Etika ctností Etika ctností a epikureismusa epikureismus

Barbora Řebíková Barbora Řebíková

20112011

..ctnosti..ctnosti

Co jsou to ctnosti? .. A jaké ctnosti Co jsou to ctnosti? .. A jaké ctnosti znáte?znáte?

Jaké ctnosti činí člověka dobrým Jaké ctnosti činí člověka dobrým člověkem?člověkem?

……

……skromnost, šetrnost, soucit, přímost, skromnost, šetrnost, soucit, přímost, pravdivost, ryzost, poctivost, přátelství, pravdivost, ryzost, poctivost, přátelství, statečnost, uměřenost, moudrost, statečnost, uměřenost, moudrost, spravedlnost, jemnostspravedlnost, jemnost

xx

… …ziskuchtivost, rozhazovačnost, hrubost, ziskuchtivost, rozhazovačnost, hrubost, neupřímnost, nepoctivost, zbabělost, neupřímnost, nepoctivost, zbabělost, hýřilství, hloupost, nespravedlnost hýřilství, hloupost, nespravedlnost

Co dnes?Co dnes?

……

……

……

Časopis dětských domovů ZámečekČasopis dětských domovů Zámeček

Etika ctnostíEtika ctností

Etika – étos – zvyk, mrav, Etika – étos – zvyk, mrav, obyčej..způsob myšlení, postojobyčej..způsob myšlení, postoj

První filosof, jenž učinil z etiky První filosof, jenž učinil z etiky samostatný obor byl Aristotelessamostatný obor byl Aristoteles

Jak se etika liší od Jak se etika liší od ostatních filosofických ostatních filosofických

disciplín?disciplín? Zabývá se věcmi, jež nemají své příčiny v Zabývá se věcmi, jež nemají své příčiny v

sobě, ale závisí na rozhodnutí sobě, ale závisí na rozhodnutí jednajících, tzn., že předmětem etiky jednajících, tzn., že předmětem etiky nejsou věci věčné a neměnné, tj. ty, nejsou věci věčné a neměnné, tj. ty, které by mohly být jen tak a ne jinak, ale které by mohly být jen tak a ne jinak, ale právě naopak ty věci, jež by mohly být právě naopak ty věci, jež by mohly být tak i jinak.tak i jinak.

Etika nemůže mít stejnou míru přesnosti Etika nemůže mít stejnou míru přesnosti jako přírodní věda jako přírodní věda

Cíl etikyCíl etiky

Etika podle Aristotela nesměřuje k poznání Etika podle Aristotela nesměřuje k poznání (gnósis), nýbrž k jednání (praxis).(gnósis), nýbrž k jednání (praxis).

Hranice mezi teorií a praxí – moudrost (sofia) Hranice mezi teorií a praxí – moudrost (sofia) a rozumnost (fronésis)a rozumnost (fronésis)

„…„…neboť neuvažujeme, abychom věděli, co neboť neuvažujeme, abychom věděli, co je to ctnost, nýbrž abychom se stali je to ctnost, nýbrž abychom se stali dobrými, i když by to nemělo žádnou cenu.“dobrými, i když by to nemělo žádnou cenu.“

x Platón – pokud ctnosti znám, stávám se x Platón – pokud ctnosti znám, stávám se ctnostným. ctnostným.

..nýbrž, abychom se stali ..nýbrž, abychom se stali dobrýmidobrými

… …jde tedy o to, jde tedy o to,

stát se dobrým člověkem!stát se dobrým člověkem!

Cíl etikyCíl etiky

V aristotelské etice nejde o teorii V aristotelské etice nejde o teorii morálky vedenou otázkou, jak máme morálky vedenou otázkou, jak máme jednat, ale spíše teorie o tom, jak jednat, ale spíše teorie o tom, jak dosáhnout blaženosti..dosáhnout blaženosti..

Tato etika vychází z toho, že člověk Tato etika vychází z toho, že člověk od přirozenosti (fysei) usiluje o to, od přirozenosti (fysei) usiluje o to, aby se mu dobře vedlo a dovedl se aby se mu dobře vedlo a dovedl se vyrovnat se životem, a že tento hlavní vyrovnat se životem, a že tento hlavní cíl všeho snažení je také dobro.cíl všeho snažení je také dobro.

K čemu ctnost?K čemu ctnost?

„„Ctnost působí, že člověk volí správný cíl, Ctnost působí, že člověk volí správný cíl, rozumnost pak působí, že volí správné rozumnost pak působí, že volí správné prostředky, které k němu vedou.“prostředky, které k němu vedou.“

Ctnost je kompas, rozumnost výzbrojCtnost je kompas, rozumnost výzbroj

Cíle jsou pro mravního člověka Cíle jsou pro mravního člověka samozřejmé, důležité je rozhodování samozřejmé, důležité je rozhodování (búleusis) a volba (prohairésis) (búleusis) a volba (prohairésis) prostředků.prostředků.

Člověk se musí vždy Člověk se musí vždy rozhodovatrozhodovat

„„..bez praktického rozumu (fronésis) ..bez praktického rozumu (fronésis) a bez ctnosti (areté) není správné a bez ctnosti (areté) není správné volby.“volby.“

Ctnostný člověk se nenechá svést z Ctnostný člověk se nenechá svést z cesty ani slastí, ani utrpením. cesty ani slastí, ani utrpením.

Ctnost vede k volbě Ctnost vede k volbě správného cíle - dobrasprávného cíle - dobra

…dosažení dobra k …dosažení dobra k blaženostiblaženosti

Řecké ctnosti v aristotelské době:Řecké ctnosti v aristotelské době:

Statečnost, uměřenost, moudrost, Statečnost, uměřenost, moudrost, spravedlnostspravedlnost

A co kdyby nejvyšším A co kdyby nejvyšším dobrem pro člověka byla dobrem pro člověka byla

slast?slast?

..hm?..hm?

EpikureismusEpikureismus

Epikúros Epikúros (341 př. Kr. ostrov Samos – 271 (341 př. Kr. ostrov Samos – 271

př.Kr.)př.Kr.)

„„Filosofie misijního Filosofie misijního rázu.“ rázu.“

Epikúros cca v roce 307 př. Kr. Epikúros cca v roce 307 př. Kr. kupuje nedaleko od Athén dům kupuje nedaleko od Athén dům s přilehlou zahradou, jež dala s přilehlou zahradou, jež dala vzniknout jménu epikurejské školy – vzniknout jménu epikurejské školy – Zahrada. Do Zahrady mohli i ženy a Zahrada. Do Zahrady mohli i ženy a otroci. Nešlo o navštěvování školy otroci. Nešlo o navštěvování školy s přednáškami, ale spíše o oddání se s přednáškami, ale spíše o oddání se určitému způsobu života. určitému způsobu života.

......

Aristippos z Kyrény Aristippos z Kyrény (asi 435-355 př. Kr.)(asi 435-355 př. Kr.)

„„Slast je cílem života.“ Slast je cílem života.“

Slast tělesné uspokojení, kteréSlast tělesné uspokojení, kteréAristippos chápal jako „hladkýAristippos chápal jako „hladkýpohyb“, zatímco „drsnépohyb“, zatímco „drsnépohyby“ způsobují bolest. Napohyby“ způsobují bolest. Narozdíl od epikurejců rozdíl od epikurejců

kyrenaikovékyrenaikovénesouhlasí s tím, že by senesouhlasí s tím, že by senepřítomnost bolesti rovnalanepřítomnost bolesti rovnalaslasti. Nepřítomnost bolesti jeslasti. Nepřítomnost bolesti jeneutrálním stavem. Příjemné neutrálním stavem. Příjemné

tělesnétělesnépočitky jsou hodnoceny výše nežpočitky jsou hodnoceny výše nežduševní slasti.duševní slasti.

Základní otázkaZákladní otázka

Základní otázka hellénistické filosofie (4.-1. Základní otázka hellénistické filosofie (4.-1. stolstol

př. Kr.) zněla:př. Kr.) zněla:

Co je to blaženost a jak jí člověk Co je to blaženost a jak jí člověk můžemůže

dosáhnout?dosáhnout?

Tři velké školy – tři odpovědiTři velké školy – tři odpovědi

Epikureismus, skepticismus, stoicismusEpikureismus, skepticismus, stoicismus

Epikúros:Epikúros: blaženost = život naplněný blaženost = život naplněný

slastí slastí

„„A proto pravíme, že slast je A proto pravíme, že slast je počátkem i svrchovaným cílem počátkem i svrchovaným cílem blaženého života. V ní totiž blaženého života. V ní totiž spatřujeme prvotní a vrozené dobro, spatřujeme prvotní a vrozené dobro, od ní vycházíme při každé volbě a od ní vycházíme při každé volbě a každém odmítnutí a k ní se každém odmítnutí a k ní se obracíme, posuzujíce každé dobro obracíme, posuzujíce každé dobro podle měřítka tohoto citu.“ podle měřítka tohoto citu.“

Slast je „prvotní a vrozené Slast je „prvotní a vrozené dobro“. dobro“.

Člověk usilující o slast Člověk usilující o slast usiluje i o dobrousiluje i o dobro

Slast je dobro, o které usilujeme Slast je dobro, o které usilujeme přirozeně (přirozeně (fyseifysei). „Všichni tvorové, ). „Všichni tvorové, jakmile se narodí, si v ní (slasti) libují jakmile se narodí, si v ní (slasti) libují a strasti (bolesti) se brání, a strasti (bolesti) se brání, z přirozeného podnětu a bez z přirozeného podnětu a bez rozumové úvahy.“ rozumové úvahy.“

O slast usilujeme O slast usilujeme přirozeněpřirozeně

Epikúros pokládá za samozřejmé, že Epikúros pokládá za samozřejmé, že lidé vyhledávají slast a vyhýbají se lidé vyhledávají slast a vyhýbají se bolesti. bolesti.

Jsme geneticky naprogramováni Jsme geneticky naprogramováni k tomu, abychom vyhledávali to, co k tomu, abychom vyhledávali to, co nám působí slast a vyhýbali se tomu, nám působí slast a vyhýbali se tomu, co nám působí bolest. co nám působí bolest.

……ale zdroje slasti ani slast ale zdroje slasti ani slast sama nejsou vždy a pro sama nejsou vždy a pro

všechny stejné!všechny stejné!

......

......

......

......

......

……o jakou slast tedy máme o jakou slast tedy máme usilovat?usilovat?

To, oč máme usilovat je to, To, oč máme usilovat je to, co nám přinese nejvyšší co nám přinese nejvyšší

slast. slast. „„A právě proto, že je slast prvotním a vrozeným A právě proto, že je slast prvotním a vrozeným

dobrem, nevolíme každou slast, nýbrž někdy se dobrem, nevolíme každou slast, nýbrž někdy se zřekneme mnoha slastí, kdyby nám z nich mělo zřekneme mnoha slastí, kdyby nám z nich mělo vzejít ještě více nepříjemností. A mnoha vzejít ještě více nepříjemností. A mnoha bolestem dáváme přednost před slastmi, když bolestem dáváme přednost před slastmi, když nám kyne po dlouhé době vytrpěných bolestí nám kyne po dlouhé době vytrpěných bolestí ještě větší slast. Tedy každá slast je dobrem, ještě větší slast. Tedy každá slast je dobrem, jsouc přiměřená naší přirozenosti, nesmíme se jsouc přiměřená naší přirozenosti, nesmíme se ovšem pro každou rozhodnout. Právě tak je ovšem pro každou rozhodnout. Právě tak je každá bolest zlem, ale přece se nesmíme každé každá bolest zlem, ale přece se nesmíme každé vždy vyhýbat. Teprve když srovnáme a uvážíme vždy vyhýbat. Teprve když srovnáme a uvážíme prospěch i škodu, sluší se o tom všem prospěch i škodu, sluší se o tom všem rozhodovat. Neboť za některých okolností je rozhodovat. Neboť za některých okolností je pro nás dobro zlem, a naopak zlo dobrem.“ pro nás dobro zlem, a naopak zlo dobrem.“

Nejvyšší slast je Nejvyšší slast je blaženostblaženost

……a blaženost je ataraxiea blaženost je ataraxie

Pouze dva stavy – bolest Pouze dva stavy – bolest nebo slastnebo slast

Slast a bolest jsou protiklady. Slast a bolest jsou protiklady. Nepřítomnost jedné nutně znamená Nepřítomnost jedné nutně znamená přítomnost druhé. Pro Epikúra přítomnost druhé. Pro Epikúra neexistuje neutrální stav duševního a neexistuje neutrální stav duševního a tělesného rozpoložení. Běžný stav tělesného rozpoložení. Běžný stav tělesné a duševní pohody je tedy tělesné a duševní pohody je tedy také slastí. také slastí.

……

Slast je tedy to těšíme-li se dobrému Slast je tedy to těšíme-li se dobrému zdraví fyzickému i duševnímu. Bolest zdraví fyzickému i duševnímu. Bolest je pak narušení přirozeného stavu. je pak narušení přirozeného stavu. Slast při návratu do přirozeného Slast při návratu do přirozeného stavu. (Kritika Platóna – slast a stavu. (Kritika Platóna – slast a bolest jsou pohyby, „pochody“, ale bolest jsou pohyby, „pochody“, ale existuje i neutrální stav) existuje i neutrální stav)

……

„„Slast v pohybu“ – uspokojování Slast v pohybu“ – uspokojování žádosti. Mám hlad – jímžádosti. Mám hlad – jím

„„Slast v klidu“ – po úplném Slast v klidu“ – po úplném uspokojení žádostiuspokojení žádosti

Hédonistický kalkul Hédonistický kalkul Obhajoba prostého životaObhajoba prostého života

„„Když tedy pravíme, že svrchovaným Když tedy pravíme, že svrchovaným cílem je slast, nemáme při tom na mysli cílem je slast, nemáme při tom na mysli rozkoše prostopášníků a rozkoše záležející rozkoše prostopášníků a rozkoše záležející v pouhém požitku..., nýbrž takový stav, v pouhém požitku..., nýbrž takový stav, kdy člověk necítí bolesti v těle ani neklidu kdy člověk necítí bolesti v těle ani neklidu v duši. Neboť nečiní život radostným ani v duši. Neboť nečiní život radostným ani ustavičné pitky a noční hýření, ani ustavičné pitky a noční hýření, ani obcování s hochy a ženami, ani požívání obcování s hochy a ženami, ani požívání ryb a jiných věcí, které poskytuje bohatý ryb a jiných věcí, které poskytuje bohatý stůl, nýbrž střízlivý úsudek...“ stůl, nýbrž střízlivý úsudek...“

……

Důležitá je správná volba!Důležitá je správná volba!

...filosofie soukromého ...filosofie soukromého životaživota

Není nic po smrti. Není nic po smrti. Epikureismus odmítá všechno, co by Epikureismus odmítá všechno, co by

přesahovalo současný život přesahovalo současný život Na veřejný život zcela nerezignuje, ale Na veřejný život zcela nerezignuje, ale

klid je pro blažený život vhodnější.klid je pro blažený život vhodnější. Filosofie soukromého života, která Filosofie soukromého života, která

starost o veřejné záležitosti přenechává starost o veřejné záležitosti přenechává jinýmjiným

Kritika hedonismuKritika hedonismu

Proto byl epikureismus výsadou lidí Proto byl epikureismus výsadou lidí žijících v příznivém prostředí míru a žijících v příznivém prostředí míru a prosperity, a to z takových vrstev, prosperity, a to z takových vrstev, které nemusí žádnou odpovědnost za které nemusí žádnou odpovědnost za toto společenské prostředí nést. toto společenské prostředí nést. Mohli si tak dovolit žít jen sami pro Mohli si tak dovolit žít jen sami pro sebe, a z jistého hlediska tedy sebe, a z jistého hlediska tedy parazitovat na prostředí, jež jim parazitovat na prostředí, jež jim připravili a udržují jiní.připravili a udržují jiní.

Sokol, J., (2010) Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 116Vyšehrad, Praha. str. 116

Kritika hedonismuKritika hedonismu Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat

studentovu pozornost. To já umím znamenitě.studentovu pozornost. To já umím znamenitě. Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já.Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já. Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji

kosmickým ostnem.kosmickým ostnem. Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě

zakoušíš.zakoušíš. Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení

vydržet. Vše ostatní je spáleno. vydržet. Vše ostatní je spáleno. Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a

od mého partnera, od Smrti.od mého partnera, od Smrti. Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým

obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši.rozlije svůj příval po lhostejné duši.

Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem.Okamžikem.

(autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou)(autorem je pacient trpící ledvinovou kolikou) (Edinger, E.F., (2003) (Edinger, E.F., (2003) Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k Setkání s Bytostným Já. Jungiánský komentář k

ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově.ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově. Nakladatelství Tomáše Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 37)Janečka, Brno, str. 37)

……

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost