Evropský antibiotický den 2011

Souhrn informací o výskytu antibiotické rezistence a spotřebě antibiotické rezistence a spotřebě

antibiotik v Evropě.

MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.Státní zdravotní ústav, Praha

Narůstající antibiotická rezistence ohrožuje účinnost antibiotik nyní i v budoucnu

� Rezistence vůči antibiotikům je stále závažnějším problémem zdraví veřejnosti v Evropě.

� Zatímco počet infekcí způsobených rezistentními bakteriemi stále narůstá, zavedení nových antibiotik není nadějné, což jsou bezútěšné vyhlídky, pokud jde o dostupnost účinné antibiotické léčby v budoucnosti.

Antibiotická rezistence� Fakt 1

� Rezistence k antibiotikům má vzrůstající charakter� Fakt 2

� Celková spotřeba antibiotik v populaci má vliv na antibiotickou rezistenci

� Fakt 3� Fakt 3� V rámci primární péče je předepisováno 80% až 90%

všech antibiotik, a to zejména pro infekce dýchacího ústrojí

� Fakt 4� Komunikace s pacienty je klíčovým faktorem

� Fakt 5� Mnohovrstevný přístup k problému napomáhá uvážlivému

používání antibiotik

Fakt 1

Rezistence k antibiotikům má vzrůstající charakter

Rezistence respiračních patogenů v komunitě v České republice

12

14

16

18

rezi

stence

(%

)

S. pyogenesERY (HCD)

S. pneumoniaePEN (HCD)

0

2

4

6

8

10

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rezi

stence

(%

)

S. pneumoniaeERY (DCD)

H. influenzaeAMP (DCD)

Data: NRL pro antibiotika, PSMR (Pracovní skupina pro monitorování rezistence)

Staphylococcus aureus: výskyt rezistence k meticilinu/oxacilinu u invazivních izolátů

v roce 2010

Data: EARS-Net

Escherichia coli: výskyt rezistence k fluorochinolonům u invazivních izolátů v roce

2010

Data: EARS-Net

Klebsiella pneumoniae: výskyt multi-rezistentních kmenů K. pneumoniae

(3. gen. cefalosporinů, fluorochinolonů a aminoglykosidů) u invazivních infekcí

v roce 2010

Data: EARS-Net

Klebsiella pneumoniae: výskyt rezistence ke karbapenemům u invazivních izolátů v roce 2010

Data: EARS-Net

Fakt 2

Celková spotřeba antibiotik v populaci má vliv

na antibiotickou rezistencina antibiotickou rezistenci

Souvislost mezi spotřebou ATB a rezistencí (data 2007)

S. pneumoniae X makrolidy

30

40

50

Mak

rolid

ová

rezi

sten

ce(P

odíl

mak

rolid

-rez

iste

ntní

ch iz

olátů

S. P

neum

onia

e)

0

10

20

0 2 4 6

Spot řeba makrolid ů (komunitní spotřeba makrolidů+linkosamidů, DDD/1000 obyvatel/den)

Mak

rolid

ová

rezi

sten

ce(P

odíl

mak

rolid

-rez

iste

ntní

ch iz

olát

u in

vazi

vníc

h S

. Pne

umon

iae

Data: ESAC; EARS-Net

30

40

50C

hino

lono

vá re

zist

ence

(Pod

íl ch

inol

on-r

ezis

tent

ních

izol

átů

Souvislost mezi spotřebou ATB a rezistencí (data 2007)E. coli X chinolony

0

10

20

30

0 1 2 3 4 5

Spot řeba chinolon ů

(Komunitní spotřeba chinolonů, DDD/1000 obyvatel/den)

Chi

nolo

nová

rezi

sten

ce(P

odíl

chin

olon

-rez

iste

ntní

ch iz

olát

u in

vazi

vníc

h E

. col

i)

Data: ESAC; EARS-Net

Fakt 3V rámci primární péče je

předepisováno 80% až 90%všech antibiotik, všech antibiotik,

a to zejména pro infekcedýchacího ústrojí

Spotřeba a kvalitativní složení ATB skupin užívaných v komunitě ve

28 evropských+EEA/EFTA státech; 2009

Data: ESAC

Celková spotřeba ATB vyjádřená v DDD na 1000 obyvatel užívaných v komunitě ve 28 evropských+EEA/EFTA státech; 2009

Data: ESAC

Spotřeba ATB v ČR

� V období 2008-2009 se v ČR zvýšila spotřeba ATB pro léčbu zvýšila spotřeba ATB pro léčbu komunitních infekcí o více než 5%

Data: ESAC

Komunikace s pacienty je klíčovým faktorem

Fakt 4

Komunikace s pacienty

� Studie ukazují, že spokojenost pacienta v zařízení primární péče závisí více na efektivní komunikaci než na tom, zda dostane předpis na antibiotika, a že předepisování antibiotik na infekce horních cest dýchacích nesnižuje počet následných návštěv v ordinaci.

� Odborné rady lékaře ovlivňují vnímání pacientů, jejich postoj k vlastní nemoci a pochopení potřeby antibiotik, zejména dostane-li se jim rady,

� Odborné rady lékaře ovlivňují vnímání pacientů, jejich postoj k vlastní nemoci a pochopení potřeby antibiotik, zejména dostane-li se jim rady, co mohou očekávat v dalším průběhu nemoci, včetně realistického času potřebného pro uzdravení a postupu samoléčby.

� Předepisující lékaři v primární péči si nemusí vymezovat více času na návštěvy, během nichž nabízejí alternativy k předepisování antibiotik. Studie ukazují, že to lze zvládnout za průměrně stejnou dobu návštěvy, a přesto je zachována vysoká míra spokojenosti pacienta.

Data: ECDC

Fakt 5

Mnohovrstevný přístup k problému napomáhá

uvážlivému používání antibiotikuvážlivému používání antibiotik

Možnosti ovlivnění racionální preskripce antibiotik

� kontinuální edukace� metoda preskripčního auditu� „evidence-based” doporučené postupy� „evidence-based” doporučené postupy� surveillance antibiotické rezistence (podklady

pro empirickou terapii)� konzultační činnost

Doporučené postupy pro ATB léčbu komunitních infekcí

Zadání: SVL, OSPDL

Pracovní skupina: mikrobiologové, infekcionisté, pediatři (jmenovaní odbornými společnostmi ČLS JEP)

Oponenti: Odborné společnosti ČLS JEP Subkomise pro ATB politiku ČLS JEP

Vypracované materiály:-Doporučený postup pro ATB léčbu komunitních resp. infekcí

-Doporučený postup pro ATB léčbu komunitních infekcí močových cest a ledvin

http://cls.cz/dalsi-odborne-projekty

Konsenzus používání antibiotik

Zadání: Subkomise pro ATB politiku ČLS JEP

Pracovní skupina: mikrobiologové, infekcionisté, farmakologové, pediatři(jmenovaní odbornými společnostmi ČLS JEP)(jmenovaní odbornými společnostmi ČLS JEP)

Oponenti: Odborné společnosti ČLS JEP Subkomise pro ATB politiku ČLS JEP

Vypracované materiály:-Konsenzus používání antibiotik I. Peniciliny-Konsenzus používání antibiotik II. Makrolidy-Konsenzus používání antibiotik III. Chinolony

http://cls.cz/dalsi-odborne-projekty

18. listopadu 2008-2011