Vydává CSZS Poděbrady o .p .s . - č ís lo 2 /2011

Uspěli jsme už jenom tím, že jsme tady

Existuje recept na šťastné stáří?

To je velice individuální záležitost. Měli bychom si především uvědomit, že najednou máme pro sebe čas, který jsme předtím věnovali péči o ro- dinu a svému zaměstnání, vzkřísit

své dřívější zájmy nebo si na-jít nové. Necítit se zneuznaní, opuštění, když se děti odstěhují, ale podívat se na to z jiného pohledu: Já jsem taky takhle žil, nevěděl jsem, co mám udělat dřív, abych se z toho „nezbláznil“. Prostě si najít něco, co nás bude bavit.

Dá se na stáří připravit?

Současné generace seniorů jsou na stáří připraveny mnohem víc, než ty, které přijdou po nich. Většinu života totiž prožili v době, kdy bylo běžné si leda-cos vyrobit sami. Jsou zruční a mohou se svým dovednostem věnovat a roz-víjet je. Ale to neznamená, že když bylo mým koníčkem horolezectví, musím se ho vzdát a jít okopávat zahrádku nebo vyšívat. Prostě se přizpůsobím svým fyzickým možnostem - nepolezu na Mount Everest ale na Sněžku.

Zeptali jsme se psycholožky PhDr. Ivety Míkové

90. narozeniny oslavila paní Anna Fridrichová z Chrástu v kruhu svých přátel z klubu v nymburském Cen-tru sociálních a zdravotních služeb. S obrovským dortem a spoustou květin jí přišli popřát všichni, kteří ji mají rádi. Blahopřejeme!

Významným a milým hostem výstavy Šikovné ruce našich seniorů v Lysé nad Labem byla předsedkyně Společnosti Parkinson Slovensko Zuzana Michal-ková. Žena, která stála v roce 2009 u zrodu Společnosti Parkinson na Slo- vensku se s touto nemocí sama již řadu let potýká, proto se snaží vy-manit podobně postižené lidi ze samo-ty a pomáhat jim se začleněním do společenského života. Za svou práci získala letos prestižní ocenění Bílé srdce, které je jednou za rok udělováno 30 sestrám a porodním asistentkám z celého Slovenska.

Pre mňa je česť byť držiteľkou toh-to ocenenia. Tiež ma nesmierne teší, že naša členská základňa sa neustále rozrastá, ako aj skutočnosť, že už máme založených sedem regionálnych klubov. Avšak uvítali by sme medzi nami mladších ľudí, ktorí by nám po-mohli. Naši starší členovia tú pomoc veľmi potrebujú. pokračování na 2. straně

Milí čtenáři, v tomto čísle časopisu Vám přinášíme rozsáhlé zpravodaj- ství z výstavy Šikovné ruce našich seniorů pro radost a potěšení v Lysé nad Labem. Nečekaná setkání, poznávání nových přátel, příležitost rozšířit své záliby, in-spirace, emoce, to všechno jsou prožitky, které účastníky, návštěvníky, ale i nás pořadatele výstavy provázejí. Děkuji Vám všem, kteří se na tom, že výstava je a žije, podílíte. Emílie Třísková, ředitelka CSZS Poděbrady o.p.s.

Srdečně Vás zveme na Vánoční koncerty 12.12 od 15 a 19hod. a 13.12 od 15hod. do poděbradského Divadla Na Kovárně, které jsou tak trochu i naším poděkováním za Vaši přízeň, důvěru a podporu. Těšíme se na Vás! S přáním příjemného prožití vánočních svátků a dobrého zdraví, štěstí a osobní spokojenosti po celý příští rok 2012 CSZS Poděbrady o.p.s.

2

Proč je tak důležité se něčím zabý-vat? Říká se tomu perspektiva zítřejší ra-dosti – mít důvod se na něco těšit. Nehledě na to, například drobné ruční práce procvičují jemnou motoriku, která se rozvíjí nejpozději po narození a nejdříve o ni člověk přichází, proto když je pěstovaná, může od- dálit počátky demence, mozkové příhody a jiné. Už jen z toho důvodu je prospěšné si takové koníčky udržet co nejdéle. A účast na výstavě Šikovné ruce v Lysé n. Labem nejen že se-niory motivuje, ale přidává nadhod-notu emocí a zážitků. Zrovna tak ja-kákoli pohybová aktivita, přiměřená věku a zdravotnímu stavu, ovlivňuje pozitivně mozek. Ani při obyčejné chůzi si mozek neodpočine, protože neustále synchronizuje nějaké po-hyby, kromě toho i vnímá - dostává podněty z toho co člověk vidí a ty musí zpracovávat. Když vidíme něco nebezpečného, rozhodne, že máme zrychlit nebo tady je nerovný terén - pozor zpomalit.

Na něco se těšit může znamenat třeba i to, že se zítra podívám na 110. díl svého oblíbeného seriálu?

A víte, že ano. A pokud si k tomu vez-mete pletení nebo háčkování, procvičíte mozek i jemnou motoriku. Ale nic se nesmí přehánět, přepínat ze seriálu na seriál vám neprospěje. Ani člověka, který je svým založením samotář a nejspokojenější je při poslechu oblíbené symfonie nebo prohlížení starých kronik, nemůžeme nutit, aby své záliby změnil. A naopak, jestliže vám společenský život chybí, vyzkoušejte různé nabídky středisek volnočasových aktivit, zajděte se podí-vat do klubů seniorů a vyberte si.

Klientky denního stacionáře v Milovicích přivítaly milou návštěvu členek místního Klubu důchodců – paní Kunzeovou , Malachovou, Starou, Drahorádovou, Citovou a především paní Skálovou z Lysé nad Labem. S příjemnou a milou paní Skálovou jsme se poprvé setkaly na letošní výstavě Šikovné ruce, kde předváděla poměrně málo známou techniku – pergamano. Díky vstřícnosti, s jakou přijala naše pozvání, jsme mohly prožít velmi inspirativní dopoledne. Seznámila nás s jednotlivými kroky při tvorbě pergamana, doporučila i vyzkoušené nástroje, aby se nám při práci dařilo. Navíc s sebou přinesla spoustu ukázek svých výrobků nejen z oblasti této techniky. S členkami Klubu důchodců jsme si vzájemně předaly zkušenosti, informace a typy na zajímavé publikace nebo na obchody s pomůckami pro rukodělné činnosti. A domluvily se na společné návštěvě podzimních krajkářských trhů v Praze. Ještě týž den jsme zkusily vytvořit jednoduchý obrázek na pergamenovém papíru a měly velkou radost, že díky paní Skálové víme jak na to. Klientky se jistě doma rády pochlubí a předvedou, co nového se naučily. Na tuto návštěvu budeme rády vzpomínat a chtěly bychom něco podobného brzy zopakovat. Už teď máme na-plánováno drátkování, pletení z papíru a přivítáme mezi námi i fyzioterapeutku. klientky DS Milovice

Tvořivé dopoledne v denním stacionáři Milovice

Okrem toho úzko spolupracujem aj s vedením Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek. Spolupráca s pani prezidentkou PhDr. Máriou Lévyovou ako aj s jej viceprezidentka-mi je skutočne vynikajúca. Nezabúdam ani na predsedkyne jednotlivých sek-cií, príkladom môžu byť geriatrická, neurologická, ale aj sekcia pracujúca v ambulantných zdravotníckych za-riadeniach. Sú to tie sekcie, ktorých sa Parkinsonova choroba bytostne dotýka.Snáď za zmienku stojí i to, že som čerstvou absolventkou Univerzity tretieho veku Technickej univerzity v Košiciach, odbor: Psychológia. Aj toto štúdium mi pomohlo a pomáha i naďalej pri mojej každodennej práci.

Kromě předávání a získávání zku-šeností, zastupujete na této výstavě členy vašich klubů, kteří se soutěže zúčastnili. Jak jste uspěli?

Dalo by sa povedať, že sme uspeli už len tým, že sme tu. Spomeniem ale Ing. Melániu Kahanovú z Bratislavy, ktorá získala ocenenie za nádherné vianočné gule vyrobené technikou patchwork. Tiež veľmi rada by som vyzdvihla práce pani Eleny Radakovičovej, ktorá sa s prútenými košíčkami zúčastnila aj minuloročnej výstavy. Tohto roku svo-ju kolekciu košíčkov doplnila nielen

Uspěli jsme už jenom tím, že jsme tady

o nové košíky, ale aj o háčkované ku-riatka, i motýliky. Aj napriek tomu, že je po náročnej operácii, kedy mala veľmi narušenú jemnú motoriku, to nevzdala a špeciálnym cvičením, ale hlavne silou vlastnej vôle dokázala snáď nemožné. Výsledné práce sú toho jasným dôka-zom. Sú výsledkom silnej osobnosti človeka. Samozrejme aj všetky ostatné práce stoja za pozornosť. Skrývajú v sebe obrovské úsilie ľudí, ktorí aj týmto spôsobom bojujú so svojou chorobou. A ako vidno, bojujú ne- smierne statočne.

Paní Michalková dokáže sdílet po-city lidí, kteří zde vystavují. Ještě než jsme si začali povídat, vzpomněla si na smutné, dojemné loučení paní Kotaškové s touto výstavou, které si přečetla v našem zpravodajství z minulého ročníku. O to víc ji potěšilo, když se dozvěděla, že paní Kotašková je tady. Museli jsme je seznámit!

dokončení ze strany 1

3

Setkání na Cidlině, které pro své klienty a přátele z klubů a spolků seniorů každoročně pořádá Cen-trum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s., si letos své účastníky opět podmanilo neza-pomenutelnými zážitky a okouzlují atmosférou tohoto poetického místa na soutoku Labe s Cidlinou. Pod stany nazdobenými barevnými girlandami čekalo bohaté občerstvení od grilovaných pochoutek až po sladké moučníky a veselé uvítací skladby Tanečního orchestru TOX J. Trnky dávaly tušit, že „dnes se bude tančit všude“. S přáním příjemné zábavy přišel se- niory pozdravit starosta města Podě-brady PhDr. Ladislav Langr:„Na soutoku je vždycky krásně a Vám k tomu vyšlo slunečné počasí, a když se přidá srdíčko, které k Centru sociálních a zdravotních služeb neodmyslitelně patří, určitě se dnešní setkání vydaří.“K jeho přání se připojila i ředitelka kulturního centra v Nymburce Bc. Martina Martincová a pozdravy od havířovských seniorů předala Pet-ra Pospíšilová ze soc. odboru MÚ v Havířově.

Dobří přátelé na Cidlině

Ani letos nebyla populární soutěž ve skládání básniček na určená slova nejjednodušší, i když výběr vypadal zpočátku nadějně. Paní Martincová zvolila příjemná slova láska a zdraví, pan starosta přidal kapra a jako druhé slovo - převozník, což se soutěžícím stále ještě zamlouvalo, situaci však značně zkomplikoval kapelník J. Trnka slovy - zahrada a jáma. „Jáma – dáma, máma, s čím se rýmuje jáma, honem, přemýšlejte!“ Ozývalo se odevšad. „Na zahradě máme jámu,

4

šoupneme tam každou dámu,“ pohotově zavtipkoval jeden z mužů, sotva určená slova uslyšel. Jenomže u žen mu to pochopitelně neprošlo. Naštěstí jsou naši autoři zkušení a dokázali si poradit i s touto nesourodou šesticí slov, a tak se k vyhodnocení sešlo 16 básniček! Poro-tu nejvíce zaujala básnička na 5 řádků Klubu důchodců z Milovic a udělila jim 1. místo. Zábavnou tragikomic-kou básničku o manželském trojúhel-níku od kolektivu seniorů z Číněvsi, Městce Králové a Sán, kteří do jámy šoupli tátu, ohodnotila 2. místem. 3. místo obsadila paní Jiřina Urbánková z Klubu důchodců v Lysé nad Labem s básničkou vystihující atmosféru setkání na Cidlině. Mimo soutěž se do rýmování pustil také zaměstnanec CSZS Poděbrady Pavel Houžvička, aby prokázal, že mu čestná funkce předsedy poroty právem náleží. Posuďte:Tak jsme se tu opět sešlisotva jsme se všichni vešli,kapr na to z vody koukápřevozník si tiše brouká.Láska, štěstí, k tomu zdraví,jak se v této básni praví.Už zbývá jen paráda, jáma, hlína, zahrada, slova, která byla dána,už jsou všechna vyčerpána.

5

Také by Vás zajímalo, kolikáté v pořadí bylo letošní setkání na Cidlině? Zkuste si typnout, paní ředitelka Třísková Vám to určitě při nejbližším setkání ráda poví.

1.místoKlub důchodců Milovice

Kapr se v Cidlině háže,převozník ho chytit nedokážečeká na lásku velikou,na zahradě kope motykou,v plném zdraví jámu velikou.

2.místoČíněves, Městec Králové, Sány

Na zahradě máme jámu,a v ní táta - hlídá mámu.Chodí za ní převozník,v lásce velký přeborník.

Už jí zase přitáh kapra,to se táta naštval – sakra!Chtěl ho totiž zítrapřivézt mámě z Makra.

Jo, ta láska je věc zlá,když chtěj jednu mámu dva.Nakonec se všechno spraví,hlavně že jsou všichni zdraví!Převozník se vrátí k řece,a co jáma? Zasype se!

3.místo Za Klub důchodců Lysá nad Labem p.Jiřina Urbánková

Smaženého kapra máme,s převozníkem si ho dáme,na zahradě jamku uděláme,zbylé kosti do ní dáme,připijem si na zdraví,láska se časem prověří.

Na soutoku Cidliny s Labem,neumřeme jistě hladem,buřty upečené do křupava,to je přece zdravá strava.

Naše oblíbená kapelazahraje nám pěkně zvesela.S ní si hezky zazpívámei do tance se pak dáme,všichni budem radovat sea za rok se sejdem zase.

Celé odpoledne nám hrála kapela, zpívalo se pěkně od plic, zvesela. Oslavenci svá sóla tančili, všichni jsme se náramně bavili. Písničku na přání si mohl nechat zahrát každý z nás, a kdo to nestihl, musí za rok přijet zas!

„Tak dobří přátelé se jen tak nesejdou,“ loučil se orchestr TOX oblíbe-nou písničkou „Ještě tu poslední“ od Jaromíra Vejvody a Ladislava Jacury.

Kdyby se nám podařilo vrátit čas a mohli bychom její autory na Cidlině přivítat, nepochybně by ji ihned této skvělé partě věnovali! A společně s nimi si zanotovali: „Než dobrou noc si dneska dáme, ještě tu poslední si zazpíváme. Tak dobří přátelé se hned tak nesejdou, nebudem si říkat sbohem, ale na shledanou.”

6

Nabízíme pomoc a podporu přímo u Vás doma, nebo v našem středisku osobní hygieny. Potřebujete pomoci při běžných denních činnos-tech spojených s Vaší osobou, které již sami ne-zvládnete? Jsme připraveni Vám zajistit pomoc při osobní hygieně, koupání (třeba i na lůžku, dle Vašeho zdravotního stavu), provádíme péči o vla-sy a nehty. Připravíme a podáme Vám snídani, svačinu či večeři, dovezeme a podáme oběd. Po-kud doma nemáte vhodné podmínky a nezvlád-li bychom tyto úkony ani společnými silami, od-vezeme Vás na středisko osobní hygieny, které je vybaveno vanou se zvedacím zařízením. Potřebu-jete pomoci s údržbou a chodem Vaší domác- nosti? Zajistíme Vám běžný i větší úklid, praní a žehlení prádla, nákupy i pochůzky. Třeba k lékaři nebo na úřady, kam si již sami netroufne-te. Pokud byste ale potřebovali tyto záležitosti vy-řídit osobně, rádi Vás doprovodíme.

Byli jste propuštěni z nemocnice a je třeba doma doléčit pooperační ránu? Nebo máte jiný defekt, např. bércový vřed? Netroufáte si tyto rány převazovat sami? Nemůžete se k nim sklonit, ne-vidíte si na ně nebo si na ně nedosáhnete? Máte cukrovku a musíte si „píchat inzulin“? Třesou se Vám ruce? Nevidíte malé dílky na injekční stříkač-ce nebo neslyšíte cvakání dávkovače inzulinového pera? Potřebujete provést odběr krve, ale cesta do ordinace Vašeho lékaře nebo do laboratoře je pro Vaše zdravotní potíže nemožná? Nabízíme Vám ře-šení i této situace poskytováním domácí zdravotní péče u Vás doma! Oslovte svého ošetřujícího lékaře a požádejte jej o zavedení domácí zdravotní péče. Pokud Vám lékař vyhoví, budou Vás ve Vašem do-mácím prostředí pravidelně navštěvovat zdravot-ní sestřičky z našeho pracovního týmu. Na základě doporučení lékaře budou provádět zdravotní a léčebné úkony. Tato zdravotní péče je hrazena ze zdravotního pojištění – je pro Vás zdarma.

Vaši blízcí, děti nebo ti, kteří o Vás pečují jsou ve všední dny v zaměstnání? A Vy nechcete nebo nemůže-te být po celou dobu jejich nepřítomnosti sami doma? Chce-te se spřátelit s jinými lidmi? Vyřešte tuto situaci návštěva-mi v denním stacionáři. Postaráme se o Vás od rána, kdy do našeho zařízení přijedete, až do Vašeho odpoledního odjezdu. Společně s našimi ostatními klienty se může-te účastnit různých her, ručních prací, cvičení nejen kon-dičního, ale i procvičování paměti. Společně si můžeme něco zajímavého přečíst, poslechnout, zazpívat si nebo se podívat na pěkný film či pohádku. To všechno v hez-kém prostředí. Uvidíte, že s příjemným personálem a novými přáteli Vám den rychle uběhne a Vy se můžete těšit na odpolední shledání s Vašimi nejbližšími. Denní stacionář můžete, ale nemusíte, navštěvovat každý všední den.

Pečujete o svoje staré, nemocné či handicapo-vané blízké? Jste již unaveni stereotypem každo-denní péče? Potřebujete si sami odpočinout, máte jednání na úřadech, u lékaře, ve městě nebo si chcete „jen doběhnout ke kadeřnici“? Potřebu-jete prostě na chvíli vypnout a věnovat se sami sobě? Jsme tu pro Vás. Nabízíme Vám takzvané odlehčovací služby, které jsou určeny právě Vám! Postaráme se o Vašeho blízkého po určitou dobu dne v denním stacionáři. Postaráme se o Vašeho blízkého po určitou dobu dne přímo ve vaší do-

Vyžaduje Váš zdravotní stav dlouhodobější nebo stálou pomoc jiné osoby, ale chcete zůstat doma? Poskytneme Vám osobní asistenci v přirozeném prostředí vašeho domova, v předem dohodnutém rozsa-hu a čase. Naše asistentky Vám pomohou při zvládání běžných denních úkonů, při osobní hygieně a zajištění chodu domácnosti. Doprovodí Vás na procházky, zajistí Vám kontakt se společenským prostředím a pomohou i při prosazování Vašich práv a zájmů.

Pečujete a cítíte se unaveni, potřebujete si odpočinout, odjet na dovolenou, přesto byste chtěli dopřát svým blízkým péči v prostředí podobném domácímu? Umožníme Vám to. Tým zkušených pracovníků zajistí péči o Vašeho blízkého 24 hodin denně, dle potřeby, po dobu 1 – 2 týdnů . V nových prostorách pobytového stacionáře v Sánech, v útulném prostředí s moderním vy-bavením, bezbariérovými polohovacími lůžky a křesly. Režim je přizpůsoben přáním a potřebám klientů.

mácnosti. Nestyďte se a bez „výčitek svědomí“ si od-počiňte a naberte sílu k dalšímu pečování. Naši kvali-fikovaní pracovníci se zatím o Vašeho blízkého posta-rají. My víme, že pečujete rádi. Ale víme i to, že dlou-hodobé „pečování“ je pro pečujícího člověka fyzicky i psychicky velmi náročné.

Pečovatelská služba

Domácí zdravotní péče

Odlehčovací služby

Denní stacionář

Odlehčovacípobytové služby v Sánech

Osobní asistence

Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.

7

30 let od svého založení slavil letos Klub důchodců z Hradištka.„Výstižnější by bylo uvést název Klub důchodkyň či seniorek, protože v klubu byly vždycky jenom ženy. Muži se našich akcí zúčastňují rádi, se vším nám ochotně pomůžou, ale členství v klubu nechávají na nás,“ pobaveně vysvětluje za-kládající členka klubu Štěpánka Zavadilová a zavzpomíná na oslavy:„Sešlo se nás kolem 150, opravdu máme tolik přátel, přijeli dokonce až z Brna nebo z Liberce. K dobré náladě nám hráli Staropražští heligonkáři a Sadšťanka, děti ze ZŠ předvedly hu-mornou scénku a my, členky Klubu důchodců jsme zazpívaly písničky k tomuto účelu složené. A těch gratu-lací, květin a dárků, co jsme dostaly! Byla to oslava, na jakou se neza-pomíná.“Celých třicet let činnosti klubu, všechny schůzky a události včetně dokumentace mají pečlivě zazna-menány v pěti objemných kronikách. Stačí nahlédnout a zjistíte, že členky klubu se nejen výborně baví při kul-turních akcích a zájezdech, že jejich plesy jsou vyhlášené v širokém okolí, vzdělávají se na přednáškách a besedují se zajímavými osobnostmi, ale že také pomáhají při charitativních akcích. „Pořádaly jsme sbírky, sháněly brýle a pletly obinadla pro Afriku, šily drob-né dárky pro děti. Spolupracovaly jsme s ústavem soc. péče v Kersku, později v Milovicích. A nejzajímavější, co nikde jinde není, je naše kamarádství se školou. Děti chodí k nám do klu-bu a my do školy, skutečně, pozvou nás s paní učitelkou i do vyučování. Navštěvujeme je při zahájení a ukončení školního roku, akademiích, slavíme společně MDD, Den matek, Vánoce, vítání jara i další svátky. Léta jsme pro ně vedly různé kroužky, střídaly jsme se po dvojicích a učily je ruční práce a zasvěcovaly do tajů pečení moučníků.

„Už jen to, že vědí, že se na nás mo-hou kdykoli obrátit, jim pomáhá víc, než opravdová pomoc,“ namítá skromně paní Šestáková, ale potom se

„Měla jsem starost, že se klub roz-padne,” pokračuje paní Zavadilová, „začala jsem pátrat, jestli by se daly ty mladší dohromady, ale aby se scháze-ly samy, jsme přece jen už rozdílné generace. A tak máme od loňského roku v Hradištku nový Klub mladších důchodců.”

Pozoruhodnou společnou akcí je kniha Hradištko vždy krásné - děti napsaly pohádky, které si samy ilustrovaly a my jsme se s našimi vzpomínkami z mládí staly spoluautorkami. Kniha vznikla z podnětu naší knihovnice Jany Šestákové. Moc nám i se svým manželem pomáhá. Chceme jim za všechno, co pro nás dělají, poděkovat. Dnešní oslava je na jejich počest.

na naléhání přece jen trochu rozpovídá: „Jsem čestnou členkou klubu. Když mi bylo 18let, přišla za mnou paní Za-vadilová, jestli bych jim mohla s něčím pomoci a od té doby ta spolupráce funguje už celých 30 let. Naše první setkání se však odehrálo mnohem dříve. V první třídě jsem si šla vypůjčit knížku do místní knihovny, kterou tenkrát paní Zavadilová vedla. Půjčila mi jen jednu, s tím, že až ji přečtu, můžu si zase přijít. Stihla jsem to ten samý den a ještě před zavírací hodinou běžela pro další. Asi jsem ji tím překvapila, protože si mě z obsahu knihy důkladně vyzkoušela!“

Za všechny čtenáře našeho Zpravodaje přejeme klubu těch „starších“, aby brzy začaly psát novou kroniku, v pořadí šestou, vždyť v té páté jim zbývá už jen pár stránek.

Zakládající členky Klubu starších důchodců B. Kasalická, Š. Zavadilová a V. Šťastná

Šikovné ruce našich seniorů - pro radost a potěšení v Lysé nad LabemTéměř 4000 prací účastníků soutěže Šikovné ruce našich seniorů – pro radost a potěšení obdivovali letos návštěvníci na Výstavišti v Lysé nad Labem. Již několik let není pochyb o tom, že se jedná o největší soutěžní výstavu tvorby seniorů a handicapovaných v České republice a za zmínku stojí, že pořadatelé dosud nezaznamenali zprávu o tak rozsáhlé akci ani nikde jinde ve světě.

Výstavu Šikovné ruce našich seniorů – pro radost a potěšení již podvanác-té uspořádalo Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. v rámci výstavy Senior - Handi-cap, aktivní život ve spolupráci s Výstavištěm v Lysé nad Labem a podporou Středočeského kraje. Záštitu nad oběma výstavami převzal ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek a hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath.

„Soutěž je určena pro klienty terénních sociálních služeb, kluby důchodců, domovy důchodců, handicapované a pro seniory jednotlivce,“ upřesňuje p. Věra Součková, vedoucí CSZS v Lysé nad Labem. „Začínalo se ručními pracemi, až během let jsme na přání účastníků soutěž postupně rozšiřovali o nové oblasti. Letos se kromě ručních prací soutěžilo v oboru počítačových prezentací na téma „Humor je kořením života", fotografie - „Co je mému srdci nejblíže" a v literární tvorbě – „Den, na který nikdy nezapomenu”. Těší nás, že se výstava stala vyhledávanou nejen u seniorů, ale pro inspiraci a po-těšení sem přicházejí celé rodiny návštěvníků.“

Velkolepá expozice ručních prací od 1070 seniorů vytvořená nejrůznějšími technikami okouzlovala návštěvníky pavilonu Šikovných rukou, s obdi-vem přihlíželi zručnosti seniorů, kteří zde předváděli ukázky ze své tvorby a zájemcům ochotně předávali své zkušenosti. V některých případech

šlo až o „alchymistické“ postupy, ke kterým se léta dopracovávali, nebo o různé vychytávky a nápady.Vedle běžně známých technik byly vystaveny řezbářské práce, quilling, pedig, cizelování, intarzie, vyšíva-né obrazy, pergamano, vyřezávaná i malovaná vajíčka a mnoho dalších pozoruhodností. Hitem posledních let je využití odpadových materiálů, které by asi jinak skončily někde na skládce. Například tapetované PET lahve od pana Frydrycha z Mnichova Hradiště nebo rozkvetlá zahrádka, vyrobená ze zbytkových či použitých materiálů, paní R. Kaněrové z Mladé Boleslavi.

Patronát nad soutěžemi a jejich vy-hodnocením v dopoledním a odpoled-ním slavnostním programu převzala členka rady Středočeského kraje pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová. Za přítomnosti mnoha vážených hostů bylo předáno více než 50 ocenění s dárky od Bo-tanicusu Ostrá a udělena Cena mi-nistra práce a sociálních věcí, Cena hejtmana Středočeského kraje, Cena náměstka hejtmana Středočeského kraje, Cena asociace poskytovatelů pečovatelských služeb a Cena České

asociace pečovatelské služby. Pro-gramem provázel Eduard Hrubeš, hrála dechová hudba „Lidovka“ pod vedením J. Trnky, s lidovými písničkami vy-stoupil populární Jožka Šmukař.

Nedílnou součástí výstavy je již pravidelně soutěž mladých výtvarníků, které se letos zúčastnilo 75 dětí všech věkových kategorií. Setkávání gene-

rací prostřednictvím soutěží umožňuje předávání zkušeností a vzájemnou in-spiraci. Mladí výtvarníci byli oceněni v nedělním slavnostním programu spolu se soutěží pro handicapované vý-tvarníky „Svět mých radostí“ a anketou „Cena návštěvníka výstavy“. Kromě orchestru TOX bavil obecenstvo po-pletený klaun, který dokázal strhujícím způsobem zapojit diváky do svých nezdařilých kouzelnických triků.

Poprvé v historii výstavy se uskutečnila tisková konference o poskytování so-ciální péče a beseda s poskytovateli sociální péče o úloze soutěže Šikovné ruce našich seniorů v aktivizaci jejich klientů.

8

Šikovné ruce našich seniorů - pro radost a potěšení v Lysé nad Labem

V doprovodném programu se na jevišti vystřídala zámecká ka-pela Šporkovjanka z Domova Na Zámku v Lysé nad Labem s mažoretkami a dětmi z mateřské školy Dráček v Lysé nad Labem v pořadu Kavárnička dříve naro-zených, pěvecký sbor Hrádeček z Červeného Hrádku, Seniorská kapela z Městského klubu seniorů z Mladé Boleslavi, Jihočeská dudácká kapela Duha, pěvecký sbor LŠU z Lysé nad Labem a skupina country tanců při SPCCH Poděbrady.

9

Ocenění ČAPS za propagaci terénních a sociálních služeb a především za or-ganizaci této výstavy bylo uděleno ředitelce CSZS Poděbrady o.p.s. E. Třískové. Na jevišti jí blahopřejí a děkují předseda asociace PhDr.Jindřich Kadlec a místopředseda Ing. Milan Černý.

Mimořádný zájem o techniku quilling vzbudil u návštěvníků vystavovatel Ing. Jiří Havel z Plzně a také porota mu za jeho Zvěrokruh udělila ocenění. „Používám 160 gramový papír, který lze běžně koupit, jednoduše ho „proženu“ skartovačkou nebo se dá nařezat nožem. Proužky natočím na naříznutou špejli, aby se neprotáčely, konec zalepím. Jsou 4 typy komponentů – stočený pevný, povolený, zmáčknutý z jedné strany (slzička) anebo z obou stran (lodička). A volné pruhy papírků. Načrtnu si obrázek, vysázím několik stočených komponentů, ty mi drží tvar, potom už přidávám další, nakonec proužky obrázek dotvořím.“Přímo na výstavišti naučil Ing. Havel techniku quilling moderátorku pořadu „Hoby naší doby“ herečku Jiřinu Boh-dalovou a spolu s ní tisíce diváků České televize. Pořad se vysílal 4. 11. 20011 a můžete si ho znovu pustit z ar-chivu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10314241266-hoby-nasi-doby/211562223000029/video/

Není obvyklé, aby se inženýr stavař zabýval ručními pracemi.„Odjakživa mne zajímaly techniky lidové tvořivosti, hned po škole jsem začal drháním. A od sousedky jsem se naučil dělat obrazy z vizovického těsta, z toho jsem přešel na krétské, které déle vydrží, protože sůl, kterou obsahuje, ho jakoby zkamení. Dávají se 2díly mouky, jeden díl soli a přibližně jeden díl vody. Moje manželka šije technikou patchwork nádherné deky. Možná, že příští rok už bu-deme vystavovat oba.“

10

Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim„Našim klientům zajišťujeme mimo jiné také aktivizační programy, mezi něž patří pracovní terapie, jako je např. keramika, vyšívání apod. Přípravy na Šikovné ruce u nás probíhají po celý rok, zapojujeme také lidi „z venku“, vystavují s námi studenti Univerzity třetího věku a další šikovní senioři. Pokaždé se snažíme vymyslet něco nového, abychom se neopakovali, což je, při konkurenci jaká tady je, dost náročné.Přivezli jsme ukázky různých tech-nik, které naši klienti ovládají nebo se je s námi učí. Navíc chceme předvést využití netradičních materiálů, co všechno se dá zužitkovat - např. středy kytiček jsou z plastových vajíček, květy z papíru nebo velkou koláž z kousíčků novinového papíru „Radosti a starosti života“, představující postavu s miskami vah.”

Olga Králová z Mladé Boleslavi

Z kroužku vyšívání zde soutěží paní Marta Černohorská s krásnými an-dílky nedekorovanými na větvičkách: „ Někdo si myslí, že jsou háčkovaní, ale jedná se o vyšívací techniku hardan-ger, náročnou na přesnost a čas. Jeden andělíček mi trvá tak 10 hodin. Určitě přijedeme na vyhlášení a těším se, až si celou výstavu prohlédnu, zajímá mne patchwork, který vystavují nedaleko od nás, hned se tam zeptám. Dá se tu ob-jevit tolik zajímavých věcí!“

rálkovou, šustí a silónkovou. U Kočkování jsme se drželi oblíbené keramiky, ale uznejte, kočky z froté ponožek jsou také velmi povedené. Doplňují je kočičí polštářky, které jsme šili pro Mateřské centrum. Před 4 lety jsme dokonce obdrželi Ocenění Asociace pečovatelských služeb ČR, ale naši klienti si považují všech uznání v soutěži, jsou jim velkou motivací - jen skončí výstava, chystají se na další ročník. Pořadatelům soutěže musím vyjádřit obdiv a uznání za nápad, realizaci a průběh výstavy. “

Brandýs nad Labem a Stará BoleslavS nápaditou kolekcí přijeli vystavovat senioři z Bran-dýsa nad Labem a Staré Boleslavi. „Letos soutěžíme s Kočkováním a Květinovými variacemi,“ upřesňuje záměr vystavovatelů sociální pra-covnice Jarmila Viplaková. „Na květinky jsme zvolili techniky kanzaši, tiffany, ko-

Domov pro seniory Praha 4 – Háje„V našem zařízení máme přes 200 klientů,”vy- práví paní Palová. „Terapií ručních prací se za-býváme denně, ale jak naše klientela stárne, muse-li jsme ustoupit od prací náročných na zručnost

a zrak a přejít k jednodušším technikám. Máme novou pec a keramika si lidi opravdu získala, i když špatně vidí, dokáží podle formy hníst hlínu, moc je to baví, obzvlášť když vznikají tak hezké věci, jaké jsme sem přivezli. Každý klient jich udělá několik, z nich pak do soutěže spo-lečně vybereme nejzdařilejší. Musím říci, že se moc snaží a účast v soutěži je těší, jez-díme sem již 11 let a každý rok jsme byli oceněni, získali jsme dokonce ministerské ocenění. Když jim po výstavě paní ředitelka poděkuje za reprezentaci, jsou nadšení. “

„Scházíme se 7 žen, když některá z nás potřebuje něco vědět, nechá si od ostatních poradit. Na výstavě jsme již poněkolikáté, i když já jsem začala soutěžit teprve vloni. Udivují mě ná-pady, co všechno dokáží lidé vytvořit i z minima materiálu. Je tu tolik in-spirace, že bychom od rána do večera nemohly dělat nic jiného.“

Městský klub seniorů HavířovVloni zaujali panenkami pro nemocné děti, letos přivezli kromě spousty výrobků i ori-ginální, ručně zpracovanou zdravici:

„ŠIKOVNÉ RUCE SENIORŮ Z HAVÍŘOVA,

Z PODĚBRAD, SETKAJÍ SE NA VÝSTAVĚ,

PŘIJEDE TAM KAŽDÝ RÁD.“

11

Pečovatelská terénní služba Teplice v Čechách„Mám na starosti program Den-ního senior centra Kanape,“ říká Ve-ronika Dvořáková, „kde se klienti Pečovatelské služby i senioři z města scházejí. Každé úterý pleteme z pedigu a ve čtvrtek se věnujeme dalším výtvar-ným činnostem. Na Šikovných rukou vystavujeme poprvé a v pátek se určitě přijedeme podívat.“

Městský klub seniorů Mladá Boleslav„Náš klub seniorů vznikl před 5lety, je nás asi 70členů. Hrajeme divadlo, jezdíme na výlety, tvoříme, každý si u nás může najít zájmy dle svých schopností a zdra-votních možností. V sobotu tady na výstavišti vystoupíme s tanečky na lidové písničky s naší seniorskou kapelou,“ pochlubila se paní Růžena Kaněrová, kterou jsme zastihli při instalaci. Zaujala nás její neobvyklá rozkvetlá zahrádka. „Všechny květy jsem vyrobila z přírodních, zbytkových nebo z použitých materiálů. Upotřebila jsem sáčky od pomerančů, obalový materiál z elektro-nických součástek, pytle od brambor, plata na vajíčka, ubrousky, bublinkovou fólii, krepový papír co se dává kolem květináčů, stužky, různé sáčky, obálky, zbytky vlny, využila jsem program našeho domu kultury, dokonce i ubrousky z pedikúry.“

Domovy pro seniory Most „Na výstavu se celoročně připravujeme a plánujeme, co vyrobíme,“ vypráví Věra Hampejsová, ergoterapeutka Městské správy sociálních služeb Most.„Někteří klienti jsou sami od sebe tvůrčí, spoustu nápadů si přinášejí z této výstavy. Vloni se nám zde zalíbilo keramické sluníčko s mráčkem a hned jsme si řekli, že bychom mohli také něco velikého zkusit. Vzniklo veselé žluté sluníčko připevněné na koberci, se kterým letos soutěžíme. Po výstavě bude zdobit vstupní halu našeho Domo-va. Nejvíce jsme „propadli“ motýlkům z drátků potažených punčochami, do-barvených a polepených třpytkami. Je to skupinová práce, někdo natahuje punčochy, další dělá tykadélka...”

Domov V Podzámčí Chlumec nad Cidlinou „Klientela domova jsou vozíčkáři a průměrný věk je kolem 80let. Výtvarná činnost je tedy trochu omezena jejich možnostmi, ale jsou velmi zruční. Říkají, že by v životě nevěřili, že se budou ještě něco učit a že se jim podaří takové hezké věci vyrobit. Proto se na výstavě rádi pochlubí a přijedou se podívat. Moc se sem těší, obzvlášť když slyší zpětnou reakci - uznání, jak jsou šikovní.Zajímavostí v naší expozici jsou výrobky, které nejen zdobí, ale dají se běžně používat. Například notýsky od pana Miroslava Volejníka mají všichni za-městnanci! Květa Drahokoupilová vyrábí peněženky, pouzdra na mobily, brýle a na kosmetiku. Jaroslav Liška plete nádherné ošatky z pedigu, Jaroslava Dušková lepí ozdobné rámečky z ručního papíru. Nádherné jsou vázy jedné z nejstarších klientek paní Anny Bělíkové (91let). Nepoznali byste, že jsou zhotoveny z obyčejných lékařských špachtlí nebo dřívek od nanuků. Paní Bejšovcová maluje vlastní motivy na porcelán – hrníčky, talířky,” říká terapeutka Lucie Dundová.

12

Domovy pro seniory Most „Tak tohle jsme opravdu nečekali!“ Radovala se ergoterapeutka V. Ham-pejsová z Domovů pro seniory v Mostě, se kterou jsme si povídali při instalaci výstavy. „Představte si, že jsme získali dvě ocenění! Paní Kopišťová za keramického páva s malovanou gla-zurou a Ocenění náměstka hejtmana Středočeského kraje za celou naši ex-pozici. Klienti jsou nadšení, sedí v obe-censtvu a chystají se aplaudovat!“

Také nám prozradila, že paní Kopišťová je moc šikovná, ale s pávem, za kterého byla oceněna, nebyla úplně spokojená, i když se všem líbil. Na to jsme se museli autorky zeptat: „Tvar se mi povedl, ale vybarvení nedopadlo po-dle mých představ, nepočítala jsem, že bych právě s ním mohla vyhrát. Už vlo-ni se mi zde moc líbilo, za nic na světě bych si letos nenechala tuto výstavu ujít.“

Kolektiv klientů a pracovníků poděbradského Denního stacionáře v Kluku získal Cenu České asociace pečovatelských služeb za nápadité de-korativní závěsné koule. „Vůbec jsme netušili, že by se naše práce mohla porotě tolik líbit a máme obrovskou ra-dost! Každý závěs tvoří 300 špejlí, na nichž je navlečeno 18tisíc maličkých čtverečků, je to dlouhodobá, trpělivá práce,“ chválí své klienty paníEva Káninská, která obdržela také

osobní ocenění za dlouholetou práci v sociálních službách, kde se denně věnuje tvůrčí práci s klienty. „Ruční

práce mě baví, vyučovala jsem je i ve škole a ještě nedávno jsem tu soutěžila se svými výšivkami, za které jsem získala několik ocenění.“

Dana Skálová z Lysé nad Labem získala ocenění za pergamano. Úžasná práce! „Je to jednoduché, předkreslíte si obrázek na pergamen, vypichujete, vystřihujete, malujete,“ usmívá se.

Naděžda Roubíčková z Milovic „Kdybych tušila, že se jedná o soutěž tak velkého rozsahu, asi bych nenašla odvahu se do ní přihlásit,“ přiznává paní Naděžda Roubíčková z Milovic, oceněná za nádherné figurky tanečnic pro štěstí. A to by byla pro návštěvníky

veliká škoda! Droboučké figurky modeluje ze speciální hmoty podle vlastní receptury, obsahující tekuté lepidlo, škrob a další tajné ingredience.

Blanka Bartsch - Forstová Praha„Získala jsem ocenění za knihu Pražské etudy, kterou mi ilustrovala moje dcera. Vždy jsem napsala báseň a ke každé básni se váže i povídka. Druhá část knihy obsahuje zážitky z mého života napsané humornou formou. Vyprávím zde, i jak jsem se „náhodou“ provdala do Kanady. Ráda píšu pohádky a mám připravené dva romány, které bych chtěla vydat.“ Paní Forstová má ráda smích, humor a radost – to je její koření života!

Anna Rusová z Červeného Kostelce „Velmi si vážím toho, co pořadatelé pro nás seniory vytvářejí, že můžeme ukázat, čím se zabýváme. Jsou tady tak nádherná umělecká dílka, je příjemné se jen tak procházet a prohlížet si, co všechno lidé dovedou. Jsem úplně nadšená!“Okruh zájmů paní Anny Rusové z Červeného Kostelce je tak rozsáhlý, že Vás s ní musíme seznámit a s jejím svolením uvádíme, že na podzim oslaví 83 narozeniny!Paní Rusová již 32 let vede kroužek zdobení kraslic, jejími žáky jsou děti od druhé třídy ZŠ až po 18 letou mládež.

Denní stacionář v Kluku Poděbrady

„Tělíčka oblékám do hmoty tenké jako list, obličeje musím malovat jedině pod lupou. Jedna figurka mi trvá asi dva dny, to kvůli přestávkám na proschnutí, jen než jsem přišla metodou pokus omyl na techniku jak je postavit a pak aby nepadaly, putovalo jich hodně do koše!“

13

Život je zázrak a nebojte se stáří, jsou to nejkrásnější léta života! Vzkazuje svým vrstevníkům herečka Květa Fialová. Radost a úsměvy rozdávala na potkání, ochotně se se všemi fotila, zajímala se o vy-stavená díla a povídala si s jejich au-tory.

Jiří Lukášek z Třebechovic pod Orebem„Pro mě je tady ráj, kradu si očima tu krásu s sebou domů a doufám, že to všechno můj mozek ještě registruje!“ Již podruhé obdivovali návštěvníci jeho cizelované plastiky a také jim tuto uměleckou techniku na výstavě předváděl. „Vloni jsem se tu seznámil se sběratelem medailí, letos mám políčeno na vystavovatele, který pa-tinuje. Patinování je totiž zvláštní „al-chymie“, kterou si znalci střeží a mnozí si ji berou s sebou do hrobu. Minule mi svoji techniku neprozradil.“ Tak to vidíte, kdo by tušil, že lze na výstavě zažít takové napínavé pátrání!

Jiří Jedlička z HavířovaVelkou radost a hrdost neskrýval pan Jiří Jedlička, když ho porota v kate-gorii fotografie ocenila za snímky Kašperských hor a Podbeskydí. „ Už vloni jsme soutěžili s panenkami pro nemocné děti a dostali jsme plaketu od MUDr.Ratha a paní Kelnarová vyhrála letos i vloni! Všichni jsme z městského Domu seniorů v Havířově!“

„Každé 3 roky vyberou etnografové 20 soutěžících z Čech a z Moravy a mezi nimi je pokaždé 5-6 mých žáků,“ chlubí se úspěchy kroužku. „Vedu jim kro-niku, zúčastňujeme se různých výstav, sami pořádáme menší výstavky, kde předvádíme zdobení kraslic a já potom hovořím o historii etnografie. Kraslice doplňují panenky v krojích, což je můj další koníček, které šiji podle knih, mám 20 panenek s certifikátem pravosti kroje. Kraslice mi obohacují život, vy-stavovala jsem v Dánsku, Švýcarsku, Německu. A taky moc ráda píšu, říkám tomu drobné radosti pozdního věku. Vloni jsem zde získala ocenění za povídky i za básně, letos za 3 básně: „Vzpomínka na Boženu Němcovou,“ která u nás žila sice jen krátkou dobu, ale ten chodníček, kde ona chodíva-la, ten tam stále ještě máme! Potom „Půvaby tradic“ o lidové tvorbě, kterou se zabývám. Třetí báseň „Co všechno chtěla bych“ jsem věnovala lidem, které něco bolí.“ A Vás také někdy něco bolí? „No, bolí, ale mám na to bezvadného pomocníka!“ Ukazuje na hole na se-verskou chůzi - nordic walking. Paní Rusová je prostě gejzír energie, nápadů a překvapení.

„Jenom díky šikovnosti našich seniorů slavíme takové úspěchy. Celý rok se na tuto akci těšili a pilně se připravovali. Co tady dnes prožívají je výsledkem jejich práce,” uvedla p. Pospíšilová ze sociálního odboru v Havířově.

14

„Babi, super!“ Ohodnotila 1. místo p.Drábkové z Čelákovic její vnučka Veronika, která ji na slavnostním vyhlášení doprovázela. „Naše babička byla vždycky činorodá, měla za se-bou kurz keramiky na umělecké škole, a tak jsme jí koupili pec. Obdivujeme ji a vůbec se nedivíme, že tady vyhrála!“

Starosta Lysé nad Labem Mgr. Jiří Havelka „Žasneme, jak nádherné práce dokáží senioři vytvořit. Obdivuji organizátory a moc jim děkuji, protože si uvědomuji, že není jednoduché všechny práce roztřídit, seřadit a nakonec vyhodno-tit. Vůbec jim to nezávidím. Výběr je obrovský a musí být neskutečně těžké určit vítěze. Já bych to nedokázal. Velmi oceňuji nápad spojení soutěží seniorů a handicapovaných s výtvar-

Radní Středočeského kraje pro oblast sociálních věcí Mgr. Z. Jentschke Stöcklová

„Musím se přiznat, že už ve škole jsem při ručních pracích nepatřila k šikovnějším dětem, mnohem lépe mi jdou opravy technického rázu. O to víc obdivuji, co dokáží vyrobit senioři nebo někteří handicapovaní, i když jejich motorika už není dobrá nebo hůře vidí. Přesto jsou je-jich výrobky krásnější, než když si jdete něco vybrat do obchodu. Díky tomu, že ve Středočeském kraji máme hodně zařízení, kde naši klienti takové věci vyrábějí, už vím, kde umí pěknou keramiku, kde pěkně vyšívají, malují.”

Starosta města Nymburk Ing. Miloš Petera nešetřil uznáním:„Jezdím sem už několik let a musím říci, že mám z toho vždycky moc dobrý pocit. Výstava dává lidem další smysl života, tvůrčí prací se udržují v kondici a jsou na tom duševně i fyzicky podstatně lépe. Je to vidět i při předávání ocenění, ta ra-dost, že se jim podařilo udělat něco hezkého, co se druhým líbí.”

Výstava dosáhla celorepublikové účasti, hlásí se soutěžící ze Slovenska…„Tady se výrazně projevuje tvůrčí práce Centra sociálních služeb Poděbrady, paní ředitelky Třískové a skupiny lidí kolem, těm je třeba moc poděkovat, protože se jim podařilo dát této výstavě život. “

Bára Štěpánová, herečka„Mám to tady moc ráda, vždycky

s sebou bereme maminku mého manžela, která s námi žije. Je jí už přes osmdesát, ale nesmírně nám se vším pomáhá. Říkám jí: Slávinko, sedněte si, něco si čtěte, pusťte si televizi. Ale to pro ni není, kdybyste viděli, třeba jak precizně máme vyžehlené prádlo! Mám takovou svoji teorii: Dokud je člověk platný, má nějaké cíle, na něco se těší, je v pohodě. A jak lidé někdy říkají: Já už si nic nebudu kupovat, to se nevy-platí. Naopak! Kupujte si, holky, na sebe nový věci a vůbec toho nelitujte! Jakmile se člověk rozhodne, že už to končí, tak to je špatně.”

nou soutěží dětí a mládeže, je dobré, když se generace setkávají. Stejně tak se mi líbí, že zde děti i senioři účinkují v doprovodném programu, a tak i ti, kteří nesoutěží, mohou ukázat co umí.”

Senátor MUDr.Pavel Lebeda při prohlídce výstavy s manželkou:„Skláníme se před trpělivostí lidí, kteří dokáží vytvořit práce, jaké jsou zde vy-stavené. Oceňuji nápad výstavy a obdi-vuji práci lidí v sociálních službách. Měl jsem možnost jich několik poznat právě v poděbradském Centru a žasnul jsem, s jakým nadšením se svým klientům věnují, co všechno s nimi vytvářejí a jak je, za to co dokázali, chválí. Potěšilo mě, že v této době, kdy se úspěch a naplnění měří množstvím vydělaných peněz, je tolik lidí, i mladých, kteří se tomu nehledě na čas s láskou věnují.“

15

Pořad ČR2 Kontakt Dvojky - 17.6.

Velký úspěch slavily Šikovné ruce našich seniorů u posluchačů Českého rozhlasu 2 v pořadu Kontakt Dvojky Světlany Lavičkové, která výstavu dopoledne navštívila a s reportáž-ním magnetofonem pro ně několik účastníků soutěže vyzpovídala. A hned večer si v živém vysílání o tom, jak šikovné ruce senioři mají, povídala s organizátorkou výstavy Věrou Součkovou, vedoucí střediska z pořádajícího CSZS Poděbrady o.p.s. Přinášíme Vám několik ukázek, ale až budete tvořit nové práce do příštího ročníku, třeba ve vašich klubech, využijte možnosti si pořad z archivu ČR 2 poslechnout celý.

„To, co jsem dnes na výstavě viděla, co všechno dříve narození dokáží, mi úplně vyrazilo dech,“ vyjádřila svůj ob-div hned v úvodu pořadu S.Lavičková. „Já bych to nedokázala nejenom teď, ale ani před třiceti lety, protože já jsem se ve škole přivyšívala k sukni. Tam se pouští do takových věcí, o kterých se vám, milí posluchači, ani nesnilo.“ A hned vyzvídá, jak je na tom s ručními pracemi paní Součková:„ To by měli posoudit druzí, ale je pravda, že ruční práce mám velice ráda, v dětství i v mládí jsem hodně vyšívala, proto vím, kolik je potřeba času, umu a dovednosti, než se ruční práce vytvoří. Až bude čas, chtěla bych se k vyšívání vrátit a naučit se další nové techniky.“

Během vysílání mohou posluchači emailovat či telefonovat přímo do stu-dia a pochlubit se, čím se zaobírají, co je baví – na co mají šikovné ruce. Povídání ve studiu pokračuje. Čím se vlastně senioři zaměstnávají? Jsou to jen ruční práce? Paní Součková vypráví, jak na přání seniorů soutěž obohatili o další oblasti, ale také o motivaci:

„Při pořádání výstav máme možnost hovořit s terapeuty různých zařízení a ti nám potvrzují, že výstava je motivační a pomáhá seniorům překonávat životní úskalí, která s sebou věk přináší. Lidé se k nám na výstavu těší, přemýšlí, čím by mohli ostatní překvapit, potěšit sebe i druhé. Smysluplným vyplněním vol- ného času se často zlepšuje jejich zdra-votní stav.“

První reportáž z výstavy je o paní Jarmile Šťastné z nedalekých Sojo-vic. Její drátovaní motýlci, zvonečky, rybičky, kytičky paní Lavičkovou doslova okouzlily: „Vypadají, jako by byly z tuhé krajky!“ Zajímá ji, kde paní Šťastná k té krásné práci přišla.„Když jsem šla do důchodu, měla jsem strach, abych měla co dělat, takže jsem si udělala kurz, pak už jsem si koupila i literaturu a zkouším, zkouším…“„Jak dlouho drátujete, protože to, co předvádíte, je mistrovství!“„Já už to ani nepočítám, ráda sem jedu, mám tady známý, popovídáme si, přijdu mezi lidi.“ A ujistila paní Lavičkovou, že přes titěrnost této tech-niky ještě dobře vidí i bez brýlí a že zimní večery bez drátování si už neumí představit.

„Paní Šťastná řekla jednu zajímavou věc,” zaujalo S. Lavičkovou, „že se výstav účastní, protože je ráda mezi lidmi. A to je také podstatné.“„Ano, je to velice důležité a je to také dalším cílem našich výstav,“ ujímá se slova paní Součková. „Potkávání se, navazování přátelství, předávání umu a zkušeností. Setkávají se zde nejen senioři se seniory, ale potkávají se tu i pracovníci různých organizací sociálních služeb, ať to jsou ergote-rapeuti pečovatelských služeb nebo zaměstnanci domovů pro seniory. Výstava je hojně navštěvovaná všemi generacemi, takže se zde potkávají děti ze škol, z mateřských škol, chodí sem rodiče s dětmi.“

Druhá reportáž z „centra dění“ je o panu Miroslavu Frydrychovi ze Šťastného domova v Mnichově Hradišti. „Jeho práce mi přišla rozkošná,” uvedla reportáž Světlana Lavičková, „protože on zdobí použité PET lahve!“„Lidi je rozšlapávají, chtěl jsem je využít, aby věděly, že nejsou do-cela ztracený. Dělá mi to radost.“ Pan Frydrych používá barevné fólie, z nichž stříhá proužky nebo pomocí raznic vyráží různé tvary – hvězdičky, čtverečky apod., kterými lahve polepu-je.

„Je pravda, že v posledních letech se hodně setkáváme s pracemi vyrobený-mi z materiálů, které by jinak šly k recyklaci. Jako jsou třeba právě PET lahve. V Domově pro seniory v Mostě z nich vyrábějí krásné květiny, z obalů na čajové sáčky máme na výstavě různá prostírání, obrázky.“„Nejpodstatnější je, že když něco dokážu a je jedno, jestli je to malé nebo velké dílo, mám z toho radost,” shodují se obě.

Dalším tématem ve studiu je pěstování koníčků a zájmů. Čím se šikovné ruce kromě známých technik jako je vyšívání a třeba háčkování zaobírají? „Technik je obrovské množství,“ vysvětluje paní Součková, „kromě základních jsou to třeba frivolitky, což je zajímavá techni-ka drhání pomocí člunku, různá marga-retina krajka a v letošním roce můžeme na výstavě shlédnout krásné obrázky malované na pergamenovém papíru.“ „Lidé, jak jsem měla možnost s nimi na výstavě hovořit,“ připojuje svůj dojem S. Lavičková, „se věnují ručním pracím v dětství a potom až když jsou na odpočinku a mají více času. Málokdo si koníčka pěstuje celý život.“

V následující reportáži obdivovala S.Lavičková vizovické pečivo paní Kotaškové z Branic v jižních Čechách: „Nejtěžší na vizovickém pečivu je, aby bylo těsto velice dobře propraco-vané, to je základ úspěchu. Což obnáší nejméně hodinu důkladného hnětení, jinak je veškeré další úsilí marné.“ „Hodinu stojíte u válu?“„Minimálně hodinu, dělám si mezitím přestávky. Kolik si těsto dokáže vzít mouky, tolik se do něho musí dostat. Pak se dá do ledničky, kde uvolní lepek a stane se z něho vláčná hmota.“ „Děláte krásné věci, co Vám to přináší?“„ Mám radost, když se mi podaří něco pěkného udělat, když se to lidem líbí, účastním se různých výstav a dokud budu mít pevné ruce…“

Jak pokračovalo povídání ve studiu si můžete poslechnout v archivu http://hledani.rozhlas.cz/iradio/

16

16

VE VŠECH TĚCHTO OBCÍCH JSME TU PRO VÁS!

Kontaktujte naše střediska: Lysá nad Labem, nám. B. Hrozného 1722, telefon: 325 551 353

Městec Králové, Míru 530, telefon:325 643 640 Nymburk, Velké Valy 995, telefon: 325 513 954Poděbrady, Mírová 1217, telefon: 325 626 086

Vydává CSZS Poděbrady o.p.s., Lipanská 721/ III, 290 01 Poděbrady, editor D. Linková, neoznačené texty redakce Zpravodaje, tisk: TNM Print s.r.o. Nové Město. Neprodejné.

Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.