1. předpona kořen část příponová (nebo přípona a koncovka) hor- -skýzá- -klad- -napře- -hled vý- -prav- -aroz- -syp- -aný
2. Před řešením cvičení zopakovat, že kořen je část slova nesoucí věcný/slovníkový význam slova. Jako bez kořene neexistuje rostlina, neexistuje slovo bez kořenu.
4. Před řešením cvičení připomenout termín slovotvorný základ: část slova, z níž nové slovo bezprostředně vzniká, společná část slova základového a nově utvořeného. Zdůraznit, že slovotvorný základ může být tvořen celým slovem nebo jeho částí.
6. Příklad řešení:savec: N živočich; P lev, opice, slon, velryba; S pták, rybachata: N obydlí; P střecha, sklep, kuchyně; S chalupa, domekauto: N dopravní prostředek; P Škoda, Audi, Jaguár; S autobus, tramvaj, kolostrom: N rostliny; P jedle, lípa, buk, borovice; S keř
7. Před řešením cvičení je třeba upozornit žáky na to, že cvičení může mít i více řešení.a) 3 možná řešení: 1. výlet – je to slovo s kořenem s významem létat/letět; 2. výlet – je to slovo s předponou; 3. letopočet – je to slovo složené, ostatní jsou odvozenáb) 3 možná řešení: 1. líska – ostatní slova mají kořen „list“; 2. listopad – je slovo složené; 3. listový – je přídavné jméno, ostatní jsou podstatná jménac) 2 možná řešení: 1. ladem – je to slovo neohebné, příslovce, ostatní slova jsou ohebná; 2. ladem – je z kořene jiného významud) 3 možná řešení: 1. letokruh – je to slovo složené, ostatní jsou odvozená; 2. letokruh – je z kořene jiného významu; 3. létat – časuje se, ostatní slova se skloňujíe) 3 možná řešení: 1. lák – je to slovo jednoslabičné, ostatní jsou trojslabičná; 2. lák – je to slovo utvořené z jiného kořene, ostatní slova mají kořen s významem vábit; 3. odlákat – časuje se, ostatní se skloňují
8. A blýskavý náhrdelník, syrová zelenina, zvýšené úsilí, rozbitá hračka, nesmyslný útěk, výtečný oběd, dětský zásyp, tvářil se zamyšleně, pilný žák, propíchnuté ucho, pytel na brambory, nevysypaný koš, probíhá závodB stěhování nábytku, plyšový medvídek, mlýnská strouha, napínavý film, mírně povylezl, lyžařský vlek, pohádková víla, krutá zima, mlsný jazýček, klopýtla přes obrubník, mýdlová pěna, z lesa se ozýval výr, vyviklaný zub
9. Příklad řešení:Sníh se sypal a sypal. – Nemohl mluvit, jen sípal.; Zraněný cyklista nabyl vědomí. – Tatínek dal nabít akumulátor.; Otužilci se myjí ve studené vodě. – Chcete mít úspěch?; Po kamenech se plazil slepýš. – Slepíš mi draka?; My všichni chceme jet na výlet. – Vrať už mi tu knihu, prosím.; Blíží se bouřka, v dálce se blýská. – Blízká samoobsluha má ještě otevřeno.; Včely opylují rostliny. – Petra si opilovala zatržený nehet.; Fotbal se také nazývá kopaná. – Ten chlapeček se ale nazívá, než usne.; Některé květiny mají žlutý pyl. – Na žízeň pil hořký čaj.; V lese na nás z větve smrku mžoural starý výr. – Rozvodněná řeka byla plná nebezpečných vírů.; Učili jsme se o nadmořské výšce. – Na stavbě nás upoutala malá hrázděná vížka.; Chtěl být lékařem. – Do hřebíku nemáme bít tak prudce.; Pisk je základem ptačího pera. / Slyšeli jsme pisk sýkorky. – Kůň ohrnoval pysk.
10. šťáva z mrkve, kamarádi ze sousední ulice, šel se mnou, šaty z hedvábí, stůl s vykládanou dřevěnou deskou, přišel ze školy domů, setkal se se svými přáteli u kina, placka z brambor a mouky, přijel se zpožděním, kos létal ze stromu na strom, učil se s radostí, snídal rohlík se sýrem, udělal to jeden z nich, hrála si s panenkou, postavy z filmu, věci ze zásuvky, souhlasil s návrhem
11. sběr starého papíru, řízek k obědu, vjezd do továrny, objevil se u bratra, lesní pěšina, kruhový objezd, věřil mu, pes přiběhl na písknutí, zpěvaví ptáci, základní větný člen, vyřízená objednávka, pěší túra, objemné zavazadlo, vjel do kaluže, spěchal na schůzku, věděl o nás vše, objem kvádru, matčino objetí
12. Příklad řešení: A 1. odpočinek; 2. roztržené, rozsypaly; 3. odpověď; 4. předsedkyni; 5. podchod B 1. rozpacích; 2. bezstarostné; 3. odpáral; 4. obkládali; 5. bezbolestnou; 6. rozkaz13. Správná tvrzení: Ve slově potopený je kořen slova -top-. Slovo pytlovina je příbuzné se slovem pytel. Koncovka podstatného jména se mění při jeho skloňování.14. a) pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení b) hrad, kost, kuře, město, moře, muž, pán, píseň, předseda, růže, soudce, stavení, stroj, žena15. Příklad řešení:
zvíře rostlina sport městojednoslabičné vlk len golf Chebdvojslabičné panda máta fotbal Plzeňtrojslabičné žirafa tulipán házená Liberecčtyřslabičné chameleon pampeliška gymnastika Rokycany
17. uši mě zábly, turisté navštívili Hrad, výherci se radovali, řízky nám chutnaly, filmy získaly ocenění na festivalu, sněhuláci roztáli, stromy se pokácely, lodě vypluly, pole se zazelenala, mince se kutálely
Tvarosloví1. Opakování slovních druhů strana 10–11
1. Příklad řešení: a) P: pět (4), pálit (5), pěkně (6), po (7), protože (8), prý (9), prásk (10) K: koza (1), krásný (2), kdo (3), kolik (4), kypřit (5), kolem (6), ku (7), když (8), kéž (9), křach (10) N: noha (1), něžný (2), náš (3), několik (4), ničit (5), někdy (6), na (7), nebo (8), nechť (9), nate (10) b) Půjčil si pět krásných knih na několik týdnů, protože rád četl. Půdu v záhonech musíme pěkně kypřit. Kéž
už by sluníčko začalo pořádně pálit. Křach a prásk, spadl a zlomil si nohu. Naše koza je prý velmi krásná, i když někdy ničí trávu kolem zahrady. Kdo spočítá, kolik běží po poli zajíců? Nechť je tvá práce ku prospěchu věci.
2. A a) kost – je rodu ženského, ostatní jsou rodu mužského neživotného b) cizí – je to přídavné jméno, ostatní jsou příslovce c) jediný – je to přídavné jméno, ostatní jsou číslovky B a) lze – je to příslovce, ostatní jsou slovesné tvary b) který – je to zájmeno, ostatní jsou spojky c) narozeniny – jsou v čísle množném, ostatní jsou čísla jednotného3. všimnout si, všedně, všelék, všechno4. 1 obzor; 2 tajných; 3 jeho; 3 kdo; 6 rychle; 4 dva; 9 nechť; 5 přečíst; 10 brum; 7 nad; 5 tajit; 1 drak; 8 vždyť Tajenka: Bajky a nebajky5. A 1. Nedaleko (7) bývalého (2) mlýna (1) stála (5) sýpka (1). 2. V (7) době (1) kruté (2) zimy (1) se (3) zvířata (1)
stahují (5) k (7) lidským (2) obydlím (1). 3. Babička (1) odjela (5) rychlíkem (1) z (7) Čáslavi (1) do (7) Přibyslavi (1). 4. Po (7) Labi (1) pluly (5) parníky (1). 5. V (7) zoologické (2) zahradě (1) jsme (5) viděli (5) antilopy (1), žirafy (1), krokodýly (1) a (8) pštrosy (1). 6. Vysoko (6) v (7) horách (1) létali (5) orli (1). 7. Hluboké (2) tropické (2) pralesy (1) pokrývají (5) značnou (2) část (1) střední (2) Afriky (1).
B 1. V (7) Egyptě (1) jsme (5) zhlédli (5) vysoké (2) pyramidy (1). 2. Žáci (1) se (7) svými (3) učiteli (1) si (3) prohlédli (5) starobylý (2) hrad (1). 3. V (7) bitvě (1) u (7) Lipan (1) husité (1) prohráli (5). 4. Koupili (5) jsme (5) si (3) nový (2) nábytek (1). 5. Davy (1) lidí (1) se (3) tísnily (5) před (7) výkladní (2) skříní (1) nového (2) obchodu (1). 6. Zbyšek (1) si (3) doplnil (5) sbírku (1) hmyzu (1) krásnými (2) motýly (1) a (8) vážkami (1). 7. Na (7) výstavě (1) jsme (5) viděli (5) vzácné (2) drahokamy (1).
6. a) bez (7, 1), mazal (1, 5), koulí (1, 5), vedle (6, 7), křiví (2, 5), nos (1, 5), nemocný (1, 2), ale (8, 9), večer (1, 6), jí (3, 5), má (3, 5), tři (4, 5), čtvrtí (1, 5), holí (1, 2, 5), stát (1, 5)
Příklad řešení: Bez čepice ven nechoď. (předložka) – V zahrádce krásně kvetl bez. (podstatné jméno); Ty jsi ale mazal! (podstatné jméno) – Žák mazal tabuli. (sloveso); Hod koulí je olympijská disciplína. (podstatné jméno) – Anna koulí po podlaze míč. (sloveso); Ta dívka bydlí vedle. (příslovce) – Položil tašku vedle stolu. (předložka)
7. a) souvětíb) (my) jsme potkali, která sbíralac) V (7) lese (1) jsme (5) potkali (5) stařenku (1), která (3) sbírala (5) do (7) bílého (2) šátku (1) léčivé (2) byliny (1).d) stará žena, babičkae) 1. os., č. mn., zp. ozn., čas min.f) Příklad řešení: lesník/prales (1), lesní/lesnatý (2), zalesňovat/odlesnit (5)
2. Podstatná jménaOpakování – mluvnické kategorie strana 12
1. Můžeme přidat informace o literárním díle, z něhož je ukázka: Kapitán Lemuel Gulliver – hlavní postava knihy Gulliverovy cesty od J. Swifta – na svých cestách se dostane mezi
liliputy nebo naopak mezi obry. Gulliverovy cesty (1726) – čtyřdílný anglický alegoricko-satirický utopický román (imaginární cestopis) – fiktivní
země a ostrovy, Gulliverovy cesty trvají 16 let a 7 měsíců (1. díl – Cesta do Liliputu, 2. díl – Cesta do Brobdingnagu – do země obrů, 3. díl – Cesta do Laputu, Barnibardi, Luggnagu, Glubbdubdribu a do Japonska – život na létajícím ostrově Laputě, úpadek hospodářství, výsměch neplodné výzkumné činnosti, setkání s nesmrtelnými obyvateli atd., 4. díl – Cesta do země Hvajninimů – o životě moudrých koní, ušlechtilých zvířat v ideální říši).
s družinou – 7. p., č. j., rod ž., vz. žena; vystupováním – 7. p., č. j., rod stř., vz. stavení; na kolena – 4. p., č. mn., rod stř., vz. město; na stůl – 4. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; paní – 1. p., č. j., rod ž. (zvláštní skloňování); malíček – 4. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; rukama – 7. p., č. mn., rod ž., vz. žena (zvláštní skloňování); špičku – 4. p., č. j., rod ž., vz. žena; ke rtu – 3. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; na vlast – 4. p., č. j., rod ž., vz. kost; na cesty – 4. p., č. mn., rod ž., vz. žena; na dvoře – 6. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad
2. Příklad řešení:D: muž – dorostenec; stroj – dělitel; předseda – dentista; soudce – dopravce;žena – doba; růže – družice; píseň – drůbež; kost – důvěrnost;město – dřevo; moře – dějiště; kuře – dvojče; stavení – doživotíS: pán – sirotek; hrad – sen; muž – sběratel; stroj – semiš; předseda – sborista; soudce – správce;žena – skála; růže – sépie; píseň – síň; kost – současnost;město – síto; moře – sídliště; kuře – sele; stavení – smíření
Podstatná jména konkrétní a abstraktní strana 12–13
1. Upozorníme, že vzor nepatří mezi mluvnické kategorie, slovo samo jej nevyjadřuje: má funkci klasifikační. dítě – K, 1. p., vz. kuře; zázrak – A, 1. p., vz. hrad; zblbnutí – A, 2. p., vz. stavení; pád – A, 4. p., vz. hrad; nával – A,
1. p., vz. hrad; dveří – K, 2. p., vz. píseň; kluci – K, 1. p., vz. pán; školu – K, 4. p., vz. žena U poslední věty je třeba při určování pádů slov „pád“ a „nával“ mít na paměti smysl celé věty, a pokud žáci určí
pády opačně (pád – 1. p., nával – 4. p.), vysvětlit, že gramaticky by to tak být mohlo, ale vzhledem ke smyslu celé věty to tak není.
2. A 1. Nechutnalo to ani psovi. – 3. p., vz. pán; psovi – K; 2. Červi hlodali v mrkvi. – 6. p., vz. píseň; červi – K, mrkvi – K; 3. Ledňáčci lovili ryby. – 4. p., vz. žena; ledňáčci – K, ryby – K; 4. Dával mu signály. – 4. p., vz. hrad; signály – A; 5. Oba poločasy skončily. – 1. p., vz. hrad; poločasy – A; 6. Nasadila si brýle s barevnými skly. – 7. p., vz. město; skly – K; 7. Zapýřil se studem. – studem – A; 8. Žákyně se zabývaly rozmanitými zájmy a zálibami. – 7. p., vz. žena; zájmy – A, zálibami – A
B 1. Řídil se lékařovými radami. – radami – A; 2. Slyšeli jsme tetřeví tokání. – 4. p., vz. stavení; tokání – A; 3. Uč se cizím jazykům. – 3. p., vz. hrad; jazykům – A; 4. Měli pevnou vůli. – 4. p., vz. růže; vůli – A; 5. Přijedu v neděli. – 6. p., vz. růže; neděli – A; 6. Přešli visutý most. – most – K; 7. Odbyl práci. – 4. p., vz. růže; práci – A; 8. Plavba po Labi byla plná dobrodružství. – 6. p., vz. moře; plavba – A, Labi – K
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková strana 13–14
2. 1. peří – č. j.; 2. listí – č. j.; 3. pera – č. mn.; 4. vojsko – č. j.; 5. listy – č. mn.; 6. kamení – č. j.; 7. nádobí – č. j.; 8. vojáci – č. mn.; 9. kameny – č. mn.; 10. nádoby – č. mn.
3. 1. trička – č. mn., kalhoty – č. mn., ponožky – č. mn.; 2. křoví – č. j.; 3. nůžkami – č. mn., papír – č. j., nehty – č. mn.; 4. violy – č. mn., basy – č. mn., housle – č. mn., koncert – č. j.; 5. játra – č. mn., cibulce – č. j.; 6. tisku – č. j., zprávu – č. j., volbách – č. mn., zastupitelstev – č. mn.; 7. karty – č. mn., karta – č. j., sedma – č. j.
4. a) 1. Babička (1) se (3) zeptala (5), kdy (6) přijdu (5) příště (6). 2. Zahlédli (5) jsme (5) malíře (1), jak (6) kreslí (5) okolí (1). 3. Žába (1) hup (10) do (7) vody (1). 4. Přišel (5) podzim (1), listí (1) na (7) všech (3) listnatých (2) stromech (1) již (6) žloutne (5). 5. Na (7) návštěvě (1) byli (5) oba (4) strýčkovi (2) kamarádi (1). 6. A (9) já (3) to (3) všechno (3) vím (5) a (8) mám (5) je (3) rád (2).
babička – 1. p., č. j., rod ž.; se zeptala – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; přijdu – 1. os., č. j., zp. ozn., čas bud.; zahlédli jsme – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; malíře – 4. p., č. j., rod m. živ.; kreslí – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; okolí – 4. p., č. j., rod stř.; žába – 1. p., č. j., rod ž.; vody – 2. p., č. j., rod ž.; přišel – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; podzim – 1. p., č. j., rod m. neživ.; listí – 1. p., č. j., rod stř.; všech – 6. p., č. mn., rod m. neživ.; listnatých – 6. p., č. mn., rod m. neživ.; stromech – 6. p., č. mn., rod m. neživ.; žloutne – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; návštěvě – 6. p., č. j., rod ž.; byli – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; oba – 1. p., č. mn., rod m. živ.; strýčkovi – 1. p., č. mn., rod m. živ.; kamarádi – 1. p., č. mn., rod m. živ.; já – 1. p., č. j.; to – 4. p., č. j., rod stř.; všechno – 4. p., č. j., rod stř.; vím – 1. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; mám – 1. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; je – 4. p., č. mn. (rod nelze určit); rád – 1. p., č. j., rod m. živ.
b) 1. přijdu (já); 2. zahlédli jsme (my); 3. žába hup; 4. listí žloutne; 5. byli kamarádi5. a) V (7) době (1) žní (1) svážela (5) nákladní (2) auta (1) do (7) sýpky (1) obilí (1). b) svážela auta c) v době – 6. p., vz. žena; žní – 2. p., vz. píseň; auta – 1. p., vz. město; do sýpky – 2. p., vz. žena; obilí – 4. p., vz. stavení d) doba, žně e) příbuzné k vyjmenovanému slovu sypat f) obilí – mouka
Podstatná jména obecná a vlastní strana 15–16
1. a)
b) NOVÁ VES U NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ
2. a) obecná: křoví, písek, švejk, tábor, škodovka, trní, herkules, voda, lazar, země, ptactvo vlastní: Země, Švejk, Odolena Voda, Lazar, Dubí, Tábor, západní Čechy, Herkules, Jižní Amerika b) jmeniny – svátek. Maminčina kamarádka má jmeniny v prosinci.; křoví – keře, shluk keřů. Podél cesty roste
husté šípkové křoví.; Země – název planety. Země je třetí planetou sluneční soustavy.; písek – drobounké kamínky. Děti si hrály na písku.; Švejk – jméno hrdiny románu. Voják Švejk je hlavní postavou humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška.; Odolena Voda – město ve Středočeském kraji. Dva roky jsme bydleli v Odoleně Vodě.; Lazar – jméno biblické postavy. Lazar byl těžce nemocný a zemřel, Ježíš jej vzkřísil.; švejk – mazaný ulejvák, chytrý šibal. Přestaň už konečně dělat švejka.; tábor – ubytovací zařízení v přírodě; místo hromadného ležení. Děti už se těšily na letní tábor.; škodovka – automobil značky Škoda. Dědeček si koupil svou první škodovku před čtyřiceti lety.; Dubí – město v Ústeckém kraji. Dubí je známé výrobou skla a porcelánu.; trní – křoví s trny. Tomovi spadl míč do trní a on se pořádně popíchal, když ho vyndaval.; Tábor – město v Jihočeském kraji. Město Tábor bylo založeno husity.; herkules – silný člověk, silák; druh uzeniny. Rodiče říkají, že můj mladší bratr není žádný herkules. Maminka přinesla krájený herkules.; západní Čechy – region na západě Čech. Region západní Čechy je nejvíce známý lázeňstvím a výrobou porcelánu, skla a hudebních nástrojů.; voda – kapalina v řekách, rybnících, mořích. Napustil si vanu plnou teplé vody.; lazar – nemocný, zubožený člověk. Adámek je náš malý lazar.; země – pevnina; stát; půda. Maminka položila holčičce na zem deku, aby si mohla hrát.; Herkules – jméno postavy z římské mytologie. Herkules byl nejsilnější bojovník.; Jižní Amerika – kontinent. Jižní Amerikou protéká řeka Amazonka.; ptactvo – souhrnné označení ptáků. V blízkosti řek a mokřadů žije různorodé ptactvo.
c) Je to švejk. Švejkuje. – nebere nic vážně, vše zesměšňuje, tropí si legraci, ulejvá se; Je to malý herkules. – je silný, mohutný
d) jmeniny – č. mn., křoví – č. j., písek – č. j., švejk – č. j., tábor – č. j., škodovka – č. j., trní – č. j., herkules – č. j., voda – č. j., lazar – č. j., země – č. j., ptactvo – č. j.
e) pomnožná (č. mn.): jmeniny hromadná (č. j.): křoví, trní, ptactvo látková (č. j.): písek, voda3. A 1. Pod starým hradem se rozkládalo malebné městečko Úterý. 2. O prázdninách jsme navštívili Český ráj. 3. Můj
kamarád Petr chodí do Základní školy v Kamenici. 4. Ve Francii byla po revoluci přijata nová ústava. 5. Poslanci zasedají v parlamentu. 6. Naši známí rádi navštěvují české hory, nejvíce se jim líbí hory Jizerské. 7. Studium na Karlově univerzitě je náročné.
B 1. Na kongresu o ekologii se sešli Češi, Němci, Angličané i Francouzi. 2. Kamarádka Alena bydlí v ulici U Kovárny. 3. Ve Spojených státech amerických žijí běloši i černoši, indiáni i Inuité. 4. Na Šumavě můžeme vidět mnoho krásných jezer, např. Černé a Čertovo jezero nebo jezero Laka. 5. Nové zákony o školství přijalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v Praze.
4. a) Labská bouda, liška Bystrouška (postava knihy, opery) / Liška Bystrouška (literární dílo), most Barikádníků, ulice Jana Nerudy, Štědrý den, Červená karkulka (Internetová jazyková příručka: V názvu pohádkové bytosti uvádějí PČP pouze podobu Červená karkulka, lze však tolerovat i Červená Karkulka.), Staroměstské náměstí, Kutná Hora, Krušné hory, gymnázium, Hluboká nad Vltavou, náměstí Bratří Čapků, Mariánské Lázně, Velikonoce, Plzeňan, Národní muzeum, Kanárské ostrovy, Lidové noviny, hotel U Dvou veverek, řeka Mže, lázně Luhačovice, Malostranské povídky
b) Příklad řešení: Ubytováni jsme byli na Labské boudě.; Zhlédli jsme operu Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Knihu Liška
Bystrouška napsal Rudolf Těsnohlídek.; Až do středy bude most Barikádníků uzavřen.; Teta bydlí v ulici Jana Nerudy.; Na Štědrý den se schází celá naše rodina u vánočního stromečku.; Babička vyprávěla Lence pohádku o Červené karkulce.; Čekali na nás na Staroměstském náměstí.; V Kutné Hoře se razily mince.; Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec.; Přijímací zkoušky na gymnázium bývají náročné.; Se školou jsme navštívili zámek Hluboká nad Vltavou.; Finanční úřad přestěhovali na náměstí Bratří Čapků.; Babička se léčila v Mariánských Lázních.; O Velikonocích chodíme na pomlázku.; Ve sportovním zápolení obyvatel jednotlivých českých měst zvítězil Plzeňan Lukáš Nejedlý.; Dominantou Václavského náměstí je Národní muzeum.; Chtěli bychom strávit dovolenou na Kanárských ostrovech.; Dědeček pravidelně odebírá Lidové noviny.; Ubytovali jsme se v hotelu U Dvou veverek.; Plzní protéká řeka Mže.; V lázních Luhačovice se léčí onemocnění dýchacích cest.; Už jste četli Malostranské povídky?
5. a) A (9) od (7) těch (3) dob (1) nosí (5) lidé (1) prsteny (1) s (7) kamenem (1) na (7) památku (1) Prometheova (2) činu (1).
b) Ano, obsahuje – Prometheova. Vlastní jméno je zapsáno s velkým počátečním písmenem. Podstatné jméno – Prometheus.
c) Jméno Prometheova je cizího původu – obsahuje skupinu souhlásek -th-, končí na příponu -us, která je latinská. Skupina -th- je často obsažena v řeckých slovech, také toto jméno je řeckého původu.
d) báje (např. PETIŠKA, E. Staré řecké báje a pověsti) e) Zeus, Prometheus, orel, Herakles, Epimetheus, Pandora Báje je dostupná např. na adrese: https://docplayer.cz/6954970-Eduard-petiska-stare-recke-baje-a-povesti.html. Je vhodné připomenout mytickou symboliku ohně, Prometheova daru a zopakovat, co je mýtus.
Procvičování tvarů podstatných jmen podle vzorů strana 17–18
1. 2. p. č. j. 6. p. č. j. 4. p. č. mn. 6. p. č. mn. 7. p. č. mn. vzorpes psa psovi psy psech psy pánstoletí století století století stoletích stoletími staveníumyvadlo umyvadla umyvadlu umyvadla umyvadlech umyvadly městoposlanec poslance poslanci/poslancovi poslance poslancích poslanci mužskladatel skladatele skladateli skladatele skladatelích skladateli muž
2. pod koly, silnice s topoly, zajímavé nákresy, mezi přáteli, chováme holuby a pávy, nad močály, ve stepi, do naší vsi, ve směsi, bodnutí žihadly, na nebi, mezi obilím, dříví na topení, vysoké kůly, před lvy, v košili, dvě otepi slámy, pod skalami, černé uhlí, tlouci kladivy, osli nosí náklad, o jelenovi, housata s husami
3. a) Prehistorický svět se velmi lišil od světa současného. V období druhohor nebylo ještě mnoho rostlin. První květiny se objevily až na konci tohoto období. Přesto žili v této době mnozí živočichové. Mezi nimi byli prehistoričtí plazi. Jedinými plazy, kteří se dokázali pohybovat vzpřímeně, byli dinosauři. Největším byl tyranosaurus, který dokázal sníst až pět tun masa týdně.
b) svět – 1. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; od světa – 2. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; v období – 6. p., č. j., rod stř., vz. stavení; druhohor – 2. p., č. mn., rod ž., vz. žena; rostlin – 2. p., č. mn., rod ž., vz. žena; květiny – 1. p., č. mn., rod ž., vz. žena; na konci – 6. p., č. j., rod m. neživ., vz. stroj; období – 2. p., č. j., rod stř., vz. stavení; v době – 6. p., č. j., rod ž., vz. žena; živočichové – 1. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; plazi – 1. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; plazy – 7. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; dinosauři – 1. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; tyranosaurus – 1. p., č. j., rod m. živ., vz. pán; tun – 2. p., č. mn., rod ž., vz. žena; masa – 2. p., č. j., rod stř., vz. město
4. a) Příklad řešení:muž: přítel, kuchařstroj: cíl, kašelpředseda: houslista, gymnasta, hrdinarůže: kuchyně, vesnice, kůžekost: radost, věc, společnostmoře: hlediště, pole, hřištěkuře: mládě, děvče, doupěb) Příklad řešení:muž – Dívali jsme se na přijíždějící lyžaře. Potřebuješ-li poradit, svěř se svému příteli. Na soutěži v hotelu Praha se sešli naši nejlepší kuchaři.stroj – Vozík byl naložen pytli vápna a cementu. Každý účastník cyklistických závodů chtěl být v cíli první. Dostala jsem recept na kapky proti kašli.předseda – Václav Hudeček je náš slavný houslista a vystupuje s předními evropskými orchestry. Gymnasté nastoupili k slavnostnímu zahájení mistrovství republiky. O slavných hrdinech bylo napsáno množství bájí a pověstí.růže – Líbila se nám bíle vymalovaná kuchyně s hnědou kuchyňskou linkou. Projížděli jsme malebnou jihočeskou vesnicí. Pergamen se vyráběl z oslích, ovčích nebo kozích kůží.kost – Životem nás provázejí radosti i starosti. Ochránci zvířat bojují za správnou věc. Jdeme-li do společnosti, musíme být vhodně oblečeni.moře – Navštívili jsme v Českém Krumlově přírodní divadlo s otáčivým hledištěm. Nad poli kroužili dva jestřábi. Setkáme se u fotbalového hřiště.kuře – V hnízdě pípala mláďata sýkorky. Děvčata se sešla před divadlem. Liška rychle vklouzla do svého doupěte.
5. a) 1. Myslivec měl s sebou i dva sousedovy psy. 2. V háji se bělaly vzrostlé břízy. 3. Oba obrazy byly namalovány zářivými barvami. 4. Roztleskávačky s nadšením sledovaly vítězství fotbalového mužstva. 5. Cesta do Litomyšle byla velmi zdlouhavá. 6. Na naší zahradě se usadili datli se sýkorkami. 7. Mezi stébly trávy pobíhaly šedé myšky. 8. Na louce poletovali pestrobarevní motýli.
b) psy – 4. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; břízy – 1. p., č. mn., rod ž., vz. žena; barvami – 7. p., č. mn., rod ž., vz. žena; (s) nadšením – 7. p., č. j., rod stř., vz. stavení; (do) Litomyšle – 2. p., č. j., rod ž., vz. píseň; datli – 1. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán; (se) sýkorkami – 7. p., č. mn., rod ž., vz. žena; (mezi) stébly – 7. p., č. mn., rod stř., vz. město; myšky – 1. p., č. mn., rod ž., vz. žena; motýli – 1. p., č. mn., rod m. živ., vz. pán
6. byl první v cíli, duhoví pstruzi v potoce, cvičení se švihadly a obručemi, pálené cihly a obrubníky ze žuly, schůzka s pořadateli a organizátory, úrodné Posázaví a Povltaví, zábradlí je vyrobeno z oceli, želvy a krokodýli v teráriu, zpěvačka se svými ctiteli a obdivovateli, rodinný dům v Čáslavi, draví orli, supi, jestřábi a sokoli, s orangutany a šimpanzi, otepi slámy, s Rusy, Francouzi, Italy a Španěly
7. Zopakujeme algoritmus zařazování podstatného jména ke vzoru: určíme rod, tvoříme 1. pád a 2. pád č. j. a analogicky porovnáváme. Upozorníme na slova loď, den, kníže.
a) správce – soudce, houba – žena, starosta – předseda, lázeň – píseň, chvála – žena, loď – kost/píseň, uši – kost, míč – stroj, děti – kost, kníže – kuře, den – stroj, kedluben – hrad, šaty – hrad, hrneček – hrad, číslice – růže, pleť – kost, vejce – moře, husita – předseda, řetěz – hrad, znamení – stavení, káně – kuře, tepláky – hrad, umyvadlo – město, dům – hrad, učitel – muž, kůzle – kuře, pohled – hrad, děvče – kuře, oko – město, narozeniny – žena, řemen – hrad/stroj, dítě – kuře, ruka – žena
b) Příklad řešení: správce: 2. p., č. j. – správce, 5. p., č. j. – správce; husita: 1. p., č. mn. – husité/husiti; dítě: 7. p., č. mn. – s dětmi…
Některé odchylky od pravidelného skloňování podstatných jmen strana 19–20
1. Příklad řešení: dětskýma očima: Důvěřivě se na mě díval dětskýma očima. stůl se třemi nohami: V kůlně stál starý dřevěný stůl se třemi nohami. hrneček s uraženými uchy: Babička vyhodila puntíkovaný hrneček s uraženými uchy. silnými rameny: Svými silnými rameny podepřel naklánějící se trámek. vlastníma rukama: Celý život se poctivě živil vlastníma rukama. rybářská síť s velkými oky: Rybářskou sítí s velkými oky proplouvalo množství malých rybiček. hodiny se zlatými ručičkami: Dostala jsem k narozeninám hodiny se zlatými ručičkami. člověk se zlatýma rukama: O našem dědečkovi lidé tvrdili, že je člověk se zlatýma rukama.2. Je nám trnem v oku. – vadí nám, překáží nám Cítí pevnou půdu pod nohama. – cítí se jistě Nelámej to přes koleno. – nesnaž se toho dosáhnout mocí, silou Vzal nohy na ramena. – utekl Všechno jí padá z rukou. – je nešikovná Nosil by ji na rukou. – všechno by pro ni udělal Nad jeho výkonem přimhouřil obě oči. – taktně přešel, že se mu něco nepovedlo Práce jim jde od ruky. – jde jim to rychle, umějí to Má zlaté ruce. – je šikovný, zručný, umí udělat všechno možné3. a) 1. Na louce se pásly srnky a pobíhali zajíci. 2. Myslivcovi lovečtí psi honili slepice. 3. Letní noc byla velmi teplá.
4. Na polici ležely knihy o zvířatech. 5. Na půdě jsme našli past na myši. 6. V Anníně na Šumavě jsme si prohlíželi známou sklářskou huť. 7. Děti ze vsi jezdily do města do školy. 8. Na náš rybník přiletělo minulou neděli hejno labutí. 9. Tuberkulóza dodnes patří mezi závažné nemoci. 10. Minerální vody obsahují důležité minerální soli. 11. Kamarádka Aleny bydlí v Přibyslavi, ale studuje v Příbrami. 12. Na listech kontryhelu stály krůpěje rosy.
b) píseň: labuť, krůpěj kost: noc, past, myš, huť, ves, nemoc, sůl, Přibyslav, Příbram; kosti: děti4. 1. Do lesa na dříví šel s námi pan Černý, Polák, Jedlička, Hrabě, Hořejší, Kubice, Straka, Kníže, Madlo, Ulč, Zahradník,
5. (Podstatná jména pomnožná jsou podtržena.) 1. Z Rokycan odjíždí vlak v 10 hodin 52 minut. 2. Nad Sušicí se vypíná rozhledna Svatobor. 3. S Velikonocemi
(i Velikonoci) je spjato mnoho lidových zvyků. 4. Horolezec nesl na zádech objemné zavazadlo. 5. Babička bydlí v Dejvicích, ale za tetou jezdíme do Košíř. 6. Nad chatovými osadami se vznášel lehký opar. 7. Onemocnění ledvin patří k nejzávažnějším. 8. O prázdninách jsme navštívili příbuzné v Německu. 9. Zatímco dole v údolí již bylo jaro, v Jeseníkách (i Jesenících) se ještě lyžovalo. 10. Na zahradě máme vodu ve velkých nádobách. 11. V brýlích vypadáš starší.
6. a) souvětí, 3 věty b) květy zářily, (ony) zvěstovaly, jaro přichází c) na (7), jako (8), a (8), že (8), už (6), opravdu (6) d) zářily – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; zvěstovaly – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; přichází – 3. os., č. j.,
1. přírodní útvar, pravoúhlý trojúhelník, jezdecký kůň, účastníci školení, Ústí nad Labem, neúnavný sportovec, stavební půjčka, Hrabalův román, ocún, namáhavá túra, dlužní úpis, důvěřuj svým přátelům, běžet do schodů, Jiráskův Hronov, moderní účes, účinný přípravek, úpěnlivá prosba, měsíční úplněk, dostal úpal, lázeňská kúra, malé slůně, zúčastnil se závodů, dětské malůvky, borová kůra, neúspěch v závodech, nový údaj, vyústění řeky, způsobné dítě, neúčinný lék
2. A 1. Hlemýžď se schoval do své ulity. 2. Na hory jsem si vzal novou lyžařskou bundu. 3. Starobylý hrad čněl na vysoké skále. 4. Sykot zmije nás vyděsil. 5. Náš dům stojí na vyvýšeném místě. 6. U rybníka jsme zahlédli vydří mládě. 7. Můj bratr chodí do jazykové školy. 8. Umyj si ruce. 9. V lese jsme viděli dva myslivce. 10. Brzy bude zima.
B 1. Obraz visel na stěně. 2. Včely přenášejí pyl z květu na květ. 3. Navštívili jsme Špindlerův Mlýn. 4. Máme přepychový byt. 5. Můj synovec studuje na vysoké škole. 6. Odjeli jsme do Bydžova. 7. Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli. 8. Zbyšek Sýkora bydlí v Přibyslavi. 9. Vodní víry jsou velmi nebezpečné. 10. Napil se limonády.
3. Příklad řešení: U výkladní skříně stál sběh zvědavců. × Vojenská hlídka dopadla zběha.; Martin smazal tabuli. × Zmazal jsem si
kalhoty barvou.; Majitelé domu si stěžovali na hlasitou hudbu. × Mlha ztěžovala horolezcům výstup na vrchol hory.; Během občanské války svrhli původní vládu. / Svrhli je ze skály do propasti. × Eliáš nechtěně zvrhl vázu s květinami. / Hádka se zvrhla ve rvačku.; Tatínek skopal břeh skalky a zarovnal ji. × Potom motyčkou zkopal vedlejší záhon, aby mohl zasadit růže.; Shlížel na nás spatra. × Matka se ve své dceři zhlížela.; Diplomat sjednal příměří mezi bojujícími skupinami. × Zjednali jsme si pomocnici na úklid po malování.; Chlapci sbili budku pro sýkorky. × Nelítostně zbil sousedova psa.; V zasedací místnosti se sešla správa podniku. × Rozhlas vysílal večerní zprávy.; Ten provázek prosím smotejte do klubíčka. × Při zkoušce sestra zmotala, co mohla.
6. Zapomněl to zřejmě u mě. Choval se vždy skromně. Nerozuměl jsi mi/mně? Na víc už si nevzpomněl. Tamější speciality jsou vyhlášené. Tato domněnka je mylná. Co ti o mně napovídali? Zatmělo se mu před očima. Zatemnění oken nás chrání před ostrým světlem.
7. bezradný člověk, stál pod chodníkem, kniha leží na polici, předvánoční nákup, spát pod stanem, skákat přes
švihadlo, jel podjezdem, přednášel báseň, počítáme s účastí, zúčastnil se soutěže, pozdravil první, utíkal po poli,
stál před kanceláří, odchod ze školy, dárek od tebe, léta před válkou, starý předválečný film, bydlet v podkroví,
letní pobyt u moře, on mě umoří, dostal všechno od vlastního auta po byt u moře8. a) infinitiv 2. os., č. j., rozk. zp. 1. os., č. j., ozn. zp., čas přít.
kousat kousej koušu i kousámodepisovat odepisuj odepisuji i odepisujuvybírat vybírej vybírámčnít i čnět čni čnímdělat dělej dělámzasypávat zasypávej zasypávám
b) Příklad řešení: Malé děti se učí kousat. Kousej pomalu a pořádně. Koušu/Kousám jablko dokola. Snažili se odepisovat na všechny dopisy. Svému příteli odepisuj vždy co nejdříve. Odepisuji/Odepisuju všem
zájemcům o koupi naší zahrady. Protože pršelo, nemohli zemědělci vybírat brambory. Rychle vybírej, už budou zavírat. Počkejte chvíli, právě si
vybírám zákusek. V dálce jsme viděli čnít/čnět vysoké zasněžené štíty hor. Čni nad ostatní svou pílí, ne zlobením! (u některých
sloves se tvary rozkazovacího způsobu neužívají, popř. velmi zřídka či ve vysoce stylizovaných kontextech) Jsem hodně vysoká, a tak čním nad svými spolužáky.
Nikdo si nemůže dělat, co chce. Maminka říkala: „Dělej, už musíme jet domů.“ Ráda dělám se dřevem a textilem. Jámu musíte zasypávat postupně, ať se půda nepropadá. Opruzeninu větrej a zasypávej jemným pudrem.
1. 1. Jedeme na výlet s dětmi a učiteli. 2. Přinesu Matějovi své učebnice, aby si mohl dopsat úkoly. 3. Při práci na poli našel traktorista džbán s mnoha penízi a drahokamy. 4. Spolupracujeme s Ukrajinci, Italy, Američany, Francouzi a Mongoly. 5. Na slunci se vyhřívali plazi.
2. a) 1. Je pyšný jako páv. 2. Je pomalý jako šnek. 3. Je drzý jako opice. 4. Je hubený jako had. 5. Je tvrdohlavý jako mezek. 6. Je pilný jako včelička. 7. Je volný jako pták. 8. Je mrštný jako štika.
b) páv – rod m. živ., vz. pán; šnek – rod m. živ., vz. pán; opice – rod ž., vz. růže; had – rod m. živ., vz. pán; mezek – rod m. živ., vz. pán; včelička – rod ž., vz. žena; pták – rod m. živ., pán; štika – rod ž., vz. žena
3. zlost4. c)5. b)6. c)
3. Přídavná jménaOpakování – druhy přídavných jmen, pravopis koncovek přídavných jmen strana 24–25
1. 2. plném – tvrdé, 6. p., č. j., rod stř.; omšelých – tvrdé, 2. p., č. mn., rod m. neživ.; 3. Jarmilini – přivlastňovací, 1. p., č. mn., rod m. živ.; výroční – měkké, 4. p., č. j., rod ž.; 4. Pavlovi – přivlastňovací, 1. p., č. mn., rod m. živ.; oddělené – tvrdé, 4. p., č. mn., rod m. neživ.; 5. vypůjčenou – tvrdé, 4. p., č. j., rod ž.; 6. Pavlovy – přivlastňovací, 4. p., č. mn., rod ž.; 8. cizí – měkké, 1. p., č. j., rod ž.; 9. Pavlovými – přivlastňovací, 7. p., č. mn., rod m. živ.
2. Příklad řešení: S – D: slunečný den, soví dráp, Standův dopis H – Š: hrušková šťáva, husí štěbetání, hercova šatna V – P: veselý přítel, včelí píle, Václavův podíl Z – N: zlatý náramek, zebří mládě, Zdeňkův nápad L – R: levá ruka, luční rostliny, Lenčino rozhodnutí3. Příklad řešení: tvrdá: stříbrný, míčový, oválný, bílý, puntíkový, proužkovaný, veselý, usměvavý, historický měkká: uliční, příruční, dlažební, slavnostní, ryzí, letní přivlastňovací: dívčin, dědečkův, babiččin, řidičův4. 1. Místnost byla vyzdobena bílými, oranžovými a červenými květinami. 2. Z klubovny se ozýval veselý smích.
3. Slabý stromek se ohýbal ve větru. 4. Je zdravý jako ryba. 5. U dveří se povalovaly Honzovy boty. 6. V naší zemi je mnoho zajímavých míst. 7. Zaujal nás třepotavý motýlí let. 8. Znáte všechny Smetanovy opery?
5. a) Na hrubý pytel hrubá záplata. Ve zdravém těle zdravý duch. Můj malý bratr je hravý jako kotě. Psi za plotem byli vzteklí jako čert.
b) Příklad řešení: Karel je silný jako medvěd. Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy. Jednooký mezi slepými králem. Sytý
hladovému nevěří. Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.6. a) Kachna (1) loví (5) v (7) temné (2) vodě (1), dobře (6) je (5) jí (3) na (7) svobodě (1). Proletí (5) se (3) s (7)
káčátky (1) kolem (7) naší (3) zahrádky (1). b) Příklad řešení: kachna – 1. p., vz. žena; starostlivá, cizí vodě – 6. p., vz. žena; chladné, rybniční svobodě – 6. p., vz. žena; úplné, vlastní káčátky – 7. p., vz. město; žlutými, týdenními zahrádky – 2. p., vz. žena; rozkvetlé, jarní c) Příklad řešení: slova příbuzná – vodní, vodák, podvodní, vodník; přídavná jména – pitná, pramenitá, horká, vřídelní d) v přítomném čase sloves píšeme v koncovce vždy měkké -í
1. a) b) Příklad řešení: c) Příklad řešení: hlubinný hlubina vrt V moři zahájila vrtná společnost hlubinný vrt. (4. p.) korunní koruna minerálka Maminka koupila korunní minerálku. (4. p.) výkonný výkon pracovník Na oddělení se hovořilo o novém výkonném pracovníkovi. (6. p.) senná seno rýma Trápí mě senná rýma. (1. p.) jeskynní jeskyně prach Netopýr prolétl zvířeným jeskynním prachem. (7. p.) pohonné pohon hmoty V letošním roce nás čeká zdražování pohonných hmot. (2. p.) ochranné ochrana zbarvení Ochrannému zbarvení či tvaru živočichů se odborně říká mimikry. (3. p.)2. předškolní výchova, podvečerní chvíle, předvánoční nákupy, mezinárodní smlouva, mimoúrovňová křižovatka,
podhorská obec, předtáborová příprava, nadzemní část rostliny, meziplanetární prostor3. a) b) Příklad řešení: c) Příklad řešení: každý den každodenní povinnosti Kamil vykonával své každodenní povinnosti. po straně postranní vchod Použijte postranní vchod do budovy. beze jména bezejmenná hvězda Na nebi zazářila bezejmenná hvězda. rovné rameno rovnoramenný trojúhelník Narýsovali jsme rovnoramenný trojúhelník. dva týdny dvoutýdenní pobyt Odjeli na dvoutýdenní pobyt do Tater. na stěně nástěnné hodiny Nástěnné hodiny tiše tikaly. proti zákonu protizákonný postup Byl odsouzen za protizákonný postup při koupi pozemků. drobné zrno drobnozrnná čočka Omylem jsem koupila drobnozrnnou čočku. krátká vlna krátkovlnný vysílač Krátkovlnný vysílač je uzpůsobený pro krátké vlny.4. plynná angličtina, cenný dar, souhrnný výklad, celodenní služba, proutěný koš, ranní vstávání, trestný čin,
občané, olomoučtí rodáci, švédští hokejisté, horští průvodci, brněnští draci b) řecký – Řecko, italský – Itálie, americký – Spojené státy americké, indický – Indie, německý – Německo, ruský –
1. 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeňznámý známější nejznámějšídlouhý delší nejdelšívelký větší největšízlý horší/zlejší nejhorší/nejzlejšídobrý lepší nejlepšítichý tišší nejtiššítenký tenčí nejtenčí
2. a) hebký hebčí/hebčejší, nejhebčí/nejhebčejšítichý tišší, nejtiššíšpatný horší (špatnější – užívá se při gradování ), nejhorší (nejšpatnější)malý menší, nejmenšísladký sladší, nejsladšíhezký hezčí, nejhezčíveselý veselejší, nejveselejšísmutný smutnější, nejsmutnějšísnadný snazší/snadnější, nejsnazší/nejsnadnějšídobrý lepší, nejlepšíměkký měkčí, nejměkčíbledý bledší, nejbledšízadní zazší/zadnější, nejzazší/nejzadnějšíb) Příklad řešení:Byl to nejsladší dort, jaký kdy Terezka jedla. Kvůli nemoci byl chlapec bledší a bledší. Menšího kocourka Lukáš nikdy neviděl. Tento úkol se Anežce zdál snazší.
3. a), b)přídavné jméno 2. stupeň 3. stupeňstarého – starý starší nejstaršípomocnou – pomocný netvoří se netvoří sevtipnou – vtipný vtipnější nejvtipnějšívysoké – vysoký vyšší nejvyššílehkou – lehký lehčí nejlehčíc) 1. je výřečný, hubatý; 2. je nepotřebný, opotřebovaný; 3. pomoci někomu potřebnému; 4. být chytrý, pohotový, vtipný; 5. žije si bohatě, má všeho dostatek; 6. nic si z toho nedělá
5. 1. vyšší; 2. těžší; 3. hlubší; 4. moudřejší; 5. lepší; 6. lehčí; 7. čistější/čistší; 8. jemnější6. a), b) Vyslechli jsme zprávy z rádia. Byl to krásný výlet. Obilí skladujeme v sýpkách. Pražský hrad býval sídlem
králů. Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka. Neplýtvej zbytečně slovy. Na talíři ležely umyté švestky. Strýc postavil nový včelí úl. Ukaž sousedovi otcovy králíky.
Skloňování, přivlastňování a jmenné tvary přídavných jmen strana 30–31
1. rodiče jsou zdrávi, hladoví vlci, prsten z ryzího zlata, s hotovým úkolem, z plechových věder, stěhovaví ptáci, kulhavý oslík, zřejmý omyl, bodavý hmyz, rychlý pštrosí běh, chlapci si hráli bosi, pro dědečkovy dobré spolupracovníky, nad Tomášovými modely letadel, Karlovi veselí spolužáci, sousedovi nezkrotní koně
2. orlí mláďata, Janovi bratři, divocí býci, zlobiví žáci, hluší starci, jsme už zdrávi, mnozí lidé, buďte tak laskavi, bystří chlapci, Jiráskovy knihy, droboučcí brouci, ubozí opuštění psi
3. jednotné číslo 1. p. množné číslo 1. p. mužský rod životný ženský rod mužský rod životný ženský rod
b) V přídavných jménech přivlastňovacích odvozených od vlastních jmen píšeme velká písmena; přídavná jména odvozená od zeměpisných názvů píšeme s malým písmenem, stejně tak i jména druhově přivlastňovací.
6. Příklad řešení: a) matčina vesta (= jedné konkrétní matky) – mateřská láska (= obecně láska všech matek); otcova dílna
(= patřící otci) – otcovská hrdost (= obecně všech otců, jaká bývá obvyklá u otce); bratrova kniha (= patřící bratrovi) – bratrská pomoc (= nezištná, jako v rodině, i když je pro cizího); sousedova slepice (= patřící sousedovi – jedné osobě) – sousedská výpomoc (= přátelská, na základě dobrých vztahů); dělníkova mzda (= jednoho dělníka) – dělnická profese (= typická pro všechny, kteří si vydělávají rukama); Werichův dům (= náležející Janu Werichovi) – werichovský humor (= připomínající Wericha, jeho styl humoru); Čapkovo dílo (= vytvořené Karlem Čapkem) – čapkovský styl psaní (= připomínající Čapkův styl psaní)
b) Matčina vesta visela ve skříni. – Mateřská láska je prý nejsilnější cit.; Otcova dílna je umístěna v bývalé garáži. – Sportovní úspěch syna nejvíce podporuje otcovskou hrdost.; Bratrova kniha ležela na stole. – Kamarád mi pomohl v nouzi, jeho pomoc byla pravdu velká, bratrská.; Sousedova slepice utekla k nám na zahradu. – Na vesnici je běžná sousedská výpomoc.; Dělníkova mzda se zvyšovala každým rokem. – Truhlařina je zajímavá dělnická profese.; Werichův dům na Kampě byl nově opraven a otevřen veřejnosti. – Návštěvníci Osvobozeného divadla měli rádi werichovský humor.; Ve světě je velmi dobře známo celé Čapkovo dílo. – Začínající autor se snažil o čapkovský styl psaní.
Závěrečné opakování přídavných jmen strana 32–33
1. a) holá pravda – prostá pravda, čistá pravda; holá věta – tvořená jen podmětem a přísudkem bez rozvíjejících větných členůPravdu samotnou vyjádříme snadno krátkou jasnou větou (= holou), nepotřebujeme nic sáhodlouze vysvětlovat a zdůvodňovat.b) (ty) říkej – Po nevyjádřený, Př slovesnýc) říkej – 2. os., č. j., zp. rozk.d) holou pravdu – 4. p.; holou větou – 7. p.e) holá – čistáf) holá pravda – antonymum k „holý“ v tomto významu vytvořit nelze;holá věta – antonymum: rozvitá;další významy: vlasatý – vlasatější, nejvlasatější; chlupatý – chlupatější, nejchlupatější; zarostlý – zarostlejší, nejzarostlejší; porostlý – porostlejší, nejporostlejší
2. milí kamarádi, včelí úl, k bílým dveřím, Mirkovy hračky, o pravých drahokamech, pronikavý křik, Erbenovy pohádky, strýčkovi bratři, pravý a levý břeh, husí a kachní peří, k dědečkovým přátelům, nový obchod, slepí lidé, švestkový koláč, bratrovi spolužáci, toulaví psi, orlí let, na myslivcovy psy, bosí kluci, Štorchovi Lovci mamutů, čapí hnízdo
3. 1. Spal špatně. 2. Je hodný, dobrosrdečný. 3. Je chudý. 4. Je přelétavý (nemá vlastní názor). 5. Není pravdomluvný (lže). 6. Je nepozorný. 7. Je lakomý. 8. Je chytrý. 9. Je velmi (přehnaně) trpělivý. 10. Je drzý, potměšilý.
b) vlašský – Vlachy (někdejší označení Itálie); uherský – Uhry, Uhersko, dnes Maďarsko, oficiální název Uherské království, součást Rakousko-Uherska; olomoucký – Olomouc, Morava, univerzitní město, metropole Hané, historická metropole Moravy; segedínský – Szeged, jihovýchod Maďarska; znojemský – Znojmo, jižní Morava, vinařská a ovocnářská oblast, od roku 1572 se zde pěstují a nakládají okurky; plzeňský – Plzeň, západní Čechy, průmyslové a pivovarnické město
5. kytice s růžovými kvítky, drzí lupiči, spravedlivý rozsudek, draví ptáci, draci s ohnivými jazyky, vytrvalí běžci, děti s laskavými babičkami, proslulí spisovatelé, naši známí z Prahy, odpadky v papírových pytlích, kosí štěbetání v březových hájích
4. ZájmenaDruhy zájmen, skloňování zájmen strana 34–36
1. a) ničeho, nic, nám, on, to, já, já, mu, jich, kdeco, ty, jich, se, ta, tom, se, ním, ta, se, tím, se, tím b) ničeho – záporné, 2. p.; nic – záporné, 1. p.; nám – osobní, 3. p.; on – osobní, 1. p.; to – ukazovací, 1. p.;
já – osobní, 1. p.; já – osobní, 1. p.; mu – osobní, 3. p.; jich – osobní, 2. p.; kdeco – neurčité, 4. p.; ty – osobní, 5. p.; jich – osobní, 2. p.; se – osobní zvratné, 4. p.; ta – ukazovací, 1. p.; tom – ukazovací, 6. p.; se – osobní zvratné, 4. p.; ním – osobní, 7. p.; ta – ukazovací, 1. p.; se – osobní zvratné, 4. p.; tím – ukazovací, 7. p.; se – osobní zvratné, 4. p.; tím – ukazovací, 7. p.
2. 1. p. 2. p. 3. p. 4. p. 6. p. 7. p.já mě (mne) mně (mi) mě (mne) o mně mnouty tebe (tě) tobě (ti) tebe (tě) o tobě tebouon jeho (ho, jej) jemu (mu) jeho (ho, jej) o něm s nímmy nás nám nás o nás námivy vás vám vás o vás vámioni (ony, ona) jich jim je o nich jimi (s nimi)
3. 1. ho/je; 2. mě/mne; 3. ni; 4. touž/toutéž; 5. mě/mne; 6. ti; 7. mě/mne; 8. již4. 1. toho našeho; 2. tím naším; 3. tou naší; 4. ten náš; 5. toho našeho; 6. té naší; 7. tím naším5. 1. My jsme tu nebyli. 2. Řekli mi, že prodáváte lyže. 3. Potkal ji na nádraží. 4. Hrál si se svým plyšovým medvídkem.
5. Honza a Petr zůstali doma sami. 6. Setkala se se samými hodnými lidmi. 7. Jejich pes honil naši kočku.6. a) se – osobní zvratné; mi – osobní; se – osobní zvratné; to – ukazovací; ji – osobní; ona – osobní; to – ukazovací;
to – ukazovací; které – vztažnéb) loňského – mladý; spadaného – mladý; veliká – mladý; vyčouhlý – mladý; ozdobném – mladý; lesní – jarní; jedovaté – mladýc) listí – 2. p., č. j., rod stř., vz. stavení; borůvka – 1. p., č. j., rod ž., vz. žena; stonek – 1. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; podnose – 6. p., č. j., rod m. neživ., vz. hradd) se nabídla borůvkae) vraní oko čtyřlistéMůžete si připomenout další jedovaté rostliny – vratič obecný, pelyněk černobýl, rulík zlomocný, durman obecný, blín černý, konvalinka vonná, oleandr obecný, hlaváček jarní, lýkovec jedovatý, oměj šalamounek, zlatý déšť – štědřenec, tetlucha – kozí pysk, bolehlav plamatý, náprstník vlnatý, ocún jesenní (obsahují alkaloidy a další jedovaté látky, využívají se v lékařství).
7. on, já, ty, my, vy – osobní; ta, to, ti, ty – ukazovací ona, ony, oni – osobní; ten, týž, sám – ukazovací; kdo – tázací nebo vztažné; nic – záporné jaký, jaká, koho, čemu – tázací nebo vztažné; jenž – vztažné; něčí – neurčité; toto, tato, onen – ukazovací; jeho,
její, moje – přivlastňovací tento, tímto, touto – ukazovací; který, jakou – tázací nebo vztažné; kdosi, někdo – neurčité nijaký, nikoho – záporné; nějaký, jakýsi – neurčité; tenhle, tomuto – ukazovací některý, kdokoli – neurčité; tomuhle – ukazovací; kterého – tázací nebo vztažné; žádnému – záporné
Závěrečné opakování zájmen strana 36–37
1. a) N, b) P, c) P, d) N, e) P, f) P2. Petra spadla a teď seděla na chodníku úplně sama. Přitáhla si její rozbitá kolena k hrudi a rozplakala se. Někde tu byla jehla, ale teď jí nemůžu nikde najít. Běžte do tábora za timi vašimi vedoucími a všechno jim řekněte! Vyhnuli jsme se městům, které byly plné turistů a špíny, a zůstali jsme raději na venkově.3. Téhož tvora spatřili cestovatelé i příštího jitra. Podobal se tomu samému plazu, jenž byl vyobrazen ve staré
kronice, kterou viděli v knihovně. Tatáž ilustrace se rovněž objevovala na stěnách jeskyní ve zdejším pralese. Zdálo se, že s tímtéž plazem se místní obyvatelé setkávají již tisíce let, dokonce ho uctívají jako boha a těch samých tvorů se budou už navždy obávat.
1. a) 1. jedna – určitá, základní; 2. druhé – určitá, řadová; 3. dvakrát – určitá, násobná; 4. čtyřma – určitá, základní; 5. dvakrát – určitá, násobná; jednou – určitá, násobná; 6. jedna – určitá, základní; dvě – určitá, základní; 7. dvojí – určitá, druhová; 8. páté – určitá, řadová; deváté – určitá, řadová
b) 1. šlo nám to snadno, jednoduše; 2. mám to zprostředkovaně, nepřímo, od jiných, např. informace z druhé ruky – zpravidla zkreslená; 3. nemám zájem tam jít, netěším se tam; 4. řeknu ti to, až budeme sami; 5. při práci se neukvapuj, všechno si nejprve pořádně rozmysli a teprve potom konej; 6. práce mu jde rychle od ruky, jde mu všechno snadno; 7. všem měř stejně, ke všem se chovej stejně a jejich činy stejně posuzuj; 8. nemluv hlouposti
2. několikanásobný – neurčitá, násobná pátý – určitá, řadová kolik – neurčitá, základní padesátý – určitá, řadová dvakrát – určitá, násobná pětadvacátý – určitá, řadová dvoje – určitá, druhová devět – určitá, základní osmdesát – určitá, základní tisící – určitá, řadová troje – určitá, druhová paterý – určitá, druhová jedenáct – určitá, základní šestery – určitá, druhová mnoho – neurčitá, základní sedmero – určitá, druhová třetí – určitá, řadová čtyřnásobný – určitá, násobná osmnáctkrát – určitá, násobná několik – neurčitá, základní několikerý – neurčitá, druhová šedesátý – určitá, řadová tisíc – určitá, základní devátý – určitá, řadová mnohokrát – neurčitá, násobná3. řadové druhové násobné
4. 1. třetí – určitá, řadová; 2. obou – určitá, základní; 3. dva/dvě – určitá, základní; 4. troje – určitá, druhová / tři – určitá, základní; 5. sedmkrát – určitá, násobná; 6. prvním – určitá, řadová, čtyř – určitá, základní
5. čtyři boty (4 kusy = 2 páry) – čtvery boty (4 páry = 8 kusů); pět klíčů (5 kusů) – patery klíče (5 svazků klíčů); tři hodiny (časový údaj / doba trvání) – troje hodiny (3 přístroje); šest pastelek (6 kusů) – šestery pastelky (6 sad – krabiček s pastelkami); několik ponožek (několik kusů) – několikery ponožky (několik párů ponožek); dvoje kalhoty (2 kusy – třeba stejné) – dvojí kalhoty (dvoje různé – dva typy)
6. Dvacet tisíc mil pod mořem – Jules Verne; Tři mušketýři – Alexandre Dumas; Devatero pohádek – Karel Čapek; Bylo nás pět – Karel Poláček; Dva roky prázdnin – Jules Verne; Pět neděl v balonu – Jules Verne
7. 1. p. dva bratři obě ženy tři jogurty čtyři žáci 2. p. dvou bratrů obou žen tří/třech jogurtů čtyř/čtyřech žáků 3. p. dvěma bratrům oběma ženám třem jogurtům čtyřem žákům 4. p. dva bratry obě ženy tři jogurty čtyři žáky 5. p. dva bratři obě ženy tři jogurty čtyři žáci 6. p. dvou bratrech obou ženách třech jogurtech čtyřech žácích 7. p. dvěma bratry oběma ženami třemi jogurty čtyřmi žáky
Závěrečné opakování číslovek strana 39–40
1. a) 1. V tamté skříni visely troje tatínkovy kalhoty. 2. Čtyři motocykly vyjely na zkušební jízdu. 3. Jeníkovi už dvakrát uletěli holubi. 4. Sýkory seděly na několika větvích břízy. 5. Na obou březích řeky rostly vrby. 6. Náš Tomáš se nachladil a vydával sotva slyšitelný sípot a chrapot. 7. Vosy jsou nebezpečné svými žihadly.
8. Několikrát jsme si prohlíželi knihu s lidovými říkadly. 9. Pospíchal, aby byl v cíli první. 10. Až po mnoha dnech se před námi objevily břehy ostrova.
b) troje – určitá, druhová; čtyři – určitá, základní; dvakrát – určitá, násobná; několika – neurčitá, základní; obou – určitá, základní; několikrát – neurčitá, násobná; první – určitá, řadová; mnoha – neurčitá, základní
se – osobní, zvratné; námi – osobní2. 1. 20 (4) – určitá, základní; 2. toho (3) – ukazovací; 3. mi (3) – osobní; tři (4) – určitá, základní; 4. se (3) – osobní,
zvratné; našem (3) – přivlastňovací; pošesté (4) – určitá, řadová; 5. všem (3) – neurčité; sebe (3) – osobní; druhé (4) – určitá, řadová (s významem jiný); 6. každému (3) – neurčité; 7. čtvery (4) – určitá, druhová; 8. všech (3) – neurčité; několik (4) – neurčitá, základní; 9. nikdo (3) – záporné; 10. milion (4) – určitá, základní
3. 3.1 c), 3.2 e), 3.3 f), 3.4 d)4. b)
6. SlovesaOpakování – mluvnické kategorie strana 41–42
1. zjistil – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; uplynul – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; nespatřil – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; prošel – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; vystoupil – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; se rozhlížel – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; neuviděl – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; by vystupoval – 3. os., č. j., zp. podm. přít.;
mrzelo – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; si nemůže udělat – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; by nastalo – 3. os., č. j., zp. podm. přít.; přemýšlel – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; by si zhotovil – 3. os., č. j., zp. podm. přít.; by mohl přinést – 3. os., č. j., zp. podm. přít.
2. infinitiv 2. os., č. j., 1. os., č. mn., 2. os., č. mn., 2. os., č. mn., zp. rozk. zp. ozn., čas min. zp. ozn., čas přít. zp. rozk.jíst jez jedli jsme jíte jeztespát spi spali jsme spíte spěteležet lež leželi jsme ležíte ležtespěchat spěchej spěchali jsme spěcháte spěchejteplavat plavej/plav plavali jsme plavete plavejte/plavtenečekat nečekej nečekali jsme nečekáte nečekejtepodávat podávej podávali jsme podáváte podávejtepsát piš psali jsme píšete pištemluvit mluv mluvili jsme mluvíte mluvte
3. a) 1. běhaly, hrály si; 2. ležely; 3. jsme měli; 4. čekaly; 5. pochodovali; 6. ležely, se líbily; 7. zobali; 8. rostly; 9. jsme strávili; 10. Pozorovali jsme, si stavěly; 11. se pásly
Pravopis -i/-y v koncovkách slovesných tvarů odůvodníme shodou přísudku s podmětem. b) malém (2) – 6. p., č. j., rod m. neživ.; až (8); babiččina (2) – 2. p., č. j., rod m. neživ.; které (3) – 1. p., č. mn.,
rod m. neživ.; velmi (6); zobali (5) – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; zrní (1) – 4. p., č. j., rod stř.; jsme strávili (5) – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; přímo (6); pod (7)
Podmiňovací způsob přítomný a minulý strana 42–43
1. Příklad řešení:dělali dělali by Žáci by ve škole rádi dělali více pokusů.křičely křičely by Kdyby nás děti viděly, určitě by na nás křičely.mával jsem mával bych Mával bych na vás.jdeš šel bys Šel bys s námi plavat?skákala skákala by Lenka by skákala skok daleký, ale bolí ji zraněná noha.
dívali se dívali by se Tomáš a Zdeněk by se jen dívali na televizi.posloucháš poslouchal bys Poslouchal bys raději hudbu, nebo příběh z audioknihy?jedli jste jedli byste Jedli byste omáčku s knedlíkem?přeji si přál bych si Přál bych si nový mobilní telefon!počkali jsme počkali bychom Počkali bychom na vás na nádraží.
2. Ráda bych navštívila tetu, která žije ve Švýcarsku. Podal bys mi osušku? Pokud bude hezky, mohli bychom se jít odpoledne koupat. Přišli byste zítra na oběd? Housata se pásla na zeleném palouku. O víkendu byste mohli přijet k nám na zahradu na kole. Kdybys přišel včas, mohl ses vydat na výlet s námi. Zavolal na psa, aby mu přinesl pantofle. Přijedeme, abyste nemusela chodit tak daleko. Byli bychom zdravější, kdybychom jedli více ovoce a zeleniny.
3. a) číslo jednotné číslo množné
1. koupal bych se koupali bychom se2. koupal by ses koupali byste se3. koupal by se koupali by se
číslo jednotné číslo množné1. byl bych četl byli bychom četli2. byl bys četl byli byste četli3. byl by četl byli by četli
b) druhá tabulka
Slovesné tvary a jejich tvoření strana 43–44
1. a) 2 f; 3 a; 4 h; 5 j; 6 b; 7 k; 8 i; 9 e; zbude d, g b) Příklad řešení: d – Udělali byste znovu stejnou chybu.; g – Pavel k nám v sobotu přijde na oběd.2. 1. v. ozn., zp. ozn.; 2. v. táz., zjišť., zp. ozn.; 3. v. rozk., zp. rozk.; 4. v. zvolací, infinitiv; 5. v. ozn., zp. ozn.; 6. v. ozn.,
zp. podm.; 7. v. táz., zjišť., zp. ozn.; 8. v. přací, zp. ozn.; 9. v. táz., doplň., zp. ozn.; 10. v. ozn., zp. podm.; 11. v. rozk., zp. rozk.
4. 1. musíme shrabat – muset shrabat; 2. budete probírat – probírat; 3. netěším se – netěšit se, budeme hrabat – hrabat; 4. mohli bychom si zahrát – moct/moci si zahrát; 5. oloupeme – oloupat, musíme nastrouhat – muset nastrouhat; 6. budeme hrát – hrát; 7. nebudou strouhat – strouhat; 8. omýt bys měl – mít omýt, budeš loupat – loupat
Závěrečné opakování sloves strana 44–45
1. a) souvětí b) dědeček vykouzlil; se objevily dobroty c) Pohádkový (2) dědeček (1) vykouzlil (5) hbitými (2) prsty (1) kouzelný (2) stoleček (1), na (7) kterém (3) se (3)
objevily (5) samé (3) dobroty (1). d) vykouzlil – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min.; se objevily – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min. e) Příklad řešení: zmrzlina, laskonka, lízátko, bonbon f) Příklad řešení: Obušku, z pytle ven (zfilmováno), Mrazík (zfilmováno), O statečné princezně (Josef Lada),
O líném Honzovi (Josef Lada)2. Příklad řešení: Na listnatých stromech zpívali pestře zbarvení ptáci. Kluci a holky běželi na školní hřiště. Tři děti seděly u nás na dřevěné lavičce. Hoď mi malý červený balon.3. 1. se sešly; 2. tančila; 3. si hráli; 4. chrlili; 5. roztáli; 6. se rozzářily; 7. uplynuly; 8. pobavili; 9. podepsali; 10. pípala;
Práce se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnostPráce se SSČ strana 46–47
1. 1. lékařství; 2. první představení; 3. vyřazen; 4. nepřítomnost; 5. předseda vlády (ministerský předseda); 6. pokus2. a) V hlubokých lesích, které se kdysi rozkládaly široko daleko kolem Kamenického Šenova, žili a těžce pracovali
dřevorubci. Káceli věkovité smrky a jedle, borovice a modříny, ale i buky a duby, javory a lípy. Kmeny osekávali na stavební dříví nebo je rozřezávali na polena k topení a skládali do hranic tři lokte na dva sáhy. To byla hromada, kterou naložili nadvakrát a jenom s přípřehem. Do kopců, na které je zdejší kraj bohatý, měli s tímhle nákladem co dělat čtyři silní koně.
b) kolem – 7. p. č. j. podstatného jména „kolo“; příslovce – okolo, dokola; předložka – okolo kmeny – dřevnaté nevětvené stonky stromů; společenství rodů; biologicky část rostlinné nebo živočišné říše;
indiánské kmeny topení – v kamnech; v řece hranice – státní; rozhraní; postavená ze dřeva loket – spoj paže a předloktí (kloub); stará délková míra sáh – stará délková míra3. Ještě víc by ho udivilo, kdyby viděl, že oheň se podivných požárníků ani nedotkl. Couval před nimi. Plameny,
zasažené stříbrným ochranným paprskem antispreje F, tryskajícím z Kátiny ozdobné lahvičky na voňavku, se poslušně rozestupovaly do stran a na malou chvíli vytvářely cestu, kterou se dalo pohodlně projít přízemím domu až ke schodům do patra. „Fuj!“ Káťa vyděšeně ucouvla, protože zpod schodů se z dýmu vynořilo něco obrovského, černého a skočilo na ni. Byl to ještě před chvílí bílý pes génia, Fido.
4. a) b) a) b) Krkonoše krkonošský krkonošštíLiberec liberecký liberečtí Brandýs brandýský brandýštíBrdy brdský brdští muž mužský mužštídítě dětský dětští rolník rolnický rolničtídělník dělnický dělničtí Slezsko slezský slezštíOlomouc olomoucký olomoučtí Rusko ruský ruštíFrancouz francouzský francouzští vodník vodnický vodničtíTunis tuniský tuniští lid lidský lidštíŠvédsko švédský švédští Náměšť náměšťský náměšťštíoceán oceánský oceánští zahrádkář zahrádkářský zahrádkářštíředitel ředitelský ředitelští Island islandský islandštíEgypt egyptský egyptští Afrika africký afričtíLanžov lanžovský lanžovští naftař naftařský naftařštíučedník učednický učedničtí Blaník blanický blaničtíBlovice blovický blovičtí velitel velitelský velitelštíMohuč mohučský mohučští Přelouč přeloučský přeloučštíc) Příklad řešení: Dlouholeté sousedské spory řešili na obecním výboru.; Navštívili jsme libereckou zoologickou zahradu.; Brdské lesy leží nedaleko Plzně.; V naší obci vystavěli nové dětské hřiště.; Dělnické profese jsou na trhu práce velmi žádané.; Olomoucké tvarůžky patří ke známým sýrovým pochoutkám.; Koupání na francouzské Riviéře se nám velmi líbilo.; Na tuniském pobřeží založili Féničané město Kartágo v roce 814 př. n. l.; Za třicetileté války se švédští vojáci dostali až do Prahy.; Oceánské proudy významně ovlivňují podnebí na pevnině.; Otec nemohl odjet na výlet, protože se musel zúčastnit ředitelské porady.; Jednou z prvních egyptských pyramid je Džóserova stupňovitá pyramida v Sakkáře.; Lanžovští obyvatelé se sešli v zasedací místnosti, aby schválili výstavbu nového vodojemu.; Pro Karla byla učednická léta velmi náročná.; Blovické muzeum uspořádalo výstavu starožitností.; Mohučský arcibiskup byl v době středověku významnou osobností.; Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963.; Na Petrovy narozeniny k nám přijede i naše brandýská teta.; Gramatický rod mužský rozlišujeme životný a neživotný.; Dědeček byl členem Rolnického družstva v Chrudimi.; Strýček si dal na svačinu slezskou tlačenku.; Ruský prezident Putin se zúčastnil mezinárodní konference v Ženevě.; K oblíbeným Jirkovým pohádkám patří vodnické pohádky.; V mnohých státech na světě jsou porušována základní lidská práva.; Náměšťské náměstí bylo nově vydlážděno.; Na zahrádkářské výstavě jsme obdivovali nádherné růže.; Islandské horké prameny vytápějí tři čtvrtiny domácností.; Většina afrického obyvatelstva se celý život potýká s chudobou a nemocemi.; Členové ekologických sdružení ostře vystoupili proti naftařským koncernům.; Jedna z Jiráskových pověstí se váže k blanickým rytířům.; Jeho velitelský pohled nepřipouštěl žádné odmluvy.; Dali jsme si sraz na přeloučském nádraží.
5. a) Příklad řešení:krásně – pěkněběžet – 1. utíkat; 2. účastnit se závodu; 3. fungovat, být v činnosti (věc)náš – patřící námbílý – 1. mající barvu sněhu; 2. bělošskýpět – 1. číslovka označující např. počet prstů na jedné ruce; 2. sloveso zpívatcukrárna – místo, kde se prodávají sladkosti
Souhrnná cvičení a testové úlohySouhrnná cvičení strana 48–49
1. cizí hladový pes, setkali jsme se s Italy, Francouzi, Španěly a Rusy, malířovy skici, šperk s krásnými drahokamy, vozy s pytli obilí, dívky s kužely/i, ženy s manžely, druhy obuvi, myslivcovi psi štěkali na Petrovy koně, se soby, rysy a jinými šelmami, s holuby, pávy, pštrosy a kosy, vůz jel výmoly cesty, hoši jsou sami doma, písně Jarka Nohavici, nové tácy, Pavlovi rodiče
2. a) neobvyklým, soucitný, těžkých, společných, drobných, Opravdoví, Nejlepší, ochotný b) nejhezčí kamarádství – Kniha Bella a Sebastián vypráví o nejhezčím kamarádství člověka a psa. věrné přátelství – S věrným přátelstvím se můžeme setkat i u zvířat. společný kamarád – Vyrazili jsme na výlet s našimi společnými kamarády. c) Cesta (1) ke (7) skutečně (6) pevnému (2) přátelství (1) ale (9) vede (5) přes (7) mnoho (4) společných (2)
zážitků (1) a (8) drobných (2) radostí (1).; cesta – 1. p., č. j., rod ž.; pevnému – 3. p., č. j., rod stř.; přátelství – 3. p., č. j., rod stř.; vede – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; mnoho – 4. p., č. mn., rod m. neživ.; společných – 2. p., č. mn., rod m. neživ.; zážitků – 2. p., č. mn., rod m. neživ.; drobných – 2. p., č. mn., rod ž.; radostí – 2. p., č. mn., rod ž.
Nejlepší (2) kamarád (1) je (5) vždy (6) po (7) ruce (1), když (8) ho (3) potřebujete (5), a (8) je (5) vždy (6) ochotný (2) pomoci (5).; nejlepší – 1. p., č. j., rod m. živ.; kamarád – 1. p., č. j., rod m. živ.; je – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; ruce – 6. p., č. j., rod ž.; ho – 4. p., č. j., rod m. živ.; potřebujete – 2. os., č. mn., zp. ozn., čas přít.; je – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; ochotný – 1. p., č. j., rod m. živ.; pomoci – infinitiv
3. a) reklama, půjčka, peníze, zadluženost, riziko b) půjčka bez poplatků – neplatíme poplatky za zprostředkování půjčky; půjčka bez ručitele – půjčka nemá
ručitele, člověka, který v případě neschopnosti dlužníka splácet půjčku splatí sám; zadluženost – výše celkových dluhů dlužníka; finanční riziko – u půjčky pravděpodobnost, že přestanete splácet, jinak možnost, že o své investované peníze přijdete
c) Podle reklamy si každý může vše hned koupit a může si vzít půjčku. d) Občan (1) moderní (2) společnosti (1) se (3) na (7) každém (3) kroku (1) setkává (5) s (7) reklamami (1), které (3)
ho (3) přesvědčují (5) o (7) tom (3), že (8) zrovna (6) to (3) nebo (8) jiné (2) zboží (1) musí (5) okamžitě (6) získat (5).; občan – 1. p., č. j., rod m. živ., vz. pán; moderní – 2. p., č. j., rod ž.; společnosti – 2. p., č. j., rod ž., vz. kost; každém – 6. p., č. j., rod m. neživ.; kroku – 6. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; se setkává – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; reklamami – 7. p., č. mn., rod ž., vz. žena; které – 1. p., č. mn., rod ž.; ho – 4. p., č. j., rod m. živ.; přesvědčují – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas přít.; tom – 6. p., č. j., rod stř.; to – 4. p., č. j., rod stř.; jiné – 4. p., č. j., rod stř.; zboží – 4. p., č. j., rod stř., vz. stavení; musí – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; získat – infinitiv
e) 1995, 2005, 800 – číslovky základní f) Desetiprocentní, deset procent. Mezera rozhoduje o tom, zda jde o přídavné jméno, nebo podstatné jméno. g) neměl by – 3. os., č. j., zp. podm. přít.
1. Příklad řešení: orel se vznáší: Orli se vznášeli nad skalami, kde měli hnízda.; žába kuňká: U rybníka kuňkaly žáby.; smrk roste: Za
chatou nám rostly smrky.; koťata mňoukají: Na seníku mňoukala čtyři malá koťata.; maliny dozrají: V červenci už dozrály maliny.; led taje: Při oteplení tály v řece ledy.; chlapec hraje: Chlapci hráli na hřišti vybíjenou.; rybář loví: Rybáři lovili ryby do sítí.
2. 1. Navečer sváželi hospodáři seno. 2. Vedoucí na nás hlasitě volali. 3. My bychom vám s tím rádi pomohli. 4. Hodina uplynula jako nic. 5. Doma připravila maminka z úlovku oběd. 6. Bude Eliška plánovat ten výlet bez vaší pomoci? 7. Veliká pila se mi ani nevešla do ruky. 8. Kluci se chystali na ryby. 9. Doubky rostly napravo od hlavní silnice. 10. Chvojí smrků v zimě pokrývají bílé vrstvy sněhu.
Na závěr cvičení ukažte, že přísudek může být tvořen i složeným tvarem slovesným, viz 3. a 6. věta.3. Příklad řešení: 1. Kočky chytaly myši. 2. Po dešti rostly v lese houby. 3. Čápi si postavili na komíně hnízdo. 4. Na rybníce plavaly
husy a kachny. 5. Sportovci nastoupili ke slavnostnímu zahájení olympijských her. 6. Malé děti si hrály na pískovišti s bábovičkami. 7. Saně byly taženy spřežením psů. 8. Rolníci sklízeli z polí úrodu.
4. A 1. Zůstali jsme; 2. pomohli; 3. se uhnízdily; 4. kvetly; 5. si vyřezávali; 6. šly; 7. odjeli B 1. kvetly; 2. pracovali; 3. rostly; 4. začaly; 5. se dali; 6. se leskly; 7. zahájili5. a) Básník (1) Chcete (5) vidět (5) velký (2) lov (1)? Budu (5) lovit (5) v (7) džungli (1) slov (1). Osedlám (5) si (3) Pegasa (1), chytím (5) báseň (1) do (7) lasa (1)! b) 1. a 2. věta – věty jednoduché; 3. věta – souvětí c) (vy) chcete vidět; (já) budu lovit; (já) osedlám si; (já) chytím d) 1. os., č. j., zp. ozn., čas bud. e) Příklad řešení: loviště, lovec, výlov f) Příklad řešení: ulovím, lapím g) velké, nepřehledné množství slov – celá slovní zásoba h) okřídlený kůň z řecké mytologie, přeneseně symbol básnictví (osedlat Pegasa – začít básnit); Staré řecké báje
Vyjádření podmětu a přísudku různými slovními druhy strana 51–52
1. a), b) 1. V motoru se něco (3) porouchalo. 2. Hadi (1) se vyhřívali na sluncem rozpálených kamenech. 3. Tento pořad (1)
není pro nás zajímavý. 4. Tři (4) ze třídy s tím nesouhlasili. 5. Druhý (4) doběhl o dvacet sekund později za vítězem. 6. Chlapci (1) si chystali dřevo na táborák. 7. Dominik (1) Hašek (1) se stal hrdinou všech mladých hokejistů. 8. Haló (10) se s ozvěnou odráželo od okolních skal. 9. Někdo (3) stojí za dveřmi. 10. Šťastný výherce (1) byl veselý a odnášel si (on) z tomboly patrový dort.
2. Příklad řešení: 1. Prodavačka se sklonila pro zboží pod pultem. 2. Číšník přinesl objednanou kávu. 3. Jeho strýc se stal slavným
hercem. 4. Jindra je kapitánem družstva. 5. Knihovnice zařadila nové knihy do polic. 6. Vlak přijíždí na nádraží. 7. Tento film není vhodný pro děti. 8. Diamant je nejtvrdší ze všech nerostů. 9. Naše škola každým rokem pořádá turnaj ve školním tenisu. 10. Třímetrové vlny se valily přes loď.
3. 1. Staré africké bajky se odehrávaly blízko džungle. 2. Malí zajíčci hopkali po poli. 3. Od toho dne se v domku usadili noví obyvatelé. 4. Dívky opatrně skládaly vajíčka do košíku. 5. Děti zůstaly na pár dní u dědečka. 6. Lesní víly tančily kolem studánky. 7. Na jaře všechny pupeny prudce vyrašily. 8. Někteří žáci byli vybráni do recitační soutěže. 9. Chodníky byly před deštěm pokryté prachem.
4. Dědeček zasadil/vykopal/uřízl/ostříhal/zalil/postříkal/pohnojil/ozdobil/přinesl stromek. Sestra si stěžuje/vzpomíná/pamatuje/hraje na školu.
Přívlastek1. shodné: malých, kamenitá, velkým, hlubokých, husté, plaňkový, babiččiny, kamennou, zdobenými, selských neshodné: z jabloní i hrušní, při plotu zahrady, za vsí, ptactva, rybízu a angreštu, zahrádky, ve Lhotě, stavení několikanásobné: jabloní i hrušní, rybízu a angreštu2. Příklad řešení: pes: hravý, mazlivý, štěkající voda: říční, pitná, ze studny, perlivá věž: kostela, s hodinami, radniční, vysoká šaty: večerní, z bavlny, s květinami, modré3. a) ptačí zpěv – shodný; britská královna – shodný; hladina jezera – neshodný; plynový sporák – shodný;
perníkové srdce – shodný; šupina z ryby – neshodný; čepice z vlny – neshodný; strom v zahradě – neshodný b) ptačí zpěv – zpěv ptáků; britská královna – královna Británie; hladina jezera – jezerní hladina;
plynový sporák – sporák na plyn; perníkové srdce – srdce z perníku; šupina z ryby – rybí šupina; čepice z vlny – vlněná čepice; strom v zahradě – zahradní strom
4. zápas ve fotbalu, bratrův pokoj, oříšková čokoláda, chata dědečka, doprava letadly, dětské přání, letní boty, pohádka z Čech, řetízek ze stříbra, andulčina klec, opalovací krém
Předmět1. Co ovlivňuje lidský život? Jsou to nejprve vlastnosti, které podědíme po rodičích a dalších příbuzných. A k tomu
patří všechny naše zkušenosti. Zkušenostem se říká učení, ale není to jen učení ve škole. Mnohému se učíme, aniž si uvědomujeme, že se učíme. Kdo z vás si například pamatuje, jak se učil chodit? Tak se učíme mluvit a mít rádi maminku a další členy rodiny. Tak neustále sbíráme zkušenosti a předěláváme je podle svého. Proto se tolik hovoří o významu zkušeností.
několikanásobné: po rodičích a příbuzných, mluvit a mít rádi, maminku a členy
2. Příklad řešení: bavil se s kamarádem – 7. p.; obujte si bačkory – 4. p.; utíkal před psem – 7. p.; postavil garáž – 4. p.; vážil si
strýčka – 2. p.; učíme se kázni – 3. p.; nakoupili jsme pečivo a sýry – 4. p.; přeskočil plot – 4. p.; dotkl se žehličky – 2. p.; naštípejte dříví – 4. p.; prohráli v košíkové – 6. p.; vzpomínáme na babičku – 4. p.; vzdal se výhry – 2. p.; vyhnula se trestu – 3. p.; vyvaroval se chyb – 2. p.
3. Příklad řešení: a) Přinesl Martinovi dvě nové knížky. Poslouchali jsme moderní hudbu. Rybář ulovil dvoukilového kapra. Naší
mamince se podařil výborný oběd. K večeři snědl dva řízky. V sadu brigádníci trhali jablka i hrušky. Na záhonku teta už neměla mrkev ani cibuli. Řeka byla lemována vrbami a olšemi.
b) Martinovi k nám přijeli na návštěvu. Dva řízky ležely na talíři. Jablka i hrušky se sklízejí na podzim. …4. Příklad řešení: a) zahloubaný do studia, příbuzný s otcem, prospěšný zdraví, plný vody, nespokojený s prací, žárlivý na úspěch,
znalý svého lesa, chtivý peněz, vděčný za pomoc, zvědavý na dárek b) Každý řidič by měl být dbalý předpisů. Jiří je pozorný ke své přítelkyni. Student byl zahloubaný do studia
chemie. Strýc Kamil je příbuzný s mým otcem. Vitamín C je prospěšný zdraví. V zahradě stál sud plný dešťové vody. Učitel byl nespokojený s domácí prací svých žáků. Pan Nový byl žárlivý na úspěch svého spolupracovníka v zaměstnání. Hajný byl znalý svého lesa. Lakomec je chtivý peněz. Jsem mu velmi vděčný za pomoc. Martin byl zvědavý na dárek k narozeninám.
Příslovečné určení1. 1. Myš hbitě (Puz) zaběhla do díry (Pum). 2. Některé psy nelze chovat v bytě (Pum). 3. Pojedeme za tetou (Pum)
do Pyšel (Pum)? 4. Sestra dávala pacientovi lék po lžičkách (Puz). 5. Ten malý autobus přijel od Netolic (Pum). 6. Výprava se vydala po nehostinné poušti (Pum). 7. Petr se líně (Puz) vydal k domovu (Pum). 8. Nakonec (Puč) jsme se šťastně (Puz) dostali domů (Pum). 9. Musíme to udělat v noci (Puč). 10. Letadlo z Vídně přilétá v 19 hodin (Puč). 11. Cesta vedla přes les (Pum).
2. Příklad řešení:a) plaval – v bazénu (Pum), pomalu (Puz)zastavil – na odpočívadle (Pum), po jízdě (Puč), rychle (Puz)koupil si – v knihkupectví (Pum), před týdnem (Puč), levně (Puz)
učil se – na praxi (Pum), večer (Puč), zpaměti (Puz)pracoval – v podniku (Pum), v noci (Puč), obětavě (Puz)trénoval – na hřišti (Pum), před závody (Puč), tvrdě (Puz)b) V bazénu plaval červený míč. U hráze rybníka plaval pomalu malý bobr.Unavený řidič zastavil na odpočívadle vedle dálnice. Po zkušební jízdě zastavil zkoušený u budovy autoškoly. Autobus rychle zastavil u přechodu pro chodce.Patrik si v knihkupectví koupil knihu o automobilech. Před týdnem si náš tatínek koupil nový počítač. Zdeněk si v antikvariátu levně koupil dvě učebnice.Na povinné praxi se budoucí číšník učil prostírat stůl. Angličtinu se David učil až večer. Každý z nás se učil nějakou básničku zpaměti.Tatínek pracoval v podniku zahraničního obchodu. Pekař v noci pracoval v pekárně. Velmi obětavě pracoval jako brigádník v zoologické zahradě.Na fotbalovém hřišti trénoval Aleš s kamarády na zápas. Před plaveckými závody denně trénoval v Podolí. Na olympiádě chtěl dosáhnout co nejlepších výsledků, a proto tvrdě trénoval.
3. Příklad řešení: a) utíkat rychle (Puz), jíst pomalu (Puz), učit se odpoledne (Puč), jít do lesa (Pum), fandit při závodech (Puč), dívat
se zpříma (Puz), podřimovat v křesle (Pum), přijít před začátkem (Puč), rušit při vyučování (Puč), sedět u stolu (Pum), cítit se pohodlně (Puz)
b) Vašek rychle utíkal, aby do kina přišel před začátkem filmu. Při vyučování si Monika pomalu zapisovala poznámky do sešitu. Odpoledne si u stolu dáte svačinu a pak si napíšete domácí úkoly. Jít na podzim do lesa na houby je lepší než prosedět celou neděli v křesle u počítače. Při závodech seděl zpříma a napjatě sledoval průběh závodu.
4. Příklad řešení: Byl slunečný den. Libušin kůň šel samostatně, nikdo ho nevedl. Šel jistě, jako by kráčel ke svému domovu. Ani na krok nevybočil z cesty. Třetího dne se přiblížil ke vsi. Před vesnicí se poselstvo setkalo s malým chlapcem. Zeptali se na muže jménem Přemysl a chlapec je poslal na pole, kde Přemysl právě oral. Když přišli blíže, Libušin kůň se zastavil a radostně zařehtal.
5. První část cvičení je z pohádek K. J. Erbena – Dlouhý, Široký a Bystrozraký a Tři zlaté vlasy děda Vševěda. a) A 1. Dlouhý (Po) udělal (Př) krok (Pt) a hodil (Př) (on) prsten (Pt) oknem (Pum) do pokoje (Pum).
2. Černokněžníkovi (Pt) praskla (Př) železná (Pks) obruč (Po), stal se havranem (Př) (on) a vyletěl (Př) (on) oknem (Pum) ven (Pum).
B 1. Říkali (Př) (oni) mu (Pt) Plaváček (Puz), protože jim (Pt) připlaval (Př) (on). 2. Král (Po) nevěřil (Př) svým (Pks) očím (Pt), když mu (Pt) Plaváček (Po) přinesl (Př) tři (Pks) zlaté (Pks) vlasy (Pt).
C 1. Holena (Po) poslala (Př) v lednu (Puč) Marušku (Pt) do lesa (Pum), aby jí (Pt) přinesla (Př) (ona) kytici (Pt) fialek (Pkn). 2. „Rychle (Puz) trhej (Př) (ty), Maruško!“ řekl (Př) jí (Pt) měsíc (Po) Březen (Pks). 3. „Je (Př) zima (Po), nerostou (Př) červená (Pks) jablka (Po),“ odpověděl (Př) Leden (Po).
„Maruško“ se neurčuje jako větný člen, jde o oslovení. Oslovení nevstupuje do větněčlenských vztahů, proto se odděluje čárkami z obou stran.
b) Březen, Leden – jsou tu jako vlastní jména pohádkových postav (ukázka je z pohádky B. Němcové O dvanácti měsíčkách).
6. Příklad řešení – žáci mohou použít některá z následujících příslovečných určení:Kdy? – včera, zítra, v poledne, příští rokKam? – do školy, do obchodu, ke kamarádovi, do sešituKudy? – rovně, vpravo, okolo domuV kolik? – ve tři hodiny, v osm večerOdkdy? – od dětství, od minulého roku, od včeraJakým způsobem? – dobře, rychle, chytře
7. 1. Cesta byla ukončena padlým (Pks) stromem (Puz). 2. Eva přivedla domů (Pum) spolužačku (Pt). 3. Po udělení (Puč) milosti (Pkn) byl vězeň osvobozen. 4. Libuše sídlila na Vyšehradě (Pum) a moudře (Puz) vládla všemu (Pks) lidu (Pt). 5. Matěj požádal o radu (Pt) svého (Pks) učitele (Pt). 6. Zajímá nás (Pt) tvůj (Pks) názor. 7. Dříve i dnes (Puč) získávají lidé z rostlin (Pum) léčivé (Pks) látky (Pt).
1. a)Kdo, co? dějepis a výtvarka – několikanásobný podmětKde? ve škole – příslovečné určení místaKdy? vždycky – příslovečné určení časuJak nejmilejším? úplně – příslovečné určení způsobuK čím předmětům? mým – přívlastek shodnýK jakým předmětům? nejmilejším – přívlastek shodnýK čemu? k předmětům – předmětb)Na základce vždycky patřily k mým úplně nejmilejším předmětům dějepis a výtvarka. – Kde? – na základceVe škole loni patřily k mým úplně nejmilejším předmětům dějepis a výtvarka. – Kdy? – loniVe škole vždycky patřily k mým jasně nejmilejším předmětům dějepis a výtvarka. – Jak nejmilejším? – jasněVe škole vždycky patřily k Heleniným úplně nejmilejším předmětům dějepis a výtvarka. – K čím předmětům? – HeleninýmVe škole vždycky patřily k mým úplně nejhorším předmětům dějepis a výtvarka. – K jakým předmětům? – nejhoršímVe škole vždycky patřily k mým úplně nejmilejším hodinám dějepis a výtvarka. – K čemu? – k hodinám
2. a) 1. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.; 2. Dvakrát měř, jednou řež.; 3. Jak si kdo ustele, tak si lehne.; 4. Kdo chce kam, pomozme mu tam.
b) 1. Člověk, který chystá na někoho jiného nějakou lest, je do ní často sám chycen.; 2. Je dobré věci řádně promyslet, než je vykonáme, příliš spěchat se nevyplácí.; 3. Člověku se daří tak, jak se sám postará o své potřeby.; 4. Je-li člověk o něčem pevně přesvědčen, není možné jeho rozhodnutí změnit.
4. a) o doplňku b) závisí na slovese (zpravidla v přísudku), ale zároveň se vztahuje ke jménu (nejčastěji v podmětu nebo
předmětu) c) Příklad řešení: Děti se vrátily osvěženy. Zvolili ho předsedou. Dům vypadal nedostavěný. Vrátil se sám.
2. Věta jednoducháOpakování, věty s nevyjádřeným podmětem, grafické znázornění věty jednoduché strana 58–60
1. a) 1. Slyšeli jsme (my) vyprávět o starobylém hradu. 2. Babička jela do blízkého města pro léky. 3. První mlýn poháněný parním strojem začal pracovat v roce 1786. 4. Podzim se chýlil ke konci. 5. Katka se přestěhovala z Příbrami do Litomyšle. 6. Naše výprava zavítala do Krkonoš. 7. Dědeček nám vyprávěl samé neuvěřitelné příběhy. 8. V horských úžlabinách zůstaly zbytky sněhu. 9. Během jednání došlo k výrazným změnám. (věta jednočlenná) 10. Rychlým během se dostal (on) k vytouženému cíli.
b) 9. během jednání – předložka; 10. rychlým během – podstatné jméno Příklad řešení: kolem – Tadeáš se chlubil svým novým kolem. (podstatné jméno); Cesta do města vede kolem lesa. (předložka) domů – Mnoho domů má již novou fasádu. (podstatné jméno); Pavel doprovodil kamarádku domů. (příslovce) místo – Drž mi místo vedle tebe. (podstatné jméno); Místo do školy šel domů. (příslovce); Místo filmu dávali
v televizi diskusní pořad. (předložka) c) 5. Příbrami – velké písmeno, protože je to název města; měkké i, protože se skloňuje podle vzoru kost 5. Litomyšle – velké písmeno, protože je to název města; měkké i po l a tvrdé y po m, protože není ve
vyjmenovaných slovech po l a je ve vyjmenovaných slovech po m 6. Krkonoš – velké písmeno, protože je to název hor2. Příklad řešení:
3. a) 1. Cyklistické závody se konaly v městském parku za řekou. 2. V lese se modraly borůvky. 3. Petr a Jana dostali k Vánocům morčata. 4. Na štítech nejvyšších pohoří sníh nikdy netaje, protože teploty málokdy vystoupí nad bod mrazu. 5. Úzkým údolím se valily chuchvalce mlhy. 6. V Číně měli už dva tisíce let před naším letopočtem vodovodní potrubí z bambusu. 7. Roje špačků obsypaly stromy s třešněmi. 8. Nad krajinou se poklidně vznášel tichý večer, který lákal k vycházkám. 9. Za tím vysokým stromem se schováme. 10. Procházeli jsme se ponurými chodbami starobylého hradu. 11. Chlapci byli tak opáleni, že jsme je nemohli poznat. 12. V tmavé jeskyni sídlili velcí netopýři, kteří se po stovkách vrhali proti svíčkám. 13. Hladina rybníka se v slunci blyštěla.
b) 4. netaje – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít.; vystoupí – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas bud.; 11. byli opáleni – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min.; jsme nemohli poznat – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas min.
4. A Podej mi heřmánkový šampon a ručník. Skákat do neznámé vody je velmi nebezpečné.
V dálce se objevila vížka kostela. Rozhodli se začít bez našeho vědomí.
B 1. Na vysokém smrku se houpaly zelené šišky. 2. Přinesli Andree dárek k narozeninám.
3. Z přístavu vyplouvaly veliké nákladní lodě. 4. Děti chytaly na louce barevné motýly.
5. Horská bystřina se rozvodnila a v malebném 6. Pravidelně jezdíme lyžovat do Krkonoš. údolí způsobila veliké záplavy.
5. a)
b) Stavbu (1) rodinného (2) domu (1) jsme (5) dokončili (5) už (6) v (7) loňském (2) roce (1).c) jsme dokončili – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas min.d) Příklad řešení: stavení, vila, chalupae) loni/vloni
3. SouvětíOpakování – věta jednoduchá a souvětí, počet vět v souvětí strana 60–61
1. Příklad řešení: Venku se silně ochladilo, a proto maminka zatopila v krbu. Jestliže ráno nebude pršet, pojedeme do zoo. Šli jsme se podívat k potoku, kde kvetly první petrklíče. Luboš se nachladil, a tak musel jít k lékaři. / Protože se Luboš nachladil, musel jít k lékaři. Na kraji lesa byly srnky a pásly se s kolouchy. Když se mlha rozplynula, bylo z rozhledny vidět do dálky.2. A 1. I když zámek povolil, nemohli jsme (my) dveře otevřít. (S) 2. Když vešla (ona) do obchodu, požádala (ona)
prodavačku, aby jí pomohla (ona) s výběrem obuvi. (S) 3. Liška se objevila u nory a liščata vyběhla hned za ní. (S) 4. Chlapci se usadili pod převisem skály, aby se ukryli (oni) před sílícím deštěm. (S)
B 1. Asie má obrovské bohatství ropy nacházející se hlavně v Perském zálivu. (J) 2. Antarktida je světadíl, který se rozprostírá v oblastech okolo jižního zeměpisného pólu. (S) 3. Medvídek koala nikdy v životě nepije vodu a vždy se jen nažere (on) blahovičníkových listů. (S)
3. Příklad řešení: O prázdninách jezdíme k babičce, která bydlí v malé vesničce u Kolína. Když nám to maminka dovolí, půjdeme
v neděli na pouť. Napište mi, kdy vás máme čekat. Šel velmi opatrně a dával pozor na kameny. Popelka se na schodišti přilepila a vyzul se jí střevíček. Pod stromečkem ležely dárky, na které jsme se velmi těšili. Když se setmělo, zapálili jsme táborák. Kdo se otužuje, upevňuje své zdraví.
Určování vět hlavních a vedlejších strana 61–63
1. a) Myš domácí snad pochází z Asie (H), ale dnes je rozšířena po celém světě (H). Některé populace žijí ještě původním způsobem života (H), jiné se zcela přizpůsobily životu v domácnostech člověka (H). Myš se dokáže protáhnout úzkou štěrbinou nebo prolézt otvorem (H), který má průměr devět milimetrů (V). Rozmnožovací schopnost myši domácí je obrovská (H), protože samice vrhá mláďata pětkrát ročně (V). V příznivých podmínkách a bez účinných opatření může tedy snadno dojít k masovému přemnožení myší (H), které pak mohou způsobit obrovské škody (V). Myš domácí má ale také velké zásluhy o rozvoj vědy (H), protože bílí mutanti, kterým říkáme laboratorní myši (V), jsou stále nejpoužívanějšími laboratorními zvířaty v lékařství i ve farmakologii (V).
b) mutant – živočišná nebo rostlinná forma vzniklá mutací (mutace – spontánní nebo uměle vyvolané změny organismu s genetickými následky); farmakologie – věda o účincích léků na organismus
c) ale (8); zcela (6); úzkou (2) – 7. p., č. j., rod ž.; nebo (8); prolézt (5) – infinitiv; který (3) – 1. p., č. j., rod m. neživ.; devět (4) – 4. p., č. j.; také (6); říkáme (5) – 1. os., č. mn., zp. ozn., čas přít.
d) V příznivých (Pks) podmínkách (Pu podmínky) a bez účinných (Pks) opatření (Pu podmínky) může (Př) tedy snadno (Puz) dojít (Př) k masovému (Pks) přemnožení (Pt) myší (Pkn), které (Po) pak (Puč) mohou způsobit (Př) obrovské (Pks) škody (Pt).
2. Příklad řešení: 1. Všichni chovatelé vodního ptactva jsou přesvědčeni, že nejkrásnější vzhled má kachnička karolínská ze Severní
Ameriky. (1VH, 2VV); 2. Přestože pavouci tvoří dokonalé pavučiny z jemných vláken, jsou pro většinu lidí tvorové odporní. (1VV, 2VH); 3. Důkazem toho, že sůl kamenná je nepostradatelná pro život, je roční spotřeba 6 až 7 kg soli každým člověkem. (1VHa, 2VV, 1VHb); 4. Diamant jako „král drahokamů“ je také nejtvrdším nerostem, který má nejvyšší lom světla a barevné jiskření. (1VH, 2VV); 5. Křemenáč osikový je výbornou jedlou houbou, která se sbírá. (1VH, 2VV); 6. V porostu tmavých smrků vynikají břízy, protože jejich kmeny jsou bělostné s tmavými póry. (1VH, 2VV); 7. Bez černý byl odjakživa v každé domácnosti a používali ho jako univerzální lék. (1VH, 2VH)
3. 1. První zemědělci se usadili v oblasti Úrodného půlměsíce, který se nachází na Středním východě, a pěstovali (oni) pšenici a oves a zároveň chovali (oni) ovce, prasata a dobytek. – 4 věty (1VH, 2VV, 3VH, 4VH); 2. Kočovné národy vždy putovaly tam, kam směřovala stáda divokých zvířat a kde byly nejlepší podmínky pro sběr plodů. – 3 věty (1VH, 2VV, 3VV); 3. Když se kmeny potkaly, směnily (ony) zboží a domlouvaly (ony) sňatky. – 3 věty (1VV, 2VH, 3VH); 4. Féničané, kteří žili na východním okraji Středozemního moře, byli nejlepšími mořeplavci starověku. – 2 věty (1VHa, 2VV, 1VHb); 5. Legenda vypráví, že Řím založili bratři Romulus a Remus, které vychovala vlčice. – 3 věty (1VH, 2VV, 3VV); 6. V Řecku lidé s oblibou poslouchali příběhy o svých bozích a hrdinech, protože básníci své posluchače bavili a také šířili (oni) novinky. – 3 věty (1VH, 2VV, 3VV)
4. Všichni jsme dávali pozor, abychom na nic nezapomněli. Když se k nám chce někdo dostat, musí vyšplhat několik strmých kopců. Petr si vybral tu kočičku, která nejhlasitěji mňoukala a která začala hned příst, když ji pohladil. Závozník slíbil, že zboží přiveze, ale nepřivezl vůbec nic. Holky také umějí hrát fotbal, a dokonce někdy lépe než kluci. Z Větruše se můžete vydat na horu Milešovku, která je nejvyšší horou Českého středohoří.
5. a) Protože (8) jsem (5) byla (5) nemocná (2), zavolala (5) jsem (5) spolužačce (1) Kláře (1) a (8) poprosila (5) ji (3), aby (8) mě (3) omluvila (5) v (7) hudební (2) škole (1), do (7) které (3) společně (6) chodíme (5).
b) 5 vět (1VV, 2VH, 3VH, 4VV, 5VV) c) (já) jsem byla nemocná d) ji – osobní; mě – osobní; které – vztažné e) nemocná – 1. p., č. j., rod ž.; zavolala jsem – 1. os., č. j., zp. ozn., čas min.; ji – 4. p., č. j., rod ž.; ve škole – 6. p.,
č. j., rod ž. f) ve škole – Pum; společně – Puz; mě – Pt (4. p.) g) Příklad řešení: hudba, hudebník, hudebnice
1. Je pozoruhodné, jak jsou štiky mrštné. Neřekl nám, kdy přesně přijede.
Přestože byla vánice, vydal Protože jsem byl nemocný, nemohl se na vysokohorskou túru. jsem se zúčastnit plaveckých závodů.
Květiny, které jsou ve váze na stole, Když se kluci sešli, dohodli se, jsou z naší zahrady. že půjdou pouštět draka.
2. Příklad řešení: Mirka malovala obrázek a Věra si stavěla domeček z kostek.
Babička čeká, že jí vnučka pošle z výletu pohled. Traktor vyorával brambory, které sbírali zemědělci do pytlů.
Vašek ztratil čepici, a proto si musel koupit novou. Včera odpoledne jsme šli do muzea, abychom si prohlédli nově instalovanou výstavu obrazů.
3. a) A 1. Děti pozorovaly mladé vlaštovky, jak si budovaly hnízdo. 2. Pod dvěma vysokými topoly stála lavička, na které sedávali naši sousedé. 3. Chlapci svým křikem vyplašili kachny, které hnízdily v rákosí u rybníka za vsí. 4. Slíbil jsem Tondovi, že půjdeme za strýčkem do myslivny.
B 1. Karlovi rodiče odjeli na služební cestu a Karel zůstal u babičky. 2. Ve vzduchu bzučely mouchy a včely, ve větvích zpívali kosi. 3. Došli jsme až k místu, které bylo zřejmě už dlouho neobydlené. 4. Kluci mi záviděli, že se mnou chodí můj dědeček na ryby.
b) děti pozorovaly; si budovaly (ony); stála lavička; sedávali sousedé; chlapci vyplašili; které hnízdily; slíbil jsem (já); půjdeme (my)
2. spojky: protože, aby, zda, když, že, až zájmena: co, jenž, čí, kteří, kdo, komu příslovce: kdy, kam, odkud, odkdy, proč3. Příklad řešení: a) 1. že, které; 2. aby; 3. protože; 4. která; 5. když; 6. protože; 7. že; 8. než; 9. Přestože; 10. jak; 11. Když; 12. Kam b) je nesamostatný, je líný 4. Příklad řešení: Jestli chceš jít s námi na koncert, přijď k nám včas. Krkonoše znám velmi dobře, protože jsem tam strávil dvoje
prázdniny. Objevil se před námi člověk, kterého jsme neznali. Nevěděl jsem, zda mu mám věřit. Prohlížel si nás, protože nás viděl poprvé. Šla, kam ji oči vedly. Teta koupila domek, aby se měla ve stáří kam odstěhovat. Aby tatínek neoslabil svou autoritu, snažil se vypadat přísně. Všichni nám říkali, že vlak už nestihneme.
Interpunkce v souvětí strana 65–66
1. 1. Výchova chlapce ve středověku začala kolem sedmého roku, kdy byl přijat jako páže do šlechtického domu. 2. Pro uměleckou literaturu má rozhodující význam spisovný jazyk, který je nejrozvinutější formou národního jazyka. 3. Vydrápal se na skalisko, aby se rozhlédl po kraji. 4. Když jsme si všichni očistili boty, pustil nás dědeček do chaty. 5. Ve chvíli, kdy jsme došli na paseku, začalo svítit slunce. 6. Přijíždí cyklisté, a jestli se nezpozdí, dorazí k vám asi tak za půl hodiny. 7. Představa, že se budu kvůli třem slabikám muset celý natřít na černo, mi moc neseděla, ale bál jsem se roli odmítnout.
2. a) A 1. Dívali jsme se na slunce, které zapadalo za nejvyšší kopec. 2. Když jsem napsal úkol, mohl jsem jít bruslit. 3. Paní učitelka zapsala do třídní knihy dva žáky, kteří dnes chyběli. 4. Květiny, které kvetly na naší skalce, zářily všemi barvami. 5. Vedoucí závodník odstoupil, protože měl poruchu v motoru.
B 1. Napíšeš-li povídku, nezapomeň ji poslat do soutěže. 2. Zúčastnil se motocyklových závodů, které byly pořádány na brněnském Masarykově okruhu. 3. Sledovali jsme včely, jak se slétávaly k úlům. 4. Bylo by správné, abyste se přiznali. 5. Těšíme se, že se brzy shledáme s našimi novými známými z dovolené. 6. Jakmile se setmělo, byly vidět první hvězdy.
b) Příklad řešení:A 1. Dívali jsme se (my) na slunce zapadající za nejvyšší kopec. 2. Po napsání úkolu jsem mohl jít (já) bruslit. 3. Paní učitelka zapsala do třídní knihy dva dnes chybějící žáky. 4. Květiny kvetoucí na naší skalce zářily všemi barvami. 5. Vedoucí závodník odstoupil pro poruchu v motoru.
B 1. Napsanou povídku nezapomeň (ty) poslat do soutěže. 2. Zúčastnil se (on) motocyklových závodů pořádaných na brněnském Masarykově okruhu. 3. Sledovali jsme (my) včely slétávající se k úlům. 4. Bylo by správné se přiznat. 5. Těšíme se (my) na brzké shledání s našimi novými známými z dovolené. 6. Po setmění byly vidět první hvězdy.
3. Příklad řešení: 1. Když Zdeněk viděl, že autobus už nedoběhne, zvolnil tempo. 2. Protože se teta chystala do lázní, sbalila si kufry a doma vše uklidila. 3. Chtěli jsme jet až do Prahy, a tak jsme si koupili k jízdenkám i místenky. 4. Všichni chlapci, kteří se chystali na vodácký výlet, se sešli u kabinetu tělesné výchovy. 5. Přes léto děda štípal dříví, aby bylo v zimě čím topit.
Závěrečné opakování věty jednoduché a souvětí strana 67–68
3. 1. Přijedu za tebou, bude-li to možné. 2. Přestaň s tím, než se rozzlobím. 3. Řekni mi, co musím zařídit. 4. Práci provedl rychle a kvalitně, a proto dostal zaslouženou odměnu. 5. Až napadne sníh, užijí si vyznavači zimních sportů všech radovánek. 6. Prohlašoval, že je nevinen. 7. Sice ho pozdravil, ale skoro se na něj nepodíval. 8. Než se vlak rozjel, pohodlně jsme se usadili. 9. Tvářil se, jako by se ho to netýkalo. 10. Svítí-li červená kontrolka, zmáčkněte tlačítko. 11. Odborné časopisy uvádějí, že vitamíny jsou prospěšné našemu zdraví. 12. I kdyby o víkendu pršelo, půjdu na procházku. 13. Když najdete viníka, zajistěte jeho potrestání.
4. a) 1. Když se myši probudily, kručelo jim v bříšku, ale doma objevily jenom starou knížku. – souvětí 2. Že jim tuze vytrávilo ze zimního spánku, v cukuletu ohryzaly skoro celou stránku. – souvětí 3. Ach vy žrouti – já vám za to píšu z mravů pětku. – věta jednoduchá 4. Knížky jsou tu k prohlížení, knížky nejsou k snědku. – souvětí
2. 1VV, 2VH 4. 1VH, 2VH c) Když (8) se (3) myši (1) probudily (5), kručelo (5) jim (3) v (7) bříšku (1), ale (8) doma (6) objevily (5) jenom (6)
starou (2) knížku (1). d) jim – Pt 3. p.; doma – Pum; tuze – Puz e) v bříšku – 6. p., č. j., rod stř.; ohryzaly – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min. f) jim – osobní; vy – osobní; já – osobní; to – ukazovací g) Příklad řešení: ohryzaly – ohlodaly; z mravů – z chování; k snědku – k jídlu5. a)6. b)7. 7.1 N, 7.2 N, 7.3 N, 7.4 A
Souhrnná cvičení a testové úlohy, pravopisné oříškySouhrnná cvičení strana 69–70
1. a) odborný styl, výchova ke zdraví b) Imunitní systém nás ochraňuje před vlivy vnějšího prostředí. c) síly d) 4 věty: 1VH, 2VV, 3VH, 4VV e) aby byl (Př) v rovině (Pum) a ochránil (Př) nás (Pt) před vnějšími (Pks) i vnitřními (Pks) vlivy (Pt) f) představte (5) – 2. os., č. mn., zp. rozk.; si (3); náš (3); jeho (3); funkce (1); snížená (2); tělu (1); veškeré (3);
bakterie (1); viry (1); druhou (4); stranu (1); protože (8) g) by byl; by ochránil; by neměla být; by byly h) imunitní – vyjadřující odolnost organismu; alergie – přecitlivělost organismu na některé látky; bakterie –
jednobuněčné organismy; viry – nejjednodušší organismy vyvolávající choroby ASCS, SSČ nebo Internetová jazyková příručka2. a) 1. Zámek stál na kopci. 2. K vesnici se blížila bouřka. 3. Já si to nemyslím. 4. Adélka slaví zítra narozeniny.
5. Kostel, náměstí i nová socha se návštěvníkům líbily. 6. Miloš si prohlížel novou knihu. 7. Přišli všichni. 8. Vozy táhli koně. 9. Rybář chytil zlatou rybku. 10. Volali jsme (my) o pomoc. 11. Sestra se zotavovala po nemoci, byla nemocná (ona) dlouho. 12. Slunce svítilo velmi málo. 13. Máme (my) rádi ovocný čaj. 14. Třetí z nás už odešel. 15. Ladovy obrázky čtenáři stále milují. 16. Ve skleníku pěstujeme (my) rajčata a papriky.
b) 3. já (3); 7. všichni (3); 8. koně (1); 14. třetí (4); 15. čtenáři (1) c) Příklad řešení: 1. Rytířův zámek stál na vysokém kopci. 2. K malebné vesnici se blížila silná bouřka. 3. Já si to opravdu
nemyslím. 4. Naše Adélka slaví zítra desáté narozeniny. 5. Románský kostel, historické náměstí i nová socha se návštěvníkům přímořského města velmi líbily. 6. Strýc Miloš si prohlížel svou novou knihu. 7. Včas přišli úplně všichni. 8. Těžké vozy se dřevem táhli silní koně. 9. Starý rybář chytil do sítě kouzelnou zlatou rybku. 10. Volali jsme několikrát o pomoc z plna hrdla. 11. Mirčina sestra se pomalu zotavovala po těžké nemoci, byla nemocná velice dlouho. 12. Přes den slunce svítilo velmi málo. 13. Máme moc rádi sypaný ovocný čaj. 14. Třetí z nás všech už odešel domů. 15. Ladovy veselé obrázky čtenáři každého věku stále milují. 16. Ve skleníku u babičky pěstujeme červená i žlutá rajčata a pálivé papriky.
3. a) 3 věty: 1VV, 2VH, 3VH; věta jednoduchá; 3 věty: 1VHa, 2VV, 3VV, 1VHb b) Chceme-li (Př) napsat (Pt) jakýkoli (Pks) text (Pt), musíme znát (Př) nejen písmo (Pt) příslušného (Pks) jazyka
(Pkn), ale potřebujeme (Př) také (Puz) vědět (Pt), jak s písmem (Pt) zacházet (Pt). Jakým (Pks) způsobem (Puz) jednotlivá (Pks) slova (Pt) a celé (Pks) věty (Pt) pomocí příslušného (Pks) písma (Puz) zapisovat (Pt). Souhrn (Po) obecně (Puz) přijatých (Pks) způsobů (Pkn), zásad (Pkn) a pravidel (Pkn), kterými (Pt) se (Př)
při psaní (Pu podmínky) řídíme (Př) a které (Pt) respektujeme (Př), se nazývá (Př) pravopis (Puz). c) Chceme (5) -li (8) napsat (5) jakýkoli (3) text (1), musíme (5) znát (5) nejen (6) písmo (1) příslušného (2) jazyka (1),
ale (8) potřebujeme (5) také (6) vědět (5), jak (6) s (7) písmem (1) zacházet (5). Jakým (3) způsobem (1) jednotlivá (2) slova (1) a (8) celé (2) věty (1) pomocí (7) příslušného (2) písma (1) zapisovat (5). Souhrn (1) obecně (6) přijatých (2) způsobů (1), zásad (1) a (8) pravidel (1), kterými (3) se (3) při (7) psaní (1) řídíme (5) a (8) které (3) respektujeme (5), se (3) nazývá (5) pravopis (1).
4. 1. Na náměstí proudily zástupy lidí. 2. Všechny ryby, které jsme ulovili, byly nádherné. 3. Dívky běhaly bosy. 4. Nad záhony létali motýli a bzučely včely, kousek dál se ozývali čmeláci. 5. Děti se smály velmi rády. 6. Soli se v roztoku rozpustily. 7. Rodiče s námi byli spokojeni. 8. Oba chlapci již byli zdrávi. 9. Rodiče netrpělivě čekali na děti, které se vracely z výletu. 10. Podzimní dni/dny se krátily.
Testové úlohy strana 70–71
1. b)2. Příklad řešení: a) Cestovatel vypravoval pozoruhodné zážitky. – Pks b) Cestovatel vypravoval posluchačům zážitky. – Pt c) Cestovatel vypravoval poutavě zážitky. – Puz3. a) Babička řekla, že přijede příští týden a přiveze s sebou Alíka. b) Jana má ve skříni bílou, modrou, červenou i barevnou mikinu. c) Jídlo, které jsme jedli v restauraci, bylo vynikající.4. a)5. b)6. a)
Pravopisné oříšky strana 71–72
1. včelí úly, noční můra, škodlivý kůrovec, lázeňská kúra, domácí úkol, léčebná kúra, zúčastnit se, náročná túra v horách, čistý půllitr, úrodné údolí, blůza, pravoúhlý trojúhelník
2. práh u dveří, odpadkový koš, červená stužka, skládka za městem, ostříhané nehty, dřevěná loďka s vesly, ozdobná přezka u opasku, nádobka s vodou, generální stávka, běh přes překážky, úpal a úžeh z horka, sladká borůvka
3. A 1. Pravý včelí med upevňuje zdraví. 2. Prsten osázeli vzácnými perlami a drahokamy. 3. Seznámili jsme se s Italy, Francouzi a Španěly. 4. Orlí mládě zatřepalo svými křídly. 5. Přečti Honzíkovi nějaké Hrubínovy básničky. 6. V zoo jsme viděli klece s pardály, šakaly a šimpanzi. 7. Císařovy nové šaty byly protkány lesklými nitkami až k okraji.
B 1. Manželé Valentovi poděkovali panu Novákovi. 2. V pichlavém křoví se ozývalo soví houkání. 3. Hrozivý lví řev vystrašil ostatní šelmy v širém okolí. 4. Klobouky s pavími pery a střevíčky z krokodýlí kůže byly kdysi velmi oblíbené. 5. Rychlík z Ostravy do Břeclavi byl plně obsazený. 6. Všichni byli před odjezdem celí nesví a nedočkaví. 7. Vyřiďte Milanovi oba ředitelovy vzkazy. 8. V manéži pobíhali draví lvi se svými krotiteli.
4. 1. nainstalovali; 2. uspořádaly; 3. se zhoršovaly; 4. vystrojily/vystrojili; 5. byly uschovány; 6. se odstěhovaly5. 1. Dobil prázdnou autobaterii. 2. Těžce nabyté zkušenosti chtěl předat dalším. 3. Kávu si můžete semlít
v elektrickém mlýnku. 4. Plížení šelmy nebylo vůbec slyšitelné. 5. Od koupaliště se ozývalo veselé výskání dětí. 6. Najednou se zablýsklo, blížila se silná bouře. 7. Bolí mě ten vyviklaný zub. 8. Vybitou autobaterii musíte dobít. 9. Proud ve vířivce byl neobyčejně silný. 10. Voda v řece plynula a třpytila se v paprscích slunce.
6. 1. zhlédli; 2. sužuje; 3. sjednali; 4. zvrhli; 5. zprávu; 6. spravit; 7. zpravují; 8. ztěžuje; 9. zjednal7. památné Staroměstské náměstí v Praze, kalamita na Berounsku, davy povzbuzujících sparťanů, léčebny
v Mariánských Lázních, slavíme vánoční svátky, bydlí v ulici Kapitána Jaroše, most Svobody se opravuje, ministerstvo vnitra, gymnázium Benešov, Lomnický štít ve Vysokých Tatrách, začíná masopust, město Rokytnice v Orlických horách, koupíme si novou fabii, rozhodnutí Magistrátu města Prahy, Čertovo jezero u Železné Rudy na Šumavě, Karlova univerzita
8. A Vítězka národního finále se zúčastní mezinárodního finále, kam postupuje sto dívek z celého světa. Nejdříve měl pořád čas, ale potom stěží dohonil všechno učivo. Tato opatření se ukázala jako nejúčinnější, ale také nejdražší. Mezi otcovy přátele patřili manželé Rybákovi. Dívali jsme se na sousedovy chlapce, jak se máchají bosi v kalužích. Ze dvora jsme slyšeli oslí hýkání a veselý psí štěkot.
B Líbily se mi Jiráskovy Staré pověsti české. Dni se už zkrátily. Děti musely před každými Vánocemi mlít na
strojku mák. Mluvil plynně několika jazyky. Bílí koně uháněli přes výmoly k blízkému cíli. Ranní mlhy se rozplynuly. Účtárna je povinna zaměstnance písemně upozornit. Raná zelenina se pěstuje ve sklenících. Vzpomněl jsem si na staré verše, které jsem znal kdysi zpaměti. Začali soukromě podnikat. Výstup na nejvyšší vrcholy je spojen s nesmírným nervovým vypětím. Chybělo mi matčino objetí.
Zvuková stránka jazykaZvuková stránka jazyka strana 73–75
1. zapomněl, čtvrtek, měkký2. moudrý, doufat, pouze, auto3. vlk, krvavý, mlha, vítr4. m, v, ž, j, b, r, h5. f – v, t – d, b – p, š – ž, g – k6. srovnat, svár, vrčet, srkat7. Příklad řešení: Musím spravit rozbité dveře. – Musíme o tom zpravit rodiče. Zhlédli jsme film. – Shlédli jsme z hory dolů. Dědeček stloukl budku pro ptáčky. – Ztloukl psa. Objetí města trvalo dlouho. – Obětí omylu byla babička. Musíš vjet do dvora. – Rozvoj věd je rychlý. Kvůli nehodě museli místo objet. – K obědu jsem měla palačinky. Medvídek mýval vše umývá. – Tatínek míval hodně fotografií. Chceš kousek sýra? – Síra je žlutá. Pil rád čaj. – Pyl je žlutý prášek. – Dědeček měl u dřeva hodně pil.8. [zahrátka, klup, ripka, přiťte, lexká, zbalit, bješki, lef, gde, let, otpatki, fčela, jahútka, přezúfki, bjex] [x] = ch Na konci slova se všechny znělé párové souhlásky vyslovují nezněle – klub, lev, led, běh; v ostatních případech se
jedná o spodobu znělosti.9. [verlyba], [povinná školňí docházka], [vládňí degret], [dobrí študent], [pernamentka], [meterologové]10. (Podtržená slova jsou příklonky.) 1. ’Zkus se / ’soustředit. 2. ’Vím to / ’dlouho. 3. ’Měl bych si / ’pamatovat. 4. ’Já se ti / ’ozvu. 5. ’Dal jsem mu /
’všechny ’peníze. 6. ’Byl bych se mu / ’omluvil.11. Větný přízvuk neboli důraz je zesílení hlavního přízvuku některého slova ve větě. Důrazové slovo stojí obyčejně na
konci věty. Pokud chceme některé slovo zdůraznit ještě silněji, posuneme důraz k začátku věty. Důraz může změnit smysl věty.
12. V otázce zjišťovací (odpovídáme ano/ne) je melodie klesavě stoupavá. V otázce doplňovací (vyžaduje doplnění určité skutečnosti) je melodie stoupavě klesavá nebo klesavá.
13. Příklad řešení: Víly tančily v lese. – V Dobřichovicích stojí krásné vily. – Dívky vily na louce věnce.; Děti rády válí v trávě sudy. –
Valí se na nás pohroma.; Viděl ji po dlouhé době. – Maminka jí ráda halušky.; Děti matou stíny v jeskyni. – Voda byla ochucená mátou.; Tři děti se vesele bavily na hřišti. – Tři se tím ručníkem pořádně! – Kniha stála bez tří korun dvě stovky.; Dobrá rada nad zlato. – Marmeládu mám ráda.; Konečně potkala hodného muže. – Může jít Jindra s námi plavat?; Byla na ní znát léta dobré péče. – Babička peče bábovku.; Za ta léta ji znám velmi dobře. – Ten drak krásně létá.; Páni, to se ti povedlo! – Naše sousedka je hodná paní.; Konečně se naučil při jízdě dobře řadit. – Rodiče nejsou doma, děti budou řádit.; Krejčí šili oblek na zakázku. – Když přijdu pozdě domů, máma šílí.; V nevymeteném komíně je hodně sazí. – Děda sází strom na zahradě.; Náš soused tatínkovi konečně tyká. – Tebe se to taky týká!; Spali jsme celou noc. – Když sáhne na horký hrnec, pořádně se spálí.; V obchodě byla velká sleva na boty. – Kuchař slévá vodu z brambor.; Rodiče si na oslavě dali skleničku vína. – Byla to Karlova vina.; Na okraji lesa žila hodná ježibaba. – Žíla přivádí krev do srdce.; Jeho paže obemkla její ramena. – Páže pomáhá u dvora.
15. Příklad řešení (každou větu lze změnit jak v otázku zjišťovací, tak v otázku doplňovací): 1. Co vyhrála Jana? Vyhrála Jana školní závod v běhu? 2. Kvetou už pivoňky? 3. Nezapomněli jste na ně?
4. Povedlo se vám to? 5. Odkud pocházela jeho rodina? 6. Už o tom komise rozhodla? 7. Co zrušila letecká společnost? 8. Baví tě házená?
16. Před řešením cvičení zopakovat, co je intonace, a uvést příklady intonace klesavé a intonace stoupavé; upozornit na rozdíly v otázkách zjišťovacích a doplňovacích.
Uvidíme se zítra?
V kolik hodin začíná to představení? Ani mi to neříkej!
Hoří! Mohla bys mu to vyřídit?
Stejně s tím nic nenaděláme. Kam se podělo vaše nadšení?
17. Příklad řešení (uvádíme jen slovní spojení, žáci vytvoří věty): svrhnout tyrana – zvrhnout vozík; shora z hory – zdola nahoru; zhlédnout představení v divadle – shlédnout
z rozhledny; sužovat zemi záplavami – zužovat kalhoty; zlevnit zboží – velká sleva; sleva nábytku – zlevněný nábytek; sběh lidí – vojenský zběh; spravit botu – zpravit rodiče; stěží dýchal – ztěžka vyšel schody
Testové úlohy strana 75
1. c); 2. b)
Rozvrstvení národního jazyka, jazykovědaRozvrstvení národního jazyka strana 76
1. a) vypravování b) mluvený, sekundárně zapsaný c) „Čekal jsem tehdy na svou přítelkyni v jednej hospodě, kde blikal herní automat. Nudil jsem se, tak jsem si
řek’, no co, zkusim to. Jestli dát dvě kila za pití, nebo je hodit do mašiny, to je fuk,“… „Přišla první výhra. Výhra je největší nebezpečí. Máte pocit, že se to musí povést znovu... a už jsem v tom jel,“…
Je vyznačena uvozovkami. d) gamblerství, závislost na hazardní hře e) To je jedno. f) Už jsem do toho spadl. / Už jsem se vezl. / Účastnil jsem se toho bez možnosti odejít. g) v jednej – v jedné; řek’ – řekl; zkusim – zkusím; kila – stokoruny; do mašiny – do automatu; to je fuk – to je jedno h) manažer – 1. řídící pracovník (zde v textu), 2. počítačový program
prosperující – úspěšný, především v hospodářstvíherní – vztahové přídavné jméno ke slovu hra; herní plán, herní stolek, herní systém, herní situace, herní automathrací – 1. vztahové přídavné jméno ke slovu hrát, určený k hraní, sloužící k hraní; hrací karty, hrací plocha, hrací stolek; 2. hrající; hrací hodinyhrající – dějové přídavné jméno; orchestr hrající známou skladbu
i) závislost na alkoholu, na drogách, na moderních technologiích – mobilních telefonech, počítačích, počítačových hrách, workoholismus atd.
j) Filipovo jednání je nebezpečné nejen pro něj, ale ohrožuje celou jeho rodinu, přátele, celé jeho okolí.2. PČP, SMČ, SSČ. Internetová jazyková příručka [http://prirucka.ujc.cas.cz/]
1. sloh: vypravování, oznámení, popis, osnova tvarosloví: rod gramatický, tvar jmenný, číslo mluvnické skladba: větný člen, věta, souvětí, přísudek zvuková a pravopisná stránka jazyka: hláska, znělá souhláska, písmeno, vyjmenovaná slova
Komunikace a sloh1. Vyplňování jednoduchých tiskopisů strana 77
1. Reklamační formulář je třeba vyplnit pečlivě a čitelně, uvést správné údaje a po vyplnění si zkontrolovat.2. a) Podací lístek i adresu odesílatele na obálce je třeba vyplnit pečlivě a čitelně, uvést správné údaje a po vyplnění si
zkontrolovat.b) adresát – osoba, které je určena/adresována zásilka, příjemce; odesílatel – osoba, která odesílá zásilkuAdresa musí obsahovat jednoznačné označení adresáta, tedy jméno a příjmení, případně včetně akademického titulu, nebo název obchodní firmy. Na první řádek se obvykle píše Vážený pan / Vážená paní, Manželé, Rodina apod. Následuje přesné místo dodání: ulice/třída/náměstí/nábřeží atd. a číslo domu, PSČ a název obce. Místo ulice a čísla popisného lze použít číslo poštovní přihrádky, pokud jí adresát disponuje – P. O. Box.
2. Dopis strana 78
4. a) paměť – schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech / v počítači součástka se stejnou funkcí; elektronický sluha = počítač
c) Příklad řešení: Jak se máš? Kde trávíš prázdniny? Co děláš? Co zajímavého jsi viděl/viděla? S kým ses potkal/potkala?
3. Popis a jeho funkcePopis budovy strana 79
1. a) Příklad řešení: moderní, zvláštní, vysoký, prohnutý, válcovitý, lesklý, barevný b) Příklad řešení: osnova: 1. umístění 2. vlastní popis – celkový vzhled – stavitelské zvláštnosti – barvy omítky – okna – střecha 3. celkový dojem c) Popis píšeme v 1. os. č. j.2. a) Žáci sestavují osnovu společně při hlasitém čtení ukázky. b) Popis píšeme v 1. os. č. j.3. a) Úkol je vhodný jako domácí cvičení. b) Osnovu sestavujeme podle obrázku. c) Úkol využijeme pro samostatnou práci.
b) Příklad řešení: stojí, visí, leží, krášlí, jsou umístěny c) Příklad řešení: osnova: 1. dětský pokoj 2. čelní stěna 3. zbylá část pokoje 4. příjemné bydlení d) Úkol lze uložit jako cvičnou práci nebo za domácí úkol.2. Úkol můžete zadat jako domácí práci nebo práci skupinovou.3. Úkol lze zvolit jako dobrovolný.
Popis postavy strana 79–80
1. Úkol pojmeme jako motivační hru k dalším činnostem.2. Úkol je určen pro práci ve dvojicích.3. Při popisu postav se snažíme zachytit výraz obličeje.4. Příklad řešení: a) frak, kalhoty, klobouk, dýmka, židlička, strom, břeh, most, loďky, voda b) frak – slušivý, hřejivý, zapnutý; kalhoty – padnoucí, krátké, mokré; klobouk – červený, zmuchlaný, obnošený;
c) sedí, opírá se, kouří, dýmá, odpočívá, přemýšlí, sleduje; sleduje jako ostříž, kouří jako komín, zelený jako brčál d) osnova: 1. vodník Josef 2. celkový vzhled 3. hlava a obličej 4. oblečení 5. okolní prostředí e) Úkol využijeme pro samostatnou nebo cvičnou práci.5. a) 1. nešikovný; 2. upřímný, otevřený; 3. zbytečný; 4. hubený; 5. vysoký, urostlý; 6. naivní; 7. mluví slabým,
b) Příklad řešení: Šijí s ním všichni čerti. – je neposedný; Bojí se toho jako čert kříže. – je to pro něj nejděsivější věc; Chová se jako utržený ze řetězu. – chová se nespoutaně; Jsou si podobní jako vejce vejci. – jsou hodně podobní, skoro stejní; Má klapky na očích. – je zaslepený; Nechá si pro korunu koleno vrtat. – je lakomý
Popis krajiny strana 80
1. c) Příklad řešení: osnova: 1. úvod – místo popisované krajiny – celkový pohled 2. stať – pozadí – popředí – detaily 3. závěr – atmosféra – můj vztah k místu2. Úkol je určen k domácí práci.
1. Žáci úkol nejdříve promyslí doma, případně si zopakují pravidla podle návodu ke hře, kterou si vybrali.2. Využíváme výrobků, které žáci vyrábějí ve škole při pracovních činnostech, nebo výrobků, které žáci dělali sami
doma nebo v zájmových (např. výtvarných – keramických) kroužcích.3. Vyhlásíme soutěž o nejzajímavěji sestavený jídelníček české nebo regionální kuchyně. Inspirací může být televizní
pořad Prostřeno.4. Žáci si vyberou činnost, kterou doma opravdu sami dělají.5. Žáci mohou do školy přinést příbalový leták k některému léku.7. Je možné nejprve s žáky promluvit o situaci – zda už prarodiče něco učili, jak jim to šlo apod.
4. VypravováníDějová posloupnost při vypravování strana 81–82
1. a) Příklad řešení: děj – slovesa – vzbudil jsem se, běžel jsem, zacloumal jsem, křičel jsem, vstal, objevil se čas – jednou, v noci, najednou napětí – výstižná slovesa – lekl jsem se, zacloumal jsem, křičel jsem, vstal, poslouchali jsme, objevil se; přímá řeč
– „To se ti jen zdá,“… různé druhy vět – Lekl jsem se a běžel do ložnice rodičů. „Někdo nám chodí po půdě!“ jednočlenné věty a větné ekvivalenty – „Kuna,“… příslovce – jednou, jen, pak, společně, najednou, dolů2. a) zvoní, spláchne, šumí, srká, mlaská, vrže, cinkají, klapne b), c), d) Na základě poslechu žáci samostatně nebo ve skupinách napíší příběh.3. Společně seřadíme slova tak, jak by se měl příběh odehrát. Pak žáci samostatně sestaví osnovu. Podle osnovy
vypravujeme.4. Osnovou příběhu je SMS zpráva. Vypravujeme zpaměti nebo můžeme úkol uložit jako domácí.
Osnova vypravování strana 82–83
1. Upravíme SMS zprávu nejprve na heslovitou osnovu; hesla rozšíříme do vět. heslovitá osnova: větná osnova: 1. školní výlet na Křivoklát 1. Jeli jsme na školní výlet na Křivoklát. 2. Ondra ztracený v lese 2. Najednou se Ondra ztratil. 3. nalezen po 2 hodinách 3. Dvě hodiny jsme jej hledali v lese. 4. zvrtnutý kotník 4. Zvrtl si kotník. 5. dobrý konec 5. Vše dobře dopadlo.2. a) Příklad řešení: osnova: 1. rozhodnutí o plavbě za velrybou 2. pronásledování velryby 3. čekání na velrybu s harpunou v ruce b) Příklad řešení: Námořní kapitán se rozhodl pronásledovat bílou velrybu. Dlouhé hodiny pronásledování se staly jeho prokletím.
Stále na ni čeká. Sleduje ji ve dne v noci. Během čekání na velrybu pomalu stárne. Zatím velrybu nedostihl. Je možné využít báseň k diskusi o bílé velrybě, o symbolu, který představuje.3. Doporučíme žákům, aby si přinesli dobrodružnou knížku s dětským nebo zvířecím hrdinou.
1. Příklad řešení: 1. seděly, opékaly; 2. se seřadily; 3. Uspořádáme; 4. ležela; 5. se vyhřívala; 6. vzpomínal; 7. bubnoval;
8. se připravovalo; 9. Vydali jsme se, líbily; 10. se batolila; 11. Půjčil jsem si; 12. pomohla2. a) Ležel s ostatními papíry ve skříňce, pak byl použit společně s kopírovacím papírem v psacím stroji. Poté byl
i s kopírovacím papírem zmuchlán a vyhozen do odpadkového koše, po týdnu do popelnice. b) v 1. os., č. j. c) různá dějová slovesa, vhodné přívlastky, citoslovce; vyvrcholení děje je vyjádřeno změnou minulého času v čas
přítomný d) vypráví svůj životní příběh – monolog e) Doporučíme žákům vybrat si obyčejné věci, které je každodenně obklopují (např. kostka mýdla, rohožka, ručník,
kartáček na zuby).3. Využijeme jako motivační hru na začátku hodiny. Nejprve si zopakujeme znaky pohádky, pak si předmět nakreslíme
nebo si vyhledáme jeho fotografii. Pak si představíme, že předmět ožil a mluví. Vymyslíme příběh. Můžeme se inspirovat např. v animovaném nebo loutkovém filmu.
4. Úkolem je vytvořit pohádkový příběh, proto nejdříve zopakujeme znaky pohádky. Ve spolupráci s učitelem výtvarné výchovy si žáci nejdříve zvolený předmět namalují. Podle obrázku pak sestaví osnovu a pohádku napíší jako samostatnou práci. (Nezapomeneme zdůraznit rozdíl mezi monologem a dialogem.)
Vypravování podle obrázku strana 84–85
1. Vymýšlíme libovolné příběhy mladých lidí, zřejmě studentů.2. Cvičení využijeme jako motivační hru na začátku hodiny.3. Zdůrazníme důležitost výběru knížky.4. Můžete se inspirovat např. úvahou Františka Nepila Každá země je nějak hezká z knihy Lipová alej.5. Je dobré si předem připravit alespoň dvě ilustrace pro žáky, kteří je nepřinesou. Je vhodné jako skupinová práce.
Dokončení příběhu strana 85–86
1. Příklad řešení: Honzík si hrál ve svém pokoji s autíčkem. Za chvíli dostal žízeň. Volal: „Mami, přines mi, prosím tě, hrneček
mléka.“ Volal dvakrát, ale maminka neslyšela, protože věšela na zahradě prádlo. Honzík byl netrpělivý a vydal se do kuchyně sám. Otevřel ledničku, ale mléko stálo až nahoře. Nechal ledničku otevřenou a přitáhl si k ní židli. Na stole si vzal svůj oblíbený hrníček s medvídkem a vylezl na židli. Hrneček položil v lednici na poličku a naléval si mléko. Náhle se hrneček převážil a bum! Spadl …
2. a) Vyprávíme, aniž bychom se nejdříve seznámili s pohádkou K. Čapka. b) Velká pohádka doktorská (Děti často zaměňují film „Lotrando a Zubejda“ s pohádkou psanou, zaměňují i názvy.
Film „Lotrando a Zubejda“ vznikl na motivy dvou z Čapkových pohádek: „Pohádky o zdvořilém loupežníkovi“, někdy též „Druhá loupežnická pohádka“, a „Velké pohádky doktorské“.)
c) dřevorubec d) Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá
loupežnická pohádka, Pohádka tulácká, Velká policejní pohádka, Pohádka pošťácká, Velká pohádka doktorská3. Při hodině literární výchovy si pohádku přečteme. Pak teprve pracujeme s tímto cvičením.4. Příklad řešení: Ležel ve skříňce. Snídal se svým majitelem, během dne v něm byl čaj, káva, voda. Slyšel, o čem si lidé povídají
u jídla, prožil s nimi návrat z práce, ze školy, chvíli spal. Večer byl umyt a šel spát.5. Příklad řešení: Popleta, Roztržitý přítel
1. a) dopis b) oslovení, rozloučení, pozdrav c) literární postavě – Malému princi d) dívka sledující hvězdy – poznáme podle slovesných tvarů vyjadřujících rod e) Pisateli vadí, jak se k sobě lidé chovají. f) V Praze dne 26. 6. 2020 Místo a datum zapisujeme obvykle do pravého horního rohu. Mezi údajem o místu a čase nepíšeme čárku. g) Je to výraz zdvořilosti k adresátovi. h) Andromeda, Vodnář, Kassiopeia, Kentaur, Blíženci, Herkules, Orion, Perseus, Velká medvědice, Malý medvěd;
velmi často antickou mytologií i) Antoine de Saint-Exupéry3. Životopisy v českém a anglickém jazyce včetně fotografie zasílejte na uvedenou adresu. Nyní máte příležitost nechat si propíchnout uši a ještě dostat domů náhradní pár náušnic. V automatických pračkách, které užíváme, se prádlo netrhá. Pracujeme pečlivě. Pro naši reklamní společnost hledáme spolupracovníky do 40 let. Nabízíme velmi staré šaty, které nosila babička, v perfektním stavu.4. a) P, b) P, c) N, d) N, e) N, f) N5. a) N, b) P, c) P, d) P, e) P6. a) (vlálo) jako pár křečků metajících salta, (svrasklý) jako ústřice b) ó slyšte jeho jméno a třeste se c) Měl tradiční vikingskou konstituci, neboli dva metry na výšku, pupek jako křižník a obočí, které ve větru vlálo
jako pár křečků metajících salta. Byl strašidelně srdečný a rozjařený jarem. Byl to stařec svrasklý jako ústřice a devadesát let vichrů prohánějících se souostrovím ohnulo jeho prastarý
Jak pracovat se sebehodnocenímPracovní sešit nabízí tři nástroje, s jejichž pomocí mohou žáci sami zhodnotit kvalitu své práce a úroveň dosažených znalostí a dovedností.1. Tabulka „Co mám umět“ shrnuje obsah každé kapitoly a uvádí učivo, které by žáci po vypracování kapitoly měli zvládat. Políčka mohou zaškrtávat buď postupně v průběhu práce v kapitole, nebo až po dokončení celé kapitoly. Při vyplňování tabulky by si žáci měli nejprve bez listování v pracovním sešitě vzpomenout, co se naučili, zkusit si sami pro sebe zhodnotit, zda dané učivo skutečně zvládají, a pokud to tak je, odškrtnout políčko „To už zvládám“. Jestliže jim činí potíže vybavit si dané učivo, nevzpomenou si sami na pravidla nebo postupy, stále v daném učivu chybují či pro ně některá položka tabulky není srozumitelná, měli by zalistovat zpět kapitolou a uvědomit si, co tato položka obsahuje. V takovém případě by měli zaškrtnout políčko „Ještě musím procvičit“. Mohou pak k procvičování využít další cvičení na internetových stránkách www.skolasnadhledem.cz.Vyplněné tabulky „Co mám umět“ slouží rovněž vyučujícím k získání zpětné vazby od žáků. Je-li reflexe žákovské práce pravidelná a konstruktivní (podle toho, jak dobře žáci učivo zvládají, se upravuje obsah i rychlost výuky, hůře pochopené části učiva jsou podrobněji procvičovány apod.), žáci si brzy zvyknou hodnotit svoji práci realisticky, nepřeceňovat ani nepodceňovat své výkony.Do okénka „Celkově hodnotím svoji práci“ lze zapsat jakýkoli symbol, který třída zvolí po dohodě s vyučujícím (číslo 1–10, známku 1–5, 0–100 %, usměváčka, vybarvit barvou, která odpovídá určité hodnotě na hodnoticí škále apod.).
2. Kaktus s očíslovanými výhonky v počtu odpovídajícím počtu položek v tabulce „Co mám umět“ může posloužit při sebehodnocení trojím způsobem:a) Žáci vybarvují jednotlivé výhonky během práce v kapitole, jakmile vypracovali cvičení k danému učivu. Pak slouží kaktus ke grafickému znázornění jejich postupu v kapitole.b) Žáci vybarvují jednotlivé výhonky, až když danou položku zaškrtnou v políčku „to už zvládám“. V tom případě slouží kaktus jako grafické znázornění pracovních výsledků žáků.c) Po dohodě s vyučujícím lze kaktus použít při dvoufázovém hodnocení. V první fázi žáci pouze zaškrtávají políčka v tabulce „Co mám umět“ a kaktus nechávají nevyplněný. Ve druhé fázi hodnotí svou vlastní práci po vypracování kontrolního testu nebo ústním zkoušení a porovnávají výsledek testu nebo zkoušení se svým dřívějším sebehodnocením. V kaktusu vybarvují buď jen ty položky, které měli v testu správně, nebo jednou barvou vybarvují to, co uměli, a jinou barvou to, v čem chybovali. Získají tak porovnání odhadu vlastních znalostí před testem s výsledkem testu a v grafické podobě ihned vidí, nakolik se jejich sebehodnocení shoduje s hodnocením vyučujícího.
3. Škála barevných usměváčků v zápatí stránky slouží k vyjádření celkového dojmu z vlastní práce. Jedná se o emocionální sebereflexi, která vyjadřuje subjektivní spokojenost žáků s vlastní prací.
Výrazný nesoulad v subjektivním a objektivním hodnocení by měl žáky i jejich učitele upozornit v situacích, kdy jsou na sebe žáci příliš přísní, nebo jsou naopak příliš benevolentní vůči vlastním pochybením a omylům. Mít vynikající pocit z jediného zaškrtnutého políčka „To už zvládám“ je stejně neadekvátní jako mít zoufalý pocit v případě, že by si žák měl procvičit jen jedinou položku učiva, a všechny ostatní zvládá bezchybně.
Přejeme všem žákům, aby se jim dařilo hodnotit svoji práci realisticky bez zbytečného podceňování nebo přeceňování.
