Elektrický odporElektrický odpor
Autor: Mgr. Libor Sovadina
Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
FY_079_ Elektrický proud v kovech_Elektrický odpor
Anotace:Anotace:Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učivaMateriál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyzikyJe určen pro předmět Fyzika a ročník 9.
Elektrický odpor
• Elektrický odpor je fyzikální veličina charakterizující schopnost elektrických vodičů vést elektrický proud.
• Hodnota elektrického odporu je dána materiálem, tvarem i teplotou vodiče. Velikost odporu závisí na délce vodiče (přímo úměrně), na obsahu průřezu vodiče (nepřímo úměrně), na materiálu vodiče a na teplotě.
Elektrický odpor jako fyzikální veličina •Elektrický odpor je roven podílu elektrického napětí U a elektrického proudu I.
•Matematickým vzorcem zapisujeme : R = U/I
Označení a jednotky
Doporučená značka elektrického odporu je R
•Hlavní jednotkou v soustavě SI je 1 Ohm, mezinárodní značka "Ω".
REZISTORSlovem odpor se označuje také pasivní elektrotechnická součástka, jejíž správný název je rezistor, a která se vyznačuje jedinou vlastností - elektrickým odporem.
Ohmův zákon
• Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi elektrickým odporem, napětím a proudem.
• Je pojmenován podle svého objevitele Georga Ohma. Zákon říká, že elektrický proud v elektricky vodivém předmětu je přímo úměrný elektrickému napětí přiloženému na tento předmět
Měření elektrického odporu• Elektrický odpor se měří digitálním nebo analogovým měřícím přístrojem
nebo Ohmovou metodou.
• Ohmova metoda měření elektrického odporu je klasický způsob měření, při němž vypočítáváme velikost odporu měřené zátěže pomocí Ohmova zákona :
R = U / I
U - úbytek napětí na měřeném odporuI - proud protékající měřeným odporem
Georg Simon OhmNarodil se 16. března 1789 v Erlangenu v Bavorsku v protestantské rodině jako jedno ze 7 dětí. Jeho otec mu osobně poskytl solidní vzdělání v matematice, fyzice, chemii a filozofii. V roce 1805 začal navštěvovat univerzitu v Erlangenu. Místo studování však trávil mnoho času na tanečních zábavách a jinou činností, než studiem. To velmi zlobilo jeho otce, neboť se nemohl smířit s tím, že jeho syn nevyužívá možnosti, které se jemu nedostalo. Po 3 semestrech začal vyučovat matematiku ve Švýcarsku. Toto vyučování trvalo 6 let. Mezitím se soukromě vzdělával v matematice. V roce 1817 začal vyučovat matematiku a fyziku na jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem. Tam se začal zabývat výzkumem elektřiny. Roku 1827 vydal svoji práci, ve které formuloval zákon, podle něhož je proud procházející obvodem přímo úměrný elektrickému napětí. Tento zákon – dnes nazývaný jeho jménem – formuluje uvedený vztah tak jednoduše, že zprvu nebyl německými vědci brán vážně.
Georg Simon Ohm
Použité zdroje:
www.wikipedie.org Resistors-photo.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 11.1.2005 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Resistors-photo.JPG
Georg-simon-ohm 1.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 15.5.2005 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Georg-simon-ohm_1.jpg
