Z OBSAHU

Svatý Václav

Tábor mládeže

Tábor misijního klubka

Diecézní eucharistický

kongres

Pouť do Medžu-

gorje

Dovolená s Jose-

fem

Výzva charity ČR

FARO FARNOST LIDEČKO

Číslo čtyřiadvacáté, sv. Václav 2015

SVATÝ VÁCLAV

Svatý Václav je postavou, která provází České dějiny více

neţ tisíc let, coţ je dlouhá doba. Ve světle legend je Václav

představován jako vzdělaný vladař, dobře vychovaný babič-

kou Ludmilou a kněţími, úspěšně vládnoucí a přitom zboţný,

vedoucí ţivot spíš mnišský neţ světský. Jak se ale na něj dí-

vat dnes, v souvislostech dnešní doby? Zkusme přijmout vý-

zvy, které nám i přes prostor tisíci let dává.

NA ČEM TENTO MUŢ V ŢIVOTĚ STAVĚL? Rozhodně se nevyhnul své ţivotní vladařské roli. Ale tím je-

ho ţivot nevrcholil a neskončil. Jeho zakotvení bylo v křes-

ťanské víře, která ztvárňovala jeho ţivot. A to nebylo v jeho

okolí obvyklé. Bylo to moţná stejně nesamozřejmě, jako je

tomu u nás dnes. A Václav, i ti, kdo ho vychovávali, zejména

jeho babička Ludmila, tuto odlišnost od okolí pěstovali a nes-

li, i kdyţ jim ţivot nakonec neusnadnila. Jinak řečeno: Vác-

lav se nezabýval jen tím, čím se zabývali ostatní a nestavěl

jen na tom, co přineslo okamţitý prospěch. Václav byl zakot-

ven v křesťanské víře, coţ mu ale nepřinášelo okamţitý pro-

spěch

Kníţe Václav byl spolubudovatelem, základů křesťanské Ev-

ropy. Té Evropy, ve které se – přes mnoho krutostí – vypěsto-

vala úcta k ţivotu, chápání ţivota jako součásti dějin, péče o

potřebné a bezmocné, nádherné plody výtvarného, slovesného

i hudebního umění, rozvinutá filozofie i přírodní vědy.

A co my dnes, jakou civilizaci, jakou Evropu dnes společně

vytváříme? Jakou roli hraje v našem snaţení péče o věci trva-

lé, jakou péče o to, co dnes koupíme, pozítří zahodíme? Ja-

kou roli v této civilizaci hraje moudrost, kterou nelze zaměnit

ani za vychytralost, ani za peníze? Spoluvytváříme civilizaci,

ve které má čestnost důleţitou roli? Jaký vzor nabízíme mla-

dým lidem? Rytíře nebo vychytralého švindlíře?

Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 10 Kč).

Číslo čtyřiadvacáté Stránka 2

Ten, kdo ctí svatého Václava, ctí své

kořeny. Kdo ctí své kořeny, je pevně za-

kořeněný a jen tak nic s ním neotřese.

Kdo naopak od sebe odsekává své koře-

ny, padne a zahyne.

„Opustím-li tě, zahynu…“ přiznává

Viktor Dyk.

„Ach v zemi krásnou, zemi milovanou

v kolébku svou i hrob svůj, matku svou

v vlasť jedinou i v dědictví mu danou v

šírou tu zemi, zemi jedinou…“ zpívá v

Máji Karel Hynek Mácha.

A exilový básník Robert Vlach dodá-

vá: „V té zemi krásné, kolébkou co by-

la, dopřeje Bůh nám hrob?“

Je nutné dodat, ţe svatý Václav měl

také své kořeny. Kořenem, který mu dal

nejvíce ţivin, je Kristus. Ale to ať kaţ-

dý domyslí sám, jak se z toho poučit.

Na povrch země a do událostí ţivota

nevytryskla jen křišťálová voda, nýbrţ

téţ mnoho kalu a černého bahna. Ne-

vím, kam aţ se dno propadlo a jak je

pod povrchem české země rozvětveno a

z jakých jedovatých, zhoubných pod-

zemních zdrojů se napájejí její studně a

odkud čerpají zlo, surovost, jeţ oslepu-

je a hyzdí její krásnou tvář, láme klenbu

jejích kostelů, dusí dech a zpěv jejích

básníků a umělců a potřísňuje její šat

krví nevinných.

Pro rozpolcenost jejího srdce nemusí-

me ji nenávidět ani jí pohrdat. Víme to-

tiţ, jsme-li k sobě upřímní, ţe podobná

rozpolcenost a propastnost ţije i v na-

šem vlastním srdci a ţe ve skutečnosti

čerpá česká zem svou ţivotní mízu,

svou krásu i ohyzdnost z našich srdcí

Česká zem potřebuje naší teplé lásky,

našich pracovitých rukou a naší pomoci

ve své bídě Nebude to nikdo jiný neţ

my, kdoţ obváţe její bolavé rány, kdoţ

napřímí její nalomenou postavu, kdoţ

vyčistí prameny jejích vod, aby opět zr-

cadlily slunce, hvězdy a tvář Boţí...

O ochranu svatého Václava prosil čes-

ký národ vţdy v těţkých dobách a proto

i dnes se nechme k větší naději do dnů

příštích povzbudit verši básníka Fran-

tiška Halase.

Jenom ne strach Jen žádný strach

takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach

co my tu zahrajem

až přijde čas až přijde čas

Kůň bronzový kůň Václavův

se včera v noci třás

a kníže kopí potěžkal

Myslete na chorál

Malověrní

Myslete na chorál

Faro Stránka 3

TÁBOR MISIJNÍHO KLUBKA

POSLEDNÍ KRÁLOVSTVÍ

V neděli 19.7. 2015 v odpoledních hodi-

nách se sešlo 27 dětí a několik vedoucích,

abychom společně odjeli na tábor misijní-

ho klubka, který letos probíhal na faře

v Pačlavicích. Hned na začátku děti

v Horní Lidči přivítal tambor, který nám

vybubnoval, ţe je potřeba zachránit králov-

ství Elenya, do kterého bychom se mohli

společně vypravit. Děti neváhaly a společ-

ně jsme se vydali do Pačlavic. Přímo před

vchodem uţ nás čekala stráţ, která nás při-

vedla ke králi a královně. Dozvěděli jsme

se do jakého království jsme se to vůbec

dostali a od dvorního šaška díky jeho bala-

dě jsme se zjistili, co je našim úkolem. Po

úvodním slově krále jsme zjistili, ţe naše-

ho království Elenya se chce zmocnit černá

královna. A tak jsme neváhali a plni sil a

odhodlání jsme začali s poctivým výcvi-

kem a taktikou, abychom byli připraveni

na boj s černou královnou. Mezi naše úko-

ly patřilo obnovit fond našeho království,

kdy děti získávali body a přijít na to, jak

královnu zastavit. Naší posilou byla také

hymna našeho království, která nás celým

táborem provázela. Ve středu jsme se od

naší kronikářky dozvěděli, ţe pokud se

zmocní černá královna medailonku, který

má naše královna tak všechny království

zaniknou, tedy i to naše. Jelikoţ naše krá-

lovně byla ve středu u večeře otrávena, tak

jsme ji celou noc střeţili. Další den ráno

jsme vyrazili za bylinkářkou, která nám da-

la recept na lektvar pro královnu. Nakonec

černá královna opravdu došla, ale s Boţí

pomocí se nám ji podařilo přelstít. Naši

královnu jsme zachránili, a tak se zachova-

lo i naše království . Plni radosti se záchra-

ny království jsme se v pátek vydali domů.

Děti byly moc statečné a krásně to zvládly.

Děkujeme moc všem, kteří jste nám jakko-

liv pomohli a mysleli jste na nás

v modlitbě.

TÁBOR MLÁDEŽE - AXOLOTL

V půli července jsem se spolu s několika

dalšími (ne)dobrovolníky zúčastnila agent-

ského výcviku. Dozvěděli jsme se totiţ o

jedné misi s převelice podivným názvem -

Operace: AXOLOTL. To nás tak zaujalo, ţe

jsme se okamţitě a bez rozmýšlení všichni

přihlásili. I kdyţ některé to později zřejmě

nejednou zamrzelo, neboť výcvik byl velmi

náročný. Museli jsme se nejen naučit zachá-

zet se střelnými zbraněmi, ale také umět po-

uţívat svou hlavu a nejrůznější šifry. Všichni

jsme se také povinně podrobili kurzu první

pomoci.

Náš výcvik nicméně narušovala spousta ne-

blahých událostí (jako třeba několik pokusů

o zničení civilizace), údajně způsobovaných

bývalým agentem Axolotlem. Jaké však pak

bylo naše překvapení, kdyţ se ukázalo, ţe

ţádný agent Axolotl nikdy neexistoval a ţe

to všechno měl na svědomí náš technologic-

ký génius, opravář a „Agent Miroslav“

v jednom.

Všechno naštěstí dopadlo (ne zrovna podle

očekávání) dobře, ba dokonce skvěle!

V poslední minutě, a to doslova, se nám po-

dařilo zlikvidovat bombu, zabránit apokaly-

pse, odsoudit správného viníka a ještě jsme

to stihli završit vynikajícím jídlem. Takţe

celé akci dávám LIKE!

Číslo čtyřiadvacáté Stránka 4

DIECÉZNÍ EUCHARISTICKÝ KONGRES

Milý otče Jane,

srdečně Vás zdravím a v modlitbách pamatu-

ji.

Na konci školního roku máme ve zvyku na-

psat opakování i z vědomostí v hodině nábo-

ţenství. Tentokrát ţákům, kteří se zúčastnili

DEK v Olomouci, jsem opakovací test odpus-

tila, protoţe vydali svědectví. Měli jen napsat

desatero a pak co na setkání v Olomouci zaţili.

Posílám Vám jejich odpovědi. Původně jsem

chtěla jen některé vybrat, ale nakonec jsem se

rozhodla poslat je všechny. Ţáci psali nepřipra-

veně, nevěděli o tom dopředu. V mnohých do-

pisech je plno chyb, ale myslím, ţe je v nich

srdce pro Pána otevřené. Posuďte sám.

A jak to vzniklo, ţe psali Vám? Mnozí nevě-

děli jak začít, tak jsem jim řekla: ,,Pan arcibis-

kup Jan Vás pozval na kongres, tak mu odepiš-

te.”

S přáním všeho dobra, poţehnání našeho Pá-

na a ochranu Panny Marie

Ludmila Vitteková

Zde uvádíme ukázky z několika vybraných

dopisů:

Milý otče arcibiskupe, moc ti děkuju za po-

zvání. Líbila se mi mše a bylo skvělé, ţe se nás

tam sešlo tolik moc, kolem 5000. I evangelium

se hodilo, protoţe nás tam bylo kolem 5000 a

jich tam bylo taky 5000. Karolína Dorňáková

V autobuse i před mší svatou jsme zpívali.

Pak jsme šli do parku, tam jsme se vydováděli

a pak jsme šli do města se podívat na ostatní

překrásné kostely a kaple. To byl můj nejlepší

den, který jsem kdy zaţil. Josef Psota

Milý arcibiskupe, chci ti poděkovat, ţe jsme

se tam mohli setkat jako Jeţíš u Genezaretské-

ho jezera s 5000 lidmi, ţe jsme tam měli mši

svatou. Michaela Manová

Milý arcibiskupe, děkuji ti, ţe jsi nás všechny

pozval do Olomouce na kongres a ţe jsme se

mohli znovu setkat v našem srdci s pánem Je-

ţíšem a ţe jsme se modlili v kostele či kapli. A

jsem ráda, ţe chodím do hodiny náboţenství a

ţe jsme věřící rodina, protoţe můj otec se bude

křtít a jsem za to ráda. Markéta Paseková

Moc jsem si to uţil. Hodně mi to uteklo. Moc

se mi líbilo v kapli sv. Jana Sarkandera. Taky

jsme dostali občerstvení, coţ bylo moc pěkné,

protoţe to samé bylo u Genezaretského jezera,

kdyţ Jeţíš rozdělil 5 chlebů a 2 ryby. Samuel Struţka

Po mši svaté jsme se šli podívat do kaple sv.

jana Sarkandera a viděli jsme i skřipec, na kte-

rém byl umučen. Pochopila jsem, ţe to musela

být strašlivá bolest. Ale šlo poznat, ţe sv. Jan

Sarkander měl Boha velmi rád a Bůh jeho ta-

ké. Adéla Kubicová

Cesta byla dlouhá, ale přesto jsme dojeli. Lí-

bilo se mi tam všechno, nic se tam nezkazilo. František Psota

Setkání v Olomouci se mi líbilo, uţ se těším

na NEK v Brně. Adorace byla krásná, mezi

písněmi nám vţdy otec (sice nevím, jak se

jmenoval, ale to nevadí) řekl vţdy něco hlu-

binného. Filip Fusek

Faro Stránka 5

POUŤ DO MEDŽUGORJE

Radost, pláč, emoce, odevzdání, proměnění…

okamţiky, kterými si prošel kaţdý z nás.

Řeč je o Medţugorje, místě plném zázraků a

milostí. Místě, ve kterém se člověk musí zasta-

vit, a zapřemýšlet nad svým dosavadním ţivo-

tem.

Má cesta do Medţugorje vedla poprvé. Ne na-

darmo se říká, ţe si Panna Maria kaţdého svým

zvláštním způsobem povolává. I mě.

Na naší pouti se nás sešel plný autobus mla-

dých nadšenců, z různých koutů Moravy i Čech.

Doprovázel nás, snad mezi námi mladými dobře

známý duchovní pastýř o. Josef Červenka. Svý-

mi slovy dokázal během naší cesty probudit i to

nejzatvrzelejší srdce. Ne vţdy bylo snadné jeho

slova přijmout, ale postupem času se vryly do

našich srdcí a my začali přehodnocovat naše do-

savadní ţivotní postoje.

Snad jeden z nejsilnějších okamţiků byla ve-

černí, téměř čtyřhodinová kříţová cesta spojená

s výstupem na Kriţevac. Slzy, pot, odevzdání…

Kaţdý si prošel svou kříţovou cestou, cestou

strmou a kamenitou, při které mohl zakusit, co to

znamená, plně se odevzdat do Jeho rukou.

Kaţdé zastavení kříţové cesty symbolizovalo

naše těţkosti, pády, zranění… slova promluv

zraňovala, ale otevírala zastaralé, hluboké rány,

které tryskaly na povrch. Nikdo nezůstal stejný.

Tak jako apoštolové Petr, Jakub a Jan vystoupili

na horu proměnění, i my jsme byli proměněni.

Čas strávený v Medţugorje byl provázen mi-

lostmi a zázraky, ať uţ se jednalo o výstupy na

Podbrdo a v ruce neustálé přebírání „zrn“ růţen-

ce, ranní výstup na Kriţevac, kaţdodenní

„soukromé“ mše svaté, svátost smíření ve

„zpovědnici světa“ nebo odevzdání našich rodin

při modlitbě u modrého kříţe. Měla jsem moţ-

nost proţít nový začátek pro další dobrodruţnou

cestu s vědomím, ţe pokud přijmeme naše kříţe

v podobě těţkostí, pádů, zranění, nenaplněných

očekávání, staneme se svobodnějšími lidmi pro

Boţí plán pro náš ţivot.

DOVOLENÁ S O. JOSEFEM

O prázdninách jsme vyuţili spolu s dalšími

rodinami z farnosti nabídky P. Josefa Čer-

venky a zúčastnili se týdenního pobytu ve

slovenských Hútoch (západní Tatry, okolí

Zuberce).

Měli jsme tak moţnost setkat se s rodinami,

které se takto sjíţdějí jiţ několikátý rok, po-

kaţdé jinde. Na kaţdý den si O. Josef připra-

vuje dopolední přednášku zvlášť pro ţeny a

muţe, odpolední přednášku společnou a

v podvečer mši svatou v místním kostele.

V programu byl i celodenní výlet do polské-

ho Zakopaného s návštěvou Sanktuária Mat-

ky Boţí Fatimské. Zde Otec slouţil ob-

vyklou mši na neobvyklém místě.

Při přednáškách či duchovních cvičeních

jsme se (vedle dalších témat) seznamovali

s Ţalmy. Po týdnu přednášek jsme si (s)měli

napsat vlastní ţalm. Poslední společnou noc

jsme si 150 ţalmů Bible rozdělili mezi rodi-

ny a postupně se je v kostele všechny modli-

li. Na závěr byla adorace s poţehnáním.

Celý pobyt byl přizpůsoben rodinám s dět-

mi. O ty nejmenší se měl moţnost neustále

jeden z rodičů starat a o ty, které uţ odrostly

matčinu prsu se starali “ó-péři”, tj. středo-

školáci ze zúčastněných rodin, ale i přizvaní.

Otče Josefe, děkujeme. Mohli jsme na

“zahraniční dovolenou”, hodně jsme se do-

zvěděli, byli jsme tam s lidmi, kteří fungují

jako rodiny a nebyli jsme sami, komu sem-

tam vřískalo dítě.

Pavel, Alenka a Amálka

Číslo čtyřiadvacáté Stránka 6

Faro Stránka 7

Římskokatolická farnost

Lidečko

Lidečko 37

756 15

Mobil farní úřad

(+420) 733 741 148

Mobil P. Josef Červenka

(+420) 731 621 105

E-mail

faralidecko@seznam.cz

Není žádná situace,

kterou by Bůh

nemohl změnit!

(papeţ František)

Navštivte náš web farnost.lidecko.cz

NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU

SE PODÍLELI děti ze ZŠ

P. Josef Červenka

Marek Filák

Kristýna Garguláková

Adam Jeřábek

Patricie Nováková

Barbora Řepová

Ludmila Vitteková

Pavel Vokřál

KŘTY

(jedná se o datum křtu)

Amálie Vokřálová 3. 5. 2015

Ondřej Švirák 3. 5. 2015

Pavel Zádrapa 14. 6. 2015

Josef Fusek 14. 6. 2015

Antonín Kindl 28. 6. 2015

Terezie Daňková 9. 8. 2015

Pavel Pastorčák 13. 9. 2015

Nelly Alţběta Vaňková 13. 9. 2015

SVATBY

Jaroslav Dittrich a Veronika Františáková 18. 7. 2015

Jiří Zádrapa a Markéta Bučková 1. 8. 2015

Jan Škola a Aneţka Mokrá 22. 8. 2015

Jiří Vyleţík a Jitka Hovořáková 29. 8. 2015

Mario Vaniak a Vladimíra Kurtinová 5. 9. 2015

Karel Kotraba a Ivana Juřičková 19. 9. 2015

Stanislav Man a Marcela Ryzová 19. 9. 2015

POHŘBY

Vladislav Matocha 58 let +14. 7. 2015

Marie Brhlová 92 let +18. 7. 2015

Jan Blaţek 84 let +26. 8. 2015

Emílie Janáčová 92 let +27. 9. 2015

Marie Machů 68 let +1. 9. 2015

Kryštof Surovec +28. 8. 2015

Pavel Pechal 69 let +22. 9. 2015

Charita ČR spustila registrační databázi nabízené pomoci pro

migranty

Charita ČR zahájila provoz elektronické databáze, díky níţ je moţné

prostřednictvím jednoduchého formuláře nabídnout různorodou po-

moc.

Databáze je určena široké veřejnosti. Naším cílem je shromaţďovat

nabídky pomoci a ty dál předávat dle skutečné potřebnosti do jednotli-

vých regionů prostřednictvím naší sítě nebo je vyuţít pro pomoc v

zahraničí. Lidé mohou nabízet volné domy i byty – zejména k dlou-

hodobému pronájmu pro rodiny, kterým bude udělen azyl, či pouze

svoji dobrovolnickou výpomoc, třeba s výukou jazyka.

www.pomocuprchlikum.charita.cz