> Strana

DŮLNÍ NOVINYNOVINY CZECH COAL GROUP A SEVERNÍ ENERGETICKÉ

číslo 9  září 2016  ZDARMA

Uhlí pod stálým dohledem kamer

Změny v personálních službách

Do škol se vrací legendární Merkur

Budoucnost Mostecka: Od uhlí k zelenině

Dvacet let oživují hornickou historii

> Strana > Strana 15> Strana 7 3 2 13 > Strana

Přístroj za inanční pro-středky těžební společnos-ti zakoupila Krajská zdravot-ní pro chirurgické odděle-ní mostecké nemocnice. Dar od Vršanské uhelné zcela po-kryl náklady na pořízení pří-stroje. „Pomoc zvyšování úrovně lé-kařské péče v mostecké ne-mocnici považuji za velmi dů-ležitou, a to i s ohledem na to, že jejího zázemí využívají za-městnanci těžebních skupin. Proto jsme již před několika lety v rámci spolupráce s Ús-teckým krajem začali investo-vat do nákupu přístrojového vybavení a modernizace zaří-zení,“ uvedl Pavel Tykač, kte-

rý se představení nového pří-stroje osobně zúčastnil.„Na našem chirurgickém od-dělení je prezentovaná meto-da detekce sentinelové mízní uzliny používána při operaci karcinomu prsů, což předsta-vuje zhruba dva až čtyři pří-pady týdně. Využívá se zcela nová detekční látka Sienna+, respektive její elektromag-netické vlastnosti. Pro tento způsob detekce tedy není tře-ba využívat radioaktivní lát-ky, což s sebou přináší něko-lik zcela zásadních výhod. Lé-kařský personál ani pacientky nejsou vystaveny expozici zá-ření. Pokračování na straně 7

Přístroj od Vršanské zlepší léčbu nádorů

Na první pohled malý p ístroj znamená pro léka e i pacientky v mostecké nemocnici velkou pomoc. Foto: (pim)

Vršanská uhelná poskytla 1 127 tisíc korun na zakoupení přístroje SentiMag Systém SMS02 pro detekci sentinelové mízní uzliny. Zlepší tím péči o pacientky s nádory prsu.

„Cílem je vytvořit optimální or-ganizační strukturu i jednot-né řízení tak, abychom dokáza-li zajistit stabilní hospodářské výsledky nové skupiny. Stejně jako v první etapě i nyní nejpr-ve proběhne důkladná analý-za. Ta zmapuje, co potřebuje-me k zajištění hlavních procesů ve výrobě, a naznačí možnosti, jak optimálně propojit jednotli-vé provozní úseky,“ uvedl Vladi-mír Rouček, generální ředitel těžebních společností.

Následně dojde k rušení někte-rých pracovních míst a uvolně-ní části zaměstnanců. Všichni, kterých se změny dotknou, bu-dou individuálně a včas infor-mováni. Optimalizaci v provozních úse-cích předcházela změna v ob-lasti řízení. Skupina přijala mo-del tzv. personální unie, tedy sdílení managementu. Násled-ně došlo ke sloučení útvarů pro poskytování sdílených služeb v oblasti personální, ekonomic-

ké, nákupu, měřičství, laborato-ří a dalších. Aktuálně probíhá převod těchto útvarů do spo-lečnosti Coal Services. Veškeré změny probíhají při plné informovanosti odbo-rových organizací a v sou-ladu s platnými kolektivní-mi smlouvami. Jediným ak-cionářem skupin Czech Coal a Severní energetická je od května Pavel Tykač. Proces spojování a restrukturaliza-ce ve společnostech Vršan-ská uhelná, Severní energe-tická a Coal Services začal v červnu změnami ve statutár-ních orgánech. Všechny tři společnosti nyní mají jedno představenstvo a jednu do-zorčí radu. (red)

Začala druhá etapa změnProces restrukturalizace, který začal letos v  květnu v  obou těžebních společnostech a společnosti Coal Services, bude nyní pokra-čovat ve výrobních a technických úsecích. Zároveň se rozeběhla oprava

poničeného kouřovodu i pří-prava náhradní dopravy pa-liva do kotlů tak, aby výroba mohla být co nejdříve obno-vena. „Odborníci odhadují, že náhradní zauhlovací cesta bu-de zprovozněna nejpozději do konce října,“ uvedl generální ředitel elektrárny Luboš Pa-vlas. Vyšetřování příčin požá-ru stále pokračuje. Bez ohledu na tuto mimořád-nou událost pokračuje také dlouhodobě plánovaná opra-va bloků 3 a 4. Ta měla být pů-

vodně dokončena do konce roku 2016. Aktuální situace však ukazuje, že se práce pro-táhnou.„Generální dodavatel nás in-formoval, že dohodnutou lhůtu nedodrží a předání tohoto re-konstruovaného zařízení se tak zpozdí,“ vysvětluje generální ředitel Pavlas. „Je překvapují-cí, že i renomované mezinárod-ní irmy, které jsou subdodava-teli stavby, nejsou dlouhodobě schopny plnit naše požadavky na kvalitu a termíny,“ uzavřel Pavlas (red)

Úklid po požáru končíVe chvaletické elektrárně Sev.en EC byla v po-lovině září dokončena likvidace trosek po ne-dávném požáru.

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016 Ze skupiny | 3> 2 | Ze skupiny

ODPOVÍDÁME NOVINÁŘŮMMfD: Jaký je stav chodbi-cování v bo ních svazích lomu SA? Kolik uhlí už horníci touto metodou vytěžili a kdy za nete stěnovat? A na kolik let tuto hlubinnou těžbu plánujete?Fungování hlubinné těž-by v lokalitě ČSA je těsně svázáno s životností povr-chového lomu. Rozhodují-cí roli však hraje i ekono-mika této těžby. Aktuálně je rozhodnuto o pokračo-vání hlubinné těžby do ro-ku 2021.Od počátku chod-bicování bylo v bočních svazích lomu ČSA hlubin-ným způsobem vytěženo cca 170 tisíc tun uhlí. Stě-nování plánujeme zahájit 1. 6. 2017.

TK, MfD, Dotyk a další média: Jak aktuálně vypadá situace v elektrár-ně Chvaletice, jak se vám da í likvidovat následky nedávného požáru?V elektrárně Sev.en EC by-la dokončena likvidace trosek po nedávném po-žáru. Zároveň se rozeběh-la oprava poničeného kou-řovodu i příprava náhrad-ní dopravy paliva do kotlů tak, aby výroba mohla být co nejdříve obnovena. Odborníci odhadují, že ná-hradní zauhlovací cesta bude zprovozněna nejpoz-ději do konce října. Vyšet-řování příčin požáru stále pokračuje. Bez ohledu na tuto mimo-řádnou událost pokračuje také dlouhodobě plánova-ná oprava bloků 3 a 4. Ta měla být původně dokon-čena do konce roku 2016. Aktuální situace však uka-zuje, že se práce protáh-nou.

MLUVČÍ

Petra Mrvíka, personálního ředitele

Jak budou v rámci probíha-jící restrukturalizace v bu-doucnu zajištěny personál-ní služby pro zaměstnance obou těžebních skupin?

Od prvního října budou per-sonální útvary těžebních společností a Sev.en WT in-tegrovány na Coal Services. Pro další společnosti, jako jsou Infotea, Czech Coal, Re-nogum, Servis Leasing, bu-de tento nový útvar nadá-le zajišťovat takzvané sdí-lené služby. Do budoucna to bude představovat smluvní zajištění zaměstnaneckých poměrů, bene itů, mzdové-ho účetnictví s tím, že větši-nu těchto služeb bude vyko-návat Zaměstnanecké cent-rum v Mostě. Na lomu ČSA bude trvale zajištěna personálním úse-kem ekonomika práce, a to především jako služba pro

mistry, pro vedení společ-nosti Sev.en, výjimečně pro samotné zaměstnance. Per-sonální a mzdová agenda se přesune do Mostu, per-sonální hned, mzdová od poloviny listopadu. Pro za-městnance to znamená, že pokud bude mzdová účtár-na na ČSA, vše budou zatím řešit tam, po přesunu bu-dou muset tyto záležitos-ti řešit v Mostě. I když do-šlo v rámci restrukturaliza-ce k určitému snížení počtu lidí v personálním úseku, zaměstnanci se v podstatě budou setkávat se stejný-mi lidmi a celá agenda těch-to služeb zůstane zajištěna v plném rozsahu. (má)

OTÁZKA PRO...

Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupin Sev.en a Czech Coal

Změny v personálních službách V souvislosti s probíhajícími organizačními změnami do-chází ke změně v poskytování personálních služeb, které se týkají zaměstnanců Severní energetické.

Činnosti referentky personální práce na lokalitě ČSA převzalo Zaměstnanecké centrum v Mostě. Obracejte se na Věru Kloučkovou (tel. č. 2319, v.klouckova@vuas.cz).

Mzdová účtárna pro zaměstnance Sev.en na lokalitě ČSA zatím zůstává. Termín přesunu do Zaměstnaneckého centra bude oznámen v předstihu.

Činnosti ekonomiky práce (PaM) budou zatím nadále zajišťovány na lokalitě ČSA u Jaroslavy Ambrózové (tel. 5315, j.ambrozova@sev-en.cz).

Vzdělávání zaměstnanců vyřizuje od 1. října Helena Me-runková (tel. 2383, h.merunkova@vuas.cz).

Služby sociální povahy určené přímo pro zaměstnance (např. Program Zdraví) zajišťuje od 1. října Zaměstna-necké centrum.

Schránku pro zaměstnance, která je umístěna na hlavní vrátnici v lokalitě ČSA, mohou zaměstnanci nadále vyu-žívat pro komunikaci s personálním útvarem.

Jen s nabídkou kvalitního uhlí obstojí Severní energe-tická v konkurenci, a proto hlídá výrobu tříděného uh-lí od nahrábnutí bagrem až po nakládku odběratelům. Při kontrole vydatně pomá-hají kamery.

Kvalita už u bagruPodle Pavla Kounovské-ho, výrobního ředitele Se-verní energetické, ovlivňuje kvalitu výsledného produk-tu svou prací každý zaměst-nanec provozního úseku od řidiče rypadla, výklop-ní, obsluhy strojního a na-pouštěcího zařízení, vážné, technologického a výrobní-ho dispečera až po vedou-cího směny. Na řidiči velko-stroje záleží, aby se při těžbě dostávalo do uhlí co nejmé-ně nežádoucích příměsí. „S uhelnými rypadly se po-hybujeme v místech, kde na-ši předci dobývali hlubinnou metodou, takže těžíme tak-zvaně ze závalu. V takových-to partiích musí řidič velko-stroje obzvlášť důsledně hlí-dat podíl kvalitního uhlí, aby zůstávalo bez nežádoucích hliněných proplástků nebo hlušiny,“ vysvětlil výrobní ře-ditel. Stav a vývoj uhelných řezů se denně fotografují

a snímky se posílají zaměst-nancům odpovědným za prodej těženého uhlí. Ti tak mají přehled o tom, jaké uhlí půjde k dalšímu zpracování.

Tři druhy uhlí Vytěžené uhlí pro výrobu tří-děných druhů se z lomu Čes-koslovenská armáda (ČSA) dostává dálkovou pásovou dopravou do nakládací stani-ce NS1. Tam se sype do přista-vených železničních souprav, odkud putuje na „rošty“ v ko-mořanské úpravně uhlí. „Zde dochází k výklopu takzvané

uhelné vsázky do hlubinného zásobníku. Již samotné uhlí přepravují dva pásové doprav-níky do třídírny,“ popsal dal-ší část výroby tříděného uh-lí Kounovský. Na jednotlivých třídičích se uhlí rozděluje podle zrnitosti od největší až po nejnižší ve škále 100, 40, 25 a 10 milimetrů. „Technolo-gie, kterou při třídění využívá-me, umožňuje vyrábět tři dru-hy tříděného uhlí, a sice ořech 1, ořech 2 a kostku,“ upřes-nil výrobní ředitel. V součas-né době se řeší případná vý-měna sít na vibračních samo-balačních třídičích C41, aby se snížily zbytky pod sítem u ořechu 2 a omezily ztráty. Poslední fází dotřídění je vý-roba hruboprachů. Uhlí všech tří katalogových typů se roz-váží velkoodběratelům po že-leznici, menším zákazníkům nákladními auty.

Monitoring všudeCelý technologický proces monitorují kamery rozmís-těné v areálu úpravny uhlí. „Na nakládacím zásobníku v prostoru dosypového pás-ku na 18. koleji, kde se na-

kládá ořech 2 do železnič-ních vagónů, máme tři ka-mery. V objektu třídírny byly instalovány čtyři technolo-gické kamery pro kontrolu provozu vibračních samoba-lačních třídičů,“ vyjmeno-val Kounovský. Jedna kame-ra hlídá také přímo u místa, kde se ořech 2 pro malood-běratele sype do nákladních aut. V září přibyly kamery také na nakládce ořechu 1 a kostky pro maloprodejce. Kromě toho se provádí fo-todokumentace veškeré na-kládky tříděných druhů jak na maloprodeji, tak do že-lezničních vozů.„Všechny kamery mohou sle-dovat vedoucí úseku, smě-ny, technologický a výrobní dispečer. Díky tomu je mož-né okamžitě reagovat na pří-padné nedostatky při výrobě,“ uvedl Kounovský a zdůraz-nil: „Cílem všech těchto opat-ření je minimalizovat jaké-koliv případné reklamace na tříděné druhy uhlí. A také vy-síláme jasný signál odběrate-lům i konkurenci, že dbáme na kvalitu našich dodávaných tříděných druhů.“ (red)

Uhlí pod stálým dohledem kamer

Pohled je to o to neobvyk-lejší, že všechny velkostro-je typu KU300 se ve spo-lečnostech Vršanská uhelné i Severní energetická využí-vají téměř výhradně k těž-bě uhlí. „Už před časem bylo roz-hodnuto, že během odstáv-ky skrývkového technolo-gického celku bude rypadlo KU300/K97 nasazeno k těž-bě skrývky v prostoru býva-lého závodu Jan Šverma. Je totiž schopno za kratší do-bu odtěžit větší objem skrýv-kových zemin s většími do-sahovými parametry, než by zvládlo například lopatové rypadlo,“ vysvětlil Stanislav

Fára, vedoucí úseku uhlí Vr-šanské uhelné. Pro nasazení tohoto rypad-la na těžbu skrývky v bý-valém areálu Šverma hrál i fakt, že se zemina může tě-žit přímo do takzvaných LH vlakových souprav, které ji odvážejí k zakládání. Obě těžební společnosti ji-nak přepravují vytěžené hmoty, ať už skrývku nebo uhlí, převážně dálkovými pásovými dopravníky. Vý-jimkou je velkostroj K800/K54, který ve Vršanské uhelné k přepravě skrýv-ky stále využívá železnič-ní soupravy na pohyblivých kolejích. (red)

Uhelné rypadlo přesedlalo na skrývkuPokud byste zamířili do míst, kde bývalo síd-lo závodu Jan Šverma, naskytne se vám ne-obvyklý pohled. Dostanete se do dobývacího prostoru rypadla KU300/K97, které tu těží skrývku.

Rypadlo K97 se postupně dostává do míst, kde stával hlavní areál závodu Jan Šverma. Foto. (pim)

Fotografi e uhelných ezů dostávají každý den zaměstnanci odpovědní za prodej těženého uhlí. Foto: Ar-chiv Sev.en

Jana Široká, referentka komunikace Sev.en, p i pravidelném setkání s autorizovanými prodejci t íděného uhlí p edstavila novou kampa na podporu již zavedené zna ky Mostecké uhlí. Cílem nové strategie je spole nými silami zvýšit povědomí o produktech spole nosti a tím i zá-jem koncových zákazníků. Foto: (má)

Do správní budovy společ-nosti Coal Services do Mostu, V. Řezáče 315, se od října pře-stěhují pokladny z Vršanské uhelné (lokalita Hrabák – koru-nová pokladna), Severní ener-getické (lokalita ČSA – koruno-vá + valutová pokladna) a Sev.en WT (korunová pokladna). Nové pokladny budou fungo-vat od pondělí 3. října v příze-mí správní budovy B.

Pokladní služba bude za-jišťována jako sdílená služba společností Coal Services - po-

kladní Květuše Perlíková (tel. 3165).

Úřední hodiny pokladen jsou v pondělí a ve středu od 8 do 11 hodin. Platné jsou i pro pokladny společností Coal Ser-vices a Infotea.

Drobné platby na lokali-tách, které není možné reali-zovat v pokladnách v Coal Ser-vices v Mostě, budou zajišťo-vat: Romana Morawetzová (Hrabák), Pavlína Černochová, (ČSA), Dáša Krtičková (Sev.en WT). (red)

Pokladny se stěhují

„Bylo to možné hlavně díky to-mu, že jsme měli veškeré pří-pravné práce hotové v do-statečném předstihu. V tom-to případě šlo o zemní práce, kdy jsme si například připra-vili propustky pod pásovými dopravníky. Předvařili jsme si rovněž potrubí zejména pro nejnáročnější úsek, který ve-de do strmého svahu,“ odůvod-

nil husarský kousek Petr Sig-mund, hlavní inženýr společ-nosti, která odvodnění těžební lokality dlouhodobě zajišťu-je. Podle jeho slov důležitou roli sehrála dobrá organiza-ce přestavby i pracovní výko-ny zaměstnanců. V neposlední řadě k úspěchu přispělo i vel-mi vlídné počasí. Předčasné ukončení přestavby umožni-

lo najetí druhého řadu při vel-kém dešti o víkendu 16. až 18. září, kdy se celkový srážkový úhrn pohyboval kolem 70 lit-rů na metr čtvereční. „To pro nás znamenalo udržet hladi-nu vody v jímkách čerpací sta-nice a rychlé odčerpávání vody z lomu, aby nedošlo k omeze-ní nebo ohrožení těžby uhlí. Za víkend bylo vyčerpáno 33 tisíc

kubíků vody. Opět jsme dokáza-li operativně zajistit dostatek našich zaměstnanců, kteří oka-mžitě přesunuli a zprovozni-li potřebnou čerpací techniku,“ zdůraznil Petr Sigmund.Ve spolupráci s lomem spo-lečnost řeší i trvalé odčerpá-vání vody z hloubkového ře-zu u uhelného rypadla K73, který se během několika ho-din zaplnil. Od deštivého ví-kendu bylo za tři dny z lomu ČSA vyčerpáno 100 000 kubí-ků důlních vod. „Takto vyčer-pané vody z ČSA dále upravuje-

me na úpravně důlních vod, kde navíc zpracováváme i vody od-čerpávané z lomu Jan Šverma, což představuje dalších zhruba 80 000 kubíků,“ připomněl Pe-tr Sigmund.Po skončení deště práce v žádném případě nekončí. Sev.en WT musí vyčistit a ob-novit odvodňovací příkopy, propustky a bezpečnostní re-tardéry. „Voda opět dokázala, jaký je to živel, a proto nebuď-me uchlácholeni tím, že letos většinou neprší,“ dodal hlavní inženýr. (red)

Víkendový déšť prověřil potrubí po přestavběDůležitou přestavbu výtlačného potrubí hlavní čerpací stanice v loka-litě ČSA plánovali zaměstnanci Sev.en WT (dříve HUMECO) zkrátit o tý-den. Nakonec ji stihli dokonce o dva týdny dříve.

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016

„Řidič pásového vozu zaklá-dacího, zkráceně PVZ, by ur-čitě měl umět poslouchat,“ ří-ká Štefan Macko, který tuhle práci dělá už desátým rokem. A tím nemá na mysli jen dis-ciplínu a kázeň, ale skuteč-ný sluch a cit pro to, co se po pásech jeho stroje pohybuje. „V kabině sice máme k dispo-zici kamery, ale v některých pozicích není dostatečně vi-dět, stejně tak v noci nebo za snížené viditelnosti se řidič orientuje hlavně po sluchu,“ vysvětluje Macko. Kromě to-ho by měl mít také správný odhad vzdálenosti, ale hlav-ně cit pro svůj stroj, protože ho ovládá sám. Je sice v neu-stálém spojení s osádkou vel-kostroje, protože přes PVZ proudí vytěžené uhlí na pá-sový dopravník, přesto musí svůj stroj znát natolik dobře, aby zvládl třeba i nejnutnější drobné opravy. S těmi větší-mi pomáhají kolegové z vel-kostroje případně ze stroj-ní nebo elektroúdržby. Šte-fan Macko má tu výhodu, že pracuje na PVZ, který vlo-ni prošel generální opravou. „Je tu nový řídicí systém, tak-že prakticky veškerý chod je

ovládán počítačem z kabiny. Na monitoru se mi objevují i hlášení o případných poru-chách. Pokud vše pracuje, jak má, nemusím vlastně vůbec opouštět kabinu,“ říká řidič. Když se ovšem něco zadrh-ne, je to jako se škodovkou. U starých verzí si s řadou po-ruch poradil řidič sám, mo-derní auta vybavená elektro-nikou už ale musí opravovat specialisté.

Pomáhají kamery Každá směna řidiče páso-vého vozu začíná obhlídkou a kontrolou stroje, na jejím konci je úklid a předání pra-coviště kolegovi. „Pásové vo-zy zakládací jsou na úseku uhlí Vršany celkem tři. Dva z nich jsou u uhelných rýpa-del typu KU300, kde slouží ja-ko jakási prodloužená ruka rypadla k pásovému doprav-níku. Velkostrojům se díky to-mu v řezech lépe manévru-je a není zapotřebí tak čas-to přestavovat dopravníkové linky a navíc umožňují plynu-lý přechod z jedné pásové lin-ky na další,“ vysvětlil Stani-slav Fára, vedoucí úseku uhlí Vršanské uhelné. Třetí „pévé-

zetka“ zakládá nejnižší vrstvu vnitřní výsypky lomu Vršany. Během směny řidič PVZ hlavně sleduje a hlídá „mate-riál“, který putuje od velko-

stroje na pásový dopravník. Kromě očí a trénovaného sluchu mu pomáhá i čtveři-ce kamer na stroji, z nichž dvě jsou pohyblivé. Když ve-

doucí uhelného velkostroje ohlásí přestavbu, řidič PVZ zvedne výložníky a popojíž-dí společně se svým větším „kolegou“. (red)

Ze skupiny | 5> 4 | Ze skupiny

ANKETACo se vám vybaví, když se řekne Důl Centrum?

Pavel DrožNaprosto srdeční záleži-tost, protože jsem na Důl Centrum nastoupil v se-dmnácti letech hned po vyučení prvního ledna 1984 a od té doby tu jedu.

Eliška RaichlováKus rodinné historie. Po-cházím z havířské rodiny, už můj pradědeček praco-val jako strojník na těžním stroji na Humboldtce a na Dole Centrum pracovali můj děda i strýc.

Jan JurecTřiadvacet let života a pro-fese záchranáře. Tu jsem dělal už od svého nástupu, pak i revírníka a předáka záchranářů. Takže velmi podstatná část mého pro-fesního života.

Ladislav BrejchalPětadvacet let zámečnické práce. Tuhle práci dělám od chvíle, co jsem sem na-stoupil, takže Důl Centrum je pro mne velmi důležitá část života.

KDYŽ SE ŘEKNE

CO MUSÍ UMĚT ŘIDIČ PVZ Musí mít výuční list v některém ze strojních nebo elek-

tro oborů. Kromě toho jsou podmínkou nejméně 3 roky praxe u dálkové pásové dopravy nebo velkostroje.

Kritéria pro řidiče PVZ nejsou tak náročná jako pro řidi-če velkostrojů, přesto je nutné absolvovat speciální kurz, minimálně 50 hodin zácviku a přezkoušení před komisí.

Zvládnout práci v nepřetržitém provozu.

Stroj musíte ovládat mechanicky, ale i citemKaždý stroj na šachtě má svého řidiče a  kaž-dý vyžaduje při řízení jiné dovednosti, znalos-ti, předpoklady. Řidič „pévézetky“ například hodně spoléhá na svůj sluch.

Štefan Macko pracuje jako idi PVZ už deset let. Foto: (pim)

KruhadloZavání to trochu kulinář-skou technologií, ale i v tomto případě zůstaneme na šach-tě. Tímhle kruhadlem si totiž zelí zaručeně nenakrouháte. Správný název zařízení je dr-tič skrývky na kolesovém vý-ložníku a najdete ho na velko-stroji KU800/K84. Ať této části velkostroje ří-káte kruhadlo nebo drtič, je už z názvu patrné, k čemu slouží. Drtí větší části vy-těžené zeminy, aby nedo-šlo k poškození dopravníků

na stroji případně následně při přepravě k zakladači. Ob-zvlášť u velkostroje KU800/K84 se jedná o velmi důleži-tou a namáhanou součást-ku, protože rypadlo velmi často těží v takzvaných tvr-dých polohách, které je po-třeba před těžbou narušit tr-havinou. Vidět kruhadlo mimo vel-kostroj se nepoštěstí často. Tentokrát se to podařilo bě-hem zářijové odstávky vel-kostroje, kdy probíhají revi-ze a nezbytné opravy. (red)

„Po roce a půl můžeme konsta-tovat, že předpoklady výtěž-nosti těžby se naplnily, těžba v chodbicích pokračuje pod-le získaného povolení,“ uve-dl Antonín Kotrbatý, závodní

dolu ČSA. Ověřovací provoz ve dvanácti loni rozražených chodbicích skončil v srp-nu 2016. Po jeho vyhodno-cení báňský úřad tuto meto-du těžby de initivně posvětil.

„Naplnili jsme všechny stano-vené podmínky pro těžbu, ja-ko je například 110 metrů nadloží,“ dodal Kotrbatý.Podle jeho slov se nyní pra-cuje na čtyřech dalších ově-řovacích chodbicích s vyu-žitím nové rozteče chodeb. Doposud byla 15 x 15 x 15 metrů, hlubináři by pro vět-ší výtěžnost sloje kvalitní-ho hnědého uhlí chtěli roz-teč změnit na 5 x 5 x 5 metrů.

„Ověřovací chodbice chceme vyrazit do konce letošního ro-ku, vyhodnocení by mělo pro-běhnout do konce února ro-ku příštího,“ doplnil zavod-ní dolu.Jako příprava na další chod-bicování a budoucí stěnová-ní byly v minulých dnech při-praveny nové výstupy z uhel-né stěny. Stěnování by mělo být zahájeno k prvnímu červ-nu roku 2017. (red)

Těžba hlubinným způsobem se osvědčilaSeverní energetická v  loňském roce zahájila zkušební projekt těžby v bočních svazích lomu ČSA pod Jezeřím. Rozražením prvního okruhu začala těžba uhlí takzvaným chodbicováním.

Ú astníci posledního rozlou ení s Dolem Centrum se pod jámou C2 po-depsali na smute ní oznámení, které pak zástupci dolu zape etili a za-nechali v hlubině. Foto: (pim)

„Jak se postoupně zavírají jed-notlivé části závodu, chtě-li jsme po posledním vozíku ze šachty v dubnu ještě jed-nou vzdát úctu všem, kteří na šachtě během 128 let její exis-tence pracovali,“ vysvětlil Pa-vel Lička, ředitel Dolu Kohi-noor, pod nějž Důl Centrum spadá. Při posledním rozloučení se všichni přítomní podepsali na symbolické smuteční ozná-mení, které následně v zape-četěné láhvi nechali přímo pod jámou C2. Těmi skuteč-ně posledními, kteří do hlubi-ny sfárali, byli báňští záchra-náři. Poté, co v uplynulých měsících proběhly likvidač-ní a výklizové práce, bylo ny-ní zapotřebí vypnout čerpání důlních vod, zlikvidovat hlav-ní čerpací stanici, vypnout vě-trání hlavní výdušnou jámou XII, ukončit napájení dolu a zazdít všechny zbylé jámy.

V pátek 23. září proto do hlu-biny sfáraly 4 čety báňských záchranářů na plánovaný ne-havarijní zásah. Jejich úkolem bylo takzvaně „odezdít“ výduš-nou jámu XII a těžní jámu C2. „Krátce po půl deváté ranní byl vypnut hlavní ventilátor na já-mě XII a vzápětí bylo ukončeno napájení hlubiny dolu Centrum. Od této chvíle probíhaly veške-ré práce bez větrání a osvětlení. Čety vyfáraly na povrch krátce před půl dvanáctou a tím vlast-ně skončila hlubina dolu Cent-rum,” dodal Lička. Důl Centrum v Dolním Jiřetíně založila v letech 1888 – 1889 Anglo-rakouská banka se síd-lem ve Vídni a stala se také je-ho první majitelkou. Hloubit jámu Centrum I tu začali kon-cem srpna 1888. Tato nejstar-ší, 170 metrů hluboká jáma C1, byla letos v srpnu odezděna a nyní je už zhruba do hloubky 74 metrů zasypaná. (red)

Vzkaz v láhvi zůstal pod zemíPoslední rozloučení s Dolem Centrum proběhlo přímo v  útrobách posledního hnědouhelného dolu v Česku.

Předvánoční kuželkyV kuželně hotelu Širák se 20. října uskuteční Předvá-noční turnaj v kuželkách. Od-startuje v 16:00 hodin, zú-častnit se mohou tříčlenná družstva v mužské kategorii, ženy budou soutěžit jednot-livě. Prezence zájemců pří-mo na místě, bližší informa-ce podá Pavel Černošek, tel. 725 239 644, e-mail: P.Cer-nosek@vuas.cz. (red)

Opravili most pro uhlíDopravní omezení zkompli-kovalo řidičům cestu po sil-nici č. 27 mezi Mostem a Ha-vraní. Od 12. září do 3. října zde probíhá plánovaná opra-va boků mostu na železniční

mostní konstrukci, která slou-ží kolejové přepravě uhlí mezi Vršanskou uhelnou a Elektrár-nou Počerady. Po dobu rekon-strukce byl provoz kyvadlo-vě řízen semafory s rychlým intervalem tak, aby případné zdržení řidičů bylo minimální. Dodávky uhlí do počeradské elektrárny zůstaly během sta-vebních prací na mostě zacho-vány. Most poškodil koncem února řidič návěsu, který pře-vážel stavební stroj. Nehoda si vyžádala dočasné zastavení do-dávek po železniční trati, která po něm vede. Aby je bylo mož-né co nejrychleji obnovit, byla pod mostní konstrukci instalo-vána podpěra a omezující do-pravní značení. Následně došlo

k dočasné opravě, od dubna až do září byla doprava v okolí bez omezení. (red)

Ocenění hasičůmPamětní list a záslužnou me-daili za loňský zásah našich profesionálních hasičů při požáru v Unipetrolu pře-vzal z rukou hejtmana kra-je Oldřicha Bubeníčka veli-tel HZS Severní energetické Bronislav Vilhelm. Třinácté-ho srpna 2015 vyjely k po-žáru chemičky mezi prv-ními postupně dvě jednot-ky, tedy osm zaměstnanců. „Ocenění patří především jim, oni byli bezprostřed-ně u zásahu, mnozí pak mě-li menší či větší zdravotní

problémy. I pro mne to byl příjemný pocit reprezento-vat naši práci,“ uvedl veli-tel. (má)

Pomáhali na CeliuPři požáru recyklační linky v areálu společnosti Celio po-máhali začátkem září hasiči Severní energetické. K požá-ru vyjela dvě vozidla. Na mís-tě zásahu se obě vozidla po-dílela na doplňování vody do zasahující techniky a tvořila zálohu pro případné střídání hasičů. Zásah trval bezmála sedm hodin. Na likvidaci po-žáru se podílelo osm hasič-ských jednotek. Celková ško-da byla odhadnuta na 60 mi-lionů korun. (red)

STRUČNĚ

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016 > 6 | Ze skupiny Podporujeme | 7

Důvodem pro tuto dopra-vu, která z hlediska ceny pře-pravy byla při malé přeprav-ní vzdálenosti méně výhodná než přímé železniční spojení, byla nedostatečná kapacita tratí na prvním hlavním tahu podél Labe. Byla tedy dobu-dována labská vodní cesta až do Chvaletic včetně uhelného překladiště v přístavu Chva-letice, odkud se přepravova-lo uhlí do elektrárny pomocí pásových dopravníků, a pře-kladiště Lovosice, kam se vo-zilo uhlí z pánve po železni-ci. Kombinovaná doprava uh-lí po vodě a železnici se tehdy v Československé republice realizovala poprvé.

Dlouho se jen plánovaloSplavněním řeky Labe se za-býval od doby Karla IV. snad každý panovník i každá vlá-da. Až druhá polovina 19. sto-letí přinesla zřetelnější snahu o jeho splavnění. Se vznikem nových cukrovarů a s rozvo-jem stavebnictví se začalo uvažovat o lodní dopravě jako o účelném a laciném způso-bu. Ještě do začátku 1. světo-vé války byla vybudována prv-ní zdymadla. Přestože od roku 1918 do roku 1939 vzniklo na středním Labi třináct no-vých zdymadel, dopravní ces-tu od Mělníka se podařilo pro-

dloužit pouze o 35 kilometrů do Čelákovic. Za druhé světo-vé války byla vodní cesta pro-dloužena do Kolína, ale pouze pro lodě o ponoru 1,5 metru. Od prosince 1943 do května 1945 proplulo Nymburkem a Poděbrady kolem 17 tisíc tun zboží, což odpovídá při-bližně třiceti lodím.Kolem roku 1950 nastal je-den z útlumů nákladní dopra-vy na Labi. V roce 1963 se za-čalo přepravovat uhlí po Labi z Vaňova (Střekov) do Velké-ho Zboží a postupně až do Ko-lína. Kromě uhlí se převáže-ly i fosfáty, apatity nebo pyrit pro potřeby chemiček v Ner-atovicích a Lovosicích. Množ-ství zboží přepraveného na středním Labi se pohybova-lo v šedesátých letech kolem 100 000 tun ročně.

Labe ožilo s uhlím K převratné změně došlo v červenci 1977, kdy se po-stupně začaly spouštět čty-ři bloky chvaletické elektrár-ny. De initivně byla dostavěna v roce 1979. Současně se do-stavěly nová zdymadla Obříst-ví II, Veletov, Týnec nad La-bem a přístav Chvaletice, kte-rý byl otevřen již v roce 1975. Výstavba překladiště v Lovo-sicích byla teprve asi v polo-vině, když byla 21. července

1977 zahájena přeprava uh-lí, které se do plavidel naklá-dalo ve Vaňově. Překladiště energetického uhlí v Lovosi-cích bylo slavnostně uvedeno do provozu 25. května 1979. Nejvyšší dosažený překladní výkon je z roku 1984, kdy bylo přeloženo z železničních vo-zů do lodí 4,369 milionu tun uhlí pro elektrárnu ve Chva-leticích. Nejčastějšími pou-žívanými loděmi byly tlačné remorkéry TR 500 s tlačným člunem. Čluny měly maximál-ní nosnost 1 230 tun. Přepra-vu uhlí zajišťovala Českoslo-venská plavba labsko-oderská závod Chvaletice. V přístavu se uhlí vykládalo kolesovým vykládacím zařízením a po zakrytovaných pásových do-

pravnících o délce 6,5 kilome-tru se dostávalo přímo do ko-telny nebo na skládku uhlí.

Z vody na kolejeV letech 1990 až 1991 se pře-prava uhlí po Labi pohybova-la mezi třemi až čtyřmi milio-ny tun, mezi lety 1992 a 1995 se do elektrárny po vodě pře-pravovaly dva až tři miliony tun uhlí ročně. V polovině ro-ku 1996 doprava uhlí po Labi skončila a přešlo se na železni-ci. Ve stejném roce bylo ukon-čeno i překládání energetické-ho uhlí v Lovosicích. Asi nej-významnějším důvodem pro ukončení lodní přepravy byla vyšší cena v porovnání s do-pravou železniční a její nestá-lost, neboť Labe je do Chvale-

tic splavné jen něco přes polo-vinu roku.

Největší skládkaKvůli nestálosti vodní dopravy způsobené přírodními vlivy vy-projektovali v elektrárně Chva-letice největší skládku paliva s kapacitou 750 milionů tun. Později se rozšířila až na mili-on tun uhlí. Závislost na vod-ní cestě se nepříznivě projevi-la například v roce 1979, kdy udeřila tuhá zima. Labe zamrz-lo a přeprava uhlí do Chvaletic se zastavila. Musela být zavede-na náhradní přeprava uhlí vla-kem do elektrárny Opatovice nad Labem, kde se překládalo a nákladními auty vozilo do 40 kilometrů vzdálených Chvale-tic. (red)

Lodě vozily uhlí do Chvaletic dvacet letKoncem šedesátých let padlo rozhodnutí o vy-budování nové hnědouhelné elektrárny na pozemku Manganorudných a kyzových závo-dů Chvaletice. Společně s elektrárnou vznikla i  labská vodní cesta, po které se vozilo hnědé uhlí ze severních Čech.

Skládka paliva ve Chvaleticích měla kapacitu až milion tun uhlí. Foto: Archiv Sev.en EC

Z daru od Vršanské uhelné krajští zastupitelé schváli-li vyčlenit 3 miliony korun na nákup stavebnic Merkur pro mostecké základní ško-ly. Každá si tak mohla poří-dit pomůcky v hodnotě při-bližně 273 tisíc korun. „Vr-šanská uhelná se dlouhodobě snaží podporovat vzdělávání prostřednictvím svého gran-tového programu Chytré hla-vy pro Sever, ze kterého ško-ly na Mostecku hlavně budují a vybavují učebny. Stále jsme ale měli pocit, že bychom na-ši podporu měli ještě více za-měřit na úplný začátek vzdě-lávacího řetězce, na základ-ní školy, a proto jsme jim poskytli stavebnice Merkur. Právě na nich si řada z nás osvojovala dovednosti, které dál využila. Proč tedy touto

nenásilnou formou nevzbu-dit zájem o technické obory již u školáků,“ uvedl Vladi-mír Rouček, generální ředi-tel Vršanské uhelné a Sever-ní energetické během slav-nostního předání stavebnic v mostecké základní škole ve Svážné ulici. „Nejedná se o úplně běžný krok, ale musíme se snažit rozšířit okruh těch, kdo bu-dou mít zájem o technické vzdělávání. Tyto obory jsou pro náš kraj velmi důležité a budou vždy potřeba. Trouf-nu si tvrdit, že ti, kdo se pro jejich studium rozhodnou, nebudou mít v životě pro-blém najít uplatnění,“ doplnil Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje. „Každý z ředitelů si pro své žáky mohl vybrat podle vlast-

ních potřeb ze škály zhruba tisíce nejrůznějších učebních pomůcek, které naše společ-nost nabízí,“ připomněl Ro-man Florian, manažer pro výrobu a marketing firmy Merkur Toys. Nejedná se to-tiž jen o klasickou stavebni-ci, jak si ji pamětníci vybavu-

jí z dětství. Dnešní demon-strační výukové stavebnice jsou různě složité, obsahu-jí pohony, převody a parní stroje, ale také třeba robo-tické sety. Dají se využít při matematice, fyzice, ale ně-které pomůcky i při pracov-ním vyučování. Žáci se na

nich mohou učit mechaniku, základy elektřiny, magnetis-mu i elektroniky. „Zájem škol o naše výrobky roste po ce-lé republice a velmi nás těší, že díky Vršanské uhelné mů-žeme pomáhat školákům i na severu Čech,“ doplnil Flori-an. (red)

Báňští záchranáři se nepo-hybují jen po šachtách, ob-čas své dovednosti i tech-niku předvedou veřejnosti. V polovině září zavítali spo-lečně s hasiči, strážníky a po-licisty na Den s integrova-ným záchranným systémem, který pořádalo Oblastní mu-zeum v Mostě ve spoluprá-ci se Střední školou diplo-macie a veřejné správy. Akce byla určena pro žáky první-ho stupně základních škol a v zahradě oblastního mu-zea se během dopoledne vy-střídaly tři stovky mostec-kých školáků, kde pro ně by-la připravena řada ukázek, soutěží a testů. Díky báň-ským záchranářům moh-ly děti zjistit, jak těžké je dýchání v kyslíkové masce a vyzkoušet si, jak správně provést zraněnému masáž srdce. „Podobných akcí ab-solvujeme čtyři až pět do ro-ka. Kromě toho pro studenty vysokých škol a středoškolá-ky pořádáme exkurze přímo u nás v areálu Hlavní báňské záchranné stanice. Těch bý-vá během roku i dvakrát to-lik,“ informoval Radim Sla-bák, vedoucí směnový tech-nik HBZS Most. (red)

Do základních škol se vrací legendární MerkurLegendární stavebnice Merkur se může stát jedním ze způsobů, jak u školáků zvýšit zájem o  technické obory. Proto díky spolupráci Ús-teckého kraje a  Vršanské uhelné tuto netra-diční výukovou pomůcku dostávají všechny základní školy v Mostě.

Vladimír Rou ek, generální editel těžebních spole ností, obdivoval výtvory, které žáci mostecké 1. ZŠ z Merkuru postavili. Foto: (pim)

Pokračování ze strany 1Operatér je při použití detekč-ní látky schopen sám provést in-jektáž detekční látky bez nutné spolupráce s jiným oddělením,“ vysvětlil František Janů, primář chirurgického oddělení mos-tecké nemocnice.Sentinelová mízní uzlina je tzv. strážní uzlina, která pro danou oblast těla poskytuje jakou-si iltraci škodlivých látek – te-dy i nádorových buněk. Již jsou zmapována všechna lymfatic-ká povodí jednotlivých orgánů či částí těla, která zajišťují pro lidské tělo tuto službu. Nejvíce se tato metoda ujala u operací a diagnostiky zhoubných nádo-rů prsu a kožních nádorů - me-lanomů.Vršanská uhelná je pravidel-ným donátorem Krajské zdra-votní, respektive mostecké ne-mocnice. Letos již darovala 3,2 milionu na rekonstrukci stanice šestinedělí gynekolo-gicko-porodnického oddělení a ve výši 4,2 milionu korun spo-lu inancovala modernizaci po-rodnice s porodními sály v loň-ském roce. Z jedenapůlmiliono-vého daru Vršanské uhelné bylo v roce 2014 nakoupeno pří-strojové vybavení pro několik oddělení nemocnice. (red)

Zlepší léčbuBáňští záchranáři učili masáž srdce

Děti trénovaly správné nasazení kyslíkové masky. Foto: (pim)

Původní vysokotlaký ohřívák ze čtvrtého blo-ku, vážící 55 tun a dlouhý 12 metrů, zamířil na šro-tiště v areálu elektrárny, kde se postupně rozřeže a odveze k likvidaci. Obdobné ohříváky na ostat-ních blocích byly již v mi-nulosti vyměněny. Ohří-vák předehřívá vodu párou z turbogenerátoru na tep-lotu 252°C. Kvůli jeho stě-hování musela být jedno-rázově navýšena nosnost jeřábu ve strojovně ze sou-časných 43 tun na původ-ních 63 tun. Jako náhrada už byl 9. září na blok 4 umístěn nový ohřívák, který je men-ší a lehčí. Váží „pouhých“ 38 tun. (kapr)

Starý ohřívák putoval do šrotu, nový je menší a štíhlejší

Původní oh ívák byl ve chvaletické elektrárně od jejího vzniku. Foto: (kapr) Nový vysokotlaký oh ívák je menší a o 17 tun leh í. Foto: (kapr)

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016

Jaromíra Franty, předsedy Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal

Za átkem íjna se uskute ní volby do krajského zastupi-telstva a na Mostecku také volby do Senátu. Kdo podle vás bude nejlépe hájit zájmy horníků?Protože se jedná o politic-kou reprezentaci, která bu-de další čtyři roky zastupo-vat náš kraj a tedy i horníky, měl by každý mezi kandi-dáty pečlivě vybírat. Veške-ré výmluvy proč nejít k vol-bám jsou jen omluvou vlast-ní pohodlnosti.S ohledem na to, jakým způsobem přistupoval kraj v čele s hejtmanem Oldři-chem Bubeníčkem k horní-kům z Mostecka, přijala Ra-da SOO CCG usnesení, že vy-zveme zaměstnance, aby

ho podpořili i v další volbě. Naše požadavky prosazo-val i současný krajský rad-ní Martin Klika a dlouhodo-bě jim vycházely vstříc i dal-ší osobnosti regionu. Ať už to byla Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, která s námi absolvo-vala mnoho schůzek s poli-tiky na všech úrovních nebo poslankyně Parlamentu ČR Hana Aulická Jírovcová, kte-rá nás na půdě Parlamentu vždy obhajovala a informo-vala o naší nelehké situaci. Rozhodování koho podpořit ve volbách do Senátu nám velmi zjednodušila součas-ná senátorka Alena Derne-rová, která po celou dobu svého mandátu bojuje proti těžbě uhlí a tím i proti nám, horníkům a obyvatelům mosteckého regionu. Vrcho-lem jejího snažení byla pod-pora vyjmutí vyvlastňova-cích paragrafů z Horního zákona. Na druhou stranu jsme měli možnost diskuto-vat s Jiřím Šlégrem, který se uchází o senátorské křeslo. Už v době, kdy byl poslan-cem Parlamentu, ale i jako litvínovský zastupitel hor-nické požadavky hájil a ta-ké tentokrát nás ujistil, že je připraven v tom pokračo-vat. (red)

> 8 | Region Region | 9

Na přípravě se podílelo měs-to Most společně s Vršanskou uhelnou, Spolkem severočes-kých havířů a městskou kni-hovnou pod odborným do-hledem akademické malířky Heleny Ambrosové. „Hlav-ním cílem výstavy je ukázat, že hornictví má na Mostecku dlouholetou tradici, na kterou bychom neměli zapomínat,“ poznamenal mostecký pri-mátor Jan Paparega. Už na jaře město vyzvalo obyvatele, aby na výstavu za-půjčili výtvarná díla z vlast-ních sbírek. „Přiznám se, že jsem měl zpočátku obavy, zda se nám sejde dostatek expo-nátů. Nakonec jsme vybírali ze zhruba 150 výtvorů,“ uve-dl Tomáš Ondrášek, ředi-

tel mostecké knihovny. Nej-víc obrazů zapůjčil magistrát, některá díla dodal Spolek severočeských havířů, kte-rý přidal i další hornické ar-tefakty, doplňující výstavu. Několik děl pochází přímo z knihovny a více než desítka obrazů ze soukromých sbí-rek. Umělecká kvalita vysta-vených prací se liší od ideolo-gicky zabarvených až ke sku-tečně mistrovským dílům. „Najdete tu práce mého man-žela Karla Bořeckého, který pracoval v propagačním od-dělení tehdejšího závodu DVIL a vlastně v pracovní době vy-tvářel gra iky v plenéru. Za-stoupena jsou i další význam-ná jména jako Bohdan Ko-pecký, který patří k nejlepším

v tomto oboru. Vladimír Ša-vel nejstarší, který měl vztah k Ervěnicícm, Karel Kupka, který svá díla maloval přímo na objednávku šachty. Dva ob-razy na výstavě připomínají

i nedávno zesnulého Františ-ka Segerta,“ vyjmenovala He-lena Ambrosová jen část zají-mavých autorů. Kresby a malby z hornického prostředí doplňují rovněž fo-

togra ie. V jedné z výstavních síní se nachází známý cyklus Mostecko/Humboldtka Jose-fa Sudka, ale i fotogra ie dal-ších umělců zachycující práci na šachtách. (red)

Hornictví očima známých výtvarníkůPod poetickým názvem Malováno na uhlí po-trvá v  mostecké městské knihovně do konce října výstava s hornickou tématikou. Všech-ny výstavní prostory obsadila zhruba stovka výtvarných děl čtyř desítek autorů z let 1947 až 2007.

„Muzejní práce není jen shá-nění nových exponátů, ale ta-ké péče o ty, které již máme ve sbírkách. Tuto konkrétní loko-motivu jsme získali v červen-ci 2012, když původně stála v areálu Úpravny uhlí v Komo-řanech. U nás je součástí ven-kovní expozice těžební techni-ky, takže se na ní samozřejmě projevují povětrnostní vlivy. Rozhodli jsme se proto, že ji trochu vyspravíme a následně

natřeme, aby lépe odolávala rozmarům počasí a samozřej-mě, aby se líbila našim návštěv-níkům,“ uvedl Zbyněk Jakš, ředitel Podkrušnohorského technického muzea. Renova-ce i nátěr by měly lokomotivu co nejvíce přiblížit do podoby, kdy byla běžně v provozu. Důlní odklizovou lokomoti-vu typu 900 BS 200 vyrábě-li v ČKD. Patřila k největším nízkorozchodným lokomoti-

vám, hojně využívaným v ce-lém tehdejším Severočeském hnědouhelném revíru. Její éra skončila v sedmdesátých le-tech, a ačkoli se jich vyrobilo více než 860 kusů, do součas-nosti se dochovaly pouhé tři exempláře. Stejný typ lokomo-tivy stával také před areálem závodu Hrabák. Ten si ovšem v roce 2005 odvezli do praž-ského Národního technického muzea, kde rozšířil sbírku že-lezniční techniky. V Podkrušnohorském technic-kém muzeu se mohou poch-lubit také elektrickou od-klizovou lokomotivou typu 17 E 5, kterou získali od Vršan-ské uhelné. (pim)

Z rukou hejtmana Oldřicha Bu-beníčka a dalších významných osobností si ocenění převza-la pětice vyznamenaných z 31 nominovaných. V kategorii kul-tura byl oceněn malíř a gra ik Vladimír Šavel junior, který 35 let vyučuje na katedře výchov uměním na Pedagogické fakul-tě Univerzity Jana Evangelis-

ty Purkyně v Ústí nad Labem. Ocenění v kategorii věda a vý-zkum převzala Pavla Čapková, proděkanka pro vědu a vněj-ší vztahy Přírodovědecké fa-kulty Univerzity Jana Evange-listy Purkyně v Ústí nad La-bem. Miroslav Hofman, od roku 1969 aktivní člen Klubu čes-kých turistů a dlouholetý kraj-

ský značkař pro oblast cyklo-turistiky, získal cenu v kate-gorii regionální rozvoj. Primář ORL, oddělení chirurgie hlavy a krku v ústecké Masarykově nemocnici, Karel Sláma pře-vzal ocenění v oblasti sociál-ní a zdravotní. Kraj ocenil také sportovce. Robertu Kyselovi, generálnímu manažerovi HC Verva Litvínov, cenu hejtmana v kategorii sport předal Vla-dimír Rouček, generální ředi-tel Vršanské uhelné a Severní energetické. (red)

Lokomotiva září novým lakemJako nová vypadá parní lokomotiva, která zdo-bí prostranství hned za vstupem do Podkrušno-horského technického muzea. Původně důlní odklizová lokomotiva dostala nový nátěr.

Ústecký kraj ocenil osobnosti

Díla s hornickou tématikou zabrala všechny ty i výstavní síně mostecké knihovny. Foto: (pim)

Ceny hejtmana, symbolické poděkování za zá-sluhy o rozvoj Ústeckého kraje, se letos udělo-valy již popáté.

Konec prázdnin patří v Liš-nici každý rok obecním slav-nostem spojeným s tradiční soutěží o nejlepší závin – Liš-nickým štrúdlováním. „Jedná se vlastně o několik ak-cí v jednom. Lišnické štrúdlo-vání jsme před pár lety zkou-šeli z recese, jakou bude mít odezvu a letos se konal už pá-tý ročník. Postupně jsme při-dali doprovodný program, tak-že je to zároveň i rozloučení s prázdninami pro děti a obec-ní slavnost se zábavou pro do-

spělé,“ vysvětlil Petr Pillár, sta-rosta Lišnice. Letošní souboj o nejlepší štrúdl svedlo šestnáct sou-těžních závinů všech tvarů a chutí. „Zavedli jsme novin-ku, na facebookovém pro i-lu obce probíhalo hlasování o nejhezčí štrúdl, takže se sou-těžící museli snažit nejen po chuťové, ale také vzhledo-vé stránce,“ doplnil starosta. Lišnické štrúdlování každo-ročně podporuje také Vršan-ská uhelná. (red)

Nejlepší štrúdly z Lišnice

Těžbu, rekultivace nebo vý-robu elektřiny budou po mosteckých gymnazistech poznávat studenti Vyšší od-borné školy ekonomické, so-ciální a zdravotnické, Ob-chodní akademie, Střední pedagogické školy a Střed-ní zdravotnické školy Most. Pětietapový vzdělávací cyk-lus opět připravilo Ekologic-ké centrum Most za finanč-ní podpory Vršanské uhelné. „Rádi bychom rozšířili vědo-mosti studentů o uhlí a jeho využití. Česká a z velké čás-ti i evropská energetika je na uhlí založena a ještě řadu let ho bude potřebovat,“ po-znamenal Vladimír Rouček, generální ředitel těžebních společností. Studenti se v pěti samo-statných etapách dozvědí o vzniku uhlí, o způsobu je-

ho dobývání, o kvalitě i je-ho současném využití. Po-stupně navštíví povrcho-vý lom, uhelné laboratoře i několik rekultivací. Pro-hlédnou si výrobní proces v elektrárně Počerady včet-ně míst, kde se využívají produkty po spalování uh-lí. Během exkurze na praco-vištích Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a Hornicko-geologické fakulty Vyso-ké školy báňské se sezná-mí i s aktuálními metodami výzkumu v oblasti energeti-ky a s možnostmi báňského vyššího vzdělávání. Projekt Uhelná maturita za-končí 2. listopadu prezentace a soutěž závěrečných student-ských prací před odbornou komisí. Více informací o pro-jektu na www.uhelnamaturi-ta2016.wz.cz. (red)

Uhelní maturanti vyrážejí za poznánímPo loňské premiéře pokračuje letos druhý ročník projektu Cesta za poznáním uhlí aneb Uhelná maturita.

Uhelnou maturitu zahájil seminá na téma těžba uhlí a rekultivace. Foto: (má)

Jako hosty si bývalý hokejista a současný kandidát do Sená-tu pozval Jana Dienstla, který na severu Čech podniká a celý život žije, a Gabrielu Nekolo-vou, předsedkyni Hospodář-ské a sociální rady Ústeckého kraje. Do programu talkshow se mohli aktivně zapojit účastníci svými dotazy, pří-padně Jiřímu Šlégrovi poskyt-nout náměty, co je nejvíc trápí a s čím by mohl po případném

zvolení do Senátu Mostecku pomoci. Hornické odboráře zajímalo, zda Jiří Šlégr bude i jako senátor bojovat za regi-on, který je historicky spojen s těžbou. „Vždycky jsem chtěl od těch, kdo vystupovali pro-ti uhlí vědět, co nabízejí místo něj. Nelze udělat jednoduché rozhodnutí a jeden den zavřít všechny šachty a lidi poslat na úřad práce,“ reagoval mimo ji-né Šlégr.

„Tento kraj není chudý, jak mnozí tvrdí. Doly patří k nej-větším plátcům daní nejen v kraji, ale i v republice. Jen zlomek z těchto peněz se sem ale vrací zpět,“ připomněl po-sluchačům Jan Dienstl. „To, co tu nejvíc lidé potřebují je vize a budoucnost. Není umění po-čkat na dotace od státu nebo Evropské unie, případně vyu-žít pobídek a daňových prázd-nin a pak zbourat výrobní ha-lu a postavit ji o kus dál. Síla je vzít peníze a investovat je prá-vě tady a ukázat lidem, že tu můžou mít budoucnost,“ zdů-raznil Dienstl. (red)

ZEPTALI JSME SE...Region potřebuje jasnou viziO politice, víně, ale také uhlí se mluvilo během talkshow Jiřího Šlégra v  mosteckém hotelu Cascade.

Během prázdnin dostala lokomotiva na nádvo í muzea nový nátěr. Foto: (pim)Jan Dienstl (vlevo) a Gabriela Nekolová (vpravo) byli hosty talkshow Ji ího Šlégra (uprost ed). Foto: (pim)

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016 > 10 | Jídelní lístek Jídelní lístek | 11

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016

„Začátky spolku sahají do doby, kdy nejen na Mostec-ku začalo docházet k první-mu útlumu hornictví. Tehdy si pár lidí, převážně hlubiná-řů, řeklo, že by tu po tomhle odvětví, které zde má dlou-holetou tradici, mělo něco zůstat. A u příležitosti svát-

ku patronky horníků svaté Barbory založili v roce 1996 Spolek severočeských haví-řů,“ vzpomíná Zbyněk Jakš, současný předseda spolku, který stál u jeho zrodu. Za-kladatelé si tehdy vytkli za cíl založit muzeum, které by

mapovalo historii hornic-tví na severu Čech, a udržo-vat hornické zvyky a tradi-ce. Inspiraci hledali u kole-gů z Ostravy nebo Příbrami, kde podobné spolky úspěš-ně fungovaly. A i když na začátku málokdo věřil, že by hornické muzeum moh-

lo vzniknout, členové spol-ku začali postupně získávat z ještě aktivních dolů Ale-xander, Kohinoor nebo Plu-to první exponáty do bu-doucího Podkrušnohor-ského technického muzea, které se v současné době

může pochlubit ucelenou expozicí o hornictví. Do činnosti spolku se aktuálně zapojuje 55 členů a přátel.

Skok a průvodS hornickými tradicemi na severu Čech to bylo dost složité. Zdejší havíři patři-li k nejchudší vrstvě obyva-tel, často nechodili ani pra-videlně do kostela, natož aby dodržovali nějaké zvy-ky. Většina tradičních hor-nických zvyků tak byla i dí-ky blízkosti hranice spojena s německou komunitou. Po druhé světové válce zanikly a v novodobé historii se sla-vil už jen státem podporo-vaný Den horníků. „Přesto je hornických tradic poměrně dost. Jednou z nejznámějších je Skok přes kůži. K němu se hrdě hlásíme a několikrát se vrátil do Mostu i Chomuto-va. Spolek při něm pravidel-ně pořádal šachťáky, tedy přípravné večery pro adepty hornického cechu, kteří chtě-li skákat přes kůži,“ připo-míná Jakš. Za zmínku určitě stojí, že v letošním roce se v Ostravě uskutečnil už 126. Skok přes kůži. Novodobou mosteckou tra-dicí, založenou spolkem ha-vířů, se stal pochod se svět-lem svaté Barbory, který prochází městem každoroč-ně v předvečer svátku pat-ronky horníků. „Nejsme je-diní, kdo si svatou Barboru připomíná, ale stali jsme se prvními, kdo hornickou pa-tronku oživil a nechává ji kráčet v čele průvodu a pře-dávat kouzelné světlo před-

staviteli města,“ doplňuje Jakš. Letos poprvé se v Mos-tě připomínal i druhý z hor-nických patronů, svatý Pro-kop. Členové spolku věří, že i tato akce má šanci zařadit se k tradičním hornickým oslavám.

S horníky za hraniceMostecký spolek havířů ne-působí jen v regionu, ale ja-ko člen Sdružení hornických a hutnických spolků ČR i po republice a v zahraničí. „Ve sdružení je zaregistrováno celkem 27 členů a nejde jen o spolky, patří sem i tradiční horní města jako Jihlava ne-bo Kutná Hora. Na hornické akce se nejezdí jen po repub-lice, ale také na Slovensko, do Polska, Německa nebo Maďarska,“ vysvětluje Zby-něk Jakš. Sdružení má své znaky a prapor a pod jeho záštitou se konají pravidel-ná setkání hornických měst. Z mezinárodní spolupráce členů sdružení se v součas-né době rodí projekt, kte-rý by měl propojit hornic-

ké památky v sousedních zemích. Jakási symbolická naučná stezka a zároveň ta-ké cyklotrasa by měla vést z Německa, přes Česko až do Maďarska.

Smutné vzpomínkyHornickou historii pozna-menaly i velmi smutné oka-mžiky důlních neštěstí a čle-nové spolku si je každoročně připomínají při pietních ak-cích. Pietní akty se pravidel-ně konají u památníků ha-várie na Dole Nelson v Ose-ku, neštěstí na Dole Pluto v Litvínově a obětí důlní ka-tastrofy na Dole Kohinoor v Lomu. „Každoročně si při-pomínáme oběti důlních ne-štěstí na třech místech v regi-onu, ale je třeba mít na pa-měti, že těžká hornická práce si na severu Čech vyžádala mnohem větší počet životů. Na ně se někdy neprávem za-pomíná, proto bychom chtěli, aby vznikl pomník věnovaný všem obětem důlních neštěstí na severu Čech,“ uzavřel Zby-něk Jakš. (pim)

> 12 | Region Historie | 13

HISTORICKÉ ŠESTKY

Dvacet let oživují hornickou historiiSpolku severočeských havířů je letos dvacet let. Přispěl ke vzniku muzea s hornickou expo-zicí a udržuje a rozvíjí tradice hornictví nejen na severu Čech.

Spolek severo eských haví ů po ádal i šach áky pro adepty hornické-ho emesla, kte í se chystali na p ijetí do cechu Skokem p es kůži. Fo-to: Archiv DN

Název obce je zřejmě odvozen od jména Okora, možná zakla-datele vsi nebo prvního zdejší-ho statku. Z roku 1316 pochází první písemná zmínka o ma-jiteli zdejšího statku Hanu-ši z Okořína (Okorzina), který byl v té době leníkem na mos-teckém hradu. Část obce poz-ději patřila k panstvím Červe-ný Hrádek, Most či Chomutov. Roku 1539 je zmiňována oko-řínská tvrz, na konci 16. stole-tí, kdy ves získali Strojetičtí ze Strojetic, je však již pustá. Po třicetileté válce, kdy se prová-dělo sčítání, bylo ve vsi sedm statků a dalších 14 chalup. Té-měř dvě staletí, od roku 1662 pak byla ves součástí červe-nohrádeckého panství, než se stala po roce 1850 samostat-

nou. Jeden čas pak byla sou-částí Všestud a od roku 1960 Strupčic.Okořín byl vždy hlavně země-dělskou osadou, pěstovaly se tu ječmen a pšenice a po ote-vření cukrovaru v Havrani ta-ké cukrová řepa. Přelom přišel v roce 1918, kdy byl otevřen irmou Hnědouhelné těžařství

Vrskmaň první důl Běta, o čty-ři roky později následoval důl Elektra. Roční produkce prv-ního a také většího z dolů do-sahovala až tří set tun uhlí. To se v okolí Okořína těžilo až do dubna 1977, kdy doly patři-ly pod podnik Doly Vítězného února.Zajímavé je také sledovat, jak se vyvíjel počet obyvatel ob-ce, které se samozřejmě ne-

vyhnuly dějinné zvraty mi-nulého století. Na počátku 20. století byl Okořín Ukker-nem, ryze německou vsí, v níž nežil ani jediný Čech. To se změnilo až po roce 1918 a pozdější nárůst po-čtu obyvatel zřejmě souvi-sel i s prosperitou zdejších dolů. Ovšem první česká tří-da s dvaceti žáčky se otevře-la až krátce před opětovným poněmčením v roce 1935. Až

do záboru Sudet v roce 1938 počet obyvatel rostl a dosá-hl téměř čtyř stovek, ale po druhé světové válce už prak-ticky jen trvale klesal. Po-depsaly se na tom nejen od-chod německých obyvatel a pozdější vylidňování ven-kova, ale nakonec i staveb-ní uzávěra. Obec totiž měla ustoupit uhelnému lomu Jan Šverma, stejně jako Strup-čice. Následkem poválečné-

ho chátrání a nezájmu přišla obec o kapli Panny Marie Bo-lestné, která stávala na návsi od roku 1834 v místě dneš-ního dětského hřiště. Zbo-řena byla někdy v 60. letech minulého století. Teprve když rozhodnutí o likvidaci obce padlo, začal se Okořín opět opravovat a také roz-růstat.S využitím knihy Z. Bitnerové Strupčice 2007 (kat)

1316: První zprávy o vsi Okořín na ChomutovskuZatímco 700 let od narození císaře Karla IV. slaví celá Evropa, stejné výročí malé vsi Oko-řín na Chomutovsku zná málokdo. Většinu své sedmisetleté historie byla součástí větších panství a později sousedních obcí a je tomu tak dodnes, kdy patří ke Strupčicím.

Archivní fotografi e Oko ína ještě s kaplí Panny Marie Bolestné, která stávala na návsi od roku 1834. Foto: Oblastní muzeum Chomutov

Pátého října se v mosteckém divadle i za podpory Vršan-ské uhelné uskuteční již potře-tí. Zmíněný dětský domov se dostal do povědomí veřejnos-ti především díky osudu své dnes úspěšné modelky a spi-sovatelky Veroniky Kašákové, která svůj příběh převyprávěla knižně. Prožila tu celé své dět-ství a dospívání. „Veronika už jako malá hol-ka tíhla k modelingu, jezdila na soutěže miss a my ji v tom podporovali. Když začala spo-lupracovat s paní Vyoralovou, přivedla ji k nám do domova a naše vzájemné přátelství trvá dodnes. Paní Petra si na přehlíd-ky bere i naše děti, což je pro ně vždy zážitek, naopak když pro ně potřebujeme k slavnostním příležitostem pěkné oblečení, také vypomůže,“ vzpomíná na počátky ředitelka domova Li-buše Houdová. Pod střechou

zdejších dvou budov umístě-ných v nádherném prostředí u lesa a se zahradou se starají o 32 dětí. „Máme čtyři rodinné skupiny po osmi dětech, tedy pl-nou kapacitu,“ dodala ředitelka.

Nakoupí vybaveníDěti postupně přicházely ze škol základních i středních. Předškoláci už byli doma a mě-li po obědě odpočívat, ale ne-posedné a zvídavé holčičky moc pod peřinou nevydržely. Čtrnáctiměsíční Dominik se po jídle spokojeně usmíval z dět-ské židličky. „Má tu ještě dvě starší sestřičky,“ vysvětlila ře-ditelka. „Budeme mít za pár dní dokonce miminko. Jedna z na-šich děvčat, která se před časem vrátila do rodiny matky, teď po-žádala o umístění zpět do do-mova. V sedmnácti letech je tě-hotná a těsně před porodem, takže připravujeme vše pro mi-

minko,“ prozradila Libuše Hou-dová, že i tady není o starosti a překvapení nouze. „Naše vy-sokoškolačka, která nyní byd-lí v prvním startovacím bytě, bude na koleji, a tak maminku s děťátkem umístíme tam,“ do-dala. Z Alenky, která studuje na zemědělské univerzitě, mo-

hou mít také radost, ve studiu je úspěšná, zrovna se připra-vuje na obhajobu své vědec-ké práce. „Z minulých večerů jsme získa-li vždy 30 tisíc korun. Předloni jsme peníze využili na zapla-cení zájmových kroužků, kte-ré děti navštěvují, loni to by-

ly hlavně rekreace. Menší děti strávily týden v zimě na Ber-navě a šest starších mohlo vy-jet na lyže do Itálie. Letos asi využijeme případný dar na za-koupení nového vybavení do jednoho z bytů a opět na vý-jezdy,“ zapřemýšlela ředitel-ka Houdová. (má)

Pro koho zasvítí letošní Móda a hvězdyDětský domov ve Vysoké Peci byl již dvakrát příjemcem výtěžku z benefičního večera Móda a hvězdy, který organizuje za pomoci dalších partnerů a známých osobností svatební salon Delta Petry Vyoralové z Mostu.

V dětském domově ve Vysoké Peci se starají o 32 dětí. Foto: (má)

Spolková činnost na Mos-tecku byla více než boha-tá a spektrum zaměření veli-ce široké. Byly zde spolky zá-bavné, tělocvičné, ale také militární či vojenských nebo vá-lečných veteránů, ovšem i čis-tě praktické, které sdružovaly živnostníky. Některé měly jen krátké trvání, jiné naopak dlou-holetou tradici. S ohledem na příhraniční polohu zde půso-bily také spolky německé. Me-zi válkami se v Mostě scháze-li i členové židovských spolků.K nejaktivnějším odjakživa pa-třili sportovci. Jejich nejstar-

ším českým spolkem byla Tě-locvičná jednota Sokol v Mos-tě, založená roku 1892. Za tři roky byla v okresním měs-tě založena i Dělnická tělo-cvičná jednota Vpřed. Od ro-ku 1898 zde působil Klub ve-locipedistů pro Most a okolí. Vůbec nejstarší záznam o za-ložení spolku pochází z roku 1744, kdy vznikl německý Bür-gerlicher Schützenkoprs Brüx. V roce 1862 byl založen spolek vojenských veteránů Victor Ba-ron Coudenhove militär – vete-ranen und Kriger Corps in Brüx nebo I. Deustcher Turnverein

in Brüx. Nejstarším židovským spolkem byl Jüdischer Wander-bund Blau – Weiss z roku 1919. Z města se spolková činnost rozšiřovala dál, například již v roce 1898 byl v Hoře Sva-té Kateřiny založen živnosten-ský Spolek pro pojištění dobyt-ka, který byl aktivní až do ro-ku 1945. Zábavně pojmenovali spolek v Lomu - Antigratulan-ten in Brüx nebo Maiblume – konvalinka. Zajímavou činnost nabízel spolek Casinogeselts-chafr in Brüx. Velice známý byl mostecko-litvínovský Mozar-torchester Brüx - Oberleuten-sdorf z roku 1903. Nešlo o kla-sický spolek, ale o symfonický orchestr, který založili a pod-porovali majitelé továrny Wil-helm a Konrad Rickenové. Pů-sobil až do roku 1945. (eš)

Spolky k Mostecku patří od nepamětiSnaha sdružovat se patří k lidstvu odedávna. Není proto divu, že i v mosteckém regionu exis-tovaly nejrůznější spolky a sdružení rozmani-tého zaměření.

Novodobou tradicí se v Mostě stal pochod se světlem svaté Barbory. Foto: Archiv DN

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016 Rozhovor | 15> 14 | Zajímavosti

Společnost Pembroke Resou-rces, v jejímž čele stojí bývalý šéf těžební společnosti Glou-cester Coal Barry Tudor, plá-nuje, že šachta Olive Downs začne během dvanácti měsí-ců produkovat milion tun uhlí ročně a další dva doly chce ir-ma otevřít do roku 2019. „Rádi bychom spustili pro-dukci co nejdříve. V tuto chví-li nemáme ambice, dostat se na trhu na špici,“ řekl Tudor agentuře Reuters. Díky kapi-tálovému propojení s americ-kým Denham Capital si mohla společnost Pembroke dovolit koupit šachtu Olive Downs od amerického těžebního gigan-ta Peabody Energy, který se potýká s inančními problémy a čínské irmy CITIC Resou-rces za zhruba 120 milionů dolarů. Tato cena je jen zlom-kem ze sumy 2,4 miliardy do-larů, kterou v roce 2008 za-

platily společnosti BHP a Mi-tsubishi Corp za nedaleký, stále nedokončený důl New Saraji, kde se mělo těžit meta-lurgické uhlí ze zhruba stejně velkých zásob.Až se Olive Downs dostane na maximum své roční produk-ce, která by měla činit zhruba 14 milionů tun, bude jedním z největších dolů na metalur-gické uhlí v Austrálii. Zůsta-ne jen o něco menší než ne-daleký důl Peak Downs, který vlastní největší světový ex-portér uhlí BHP Billiton. Nový důl počítá s poměrně níz-kými provozními náklady, jed-nak s ohledem na svou velikost, dále díky velmi kvalitnímu uh-lí, které se zde bude těžit, a rov-něž dostupné infrastruktuře. Firma BHP, která je považována za světovou špičku v oblasti níz-kých provozních nákladů, těžila v Queenslandu v prvním polo-

letí letošního roku tunu uhlí za 55 dolarů. Ceny koksovatelné-ho uhlí na světových trzích le-tos vzrostly téměř dvojnásobně na 142 dolarů za tunu. Vzestup ceny ovlivnil například pokles čínské produkce. Berry Tudor zatím odmítl zveřejnit celkové

náklady na vybudování nové šachty, ale tvrdí, že vznik prv-ního z dolů, Olive Downs Nor-th, by měl být poměrně lev-ný, mimo jiné i proto, že irma neplánuje budovat úpravá-renské provozy a raději si ty-to služby koupí od jiného z tě-

žařů. Předpokládá se, že další ze šachet, Olive Downs Sou-th a Wilunga, budou mnohem dražší, ale rozhodně by ne-měly stát 3,4 miliardy dolarů, které vynaložila BHP Billiton Mitsubishi Alliance na důl Ca-val Ridge. (red)

Novou šachtu otevřou už v příštím roceNový uhelný důl by měl v  příštím roce začít těžit v  australské pánvi Bowen. Sází na zlep-šení situace na světových trzích, zejména na postupné zvýšení ceny uhlí vhodného pro oce-lářský průmysl.

K tomuto závěru dospěla studie, kterou zveřejnila ra-da lidských zdrojů kanad-ského těžebního průmyslu (MIHR). Situaci kompliku-je i způsob fungování sek-toru v uplynulých pěti le-tech. V tomto období se to-tiž kanadští těžaři potýkali s ekonomickým propadem, který pokračoval až do ro-ku 2015. Až na některá od-větví většina firem své akti-vity sice neukončila, ale vý-razně omezila. Teď se proto mluví o desítkách tisíc lidí, které budou těžebnímu prů-myslu chybět. Také je třeba započítat 49 tisíc lidí, kte-ří těžební společnosti opus-tí kvůli odchodu do důcho-du. Kritické scénáře hovoří o tom, že v kanadském tě-žebním průmyslu bude chy-bět více než 100 000 za-městnanců. „V některých profesích jde o desítky let pracovních zku-šeností a ty nelze jednoduše nahradit například stupněm

dosaženého vzdělání,“ upo-zorňuje se ve studii. Stejně jako v jiných oborech i tady záleží na jednotlivých seg-mentech těžebního průmys-lu a typech profesí. Studie například řeší, jaké profese jsou nejvíce citlivé na změ-ny. A poukazuje, že se jedná například o techniky, inže-nýry a manažery. „V době ekonomického po-klesu celého odvětví, kdy je nabídka pracovních míst malá, máme sklony tuto pro-blematiku podceňovat a ne-řešit. V delším časovém ho-rizontu, až dojde k oživení na trhu, což se rozhodně sta-ne, bychom měli mít jistotu, že trh práce bude schopen na toto reagovat,“ zdůraznil Ryan Montpellier, výkonný ředitel MIHR. Právě proto studie varuje již nyní, že do-statečně kvalifikované pra-covní síly chybí a v budouc-nu se může situace ještě vý-razně zhoršit. (red)

Bývalý výzkumník NASA a současný profesor loridské centrální univerzity Phil Metz-ger dokonce tvrdí, že největ-ší překážkou v těžbě neros-tů ve vesmíru nejsou ani tak technologie nebo náklady, ale přesvědčit lidi, že je to reálné. Metzger poukazuje, že těžba nerostů mimo zemský povrch může být přínosem pro eko-

nomiku, životní prostředí i vě-du. NASA by k tomu ale muse-la navýšit svůj rozpočet o 3 až 12 procent ročně v následují-cích několika desetiletích. Geologové věří, že asteroidy jsou bohatými zdroji želez-né rudy, niklu nebo vzácných kovů, navíc v mnohem vět-ším množství, než je možné nalézt na Zemi. Ve vesmíru se

tak skrývá obrovská zásobár-na nerostných surovin. A zá-jem o ni netají soukromé spo-lečnosti ani vlády některých států. Americký prezident už před koncem loňského ro-ku podepsal zákon, který ga-rantuje americkým občanům právo vlastnit zdroje získa-né ve vesmíru. Lucembursko krátce nato uzavřelo smlou-vu se dvěma americkými vý-zkumnými společnostmi, kte-rá se má stát základem vzniku globálního centra pro těžbu na asteroidech. (red)

Jenže tím by se připravili o ka-pacity na výrobu 23 gigawat-tů elektřiny, což může zname-nat, že by se Británie mohla stát závislou na dovozu energií. Alex Harrison, poradce v lon-dýnské společnosti Hogan Lo-vells, který se specializuje na trh s elektřinou, tvrdí, že uhel-

né elektrárny zřejmě zůstanou důležitým výrobcem britské elektřiny déle, než se původně plánovalo. Pro agenturu Blo-omberg uvedl, že uhelné elekt-rárny zůstanou v provozu i po roce 2025. Bývalá britská mi-nistryně pro energetiku Amber Ruddová dokonce potvrdila, že

pokud se budou uhelné elekt-rárny modernizovat a dokážou zavést systém čistého spalová-ní uhlí, budou moci být v pro-vozu i po tomto datu. Tato vyjádření odstartovala boom investic do štědře doto-vaných nízkouhlíkových tech-nologií, ale někteří experti zá-roveň poukazují, že prozatím to Británii nepřineslo ani me-gawatt navíc do kapacity brit-ských elektráren. A trochu stra-šit začíná už i provozovatel brit-ské přenosové soustavy. Zatím ale prý není třeba děsit tím, že Britové budou žít potmě. (red)

Brexit změní britský přístup k uhlí Těžařům chybí lidi

Nerosty z vesmíru nejsou utopie

Až se těžební průmysl odrazí ode dna a  ceny komodit se začnou vzpamatovávat z propadu, budou muset firmy řešit další problém. Najít dostatečně schopné a zkušené zaměstnance.

Rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii možná poznamená i plány vzdát se uhlí. Během patnácti let chtěli na ostrovech zavřít všechny uhelné elektrárny a výrazně změnit i svou jadernou energetiku.

Mnozí stále ještě považují možnost těžit neros-ty ve vesmíru za utopii. S rozvojem technologií je však tato možnost čím dál reálnější.

Australská pánev Bowen pat í k místům s nejkvalitnějším uhlím, p esto se i tady p ed asem prodávaly šach-ty za dolar. Ilustra ní foto: Bloomberg

Pro se vracíte na Mostecko? Je to pro geologa a klimato-loga zajímavé území, kde se po ád něco děje?Já jezdím po republice neu-stále, takže se nevyhýbám ani Mostecku. Zejména Krušné ho-ry pro mě nesou mnohá tajem-ství a jedním z nich je pravěká těžba cínu. Kousek nad Hor-

ním Jiřetínem se nachází velké hradiště z konce doby bronzo-vé, které odpovídá větším hor-nickým aktivitám. V okolí je na-víc řada mystických žulových kamenů, které jistě sloužily ja-ko kultovní místa našich před-ků. Stačí se na krajinu podívat jinýma očima a objevíte věci, nad nimiž se tají dech. Krušné hory mají zvláštní atmosféru. Moje zkušenost říká, že skoro všechna hornická místa se ně-čím liší od těch nehornických. Mají v sobě něco z oné tíhy ze-mě, těžké a nebezpečné práce horníků, mají jinou zbožnost. Úspěch či neúspěch hornické práce strašně moc závisel na „trpaslících“, na štěstí, na bo-zích v podzemí...

Fandíte Krušným horám, aby se dostaly na seznam světové-ho dědictví UNESCO?Může to horám pomoci. Čím dál tím víc lidí chodí po domá-cích památkách, v tomto roce je to navíc posíleno pocity ne-bezpečí v cizině. Na letní turis-

tiku jsou výborné, protože bu-dou i nadále chladnější. Stejně jako na dnes módní až fana-tickou cykloturistiku je to po-měrně příjemná lokalita. Jsem ovšem názoru, že v severních a západních Čechách by měla být povinná němčina, aby ten-to region byl schopen přijmout německé návštěvníky.

V jedné eseji jste napsal, že uhlí stojí na po átku průmyslové revoluce a tím i naší sou asné západní civilizace. Jakou roli hraje dnes?Stále hraje obrovskou roli, což je dáno strukturou energetiky, neboť ta potřebuje velký a le-xibilní zdroj. Příklady? První je Německo, které iracionálně ustoupilo od jaderné energe-tiky, zvětšuje těžbu a každým rokem má rekordní emise CO2. V rámci environmentální poli-tiky dělá protienvironmentál-ní kroky. Další, kdo bude stále hodně záviset na uhlí, je Čína, která spotřebuje polovinu svě-tové těžby, nebo Austrálie, vel-ký vývozce, který by asi měl bez uhlí velké problémy.

A eská republika...?Značná část energetiky je zalo-žena na uhlí a jakékoliv kroky v energetice jsou hrozně drahé. Můžeme jít maximálně cestou postupného útlumu, ale pořád je to jeden z pilířů naší energe-tiky. Bez ohledu na světové dění

a uhlíkové daně tu s námi uhlí dalších 20-30 let zůstane. Prav-dou ale je, že se nacházíme na sklonku věku fosilních paliv.

Donutí nás k tomu klimatické změny?Klimatická změna je realita. Ze dvou třetin za ni mohou lidé a je to proces pravděpodobně ne-zastavitelný. To, co jsme uvolni-li do ovzduší v 60. až 80. letech, nás dožene a k metě dvoustup-

ňového oteplení se dříve nebo později dobereme. K tlaku na co nejmenší emise CO2 se ale můžeme dostat i jinou cestou - skrze zahlcení Evropy uprch-líky. Uprchlí Syřané potvrzují, že k hlavní fázi arabské revolu-ce došlo v okamžiku, kdy sucho vyhnalo pastevce a zeměděl-ce do měst. Ta nabobtnají, vlá-da to nezvládne a v tomto nekli-du a nejistotě dochází k bojům, válkám a nakonec vystěhova-lectví. Většina lidí na Blízkém Východě přitom současný stav vnímá jen jako začátek procesu.

Některé vaše p edpovědi do budoucna moc optimistické

nejsou. Opravdu máme o e-kávat krize a mít doma plnou spižírnu?Naprosto jednoznačně. Blac-kout, nebo třeba i epidemie jsou reálná rizika, která nám hrozí. Když byl blackout ve Slo-vinsku, někde trvalo obnove-ní dodávek elektřiny i několik měsíců. Tedy, dojde-li k blac-koutu – potřebujete světlo, te-dy baterku. První začne dochá-zet voda, tudíž byste měli mít

iltr na vodu a podle mne by velkokapacitní iltry měly být povinně třeba v mateřských školách nebo na úřadech. A sa-mozřejmě potraviny - průměr-ný kus zboží v samoobsluze vydrží 3,5 dne. Lokální krize trvá typicky 10 dnů, z toho vy-plývá, že bychom měli mít do-ma potraviny na 10 dnů a zá-roveň mít možnost je na ně-čem uvařit.

Nebo prchnout do p írody, jak jste si to sám vyzkoušel...Nechci říkat, že to někoho za-chrání - mám k tomu určitou skepsi - ale řešením je mít při-pravené zavazadlo a v okamži-

ku, kdy vidíte, že se ve městě schyluje ke katastrofě, jít pryč. Nechci ale zacházet tak daleko. Jistý typ připravenosti na růz-né situace nicméně význam má, je to druh pojistky.

Jakou budoucnost p edpoví-dáte Mostecku?Já býti Mostečanem, už si vybí-rám místo pro jadernou elek-trárnu, to říkám bez legrace. Jedna z mála cest do budouc-nosti je kombinace jednoho velkého jaderného zdroje s ce-lou řadou zdrojů alternativ-ních. Budoucnost tohoto regio-nu může být v chytrém země-dělství. Je tu dobrá půda i voda, díky zbytkovým jámám a umě-lým jezerům máte jednu z nej-lepších příležitostí stát se vel-kými pěstiteli, například zele-niny. Budoucnost severočeské pánve proto vidím pozitivně, pokud se k věci postavíte ak-tivně. V období krizí navíc pla-tí, že bývá paralyzován střed země, ale krize napomáhá re-gionům. A pokud jde o životní prostředí - rozvolněný Most, toto zahradní město, které jsme tak dlouho neměli rádi, může být do budoucnosti lep-ším a zdravějším prostředím než většina historických měst, kde se v létě drží horko a at-mosférický ozón. (kat)

Václav Cílek61 let

absolvent hornické průmyslovky v Příbrami a Příro-dovědecké fakulty Univerzity Karlovy, studoval také v Tanzánii

vědecký pracovník Geologického ústavu Akademie věd

kromě geologie se věnuje klimatologii

popularizátor vědy, ilozof, spisovatel, autor odbor-ných publikací a učebnic a překladatel

Budoucnost Mostecka: Od uhlí k zelenině„Mostecko má šanci zvládnout přicházející změny lépe než jiné regiony,“ povzbudil Mos-tečany, kteří přišli na vernisáž výstavy Malo-váno na uhlí, geolog a klimatolog, filozof a spi-sovatel Václav Cílek. Na změny bychom se podle něj připravit měli, ať už půjde o oteplo-vání, nedostatek vody, nejrůznější krize nebo ústup od uhlí.

„Bez ohledu na světové dění a uhlíkové daně tu s námi uhlí dalších 20–30 let zůstane.“

„Budoucnost severočeské pánve proto vidím pozitivně, pokud se k věci postavíte aktivně.“

Václav Cílek zahajoval mosteckou výstavu Malováno na uhlí. Foto: (pim)

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016 | 17> 16 | Rekultivace Poradna | 17

Při psaní e-mailů platí totéž, co v jiných formách komuni-kace. Už z názvu elektronic-ká pošta vyplývá, že by va-še zpráva měla mít všechny náležitosti klasického dopi-su. Každý e-mail by měl mít předmět (subjekt), kde de-inujete obsah, čeho se va-

še pošta týká. Adresátům tím usnadníte rozhodování, zda je pro ně zpráva zajíma-vá. Text v políčku nemusí být věta, stačí jen stručná de ini-ce poslané zprávy. Ještě než začnete psát, dobře si roz-

myslete, komu vlastně zprá-vu adresujete. Směřujte ji pouze na toho, komu je urče-na, případně dejte do kopie, komu má být zpráva dána na vědomí. Zbytečně svými do-tazy nemusíte „obšťastnit“ všechny zaměstnance ve ir-mě. Nevyžádaná pošta (tzv. spam) je v podstatě totéž co reklamní letáky ve schrán-ce a na internetu je rozesí-lání spamu (spamming) po-važováno za jeden z nejhor-ších nešvarů proti pravidlům slušného chování.

Psát stručně, nebo vůbecUž oslovení naznačuje váš postoj k adresátovi. Formál-ní je vhodné pro obchod-ní korespondenci, pouze jménem oslovujeme přáte-le. Samotné zprávy by mě-ly být stručné, jasné a sro-zumitelné, běžná délka je do 20 řádků. Pokud nemá-te k tématu nic nového, ne-ní třeba to všem oznamovat a je lepší nepsat vůbec. Po-kud se rozhodnete reago-vat na konkrétní část delší e-mailové komunikace, ne-

ní třeba ji partnerům posílat celou, stačí ponechat z pů-vodního příspěvku jen rele-vantní část.

V e-mailu nekřičte S textem zprávy si sice mů-žete „pohrát“, pracovat s barvami nebo různými ty-py písma, je ale lepší se těm-to grafickým a výtvarným projevům vyhnout, už proto, že některé počítačové sys-témy si s nimi nemusí umět poradit. Je třeba mít také na paměti, že psaní zpráv vel-kými písmeny mimo nadpi-sy je považováno za křik, je proto lepší se podobně jako v běžném hovoru přílišného důrazu vyvarovat. Pasáže, na které chcete upozornit, můžete označit třeba podtr-žítkem.

Reagujte včasNež e-mail pošlete, uvědomte si, že každá zpráva je také va-še jazyková vizitka a adresátovi ukazuje vaši schopnost srozu-mitelně a logicky se vyjadřovat. Jak jednou zmáčknete tlačítko odeslat, už to nelze vzít zpět. Odpověď na každý mail zasílej-te nejlépe okamžitě, na druhou stranu nečekejte, že všichni se-dí u počítače a netrpělivě vy-hlížejí právě vaši zprávu. Stále jsou lidé, kteří svou poštu kon-trolují jednou denně a vyřizují vše potřebné najednou. Pokud se však k odpovědi nedostane-te do 48 hodin, raději přidejte omluvu. Ve chvíli, kdy nemáte čas reagovat na zprávu obšír-něji, stačí krátké sdělení o jejím přijetí s datem, do kdy od vás obdrží plnohodnotnou odpo-věď. (red)

Elektronická pošta o vás dost prozradíCelou řadu svých kolegů a obchodních partnerů známe jen prostřed-nictvím počítače. Dorozumíváme se s  nimi výhradně elektronickou poštou. A právě ze způsobu, jakým s nimi komunikujeme, si o nás dělají obrázek. Proto je dobré řídit se pravidly netikety, neboť šanci udělat na někoho dobrý první dojem, máme jen jednu.

Pojem netiketa není pře-klep, je to složenina dvou slov, kterými se zabývá - etiketou a netem, v tom-to případě internetem. Jde o jakousi sadu doporučení pro slušné chování v síti. Není třeba vymýšlet žádná složitá pravidla, občas sta-čí se jen zamyslet nad tím, co děláme a sami pro sebe si odpovědět, zda bychom jed-nali stejně i v případě, kdy-bychom s dotyčnou osobou komunikovali z očí do očí. Do netikety se promítá i základ-ní motto internetu – buď-te konzervativní při vysílání a liberální při příjmu. Sami

se pokud možno řiďte neti-ketou, ale pokud to někdo ji-ný neudělá, snažte se o tole-ranci. Stejně jako v běžném životě i netiketa záleží na prostře-dí, v němž se pohybujete. Ji-nak se chováte mezi kamará-dy a jinak na slavnostním ga-lavečeru. I na internetu tedy můžete své chování přizpů-sobit okolí, v němž se právě nacházíte. Některá pravidla ale nejsou jen nepsaná, ve Spojených státech už před lety formulo-vali desatero netikety, které vzniklo jako jednoduchá pří-ručka dobrých mravů.

Netiketa - chování na síti

Desatero netikety Chovejte se tak, abyste nepoškozovali ostatní uživa-

tele.

Neomezujte ostatní při jejich vlastní práci na síti.

Nenahlížejte do souborů ostatních uživatelů.

Nevyužívejte počítače ke krádežím.

Nevyužívejte síť ke zveřejnění falešných údajů, fa-lešného svědectví.

Nevyužívejte ani si nekopírujte software, za který jste nezaplatili.

Nevyužívejte zdroje ostatních uživatelů bez autori-zace.

Nepřisvojujte si duševní bohatství ostatních.

Uvažujte o společných důsledcích programu, který tvoříte.

Používejte počítač s úctou, s respektem a ohledupl-ně.

Mnoha příjemcům příliš velké soubory mohou za-hltit schránku, v některých firmách je omezena velikost souborů, které se posílají. Nejjednodušším způsobem je proto posílat velké sou-bory přes úschovnu, v na-šich podmínkách je k dis-pozici http://uschovna.infotea.cz/, další možnos-tí uvnitř firmy jsou sdílené složky.

Přílohy posílejte v co nej-běžnějších formátech, kte-ré příjemce snadno otevře. A nezapomínejte ani na to, že firmy mají i svá interní pravidla a některé typy sou-borů jsou zakázané. Nejrůz-nější vtipná videa se zvířát-ky nemají ve firemní komu-nikaci co dělat, proto nejen v našich podmínkách přes e-mailovou bránu neprocháze-jí a je tedy vhodné nechat si

je od známých poslat na sou-kromý e-mail (pokud o ně vůbec stojíte). Už jen to, že vám odesílatel takovou věc pošle do zaměstnání, uka-zuje na jeho nevychovanost v prostředí elektronické ko-munikace. Stejně jako by si odesílatel měl dát pozor na přílohu, kterou odesílá, pla-tí to i naopak. Pokud možno neotevírat přílohy od adre-sátů, které neznáme. Právě tímto způsobem se nejčas-těji šíří viry a další škodlivé programy, například ranso-meware, který jsme popsali v minulém čísle Důlních no-vin. (red)

S přílohami pracujte obezřetněObecně platí, že příloha vaší zprávy by nemě-la obsahovat velké soubory. Pokud se pro něco podobného přece rozhodnete, měli byste o tom adresáta napřed informovat.

Ilustra ní foto

Důležitou součástí zahlaze-ní lomu ČSA jsou sanační prá-ce. V rámci souhrnného plá-nu zahlazení jsou příslušné sa-nační práce již stanoveny a vše je podloženo i harmonogra-mem prací. Na základě stabi-litních posudků jsou pak po-třebné práce rozpracovány až do podrobných projektů sanač-ních prací. Některé práce, jako jsou sanace bočních svahů lo-mu ČSA, už probíhají a budou pokračovat až k zajištění jejich konečné stability. Součástí cel-kových sanačních prací jsou pak i další práce, jako je těsně-

ní dna a uhelné sloje. Vzhledem ke složitosti technického řeše-ní na samém kontaktu s krys-talinikem Krušných hor je sa-nacím věnována pozornost už dlouhodobě.

Severozápadní svahyOd počátku bylo podmínkou zahlazení lomu ČSA řešení sa-nace severozápadních svahů pod Krušnými horami. Sano-vané území je charakterizová-no složitou geologickou struk-turou a tektonickými poměry horského masivu. Při vytváření provozních bočních svahů ČSA tak došlo v minulosti k uvolňo-vání krušnohorských sutí, kte-ré úpatí horského masivu po-krývají. K poruchám stability přispěly pozůstatky hlubinné i lomové těžby starých dolů při výchozu uhelné sloje. Ne-stabilita svahů této oblasti má však povahu ekologické ško-dy, vznikla v 80. letech minu-lého století a k řešení důsled-

ků těžby pod Krušnými horami se přihlásil český stát v rámci řešení ekologických škod mi-nulosti (15 miliard). Práce by-ly zahájeny v roce 2011 na zá-kladě projektu VÚHU. Sanace 1. části území jsou již ukončeny, probíhaly formou stavby hut-něných přitěžujících stabilizač-ních těles na vnitřní výsypce lomu ČSA z hornin, které sem byly směrovány ze svážných oblastí. Tam byly svahy tvaro-vány s cílem odvodnění a pře-vedení povrchových a podzem-ních vod. Biologická rekultiva-ce bude ukončena v roce 2022.

Při biologické rekultivaci toho-to území při úpatí Krušných hor jsou vhodně využívány suk-cese a přírodě blízké přírod-ní procesy. Řešení dalších etap sanačních prací v tomto duchu také navazuje, byla zahájena 2. etapa sanace severozápad-ních svahů v prostoru pilíře Je-zerka a na bočních svazích pi-líře Jezeří i 3. etapa sanačních prací.

Severní svahy u arboretaSanace severních svahů pod arboretem začaly v roce 2005 rozsáhlou úpravou skluzového svahu. Bylo vyřešeno i odvod-nění sanované plochy systé-mem těsněných příkopů a dré-nů. Následovala biologická sa-nační opatření a biologická rekultivace tu bude ukončena v roce 2018.

Svahy u Černic Sanace svahů u Černic o rozloze 21,48 ha je jednou z dalších sa-

načních akcí bočních svahů lo-mu ĆSA. Práce zahájily na pod-zim roku 2013 na základě sta-bilitního posouzení a návrhu způsobu řešení sanace. V rám-ci terénních úprav byly odtěže-né zeminy směrovány na vnitř-ní výsypku. Odtěženo bylo více jak jeden milion metrů krych-

lových zemin. Práce jsou již do-končeny a to včetně odvodně-ní plochy. Vybudované příkopy a drény odvádí vodu mimo sa-nované území. Protierozní oze-lenění provedené na celé sa-nační ploše významně snižuje nároky na údržbu vodohospo-dářských objektů. Další etapy

sanace tohoto území budou po-kračovat.

Svahy dolu Eliška IIISanace na bočních svazích v ob-lasti u závodu ČSA zabezpeču-je konečné svahy v poddolova-ném území bývalého dolu Eliš-ka. Při této sanaci je účinně využívána také báňská techno-logie. Optimalizace sanačních prací spočívá i ve využití této technologie tam, kde je to tech-nologicky i časově možné.

Pod kontrolou OBÚKontrola postupu sanačních a rekultivačních akcí ze strany státní báňské správy probíhá pravidelně. Jedná se o přímou vazbu na plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD), jehož jsou sanace a rekultivace součástí. Zahlazování pozemků zasaže-ných těžbou se provádí podle Zákona o ochraně a využití ne-rostného bohatství (Horní zá-kon). Organizace s oprávněním k dobývání je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech po-zemků dotčených těžbou. K za-jištění inancováni zahlazení jsou těžební organizace povin-ny vytvářet tzv. rezervu inanč-ních prostředků. V POPD je sta-noven systém vytváření rezerv na zahlazení, vytvořené inanč-

ní prostředky jsou vázány pou-ze pro provádění sanací a re-kultivací a čerpány mohou být pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu (OBÚ).Při kontrole OBÚ jsou předklá-dány plány zahlazení a přísluš-ná legislativní rozhodnutí. Je kontrolován jak jejich vzájem-ný soulad, tak také soulad s po-stupem vlastních realizačních prací. Organizace je také po-vinna evidovat stav rozpraco-vanosti sanačních a rekultivač-ních akcí přímo v důlních ma-pách. Tyto mapové dokumenty jsou při kontrole předkládány a tudíž je možno i v terénu po-stup jednotlivých akcí posou-dit. OBÚ jsou vydávána i roz-hodnutí k čerpání inančních prostředků z vytvořené inanč-ní rezervy. Všechny tyto sku-tečnosti jsou při kontrole OBÚ prověřovány.Zahlazování lomu ČSA je komplexní problematikou. Výhodou je dlouhodobá zna-lost prostředí a řada zkuše-ností z tak speci ického obo-ru, kterým je těžba hnědého uhlí a její zahlazování. Cílem všech je návrat přírody do území a to s určitou nadstav-bou využití krajiny a jejího potenciálu, který právě těžba umožňuje. (ij)

Sanace bočních svahů lomu ČSA pokračujeZahlazování těžební činnosti lomu ČSA pro-bíhá ve složitých báňsko - technologických podmínkách dobývání pod Krušnými horami. Hlavním cílem sanací je tedy mimo jiné zajistit konečnou stabilitu území. V souvislosti s ukon-čením těžby jsou řešeny potřebné sanační prá-ce včetně jejich projektové přípravy.

Rekultivaci bo ních svahů v okolí arboreta p išli letos zkontrolovat zástupci obvodního bá ského ú adu p í-mo do terénu. Foto (3x): archiv autorky

Na severních bo ních svazích proběhla rozsáhlá sanace v roce 2005. Následovala biologická rekultivace, kte-rá je těsně p ed dokon ením.

Protierozní osetí svahu u ernic. Technologie ú inného ošet ení svahů proti erozi v podmínkách lomu SA byla v Sev.en nově vyvinuta.

DN / číslo 9 / září 2016 DN / číslo 9 / září 2016

KULTURNÍ TIPY

MOSTECKO a CHOMUTOVSKO

5. 10. - Móda a hvězdy. Charitativní módní přehlídka. V programu se představí české MISS Nikol Švantnerová, Lu-cie Šlégr a Veronika Kašáková, MISTER GLOBAL Tomáš Mar-tinka a v rolích modelek opět házenkářky Černých andělů. Městské divadlo v Mostě od 19:00 hod.

11. 10. - Srdečné pozdra-vy z Mostecka. Přednáškový cyklus o zaniklých obcích na Mostecku. Povídání a promítá-ní se známým sběratelem his-torických pohlednic Jarosla-vem Hronem. Oblastní muze-um v Mostě, od 17:00 hod.

12. 10. - Den pro senio-ry. Hry, soutěže a občerstvení v Městské knihovně Most. Od 13:00 hod.

Do 14. 10. – Malířské sympozium Benedikt Most. Výstava vybraných umělec-kých děl z letošního roční-ku malířského sympozia v Zá-kladní umělecké škole Most v Moskevské ulici. Otevřeno ve všední dny od 13:00 do 18:00 hod. (po telefonické domluvě též dopoledne). Vstup volný.

14. a 15. 10. - 24 hodin stolního hokeje. Pořádná por-ce zápasů ve třech disciplínách stolního hokeje. Hrát se bu-de billiard-hockey šprtec, táh-lový hokej Chemoplast & air-hockey. Je možné se zúčastnit celého programu nebo jen vy-brané části. Soutěže probíha-jí ve Středisku volného času Mostě v rámci projektu Sportuj s námi. Začátek v 9:00 hodin.

15. 10. - Cena zimního fa-vorita. Dostihový den na mos-teckém hipodromu.

15. 10. - Podzimní puto-vání. Středisko volného času v Mostě, pořádá podzimní pro-cházku na Ressl. Start v 15:00 hodin, vstupné 20 Kč/dítě.

15. 10. - Mezinárodní den archeologie. Celodenní akce pro děti i dospělé v Ob-lastním muzeu v Mostě. Ukáz-ky Living history – Kelti, Ger-máni, Slované a Římané, vojá-ci a technika 2. světové války, přednášky (II. světová válka, středověk), výstavy (2. světo-vá válka na Mostecku a v Kruš-ných horách, prezentace Ústa-vu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě, pale-ontologická výstava „Kučlín“), dílničky (mletí obilí, pečení placek, výroba keramiky, tka-ní, výroba štípaných, vrtaných a broušených nástrojů, rozdě-lávání ohně, kreslení aj.). Za-čátek v 10:00 hodin, Vstupné 60 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 120 Kč (2 dospělí + 2 děti do 15 let).

15. 10. – Pinocchio. Mos-tecké Divadlo rozmanitostí připravilo loutkové zpracová-ní legendárního příběhu o dře-věném panáčkovi, kterého vy-tesal mistr Gepeto. Premiéra inscenace Sabyho Sabeva, re-nomovaného režiséra bulhar-ské loutkářské školy, začíná v 17:00 hod.

15. 10. - Setkání žáků ha-vraňské školy. Každoroční setkání bývalých žáků místní školy se uskuteční v obecní so-kolovně. Hraje hudební skupi-na 3D, začátek v 17:00 hodin, vstup 50 Kč.

17. 10. - John Campbell-john (Halifax). Další ze sé-rie koncertů z cyklu Mostec-ká knihovna hraje. Začátek v 19:00 hodin.

17. 10. - Beseda s Ivan-kou Devátou. Příjemný večer s herečkou a spisovatelkou. Městská knihovna Most, od 18:00 hod.

17. 10. - Sláva W. A. Mo-zartovi. Zahajovací koncert 26. sezony Festivalového or-chestru Petra Macka. V pro-gramu zazní Korunovační mše a další skladby W. A. Mozar-

ta, M. Brucha a dalších sklada-telů. Účinkují: Kvartet pěvec-kých sólistů hudebních diva-del, Pražský mužský komorní sbor, Ženský pěvecký sbor Cla-vis Cordium, violoncellistka Dominika Hošková a další. Do-provází a spoluúčinkuje Festi-valový orchestr Petra Macka, dirigent Jiří Štrunc. Městské di-vadlo Most, od 19:00 hod.

19. 10. – Taneční večer pro seniory. K tanci i poslechu hraje country skupina Karolí-na. Hotel Cascade Most, začá-tek v 16:00 hod.

21. 10. – Past na my-ši. Premiéra klasického pří-běhu slavné Agathy Christie. Do penzionu manželů Ralsto-nových přijíždějí první hosté a jeden z nich se chystá vraž-dit. A zahradník to asi nebu-de. Úprava a režie: Věra Heraj-tová. Hrají: Zita Benešová, Jan Beneš, Matyáš Procházka, Iva-na Zajáčková, Otto Liška, Lilian Sarah Fischerová, Marcel Ro-šetzký a Jakub Koudela. Měst-ské divadlo v Mostě, začátek v 19:30 hod.

22. 10. - Zakončení kul-turní sezony. S letošní hlavní sezonou se rozloučí na zámku Červený Hrádek u Jirkova.

22. 10. - The Most AUTO-SHOW #4. Podzimní dny vol-ných jízd pro automobilové nadšence. Pátý ročník oblíbe-né akce pro širokou veřejnost. Od 9:00 do 17:00 hodin si ná-vštěvníci mohou užít podzim-ních volných jízd s vlastním au-tomobilem po závodním okru-hu, využít nabídky taxijízd v závodních speciálech nebo si pronajmout vůz Audi S3. Do-provodným programem ožije přilehlý polygon. Vstup a par-kování tradičně zdarma.

26. 10. - Koncert ke stát-nímu svátku. Slavnostní kon-cert vokálního seskupení 4TET u příležitosti oslav stát-ního svátku Dne vzniku samo-statného československého státu. Součástí programu bu-de předání Ceny města Mostu za rok 2015. Městské divadlo Most, od 18:00 hod.

28. 10. - Běh kolem jeze-ra. Zájemci mohou absolvovat malý závod na 4,5 km, hlavní závod má délku 11 km. Začá-tek prezence v 9:30 hod. před děkanským kostelem, kde je start a cíl závodu. Více infor-mací na www.behjezeromost.cz.

29. 10. - The Most RAL-LY #1 – Rallysprint Serie. Prv-ní ročník soutěže naváže na úspěch nultého ročníku z lis-topadu 2015, který byl rally-ovou premiérou v uzavřeném

areálu autodromu a sousední-ho polygonu. Opakovat se bu-de také spanilá jízda městem a autogramiáda jezdců, a to v den před samotnými závody (28. října).

Od 27. 10. - České stře-dohoří ve fotogra iích Zu-zany Růžičkové. Výstava fo-togra ií Českého středoho-ří. Vernisáž 27. října v 17:00 hod., výstava potrvá do 31. prosince. Vstupné v ceně celkové prohlídky muzea, plné 30 Kč, snížené 15 Kč.

Do 31. 12. - Kučlín. Výsta-va zkamenělin z významné pa-leontologické lokality období třetihor u Bíliny. Prezentová-ny jsou mimo jiné i pozůstat-ky nejstarší žáby a nejstaršího savce nalezené na území Čes-ké republiky. Oblastní muze-um v Mostě.

PARDUBICKO 8. 10. - Hlasy světla 4D -

Komorní ilharmonie Pardu-bice. Unikátní hudební a vi-zuální show, nová dimenze zážitku. Vůbec poprvé bude v České republice realizován živý koncert s ilmovou 3D projekcí a 4D efekty zároveň. Tipsport arena Pardubice, od 18:00 hod., vstupné 900 Kč.

8. 10. - Koncert kapel Walda Gang a Alkehol. Vy-stoupení populárních kapel v pardubické Hobe music. Za-čátek ve 20:00 hodin, vstupné 280 Kč.

9. 10. - 126. Velká par-dubická s Českou pojiš-ťovnou. V Agrofert parku se uskuteční tradiční dostihové závody. Začátek v 11:00 ho-din.

13. 10. – Uršuloviny. Zá-bavný celovečerní pořad ne-jen ve stylu stand up comedy s hlavní protagonistkou Uršu-lou Klukovou. DK Chvaletice.

13. 10. - Radúza s kape-lou. Kulturní dům Hronovic-ká v Pardubicích hostí zpě-vačku, multiinstrumentalist-ku a autorku hudby i textů. Začátek v 19:00 hod.

21. 10. - Sto zvířat. Po-pulární kapela zavítá do par-dubického Music clubu Žlutý pes. Začátek ve 20:00 hodin.

21. 10. – Koncert Mig 21. Populární skupina, v je-jímž čele stojí zpěvák a he-rec Jiří Macháček, se předsta-ví v pardubickém ABC klubu. Začátek ve 20:00 hodin.

22. 10. – Vinobraní. Ta-neční zábava, hraje JEL-BAND. DK Chvaletice, vstupné 130 Kč.

> 18 | Servis Křížovka | 19

V tajence vyluštíte motto. Správné znění tajenky ze srpnových DN: Přes černé brýle nelze vidět růžově. Výhru získávají: Michal Barna, Vršanská uhelná; Michal Uhlíř, HBZS; Anna Válková, Sev.en. Vyluštěnou tajenku můžete zasílat na adresu: Vršanská uhelná a.s., redakce Důlní noviny, V. Řezáče 315, 434 67 Most nebo e-mailem: dulni.noviny@vuas.cz. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce. Uveďte přesnou adresu pro případné doručení výhry.

INZERCEDlouhodobě pronajmu byt 0+2 v Mostě, v ulici Družstevní. Byt se nachází v 1. patře, je prázdný, má velký balkon s vý-hledem na rozlehlý park s dětským hřištěm – jižní strana. Dům se nachází v okrajové, klidné části města, je po celko-vé rekonstrukci, z větší části oplocen. Měsíční nájem 5 500 Kč, požaduji kauci vy výši jednoho nájmu dopředu. Kontakt: 725 251 289.

NAROZENINYŽivotní jubilea zaměstnanců Czech Coal Power. Vedení společnosti jim přeje hodně zdra-ví a pracovních úspěchů do dalších let.

3. říjnaZbyšek Klimpl – řidič silničních motorových vozidel

24. říjnaAntonín Mareš – řidič pracovních strojů

28. říjnaJan Zuzčak – řidič pracovních strojů

VZPOMÍNKA

Kam vyrazit za kulturou a sportem v říjnu

V říjnu uplyne dlouhých 25 let od úmrtí pana Jana Houšky, pracovníka elektro-údržby dolu Jan Šverma v Ho-lešicích. Věnujte mu spolu s ná-mi vzpomínku.S úctou a láskou vzpomína-jí manželka Ilona s celou rodi-nou.

V listopadu vzpomeneme na pana Františka Houšku, dlou-holetého pracovníka dolu Jan Šverma v Holešicích, který před čtyřmi lety náhle zemřel. Děkujeme všem, kteří si na něj vzpomenete.S úctou vzpomíná rodina Houškova.

DN / číslo 9 / září 2016 > 20 | Fotoreportáž

Důlní noviny – vydává Vršanská uhelná a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most, IČ 28678010. Určeno pro vnitroakciovou potřebu. Registrační číslo MK ČR E 11596. Měsíčník, vychází v nákladu 7 000 kusů.Redakce DN: V. Řezáče 315, 434 67 Most, e-mail: dulni.noviny@vuas.cz. Gra ická úprava a tisk: RAPRINT, s.r.o., Čepirohy 56, 434 01 Most

Horníci na severu slavili svůj svátekOslavit Den horníků chodí zaměstnanci sku-pin Czech Coal a  Severní energetická už tra-dičně na mostecký hipodrom. Berou s  sebou i své rodinné příslušníky, protože z programu, který každoročně připravuje Sdružení odbo-rových organizací skupiny Czech Coal, si vy-bere úplně každý. Pro nejmenší jsou tu pouťo-vé atrakce, pro nejstarší dechovka, na velkém pódiu se střídají umělci zvučných jmen. Mezi ně letos patřili například Beatles Revival, kte-ří jako by slavné liverpoolské čtveřici z  oka vypadli. Olga Lounová s  kapelou rozparádila publikum všech věkových skupin a  vrcholem večera bylo vystoupení Petry Janů se skupi-nou Amsterdam. Hlavní tribuna byla zaplněná už od chvíle, kdy se otev ely brány hipodromu. Foto: (pim)

Pro nejmenší byly na hipodromu p ipravené pou ové atrakce i oblíbené jízdy na koních. Foto: (pim) Petra Janů v Mostě p edvedla, že nestárnou nejen její písni ky, ale ani ona. Foto: (pim)

Olga Lounová si pozvala na pódium malé tane níky. Foto: (pim)Na Dni horníků nemohl chybět tradi ní guláš. Každá desetikoruna z je-ho prodeje půjde na dobro inné ú ely. Foto: (pim)