Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku fileBěhem krize: cyklické schodky...

DluhovDluhováá krize v krize v eurozeurozóónněě a jeja jejíídopady na dopady na ččeskou ekonomiku eskou ekonomiku

129. Žofínské fórumPraha, 12. března 2012

Miroslav SingerMiroslav Singerguvernguvernéér, r, ČČeskeskáá nnáárodnrodníí bankabanka

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 2

ObsahObsah

• Příčiny krize v eurozóně• Nejnovější makroekonomický v ČR • Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního

sektoru (únor 2012)


TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny 1/21/2

1. Strukturální nesourodost eurozóny Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nesměřuje k ní a

naopak se od ní v poslední době vzdaluje (země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost, záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu)

Euro podněcovalo divergenci (přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“)

Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu (kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyššíúrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika)

Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích


TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny 2/22/2

2. Institucionální rámec a pravidla fungování unie Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času

3. Fiskální vývoj Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní

problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen) Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky rychlý růst

zadlužení náraz na dluhové meze (financování vlád na trzích) riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko)

Dluhovými problémy vynucená fiskální konsolidace krizi dále prohlubuje (procykličnost fiskálních politik)

Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí


Vývoj výnosVývoj výnosůů 10Y vl10Y vláádndníích dluhopisch dluhopisůů

Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondůměly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů

Pramen: BloombergPozn. LTRO: longer-term refinancing operation

0

5

10

15

20

25

30

35

404.

1.20

08

4.3.

2008

4.5.

2008

4.7.

2008

4.9.

2008

4.11

.200

8

4.1.

2009

4.3.

2009

4.5.

2009

4.7.

2009

4.9.

2009

4.11

.200

9

4.1.

2010

4.3.

2010

4.5.

2010

4.7.

2010

4.9.

2010

4.11

.201

0

4.1.

2011

4.3.

2011

4.5.

2011

4.7.

2011

4.9.

2011

4.11

.201

1

4.1.

2012

%

Itálie Řecko PortugalskoIrsko Španělsko

Pád Lehman Brothers

15.9.2008

European Economic Recovery Plan 625 mld EUR

prosinec 2008

Balíček pro Řecko

110 mld EUR2. 5. 2010

ECB: LTRO 21.12.2011

489 mld EUR

ECB: LTRO 29.2.2012

529 mld EUR

EFSF 440 mld EUREFSM 60 mld EURMMF 250 mld EUR

10.5.2010Balíček pro

Irsko 85 mld EUR28. 11. 2010

navýšení EFSF

780 mld EUR21.7. 2011


Vývoj Vývoj spreadspreadůů 10Y vl10Y vláádndníích dluhopisch dluhopisůůvvůčůči ni něěmeckým dluhopismeckým dluhopisůům m (p.b.)(p.b.)

Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly

Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet

0

2

4

6

8

10

12

14

1.1.

2010

1.2.

2010

1.3.

2010

1.4.

2010

1.5.

2010

1.6.

2010

1.7.

2010

1.8.

2010

1.9.

2010

1.10

.201

0

1.11

.201

0

1.12

.201

0

1.1.

2011

1.2.

2011

1.3.

2011

1.4.

2011

1.5.

2011

1.6.

2011

1.7.

2011

1.8.

2011

1.9.

2011

1.10

.201

1

1.11

.201

1

1.12

.201

1

1.1.

2012

1.2.

2012

1.3.

2012

Spre

ady

mez

i 10

letý

mi n

ěmec

kým

i dlu

hopi

sy a

dlu

hopi

sy d

ané

země

(v p

.b.)

Itálie Portugalsko

Irsko Španělsko ECB: LTRO 21.12.2011

489 mld EUR

ECB: LTRO 29.2.2012

529 mld EUR

Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation


Odkupy vlOdkupy vláádndníích dluhopisch dluhopisůů ECB ECB (14.5.2010 (14.5.2010 -- 2.3.2012; mil. EUR)2.3.2012; mil. EUR)

Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR

Pramen: ECB

-

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

14.5

.201

0

14.6

.201

0

14.7

.201

0

14.8

.201

0

14.9

.201

0

14.1

0.20

10

14.1

1.20

10

14.1

2.20

10

14.1

.201

1

14.2

.201

1

14.3

.201

1

14.4

.201

1

14.5

.201

1

14.6

.201

1

14.7

.201

1

14.8

.201

1

14.9

.201

1

14.1

0.20

11

14.1

1.20

11

14.1

2.20

11

14.1

.201

2

14.2

.201

2

1 00

0 00

0 E

UR


VýVýšše vle vláádndníích dluhch dluhůů a dluh nakoupený a dluh nakoupený ECB k 6.3.2012 ECB k 6.3.2012 ((mldmld EUR)EUR)

Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí

Pramen: ECB

1900

790

120 155

360225

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupenýECB

mld

EU

R


Vývoj HDP ve vybraných zemVývoj HDP ve vybraných zemíích EMU ch EMU (meziro(meziroččnníí zmzměěna v %)na v %)

Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko

Pramen: Eurostat

3,7

1,5 1,5

-0,4 -0,1

1,4

-3,5

3

1,7

0,20,9 0,7

-1,5

-6,8-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko

mez

iročn

í změn

a v

%

2010 2011

Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné


Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úrokovásazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba

Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb. 2012

cílovásazba pro EMU

Taylorovo pravidlo pro periferní země

Taylorovo pravidlo pro země jádra

%

OneOne sizesize fitsfits allall? ? TaylorovoTaylorovo pravidlo v pravidlo v eurozeurozóónněě: j: jáádro versus periferie dro versus periferie

Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace – 1 x mezera nezaměstnanosti

Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko

Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko


• Finanční: Přetrvává zranitelnost finančního systému méně úvěrů Restrukturalizace (výměna) řeckého vládního dluhu Pomalé snižování finanční páky a oddlužování Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně

• Makroekonomická: Stagnace nebo pokles růstu v Evropě Vysoké ceny ropy Fiskální konsolidace procyklické působení rozpočtů

• Regulatorní: Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU Posilování (prohlubování) evropské integrace

Hlavním rizikem je oddalování řešení příčin krize a zaměřování se na zástupné problémy

Rizika zahraniRizika zahraniččnníího vývojeho vývoje


NejnovNejnověějjšíší makroekonomický makroekonomický vývoj v vývoj v ČČRR


Vývoj HDP v Vývoj HDP v ČČR a v R a v eurozeurozóónněě(meziro(meziroččnníí zmzměěna v %)na v %)

V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně

Pramen: Eurostat

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

1998

Q119

98Q3

1999

Q119

99Q3

2000

Q120

00Q3

2001

Q120

01Q3

2002

Q120

02Q3

2003

Q120

03Q3

2004

Q120

04Q3

2005

Q120

05Q3

2006

Q120

06Q3

2007

Q120

07Q3

2008

Q120

08Q3

2009

Q120

09Q3

2010

Q120

10Q3

2011

Q120

11Q3

mez

iročn

í změn

a v

%

ČR EMU


PoslednPosledníí makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 1/21/2

• HDP: Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011) velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu)

Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 % Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné

• Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,9 % v listopadu na 4,5 % v prosinci (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka)

• Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru)

• Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii • Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci • Kurz koruny:

Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho


PoslednPosledníí makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 2/22/2

• Inflace: CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek

primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.) Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz) Ukotvená inflační očekávání

• Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %)• Fiskální politika:

Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu nižší riziko nákazy z eurozóny

Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflačnídopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH)

Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřnínerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou


Mezera výstupu a dopad fiskMezera výstupu a dopad fiskáálnlníídiskrece na HDPdiskrece na HDP ((jako jako % % rereáálnlnéého Hho HDP) DP)

Fiskální politika byla procyklická v letech 2002, 2004-2006, 2008 a 2010-2011

Pramen: ČNB

-6

-4

-2

0

2

4

6

2001 2003 2005 2007 2009 2011

Průměr diskrecí P - V1 a TD Průměr diskrecí P - V2 a TDMezera výstupu PF Mezera výstupu KF

Poznámka: kladná hodnota označuje fiskální expanzi, záporná hodnota fiskální restrikci; dopady diskrece "bottom-up": P jsou dopady příjmových opatření při použití fiskálních multiplikátorů dle MMF (Klyuev a Snudden, 2011); V1 a V2 jsou dopady výdajové diskrece při použití multiplikátoru ČNB 0,6; TD je průměr dopadů diskrecí identifikovanými metodou "top-down" při použití multiplikátoru 0,6; mezera výstupu: PF - s využitím produkční funkce, KF - s využitím Kalmánova filtru.


PrognPrognóóza za ČČNB NB ((úúnor 2012) nor 2012)


PrognPrognóóza rza růůstu HDP stu HDP (meziro(meziroččnníí zmzměěny v %; sezny v %; sezóónnnněě ooččiiššttěěno)no)

-4

-2

0

2

4

6

8

10

I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III

90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti

HDP bude v letošním roce celkově stagnovat

Pramen: ČNB


PrognPrognóóza celkovza celkovéé inflace inflace ((mzrmzr zmzměěny v %)ny v %)

Celková inflace v důsledku zvýšení DPH v roce 2012 dočasně vzroste těsně nad 3 %

Pramen: ČNB

-1

0

1

2

3

4

5

6

7



Inflační cíl

Horizontměnové politiky


PrognPrognóóza za mměěnovnověěpolitickpolitickéé inflace inflace ((mzrmzr zmzměěny v %)ny v %)

Měnověpolitická inflace se bude pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy

Pramen: ČNB

-1

0

1

2

3

4

5

6

7



Inf lační cíl

Horizontměnové politiky


PrognPrognóóza za úúrokových sazeb rokových sazeb (3M PRIBOR v %)(3M PRIBOR v %)

S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles

0

1

2

3

4


90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB


PrognPrognóóza mza měěnovnovéého kurzu ho kurzu (CZK/EUR)(CZK/EUR)

Nominální měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně

20

22

24

26

28


90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB


Rizika prognRizika prognóózyzy

• Protiinflační rizika: Dodatečná fiskální konsolidační opatření

• Proinflační rizika: Rychlejší růst cen potravin

• Obousměrná rizika: Vývoj v zahraniční Kurz koruny

Rizika prognózy jsou vyrovnaná


ZZááttěžěžovovéé testy bankovntesty bankovníího sektoru ho sektoru ČČR R -- úúnor 2012nor 2012

• Metodologie: Za údaje ke 4. Q 2011 Dosavadní dvouletý horizont testů byl prodloužen na tři roky Scénáře:

Základní scénář – prognóza ČNB z února 2012 Alternativní scénář „Dluhová krize“ (extrémní propad ekonomické

aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR)

Alternativní scénář „Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám“

Alternativní scénář zejména ve druhé variantě je velmi nepravděpodobný a extrémně zátěžový


Vývoj kapitVývoj kapitáálovlovéé ppřřimiměřěřenosti enosti (v %)(v %)

Základem stability bank. sektoru je jeho vysokákapitálová přiměřenost (15,2% na konci roku 2011)

Pramen: ČNB

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

12/09 12/10 12/11 12/12 12/13 12/14

Základní scénářDluhová krizeDluhová krize + ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám

Některé banky by musely navýšit regulatorní kapitál o

19 mld. Kč (0,5 % HDP)

Výše potřebných kapitálových injekcí:

33 mld. Kč (0,9 % HDP)


ShrnutShrnutíí

• Přetrvávají značné nejistoty ohledně vývoje v eurozóně a dalšího vývoje dluhové krize (krize ještě neskončila)

• Česká ekonomika je velmi závislá na vnějším prostředí• Příznivé charakteristiky české ekonomiky:

Makroekonomické rovnováhy a relativně nízké vnitřní i vnějšízadlužení

Stabilní měnověpolitický a kurzový rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování inflace (v krizi se zcela osvědčilo)

Dobré mikroekonomické fundamenty Zdravý bankovní sektor (vysoká kapitálová přiměřenost, ziskovost

a likvidita, vysoká odolnost proti šokům) • Fiskální konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit

Hlavními hybateli české ekonomiky jsou zahraničnívývoj a domácí fiskální politika


DDěěkuji za pozornostkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská národní banka

Na Příkopě 28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224 412 000

Date post:	15-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku fileBěhem krize: cyklické schodky...

Documents