| Date post: | 11-Mar-2016 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | petr-belica |
| View: | 244 times |
| Download: | 5 times |
FLORENCE 4/2010 53
!ASOPIS MODERNÍHO O"ET#OVATELSTVÍ
FLORENCEVydává Ambit Media, a. s. | ro$ník VI | 60 K$ | www.florence.cz
vychází pod patronaci !AS
O PRESTI!I SESTER S MINISTRYNÍ
4Studium v Itálii!as pro nefrologickou sekci Odchlípení sítnice
duben 2010
Ohodnocení sester domácí pé!eKdo jsou sestry rozhodovatelkyKazuistika: Úraz okaImportované nemoci a mo"nosti jejich endemizace
FLORENCE 4/2010 47
www.galen.cz
Nabídka nakladatelství
„Vypln!ním a podpisem této objednávky souhlasím s tím, aby Galén, spol. s r.o. (dále jen „správ-ce“), zpracovával mé osobní údaje, které správci sd!lím prost"ednictvím této objednávky nebo jinak, a to za ú#elem "ádného vy"ízení mé objednávky a dále za ú#elem nabídky obchodu a slu$eb (zejména nov%ch publikací, seminá"& a konferencí). Jsem si v!dom/a toho, $e mé osobní údaje budou oprávn!n%mi zam!stnanci správce ulo$eny a zat"íd!ny v po#íta#ové databázi správce a dále v nezbytném rozsahu poskytnuty zpracovatel&m, konkrétn! spol. Galén-Kompas, spol. s r.o., spol. 'eská po(ta, s.p., za ú#elem praktické realizace distribuce publikací #i nabídky obchodu a slu$eb. Souhlasím s tím, aby mé osobní údaje byly správcem a zpracovateli zpracovávány po dobu p!ti let ode dne jejich poskytnutí správci. Po uplynutí p!ti let budou mé osobní údaje zlikvidovány, s v%jimkou údaj&, jejich$ uchování je nezbytné pro pln!ní zákonn%ch povinností správce podle zvlá(tních právních p"edpis& (zejména p"edpis& o ú#etnictví). Jsem si v!dom/a toho, $e p"ed uplynutím p!ti let mohu na v%zvu správce prodlou$it platnost tohoto souhlasu se zpracováním m%ch osobních údaj& o dal(ích p!t let. Jsem si v!dom/a toho, $e poskytnutí m%ch osobních údaj& správci je dobrovolné a $e v souladu se zákonem #. 101/2000 Sb., o ochran! osobních údaj& a o zm!n! n!kter%ch zákon&, ve zn!ní poz-d!j(ích p"edpis&, mám: 1. právo p"ístupu ke sv%m osobním údaj&m zpracovávan%m správcem, tj. právo na podání informace o zpracování m%ch osobních údaj& za úhradu administrativních náklad& s tím spojen%ch, 2. právo po$adovat vysv!tlení a odstran!ní vzniklého stavu v p"ípad!, $e zpracování m%ch osobních údaj& správcem nebo zpracovatelem bude dle mého názoru v rozporu s ochranou mého soukromého a osobního $ivota nebo v rozporu se zákonem, zejména v p"ípad!, budou-li mé osobní údaje nep"esné s ohledem na ú#el jejich zpracování; odstran!ním vzniklého stavu se rozumí zejména blokování m%ch osobních údaj&, jejich oprava, dopln!ní nebo likvidace, 3. právo obrátit se s podn!tem na Ú"ad pro ochranu osobních údaj& a 4. právo po$adovat náhradu p"ípadné majetkové i nemajetkové újmy podle p"edpis& práva ob#anského.“
ks SPECIÁLNÍ ONKOLOGIE, obj. !.: 5870ZÁVAZN! OBJEDNÁVÁMTitul/Jméno/P"íjmení
Specializace
Adresa, PS#
Telefon
I#, DI#
Datum Podpis
Zden"k Adam, Marta Krej#í, Ji$í Vorlí#ek et al.SPECIÁLNÍ ONKOLOGIEP$íznaky, diagnostika a lé#ba maligních chorobNová a moderní u!ebnice je ur!ena student$m léka"sk%ch fakult a léka"$m nespecializovan%m na onkologii a hematologii. Cílem publikace je podrobn& referovat o p"íznacích jednotliv%ch chorob, popsat diagnostické postupy, definovat koncepty standardních lé!ebn%ch postup$ pro jednotlivá klinická stadia uveden%ch nemocí na podklad& »medicíny zalo'ené na d$kazech « a navrhnout systém preventivních onkologick%ch prohlídek na základ& stratifikace pacient$ dle rizikov%ch skupin.Koncepce a (í"e podávan%ch informací je primárn& zam&"ená na nespecialisty a studenty léka"sk%ch fakult, aby získali základní p"ehled oboru a um&li poznat p"íznaky maligních chorob, nebo) jedin& tak budou schopni v!as pojmout podez"ení na ur!itou chorobu a svoje podez"ení pak prokázat (!i neprokázat) pomocí odpovídajících vy(et"ení.
Praha : Galén, 2010, 383 s. – T"etí vydání, 155x190 mm, vázané, barevn&, 350 K!, ISBN 978-80-7262-649-6
KONTAKT: Galén, spol. s r.o., Na B&lidle 34,150 00 Praha 5
tel. 257 326 178, fax 257 326 [email protected], www.galen.cz
Vojt"ch KlimtAKORÁT %E MI ZABILI TÁTUP$íb"h Karla Kryla
Kniha Vojt&cha Klimta Akorát !e mi zabili tátu vypráví 'ivotní p"íb&h písni!ká"e a básníka Karla Kryla. Autor p"i jejím psaní vycházel nejen z d$kladného studia v(ech dostupn%ch ti(t&n%ch i rukopisn%ch pramen$ a z d$v&rné znalosti Krylov%ch nahrávek, ale té' z desítek osobních rozhovor$ s Krylov%mi p"íbuzn%mi, p"áteli a znám%mi a v neposlední "ad& ze zku(eností, které ze sv%ch setkání s Karlem Krylem m&l sám. Jeho kniha je tak v%sledkem sedmnáctiletého intenzivního zaujetí Krylovou osobností a dílem, p"i!em' si zachovává v&cn% styl vypráv&ní zalo'en% v%hradn& na ov&"en%ch faktech. Cennou sou!ástí knihy jsou desítky unikátních fotogra-fií, které jedine!n%m zp$sobem p"ibli'ují 'ivot a dílo jedné z nejv%znamn&j(ích osobností na(í kultury druhé poloviny dvacátého století.
Praha : Galén, 2010, 417 s. – První vydání, 195x280 mm, bro'ované, !ernobíle, 500 K!, ISBN 978-80-7262-648-9
T$etí, p$epracované a dopln"né vydání
ks AKORÁT, %E MI ZABILI TÁTU, obj. !.: 5412
!"#$%&'()*+%$",$(-.$,(+"/+*(0%1*2!"334445 56272895944455:9;:95
FLORENCE 4/2010 1
EDITORIAL
Duben je aprílov! m"síc, pln! jar-ních p#íslib$, a tak mi dovolte ale-spo% v úvodu tohoto &ísla &asopisu trochu lehková'n! tón. Cht"la bych se zamyslet jako laik nad slovem ho-listick! ve vztahu k pacient$m. To-to slovo mi pat#í k sestrám. (asto se s ním setkávám a) u' na p#edná*-kách, &i v &láncích, a v'dy ve spoje-ní s p#ístupem k pacient$m. Holistic-k! p#ístup je jimi doporu&ován jako základ správné o*et#ovatelské pé&e. P#ekládám si to spojení jako celostní nebo v*estrann! p#ístup k pacientovi a pamatuji si je docela dob#e, proto'e mi p#ipomíná známé anglické whole (&teno houl), neboli cel!, úpln!.
Jaká je asi praxe takového p#ístu-pu? Abych byla up#ímná, myslím si, 'e sestry mohou mít mindráky z toho, 'e se jim ten úpln! a celostní p#ístup ur&it" nezda#í, 'e jim v'dycky n"jaká ta stránka pacienta uklouzne, nebo se pacient$m poda#í n"které v"ci zata-jit, nebo jsou takové, po kter!ch je ne-slu*né &i zbyte&né pátrat. Takové po-city nedokonalosti jsou ale zbyte&né, proto'e uchopit &lov"ka v jeho celkové podstat" je nemo'né. +iji s man'elem
Tak u' je to zase tady… P#edvolební kampa% v (esku za&ala naostro a s ní slibování ráje na Zemi i pe&en!ch ho-lub$ neomyln" zalétávajících do vo-li&ov!ch úst, pokud dá hlas t"m pra-v!m (nebo lev!m…). Politické spek-trum na volební map" (R je letos pest#ej*í ne' v minulosti. Na pravi-ci dopl%ují ODS (ot#esenou morální a dost mo'ná i politickou sebevra'-dou svého p#edsedy Mirka Topolán-ka) je*t" TOP 09 kní'ete Schwarzen-berga a V"ci ve#ejné, naz!vané „bé&-kem“ ODS. Jejich program je*t" nikdo ani neznal a u' jim za&aly preference r$st poté, co jejich p#edseda, populár-ní noviná# a (zatím stále je*t") man-'el populární here&ky p#iznal #adu let tajenou neman'elskou dceru (chla-pák, je jeden z nás, mrkají na sebe spiklenecky na*inci…). Na levici pev-n" bok po boku sociální demokraté a komunisté (ech a Moravy. Na jejich pozice si ov*em tajn" brousí zuby je*-
HOLISTICK! P"ÍSTUP K PACIENTOVI
Z DUBNOVÉHO ZÁPISNÍKU
u' p"knou #ádku let a nemohu #íct, 'e bych ho chápala celostn". V'dycky m" n"&ím p#ekvapí, v'dy reaguji na n"-jakou jednu konkrétní stránku jeho osobnosti.
Sestry mívají pacienta v pé&i mno-hem krat*í dobu. Z jeho celostnosti, vlivem nemoci, vystupuje jedna strán-ka nadmíru v!razn" – to je práv" ta nemoc a pot#eby s ní spojené. Toto je úhel pohledu sestry, kter! zasti%uje v*echny ostatní. V jiném úhlu mohou b!t sestry „slepé“. Pro ilustraci p#ipo-mínám skv"lou upoutávku na jeden díl televizního seriálu Dr. Haus. Ten-to svérázn! doktor vy*et#uje pacienta, kter! se na jeho povel prstem *)ouch-ne do ruky. P#itom bolestn" zasku&í. Pak se píchne do b#icha a #ekne „au“. Píchne se do nohy a #ekne „au“. Divák, a nemusí to b!t ani zdravotník, uva'u-je a #íká si, co je to za podivnou nemoc, p#i které na mal! *)ouchanec prstem reaguje bolestiv" ka'di&ké místo na t"le? Pak p#ijde st#ih a divák vidí, jak ten pacient z ordinace odchází a Hau-sovi kyne zavázan!m prstem.
Upoutávka na Hause je skv"l!m dramaturgick!m nápadem, ale ta-
t" Strana práv ob&an$ – Zemanovci, politické uskupení ú&elov" pojmeno-vané po své ikon". K tomu v*emu p#i-po&t"me je*t" KDU-(SL (spí*e) na-pravo a Zelené (spí*e) ve st#edu. Ani jedni, ani druzí ale tentokrát nemají v$bec nic jistého. Kvalitní a dostupné zdravotnictví slibují p#ed parlament-ními volbami v*echny strany. Zatím-co pravice neskr!vá, 'e lidé si budou muset p#iplatit, levice trvá na tom, 'e pen"z je dost, sta&í jich pr! lépe vyu-'ít. Evergreenem kampan" jsou regu-la&ní poplatky, které chce levice zru-*it a pravice zachovat, komer&ní p#i-poji*t"ní a platby za nadstandard. Sociální demokracie se sna'í p#etáh-nout pravici voli&e mezi zdravotní-ky slibem, 'e jim zv!*í v krátké dob" platy o polovinu. Zv!*ení plat$ slibu-jí i komunisté. Mén" majetné uji*)u-je (SSD, 'e sou&asn!ch 230 miliard korun ro&n" pro zdravotnictví sta&í, zvy*ování spoluú&asti pr! není nut-
ké ukázkou, jak sta&í pooto&en! úhel pohledu, aby se v"c vy#e*ila. Holistic-k!, celostní p#ístup, aby nás nezahltil, musí mít i aspekt tvo#iv!. Literárn" #e&eno: intelekt sestry se musí to&it ja-ko ru&i&ka kompasu na celostnosti pa- cienta a musí hledat akcenty, které jsou pro uspokojení pot#eb a dosa'e-ní spole&ného cíle rozhodující. P#íkla-dy jsou na denním po#ádku. Pacientka kup#íkladu odmítá chemoterapii a #í-ká, 'e si nebude huntovat t"lo. Kon-krétní p#í&inou, kterou ov*em niko-mu nesd"lí, je to, 'e jí opou*tí man'el a ona má snahu je*t" ho získat zpát-ky. To by v*ak ne*lo, pokud by nem"-la vlasy. Paní se zán"tem 'il si tvrdo-hlav", i p#es mnohonásobnou edukaci, p#i bandá'ování nohou nechává vol-nou patu. „Je hloupá?“ myslí si sestra. Hloupá není, ale má nové boty, do kte-r!ch by se jinak neve*la.
Kdy' se poda#í najít správn! knof-lík k problém$m pacienta, v*echno je mnohem jednodu**í. A to není apríl.
Krásn! duben vám p#ejeJarmila ,kubová
né. Ob&an*tí demokraté poplatky há-jí. Jen díky nim pr! loni dostali ob&a-né historicky nejvíce té nejlep*í pé&e. ODS sází na konkurenci zdravotních poji*)oven a r$zn!ch zdravotních plán$. Hovo#í o posílení dohledu stá-tu nad hospoda#ením zdravotních poji*)oven – v tom se shoduje se sv!-mi rivaly z (SSD. Komunisté i V"-ci ve#ejné cht"jí, aby peníze vybra-né na ve#ejném zdravotním poji*t"ní spravovala jediná poji*)ovna. TOP 09, které coby expert na zdravotnictví radí n"kdej*í slovensk! ministr Ru-dolf Zajac, by ponechala více poji*-)oven, ale 'ádá jejich d$slednou kon-trolu. Jak to v*echno dopadne a jak tím v*ím zamíchá p#íprava povoleb-ního koali&ního koktejlu, si budeme muset je*t" po&kat. Jisté ale je, 'e nás &eká vskutku veselé jaro.
Jan Kulhav!, *éfredaktor Zdravotnick!ch novin
Hledáte konkrétní !lánek? K bleskové orientaci vám pomohou na"e
webové stránky www.!orence.cz.
Najdete tu i rejst#íky v"ech vydan$ch !ísel.
Dal"í odborné !lánky, recenze a zprávy
o knihách najdete ve
Jarmila !kubová
Jan Kulhav"
OBSAH
Editorial .................................................................................................................................................................................. 1
TémaO presti!i sester .................................................................................................................................................................... 3
Máte slovoPovolání sestry, zdravotního asistenta a pe"ovatele .................................................................................................. 4Ohodnocení sester domácí pé"e ..................................................................................................................................... 5
Zpravodaj !AS#as pro nefrologickou sekci .............................................................................................................................................. 6
Vybrali jsme pro vásZe zahrani"ního tisku ......................................................................................................................................................... 9
Rozhovor$eny, které m%nily zdravotnictví 12 . ............................................................................................................................ 10
Ze zahrani"íStudijní pobyt v Itálii ....................................................................................................................................................... 12
KazuistikaÚraz oka .............................................................................................................................................................................. 14
PraxeImportované nemoci ....................................................................................................................................................... 16Canisterapie na d%tské neurologii ............................................................................................................................... 17Pé"e o pacienty s inkontinencí stolice ........................................................................................................................ 18Podpora kontinence p&i akutní pé"i v nemocnicích ................................................................................................ 20P&ehled vzd%lávacích akcí .............................................................................................................................................. 22Odchlípení sítnice Recenzovan! "lánek .................................................................................................................................. 28
Multikulturní o#et$ovatelstvíKulturní rozdíly ve vnímání a lé"b% bolesti ................................................................................................................ 32Rodina ako rizikové prostredie pre rómské die'a Recenzovan! "lánek .......................................................................... 34
V%zkumZdravotní a psychosociální dopad vertebrogenních onemocn%ní na zdravotnick( personál Recenzovan! "lánek ............................................................................................ 37Role sestry rozhodovatelky Recenzovan! "lánek ................................................................................................................. 40
ManagementMapy starostlivosti ........................................................................................................................................................... 44
Akce, událostiSestry na 4. kongresu primární pé"e ........................................................................................................................... 46
Zaznamenali jsmeNov( vzd%lávací program ............................................................................................................................................... 46
K&í!ovka o ceny ................................................................................................................................................................. 48
Akcent ................................................................................................................................................................................. 23
www.#orence.cz
Ro!ník VI., !íslo 4, duben 2010
Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5
%[email protected].: +420 222 352 578
!éfredaktorka:PhDr. Jarmila &kubová
e-mail: [email protected]
Redakce:PhDr. Eva Wi'azová
e-mail: [email protected]
Redak$ní rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA,
Bc. Mária Dobe"ová, Jana Dvo#áková, Jana Farka!ová, MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Pro"ková, Hana Rittsteinová,
Milica Sklen!ková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,
R()ena Wagnerová
Gra%cká úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník
Jazyková redakce:Pavel Vo*ka
Vydavatel:Ambit Media, a. s.
www.ambitmedia.cz
P&edseda p&edstavenstva:Ond#ej Novotn$
!éfredaktor zdravotnick"ch titul':Jan Kulhav$
e-mail: [email protected]
Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575
e-mail: [email protected]
Obchod:Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]
Dana Stripaiová, tel.: +420 725 778 001e-mail: [email protected]
Markéta &imoní!ková, tel.: +420 734 355 409 e-mail: [email protected]
Josef Müller, tel.: +420 725 826 434e-mail: [email protected]
Personální inzerce:Petra &tefanová, tel.: +420 725 778 015e-mail: [email protected]
Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414
684 01 Slavkov u Brna
P&edplatné:+R: POSTSERVIS, odd,lení p#edplatného,
Pod,bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],
infolinka 800 300 302, www.periodik.cz
SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,
Cena v$tisku: 60 K!Ro!ní p#edplatné: 550 K! / 31,90 eur
+asopis vychází 11krát ro!n,. (v !ervenci vychází letní dvoj!íslo)
Registrace:MK +R-E 16134, ISSN 1801-464X
Redak!ní uzáv,rka pro toto !íslo: 15. 3. 2010
P#etisk a jakékoliv "í#ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.
Nevy)ádané p#ísp,vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou
správnost inzerát(.
Copyright © Ambit Media, a. s., 2010
Foto na obálce: Pro-media
+ASOPIS MODERNÍHO O&ET.OVATELSTVÍ
6 17 44
FLORENCE 4/2010 3
TÉMA
Dana Jurásková, Ph.D., MBA
Kulat! st$l zorganizovala a #ídila p#ednostka ÚTPO Mgr. Eva Marková. V úvodu p#ipomn"la laické 'eb#í&ky „popularity profesí“, které profesi &es-ké sestry pravideln" ukazují jako ne-p#íli* presti'ní. Pro& tomu tak v (esku je, kdy' o*et#ovatelství je bezpochyby oborem prosp"*n!m, náro&n!m a od-pov"dn!m, je stále trochu záhadou.
Kompetence sester rostou ze star#ch ko$en%Hovo#ilo se o tom, 'e je*t" není zcela „vypo#ádán“ vztah léka#e a sestry, kte-r! historicky vznikl jako vztah nad#íze-nosti a pod#ízenosti. T#eba'e se zdra-votnictví, zvlá*t" v posledních deseti-letích, mohutn" rozvinulo a sestra se stala stejn" jako léka# vysoko*kolskou profesí, onen základní vztah p#etrvává a je viditeln! i na ve#ejnosti. Lidé si do-sud nejsou schopni uv"domit, 'e do*lo k v!znamné zm"n" v postavení sestry.
O historick!ch ko#enech obrazu sester na ve#ejnosti mluvila také Da-na Jurásková. „Za socialismu se zdra-votnictví promítlo do jediné profe-se, kterou byl léka#,“ #ekla. „Do ur&i-té míry tato p#edstava trvá. Kdy' se dnes laika zeptáte, které profese se o n"j b"hem hospitalizace staraly, pak neléka#ské odbornosti nedoká'e v$-bec identi-kovat.“
Presti' profese souvisí podle D. Ju-ráskové s kompetencemi sester. „V pé-&i o pacienta existuje obrovsk! prostor, mno'ství informací, kter!mi se léka# v$bec nezab!vá. Je to doména sester, daná uznáním d$le'itosti ve*ker!ch pot#eb pacient$. Jejich problém není dnes v tom, zda chorobu p#e'ijí, &i ni-koli, ale to, zda ji p#e'ijí d$stojn". T#e-ba'e se sestry v tomto prostoru stále ví-ce etablují, jsou kvali-kovan"j*í a ne-zastupiteln"j*í, lidé jsou i nadále zvyklí své problémy #e*it s léka#em v p#esv"d-&ení, 'e sestra ud"lá to, co jí #ekne.“
O&et$ovatelství ukazuje tvá$Velk! vliv na to, jak ve#ejnost posu-zuje presti' sester, je „tvá#“, kterou se prezentují. V zemích, kde jsou sestry vysoce hodnoceny a na 'eb#í&cích se umis)ují vysoko nad jin!mi profese-
O PRESTI'I SESTER S MINISTRYNÍ ZDRAVOTNICTVÍ
Tématem prvního ro!níku kulatého stolu ke st,)ejním otázkám o"et#ovatelství, uskute!n,ného v Ústavu teorie a praxe o"et#ovatelství (ÚTPO)1. LF UK 24. února, byla presti) sester. Pozvání mezi #adové, stani!ní, vrchní a hlavní sestry z pra)sk$ch zdravotnick$ch za#ízení a u!itelky o"et#ovatelství p#ijala ministryn, zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.
mi, je na tento aspekt kladen velk! d$-raz a b"'n" je akceptováno, 'e vzd"lá-ní a schopnosti sester jsou stejn" d$-le'ité jako jejich p#íjemn! a upraven! zevn"j*ek a kultivované chování. Tam, kde sestry projevují zdravé sebev"do-mí prezentací svého vzd"lání (tituly na vizitkách, dopisech, dve#ích ambu-lancí), kde dbají na p#ita'livou „tvá#“, kterou nastavují ve#ejnosti, je jejich presti' hodnocena jako vy**í.
Prezentace oboru na ve#ejnosti má rysy klasického marketingu. Sestra by m"la kup#íkladu b"'n" informovat me-diálního mluv&ího zdravotnického za-#ízení o v*ech v!znamn"j*ích novin-kách na odd"lení, m"ly by se po#ádat tiskové konference o o*et#ovatelství, pokud se n"co d$le'itého z hlediska ve-#ejnosti odehraje. Sestra by m"la p#ispí-vat nejen do odborného tisku, ale i do dal*ích médií ur&en!ch ve#ejnosti. Lé-ka#$m se poda#ilo vygenerovat takové osobnosti, které obor doká'ou na ve#ej-nosti zpopularizovat, prosp"t medicín" a zárove% p#ipsat mnoho bod$ léka#ské presti'i (namátkou MUDr. Miroslav Pl-zák, MUDr. Jan Cimick!, prof. MUDr. Petr Weiss).
P$ímé p%sobení u l%(ka a v terénuS diskuse vyplynulo, 'e u nás k obra-zu sestry nejvíce p#ispívá její konkrét-ní práce u pacienta, bezprost#ední kon-takt s ním. I tady jsou rezervy. „Sestry se trochu uzav#ely mezi zdi institucí,“ míní D. Jurásková. „V terénu p#ichá-zejí s populací minimáln" do styku. O*et#ovatelství rezignovalo na roli, kte-rou d#íve m"lo – na v!chovu a preven-ci. Vzpome%me na porodní asistentky, které u&ily matky, jak se starat o d"ti, které chodily do rodin a do *kol edu-kovat mláde'. Musíme se k tomu vrátit. Kdy' budeme mít doma velké mno'ství senior$, kdy' nebudeme schopni umís-tit je v ústavech, pak v terénu musí b!t n"kdo, kdo bude pé&i o n" koordinovat. V tomto smyslu roste a m"ní se v!znam komunitního plánování. Nesmí b!t u' jen synonymem zdravotnictví, ale mu-sí se starat o ob&ana ve zdraví i nemo-ci, v ka'dé etap" jeho 'ivota. Nejd$le-
'it"j*í je jeho nutné propojení se so- ciální slu'bou. Sestra v této roli by m"-la b!t spojovacím &lánkem mezi teré-nem a zdravotnictvím. Komunita by m"la mít dostatek slu'eb a m"la by po-skytovat takovou podporu, aby ob&ané mohli 'ít v domácím prost#edí. Sestra k práci v této komunit" p#idá hodnotu, kterou nem$'e poskytnout 'ádná jiná odbornost.“
Tíha odpov)dnostiHovo#ilo se o tom, 'e se sestry obá-vají odpov"dnosti za svá rozhodnutí. Mnohdy se rad"ji „schovávají“ za léka-#e. Tento názor sdílí i D. Jurásková: „Od doby, kdy vy*el zákon o kompetencích zdravotník$ neléka#$ s provád"cími p#edpisy, uplynulo u' n"kolik let. Kolik sester je dnes samo ochotno o pacienta pe&ovat, ani' by jim to n"kdo naordino-val, a pé&i zd$vodnit a vysv"tlit? A ne-ní to proto, 'e by to léka#i nepovolili. Ti sami mo'ná ani nev"dí, 'e sestra da-nou intervenci d"lat m$'e a 'e to vlast-n" umí lépe ne' oni. Ale sestry to neu-d"lají z toho d$vodu, 'e nejsou ochotny nést odpov"dnost. V"t*ina z nich na ni není dostate&n" p#ipravená.“
Kvali*kace a nejistotaSlabá presti' na*ich sester je podle D. Juráskové také d$sledkem kvali-ka-ce neodpovídající po'adavk$m na pé&i: „Odborná úrove% není n"kdy vysoká a to zvy*uje nejistotu v komunikaci s lé-ka#em i pacientem. Sestra není schop-na populaci vychovat, proto'e jí není schopna kvali-kovan" poradit. Pokud chceme jít dop#edu, musíme p#edehnat realitu, která je obsa'ena v pravidlech a zákonech. To znamená ud"lat v'dyc-ky n"co navíc. N"kde to u' funguje. Na-p#íklad v komunitní pé&i v edukaci dia- betika. Dnes ho obvykle léka#i eduku-jí jen p#i záchytu onemocn"ní, potom ho p#edávají sestrám, proto'e v"dí, 'e to d"lají lépe ne' oni. Toté' platí o pé-&i o rány a n"které dal*í oblasti. Osob-nost sestry hraje jednozna&n" roli. (ili o& jde? Ud"lat n"co navíc a b!t ochoten p#ijmout riziko.“
Jarmila ,kubová
6 FLORENCE 4/2010
ZPRAVODAJ "AS
Vznik nefrologické sekce úzce souvi-sí se vznikem a rozvojem dialyza&ní lé&by u nás a pot#ebou polo'it zákla-dy o*et#ovatelství o pacienta s r$zn!m stupn"m selhání ledvin. Rozvoj dialy-za&ního lé&ení v tehdej*ím (eskoslo-vensku nastal v roce 1955, kdy byla po-prvé pou'ita um"lá ledvina v Praze na II. interní klinice ve V*eobecné fakult-ní nemocnici. Léka#i ji' v té dob" vy-tvo#ili nefrologickou komisi p#i inter-nistické sekci (LS JEP.
Spole+né ko$eny s léka$iPozd"ji (eská nefrologická spole&-nost (LS JEP za&ala organizovat ce- lostátní konference. Z popudu v!-znamn!ch nefrolog$, p#edev*ím prof. MUDr. Alberta Válka, DrSc, prof. MUDr. Karla Opatrného, DrSc., sen., prof. MUDr. Josefa Erbena, DrSc., vznikla nejprve komise sester v ne-frologii, která byla následn" p#ijata do (eské spole&nosti sester. P#edsed-kyn" sekce byla zárove% kooptována do v!boru (eské nefrologické spole&-nosti (LS JEP.
Sestry se za&aly zú&ast%ovat celo-státních nefrologick!ch konferencí. V roce 1975 byla poprvé na celostát-ní nefrologické konferenci v (esk!ch Bud"jovicích za#azena samostat-ná sekce sester a technik$, kde byla prezentována sd"lení sester z oblas-ti hemodial!zy, peritoneální dial!zy, transplantace. Svá sd"lení p#ednes-li i technici. Probíhala intenzivní v!-m"na zku*eností v souladu se zavede-n!m dlouhodob!m integrovan!m dialyza&n"-transplanta&ním progra-mem v (SSR.
!AS PRO NEFROLOGICKOU SEKCI
ZPRAVODAJ !AS
V roce 1972 se ustavil p#ípravn! v!bor (eské spole&nosti sester ((SS) a o rok pozd"ji zahájila (SS &in-nost. (SS byla p#ijata jako #ádn! &len (LS JEP a zalo'ila své odborné sek-ce. (SS p$sobila do r. 1991. Nástup-nickou organizací se stala 21. 1. 1991 (AS. Dlouholeté &lenky (SS se v*ak zaslou'ily o op"tovné zalo'ení (SS a je*t" v roce 1991 za&ala staronová profesní organizace op"t fungovat. Ob" profesní organizace pak tém"# deset let pracovaly soub"'n", m"ly stejn! program a principy. Díky di-plomacii a celé #ad" jednání, která vyvolala Mgr. Dana Jurásková, do-*lo 4. 2. 2000 ve Fakultní .omaye-rov" nemocnici na slu&ovacím sjezdu ke slou&ení (SS a (AS.
Rozvoj oboru a jeho vliv na +innost sesterSestry si vedle p#edná*kové &innos-ti pot#ebovaly roz*i#ovat i praktické dovednosti, zejména pro obsluhu dia- lyza&ních p#ístroj$. P#i fakultních ne-mocnicích, které fungovaly v rám-ci kraj$, vznikala i dialyza&ní centra, kam byli na odbornou stá' vysíláni obvykle léka# a n"kolik sester. Vedou-cí sestry dialyza&ních center byly vel-mi &asto &lenkami (SS, pracovaly ve v!boru, a tak probouzely zájem kole-gy% na odborn!ch stá'ích, aby se i ony staly #ádn!mi &lenkami profesní orga-nizace.
Doba porevolu&ní nám otev#ela cestu „ven“ a zárove% do*lo k rozvo-ji nefrologického o*et#ovatelství ze-jména s rozvojem a nár$stem dialy-za&ních center, s rozvojem dialyza&-
ní techniky, inovací zdravotnického materiálu, s nov!mi postupy v o*et-#ovatelství. V roce 1991 bylo 40 dia-lyza&ních center, v kter!ch pracova-lo 500 sester, v roce 1993 70 center se 700 a v roce 1995 85 center s 1000 sest-rami. Od tohoto roku se ji' po&ty dia-lyza&ních center a sester, které v nich pracují, neli*í.
Maraton vzd)lávacích akcíOd roku 1994 jsem jako'to p#edsed-kyn" nefrologické sekce (AS navázala na p#edchozí &innost a za&ala organi-zovat vzd"lávací akce pro sestry, nap#. jsme zavedli tradici pracovních dn$ a sympozií na aktuální témata. Po-drobn"j*í p#ehled akcí, zpracovan! od r. 1995, sv"d&í nejen o aktivit" nefro-logick!ch sester, ale r!suje i sm"r, kte-r!m se obor ubíral.
1995 – Cévní p#ístupy u chronic-ky dialyzovan!ch pacient$; 1996 – sympozium nefrologick!ch sester s mezinárodní ú&astí ve spolupráci se zástupcem EDTNA/ERCA; 1997 – sympozium nefrologick!ch sester s mezinárodní ú&astí ve spoluprá-ci se zástupcem EDTNA/ERCA, té-ma: hemo-ltrace on-line; 1998, du-ben – sympozium nefrologick!ch sester, téma: jak zlep*it kvalitu 'ivo-ta dialyzovaného pacienta; 1998, #í-jen – podzimní pracovní den nefro-logick!ch sester ve spolupráci s EDT-NA/ERCA, téma: implementace core curricula (u&ebních osnov) a klinic-k!ch standard$ o*et#ovatelské pé&e v nefrologii; 1999 – seminá# pro za&í-nající sestry na HDS; 2000 – psycho-sociální a etické aspekty práce nefro-
Bc. Jindra Kracíková p#edsedkyn, nefrologické sekce +AS
FLORENCE 4/2010 9
ZE ZAHRANI,NÍHO TISKU VYBRALI JSME PRO VÁS
YATES T et al. Preventing type 2 dia- betes: applying the evidence in nur-sing practice (Prevence diabetu 2. ty-pu: aplikace d!kaz! v o"et#ovatelské praxi): 10–14.Prevalence diabetu 2. typu v posledních 50 letech závratn" stoupá, tak'e se nyní hovo#í doslova o epidemii. Diabetu p#ed-chází stadium naru*ené regulace glu-kózy, ozna&ované také jako prediabetes. Podle kritérií WHO trpí ve v"t*in" zemí prediabetem kolem 15 % dosp"l!ch, od-hadem u 5–12 % z nich se vyvine diabe-tes. Vzhledem k tomu, 'e diabetes melli-tus je hlavním rizikov!m faktorem vzni-ku kardiovaskulárních onemocn"ní, je d$le'ité zabránit p#echodu prediabetu v diabetes. Existují d$kazy o tom, 'e ri-ziko vzniku diabetu 2. typu u pacient$ s prediabetem mohou v!znamn!m zp$-sobem sní'it programy na podporu zm"-ny 'ivotního stylu ve smyslu zv!*ení fy-zické aktivity, dietních zm"n a reduk-ce hmotnosti. P#ínos fyzické aktivity je v!znamn! i v p#ípad", 'e nedojde ke sní-'ení hmotnosti. Bylo rovn"' prokázáno, 'e riziko vzniku diabetu 2. typu sni'ují n"které perorální léky na sní'ení glyké-mie (metformin, rosiglitazon, akarbóza), av*ak s v!jimkou metforminu existují stále pochyby o jejich bezpe&nosti a by-lo prokázáno, 'e zm"na 'ivotního sty-lu je p#i sni'ování rizika vzniku diabetu minimáln" stejn" efektivní, ne-li efektiv-n"j*í ne' farmaceutické intervence.
Byla vyvinuta #ada nástroj$ na hod-nocení rizika vzniku diabetu, nap#. -n-sk! dotazník FINDRISC se zam"#uje na 8 parametr$, z nich' se vypo&ítá celko-vá v!*e rizika. Pokud je u pacienta zji*t"-no vysoké riziko vzniku diabetu, je t#e-ba ho o tom velmi p#esv"d&iv" a jasn" in-formovat a vysv"tlit mu v*echny p#í&iny, d$sledky a mo'nosti ovlivn"ní rizika.
WOOD J. Newer agents for glucose control in type 2 diabetes and impli-cations for nurses (Nov$j"í prost#ed-ky ke kontrole glykémie u diabetu 2. typu a d!sledky pro sestry): 16.Nové britské sm"rnice (2009) pro ma-nagement diabetu 2. typu obsahují do-poru&ení t!kající se n"kolika nov"j*ích prost#edk$ pro kontrolu glykémie u do-sp"l!ch pacient$. Zab!vají se u'íváním nov" licencovan!ch lék$, zejména DPP-4 inhibitor$ a GLP-1 mimetik (exenatid), a rovn"' dlouhodob" p$sobících inzu-linov!ch analog. V*echny metody tera-pie byly vyhodnoceny, pokud jde o je-jich klinickou ú&innost a ekonomickou
efektivnost. Sm"rnice poskytují p#e-hledné pokyny pro terapii a zd$raz%u-jí nutnost informovaného souhlasu pa-cienta a /exibilitu p#i dosahování cílo-vé hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u ka'dého pacienta. Zvládání diabetu 2. typu vy'aduje zna&n! podíl sebepé&e, proto je d$le'ité, aby byla lé&-ba individualizovaná a aby bylo dosa'e-no maximální konkordance pacienta. U ka'dého pacienta je t#eba zvá'it rizi-ko vzniku hypoglykémie a jeho schop-nost ji rozpoznat a rychle zvládnout. P#ed ka'dou zm"nou medikace je nut-no vyhodnotit následující skute&nosti: konkordanci pacienta se stávající me-dikací, stravovací návyky, konzumaci alkoholu, intenzitu a pravidelnost po-hybu, práci, koní&ky a sociální vztahy, motivaci a schopnost zlep*it stav dia- betu, riziko hypoglykémie &i riziko zvy*ování hmotnosti, to, zda má pa- cient #idi&sk! pr$kaz.
BROWN J et al. Nursing assessment and management of alcohol-related brain damage in young people (Jak mohou sestry u mlad%ch lidí roz-poznat známky po"kození &innosti mozku alkoholem): 20–23.Dlouhodobé následky chronického abúzu alkoholu postihují ve stále v"t-*í mí#e mladé lidi. Akutní ú&inky al-koholu u nich vedou k agresi, neho-dám, nechrán"nému sexu, otravám alkoholem a sebevra'dám. Av*ak me-zi mlad!mi lidmi se objevuje stále ví-ce p#ípad$ chronického abúzu alkoho-lu, jen' m$'e vést a' k po*kození moz-ku, které se projevuje jako Wernickeho encefalopatie a Korsakov$v syndrom.
P#íznaky a symptomy Wernickeho encefalopatie se podobají akutní alko-holové intoxikaci (ebriet"), proto z$stá-vá &asto nediagnostikována. Je zp$so-bena de-citem vitaminu B1 (thiaminu) a projevuje se následujícími symptomy: nejistá ch$ze, nekoherentní #e&, zmate-nost (n"kdy vede k halucinacím, dezo-rientaci a agresivnímu chování), o0al-moplegie. I kdy' je obvykle d$sledkem abúzu alkoholu, m$'e vzniknout p#i chronické malnutrici jakéhokoliv p$-vodu (hemodial!za, malignity, AIDS, hyperemesis gravidarum, anorexie &i bulimie). Klasick!mi p#íznaky a sym-ptomy Wernickeho encefalopatie je po-sti'eno kolem 13 % t"'k!ch alkoholik$, z nich' asi u 75–85 % se vyvine Kor-sakovova psychóza. Vzhledem ke sku-te&nosti, 'e Wernickeho encefalopa-
tii je mo'né snadno zvrátit podáním vitamin$ #ady B, je d$le'ité ji rozpo-znat a promptn" lé&it. To platí zejména u mlad!ch lidí, u kter!ch se na ni ob-vykle nemyslí, proto'e nejsou pova'o-váni za rizikovou skupinu.
Korsakov$v syndrom je ireverzibilní po*kození krátkodobé pam"ti. Alkoho-lik si není schopen zapamatovat, co p#ed chvílí vnímal. Je posti'ena i v!bavnost pam"ti. Z toho d$vodu je takov! &lo-v"k dezorientován místem, &asem a si-tuací. Proto'e si nepamatuje nové vje-my, vym!*lí si je (konfabuluje) a sv!m smy*lenkám v"#í. M$'e b!t p#ítomna i periferní neuropatie, nejistá ch$ze, de-lirium, paranoia a taktilní a olfaktoric-ké halucinace. Ani na Korsakov$v syn-drom se u mlad!ch lidí b"'n" nemyslí. Stejn" jako u Wernickeho encefalopatie p#ipomínají p#íznaky akutní intoxika-ci alkoholem. Sestry musí znát tyto po-tenciální problémy a musí b!t schopny je rozpoznat a rychle a efektivn" je #e*it. Je t#eba rovn"' upozor%ovat mladé lidi na nebezpe&í trvalého po*kození zdra-ví, plynoucí z abúzu alkoholu.
HANNA D et al. 'e role played by a range of psychological variables in nurses´ handwashing behaviour (Jak ovliv(ují psychologické prom$nné dodr)ování zásad mytí rukou sestra-mi): 18–19.Dosud byly psychologické modely zm"ny chování vyu'ívány k p#edpo-vídání zdravotního chování pacienta, av*ak jen z#ídka byly vyu'ity ke zkou-mání chování zdravotnick!ch pracov-ník$ ve vztahu ke zdraví.
Cílem studie bylo prozkoumat spo-jitost mezi uvád"nou frekvencí mytí ru-kou a #adou psychologick!ch prom"n-n!ch u vzorku sester ve velké nemocnici akutní pé&e. Byla pou'ita metoda pr$-#ezové korela&ní studie. Respondent-ky pou'ily analogovou vizuální *kálu k vyjád#ení, jak &asto v pr$b"hu t#í m"-síc$ podle vlastního názoru dodr'ely doporu&enou frekvenci mytí rukou. Ke zkoumání relativního v!znamu poten-ciálních prediktor$ frekvence mytí ru-kou byla pou'ita regresní anal!za. Bylo zji*t"no, 'e sestry si &ast"ji myly ruce, pokud to pova'ovaly za d$le'ité, pokud poci)ovaly podporu pracovi*t" a pokud se domnívaly, 'e nedostate&né mytí ru-kou p#ispívá k *í#ení infekce.
Mgr. Libu*e Dobrovodská ([email protected])
P&iná(íme v"b)r z obsahu $asopisu Nursing Times,
2009, 105, $. 41
10 FLORENCE 4/2010
ROZHOVOR
Kdy vás peritoneální dial!za poprvé „oslovila“?V sedmdesátém osmém roce jsem ja-ko #adová sestra pracovala na Stra-hov" na hemodialyza&ním odd"le-ní. V tomto roce p#ivezl prof. Albert Válek, p#ednosta Interního odd"le-ní Strahov, ze Spojen!ch stát$ novou verzi peritoneální dial!zy, tzv. CAPD (kontinuální ambulantní peritoneální dial!za). V praxi to znamenalo zásad-ní zm"nu; proti p$vodnímu intermi-tentnímu lé&ení, které bylo provád"no v nemocnici, je nyní peritoneální dia-l!za v re'imu CAPD provád"na 4krát denn" 7 dn$ v t!dnu v domácím pro-st#edí nemocného.
Nejprve tuto metodu dostali na starost léka#i. Asi po p$l roce jsem byla oslovena, zda bych se necht"la touto &inností zab!vat také já jako se-stra. To jsem uvítala, proto'e jsem vi-d"la, 'e se jedná o n"co nového, a m"la jsem pocit, 'e by bylo mo'no poskyt-nout dial!zu v"t*ímu po&tu pacient$. Nezapomínejme, 'e mluvíme o dob", kdy za#azení do hemodialyza&ního programu podléhalo p#ísn!m v!b"ro-v!m kritériím a nyní tady bylo n"co, co mohlo zachránit 'ivot pacient$m, kte#í daná kritéria t#eba i minimáln" nespl%ovali nebo je i splnili, ale z ka-pacitních d$vod$ pro n" nebylo volné místo na hemodial!ze (nedostatek dia-
lyza&ních p#ístroj$). Kdy' byl pacient za#azen do peritoneáln"-dialyza&-ního programu a z n"jakého d$vodu tako lé&ba selhala, pak byl automa-ticky p#e#azen do hemodialyza&ního programu. Byla mu tedy dána *ance na 'ivot. Byli jsme prvním a zpo&át-ku jedin!m pracovi*t"m nejen v na*í zemi, ale i v zemích v!chodního blo-ku, které lé&bu touto metodou posky-tovalo.
P$vodní metoda byla zatí'ena po-m"rn" vysok!m rizikem infekcí, p#e-dev*ím peritonitid, hlavní p#í&inou by-lo nedostate&né materiálové zaji*t"ní. Ve Spojen!ch státech byla peritoneá- lní dial!za provád"na zpo&átku také s dialyza&ním roztokem ve sklen"n!ch lahvích, ale pom"rn" rychle tam p#e-*li na pln"ní dialyza&ního roztoku do plastov!ch vak$. U nás se za&aly vaky b"'n" pou'ívat a' po roce 1990 a u'í-vání peritoneální dial!zy jako metody o&i*)ování krve se od této doby stává v (R rutinní metodou.
Jak probíhá pé"e o pacienty s perito-neální dial!zou?Pacientovi je zalo'en katetr, potom je hospitalizován do zhojení a pr$m"rn" za 5 a' 7 dní je propu*t"n do domácí-ho o*et#ování. Nemocn! je asi t#i t!d-ny doma v klidovém re'imu, aby do*lo k perfektnímu vhojení katetru – to-to období naz!váme break-in perio-da, kdy se provád"jí jen malé propla-chy v nemocnici. Po perfektním zhoje-ní p#ijde pacient do nemocnice, kde je dva a' t#i dny – podle jeho schopnos-tí a manuální zru&nosti – edukován. Sestra ho nau&í provád"t dial!zu a o*et#ovat katetr a vysv"tlí mu dal*í &innosti, které s lé&bou souvisejí. Edu-kovan! pacient odchází dom$.
Jaké v!hody má peritoneální dial!za ve srovnání s hemodial!zou?Lidé s tímto typem dial!zy nejsou závislí na transportu do nemocnice a zp"t, dial!za se provádí v jejich do-mácím prost#edí, a to &ty#ikrát denn", jedna v!m"na dialyza&ního roztoku trvá p#ibli'n" 25 a' 30 minut.
$ENY, KTERÉ M)NILY ZDRAVOTNICTVÍ 12.
LUDMILA NERMUTOVÁ
Koncem února prob,hl v Praze 4. kongres primární pé!e. V jeho sesterské sekci vystoupila Ludmila Nermutová, vrchní sestra Interního odd,lení Strahov V"eobecné fakultní nemocnice v Praze s p#edná"kou Peritoneální dial$za v domácím prost#edí.
Ludmila Nermutovávrchní sestra Interního odd,lení Strahov V"eobecné fakultní nemocnice v Praze
FLORENCE 4/2010 11
ROZHOVORJednou z v!hod této metody je mo'nost cestovat. Materiál pot#ebn! k lé&b" si mohou pacienti nebo jejich rodina dopravit sami na místo svého pobytu (chata apod.), v p#ípad" zahra-ni&ní dovolené je jim materiál pot#eb-n! k lé&b" -rmou dodán a' na místo jejich pobytu – nap# na hotelov! po-koj. V p#ípad", 'e pou'ívají k perito-neální dial!ze p#ístroj, cestují se za-#ízením, které má velikost jednoho kufru na kole&kách. Mohou se tak na dial!zu p#ipojit p#es noc a následující den ji nemusejí provád"t. Mohou si lé-pe organizovat &as, chodit do zam"st-nání apod.
Peritoneální dial!za má pro pa-cienta i zdravotní pro-ty. Na hemo- dial!ze ztrácí pom"rn" velice rychle tzv. zbytkovou diurézu. Mít ji zachová-nu je pro nemocného velmi v!hodné. Nap#íklad nemusí striktn" dodr'ovat dietu ve smyslu omezení tekutin, na rozdíl od pacienta, kter! nemo&í. Paci-ent nemusí mít vytvo#enou cévní spoj-ku pro dial!zu – tzv. -stulu, co' b!vá n"kdy problém hlavn" u pacient$, kte-#í nemají cévy v dobrém stavu.
Na druhé stran" je tu náro&nost na pe&livost provád"ní – zále'í na indi-viduálních podmínkách a schopnos-tech ka'dého &lov"ka. V p#ípad", 'e je pacient n"jak!m zp$sobem handi-capován, je t#eba aktivního p#ístupu a pomoci rodiny. V p#ípad", 'e to ne-ní mo'né, spolupracujeme se sociální
pracovnicí a sestrami agentur domácí pé&e. U mlad*ích lidí b!vá obava ze za-vedení katetru do dutiny b#i*ní – &ili z po*kození t"lesného schematu. Oba-vy b!vají z nemo'nosti koupání, spr-chování – co' za dodr'ení ur&it!ch podmínek mo'né je. Riziko peritoni-tidy je dnes u peritoneální dial!zy ve srovnání s minulostí minimální (d#í-ve se tato obávaná komplikace vysky-tovala cca za 7 m"síc$ lé&by, dnes je pr$m"rn! v!skyt za více ne' 40 m"sí-c$, n"které statistiky uvád"jí i del*í in-tervaly). Za tu dobu jsou pacienti &asto ji' transplatováni a tento problém u' v$bec nepoznají.
Jak! je dnes u nás pom#r pacient$ na hemodial!ze a peritoneální dial!ze?Na peritoneální dial!ze je v (R ko-lem 8 procent dialyzovan!ch pacient$, po&ty nemocn!ch lé&en!ch touto me-todou se na jednotliv!ch dialyza&ních st#ediscích li*í. Délka tohoto typu lé&-by se v sou&asnosti pohybuje v letech, máme nap#. pacientku, která se lé&í peritoneální dial!zou u' osm let, jiná nemocná pak déle ne' 7 let.
Mohou sestry vykazovat v!kony za pé-"i o pacienty s peritoneální dial!zou?V p$vodním sazebníku v!kon$ se s touto mo'ností nepo&ítalo. Kó-dy vznikaly postupn" a byly v nich jen materiálové náklady, nikoli práce sestry. Postupem &asu jsme pot#ebo-
vali, aby nám pacienty o*et#ovaly sest-ry z agentur domácí pé&e. Ty se k tomu postavily vst#ícn" a na*ly si cesty, jak n"které v!kony vykazovat, nap#. kó-dy p#evaz$.
V roce 2008 prezidium (eské aso-ciace sester oslovilo odborné sekce, aby na*ly &innosti, kde by nositelkou v!konu byla sestra. Nefrologická sekce (AS se shodla na tom, 'e peritoneál-ní dial!za v domácím prost#edí by by-la jedním z vhodn!ch v!kon$.
Byla jsem pov"#ena zpracováním návrhu registra&ního listu. +ádost by-la podána a projednávána na MZ (R v pr$b"hu roku 2009 a kód pro sest-ru byl za#azen do sazebníku v!kon$ s bodov!mi hodnotami, kter! vstoupil v platnost od 1. 1. 2010. Mo'nost vy-konávat a vykazovat provád"ní peri-toneální dial!zy u nesob"sta&n!ch ne-bo handicapovan!ch pacient$ v jejich vlastním sociálním prost#edí je navr-'ena nejen pro odbornost 911 a 108, ale i pro odbornosti 913 a 925, co' jsou sestry v sociálních slu'bách a v domá-cí pé&i. Chceme, aby sestry v terénu byly pro tuto &innost lépe motivovány a za ni i odm"%ovány, co' je v zájmu mo'nosti zachování co nejkvalitn"j*í-ho zp$sobu 'ivota pacienta – seniora, nesob"sta&ného nebo handicapované-ho pacienta v jeho vlastním sociálním prost#edí.
Text a foto Jarmila ,kubová
!"#$%&'$()*%'&%$+),-.$/012334%&55$$$/ /6464/1$$$/1708
INZERCE
V" genetik a zdravotní laborantka - soukromé zdravot-nické za#ízení v centru Prahy hledá do genetické laborato-#e V" s praxí v oboru a zdravotní laborantku. Kontakt: GENvia, s.r.o., Na Slupi 6, 128 00 Praha 2, e-mail: [email protected]
!asopis Sanquis hledá absolventa S" zdravotní nebo me-dicíny na pozici inzertního prodejce se specializací na far-macii. V$hodou jsou obchodní zku%enosti. Nabízíme &xní základ, podíl na provizích a 'asovou (exibilitu. Kontakt: [email protected]
12 FLORENCE 4/2010
Projekt byl zahájen ve spoluprá-ci s Kardiologick!m centrem Mon-zino v Milán" (Centro Cardiologico Monzino) za podpory italské spole&-nosti International Consulting. Jeho smyslem je umo'nit v*eobecn!m se-strám zemí Evropy absolvovat ro&-ní stá' na specializovaném pracovi*-
ZE ZAHRANI#Í STUDIJNÍ POBYT V ITÁLII - P"ÍLE'ITOST PRO SESTRYV roce 2003 vznikl (s podporou oblasti Lombardie a uznáním ministerstva zdravotnictví v .ím,) projekt Progetto formazione (vzd,lávací projekt), kter$ má formu ro!ní odborné praxe sester.
Obr. 2. JIP v IEO
Obr. 1. Cardiologico Monzino
Mgr. Hana Svobodová
1982: St#ední zdravotnická "kola, /0ár nad Sázavou, v"eobecná sestra; 1994: FF UK, Praha, pedagogika – pé!e o ne-mocné; 1982–1987: nemocnice Oblouková, Praha 10, sestra u l()ka, JIP; 1987–2002: vyu!ují-cí odborn$ch p#edm,t( na SZ&; 2002–2007: odborná asistentka Ústavu pro léka#skou etiku a o"et#ovatelství 3. LF UK v Pra-ze; od 2007: p#ednostka Ústavu o"et#ovatelství 3. LF UK v Praze
ti, v tomto p#ípad" na odd"leních in-terven&ní kardiologie, kardiologické intenzivní pé&e a kardiovaskulární chirurgie.
Sou&ástí stá'e je absolvování teore-tick!ch lekcí, pozorovacích stá'í v la-borato#ích a ve vy*et#ovacím sektoru a samoz#ejm" absolvování klinick!ch
stá'í na zmi%ovan!ch odd"leních, cel-kem 1400 hodin.
Po(adavky na studenty – jedním z nich je ital&tinaKa'd! stá'ista má mo'nost sledovat diagnostické, terapeutické a o*et#ova-telské postupy, kter!m jsou hospitali-zovaní pacienti podrobováni v p#ed-ním zdravotnickém centru v Itálii, síd-le v"deckého v!zkumu a univerzitních studií (IRCCS, viz obr. 1 Cardiologi-co Monzino). B"hem stá'e (p#i&em' p#edpokladem je velmi dobrá znalost ital*tiny) studenti o*et#ovatelství ab-solvují zkou*ky z klinick!ch p#edm"-t$ a o*et#ovatelské pé&e, a pokud jsou v!sledky na konci stá'e úsp"*né, zís-kávají certi-kát o absolvování odbor-né stá'e v oblasti kardiologie.
Uchaze&i zahajují studium ital*ti-ny v kursech je*t" na sv!ch domov-sk!ch *kolách a po p#íjezdu do Milána v nich pokra&ují. Kardiologické cen- trum stá'ist$m hradí ubytování, stra-vu, poji*t"ní, cestu tam i zp"t. Pokud se stá'ista rozhodne své znalosti pro-hloubit, m$'e pokra&ovat ve studiu specializace o*et#ovatelství v kardio-logii na Università degli Studi di Mila-no. Musí v*ak slo'it p#ijímací zkou*ky, které jsou provád"ny formou písem-ného testu.
Studium spo&ívá v absolvování 500 hodin teorie (face-to-face training) a 250 hodin praxe na kardiologick!ch pracovi*tích. Testy následují po ka'-dém modulu. N"která z praktick!ch dovedností, prezentace a diskuse nad záv"re&nou prací jsou sou&ástí záv"-re&né zkou*ky.
P)t otázek absolventkámNa otázky odpovídaly absolventky stá'e Ludmila Dvo#áková (LD) a Pet-ra ,karková (P,):
N#kolik z vás z$stalo v nemocnici i po skon"ení stá%e. Jak! byl vá& d$-vod pro toto %ivotní rozhodnutí?LD: M!m p$vodním d$vodem z$stat v Itálii bylo zdokonalit se v kardiochi-rurgii a kardiologii, zdokonalit ital*ti-nu a vyd"lat si n"jaké peníze. Po n"ja-
FLORENCE 4/2010 13
ZE ZAHRANI"Íké dob" jsem si tu na*la p#ítele a dnes tu jsem ji' *est!m rokem.
N#kte'í se po ukon"ení studií v (R vracejí zp#t do Milána. Co konkrétn# vás vede k takovému rozhodnutí?P*: Dokon&uji nyní VO,Z a po abso-lutoriu jsem se rozhodla vrátit zpát-ky do Milána. Musím #íci, 'e rozhod-nutí nebylo jednoduché, proto'e nyní jsou i u nás dobré pracovní p#íle'itosti. K mému rozhodnutí p#isp"la ur&it" ote-v#ená a vst#ícná povaha Ital$, velmi p#í-jemné pracovní prost#edí, touha zdoko-nalit se v italském jazyce a samoz#ejm" v"d"t je*t" více z kardiologie. Roli hrál i fakt, 'e nemocnice je pro m" dnes u' domácím prost#edím, tudí' nebudu muset za&ínat úpln" od za&átku. Mys-lím si, 'e takové p#íle'itosti je t#eba vy-u'ít, a dom$ se mohu vrátit v'dycky.
S jak!mi nejv#t&ími problémy se v italském prost'edí pot!káte?LD: Je velmi d$le'ité p#ijet na stá' ji' s dobrou znalostí ital*tiny.P*: Nejv"t*í p#eká'kou je opravdu na za&átku jazyk, ale zále'í na tom, jak se k tomu &lov"k postaví. N"kdo má v"t-*í, n"kdo men*í problémy, zále'í sa-moz#ejm" na studiu a snaze ka'dého ú&astníka stá'e. P#eká'kou m$'e b!t také vlastní povaha jedince: pokud je &lov"k uzav#en! a stydliv!, nepoda-#í se mu nikdy proniknout do kolek-tivu, a tudí' se h$#e u&í i jazyk. S jin!-mi p#eká'kami jsem se nesetkala, ale myslím si, 'e je to velice individuální.
Kde nyní pracujete? LD: Nyní pracuji ji' pát!m rokem na kardiochirurgii, poopera&ním odd"lení.P*: Vykonávám nyní záv"re&nou pra-xi v rámci mé *koly, tak'e jsem po#ád v pozici stá'istky a nejsem zatím na jednom ur&itém odd"lení.
Uva%ujete o dal&ím studiu v Milán#, nap'. o práv# nabízené specializaci v kardiologii na milánské univerzit#? LD: O studiu u' neuva'uji. Je mi 27 a nedoká'u si p#edstavit dal*ích n"ko-lik let ve *kole. Kdybych byla v jiné si-tuaci a m"la o n"jak! ten rok mén", ur-&it" bych do toho *la.
Dal&í mo(nost stá(e Progetto formazioneV r. 2010 se otev#ela dal*í mo'nost stá'e Progetto formazione, a to v Eu-ropean Institute of Oncology v Milá-n" (IEO). U zrodu této instituce zalo-'ené v roce 1994 stál sv"toznám! pro-fesor Umberto Veronesi. Nemocnice dosáhla v roce 2003 jako první onko-
logické evropské centrum akreditace Joint Commision International. Dnes pat#í mezi za#ízení s *irokou v"deckou základnou, je 6. nejlep*í nemocnicí na sv"t" (ocen"no Westphalia Universi-ty). Kvalitou poskytované pé&e se #a-dí mezi „pain-free hospitals“.
V*echna pracovi*t" sledují nejno-v"j*í trendy v terapii nádorov!ch one-mocn"ní a disponují moderním p#í-strojov!m vybavením, v&etn" robotic-ké chirurgie. Institut poskytuje pé&i na odd"leních onkologické gynekologie, urologie, hematoonkologie, b#i*ní a pá-nevní chirurgie, hrudní chirurgie, chi-rurgie hlavy a krku, obecné a plastické chirurgie, anesteziologie a JIP, kardio-logie, senologie a odd"lení psychoon-kologie (není zde odd"lení d"tské on-kologie a odd"lení lé&by nádor$ moz-ku). Sou&ástí komplexu jsou odd"lení v!zkumné a experimentální onkolo-gie, vy*et#ovací komplement a radiolo-gie, také nezbytné denní centrum (pro pacienty s chemoterapií), jednotka pa-liativní pé&e a rozvíjí se bohatá sí) ho-me care. IEO za&lenil také tzv. call cen-trum, kde sestry p$sobí jako podpo-ra pacient$ a jejich rodin „na telefonu“.
Probírají se klinické problémy souvi-sející s nádorov!mi onemocn"ními &i s terapií (b"hem dvou let tuto slu'bu vyu'ilo na 3 tis. pacient$, viz obr. 2).
Ani v oblasti v!zkumu zde nejsou sestry pozadu. Deset sester v!zkum-nic se podílí na zvy*ování kvality pé&e v #ad" klinick!ch v!zkum$, ale i v!-zkum$ ryze o*et#ovatelsk!ch.
Velmi d$le'itou sou&ástí poskyto-vané pé&e je profesionální rozvoj jak léka#$, tak i sester v oboru onkologie. Promy*lená koncepce pre- i postgra- duálního vzd"lávání je zalo'ena na rozvoji technick!ch znalostí a znalostí, je' vyu'ívají re/exe zku*eností z pra-xe. Tréninkovou metodou je tzv. diary a self learning plan, kter! pomáhá stu-dent$m rozvíjet sebevzd"lávání, zvy*u-jí jejich motivaci a u&í samotné re/exi.
Více informací najdete na www.od-borne.staze.cz nebo kontaktujte p#í-mo koordinátora v (eské republice na adrese [email protected].
([email protected])Mgr. Hana SvobodováFoto z archivu autorky
O! ciální adresa: www.ceska-hepatologie.cz/mhd2010
12. – 14. kv"tna 2010Kongresové centrum LH ThermalKarlovy Vary
V!ro"ní kongres #eské hepatologické spole"nosti #LS JEP s mezinárodní ú"astí
XXXVIII. MÁJOVÉ HEPATOLOGICKÉ DNY
Po!adatel#eská hepatologická spole"nost #LS JEP
ve spoluprácis #eskou léka$skou spole"ností Jana Evangelisty Purkyn%
Organizátor Congress Prague
NOVÉ LOGOctvere!ky zustaly jako v puvodnim navrhu, jsou jen o10% mensi
v mensim provedni se nebudu slevat
INZERCE
22 FLORENCE 4/2010
Dat
umPo
!ada
tel
Náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
13. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
V. #
esko
bud"
j. od
bor.
dny:
Hoj
ení r
anH
otel
Gom
el, !
eské
Bud
"jov
ice
PhD
r. M
arie
$ot
olov
á, 3
87 8
72 0
15, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
15. 4
. !A
S: re
gion
Jabl
onec
n. N
.Ko
nfer
ence
: Spr
ávná
v%&
iva
a zd
rav%
&iv
. sty
lSp
olko
v% d'm
, Flo
riáno
va u
l., Ja
blon
ec n
. N.
ww
w.n
emjb
c.cz
, hau
fero
va@
nem
jbc.
cz
15.–
17. 4
.!A
S: p
sych
iatr
ická
sekc
e,
Hor
atio
: Eur
op. P
sych
iatr
ic N
urse
sII.
evr
op. k
ongr
es p
sych
iat.
o(et)o
vate
lství
:Bu
ildin
g Br
idge
s/Bu
dová
ní m
ost'
Hot
el P
yram
ida,
Pra
haw
ww
.psy
chia
tric
kase
kcec
as.e
stra
nky.
cz, w
ww
.hor
atio
-web
.eu,
pr
ague
cong
ress
@gm
ail.c
om, t
omas
.pet
r@uv
n.cz
16. 4
.Se
kce
NLP
!SN
M a
!AS
: sek
ce n
ukl.
med
.XV
I. pr
acov
ní d
en N
LP !
SNM
a !
ASLé
ka)s
k% d'm
, Pra
haM
ilena
Mat
ysov
á, m
ilena
.mat
ysov
a@fn
hk.c
z,
Vlas
ta M
íkov
á, v
last
a.m
ikov
a@fn
ol.c
z
16.–
17. 4
.Se
kce
pro
gyne
k. e
ndok
rin. !
GPS
!LS
JEP
II. P
reslo
vy d
nyPo
d"br
ady
ww
w.c
ongr
essp
ragu
e.cz
/end
okri2
010
16.–
17. 4
.Sy
mm
a, s.
s r.
o.VI
. kon
fere
nce
radi
olog
ick%
ch a
siste
nt'
Hot
el H
uber
tus,
Valti
ceht
tp://
sym
ma.
cz/0
5_ak
ce_2
010/
21. 4
.!A
S: se
kce
chiru
rgic
k%ch
obo
r'
Hyg
iena
a e
pide
mio
logi
e. D
ezin
f.,
ster
iliz.
– V
yhl. #.
195
/200
5 Sb
.Br
noEv
a Kv
asni
cová
, ekv
asni
cova
@vn
brno
.cz
21. 4
.!A
S: re
gion
Hra
dec
Král
ové
O(e
t). p
acie
nt'
s p)e
nos.
infe
k#. c
horo
bam
i v
zub.
ord
inac
i (uz
áv. p)ih
lá(e
k 12
. 4.)
FN H
rade
c Kr
álov
é, V%u
kové
cen
trum
ww
w.c
nna.
cz, H
ana
Sünd
erm
anno
vá,
hana
.mam
ka@
sezn
am.c
z
21. 4
.!A
S: se
kce
zdra
votn
ích
labo
rant'
POCT
: kon
fere
nce
ZLFN
Mot
ol, P
raha
M
gr. M
. Bun
e(ov
á, b
unes
ova@
sezn
am.c
z
22.–
24. 4
.M
OÚ
Brn
o, !
AS: o
nkol
. sek
ceXX
XIV.
brn"n
. onk
ol. d
ny (B
OD
)BV
V, p
avilo
n A,
Rot
unda
, Brn
opí
. !ec
hman
ová,
cec
hman
ova@
mou
.cz,
ww
w.m
ou.c
z
23. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
Jiho#
eské
Tim
rovy
dny
Cent
rum
IGY/
Bazi
lika,
!es
ké B
ud"j
ovic
ePh
Dr.
Mar
ie $
otol
ová,
387
872
015
, 723
847
004
, pr@
nem
cb.c
z
23.–
24. 4
.Pl
ic. k
linik
a FN
Hra
dec
Král
ové
XIV.
hra
deck
é pn
eum
ol. d
ny –
Ses
ter.
sekc
e:
O(e
t). p
é#e
o pa
cien
ty s
resp
ir. o
nem
.H
rade
c Kr
álov
éBc
. Eva
Prc
halo
vá, p
rcha
eva@
fnhk
.cz
24. 4
.AM
CA9.
kon
fere
nce
d"ts
ké p
neum
olog
ieH
otel
DAP
, Pra
haEv
a U
hrov
á, te
l: 22
1 97
9 35
1, m
obil:
731
496
060
, uhr
ova@
amca
.cz,
w
ww
.ang
iolo
gie.
cz, w
ww
.am
ca.c
z
24. 4
.!A
S: re
gion
Pol
abí
Kom
unik
ace
– co
v(e
chno
zm'&
eO
becn
í d'm
, Sm
etan
ova
55, N
ymbu
rkM
arie
Kou
tová
, 607
128
218
, m.k
outo
va@
sezn
am.c
z
25.–
27. 4
. !A
S: tr
ansfú
zní s
ekce
, Sek
ce la
bor. !
HS !
LS JE
P, se
kce
labo
r. a se
ster
STL
!LS
JEP,
Pano
ch. n
em. T
urno
vXX
. cel
ost.á
tní k
onfe
renc
e la
bora
nt'
a
sest
er „H
arra
choh
orky
201
0“H
arra
chov
, Hot
el S
klá)
Zde*
ka D
robn
íkov
á, 7
77 3
20 5
45
25.–
29. 4
. Sp
ole#
nost
pro
náv
ykov
é ne
moc
i !LS
JEP
AT k
onfe
renc
e 20
10$p
indl
er'v
Ml%
nin
fo@
atko
nfer
ence
.cz
28. 4
., od
7,3
0 ho
d.
Tech
. uni
v. v
Lib
erci
, Úst
av z
drav
. stu
dií
a KN
Lib
erec
, a. s
.O
db. s
ympo
zium
: Aku
tní s
tavy
v p
ou#n%c
h sc
éná)
ích
a ka
zuist
ikác
hD
ivad
lo F.
X. $
aldy
v L
iber
ciIn
form
ace:
ww
w.u
zs.tu
l.cz,
pet
ra.h
o+m
anno
va@
tul.c
z
30. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
Jiho#
eské
ORL
dny
Hot
el R
ezid
ence
, Nov
é H
rady
PhD
r. M
arie
$ot
olov
á, 3
87 8
72 0
15, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
dube
n !A
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Odb
. sem
iná)
: Zák
lady
p)e
dnem
. prv
ní p
omoc
iSZ
$ a
VO$Z
, Mla
dá B
oles
lav,
odb
. u#e
bna
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZ$
a V
O$Z
, Bo&
eny
N"m
cové
482
, Mla
dá B
oles
lav,
m
obil:
607
258
338
, luc
ie.k
opal
ova@
sezn
am.c
z
dube
n (te
rmín
bud
e up
!esn"n
)!A
S: re
gion
Kar
lovy
Var
ySe
min
á): P
rean
alyt
ická
fáze
labo
r. vy(e
t)en
íKK
N a
.s. n
em. K
. Var
y, b
udov
a 4,
zas
ed. m
ístno
st
napr
oti c
hir.
ambu
l. (o
mez
. po#
et 6
0 m
íst)
hele
na.m
arci
nkov
a@kk
n.cz
4. a
5. 5
. !A
S: se
kce
nutr
i#ní
ch te
rape
ut'
Inte
nziv
ní n
utri#
ní p
é#e
Prah
aO
lga
Men
gero
vá, o
lga.
men
gero
va@
ikem
.cz,
tel.:
261
364
030
8. 5
. !A
S –
sekc
e ur
ol. a
sest
er v
prim
ární
pé#
iM
ezio
boro
vá k
onfe
renc
eFa
kultn
í Tho
m. n
em. s
pol
iklin
ikou
, Ví
de*s
ká 8
00, 1
40 5
9 Pr
aha
4P)
ihlá(k
y k
akt.
ú#as
ti do
15.
4 . n
a: o
lga.
krpa
tova
@vf
n.cz
; al
ice.
strn
adov
a@ft
n.cz
; k p
as. ú#a
sti d
o 30
. 4. n
a: o
lga.
bolin
ova@
vfn.
cz;
jera
bkol
@se
znam
.cz
12.–
14. 5
.!e
ská
hepa
t. sp
ol. !
LS JE
P ve
spol
upr.
s !LS
JEP
XXXV
III. m
ájov
é he
pato
l. dn
yKo
ngre
s. ce
ntru
m L
H T
herm
al, K
arlo
vy V
ary
ww
w.c
eska
-hep
atol
ogie
.cz/
mhd
2010
, ht
tp://
ww
w.c
ongr
essp
ragu
e.cz
/kon
gres
y/m
hd20
10.h
tml
13.–
14. 5
.1.
LF
UK
a VF
N P
raha
a !
AS:
trau
m.-o
rtop
ed. s
ekce
XVII.
pra&s
ké c
hiru
rg. d
ny (J
irásk
ovy
dny)
s mez
inár
. ú#a
stí
Kong
reso
vé c
entr
um,
Hot
el D
iplo
mat
, Pra
haBc
. Dag
mar
$ko
chov
á, sk
ocho
va.d
agm
ar@
vfn.
cz,
http
://w
ww
.pra
zske
chiru
rgic
kedn
y.cz
/201
0
13.–
15. 5
. N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
.s.XI
X. c
elos
t. ko
nfer
. o(e
t). p
rofe
sí pr
ac. v
pé#
i o
novo
roze
nce
Cent
rum
IGY/
Bazi
lika,
!es
ké B
ud"j
ovic
ePh
Dr.
Mar
ie $
otol
ová,
387
872
015
, 723
847
004
, pr@
nem
cb.c
z
13.–
15. 5
.!e
ská
revm
at. s
pol. !L
S JE
P
a Sl
ov. r
eum
at. s
polo#n
os,
54. s
jezd
#es
. a sl
ov. r
evm
atol
og'
2010
Kong
res.
cent
rum
, Par
khot
el P
lze*
ww
w.re
vma.
cz/c
rs20
10
19. 5
.FT
NsP
, Pra
haCy
klus
„Rok
s &i
vina
mi“
Konf
eren
ce: S
acha
ridy
ve v%&
iv"
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zd"l
. a v"d
u,
Víde
*ská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252,
ww
w.ft
n.cz
(vzd"l
áván
í, sem
iná)
e pr
o ne
léka)e
)
19. 5
.!A
S: re
gion
Hra
dec
Král
ové
V%&i
va h
ospi
tal.
paci
ent'
. Ja
k se
stra
vují
sest
ry (u
záv.
p)ih
lá(e
k 10
. 5.)
FN H
rade
c Kr
álov
é, V%u
kové
cen
trum
ww
w.c
nna.
cz, H
ana
Sünd
erm
anno
vá,
hana
.mam
ka@
sezn
am.c
z
19. 5
.!A
S: se
kce
zdra
votn
ích
labo
rant'
Prac
ovní
kon
fere
nce
ZLM
OÚ,
Brn
o M
gr. L
. Dub
ská,
dub
ska@
mou
.cz
19. 5
. !A
S: re
gion
Mot
olSy
mpo
zium
: Ve
zdra
vém
t"le
zdr
av%
duch
III.
Dom
ov p
ro se
nior
y H
orte
nzie
, Bo)
anov
ice
sylv
ie.k
reck
ova@
sezn
am.c
z
22. 5
.!A
S: p
edia
tric
ká se
kce
Konf
eren
ce: F
estiv
al k
azui
stik
Jabl
onec
nad
Niso
ujir
u@ne
mjb
c.cz
22. 5
.!A
S: st
omat
olog
ická
sekc
eKo
nfer
ence
: Ztr
áta
zub'
a je
jich
násle
dné )e(e
níBr
noev
a.gr
egro
va@
fnus
a.cz
28.–
30. 5
. Re
sAd,
s. r.
o.
M"s
tská
a re
gion
. pro
tidro
gová
pol
itika
v
é)e
glob
aliz
ace
Nov
á ra
dnic
e H
MP,
M
ariá
nské
nám
. 2/2
, Pra
ha 1
PhD
r. M
atú(
$uc
ha, P
h.D
., Cen
trum
adi
ktol
., Psy
ch. k
lin. 1
. LF
UK
a VF
N.,
Ke K
arlo
vu 1
1, 1
20 0
0 Pr
aha
2, te
l.: 2
24 9
65 1
02, f
ax: 2
24 9
65 0
35,
mob
il: 7
25 0
90 3
74, s
ucha
@ad
ikto
logi
e.cz
, ww
w.a
dikt
olog
ie.c
z
kv"t
en!A
S: se
kce
sest
er se
nior
ekSt
udijn
í ces
ta$v%c
arsk
opr
o #l
eny
sekc
e, ru
zena
.wag
nero
va@
vfn.
cz
kv"t
en
(term
ín b
ude
up!e
sn"n
)!A
S: re
gion
Kar
lovy
Var
ySe
min
á): H
ygie
n. )á
d, m
ytí r
ukou
–
met
odik
a pr
o zd
ravo
t.KK
N a
.s. n
em. K
. Var
y, b
udov
a 4,
zas
ed. m
ístno
st
napr
oti c
hir.
ambu
l. (o
mez
. po#
et 6
0 m
íst)
hele
na.m
arci
nkov
a@kk
n.cz
kv"t
en–p
rosin
ec
FZV
a LF
UP
v O
lom
ouci
a F
NO
LCe
rtif.
kur
s MZ !R
– 7
0 vy
u#. h
od.: Z
ákla
dy
mod
erní
dia
gn. a
lé#b
y D
M. O
(et).
pé#
e a
tera
p.
eduk
. pac
ient
a (4
2 kr
ed. b
od')
I. P.
Pavl
ova
6, 7
79 0
0 O
lom
ouc
Mgr
. Bc.
Pav
la K
udlo
vá, P
h.D
., pav
la.k
udlo
va@
sezn
am.c
z
5. 6
.!A
S: in
tern
í sek
ceEd
ukac
e v
o(et)o
vate
lství
Kong
res.
sál,
Nem
. Na
Hom
olce
, Pra
haja
na.h
rusk
ova@
vfn.
cz
9.–1
1. 6
.!e
s. sp
ol. in
f. lék
a). !
LS JE
P, Sl
ov. s
pol. i
nfek
toló
gov
SLS,
Klin
. inf. n
emoc
í FN
a LF
UK
Hrad
ec K
rálo
vé, !
ASXV
I #es
ko-s
lov.
kon
gres
o in
fek#
ních
ne
moc
ech
2010
Hot
el H
oriz
ont,
Pec
pod
Sn"&
kou
ww
w.in
fekc
e.cz
/csk
ongr
es20
10
10.–
12. 6
.!e
ská
nefro
logi
cká
spol
e#no
st33
. kon
gres
!N
FN
árod
ní d'm
na
Smíc
hov"
, Pra
haw
ww
.nef
rol.c
z
10.–
12. 6
.!A
S: se
kce
nutr
i#ní
ch te
rape
ut'
Kom
unitn
í v%&
iva
a D
MRá
byJa
rosla
va P
avlí#
ková
, pav
lijar
@fn
hk.c
z
FLOREN
CE
FLORENCE 4/2010 27
Dat
umPo
!ada
tel
Náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
13. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
V. #
esko
bud"
j. od
bor.
dny:
Hoj
ení r
anH
otel
Gom
el, !
eské
Bud
"jov
ice
PhD
r. M
arie
$ot
olov
á, 3
87 8
72 0
15, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
15. 4
. !A
S: re
gion
Jabl
onec
n. N
.Ko
nfer
ence
: Spr
ávná
v%&
iva
a zd
rav%
&iv
. sty
lSp
olko
v% d'm
, Flo
riáno
va u
l., Ja
blon
ec n
. N.
ww
w.n
emjb
c.cz
, hau
fero
va@
nem
jbc.
cz
15.–
17. 4
.!A
S: p
sych
iatr
ická
sekc
e,
Hor
atio
: Eur
op. P
sych
iatr
ic N
urse
sII.
evr
op. k
ongr
es p
sych
iat.
o(et)o
vate
lství
:Bu
ildin
g Br
idge
s/Bu
dová
ní m
ost'
Hot
el P
yram
ida,
Pra
haw
ww
.psy
chia
tric
kase
kcec
as.e
stra
nky.
cz, w
ww
.hor
atio
-web
.eu,
pr
ague
cong
ress
@gm
ail.c
om, t
omas
.pet
r@uv
n.cz
16. 4
.Se
kce
NLP
!SN
M a
!AS
: sek
ce n
ukl.
med
.XV
I. pr
acov
ní d
en N
LP !
SNM
a !
ASLé
ka)s
k% d'm
, Pra
haM
ilena
Mat
ysov
á, m
ilena
.mat
ysov
a@fn
hk.c
z,
Vlas
ta M
íkov
á, v
last
a.m
ikov
a@fn
ol.c
z
16.–
17. 4
.Se
kce
pro
gyne
k. e
ndok
rin. !
GPS
!LS
JEP
II. P
reslo
vy d
nyPo
d"br
ady
ww
w.c
ongr
essp
ragu
e.cz
/end
okri2
010
16.–
17. 4
.Sy
mm
a, s.
s r.
o.VI
. kon
fere
nce
radi
olog
ick%
ch a
siste
nt'
Hot
el H
uber
tus,
Valti
ceht
tp://
sym
ma.
cz/0
5_ak
ce_2
010/
21. 4
.!A
S: se
kce
chiru
rgic
k%ch
obo
r'
Hyg
iena
a e
pide
mio
logi
e. D
ezin
f.,
ster
iliz.
– V
yhl. #.
195
/200
5 Sb
.Br
noEv
a Kv
asni
cová
, ekv
asni
cova
@vn
brno
.cz
21. 4
.!A
S: re
gion
Hra
dec
Král
ové
O(e
t). p
acie
nt'
s p)e
nos.
infe
k#. c
horo
bam
i v
zub.
ord
inac
i (uz
áv. p)ih
lá(e
k 12
. 4.)
FN H
rade
c Kr
álov
é, V%u
kové
cen
trum
ww
w.c
nna.
cz, H
ana
Sünd
erm
anno
vá,
hana
.mam
ka@
sezn
am.c
z
21. 4
.!A
S: se
kce
zdra
votn
ích
labo
rant'
POCT
: kon
fere
nce
ZLFN
Mot
ol, P
raha
M
gr. M
. Bun
e(ov
á, b
unes
ova@
sezn
am.c
z
22.–
24. 4
.M
OÚ
Brn
o, !
AS: o
nkol
. sek
ceXX
XIV.
brn"n
. onk
ol. d
ny (B
OD
)BV
V, p
avilo
n A,
Rot
unda
, Brn
opí
. !ec
hman
ová,
cec
hman
ova@
mou
.cz,
ww
w.m
ou.c
z
23. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
Jiho#
eské
Tim
rovy
dny
Cent
rum
IGY/
Bazi
lika,
!es
ké B
ud"j
ovic
ePh
Dr.
Mar
ie $
otol
ová,
387
872
015
, 723
847
004
, pr@
nem
cb.c
z
23.–
24. 4
.Pl
ic. k
linik
a FN
Hra
dec
Král
ové
XIV.
hra
deck
é pn
eum
ol. d
ny –
Ses
ter.
sekc
e:
O(e
t). p
é#e
o pa
cien
ty s
resp
ir. o
nem
.H
rade
c Kr
álov
éBc
. Eva
Prc
halo
vá, p
rcha
eva@
fnhk
.cz
24. 4
.AM
CA9.
kon
fere
nce
d"ts
ké p
neum
olog
ieH
otel
DAP
, Pra
haEv
a U
hrov
á, te
l: 22
1 97
9 35
1, m
obil:
731
496
060
, uhr
ova@
amca
.cz,
w
ww
.ang
iolo
gie.
cz, w
ww
.am
ca.c
z
24. 4
.!A
S: re
gion
Pol
abí
Kom
unik
ace
– co
v(e
chno
zm'&
eO
becn
í d'm
, Sm
etan
ova
55, N
ymbu
rkM
arie
Kou
tová
, 607
128
218
, m.k
outo
va@
sezn
am.c
z
25.–
27. 4
. !A
S: tr
ansfú
zní s
ekce
, Sek
ce la
bor. !
HS !
LS JE
P, se
kce
labo
r. a se
ster
STL
!LS
JEP,
Pano
ch. n
em. T
urno
vXX
. cel
ost.á
tní k
onfe
renc
e la
bora
nt'
a
sest
er „H
arra
choh
orky
201
0“H
arra
chov
, Hot
el S
klá)
Zde*
ka D
robn
íkov
á, 7
77 3
20 5
45
25.–
29. 4
. Sp
ole#
nost
pro
náv
ykov
é ne
moc
i !LS
JEP
AT k
onfe
renc
e 20
10$p
indl
er'v
Ml%
nin
fo@
atko
nfer
ence
.cz
28. 4
., od
7,3
0 ho
d.
Tech
. uni
v. v
Lib
erci
, Úst
av z
drav
. stu
dií
a KN
Lib
erec
, a. s
.O
db. s
ympo
zium
: Aku
tní s
tavy
v p
ou#n%c
h sc
éná)
ích
a ka
zuist
ikác
hD
ivad
lo F.
X. $
aldy
v L
iber
ciIn
form
ace:
ww
w.u
zs.tu
l.cz,
pet
ra.h
o+m
anno
va@
tul.c
z
30. 4
.N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
. s.
Jiho#
eské
ORL
dny
Hot
el R
ezid
ence
, Nov
é H
rady
PhD
r. M
arie
$ot
olov
á, 3
87 8
72 0
15, 7
23 8
47 0
04, p
r@ne
mcb
.cz
dube
n !A
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Odb
. sem
iná)
: Zák
lady
p)e
dnem
. prv
ní p
omoc
iSZ
$ a
VO$Z
, Mla
dá B
oles
lav,
odb
. u#e
bna
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZ$
a V
O$Z
, Bo&
eny
N"m
cové
482
, Mla
dá B
oles
lav,
m
obil:
607
258
338
, luc
ie.k
opal
ova@
sezn
am.c
z
dube
n (te
rmín
bud
e up
!esn"n
)!A
S: re
gion
Kar
lovy
Var
ySe
min
á): P
rean
alyt
ická
fáze
labo
r. vy(e
t)en
íKK
N a
.s. n
em. K
. Var
y, b
udov
a 4,
zas
ed. m
ístno
st
napr
oti c
hir.
ambu
l. (o
mez
. po#
et 6
0 m
íst)
hele
na.m
arci
nkov
a@kk
n.cz
4. a
5. 5
. !A
S: se
kce
nutr
i#ní
ch te
rape
ut'
Inte
nziv
ní n
utri#
ní p
é#e
Prah
aO
lga
Men
gero
vá, o
lga.
men
gero
va@
ikem
.cz,
tel.:
261
364
030
8. 5
. !A
S –
sekc
e ur
ol. a
sest
er v
prim
ární
pé#
iM
ezio
boro
vá k
onfe
renc
eFa
kultn
í Tho
m. n
em. s
pol
iklin
ikou
, Ví
de*s
ká 8
00, 1
40 5
9 Pr
aha
4P)
ihlá(k
y k
akt.
ú#as
ti do
15.
4 . n
a: o
lga.
krpa
tova
@vf
n.cz
; al
ice.
strn
adov
a@ft
n.cz
; k p
as. ú#a
sti d
o 30
. 4. n
a: o
lga.
bolin
ova@
vfn.
cz;
jera
bkol
@se
znam
.cz
12.–
14. 5
.!e
ská
hepa
t. sp
ol. !
LS JE
P ve
spol
upr.
s !LS
JEP
XXXV
III. m
ájov
é he
pato
l. dn
yKo
ngre
s. ce
ntru
m L
H T
herm
al, K
arlo
vy V
ary
ww
w.c
eska
-hep
atol
ogie
.cz/
mhd
2010
, ht
tp://
ww
w.c
ongr
essp
ragu
e.cz
/kon
gres
y/m
hd20
10.h
tml
13.–
14. 5
.1.
LF
UK
a VF
N P
raha
a !
AS:
trau
m.-o
rtop
ed. s
ekce
XVII.
pra&s
ké c
hiru
rg. d
ny (J
irásk
ovy
dny)
s mez
inár
. ú#a
stí
Kong
reso
vé c
entr
um,
Hot
el D
iplo
mat
, Pra
haBc
. Dag
mar
$ko
chov
á, sk
ocho
va.d
agm
ar@
vfn.
cz,
http
://w
ww
.pra
zske
chiru
rgic
kedn
y.cz
/201
0
13.–
15. 5
. N
emoc
nice
!es
ké B
ud"j
ovic
e, a
.s.XI
X. c
elos
t. ko
nfer
. o(e
t). p
rofe
sí pr
ac. v
pé#
i o
novo
roze
nce
Cent
rum
IGY/
Bazi
lika,
!es
ké B
ud"j
ovic
ePh
Dr.
Mar
ie $
otol
ová,
387
872
015
, 723
847
004
, pr@
nem
cb.c
z
13.–
15. 5
.!e
ská
revm
at. s
pol. !L
S JE
P
a Sl
ov. r
eum
at. s
polo#n
os,
54. s
jezd
#es
. a sl
ov. r
evm
atol
og'
2010
Kong
res.
cent
rum
, Par
khot
el P
lze*
ww
w.re
vma.
cz/c
rs20
10
19. 5
.FT
NsP
, Pra
haCy
klus
„Rok
s &i
vina
mi“
Konf
eren
ce: S
acha
ridy
ve v%&
iv"
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zd"l
. a v"d
u,
Víde
*ská
800
, Pra
ha 4
Jaro
slava
Pol
ákov
á, ja
rosla
va.p
olak
ova@
ftn.
cz,
tel.:
261
083
252,
ww
w.ft
n.cz
(vzd"l
áván
í, sem
iná)
e pr
o ne
léka)e
)
19. 5
.!A
S: re
gion
Hra
dec
Král
ové
V%&i
va h
ospi
tal.
paci
ent'
. Ja
k se
stra
vují
sest
ry (u
záv.
p)ih
lá(e
k 10
. 5.)
FN H
rade
c Kr
álov
é, V%u
kové
cen
trum
ww
w.c
nna.
cz, H
ana
Sünd
erm
anno
vá,
hana
.mam
ka@
sezn
am.c
z
19. 5
.!A
S: se
kce
zdra
votn
ích
labo
rant'
Prac
ovní
kon
fere
nce
ZLM
OÚ,
Brn
o M
gr. L
. Dub
ská,
dub
ska@
mou
.cz
19. 5
. !A
S: re
gion
Mot
olSy
mpo
zium
: Ve
zdra
vém
t"le
zdr
av%
duch
III.
Dom
ov p
ro se
nior
y H
orte
nzie
, Bo)
anov
ice
sylv
ie.k
reck
ova@
sezn
am.c
z
22. 5
.!A
S: p
edia
tric
ká se
kce
Konf
eren
ce: F
estiv
al k
azui
stik
Jabl
onec
nad
Niso
ujir
u@ne
mjb
c.cz
22. 5
.!A
S: st
omat
olog
ická
sekc
eKo
nfer
ence
: Ztr
áta
zub'
a je
jich
násle
dné )e(e
níBr
noev
a.gr
egro
va@
fnus
a.cz
28.–
30. 5
. Re
sAd,
s. r.
o.
M"s
tská
a re
gion
. pro
tidro
gová
pol
itika
v
é)e
glob
aliz
ace
Nov
á ra
dnic
e H
MP,
M
ariá
nské
nám
. 2/2
, Pra
ha 1
PhD
r. M
atú(
$uc
ha, P
h.D
., Cen
trum
adi
ktol
., Psy
ch. k
lin. 1
. LF
UK
a VF
N.,
Ke K
arlo
vu 1
1, 1
20 0
0 Pr
aha
2, te
l.: 2
24 9
65 1
02, f
ax: 2
24 9
65 0
35,
mob
il: 7
25 0
90 3
74, s
ucha
@ad
ikto
logi
e.cz
, ww
w.a
dikt
olog
ie.c
z
kv"t
en!A
S: se
kce
sest
er se
nior
ekSt
udijn
í ces
ta$v%c
arsk
opr
o #l
eny
sekc
e, ru
zena
.wag
nero
va@
vfn.
cz
kv"t
en
(term
ín b
ude
up!e
sn"n
)!A
S: re
gion
Kar
lovy
Var
ySe
min
á): H
ygie
n. )á
d, m
ytí r
ukou
–
met
odik
a pr
o zd
ravo
t.KK
N a
.s. n
em. K
. Var
y, b
udov
a 4,
zas
ed. m
ístno
st
napr
oti c
hir.
ambu
l. (o
mez
. po#
et 6
0 m
íst)
hele
na.m
arci
nkov
a@kk
n.cz
kv"t
en–p
rosin
ec
FZV
a LF
UP
v O
lom
ouci
a F
NO
LCe
rtif.
kur
s MZ !R
– 7
0 vy
u#. h
od.: Z
ákla
dy
mod
erní
dia
gn. a
lé#b
y D
M. O
(et).
pé#
e a
tera
p.
eduk
. pac
ient
a (4
2 kr
ed. b
od')
I. P.
Pavl
ova
6, 7
79 0
0 O
lom
ouc
Mgr
. Bc.
Pav
la K
udlo
vá, P
h.D
., pav
la.k
udlo
va@
sezn
am.c
z
5. 6
.!A
S: in
tern
í sek
ceEd
ukac
e v
o(et)o
vate
lství
Kong
res.
sál,
Nem
. Na
Hom
olce
, Pra
haja
na.h
rusk
ova@
vfn.
cz
9.–1
1. 6
.!e
s. sp
ol. in
f. lék
a). !
LS JE
P, Sl
ov. s
pol. i
nfek
toló
gov
SLS,
Klin
. inf. n
emoc
í FN
a LF
UK
Hrad
ec K
rálo
vé, !
ASXV
I #es
ko-s
lov.
kon
gres
o in
fek#
ních
ne
moc
ech
2010
Hot
el H
oriz
ont,
Pec
pod
Sn"&
kou
ww
w.in
fekc
e.cz
/csk
ongr
es20
10
10.–
12. 6
.!e
ská
nefro
logi
cká
spol
e#no
st33
. kon
gres
!N
FN
árod
ní d'm
na
Smíc
hov"
, Pra
haw
ww
.nef
rol.c
z
10.–
12. 6
.!A
S: se
kce
nutr
i#ní
ch te
rape
ut'
Kom
unitn
í v%&
iva
a D
MRá
byJa
rosla
va P
avlí#
ková
, pav
lijar
@fn
hk.c
z
FLOREN
CE
28 FLORENCE 4/2010
Rhegmatogenní odchlípenní sítnice (rhegma – trhlina)Vzniká trakcí sklivce v míst" zten&e-né &i degenerativn" zm"n"né sítni-ce (obr. 1), trhlina má typicky podko-vovit! tvar. Je-li trhlina lokalizová-na v míst" sítnicové cévy, m$'e nastat i krvácení do sklivce. Krev, která se uvolní do sklivce z natr'ené cévy p#i vzniku trhliny, vyvolá fale*n! zrakov! vjem padajících &ern!ch sazí.
Není-li riziková trhlina sítnice v&as diagnostikována a o*et#ena, te-kutina ze sklivcového prostoru za&ne pronikat pod sítnici a odchlipovat ji. P#íznakem postupujícího odchlípe-ní sítnice je clona, která se objeví n"-kde p#i okraji zorného pole, nej&as-t"ji za&íná dole u nosu, m$'e postu-povat b"hem hodin a' dn$ a zastínit centrální vid"ní. Centrální vid"ní je posti'eno v okam'iku, kdy odchlí-pení ji' zasahuje do místa nejost#ej-*ího vid"ní. D$kladná anamnéza je velmi cenná p#i primárním zji*)ová-ní, kde se sítnice za&ala odchlipovat a kde m$'e chirurg o&ekávat primár-ní trhlinu sítnice.
Nonrhegmatogenní odchlípení sítniceOdchlípení sítnice bez p#ítomnosti trhliny m$'e b!t zp$sobeno bu1 vit-reoretinální trakcí (tahem sklivce za sítnici bez jejího natr'ení), nebo sub-retinální exsudací (exsudace – tvorba tekutiny).
Trak!ní odchlípení nalézáme u pa-cient$ s t"'kou proliferativní diabe-tickou retinopatií, po sítnicov!ch cévních uzáv"rech, penetrujícím po-ran"ní, u retinopatie nedono*en!ch. Trak&ní síly vznikají ve sklivci sa-mém, na povrchu sítnice nebo dokon-ce pod sítnicí (obr. 2). V kone&ném stadiu m$'e vést trakce ke vzniku trhliny a p#í&ina je potom kombino-vaná (tzv. trak&n"-rhegmatogenní amoce).
Exsudativní odchlípení sítnice je v!sledkem hromad"ní subretinál-
RECENZOVAN# $LÁNEK
ODCHLÍPENÍ SÍTNICE
Amotio retinae (odchlípení sítnice, OS) je odlou&ení senzorické &ásti sítnice od retinálního pigmentového epitelu (RPE), &ím) dochází k postupnému nebo náhlému zhor"ení zraku (v%razn$ji p#i posti)ení centrální &ásti sítnice – )lu-té skvrny – makuly). Rozd$lujeme rhegmatogenní (s trhlinou sítnice) a nonrhegmatogenní (zahrnující trak&ní a exsu-dativní odchlípení).
Anna Dolej(í, DiS. Oftalmologická klinika FN Královské Vinohrady, Praha
2001: ukon!. CSZ& Bl. Zdislavy, Praha – v"eob. sestra; 2004: absol. VZ& Suv. #ádu malt. rytí#(, Praha – dipl. d,t. sestra; v sou$asnosti: studium oboru ve#. zdravotnictví, 3. LF, UK Praha 10; 2007–2008: ÚVN Praha, v"eob. sestra; od 2008: Oftal. klinika FNKV, Praha, v"eob. sestra
Ludmila JahnováOftalmologická klinika FN Královské Vinohrady, Praha
1978: ukon!. SZ&, Praha – v"e-ob. sestra; 1978-1987: VÚCHR, Praha; 1988: Ko)ní klinika FNKV, Praha; 1989–1991: MD; 1992–2007: O!ní klinika 1. LF UK a VFN, Praha, v"eob. sestra; 2007: ÚVN Praha – v"eob. sestra; 2008–2009: Rehab. klinika FNKV, Praha; od 2009: Oftal. klinika FNKV, Praha, v"eob. sestra
ní tekutiny v d$sledku onemocn"ní choroidey (cévnatky) &i samotné sít-nice. Mezi p#í&iny odchlípení #adíme zán"ty a nádory, subretinální krváce-ní v d$sledku pokro&ilé VPMD (v"-kem podmín"né makulární degene-race).
Vy&et$ení Vy*et#ení zrakové ostrosti (r$zné typy optotyp$).
P#i biomikroskopickém vy*et#ení zadního segmentu oka na *t"rbino-vé lamp" nalézáme *edav" zkalenou, na#asenou a' balónovit" vlající sítni-ci. Tvar rhegmatogenního odchlípení je v'dy konvexní (vypoukl!), na rozdíl od konkávního (dutého) tvaru trak- &ní amoce.
Vy*et#ení nitroo!ního tlaku (NOT) – norma 17–22 mm Hg.
Ultrazvukové vy*et#ení – pomá-há p#i v"t*ím rozsahu sklivcového kr-vácení, kdy nelze p#i biomikroskopii provést spolehlivé vy*et#ení sklivcové-ho prostoru a sítnice.
Zm)ny po odchlípení sítniceNelé&ené odchlípení sítnice zp$sobu-je naru*ení metabolismu fotorecepto-r$ a ztrátu jejich funkce. Proto je d$-le'ité amoci diagnostikovat a operovat co nejd#íve, zvlá*t" urgentní je opera-ce u nemocn!ch, u nich' dosud není odchlípena makula.
TerapiePouze chirurgická lé&ba. K opera-ci je indikováno ka'dé rhegmatogen-ní odchlípení sítnice hrozící progre-sí a posti'ením zraku. Cílem operace je dosáhnout p#ilo'ení sítnice &i ales-po% p#ilo'ení makuly. Klí&em k úsp"-chu je dokonalé a trvalé uzav#ení trh-liny sítnice. Pou'íváme r$zné opera&-ní techniky, z nich' nejd$le'it"j*í jsou episklerální plombá', pneumatická retinopexe a pars plana vitrektomie.
Episklerální plombá) – promra-'ení sítnice, tzv. kryoretinopexe, p#i které jsou trhliny sítnice transklerál-n" o*et#eny sondou, je' má na konci
teplotu asi -70 °C, dále na*ití siliko-nové plomby r$zného tvaru, velikos-ti a pru'nosti nevst#ebateln!mi ste-hy na skléru v míst" trhlin (obr. 3, 4), &ím' je dosa'eno zmen*ení &i p#eru-*ení tahu sklivce s následn!m p#ilo-'ením sítnice. Toto opera&ní #e*ení je vhodné pro nekomplikované amoce men*ího rozsahu s p#íhodnou lokali-zací trhliny, je' dovoluje na*ití siliko-nové plomby.
Pneumatická retinopexe – rych-l! ambulantní v!kon, vhodn! jen pro ur&ité typy odchlípené sítnice s trhli-nou v horních kvadrantech, kterou lze uzav#ít pomocí injikované bubliny ex-panzivního plynu do oka s p#edchozí kryoretinopexí nebo laserovou retino-pexí (obr. 5).
Pars plana vitrektomie (PPV) se provádí u o&í, u nich' nelze uzav#ít trhlinu a p#ilo'it sítnici extraokulár-ní procedurou. P#i PPV je z oka, po-kud to lze, odstran"n ve*ker! sklivec, vitrektomem jsou p#eru*eny v*echny vitreoretinální trakce. Trhliny jsou po-té o*et#eny laserovou koagulací &i kry-opexí. Sítnice je pak p#ilo'ena pomocí vnit#ní tamponády. Prost#edky vnit#-ní tamponády jsou vzduch, expanziv-ní plyny a silikonové oleje. V p#ípad" u'ití silikonového oleje a klidného po-opera&ního nálezu s p#ilo'ením sítni-ce následuje zhruba po t#ech m"sících jeho vypu*t"ní.
Poopera+ní pé+eD$le'ité je sledovat nitroo&ní tlak, stav p#edního segmentu oka (rohov-ky, p#ední komory, zornice) a dbát na dodr'ování p#edepsané polohy hla-vy pacienta, aby byla vnit#ní tampo-náda co nejú&inn"j*í. Lokáln" se do spojivkového vaku aplikují antibio-tika, steroidy, pop#. mydriatika, an-tiglaukomatika aj. Pacient se do do-mácího o*et#ení propou*tí 2.–3. den a p#echází do pé&e obvodního o0al-mologa, kter! dále upravuje lokální terapii. Pracovní neschopnost zpra-vidla nep#esahuje 3–4 t!dny. Pacient s úsp"*n" p#ilo'enou sítnicí je scho-
PRAXE
33. KONGRES!ESKÉ NEFROLOGICKÉ SPOLE!NOSTI s mezinárodní ú"astí
Praha - Národní d#m na Smíchov$
10. – 12. "ervna 2010
www.nefrol2010.cz
RÁMCOV! PROGRAM!tvrtek 10. 6. 2010
"ní, transplanta"ní !R v r. 2009
zahrani"ních %e" #
$lení I.
Sobota, 12. 6. 2010
" !NS a !SKB
"
Pátek, 11. 6. 2010 &za a mimot$lní
elimina"&za
$lení II.
!NS& #
" & ve"er
Podrobné informace a mo!nost registrace na:
!"!#$%&'()*+,-./!0!)123)4#506781299%%%0 6:0/:0!%%%6;!0;6!%<=
13. – 15. 5. 2010
!ESK"CH A SLOVENSK"CH REVMATOLOG#
Kongresové centrum ParkhotelPlze!
54. V"RO#NÍ SJEZD
Po$adatelé#eská revmatologická spole%nost #LS JEPaSlovenská reumatologická spolo%nos& SLS
Webová adresa sjezdu: www.revma.cz/crs2010
po!adatel
!eská spole"nost d#tské pneumologie"eské léka!ské spole#nosti J. E. Purkyn$
Hlavní mottoMultidisciplinární pé!e o d"ti s respira!ními
onemocn"ními – pr#$ez oborem a mezioborová spolupráce.
24. dubna 2010Hotel DAP, Praha
www.detskapneumologie.cz
Sekretariát konference AMCA, spol. s r.o., tel.: 221 979 351, 731 496 060, e-mail: [email protected]
13. – 14. kv!tna 2010PrahaKongresové centrumDiplomat Hotel Prague
XVII.PRA!SKÉCHIRURGICKÉ DNY
Chirurgick" kongress mezinárodní ú#astí
Sou#ástí programu kongresu bude Valná hromada $eské chirurgické spole#nosti $LS JEP
(Jiráskovy dny)
Po"adatel: I. chirurgická klinika 1. léka%ské fakulty Univerzity Karlovya V&eobecné fakultní nemocnice v Praze$eská chirurgická spole#nost $LS JEP $eská asociace sester, traumatologicko-ortopedická sekceV&eobecná fakultní nemocnice Praha1. léka%ská fakulta Univerzity Karlovy v PrazeOrganizátor: Congress Prague
www.prazskechirurgickedny.cz/2010
NOVÉ LOGOctvere!ky zustaly jako v puvodnim navrhu, jsou jen o10% mensi
v mensim provedni se nebudu slevat
Po'adavky na nábytek pro sociální sféru jsou de-terminovány typem konkrétního za#ízení a po-t#ebami jeho klient$. Vedle stupn" jejich závis-losti na pé&i sledujeme i to, jak jsou za#ízení spe-cializována. Nap#íklad dbáme, aby vybavení domov$ d$chodc$ nebylo p#etechnizované a na-opak, aby byla odpovídající technika jinde.
Jinak vycházíme z pravidla, 'e v za#ízeních s pln" závisl!mi klienty, není-li dostate&n" per-sonáln" vybaveno, nelze pé&i bez moderní tech-niky kvalitn" poskytnout. Víme, 'e zdravotní stav úzce souvisí s tím, jak je &lov"k mobilizo-ván. K tomu pat#í mnoho pom$cek, které po-máhají pasivní nebo aktivní mobilizaci. Nap#í-klad s na*ím nov!m l$'kem Latera, s mo'ností nakláp"t se lateráln" na ob" strany, doká'e jed-na sestra p#evléknout zcela nehybného pacienta o váze 130 kg nebo upravit l$'ko bez toho, ani' by vyvinula sílu v"t*í ne' 5 kilogram$..
NÁBYTEK JE O DESIGNU. MIMO JINÉ...
+eská spole!nost Linet, spol. s r. o., je v$robcem nábytku a dal"ích pom(cek pro zdravotnická a sociální za#ízení. Vyrostla p#ed dvaceti lety na zelené louce nedaleko m,ste!ka Slan$ a dnes platí za jedni!ku nejen u nás, ale i ve sv,t,. O -lozo-i -rmy a n,kter$ch novinkách v nábytku ur!eném pro sociální pé!i jsme hovo#ili s jejím marketingov$m #editelem ing. Tomá"em Kolá#em.
K l$'ku pat#í kvalitní antidekubitární matra-ce. Tyto pom$cky usnad%ují sestrám práci s polo-hováním pacient$. S jejich pou'itím se sni'uje v!-skyt dekubit$ a *et#í -nance. K vybavení odd"le-ní s klienty s omezenou mobilitou pat#í té' zdvih, aby personál nemusel pacienty zdvihat ru&n" a ne-utrp"la kvalita pé&e. Dal*ím vybavením je vhodn! p#estaviteln! nábytek p#izp$soben! momentál-nímu zdravotnímu stavu klient$. Ten je vybaven r$zn!mi ochrann!mi prvky, jako jsou polyure-tanové hrany apod. Nábytek m$'e b!t dopln"n „trezorky“, do kter!ch si klienti ukládají cennos-ti. Tím se redukují mnohé obavy, které jsou pro klienty (i personál) &asto velmi tr!znivé.
Pro pacienty s Alzheimerovou demencí máme elektricky ovládané l$'ko, které doká'e sjet níz-ko nad podlahu (a' 25 cm). Je dopln"né postran-ní pádovou podlo'kou, která chrání pacienta p#i pádu. Mezi speciálními v!robky orientovan!mi
na sociální pé&i máme je*t" dal*í novinku – l$'-ko Image, které pacienta p#ímo zmobilizuje, aby z n"ho mohl vstát. V*ichni víme, 'e vertikalizace je prevencí mnoh!ch záva'n!ch komplikací a n"-kdy i nezvratn!ch zm"n.
Psychické pot'eby obyvatel za'ízení sociální pé"e jsou minimáln# stejn# tak v!znamné jako t#lesné. Jste si jich jako v!robci v#domi?Víme, 'e dobr! design p$sobí jak na pacienty, tak na zdravotníky uklid%ujícím dojmem. Pro nás platí, 'e i u l$'ek nejvy**í t#ídy nesmí b!t vid"t (nap#íklad u l$'ka) 'ádn! mechanismus, kter! by kazil dojem luxusního moderního po-koje, skute&ného domova. P#itom ale v*echny prvky, které starému &lov"ku pomáhají v pohybu &i zaji*)ují jeho bezpe&í, obsahovat musí. Náby-tek by nikdy nem"l signalizovat, 'e je daní &lov"-ka za to, 'e se u' nedoká'e sám o sebe postarat. Chceme #íci: „Ano, m"l jste jist! komfort doma, ale tady máte v"t*í. Je to nutnost, která musí b!t. Ale zárove% ta nejlep*í, která b!t m$'e.“ K psy-chické pohod" rozhodn" pat#í uklid%ující hra barev, sv"tlo, d#evo, pou'ívání p#írodních a tra-di&ních materiál$ (nep#esadíme starého &lov"ka z tradi&ního prost#edí jeho domova do supermo-derního pokoje, kter! by se líbil mladíkovi) atd.
(ím si vysv#tlujete, %e "eská )rma dokázala ve sv#tovém m#'ítku prorazit v konkurenci mno-hem v#t&ích a zaveden!ch )rem?T"ch faktor$ je hodn". Nejv!znamn"j*ím jsou inovace, do kter!ch hodn" investujeme. Design se vyvíjí a nábytek je o designu. My se sna'íme celou problematiku pojmout n"jak jinak a vnést do ní inovaci. Realizovali jsme mno'ství inovací v ne-mocni&ní pé&i a te1 vidíme prostor i v pé&i sociál-ní. Jde o propojení obou t"chto sfér. Chceme, aby l$'ka v sociální pé&i napomáhala i pé&i zdravotní, aby monitorovala fyziologické funkce, pohybovou aktivitu apod.
Text j*, Fota Linet
10_03_inzerce_thema_florance_192x91_def_krivky.indd 1 17.3.2010 12:39:05
INZERCE
FLORENCE 4/2010 37
V$ZKUM
ÚvodBolesti zad mající p$vod v oblas-ti páte#e jsou celosv"tov" pova'ová-ny za jeden z nejzáva'n"j*ích medi-cínsk!ch, ekonomick!ch a sociálních problém$. S tímto typem onemocn"-ní se b"hem svého 'ivota setká tém"# 85 % ve*keré populace. Vertebrogen-ní onemocn"ní jsou nej&ast"j*í cho-roby po nemocech z nachlazení, jsou druhou nej&ast"j*í p#í&nou pro vysta-vení pracovní neschopnosti (10–15 % prostonan!ch dní) a pátou nej&ast"j-*í p#í&inou hospitalizace. Jsou vedou-cí p#í&inou omezení aktivity u lidí do 45. roku v"ku.
V dne*ní spole&nosti u' máme v*echno velmi zjednodu*ené. Nemusí-me podávat takové fyzické v!kony ja-ko d#íve, tak'e zat"'ujeme pohybov! aparát mén", &asto pracujeme dlou-ho ve stejné, nez#ídka nep#irozené po-loze. Pohybov! aparát se tomu brání a sna'í se v*e kompenzovat. Vznika-jí ne'ádoucí zm"ny v pohybovém apa-rátu. Nejvíce se to projeví na p#evodo-vém &lánku pohybového aparátu, na páte#i. Vznikají onemocn"ní, která se k ní vztahují – vertebrogenní.
Zcela základním p#edpokladem správné funkce páte#e je, aby v*echny struktury a systémy, podílející se na pohybu, byly v dokonalé souh#e. Pá-te# neplní své funkce odd"len", ale na- opak funkce jsou vzájemn" spjaty a mo-
RECENZOVAN# $LÁNEK
ZDRAVOTNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DOPAD VERTEBROGENNÍCH ONEMOCN.NÍ NA ZDRAVOTNICK! PERSONÁL
hou se vzájemn" ovliv%ovat. Toté' pla-tí i o jejich poruchách. Porucha jedné funkce m$'e ovlivnit i funkce ostatní. Jak se porucha projeví, závisí nejen na vyvolávající p#í&in", ale také na kom-penza&ních schopnostech celého hyb-ného systému a celého organismu.
Jedním z rizikov!ch faktor$ ver-tebrogenních onemocn"ní je typ pro-fese. Pracovníci ve zdravotnictví jsou zatí'eni #adou negativních vliv$, jako jsou únava, stres, stereotypní postave-ní t"la, zvedání b#emen, nepravidel-n! 'ivotní re'im atd., které je ovliv%ují nejen v práci, ale i v soukromém 'ivo-t". Mezi dal*í zdroje, je' ovlivní celko-v! stav zdravotnick!ch pracovník$, pat#í i p#í&iny sociální. Zde se uplat-%ují p#edev*ím vztahy v rodin" a v za-m"stnání. D$le'ité je sociální klima na odd"lení, které je dáno osobními vztahy mezi &leny pracovního kolek-tivu. Vysoké po'adavky na práci, nut-nost podávat maximální v!kon i p#i nedostatku personálu, nízké -nan&ní ohodnocení nebo nedostate&ná pres-ti' oboru jsou stresory, které vedou k únav" a k pocitu p#etrvávající vy&er-panosti, psychickému strádání a vzni-ku poruch a onemocn"ní s následnou pracovní neschopností. Na zdravotní-ky tak p$sobí #ada zdravotních, psy-chosociálních a -nan&ních faktor$, které mohou ovlivnit jejich p#ípadn! odchod z oboru.
Celkovou terapii vertebrogenních onemocn"ní m$'eme rozd"lit na lé&-bu konzervativní a chirurgickou. Opera&ní lé&ba by m"la b!t indiko-vána pouze v krajních p#ípadech, kdy konzervativní terapie ji' není mo'ná. Klí&ovou informací je fakt, 'e v!h#ez není choroba, ale jen jedna z kompli-kací jedné nemoci, a tou je dlouho-dobé selhávání páte#e jako celku. Ta-to nemoc je ov*em z principu chirur-gicky nedostupná, dostupná je práv" jen její komplikace. Opera&ní v!kon je dvojse&nou zbraní a je t#eba pe&liv" zvá'it, zda je riziko *kod a neúsp"chu dostate&n" vyvá'eno pravd"podob-n!m ziskem pro nemocného. Odol-nost v$&i bolesti a nároky na kvalitu 'ivota jsou zcela individuální a sub-jektivní, a proto se na volb" lé&eb-ného postupu musí podílet pou&en! pacient. P#i stanovení lé&ebné stra-tegie u pacient$ s chronick!mi ver-tebrogenními problémy nesta&í posu-zovat obtí'e pouze z morfologického pohledu, i kdy' je nezpochybnitelné, 'e strukturální nález pat#í k nej&as-t"j*ím d$vod$m obtí'í. V'dy je nut-né poruchu d$sledn"ji hodnotit a p#í-padn" #e*it v kontextu funk&ním. U pacient$ s chronick!mi bolestmi zad je nejv"t*í problém v tom, 'e vel-mi &asto selhává lé&ba zam"#ená na morfologick! nález v&etn" opera&ní-ho #e*ení. Hlavním d$vodem je, 'e
Souhrn: Práce ve zdravotnictví je náro&ná ve v*ech bio-psycho-sociálních ohledech pro v*echny zdravotnické pracovníky. P#edev*ím pracovní poloha je pokládána za jeden z nejv!znamn"j*ích faktor$ ovliv%ujících vznik onemocn"ní pohybové-ho aparátu v souvislosti s prací. A práv" ve zdravotnictví je d$le'ité vyu'ívat aktivn" v*echny prost#edky k zaji*t"ní vhod-né pracovní polohy, tedy komplexn" uplatnit ergonomické po'adavky na uspo#ádání pracovi*t" s p#ihlédnutím k preven-tivnímu programu ,kola zad. (lánek p#edkládá v!zkum proveden! v roce 2009 u zdravotnického personálu n"kolika ne-mocnic v ji'ních (echách. Autorky se zam"#ily na zdravotní a psychosociální dopad vertebrogenního onemocn"ní.Klí&ová slova: zdravotnick! personál – vertebrogenní onemocn"ní – /uktuace.
Summary: Working in health services is demanding in all bio-psycho-social aspects for everyone of the health services workers. Mainly the working position is being considered one of the most important factors which are in/uencing the ori-gin of the moving apparatus illnesses in connection with working. And especially in health services is important to keep using actively all means in order to assure a suitable working position, it means to apply in a complex way the ergonomi-cal demands for a well-ordered workplace with regard to the preventive programme „.e School for the Back“. .is artic-le presents a research made in 2009 in a health service sta2 from several hospitals in Southern Bohemia. .e research au-thors aimed mainly at the health and social impact of a vertebrogenous illness.Key Words: health wolker – spinal column diagnosis – /uctuation.
Mgr. Veronika Kubelová Katedra sociální práce
a sociální politiky ZSF JU, +eské Bud,jovice
2001: ukon!. SZ& a VZ&, +eské Bud,jovice – zdrav. sestra;
2004: ukon!. ZSF JU – v"eob. sestra; 2006: ukon!. ZSF JU
– rehab.-psychosoc. pé!e o posti). d,ti, dosp,lé a staré osoby – navaz. Mgr. studium;
2001–2004: Nemocnice +. Bud,jovice a. s., odd. trau-mat. a plast. chirurgie; 2006:
D. d(ch. a penzion u Hvízdala, soc. pracovnice; od 2006:
ZSF JU, +. Bud,jovice – prev., náprava a terapie zdrav. a soc.
problematiky d,tí, mláde)e, dosp,l$ch a senior(; od 2007: ZSF JU, +. Bud,jovice, kat. soc.
práce a soc. politiky, odb. asist., studentka komb. formy doktor.
programu na ZSF JU
Mgr. Ivana Beránková
1992: ukon!. SZ&, +eské Bu-d,jovice – zdrav. sestra; 1993: Nem. +. Krumlov, ARO, zdrav.
sestra; 1998: ukon!. VO&, +es-ké Bud,jovice – diplomovan$
fyzioterapeut; 1998–2004: Nem. +. Bud,jovice a. s.,
odd. rehab., fyzioterapeutka; 2005: ambul. rehab. centrum
Borovany, fyzioterapeutka; 2006: rehab. centrum &umava,
+. Bud,jovice; 2009: ukon!. ZSF JU – rehab.-psychosoc. pé!e o posti). d,ti, dosp,lé
a staré osoby – kombin. navaz. Mgr. studium
44 FLORENCE 4/2010
MAPY STAROSTLIVOSTI
Mapy starostlivosti vznikly v 80. rokoch minulého storo!ia v USA a Kanade ako po)iadavka lekárov a riadite1ov nemocníc. Cie1om bolo spreh1adni2 zdravotnícku dokumentáciu, koordinova2 prácu !lenov tímu, dokumentova2 o"etrovate1skú starostlivos2 so zameraním na rolu sestry.
Mapy starostlivosti sú *peci-ck!m nástrojom kontinuálneho zvy*ovania kvality, ktoré *etria zdroje, umo'%ujú holistick! prístup, spreh3ad%ujú prá-cu multidisciplinárneho tímu, zvy*u-jú efektivitu a zlep*ujú v!sledky sta-rostlivosti. Pou'ívajú sa v prípadoch, ke1 je diagnóza jasná, proces posky-tovanej starostlivosti je rutinn!, pro-blém v*ak predstavuje variabilita po-skytovanej starostlivosti. Hlavnou v!-hodou máp starostlivosti je zní'enie variability v lie&ebnej a o*etrovate3s-kej starostlivosti. Obsah máp starost-livosti, intervencie a o&akávané v!-sledky sú dopredu ur&ené a zakladajú sa na skúsenostiach multidisciplinár-neho tímu, o*etrovate3sk!ch *tandar-doch starostlivosti, literatúre, odporú-&an!ch postupoch a smerniciach od-born!ch organizácií.
Pomôcka pri poskytovaní starostlivostiMapy starostlivosti sú vytvorené pre *peci-ckú diagnózu alebo procedúru a slú'ia ako pomôcka pri poskytova-ní starostlivosti po&as 24 hodín pri hospitalizácii pacienta. Zalo'ené sú na vedeck!ch poznatkoch a v!sku-me, osobn!ch vedomostiach, skúse-nostiach, algoritmoch, kultúre, tra-díciách, etike ako aj ekonomick!ch mo'nostiach (2). Pomocou mapy znázorníme a zadelíme do men*ích celkov navrhnutú metódu starost-livosti a o*etrovania pri konkrétnej diagnóze pod3a *peci-ck!ch kate-górií – medikácia, procedúry, dié-ta, pohybov! re'im, diagnostika, v!-u&ba a plánované prepustenie. Tak-to mô'eme vy&ísli), kde nám rastú náklady, a zisti), kde pri o*etrovaní nastala odch!lka od be'ného zau'í-vaného plánovaného v!konu a sta-rostlivosti o pacienta po&as hos-pitalizácie (3). Mapy starostlivos-ti umo'%ujú sestrám sústredi) sa na plánované o*etrovate3ské intervencie zamerané individuálne pre ka'dého pacienta. Musí zodpoveda) ur&itému &asovému rámcu, diagnóze pacien-ta, berúc do úvahy aj predpokladanú d4'ku hospitalizácie.
Mapy starostlivosti , ich v%znam a v%-hody:
pomáhajú sestrám vykonáva) ich prácu r!chlej*ie, kvalitnej*ie, efek-tívnej*ie, ú&innej*ie;umo'%ujú holistick! prístup a za-meranie na ciele a potreby danej skupiny pacientov a naplánova) in-tervencie tak, aby sa splnili stanove-né ciele;umo'%ujú preh3adne zmapova) po-trebné náklady na ka'd! de% lie&by;spreh3ad%ujú prácu tímu a podpo-rujú ich spoluprácu;odstra%ujú variabilnos) z procesu starostlivosti o vybrané *peci-cké diagnózy;mapujú starostlivos) o pacienta v priestore a &asu s oh3adom na --nan&né mo'ností zdravotníckeho zariadenia;zvy*ujú kvalitu starostlivosti a zni-'ujú náklady na lekársku a o*et-rovate3skú starostlivos), zni'uje sa v!skyt a záva'nos) komplikácii, taktie' sa skracuje po&et dní hospi-talizácie;zabra%uje sa duplicite;ide o nástroje pre riadenie starost-livosti (managed care) o pacien-tov;sú vypracované pre *peci-cké sku-piny diagnóz, procedúry alebo pro-blematiku; zvy&ajne ide o prípady s vysokou frekvenciou a vysok!mi nákladmi;
-vé zápisy do o*etrovate3skej doku-mentácie v priebehu d%a;
ka'd! de% o&akávanej hospitalizá-cie je rozpracovan! z h3adiska na-sledovn!ch dimenzií, napr. posúde-nie, konzultácie, testy/vy*etrenia, aktivity, diagnostika, lie&ba – zá-kroky, medikamentózna lie&ba, di-éta, pohybov! re'im, o*etrovate3ské diagnózy, intervencie, edukácia, v!-sledky starostlivosti a plánované prepustenie;predstavujú *tandard starostlivos-ti na ka'd! de% hospitalizácie a' po prepustenie pacienta;sú vypracované skupinou zdra-votníckych profesionálov v danom zdravotníckom zariadení;reprezentujú *tandard pre vä&*inu pacientov v danej *peci-ckej skupi-ne, av*ak individuálny proces sta-rostlivosti sa prispôsobuje ka'dému pacientovi zvlá*) (3, 4).
Literatúra1. ARTIMOVÁ I. Kvalita poskytovanej o"e-
trovate1skej starostlivosti ako základn$ aspekt profesionálnej zodpovednosti (diplomová práca). Pre"ov: PU v Pre"o-ve, FZ, 2009, 85 s.
2. KO3O&OVÁ H. Mapy starostlivosti ako sú!as2 case mana)mentu. In O"etrovate1sk$ obzor, 2005, ro!. II, !. 4, s. 106–107. ISSN 1336-5606.
3. MESÁRO&OVÁ J. Mapy starostlivosti ako "peci-ck$ nástroj kvality. In Sestra, 2006, ro!. V, !. 1–2, s. 21. ISSN 1335-9444.
4. SLEZÁKOVÁ Z. O"etrovate1stvo a mapy starostlivosti. In O"etrovate1sk$ obzor, 2005, ro!. 2, !. 1, s. 9–10. ISSN 1336-5606.
5. &KRLA P, &KRLOVÁ M. Kreativní o"et-#ovatelsk$ managment. 1. vyd. Praha: Advent – Orion. 2003, 485 s. ISBN 80-7172-841-1.
6. Vestník MZ SR, ro!. 52, !. 22701/2004-00 z 18. 10 2004. Osobitné vydanie pre tvorbu, implementáciu a hodnotenie "tandardov v o"etrovate1stve a pôrod-nej asistencii.
7. Zákon !. 306/2005 Zb. Vyhlá"ka Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje zoznam sestersk$ch diagnóz.
PhDr. Dagmar Magurová, Ph.D. PU v Pre"ove, Fakulta zdravotníctva
Mgr. Iveta Artimová Nemocnica arm. gen. L. Svobodu, Svidník
PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. PU v Pre"ove, Fakulta zdravotníctva
MANAGEMENT
Ilustra!ní foto Václav K#í)
UKÁ'KA MAPY STAROSTLIVOSTI NA V!KON: OSTEOSYNTÉZA STEHNOVEJ KOSTI /10
Zdravotnícke zariadenie: Nemocnica arm. gen. L. Svobodu, n. o., SvidníkJIS pri Chirurgickom odd.
Kritická cesta Opera!n" de# 1. poopera!n" de# 2. poopera!n" de# 3. poopera!n" de# 4. poopera!n" de#
Konzultácie sály na JIS
spinálnej anestéze
lekárom
vizita operatérom
Testy/vy$etrenia!asti stehnovej kosti
koagula!né testy, ABR
monitoring TK, P – záznam à 1 hod.
à 3 hod.
TT – 2 x denne
Intervencie
anestéze
-
-stvo, podtlak), permanentn" katéter, i. v. kanyla
a intenzitu bolesti
neoperovanej DK
tekutín
z drénov v ml, Redonov drén
permanentného katétra
a intenzitu bolesti
defekáciu
z drénov v ml, Redonov drén
permanentného katétra
a intenzitu bolesti
do kresla 2x denne
permanentného katétra
sebesta!nosti p/k
-
operovanej DK)
oddelenie
Medikácia -tiká, antikoagulanciá, ATB
lekára
analgetiká, antikoagulanciá analgetiká, antikoagulanciá analgetiká p. p., antikoagulanciá
Diéta
O$. diagnózy A 100, A 112, A114, A115, A 124B 110, D 104, I 110, I 121, K 101, K 117, P 107, R 122S 100, S 106, S 109, S 142, S 150T 101, T 114V 101, V 109, V 130
A100,A 114, A115, B110,D 104, D 121K104, K120S101, S106, S115, S142,V101, V138
A114, A 115,B110, D 104,P 104, S101, S106, S115, S142, V104, V 138
D 104, S115, S142 V104, V138
pA115, A116, A117
(7)
%tandardy 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8,13, 14, 15, 18, 19, 21, 22, 32, 24, 26, 30, 32, 35, 36, 37, 40,43, 50
1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15, 18, 19, 22, 32, 24, 26, 29, 30, 32, 35, 36, 37, 40, 43, 50
1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15,18, 19, 22, 23, 24, 29, 30, 32, 35, 36, 37, 43, 50
1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 29, 35, 36, 37, 43, 50
1, 2, 4, 5, 6, 7, 15, 22, 24, 29, 35, 36, 37
(6)
Aktivity pacienta/V"sledky starost-livosti
drény funk!né
-té edukáciou
k sebesta!nosti
dekubitov
-
stavu p/k
-gické oddelenie
46 FLORENCE 4/2010
Program sesterského pracovního dopo-ledne zahájilo krátké vystoupení minis-tryn" zdravotnictví (R Mgr. Dany Ju-ráskové, Ph.D., MBA, která pod"kovala sestrám p$sobícím v ordinacích prak-tick!ch léka#$ za jejich nezastupitelnou práci. Odbornou &ást konference pak uvedla zajímavá a pou&ná p#edná*ka V%znam kompresivních bandá)í dol-ních kon&etin v pé&i o pacienty s one-mocn$ním cévního systému, kterou jako v'dy bravurn" p#ednesla Bc. Ire-na Pejznochová. P#ipomn"la v!hody, indikace a druhy této základní lé&eb-né (ale i preventivní) metody p#i cho-robách 'ilního a lymfatického systému a p#ipojila praktické rady a zásady, jak správn" nalo'it bandá' – mj. za&ít v'dy u prst$, nikdy nezapomenout na pa-tu a kotník, pou'ívat dostate&n! po&et obinadel, ned"lat na nich uzly a kli&ky, proto'e mohou zp$sobit otlaky, kom-presivní pun&ochy pou'ívat pouze na den a jen u pacient$ s chronick!m one-mocn"ním atd. Zd$raznila rovn"', 'e indikovat kompresivní bandá' není v kompetenci sestry.
Domácí dial%za – Peritoneální dia- l%za (PD) v domácím prost#edí by-la dal*ím tématem akce, které si pro sestry primární pé&e p#ipravila Lud-mila Nermutová z Interního odd"le-ní Strahov pra'ské V*eobecné fakult-ní nemocnice. Stru&n" shrnula v*ech-ny metody u'ívané pro náhradu funkce ledvin a pak u' se v"novala princip$m jedné z nich – peritoneální dial!zy. P#i-pomn"la mj. dva z re'im$ PD: CAPD (Continuous Ambulatory Peritoneal Dialysis) – kontinuální ambulantní PD, u ní' se provád"jí zpravidla &ty#i (3–5) manuální v!m"ny denn", p#i&em' je-
AKCEUDÁLOSTI SESTRY NA 4. KONGRESU PRIMÁRNÍ PÉ,E
Ji) 4. kongres praktick$ch léka#( za hojné ú!asti jejich koleg( a kolegy* z multidisciplinárních t$m( prob,hl ve dnech 26.–27. února v Praze. Jeho sou!ástí bylo i setkání sester, pod jeho) organizaci se podepsala sekce sester primární pé!e +AS.
jich &as se p#izp$sobuje 'ivotnímu ryt-mu pacienta, a CCPD (Continuous Cyc-ling Peritoneal Dialysis) – kontinuální cyklickou PD spo&ívající v p#ístrojo-vé v!m"n" provád"né v"t*inou v noci. P#edná*ející zmínila rovn"' eventuál-ní komplikace PD, jako jsou nap#. peri-tonitida nebo infekce v míst" zalo'ení peritoneálního katetru. PD v domácím prost#edí je metoda nenáro&ná, konci-povaná tak, aby se dala d"lat pohodl-n" a bezpe&n" doma a naprostá v"t*ina nemocn!ch ji zvládne provád"t samo-statn". V p#ípad", 'e nemocn! pot#ebu-je pomoc a nemá k dispozici rodinu, lze pé&i poskytovat i v systému domácí pé-&e. Ludmila Nermutová hovo#ila práv" o roli rodiny a sester dialyza&ních pra-covi*), LDN &i sociální pé&e a na zá-v"r uvedla p#edpoklady úsp"*né lé&by: dob#e provád"t PD za dodr'ování v*ech zásad asepse, dob#e pe&ovat o perito- neální katetr, zajímat se o biopsychoso-ciální stav pacienta, spolupracovat s in-dikujícím nefrologick!m pracovi*t"m.
Na to, 'e zdravotníci stále je*t" &as-to nevnímají téma nutri&ní pé&e ja-ko nezbytnou sou&ást pé&e o pacienty, upozornila poté Tamara Starnovská, vedoucí nutri&ní terapeutka Fakultní .omayerovy nemocnice s poliklinikou (FTNsP) v Praze. P#ipomn"la, 'e nut-ri&ní stav nemocn!ch, ovlivn"n! nebo ovliv%ující jejich choroby, musí zajímat i léka#e a sestry v ambulancích prak-tick!ch léka#$ pro dosp"lé a dnes stále &ast"ji i v ordinacích terénních pediat-r$. K zaji*t"ní správné v!'ivy p#im"#e-né zdravotnímu stavu, v"ku a 'ivotní-mu re'imu pacient$ by m"li b!t zváni i nutri&ní terapeuti, jim' pat#í nezastu-pitelné místo v multidisciplinárním t!-
mu. (Sd"lení T. Starnovské p#inese Flo-rence v n"kterém z p#í*tích &ísel.)
Dnes naopak stále frekventova-n"j*ímu tématu stárnutí a stá#í se ve své p#edná*ce Pé&e o seniory v"nova-la p#edsedkyn" sekce sester primární pé&e (AS Mgr. Alice Strnadová, MBA, z Ústavu teorie a praxe o*et#ovatel-ství 1. LF UK a FTNsP v Praze. Uved-la mimo jiné, 'e st#ední délka 'ivota je v (R 78,1 roku u 'en a 71,5 roku u mu-'$, 15 % zdej*ích obyvatel je star*ích 65 let a ka'd! t#etí pacient, kter! na-v*tíví ordinaci praktického léka#e, je star*í 60 let. Zd$raznila, 'e stá#í ne-ní nemoc, n!br' v"kové období, které má svá speci-ka. A ta by m"li zdravot-níci znát. M"li by také v"d"t, s jak!mi problémy se mohou setkat u riziko-vého starého &lov"ka (osam"lé osoby star*í 80 let, staré osam"lé a ovdov"-lé 'eny, sta#í lidé v dlouhodobé o*et-#ovatelské pé&i) a znát s tím spojené somatické, psychické i sociální zm"ny atd. M"li by se zajímat o pé&i o seni-ora v jeho rodin", o to, jak tráví vol-n! &as, jak! má kontakt s okolím, ze-jména sestry by si m"ly alespo% ob&as polo'it otázku, co vlastn" v"dí o sv!ch pacientech.
Pozn. redakce: sesterskou sekci mo-derovali dva léka#i, MUDr. Ctirad Koz-derka a MUDr. Roman Houska, kte#í po skon&ení jednotliv!ch sd"lení kladli p#edná*ejícím otázky. Bravurní, suve-rénní odpov"di sv"d&ily o tom, 'e dne*-ní sestry jsou stále &ast"ji na slovo vzaté vzd"lané odbornice na svém míst".
ew
&NÁ'.(ZNA)KA KRITIZOVAT ZBRA*
POKROPITSPZ VOZ.
1. )ÁST
+++++++++++++ZNA)KA
BARVIVO
INDIÁN.
+++++++++++++
ZNA)KA RADIA+++++++++++++'ÍMSKÁ
HO'ÍCÍ PLYNY+++++++++++++
2. )ÁST ++++++++++ ++++++++++ZNA)KA
++++++++++
LODI++++++++++
NOSNÍK
POTOM++++++++++
PROVAZ
&BÁS.(
TÍHA++++++++++
SOLMIZ.SLABIKA++++++++++
VYSOKÁKARTA
++++++++++
SLITINA
STA+
++++++++++
ZÁPOR ++++++++++VÁHOVÁ KA+
++++++++++MLADOST
CYSTA
,LÁZY++++++++++
SOLMIZ.SLABIKA++++++++++
)ÁSTICHYTÁNÍ
++++++++++ ++++++++++ ++++++++++
DOMÁCKYOLD'ICH
++++++++++
LO,KA
++++++++++SPZ VOZ.
3. )ÁST
ZNA)KAMALÍ' POZNÁMKA
AD, ALDA, BANTAM,
ODR
*e(ení k&í+ovky zasílejte nejpozd)ji do 21. 4. 2010 n,kter$m z uveden$ch zp(sob(. Pomocí SMS ve tvaru FLO KR text tajenky bez diakritiky (nap#.: FLO KR ZISKA-TE ENERGII NA CELY DEN) na !íslo 900 06 09. E-mailem na adresu #[email protected] nebo po"tou na adresu Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov (do p#edm,tu e-mailu nebo na obálku uve0te heslo „FLORENCE K.Í/OVKA“)V$hru získává prvních 10 lu"titelek, které za"lou správné zn,ní tajenky. V$hry jsou zasílány po"tou do 30 dn( od uve#ejn,ní v$herc( v následujícím vydání titulu, proto nezapome*te uvést své jméno, adresu a kontakt (neplatí p#i zasílání SMS). Cena jedné SMS je 9 K! v!etn, DPH, SMS servis technicky zaji"2uje Erika a.s.
Na otázky testu z minulého $ísla správn) odpov)d)la: Kristina Forsterová z Dolního Rychnova. Správné odpov)di z $. 3/2010: 1b, 2a, 3c, 4a, 5a, 6a, 7b, 8b, 9c, 10b, 11a, 12b, 13b, 14b, 15a, 16b, 17a, 18b, 19a, 20a
Jednodu!e proti celulitid"! O!et"ující p"ípravek Somatoline Cosmetic Proti Celulitid# aktivn# vyhlazuje pomeran$ovou k%&i a zabra'uje jejímu op#tovnému v(skytu. K dostání v lékárnách.
I kdy! je ka!dá !ena jiná, jedno máme spole"né – chceme se dob&e cítit a je*t% lépe vypadat. Pokud nyní p&em(*líte, jak „vyladit“ své k&ivky a v"as se p&ipravit na léto, pom+!e vám &ada o*et&ujících p&ípravk+ zna"ky Somatoline Cosmetic. Jednotlivé o*et&ující p&ípravky nejen ze*tíhlují a tím tvarují postavu, ale také napomáhají k odbourávání nahromad%ného tuku a eliminují projevy spojené s celulitidou. K dostání v(hradn% v lékárnách.
Více informací na www.somatolinecosmetic.cz.
Ze(tíhlující &ada pro va(i siluetu
Vyhrajte 10 ! p#ípravek Somatoline proti celulitid" v hodnot" 1400 K$.
Pacient se ptá léka$e: „A nemá ten lék také n"jaké vedlej!í ú$inky?” „S tím, bohu%el, musíte po$ítat. Brzy ... (viz tajenka)!”
