I I

\ i

I I

I I I

....

OBSAH.·

INSPlRACE

Soukrome gymnazium Luianky zahajuje Alena Petrova : Jste uspesnym teroristou /Lekce tvofive dramatiky

pfi obcanske vychove na stfedni skole/ Dramaticka vychova v ZS U Santosky . , Jifi Provaznik - Jakub Hulak : Dialog mezi parnery. Dv□ Jl p~hled

do dilny stfedoskolskeho loutkafskeho souboru

INFORMACE

Pracovni skupina pro tvofivou dramatiku na pedagogickych

3 0

10

12

a filozofickych fakultach 21 Ze zpravy o jednani pracovni skupiny pro strukturu a koncepci

skolniho a mimoskolniho vzdelavani pedagogickych pracovniku - ucitelu, vychovatelu, vedoucich souboru ad., ktera se konala dne 23. unora 1990 na pedagogicke fakulte MU v Brne 21

Jaroslav Provaznik : Tvofiva hra a komunikace - Dramaticka vychova a rozvoj osobnosti ucitele

Vladimir Vales : Navrh na ztizeni Sttediska dramaticke vychovy pri OPS Chomutov 25

DOKUMENTACE

Ze zaznamu diskuse sekce pro vzdelavani ucitelu STD dne 1.3.1990 a navrhy teseni 29

Eva Machkova Navrh statutu statni zkousky /atestace/ dramaticke vychovy 32

PUBLIKACE-PERJODIKA-BIBLIOGRAFIB

Obsah rubriky Oeti - hry - divadlo a podrubriky Mist□ pro matetin­ky v mesicniku Cesko~lovensky loutkat 1985 - 1990

" . \

--.i

I •

-------

Soukrome gymnazium Luzanky zahajuje

Informacni letak

Vazeni ucitele, rodice a studenti,

dne 2.9.1991 zahaji svou cinnost soukrome gymnazium v Brne s humanitnim a umenovednym zamefenim.

Hlavni duraz se klade na vyuku ceskeho jazyka a literatury, historie, tradicnich pfirodovednych disciplin a cizich jazyku /od 1. rocniku anglictina, od. 2. rocniku nemcina nebo francouzstina po celou dobu studia latina jako metodologicky pfedmet/.

Specif ikou tohoto gymnazia je vyuka dejin umeni /uvod do dejin umeni v 1. rocniku, dejiny di vadla a fotograf ie ve 3. rocniku a dejiny filmu ve 4. rocniku/. Vyuka techto ptedmetu je vedena ve dvou rovinach - teoreticke a prakticke.

Dalsimi svebytnymi pfedmety jsou retorika a dramaticka vychova, ktere se zametuji na neobvykle formy vyuky a uci bezprosttednim reakcim a zakladum socialniho kontaktu.

Ponekud omezena je vyuka matematiky, fyziky a chemie, jez je chapana spise jako metodologicky zaklad pro samostatne studium a ne jako encyklopedicky vycerpavajici vyucovani. Presto je zachovana pruchodnost mezi jednotlivymi typy gymnazii a i absol­venti tohoto gymnazia se mohou hlasit na skoly technickeho smeru.

Skolne na tomto gymnaziu je 600,-Kcs mesicne. Pocitame is prospechovymi stipendii, jez budou pravdepodobne dosahovat 2/3 vysky skolneho. Vsichni zaci 8. a 9. ttid. se mohou na tuto skolu pfihlasit do 15.2.1991 stejrnym zpusobem jako na ostatni stfedni skoly.

Soucasne s 1. rocnikem zahajujeme i 2. rocnik, do ktereho se mahou do 15. unora 1991 pisemne pfihlasit i absolventi 1. rocniku jakychkoli gymnazii, odbornych stfednich skol a ucilist. Uchazeci budou pfijati po uspesnem vykonani vyrovnavacich zkousek.

Ptihlasky posilejte na adresu : · Soukrome gymnazium Luzanky

Lidicka 50 658 12 Brno

3

...

Oramaticka vychova -osnovy pro ctyflete soukrome gymnazium Luza~ky

Charakteristika ptedmetu:

Jde o specialni estetickovychovny ptedmet, ktery pod nazvem 11 tvofiva dramatika 11

, 11 drama ve'. vychove 11

, "skolni drama" nebo jen 11 drama II exj_stuje jiz od poloviny 20. let jako samostatny skolni ptedmet /nekde dokonce s moznosti maturity/ nebo jako jedna z me­tod vyucovani na zakladnich a stfednich skolach ve vyspelych zemich.

Tvofiva dramatika nabizi skalu prostfedku a postupu, ktere jsou schopny ve znacne mife celi:t tendenci skolskeho systemu k jednostranne racionalite /naukovosti,. faktografii/, k prumeru, konformi te atd. ~ jejim zakladnim principem je dramaticka hra a improvizace. Maji-li mit smysl, vyzaduji podnecovani a posilovani pozornosti a soustfedeni, pfedstavivosti, fantazie a mysleni, pohybove kultury, komunikace slovni i mimoslovni, techniky feci a projevu vabec, ale pfedev§im kreativity. Dovoluji navozovat hrou nescetne socialni role, vztahy a situace, s nimiz se dit§ setkava ~ v zi vote, ale i ty, s nimiz se muze v budoucnu setkat anebo jez mu vzdy zustanou nedostupne. Ptitom si muze jejich prub§h. vyzkouset 11 naneciston, bez vaznych dusledku, zato s moznosti je opakovat, menit a hledat lepsi teseni. Dobre vedena tvofiva dramatika vede jak k chovani humannimu a demokratickemu, tak k tvor i vemu teseni pracovnich sj_ tuaci a ukolu. Vede ovsem i ke kvalitni divadelni tinnosti i dalsim umeleckym projevum, stejne jako k hlubsimu a citlivejsimu vnimani a chapani umeni a kultury. Dramaticke hry jsou pro dite prostfedkem k s~bepoznani a pro ur:: Hele dobrym prost:fedkem 1i diagnostiky' 1

, :iebot pti nich deti mohou projevit povahove rysy, vlastnosti ti problemy a zazitky,

\117i_ ttr:i zi vot j,ako ~ celek, to vse v souvislostech, Iden§ □ezna skolni v]uka neumoznuje. 1 Z materi~lu Schol.a ludus - skola hrou, zpracovaneho u pfilezi­tosti ~staveni zajmove organizace SdruiEni pro tvofivou drama­tiku v Gnoru 1990./

Metody a formy vyuky :

- formou dramatickych her, cviteni a improvizaci rozvijet vlastni dovednosti a navyky zaku v oblasti osobnostni a socialni vychovy,

- vyuzivat techto metod pfi vyuce ostatnich pfedmetu /vytvarn~, hudebni vychova, dejepis, zemepis, literarni vychova, cesky jazyk/,

- v diskusich i pisemnych hxro::B~ch rozvijet dovednost analyzovat tvoti vy proces jednotli vcu i skupin, schopnost sebehodnoceni atd.

I. ROCNIK - zamefeni : objevovani sebe sama a okolniho sveta

1. semestr: - uvod do problematiky dramaticke vychovy, podstat~ a struktura pfedmetu, metody prace

- seznameni uci tele s typy faku, jejich aktualnimi schopnostmi a dovednostmi formou aktivni ucasti v hrach a cvicenich na smyslove vnimani

pozornost pamet soustfedeni pfedstavivost fantazii

4

-

- rozvijeni pohybovych a hlasovych schopnosti a dalsich osobncistnich dovednosti

- prostorove ci teni - vztah k prostor,v;:· _vecem a lidem v nem .. ;~:( ~ .

- tvoteni · skupiny a f ormovani vycl.i.ozich vztahu , v kolektivu ttfdy, sebehodnocenf . •

·2. semestt:- dramaticka ~ra a komunikace, osvojovan1 slovni . komunikace jako organickeho celku techniky· a vyrazu

souvislost - hlasovy projev, plynulost reci /aktivizace teziste, s retorikou vyrazova funkce dechu, ~vorenf hlasu, artikulace,

modulace, dynamika, barva hlasu, tempo a rytmus/ - slovnf komunikace - monolog a dialog

slovni hry ·vypraveni a tvorba pfibehu zastupna tee

- mimqslovni komunikace navazovani. kontaktu tvofeni vztahu

prace ve dvojicich, seznamovanf, hodnoceni partnera vymena roli

souvislost - prostfedky vytvarne vychovy v procesu komunikace, s hudebni .. dynamiky vytvarnych her s barvou, materialem, vychovou prostorem

II. ROCNtK - zametenf : Tvofeni skupiny, skupinova spoluprace 3.semestr:· -kontakt ve skupine s vyuzitim smysloveho vnimani,

partnerska ci tli vast, souhra, budovani du very - budovani poci tu sounalezi tosti skupiny, role

vedouciho, schopnost vedeni a podtizeni se - koordinace~ zvuku, hlasu a pohybu ve skupine

souvislost - zaklady . rytmickeho citeni /zvladnuti rytmu, s hudebni dyna_miky· pohybu zvukem a slovem, rytmicke hry / vychovou

- fytmicko-dynamicke hry vyrazove, prace s lidovou poezii as hudbou

- propojeni a kontakt skupin, hudba jako inspirace poci tu a nalady, jako · vychodisko k improvizacim

- skupinove vztahy a hodnoceni 4.semestr: - teseni skupinovych vztahu, -role a pozice jednotlivcu,

autorita, tolerance, teseni ukolu ve skupinach - navozene situace "kdyby" a "dane okolnosti",vedeni

skupiny k samostatne tvotive praci na zadanem tematu

- rozvijeni ptedstavivosti a fantazie, vybavovani zazitku a schopnost jejich sdeleni

- fantazijni ptedstava jednotlivce jako vychodisko ke skupinove improv~zaci, rozvijeni nametu

- teseni jednoduchych konfliktu a dramatickych situaci .

- zadane tema jako spolecny dkol pro skupiny, varianty reseni, srovnavani

- hodnoceni skupinove prace a vlastniho podilu v ni Pisemna ptiprava : - zapis libovolne lekce DV

- jeji vyvoj a sledovany cil - sebehoanoceni pti praci v teto

hodine - konstruktivni komentat k praci

druhych

5

- analyza ,toho, nictvim lekce

co se prostfed­podatilo nauci t

III. ROCNIK - zamefeni : hra v roiich a situacich

5. sernestr: v jednoduchych improvizacich a etudach rozv~J~ni obrazotvornosti a tvotivosti, upatneni rfskanych dovednosti

souvislost - charakterizace s divadelni hra v rolich vychovou

postav /pohyb, ge~ta, mimika/

- vlastnosti, . postav tvoteni jedn;ani

city, emo~e - jednani dramatickych

- prace s

charakteru - monolog v rolich ve dvojicich - dialog rekvizitou - realna

zastupna imaginarni

- hra s materialem, ptedmetem, loutkou, ruzne funkce oziveneho pfedmetu

- ilustrace , stylizace, nadsazka, znak, jevistni metafora

6. semestr: - improvizace s dejem

maskou,.

symbol,

literatura jako inspiracni vychodisko pro dramatickou hru

- pojmy : dramaticka situace, dej, konflikt - fixovane etudy dramatizace textu, scenar

- pfiprava !tna samostatnou praci, kratky vystup, prokazat schopnost vefejne vystupovat, vystoupeni samostatne koncipovat, zvolit tema, pfimetene prosttedky odpovidajici stylu a zanru pfedlohy, schopnost fabulovat a improvizovat Varianty : 1. A/ Pfednes basne nebo prozy - pfipraveny vystup

/schopnost vystavet pfednes tak, aby vyjadfil obsah i formu pfedlohy/

8/ etudy - na zadane tema /pohotovost, origina­lita/

2. A/ individualni vystup pfipraveny podle literar­ni pfedlohy s vyuzitim divadelnfch prostfedku

8/ improvizovane vypraveni na. zadane tema

Pisemna ptiprava : na samostatny vystup, scenat, zapis atd. hodrioceni v lastni pr ace a obhajeni nazoru hodnoceni druhych vystupu, schopnost kritiky konstruktivni i schopnost kritiku ptijima~

IVm ROCNIK - zameteni seberealizace prostrednictvim dramaticke vychovy ~ osobnostni a socialni vychova

7. semestr:- pfiprava rocnikoveho ptedstaveni vyuziti ziskanych dovednostf pr1 ··samostatne skupinove praci na vetejne ukazce prace /20 - 30 minutove vystoupenf ttfdy pfed uci teli nebo zaky jinych rocniku/

6

---~--

- vyber ptedlohy - tematu - na zaklade li terarniho nebo dramatickeho dila, odpovidajici zajmum, zameteni a schopnostem skupiny

- uprava, tvorba scenate navrh sceny, kostymu, osvetleni, zvuku atd.

/moznost tymove prace, koordinace skupin/ - prubezna ptiprava az k realizaci, kon.zul tace se

skupinovym vedoucim - pisemna dokumentace - realizace a hodnoceni

8. semestr:- osobnostni a socialni vychova /viz program P.S.E. -viz pozn./

- reflexe ostatnich pfedmetu 4. rocniku - filozofie, psychologie, estetika, dejiny umeni, politilogie atd.

- feseni modelovych situaci v souvislosti .s probira­nymi tematy formou slozitejsich lekci fizenych uci­telem

- okruhy: osobnostni profil - zivotni styl, vlastni hodnoty a

jejich hierarchie, mravni a

studijni prof il

pracovni profil

obcansky prof il

esteticka vychova -·planovani a organizace osobni aspirace a odhad vlastnich schopnosti moti vace a zameteni dalsiho -studia zamestnani pracovni dovednosti a iniciativa prezentace sebe sama pracovni vztahy 9 situace ekonomicke uvedomeni - media, pfedsudky, stereotypy zi vat v plurali tni spolecnosti respektovani nabozenskych a moralnich · hodnot spolecnosti ptijimani prav a odpovednosti obcana diskuse o globalnich problemech demokraticke spolecnosti

Moznost ptipravy studenta k maturitni zkousce z pfedmetu dramaticka vychova.

/Pedagogicka fakulta MU Brno pnpravuje jako jednu z volitelnych specializaci pro ucitele 1. stupne dramatickou vychovu, ktera se take objevuje v navrhu skolnich osnov jako jeden ~ volitelnych pfedmetu na zakladnich skolach./ .

pozn. : S. R.H. Birch: P. S. E. = Personal and Soc.ial Education -osobnostni a socialni vfchova - pfe­lozila Eva · Machkova, vydalo Sttedisko dramaticke·vychovy DOM v Brne ,- 1990 -

7

""111111

, I Ill r

Jste uspesnym teroristou?

Lekce tvorive dramatiky pri obcanske vYchove

V patem rocniku, pri dvoumesicni praxi na gymnaziu na tfide Jif iho z Podebrad v Olomouci, jsem v fijnu 1989 vyuzila metod a prvku dramaticke vychovy v hodinach obcanske nauky ave vybe­rovem recitacnim seminati.

Jednu lekci dramaticke vychovy v obcanske nauce jsem pouzila ve vsech sesti tfidach, V nichz jsem tento pfedmet ucila. Posloupnost jednotlivych kroku v ni byla postavena na motivech dramaticke hry o terorismu, pfedvadene na seminati v Brne anglickymi uciteli dramaticke vychovy.

Byla jsem si vedoma, ze tradicni pruprava ttidy je u studen­tu daleko vetsi pfekazkou, nez tomu bylo u deti v zakladni skole. K provedeni hry jsme i po vystehovani lavic meli ve .ttide maly prostor, takze se ji mohla zucastnit jen cast zaku, ostatni muse­li pfihlizet.

Bylo nutne poci tat s tim, ze "hraci" nebudou dostatecne uvolneni /nejsou na podobny zpusob zvykli, odvykli si "hrat si"/. Sousttedeni a prozitek budou oslabeny take pfitomnosti pfihlize­Jfcich. Pocitala jsem is tim, ze nektefi se budou pted temito ~v;mi kolegy ptedvadet. Idealni pro pr6beh by bylo, aby jej tidil ::,>n vecc:ucich, ne jeden uci tel, jak tomu bylo v nasem ~fipade.

er jsem se rozhodla zafadit lekce dramaticke vycho\v 1 za ~2cnto nevynovujicich podminek?

Studenti nemeli radi obcanskou nauku, protoze se v ni ucili nepravdive fraze. Ani me nebavilo takto vyucovat.Protoze se ale domnivam, ze existence ptedmetu "obcanska vychova" /jehoz soucasti by byla filozofie, logika, socialni praktika, diskuse o soucasnych problemech, vychova k obcanstvi a dalsi/ je potfebna, ptipravila jsem lekci dramaticke vychovy jako jednu z moznosti takto koncipovane prace.

Nejdulezitejsim ptedpokladem pro uskutecneni lekce byla vzajemna duvera. V hodinach a castecn hodin jsme kriticky hodnotili probiranou latku, mluvili jsme o demonstracich, o ztra­te skutecnych hodnot, metitek, o konzumnim zpusobu zivota, .o ka­tastrofalnim stavu ovzdusi, potravin, o ztrate vlasteneckeho citeni, o nutnosti stale se ptetvatovat ...

Zaci si postupne zvykali, ze me zajima jejich nazor, co si opravdu myslf. Situace byla samoztejme v kazde ttfde jina. Nekde byli zaci otevtenejsi, jinde zdrzenlivejsf.

P:red hodinou jsem se dohodla se studenty, kdo ... bude hrat a kdo bude jen ptihlizet. Mezi hraci byli vzdy alespon dva zaci z recitacniho seminate, se kterymi jsem ptedtim jiz nekolikrat pracovala. nracum jsem polozila tyto otazky : 1. Co rad jis? 2. Kam bys rad cestoval? 3. Ktere ptedmety mas rad? 4. Koho mas na svete nejradeji? 5. Co si myslis, ze je pro zivot nejdulezitejsi? 6. Jaky je tvuj nazor na emigraci?

Odpovedi na. otazky byly zajimave, uprimne, prava neodpovidat nikdo nevyuzil. Pro hru byla dulezita odpovea na ctvrtou otazku.

8

V hodine jsem zadala hracum pfehrat tyto situace: Jdu po ceste, rozbije semi bota, jdu si koupit do obchodu novou. Ptehravani techto situaci nesouviselo s tematem lekce, ale bylo nutne, aby se hraci uvolnili, aby zamefili svou pozornost sami na sebe, aby se vzajemne nek6ntaktovali ani mezi sebou, ani s p:rihlizejicimi, aby si vytvotili "vefejnou samotu".

Dalsi pfehravane situace jiz byly soucasti tematu: 1. Jste uspesnym teroristou. Obcas date nekam bombu, mate za to

balik penez, proste vyborny "dzob". Svou praci ovladate perfektne, vyuzivate nejmodernejsi poznatky vedy. Jdete si prohlednout velky sal, jdete prozkoumat, kam by bylo nejlepsi umistit bombu.

2. Je noc, jdete na vybrane misto polozit bombu. Budte opatrni, nikdo vas nesmi videt.

3. Uplynul jeden den, jsou tti hodiny odpoledne, za pet minut bomba vybuchne. Bezte se ukryt do bezpecne vzdalenosti ad salu, ale tak, abyste objekt videli, a cekejte, az to vybuchne. Musite se pfesvedcit, ze je vse v poradku.

4. Za chvili to bouchne, v sale je asi 300 lidi. Udelali jste to sikovne, dobra prace ... Uz _to bouchlo. Vetsina z tech lidi bude asi mrtva ...

5. Ptisli jste domu. Zvoni vam telefon. Zvednete jej. Dovidate se, ze se pohtesuji ti, ktere mate nejradeji. Mozna byli take v tom sale ... Cekate na telefon, ktery zavola znovu a bud potvrdi, nebo vyvrati tuto domenku.

6. /Po delsi pauze~/ Telefon zvoni. Dovidate se, ze skutecne v tom sale byli, jsou mrtvi. /Opet dalsi pauza./

Potom jsem oznamila hracum, ze oni nebyli tim, kdo·tam dal tu bombu, ze se jim to jenom zdalo, pate, co se dovedeli, ze :sjich nejblit§i jsou mrtvi. Tu bombu jsem tam dala ja. /Puvodne ~sem se domnivala, te prav~ v teto fazi budu postradat druh~ho ,edouciho lekce, kteri by te3, aniz by ptedtim do hry zasahoval, ~fevzal dlohu teroristy/. Zeptala jsem se hracu, jestli mi chteji [Jolotit nejakou otazku. Vet§inou se me hraci a pozdeji i ptihli~ejici ptali, pro6 jsem to udelala, jestli mi tech lidi nebylo lit□. Co bych delala, kdyby tam zemfeli take moji , nejblit§i. Odpovidala jsem, ze je to moje prace, kazdy ma nejakou cr;:ki. Moznost, ze bych nechtic zabila sv·ou rodinu, jsem vylou-~~ 1 la: 11 Ja svou praci delam dob:fe, neco takoveho se mi nemuze stat." Bylo nesmirne dulezite, abych dob:fe zahrala tuto roli, kterou jsem musela ptevzit, protoze jsem nemela spolupracovnika. Bylo dulezit~~ aby mi hraci i pfihlizejici uvetili.

Pak jsem je vyzvala, aby postupne, kazdy sam za sebe, rozhodli, zda me odsoudi k trestu smrti. To, jak se rozhodli, mi musel pak kazdy 11 2 oci do oci 11 tict a zduvodnit. V teto fazi se ukazalo, ze spojeni pfirozene role znameho tloveka a u6itele s roli ve hfe, s roli teroristy, pfinasi navy, nekdy dulezity fakt oro rozhodovani zaku. Naptiklad Zuzana oznamila, ze je pro trest smrti. Ale moje reakce /"Zuzko, ty me tam opravdu posles? Ja vim, ze to, co jsem udelala, bylo ... Ty me taky zabijes ... "/ vedla k tomu, ze by me asi odsoudit nedokazala. Petr /z jine tfidy/ naopak reagoval takto: "Prave proto, ze vas znam, ze jsem vam vetil, a vy jste schopna udelat neco takoveho. Prave proto bych vas tam poslal."

Problematiku J_restu smrti, zajimave posuzovanou z mnoha stran, pfinasi clanek Oka za oko v casopise Nova doba /rok 1990, c.34), z nehoz jsem pak vet§i 6ast pfecetla.

V zaver~ jsme pak lekci spolecne zhodnotili. Kazdy mel pravo fict s~uj nazor, vyjadtit sve pocity. Pfi hodnoceni me zajimala odpoved na tyto otazky: 9

l. Zaujala t§ probiran~ problematika? 2. Zaujala t~ metoda, kterou jsi pracoval? 3.-nebyl dej tak trochu detinsk1 nebo nudn9? 4. Byl jsi dostatetne soustfeden na hru? 5. Nee□ te vyrusovalo? 6. Zaujala /zas~hla te vie nekter~ t~st hry? Kter~?

Hra dopadla v kafd~ tfide jinak. Velrni dobte /z m~ho pohledu a vzhledern k zjm~ru/ se vvdafila ve tfid~ch 3.A, 4.A a 3.0. Vsichni hodnotici vsak uvedli, ze problernatika h£y_je velrni zaujala. K pouzite metode, k prubehw lekce a k mite soustf~deni na hru se pak vy jadfovali ruzne" Jeden zak nepov'afoval rnetodu za utinnou, uvedl, ie radeji by si o cele problematice jen pohovotil. Oomni­v~m se, ie stejn~ n~zor meli jest§ dalsi studenti /behem hry jsern v kaid~ ttide asi na 4 - 5 studentech pozorovala nezajem/, i kdyf jej pfi hodnoceni nevyjadfili. Asi 3/4 studentu oznatily ·rnetodu za zajirnavou a dtinnou a pfali si znovu, v lep§ich podminkach, takto pracovat. Zarove1=1 studenti uvadeli, ze se nedokazali po celou clobu soustfedi. t na hru, nebyli schopni "opravdove II hrat. Hrate tasto ru§ila pfitornnost ptihlifejicich. Ptihliiejici zase citili, le dopad neni takov~, jako kdyby sami hrali. Ur6ita tast hry vsak na ne velmi zaptJsobila. N2kolik zaku /vetsinou hodne citlivi jedinci, dev6ata/ bylo hrou veDni zasafeno.

Pti sv~rn hodnoceni jsem neposuzovala, ktera tfida byla lepsi nebo dspe§n§j§f, kter~ l~pe formulovala sv~ nazory. Poznala jsem, le studenti meli z~ hry citov1 profitek a kaida Gpfimn~, pravdiva a spontanni odpoved je stejne cerina a dobra. Rovnez tuto lekci by bylo tteba dotovat dv§ma vyutovacimi hodinami, aby se dvodni cjst hodiny mohla v~novat uvol~ovacim,soustteaovacim a jinyrn pfipravn~m cvi6enim. V kaid~m pfipade by meli hrat ysichni ave vyhovujicim /v§t§im/ prostoru.

Na praci v t~to hodine navazala 6ast besedy v posledni mnou vyucovane hodine v kazde ttide.

Dramaticka vychova v V

u Santosky

se di~y~~a~tupky~i Eve Zaji~ov~ ~~b~e zabydlela. o tom, jak ~: ta~y vyuL~ va ?~v~u a,, postupu tvo~1 v~ dramatiky v dejepise, J~t~ ~e mo~l1 doc1s~ v Ceskoslovenskem loutkafi 1990 c.9. Ones ~~?1z1rne V o_h~a,~y _na h.odiny obcanske vychovy /nikoli 1'nauky" ! / na Leto_prazsK~ skole, Jak jsou zaznamenany ve sborniku liter rnich ~rac3; ~ .. n~zoru zaku Santosacek, ktery vysel u pt ilez tosti 1. vyroci 17. listopadu. ·

10

--~--------

"Demokracie: Vlada lidu,. forma statu, v nemz Je umoznena maxi-­malni fakticka ucast plnopravnych obcanu na_ jeho rizeni a spr~ve. Bohuzel malo lidi si ptecetlo, co tento pojem znamena. A tudiz se demokracie stala problemem.

Vzpominam si na jeden zaber v televizi. Delnik opreny o vozik odpocival a sledoval ruch kolem. Kdyz se ho zeptali, proc nepracu­je, odpovedel: Proc bych pracoval, kdyz mame demokracii? - cili -kdo nevidel, neuvefi. i, A. Ulm, 8. A

"Mam nekdy takovy dojem, ze si lide pletou,svobodu a demokra­c11 s drzosti, zneuzivaji jich. Jakmile se nekomu neco nelibi, hned zacne stavkovat. Prasek, 9 tt.

'.'Soukromeho podnikatele si pfedstavuji jako ochotneho a slus­neho cloveka. Zajiste by se nemel chovat jako dnesni neochotne a. neslusne prodavacky, ktere neumeji obslouzi t zakaznika. Mel by umet vests lidmi dialog a obslouzit zakaznika tak, aby z obchodu vysel zakaznik spoko jeny a s usmevem na lici. "Hlavacova, 7. A

"V posledni dobe muzeme casto slyset, ze soukromnikum se musi dat sance, ze se nemohou nikde uplatnit, protoze jim to sou­casne zakony nedovoluji. Ja si myslim, ze opravdovy podnikatel nebo soukromnik nemusi cekat, az nekdo zmeni zakony. Sice zatim nebude moci podnikat v takovem rozsahu, jak by si ptal, ale ales-pan zacne. .

Soukromnici by meli mit zbozi potadne udelane a takbve, aby se zakaznikum libilo. Soukromnici by si meli vybudovat povest, aby jejich jmeno bylo zarukou pocti vosti." L.Schurerova, 7.C

"Nevim, proc v uplynulych kritickych letech se Ceskoslovensko psalo dohromady a nyni po nasi sametove revoluci se nase konecne svobodne Ceskoslovensko pise s pomlckou. V revolucnich dnech a tydnech po 17. listopadu jsme vypadali jako jednotny stat, po te se ukazalo, ze-jsme to vydrzeli jenom, kdyz nas bili ptes hlavu. Ja bych byl velice rad, kdyby se mezi Cechy a Slovaky nedelala hranice." O.Stastny, 7.B

"V dnesnim state Cechu a Slovaku jsou vztahy silne naruseny ptehnanym narodnim citenim Slovaku. Nedokazu si ptedstavi t, ze kdybych jela za babickou, musela bych ukazovat cestovni pas. Proste je to hloupe ! " M. Kostalova, 7. B

Zeptali jsme se vas: Jednou mi bude 20 let a vyhraji milion. Dostali jsme 90 odpovedi. Bylo to dost zajfmave, i kdyz smutne. Vetsina vas myslela jen a jen na sebe, na ptepych a nicnedelani, kt ere by z tohoto zazraku · realizovala. Vila, perf ektni zahrada, cluny - helikoptery - pochopitelne vlastni, bazeny, super obleceni, nejnovejsi znacky aut, sluzky, ktere by za vas vykonaval~. nepti­jemnou praci.

Byli. jsme schovivavejsi k cestovani - toho se nam opravdu v poslednich letech nedostavalo a cestovat je poznanim.

15 odpovedi bylo odpovedi na nasi otazku a z nich vybirame nekolik:

. 11

"Asi bych odjela nekam za Prahu a odkoupila kus pozemku, nakoupila stavebnf material a zacala stavet velkou staj. Za dva roky by byla jiste dostavena a pfipraven~ na pfichod mladych do­stihovych koni ... S. Rothova, 6.B

''Zaffdil bych soukromy podhik a prodaval nedostatkove zbozi. To proto, aby Cesi nezavideli jinym zemim. A zbytek bvch dal na zakoupeni zooldgicke zahrady, kam by deti mely vstup zdarma."

T. Vizvary, 6.8

"Penize bych dala na ztizeni soukrome matetske skoly, V ktere bych ucila." P.Broumova, 9. tf.

"Cast bych dal rodicum a sourozencum. Po_tom bych si pofidil prodejnu s ojetymi auty. Najmul bych si pracovitou partu a pustil se do prace." · 0. demeter, 9. tf.

"Dal bych penize na leky napriklad proti AIDS a rakovine. Potom bych si koupil kus lesa, vycistil ho, postavil srub a do lesa nasadil zvef, o kterou bych se staral. 11

J.Sucharda, 6.8

''Postavil. bych si malou tovdrnu na zdvodni motocykly, je jich nedostatek as tim by se melo neco delat. Obnovit povest motocykloveho prumyslu prvni republiky. 11

P. Nemecek, 8.A

"Urcite polovinu bych dal rodicum a babicce a dedovi." D .. Krecek, 8.A

"Cestovala bych po svete a snazila se zachranit ruzne druhy zvefe pted vyhubenim. Na nejakem ostrove bych ztidila zoologickou -zahradu, kde bych chovala ohrozene druhy a snazila se o jejich rozmnozeni." Pichlova, FL A

"Penize nejsou vsechno. Takze ja bych·svuj milion dala na to, aby Praha zas by la hezka. 11

A. Rieglova, B.A

Dialog mezi partnery

Ovoji pohled do dilny stfedoskolskeho loutkafskeho souboru

Jifi Provaznik, vedouci souboru; I kdyz clovek neptemysli o

tom, jakou strategii ma pouzit ____ pfi praci se souborem, vzdy se

nakonec uchyli k nejake, ktera odpovida vicemene jeho stylu jednani s lidmi. Podle mych zkusenosti a poznatku je vzdy

Jakub Hulak, clen souboru~ Asi by by lo zbvtecne , abych se zde dlouze rozepisoval o tom, ze s Jirkovymi n~zory souhlasfm, a abych jeste vice rozvadel klady jeho pt istupu k praci _di vadel­nihc souboru. Sam jsem prece ani .jiny styl prace na vlastni

12 .

--·-···---

velka chyba, jestlize si nekdo tuto strategii vymysli bez ohle­du na svuj naturel. Snazi se pak vlastne jednat v permanentni ptetvatce~ To se ovsem tyka i pti-, stupu k souboru - a to i souboru detskemu. Panuje doit rozsitena ptedstava, ze s· detmi je tfeba jednat jako s mene chapavymi by­tostmi. Mnozi dospeli se pfi jed­nani s detmi vidi V ·zavratnych vyskach sve dospelosti a tim /to si mysli/ jakesi nadtazenosti,ze ktere shlizeji blahosklonne a rozsafne / jestlize maji dobrou naladu/ na nicemu nerozumejici, nic nechapajici, jakychkoli sta­rosti proste bytosti, ktere musi byt vdecne za · pozornost, kterou jim dospely venuje.

Ja jsem se vsak mnohokrat ptesvecil, zejmena pti vedeni oddilu deti na detskem letnim tabote, ze nejlepsi zpusob, jak s detmi navazat dobry vztah, je jednat s nimi docela normalne, lidsky, pozorne - jako s kazdym jinym dospelym clovekem. Teprve ve chvili, kdy vzniknou problemy ohrozujici zdravi jednotli vcu nebo skupiny lidi, je tteba uplatnit durazneji svoji auto­ritu vedouciho. Nicmene i ta je podpotena ptirozenym respek­tem. A ten je podle meho nazoru mozne ziskat take uvedenym Pt i­stupem k lidem.

Sve zkusenosti z detskych taboru jsem pt irozene ptenasel do prace ·se souborem. Pro zaca­tek jsem mel obrovskou vyhodu V tom, ze clenove souboru prosli cele sve skolni detstvi krouzky esteticke vychovy a loutkatskymi krouzky s velmi kvalitnim vede­nim, takze kdyz jsem se na rozhrani skoly a skoly sttedni zacal se souborem schazet, meli tito lide teenagerovskeho veku dost odlisne zkusenosti ad zku­senosti bezne populace jejich veku. Byla to tedy skutecnost, -ktera mi jiste velmi pomohla~ se kterou jsem ale ptimo nepo­cital, vyuzil jsem ji spis bezdecne·.

Jak uz jsem se zminil, zacal jsem se soubore~ spolupracovat ve chvili, kdy prakticky vsichni jeho clenove

vlastni kuzi nezazil d vim, jak velky vyznam pro me cinnost v souboru mela. Ptestoze bych tedy Jirkovy myslenky obecne podpotil, rad bych se zde ptece jen kriticky /a k tomu jsem byl autorem vyzvan!/ zamyslel nad jednim jejich vyraznym aspektem.

Ja si totiz myslim, ze vetsina lidi se zacala venovat praci v souboru z toho duvodu, ze chtela delat divadlo! Proto leckoho nemusi zcela uspokojit uptednostnovani "obecne vychov­neho smyslu", ktery se naplnuje prosttednictvim vsech dramaticko­- vychovnych postupu a cinnosti vcetne durazu na kolektivni spo­lupraci - pted praci smefujici ptedevsim k inscenaci, i kdyz jiste ne za kazdou cenu. Vyznam cinnosti v souboru pro rozvoj osobnosti by se stejn~ nevytra­til. Jinymi slovy: budovat clo­veka ano, ale divadlem! Z□ame­nalb by to vychazet ptedevsim z moti vace, kterou ci.tim v sou­boru jako zakladni, a tau je touha a chut hrat divadlo - vy­stupovat, produkovat inscenace. Jisteze by potom musel byt pfi­stup vedouciho o neco direkti-vnejsi, ale to by V zajmu urychleni celeho·tvurciho procesu sotva nekomu vadilo. Zaroven jsem ptesvedcen, ze postupna konstruktivni zmena ptistupu pro vedouciho nemusi nutne zna­menat zprcrevefen:( se svemu natu­relu. Vzdyt umeni ptizpusobit se je pro kazdou kolektivni praci take velmi dulezite.

Jisteze nechci tento svuj nazor za kazdou cenu prosazovat ani jejnikomu vnucovat. Jde mi spise o dosazeni urtite rovno­vahy, jak mezi obema 1 vyse popsa­nymi ptistupy, tak mezi uplatno­vanim ruznych nazoru jegnotlivych clenu souboru. Je krome toho nesporne, ze zde zasadni roli hraje cas a vekovt v~voj ~lenu souboru: v patnacti letech nam bude vyhovovat jiny styl prace nez tteba v devatenacti. Je po­tom dulezite zabranit moznemu strnuti na jakesi "vyvojove stare" urovni nasi cinnosti.

....

dospeli do snad nejproblematic­t§jsiho veku ve sv~m zivote, ktery krasne a podle mne vystizne metaforicky zachytil K.H.~acha: nBliz a blize pak vecer ptichazi k noci, hvezda za hvezdou vystou­P~ ni obzor blankytn~ho nebe, jako sen za snem, zadost po zadosti v duchu jinocha. Zpone­njhla itrati tent□ ze zraku svych zem, na ktere zije, jak ji husta zahali, jako ji temna vie a vice kry je noc. On jen vzhuru touzi ke snum svym, ~ nescislnym hve­zdJm obrazotvornosti sv~. Vybor­ne vek tento nazval jazyk nas jino§stvirn, mladenec ve veku tomuto jest c1z1ncem, jest jinochem zemi nasi, on v jinych bloudi fi§ich, vzhuru se vzpina letem my§lenek sv}ch, stoji sam, nevidi nic nez pfeludy vlastnich obrazu svych. II V takovem veku je, myslim, zpusob jednani, o kterem jsem psal na zacatku, jedin§ mo~ny, protoze v teenage­rovsk~m veku jsou lide nejcitli­vejsi na nerovnopravnost ve vztazich.

K problemum vztahu chci jeste poznamenat t:ri malickosti zasadniho vyznamu, ktere vyply­vaji z popsaneho ptistupu: Za prve je nesmirne dulezite bez okolku se ptiznat k tomu, ze neco nevfitr, jakekoli kamuflovani skonci vzdy §patne, v tomto ptipade ztratou duvery. Za·druh~ je neobycejne prospesne mit nejakou spolecnou □blast zajmu mimo bezprosttedni cinnost souboru /v mem pfipade to byla napt. rockova hudba/. Za tteti je tteba se smitit s tim, ze popsanym ptistupem k lidem, ktery je zalozen v jadru na principu demokracie, plurality nazon) a tolerance, vznikaji nescetne probl~my1 pfi vybirani ruznych variant teseni, takze vse postupuje pomalu, rozhodne pomaleji, net pfi direktivnim ptistupu. Ale nejde p:reci o to za kazdou cenu I vytvoti t insce­na6i /od toho jsou profesion~lnf divadelni soubory/, n9brz budo­vat cloveka, a nemyslim tim na­my~len~ jen na cleny souboru, ale na vsechny vcetne vedouciho.

A jeste posledni poznamka na zaver. K tomu, aby se dalo postupovat na z~klade demokracie,

\, !

14

je tteba vyprovokovat lidi k tomu, aby svuj nazor vyjadrili. Bylo tedy tfeba pfesved6it vsech­ny cleny souboru, ze pokud majf nejaky nazor k veci, mohou ho ffct bez rizika, ze se zesmesnf, protoze i zdanliva ztrestenost muze v ostatnfch asociovat velice uzitecny nazor. V neposlednf fade se tim uc1m formulovat myslenky /nepochopf-li nekdo muj nazor, nemusf to byt jen hloupo­sti ·toho druheho, nybrz. take mou neschopnostf sve nazory jasne a srozumitelne 'formulovat/.

Praci se souborem - jestli­ze se na ni di vam zpet a jaksi z nadhledu - bych rozdelil do peti oddflu, jejichz spolecnym jmenovatelem je budovani kfehke a spletite pavuciny vztahu mezi cleny souboru. Asi-bych mel tez poznamenat, ze cim dale pracuji v souboru /nyni jiz ne se souborem/, tim vie se citim byt jen jednim- z clenu souboru, ktery je ovsem zodpovedny za postup utvareni inscenace.

Nejvfce casu spolu pochopi­telne stravime na pravidelnych schuzkach. Schazime se jednou tydne na tti hodiny. Dalsimi dulezitymi akcemi jsou vikendova sousttedeni, ktera zvladneme tak rnaximalne dve do roka. K tomu se v§ak da je§te pfipojit letni ta­bor o prazdninach. Vyznamnyrn a zcela zvlastnirn okarnzikern jsou pfedstaveni a hlavne doba sou­stfedeni pfed pfedstavenirni. · Nakonec rnusirn pfifadit do tohoto seznamu i nepracovni setkani clenu souboru. P:ravidelmL schuzky rnohou mi t v podstate dvoji tvaf podle toho, zda vybirarne tema a pfedlohu inscenabe, pfipadne si ujas~uje~ me, co nas na pfedloze zaj irna, co a proc z· pfedlohy vezmeme a co ne, nebo zda pracujeme na tvarovani inscenace. Temef vzdy se vsak snazim na uvod schuzky · zafadit cviceni a hry na odreagcivani, soustfedeni, hlasovou rozcvicku; pohybovou rozcvicku, popf. i herecka cv1ceni, vetsinou orientovana na hledani zpusobu stylizace vyrazu vhodneho pro vytvate-nou inscenaci. Pak nasleduje

15

A ted uz ke konkretnim oddildm nasi prace, ktere Jirka popisuje : ·

Prvni faze nasich pravidel­nych schuzek - hry na odreagovani a soustfedeni - plni pro nas velmi dulezitou funkci: Hned na zacatku potfebujeme vsichni za­pomenout na starosti uplynuleho dne a sousttedit se jen na nasi cinnost. Stejne tak se potfebu­jeme, jak je to jen rnozne, jaksi naladit naladit na spolec­nou stnmu.

Hlasova rozcvicka je nesporne dulezita pro zivot vubec. Cviceni, ktera miti k lepsi srozurnitelnosti mluvy, urcite chybeji i ostatni popula­ci.

.....

cinnost zamefena vyhradne k inscenaci a jejimu vytvafeni. Pro . ilustraci uv,edu· _ pfiklad

jedne schuzky : Odreagovani: Hta na babu - baba se pfedava na levou nohu. Sousttedeni: Skupina se · rozdeli do dvojic, kazda dvojice si domluvi slovni signal pro chuzi vpted,. vzad, vpravo, vlevo, zastaveni /signaly mohou byt napr. podstatna jmena/; jeden ve dvojici zavfe oci a druhy ho naviguje pomoci dohodnutych signalu tak, aby nikdo na nikoho nebo na nic nenarazil. - Hlasova rozcvicka: Napt. : Rozhybani rtu a jazyka: opakovani slov '1hrdlo tvrdlo 1

', "uklidili lilii 11; ro­

zezneni oblicejove masky;posaze­ni hlasu - kontrola rozezneni: zadanou vetu f ict normalni in­tenzi tou, co nejhlasiteji /nikoli vsak nehygienicky/, co nejslabeji /nikoli vsak septa­nim/; celistni uhel: "Hlasna Tfeba~! cviceni na artikulaci hlasek, zejmena samohlasek: "heleme se, ten se nese", "od vody do vody vodovod z Podoli" apod.; jazykolamy: "Podkopeme-li my ten Popokatepetl tunelem, nebo nepodkopeme-li my ten Popo-katepetl tunelem". Herecka pruprava: Rozdeleni skupiny do dvojic, zadani : Setkaji se dve postavy poprve V zivote, jedna ma druhou o necem ptesved-. cit. Postavu tvoti ~i tomto pti­pade /vzhledem k po'uzivane sty­lizaci ve vytvafene inscenaci/ clovek + jakykoli vybrany pfed­met, tedy prostfedkem vyjadfo­vani je jak clovek, tak ptedmet, zejmena pak jejich vztah. Kazda dvojice se dohodne, vzajemne si etudy pfedvedou a pak vsichni, kdo maji chut, vyslovi svoje pr1po­minky k pfedvedenemu. Ja pak pfipadne pfipojim to, co pokla­dam za -dulezi te nebo co neby lo receno. Prace na inscenaci, zvl. textu: Ptecteni dialogu nove sceny, poznamky k textu, co se komu nelibi a proc, pokud je nami tka uznana vseobecnou doho­dou, text se upravi, pokud se shodnout nemuzeme, navrhnu zneni ja. Pfi te pfilezitosti se text tez rozebere, vysvetli se, jaky

16

~ereckou prupravu pottebu­jeme jako sul. Nikdo z nas, mys­lim, nema k herectvi zvlastni ptedpoklady, takze se vsechno rnusime naucit. C Ted vsak musim v navaznosti

·na prvni cast clanku opet trochu zapochybovat a uvazovat, jestli by nebylo mozne najit efektivnej-

-si zpusob /z hlediska rozpraco­V?ne inscenace/ zatazovani zmi­nenych prupravnych cinnosti. Uvedo~uji si sice jejich nezbyt­nost, ale kdyz se takovy "uvod schuzky" casto protahne na celou jednu hodinu, vnucuje se mi pocit, ze $8 snad necim zdrzuje­me, ze jsme zatim mohli s pti­pravovanou inscenaci postoupit o krok• dale.

Situaci, kterou jsem popsal, bych vsak ani nenavrhoval fesi t zkracenim duleziteho uvodu schuzky. Mozne feseni spis vidim ~e vytvoteni vetsiho sepeti mezi obecne divadelni prupravou a samotnou inscenaci. Znamenalo by to kupfikladu delsi hlasovou prac1 s konkretnim textem na ukor vseobecne hlasove rozcvicky. Stejne tak by se vseobecna he­recka pruprava dala castecne nahradi t hereckym "pilovanim" samotne inscenace - vice zafazo­vat etudy, ktere by ptimo smeto­valy k rozpracovane hfe.

D ·praci na pfedstaveni by 9ylo zbytecne dlouho diskutovat. Nase pr1prava kazde inscenace je, rekl bych, velmi dukladna; jsme vedeni k odpovednemu ptistu­pu. Rozhodne zde ale nejde o nejakou samoucelnou zasadu z vlastni divacke zkusenosti to­ti! vim, jak markantne se vetsi­nou projevi, kdyz herci nevedi zcela ptesne, koho a o cem hraji a co chteji divakum sdelit.v pti­pade naseho tvoteni inscenace je zbytecne mluvit o ptipadnem spatnem hospodafeni, s casem. Pokud chceme na textu a dalsich zakladnich slozkach pfedstaveni pracovat vsichni, je pak uz na nas, jak si praci zorganizujeme .... do jake miry · bude.me schopni tyto vec1 ptipra~at mimo pravidelne schuzky, ·abychom tak vysettili vice casu na samotne nacvicovani.

smysl maji jednotlive useky textu: proc tikaji postavy to, co fikaji, a jak by to mely fikat. Ctena zkouska. - Pohybova rozcvicka /tu vede jedna clenka souboru/: Cviceni na hudbu: nejprve rozhybani, pak pohyb jako vyjadteni nalady hudby; slouzi tez k orientaci v prosto­ru, ke kolektivnimu citeni. Hledani inscenacniho klice sceny z pfipravovane inscenace: Vetsi~ nou prinesu navrh ptistupu ke scene, po vzajemne diskusi a dal­sich navrzich dospejeme k dalsi­mu navrhu, ktery se zacne aran­zovat; zkouseni obmen, opakovani az do jasne ptedstavy, jak by scena mohla vypadat /ptesny tvar vykrystalizuje pti celkovem opa­kovani po zaranzovani vsech seen inscenace/. rato cinnost zabere pak vsechen zbyvajici cas do konce schuzky. Vikendova .soastfedeni jsou vhodnou ptilezitosti pro uskutecneni dvou cilu: Za prve· velice pokrocime na tvarovani inscenace, je mnohem Vice casu zejmena na celkove projizdeni, upfesnovani, pfedelavani. A za druhe jsou vikendova squstfedeni pfilezitosti pro obohacovani pavuciny vztahu mezi cleny souboru, k cemuz prispiva napt. i to, ze se musime o sebe postarat, abychom nehladoveli a neutopili se v nepotadku.

Zcela specifickou povahu ma atmosfera pfed predstavenimi. Pfedevsim proto, ze je 1teba se pokusit dosahnout toho, aby v hlave kazdeho clena souboru probehlo to, o cem se diskutova­lo pfi hledani a upfesnovani tematu inscenace. Proto povazu­ji za dQlezite krome technickych, tj. hlasovych a pohybovych rozcvicek, zafadit vzdy hudebni ukazky a kratkou cetbu. To by melo nasmerova:: naladu a pozor­nost do oblasti 1 _ ve ktere podle meho naz_oru jsou tematicke zdroje pfedvadene. ·inscenace.

A nakonec, se tu zminim o necem, co se na prvni pohled · zda byt zcela okrajove. Myslim si totiz ze i uplne nepracovni

setkani ·clenu .souboru jsou . nesmirne dulezi ta, a to nejen

pro szivani lidi a jejich vzajemne vzdelavani /co vie muze

Pohybova rozcvickavs _hudbou, o ktere se Jirka zminuje, je u nas vlastne novinkou. Zda se nam nezbytne, kdyz jsme se roz~ hodli prokladat jednotlive sceny naseho noveho predstaveni pohy­bovimi mezihrami. Tyto rozcvicky jso4 v§ak uzite6ne pro rozvijeni rytmickeho citeni vubec, a neby­lo by prot~ jiste spatne V nich pokracovat i v ptistich letech.

Pomerne vzacna vikendova sousttedeni pro. nas znamenaji. velmi mnoho. To, ze znacne pokro6ime v tvarovani inscenace oproti bezne schuzce, neni umozneno jen tim, ze misto tfi hodin mame k dispozici dva dny, ale tim, ze po cele dva dny sousttedeni jsme opravdu velmi 11 sousttedeni" a nasim pfedsta­venim doslova "zijeme".V atmosfe­fe pak vznika logicky daleko vi­ce napadu nez obvykle. /A krome toho si samozfejme uzijeme plno zabavy./

Nepracovni setkani clenu souboru jsou v posledni dobe cim dal tim castejsi. Hlub§i vztahy, ktere se pfi techto setkanich

' ale i pti vikendovych soustfede-

17

.....

cloveku pomoci pti orientovani se ve svete nez formulovani vlastnich myslenek, poslouchani, a hlavne vnimani cizich myslenek a nasledna korekce vlastniho zivotniho nazoru/, ale i pro snadnejsi hledani temat dalsich inscenaci. Ostatne tyto dva momenty spolu uzce souviseJl. Dale ·mohou takovato setkani slouzit jako prevence ruznych ttenic v souboru, nebot cim vie se lidi znaji a cim vie toho o sobe vedi, tim snaze se vyhnou neuvazenemu chovani vuci ostat­nim pfi praei v souboru.

Na uplny zaver se chei zminit o tom, co se mne p:fi praci v souboru teenageru osvedcilo. Vzdycky se snazim co nejvic se zucastAovat her a cv1eeni, tzn. hrajeme-li na babu, hraju s sebou; delame-li hlasova cviceni, cvicim taky a necham se taky vsemi kontrolovat, pokud jednotli ve kontrolujeme provedeni techto cviceni; zadavame-li . etudy, snaz1m se zucastnit se jich taky. Z toho vyplyva dalsi ma zkusenost. Kdyz vymyslim cviceni nebo namet etudy, vzdycky se snazim p:fedstavi t si, jak bych ukol zvladl sam, jestli bych si s nim vubec poradil. A hned navazu dalsi poznamkou: jestlize se po mem zadani soubor tvati nechapave, nebo se p:fi vzajemnem p:fedvadeni etud ukaze, ze se p:fedvadi trochu neco jineho, nez jsem si p:fedstavoval, je teme:f jiste, ze jsem se spatne vyjadtil p:fi zadavani; je tedy zbytecne obviAovat ostatni z ne­chapavosti. P:fi praci je take dulezite, aby se ke vsemu mohli vy jad:fovat vsichni, kdo chteji. Pak je urcita sance, ze vetsina lidi bude citi t svuj vklad do inscenace. A jeste jedna zkuse­nost. Osvedi::ilo se · mi zapoji t pfi praci na:1 jednotli vyc_h sloz­kach inscenace individualne cle­ny souboru ,, pokud k tomu maj i schopnosti a chut.

nich a letnich taborech mezi nam1 utva:feji, jsou pro divadlo nepochybne velkym p:finosem.

Na zaver chci reagovat na Jirkovu uplne posledni poznamku, tykajici se individualniho zapo­jovani clenu souboru. V posledni dobe se nam osvedcuje /pti dra­matizaci romanu R. Bradburyho/ takovy styl prace, kdy texty jedQotlivych seen inscenace pti­pravuji sami clenov~ souboru, kteri· v nich ztvarnuji jednu z hlavnich postav. Takovym zpu­sobem je do prace postupne zapo­jen kazdy z nas. To se samoztej­me kladne odrazi ·ve spolecnem nacvicovani: kdyz z:fetelne citi­me svuj osobni podil na pted­staveni, ziskavame tak k nCill'lU. blizsi · vztah - jsme vice "ve veci ,~. Soubor pak V jeste vetsf mite plni funkci, kterou alespon ja pokladam za jednu z nejdulezi­tejsich : dava nam moznqst osob­niho uplatneni /nebo·modne, ale . vystizne: seberealizace/ v cin­nosti, ktere p:fisuzujeme nejaky smysl.

/Soubor, o nemz je tee, se jmenuje Bezna hlava a pod vedenim Jitiho Provaznika pracuje v Usttednim dome deti a mladeze v Praze 2. V race 1988 p:fipravil instenaci Kam kraci~ mozku - vlastni namet, vlastni zpracovani. V soucasne dobe pfipravuje vlastni dramatizaci romanu Raye Bradburyho 451 Fahrnheita./

18

...,.

\

\

· Pr~covni sk:upina pro tvofivou dramatiku pedagogickych a filozofickych fakultach

vznikla spontanne 9. unora 1990 v Oivadelnim ustavu na schuzce, svolane Koordinacnfm centrem pro dramatickou vychovu(divadelniho oddelenf tehdejsfho Ustavu pro kul turne vychovnou .cinnost), na nfz padlo, rozhodnutf ustavit Sdruzenf pro tvotivou dramatiku.Pfi uptesnovani nekterych f ormulacf dokumentu Schol a ludus - Skala hrou (viz TD I, 1990, c.O) se sesli pfitom~i pedagogove a studenti z ruinych pedagogickych fakult·a domluvili se na dalsi spolupraci. Pracovni skupina pro tvotivou dramatiku na pedagogickych a filozo­fickych fakultach,.- ktera se vz~petf z tohoto krouzku vytvofila, se pak v ruznem obs9ztfni sesla : · - 23. unora 1990 na PedF v Brne, - 27. dubna 1990 na PedF v Ceskych Budejovicich a - 26. kvetna 1990 opet na PedF v Eeskych Budejovicich.

Praktickym vysledkem techto schuzek bylo otevtenf jedne seminarni tffdy zakladu dramaticke vychovy (lektofi Krista a Jiff Blahovi) pro studenty pedagogickych fakult v ramci seminafu Detskeho divadelniho leta 1990 v Prachaticich (19. narodni pte­hlidka detskych divadelnfch a loutkatskych souboru), ktere potada­lo MK CR spolu s UKVC.

Z budejovickych setkani vzesel take pozadavek uspotadat pro pedagogy PedF a FF specia}nf prakticky seminar: Koordinacni rada

jej ptipravila v prubehu prazdnin a uspotadala · v fijnu 1990 v Prachaticich

Ze zpravy o jednani pracovni skupiny pro strukturu a koncepci skolnfuo a mi.moskolniho vzdelavani pedagogickych pracovnik:u

ucitelu, vychovatelu, vedoucich souboru atd., ktera se konala dne 23. unora 1990 na pedagogicke fakulte MU v Brne.

Porada se konala t za ptitomnosti pani dekanky pedagogicke fakulty MU v Brne, doc. dr. Stanislavy Kucerove, CSc. Ptitomni byli zas~upci vsech pedagogick~ch fakult s vyjimkou fakulty hradecke, bratislavske a presovske, a to: Ph□r. M.Pissova, CS~., PhDr. 0. Corbova, CSc. (Banska Bystrica), doc. S.Kucerova, CSc., Ph□ r. J. Cadik, PhDr. A.Hegrova. a galsi vyucujici a studenti (Brno), PhOr. F. Zbornika studenti (Ceske Budejovice), Ph□r. A. Nelesovska, CSc ~ ,. M. Masatova (Olomouc), PhDr. M. Kurelova ,: PhDr. Kozlovskai CSc. (Ostrava), Ph□r. 'stuchlikova, Ph□r. Novako~ va, CSc. (Plzen), PhOr .. Vyskocilova,CSc., PhDr; E.-Hajkova,CSc. ( Pr aha) , pt itomna by l? tad a studentu z PedF v Usti nad Labem a z v}§e jmenov~ri~thfakJlt ~

21

___ , __ _......,., __ '

Poradu uvedl dr. Josef Eadik a ~□tom pfedal slovo dr. Ev~ Vyskocilove. Pfitomni se vzajemne informovali o situaci kateder pedagogiky na jednotlivych fakultach a hledali pluralitni povahu pfemeny kateder a moinost spoluprace na obsahu i jejich organiza­ci:

1. Obar cviceni v dovednostech socialne komunikovat /cviceni komunikativnich dovednosti/ sehral v ulynul}ch tficeti letech v}znamnou ~lohu pro zachovani kontinuity §kolske i teoreticke pedagogiky. Podporoval v§domi svepravnosti ucitelskeho povolani proti tlaku za utednickou pod:fizenost l:.lfa telu direktivam- "shora" .. Pozadoval profesionalni dovednosti ucitelu, a tim zduraznoval odbornost ucitelovy profese. Vytvafel podminky pro rozvoj autore­gulativnich postojn vychovatelu, a tim~posiloval jejich sebevedomi a prestiz.

Obar cviceni v komunikativnich dovednostech se zacal rozvi­jet pod vedenim akademika 0. Chlupa v r. 1958-59. Obhajen byl v PlJ CSAV v r. 1962, a to pod nazvem Pfispevek k pedagogickemu mistrovstvi. V temi race byla zahajena pokusn~ vyuka cviceni na PedF UK v Praze. Vysledky tohoto experimentu byly obhajeny v Dstavu pro ucitelske vzdelavanf v r. 1969 pod nazvem Schopnost vychovavat - pfispevek k teorii pedagogicke praxe. Na zaklade te­to obhajoby byl obor jiz v r. 1970-71 zafazen do osnov pedagogicke praxe utitels~vi pro 1. - 5. r. Z~ v Cechach a na Morave jako jednosemestralni, na Slovensku jako dvousemestralni.

Dspech cviceni u studenta vedl organizatory nave koncepece ucitelske pripravy k tomu, aby prosadili rozsifeni vycviku profe­sionalnich dovednosti do dalsich semestr~ prakticke pr6pravy. Tak vznikl komplex cviceni rozvijejicich schopnost pracovat se zakem as utivem, ktera jsou uvedena ve vztahu k teoretickym disciplinam a jsou rozlozena do vsech rocniku studia. Tyto osnovy vsak nikdy nebyly plne realizovany na PedF UK. Na prazske pedago­gicke fakulte se obor mohl v poslednich letech rozvijet jen s vel­k~mi obtiferni. Za to se v§ak rozvijel na mimoprazskych i nepeda-· gogickych fakultach. Rozkvetla tam praxe oboru a byla obhajena fada disertacnich praci. Obor teorie pedagogicke praxe ziskava misto rnezi vednimi obory. Problematika rozvoje profesionalnich dovednosti vychovatelu a ucitelu nachazi odezvu take mezi. kolek­tivy odbornych kateder, z nich nektere se ptihlasily ke spolupra­ci na vyzkumu. Vysledkem takoveho integrovaneho vyzkumu je sbornik Dovednostni model ucitelovy profese, PedF UK, 1985, dalsf vyjde V r. 1990.

2. Podle zprav jednotlivych zastupcu fakult byla vyuka komunikativnim dovednostem zahajena na vsech fakultach. Studenti na vsech fakultach pozaduji vetsi a promyslenejsf knntakt se skolou a detmi. Nemaji vsak duveru, ze budou vyucovani pedagogice kvalitne. Doufaji v pomoc ze strany vedenf, v moznosti spoluprace s externimi uciteli, v promenu pedagogiky v obor zabyvajici se ucenim·a vyucovanim jako d~amatick~m procesem, ve zfizeni center dramaticke vychovy pti fakultach, v zavedeni statnich zkousek, kterymi by se mohli kvalifikovat ti, kdoz douhou dobu pracuji v oboru aktivizujicich drarnatickych metod a maji prokazatelne prakticke uspechy i publikacni c±nnost.

3. Na seminari zaznela otazka, jak vyjasnit vztah mezi dramatickou vychovou a cvicenimi v dovednostech socialne kornunikovat. Oba obory maji spolecne vychodisko v tom, ze chte­ji chapat v~chovu jako dramatickou situaci, v nfz jd~ o rozvoj prozivani a poznani ucastniku. CK□ navazuji na dynamickou psy­chologii hlubinnou i vztahovot.i, usiluji o vytvoteni podminek k reflexi studentovy vlastni tinnosti, o rozvoj jeho autoregu­lacnich ptedpokladu. Pracuji v uzkem vztahu ke skolskemu terenu,

22

jsou vysokoskolskym studijnim oborem. Dramaticka vychova by se mela stat aprobacnim ptedmetem ve studiu utitelstvi a vychovatel­stvi.

Koncepci a strukturu vzdelavani ucitelu tvotive dramatiky 6i dramaticke vychovy by v dlouhodobejsi perspektive vytesila -podle nazoru ucastniku seillinate - spoluprace OAMU a pedagogickych fakult. OAMU by zajistovala skoleni adeptu ve vycvikovych a ume­leck~ch oborech. PedF by zajistovala podminky pro rozvoj psycho­logickych a pedagogickych pfedpokladu posluchacu v' kontaktu se zaky_ a uci vem. Pedagogicke fakulty ,· ktere sidli v . mis tech, kde se nevyskytuje Akademie muzickych umeni, by musely vyuku zajisio­vat externisty.

Kratkodoba perspektiva vyzaduje okamzitou promenu vyuky pe­dagogiky, psychologie a pedagogicke praxe. Vysokoskolskych ucite­lu, ktefi by byli s to rozvijet dovednosti studentu, je tak malo, ze by bylo ucelne je z pocatku sousttedit do STREOISKA DRAMATIC­Kt V1CHOVY A TEORIE PEDAGOGICKt PRAXE~ 8zky okruh takto ziskanych pracovniku by bylo · tteba rozsifi t o dalsi pracovniky tak, aby byli s to zajisti t vyuku ve vsech typech studia podle potfeb.

Zapsala : dr. Eva Vyskocilova,CSc.

Tvofiva bra a komunikace - Dramaticka vychova a rozvoj osobnosti ucitele

Pod timto nazvem uspofadalo Sdrufeni pro tvotivou dramatiku v tijnu 1990 prakticky seminar pro pedagogy pedagogickych fakult Cech, Moravy a Slezska. Sdruzeni tak vyslo vstfic velkemu zajmu z fad pedagogu a studentu PF z cele Ceske·republiky o dramatickou vychovu a vypracovalo projekt sestidenniho pracovniho setkani. Jeho smyslem bylo uvedeni do problematiky dramatic; b vychovy It.votive dramatiky/ a rozvoje osobnosti ucitele formou Jraktickych

-cviceni, her a improvizaci pod vedenim nasich spickovych odborni­ku - vesmes clenu STD - ~arky ~tembergove, Evy Polzerove, Milady Masatove a □any Svozilove.

Tticet seminaristu bylo rozdeleno /podle sveho zajmu nebo zameteni/ do dvou ttid. Jedna se sousttedovala pfedevsim na tvotivou hru a komunikaci s durazem na pohyb /lektorka Eva Polze­rova/, druha s durazem na fee /lektorka Sarka Stembergova/_ Oiky Milade Masatove a Dane Svozilove meli pak vsichni seminariste moznost nahlednout do dalsich dvou stylu prace s detmi v oblasti tvofive.dramatiky.

I kdyz mel tydenni seminar spickovou uroven, nemohl nahradit komplexnivyskoleni v oboru. Pfi nejlepsi vuli mohl byt jenl.1\/6H1lm do problematiky. / Jen pro srovnani : tzv. lidove konzervatofe pro vedouci detskych di vadelnich , loutkafskych a reci tacnich souboru, tedy · vlastne pro amatery, trvaji dva roky a obsahuj i az 400 hodin ptedevsim praktickych cviceni a seminafu/. Proto bude tfeba - jak se vetsina ucastniku prachatickeho seminate shodla - aby na tent□ seminar v brzke budoucnosti navazovalo dalsi vzdelavani pedagogu z pedagogickych /a take filozofickych/ fakul t, jinak by · nebylo mozne zajisti t kvali tni vyuku tohoto · oboru na PF.

23

....

Soucasti sem1nare v Prachaticich byly take vecerni diskuse na temata souvisejici s metodikou prace s detmi, s koncepci vzdeiavani v oboru dramaticke vychovy, osobnostniho rozvoje ucitele is terminologickymi problemy tvofive dramatiky.

Zakladni poznatky, k nimz dcastnfci seminate dosli: Tvotiva dramatika /dramaticka vychova/ je diky systematickemu

vice nez dvacetiletemu rozvijeni v oblasti zajmove umelecke cin­nosti /mimoskolni cinnost deti/ konstituovanym a velice seriozne rozpracovanym oborem, disponujicim tadou spickovych odborniku, s nim~z by fakulty mely urychlene navazat kontakt a spolupracovat.

Ucastnici seminare se shodli na tom, ze tvotivou dramatiku je zadouci co nejrychleji zavadet v nasem skolstvi , a to:

1. jako system velice ucinnych prostfedku a postupu pro rozvo j osobnosti pedagoga · /v idealnim pfipade by studium na PF a

sttedni pedagogicke skole melo pro vsechny studenty zacinat praktickymi proseminafi, respektive cvicenimi vychazejicimi z principu a postupu tvofive dramatiky, protoze by kazdy adept uci telskeho - a vychovatelskeho - povolani zahy zjistil, zda je k vykonu tohoto povolani disponovan nebo ne/;

2. jako system cviceni, her, improvizaci a dalsich akti vnich a aktivizacnich cinnosti tvotici metodiku dramaticke vychovy s detmi

V tomto druhem ptipade by melo jit o: a/ vyuzivani postupu a prvku tvofive dramatiky pr1 koncipovani a

realizovani pfedmetu osobnostni a socialni rozvoj (obcanska v9chova) pro zaky ads.· rocniku de-maturity;

b/ .§Elikaci postupu a prvku tvotive dramatiky na nektere pfedmety (cesky jazyk a literatura, prvouka, vlastiveda, dejepis, zemep1s, vyuka ciziho jazyka atp,) a o zavadeni tvofiv~ dramatiky do stylu prace ucitelek matefsk9ch skol (koncepce

dramaticke vychovy jako jedne ze "slozek" nebo dokonce jako casti literarni vychovy v MS je zcestna); dramatickou vychovu jeko jeden z obcru esteticke vychovy

\vedle vychovy vytvarne, hudebni), tedy jako ptedmet volitelny na 2. stupni z§ i na sttednich §kol~ch - s moznostf maturity.

\?ozn.: Teprve v poslednim ptipad§ - c/ - jde o praci souvisejici 1~kterymi postupy a prostfedky s divadlem; v§echny ptedchozi oodoby tvotive dramatiky ve skolstvi nemaji s divadlem ve vlastnim slova smyslu temef nic spolecne~o. Tvotiva dramatika je

vsech ptedchozich pfipadech ucinnym prosttedkem komplexni v{chovy k aktivit§, tvotivosti, citlivosti, k schopnosti formulo­vat, zaujimat a obhajovat vlastni nazor na sebe i na okolf: Jde de facto o prakticke uskutecneni Komensk~ho scholy ludus.)

A pro pofadek /a dost mozna i pro inspiraci/ nekolik po-znamek k organizaci akce: Projekt. seminafe vypracovala koordi­nacni rada Sdruzeni pro tvofivou dramatiku ve spolupraci s Koordi­nacriim centrem µro dramatickou vychovu divadelniho oddeleni UKVC. /Od Nov~ho roku je toto pracoviste soucasti stfediska pro nepro­fesionalni umeni a estetickou vychovu detf a mladeze ARTAMA, coz je cast nave vznikleho IPOS MK, cast zabyvajici se ZUC./ Nabor seminaristu, zajisteni lektoru a organizace ptipravne schuzky a dale organizace a koordinace na miste bylo dilem tajemni~a STD Prostory pro seminafe poskytly zdarma DOM Prachatice a SEgS Pra­chatice a MKS tamtez. Honorate pro lektory uhradila PF Ceske Budejovice, ostatni naklady /cestovne lektoru, ubytovani lektoru a seminaristu a ~aterial/ byly uhrazeny z kursovneho /kazdy semi­narista zaplati1 na konto STD 250,-Kti, clenove STD200,- Kcs/. Jizdne a stravu si kazdy ucastnik hradil sam.

Jaroslav Provaznik

24

N avrh na zffzenf Stfediska dramaticke vychovy pfi OPS Chomutov

Metody a postupy dramaticke vychovy, ktere se az dosud. uplatnovaly hlavne v mimoskolni vychove a v zajmove umelecke cinnosti, maji v dnesni spolecenske situaci vsechny ptedpoklady proniknout do praxe nasich skol. Podrobne jsou popsany v dokumen­tu Schola ludus - skola hrou, pfijatem na shromazdeni pedagogu v Praze v unoru 1990.

Aby vsak mohla zacit tato stale aktualni Komenskeho idea fungovat, _je nutne najit platformu, na ni sjednotit vychodiska, prosttedky a cile a koordinovat sve usili, ruzne oblasti i institute tak, aby se dramaticka vychova skutecne do skol dostala.

Tuto funkci by melo plnit Sttedisko dramaticke vychovy jako interdisci linarni sekce~ okresniho eda o ickeho sttediska. A Poslani SOV:

l. F ormulovat zakladni koncepcni otazky rozvoje dramaticke vychovy v ramci okresu.

2. Organizovat praktickou cinnost ~ seminate, diskuse, ukazky. 3. Zajisiovat vydavani pottebne literatury a pomucek /vlastni

i cizi, sborniky a receptate/. 4. Popularizovat dramatickou vychovu v pedagogicke i ostatni

vetejnosti /clanky, vystoupeni, ptehlidky, ukazky/. 5. Zprostfedkovavat metodickou pomoc uci telum, kte:fi chteji

realizovat vetsi projekt /uziti dramaticke vychovy v ptedme­tech dejepis, obcan~ka vychova, literarni vychova; inscena­ce detskeho divadla, tvorba audiovizualniho pofadu, ekohry apod./. · ·

6. Poskytovat poradenskou sluzbu pro vyuziti metod dramaticke vychovy v druzinach~ klubech, detskych domovech, krouzcich, DOM.

Organizacni struktura: SDV jako sekce OPS sdruzuje zastupce z.ainteresovanych pedagogu

I. st. ZS, malotfidky, matefske skoly, cestina, vytvarna a hudebni vychova, druziny, DOM+ zastupce okresni knihovny a OKS/. Tata rada SOV si zvoli sveho vedouciho /koordinatora/. Po linii horizontalni by SOV uzce spolupracovalo s okresni knihovnou a okresnim kulturnim strediskem /event. se zajmovymi organizacemi, jako Svaz ceskych divadelnich ochotniku/, po linii vertikalni zacina od 1. cervna 1990 pusobit celorepubli­kova zajmova organizace Sdruzeni pro tvofivou dramatiky, prakticky a institucionalne cely projekt Schola lud~s zajistu­je Koordinacni centrum pro dramatickou vychovu pfi Ustavu pro kul turne vychovnou cinnost Pr aha / Jaroslav Provaznik/. /Pozn. red. : Od 1.1.1991 pracoviste pro neprof esionalni u_meni a estetickou vychovu deti a mladeze ARTAMA./

C/ Spoluprace SDV s dalsimi partnery: Okresni knihovna :

poskytuje poradenskou sluzbu /bibliograf icky servis/ pri vyhledavani vhodnych nametu z detske li teratury /"banka napadu" pro dramaticke cinnosti, novinky/;

- vyuzi ti potadu knihovny pro propagaci tvofi ve dramatiky / interpretace literarnich del metodou improvizace, drama­ticke hry a dramatizace - tj. potadani nikoliv jen prehlidek,

25

na nichz se ptedvadi pfipraveny ptednes, cteni nebo dramatizace, ale tvotivych dilen, pri nichz by se ukazal proces zmocnovani se literarniho dila; tedy nikoliv finalni vysledek, ale proces vzni­kani/; - event. pomoc iv edicni cinnosti a propagace metod dramaticke

vychovy v siroke ctenatske obci Okresni kulturni sttedisko: - aby se koncepce dramaticke vychovy nedostavala do rozporu s po­

kleslou a pfekonanou praxi casti detskych divadelnich kolektivu /rozumi se tim napodobovani divadla dospelych/, bylo by uzitec­ne zbavit se resortnosti a umoznit, aby se seminafu, diskusi a ukazek mohli zucastnovat i vedouci - nepedagogove; krome sjed­noceni hledisek a jednotneho vychovneho pusobeni muze zde dojit i k vzajemnemu inspirovani; spojit se s OPS pti organizovani /zajistovani/ narocnejsich se minafu, event. poskytnout prostory pro ukazky prace s detmi;

- zaclenit nektere inspirativni zkusenosti do systemu Mladez a kultura;

- pomoc V edicni cinnosti, vydavani) a zejmena distribuce textu. Dstatni partneti:

Naskytaji se moznosti vyuzit ikusenost{ napf. ochrancu pfirody s ekohrami /teseni urciteho ekologickeho problemu formou mode­love hry/; podobne namety by se daly najit ve specialni pedago­gtce, amaterskem divadle ap.

0/.Casovy plan: - zvetejneni dokumentu Schola ludus a zakladni informace o posla­

ni dramaticke vychovy v dnesni situaci /kveten, cerven/ - zmapovani zajmu pedagogu o dramatickou vychovu na skolach

okresu prosttednictvim tedi telu skol, sekci OPS, Zpravodaje OPS osobnimi kontakty /kveten - zati , 90/

- vypracovani navrhu na zr1zeni Sttediska pro dramatickou vychovu pfi OPS - pripominkove rizeni - tak, aby mohlo od za­fi , 90 f ungovat /kveten - zati , 90/

- vypracovani planu SDV k vzdelavani pedagogu - tj. pofadani seminatu, diskusi a ukazek prace s detmi - pro skoln1--r□k

1990/91 /zati \90/ - zahajeni edicnf cinnosti, vydani ptehledu o literatufe,a

alespon dvou metodickych materialu /zafi - cerven 90/ - objednat a vyuzivat navy casopis Tvofiva dramatika

26

Zpracoval a ptedklada: Vladimir Vales okresni skolni inspektor­odbor skolstvi ONV Chomutov

--

Ze zaznamu diskuse sekce pro vzdelavanf ucitehi SID .

cine 1.3.1990 a navrhy te§eni

Pfitomni: dr. Eva Opravilova /PF Praha/, Nina Petrasova /MS Praha 6/, dr. Silva Mackova /Sttedisko dram. vychovy Brno/, Irena Konyvkova /LSU Ostrov nad Ohti/, Eva Machkova /UPS pro dramatickou vychovu · deti/, Evelina Krajcova /PF Ostrava/, Hana Dvofakova /PF Brno/

I. Ptofil ucitele dramaticke v'chov, resp. absolventu ruznych typu studia ramcove a/ osobni vlastnosti a pfedpoklady:

- tvofivost, tolerantnost, sociabilita, komunikativnost b/ vedomosti z pedagogiky a psychologie:

- hlavni akcenty klast na psychologii dsobnosti, socialni psychologii, na pedagogiku a psychologii tvofivosti

c/ metodika dramaticke vychovy: - osobni zku§enost s praxi dramaticke vychovy - prakticke i teoreticke zvladnuti systemu cviceni a her

rozvijejicich: uvolneni, soustfedeni pozornosti, vnimani a sebepoznani, komunikaci slbvni i mimoslovni, techniku a kulturu feci a pohybu, kontakt a skupinovow dynamiku, charakterizaci, fabulovanou improvizaci

- schonost vytvatet z tohoto materialu programy, jejich prezentace detem, schopnost vedem deti v techto hrach a cvicenich

d/ elementarni dovednosti a poznatk, z dramaticke oblasti - elementy herectvi - zaklady teorie dramatu /dramaticka si tuace, konflikt,

vztah spiky a dramatiky/, - prostor, mizanscena Tyto naroky se tykaji v§ech posluchacu, vedouc!ch i pedago­gu, kte·t i se oborem zabyvaji v te ci dne f orme, at jiz pted­pokladane nebo skutecne vyuziti je Jakekoliv /vcetne vyuky komunikati vnich dovednosti, uplatneni dramaticke vychovy V socialni peci nebo specialni pedagogice/.

e/ specialni kvalifikace z dramaticke oblasti zaklady herecke prace, vceine vytvafeni charakterizace

- dramaturgie detskeho di vadla, vcetne vlastni autorske a dramatizatorske prace, sestavovan~ montazi

- rezie detskeho divadla - scenografie, hudba a zvuk v detskem divadle -.zaklady teorie divadla a dramatu - vybrane kapitoly z dejin divadla a dramatu Tata specialni kvalifikace je nutna pro vedouci detskych souboru, pro ucitele LSU, ucitele event. samostatneho ptedmetu "tvotiva dramatika" ve skolach a pro pedagogy :· sttednich i vysokych skol vyucujici dramatickou vychovu. ·

f/ pedagogicka specializace: t~orie dramaticke vychovy

- si tuace a vyvoj dramaticke vychovy ve svete a u nas - system metodiky dramaticke vychovy - hlubsi znalosti specialni psycholog1~ To se tyka vsech "pedagogu pedagogu", tedy tech, kteti pf ipravuji dalsi osoby pro dramatickou vychovu, a to na sttedni. i vysoke skole.

29

•

II. Ptedpoklady ptijeti posluchate ke studiu dramatick~ v;chovy Zakladem jsou talentove zkousky, pfi nichi se /na z~klad~

skupinovych improvizaci a her/ hodnoti mira komunikativni schop­nosti uchazece a jeho ptedpoklady tuto schopnost rozvijet. V jed­notlivych typech skol lze pfijimaci zkousku rozsifit podle napl­ne stl1£tia. Talentova zkouska s timto zamerenim je vsak zakladem; vyzaduje nalezity cas a vhodny prostor.

III. Terminologie .Ve vztahu k pedagogickym fakul tam bylo doporuceno uzivat

terminu 1'tvofiva hra a komunikace", protoze vsechny nazvy a pojmy 11 drama 11 nebo 11 dramaticky1' zavadeji a- vyvolavaji pfedstavu diva­delni cinnosti.

IV. Navrh na zfizeni nezavisle statni zkousky /viz samostatny material/

Vzhledem k soucasne situaci neteseni kvalifikace n9 tomto useku patfi zavedeni teto zkousky a vyhlaseni jejiho statutu ministerstvem skolstvi, mladeze a telovychovy ke klicovym otazkam oboru. Zkousku by urychlene mely slozit zejmena ty osoby, ktere mohou pracovat na PF a dalsich ucilistich, nesplnuji vsak poza­dovany stupen kvalifikace. V soucasne dobe se schvaluje vysoko­skolsky zakon, je tfeba uplatnit pfipominku iatazeni tohoto typu zkousky / vyuzi telne zf ejme i v jinych oblastech/ do zakona.

V. Navrh otevfeneho systemu vzdelavani ucitelu a pedagogickych pracovniku

A/ Pedagogicke skolstvi Stfedni peda9ogicke ~koly - od r. 1984 je zavedena dramaticka vychova na vychovatelske vetvi - 2 roky povinna, 2 roky voli­telna; zavadi se na pomaturitnim studiu /osnovy zpracovany/ 1

neni dosud zavedena na specializaci pro ptedskolni vychovu. Problem: ucitele SPgS pro vyucovani tomuto pfedmetu ziskavaji kvalif ikaci pouze v kursech / cca 40 · hod in/, nebo v kursech a seminatich v oblastech ZUC, pfip. vlastni amaterskou pra­ci - tato pfiprava je fesenim jen nouzovym. OOPORUCENI: zavest dramatickou vychovu na obou vetvich SPgS jako povinny pfedmet po cele 4 roky studia - 1. a 2. roCDik venovat osobnostnimu rozvoji studuji6ich, 3. rocnik metodice prace s detmi, 4. rocnik specializaci na oblast p:fedskolni vychovy nebo vyuziti v praci vychovatele /podle vekovych stupnu/. . Ptiprava na SPgS je zamefena na uzivani dramaticke vychovy v bezprosttedni prakticke praci s detmi, neni vhodna pro bu­douci "pedagogy pedagogu". Pedagogicke fakult* a) ptedmet komuni ativni dovednosti - uplatnit ve veskere

pfiprave ucitelu a pro vsechny aprobace; problemem je ptipravenost pedagogu pro tuto vyuku - viz navrhy dale;

b) voli telna specializace v ramci dosavadnich typu studia /denniho i dalkoveho/, a to zejmena v oborech ucitelstvi pro matefske skoly, narodni skola, vychovatelstvi, special­ni pedagogika - rozsah 30 hodin konzultaci ve vyssich roc­nicich - dramaticka vychova s metodikou - ukonceni statni zkouskou;

c) soucast oboroveho /diplomniho/ studia pedagogiky ve specia­lizacich; rozsah 2/4 - ukonceno dilci zkouskou /lze vyuzit SPgS/;

30

d/ dramaticka vychova /tvofiva hra a komunikace/ jakn samostatne studium /aprobace pro tento pfednet/, vyuzitelne zejmena v kombinaci s pfedmety cesk{ nebo cizi jazyk, dejepis, obcan­ska vychova, hudebni, vytvarna a telesna vychova. Ukonceni statni zkouskou - siroke moznosti vyuziti;

e/ postgradualni studium - dramaticka vychova s metodikou -dvou­lete, s osvedcenim zpusobilosti, urceno absol ventum PF, FF nebo vysokych divadelnich skol - vhodne pro ucitele ZUS, SPgS, specializovanou praci v MS, pro metodiky;

·f/ rekvalifikacni kursy - obdoba c/ a d/ - urceno tern ucitelum z praxe, jejichz soucasna kv~lifikace neodpovida potfebam zme­nene si tuace / napf. uci tele rustiny, obcanske vychovy /, pfi­padne dalsim /jako rozsifujici/.

Filozoficke f akulty -a/ na ucitelskych oborech zavadet podobne jako na PF; b/ ve spolupraci s PF nabidnout moznosti specializace poslucha­

cum oboru pedagogika a psychologie B/ Oivadelni skolstvi

l.Stfedni - na konzervatofich je pfedmet zaveden jako doplnek studia zamefeneho na herectvi - chybi zde zejmena motivace studentu, ktefi /na rozdil od svych kolegu z hudebnich obo~ ru/ studuji prakticky vyhradne pr.ato, aby se venovali ume­lecke praci, a nepfedpokladaji, ze budou ucit anebo s tim nepocitaji jako s hlavnim povolanim. Problem je tesitelny snad jen postupnym utvafenim celkove atmosfery a verejneho mineni.

2. Vysoke divadelni skoly a/ Ovoulety pomaturitni kurs pro ucitelky MS a ucitele ZUS

na loutkafske katedfe DAMU Praha - prozatimni teseni -moznost pfipravy k nezavisle statni zkousce, zejmena u zkusenych praktiku;

b/ samostatny obor v dennim studiu - urceny posluchacum, ktefi se na tento obor.z vlastni iniciativy a na zaklade sve pfedchozi vychovy v ZUS nebo souborech hlasi; pfi­padne je mozno zafadit sem ty uchazece o studium herectvi, ktefi pfi zkouskach neuspeli, zejmena pro vnejsi pfekaz­ky /napf. zjev, zdravotni stav apod./. Jednooborove stu­dium zakoncene statni zkouskou je urceno pfedevsim budou­cim ucitelum ZUS a vedoucim souboru, metodikum apod. a je zamef eno na . detske di vadlo, tzn. zahrnuje i body e/ a f/ "prof ilu II. Umoznuje pfipadne' specializace ve vyssich rocnicich v kombinaci s vybranymi pfedmety oboru dramaturgie, rezie, loutkafstvi;

c/ postgradualni studium - zejmena pro absolventy PF, kteti si potfebuji doplnit divadelni kvalifikaci, pro ucitele ZUS z praxe a pod. ; ,

d/ dramaticka vychova jako povinny pfedmet pro posluchace herectvi - zavadet postupne s ohledem na motivaci stu­dentu, na vetejne mineni a vyvoj pracovnich pfilezitosti pr.P absolventy umeleckych skol.

~1

■

~,/ C/ Mimoskolni vzdelavani v oblasti zuc, pf ipadne v dalsich

insti tucich /UUVPP / 1. Lidove konzervatote - glouhodobe dalkove kursy pro vedou­

ci souboru, ucitelu ZUS - zpravidla 300 - 400 hodin. Po- -kracovat v jejich pofadani a podle vyvoje situace je zame­fovat na ty skupiny, pro nef vyse uvedeny system nepfichazi v uvahu - pfiprava pro nezavislou statni zkousku.

2. LSU kursy pro p:racujici - doskolovani lidi z praxe -jinak jako v LK.

3. Neformalni soustava seminatu a klubu - potadanych osveto­vymi zafizenimi, pedagogickymi • ustavy a ped. sttedisky, UUVPP, Sdruzenim pro tvofivou dramatiku, ptipadne dalsimi organizacemi. Ma funkci nastavbovou - inspirativni, dopl­r1ujici, rozvijejici a inovujici a je :Zpravidla zametena na nove postupy, dilci problemy nebo discipliny, na sezna­rneni s praci vynikajicich osobnosti atd. Dale mohou mit /zejmeria kratkodobe, narazove akce/ i funkci n~borovou a informativni. Lze sem zatadi t i kursy, seminate a cykly pof~dane fakultami ve spolupraci s kultu~ne v]chovnymi zafizenimi s cilem postupneho_zavadeni tvotive hry a komu­nikace do prace fakult.

VI. N~vrh na aktu~lni feseni naplne obcanske v~chovy na Z~ Stfedisko dramatick~ v}chovy v Brne ziskalo obsahly material Hainault High School V Londyne /S. Birch/ naz~any Personal and Social Education - Policy, Curriculum and Planning /Osobnostni a socialni v}chova - Politika, osnovy a planova­ni/, obsahujici zpracovanou a lety ovetenou napl~ ptedmetu, ktery odpovida nasi obcanske vychove, jak by mela v teto chvili vypadat. Ooporuceno proto okamzite material pteloiit /provede Eva Machkov~/, rozmnoiit /pr6vede Sttedisko drama­ticke vychovy/ a rozeslat na pedagogicke fakulty jako iniciativni materi~l.

Zapsala Eva Machkpva

N avrh statutu statni zkousky ( atestace) dramaticke vychovy

Doposud u nas nebyla zavedena systematicka a tadna skolni pffprava utiteld, vedoucich a dalsich pedagogickych uracovnikQ dramahckP ';ychovy a na zadne sttedni ani vysoke skole nelze zatim stG~□vat dramatickou vychovu jako samostatny obor -aprnbaci.

Na sttednich pedagogickych skolach pro pfedmety dramaticka vychova a p~aktik~~ lo~tka~stvi n;~i vyzadovana pfislusna aproba­ce, pouze Jsou uc1 tele zaskolovam v kursech UUVPP · rovnez na pedagogickych fakultach pro ptedmet komunika:tivni' dovednosti neni zavedena ani specializovana ptiprav~, ani syst~m provefovan~· ' odborne kompetentnosti. Na zakladnich umeleckych skolach vycha-zi systematizace ucitelskych mist LOO z dosavadnich typu vzdela­v~ni a u6itel~ jsou zatazeni ve ttyfech platovych ttidach podle

-------

toho, zda maji st:redni nebo vysokou skolu a zda jejich vzdelani je divadetni; pedagogicke nebo jine. V ostatni mimoskolni cin-nosti nejsbu vedouci z,pravidla placeni, anebo je jejich honorova- / ni upraveno jen>qohodami /s vyjimkou pracovniku DOM, kteti vedou divadelni neboToutka:rske krouzky a soubory/. Ptitom hranice mezi dobrymi a spatnjmi vedoucimi a uciteli neni dana stupnem jejich kvalifikace nebo jejich oborem. I mezi sttedoskolaky nebo lidmi s neobvyklou kvalif ikaci ci aprobaci jsou osobnosti spickove drovne. Stejne jako mezi administrativne nejvyse kvalifikovanymi najdeme i lidi bez znalosti zakladnich tendenci a principu dramaticke vychovy. Lide bez zakladnich talentovych a osobnost-nich pfedpokl~du nemohou tut□ praci dobte vykonavat.

V soucasne chvili je zavedeni statutu statni zkousky, ktera by provetila skutecny stav kvalifikace ucitelu a vedoucich, nejschudnejsim krokem k naprave dosavadniho administrativniho pojeti kvalifikace a k postupnemu odstranovani neaprobovaneho vyucovani dramaticke vychove. Statut 1. St~tnim garantem zkousky je · ministerstvo skolstvi, mladeze

a telovychovy CR, ktere povetuje jejim vykonavanim vybrane pedagogicke a divadelni fakulty.

2. Zkusebni komisi jmenuje dekan povefene fakulty z tad expertu, ktefi svou praci ~rokazali schopnost odborneho rozvijeni dramaticke vychovy.

3. Ke zkousce se muze pfihlasit kazdy obcan CR starsi 18 let, a to bez ohledu na to, zda sve vedomosti a dovednosti ziskal v kursech, seminaf ich a skolenich, anebo vlastni praxi a samostatnym studiem.

4. Terminy zkousek urcuje poverena fakulta, a to zpravidla dvakrat v prubehu skolniho roku.

5. Zkouska ma ctytt casti: A/ samostatna prace (studie nebo projekt) B/ prakticka ukazka metodiky prace C/ vlastni herecky a pfednasecsky· vykon 0/ dstni zkouska ·

Casti A a B posuzuji vzdy nejmene dva clenove komise, ptitom jeden z nich se ma podilet na posouzeni jak A, tak B. Casti Ca D budou vykonany pted 3 - 5 cl§nY zkusebni komise, mezi nimiz jsou i posuzovatele casti A a B. Cast B vykona posluchac zpravidla ve svem pusobisti, se svou skupinou, kterou vede nebo uci, pouze ve vyjimecnych pfipadech bude tato cast zkousky organizovana jinak a muze byt provedena is dospelymi ucastniky kursu. Obsah jednotlivych casti zkousky

.,

A . - Samostatna prace. Muze byt pojata akademicky, jako pisemna studie o zvolenem teoretickem nebo metodickem problemu, nebo muze mit formu pracovniho projektu, zaznamu praxe, vykladu k dra­matizaci apod. Soucasti mohou byt fotografie, diapozitivy, video­zaznamy, zvukove zaznamy aj. Rozsah pisemne prace od 20 do 50 stran strojopisu. B - Prakticka ukazka prace. Nejmene dva clenove zkusebni komise se zdcastni jako pozorovatele hodiny nebo zkousky vedene uchaze­cem; tyto ukazkove hodiny musi by~ zamefeny ptedevsim na hry a cviceni rozvijejici kontakt a komunikaci. Modnoti tele sleduji v prvni rade pristup kandidata k clenum skupiny a jeho citlivost k nim, schopnost ptijimat podnety clenu skupiny a rozvijet je v dalsi praci. Ukazka potrva 45 - 60 minut.

■

C .... Vlastni ptednasecsky a herecky vykon .. Uchazec pfedvede jeden vjstup ptipraven9, jeden improvizovany, a to tak, aby prokazal jak schopnosti pfednasecske, tak rereckeq Muze tedy volit ze dvou komb:i.naci : 1. pfednes basne nebo prozy podle vlastni volby,

etuda /improvizace/ na namet zadany komisi 2. pfipraveny individualni vystup podle literarni

pfedlohy, kterou si zvoli uchazec, irnprovizovane vypraveni na namet zadany komisi.

Etuda, v~stup i vypraveni mohou byt provedeny s loutkou i bez ni. 0 .,_ Ustni zkouska. Jadrem ustni zkousky, ktera trva 45 - 60 rninut, je pfedevsirn diskuse o ptedlozene praci a o ukazkove hodi11e, jejich hodnoceni i vyvozeni obecnejsich zaveru. -Dale budou uchazeci kladeny otazky z teorie dramaticke vychovy, pedagogiky a psychologie, detske literatury a zakladu divadelni praxe. Komise hodnoti -zejmena uchazecovu schopnost aplikovat znalosti v praxi.

6. Pfihl~§ky pfijima sekretariat zkusebni kornise nejmene 6 mesic6 pf'ed vypsanym terminem. Jeji soucasti musi byt vedle osobnich ddaj6 i navrh t~matu zaverecne prace nebo projektu. Sekretariat sdeH uchazect nejpozdejt do tfi tydnu po obdrzeni ptihlasky jm~no konzultanta.

7. Pokud kandidat neuspeje v nektere casti zkousky, mu:z:e ji opakovat, nejd~le v~ak do tfi let. Ospesne vykonane tasti zkousky V tomto ptipade zastavaji V platnosti.

8 .- 0 uspesne vykonane zkousce vystavi povetena fakul ta diplom, kter~ mj kvalifikatni platnost.

9. Diplorn m~ dva stupne - zakladni na drovni bakalate, pro ty, kdot prokazi praktickou ptipravenost a jejichz metodicka ukazka i samostatna prace se rozsahem blizi dolni hranici; pokro6il~ -na Grovni magistrovsk~, pro ty, ktefi prokati i dobrou teoretic­kou pr6pravu, schopnost samostatn~ teoretick~ a metodicke prace a jej ichz ukazka i studie nebo projekt budou u horni hranice rozsahu. MagistrovskJ stupe~ dava opr~vneni pro vyu6ovani dra­matick~ v9chovy na vysokjch a sttednfch §kol~ch. •

10. V pfipad~ velk~ho po6tu ptihla~ek bude v prvnich dvou ter­minech /tj. v prOb~hu §kolniho roku 1990/91/ dana ptednost tern, ktefi by m§li vyutovat dramatickou v~chovu na sttednich a vyso­kJch §kol~ch nebo ji uf vyu6uji.

11. Podle menici se si tuace ve vzdelavani ufa telu a vedoucich a podle potteb praxe maze b]t tento statut dopl~ovan, roz§ifo­vjn a modifikovan.

Njvrh pokyn6 pro adepty statni zkou§ky /atestace/ z dramatick~ v1chovy

A - Samostatna prace /studie nebo projekt/ Kazd] uchazet ohlasf pfedem sekretariatu zku§ebni komise tema se. stru6nou anotaci /5 -10 t~dek strojopisu/. Pfedseda komise ur6f konzultanta - bud clena komise, anebo externfho specialistu. T~mata praci se maji v~zat k uchazecov~ praxi a pracovnimu zafazeni v oblasti dramaticke vychovy, podle toho se take uchazec rozhodne, zda p6jde o studijni pr~ci, o z~znam prakticke cinnosti a jeho anylyzu; o projekt nebo o dramatizaci s analyzou praktic­keho uplatnenL prace motlou byt · zameteny na oblast divadla, loutkov~ho divadla i pfednesu.

34

Studijnf prace maji teoreticky a teoreticko-metodicky charakter a vychazejf ze stud1a literatury a dokumentu v konfrontaci s plaxi. Ptiklady temat a jejich okruhu: cile dramaticke vychovy na urcitem typu skoly nebo vychovneho zatizeni, v urcitem prosttedi a jejich promitnuti do praxe; obsah dramaticke vychovy (dtto); dramaticka vychova ve vztazich k jinym ptedmetum a oblastem vychovne prace; vzajemne vazby jednotlivych slozek dramaticke vychovy; vztah procesu a produktu v dramaticke vychove, vyznam vetejneho vystupovani ve vztahu k metodice; dramatizace jako ptevod epiky /event. lyriky/ do dramatiky; · osobnost ucitele dramaticke vychovy; vybrana, pedagogicka nebo psychologicka vychodiska metod dramaticke vychovy; vybrane pedagogicko-psycho-logicke otazky dramaticke vychovy. ' Zaznam prakticke zkusenosti s analyzou - podrobny konkretni zaznam urci teho useku prace · v libovolnem prosttedi a si tuaci, nejlepe z9 delsi obdobi, nebo podrobny zaznam jedne schuzky

. /event. doplneny mgf nebo video zaznamem/, ktera je detailne analyzovana. Zaznamy musi obsahovat ptedbezna vychodiska /cile, plan, hypoteza/, ktera si autor pro tuto schuzku nebo obdobi stanovil, a jejich zduvodneni, dale analyzu zabyvajici se jak prubehem projektu a vli vem ucastniku na jeho promeny, tak jeho vysledky /pfinosem i nezdary /. Zaznam lze · zpracovat na zaklade vlastni prace i na zaklade pozorovani praxe jineho. pedagoga; Projekt - zpracovani navrhu osnov kursu pro dospele /s konkretnim zametenim/, projektu letniho tabora s dramaticko-vychovnou specializaci, plan prace v souboru nebo v LOO LSU, navrh na zti­zeni sttediska dramaticke vychovy, systemu vzdelavani v skolskem nebo mimoskolskem zatizeni apod. Rovnez zde je nui;no uvest praci vysvetlenim vychodisek a zabyvat se i praktickymi pt_edpoklady realizace /napf: pomucky, prostory, vybaveni, financni zajisteni apod./. Oramatizace - Zakladem prace je vlastni dramatizace epicke ci lyricke pfedlohy, montaz versu ci prozy, scenat, podstatna dra­maturgicka uprava divadelni , hry, vlastni hra - vse s urcenim pro tu skupinu, s niz autor pracuje nebo ma pracovat. Ptedklada se jak text - scenaf, tak jeho vyklad obsahujici li terarni vy­chodiska /charakterizace pfedlohy, zduvodneni jeji volby/, vyklad jeji formy zalozeny na teorii dramatu a prakticke dramaturgii, projekt jejiho uskutecneni ~ konkretni skupinou /volba inscenac­nich prostfedku a jejich zduvodneni vzhledem k veku, zkusenostem a specifikaci hrajicich/.

U kazde prace musi autor v titulu uvest prohlaseni, ze praci vypracoval samostatne, a pfipojit bibliografii pramenu a litr~a­tury. Rozsah 20 - 50 stran rukopisu. Pise se strojem, fadkovani 2, 30 tadek na stranku, 60 uderu v tadku, levy okraj sirsi. 0devzdava se v po6tu 4 /?/ exemplafu /svazanych/. Pokud je doku­mentace ptipojena jen k jednomu exemplafi, musi byt jasne vyzna­ceno, ke kteremu.

B - Prakticka ukazka metodiky prace v 45 - 60 minutove ukazce sve prace ma uchaze6 prokazat schopnost samostatne nakladat s latkou i metodami dramaticke vychovy, pfimefene a vhodne jednat s u6astniky - detmi, dospivajicimi nebo dospely_mi, reagovat na jejich podnety, pf inosy a projevy, zaujmout je pro zvolenou latku a postup, nalezite s nimi komuniko­vat, podnecovat je a vest k sebepoznani § sebehodnoceni, k tv6fi­vemu zpracovani podnetu a naflletu ~ umoznovat jejich rozvoj jako svebytne osobnosti. Neni pro.t.o rozhodujici, zda pouzije namety, hry a cviceni jiz vyzkousena nebo odjinud pfevzata, anebo svoje v lastni a nova, nerozhoduje ani kvantum uplatnenych postupu a

•

latek, ale zpusop jejich osobiteho a skupinu respektujiciho zpra­covani. Hlavnim nametem ukazek ma byt kontakt a komunikace. P.ri ptiprave ukazkove lekce je dobte vylouci t nebo na minimum omezi t ty postupy, ktere pro jejich dla.tu:tixst nebo zvlastni charakter /napt. li terarni tvorba ucastniku/ nemuze dost dobte posuzovat pozorovatel, neni vsak tteba stavet hodinu tak, aby byla "di vacky" poutava, protoze posuzovatele jsou kvalif ikovani odbornici a jejich ucast je pracovni. Pfed uskutecnenim ukazkove lekce seznami uchazec cleny komise se svym zamerem a celkovou koncepci /nejlepe ustne/: pro zaverecnou ustni zkousku, v niz bude ukazka hodnocena, si uchazec potidi vlastni pisemny zaznam a hodnoceni ukazky, rovnez clenove komise si potidi zaznam. Oba budou pti zkousce pfedneseny a prodiskutovany.

C - '\flastni herecky a pfednasecsky vykon. Ucelem teto casti zkousky je prokazat schopnost vefejne vystupovat a vetejne vystou­peni samostatne koncipovat, tj. zvolit si tema a ptimerene a pro divaka sdelne prostfedky, ktere odpovidaji stylu a zanru pfedlohy nebo nametu, schopnost samostatne fabulovat a improvizovat s uzitim hereckych, ptednasecskych, ptipadne loutkohereckych prostfedku. Jednotli ve vystupy nemaji byt kratsi nez 3 a delsi nez 10 minut. 1. Pfednes basne nebo prozy - hodnoti se zeJmena schopnost

vystavet pfednes tak, aby vy jadtil obsah i f ormu ptedlohy. Ebm /improvizace/ - uchazecum bude poskytnuto 15 minut na pr ipravu - vyber nametu z nekol ika nabidnutych, a na jeho promysleni. Improvizace je s6lova. Hodnoti se pohotovo~t a originalita zpracovani nametu.

2- Pfipraveny individualni vystup podle literarni pfedlohy - muze to b]t ptednes versu ci pr6zy s uzitim divadelnich pLostfedku, nebo monolog z divadelni hry. Hodnoceni jako u pfednesu a k tomu vhodnosti vol by" hereckych a ostatnich cli vadelnich prosttedku. Improvizovane vypraveni na namet zadany komisi .... uchazecum bude poskytnuto 60 minut na pfipravu, tj. na vyber nametu z nekoliko nabidnutych, na promysleni pfibehu a jeho vypraco­vani /muze byt i pisemne/. Hodnoti se schopnost fabulovat a ptidrzet se ptitom nametu, vypravecska schopnost.

U vsech vystoupeni se hodnoti dale: - kultura a technika feci - kultura vystupovani a pohybu - schopnost zaujmout posluchace - komunikace s divakem U etudy, vystupu a pfi vypraveni lze pouzit jakychkoli prostfed­ku - rekvizity realne, zastupne i imaginarni, loutky nebo pomucky, etuda muze byt pfipadne pantomimicka. D ~ Ustni zkouska 1. Teorie dramaticke vychovy. Vyvoj pedagogickych nazoru -na uplatneni dramatickych akti vi t ve vychove a vyucovani . Vyvoj dramaticke vychovy ve svete - vyvoj dramaticke vychovy u nas. Odborna terminologie /dramaticka vychova, tvotiva dramatika, detske di vadlo, di vadlo pro deti, dramaticka hra, improvizace, etuda, cviceni aj./. Cile a obsah dramaticke vychovy, jeji slozky, postaveni ve vychovnem systemu, ruzne zpusoby vyuziti ve vychove a vzdelavani. Improvizace a interpretace. vgfejne vystupov~ni a dramaticka vychova. Latka dramaticke vychovy. Vychovne klima a styl vedeni. Vybaveni a prostor pro dramatickou vychovu~ Pti­prava ucitele a planovan~ v dramaticke vychove. Osobnost ucitele dramaticke vychovy.

36

2. Pedagogika~ Reformni smery 20. stoleti a jejich vliv na vznik a vyvoj · dramaticke vychovy. Uceni intelektualni a zkusenostni, verbalni a neverbalni. Akti vi t_a ve vychove a vyucovani. Globalni, exemplarni, skupinove vyucovani, projektova metoda. 3. Psychologie. Stadia vyvoje jedince - specificke rysy vybraneho vyvojoveho obdobi z hlediska dram~ticke vychovy. Psychologie osobnosti - pojem osobnosti, moti vace a pot:feby, sebevedomi, temperamenty, schopnosti, vule. prozitek a sebeuvedomovani. Psychologie tvofivosti - jeji faktory, kreativni a antikreativni momenty. Socialni skupina, vliv skupiny na jednotlivce. Socialni role ve skupine, skupinove normy. Styl fizeni a jeho vli v na skupinu. Socialni komunikace. Socialni postoje a vztahy. Sociogram. 4. Detska literatura. Hodnota v detske literatufe. Hlavni zanry detske li teratury se vztahem k dramaticke vychove - poezie pro deti, vyznam lidove poezie pro rozvoj ditete, vznik a vyvoj umele ceske poezie pro deti. Lidova pohad~a a povest. Ttideni a hlavni charakteristiky zanru. Lidova pohadka v cetbe ditete, boje o pohadku. Struktura kouzelne pohadky. Autorska /moderni/ pohadka, jeji typy a vyvoj. Proza s detskym hrdinou. Pfehled ostatnich zanru detske literatury. , 5. Zaklady divadelni praxe. Zakladni pojmy z teorie dramatu /dramaticka situace, dramaticka postava, dramaticky dej/. Epika a dramatika. 0tevtena a zavfena dramaticka forma. Terna, kompozice. Di vadelni jazyk, slozky di vadelniho vyrazu. Zaklady teorie he­rectvi, za~ladni pojmy metody Stanislavskeho, typy herettvi. Dite a herectvi. Ptednes detsky a umelecky, jeho odlisnost od divadel­niho projevu . Specif ika loutkoveho di vadla, pojem loutkovosti.

Studijni li teratura k jednotli vym- okruhum temat ustni zkousky

1. T.eorie dramaticke vychovy Dejiny ceskeho di vadla I - IV /kapi toly O fadovem di vadle I J. A.

Komenskem, o di vadle pro deti a mladez/, Academia, Praha 1968-83 ·

Disman, M. - Kubalek, V. : 0etsky pfednes a dramaticky projev, SPN, Praha 1968

Fiser, J.: Uci telova osobnost z hlediska socialne psychologic­keho, 1967

Huizinga, J.: Homo ludens, Praha 1971 Komensky, J.A.: Skala na jevisti, Praha 1947

Skala vsevedna Vlastni zivotopis Zaklady skoly dobfe spotadane

Machkova, E.~ Zaklady dramaticke vychovy, SPN 1981 Mlejnek, J.: Detska tvotiva hra, Hradec Kralove 1981 Vyskocilova, E.: Dovednost vychovavat, Praha 1969 2. Pedagogika . Singule, F. : Pedagogicke smery 20. stoleti v kapi talistickych

zemich, SPN 1966 3. Psychologie Helus, Z. : Psychologicke problemy socializace osobnosti, Praha

1973 Hlavsa, J.: Psychologicke metody vychovy k tvotivosti, 1986 Hlavsa, J. : Psychologicke problemy vychovy k tvoti vosti, 1981 Homola, M.: Motivace lidskeho chovdni, Praha 1972 Langmeier, J. - Matejcek, Z.: Psychicka deprivace v detstvi, 1974

37

■

Piaget, J. - Inhelderova,B.: Psychologie ditete,1970 Ptihoda, V.: Ontogeneze lidske psychiky I - IV 1967-74 Rican, P.: Psychologie osobnosti, 1972 Vygotskij, L.S;: Mysleni a tee, 1~70 Zaborowski, Z.: Socialni psychologie a vychova, 1965 4. Oetska literatura Cukovskij, K.: Od dvou do peti, 1959 Genciova, M.: Literatura pro deti a mladez /ve srovnavacim

zanrovem pohledu/, 1984 Chaloupka, O. - Nezkusil, V.: Vybrane kapi toly z teorie det~ke

literatury, Praha 1973, 1976 a 1979 Chaloupka, o. - Voracek, J.: Kontury ceske literatury pro deti a

mladez /od zacatku 19. stoleti po soucasnost/, 1984 Smahelova, Hana : Cesty f olklorni poha'dky k li teratut-e, Ceske

Budejovice 1989 5 .. Zaklady divadelni praxe Aristoteles: Poetika, 1962 Bogatyrev, P.: Lidove divadlo ceske a slovenske, Praha 1940 Brook, P.: Prazdny prostor, Panorama,Praha 1989 Cisar, J.:· Vyvoj divadelniho jazyka, Geske Budejovice 1990 Hanzl, J. : Pohyb divadelniho znaku - in: K novemu vyznamu umeni,

1956 Hotinek, Z.: Divadlo a drama, Amaterska scena

Uvod do prakticke dramaturgie, 1980 Hrabak, J.: Poetika, 1973 Lukavsky, R.: Stanislavskeho metoda .herecke prace, 1978 Mistrik, J.: Dramaticky text, 1979 Zich, 0.: Estetika dramatickeho.zmeni, 1988

Zpracovala Eva Machkova

38

--.

-...,....,,.,._,,_ rubriky Deti-hiy-divadlo a podrubriky Misto pro matefinky v mesi~ Ceskoslovensky loutkar 1985-1990

1985 c~ l 0 ~ar.kulkach smyslenych a skutecnych Ema Sttesovicka /=Eva Machkgya/: Cer.vena kar.kulka aneb Smysleny

r.ozhovor. se smyslenou vedouci o vecech skutecne existujicich a velice castych

Milada Masatova : Po stopach Cer.vene kar.kulky aneb Skutecne vy­pr.aveni skutecne ex.istujici vedouci o vecech skutecne existu­jicich, lee neptilis castych

Marginalie: Pavel Kalfus : S Pavlem Polakem ... Pointa Milada Masatova Pavel Polak : Klouzacka S1a bar.vicka na pr.ochazku

cm 2 Ono se tekne: hr.at si ... Jan Mer.ta : Setkat se s Kaplici ... Jana Halitova : Hry pro starsi zaky dr.amaiaky /asi tak od 12 let/ Jan Mer.ta : Jak jsme si hr.ali s basnickami Ludmila Dohnalkova : Schuzka sJamesemThur.ber.em

Marginalie: Jiti Zacek Ema Sttesovicka So~a Pavelkova : Pouzivanim zastupnych textu ... Jiti Zacek Basnik Jiti Zacek : Jak to je Jiff Zacek : Povidala moucha mouse James Thurber: Slepice a nebesa

c. 3 Divadlo utlacenych a dramaticka vychova deti Jana Vobr.ubova : Paradox? Provokace? Naopak : Jedna z moznosti

uzitecne inspir.ace

Marginalie: Drmaticka hr.a jako1 pr.ostfedek socializace ditete Jedna publikace o Augustu Boalovi Vyvoj od pasivniho divaka k aktivnimu ucastnikovi Z. Matejcek -J.Langmeier: Ova norsti psychologove ...

40

c .. 4 Jiff Dudes Cesticky k Orffovi /a take k divadlu/

Marginalie: Carl Orff Ze zapisniku Erny Sttesovicke Vojtech Zamarovsky : Echo Jedna dvanda Rytmus Takt Tempo

c. 5 Bublina, hit, anebo ... ? /Eva Machkova: / Reportaz nasi stale spolupracovnice Erny Stfe­

sovicke opet ptimo ze zivota, tentokrat p:redevsim o ukaz­kach metodiky prace na pfehlidce Severojizniho kraje

Ustfedni poradni sbor pro dramatickou vychovu deti: Jak posuzovat metodiku prace v detskem di vadelnim a loutkatskem souboru

Marginalie: Viktor Kudelka : Mystifikace Josef Brukner-Jifi Filip: Ironie Ema Jan Vodnansky : Bublina Daniela Musilova a kol. : Spontaneita

c .. 6 Dana Svozilova a Silva Mackova : Kukly, housenky, motyli a ti

druzi /totiz deti/ aneb Metodicka ukazka ocima postizenych /totiz vedoucich/

Marginalie: Milos Macourek: Housenka Vitezslav Nezval : Krasne peti .. . Vitezslav N~zval: ~ekl bych .. . /jp/ /= · Jaroslav Provaznik/: Kdyz az je fee o motylech ...

c. 7 Jake vlastne jsou dnesni deti /anketa/ Odpovedi : Josef BrOcek, Milada Masatova, Hana Budinska, Josef

Mlejnek, Jana Vobrubova Marginalie: Antoine de Saint-Exupery: Pfikazal jsem prate povolat vychovatele ... Milena Lukesova : Chce-li autor knizky pro male deti ... Dramatak Deti a my Omnia sponte fluant Milena Lukesova: Machfi Milena Lukesova Hana Budinska ·: Stale vice si myslim, ze nase deti trochu

podcenujeme

c .. 8 Jake vlastne jsou dn~sni deti /pokracovani ankety/ ~ Odpovedi : Azalka Horackova, Libuse Hanibalova, Marie Hrbaco~a,

Elena Zlatosova Kolektiv autorQ UKVC : Zasady spolecenskeho ovlivnov~ni volneho

casu deti a dospivajici mladeze

I

41

■

Marginalie Platon : Kdykoliv sedeli muzove ... Friedrich Schiller : Clovek si hraje ... Vedouci detskych a mladeznickych kolektivu Milena Lukesova: Kdo jsem Milena Lukesova: Vysvedceni Milena Lukesova: Ja nejak nevim Milena Lukesovaf Rodinna oslava Friedrich Schiller : Uprostfed udesne tise sil ...

c. 9 Eva Opravilova : Na dobrem zacatku vse zalezi /Zamysleni nejen

nad anketou/ Josef Mlejnek : J.A.Komensky o detske hfe

Marginalie: Jaroslav Provaznik : Oobra rada nad tlato Eva Oobsikova : nektefi z~ci nezvladaji ucivo Myslenky J.A. Komenskeho o detske hfe Vladimir Kovarik : Sttepy zleho snu

c. 10 Jaroslav Provaznik Byl jednou jeden dum

Marginalie: Ostrovec, Vostrovec Daniela Fischerova Pisnicka o zlute Daniela Fischerova Pisnicka o modre Daniela Fischerova Pisnicka o cervehe Ilustrovane sesity Vera /2. tfida/ : Zprava z okoli David /2. tfida/ : Pisnicka pro okno pod Pavlem Pokornym Klara /2. tfida/ : Pisnicka pro okno ve vydejne jidla /ktere vidi

na malou zahradku pfed domem/ Lucka /2. tfida/ : Vesmir

c. 11 Jaroslav Provaznik /- Irena Cerna/: Kruh, z ktereho neni uniku?

Rozhovor s jednou nejmenovanou ucitelkou materske skoly

Marginalie: Receptaf dramaticke vychovy Eva Machkova : Zrcadla Josef Brukner : Prochazka Jaroslav Provaznik' : Od 1. zati 1984 Praktikum loutkoveho divadla Jm,ef Brukner

c. 12 Alois Mikulka - Hana Budinska Pohadka o hvezde Mane

Marginalie: Hvezdnou scenku ... Ema Sttesovicka V prubehu letosniho rocniku /seznam knih versu a prozy zminenych

v teto rubrice v rocniku 1985/ Na teto dvojstrance /seznam odbornych a metodickych· publikaci,

ktere mohou byt uzitecne pro kazdeho vedouciho detskeho souboru/

42

... ---·~----

1986 c. l Hana Budinska-Jaroslav Provaznik Listopadov~ feci do nov~ho roku

Marginalie: Eva Machkova : Hana Budfnska Zlaty maj Esteticka vychova

c. 2 ;

Jaroslav Provaznik - Juliana Jedlickova - Miluse Tomaskovi - Marie Ferlesova : Stfedoceska dilna

Marginalie Jiti Have1 Jiff Havel Pfekvapeni Jiff Havel Kotici mnoziny Sona Pavelkova Oramaticka vychova

c~ 3

a Frantisek

/Eva Machkova: / Jak jsem zacinala s detmi. Z chystanych pameti Erny Sttesovicke Jindra Delongova Jak zacit?

Marginalie: Vazeni redaktofi! Pro potadek Viktor Kudelka : Tendence Zdenek Bezdek : Bohumil Schweigstill Zdenek Bezdek : Vojteska Baldessari-Plumlovska Kaktusy, lodicky a pismenka Vaclav Stejskal : Podle meho nazoru

c. 4 Miloslav Oisman

Marginalie: Miloslav Oisman USUM

Kultura srdce

Publikace obsahujici namety na hry a cviceni Frantisek Hrubin : Zasluzne dilo Miloslava Oismana

c. 5 Jana Vobrubova : Prvni pomoc

Marginalie: "t\)'ebasnicky II Milena Lukesova : Kamen v bate Lumir Klimes : Ostinato Technika teti starsich deti

c~ 6 Jana Vobrubova Kouzelne kalhoty a dalsi rekvizity Sarky

5tembergove Sarka Stembergova : Zvlastnosti mluvy na loutkarskem oddeleni

Marginalie: In medias res Ab ovo Sarka Stembergova O sve nave knize Legendarni kouzelne kalhoty Basnici

43

---

~tembergova Neni ukolem teto metodiky Z obsahu

c. 7 L.istovani Listovanim Hana Budinska : Jak si hraji v krouzku esteticke vychovy UDPM JF

Praha Jiti Dudes : Jak si hraji v loutkatskem oddeleni LSU v Plzni Mirek Slavik : Jak si hraji v squboru HUORAOLO ve Zlivi

Marginalie: Kaplicka citanka Mirek Slavik Hana Budinska a jeji detske soubory Jiti Dudes 0 Kaplickych divadelnich letech

c~ 8 /neobsahuje rubriku Deti-hry-divadlo/

c~ · 9 St§pan Filcik : Kaplicke divadelni leto aneb Touha po komunikact Gtriky z diskusi o kaplickych vystoupenich

Marginalie: Kdo, co /program KOL 1986/ Seminare Doplnkove programy Porota Oramaticka vychova,nebo sber.stareho papiru?

c~ 10 Sarka Stembergova Aby nejmladsi nebyl posledni. Mostecke

usttedni kola narodnf souteze LOO LSU ocima porotce

Mostecke poroty Noemi Zarubova : Loutka:rsky povzdech /Mostecka ptehlidka ocima

ucastnika/ Milada Masatova Redakce : Soutez LOO LSU Stoji hruska

cq n Ljuba Fuchsova : BIG BUB

Marginalie: Josef Mlejnek : Hra a jeji znaky Lumir Klimes : Ortoepie Lumir Klimes : Ortopedi~ Alois Mikulka : Rikanka Karlinske setkani Alois Mikulka : Septem O Saree Stembergove-Kratochvilove

c Dana Svozilova : Diogenes v sudu a Svedove v Brne

MargimUie : Hana Doskocilova Jaroslav Ftovaznik Jaroslav Provaznik

Tomu, kdo ma zajem Zlaty maj o Oiogenovi v sudu

44

1987 c .. 1 Josef-Mlejnek-Jaroslav Provaznik Oeti v divadle

Marginalie: Obsah publikace Oeti v divadle Vojtech Zamarovsky : Muzy Vaclav Stejskal : Hovofi se ... /em+pk/ /=Eva Machkova + Jaroslav Provaznik/

c. 2 Petr Penaz : Klic od kralovstvi

Marginalie: Josef Brukner Pasma a leporela Edward Lear : Jeden stafik v Pasadene ... Ceska a slovenska poezie pro deti Christian Morgenstern : Nemozna vec Neskromny Lumir Klimes : Vademecum, vademekum, vademekum

c. 3

Josef Mlejnek

Divadelni oddeleni UKVC : Dramaticka vychova je, kdyz ... Z osnov jednotlivych pfedmetu /lidovych konzervatoti pro vedouQi

detskych divadelnich a loutkafskych souboru/

c. 4 Alexej Pernica : Provefovani moznosti. Lidove konzervatofe pro

vedouci detskych dramatickych a l9utkatskych kolektivu

Marginalie: Kralupska konzervatot pro vedouci detskych dramatickych a lout-

kafskych souboru Dosud se konaly ... Mozaika o Kralupske konzervatoti ... Blanka Rozankova - Pavel Cernoch - Alena Vaclavikova - Radim Svoboda : Co mi dala konzervatot v Kralupech? Josef Brucek : Aby to nekdo nepochopil opacne

c .. 5 Ova roky .v Brne Dana Svozilova : V prosinci 1986 bylo ukonceno v Jihomoravskem

kraji dvoulete vzdelavani ...

Marginalie: Nazory seminaristu

c. 6 Ljuba Fuchsova: Odkryvani vrstev aneb Kruh jako metoda

MargimHie : Oetske prace inspirovane portretem od Diega Velazqueze Knizky a publikace o slovesnych a literarnich hrach Ljuba Fuchsova Puvabne Kobalty Frantiska Rychlika

c. 7 Napady na leto Radim Svoboda Tuseni souvislosti v tvotive hte Stepan filcik : Uvod do dejin jednoho Kalafise

45

...

Radim Svoboda Kalafousek Hana Budinska Ptedstaveni jako stafeta

.Marginalie: Napady na leto "Kdyz biese po smrti Stilfridove ... 11

c. 8 . Jiff Zacek-Jaroslav Dejl: Ahoj, mote Marginalie: Narodni pfehlidka detskych tecitatoru a recitacnich kolektivu Trojjedinost dramaticke vychovy At se tofa svet!

c .. 9 /neobsahuje rubriku Oeti-hry-divadlo/

c. 10 Zdena Joskova: Par poznamek k dramaturgii a dramatice v divadle

hranem detmi

c .. 11 Jaroslav provaznik Dramaticka vychova = di vadlo + loutky · +

pfednes

Marginalie: Program Kaplickeho divadelniho leta 1987 Soubory, ktere vystoupily na narodni pfehlidce detskych recita-

toru a recitacnich kolektivu 1987

c. 12 Tfi pohledy na jednu krajskou pfehlidku Jiff Pokorny : Co ocekavate od krajske pfehlidky? Jaroslava Krckova : Zavistive jsem pokukovala ... Blanka Rozankova : Taborske prace ocima loutkafe

1988 c. 1 Jan Amos Komensky : Vazeni panove, jimz je sve:ren dozor nad

skolami!

Mfsto pro matefinky Eva Opravilova - Jaroslav Provaznik Honzikova /ale nejen jeho/

cesta /do matefske skoly/

c. 2 Mfsto pro matefinky Jarmila Beranova : Z lesa do "lesa". Ze zkusenosti jedne ucitelky

matefske skoly

Marginalie: .Cile dramaticke vychovy /pk//= Jaroslav ~rovaznik/: Dramaticka vychova Jarmila Beranova : Pfedskolni dit~ ...

46

c. 3 Silva Mackova-Oana Svozilova : Project "ORAMA TICK!: STREOISKO" Silva Mackova-Oana Svozilova : hodina dramaticke vychovy na

namet pfedlohy Daisy Mrazkove Neposedna Barborka

Marginalie: . Z Navrhu experimentu "Oramaticka vychova pro zakladni skolu"

na rok 1987/1988 Ramcovy plan jednotlivych lekci experimentu Daisy Mrazkova : Neposedna Barbork?

c. 4 Misto pro matefinky Nina Petrasova : Tajemstvi lisky aneb Proc dramaticka vychuva

na matetske skole?

Marginalie: Christiane F.: "Na venkove stejne jako ve meste ... " D autorovi Maleh9 prince Antoine de Saint-Exupery Eva Opravilova Christiane F.: "Oestrukce rodinneho zivota ... " Antoine de Saint-Exupery :"Pracujeme-li jen pro hmotne statky ... " Antoine de Saint-Exupery :"Je mi dnes hluboce smutno ... " Antoine de Saint-Exupery :"Rise cloveka ... "

c. 5 Bonzova hlava v Novem Meste nad Metuji Jiff Provaznik: : Jsou v zivote cloveka ... Jan Vondra : Prvnim souborem divadelni dilny ...

Marginalie: Joe Hloucha Lumir Klimes: Bonz Lumir Klimes : Teenager Miroslav Kantek - Aza1ka Horackova -:- Marek Zakostelecky - Marie

Kolafova - Jana Ktenkova - Ludek Skovranek : Z ohlasu na setkani v Novem Meste nad Metuji

Joe Hloucha: "Hra trvala dlouho ... "

c. 6 Mfsto pro matefinky Proc se Alena rozzlobila? Jaroslav Provaznik: Brzy po te ... Blanka Rozankova : prvni seminar pro ucitelky materskych skol ... Irena Cerna : Priprava na hodinu rytmickych cviceni a her vybra-

nych z kartoteky Hany Budinske a vyzkousenych s detmi v MS Blanka Rozankova Priprava na lekci pohybove vychovy pro

ucitelky Marginalie: /pk/ /= Jaroslav p rovaznik/ : Strucna geneze jednoho dobreho

napadu Kartoteka Hany Budinske Vite4slav Nezval : Hop, ·hop, hop Hop, hop, hop ...

c. 7 /neobsahuje rubriku Oeti-hry-divadlo/

47

-

c. 8 /neobsahuje rubriku Deti-hry-divadlo/

,,./

c .. 9 Eva Machkova : Sesity dramaticke vychovy aneb·At ziji podivini!

Marginalie: Radim Svoboda Ludek Richter

Lodka vypustena z loutkafskeho bfehu "Jak vzniklo /S/hledani /v/ prostoru? .. "

c. 10 Silva Mackova - Miroslav Obratil - Dana Svozilova Kouzlo a mac

dramaticke vychovy

Marginalie: Silva Mackova a Dana Svozilova ...

c. · 11 Jiti Blaha : 20. Kaplice : Terna, tvofiva hra, tvar Jan Dvorak: Kaplicke vzpominky

Marginalie: . ~rogram 20. kaplickeho divadelniho leta Hoste 20. KOL Inspirativni vystoupeni 20.KOL

c. 12 Josef Brucek :. Vsechno byld' jinak Radim Svoboda Kralupska konzervatof v Rakovniku

Marginalie: Josef Hanzlik Konec modreho ptacka Pimpilim pampam

Misto pro matetinky Frantisek Hrubin - Eva Willigova Kdyf si hrajeme s micem

/Ukazka ze scenate pro prvni ttidy ZS vhodneho i pro deti predskolniho veku/

Marginalie: /pk//= Jaroslav Provaznik/ : Pted dlouhou tadou let~-·

1989 c. 1 Misto pro materinky Irena Truhlatova velmi nebezpecne besidky

Marginalie: Vitezslav Nezval : Snek Robert Desnos : Hlemyzd Vitez~lav Nezval : ~Lide pro deti

...

Surrealisticka proza Anicka skritek a Slameny. Hubert. laka ... Veci. .. tesky surrealista Vitezslav Nezval

c. 2 Eva Hanzlikova : Inventura jako zaklad

Marginalie: Eva tvachkova : MezL skutecnosti a snem

48

c. 3 Silva Mackova-Oana Svozilova

a co dal?

c. 4

Experiment dramaticke vychovy ...

/neobsahuje :rubriku Oeti-hry-divadlo/

c~ s . Bedtich Hajek-M.Vocilka : Prace s loutkou a pfevychova

Misto pro materinky M.ternik - Mirka K:ralova - Lenka Zivrtova Male pohadky

MargimHie: /pk//= Jaroslav Provaznik/ : Misto pro matetinky ... ·c.6 Mozaika na leto Hana Budinska: Se ~vihadly trochu jinak Jaroslav Provaznik: Les se smeje pod vousy' Marginalie: Obsah publikace /Esteticka vychova na pionyrskem tabote/ Ooporucena literatura Rataje u Bechyne 1988

c. 7 Misto pro Nina Petrasova

Marginalie: Lekce a lektoti

matetinky 0 jednom splnenem slibu

/pk/ /= Ja:roslav Provaznik/ : Bonbon. Z ptipravy k 7. lekci /P:race s textem/

Z odpovedi seminaristek na anketni otazky polozene po ukonceni posledni lekce

Jake jsou tvoje nejsilnejsi dojmy? - Z odpovedi seminaristek po druhem setkani

Mas pocit, ze te seminate o dramaticke vychove nejak ovlivnily? - Z odpovedi semina:ristek po ttetim setkani

c. 8 /neobsahuje rubriku Oeti-hry-divadlo/

c .. 9 Lenka Laznovska : Dramaticka vychova ve .Svedsku

c. 10 21~ kaplicke divadelni leto Josef Brucek Nekolik poznamek _k projevum kuloveho blesku Marginalie: Ludek Richter DDS LOO LSU Zatec ... /atd./

c. 11 /neobsahuje rubriku Oeti-hry-divadlo/

c .. 12 Vittorio d~ Alessandro - Olga Brucheova: Dramaticka vychova

a dejepis

Marginalie: T V race 1981 vystoupil na KOL detsky soubor Pidivadlo ...

49

~ -

1990 c. 1 Alena Urbanova : Co nehrat

Marginalie: Alena Urbanova ... Dramatizace pohadky Josefa Lady O chudem kralovstvicku: .. Ladovy pohadky v dramatizaci Alexe Konigsmarka ... is. kvetna 1989 ... IBBY /International Board on Books for Young People/ ... Vyjimkami, ktere potvrzuji pravidlo ...

c .. 2 A. Michajlovova : Kdo si vymyslel di vadlo aneb Sta tisic "proc"

Marginalie: /natl I= Jo~ef Bednaf/: Co si mysli o loutkovem divadle nukle~rni

deti Eva Kerousova : 0 optimismu a vytrvalosti

c. 3 Lenka Laznovska Sabi hlava aneb PIRKO ve Vilniusu

c. 4 Milan Strotzer : Sttedocesk~ dilna detskeho divadla

c .. 5. T.B. Jensenova : Osobnost vedouciho. Vynatky z danske knihy

T. B. Jensenove Dramatisk Leg /Dramaticka hra/, Kodan 1969 Marginalie: /pk//= Jaroslav Provaznik/ : Osobnosti nasi dra~aticke vychovy

deti Idealni portret vedouciho

c. 6 Alexej a Petra Rycheckych Navrat ke Komenskemu. K nul temu

rocniku ostravskeho experimentu Marginalie: Hana Rychecka : Z pohledu ttidni ucitelky Bozena Skalova Z pohledu MOPM

c .. 7 O jedne ceste, na niz by bylo skoda zapomenout Dana Svozilova : Oopisovatelsky literarni klub Brno Marginalie: Jaroslav Provaznik: Literarni prace ... Ukazky z tvorby ocenenych kolektivu

c .. 8 Misto pro materinky Vlasta Gregorova : 'Mama me poznala podle nausnicky ! II Pohled do

jedne materske skoly u nas Zuzana Jirsova - Libuse Jevnakerova: Nahlednuti do materskych

skol V Norsku

c.9 Eva Z ajicova : Zeme je kulata ! Dramaticka vychova jako metoda

vyuky dejepisu

so

-·-

c .. 10 /neobsahuje rubriku Oeti-hry-divadlo/

c. H Oetske divadelni leto Pracha.tice 90. 19. narodni prehlidka

detskych divadelnich a loutkarskych souboru 16. -22. cervna 1990

Lenka Laznovska Kaplice v Prachaticich

Marginalie: Program Z prachatickeho Zpravodaje

c .. 12 --, Jirina Lhotska : Text jako vychodisko drarnaticke vychovy

Zpracoval Jaroslav Provaznik

51

TVORIVA ORAMATIKA, roe. II, cislo 1 /Divadelni vychova rocnik XIII/ Eerven 1991

Vydavaji Sdruzeni pro tvotivou dramatiku a ARTAMA

/pracov1ste Informacniho a poradenskeho sttediska

pro mistni kulturu/

Odpovedny redaktor: Jaro~lav Provaznik

Adresa redakce : Sn~movni 7, 118 .22 Praha 1, tel. 536846

S pouzitim kreseb Jitiho Kalous~a graficky upravil Jiti Ptihoda

Tisk : Informacni a poradenske sttedisko pro mistni kulturu Prah~ Praha 1991

Naklad : 1 500 vytisku

Cena jednoho cisla : 10,- Kcs

Cena predplatneho za ctyti cisla 35,- Kcs Vychazi ctytikrat do roka

-