EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PROLOMENÍ TĚŽEBNÍCH LIMITŮ. Doc. Ing. Josef Seják, CSc., FŽP UJEP Ústí n.L. Motto: - PowerPoint PPT Presentation
12
EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ EKOLOGICKO-EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PROLOMENÍ TĚŽEBNÍCH DŮSLEDKY PROLOMENÍ TĚŽEBNÍCH LIMITŮ LIMITŮ Doc. Ing. Josef Seják, CSc., FŽP UJEP Ústí n.L. Motto: „Být ekologicky vzdělán znamená porozumět principům organizace ekologických společenstev (tj. ekosystémů) a užívat tyto principy pro vytváření udržitelných lidských společností“ F. Capra, Tkáň života, Nová syntéza mysli a hmoty, Academia 2004 „Uznáním hodnoty služeb ekosystémů zlepšit řízení a vyloučit nadměrné čerpání přírodních zdrojů“ Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU přijatá Radou EU 15/16 června 2006
„Být ekologicky vzdělán znamená porozumět principům organizace ekologických společenstev (tj. ekosystémů) a užívat tyto principy pro
vytváření udržitelných lidských společností“ F. Capra, Tkáň života, Nová syntéza mysli a hmoty, Academia 2004
„Uznáním hodnoty služeb ekosystémů zlepšit řízení a vyloučit nadměrné čerpání přírodních zdrojů“
Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU přijatá Radou EU 15/16 června 2006
Nerostné bohatství a české právo
• V souladu s § 5 platného horního zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, nerostné bohatství tvoří ložiska vyhrazených nerostů („výhradní ložiska“). Tentýž paragraf dále kodifikuje, že „nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky“.
• Vyhrazené nerosty jsou jmenovitě definovány v § 3 zákona č. 44/1988 Sb., a patří mezi ně mj. radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu, všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy atd.
•
Mezinárodní právo přírodních zdrojů
• Spojené národy přijaly již v r. 1972 rezoluci „O trvalé svrchovanosti nad přírodními zdroji - On Permanent Sovereignity over Natural Resources“, která konstatuje, že „všechny země mají nezadatelné právo užívat volně svých přírodních zdrojů“, přičemž předcházející rezoluce (zejména 1803/XVII) určují, že „autorizovaný subjekt tohoto práva tvoří lidé a národy“, čili toto právo se nedává ani státu ani vládám.
• Úlohou státu je však omezit úlohu ekonomických subjektů při nakládání s přírodními zdroji (Menkes, 1991).
Co se stalo v rámci privatizace v ČRCo se stalo v rámci privatizace v ČR
• V průběhu ekonomické reformy přijala Klausova vláda v r. 1994 usnesení č. 672 (30. 11. 1994) k tezím vymezujícím právní povahu některých přírodních zdrojů, podle něhož při přípravě vodního zákona, horního zákona, zákona o ochraně přírodních léčivých zdrojů a souvisejících právních předpisů budou uplatněny teze: „Voda a nerostné zdroje a) nejsou předmětem vlastnictví s výjimkou vod, které neleží na toku a nejsou jeho pokračováním, jakož i vody ve studních, b) v rozsahu, v jakém nejsou předmětem vlastnictví, nejsou součástí pozemku“.
• Zmíněné usnesení vlády zjevně odporuje zákonu č. 44/1988 Sb., takže bylo od počátku právně neplatné (?!), nicméně právě podle něj byla prováděna privatizace vyhrazených zdrojů, k nimž byla a jsou těžební práva poskytována bezplatně. Přitom byly zachovány nízké sazby plateb za čerpání přírodních zdrojů z dob centrálně plánované ekonomiky. Takže až dodnes držitelé těžebních práv platí pouhé 0,5 % z hodnoty hlubinně těženého uhlí, z hodnoty povrchových těžeb uhlí pak 1,5 %.
Hospodářské výsledky skupiny Czech Coal (2009)Výnosy z prodeje uhlí 8 071 079 000 Kč
Výnosy z prodané elektrické energie 2 148 847 000 Kč
Ostatní výnosy 935 230 000 Kč
Výnosy celkem 11 155 156 000 Kč
Náklady na prodané zboží 2 162 955 000 Kč
Spotřeba materiálu a energií 1 495 319 000 Kč
Služby 1 251 613 000 Kč
Osobní náklady 2 214 451 000 Kč
Zaměstnanecké požitky 10 882 000 Kč
Odpisy 555 248 000 Kč
Ztráty ze snížení hodnoty 680 192 000 Kč
Ostatní provozní náklady -362 786 000 Kč
Provozní náklady celkem 8 007 874 000 Kč
Provozní hospodářský výsledek 3 147 282 000 Kč
Čisté finanční výnosy (náklady) 804 374 000 Kč
Čistý zisk z dceřin. společností 8 578 000 Kč
Zisk před zdaněním 3 960234 000 Kč
Daň z příjmu 666 734 000 Kč
Zisk po zdanění 3 293 500 000 Kč
Podíly menšinových vlastníků -142 000 Kč
Čistý zisk za období 3 293 358 000 Kč
Je to zisk nebo renta? Komu patří?• Čisté výnosy z těžeb přírodních zdrojů jsou nejčastěji
klasifikovány jako zisky, ve skutečnosti většinu těchto zisků tvoří rentní přínosy přírodních zdrojů. Renta z přírodního zdroje je zisk nad hladinou normálních těžebních nákladů na zajištění nabídky suroviny (zahrnují náklady na těžbu a dodání suroviny plus normální míru zisku k těmto těžebním nákladům – obvykle do 10 % z těžebních nákladů). Vše nad tuto úroveň je rentou z vyhrazeného zdroje, který je vlastnictvím občanů České republiky.
• Renta je v současné ekologické ekonomii definována jako podnikatelem nezasloužený zisk (Daly, Farley, 2011, Ecological Economics, s. 197), jejím právně zdůvodněným příjemcem je subjekt vlastnického práva, občané ČR a patří tudíž do příjmů státního rozpočtu a veřejných rozpočtů ČR.
red.) běží téměř bez mé přítomnosti,“ říká Ing. P. Tykač v nedávném interview pro HN a potvrzuje, že jeho firma vzhledem k nastavení dlouhodobých smluv vlastně nemůže mít špatný rok.
• Jakou skutečnou zásluhu na vytváření nových hodnot tedy má vlastník těžebních práv? Sám přiznává, že žádnou.
A jak je to se Severní energetickou (lom ČSA s limity těžeb), v níž má Czech Coal 40 procent?
Lom ČSA a prolomení limitů těžeb• Nečekaně rezervovaně se jeden z nejbohatších
Čechů vyjadřuje k otázce prolomení územních limitů. Jejich existence přitom zásadně ovlivňuje hodnotu firmy Severní energetická, v níž má 40 procent.
• „To je nová kapitola a mně se do toho nějak zvlášť nechtělo,“ říká s tím, že už jde o záležitost Jana Dienstla a Tomáše Fohlera, kteří tuto firmu řídí.
• Jaké ztráty na službách ekosystémů na území za limity vzniknou, pokud se stávající příroda přemění na těžební jámu?
Třídy CLC
112 Městská nesouvislá zástavba
121 Průmyslové nebo obchodní zóny
132 Skládky
222 Ovocné sady a keře
231 Louky
243 Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace
311 Listnaté lesy
324 Přechodová stádia lesa a křovin
512 Vodní plochy
Jaké ztráty ekosyst. služeb vzniknou odstraněním vegetace z 13,4 km2
Typy biotopů Natura 2000
Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Mokřadní vrbiny
Mokřadní olšiny
Údolní jasanovo-olšové luhy
Hercynské dubohabřiny
Květnaté bučiny
Acidofilní bučiny
Rákosiny eutrofních stojatých vod
Mezofilní ovsíkové louky
Vlhká tužebníková lada
Nálety pionýrských dřevin
Extenzivně obhospodařované louky
Lesní kultury s nepůvodními dřevinami
Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace
Urbanizovaná území
mozaika
nemapováno
Typy biotopů Natura 2000
Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Mokřadní vrbiny
Mokřadní olšiny
Údolní jasanovo-olšové luhy
Hercynské dubohabřiny
Květnaté bučiny
Acidofilní bučiny
Rákosiny eutrofních stojatých vod
Mezofilní ovsíkové louky
Vlhká tužebníková lada
Nálety pionýrských dřevin
Extenzivně obhospodařované louky
Lesní kultury s nepůvodními dřevinami
Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace
Urbanizovaná území
mozaika
nemapováno
Typy biotopů Natura 2000
Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Mokřadní vrbiny
Mokřadní olšiny
Údolní jasanovo-olšové luhy
Hercynské dubohabřiny
Květnaté bučiny
Acidofilní bučiny
Rákosiny eutrofních stojatých vod
Mezofilní ovsíkové louky
Vlhká tužebníková lada
Nálety pionýrských dřevin
Extenzivně obhospodařované louky
Lesní kultury s nepůvodními dřevinami
Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace
Urbanizovaná území
mozaika
nemapováno
Typy biotopů Natura 2000
Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Mokřadní vrbiny
Mokřadní olšiny
Údolní jasanovo-olšové luhy
Hercynské dubohabřiny
Květnaté bučiny
Acidofilní bučiny
Rákosiny eutrofních stojatých vod
Mezofilní ovsíkové louky
Vlhká tužebníková lada
Nálety pionýrských dřevin
Extenzivně obhospodařované louky
Lesní kultury s nepůvodními dřevinami
Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace
Urbanizovaná území
mozaika
nemapováno
Přírodní a přírodě blízké biotopy
Více antropicky ovlivněné biotopy
Jaké každoroční ztráty na službách stávajících ekosystémů za limity by vznikaly?
(vypočteno metodou EWVM (Seják a kol. 2010)
Třídy Corine-LC Plocha (m2) Hodnota služeb (Kč.m-2)Celková hodnota (miliony
Kč)(plocha*hodnota služeb)
1.1.2. Městská nesouvislá zástavba
1103143 1946 2147
1.2.1. Průmyslové a obchodní zóny
87890 797 70
1.3.2. Skládky229313 2476 568
2.2.2. Ovocné sady a keře
369366 2205 815
2.3.1. Louky1715620 2562 4396
2.4.3. Zemědělská území s přirozenou vegetací
1161842 2495 2899
3.1.1. Listnaté lesy2877853 3899 11220
3.2.4. Přechodová stadia lesa a křovin
5582274 2661 14852
5.1.2. Vodní plochy289443 3703 1072
Plocha celkem: 13 416 744 Každoroční ztráty ES 38 038 000 000 Kč
Děkuji Vám za pozornost !
Knižní publikace„Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů ČR“ fzp.ujep.cz/Projekty/HodnoceniFunkciaSluzebEkosystemuCR.pdf
„Hodnocení a oceňování biotopů ČR“ fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdffzp.ujep.cz/Projekty/bvm/bvm.pdf
