Červen 2009 1/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

Vážená čtenářko, vážený čtenáři. Ač tomu počasí vůbec neodpovídá, podle kalendáře začalo léto. Nevěšte hlavu nad nepříznivými meteorologickými předpověďmi a zpříjemněte si začátek dalšího ročního období červnovým číslem infoWINu. Hezké čtení.

PRVNÍ HLUBINNÉ ÚLOŽIŠTĚ BUDE VE ŠVÉDSKU

DÉLKA ŽIVOTA – 100 TISÍC LET Průměrná délka života obyvatel v České republice je okolo 80 let, více než tisíckrát delší je životnost hlubinného úložiště jaderného paliva ve Švédsku. Světový unikát, historicky první dlouhodobé úložiště, má vzniknout u švédského města Forsmark. Sem, do hloubky 500 metrů pod zemským povrchem, budou všechny švédské jaderné elektrárny v budoucnu zavážet své použité palivo. V současné době vyrábí ve Švédsku energii celkem deset jaderných reaktorů s kapacitou 9095 MWe, tzn. že jádro tvoří 40 % domácí produkce elektřiny. Pouze v lokalitě Forsmark, v blízkosti plánovaného úložiště, stojí a funguje stejnojmenné jaderné zařízení disponující třemi reaktory typu BWR. Původně se rozhodovalo mezi dvěma lokalitami: Forksmark a Laxemar u Oskarhamnu. Zvítězila nakonec první uvedená varianta, a to díky příznivějším

přírodním vlastnostem. Úložiště totiž bude vybudované ve skále, která zaručí suché prostředí. Navíc pro jeho stavbu nebude třeba odstranit tolik horniny, kolik by vyžadoval projekt v Laxemaru. Po dvaceti letech bylo konečně v letošním červnu uzavřeno výběrové řízení na hlubinné úložiště ve Švédsku. Spravovat ho bude společnost SKB (Swedish Nuclear Fuel and Waste Management Company), která má ve Švédsku na starosti nakládání s jaderným palivem a odpadem. „Výběr vhodného místa byl klíčovým bodem pro švédský program s jaderným odpadovým hospodářstvím,“ uvedl Claes Thegerström, prezident SKB. „Nyní se zaměříme na přípravu potřebných dokumentů k získání licence na vybudování bezpečného úložiště jaderného paliva ve Forsmarku,“ doplnil Thegerström. Pokud vše půjde podle plánů, stavební práce se zahájí

podle vedení SKB v roce 2016 a první kontejnery s jaderným materiálem budou moci být uloženy asi v letech 2022 až 2024.

ŠVÉDOVÉ: JSME PRO ÚLOŽIŠTĚ Zajímavé jsou také názory Švédů na trvalé úložiště. Zatímco v jiných zemích je mezi obyvateli běžný názor „ano, ale ne na mém dvorku“, Švédové tvoří výjimku. V průzkumech veřejného mínění se občané dvou favorizovaných lokalit (Forsmark a Laxemar) vyslovili výrazně pro projekt vybudování úložiště, dokonce se předháněli v tom, kdo nakonec zvítězí. Podle studie podpořilo úložiště okolo 80 % lidí žijících v těchto městech. Podle expertů je za tímto pozitivním přístupem aktivní komunikace s obyvateli a vysvětlování výhod, které jim nové zařízení přinese, např. další pracovní příležitosti, příliv investic do obcí apod. Dosud byl veškerý vysoce aktivní jaderný odpad ze švédských reaktorů skladován v meziskladu (CLAB) v Oskarshamnu, kam se sváží speciální lodí. V úložišti bude radioaktivní materiál uložen v kontejnerech, které tvoří ocelové odlitky obsahující silnostěnné kanystry z mědi vážící 25 tun. Kontejnery pojmou až dvě tuny použitého paliva a po uzavření se zavezou do vyhloubených děr ve skalním masivu zhruba 500 metrů pod zemí. Po uplynutí 100 tisíc let klesne hodnota radioaktivity na úroveň právě vytěžené uranové rudy.

Vizualizace povrchové části úložiště ve Forsmarku (zdroj: SKB)

Červen 2009 2/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

NA KÁVĚ S…

LENKOU HERALTOVOU, KJR FJFI A ÚJV ŘEŽ Lenka Heraltová, absolventka zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů na KJR FJFI. V současné době je zaměstnankyní KJR FJFI a ÚJV Řež. Zároveň je i studentkou doktorského studia na KJR s bohatými zkušenostmi z měření, ne pouze z knih.

Po absolvování FJFI jste nastoupila do ÚJV Řež, nyní opět pokračujete ve studiích tentokrát na doktorském stupni. Čeho se týká vaše doktorská práce? Po ukončení magisterského studia jsem hned nastoupila do doktorského studijního programu a zároveň začala pracovat na částečný úvazek v ÚJV Řež. V loňském roce jsem si navíc přibrala ještě pracovní úvazek na KJR. V rámci disertační práce se zabývám střední částí palivového cyklu, tj. přípravou nových prodloužených palivových vsázek pro jaderné elektrárny. Konkrétně pracuji na návrhu palivového souboru pro šestiletý palivový cyklus reaktoru VVER-440.

Čím se zabýváte v ÚJV Řež? Můžete popsat nějaký zajímavý výzkumný projekt, na kterém jste se podílela? V ÚJV pracuji na oddělení Experimentální reaktorové fyziky a zabývám se gama spektrometrickým měřením ozářených

palivových proutků a také jsem prováděla ověření měření pomocí výpočetního kódu MCNP. Většinu času ovšem trávím na KJR, kde jsem také zaměstnána. Věnuji se střední části palivového cyklu, zabývám se MOX palivem a pracuji s několika výpočetními kódy, které se používají pro přípravu konstant a výpočty palivových vsázek. Také pracuji jako dozimetrista-mechanik na školním reaktoru VR-1.

Dlouhodobě se zabýváte problematikou palivových prutů pro jaderné elektrárny. Nedávno proběhla tiskem zpráva, že ruská společnost TVEL hodlá v ČR postavit zařízení na výrobu jaderného paliva. Informace vyvolala silně nesouhlasné reakce protijaderných aktivistů. Jaký je váš názor coby odborníka, mohou se lidé obávat nějakého potenciálního rizika z takového zařízení? Doposud publikované informace byly dost neurčité. Podrobnější informace o zamýšleném zařízení prezentovány nebyly, ale myslím si, že se není čeho obávat. Samozřejmě, určité riziko se objevuje u každé lidské činnosti a jaderný průmysl není výjimkou. Ale každý takový závod je přísně sledován a musí splňovat řadu podmínek, které plynou přímo z legislativy.

Máte za sebou zkušenosti se studiem i praxí ve výzkumu. Jaké jsou vaše postřehy z těchto dvou různých prostředí? Po nástupu do práce zjistíte, že ve škole jste se sice naučili dost, ale pořád to nestačí. Znalosti se neustále prohlubují a získáváte větší zkušenosti, seznamujete se s novými programy i metodami.

Často se mluví o tom, že školy, zvláště technické, nedokáží studenty dostatečně připravit na praxi. Velký důraz dávají na memorování teoretických znalostí, zatímco by se měly více zaměřit na propojení s praktickým životem. Jak to vidíte vy? Myslím si, že teoretické znalosti získané během studia jsou velmi dobrým základem pro profesní život v daném oboru. Je snadné kritizovat obsah studia, ale je třeba si uvědomit, že technické obory zahrnují velké množství specializací a není možné zabývat se každou problematikou do nejmenších detailů. I po absolvování vysoké školy je třeba se dále vzdělávat.

Červen 2009 3/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

Co se týká studia na KJR myslím, že studenti mají spoustu příležitostí vyzkoušet si svoje dovednosti v praxi, především na školním reaktoru, kde se podílejí na měření i na manipulacích potřebných pro přípravu experimentů.

Od roku 2008 jste také členkou Young Generation při České nukleární společnosti. Proč jste vstoupila do této organizace a jak je pro vás přínosná? Ráda se seznamuji s novými lidmi, ráda navštěvuji pracoviště a výzkumné laboratoře v zahraničí, abych zjistila, jak se problémy řeší jinde. Také je důležité sdílet své znalosti s ostatními lidmi, ať už z oboru nebo široké veřejnosti a tohle všechno CYG umožňuje.

Na jaře jste se účastnila konference ve španělské Cordobě. Zastupujete YG také na jiných příležitostech? Na ENYGF 2009 (European Nuclear Young Generation Forum) v Cordobě jsem YG zastupovala poprvé a doufám, že to nebyla

zároveň poslední příležitost. Rádi bychom další ročník ENYGF uspořádali v Praze, takže naším cílem bylo především seznámit se s organizátory a zjistit všechny potřebné informace.

Jaké jsou vaše profesní plány po ukončení doktorského studia, budete dále spolupracovat s ÚJV nebo vás láká zahraničí? Ráda bych zůstala v ČR, odjet dlouhodobě do zahraničí mě neláká. Vzhledem k mému zájmu o palivový cyklus by se mi líbilo pracovat v jaderné elektrárně v oddělení reaktorové fyziky. Ale do konce doktorského studia mi zbývají ještě dva roky a do té doby se může všechno změnit.

Blíží se léto a tedy příjemné období dovolených. Jaké jsou vaše plány? Právě se chystám na dovolenou do Chorvatska a pak mě čeká ještě 14 dní na dětském táboře, kde jsem oddílovou vedoucí. Už se na to těším.

K JÁDRU VĚCI

ČERVEN • LETEM JADERNÝM SVĚTEM

VELKÁ BRITÁNIE – PRO JÁDRO JSOU BÝVALÍ ODPŮRCI Společnost EdF, která vlastní British Energy a také E.ON, koupila ve Velké Británii pozemky na stavbu nových jaderných bloků. Vláda určila 11 míst, kde by nové jaderné elektrárny mohly být. Nuclear Industry Association (NIA) dává dohromady dodavatele pro jaderný průmysl. 65 % veřejnosti je pro novou výstavbu. Nejméně pro jsou ženy a mládež, ty oslovuje NIA speciálním vzdělávacím programem. V médiích je jaderná renesance protiváhou špatným zprávám o krizi. Argumenty o nových pracovních místech a hospodářském rozvoji převažují témata ekologická. Z bývalých odpůrců se formuje skupina pro jádro, vede je Stephane Tinsdale, bývalý vedoucí Greenpeace, který dnes vystupuje na podporu jádra.

NIZOZEMÍ V současnosti v Nizozemí funguje jediný jaderný reaktor v elektrárně Borseele s kapacitou 485 MWe. Provozovatel jaderné elektrárny připravuje žádost na výstavbu druhého jaderného bloku. Současně se plánuje vybudování nového experimentálního high-flux reaktoru. Organizace Greenpeace proti tomu podala protest, což je výhodná záminka pro jaderné komunikátory vysvětlovat přínos takového reaktoru. Fakt, že byl starý reaktor v Pettenu (Petten research centre) dočasně mimo provoz, dal možnost komunikovat důležitost radionuklidů, které vyrábí. Důležité jsou radionuklidy zejména pro nukleární medicínu. Léčba všech pacientů na světě závisí na pouze pěti takových reaktorech!

Červen 2009 4/4 WIN Czech – Česká nukleární společnost

SLOVINSKO Slovinsko zvažuje výstavbu nového bloku JE Krško. V médiích se k tomuto tématu objevuje jen minimum negativních zpráv. Žádná politická strana není proti, vláda ale odsouhlasila, že před rozhodnutím o stavbě proběhne referendum. Veřejné mínění je rozděleno. Hledání úložiště RAO se zúžilo na dvě lokality, obě se nacházejí v blízkosti zařízení Krško.

EVROPSKÉ FÓRUM MLADÉ GENERACE OČIMA ANDREI BACHRATÉ - POKRAČOVÁNÍ Z MINULÉHO ČÍSLA

Na evropské jaderné fórum mladé generace navazovalo setkání výkonného výboru ENS YGN v prostorách univerzity v Cordobě. Po oficiálním zahájení, přivítaní účastníků a shrnutí závěrů z předcházejících akcí, přednesl předseda ENS YGN Igor Vukovič svůj report a shrnul základní události. Zajímavou událostí bylo oslovení ENS YGN komerční organizací, která na začátku prosince organizuje v Brusselu AtomiCareers Event. ENS YGN se stane partnerem této akce a každá nukleární společnost má právo na tuto akci bezplatně poslat své tři členy. Protože se jedná o hledání talentů pro evropské firmy, které se zaměřují na jadernou energetiku, akce je určená pro studenty posledních ročníků anebo čerstvé absolventy.

Dalším bodem byla výzva jednotlivým YG, aby předložily alespoň deset feedbacků na letošní jaderné fórum, a aby zodpověděly klíčové otázky fóra: „Proč jádro? Co když jádro ne?“ Předseda vzpomenul také FISA konferenci, která se uskuteční 24. 6. 2009 v Praze. Reprezentace ENS YGN je vítaným členem se specializací na public relations. Mezi připomenuté plány na ENS Board/General Assembly meetingu patří žádost o zvýšení rozpočtu pro ENS YGN. Po reportu předsedů byly představeny zprávy jednotlivých členských zemí. Za ČR jsem zmínila podporu ENS reportéra a zároveň našeho člena (Marije Miletič na konferenci ve Vídni), dále vyslání dvou členů na konferenci NUSIM 2009 (z toho jednoho našeho nejmladšího člena), květnové setkání členů české YG spojené s exkurzí na Slovensko a poskytnutí interview pro infoWIN dvou členek české YG. Klíčovou událostí meetingu bylo zvolení nového předsedy a místopředsedy ENS YGN na období dvou let. Předseda Igor Vukovič, který byl na tento post zvolený už dvakrát po sobě, a tedy musel odstoupit, se znovu stává předsedou rodné chorvatské mladé generace. Volby nového předsedy a podpředsedy se zúčastnilo deset zemí, z toho jeden hlas patřil právě české mladé generaci. Volba nového předsedy byla jednoznačná. Stal se jím současný místopředseda, Edouard Hourcade z francouzského CEA v Saclay. Místopředsedou evropské mladé generace se stal dosavadní předseda rumunské nukleární společnosti Andrej Giocea. Držíme jim oběma palce! Na závěr schůzky se pojednávalo o dalších setkáních ENS YGN. Jedno se bude konat 18. října v Paříži, únorové setkání (14. 2.) bude v Budapešti. Tradiční zasedání ENS YGN, které bývá na konferenci IYNC, se tento rok uskuteční před touto konferencí, a to v některém evropském městě. Na přelomu května a června se setkání předpokládá v Barceloně. Na závěr CCM byli předsedové zároveň vyzváni k předložení článku pro ENS News Issue 26, který má deadline na konci září. Po skončení akce jsme byli pozvaní do arabských lázní v Cordobě. Koupání v teplých pramenech a masáž byly příjemným ukončením pobytu v Španělsku a výborným místem pro odpočinek a volnou diskusi. (Andrea Bachratá)

Andrea Bachratá z české YGN s kolegy ze spřátelených zahraničních YGN