ohyb na kruhovém otvoru

Ohyb na hraně

B.) Fraunhoferovy ohybové jevy – tzv.ohybové jevy v nekonečnu

Ohyb světla na optické mřížce

d.sin =

d.sin = 2k.2

kde je ohybový úhel k maximu k-tého řádu

Je-li světlo dopadající na optickou mřížku monochromatické, pak mají maxima stejnou barvu jako je barva světla.

Jestliže mřížku osvětlíme bílým světlem, bude maximum nultého řádu bílé a maxima vyšších řádů jsou duhově zbarvená, přičemž nejvíce se ohýbá světlo barvy červené a nejméně světlo fialové.

Barva ohybových minim nezávisí na vlnové délce použitého světla – všechna jsou tmavá

V závislosti na počtu štěrbin optické mřížky nemusí být všechna interferenční minima patrná – mřížková spektra některých vyšších řádů se mohou překrývat.

Jako ohybová mřížka může sloužit také CD disk nebo DVD disk:

Ohyb světla má opět využití ve spektrální analýze látek (ve spektroskopu nahradíme rozkladný hranol ohybovou mřížkou), v optické holografii (trojrozměrná metoda zaznamenání obrazu).