EKGEKGa něco málo kolema něco málo kolem

Gabča Styborová Gabča Styborová

X33BMIX33BMI

SrdíčkoSrdíčko

Srdeční sval je jedinou svalovinou,která pracuje Srdeční sval je jedinou svalovinou,která pracuje nepřetržitě po celý život. Srdce se přitom stáhne zhruba nepřetržitě po celý život. Srdce se přitom stáhne zhruba 100 000krat denně, přečerpávajíce v klidu okolo 5 - 7 100 000krat denně, přečerpávajíce v klidu okolo 5 - 7 000 litru krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při 000 litru krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při těžším cvičeni až 5krat tolik krve v průběhu 24 hodintěžším cvičeni až 5krat tolik krve v průběhu 24 hodin

Jeho úložiště je uprostřed hrudníkuJeho úložiště je uprostřed hrudníku Srdce je malý dutý orgánSrdce je malý dutý orgán Skládá se ze tří vrstev: Skládá se ze tří vrstev: Myokard,Epikard,PerikardMyokard,Epikard,Perikard Skládá se ze dvou síní a dvou komor Skládá se ze dvou síní a dvou komor

Parametry normálního srdceParametry normálního srdce

Norma systoly je 120-140 mmHg, norma diastoly 80-Norma systoly je 120-140 mmHg, norma diastoly 80-90 mmHg. Vysoký tlak krve - hypertenze je více jak 90 mmHg. Vysoký tlak krve - hypertenze je více jak 160/95 mmHg. Nízký krevní tlak - hypotenze je nižší 160/95 mmHg. Nízký krevní tlak - hypotenze je nižší než 100/60 mmHg než 100/60 mmHg

Tepová frekvence určuje počet srdečních stahů – tepů Tepová frekvence určuje počet srdečních stahů – tepů za minutu. U dospělého člověka v klidu je 70 – 80 tepů za minutu. U dospělého člověka v klidu je 70 – 80 tepů za minutu. za minutu.

Tepový srdeční objem je množství krve vypuzené Tepový srdeční objem je množství krve vypuzené jednou srdeční systolou. Toto množství je v klidu asi jednou srdeční systolou. Toto množství je v klidu asi 60-80 ml. Klidová hodnota minutového objemu je asi 60-80 ml. Klidová hodnota minutového objemu je asi 5600 ml/min. (80ml x 70 tepů/min). 5600 ml/min. (80ml x 70 tepů/min).

Jak funguje SrdíčkoJak funguje Srdíčko

Neokysličená krev se přivádí Neokysličená krev se přivádí horní dutou žilou z hlavy a těla horní dutou žilou z hlavy a těla a spodní dutou žilou z břicha a a spodní dutou žilou z břicha a končetin končetin

Projde pravou síní a pak Projde pravou síní a pak komorou a je vháněna do plic komorou a je vháněna do plic plicní tepnou na okysličeníplicní tepnou na okysličení

Okysličená krev je přiváděna Okysličená krev je přiváděna do levé síně a pak komory do levé síně a pak komory plicní žilou a odtamtud do plicní žilou a odtamtud do celého těla aortoucelého těla aortou

Co to vlastně EKG je…Co to vlastně EKG je… EElektrolektroKKardioardioGGraf - přístroj pro sledování činnosti srdce na zásadě raf - přístroj pro sledování činnosti srdce na zásadě

měření jeho elektrické aktivity.měření jeho elektrické aktivity.

Srdeční činnost je provázená množstvím elektromagnetických a Srdeční činnost je provázená množstvím elektromagnetických a elektrických vzruchů, které se šíří do těla a dají se pomocí citlivé elektrických vzruchů, které se šíří do těla a dají se pomocí citlivé elektroniky snímat, zaznamenávat a vyhodnocovat. elektroniky snímat, zaznamenávat a vyhodnocovat.

Případné odchylky od normální činnosti jsou jasně viditelné a Případné odchylky od normální činnosti jsou jasně viditelné a specifické, tzn. že choroba nebo odchylka se projevuje stejnou specifické, tzn. že choroba nebo odchylka se projevuje stejnou změnou křivky na přístroji u každého pacienta. změnou křivky na přístroji u každého pacienta.

Vyšetření na EKG je rychlé, přesné, neinvazivní a bezbolestné.Vyšetření na EKG je rychlé, přesné, neinvazivní a bezbolestné.

Historie EKGHistorie EKG

Popis animální elektřiny Luigiem Galvanim (1783) a objev Popis animální elektřiny Luigiem Galvanim (1783) a objev galvanometru Hansem Oerstadem (1819) odstartovaly éru galvanometru Hansem Oerstadem (1819) odstartovaly éru experimentální elektrofyziologie. Elektrické změny závisející na experimentální elektrofyziologie. Elektrické změny závisející na srdeční akci jako první popsal italský fyzik Carlo Matteuci (1842) srdeční akci jako první popsal italský fyzik Carlo Matteuci (1842) použitím reoskopické žáby.použitím reoskopické žáby.

Termín elektrokardiogram použil jako první britský fyziolog Augustus Termín elektrokardiogram použil jako první britský fyziolog Augustus D. Walter D. Walter

Do povědomí však vešel až přičiněním holanského fyziologa Do povědomí však vešel až přičiněním holanského fyziologa Willema Einthovena (1893). Einthoven sestrojil vláskový Willema Einthovena (1893). Einthoven sestrojil vláskový galvanometr (1901, Nobelova cena 1925), s jehož pomocí získal galvanometr (1901, Nobelova cena 1925), s jehož pomocí získal záznam již totožný s dnešním EKG, a popsal krivku PQRST (viz. záznam již totožný s dnešním EKG, a popsal krivku PQRST (viz. nize). nize).

V roce 1906 již vydal atlas normálních a abnormálních EKG, v němž V roce 1906 již vydal atlas normálních a abnormálních EKG, v němž popsal např. pravou a levou komorovou hypertrofii, levou a pravou popsal např. pravou a levou komorovou hypertrofii, levou a pravou síňovou hypertrofii, vlnu U, flutter síní ad. síňovou hypertrofii, vlnu U, flutter síní ad.

Princip EKGPrincip EKG

Elektrická aktivita srdce se projeví změnami elektrického Elektrická aktivita srdce se projeví změnami elektrického napětí i na povrchu těla napětí i na povrchu těla

EKG z jednoho svodu je graf velikosti průmětu elektrického EKG z jednoho svodu je graf velikosti průmětu elektrického srdečního vektoru v závislosti na čase. srdečního vektoru v závislosti na čase.

Každá srdeční buňka tvoří při průběhu akčního potenciálu Každá srdeční buňka tvoří při průběhu akčního potenciálu (AP) dipól - vektor o daném rozměru a směru. Buněčný vektor (AP) dipól - vektor o daném rozměru a směru. Buněčný vektor směřuje od depolarizované části k polarizované, tj. ve směru směřuje od depolarizované části k polarizované, tj. ve směru šíření AP. Je-li buňka zcela depolarizována (plató fáze) nebo šíření AP. Je-li buňka zcela depolarizována (plató fáze) nebo polarizována (klidová fáze), vektor je nulový. Součtem všech polarizována (klidová fáze), vektor je nulový. Součtem všech buněčných vektorů v jednom časovém okamžiku vznikne buněčných vektorů v jednom časovém okamžiku vznikne vektor prezentující celé srdce v tomto časovém bodě - vektor prezentující celé srdce v tomto časovém bodě - elektrický srdeční vektor (ESV) elektrický srdeční vektor (ESV)

Jeho směr závisí na převládajícím směru šíření AP, velikost Jeho směr závisí na převládajícím směru šíření AP, velikost na počtu a strmosti nárůstu dipólů. Je pochopitelné, že v na počtu a strmosti nárůstu dipólů. Je pochopitelné, že v různých fázích srdeční revoluce bude ESV různýrůzných fázích srdeční revoluce bude ESV různý

Ukotvíme-li začátek všech ESV do jednoho místa Ukotvíme-li začátek všech ESV do jednoho místa (elektrický srdeční bod) a proložíme-li konci všech (elektrický srdeční bod) a proložíme-li konci všech vektorů křivku, získáme 3 pravidelně se opakující smyčky vektorů křivku, získáme 3 pravidelně se opakující smyčky (trajektorie) odpovídající jednotlivým fázím: depolarizace (trajektorie) odpovídající jednotlivým fázím: depolarizace síní, depolarizace komor a repolarizace komor síní, depolarizace komor a repolarizace komor (repolarizace síní je přehlušena depolarizací komor)(repolarizace síní je přehlušena depolarizací komor)

Svody při snímání standardního EKG Svody při snímání standardního EKG

Místa snímáni potenciálu Místa snímáni potenciálu (svody) jsou nejčastěji na (svody) jsou nejčastěji na končetinách a na končetinách a na hrudníku - podle hrudníku - podle standardních metodik je standardních metodik je jich celkem dvanáct a jich celkem dvanáct a jsou rozděleny do 3 jsou rozděleny do 3 skupin. skupin. Existuji i jiná Existuji i jiná místa pro umístění svodu, místa pro umístění svodu, jsou vsak většinou jsou vsak většinou užívána pro speciální užívána pro speciální účelyúčely

1. Bipolární končetinové svody podle 1. Bipolární končetinové svody podle Einthovena označované I, II, III měří změny Einthovena označované I, II, III měří změny potenciálu mezi dvěma příslušnými elektrodamipotenciálu mezi dvěma příslušnými elektrodami

2. Unipolární zvětšené končetinové svody podle 2. Unipolární zvětšené končetinové svody podle Goldbergera označované aVL, aVR, aVF měří Goldbergera označované aVL, aVR, aVF měří změny potenciálu mezi danou elektrodou a změny potenciálu mezi danou elektrodou a svorkou vzniklou spojením dvou protilehlých svorkou vzniklou spojením dvou protilehlých elektrod elektrod

3. Unipolární hrudní svody podle Wilsona3. Unipolární hrudní svody podle Wilsona

Unipolární hrudní svody podle WilsonaUnipolární hrudní svody podle Wilsona Zatímco končetinové svody zobrazují elektrickou aktivitu srdce do Zatímco končetinové svody zobrazují elektrickou aktivitu srdce do

frontální projekce, unipolární hrudní svody sledují elektrickou aktivitu frontální projekce, unipolární hrudní svody sledují elektrickou aktivitu srdce v horizontální rovině. Dohromady tedy umožňují určitou srdce v horizontální rovině. Dohromady tedy umožňují určitou prostorovou představu o elektrickém poli srdečním prostorovou představu o elektrickém poli srdečním

Referenční elektroda je vytvořena spojením tří končetinových svodů Referenční elektroda je vytvořena spojením tří končetinových svodů přes odpor 5 kpřes odpor 5 kΩΩ a aktivní snímací elektroda je umístěna na jednom a aktivní snímací elektroda je umístěna na jednom ze šesti specifických míst na hrudníku. Elektrody se označují V1-V6 ze šesti specifických míst na hrudníku. Elektrody se označují V1-V6 jsou umístěny následovnějsou umístěny následovně

Svod Svod aktivní elektroda aktivní elektroda referenční elektrodareferenční elektrodaV1 V1 4. mezižebří parasternálně vpravo 4. mezižebří parasternálně vpravo Wilsonova svorkaWilsonova svorkaV2 V2 4. mezižebří parasternálně vlevo 4. mezižebří parasternálně vlevo Wilsonova svorkaWilsonova svorkaV3 V3 mezi V2 a V4 mezi V2 a V4 Wilsonova svorkaWilsonova svorkaV4 V4 5. mezižebří medioklavikulárně vlevo 5. mezižebří medioklavikulárně vlevo Wilsonova svorkaWilsonova svorkaV5 V5 mezi V4 a V6 mezi V4 a V6 Wilsonova svorkaWilsonova svorkaV6 V6 5. mezižebří ve střední axil. čáře vlevo 5. mezižebří ve střední axil. čáře vlevo Wilsonova svorkaWilsonova svorka

Popis PQRST křivkyPopis PQRST křivky

Popis PQRST křivky:Popis PQRST křivky: P - depolarizace síní; QRS - depolarizace komor; T - repolarizace P - depolarizace síní; QRS - depolarizace komor; T - repolarizace komor; (U - repolarizace Purkyněho vláken) komor; (U - repolarizace Purkyněho vláken)

VLNA P (positivní výchylka)VLNA P (positivní výchylka)

Vzruch vychází ze sinoatriálního uzlu a vlna Vzruch vychází ze sinoatriálního uzlu a vlna depolarizace se rozšíří svalovinou předsíní.depolarizace se rozšíří svalovinou předsíní.

Výsledný směr okamžitého vektoru je dolů a Výsledný směr okamžitého vektoru je dolů a doleva, amplituda je relativně malá, neboť tenká doleva, amplituda je relativně malá, neboť tenká stěna předsíní obsahuje poměrně málo svalové stěna předsíní obsahuje poměrně málo svalové hmoty. Na EKG záznamu se píše vlna P.hmoty. Na EKG záznamu se píše vlna P.

Její délka je 80 – 100 msJejí délka je 80 – 100 ms

ÚSEK PQÚSEK PQ

Když dospěje vlna depolarizace do Když dospěje vlna depolarizace do atrioventrikulárního uzlu, dojde ke zbrzdění atrioventrikulárního uzlu, dojde ke zbrzdění jejího dalšího postupu. Pomalý přesun jejího dalšího postupu. Pomalý přesun podráždění z předsíní na komory je dán podráždění z předsíní na komory je dán strukturou atrioventrikulárního uzlu, který vede strukturou atrioventrikulárního uzlu, který vede vzruch nejpomaleji z celého myokardu.vzruch nejpomaleji z celého myokardu.

Význam tohoto zpomalení změny podráždění je Význam tohoto zpomalení změny podráždění je v oddělení systoly síní od systoly komor. v oddělení systoly síní od systoly komor.

Na EKG se píše izoelektrická linie úseku PQ.Na EKG se píše izoelektrická linie úseku PQ.

KOMPLEX QRSKOMPLEX QRS

Po zdržení v atrioventrikulárním uzlu přejde vzruch Hisovým Po zdržení v atrioventrikulárním uzlu přejde vzruch Hisovým svazkem a Tawarovými raménky na myokard mezikomorového svazkem a Tawarovými raménky na myokard mezikomorového septa a vyvolá jeho depolarizaci ve směru od levé komory k pravé. septa a vyvolá jeho depolarizaci ve směru od levé komory k pravé. Okamžitý vektor míří doprava dolů ( v I. A II. svodu se tedy píše Okamžitý vektor míří doprava dolů ( v I. A II. svodu se tedy píše negativní Q kmit, ve III. Svodu pak pozitivní R kmit ). negativní Q kmit, ve III. Svodu pak pozitivní R kmit ).

Vzruch mezitím postupuje dále po převodním systému a vyvolává Vzruch mezitím postupuje dále po převodním systému a vyvolává depolarizaci myokardu v oblasti srdečního hrotu, okamžitý vektor se depolarizaci myokardu v oblasti srdečního hrotu, okamžitý vektor se otáčí dolů a doleva. Ve všech třech bipolárních svodech se píše otáčí dolů a doleva. Ve všech třech bipolárních svodech se píše pozitivní kmit R.pozitivní kmit R.

Vlna depolarizace pak pokračuje po svalovině komor, a to od Vlna depolarizace pak pokračuje po svalovině komor, a to od endokardu k epikardu, přičemž směr okamžitého vektoru ( nahoru a endokardu k epikardu, přičemž směr okamžitého vektoru ( nahoru a doleva ) je dán především depolarizací myokardu mohutnější levé doleva ) je dán především depolarizací myokardu mohutnější levé komory a míří tedy doleva.komory a míří tedy doleva.

Doba trvání 60 – 100 msDoba trvání 60 – 100 ms

ÚSEK STÚSEK ST

Když se rozšíří depolarizace po celé svalovině Když se rozšíří depolarizace po celé svalovině komor, je po krátkou dobu elektrická aktivita komor, je po krátkou dobu elektrická aktivita srdce nulová ( srdeční vlákna komor jsou ve fázi srdce nulová ( srdeční vlákna komor jsou ve fázi plató, mají tedy stejný elektrický náboj a nikde plató, mají tedy stejný elektrický náboj a nikde netečou žádné elektrické proudy ).Na EKG netečou žádné elektrické proudy ).Na EKG záznamu se píše izoelektrický úsek ST.záznamu se píše izoelektrický úsek ST.

VLNA TVLNA T

Na EKG záznamu se během repolarizace komor Na EKG záznamu se během repolarizace komor píše vlna T.píše vlna T.

Za vlnou T následuje někdy tzv. vlna U, což je Za vlnou T následuje někdy tzv. vlna U, což je plochá vlna ne zcela jasného původu. Nejspíše je plochá vlna ne zcela jasného původu. Nejspíše je způsobena repolarizací Purkyňových vláken, která způsobena repolarizací Purkyňových vláken, která mají nápadně delší fázi plató ve srovnání s okolním mají nápadně delší fázi plató ve srovnání s okolním myokardem.myokardem.

Purkyňova vlákna fungují jako „jednocestný filtr“, Purkyňova vlákna fungují jako „jednocestný filtr“, který pustí vzruch jen jedním směrem ( z převodní který pustí vzruch jen jedním směrem ( z převodní soustavy na pracovní myokard ), ale ne zpět.soustavy na pracovní myokard ), ale ne zpět.

Doba trvání 200 msDoba trvání 200 ms

Přístroje na měření EKGPřístroje na měření EKG

OdkazyOdkazy

http://www.http://www.zzszzs..czcz/frame2./frame2.htmhtm http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/

praktika/ekg.htmpraktika/ekg.htm http://www.zdravotnici.cz/modules/dictionary/detail.php?id=261http://www.zdravotnici.cz/modules/dictionary/detail.php?id=261 http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/

cviceni_3_EKG_pozn.pdfcviceni_3_EKG_pozn.pdf http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/cviceni_3_EKG.pdfhttp://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/cviceni_3_EKG.pdf http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?

s_id=5483&s_rub=0&s_sv=6&s_ts=38389,2703472222s_id=5483&s_rub=0&s_sv=6&s_ts=38389,2703472222 http://www.zdrava-rodina.cz/med/med0102/med0119.htmlhttp://www.zdrava-rodina.cz/med/med0102/med0119.html