> Strana

DŮLNÍ NOVINYNOVINY CZECH COAL GROUP

číslo 5  květen 2016  ZDARMA

Staré hradlo šlo k zemi, na řadě jsou další

Pro odvodnění Slatinic poslouží bývalá nádrž

Mezi rypadly vznikl ptačí ráj

Mobilní toalety místo kadibudek na saních

Fotograf, pro kterého svatby nejsou nutné zlo

> Strana > Strana 15> Strana 4 3 2

Částka, věnovaná do podpory vzdělávání na Mostecku, se tak za dobu existence grantu vyšplhala na dvanáct milionů korun. Rozhodovalo se me-zi 27 přihlášenými projekty, což je rekordní počet. Aktiv-nější opět byly základní školy, které přihlásily 18 projektů. „Nebylo jednoduché, vybrat ty, které podpoříme. Chytré hlavy jsou ale zaměřené především na přírodovědné předměty, technické obory, zapojování informačních technologií do výuky. To jsou oblasti, o kte-

ré je dlouhodobě menší zájem než o humanitní směry a chy-bí jim odborníci,“ řekl k výbě-ru Vladimír Rouček. Se svými záměry na vybu-dování mobilních digitál-ních učeben uspěly me-zibořská základní škola a mostecká základní škola, Okružní. Technologii 3D bu-de díky uhelnému grantu při výuce fyziky, přírodopi-su, chemie a matematiky vy-užívat Základní škola Most, Z. Štěpánka. Pokračování na straně 1

Miliony Chytrým hlavám

Černí andělé slaví další český titul

Po tvrté v adě vybojovaly házenká ky mosteckého DHK Baník Most eský mistrovský titul. A koli první fi nálový zápas na domácí palubovce prohrály, v hale pražské Slavie, která byla jejich fi nálovým soupe em, se jim poda il skvělý obrat a obě utkání už byla v režii mosteckých hrá ek. K zisku eského poháru a bronzu z interligy tak mohl mostecký tým p idat i es-ký mistrovský titul. Generálním partnerem erných andělů je i v letošní sezoně Vršanská uhelná. Foto: DHK Baník Most

Pavel Tykač převzal Sev.en

Do ní budou začleněny i dal-ší obslužné společnosti. „Spoje-ní do jedné skupiny umožní lépe čelit nepříznivé situaci na ener-getickém trhu. Abychom obstá-li, bude třeba významně racio-nalizovat fungování jednotlivých společností,“ řekl Pavel Tykač. Řízením projektu restruktura-lizace byl pověřen Milan Krob, který působí ve vedení Vršan-ské uhelné a Coal Services od roku 2010. V situaci, kdy klesají

tržní ceny uhlí i elektřiny, bude jeho hlavním úkolem vytvořit optimální organizační struktu-ru skupiny a nastavit její vnitř-ní procesy tak, aby byly zajiště-ny stabilní hospodářské výsled-ky v dlouhodobém horizontu.„Současná situace v energeti-ce a zejména pro uhlí není dob-rá. Jestli chceme uspět na trhu, musíme být maximálně efek-tivní, ať už jde o těžbu a výrobu uhlí, náklady na související služ-

by nebo obchodní politiku,“ ře-kl Milan Krob. Prvním krokem bude sjednocení servisních slu-žeb. Personalistika, ekonomi-ka, ekologie, IT a další podpůr-né technické i administrativní procesy budou co nejdříve pře-vedeny vždy do jednoho útva-ru pro celou skupinu. Dál dojde na analýzu a potřebnou optima-lizaci výrobních procesů, změ-ny proběhnou také v dceřiných společnostech. „Chci zjistit, co je pro fungování jednotlivých spo-lečností nezbytné, a podle toho vybrat týmy, které budou danou činnost zajišťovat. Je to nepopu-lární, ale úspory jsou v tuto chví-li nezbytné,” vysvětlil Krob. S re-alizací prvních konkrétních kro-ků se počítá již v červnu. (red)

Pavel Tykač přebral v  květnu kontrolu nad společností Severní energetická. Lom ČSA se tak společně s  lomem Vršany, elektrárnou ve Chvaleticích a  společností Coal Services stane součástí nově vznikající podnikatelské skupiny.

Další dva miliony korun rozdělila Vršanská uhelná mezi účastníky 7. ročníku grantového programu Chytré hlavy pro Sever 2016.

> Strana 13

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 Z firmy a skupiny | 3> 2 | Z firmy a skupiny

Papírový svět těžké technikyVolvo BM Typ 971 je těž-ký stroj určený pro lesnic-ké práce. Je natolik univer-zální, že nahradí skupinu dřevorubců, neboť stro-my nejen pokácí, ale na místě zpracuje do úhled-ných klád. Majitelem jed-noho tohoto těžkého stro-je je Petr Čermák, provozní zámečník Závodu údržby sídlící na odstavné ploše A9. Že se jeho velkotonážní Volvo vejde na pouhý psa-cí stůl? To je tím, že se jed-ná o papírový model, který začal tvořit minulý rok na Štědrý den. Stavba papírového mode-lu, kde jsou viditelné i de-taily a funkční jsou i dve-ře, trvala necelé tři měsíce. Model je funkční, zvedák dokonce unese krabičku cigaret… Důlní noviny č. 11/2000

Oprava semimobilního drtiče Stroj s poněkud exotickým názvem se až donedáv-na nalézal na lokalitě Hra-bák a byl určen víceméně do starého železa. Ale ne-dávno dostala skupina li-dí zajímavý nápad - co tak-hle drtič zrekonstruovat a využít jej k vlastní výro-bě kvalitního podsypového materiálu do pohyblivých kolejí? Kde vzít výchozí produkt k výrobě podsypu se sa-mo nabízelo při sledování těžby na Hrabáku, kde se velkostroje často dostávají k těžbě materiálu ve velmi tvrdých polohách. Rozstří-lený, odhrnutý tvrdý ma-teriál bude po „průchodu“ velkostroje K 84 nadrcen na požadovanou velikost rypadlem DH 18, vybave-ným hydraulickým kladi-vem, převezen nákladními automobily k drtiči a tam zpracován. Již zpracovaný, jemně nadrcený podsyp bude nakládán do vlako-vých souprav a zavážen na místa použití. To je však věcí blízké bu-doucnosti - prozatím je drtič rozebrán pro opra-vu. Vrchní část se nalézá na Hrabáku a spodní část konstrukce se opravuje na montážním místě na DJŠ. Se zkušebním uvedením do provozu se počítá mezi 1. až 15. červencem tohoto roku. Důlní noviny č. 11/2000

PSALI JSME

OTÁZKA PRO...

Arnošta Ševčíka, místopředsedu SOO Czech Coal Group

V první fázi bylo potřeba nejprve už existující, avšak nevyužívanou sedimentační nádrž ve Slatinicích dát do pořádku a vyčistit ji od de-sítky let usazených nečistot. Stejně tomu bylo také u od-vodňovacích příkopů. „S pra-cemi jsme začali v dubnu, nejprve vykácením náleto-vých dřevin a následně stro-jovým odtěžením nečistot, což v celkovém součtu děla-lo zhruba 7 800 kubíků kalu,“ informoval Petr Sigmund, hlavní inženýr Sev.en WT. Druhá fáze prací spočívala v terénních úpravách okolí

nádrže a nyní se vše přesou-vá do poslední části rekon-strukce, stavebních úprav betonové hráze.„Právě v betonové hrázi bu-de umístěn takzvaný Par-shallův žlab, což je zaříze-ní, kde se prostřednictvím ultrazvuku měří průtok vo-dy. Jeho součástí bude i GSM modul, takže bude možné průtok kontrolovat průběž-ně třeba i prostřednictvím mobilního telefonu,“ dopl-nil hlavní inženýr s tím, že provoz sedimentační nádr-že bude zcela automatický.Vše vyvrcholí utěsněním

dna jílovou zeminou a ná-sledně bude moci být zre-konstruovaná nádrž předá-

na těžební společnosti. „Vět-šinu prací jsme si zajišťovali vlastními silami, a pokud vše

poběží podle plánu, hotovo bude v červnu,“ upřesnil Sig-mund. (red)

Pro odvodnění Slatinic poslouží bývalá nádržS  odvodněním Slatinic pomáhá Vršanské uhelné v současné době společnost Sev.en WT, dříve Humeco. Rekonstrukcí prochází sedi-mentační nádrž, do níž bude zanedlouho svá-děna veškerá voda z prostoru Slatinic.

Jednou z posledních fází prací na sedimenta ní nádrži je betonování hráze. Foto: (pim)

Zpětný zášleh plamene je jedna z hodně nepříjem-ných situací, s nimiž se za-městnanci mohou při sva-řování a pálení plamenem setkat. Na šachtách způsobil už řa-du tzv. mimořádných událos-tí, kterými se musel zabývat i Obvodní báňský úřad (OBÚ) Most. Proto vydal úřad na konci dubna rozhodnutí, kte-rým nařizuje organizacím, jež spadají do jeho správy, zavést nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdra-ví při používání svářecí sou-pravy pro svařování a pálení plamenem. „Rozhodnutí báň-ského úřadu musí všechny do-tčené společnosti tedy i Vršan-ská uhelná splnit do konce září 2016. Postupně se připravu-

jeme a tvoříme systém, včet-ně evidencí a kontrol,“ vysvět-lil František Peterka, technik PZF Vršanské uhelné. Jde mi-mo jiné o nákup takzvaných suchých předloh za redukč-ní ventil a za rukojeť hořáku. Tato zařízení by měla bezpeč-ně zabránit zpětnému zášle-hu plamene a výrazně snížit riziko při svařování. „Rozhod-nutí báňského úřadu mimo ji-né stanovuje i přesná pravidla pro kontrolu svařovacích sou-prav. Standardně se budou sva-řovací hadice kontrolovat kaž-dé tři měsíce, jak je to u nás již zaběhlé. Nově pak budou pro-bíhat kontroly suchých předloh jednou za šest měsíců a redukč-ních ventilů spolu s řezacími a svařovacími hořáky jednou do roka,“ dodal. (red)

Více než tři stovky vedou-cích zaměstnanců Vršan-ské uhelné prošly v prů-běhu dubna pravidelným přezkoušením z bezpeč-nostních předpisů. Šlo o jedno z nejrozsáhlejších proškolení v letošním roce.„Přezkoušení z bezpečnost-ních předpisů musí absolvo-vat všichni zaměstnanci, jed-ná se o povinnost, kterou nám ukládají Zákoník práce a opat-ření závodního lomu,“ vysvět-lil Radek Dufek, technik bez-pečnosti a hygieny práce spo-lečnosti. Nejprve absolvovala zkoušky skupina zaměstnan-ců, u nichž to vyžaduje le-gislativa, přímo před komi-sí báňského úřadu. Následně mohli zkoušet své kolegy. Bě-

hem měsíce a půl přezkouše-ním prošli všichni vedoucí za-městnanci. „U přezkoušení ve-doucích zaměstnanců, kde je na bezpečnost práce kladen obzvlášť velký důraz, byl při zkouškách přítomen závodní lomu, případně jeho zástup-ce,“ doplnil Dufek. Po vedou-cích zaměstnancích přijdou na řadu dělnické profese. Je-jich přezkoušení bude ukon-čeno v červnu.Ve Vršanské letos nejde o ško-lení jediné, byť bylo nejrozsáh-lejší. „Další školení probíhají během celého roku podle toho, jak je nařizují příslušné právní normy, případně vnitro iremní směrnice, ale již v gesci útvaru vzdělávání,“ připomněl tech-nik. (red)

Přezkoušení se nevyhnete

Svařování bude bezpečnější

Sdružení má za sebou další sněm, o em jste jednali?

Tentokrát byl sněm volební a došlo ke změně ve vede-ní sdružení. Předsedou SOO CCG zůstává Jaromír Fran-ta, do funkcí místopředse-dů byli opět zvoleni Lubo-mír Holý a Arnošt Ševčík a nově Pavel Murcko, který nahradil Jiřího Cingra.Sněm uložil radě sdruže-ní pokračovat v jednáních o územních limitech, suro-vinové politice státu, Hor-ním zákonu nebo o soci-álním programu pro pro-pouštěné horníky. Zásadní pro nás zůstává udržení

zaměstnanosti v regionu. Proto jsme vyzvali vládu, aby urychleně přehodno-tila své usnesení z loňské-ho roku a zrušila územní li-mity na lomu ČSA, schválila velkou novelu Horního zá-kona, která bude opět ob-sahovat vyvlastňovací pa-ragrafy, a také aby zajistila podmínky pro vznik pra-covních míst pro propouš-těné horníky ve všech do-tčených regionech. S tím souvisí i přijetí opat-ření k poskytování příspěv-ku zaměstnancům pro-pouštěným v důsledku re-strukturalizace a útlumu hornictví. (red)

Tým hasičů Severní energetic-ké, kteří pomáhají i na Vršan-ské, se v květnu zúčastnil už 6. ročníku soutěže O putovní po-hár ředitelky Hasičského zá-chranného sboru Územního odboru Most ve vyprošťová-ní zraněných osob z havarova-ných vozidel. S úspěchem vybo-joval stříbro.„Letos se sešlo pět soutěž-ních družstev požárních stanic z Mostu a Litvínova, které jsme doplnili my. Náš tým se předsta-vil poprvé v novém složení Josef

Rédl, Pavel Peřt, Martin Vandí-rek a Martin Dvořáček,“ infor-moval Rudolf Panhans, zástup-ce velitele hasičů Severní ener-getické.„Úkolem čtyřčlenného týmu je bezpečné a efektivní vyproště-ní zraněné osoby z havarova-ného vozidla pomocí techniky, prostředků a nářadí, které se běžně používají při skutečných dopravních nehodách. Součás-tí hodnocení je také poskytnu-tí předlékařské pomoci odpoví-dající zranění a předání zraně-

né osoby Záchranné zdravotní službě,“ doplnil Panhans. Každé družstvo má na vyproštění zra-něné osoby základní časový li-mit 15 minut, po jeho překro-čení se mu přičítají trestné bo-dy. Čas ale není nejdůležitější, o vítězi rozhoduje součet bodů nasbíraných ve všech hodnoce-ných oblastech.„Soutěžící přitom do posledního okamžiku neznají situaci, ke kte-ré jsou přivoláni. Pro každé druž-stvo měl pořadatel přichysta-ný jiný scénář,“ připomněl ještě Panhans. Pro ocenění za druhé místo si hasiči ze Severní ener-getické došli díky času 14 minut a 15 vteřin a minimu trestných bodů. (red)

Vyprošťovali zraněné z bouračkyHasiči musí umět nejen zkrotit požár, ale také třeba dostat zraněného řidiče z nabouraného automobilu.

Zájem o střelecký sport rok od roku stoupá mezi veřejností i zaměstnanci společností skupin Czech Coal a Severní energetic-ká. Dokladem toho může být i rekordních osmatři-cet účastníků sportovně – střelecké soutěže O pohár 1. místopředsedy SOO CCG ve střelbě z velkorážních zbraní. Pohár pro vítěze si mezi re-gistrovanými muži odnesl Václav Šimek, druhý skon-čil Pavel Šimek. Třetí příč-ka patřila Jiřímu Pecho-vi. Mezi neregistrovanými střelci zvítězil Radek Prušo-vic před Jiřím Cingrem, tře-

tí příčku obsadil Miroslav Tilík. V ženské kategorii re-gistrovaných střelců si ví-těznou trofej odnesla Lenka Šimková, druhá skončila Lu-cie Thumsová a třetí Margita Holečková. Mezi neregistro-vanými uspěla Eva Kitzber-gerová před Janou Mikešo-vou a Marií Cingrovou. Ce-nu útěchy získali Tomáš Macko a Jitka Purchartová. Další částí klání byla sou-těž tříčlenných družstev, do nichž byli účastníci loso-váni, aby nikdo nebyl pře-dem znevýhodněn. Zvítězil tým ve složení Pavel Šimek, Eva Kitzbergerová a Jaroslav Kutner. (red)

Rekordní střelecká účast Pokračování ze strany 2Novou laboratoř chemie vy-budují s přispěním Vršanské uhelné v Základní škole Most, Svážná, přístrojové vybavení pro fyzikální a chemické poku-sy budou moci nakoupit ve spá-dové Základní škole Strupčice. Grant získalo rovněž Podkruš-nohorské gymnázium Most na vybudování laboratoře IT tech-nologií. Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdra-

votnická, Obchodní akade-mie, Střední pedagogická ško-la a Střední zdravotnická škola Most uspěla s projektem mo-dernizace výuky zdravotnic-kých oborů s využitím nemoc-ničních informačních systé-mů. Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastro-nomie a služeb Most zmoderni-zuje učebnu technického vzdě-lávání na elektro-automatizač-ní centrum. (red)

STRUČNĚPožární školení V květnu začala školení o požár-ní ochraně pro vedoucí zaměst-nance, která musí projít kaž-dé tři roky. Absolvovat ho mu-sí i zaměstnanci na vedoucích

místech v dělnických profesích. Účastníků si musí nastudovat více než stostránkový materi-ál, aby zvládli závěrečný test. Celkem je přihlášených 281 za-městnanců. (red)

Miliony Chytrým hlavám

„U starých zděných hradel je je-den zásadní problém. Kolejová doprava nebývá majitelem těch-to objektů. Některá patří Pali-vovému kombinátu Ústí (PKÚ), hradla na lokalitě Hrabák zase Vršanské uhelné, ale třeba hradlo E1 ve Vršanské uhelné je majet-kem ČEZu a hradlo D4 na Úprav-ně uhlí patří Severní energetic-ké,“ vysvětlil Pavel Krob, vedoucí úseku dopravy Kolejové dopra-vy Coal Services. Vlastnictví je důležité zejména proto, aby by-lo možné investovat do oprav a údržby objektů, což kompliku-je skutečnost odlišných majitelů budov a pozemků.

Hradla mizí s těžbouMajetkové vztahy ale nejsou hlavním důvodem, proč kla-

sická hradla na různých mís-tech kolem tratí postupně mizí. „Většinou se hradla likvidovala tam, kde končila kolejová dopra-va. Klasickým případem může být lokalita Jan Šverma. Tam se v době, kdy jsme přebírali kolejo-vou dopravu, provozovalo sedm skrývkových a tři uhelné řezy a většina materiálu se vozila po železnici. Jak se těžba postupně utlumovala, zanikala jednotli-vá hradla. Dnes už na dobývací straně není žádné, na zakládací straně nám zbyla takzvaná kon-cová hradla Š38 a Š39. To jsou vlastně mobilní buňky, které se posouvají společně s pohyblivý-mi kolejemi na zakládání skrýv-ky. Z kdysi velkých dopraven na Švermě je hradlo Š5 už zboura-né a na hradlo Š4 demolice če-

ká,“ řekl Krob. A podobně to proběhlo i na dalších místech, například v lokalitě Obránců míru.

Nejmladší ve VršanechZvláštní byla situace ve Vrša-nech, kde jsou v současnos-ti hradla nejmladší. „Je to dá-no i tím, že Vršany jsou nej-mladší šachta v okolí a s jejím rozmachem v osmdesátých le-tech přišel i rozvoj kolejové dopravy. Jak se tedy v jiných částech revíru hradla likvido-vala, tady se stavěla. Z té do-by pocházejí například hrad-la S8 a S7, ale třeba také E2,“ zavzpomínal vedoucí úseku dopravy. Rovněž právě zlik-vidované hradlo D8 má za se-bou zajímavou historii. Jeho

provoz byl zahájen 1. června 1955. Jako hradlo sloužil ob-jekt do roku 1991, pak se do-pravna přestěhovala do no-vé budovy. Původní stavba se potom využívala jako slu-žební místnost, ale kolem ro-ku 2000 byla opuštěna úplně. „Mimo jiné i kvůli její poloze uprostřed kolejiště. Ta je si-ce ideální pro sledování želez-ničních souprav, ale dostat se tam není úplně snadné. Také proto pro ni byl v následujících letech problém najít využití, takže objekt chátral a nyní už musel jít k zemi i z bezpečnost-ních důvodů,“ připomněl ješ-tě Krob.

Hradla s klimatizacíA hradel ubývá dál. Stačí se jen podívat na ta, která le-movala koleje do chemičky, kam se také vozilo uhlí. Pů-vodně byla tři, dnes už je D1 zbourané, D2 už kolejová do-prava také opustila a jedi-ným funkčním hradlem na té-to trase je D3, které zajišťuje provoz mezi šachtou a che-mičkou a ještě nedávno ta-ké Dolem Centrum. „Spíš než o stavění nových se dnes sna-žíme udržovat hradla stáva-jící. Je ale třeba zmínit, že do-ba se radikálně změnila a s ní i vybavení dopraven. Jsou vy-baveny klimatizací, koupelna-mi a samozřejmě také počí-tačovými rozvody,“ řekl Krob. Dnes má kolejová doprava Coal Services patnáct zdě-ných hradel a tři buňky se zabezpečovacím zařízením u pohyblivých kolejí. O je-jich provoz se stará celkem 85 hradlařů a hradlařek. (red)

Staré hradlo šlo k zemi, na řadě jsou další

Objekt bývalého hradla D8 na úpravně uhlí už pat í minulosti. Foto: Coal Services

Stačilo jen několik dní a objekt bývalého hradla D8 na Úpravně uhlí v Komořanech už patří minulosti. Zděná budova ale byla prázdná již několik let. Kolejová doprava Coal Services ho nevyužívala, hradlo D8 dnes sídlí v novějším objektu, jen o pár metrů dál.

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 Z firmy a skupiny | 5> 4 | Z firmy a skupiny

ANKETAMáte as na šachtě sledovat také p írodu a hemžení zví at?

Roman PtáčekVršanská uhelnáSamo sebou, už jenom kvůli svému příjmení si musím kolegy ze zvíře-cí říše hlídat. Třeba bře-hule, které se k nám kaž-doročně vracejí a byla by škoda, tuhle krásu ničit.

Ondřej KosCoal ServicesO přírodu se zajímám už proto, že mezi mými zná-mými jsou myslivci, takže občas probíráme i to, s čím se člověk může setkat na šachtě. Upřímně mne pře-kvapilo třeba množství mu lonů, kteří tu žijí.

František KnapfVršanská uhelnáU nás kolem drtičů se moc zvířat nepohybuje, ani nehnízdí. Jinak mne příroda a život v ní urči-tě zajímá.

Marie KýhosováVršanská uhelnáSleduji všechny možné druhy zvěře, které se ko-lem linek pásových do-pravníků pohybují. Ze svého stanoviště vidím, jak si někteří ptáci staví hnízda přímo na doprav-nících.

KDYŽ SE ŘEKNEŠvancara Tohle náčiní byste dnes už na šachtě hledali marně, z kdysi používaného nástro-je se však postupem času stal jeden z nejdůležitějších symbolů havířského stavu. Název hornické švancary, tedy ozdobné sekerky, po-chází z němčiny, ze slova schweizerhacke. Šlo o tesař-ské nářadí - sekyru. Může se zdát, že spojení tesařského náčiní s hornictvím nedává moc smysl, ale opak je prav-dou. Vždyť výdřeva, tedy dřevěná konstrukce, kte-rá tvořila ochrannou kost-ru důlních chodeb, byla ne-domyslitelnou součástí kaž-dého dolu. Švancara ale měla také další funkci. Šachty byly v minu-losti velmi často i hezký kus cesty od lidských sídel a by-lo zvykem po lesích a ho-rách chodit ozbrojený. Se-

kera tak byla v případě po-třeby rovněž zbraní. Dnes je ze švancary jen symbolic-ká zdobná sekerka, kterou raději než zbraň její vlast-ník použije jako vycházko-vou hůl. Obvykle je švancara reli-éfně zdobená a podle bar-vy kovu, z nějž byla vyro-bena (zlatá, stříbrná nebo černá), se dalo poznat po-stavení nositele v hornické hierarchii. Švancara se nosí zejména při hornických slavnostech opřená na pravém rame-ni kovovou částí a držená pravou rukou za dolní ko-nec úzké, zploštělé dřevěné násady, zakončené kováním a tupým bodcem. A ještě pro zajímavost: Na Slovensku se pro ni používá výraz „ba-nícky fokoš“. (S využitím textu Štěpána Podesta, red)

„Původně pracoval koupelník jen v osmihodinových smě-nách, ale to už je minulost. V současné době dělá dva-náctky, aby stihl zkontrolo-vat koupelny a šatny i po stří-dání směn kolem šesté večer-ní,“ vysvětlila Jana Hynešová, mistrová úseku přestaveb a ostatních činností Vršanské uhelné, pod který koupelníci organizačně spadají. Právě koupelny, jak už z názvu téhle profese vyplývá, jsou hlav-ní náplní činnosti koupelní-ka, i když rozhodně ne jedi-nou. V koupelnách a šatnách sice tráví nejvíc času, ale k to-mu se stará například také

o úklid vestibulu hlavní vrát-nice Vršanské uhelné.

Tři patra starostí„Tím hlavním, co musí kou-pelník udělat, je vždy po ránu, když se vystřídají směny, obe-jít koupelny a zkontrolovat, zda je vše v pořádku, případ-ně nahlásit závady. Samotný úklid v koupelnách zajišťuje specializovaná irma, s níž je samozřejmě koupelník v kon-taktu a kontroluje i její práci,“ připomněla Hynešová. Když se řekne koupelny, mnozí si představí jen nějakých pár sprch. Ale objekt koupelen ve Vršanské, to jsou tři patra

s více než stovkou sprch, z to-ho zhruba dvacet je v dám-ských koupelnách. A skříňky, kam si zaměstnanci odklá-dají oblečení. „Těch je tu ko-lem 1600. Všechny samozřej-mě nejsou obsazené, kmeno-ví zaměstnanci jich využívají zhruba devět stovek, další při-bližně dvě stovky připadají na zaměstnance dalších společ-ností, které v provozech Vršan-ské uhelné působí,“ doplnila Hynešová. Možný je i dočasný pronájem skříněk, čehož vyu-žívají zejména zaměstnanci externích irem během gene-rálních oprav a dalších nára-zových akcí.

Služby pro zapomětlivéAni to však není kompletní výčet toho, co koupelník za-jišťuje. Právě on je tím, kdo hlídá, aby se do koupelen ne-dostal nikdo, kdo v nich nemá co pohledávat. A provoz je tu i mimo dobu, kdy se lidé pře-vlékají a koupou, občas do-cela čilý. „Koupelny se během dne zamykají a každý, kdo při-chází, si musí na koupelníka zazvonit. Pokud například bě-hem pracovní doby někdo od-chází k lékaři, musí se proká-zat propustkou. K dispozici je

u koupelníka také univerzální zámek, pokud si někdo zapo-mene zamknout skříňku. A sa-mozřejmě čas od času musí ře-šit i případy, že někdo ztratí klíče a zámek se musí po evi-

denci problému násilím poru-šit,“ vysvětlila Hynešová. Kou-pelník je prostě profese, která není tolik vidět, ale k šachtě neodmyslitelně patří již celá desetiletí. (red)

O sprchy se na šachtě starají koupelniceŠichta skončila, jde se domů. A  v  tuto chvíli je řada na těch, kteří se horníkům z provozu starají o potřebné zázemí. Přesněji, které se sta-rají. I když je koupelník, oficiálně manipulační dělník, rodu mužského, tahle profese patří na šachtě dvěma ženám.

K profesi koupelníka pat í také kontrola sk íněk, kam si zaměstnanci ukládají pracovní oble ení. Foto: (pim)

CO MUSÍ UMĚT KOUPELNÍK Profesi koupelníka, ačkoli o iciální název této pozice

zní manipulační dělník, zastávají ve Vršanské uhelné dvě ženy. Střídají se ve dvanáctihodinových ranních směnách.

Co se týče dovedností, jsou na tom koupelníci podob-ně jako třeba obsluha pásového dopravníku, která je ostatně také označována jako manipulační dělník. I s ohledem na práci, kterou dělají, se klade důraz hlav-ně na spolehlivost, odpovědnost a pečlivost.

Na vzdělání pro tuto profesi nejsou kladeny žádné spe-ciální nároky, obvykle se vyžaduje alespoň výuční list.

Zřejmě nejvíc jsou vidět ptáci, kteří hnízdí i na místech, kde byste to určitě nečekali. A ne-jde jen o chráněné lindušky ne-bo břehule, přímo na zakladači si ve Vršanech postavily hníz-do poštolky. „Vršanská uhelná samozřejmě musí mít přehled o tom, jací živočichové v území, kde těží, žijí. Vychází se z tak-zvaného biologického průzku-mu, který se zpracovává každý rok. Pod dohledem externích od-borníků společně s našimi speci-alisty je pak v potřebném před-stihu navrhován postup, jak minimalizovat škody na rostlin-stvu a živočišstvu v okolí šach-ty i přímo v dobývacím prostoru Vršanské uhelné,“ vysvětlila Bo-humila Weihsová, technik ži-votního prostředí společnosti.

Ohrožení pod kontrolou Jednou z povinností je mimo jiné také monitoring ohrože-ných druhů ptáků. V současné době se tímto způsobem sledu-je populace hned sedmi druhů. „Zřejmě nejohroženějšími dru-hy, které se tu vyskytují, jsou str-nad zahradní a linduška úhorní. Zatímco strnadů jsme tu zazna-menali jeden pár, lindušek tu ži-je zhruba sedmdesát párů. Řadu ptáků jsme v minulosti okrouž-kovali, takže máme přehled o je-jich pohybu. Právě se nám vrá-til sameček, kterému už je kolem sedmi let, což je na tak malého ptáka naprosto úctyhodný věk, obvykle se totiž lindušky dožíva-jí přibližně čtyř let,“ připomněl ornitolog Václav Beran, který monitoring ohrožených druhů ptactva ve Vršanech provádí. Zřejmě nejvíc jsou vidět ptáci, kteří hnízdí i na místech, kde byste to určitě nečekali. A ne-jde jen o chráněné lindušky ne-bo břehule, přímo na zakladači si ve Vršanech postavily hníz-do poštolky. „Vršanská uhelná samozřejmě musí mít přehled o tom, jací živočichové v území, kde těží, žijí. Vychází se z tak-zvaného biologického průzku-mu, který se zpracovává každý rok. Pod dohledem externích od-borníků společně s našimi speci-alisty je pak v potřebném před-stihu navrhován postup, jak minimalizovat škody na rostlin-stvu a živočišstvu v okolí šach-ty i přímo v dobývacím prostoru

Vršanské uhelné,“ vysvětlila Bo-humila Weihsová, technik ži-votního prostředí společnosti.

Ohrožení pod kontrolou Jednou z povinností je mimo jiné také monitoring ohrože-ných druhů ptáků. V současné době se tímto způsobem sledu-

je populace hned sedmi druhů. „Zřejmě nejohroženějšími dru-hy, které se tu vyskytují, jsou str-nad zahradní a linduška úhorní. Zatímco strnadů jsme tu zazna-menali jeden pár, lindušek tu ži-je zhruba sedmdesát párů. Řadu ptáků jsme v minulosti okrouž-kovali, takže máme přehled o je-jich pohybu. Právě se nám vrá-til sameček, kterému už je kolem sedmi let, což je na tak malého ptáka naprosto úctyhodný věk, obvykle se totiž lindušky dožíva-jí přibližně čtyř let,“ připomněl ornitolog Václav Beran, který monitoring ohrožených druhů ptactva ve Vršanech provádí. A třetím rokem pracuje na spe-ciálním projektu zaměřeném právě na sledování lindušek na šachtě. A jak vlastně takový monito-ring ptačích druhů vypadá? Or-nitologové procházejí jednotli-vé biotopy, kde ptáci žijí, a sle-dují jejich stav. Monitoring je základem pro zprávu určenou krajskému úřadu, který těžeb-ní společnosti vydal příslušnou výjimku ze zákona na ochra-

nu přírody a krajiny. „Pro nás se jedná o povinnost obsaženou v Plánu otvírky, přípravy a do-bývání. Každý rok se proto na-ši přípraváři scházejí s pověře-nými odborníky a v předstihu, ještě než ptáci začnou hnízdit, konzultují naplánované provoz-ní činnosti,“ doplnila Weihsová.

Šachta se přizpůsobujeVelmi známým, ale také kritic-ky ohroženým ptačím druhem, který se do Vršan pravidelně vrací, jsou břehule říční. Ty si hloubí až metr hluboká hníz-da do skrývkových řezů, kte-ré jsou pro ně vždy před příle-tem přichystány. Letos se bře-hule do svého hnízdiště vrátily ještě před koncem dubna, je-jich počet se odhaduje na při-bližně 500 párů. „Velmi počet-ný je v okolí také například sla-vík modráček, jehož populaci se už třetím rokem snažíme spočí-tat. Odhadujeme, že se zde vy-skytují asi čtyři stovky párů, což je v rámci celé republiky napro-sto mimořádné. Ale daří se tu skvěle i dalším ohroženým dru-hům. To je případ bělořita šedé-ho, jehož populace v okolí šach-ty představuje kolem dvou sto-vek párů. S klidem mohu říci, že jinde v republice v takovém po-čtu tyto ptáky nenajdete,“ dopl-nil Beran. Pro menší ptačí dru-hy je okolí šachet s divokou pří-rodou ideálním prostředím. Intenzivní zemědělská činnost

jim totiž vadí a postupně pro-to z české krajiny mizí. „Z větších druhů ptáků se tu vyskytují volavky popelavé, které sem přilétají hlavně za potravou, ze stejného důvo-du na vnitřní výsypku přilé-tali čápi černí. Z dravců se už běžnými obyvateli Vršan sta-ly poštolky obecné, které hníz-dí i přímo na strojích. Zalétá sem i sokol stěhovavý, který hnízdí na komíně komořanské teplárny. Na Švermě běžně lo-ví moták pochop, který hnízdí v rákosinách a občas se u Vr-skmaně objevuje i jeho příbuz-ný moták pilich,“ vypočítal Be-ran.

Hluk ani stroje nevadíDůvod, proč tu žije tak rozma-nitý počet ptáků, je prý prostý. Přímo v šachtě se dají najít vel-mi rozmanitá prostředí, kte-rá vyhovují různým druhům. Třeba vodouš bahenní nebo kropenatý tu sice nehnízdí, ale pravidelně se do Vršan vrací. Má totiž rád malé vodní tůň-ky a středně velké vodní plo-chy, ve kterých je kvalitní voda, nezamořená rybami. „Ptákům ruch šachty nevadí, zvyknou si na něj, stejně jako třeba na au-ta. Naopak je tu pro ně relativ-ní klid a nehrozí jim žádné vý-razné nebezpečí. Proto také do-kážou hnízdit v bezprostřední blízkosti technologií, na funkč-ních strojích nebo rovnou u pá-sových dopravníků,“ vysvětlil ornitolog. Podle Berana je spolupráce s Vršanskou uhelnou výborná. „Nejde ale jen o spolupráci od-bornou, velmi nás těší také fakt, že už i sami zaměstnanci za ná-mi chodí, zajímají se o naši prá-ci a dokonce nám posílají foto-gra ie,“ uzavřel. (red)

Mezi rypadly vznikl ptačí rájPro mnohé je šachta jen pustina, kde po rostlinách a  zvěři nemůže být ani stopa. Natož pak, že by si zrovna tohle místo vybrali za své hnízdiště ptáci. Opak je pravdou, s jarem to mezi uhlím ptactvem oži-lo. Mostecko je tak jedním z míst, kde se potvrzuje pro někoho možná paradoxní fakt, že mnoha druhům často i kriticky ohrožených ptáků se tu daří jen díky aktivní těžbě.

Poštolky obecné už jsou běžnými obyvateli šachty, tato si z povzdálí hlídá hnízdo na zaklada i. Foto: (pim)

Hornická švancara se nosí zejména p i hornických oslavách op ená na pravém rameni. Foto: Archiv DN

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 > 6 | Z firmy a skupiny Podporujeme | 7

I po zrušení roamingu totiž platí výjimka, která říká, že si mobilní operátoři mohou až do 15. června 2017 účtovat takzvané poplatky za jednot-ku. „Zjednodušeně řečeno, v ze-mích EU se volá za stejné ceny jako v České republice. Pokud tedy mám k dispozici v rámci svého tarifu volné jednotky, vy-čerpají se nejprve ty, poté jsou mi účtovány ceny jako při volá-ní v tuzemsku, ale do jiných sí-tí,“ vysvětlil Petr Radil, specia-lista GSM společnosti Infotea. A nesmí se zapomínat na to, že ke každému volání jsou při-počítávány ony zmiňované po-platky za jednotku. Za odchozí hovor, tedy ze zahraničí do ČR, si operátor účtuje 1,60 Kč za minutu, přičemž tari ikace je po vteřinách. Příchozí hovor, z ČR do zahraničí, je zdarma, ale operátor si účtuje poplatek 0,35 Kč za minutu. Za odeslání

SMS se platí poplatek 0,65 Kč. Částka se navíc vždy účtuje to-mu číslu, které je v zahraničí. Pokud už volné jednotky máte vyčerpány, je vám ještě účto-vána částka za další jednotky - minuty, SMS - podle vašeho tarifu.

Zdarma ani mezi sebouJe třeba si rovněž uvědomit, že v zahraničí neplatí volání zdarma mezi tzv. „šachetními“ čísly. „Obecně platí, že je účto-váno jako za volání v tuzemsku, ale do cizí sítě. I když jsem te-dy zvyklý, že si v rodině voláme v České republice zdarma, na dovolené musím počítat s tím, že se mi budou odečítat volné minuty a k nim poplatky za jed-notku,“ upřesnil Radil s tím, že všechny tyto změny se týkají pouze zemí Evropské unie, ve zbytku světa a ve státech mi-mo EU k žádným změnám ne-

došlo. V zahraničí samozřej-mě nebude fungovat zkrácená předvolba pro iremní volání na pevné linky (9XXXX).

Změnily se tarifyKaždému, kdo měl doposud při cestách do zahraničí na-stavený u O2 roamingový ta-rif s názvem Eurotarif, byl na konci dubna automatic-ky změněn na Svět Basic. Pro ty, kdo využívali tarifu nazva-ného Volání bez hranic, se té-měř nic nezměnilo, až na Zó-nu 1 (země EU). V zemích EU byla cena za odchozí hovo-ry do ČR snížena z dosavad-ních 3,90 Kč na 3,50 Kč. Co je ale důležitější, příchozí hovo-ry byly zásadně zlevněny ze 3,90 Kč na 0,35 Kč. Nelze však využívat volné jednotky. „Naši zaměstnanci by se ale měli smí-řit s tím, že se jich netýkají ně-které akce, které mobilní ope-

rátoři na roamingové služby v současné době nabízejí. Jsou totiž určeny pro jednotlivé zá-kazníky, zaměstnanecké a slu-žební telefony ovšem fungují na základě jiných smluvních vzta-hů a s jinými bonusy,“ upozor-nil specialista.

Jak na data v ciziněPodobně jako v případě hla-sového roamingu, tak i v tom-to případě si mohou operátoři účtovat poplatky za jednotku. Navíc data v cizině není možné

čerpat z volných jednotek, ale je třeba si dopředu objednat datové roamingové balíčky. Nejprve je třeba si uvědomit, zda se chystáte na dovolenou v některé ze zemí EU, nebo ni-koli. „Ideální je ale v tomto pří-padě kontaktovat odpovědnou osobu, která má mobilní tele-fony ve irmě na starosti. Ta je schopná pomoci s výběrem nej-lepšího datového balíčku a ta-ké v případě potřeby s aktiva-cí roamingu,“ dodal Petr Ra-dil. (red)

Na co se přichystat, když chcete volat z cizinyKe konci dubna byl v zemích Evropské unie zrušen roaming. Na první pohled skvělá zpráva pro všechny, kdo se hodlají vydat na dovolenou do nedalekého zahraničí a vzít si s sebou mobilní telefon. Radovat se ale není zcela na místě, protože i tato změna přináší některá úskalí, na která si je třeba dát pozor.

NASTAVENÍ IDENTIFIKACE VOLAJÍCÍHOJedním z velmi důležitých úkonů před odjezdem do cizi-ny je nastavení identi ikace volajícího. Pokud nemáte ve svém telefonu nastavenou tuto službu, tedy identi ikaci volajícího nastavenou na ANO, může se stát, že z někte-rých zemí vám nebudou fungovat odchozí hovory, přícho-zí hovory a SMS v obou směrech fungují. U většiny telefo-nů vybavených operačním systémem Android stačí zvolit menu volání – nastavení – hovory – další nastavení – ID volajícího a následně zvolit: vždy zobrazit číslo. Z někte-rých zemí se bez takto nastaveného telefonu nedovoláte. Dochází ale i k situacím, že se nemůžete dovolat, i když máte správně nastavený telefon i roaming. V tom případě zkuste ručně změnit operátora. Dnes už se není třeba bát, tato změna nemá vliv na cenu hovoru.

Netradiční oslava Dne dě-tí už popáté proběhla v ha-vraňském Jumparku. Letos ale pořadatelé z mostec-kého klubu freestylové-ho lyžování připravili pro návštěvníky několik novi-nek. Také proto, že Most v roce 2015 získal titul Evropské město sportu, rozhodli se pořadatelé začlenit do pro-gramu prezentace co největ-šího počtu sportovních klu-bů a sdružení z celého regio-

nu, jakýsi veletrh sportů. Malí návštěvníci si mohli rovnou všechny disciplíny vyzkoušet a zároveň si i zasoutěžit. Dva nejlepší odešli s videokame-rou. A protože se akce konala v Jumparku, nemohly chybět ani exhibiční závody ve free-stylovém lyžování na skokan-ských můstcích, celou akci pak uzavřela večerní zábava za doprovodu hudby. Jedním z partnerů akce byla také Vr-šanská uhelná. (red)

Jumpark byl plný dětí

V Jumparku p ipravili pro děti celou adu atrakcí, chybět nemohly ani závody ve freestylovém lyžování. Foto: (pim)

„Myšlenka na vznik geoparku tu byla už někdy od roku 2012. Až vloni jsme ji ale dotáhli do úspěš-ného konce a podali projekt do Chytrých hlav. Informace a in-spiraci jsme před tím shromaž-ďovali, kde se dalo, až nás bě-

hem exkurze v pražském geofy-zikálním ústavu nasměrovali na inženýra Karla Macha z Bílinské přírodovědné společnosti, který nám s přípravou velmi pomohl,“ sdělila Jana Nachtigalová, ředi-telka základní školy.

Výsledkem projektu má být geopark, kde již od září letoš-ního roku bude k vidění třia-dvacet vzorků hornin z Mos-tecka a jeho okolí, rozdělených do šesti skupin podle historic-kého období. Prvních pět vzor-ků, včetně části prokřemeně-lého kmene z lomu Vršany, už je umístěných v zahradě školy, další postupně přibývají. Kaž-dý z „kamenů“ bude označen keramickou tabulkou s patřič-nými informacemi. Geopark je určený nejen žákům samot-né školy, ale také zájemcům ze škol, kde se vyučuje ekologická výchova. (red)

Ve škole mají kousek z Vršan

„Sešlo se kolem sto třiceti dě-tí z Čech i Moravy, odkud při-jela více než polovina účast-níků. K šachovnicím usedlo i třicet dívek,“ uvedl Miroslav Körschner z pořadatelské-ho šachového klubu Most. Mistrovství pro takhle malé šachisty se pořádá od roku 2002 a obvykle se ho účast-ní do stovky dětí, takže účast na mosteckém turnaji byla rekordní. Mostecký šachový klub, kte-rý akci pořádal, existuje už dvanáctým rokem. Každo-ročně je například pořadate-lem Velké ceny města Mostu, která se samozřejmě chys-tá i na letošní říjen. Mezi nej-větší talenty patří šestice dě-tí ze Základní školy Václava Talicha, kde pro malé milov-níky královské hry založili šachový kroužek a spolu s ni-mi také sedmiletý Vladimír

Veverka. Ten patří do sku-piny malých šachistů, kte-ří si tenhle sport našli při-rozeně sami. „Jednou ho ša-chy zaujaly na tabletu, já mu vysvětlil tahy a jeho to chyt-lo. Vlastně pak zjistil, že šachy jsou také taková bojová hra, kde jsou věže, střelci a koně,“ říká Václav Veverka, tatínek mladého šachisty. Vladimí-rova šachová kariéra je při-tom ještě krátká, trvá pouhý rok a teprve od listopadu za-čal s rodiči objíždět turnaje. „Protože je ročník 2009, spa-dá do kategorie mladších žá-ků, takže se na soutěžích po-tkává i s dvanáctiletými sou-peři. Na mistrovství republiky je výhoda, že má šanci se po-měřit se stejně starými hrá-či,“ vysvětlil tatínek. Právě proto šlo na mosteckém mi-strovství spíše než o výsled-ky, vyzkoušet si atmosféru

velkého turnaje. „Vždycky je dobré, když se s dětmi začíná už odmalička. V našem klubu máme všechny děti naroze-

né v roce 2009 a mladší,“ při-pomněl Körschner. Jeho svě-řenci jsou účastníky mládež-nické extraligy a jejich zatím

největším úspěchem je čtvr-té místo v této soutěži. To vy-bojovali v roce 2010, shodou okolností také v Mostě. (pim)

Nejšikovnější malí šachisté zamířili do MostuMalí šachisté ve věku do osmi let změřili své síly na mistrovství republiky, které se konalo v Mostě. Akci podpořila také Vršanská uhelná.

Vladimír Veverka (vpravo) pat í k velkým talentům mosteckého šachového klubu. Foto: (pim)

Rébusy, které se objevily i v re-klamní kampani grantové-ho programu na billboardech, tramvajích či autobusech, skrý-valy pět pojmů spojených s Vr-šanskou uhelnou - horník, uh-lí, rypadlo, rekultivace, Černí andělé. Nejvíc soutěžící chybo-

vali u slova horník. Symbol ho-ry s dvěma „K“ zamotal luštite-lům hlavu natolik, že odpovída-li například: Klínovec, kamení, kotel, kamzíci. Krušné hory, ko-pa a nebo opec, a to i ve varian-tě OPEC, což znamená zkratku Organizace zemí vyvážejících

ropu. Rébus, znázorňující škol-ní lavici a hlavu Turka, rovněž probudil představivost soutěží-cích, protože v něm rozpozná-vali turecký sed, Číňana, škol-níka nebo Chytré hlavy 2016. Správná odpověď zněla: rekul-tivace.Ze správných odpovědí jsme vylosovali jména deseti výher-ců, která najdete i na www.chytrehlavy.cz. Cenu získávají: Barbora Tichá, Veronika Mer-clová, Kamil Šlachta, Kateřina Růžková, Veronika Kaplanová, Jiří Pergl, Petra Mikolášková, Adéla Vaníčková, Tomáš Prů-cha a Svatopluk Boušek. (red)

Rébusy řešilo hodně „chytrých hlav“

Málokterá škola se může pochlubit geoparkem ukazujícím typické horniny a  zeminy, které lze nalézt na Mostecku a v blízkém okolí. Přes-ně takový mají v  mostecké základní škole ve Svážné ulici. Pořídit si ho mohli díky grantové-mu programu Chytré hlavy pro Sever. A počet vzorků se utěšeně rozrůstá.

Doprovodná soutěž letošního 7. ročníku gran-tového programu Chytré hlavy pro Sever za-ujala 595 luštitelů. Motto soutěže Potrapte si Chytré hlavy se naplnilo, neboť jen necelá čtvrtina soutěžících správně vyluštila všech pět grafických rébusů.

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 > 8 | Rozhovor Region | 9

Jaroslav Bažant vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP

v Ústí nad Labem a krajinné inženýrství na Fakultě ži-votního prostředí ČZU v Praze

pracuje v Oblastním muzeu v Mostě jako zoolog. Zabý-vá se zejména ornitologií, na Mostecku se věnuje hlav-ně ptákům mokřadů a míst ovlivněných činností člověka

zájem o přírodovědu trvá od dětství, o ptáky se začal za-jímat v 15 letech, kdy dostal k narozeninám svůj první dalekohled

spolupracoval s významným regionálním ornitologem Mgr. Zdeňkem Bártou, v současnosti je v kontaktu s dal-šími kolegy

je členem České společnosti ornitologické a zakládají-cím členem Ornitoklubu při Oblastním muzeu v Mostě

publikace o avifauně Mostecka: Vodní ptáci na jeze-ře Most (2014), Vodní ptáci na jezeře Most v období 2013 – 2015 (2015). Vyšly ve Sborníku Oblastního mu-zea v Mostě. Další publikace připravuje.

První zápis do školkyVe Vrskmani na Chomutovsku se poprvé konal zápis dětí do mateřské školy Pošťáček, která se otevře na podzim letošního roku. Dorazil tucet malých žáků a školka hlásí, že má ještě vol-nou kapacitu. Na provozu škol-ky ve Vrskmani se dohodla obec s městem Jirkov, aby zajistila přibývajícím obyvatelům větší komfort. Školka získala název podle budovy pošty, v níž bu-de sídlit a kterou obec upravila pro potřeby dětí. V plánu je také vybudování obchodu se smíše-ným zbožím. (kat)

Uhlí jinakJak se vyrábělo uhlí v minu-losti, ukáže v červnu cho-mutovský skanzen Stará Ves v zooparku. V týdnu od 20. do 26. června se můžete přijít podívat na stavbu, zapále-ní a hoření milíře, který tam postaví inženýr Jiří Kadera, člen Hornicko - historické-ho spolku Planá a Evropské-ho uhlířského spolku. Každé všední odpoledne od 14 ho-din se zájemci dozví, jak se uhlí pálilo i další zajímavos-ti. V neděli 26. června se pak veřejnost může zapojit do ro-zebírání milíře a roztloukání uhlí. (kat)

Noc kostelůPodruhé se letos zapojí strup-čický kostel svatého Václava do celoevropského programu Noc kostelů. Stejně jako stovky kos-telů v celé republice se i tento otevře 10. června. V 18 hodin vystoupí pěvecký sbor Anonym z Chomutova. (kat)

KRÁTCE

Za átkem května proběhla akce s názvem Vítání pta ího zpěvu. Jak se takový zpěv vítá?Jedná se o celorepublikovou akci, kterou organizuje Česká společnost ornitologická s cí-lem zvýšit zájem veřejnosti o ptactvo. Lidé se mohou do-zvědět, jací ptáci v jejich okolí žijí, o jejich významu pro kra-jinu, ale také třeba jak je chrá-nit. Na Mostecku se obdoba této akce koná již od devade-sátých let, letos jsme ji už po-druhé pořádali ve spolupráci s Oblastním muzeem v Mostě. Na přípravě se podíleli i čle-nové muzejního Ornitoklubu, s nimiž jsme se následně pře-souvali ještě do Loun. Na obě

vítání přišly na tři desítky li-dí, což nás velmi mile překva-pilo.

Muzejní Ornitoklub? Jak je po etný?Momentálně se jedná o zhru-ba osmičlennou skupinu li-dí, kteří mají hluboký zájem o ornitologii. Scházíme se jednou do měsíce a naše dis-kuse jsou někdy doslova vel-mi vášnivé. Většina členů jsou lidé, kteří se ornitologii věnu-jí pouze jako koníčku.

Vítání pta ího zpěvu není jedinou akcí, na níž se podí-líte. Z muzea se pravidelně vyráží na p írodovědné vycházky...Muzeum organizuje pro ve-řejnost takzvané komento-vané přírodovědné vycház-ky do nejbližšího okolí měs-ta. Už jsme byli na vrchu Hněvín, na Širokém vrchu a chystáme Ressl. Tyto vy-cházky připravujeme s ko-legou z muzea Vítem Jozou, který je zaměřen na botani-ku, takže účastníci se dozvě-dí něco z obou našich oborů.

Ale chystají se i další akce. Na žádost České společnosti ornitologické, která se sna-ží zvýšit povědomí pedago-gů o ornitologii, jsem připra-vil vycházku k jezeru Most, kde jsme sledovali běžné, ale i některé vzácnější druhy ptáků, kteří zde žijí.

Slyšel jsem, že z pohledu ornitologů je právě jezero Most velmi zajímavé? Tady se situace během let mě-nila. Když se jezero napouš-tělo, byly tu různé mělčiny a mokřady a žily tu desítky druhů ptáků. Po de initivním napuštění se z jezera stává hlavně takzvaná zimní loka-lita, kam přilétají přezimovat

ptáci, kteří potřebují k životu vodní plochu. Přes zimu jsou kolem něj úžasná pozorování, i proto tohle místo patří me-zi deset nejvýznamnějších lo-kalit v republice. Sám půso-bím jako zdejší pozorovatel při sčítání ptactva, samozřej-mě nejen v zimě, ale i v těch-to týdnech, kdy se dělá sčítání vodního ptactva během mig-race a hnízdění. Kolem jeze-ra je toho dnes k vidění také dost, můžete tu spatřit kach-ny, lysky, roháče a u menších vodních ploch v těsné blíz-kosti jezera hnízdí husy, které se tu staly už téměř běžnými ptáky. Tomu bych ještě před pár lety nevěřil.

A jak se ptákům da í obecně na rekultivovaných plo-chách? Jsou místa, kde se jim da-ří skvěle, a místa, kde hů-ře. Třeba naprosto unikát-

ní a skvělou lokalitou je Be-tynka u Vtelna. To byla kdysi vlastně stoka, kam byly od-

váděny splašky z okrajových částí města. A po revitaliza-ci tohoto místa je to dnes ráj pro ornitology. Hnízdí tu na-příklad potápka černokr-ká, která byla vyhlášena loň-ským ptákem roku. Hodně záleží na typu rekultivace. Myslím, že je důležité, nedě-lat rekultivace stále stejným způsobem jako před třice-ti, čtyřiceti lety. Po skonče-ní těžby by se mělo praco-vat i s přírodou a nesnažit se dělat unifikovanou krajinu. To ale bohužel není jen pro-blém rekultivací. Ne všech-na místa je potřeba za kaž-dou cenu nějak upravovat, stačí je ponechat přiroze-

nému vývoji. Naštěstí už je dnes například skladba dře-vin na rekultivovaných plo-chách rozmanitá, za zdařilé považuji třeba plochy kolem hipodromu, Kamenné vody,

v Čepirohách a zčásti i Kopist-skou výsypku.

Zmínil jste, že jste pozoro-vatel, co to obnáší?Samozřejmě mít znalos-ti v oboru a nadšení, což mi nechybí, protože se ornitolo-gií zabývám už od dětských let. A pak samozřejmě také trpělivost, pečlivost a i když se to může zdát na první po-hled zvláštní, člověk by si neměl vymýšlet. To se bo-hužel někdy některým kole-gům ve snaze publikovat co nejzajímavější výsledky ob-čas stane.

Jak se s výsledky pozorování dál pracuje? Výsledky se shromažďují, zpra-covávají a následně publikují. Pak také záleží na tom, zda je zájem třeba vytvořit publika-ci. Já mám na svém kontě dvě o vodních ptácích kolem jeze-ra Most, kde jich žije na 53 dru-hů. Celkem se však kolem jeze-ra vyskytuje kolem 130 nejrůz-nějších druhů ptáků.

Zdá se, že kolem vody trávíte as nejraději...

Vodní plochy jsou důležité ne-jen pro ptáky. Tam, kde je vo-da, je i život. (pim)

Muž, který rád chodí vítat ptačí zpěvV  pracovní době ho potkáte v mosteckém ob-lastním muzeu, kde působí jako zoolog a pre-parátor. Není ale ničím výjimečným, že ho potkáte u jezera Most, jak s dalekohledem sle-duje ptactvo nebo dělá doprovod zájemcům z  řad veřejnosti, kteří chtějí poznat ornitolo-gické zajímavosti v okolí Mostu. Pro Jaroslava Bažanta totiž ornitologie není jen prací, ale i koníčkem.

„Po skončení těžby by se mělo pracovat i s přírodou a nesnažit se dělat unifikova-nou krajinu.“

„Přes zimu jsou kolem jezera Most úžasná pozorování, i proto to-hle místo patří mezi deset nejvýznamnějších lokalit v republice.“

Jaroslav Bažant (vpravo) na vycházce k jezeru Most, kterou pro pedagogy zorganizovala eská spole nost ornitologická. Foto: (pim)

Vloni o prázdninách absolvoval Milan Dzuriak dva tisíce kilo-metrů na kole okolo republiky. Musel sám překonat svůj han-dicap a bolest, a dokázal vybrat 160 tisíc korun pro dva posti-žené mladíky z Jirkova. Letos chce splnit sny desetileté dív-ce z Chomutova Terezce Lukší-kové, která je od narození ne-vidomá. „S výběrem pomáhala organizace Prohandicap. Přá-

ní Terezky podle mne dokážeme splnit. Má tři – speciální telefon pro nevidomé, hipoterapii a tis-kárnu pro Braillovo písmo,“ pro-zrazuje Milan Dzuriak.Příležitost přispět dostanou obyvatelé Jirkova i návštěvní-ci 1. července. V odpoledních hodinách odstartuje charitativ-ní běh přes Olejomlýnský park. „Startovné z běhu i vstupné do věže a sklepení půjde na Terez-

čino konto. V prodeji budou ta-ké placky s logem projektu a ba-lónky štěstí, které si mohou lidé na závěr akce vypustit,“ doplnil Milan Dzuriak. Následující den bude akce pokračovat cyklis-tickou vyjížďkou z náměstí Dr. E. Beneše v Jirkově do Bezručo-va údolí v Chomutově. Poslední částí projektu je samotná cesta, která se uskuteční v srpnu. Le-tos se vydá Milan Dzuriak pěš-ky ze Sněžky do Jirkova. Čeká ho asi 250 kilometrů a kromě Sněžky chce vystoupat také na Říp a Milešovku. „Nevím, jest-li mi to bude trvat týden nebo dva, jak zareaguje mé tělo na takovou zátěž. Každopádně bu-du vše opět zaznamenávat, tak-že lidé budou moci celou cestu se mnou sledovat na sociálních sítích. Chci všem ukázat, že ne-

mocí život nekončí, a moti-vovat handicapované, aby se svou nemocí bojovali a zůstali silní. A také jim ukázat, že oko-lí není lhostejné,“ vysvětlil své motivace Milan Dzuriak, bý-valý sportovec, kterému léka-ři diagnostikovali vadu kyčlí a musel ze dne na den se zá-vodním sportem skončit. Nej-větší radost má z toho, že už se mu hlásí lidé, kteří by chtě-li alespoň část cesty absolvo-vat s ním.„Věřím, že velkou část pro-středků na splnění snů Terezce se podaří získat už při červen-cové charitativní akci v Jirko-vě. Až do konce srpna pak bu-de otevřené konto s číslem 115 – 2611260257/0100, kam je možné posílat příspěvky,“ dodá-vá Milan Dzuriak. (kat)

Jirkovský sportovec opět vyjde na Cestu proti bolestiMilan Dzuriak, jirkovský sportovec, nositel Ceny Jirky, který vloni pobláznil svou cha-ritativní akcí celé město, opět o prázdninách vyrazí na cesty. Letos chce získat prostředky pro desetiletou nevidomou Terezku. Druhý ročník charitativního projektu Cesta proti bolesti začne 1. července.

Letos chce Milan Dzuriak splnit p ání desetileté nevidomé dívce z Chomutova. Foto: (kat)

Mostečtí horníci jiní?„Mostečtí horníci jsou zřejmě ji-ní než horníci ostravsko-karvin-ští. Jak jinak si vyložit drama-ticky rozdílný přístup Vlády ČR, která schválila propouštěným havířům z OKD pomoc, kdežto na havíře z Mostecka, kteří při-šli o práci kvůli vládnímu roz-hodnutí neprolomit limity, jaksi nezbylo,“ komentoval rozhod-nutí vlády mostecký primátor Jan Paparega. Proti vládnímu dvojímu metru se ohradil nejen on, ale také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, kte-rý vládní rozhodnutí v médiích

označil nejen za neseriózní, ale i za útok na Ústecký kraj. Z kra-je se ale ozvaly i další hlasy, na-příklad Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje.

Sobotka je hrobařPřímo na premiéra Sobotku se otevřeným dopisem obrá-tili odboráři skupiny Czech Coal. „Vyzýváme vás k přehod-nocení nařízení vlády a zařa-zení zaměstnanců společností pracujících na lomu ČSA s ná-rokem na příspěvek, a tím nám dát alespoň trochu najevo, že máte zájem o naše problémy,

do kterých jste nás dostali,“ pí-šou mostečtí horníci premié-rovi. Připomínají mu také, že v poslední době dostalo uhel-né hornictví hned několik ran, ať už v podobě nové Státní energetické koncepce, zvýše-ní úhrad z vydobytého neros-tu nebo rozhodnutí v otázce územních limitů těžby. Také proto v dopise označují hor-níci Bohuslava Sobotku za hrobaře českého hornictví.

Vláda porušila dohoduSociální program pro horní-ky, který měl zahrnovat i fi-

nanční příspěvek, byl sou-částí vládního rozhodnutí o neprolamování limitů na Mostecku. Původní návrh ministerstva průmyslu po-čítal s tím, že by na podporu měli mít nárok nejen pro-puštění zaměstnanci OKD, ale i lidé z dalších dese-ti hnědouhelných a urano-vých dolů. S tím ale nesou-hlasil ministr financí Andrej Babiš, podle kterého byl ná-vrh příliš široký. Vláda tak nakonec schválila příspě-vek pouze pro propouště-né zaměstnance černouhel-né firmy OKD. Horníci by měli dostávat 8000 korun a ostatní pracovníci 7000 Kč měsíčně. Podpora k pře-klenutí dopadů útlumu těž-by se má vyplácet tři měsíce až pět let. (red)

Není horník jako horník, zní z regionuSeveročeští horníci, kteří kvůli útlumu těžby přijdou o práci, na sociál-ní příspěvek od státu nemají nárok. Vláda totiž schválila podporu pou-ze pro havíře ze severomoravské firmy OKD. Na Mostecku, ale i v celém Ústeckém kraji to považují za podraz.

Populární sportovní areál ve Strupčicích na Chomu-tovsku odstartoval letní sezonu. Na místě, kde se konají například tradiční setkání Švermováků, bylo živo celý den, oslavy totiž probíhaly už od rána.Všechno odstartovaly far-mářské trhy, které se kolem areálu konaly už během do-poledne, odpoledne byl při-praven zábavný program pro děti se spoustou sou-těží a her, večer pak přišla na řadu zábava pro dospělé, včetně symbolického ode-mykání bazénu a následné-

ho koncertu kapely Queen revival a už tradičního oh-ňostroje. „Areál prošel před sezonou několika úpravami a věřím, že i vylepšeními. Mimo jiné tu vyrostla dřevěná pergo-la, která slouží i jako zastře-šené pódium během kultur-ních akcí,“ informoval Luděk Pěnkava, starosta Strupčic.První zatěžkávací zkouškou v letní sezoně budou oslavy Dne dětí, které sem každo-ročně přilákají stovky ma-lých návštěvníků nejen ze Strupčic, ale i ze širokého okolí. (red)

Zahájili letní sezonu

Odpoledne pat ilo ve strup ickém sportovním areálu hlavně dětem. Foto: (pim)

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 > 10 | Jídelní lístek Jídelní lístek | 11

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 > 12 | Region Zajímavosti | 13

HISTORICKÉ ŠESTKY

Datum jeho stavby přesně ne-známe, každopádně první zmínka pochází z roku 1351, konkrétně z 26. července, kdy rychtář, purkmistr a radní měs-ta Mostu vydali dekret, podle nějž má kostel na věčné časy příslušet městskému farnímu kostelu. Jak se často v historii ukazuje, věčné časy nebývají tak věčné, takže dnes jsou kos-tel i špitál majetkem státu, kon-krétně Národního památkové-ho ústavu. I když se okolí radi-kálně změnilo, dnes stejně jako v době svého vzniku stál mimo centrum města. Tehdy to by-lo za městskými hradbami při cestě na Prahu. Na rozdíl od je-

ho mladšího honosného souse-da jde o jednoduchý venkovský kostel, který historici podle po-užitých stavebních postupů da-tují někdy do čtyřicátých let 14. století. Dnes má však pro Mos-tečany obrovskou hodnotu – je nejstarší dochovanou památ-kou na staré město. Špitál stojící vedle kostelíka byl prvním městským zařízením tohoto druhu v Mostě, předtím provozovali ve městě svůj špi-tál křížovníci. Do dnešních dnů se však ve své raně gotické po-době zachoval jen kostelík sva-tého Ducha. Budova sloužící nemocným byla původně dře-věná a v 18. století byla pře-

stavěna ve stylu baroka. Tato přestavba se nakonec dotkla i kostela. Byl těsně připojen ke špitálu, takže v něm byly proraženy nové vchody a je-ho vysoká sedlová střecha byla nahrazena nižší. Z prv-ní čtvrtiny 18. století pochá-zí také hlavní oltář, dva boční

oltáře i kazatelna. V původ-ní podobě se dochovala ra-ně barokní malovaná kruch-ta z období kolem roku 1680.Ještě v minulém století hro-zil oběma stavbám zánik, jednak byly na seznamu bu-dov určených k demolici a hloubení základů pro stě-

hovaný kostel Nanebevze-tí Panny Marie značně na-rušilo statiku špitálu. Opra-va byla dokončena až v roce 1995. Kostelík se dnes využí-vá příležitostně pro výstavy a v prostorách bývalého špi-tálu je restaurace a zázemí památkového ústavu. (kat)

1351: První zmínka o mosteckém špitálním kosteleNejstarší dochované stavbě v Mostě je nejméně 665 let. Stojí trochu ve stínu slavnější mostec-ké památky, a to přeneseně i doslova. Kostelík svatého Ducha, spojený s městským špitálem, je dnes součástí areálu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na rozdíl od svého většího souseda ale stojí stále na svém původ-ním místě.

Barevné budky rozmístěné v blízkosti jednotlivých stro-jů na dně povrchového lo-mu dnes zajišťují soukromí, jsou čisté a také pohodlné. Ne vždy tomu tak bylo. „Kdo potřeboval, šel na kypu,” za-vzpomínal na osmdesátá lé-ta elektrikář velkostroje Jan Henke. „Šlo se, kam se dalo,” dodává. Historie toalet na povrchových i v hlubinných dolech není vůbec dlouhá, zpočátku byly na šachtě pou-ze v administrativních bu-dovách či skladech. Kdo byl v terénu, musel vydržet, ne-bo jít do přírody. Takovou vycházku na kypu ale kom-plikovalo bláto, počasí a čas-to soukromou chvilku přeru-šil kolega.

Záchodky tahal bagrPostupem času byli zaměst-nanci povrchových lomů

těchto zážitků zbaveni. Za-čaly se totiž budovat toale-ty. „Později se udělaly kadi-budky na saních, které se ta-haly bagrem, to už bylo lepší,” uvedl elektrikář. Byly to těž-ké dřevěné nebo železné budky, ale poskytovaly sou-kromí a měly alespoň sedát-ko. Pomocí bagru se na vle-ku přivezly tam, kde jich bylo potřeba. „Teď už máme toi-ky, a to je to nejlepší, co může být,” dodal.

Nebezpečí číhá všude„Toitoiky“ nevyřešily jen ne-pohodlí kadibudek, ale pře-devším bezpečnost samot-ných zaměstnanců spo-lečnosti Vršanská uhelná. Minimálně dva z nich to-tiž málem mohli přijít o své mužství. „Šel jsem na velkou uprostřed noci. Při konání po-třeby najednou přiběhlo lišče

a kouslo mě do varlat. Já nej-prve nevěděl, co to bylo, až když jsem ho viděl odbíhat,

tak mi vše došlo,” popsal zá-žitek dnes již se smíchem ři-dič velkostroje Walter Vet-terman. Tenkrát mu ale do smíchu nebylo, z práce odjel rovnou do nemocnice, kde dostával injekce, aby neone-mocněl vzteklinou. „Aby to-ho nebylo málo, téměř stej-ná nepříjemnost se stala za pár měsíců kolegovi ze stejné směny. Jenže ten před liškou začal utíkat a ta potvora ho ještě honila,” dodal řidič vel-kostroje.

Čistí padesát „toitoiek“Takové dobrodružné choze-ní na místa, kam i císař pán musel jít sám, je tedy už dáv-nou historií. Dnes je po šach-tě rozmístěno na pět desítek toalet Toi Toi. O jejich čistotu je pravidelně postaráno. „Vy-saju obsah vnitřku, vystříkám tank, zaliju ho chemií, vyčis-tím celý záchod vapkou, do-dám toaleťák,” popsal Ladi-slav Šíma, řidič irmy Toi Toi. Každotýdenní servis přiná-ší spokojenost zaměstnanců, i když v zimě nejsou studené „toiky“ zrovna nejpříjemněj-ší místo.

V hlubině na lopatuZatímco zaměstnanci povr-chového lomu měli vždyc-ky kam jít, ať už to byla ky-pa nebo kadibudka, o mnoho

horší situace byla v hlubin-ných dolech. „Malou potře-bu tam nikdo nikdy neřešil, a když potřebovali na velkou, sedli na lopatu a hned to ho-dili do vozíku, který to s uh-lím vyvezl ven,” popsal Mar-tin Přibil z oddělení hornic-tví a hutnictví Národního technického muzea v Pra-ze. Lopatu někdy nahradil kbelík, postup byl ale stejný. Ani jedno nezajistilo soukro-mí, o hygieně nemluvě. „Na-víc se dělaly různé vtípky, jed-na směna třeba při odchodu vhodila obsah kbelíku do vě-tráku. Další směna tak nemě-la svou šichtu příliš voňavou,” dodal Martin Přibil.

Revoluční vozíkyRevolucí se tak staly takzva-né fekální vozíky. To byly klasické vozíky na uhlí, kte-ré jezdily po kolejnicích, ale měly sedátko a opěrky na no-hy. „Soukromí ale stále nebylo žádné, chodili kolem vás kole-gové, zdravili, třeba si i chtěli popovídat. Nebylo o co stát,” zavzpomínal Zbyněk Jakš, ředitel Podkrušnohorského technického muzea. Fekální vozy se v hlubinných dolech používají dodnes, je-jich podoba je však už jiná. Jsou to jakési budky na kole-jích, které se opět pravidelně vyvážejí i čistí. (tobr)

Mobilní toalety místo kadibudek na saníchDojít si na toaletu je v zaměstnání celkem běž-ná záležitost. Ale když pracujete v  povrcho-vém lomu na zakladači či rypadle nebo kde-koli v terénu, může to být problém. Společnost Vršanská uhelná se snaží, aby i tato záležitost odpovídala komfortu 21. století. Ovšem v  mi-nulosti bylo chození „na dámy a  pány“ mno-hem prozaičtější.

Městské pobyty přitom vy-hovují i méně odvážným dě-tem, které by klasický tábor nezvládly, nebo těm, které si chtějí užít prázdninové ví-kendy s rodiči. Všechny to-tiž probíhají od pondělí do pátku a končí obvykle me-zi čtvrtou a šestou hodinou odpoledne.

Prázdniny mezi zvířatyVelmi oblíbený je prázdni-nový program chomutov-ského zooparku, respek-tive ekoncentra, které při zooparku působí. Na dě-ti čekají vždy od pondělí do pátku táborové hry se zví-řecí tématikou, s řadou zví-řat se seznámí při krmení nebo péči o ně, projedou se safari expresem a vyzkou-ší si vědecké pokusy. Tábor je určen pro děti od 5 do 12 let a jeho cena je 1750 ko-run včetně obědů. Přihlášky on-line je možné vyplnit na www.zoopark.cz.

Sport na horáchZajímavou možnost poslat dě-ti do přírody a přitom je mít večer doma nabízí sportov-ní areál Klíny u Litvínova, kde agentura Zimlet pořádá spor-tovní a zážitkový příměstský tábor. Velkou výhodou toho-to tábora je, že zajistí dopra-vu dětí z Mostu a Litvínova na Klíny a o děti je tak postará-no skutečně celý den. Na ho-rách je čeká spousta sportu a her, ale také nocování pod ši-rákem, návštěva zvířecí farmy, sjezdy na koloběžkách a kou-pání. Tábor je pro děti od 6 do 15 let. Cena 3300 korun za-hrnuje dopravu, obědy i sva-činy, profesionální instrukto-ry i zdravotní dozor. Přihlášky a podrobný program na www.zimlet.cz.

Prázdninová miniškolaNaučit se různé druhů spor-tů mohou děti o prázdninách v Chomutově. Předností toho-to tábora je, že je možné děti

přihlásit i jen na jeden den (za 350 korun) nebo na celý týden (1750 korun). Během tábora děti navštíví různé sportovní a rekreační areály v Chomu-tově jako Aquasvět, zoopark, Kamencové jezero, areál plo-ché dráhy, sportovní halu, at-letický stadion a jirkovskou lezeckou arénu. Cena zahrnu-je obědy i vstupné. Kontakty a podrobnosti na www.kultu-ra-sport.cz.

Tábor s koňmiOblíbené jsou mezi dětmi tá-bory na mosteckém hipodro-mu, které organizuje Jezdec-ká společnost Hipodrom Most. Tábor pro děti od 5 do 12 let je zaměřen na výuku jízdy na ko-ních a ponících, o které se zá-roveň děti starají. Další pro-gram nabízí pohyb a sport v přírodě, kreslení, dovednost-ní a znalostní soutěže. Cena tohoto tábora je 3000 korun. Volné termíny a kontakt zjistí-te na webu www.jsmost.cz.

Výlet do historieZajímavé výlety do histo-rie připravuje pro děti dílna Woodmaid z Mostu ve spolu-práci s mosteckým muzeem. Dívčí tábor nazvaný Amalie von Lewetzov aneb Vyšívané básně má výtvarné a histo-rické zaměření a je určen pro dívky od 8 do 15 let. Sezná-mí se s dobou empíru a klasi-cismu a na závěr se zúčastní

i s chlapeckou částí tábora dů-stojnického plesu. Tábor pro chlapce je zaměřen na Napo-leonské války a jejich průvod-cem bude František Maxmili-án Lobkowicz. Součástí tábora je „vojenský výcvik“ i výprava na zámek Jezeří. Cena obou tá-borů je 2900 Kč, zahrnuje obě-dy, svačinky, dílny, cestovné i vstupy. Přihlášky a podrob-nosti na www.woodmaid.cz.

Místa, kde děti nebudou mít na nudu čas Dva měsíce trvající školní prázdniny znamenají pro pracující rodiče nutnost najít dětem program. Zábavný, v blízkém okolí a přitom bez-pečný. V posledních letech se naštěstí velmi rozšířila nabídka příměst-ských táborů.

Foto: Sport areál Klíny, Zoopark Chomutov.

O mobilní toalety se na šachtě stará specializovaná fi rma. Foto: (tob)

Lyžiny se používají dodnes, toalety totiž musí postupovat za velkostroji. Foto: (tob)

Kostelík svatého Ducha sice stojí v areálu děkanského kostela v Mostě, na rozdíl od svého slavnějšího a vět-šího „kolegy“ ale na svém původním místě. Foto: Archiv DN

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016

Do vašeho ateliéru a prodej-ny jsem chodila už za vaším tatínkem...Založili ho mí rodiče na začát-ku devadesátých let, pět let tu

teď válčím já. Tradice je jis-tě výhoda, ale doba se hod-ně změnila. Přišla ekonomic-ká krize a lidé začali šetřit. Dřív byla ateliérová fotogra-ie víceméně pravidlem, pros-

tě se každý rok chodilo s dět-mi vyfotit, dnes to ustupuje. Podíl na tom samozřejmě ma-jí technologie, a bohužel, dnes nezáleží tolik na kvalitě sním-ku jako na rychlosti a mož-nosti sdílení.

Svět fotografi e se pro naši generaci neuvě itelně pro-měnil. Oba jsme za ínali se svými tatínky ve fotokomo e p i vyvolávání fotek, což je dnes už muzejní technolo-gie. Jak tu změnu vnímáte vy?Všechno se změnilo. Fotit a vyvolávat mě naučil táta, pak jsem vychodil fotogra ic-kou školu. A najednou přišla digitální fotogra ie a já jsem začínal vlastně znovu od za-čátku. Spousta lidí si dříve dělala fotky doma, v koupel-nách, a věděli, kolik to obnáší práce. Když přišla digitální fo-togra ie, jásal jsem. Ale v pod-statě se nic nezměnilo. Když chci udělat krásnou fotku, která bude mít hodnotu, strá-vím hodiny u počítače, stejně jako jsem je dřív strávil ve fo-tokomoře. Tuhle stránku sou-časné fotogra ické práce ale moc lidí nezná.

Má digitální fotografování i své nevýhody?Dřív fotograf přemýšlel nad každým stisknutím spouš-ti, počet snímků byl omezen a stálo to peníze. Dnes lidé přijedou z dovolené s tisícov-kami fotek a už nemají sílu se k nim vrátit. Většinou skončí zapomenuté někde na hard

disku. Ale já tvrdím, že fot-ka není hotová, dokud není vytištěná. Nedělám svým zá-kazníkům cédéčka. Jen vytiš-těnou fotku si můžete dát do

rámečku na noční stolek ne-bo na zeď, album vzít k babič-ce na návštěvu. Přijde mi líto, když vidím, jak si lidé kupu-jí v Ikea plakáty. Přitom dnes tiskneme na plátno, sklo, jsou to úžasné interiérové doplň-ky. Z vlastní fotky můžete mít doma originální dílo.

Digitální technologie a jejich dostupnost musely zname-nat pro podnikání v tomto oboru velkou ztrátu zákaz-níků. Na opravu st echy si každý zavolá profesionála, ale na fotku...?Pro spoustu lidí se foce-ní zjednodušilo a zákazníků ubylo. Vezmou telefon, cvak-

nou, použijí pár iltrů v něja-kém programu, fotku dají na internet, a to jim stačí. Bě-hem ekonomické krize jsem se musel rozhodnout, jak dál. Zda konkurovat levným foťá-kům a telefonům nebo dělat krásné, kvalitní, neobyčejné a tedy drahé věci. Zvolil jsem druhou cestu, i když to zna-menalo otevřít si pobočku u Prahy. Na Mostecku pro mě nebylo dost zákazníků, kteří chtěli vysokou kvalitu, které samozřejmě odpovídá cena. Naštěstí už ale opět stoupá počet lidí, kteří jsou schop-ni to ohodnotit, záleží jim na kvalitní prezentaci irmy ne-bo chtějí krásnou památku na rodinu a děti, snímek, který se nemusí stydět dát na zeď.

Co dnes dělá dobrého foto-grafa? Kvalitní fotoaparát? Talent? Photoshop?

S nadsázkou říkám, že dnes dobrou fotku uděláte i s kra-bicí od bot. Talent je určitě po-třeba a k tomu dobrá znalost foťáku. Důležitá je i postpro-

dukce, pohrát si s fotkou. Jsou to tři spojené nádoby.

Vaše fotky jsou zalidněné, samé usměvavé tvá e, š ast-né rodiny...Miluju emoce! Fotil jsem dří-ve stylem, který jsem se nau-čil od táty i ve škole – aby to bylo technicky dokonalé, nic přesvíceného, nic tmavého. Ale postupem času jsem zjis-til, že chci od fotky něco ji-ného. Když se na ni podívám, musí se mi vrátit emoce, kte-ré jsem ten den prožíval. Nej-raději mám asi svatby. Pozná-vám nové lidi a můžu sledovat jejich prožitky, ať už uplaka-né maminky, dojaté ženichy

či rozzářené nevěsty a dru-žičky. Mám rád, když tam mo-hu být celý den, nasbírám ti-síce snímků a pak vybírám ty nejemotivnější a oni nako-nec nad každou stránkou alba udělají „wow“.

Takže vy máte každou so-botu k obědu šunkové rolky s k enem, knedlí kovou polévku a sví kovou?Jsem, dá se říct, odborníkem na svíčkovou... (se smíchem). Ale trendy se mění. Hodně svateb se klasickému rámci radnice-svíčková-tancovačka vymyká, a to mě baví. V Mostě jsem trochu zakrněl na stále stejných obřadních místech, jako je kostel, Hněvín, sem tam Červený Hrádek. Ale dnes už mám naštěstí díky praž-skému ateliéru zakázky po ce-lé republice a dostávám se na spoustu zajímavých míst.

Když prohlížím vaše fotky, je to hodně idylický svět. Miminka, těhotné, rozjásané nevěsty... Neláká vás vyfotit si v soukromí něco úplně jiného? Svět bez lidí, drsnou realitu?Přemíra štěstí je vidět jen na fotkách. Podnikání, to je ta

moje drsná realita. Závidím fotografům, pro něž je foce-ní koníčkem a nemají sta-rosti s údržbou ateliéru, za-městnanci, nájmy, leasingy. Z příjemné atmosféry svateb jsem obvykle rychle vytržen úředničinou. Na vlastní tvor-bu zkrátka nemám vůbec čas.

Navíc mám půlročního syna, takže chci trochu zpomalit.

Necháváte si tedy volnou tvorbu na důchod?Vlastně ani ne. Mě baví a na-plňuje moje pracovní focení. Je to jedno, jestli je to svatba, miminko nebo plastový vý-robek. Každé focení je výzva a já se snažím, aby každý mo-hl říct: to fotil Šeiner a já na to mohl být hrdý.

Je to pro vás důležité? Aby se vaše práce líbila?Nevadí mi, že někdo fotku zkritizuje. No, vlastně, na chvíli mě to naštve. Nikdy ale nepustím z ruky fotku, do-kud nejsem já stoprocent-ně spokojený. A záleží mi na tom, jak výsledek vnímají zá-kazníci. (kat)

Rozhovor | 15> 14 | Zajímavosti

Daniel Šeiner42 let, žije v Mostě

fotograf, majitel ateliéru Kamera v Mostě, další ateliér má v Měcholupech u Prahy

jeho otcem je známý mostecký fotograf Ladislav Šeiner, který ateliér zakládal

věnuje se ateliérové fotogra ii, svatbám a rodinným foto-gra iím i produktové fotogra ii

pořádá fotogra ické workshopy pro začínající fotografy

jeho mottem je: „Miluji emoce, světlo, Nikon, Photo-shop a svou ženu…“

Areál, kde se z uhlí vyráběl plyn, který pomáhal průmys-lovému rozvoji celého města, vyrostl už v roce 1906. Nešlo tu ale jen o plyn, vyráběla se tu i celá řada dalších produk-tů, od dehtu na střechy až po brikety z dřevěného uhlí pro vytápění domácností. Jenže zplyňování uhlí bylo populár-ní a výhodné jen do doby, než přišel mnohem levnější zemní plyn, takže už v polovině pade-sátých let minulého století byl osud zhruba osmihektarové industriální plochy zpečetěn. A v roce 1962 vedení Seatt-lu rozhodlo, že z tohoto do-posud nepříliš vábného mís-ta má v budoucnu vzniknout park. Nebo lépe řečeno, rekre-ační plocha se vším, co k tomu patří. Pro tvorbu nové podoby areálu si město vybralo míst-ního uznávaného krajinného inženýra Richarda Haaga.

Mikroorganismy čistilyPůvodně se od něj čekalo, že všechny původní industriál-ní stavby půjdou k zemi a ce-lá oblast se radikálně od zá-kladů promění. Jenže Haag se už na začátku rozhodl, že část

staveb na místě ponechá, aby připomínaly slavnou průmys-lovou historii města. To se sa-mozřejmě nesetkalo s příliš chápavým přijetím ze strany představitelů města. Ale i přes všechny výhrady se nako-nec Haagův projekt mohl roz-jet. Dalším problémem, před nímž slavný inženýr stál, by-lo, jak se zbavit kontaminova-né půdy v průmyslovém are-álu. Než aby ji nechal odtěžit a odvézt, rozhodl se pro biolo-gickou cestu. Místo se tak sta-lo legendárním i tím, že za po-moci mikroorganismů se zde podařilo velkou část plochy dekontaminovat. Nepovedlo se to ale na sto procent, takže ještě v osmdesátých letech po průzkumech úřadů pro životní prostředí musely být využívá-ny i další metody.

Z kotelny pikniková zóna Nakonec byl Gas Works Park pro veřejnost otevřen v roce 1975. A pro mnohé překva-pivě je to park se vším všudy, tedy se spoustou zeleně. Nej-vyššímu místu se říká „dra-čí vrch“, protože jsou tu ide-ální podmínky pro pouštění

draků. Navíc na břehu jezera Union s krásným výhledem na město, které láká spous-ty návštěvníků. A když při-počtete bývalé objekty plyno-vé stanice, které se staly do-minantou, jde o zážitek zcela unikátní. Industriální stav-by nemají evokovat jen časy dávno minulé, většina z těch, co tu zbyla, dostala i nové vy-užití. Z kotelny je krytá pikni-

ková zóna s dvěma sty místy a grilovišti, bývalá kompre-sorovna se zase proměnila na netradiční hernu pro dě-ti, které si tu užívají barevně natřené stroje. Za čtyři desít-ky let se Gas Works Park stal jedním z velmi populárních míst v Seattlu. Stal se dějiš-těm populárních mírových koncertů, právě sem se cho-dí lidé dívat na ohňostroj při

oslavách 4. července. A i když tomuto místu někdo občas ří-ká nejpodivnější park na svě-tě, najde se i spousta párů, které si právě tady říkají své „ano“. To, že se povedlo spo-jit průmyslovou minulost se současností více než dob-ře, dokládá i fakt, že v roce 2013 byl park zařazen do Ná-rodního registru historických míst. (red)

Nejpodivnější park na světě si lidé zamilovaliKdysi tam stávala stanice na zplyňování uhlí, dnes je tu jeden z  nejzajímavějších parků ve městě. To místo se jmenuje Gas Works Park a už od sedmdesátých let ho najdete na břehu jezera Union v americkém Seattlu.

Tenhle velmi netradi ní industriální park se stal jednou z vyhledávaných atrakcí Seattlu. Foto: FoGWP

Jihovýchod Polska si vy-hlédla australská těžební společnost Prairie Mining a chce tu do roku 2023 za-čít těžit uhlí. Projekt nové šachty za více než půl mili-ardy eur by měl být podle těžařů ziskový. Budování dolu by mělo za-čít v roce 2018. Ložisko obsa-huje zhruba 700 milionů tun uhlí, vytěžitelných zásob má být kolem 140 milionů tun. Na dotaz, proč se Australa-né pouštějí do výstavby do-lu v době, kdy velká část zemí ustupuje od využívání fosil-ních paliv, odpověděl před-stavenstva australské těžeb-ní skupiny Ben Stoikovich, že poptávka po uhlí v Evropě zů-stane i v následujících letech velmi vysoká. Právě Polsko je jednou ze zemí, které je na uhlí velmi závislé. Sedmdesát procent domácností jej využí-vá k vytápění a uhelné elekt-rárny vyrábějí většinu tamní elektrické energie. (red)

Ziskové uhlí

Výrobce dopravních strojů At-las Copco přichází s prvním strojem na baterie, určeným pro hlubinnou těžbu. Scoop-

tram ST7 Battery má splňovat nejpřísnější kritéria jak v oblas-ti životního prostředí, tak bez-pečnosti.

Až doposud platilo, že stroje využívané pro těžbu v hlubin-ných dolech poháněly diese-lové motory. Ty ale produkují

emise a těžební irmy musí in-vestovat spoustu peněz do vě-tracích systémů. Další zařízení pohání elektřina, kterou je tře-ba ke strojům přivézt a ty pak mohou mít omezený operační prostor. Scooptram ST7 Battery všech-ny tyto problémy řeší. Dokon-ce i několik nakladačů najed-nou se dá ovládat na dálku z bezpečí operačního středis-ka. „Nakladače a nákladní vo-zy spotřebují osmdesát procent nafty pod zemí. Přitom prá-vě nakladače pracují nejčastěji v koncových částech dolů, kde je odvětrávání nejsložitější. Aby-chom společnostem pomohli zlepšit pracovní prostředí a sní-žit náklady na odvětrávání, při-šli jsme s nakladačem na ba-terie,“ říká Lars Senf, vicepre-zident pro marketing divize hlubinného dobývání společ-nosti Atlas Copco. Do budouc-na chtějí nabízet bateriové i nákladní automobily nebo vr-tací soupravy. (red)

Technika na baterky začne pomáhat v hlubiněŘekne-li se, že je něco na baterky, obvykle nejde o pozitivní hodnocení. Přitom právě stroje na baterie mají pomoci k tomu, aby hlubinná těžba byla čistější a bezpečnější.

Fotograf, pro kterého svatby nejsou nutné zloZatímco mnozí profesionální fotografové berou svatby a rodinná foce-ní jen jako nutné zlo, mostecký fotograf Daniel Šeiner je miluje. Má rád lidi a  jejich emoce a  jeho fotografie se líbí. O tom svědčí ocenění Spo-kojený zákazník, které jeho fotoateliér Kamera dostal. A od letošního dubna mu v ateliéru visí i důkaz, že renomé si nezískal jen mezi svateb-čany a spokojenými rodiči, ale i u odborné veřejnosti. Profesionální fo-tografický svaz mu udělil titul Nejlepší reportážní fotograf roku 2015.

„Nejraději mám asi svatby. Poznávám nové lidi a můžu sledovat jejich prožitky, ať už uplakané maminky, dojaté ženichy či rozzá-řené nevěsty a družičky.“

„Každé focení je výzva a já se snažím, aby každý mohl říct: to fotil Šeiner a já na to mohl být hrdý.“

Scooptram ST7 Battery má spl ovat nejp ísnější environmentální i bezpe nostní kritéria. Foto: Atlas Copco

Fotograf Daniel Šeiner. Foto: archiv

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016 | 17> 16 | Inzerce Poradna | 17

Zdroj: www.penize.cz

Česká obchodní inspekceNakupujete a obchodník vám podstrčí padělek, lže nebo ml-ží o vlastnostech výrobku, ne-označí zboží a služby cena-mi nebo cenu špatně naúčtu-je, nevydá na vyžádání doklad

o koupi se všemi náležitostmi, neinformuje o možnostech re-klamace, nevyřídí ji do třice-ti dnů atd. To jsou typické si-tuace, kdy byste si měli stěžo-vat u České obchodní inspekce. Obrátit se na ni ale můžete

i s celou řadou dalších potíží. Do její kompetence spadají ta-ké třeba úvěry od nebankov-ních společností. Jestli ten, kdo půjčuje, ixluje nebo klame při sjednávání úvěru, nedostatečně informuje o ceně a parametrech

půjčky, je to případ pro „ČOIku“. Abyste ovšem nebyli zklamá-ni: Česká obchodní inspekce va-ši stížnost prověří a za případ-né pochybení hříšníka potres-tá. K penězům, o které jste byli odřeni, ale nepomůže. Budete o ně muset usilovat u soudu ne-bo u inančního arbitra. Každo-pádně: lastr od České obchod-ní inspekce poslouží jako solid-ní podpůrný argument.

Státní zemědělská a potravinářská inspekceKdyž se průšvih stane při nákupu potravin, zeměděl-

ských nebo tabákových vý-robků, neobracejte se na Čes-kou obchodní inspekci, ale na Státní zemědělskou a potra-vinářskou inspekci. Řeší pře-devším jakost, kvalitu a (ne)závadnost potravin, informa-ce na obale, správnost ozna-čení – ať už jde o datum spo-třeby nebo třeba zemi půvo-du. Od roku 2015 dohlíží Státní zemědělská a potravi-nářská inspekce i na kvalitu pokrmů servírovaných v re-stauracích, kavárnách a dal-ších zařízeních společného stravování.

Vždycky se najde místo, kde si můžete stěžovatSeznam stížností se vrší. Jenže co s nimi? Kde se domoci zastání? Míst, kam se obrátit, je celá řada. Tedy přinejmenším tehdy, pokud jde o stíž-nost na instituci či obchodníka, který vás podfouknul, očesal, vyždí-mal… prostě připravil o nervy a peníze. Předpoklad číslo jedna ale zní: neplakat na špatném hrobě. Zde je praktický rozcestník pro stěžovatele, který nechce, aby rána padla vedle.

Když vás někdo z nich pod-le vašeho názoru podvede ne-bo zmate, a vy důsledkem toho přijdete o peníze (nebo hrozí, že přijdete), neváhejte a obrať-te se na Českou národní banku.

Falešní pojišťováci Pokud si nejste jistí, kdy je nej-lepší se na tuto instituci ob-rátit, tady je jeden příklad za všechny. Stále ještě se stává, že vám zazvoní telefon a z něj se ozve hlas, který se předsta-ví jménem seriózně znějící in-

stituce, například Centra po-jišťoven a nabídne vám kon-trolu vaší smlouvy, protože máte nárok na slevu. Nepo-ctiví pojišťováci se velmi čas-to kryjí za neexistující institu-ce s úctyhodným názvem. Dů-vod je prostý, chtějí navodit dojem, že jsou z „vaší pojiš-ťovny“ nebo příbuzné organi-zace a přetáhnout vás ke kon-kurenci. A vám se to nemusí vyplatit. Velmi často nabízejí například kontrolu pojistných smluv s odkazem na to, že je to

povinné, a vaši smlouvu je po-třeba upravit podle nového ob-čanského zákoníku. V tu chví-li byste měli zbystřit a raději se u své pojišťovny informovat. Jedna z cest, jak tyto praktiky omezit, je právě ostražitost kli-entů. Ti by měli jednat priorit-ně se svým pojišťovacím zpro-středkovatelem nebo s kon-krétní pojišťovnou, se kterými již mají navázaný obchodní vztah, případně si vše ověřit v registru České národní ban-ky. Bohužel velmi často spo-

třebitelé neuvedou dostatek informací k tomu, aby Česká národní banka identi ikovala subjekt, nad kterým má do-hled a mohla zasáhnout. Po-kud by se jí však podařilo ty-to praktiky odhalit ve spoje-ní s konkrétním pojišťovacím zprostředkovatelem a doká-zat, že se jednalo o klamavé jednání, má pravomoc uložit pokutu až do výše pěti milio-nů korun.

Snažte se získat informaceK podání stížnosti můžete z domova využít online for-mulář přímo na stránkách ČNB. Zásadní je ale získat od člověka, který se vás sna-žil oklamat, co nejvíc identi-ikačních údajů – přinejmen-

ším jméno, příjmení a ná-zev společnosti, pro kterou skutečně pracuje. Když vás někdo s podezřelou nabíd-kou osloví telefonicky, ne-prohloupíte, když si na mo-bilu zapnete nahrávání.Je třeba ale mít na paměti, že i v případě České národ-ní banky platí, že nevstupuje přímo do smluvního vztahu. Pouze zkoumá, jestli inanč-ní instituce neporušuje zá-kon, a tudíž nepoškozuje spo-třebitele a konkurenci. I když Česká národní banka nezajis-tí, abyste dostali zpátky svoje peníze, může její verdikt po-sloužit jako slušná páka v dal-ším průběhu sporu; provinil-ce navíc před udělením sank-ce vyzývá k nápravě.

Na finanční instituce dohlíží Česká národní bankaČeská národní banka dohlíží na finanční instituce, které od ní potřebu-jí licenci, takže především na banky, pojišťovny, stavební spořitelny, družstevní záložny, penzijní společnosti a investiční společnosti, smě-nárny nebo finanční zprostředkovatele.

Jestli nejste spokojeni s vy-účtováním za služby elek-tronických komunikací – třeba od mobilního ope-rátora nebo poskytovatele internetu, případně s kvali-tou poštovních služeb, smě-řujte stížnost na Český tele-komunikační úřad (ČTÚ). Řeší námitky proti (ne)vyří-zení reklamace, stížnosti na nekalé praktiky a klamání ze strany poskytovatelů služeb. Spory i rozhoduje. Na druhé straně ale ČTÚ rozhoduje ta-ké spory o nezaplacené volání a esemesky, které obvykle ve-de operátor se spotřebitelem. Na dodavatele energií si zase můžete stěžovat u Energetic-kého regulačního úřadu, kte-rý má pravomoc spory mezi dodavatelem a spotřebitelem i rozhodovat. Spojení najde-te na internetu, ale třeba také na serveru Peníze.cz, kde jsou k dispozici i další doplňující informace.

Pomůžou úřadyKdyž vás poškodí nebo krá-tí na právech (a to i svou ne-činností) nějaký státní nebo veřejný úřad nebo instituce vykonávající státní správu, je nejlepší obrátit se na Ve-řejného ochránce práv ne-boli ombudsmana. Má sice poměrně omezenou pravomoc, nemůže rušit nebo měnit rozhodnutí úřadů, ale když zjistí pochybení, může od institucí a úřadů žádat, aby zjednaly nápravu. Ombud-sman se vás zastane, i když čelíte diskriminaci v nejrůz-nějších formách. Pokud se do-stanete do rozepře týkající se spotřebitelských úvěrů, život-ního pojištění, platebních slu-žeb (například bankovních převodů, výběrů z bankoma-tu, zneužití karty), směná-renské činnosti nebo kolek-tivního investování, jedním z řešení je inanční arbitr. Sa-mozřejmě se můžete obrátit taky na soud.

Ombudsman a arbitr

Ilustra ní foto.

DN / číslo 5 / květen 2016 DN / číslo 5 / květen 2016

KULTURNÍ TIPY 10. 6. - Galavečer taneč-

ního studia Demi dance. Ve-čer spojený se společenským setkáním tanečníků u příle-žitosti 40. výročí založení TK 1976. Začátek v 17:00 hodin, vstupné je 100 Kč.

11. 6. – Z pohádky do po-hádky. 29. ročník pochodu pro děti i dospělé. Start u am-iteátru na Benediktu v Mostě

od 10:00 do 11:30 hodin. Po-chod měří cca 3 km a na tra-se potkáte pohádkové posta-vy, u kterých vás čeká mno-ho soutěží, úkolů, ale i odměn. Startovné 35 Kč, děti s platnou průkazkou Klubu českých tu-ristů 10 Kč.

11. 6. - Kostel na koleč-kách. Slavnost ducha tvoři-vého opět dorazí do muzej-ní zahrady. Své celoroční úsi-lí předvedou žáci mosteckých škol, připravena je spousta dí-len pro děti i dospělé, FLER jarmark i odpolední pohád-ka. Od 10:00 do 18:00 ho-din, vstupné 30/10Kč, v ceně vstupného je i vstup do muzea.

11. 6. - Společný kon-cert tří sborů. V sále základ-ní umělecké školy v Jirkově se představí sbory ŽKS, Hlahol a Ventilky. Začátek v 17:00 ho-din.

14. 6. - Miniveletrh ces-tovního ruchu. Pod ochozem mosteckého magistrátu se ná-vštěvníci mohou těšit nejen na řadu tipů na výlety do blízké-ho i vzdálenějšího okolí, ale i na vědomostní soutěž o ceny. Od 9:00 do 17:00 hodin.

18. 6. – Den magistra Ed-warda Kelleyho. Na hradě Hněvín si opět připomenou nejznámějšího zdejšího vězně. Na programu jsou vystoupe-ní Divadla rozmanitostí, lout-ková revue s postavičkami ze Studia Kamarád i kouzelnic-ká show nejen pro děti a řa-da dalších doprovodných akcí. Začátek v 11:00 hodin, vstup zdarma.

18. 6. - Bluessové odpo-ledne. Zámek Červený Hrá-dek tentokrát přivítá John-nyho Mastra s kapelou Ma-ma’s Boys.

25. 6. - Farmářské slav-nosti. Na 1. náměstí v Mos-tě proběhne další farmářská slavnost, tentokrát zaměřená na jahody. Pěstitelé se budou moci poradit s odborníkem, gastronomické školy předve-dou svůj um, Mostečané bu-dou moci soutěžit o nejchut-nější mosteckou marmeládu. Od 8:00 do 12:00 hodin.

25. 6. - Svátek sv. Pro-kopa a Gulášové slavnos-

ti. Oslavit svátek patrona hor-níků můžete na 1. náměstí v Mostě při gulášových slav-nostech. Ty proběhnou po skončení dopoledních Far-mářských slavností. Začátek ve 14:00 hodin.

SPORTOVNÍ TIPYŠPRTEC

8. 6. - Pohár 4. ZŠ Most. Turnaj Českého poháru v billi-ard-hockeyi, kterého se můžou zúčastnit registrovaní i nere-gistrovaní hráči bez ohledu na věk. ZŠ v ulici V Tallicha, začá-tek v 15:00 hodin.

DRAČÍ LODĚ 10. – 12. 6. – Závod dra-

čích lodí. Jezero Matylda bude hostit pátý ročník závodu dra-čích lodí. V sobotu 11. června bude jeho součástí Den pro ce-lou rodinu s Městskou policií Most.

MOTOSPORT 9. 6. – Šest hodin le Most.

Šestihodinové automobilové vytrvalostní závody na mos-teckém autodromu.

17. – 19. 6. - The Most FIA Cars Central Europe Challenge a Octavia cup 2016. Okruhové závody auto-

mobilů a formulí Zóny Střední Evropy, tentokrát doplní seri-ál Octavia Cup 2016, který se v Mostě jezdil v letech 1997 – 2009. Novinkou je jednotné vstupné do celého areálu au-todromu, tedy do paddocku i na divácký svah.

AEROBIC 12. 6. - Miss kolektiv po-

hyb a Miss kolektiv aerobic 2016. Čtrnáctý ročník sou-těžní nepostupové přehlíd-ky pohybových skladeb pro kroužky základních a mateř-ských škol, domu dětí a mlá-deže, střediska volného ča-su a děti ze sportovních klu-bů a it center. Sportovní hala Most, od 10:00 hodin. Vstupné pro diváky: dospělí 30 Kč, děti, studenti a důchodci 20 Kč.

BĚH 22. 6. - T-mobile olym-

pijský běh 2016. Mu-ži i ženy si mohou vybrat ze 4 a 8 km dlouhých tratí, pobě-ží se po asfaltovém závodním okruhu mosteckého autodro-mu. Hromadný start v 18:30 hod. Prezentace účastníků od 17:00 hodin na Polygonu. Podrobnosti a registrace na www.olympijskybeh.cz.

> 18 | Servis Křížovka | 19

V tajence vyluštíte motto. Správné znění tajenky z dubnových DN: Stáří je jen zkouška dospělosti. Výhru získávají: R. Stuchlík, Most; Heinz Novák, Most; Anna Barošová, Jirkov. Vyluštěnou tajenku můžete zasílat na adresu: Vršanská uhelná a.s., redakce Důlní noviny, V. Řezáče 315, 434 67 Most nebo e-mailem: dulni.noviny@vuas.cz. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce. Uveďte přesnou adresu pro případné doručení výhry.

Za kulturou a sportem v červnu

NAROZENINYŽivotní jubilea zaměstnanců Czech Coal Power. Vedení spo-lečnosti jim přeje hodně zdraví a pracovních úspěchů do dalších let.

18. června Miroslav Kalužničin - provozní zámečník

VZPOMÍNKAS hlubokým zármutkem vzpo-meneme 5. června třetího vý-ročí, kdy nás navždy nečekaně opustil pan Petr Hulák. S láskou a bolestí stále vzpomí-nají rodiče, dcera Natálka, bratr Pavel a sestra Mirka.

Coal Services a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most

vyhlašuje výběrové řízení na obsazení 3 pracovních míst na kolejové dopravě:

TRAŤOVÝ STROJNÍK (5. tarifní stupeň)

STROJNÍK PODBÍJEČKY KOLEJÍ (6. tarifní stupeň)

Hlavní činnost zaměstnance v uvedené pozici: řízení, obsluha a údržba kolejových strojů a mecha-

nizmů pro údržbu a opravy železničního svršku (stroje pro úpravu a čištění štěrkového lože, motorová drezí-na, automatická strojní podbíječka apod.)

Požadavky

věk minimálně 21 let

úspěšné absolvování psychologického vyšetření (na náklady zaměstnavatele)

výborný zdravotní stav (zejména zrak a sluch)

předložení výpisu z trestního rejstříku

spolehlivost, odpovědnost; praxe v oboru výhodou

Vzdělání: ÚSO vzdělání s maturitou nebo vyučen ve strojním,

elektro nebo dopravním oboru (např. zámečník, elek-trikář, strojní kovář, automechanik apod.)

Pracoviště: Most – KomořanyPracovní doba: Po-Pá 6:00 - 14:00 hod.Bližší informace: J. Vagala, tel. 478 004 793 a na: www.czechcoal.cz/cz/kariera

Hlavní činnost zaměstnance v uvedené pozici: opravy elektroinstalace, přístrojů a elektrických toči-

vých strojů údržba elektrických lokomotiv; demontáže a montáže

dílů a celků lokomotiv

Požadavky: dobrý zdravotní stav spolehlivost, odpovědnost vzdělání: ÚSO s maturitou v oboru elektro nebo vyu-

čen v oboru elektro; výhodou osvědčení o odborné způsobilosti dle vyhl.

50/1978 Sb. §5

Pracoviště: Most – KomořanyPracovní doba: Po-Pá 6:00 - 14:00 hod.Bližší informace: A. Karl, tel. 478 004 250 a na: www.czechcoal.cz/cz/kariera

PROVOZNÍ ELEKTRIKÁŘ (5. tarifní stupeň)

DN / číslo 5 / květen 2016 > 20 | Fotoreportáž

Důlní noviny – vydává Vršanská uhelná a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most, IČ 28678010. Určeno pro vnitroakciovou potřebu. Registrační číslo MK ČR E 11596. Měsíčník, vychází v nákladu 7 000 kusů.Redakce DN: V. Řezáče 315, 434 67 Most, e-mail: dulni.noviny@vuas.cz. Gra ická úprava a tisk: RAPRINT, s.r.o., Čepirohy 56, 434 01 Most

Miluje emoce a nebojí se to ve fotografiích přiznatReklamní fotku na obchod Denny Rose, která vi-sela na mosteckém Centralu, fotil Daniel Šeiner. „Vznikala na třídě Budovatelů. Je dokladem toho, že dobrá fotka většinou nevznikne náhodou. Na podobné zakázky si dělám scénáře. Zrovna u toho snímku jsem si sehnal klub tunningářů, domluvil městskou policii, modelky, vše muselo klapnout, protože na to bylo jen pár desítek mi-nut,“ popsal autor (čtěte rozhovor v DN 5 na str. 15). Škoda, že teď už tam visí jen nudné reklamy. Naštěstí se v Mostě našlo jiné místo, které dnes zdobí fotky Daniela Šeinera. Své nejkrásnější okamžiky v  životě mohou s  tímto „fotografem šťastných chvil“ prožívat maminky (a  tatínko-vé) v mostecké porodnici, pro kterou nafotil sé-rii snímků miminek a těhotných žen. Pořád je to ale jen zlomek jeho práce, která sestává z tisíců snímků, z nichž vybírá ty nejemotivnější.

Vršanská uhelná v lo ském roce výrazně pomohla s rekonstrukcí mostecké porodnice. A aby se tu maminky cítily lépe, zdobí stěny i fotografi e miminek.

Není to tak dávno, co tato fotografi e oživovala ze mosteckého obchodního st ediska Central. Dokazuje, že i reklamní fotografi e p ímo z ulic Mostu může být zajímavá.

V lo ském roce pracoval na netradi ním kalendá i, který p ipravili moste tí senio i, aby ukázali, že jsou i ve svém věku stále aktivní. Jednou z hvězd kalendá e se stala i pětaosmdesátiletá motorká ka Ji ina Hasenöhrlová.

Svatby prý fotí nejraději. Je to kvůli emocím, kterými jsou nabité.