| Date post: | 29-Mar-2016 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | ambit-media-as |
| View: | 226 times |
| Download: | 4 times |
s. 3
Téma:Výkon povolání nelékařů
s. 14
Praxe:Péče o bezdomovce
s. 28
Odborné téma:Zkušenosti s léčbou bolesti u ran
s. 8
Případová studie:Pacient s dg. priapismus
Vychází pod patronací České asociace sester
leden 2012, ročník VIII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
1č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07
FLORENCE 1/2012 1
EditORiaL
Hledáte konkrétní článek?
K bleskové orientaci
vám pomohou naše
webové stránky
www.florence.cz.
Najdete tu i rejstříky
všech vydaných čísel.
Více odborných
článků najdete na
webu v rubrice
Florence je také
na facebooku.
Přidejte se k nám!
Redakci každého časopisu, zvláště pak odborného, zajímá, jak je hodnocen čtenáři. Už když časopis děláme, myslí-me na čtenáře a jejich prostřednictvím na pacienty. Jak jim ty naše informace mohou pomoci? Spolu s tím nás svírá obrovská zodpovědnost.
Vypěstovali jsme si takovou malou fóbii. Stále se bojíme, že něco v odbor-ném obsahu bude v nepořádku. Není na světě expert, aby znal do detailů všech-ny obory, a už vůbec se to přes všech-ny zkušenosti nedá říci o nás. Hroz-ná představa, že se nějaký autor zmýlí a doporučí pacientovi teplo místo ledu anebo jen při zákroku navrhne sed a on je mnohem lepší leh. Pak si to někdo přečte a poskytne péči, o jaké se dočetl. A nakonec za chybičku zaplatí pacient. Proto se do odborného zdravotnického časopisu chybička vloudit nesmí.
Jsme pokorní. Musíme být, protože v sázce je příliš mnoho. Stále se učíme, ale pořád to nestačí. Na klidu nám při-dává imprimatur článku, tj. souhlas nad-řízené sestry nebo dokonce hlavní sest-
ry, odpovědného lékaře, primáře. Sest-ry jsou na to zvyklé. Je to dobré, nutné, ale pořád ještě ne dostatečné. Náš zběsilý hon za kvalitou časopisu pokračuje.
Před více než rokem jsme přešli na recenzované texty. Dnes už v každé Florence objevíte nadpoloviční větši-nu stránek recenzovaných článků, kaž-dý zaštítěný dvěma špičkovými odbor-níky-recenzenty. Každý článek má dva recenzní posudky.
A naše strachy se potvrdily. Oprav-du najdou se věcné chyby i u renomova-ných sester, běžné jsou příliš úzké úhly pohledů, formální nedostatky, meto-dické chyby apod. Přibylo nám práce. Běžný recenzovaný článek se točí čas-to i dlouho dokola, autor doplňuje, pře-pracovává, zdokonaluje, dokud není re-cenzent plně spokojen.
Myslíme si v redakci, že konečně můžeme klidně spát. A také být hrdí a trochu nafoukaní, protože s kredi-tem recenzovaných článků v ošetřova-telském časopise jsme na českém trhu první a jediní.
Ale usednout na vavřín se nevyplá-cí. Koncem roku jsme provedli malý průzkum a náhle jsme zjistili, že si mnozí recipienti ani nevšimli, že člán-ky jsou recenzované, anebo si mysleli, že nesejde na tom, jestli je časopis re-cenzovaný nebo ne.
Samozřejmě, že na tom sejde – značka recenzovaný je vždy a všude značkou kvality. Sestra smí podle ta-kového článku bez obav provádět praxi, může ho bez obav z pochybení uvádět ve svých studiích, používat pro před-nášky, může mu věřit.
A proto od toho neustoupíme. Vě-říme, že za nějaký čas si na to všichni zvyknou a budou rádi. Děkujeme den-ně autorům, kteří se do takového dob-rodružství s námi pouštějí, i recenzen-tům, že svým kolegům věnují svůj čas a riskují jejich nevůli. Protože všichni víme, že nikdo není hrdější než autor a kritika obvykle nebývá provázena ra-dostným výskáním.
Jarmila Škubová
Jarmila Škubová
DobroDružstVí kVality
2012 (24 konferencí+48 seminářů)Kraj Města (alespoň nad 15 tisíc obyvatel) I. Q II. Q
únor březen duben květen červenČást I. Středočeský kraj Kladno, Příbram, Mladá Boleslav, Kolín K, S, S
Benešov 29. 3. CerebroMladá boleslav 17. 5. Kardio
Část II. Jihočeský kraj Č. Budějovice, Jindřichův Hradec, Tábor K, S, SČ. Budějovice 1. 3. Onko
Část IV. Karlovarský kraj Karlovy Vary, Cheb, Sokolov K, S, SKarlovy Vary 23. 5. Kardio
Část V. Ústecký kraj Ústí nad Labem, Teplice, Most K, S, S K, S, S K, S, SÚstí nad Labem 15. 3. OnkoTeplice 7. 6. Cerebro
Část VI. Liberecký kraj Liberec, Jablonec n/N, Česká Lípa K, S, SČeská Lípa 3. 4. Cerebro
Část VII. Královéhradecký kraj Hradec Králové, Náchod, Jičín K, S, SJičín 21. 3. Cerebro
Část VIII. Pardubický kraj Pardubice, Ústí nad Orlicí, Svitavy K, S, SÚstí nad Orlicí 12. 4. Kardio
Část IX. Vysočina Jihlava, Třebíč, Havl. Brod K, S, STřebíč 14. 6. Cerebro
Část X. Jihomoravský kraj Brno, Znojmo, Břeclav K, S, S K, S, SBrno 29. 2. CerebroZnojmo 15. 5. Onko
Část XI. Olomoucký kraj Olomouc, Prostějov, Přerov K, S, SProstějov 5. 6. Kardio
Část XIII. Moravskoslezský kraj Ostrava, Opava, Frýdek-Místek K, S, SFrýdek-Místek 25. 4. Onko
Část XIV. Zlínský kraj Zlín, U. Hradiště, Vsetín K, S, SKroměříž 17. 4. Cerebro
K – konference, S – seminář onko + senioři + nutrice Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním kardio + senioři + nutrice Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním onko + senioři + nutrice Celebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání
Projekt VzDěláVání nelékařů 1. Pol 2012(spolufinancováno Evropskou unií z Evropského sociálního fondu)
Obsah
Editorial ................................................................................................................................................................................................1
TémaPtali jste se. Odpovídá J. Dvořáková z MZ ČR .............................................................................................................................3
nové knihy .......................................................................................................................................................................................4
ManagementSystém evidence a plánování povinných školení ......................................................................................................................5
PraxeTorakoskopické výkony z pohledu sestry ....................................................................................................................................6
recenzované článkyPřípadová studieOšetřovatelská péče o pacienta s diagnózou priapismus .......................................................................................................8zkušenosti z praxeChronické bolesti svalů, šlach, vazů a kloubů jako symptomy fibromyalgie ................................................................... 11Starostlivosť o bezdomovcov ...................................................................................................................................................... 14Psychické poruchy u onkologického pacienta z pohĺadu sestry ........................................................................................ 16Výzkumné sděleníPrimární a sekundární prevence u onemocnění karcinom prsu ........................................................................................ 19
odborné témainkontinence v souvislostechUrologické diagnózy a jejich příznaky ....................................................................................................................................... 24Těhotenství a porod: jejich vliv na svalstvo pánevního dna (recenzovaný článek) ........................................................ 26Hojení ranStrategie léčby bolesti pomocí lokální terapie u nehojících se ran (recenzovaný článek) ........................................... 32
Zaznamenali jsmeNásilí jako psychiatrický problém ............................................................................................................................................... 34
Zpravodaj ČASPracovní skupina pro kvalitu při ČAS ......................................................................................................................................... 36O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství ..................................................................................................................................... 37Komunikace s handicapovanými pacienty .............................................................................................................................. 38Koedukované kursy a stáže .......................................................................................................................................................... 40Co v učebnicích (možná) nebylo ................................................................................................................................................. 41
errare humanum estSestra a drogy .................................................................................................................................................................................. 44
Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4
www.florence.cz
Ročník VIII., číslo 1, leden 2012
Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5
[email protected].: +420 222 352 578
Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová
e-mail: [email protected]
Redakce:PhDr. Eva Wićazová
e-mail: [email protected]
Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,
Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,
Milica Sklenčková, Mgr. Hana Svobodová, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,
Růžena Wagnerová
Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník
Vydavatel:Ambit Media, a. s.
www.ambitmedia.cz
Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík
Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý
e-mail: [email protected]
Marketing:Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434
e-mail: [email protected]
Obchod:Alexandra Manová
tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]
Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866
e-mail: [email protected]
Personální inzerce:fax: +420 222 352 572
e-mail: [email protected]
Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414
684 01 Slavkov u Brna
Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,
Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],
infolinka 800 300 302, www.periodik.cz
SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,
Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur
Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)
Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 12. 2011
Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou
správnost inzerátů.
Copyright © Ambit Media, a. s., 2011
Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545
Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75
Šedá: CMYK 0-0-0-75
Vychází pod patronací České asociace sester
čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků
Foto na titulní straně jan rasch
Mgr. M. koutnáPoradna pro léčbu rány kariM, 1. lF uk a VFn, Praha
FLORENCE 1/2012 3
tÉMa
Výkon povolání všeobecné sestry v zahraničíDotaz: Jsem všeobecná sestra, chtě-la bych vykonávat toto povolání v za-hraničí. Vyžadují ode mě nějaká po-tvrzení. Kde je získám?
Odpověď: Potvrzení pro výkon zdra-votnického povolání v zahraničí vyřizu-je uznávací jednotka MZ ČR. Informa-ce i žádost najdete na www.nconzo.cz – registr – uznávací jednotka – potvrze-ní pro zahraničí – nebo na webových stránkách MZ ČR: www.mzcr.cz – od-borník zdravotník – vzdělávání a uzná-vání kvalifikací – uznávání kvalifika-cí – nelékařská povolání – uznávání kvalifikací získaných v ČR.
Prodloužení registraceDotaz: Chtěla bych se zeptat, kolik kre-ditů musí získat všeobecná sestra, když se registrace prodlužuje na 10 let?
Odpověď: Počet kreditů při prodlouže-ní platnosti Osvědčení k výkonu povo-lání bez odborného dohledu se nemě-ní, tj. 40 za registrační období. Musí-te tedy získat 40 kreditů za registrační období 10 let.
specializovaná způsobilost získaná před účinností zákona č. 96/2004 sb.Dotaz: Jsem všeobecná sestra. V roce 1998 jsem absolvovala pomaturitní specializační studium podle vyhláš-ky č. 77/1981 Sb. v oboru anestezio-logie, resuscitace a intenzivní péče. Hledám uplatnění po mateřské do-volené ve svém oboru. Musím absol-vovat specializační studium v oboru intenzivní péče podle nařízení vlády č. 31/2010 Sb. nebo žádat o přiznání specializované způsobilosti?
Odpověď: Specializovaná způsobilost získaná podle dřívějších právních před-pisů (např. pomaturitním specializač-
Ptali jste se oDPoVíDá j. DVořákoVá z Mz Čr
ním studiem, speciální průpravou) zů-stává nedotčena (§ 96 odst. 2 přechod-ných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povolá-ních, v platném znění). Platné naříze-ní vlády č. 31/2010 Sb., o oborech spe-cializačního vzdělávání a označení od-bornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí pak v pří-loze 2 uvádí převodní tabulku včetně označení odbornosti specialistů. Spe-cializační vzdělání v oboru intenziv-ní péče tedy splňujete, aniž byste o ně musela žádat.
návrat k výkonu povolání fyzioterapeutaDotaz: Co mám dělat, abych se mohl vrátit k výkonu povolání fyzioterape-uta? V roce 1993 jsem odmaturoval na zahradnické škole. V roce 1995 jsem odmaturoval na dvouletém nástavbo-vém studiu rehabilitace při zaměstná-ní. Rok a půl jsem pracoval na rehabi-litačním oddělení a různých odděle-ních. Poté jsem pracoval 14 let mimo zdravotnictví.
Odpověď: Odborná způsobilost k vý-konu povolání fyzioterapeuta (dříve re-habilitačního pracovníka), kterou jste získal absolvováním nástavbového stu-dia v oboru rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole, zůstává ne-dotčena. Rovněž jste splnil podmínku alespoň půl roku výkonu povolání re-habilitačního pracovníka. Do doby zís-kání specializované způsobilosti v obo-ru aplikovaná fyzioterapie tedy můžete vykonávat povolání fyzioterapeuta pod odborným dohledem.
odstranění tvrdosti zákonaDotaz: Žádám o sdělení, zda mohu požádat pana ministra o odstranění tvrdosti zákona ve věci prodlouže-ní osvědčení k výkonu zdravotnické-ho povolání bez odborného dohledu. Jsem fyzioterapeutka se středoškol-ským vzděláním. Platnost osvědče-ní mi skončila 10. 4. 2011 a osvědče-ní mi nebylo prodlouženo přesto, že jsem absolvovala řadu kursů a mám více než 40 kreditů. Nemám však spe-cializovanou způsobilost. Proto jsem proti rozhodnutí o zastavení řízení ve věci prodloužení osvědčení nepo-dala rozklad.
Odpověď: V § 91b zákona č. 105/2011 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 96/2004 Sb.
je nově založena možnost ministra zdravotnictví v zákonem vymezených případech rozhodnout o odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdos-ti ve stanovených případech musí být odůvodněná a lze ji podat až po vy-čerpání řádných opravných prostřed-ků podle správního řádu. Tyto pro-středky nebyly ve vašem případě vy-čerpány, a tím není splněna základní zákonná podmínka stanovená v § 91 b odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb., a proto je bezpředmětné žádost z těchto dů-vodů podávat. Žádosti by nebylo z dů-vodu nevyčerpání řádných opravných prostředků vyhověno.
Smyslem nového ustanovení o od-stranění tvrdosti není paušální promí-jení vzdělávání nebo podmínek k vy-dání nebo prodloužení osvědčení, ale eventuální umožnění řešení zvlášť zá-važných výjimečných případů, kte-ré jsou jinak neřešitelné. Vzhledem k tomu, že jste k prodloužení osvěd-čení nesplnila podmínku specializač-ního vzdělávání a platnost původního osvědčení vám vypršela, lze je získat pouze na základě nové žádosti o vydá-ní osvědčení při splnění podmínek da-ných § 24 zákona č. 96/2004 Sb.
Podmínka specializačního vzdělání pro fyzioterapeuty, kteří získali odbor-nou způsobilost středoškolským vzdě-láním pro vydání osvědčení k výko-nu povolání bez odborného dohledu byla již od počátku platnosti zákona č. 96/2004 Sb. (v té době se vztahova-la na všechny fyzioterapeuty, novelou zákona v roce 2008 byly požadavky na specializační vzdělání změněny pouze pro fyzioterapeuty, kteří získali odbor-nou způsobilost středoškolským vzdě-láním). V přechodném období dvou let po účinnosti zákona č. 96/2004 Sb. bylo osvědčení k výkonu povolání bez od-borného dohledu vydáváno všem pří-slušným nelékařským zdravotnickým pracovníkům podle kritérií daných zá-konem bez ohledu na splnění dalších stanovených podmínek v zákoně. To však neznamená, že tyto podmínky není nutné pro prodloužení osvědčení plnit i nadále. Z vašeho dotazu vyplý-vá, že jste absolvovala mnoho vzděláva-cích aktivit. Ty však nemohou nahradit podmínku danou zákonem. Východis-kem by bylo přihlásit se do specializač-ního vzdělávání a požádat o započte-ní vámi absolvovaných aktivit shod-ných s programem specializačního vzdělávání.
Jana dvořáková MZ ČR
Úřad MZ ČR
NOvÉ kNihy
IVA KUZNÍKOVÁ A KOL. SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍGRADA PUBLISHING, a. s.Praha 2011, 224 s., 259 KčISBN 978-80-247-3676-1
Kniha je zaměřena na cílovou skupinu pracovníků v oblasti sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, dále na studenty oborů sociální práce a zdravotnictví. Autorka se soustředila na základní otázky sociální práce se zaměřením na zdravotnictví,
RENATA VYTEJČKOVÁ, PETRA SEDLÁŘOVÁ, VLASTA WIRTHOVÁ, JANA HOLUBOVÁOŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY V PÉČI O NEMOCNÉ IGRADA PUBLISHING, a. s. Praha 2011, 256 s., 259 KčISBN 978-80-247-3419-4
Moderní učebnice ošetřovatelských postupů pro stu-denty oboru ošetřovatelství a všeobecného lékařství, využívající dostupné informace z českých i zahranič-ních zdrojů. Je koncipována podle stěžejního před-mětu studia ošetřovatelství a svým pojetím bude výbornou učební pomůckou také pro studenty vše-obecného lékařství. V části I jsou uvedena základní témata ošetřovatelských postupů, na která bude na-vazovat další část s náročnějšími speciálními výkony a postupy. Problematika péče o nemocné s využitím moderních postupů, pomůcek a doporučení, kterou publikace zahrnuje, je studentům předkládána pou-tavou formou. Po jejím prostudování budou schopni splnit požadavky k jejich hodnocení z tohoto před-mětu. red
JAROSLAVA FENDRYCHOVÁZÁKLADNÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY V PÉČI O NOVOROZENCEVybrané kapitolyGRADA PUBLISHING, a. s.Praha 2011, cca 158 s., cca 199 KčISBN 978-80-247-3940-3
Publikace je určená studentům a sestrám oboru ošet-řovatelství a porodní asistence. Jsou v ní zdokumento-vány vybrané ošetřovatelské postupy od jejich prvních uvedení až po moderní současnost. Každá kapitola má ve svém závěru „souhrn a doporučení“, poslední dopo-ručené postupy, které vydaly lékařské nebo sesterské odborné společnosti. Publikace bude sloužit k hlubšímu pochopení jednotlivých vybraných ošetřovatelských po-stupů. Po jejím prostudování budou studenti komplexně připraveni na splnění studijních požadavků z předmětu ošetřovatelské postupy – péče o novorozence. red
kou fotografickou dokumentací Jindřicha Štrei-ta, reflektuje nejen teoretické, ale především praktické aspekty metody reminiscence. Jde o speciální metodu práce se seniory, založenou na uznání důležitosti vzpomínání s ohledem na zvyšování (resp. udržení) kvality života. Zahr-nuje široké spektrum interaktivních, kreativních a výrazových aktivit, jejichž základem je zájem o minulé životní zkušenosti seniorů, kteří se jí účastní. Kniha shrnuje principy, formy a využití reminiscenční terapie také u seniorů se specific-kými potřebami (např. u osob s demencí, depresí nebo mentálním postižením). Detailně jsou po-psány aktivity, které je možné v rámci reminis-cenční terapie využít.
Publikace je určena především pracovníkům pomáhajících profesí (sociálním pracovníkům, er-goterapeutům, zdravotnickým pracovníkům, arte-terapeutům, psychologům aj.), pečujícím o osoby vyššího věku v domovech pro seniory, stacionářích, léčebnách dlouhodobě nemocných, geriatrických odděleních, jednotkách ošetřovatelské péče, odborných léčebných ústavech, gerontopsychia-trických odděleních, ale i v domácím prostředí seniorů. Poznatky a postupy reminiscence mohou tito pracovníci využívat při své práci pro zkvalitnění poskytované péče. red
tedy sféru, která má u nás mnohaletou tradici a přes-to jí dosud nebyla věnována samostatná publikace. Kniha, první svého druhu, sdružuje obecné infor-mace o sociální práci ve zdravotnických zařízeních, nemocnicích, klientele sociálních pracovníků, me-todách sociální práce, sociálních důsledcích nemocí, které stručně charakterizuje. Věnuje se některým specifickým oblastem oboru, například sociální práci s osamocenými matkami v těhotenství a šestinedělí, psychologickým aspektům práce s klienty ve zdra-votnických zařízeních, práci s lidmi se zdravotním postižením. Přínosem publikace je nabídka ucelené-ho přehledu základních informací o sociální práci ve zdravotnictví. red
NADĚŽDA ŠPATENKOVÁ, BARBORA BOLOMSKÁREMINISCENČNÍ TERAPIEGALEN, Praha 2011, 112 s., 200 KčISBN 978-80-7262-711-0
Publikace, zpracovaná Naděždou Špatenkovou a Barborou Bolomskou a doprovázená tematic-
jak získat registraci dětské sestry?Dotaz: Vystudovala jsem SZŠ, obor dětská sestra, a studium jsem ukon-čila v roce 1990. Ve zdravotnictví jsem pracovala tři roky. Odešla jsem z oboru a registraci nemám. Žádám o radu, jak registraci co nejrychle-ji získat.
Odpověď: Pokud jste vystudovala obor dětská sestra na SZŠ v roce 1990, jste podle zákona č. 96/2004 Sb. všeobec-nou sestrou. Dětská sestra je podle to-hoto zákona obor specializace. Máte však možnost požádat o přiznání této specializované způsobilosti. Žádos-ti o přiznání odborné nebo speciali-zované způsobilosti se podávají elek-
tronickou formou na www.mzcr.cz – odborník zdravotník – EZP (žádost je nutné vyplnit, zejména uvést praxi dět-ské sestry, uložit, vytisknout, opatřit 500korunovým kolkem). Výkon po-volání potvrdí zaměstnavatel, v pří-padě, že v současné době nemáte za-městnavatele, doložíte potvrzením z předchozího zaměstnání. K žádosti je nutné přiložit ověřenou kopii matu-ritního vysvědčení, příp. ověřenou ko-pii jiného dokladu o získání způsobi-losti a vše odeslat na odbor vzdělává-ní a vědy MZ ČR.
Bez ohledu na to můžete vykonávat povolání všeobecné sestry pod odbor-ným dohledem. Pro registraci, vydání osvědčení bez odborného dohledu vše-obecné sestry potřebujete požádat o vy-
dání osvědčení (žádost a další informa-ce najdete na www.nconzo.cz – registr). Jako absolventka střední zdravotnické školy musíte však nejdříve splnit pod-mínku výkonu povolání nejméně 3 roky za celé období od získání odborné způ-sobilosti, dále pak dodat potvrzení o vý-konu povolání minimálně 1 rok v polo-vičním úvazku nebo 2 roky v pětinovém úvazku za posledních 10 let a 40 kreditů ze vzdělávacích akcí. Obě poslední pod-mínky lze nahradit zkouškou, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu zdravot-nického povolání bez odborného dohle-du – informace najdete na výše uvedené webové adrese.
Jana Dvořáková, MZ ČR ([email protected])
tÉMa
FLORENCE 1/2012 5
Zaměstnavatel je povinen provést ško-lení při nástupu zaměstnance do práce, při změně zařazení nebo výkonu dru-hu práce, při změně pracovních postu-pů, změně technologií. Je povinen určit obsah a četnost školení, stanovit způ-sob ověřování znalostí zaměstnanců a vést dokumentaci o provedeném ško-lení. Pokud to vyžaduje povaha rizik, školení musí být pravidelně opaková-no. V případech, které mohou mít pod-statný vliv na míru rizika nebo BOZP, musí být provedeno bezodkladně. Od-povědnost za ně nese zaměstnavatel. Hlavním úkolem je přesná evidence absolvovaných školení zaměstnance zaměstnavatelem a účelný, přehledný a jednoduchý plán těchto školení.
systém školení ve svitavské nemocniciV naší nemocnici jsme si vytvořili vnitřní systém školení a jeho evidence a program, který umožňuje jednoduše generovat požadovaná školení zaměst-navatelem a evidovat absolvovaná ško-lení. Každému zaměstnanci jsou před nástupem do zaměstnání definovány (podle druhu vykonávané práce a pra-coviště) druhy školení, je stanovena perioda určující četnost těchto školení a jejich forma. Na tomto základě je vy-tvořen individuální Roční plán potřeb školení a výcviku.
Chtěli jsme sledovat stav a úroveň proškolení zdravotnického i nezdravot-nického personálu. A k tomu jsme po-stupovali takto: na vstupu jsme muse-li přesně definovat vstupní a periodická školení personálu a říci si, jakým způso-bem budeme stav proškolení (včetně pí-semných testů, které jsou u nás součás-tí školení v hygienické dezinfekci rukou a v KPR) zdravotnického i nezdravot-nického personálu sledovat. Po vyhod-nocení je test odeslán na personální od-dělení a vložen do personálního spisu. Personalistka vždy u konkrétního za-městnance zanese do databáze datum, kdy byl test proveden. Z této informace se potom dle stanovené periody odvo-zuje datum příštího školení v této pro-blematice. Z toho plynou jednoznačné profity. Vedoucím pracovníkům vytvá-
Mezi povinnosti zaměstnavatele patří zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou přijít do styku na pracovišti.
systéM eViDence a PlánoVání PoVinnýcH školení
říme podklady dokumentující erudici zaměstnanců a také na základě toho je možný plán průběhu a rozsahu školení na celý rok již 1. ledna. Školitelům pak můžeme nabídnout přehled termínů, aby si mohli rozplánovat své kapacity.
Plán školeníU každé školicí akce zaznamenáme da-tum posledního absolvovaného školení, údaj, do kdy má být zaměstnanec v da-ném školení nejpozději proškolen a kdy bylo předepsané školení skutečně absol-vováno. Abychom tuto aplikaci mohli spustit, byla nutná spolupráce s IT od-dělením, které vytvořilo databázi v pro-gramu Excel a propojilo ji s programem Microsoft access s nabídkou tiskových sestav a možností vyexportovat ji (mj. do formátu PDF, s možností uložení v po-čítači) do souboru nebo pro přímý tisk. Na konci každého kalendářního roku je tento plán, podepsaný zaměstnancem a vedoucím zaměstnancem, zaslán na personální oddělení, kde je založen do osobní dokumentace každého zaměst-nance. Na začátku dalšího roku je na personálním oddělení vystaven každé-mu zaměstnanci nový, aktuální plán pro nastávající roční období.
jaké jsou naše cíleNaším záměrem je především vedení, zpracovávání a doplňování informa-cí o školeních zaměstnanců a eviden-ce stavu „proškolenosti“ na personál-
ním oddělení. Personální oddělení má okamžitý přístup k aktuálním datům a provádí supervizi nad činností pro-gramu a školením jednotlivců, aktuál-ně komunikuje a řeší nedostatky s od-povědným vedoucím zaměstnancem. Závažné nedostatky jsou řešeny i s od-povědnými náměstky ředitele, v soula-du s Organizačním řádem.
Systém vstupních a periodických školení je součást procesu začlenění nově nastupujícího pracovníka, má usnadnit období zapracování v novém pracovním prostředí, orientaci a seznámení se s no-vou prací, vytvořit vztahy ke spolupra-covníkům včetně vztahů k nadřízeným a podřízeným a pochopit styl a organi-zaci práce. V neposlední řadě zahájit for-mování pocitu zodpovědnosti, samostat-nosti a sounáležitosti k zaměstnavate-li. V průběhu by si měl pracovník ověřit soubor základních znalostí a získat zku-šenosti pro výkon práce, včetně sezná-mení se s prostředím, spolupracovní-ky a pracovním týmem. Cílem školení a celého systému plánu školení a výcvi-ku je poznat, prověřit, zhodnotit, doplnit a rozšířit schopnosti, znalosti a doved-nosti pracovníků při uplatňování znalos-tí v praxi. Řízení procesu školení a výcvi-ku zajistí jeho efektivitu a zvýší úroveň poskytované kvality a bezpečnosti péče o naše pacienty.
Literatura u autorky([email protected])
Bc. Markéta nemšovská, náměstkyně OP a MK,
Svitavská nemocnice, a. s.
1992: SZŠ, Svitavy; 1999: bakalářský studijní program,
LF UK, Hradec Králové; nyní: studentka magisterského
kombinovaného studijního programu, LF MU, Brno; zam.:
ortopedická JIP klinika FN Brno-Bohunice; chirurgické
oddělení a JIP interního oddělení, Svitavská nemocni-
ce, a. s.; od 2005: náměstkyně ošetřovatelské péče, Svitavská
nemocnice, a. s.; od 2011: představitelka pro kvalitu
v této nemocnici
MaNagEMENt
Svitavská nemocnice (zdroj: www.panoramio.com)
6 FLORENCE 1/2012
pRaxE
Markéta Gelnarová, dis.Chirurgická klinika – JIP, FN Ostrava
2001–2005: SZŠ, Ostrava-Vít- kovice – všeob. sestra; 2005–2009: VOŠ zdravotnická, Ostrava-Vítkovice – dipl. všeob. sestra; 2008 –2009: Vítkovická nemocnice a. s., Ostrava, urol. odd., chir. septické odd., zdrav. sestra; od 2009: JIP chir. kliniky FN Ostrava, zdrav. sestra
Mičková hanaChirurgická klinika – JIP, FN Ostrava
1988: ukonč. SZŠ, Ostrava-Vít- kovice – všeob. sestra; 2005: ukonč. PSS – ARO a JIP, Brno; 1988–1992: chir. klinika Nemocnice Ostrava-Zábřeh, zdrav. sestra; od 2001: JIP chir. kliniky FN Ostrava, zdrav. sestra
Torakoskopie je minimálně invazivní lékařský postup, který umožňuje vy-šetření vnitřního prostoru hrudního koše – zahrnuje odebrání vzorku tká-ně k bioptickému vyšetření nebo rese-kování části nemocné tkáně v pohrud-niční a hrudní dutině. Torakoskopie může být prováděna buď v celkové ane-stezii, nebo v sedaci pacienta s použi-tím lokální anestezie. Nutným předpo-kladem úspěšné torakoskopie i většiny torakotomických výkonů je selektivní intubace, která slouží k izolaci ošetřo-vané plíce, zabraňuje jejímu kolapsu a úniku vzduchu z otevřených dýcha-cích cest, přičemž druhá plíce při vý-konu kolabuje.
Torakoskopii vyvinul v roce 1910 švédský internista Hans Christian Ja-cobaeus pro léčbu tuberkulózních in-tra-hrudních srůstů. Použil cystoskop pro zkoumání hrudní dutiny a tuto techniku následně rozvíjel v průběhu příštích dvaceti let.
Dnes se torakoskopie provádí po-mocí specializovaného torakosko-pu. Tento nástroj obsahuje zdroj svět-la a optiku pro prohlížení, dále por-ty, přes které prochází ostatní nástroje k odstraňování částí tkání nebo k ma-nipulaci s orgány.
Torakoskopie umožňuje: odebrá-ní vzorku plíce k histologickému vy-šetření; odebírání lymfatických uzlin; léčbu recidivujícího pneumotoraxu; odstranění mediastinálních nádorů menšího rozsahu; léčbu emfyzému; periferní resekci plic; hrudní sym-patektomii; operační léčbu myaste-nie gravis.
Mezi výhody torakoskopických metod řadíme kratší délku výkonu, kratší dobu rekonvalescence, výrazně menší algické projevy v pooperačním období a kosmetický efekt.
ošetřovatelská péče po výkonu Ošetřovatelská péče o pacienta po tora-koskopickém výkonu na JIP je zaměře-na především na:
Hrudní chirurgie je obor zabývající se onemocněním hrudní stěny, mezihrudí, plic, bránice a jícnu. Ošetřovatelská péče v tomto oboru zahrnuje péči o pacienty s vrozenými vývojovými vadami, zánětlivými onemocněními dýchacích cest, nádorovým onemocněním hrudní stěny, plic, mezihrudí a jícnu, ale také péči o pacienty s poraněním hrudníku a nitrohrudních orgánů.
torakoskoPické Výkony z PoHleDu sestry
• monitoracivitálníchfunkcí(tlakkrve, puls, SpO2, dechová frekven-ce, tělesná teplota),
• uloženídovhodnépolohy,• sledovánífunkčnostihrudníhodré-
nu (odsávání trvalé do RTG kontro-ly, pokud je RTG snímek v pořádku a z drénu nedochází k úniku vzduchu, přecházíme na odsávání intermitent-ní = každé 2 hodiny/2 minuty),
• sledovánímnožstvíodpaduzhrud-ního drénu a jeho charakter (např. krev, výpotek),
• kontroluúnikuvzduchuavznikupodkožního emfyzému,
• sledováníbarvyvykašlávanéhosputa,• nácvikaprováděnídechovéreha-
bilitace,• sledováníbiochemickéhoscreenin-
gu, krevního obrazu, acidobazické rovnováhy,
• sledovánípříjmuavýdejetekutin,• hodnoceníbolestiazavedenívčas-
né analgetizace po výkonu,• zajištěnípsychicképohody.
Hrudní drenážVětšina pacientů po torakoskopickém výkonu má mezižeberním prostorem zaveden do pleurální dutiny hrudní drén. Drenáž hrudníku provádí vyško-lený lékař za asistence zdravotní sest-ry. Jejím účelem je evakuace vzduchu z pleurální dutiny, evakuace krve a vý-potku a znovunastolení normálních nitrohrudních podmínek a reexpanze plicních laloků.
Postup hrudní drenáže. Na sterilně upraveném stolku jsou pro drenáž při-praveny sterilní rukavice, hrudní plas-tový drén s mandrénem, pinzeta, nůž-ky, peán, jehelec, skalpel, šití, sterilní stříkačka s jehlou, sterilní tampóny, sterilní krytí.
Přístupová cesta pro zavedení dré-nu se provádí naříznutím kůže, k dal-ším vrstvám hrudní stěny se opera-tér dostane s dopomocí nůžek a tuhé-ho mandrénu s katetrem. Následně se mandrén vytáhne a drén se fixuje ke
kůži stehem, místo zavedení drénu se překryje sterilním krytím. Poté se drén připojí na odsávací zařízení. Po drená-ži se provádí rentgenový snímek plic z důvodu kontroly správného zavede-ní a funkčnosti drénu.
Příprava sběrného systému. Odsá-vací sběrný systém se plní sterilní vo-dou. Komoru vodního uzávěru naplní-me 45 ml vody. Komoru regulace sání naplníme dle požadovaného podtlaku 5–25 cm H2O. Na hrudní drén pacienta připojíme hadici odsávacího sběrného systému. Sání zahájíme pomalým otá-čením kohoutku, až se objeví jemné stálé probublávání. Ve sběrné komo-ře sledujeme množství odpadu z dré-nu, únik vzduchu, který je patrný při probublávání přes vrchní uzávěr. Dbá-me vždy o doplnění sterilní vody v re-gulaci sání. Sběrný systém umístíme vždy pod úroveň pacientova hrudníku v kolmé poloze. Doba hrudní drenáže se řídí povahou onemocnění, od něko-lika dní až po několik týdnů.
Komplikace hrudní drenáže: po-ranění plíce, poranění cévních kmenů nebo mezižeberních cév s krvácením do dutiny hrudní, poranění jiného or-gánu (slezina, játra), vznik pneumoto-raxu při nesprávném ošetřování hrud-ních drénů.
Po výkonu se hrudní drén fixuje stehem ke kůži pacienta a následně se ještě fixuje náplastí.
K napojení na hrudní drén po odpoje-ní sběrného systému (např. při převo-zu pacienta na CT, operační sál apod.) slouží jednorázová pomůcka – jedno-směrný univerzální ventil, tzv. Heimli-chova chlopeň. Chlopeň brání vniknu-tí vzduchu do hrudníku a zabrání tak vzniku pneumotoraxu. Jde o bezpeč-nější metodu zajištění hrudního drénu, než je použití dvou peánů. Rezervoár této chlopně zadrží i malé množství vý-potku. Při odpojení nebo výměně sběr-ného systému vždy zajistíme drén, kte-rý vede od pacienta, a to tak, že zacvak-neme dva peány proti sobě.
FLORENCE 1/2012 7
pRaxE
rehabilitační ošetřování po hrudních výkonechRehabilitační ošetřování je u těchto pacientů velice důležité a je zaměře-no zejména na včasnou vertikalizaci, dechová cvičení, kontaktní dýchání, míčkování, využití vibrační pomůc-ky Acapella nebo použití další pomůc-ky, která slouží pro nácvik dýchání, tzv. Triflo.
Cílem dechové rehabilitace je zlep-šení ventilace, a tím distribuce vzdu-chu v plicích, zvýšení kapacity plic,
Pomůcky k hrudní drenáži
Sběrný hrudní systém
Hrudní drén Fixace drénu
Heimlichova chlopeň Acapella
TRIFLO
zlepšení svalové práce dýchacích sva-lů a nácvik expektorace. Využíváme především těch druhů dechové gym-nastiky, které upřednostňují bránico-vé a dolní postranní hrudní dýchání. Při zajištění této péče spolupracujeme s fyzioterapeuty.
Huffing: jde o techniku silového vý-dechu, která napomáhá mobilizovat se-kreci z plic. Po malém nádechu násle-duje prudký výdech s otevřenými dý-chacími cestami. Huffing napomáhá odstranění hlenu bez kašle.
Acapella: je vibrační pomůcka umožňující rehabilitaci pomocí chvě-ní, které se přenáší na celý hrudník, kde dochází k prostupu vzduchu do průdušek. Uvolňuje sekret v dýcha-cích cestách, usnadňuje transport hle-nu, pomáhá kontrolovat kašel, pomá-há proti kolapsu nestabilních bron-chiálních stěn.
Triflo: jde o respirační trenažér, který posiluje výdechové i nádecho-vé dýchací svaly. Skládá se ze tří míč-ků, které se pacient snaží vyfouknout co nejvýše a na co nejdelší dobu. Trif-lo je nenákladná pomůcka, pomocí níž lze objektivně hodnotit úroveň svalové síly pacienta (i z jeho vlast-ního pohledu), zvyšuje dechový ob-jem, vitální kapacitu plic, umožňuje nácvik huffingu i řady dalších decho-vých cvičení.
Míčkování je pomocná rehabilitač-ní reflexní metoda, při níž se molita-novým míčkem masíruje stěna hrud-ní. Reflexní cestou dochází k ovlivně-ní činnosti vnitřních orgánů, snížení napětí příčně pruhovaných i hlad-kých svalů a k jiným změnám, které usnadňují ventilaci a expektoraci. Me-todu vyvinula fyzioterapeutka Zdena Jebavá původně při léčení astmatic-kých dětí, kdy po „namíčkování“ do-šlo k ústupu dechových obtíží a vy-kašlání hlenů.
závěrTorakoskopické operace jsou díky kratší době rekonvalescence a kos-metickému efektu po zhojení ope-račních ran v naší nemocnici velmi rozšířené a pacienty vyhledávané. Z důvodu zkrácené doby operační-ho zákroku a následně kratší doby hospitalizace jsou možná vyhledá-vanější operační metodou než výko-ny torakotomické.
Literatura:1. Vyhnánek F a kol. Chirurgie II. Praha:
Informatorium, 2003, 240 stran, ISBN
978-80-7333-007-1.
2. Miroslav Z a kol. Speciální chirurgie. Pra-
ha: Galén, 2. vydání, 2001, 2004, 2006,
575 str. ISBN 80-7262-260-9.
3. Kapounová G. Ošetřovatelství v inten-
zivní péči, Praha: Grada, 2007, 350 str.
ISBN 80-2471-830-9.
4. http://www.fno.cz/documents/infor-
movane souhlasy/Operace_na_hrud-
ni_stene_IS_r02.pdf.
5. http://www.fno.cz/documents/hrud-
ni_drenaz_is.pdf.
([email protected])Fota archiv autorek
14 FLORENCE 1/2012
RECENzOvaNý čLáNEk
Úvod Bezdomovcom je človek žijúci na území určitého štátu, ktorý v momentálnej si-tuácii nemá trvalé ani prechodné bydlis-ko, možnosť užívať základné hygienické potreby ani pravidelné stravovanie. „Ide prevažne o ľudí, ktorí sú neprispôsobiví spoločenským normám, ľudí prepuste-ných z výkonu trestu, narkomanov, al-koholikov, ale aj ľudí prechodne alebo
Phdr. zuzana hudáková, Ph.d. Fakulta zdravotníctva, Katolíc-ka univerzita v Ružomberku, pracovisko Poprad
1977: SZŠ Poprad – všeob. sestra;1977–1986: VÚCHP Nová Polianka, sestra na oddelení; 1981: SZŠ Košice – rehab. pracovník; 1986–1992: LÚTaRCH Vyšné Hágy – rehab. prac.; 1991: ukonč. štúdia na FF UK v Bratislave: pedag. – ošet.; 1992–2006: učit. na SZŠ, Poprad; 1997: I. kvalif. skúška na IDVZ Bratislava; 2001: FZ TU, Trnava, rigor. skúška – ošetr.; od 2003: odb. asist., KU Ružomberok, prac. Poprad
Súhrn: Odborná verejnosť má na bezdomovectvo niekoľko definícií. Bezdomovectvo je úzko prepojené s ekonomikou a so-ciálnou politikou štátu. Znamená nielen stratu domova, ale aj sociálnych a emocionálnych vzťahov človeka k človeku, vrá-tane rodinných a priateľských vzťahov. Nie všetkých bezdomovcov môžeme vnímať rovnako. Bezdomovci tvoria rôzno-rodú skupinu. Každý jednotlivec je iný, a to nielen výzorom, ale aj svojím správaním či spôsobom bývania. To, čo ich spá-ja, je strata domova. Pojem „domov“ v sebe ukrýva špeciálny význam viažuci sa nielen k príbytku, v ktorom bývame, ale aj k našim medziľudským vzťahom, k nášmu súkromiu. Zdravotné problémy bezdomovcov bývajú ale veľmi podobné. Kľúčové slova: bezdomovec – bezdomovectvo – zdravotné problémy – zdravotná starostlivosť.
(Caring for homeless people in Slovakia)Summary: The public in several definitions of homelessness. Homelessness is closely linked with the economy and social policies. This means not only loss of the home, but also loss of social and emotional relations of man to man, including fa-mily and friendship. Not all homeless people can be seen as well. Homeless people are a diverse group. Every individual is different and not just looks, but also their behavior or way of housing. What unites them is the loss of home. The term „home“ conceals the special importance not only binding to the tabernacle in which we live, but also to our interpersonal relationships, to our privacy. Their health problems tend to but very similar.Key words: homeless – homelessness – health problems – health care.
zkušenosti z PraXe
starostliVosť o bezDoMoVcoV
trvalo nezamestnaných. Isté je, že bez-domovectvo nie je dobrovoľná voľba člo-veka, ale výsledok nezvládnutej situácie“ (Beňová, 2008, s. 22).
V praxi sa rozlišuje niekoľko typov bezdomovcov: osoby žijúce na ulici, ktoré nie sú schopné vytvoriť si osob-né vzťahy; osoby mentálne postihnu-té žijúce na ulici; alkoholici; užívatelia drog, patologickí hráči; osoby fyzicky
postihnuté, epileptici a osoby s vrode-nými poruchami; osoby neadaptova-teľné, psychicky labilné; osoby s de-presiou hľadajúce pomoc a radu; mla-diství, ktorí vyšli z detských domovov a ústavov; osoby bez trvalého bydliska, nezamestnaní; opustené ženy, matky s deťmi, tehotné ženy, obete domáceho násilia; dôchodcovia, ktorí ostali bez partnera; prepustení väzni; migranti.
bezdomovci a kvalita ich života Kvalitu života človeka skúmame na makroúrovni (ekonomika štátu, trh práce) a mikroúrovni (úroveň nášho individuálneho života). Kvalitou živo-ta človeka nazývame taký stupeň roz-voja ľudskej existencie, ktorý umožňu-je materiálny a duchovný život človeka a poskytuje mu pocit šťastia a spokoj-nosti (Ondrejkovič, 2000, s. 51).
Do kvality života zaraďujeme život-né podmienky, potreby, sociálne pro-stredie, hodnotové orientácie, prácu, voľný čas (oddych).
Bezdomovcov môžeme vnímať podľa toho, aký čas strávia na ulici. Na jednej strane sú to ľudia, ktorí strávia na ulici kratší čas – takým sa dá ľahšie pomôcť. Na strane druhej sú to ľudia, ktorí sú na ulici niekoľko rokov a bezdomovectvo považujú za svoj životný štýl. Priznáva-jú, že tento spôsob života je pre nich fas-cinujúci. Takým sa pomáha ťažšie. Niek-torých ľudí trápia rôzne zdravotné pro-blémy. Bezdomovci strácajú nádej na lepší život. Najťažšie je bojovať voči apa-tií a zvyku, preto je potrebná včasná po-moc, kým je človek na ulici čo najkrat-šie (Beňová et al., 2008). Ilustrační foto scerdsindia.com
FLORENCE 1/2012 15
RECENzOvaNý čLáNEk
Ak niekto stratí domov, prechádza niekoľkými štádiami. V prvom štádiu sa ešte pokúša zaradiť do života, hľadá si prácu, chce nadviazať kontakt s rodi-nou a priateľmi, snaží sa vyzerať pekne, upravene a čisto, verí, že sa jeho situá-cia zlepší, ale naráža na určité neúspe-chy, a tým sa dostáva do štádia regresie. Keďže nemá vlastnú adresu ani telefón, považuje aj jednoduché administra-tívne úkony za veľmi zložité. Postupne stráca sebaúctu, prestáva si hľadať za-mestnanie a stráca záujem o svoj zov-ňajšok. Len malá časť bezdomovcov je ochotná pracovať a zaradiť sa do nor-málneho života. Nemá pre nich cenu vyzerať slušne a čisto, žijú bez dokla-dov a finančnej pomoci, živia sa žobra-ním a vyberaním vecí z kontajnerov. Títo ľudia si urobili zo svojho spôsobu života životný štýl, ktorý im vyhovuje (Tvrdoň, Kasanová, 2004).
choroby u bezdomovcovĽudia žijúci na ulici, majú často zdra-votné problémy: podchladenie, omrz-liny, zápal pľúc, kožné choroby.
Ministerstvo zdravotníctva SR ponúka svoju pomoc v podobe ambulantného ošetrenia, hospitalizácie a prípadne le-kárske konzultácie. Pracovníci úradu verejného zdravotníctva sa snažia za-bezpečiť hygienický a epidemiologický dohľad, ktorý je súčasťou komplexnej zdravotnej starostlivosti.Najčastejšie sa u bezdomovcov stretá-vame s nižšie uvedenými chorobami:• Traumatické zranenia – sú to staré
zlomeniny rebier a kostí, pomliaž-deniny a iné rany, ktoré sú charak-teristické spôsobu ich života.
• Kožné choroby – v zime sú to omrzliny, popáleniny rôzneho stupňa, ktoré vyúsťujú až do ne-króz a gangrén a často končia am-putáciami či už prstov, alebo dol-ných končatín, v lete sú to pacienti s chronickými, veľmi znečistený-mi ranami, pacienti sú dehydra-tovaní a malátni. Kožné choroby majú základ v znečistenej a neu-mývanej pokožke, ktorá sa pri me-chanickom poškodení ľahko zapáli, zhnisá a je takisto vhodným pries-torom pre prežívanie parazitov (vši, blchy, svrab),
• Tráviace ťažkosti – vred žalúdka, dvanástnika, pankreatitída, spô-sobené zlou životosprávou, nahrad-zovanou často alkoholom. Tie to problémy môžu byť chronické až akútne.
• Srdcovocievne ochorenia – preja-vujú sa kolísavým alebo vysokým krvným tlakom, srdcovou dekom-
penzáciou, mnohí sú dýchaviční, nevýkonní.
• Neurologické ochorenia – pacienti trpiaci epilepsiou, neuropatiou – poškodením nervových zakonče-ní na horných a dolných končati-nách, a tiež pacienti po náhlej ciev-nej mozgovej príhode – ochrnutí na polovicu tela, s poruchami reči.
• Psychiatrické ochorenia – pacienti s depresiou, agresiou, výkyvmi ná-lad, závislí pacienti, pacienti so su-icidálnymi sklonmi.
• Onkologické ochorenia – karci-nóm pľúc, hrtana a žalúdka.
• Imobilní pacienti – prevažne sú čias točne imobilní.
HospitalizáciaPri príjme pacienta bezdomovca sa stretávame najčastejšie s problémami:• zanedbanosťhygienickejstarostlivosti,• žiadnapredošlálekárskadokumen-
tácia ani preukaz poistenca či ob-čiansky preukaz,
• slabáspoluprácaspacientom,• odmietaniehospitalizácie.
Pokiaľ nebude pacient bezdomo-vec ochotný zmeniť svoj štýl života, tak zdravotné problémy a ochorenia sa u neho budú vyskytovať pomerne čas-to a hrozí, že sa stane imobilným a teda bude odkázaný na pomoc zo strany štá-tu alebo rôznych inštitúcií.
Pacienti bezdomovci sú najčastejšie hospitalizovaní na pľúcnom, chirurgic-kom, infekčnom, traumatologickom, doliečovacom oddelení a oddelení ak-útnej a intenzívnej medicíny.
Po prepustení z nemocniceOsobitný problém znamená zohnať pre klienta bezdomovca všeobecného leká-ra. Pri zdravotných problémoch býva často problém nájsť pre bezdomovca aj možnosť prenocovania, najmä po pre-pustení z nemocníc. Často nemajú kam ísť na doliečenie. Realitou je, že z ne-mocníc sú prepustení ľudia s onkolo-gickými ochoreniami v poslednom štá-diu, po náhlej cievnej mozgovej prího-de so zníženou mobilitou, s otvorenými ranami po vredoch, s vážnymi srdco-vocievnymi, dýchacími a gastrointesti-nálnymi ochoreniami a s rôznymi psy-chickými poruchami. Nemocnice po vykonaní zdravotných úkonov na sta-bilizáciu zdravotného stavu pacienta prepúšťajú do ambulantnej starostli-vosti. Nemocnice sú tlačené do tejto po-lohy zo strany poisťovní, keďže sociál-ne úkony nie sú preplatené. Sociálnym pracovníkom v nemocniciach zostáva-jú nasledovné možnosti:
• preložiťdočasnepacientanaodde-lenie dlhodobo chorých, kde je ich pobyt nie dlhý, lebo oddelenia sú kapacitne obmedzené,
• vybaviť domov dôchodcov ale-bo domov sociálnej starostlivos-ti, čo v prípade bezdomovcov s prí-jmom dávky v hmotnej núdzi nie je možné,
• poslaťpacientadonízkoprahovejnocľahárne, s tým, že si zamest-nanci ráno všimnú, že je tu ďal-ší človek, ktorého nemôžu poslať preč do ulíc,
• vybaviťpobytvútulkusostarostli-vosťou o chorých.
záverProblém bezdomovectva je u nás stá-le aktuálny. Počet bezdomovcov sa zvyšuje nielen kvôli rastúcej chudo-be, ale aj s rastúcim rozdielom med-zi chudobnými a bohatými. Dostatok informácií o probléme bezdomovectva u nás majú spravidla tí, ktorých sa táto problematika bezprostredne dotýka. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR plne podporuje aktivity, ktoré riešia momentálnu si tuáciu, ale ani sestry na oddeleniach by nema-li mať voči takýmto pacientom pred-sudky a mali by poskytovať profesio-nálnu, holisticky zameranú ošetrova-teľskú starostlivosť.
Literatúra:1. Beňová N. Bezdomovci ľudia ako my.
Košice: o. z. Proti prúdu, 2008, 75 s.
ISBN 978-80-969924-1-6.
2. Beňová N, Mydlíková E, Kövérová Š,
Horňanský M. Projekt Krištof: Stratégia
zamestnávania bezdomovcov. Indi-
viduálna a skupinová sociálna práca
s ľuďmi bez domova. Košice: o. z.
Proti prúdu, 2008, 36 s. ISBN 978-80-
969860-2-6.
3. Ondrejkovič P a kolektív. Sociálna pa-
tológia. Bratislava: Veda, vydavateľstvo
SAV, 2000, 270 s. ISBN 80-224-0616-3.
4. Tvrdoň M, Kasanová A. Chudoba a bez-
domovstvo. Nitra: Fakulta sociálnych
vied a zdravotníctva UKF, 2004, 141 s.
ISBN 80-8050-776-7.
Recenzovaly:PhDr. Zuzana Schmidtová,
katedra ošetrovateľstva, Fakulta
sociálnych vied a zdravotníctva,
Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, SR
Mgr. Petronela Osacká,
Ústav ošetrovateľstva,
Jesseniova LF UK, Martin, SR
22 FLORENCE 1/2012
16.–
20. 1
.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: P
erio
per.
péče
v tr
aum
atol
ogii
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
17.–
20. 1
., 15.
–18.
5.
18.–2
1. 9.,
13.–
16. 1
1Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. péč
e se
zam
ěř. n
a se
nior
aKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz, t
el.:
973
208
400,
775
133
671
19. 1
., 26
. 1.,
2. 2
.VF
N v
Pra
ze a
ČA
S: s
ekce
man
agem
entu
Kurs
: Vyj
edná
vání
a z
vlád
ání k
onfli
kt. s
ituac
í pro
řídi
cí
prac
. zdr
av. z
aříz
ení.
Tém
a: P
odst
ata,
prin
cipy
, pro
ces
a st
rate
gie
vyje
dnáv
ání,
lid. f
akto
r ve
vyje
dnáv
ání
Odb
or v
zděl
áván
í VFN
, Na
Bojiš
ti 1,
Pra
ha 2
Mgr
. Zuz
ana
Mác
hová
, tel
.: 22
4 96
4 91
3,
zuza
na.m
acho
va@
vfn.
cz. P
ozn.
: cer
tifik
át v
hod
notě
25
kre
d. p
ro m
imop
raž.
úča
stní
ky z
darm
a
26. 1
.(9
–17
hod.
)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Post
urál
. ter
apie
s o
hled
em n
a hl
ubok
ý st
abili
z. s
ysté
m –
čá
st A
(urč
eno
pro
fyzi
oter
ap.)
Kraj
ská
zdra
v. a
. s. Ú
stí n
. L.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
tel.:
477
112
046
, han
a.ho
stas
ova@
kzcr
.eu
26.–
27. 1
. Če
ská
spol
. pro
léčb
u rá
nyX.
cel
ostá
t. ko
ngre
s s
mez
inár
. úča
stí
Uni
verz
ita P
ardu
bice
– v
elká
aul
a a
přile
hlé
učeb
nyw
ww
.csl
r.cz,
sek
reta
riat@
cslr.
cz
30. 1
.–1.
2.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Spe
cif.
ošet
ř. pé
če v
inte
rven
ční r
adio
logi
iKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz, t
el.:
973
208
400,
775
133
671
lede
n ČA
S: re
gion
Mot
olM
ykol
ogic
ké o
nem
ocně
ní k
ůže
a ne
htů
FN M
otol
Sylv
ie.k
reck
ova@
sezn
am.c
z, 7
24 1
15 1
75
2. 2
.FN
sP O
stra
va–Z
ábře
h, P
hDr.
Dan
a St
reito
vá,
vrch
ní s
estr
a A
ROSy
mpo
zium
: Léč
ba p
oope
r. bo
lest
i a m
etod
y an
este
zie
Voje
n. n
emoc
nice
Olo
mou
c, K
lášt
erní
Hra
disk
o –
Ko
nfer
. mís
tnos
t (vc
hod
D, 1
. p.;
16.0
0–20
.00
hod.
)zr
niko
vah@
vnol
.cz,
tel.:
973
407
061
, 723
954
651
,w
ww
.vno
l.cz
6.–8
. 2.,
4.–7
. 6.
8.–1
1. 1
0.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. pos
tupy
v o
ční d
iagn
ostic
eKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
6.–8
. 2., 1
6.–1
8 .4
.3.
–5. 9
., 29.
–31.
10.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Zák
lady
fyzi
k. v
yšet
ření
pro
ses
try
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
8. 2
.O
dd. v
zděl
áván
í a ro
zvoj
e,
Nem
. Na
Hom
olce
, Pra
haKo
nfer
ence
obo
rů in
tenz
ivní
péč
e pr
o N
ELZP
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
Mgr
. Kat
eřin
a Kr
auso
vá, k
.kra
usov
a@em
ail.c
z
13. 2
.–16
. 3.
FTN
sP, P
raha
A
kred
it. k
valif
. kur
s: V
šeob
. san
itář
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
na.h
azdr
ova@
ftn.
cz, 2
61 0
83 1
72, w
ww
.ftn.
cz/v
zděl
áván
í
I. mod
ul: 1
3.–1
7. 2
.II.
mod
ul: 2
8. 5
.–1.
6.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
End
osko
pie
a da
lší m
iniin
vaz.
vý
kony
v u
rolo
gii
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
14. 2
.Šu
mpe
rská
nem
ocni
ce, a
. s.,
Šum
perk
Zdra
votn
ické
prá
vo v
pra
xiKo
ngre
sový
sál
, Šum
per.
nem
ocni
ce, a
.s.,
Ner
udov
a 64
0/41
, Šum
perk
Mgr
. Eva
Pav
elko
vá, 5
83 3
35 0
03,
přih
lášk
y: w
ww
.nem
spk.
cz
15. 2
. Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K v
Praz
eSe
min
ář: P
rávn
í min
imum
pro
nel
ékař
e Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4 (F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
atro
)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,te
l.: 2
61 0
83 3
95, w
ww
.face
book
.com
15. 2
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: In
vaz.
a n
einv
az. v
stup
y zc
ela
nein
vazi
vně
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, 261
083
252
ww
w.ft
n.cz
/vzd
ěláv
ání
15. 2
.FN
sP O
stra
va–Z
ábře
h,
PhD
r. D
ana
Stre
itová
, vrc
hní s
estr
a A
ROSy
mpo
zium
: Léč
ba p
oope
r. bo
lest
i a m
etod
y an
este
zie
Voje
n. n
emoc
nice
Olo
mou
c, K
lášt
erní
Hra
disk
o –
Ko
nfer
. mís
tnos
t (vc
hod
D, 1
. p.;
16.0
0–20
.00
hod.
)zr
niko
vah@
vnol
.cz,
tel.:
973
407
061
, 723
954
651
,w
ww
.vno
l.cz
15. 2
. (1
3–15
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Kriz
ová
inte
rven
ce
Kraj
ská
zdra
v. a
. s. Ú
stí n
. L.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
tel.:
477
112
046
, han
a.ho
stas
ova@
kzcr
.eu
16.–
18. 2
. Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K v
Praz
eA
ltern
ativ
ní m
etod
y vy
učov
ání –
nov
é m
ožno
sti
(akr
edit.
kur
s)Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4 (F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
atro
)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, milu
še.k
ulha
va@
lf1.c
uni.c
z,te
l.: 2
61 0
83 3
95, w
ww
.face
book
.com
17. 2
.W
e m
ake
med
ia3.
repr
ezen
tačn
í ple
s se
ster
Prah
a, Ž
ofín
ww
w.m
isss
estr
a.cz
20. 2
.Co
nvaT
ec A
cade
my
Vzdě
láva
cí a
kce
pro
sest
ryPr
aha
Ing.
Mar
tina
Mai
nzer
ová,
Cus
tom
er S
ervi
ce M
anag
er,
tel.:
225
109
165
20.–
22. 2
. FT
NsP
, Pra
ha, I
nstit
ut b
azál
. stim
ulac
eZá
kl. k
urs
bazá
lní s
timul
ace
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, 261
083
252
,w
ww
.ftn.
cz/v
zděl
áván
í
21.–
22. 2
.(9
–17
hod.
)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Endo
skop
ický
wor
ksho
p Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
22. 2
.(1
0–17
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
III. c
elos
tát.
konf
eren
ce E
mer
genc
yKr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
23. 2
.Co
nvaT
ec A
cade
my
Vzdě
láva
cí a
kce
pro
sest
ryO
stra
vaIn
g. M
artin
a M
ainz
erov
á, C
usto
mer
Ser
vice
Man
ager
, te
l.: 2
25 1
09 1
65
23. 2
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
šetř
. péč
e u
pac.
na
neur
ol. v
kos
tce
ON
K, a
.s., ř
edite
lstv
í – 2
. pat
roSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
20.–
24. 2
.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: K
ompl
ex. p
éče
o ne
m. s
e st
omií
na
tráv
. a m
oč. t
rakt
uKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
Zahá
jení
28.
2.,
dále
19.
3., 2
0. 3
., 23
. 4., 2
4. 4
. (1
kurs,
celke
m 5
dní)
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Pře
dste
ril. p
řípra
va z
drav
. pro
stře
dků
ve
zdr
av. z
aříz
ení
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
,te
l.: 9
73 2
08 4
00, 7
75 1
33 6
71
29. 2
.B.
Bra
un M
edic
al s.
r.o., Č
AS (p
roje
kt M
Z ČR
/IPVZ
)Ce
rebr
ovas
k. o
nem
. jak
o vý
zva
pro
NLZ
PBr
noae
scul
ap-a
kade
mie
.cz@
bbra
un.c
om
29. 2
.–2.
3.,
21.–
23. 3
.,5.
–7. 9
.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Reh
ab. o
šetř
. pro
pac
. se
sníž
. sob
ěsta
čnos
tíKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
1. 3
.B.
Bra
un M
edic
al s.
r.o., Č
AS (p
roje
kt M
Z ČR
/IPVZ
)Ro
le N
LZP
v lé
čbě
pac.
s o
nkol
. one
m.
Česk
é Bu
dějo
vice
aesc
ulap
-aka
dem
ie.c
z@bb
raun
.com
6. 3
., 20
. 3.,
3. 4
.VF
N v
Pra
ze a
ČA
S: s
ekce
man
agem
entu
Kurs
: Vyj
edná
vání
a z
vlád
ání k
onfli
kt. s
ituac
í pro
řídi
cí
prac
. zdr
av. z
aříz
ení:
Pods
t., p
rinci
py, p
roce
s a
stra
tegi
e vy
jedn
., lid
. fak
tor v
e vy
jedn
áván
í
Odb
or v
zděl
áván
í VFN
, Na
Bojiš
ti 1,
Pra
ha 2
Mgr
. Zuz
ana
Mác
hová
, tel
.: 22
4 96
4 91
3,
zuza
na.m
acho
va@
vfn.
cz. P
ozn.
: cer
tifik
át v
hod
notě
25
kre
d. p
ro m
imop
raž.
úča
stní
ky z
darm
a
6. 3
.(8
–15
hod.
)ČA
S: s
ekce
soc
. pra
covn
íků
Jarn
í kon
f.: A
ktuá
lní l
egis
lativ
aD
ivad
lo P
L Pr
aha-
Bohn
ice
Ann
a H
uber
tová
, tel
.: 72
4 18
9 49
0,hu
bert
ova@
fnhk
.cz
6. 3
.Šu
mpe
rská
nem
ocni
ce, a
. s.,
Šum
perk
Péče
o p
sych
iatr
ické
ho p
acie
nta
Kong
reso
vý s
ál, Š
umpe
r. ne
moc
nice
, a.s.
, N
erud
ova
640/
41, Š
umpe
rkM
gr. E
va P
avel
ková
, 583
335
003
,př
ihlá
šky:
ww
w.n
emsp
k.cz
7. 3
.(1
3–17
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Konf
eren
ce: S
pirit
uáln
í péč
e Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
7.–9
. 3.,
7.–9
. 11.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Péč
e o
paci
enta
s b
oles
tíKo
ngr.
cent
rum
,Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
8. 3
.VF
N v
Pra
ze, Č
AS,
IKE
M, P
raha
Konf
eren
ce: C
o v
učeb
nicí
ch m
ožná
neb
ylo
II.Vš
eobe
cná
FN, P
raha
2zu
zana
.mac
hova
@vf
n.cz
, tel
: 224
964
913
8. 3
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: K
ardi
opul
m. r
esus
cita
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
8. 3
.Če
ská
spol
. ale
rgol
. a k
lin. i
mun
ol.,
MSD
. A
lerg
ie 2
012
Hot
el D
iplo
mat
, Pra
haPr
of. M
UD
r. Vá
clav
Špi
čák,
CSc
., te
l: 26
6 08
2 60
7,
vspi
cak@
emai
l.cz
Dat
umPo
řada
tel
náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
PřeH
leD
VzD
ěláV
acíc
H a
kcí (
lede
n –
břez
en 2
012)
FLORENCE 1/2012 23
16.–
20. 1
.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: P
erio
per.
péče
v tr
aum
atol
ogii
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
17.–
20. 1
., 15.
–18.
5.
18.–2
1. 9.,
13.–
16. 1
1Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. péč
e se
zam
ěř. n
a se
nior
aKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz, t
el.:
973
208
400,
775
133
671
19. 1
., 26
. 1.,
2. 2
.VF
N v
Pra
ze a
ČA
S: s
ekce
man
agem
entu
Kurs
: Vyj
edná
vání
a z
vlád
ání k
onfli
kt. s
ituac
í pro
řídi
cí
prac
. zdr
av. z
aříz
ení.
Tém
a: P
odst
ata,
prin
cipy
, pro
ces
a st
rate
gie
vyje
dnáv
ání,
lid. f
akto
r ve
vyje
dnáv
ání
Odb
or v
zděl
áván
í VFN
, Na
Bojiš
ti 1,
Pra
ha 2
Mgr
. Zuz
ana
Mác
hová
, tel
.: 22
4 96
4 91
3,
zuza
na.m
acho
va@
vfn.
cz. P
ozn.
: cer
tifik
át v
hod
notě
25
kre
d. p
ro m
imop
raž.
úča
stní
ky z
darm
a
26. 1
.(9
–17
hod.
)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Post
urál
. ter
apie
s o
hled
em n
a hl
ubok
ý st
abili
z. s
ysté
m –
čá
st A
(urč
eno
pro
fyzi
oter
ap.)
Kraj
ská
zdra
v. a
. s. Ú
stí n
. L.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
tel.:
477
112
046
, han
a.ho
stas
ova@
kzcr
.eu
26.–
27. 1
. Če
ská
spol
. pro
léčb
u rá
nyX.
cel
ostá
t. ko
ngre
s s
mez
inár
. úča
stí
Uni
verz
ita P
ardu
bice
– v
elká
aul
a a
přile
hlé
učeb
nyw
ww
.csl
r.cz,
sek
reta
riat@
cslr.
cz
30. 1
.–1.
2.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Spe
cif.
ošet
ř. pé
če v
inte
rven
ční r
adio
logi
iKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz, t
el.:
973
208
400,
775
133
671
lede
n ČA
S: re
gion
Mot
olM
ykol
ogic
ké o
nem
ocně
ní k
ůže
a ne
htů
FN M
otol
Sylv
ie.k
reck
ova@
sezn
am.c
z, 7
24 1
15 1
75
2. 2
.FN
sP O
stra
va–Z
ábře
h, P
hDr.
Dan
a St
reito
vá,
vrch
ní s
estr
a A
ROSy
mpo
zium
: Léč
ba p
oope
r. bo
lest
i a m
etod
y an
este
zie
Voje
n. n
emoc
nice
Olo
mou
c, K
lášt
erní
Hra
disk
o –
Ko
nfer
. mís
tnos
t (vc
hod
D, 1
. p.;
16.0
0–20
.00
hod.
)zr
niko
vah@
vnol
.cz,
tel.:
973
407
061
, 723
954
651
,w
ww
.vno
l.cz
6.–8
. 2.,
4.–7
. 6.
8.–1
1. 1
0.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: O
šetř
. pos
tupy
v o
ční d
iagn
ostic
eKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
6.–8
. 2., 1
6.–1
8 .4
.3.
–5. 9
., 29.
–31.
10.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Zák
lady
fyzi
k. v
yšet
ření
pro
ses
try
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
8. 2
.O
dd. v
zděl
áván
í a ro
zvoj
e,
Nem
. Na
Hom
olce
, Pra
haKo
nfer
ence
obo
rů in
tenz
ivní
péč
e pr
o N
ELZP
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
Mgr
. Kat
eřin
a Kr
auso
vá, k
.kra
usov
a@em
ail.c
z
13. 2
.–16
. 3.
FTN
sP, P
raha
A
kred
it. k
valif
. kur
s: V
šeob
. san
itář
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
na.h
azdr
ova@
ftn.
cz, 2
61 0
83 1
72, w
ww
.ftn.
cz/v
zděl
áván
í
I. mod
ul: 1
3.–1
7. 2
.II.
mod
ul: 2
8. 5
.–1.
6.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
End
osko
pie
a da
lší m
iniin
vaz.
vý
kony
v u
rolo
gii
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
, tel
.: 97
3 20
8 40
0, 7
75 1
33 6
71
14. 2
.Šu
mpe
rská
nem
ocni
ce, a
. s.,
Šum
perk
Zdra
votn
ické
prá
vo v
pra
xiKo
ngre
sový
sál
, Šum
per.
nem
ocni
ce, a
.s.,
Ner
udov
a 64
0/41
, Šum
perk
Mgr
. Eva
Pav
elko
vá, 5
83 3
35 0
03,
přih
lášk
y: w
ww
.nem
spk.
cz
15. 2
. Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K v
Praz
eSe
min
ář: P
rávn
í min
imum
pro
nel
ékař
e Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4 (F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
atro
)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, mon
ika.
host
alko
va@
lf1.c
uni.c
z,te
l.: 2
61 0
83 3
95, w
ww
.face
book
.com
15. 2
.FT
NsP
, Pra
haŠk
olic
í akc
e: In
vaz.
a n
einv
az. v
stup
y zc
ela
nein
vazi
vně
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, 261
083
252
ww
w.ft
n.cz
/vzd
ěláv
ání
15. 2
.FN
sP O
stra
va–Z
ábře
h,
PhD
r. D
ana
Stre
itová
, vrc
hní s
estr
a A
ROSy
mpo
zium
: Léč
ba p
oope
r. bo
lest
i a m
etod
y an
este
zie
Voje
n. n
emoc
nice
Olo
mou
c, K
lášt
erní
Hra
disk
o –
Ko
nfer
. mís
tnos
t (vc
hod
D, 1
. p.;
16.0
0–20
.00
hod.
)zr
niko
vah@
vnol
.cz,
tel.:
973
407
061
, 723
954
651
,w
ww
.vno
l.cz
15. 2
. (1
3–15
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Kriz
ová
inte
rven
ce
Kraj
ská
zdra
v. a
. s. Ú
stí n
. L.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
tel.:
477
112
046
, han
a.ho
stas
ova@
kzcr
.eu
16.–
18. 2
. Ú
stav
teor
ie a
pra
xe o
šetř
ovat
elst
ví,
1. L
F U
K v
Praz
eA
ltern
ativ
ní m
etod
y vy
učov
ání –
nov
é m
ožno
sti
(akr
edit.
kur
s)Ví
deňs
ká 8
00, P
raha
4 (F
TNsP
, pav
ilon
A1,
1. p
atro
)ht
tp://
utpo
.lf1.
cuni
.cz/
, milu
še.k
ulha
va@
lf1.c
uni.c
z,te
l.: 2
61 0
83 3
95, w
ww
.face
book
.com
17. 2
.W
e m
ake
med
ia3.
repr
ezen
tačn
í ple
s se
ster
Prah
a, Ž
ofín
ww
w.m
isss
estr
a.cz
20. 2
.Co
nvaT
ec A
cade
my
Vzdě
láva
cí a
kce
pro
sest
ryPr
aha
Ing.
Mar
tina
Mai
nzer
ová,
Cus
tom
er S
ervi
ce M
anag
er,
tel.:
225
109
165
20.–
22. 2
. FT
NsP
, Pra
ha, I
nstit
ut b
azál
. stim
ulac
eZá
kl. k
urs
bazá
lní s
timul
ace
Cent
rum
pro
vzd
ěl. a
věd
u FT
NsP
, Pra
haja
rosl
ava.
pola
kova
@ft
n.cz
, 261
083
252
,w
ww
.ftn.
cz/v
zděl
áván
í
21.–
22. 2
.(9
–17
hod.
)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Endo
skop
ický
wor
ksho
p Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
22. 2
.(1
0–17
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
III. c
elos
tát.
konf
eren
ce E
mer
genc
yKr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
23. 2
.Co
nvaT
ec A
cade
my
Vzdě
láva
cí a
kce
pro
sest
ryO
stra
vaIn
g. M
artin
a M
ainz
erov
á, C
usto
mer
Ser
vice
Man
ager
, te
l.: 2
25 1
09 1
65
23. 2
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: O
šetř
. péč
e u
pac.
na
neur
ol. v
kos
tce
ON
K, a
.s., ř
edite
lstv
í – 2
. pat
roSt
áňa
Kubi
ncov
á, 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
20.–
24. 2
.Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
haCe
rtif.
kur
s: K
ompl
ex. p
éče
o ne
m. s
e st
omií
na
tráv
. a m
oč. t
rakt
uKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
Zahá
jení
28.
2.,
dále
19.
3., 2
0. 3
., 23
. 4., 2
4. 4
. (1
kurs,
celke
m 5
dní)
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Pře
dste
ril. p
řípra
va z
drav
. pro
stře
dků
ve
zdr
av. z
aříz
ení
Kong
r. ce
ntru
m, Ú
VN P
raha
pavl
a.dv
orsk
a@uv
n.cz
,te
l.: 9
73 2
08 4
00, 7
75 1
33 6
71
29. 2
.B.
Bra
un M
edic
al s.
r.o., Č
AS (p
roje
kt M
Z ČR
/IPVZ
)Ce
rebr
ovas
k. o
nem
. jak
o vý
zva
pro
NLZ
PBr
noae
scul
ap-a
kade
mie
.cz@
bbra
un.c
om
29. 2
.–2.
3.,
21.–
23. 3
.,5.
–7. 9
.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Reh
ab. o
šetř
. pro
pac
. se
sníž
. sob
ěsta
čnos
tíKo
ngr.
cent
rum
, ÚVN
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
1. 3
.B.
Bra
un M
edic
al s.
r.o., Č
AS (p
roje
kt M
Z ČR
/IPVZ
)Ro
le N
LZP
v lé
čbě
pac.
s o
nkol
. one
m.
Česk
é Bu
dějo
vice
aesc
ulap
-aka
dem
ie.c
z@bb
raun
.com
6. 3
., 20
. 3.,
3. 4
.VF
N v
Pra
ze a
ČA
S: s
ekce
man
agem
entu
Kurs
: Vyj
edná
vání
a z
vlád
ání k
onfli
kt. s
ituac
í pro
řídi
cí
prac
. zdr
av. z
aříz
ení:
Pods
t., p
rinci
py, p
roce
s a
stra
tegi
e vy
jedn
., lid
. fak
tor v
e vy
jedn
áván
í
Odb
or v
zděl
áván
í VFN
, Na
Bojiš
ti 1,
Pra
ha 2
Mgr
. Zuz
ana
Mác
hová
, tel
.: 22
4 96
4 91
3,
zuza
na.m
acho
va@
vfn.
cz. P
ozn.
: cer
tifik
át v
hod
notě
25
kre
d. p
ro m
imop
raž.
úča
stní
ky z
darm
a
6. 3
.(8
–15
hod.
)ČA
S: s
ekce
soc
. pra
covn
íků
Jarn
í kon
f.: A
ktuá
lní l
egis
lativ
aD
ivad
lo P
L Pr
aha-
Bohn
ice
Ann
a H
uber
tová
, tel
.: 72
4 18
9 49
0,hu
bert
ova@
fnhk
.cz
6. 3
.Šu
mpe
rská
nem
ocni
ce, a
. s.,
Šum
perk
Péče
o p
sych
iatr
ické
ho p
acie
nta
Kong
reso
vý s
ál, Š
umpe
r. ne
moc
nice
, a.s.
, N
erud
ova
640/
41, Š
umpe
rkM
gr. E
va P
avel
ková
, 583
335
003
,př
ihlá
šky:
ww
w.n
emsp
k.cz
7. 3
.(1
3–17
hod
.)Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
.,
Mas
aryk
ova
nem
ocni
ce, o
. z.
Konf
eren
ce: S
pirit
uáln
í péč
e Kr
ajsk
á zd
rav.
a. s
. Úst
í n. L
., M
asar
ykov
a ne
moc
nice
, o. z
.te
l.: 4
77 1
12 0
46, h
ana.
host
asov
a@kz
cr.e
u
7.–9
. 3.,
7.–9
. 11.
Úst
ř. vo
jen.
nem
ocni
ce P
raha
Cert
if. k
urs:
Péč
e o
paci
enta
s b
oles
tíKo
ngr.
cent
rum
,Ú
stř.
voje
n. n
emoc
nice
Pra
hapa
vla.
dvor
ska@
uvn.
cz,
tel.:
973
208
400
, 775
133
671
8. 3
.VF
N v
Pra
ze, Č
AS,
IKE
M, P
raha
Konf
eren
ce: C
o v
učeb
nicí
ch m
ožná
neb
ylo
II.Vš
eobe
cná
FN, P
raha
2zu
zana
.mac
hova
@vf
n.cz
, tel
: 224
964
913
8. 3
.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Konf
eren
ce: K
ardi
opul
m. r
esus
cita
ceO
NK,
a.s.
, řed
itels
tví –
2. p
atro
Stáň
a Ku
binc
ová,
321
756
505
, st
anis
lava
.kub
inco
va@
nem
ocni
ceko
lin.c
z
8. 3
.Če
ská
spol
. ale
rgol
. a k
lin. i
mun
ol.,
MSD
. A
lerg
ie 2
012
Hot
el D
iplo
mat
, Pra
haPr
of. M
UD
r. Vá
clav
Špi
čák,
CSc
., te
l: 26
6 08
2 60
7,
vspi
cak@
emai
l.cz
Pozn
ámka
: pod
barv
ené
akce
poř
ádá
ČAS.
Vzd
ěláv
ací a
kce
IPVZ
pro
zdr
avot
níky
nel
ékař
e na
1. p
olol
etí 2
012,
přih
lášk
y a
dalš
í inf
orm
ace
najd
ete
na w
ww
.ipvz
.cz.
PF
2012
Děk
ujem
e za
pro
jeve
nou
důvě
ru
v up
lynu
lém
roc
e a
záro
veň
přej
eme
všem
naš
im č
tená
řům
do
nas
táva
jícíh
o ro
ku 2
012
hodn
ě zd
raví
, ště
stí a
pra
covn
ích
úspě
chů.
pf_2
012_
278x
54_f
lore
nce.
indd
1
2.1.
2012
10
:15:
20
Odborné téma
inkontinence V souVislostecH
měchýře po úrazech páteře. Retenci je nutno od-lišit od anurie, což je stav, kdy se pacient nemů-že vymočit, protože netvoří moč. Příčiny anurie mohou být na úrovni ledvin či močových cest, ale mohou k ní vést i interní onemocnění.
Probudí mě nutkání na močení = nykturie je charakterizována pocitem nutnosti jít se vymočit během spánku, přičemž každému močení před-chází a po každém močení následuje spánek. Za nykturii se považuje stav, kdy pacienta probudí „nutkání na močení“ - třeba jen jedenkrát za noc. Nykturie může být samostatným onemocněním nebo může souviset s benigní hyperplazií prosta-ty u mužů nebo neurogenním močovým měchý-řem u obou pohlaví nebo může souviset s inter-ním onemocněním, jako je diabetes mellitus.
Nykturii lze účinně a efektivně léčit. Léčbu nykturie dělíme na režimovou a medikamentózní. Základem léčby nykturie jsou režimová opatření, ke kterým patří úprava příjmu tekutin dvě hodiny před spaním, přesunutí příjmu tekutin zejména do dopoledních hodin, kdy v horizontální poloze do-chází k jiné redistribuci tekutin nežli v poloze ver-tikální. Z tohoto důvodu tekutiny redistri buované v horizontální poloze jsou pak vylučovány ledvi-nami v dopoledních hodinách a nejsou kumulo-vány v organizmu jako ve vertikální poloze přes noc. Dále je třeba omezit nebo vyloučit požívání alkoholu a kofeinu na noc, protože mají močopud-ný vliv. K medikamentózní léčbě lékař přistupu-je, když samotná změna životního stylu a režimu nepřináší požadované výsledky.
Předneseno na tiskové konferenci, kráceno redakcí
PraXe
urologické Diagnózy a jejicH Příznaky
Mudr. Romana Richterová urologické oddělení, Fakultní nemocnice Na Bulovce
Mezi nejčastější urologické diagnózy patří zánětlivá a nádorová onemocnění, dále pak močové kameny. Muži trpí nejčastěji onemocněním prostaty a varlat, ženy pak sužují stavy vedoucí k inkontinenci.
Mám únik moči = inkontinence, neboli samo-volný únik moči, dělíme na tzv. stresovou, ur-gentní a smíšenou. Stresová inkontinence, jež se projeví zejména při kašli, smíchu či zvedá-ní břemene, je dána nedokonalostí souhry mo-čových svěračů při zvýšení nitrobřišního tlaku a poklesu pánevního dna. Smíšený typ inkon-tinence je dán souběhem stavů vedoucích k ur-gentní i stresové inkontinenci.
Pomočím se ve spánku = enuréza znamená po-močení se během spánku (ve dne i v noci), aniž by se pacient probudil. V dětství se za příčinu enurézy považuje nevyzrálost centrální nervové soustavy, v dospělosti může být projevem nerovnováhy mezi malým objemem močového měchýře a množstvím vytvořené moči v průběhu spánku.
Špatně se mi močí = dysurie, neboli obtížné močení, může mít různé projevy, jako bolest při močení, nutnost použití břišního lisu, opoždě-ný start močení nebo přerušovaný proud moče-ní – tzv. „dribbling“. Příčinou dysurie je nejčas-těji zánět močové trubice, benigní zvětšení pro-staty či zúžená močová trubice.
Močení mě pálí = strangurie, neboli řezání a pá-lení při močení, bývá typickým příznakem zánět-livého onemocnění dolních močových cest.
Nemůžu se vymočit (mám málo moči) = reten-ce moči znamená, že pacient není schopen se vy-močit. Nejčastějšími příčinami tohoto sympto-mu jsou benigní zvětšení prostaty, skleróza hr-dla močového měchýře, zúžená močová trubice nebo porucha na nervovém zásobení močového
Nejčastějšími příčinami inkontinence u žen je neu-rogenní močový měchýř a pokles svalového dna pánevního. Obecně lze urologická onemocnění rozdělit dle orgánu, který postihují. Urologická onemocnění mají různé příznaky, které jsou pro ně více či méně typické. Mezi nejčastější příznaky urologických onemocnění patří polakisurie, urgen-ce, inkontinence, enuréza, dysurie, strangurie, re-tence močová a nykturie. Pacient popisuje a poci-ťuje své problémy například takto:
Často močím = polakisurie, neboli časté nucení na močení, je často spojena s vymočením malé-ho množství moči. Tento příznak může být pro-jevem onemocnění prostaty, zánětu močových cest, ledvinné koliky či neurogenního močové-ho měchýře.
Musím močit teď hned = urgence, neboli náhlé nucení na močení, je neodkladné močení, kte-rému je třeba vyhovět. Vyskytuje se u onemoc-nění se sníženým objemem močového měchýře a zvýšenou dráždivostí, jako je zánět močového měchýře, nádory močového měchýře nebo neu-rologická onemocnění (např. roztroušená skle-róza či stavy po poranění páteře). Dlouhodobé trvání urgence může vést až k tzv. urgentní in-kontinenci, tedy stavu, kdy pacient s neodklad-ným nucením na močení „nestihne dojít na toa-letu“ a během této cesty dojde k úniku moči.
Cviky na posílení pánevního dna u stresové inkontinence. Foto archiv
24 FLORENCE 1/2012
Noční pomočování se vyskytuje až u 20 % popu-lace ve věku 5 až 12 let, tedy u každého 5. dítěte. Projevuje se jako mimovolný únik moči ve spán-ku. Do 5. roku života je občasné pomočování bě-hem noci v podstatě normální. O enurézu jde teh-dy, když se dítě pomočuje ještě v pěti letech, a to nejméně dvě noci za posledních šest měsíců. Stu-peň pomočení může být různý, od zvlhčení spod-ního prádla až po úplné vyprázdnění měchýře.
Téměř polovina rodičů tyto problémy igno-ruje a téměř třetina odkládá rozhodnutí jednat až do chvíle, kdy se dítě pomočuje nejméně pět-krát za týden. Někteří rodiče se za problémy své-ho potomka stydí natolik, že vyhledají odbornou pomoc až ve chvíli, kdy je dítě ve školním věku, a zbytečný stres negativní dopady na jeho psy-chiku stupňuje.
Enuréza neboli noční pomočování se zařazuje mezi velmi časté obtíže v dětském věku. Účinná léčba enurézy je časově náročná a vyžaduje trpělivost, systematičnost a otevřený přístup obou stran. Úspěšné léčbě mnohdy brání řada faktorů. Na jedné straně stud, předsudky a nevhodný postoj ze strany rodičů, na druhé straně omyly, neinformovanost a nevhodný postup ze strany lékařů.
jak ÚsPěšně léČit enurézu
Obecně lze nevhodné postoje rodičů k nočním obtížím jejich potomka rozdělit do čtyř nejobvyk-lejších postojů: 1) zlehčování problému, 2) myl-ná domněnka, že dítě z enurézy časem vyroste, 3) zveličování problémů a svalování viny na dítě a 4) fyzické nebo psychické trestání dítěte.
Čtyři hlavní omyly rodičůNoční enuréza bývá velmi často zlehčována nebo přehlížena, protože neohrožuje tělesné zdraví dí-těte. To je velký omyl. Pokud pomočování není ře-šeno včas, může mít negativní dopady na psychi-ku dítěte, které zejména ve školním věku mohou vést k jeho izolaci od vrstevníků a vyvolávat poci-ty zahanbení, selhání nebo méněcennosti.
Mnoho rodičů spoléhá na to, že dítě z enuré-zy časem vyroste, respektive věří, že problémy ča-sem ustoupí samy, a proto nevyhledají lékařskou pomoc. Statistické údaje však ukazují opak. Z ob-tíží s pomočováním dítě často nevyroste, problé-my mohou přetrvávat až do dospělosti.
Dalším častým omylem laické veřejnosti je považovat noční pomočování za slabost dí-těte spíše než za onemocnění. Někteří rodiče mají tendenci problémy spojené s pomočová-ním zveličovat a vyčítat dítěti časté praní a vý-měnu povlečení. Jsou ve výchově vůči dítěti ne-citliví a často na ně i svalují vinu za vlastní ži-votní neúspěchy: „Já se z tebe zblázním,“ nebo „To je ale ostuda.“
Necitlivý postoj dospělých může vyústit i v psychické a fyzické trestání dítěte. Dospělí někdy dítě ponižují před sourozenci nebo vrs-tevníky a trestají je za vlhké noci. Tento postoj je častější v USA než v Evropě. Mediálně známý je případ desetiletého chlapce z Dallasu, které-mu rodiče odepírali přísun tekutin tak dlouho, že po pěti dnech zkolaboval a zemřel.
i lékaři se dopouštějí omylůEnuréza by neměla být rodiči ani zlehčována, ani zbytečně zveličována. Nevhodné postoje ve-dou zpravidla spíše ke zhoršení situace a vyos-tření problémů než k vyléčení. Úspěšnou léčbu však mohou zpomalit i omyly a neprofesionál-ní přístup lékařů. Obecně lze nevhodné postoje
lékařů shrnout do těchto tří nejčastějších omy-lů: 1) nedostatečné vysvětlení problému enurézy a pravidel její úspěšné léčby, 2) opomenutí psy-chických příčin enurézy a 3) nerozpoznání zá-važného onemocnění, kterého je primární noč-ní enuréza jen doprovodným projevem.
Nevysvětlí dostatečně problém. Úloha prak-tického dětského lékaře je zejména v překonání studu rodičů a dítěte a otevření tématu. Dětský lékař přichází do kontaktu s dítětem jako první, proto je důležitá jeho důkladná znalost proble-matiky a zájem o aktivní řešení problému. Lékař by měl rodičům dostatečně vysvětlit, co je enu-réza a jaká jsou pravidla úspěšné léčby.
Možnosti léčby enurézy sahají od režimo-vých opatření, např. pravidelného pitného reži-mu, přes alarmy budící dítě při pomočení až po medikamentózní léčbu. Významnější roli po-stupně začínají hrát i speciální pleny. Komplex-ní léčbou se většinou podaří dosáhnout určitého zlepšení, nebývá však stabilní a problémy se vra-cejí. K odstranění stresu a napětí mohou pomo-ci speciální pleny. Vhodné jsou dětské natahova-cí plenkové kalhotky na noc, např. Huggies Dry Nites. Oblékají se jako opravdové spodní prádlo a jsou velmi diskrétní.
Nemůže za to psychika. Ve většině případů není pomočování zapříčiněno psychikou, ale funkční nebo organickou poruchou. Mezi ob-vyklé příčiny patří nedostatek hormonu vazo-presinu, který reguluje vylučování vody ledvi-nami během noci, nebo porucha funkce močo-vého měchýře. Psychické problémy bývají spíše symptomem než příčinou enurézy. Pomočová-ní však může mít i psychopatologické příčiny. Úkolem lékaře je otevřeně promluvit i o mož-ném psychickém strádání dítěte, způsobeném např. rozvodem rodičů, narozením sourozence, přestěhováním do jiného prostředí apod.
Není to jiná nemoc. U malé části pacientů je noční pomočování pouze jedním z projevů kom-plexnějšího onemocnění a zanedbání platných diagnostických a léčebných postupů může vést k závažnějšímu postižení. Enuréza může být pouze doprovodným projevem jiného, závažněj-šího onemocnění: diabetes, infekce močových cest, chronické ledvinné onemocnění, choroby centrální nervové soustavy nebo obstrukce hor-ních cest dýchacích. Lékařské vyšetření by pro-to mělo být důkladné. Základ tvoří pečlivá ana-mnéza a zhodnocení všech okolností souvisejí-cích s pomočováním. V České republice dochází ke špatné diagnóze naštěstí jen zřídka.
Neexistuje jednotné schéma k léčbě enurézy. Je třeba posuzovat každý případ zvlášť a neapli-kovat žádné univerzální metody. Léčba je časové náročná a kombinuje více postupů. K dosažení úspěchu je třeba trpělivého a otevřeného přístu-pu i dostatečné informovanosti všech zúčastně-ných stran. PR
Mudr. Martin Gregora pediatr
Odborné téma
Ilustrační foto Profimedia
FLORENCE 1/2012 25
Odborné téma
28 FLORENCE 1/2012
Hojení ran
ku, zda se všeobecné sestry domnívají, že je v naší republice bolest ve spojení s ránou dostatečně ře-šena, odpovědělo 94 % z celkového počtu 300 re-spondentů záporně (Koutná, Mrázová, 2011). Rovněž česká odborná literatura se zabývá bolestí v širokém měřítku, avšak kapitola věnující se bo-lesti u nehojící se rány bývá obvykle opomenuta. Doposud nacházíme spíše jednotlivé příspěvky v odborných periodicích k tomuto tématu (Dvo-řáčková, 2010; Stryja, 2010). Ve srovnání se za-hraničními zdroji je v tuzemské literatuře proble-matika bolesti ve spojení s nehojící se ránou málo prezentována, chybí výzkumy zaměřené na od-borné téma bolest a nehojící se rána.
intervence a kompetence sestry v péči o nemocné s bolestíMezi ošetřovatelské intervence sester by, podle našeho názoru, měl v budoucnosti patřit výběr – indikace terapeutických krytí určených k hoje-ní ran. Přestože se sestry v teoretických znalos-tech i praktických zkušenostech ve wound ma-nagementu osvědčily, současná legislativa dosud indikaci materiálu neumožňuje (výjimkou jsou všeobecné sestry se získanou specializovanou odbornou způsobilostí). V klinické praxi je často
PřeHleDoVá stuDie
strategie léČby bolesti PoMocí lokální teraPie u neHojícícH se ran
Mgr. Markéta koutná
Poradna pro léčbu rány KARIM 1. LF UK a VFN, Praha
1973–1977: SZŠ, Mladá Boleslav; 1983: ukonč. postgrad. studium ARIP, KAR, VFN, Praha; 2008: ukonč. bakalář. studium ošet-řovatelství, 1. LF UK, Praha; 2009: ukonč. magister. studium, Fakulta humanit. studií UK, kat. řízení a supervize v soc. a zdrav. organizacích; hlavní konzultantka pro léčbu rány VFN, Praha, členka předsednictva České společnosti pro léčbu rány
ÚvodBolest pacientů s nehojícími se ránami je v Čes-ké republice dlouhodobě podceňovaným problé-mem jak zdravotníky, tak samotnými pacien-ty. Profesionální i laičtí pečující a také nemoc-ní považují bolest za nedílnou součást hojivých procesů a přítomnosti poruchy integrity kůže. Rok 2009 a 2010 byl v rámci odborných setkání, sympozií a kongresů zaměřen na řešení bolesti při léčbě nehojících se ran. Vznikaly nové texty, byly prezentovány výsledky řady zahraničních a jedné tuzemské studie. Rovněž byly přeloženy některé zahraniční publikace zaměřené na pro-blematiku bolesti se speciálním zaměřením na léčbu ran. Z výše uvedeného by bylo možno na-být dojmu, že ostatní zmiňovaná témata ustou-pila do pozadí a že problematice bolesti je věno-vána dostatečná pozornost. Opak je ale pravdou. Po uplynutí dalšího roku si dovolujeme tvrdit, a zkušenost z praxe nám to potvrzuje, že téma bolesti zůstává stále v teoretické rovině a v kli-nické praxi se víceméně příliš nezměnilo.
Tuto skutečnost potvrzují i názory všeobec-ných sester, které byly způsobem interaktivní-ho hlasování zjišťovány na konferenci „Sestra v praxi“ v dubnu roku 2011 v Olomouci. Na otáz-
recenzoVaný Článek
Souhrn: Hojení ran na sebe před lety přilákalo pozornost díky zajímavým terapeutickým materiálům, které nazýváme prostředky vlhkého – fázové-ho – hojení. Noví „ranhojiči“ nejprve museli zvládnout znalosti o účinku terapeutických materiálů a také rizika jejich nesprávného použití. Násled-ně přišel čas pro řešení prevence a etiologie ran. Další cíle byly propojeny s osvojením si poznatků spojených se specializacemi souvisejícími s proce-sem hojení rány (oblast nutriční podpory, angiologie, fyzioterapie, psychologie, algesiologie apod.). Zvláště řešení bolesti a bolest samotná je výraz-ným fenoménem, který provází akutní i nehojící se rány (non healing wound).Klíčová slova: léčba bolesti – lokální terapie ran – primární krytí – management bolesti
Odborné téma
všeobecná sestra lékařem pověřena nejen k vý-běru terapeutického krytí, ale k managementu celkového procesu hojení. Na lékaři pak spočí-vá preskripce materiálu a tíha odpovědnosti za celý terapeutický postup.
V této souvislosti se opět setkáváme s mož-ností ovlivnění bolesti výběrem typu primární-ho krytí. Je nezbytné si uvědomit, že rozdíl ve vnímání bolesti je determinován také etiolo-gií rány. Například aplikace určitého typu kry-tí u dekubitu nebo u dehiscence operační rány může vést ke zmírnění bolestivých pocitů již bě-hem jednoho převazu. Využití obdobného ma-teriálu u nemocného s bércovou ulcerací může mít za následek silné bolesti. Subjektivní bo-lestivý projev nemocného ale neznamená ne-vhodné rozhodnutí v indikaci. Zdravotník pak musí rozhodnout, zda je vhodné s ohledem na celkový stav nemocného a stav rány v indikaci pokračovat i přes bolest pacienta, nebo hledat jiné postupy. Dokonce i obvazy stejné generic-ké skupiny od různých výrobců mohou mít od-lišný vliv na bolestivé projevy a vnímání boles-ti. Praxe ukazuje, že čím účinnější materiál ve smyslu zvládnutí infekce, tím bolestivější může být prožitek nemocného. Pacienti vnímají nej-významnější bolesti v zánětlivé a čisticí fázi ho-jení. Také proto by další strategií v péči mělo být urychlení posunu fází hojení rány do fáze pro-liferace a epitelizace samozřejmě s ohledem na celkový aktuální stav nemocného. Následně tře-ba i krátkodobá úleva od bolesti je první znám-kou vhodně uplatněné terapie.
znalost jako podmínka efektivní terapie bolesti ve wound managementu Ke splnění účelných postupů péče je podmínkou dostatečná znalost materiálů, sortiment výběru, zkušenost v porovnání jednotlivých krytí i spo-lupráce pacienta a jeho blízkých. Terapeutická krytí jsou rozdělena podle účinku na generické skupiny tak, jak je tento systém používán ve far-makologii (kategorizace může mít různá hledis-ka dle posuzovatele – např. dle fáze hojení, dle převládající účinné složky atd.).
Eliminace či alespoň zmírnění bolesti, její řešení během léčby rány, má v důsledku vliv na celý proces hojení. Celospolečenským dopa-dem bolesti je ekonomická otázka rehospitali-zací, ekonomická zátěž antibiotické nebo anal-getické léčby apod. V současné době chybí do-statečná edukace na téma bolesti mezi pacienty, a tím je ovlivněna také efektivita léčebných pro-cesů. Není-li nemocný dostatečně edukován, jak například signalizovat bolest, popsat ji, vyhod-notit efekt pomoci, není možné aplikovat účelné analgetické postupy (farmakologické i nefarma-kologické). Ve vztahu k psychosociálním problé-mům pacienta byla bolest prokázána jako jed-noznačná determinanta kvality života. Kvalitu
života pacientů s nehojící se ránou sledoval na-příklad Franks (Franks at al. 2003).
Nejčastější zmiňované potíže nemocných s nehojící se ránou byly: časté převazy, recidivu-jící ranná infekce, vyčerpání, nedostatek spán-ku, úzkost, deprese, imobilita, nesoběstačnost, frustrace, bolest a sociální izolace. Sedm z těch-to projevů (infekce, vyčerpání, nedostatek spán-ku, deprese, imobilita, frustrace, sociální izo-lace) velmi úzce souvisejí s vlastní bolestí. Ob-dobné výsledky byly zjištěny v tuzemské studii, kdy bylo prokázáno, že bolest a míra její elimi-nace v procesu hojení rány jednoznačně ovliv-ňovala i ostatní sledované oblasti – spánek, úz-kost, rodinné vztahy, zájmy a jiné faktory ovliv-ňující kvalitu života (Koutná, 2007).
bolest ve vztahu k fázím hojení rány a procesu převazuBolest má různý charakter také ve vztahu k jed-notlivým fázím hojení. U chronických ulcerací dochází k velké citlivosti zvláště v okolí rány v zá-nětlivé fázi. Bércové ulcerace jsou také považová-ny za rány s nejvyšší incidencí bolestivých proje-vů. Přesto, že se liší popis a charakteristika bolesti ve vztahu k individuálnímu prožitku, lze identi-fikovat některé charakteristické znaky u specific-kých ran. U venózních ulcerací je nejčastěji popi-sována bolest tlaková, pulzující, s projevy pálení a svědění. U arteriálních je často popisována bo-lest ostrá, ischemická (Nemeth a kol., 2004; Po-korná, 2011). Rovněž období autolytického čistě-ní rány provází nemocného bolestmi různé po-
FLORENCE 1/2012 29
Bolest při špatné fixaci krytí
Bolest rány při zvýšeném množství patogenů, kritická kolonizace
36 FLORENCE 1/2012
ZPRAVODAJ čas
PracoVní skuPina Pro kValitu Při Čas
V současné době se managementy zdravotnických zařízení snaží zavádět kvalitu a bezpečí zdravotních služeb ve svých zdravotnických zařízeních, a to v různé míře. Vzhledem k tomu, že Česká asociace sester (ČAS) chce být nápomocna při zavádění kvality a jejím hodnocení, byla vytvořena pracovní skupina pro kvalitu při ČAS.
Pracovní skupina má v současné době devět členek z řad zdravotnic-kých nelékařských pracovníků, které se chtějí věnovat problematice týkající se kvality a bezpečí zdravotních služeb. Mají zde zastoupení všeobecné sestry pracující jak ve zdravotnických zaří-zeních, tak zástupkyně sester posky-tujících domácí péči. Ve skupině pra-cuje zástupkyně nutričních tera peutek a také zástupkyně zdravotně sociálních pracovníků.
cíle pracovní skupiny• Spravovat řízenoudokumentaci
v rámci ČAS (připomínkovat, vy-dávat a revidovat normy).
• Revidovatjižvydanénormy,směr-nice a doporučené pracovní postu-py ČAS.
• Aktivněpodporovatkvalituabez-pečí poskytované péče tvorbou doporučených pracovních postu-pů, standardů péče ČAS pro oblast akutní, následné, sociální i komu-nitní péče.
• Doporučenépracovnípostupy/stan-dardy ČAS zveřejňovat na webo-vých stránkách ČAS, publikovat v odborném tisku a vydávat jako samostatný materiál k využití ve zdravotnických zařízeních.
• Spolupracovat se všemi sekcemia regiony na tvorbě pracovních postupů/standardů.
• Zpracovat formoudoporučenýchpracovních postupů sekcemi a re-giony ČAS navržené problematic-ké oblasti týkající se poskytované
péče nelékařskými zdravotnický-mi pracovníky.
• Pravidelně, vždyminimálně je-denkrát ročně, prezentovat aktivi-ty pracovní skupiny pro kvalitu.
• Spolupracovatsrůznýmisubjekty(např. MZ ČR, NRC aj.) na přípravě a tvorbě národních standardů.
• Spolupodíletsenapřipomínkovánínárodní legislativy v oblasti kvality péče.
• Spravovatakoordinovatvespolu-práci s firmou LINET národní in-dikátor kvality ošetřovatelské péče „Pády u hospitalizovaných pacientů v České republice“ – viz www.pado-vastudie.com.
• Podporovatprojekt„Prevalenčnívý-skyt sledování dekubitů v nemocni-cích v České republice“ ve spolupráci s Národním referenčním centrem.
• Provádětnažádostzdravotnickýchzařízení audity ošetřovatelské péče (popř. jiné nelékařské oblasti); sou-časně poskytovat v oblasti ošetřova-telské péče poradenskou a konzul-tační činnost.
• Podíletsenaceloživotnímvzdělávánínelékařů v oblasti kvality a bezpečí.
• Spolupracovatseskupinousoud-ních znalců – formulovat doporuče-ní ČAS v oblasti kvality a bezpečí na základě zjištění soudních znalců.
• ÚčastnitsejednáníPracovnískupi-ny pro bezpečnost pacientů a kvali-tu zdravotní péče MZ ČR.
na čem pracujemeDne 3. 10. 2011 proběhla schůzka se zástupci MZ ČR, na které jsme se do-mluvili, že připravíme ve spolupráci s pracovní skupinou pro legislativu při ČAS návrh na zpracování doporuče-ných standardních postupů. Tento ná-vrh byl již na MZ zaslán.
Doporučené standardy budou mít jednotnou šablonu a budou garantovány jak ČAS, tak MZ a zveřejněny budou na webových stránkách MZ ČR i ČAS. Ně-které doporučené postupy budou vydá-ny ve Věstníku MZ ČR.
V současné době probíhá aktualiza-ce doporučených standardních postupů, které má již ČAS zpracované a jsou zveřej-něny na webových stránkách ČAS. Kromě těchto pracovních postupů budeme v le-tošním roce spolupracovat s MZ na aktua-lizaci Koncepce ošetřovatelské péče.
co se nám podařiloPracovní skupina pro kvalitu úzce spo-lupracuje s pracovní skupinou pro le-gislativu. Zúčastnili jsme se připomín-kového řízení mnoha legislativních do-kumentů, norem, vyhlášek a za důležité považujeme, že se nám podařilo pro-sadit zjednodušení ošetřovatelské do-kumentace. Jistě je nám všem jasné, že je nutné pečlivě dokumentovat veške-ré problémy našich nemocných, včetně všech intervencí, nicméně dokumentace by měla být zejména smysluplně vedená a to, co považuji za zásadní, měla by být úzce propojena s lékařskou dokumen-tací, neboť záznamy lékařů a sester by měly být v souladu. Na závěr bych chtěla zmínit, že na webových stránkách jsou a budou zveřejňovány veškeré zpracova-né dokumenty, ale i ty, které mohou být, před konečným vydáním, všemi členy České asociace připomínkovány.
Mgr. Lenka Hejzlarová, vedoucí PS pro kvalitu při ČAS
Kvalita jako filozofická veličina: Péče, při které lze očekávat maximální přínos pro pacientovo zdraví a kdy získaný prospěch je ve srovnání s náklady vyšší ve všech fázích léčebného procesu.
zpRavOdaj čas
Lenka Hejzlarová
FLORENCE 1/2012 37
o ČeM buDe rok 2012 V ošetřoVatelstVí? (I. ČÁST)
Viceprezidentka ČAS, Ing. Irena Kouři-lová, v úvodu konstatovala, že se v loň-ském roce zcela nepodařilo naplnit kur-sy a konference pro nelékaře, pořádané v projektu Vzdělávání zdravotníků, pro-hlubování a zvyšování úrovně odbor-ných znalostí pro nelékařské zdravot-nické profese. Akce známé svou vyso-kou odbornou úrovní jsou díky financím z ESF bezplatné, a proto by bylo chybou nevyužít příležitosti, kterou projekt ve svém posledním roce sestrám nabízí.
Připomněla tematické zaměření kursů a přednášek pro letošní rok:• oblastpéčeodorostadětivčetně
traumatologie a nutrice;• právnípovědomí,etickénormycho-
vání, přístup k pacientům, komuni-kace, řízení kvality a bezpečnosti pa-cientů a zaměstnanců.
Preferovanými obory budou i nadále:• cerebrovaskulárníonemocnění;• onkologie;• nutričnípéče;• péčeoseniory.
Cílem projektu je do ledna 2013 úspěšně proškolit 18 600 nelékařů.
cerebrovaskulární onemocněníZlepšení primární prevence IMMgr. Jana Hrušková z II. interní klini-ky VFN na konferenci ČAS předloži-la fakta svědčící o dosažitelnosti péče o pacienty s infarktem myokardu (IM) v současnosti a připomněla sestrám prostor, ve kterém mohou přispět k je-jímu zlepšení.
Uvedla, že v ČR je dosažitelnost akutní péče při IM velmi dobrá. Vzdá-lenost dojezdu do centra léčby IM je vel-mi malá (60 km). Ideální čas dojezdu je do 120 min. Procento přežití pacientů se u nás podstatně zvýšilo mj. zavedením metody PTCA v 80. letech, která spočí-
vá v roztažení nebo zprůchodnění zúže-ného místa věnčité tepny balónkovým katetrem. Po přerušení přítoku krve do myokardu přežívají svalové buňky hy-poxii 20 minut. Obnoví-li se v této době přísun kyslíku, buňky jsou schopné úpl-né regenerace. Později se ale mění v ne-krózu a poškození se stává nezvratným. Vedle včasného dojezdu je pro úspěch léčby rozhodující správná diagnóza a léč-ba na specializovaném pracovišti.
Hustota sítě katetrizačních praco-višť nás řadí na přední místo v Evropě i ve světě. V České republice je 22 kate-trizačních kardiocenter, z toho v Praze jsou 4 centra s nepřetržitým provozem. Do roku 2010 bylo u nás katetrizová-no 57 tis. pacientů. Ze států východní-ho bloku jsme na prvním místě, v počtu provedených PCI u akutního infarktu myokardu jsme na prvním místě v Evro-pě. Přes tyto úspěchy a i přes to, že se si-tuace stále zlepšuje, je výskyt a mortalita na kardiovaskulární choroby stále alar-mující. Pro sestry je proto velmi důležité zaměřit se na zlepšení primární preven-ce, která stále a nezaslouženě zůstává Po-pelkou naší medicíny i ošetřovatelství.
První výsledky iktových centerJaká je situace v dostupnosti péče o ne-mocné s cévní mozkovou příhodou (CMP) v České republice, o tom hovořila na konferenci prezidia ČAS náměstkyně ředitele pro nelékařská zdravotnická po-volání FTNsP v Praze Mgr. Lenka Hejzla-rová. Uvedla v přednášce nazvané Orga-nizace péče o nemocné, že CMP zůstává
stále velkým medicínským, ekonomic-kým a sociálním problémem. CMP je tře-tí nejčastější příčinou úmrtí a nejčastěj-ší příčinou invalidity v dospělé populaci. V ČR postihne CMP až 40 tis. lidí ročně. Roční incidence je u osob mezi 65–75 lety 600–800 případů na 100 tis. obyvatel. Mortalita našich občanů je až dvojnásob-ná oproti evropskému průměru, zejména u mužů mezi 40–65 lety.
Zásadní vliv na úspěšnost léčby a kvalitu života pacientů s CMP má v ČR zřízení sítě specializovaných center. Na jejím nejvyšším stupni jsou komplex-ní cerebrovaskulární centra (KKC), na nižším tzv. centra iktová, která peču-jí o pacienty s neakutní cévní mozko-vou příhodou. KKC zajišťují komplex-ní, dia gnostickou, léčebnou a časnou re-habilitační péči o pacienty s akutní fází cévní mozkové příhody v přesně geogra-ficky definované spádové oblasti (min. 700 tis. až 1 mil. obyvatel) a spolupracu-jí s neurologickými odděleními či klini-kami, které jsou součástí schválené sítě pro zajištění péče o akutní CMP.
Jen za první 4 měsíce činnosti ikto-vých center došlo ke snížení mortality na CMP o 26 %, zkrácení doby hospi-talizace o 25 %, zvýšení počtu pacientů schopných následné domácí péče o 16 %, zvýšení počtu plně soběstačných o 17 % a v obecných nákladech na léčbu akutní CMP se uspořilo 30 %.
(Pokračování v příštím čísle Florence)Jarmila Škubová
Fota jš a archiv redakce
V minulém čísle Florence jsme informovali o 4. podzimní konferenci prezidia České asociace sester (ČAS), která se konala 11. listopadu v Poděbradech. Dostupnost péče a její organizace v konkrétních oborech, spolu s kvalitním přístupem k pacientům, byla témata, která ČAS vyhodnotila pro tento rok jako nejdůležitější.
zpRavOdaj čas
MIMOŘÁDNý úSPěCh SESTRY DOMÁCÍ PÉČEKonference prezidia ČAS ocenila úspěch Mgr. Bo-humily Hajšmanové, ředitelky Agentury domácí péče Domovinka v Plzni, která 10. listopadu loň-ského roku obdržela Národní cenu kvality ČR vlády ČR a stala se tak historicky první zdravotní sestrou ohodnocenou touto vysoce prestižní cenou.
Mgr. Bohumila Hajšmanová (1. zprava) při předávání Národní ceny kvality ČR
Mgr. lenka hejzlarová
Mgr. Jana hrušková
ing. irena kouřilová
38 FLORENCE 1/2012
zpRavOdaj čas koMunikace s HanDicaPoVanýMi Pacienty
Úvod patřil dvěma pracovnicím obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Praha, o. p. s., která poskytuje terénní a ambulantní sociální rehabilitaci nevi-domých a slabozrakých a podporuje je-jich integraci do společnosti. Přednáš-ka Kontakt s nevidomým pacientem (Mgr. K. Kociánová) obsahovala něko-lik tematických okruhů důležitých ne-jen ve zdravotnických zařízeních, jako jsou mimo jiné: klasifikace zrakové-ho postižení (silná slabozrakost, po-ruchy zorného pole, zachování svět-locitu, úplná nevidomost); zásady ko-munikace s nevidomými (nabídnout, ale nevnucovat pomoc, pozdravit jako první a představit se, při doprovodu jít krok před nevidomým, rychlost po-hybu se řídí podle nevidomého, který jde po bezpečnější straně, atd.); mýty a předsudky v komunikaci s nevido-mým (např. že ztráta zraku vede au-tomaticky ke zlepšení dalších smyslů, že nevidomí mají hudební nebo abso-lutní sluch častěji než ostatní, že mají šestý smysl pro vnímání překážek, že je při hovoru s nevidomým třeba mlu-vit jednoduše, aby porozuměl, že by se s nevidomým nemělo mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech, že by ne-vidomý měl být vždy neskonale vděč-ný za jakoukoliv pomoc, že každý, kdo
chodí s bílou holí, je zcela nevidomý, že všichni nevidomí vidí jen tmu, že ztrátou zraku se člověk stává zcela zá-vislým na pomoci okolí aj. – více na www.praha.tyflocentrum.cz).
Podporované zaměstnávání osob se zrakovým postižením (Bc. K. Pojslo-vá) bylo dalším tématem, kterým se za-bývají v TyfloCentru Praha, o. p. s. Před-nášející hovořila o pracovním uplatně-ní, ale také o bariérách v zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Tyflo-Centrum Praha, o. p. s., jim poskytuje individuální podporu při vyhledávání pracovních nabídek, pomáhá při oslo-vování zaměstnavatelů, pořádá trénink dovedností, zprostředkovává doplňko-vé kursy, seznamuje s pracovními prá-vy osob se zrakovým postižením, snaží se naučit je větší samostatnosti aj.
Téma Výcvik vodicího psa a jeho sžívání s nevidomým (K. Ptáčková, M. Holasová, Středisko výcviku vodicích psů; www.vodicipsi.cz) je na každé kon-ferenci vítaným zpestřením programu, protože se ho pravidelně účastní i živé kompenzační pomůcky – vodicí psi. Přišli i tentokrát – s cvičitelkou a s ne-vidomou majitelkou – a předvedli to, o čem byla řeč: vodicí psi musí být klid-ní, poslušní, nesmějí se bát, nechat se vyrušit, štěkat apod. Přítomní se dále
dozvěděli, že pes přichází do výcviko-vého střediska ve věku přibližně jed-noho roku po předchozí asi 10měsíč-ní předvýchově, která má za cíl udělat z něj, stručně řečeno, pohodáře. Vý-cvik pak trvá 6–8 měsíců, pes ho za-končuje zkouškou a posléze je předán klientovi, pro nějž se stane neocenitel-ným pomocníkem. Je velmi důležité, aby si jeho nepostradatelnost pro oso-by s handicapem uvědomovalo i okolí včetně zdravotnických zařízení.
Také Mgr. N. Dingová z České komo-ry tlumočníků znakového jazyka (ČKTZJ) bývá na konferencích traumatologicko-ortopedické sekce častým hostem. Jako vždy hovořila o komunikaci s neslyší-cími pacienty a je pozoruhodné, kolik nového lze pokaždé říci. Zamýšlela se nad tím, v čem je svět neslyšících jiný než náš. Osoby se ztrátou nebo zbytky sluchu nebojují jen s komunikačními bariérami, ale také s mnoha předsudky. Přednášející mj. zdůraznila, že navzdo-ry všeobecnému mínění dokáže znakový jazyk vyjádřit vše, co potřebuje, přičemž nezastupitelnou roli hrají oční kontakt, mimika (svraštění čela, dotyk na hor-ní části paže místo oslovení aj.) a gesti-kulace (zásada: nesahat neslyšícímu na pohybující se ruce nebo na hlavu). Další praktické rady i pro zdravotníky: místo zavolání zablikejte světlem; je-li pacient pootočen, zamávejte něčím v jeho zor-ném poli; chcete-li mu po položení talí-ře s obědem popřát dobrou chuť, zaťu-kejte na stůl. A nezapomeňte, že každý neslyšící má právo mít při rozhovoru se zdravotníkem tlumočníka znakového jazyka a že má právo si vybrat toho své-ho! I pak ale mluvte s pacientem, nikoli s tlumočníkem nebo jinou doprovázejí-cí osobou. Pacient je svéprávný člověk, který jenom neslyší…
Na přednášku N. Dingové navázala Mgr. B. Kosinová, rovněž z ČKTZJ, in-formacemi o možnostech vzdělávání zdravotnického personálu v komuni-kaci s neslyšícími včetně kursů znako-vého jazyka, e-learningu nebo praktic-kých publikací pro zdravotnickou i laic-kou veřejnost (více na www.cktzj.com, www.pevnost.com, www.trojrozmer.cz, www.neslysici.cz aj.).
Další konferenci na téma Komunikace s handicapovaným pacientem a Právní odpovědnost zdravotnických pracovníků pořádala 8. listopadu Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) ve spolupráci s traumatologicko-ortopedickou sekcí ČAS a její předsedkyní Mgr. Dagmar Škochovou.
Konference se zúčastnily i živé „kompenzační pomůcky“. Foto archiv traumatologicko-ortopedické sekce ČAS
CHYBÍ VÁM LIDI?Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:
FLORENCE 1/2012 39
zpRavOdaj čas
Vhled do kultury a komunity čes-kých neslyšících poskytla – rovněž ni-koli poprvé, ale opět jinak – neslyšící Bc. Z. Hájková. Tentokrát s sebou při-nesla videoukázky dokumentující špat-né, téměř neuvěřitelné zkušenosti nesly-šících pacientů se zdravotníky. Je dobře, že přednáškový sál byl nabitý k prask-nutí a že se konference zúčastnili i stu-denti – čím více jich videa vidělo, tím do budoucna lépe. Doufejme.
Téma Komunikace s problémo-vým typem pacienta si pro vzdělávací akci traumatologicko-ortopedické sek-ce vybrala psycholožka PhDr. L. Janáč-ková, Ph.D., vedoucí oddělení somato-psychiky VFN. V úvodu připomněla, že komunikovat neznamená jen mlu-vit, ale vědět, co chceme říci, rozhod-nout se, kdy a jak nejlépe informaci sdě-lit, vybrat si pro to správné místo, hovo-řit srozumitelně, brát při tom v úvahu pacientovy pocity, umožnit mu, aby se sám dostatečně vyjádřil, a zkontrolovat, zda informaci přijal a pochopil. Poté už postupně uváděla konkrétní příkla-dy komunikace s pacientem podle jeho osobnostního typu. Jinak je třeba ho-vořit s úzkostným typem, jinak s paci-entem úzkostně agresivním či agresiv-ním, zase jinak s typem, který s nad-sázkou označila jako „agresor blbec“, odlišný přístup vyžaduje typ pedantský nebo histrionský atd. Připomněla rov-něž psychologickou teorii transakční analýzy (Eric Berne, 1910–1970, USA), vysvětlující lidskou psychiku, podle níž má každý člověk v sobě tři komunikační
a osobnostní roviny (ego-stavy): Rodi-če, Dítě a Dospělého. Jsou v nás zkombi-novány v různém poměru, vždy někte-rý z nich převládá a transakční analýza se zjednodušeně řečeno mj. zabývá roz-borem komunikace a vnitřní dynami-ky těchto složek osobnosti. Přednášejí-cí pojala vážné téma s humorem a pro konkrétní příklady typu komunikace (tj. role, v jaké člověk/pacient právě je) chodila do oblasti partnerských vzta-hů. Na závěr zobecnila, že pacient při-chází do zdravotnického zařízení jako Dítě a lékař vystupuje v roli Rodiče, ale optimální by byla komunikace Dospě-lého s Dospělým – v partnerských vzta-zích i ve zdravotnictví.
Do vážné roviny vrátil přítomné poslední přednášející JUDr. P. Šus-tek, Ph.D., z Centra zdravotnického práva PF UK v Praze sdělením Práv-ní odpovědnost zdravotnických pra-covníků. Připomněl mimo jiné, že ne-existuje právní odpovědnost za správ-ný výsledek úkonu, pouze za správnost jeho provedení. Hovořil o novém pojetí „lege artis“, podle nějž by mělo jít ne-jen o postup v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, ale nově také o vyjádření situace kraj-ní nouze, tedy o dodržení postupu lege artis v rámci možností, které zdravot-ník má – volně přeloženo jde o situaci, kdy nebude-li zdravotník konat, bu-dou následky nekonání ještě horší (zá-kon o zdravotních službách, v platnos-ti v roce 2012).
ew
FLORENCE 7–8/2010 47
s. 7 Kazuistika: Roztroušená
skleróza mozkomíšní
u 14leté dívky
s. 26 Výzkum: Pracovní
čas vrchních a staničních sester
s. 15 Praxe: Onemocnění související s obezitou
Speciál 1: Inkontinence moči Vychází pod patronací
České asociace sester
červenec–srpen 2010, ročník VI,
60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
7–8
č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
final_FLO_7-10.indd 47
2.7.2010 11:08:10
FLORENCE 7–8/2010 1
s. 3Téma: Jak se pracuje
s elektronickou dokumentací
s. 16Praxe: Diskomfort
dítěte v období erupce první dentice
s. 8Kazuistika:Rotavirové průjmy u dětí s. 29
Výzkum: Sledování pádů hospitalizovaných
pacientůVychází pod patronací
České asociace sesterzáří 2010, ročník VI,
60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
09
č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.
Standardní, roční 550,- Kč 495,- Kč
Studentské, roční * 440,- Kč 418,- Kč
Balíček 1 + 1, roční ** 1220,- Kč 1090,- Kč
* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu. ** Speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin
s 60letou tradicí.
Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.
OdbĚRatEL:
Titul: ........................................................................................................................................................
Jméno a příjmení: .......................................................................................................................
organizace: ......................................................................................................................................
obor činnosti: .................................................................................................................................
Adresa: ..................................................................................................................................................
PSČ a město: ....................................................................................................................................
Telefon: .................................................................................................................................................
e-mail: ....................................................................................................................................................
FaktURačNÍ ÚdajE: (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)
organizace: ......................................................................................................................................
Adresa: ..................................................................................................................................................
PSČ a město: ....................................................................................................................................
IČ: ...............................................................................................................................................................
DIČ: ...........................................................................................................................................................
Telefon: .................................................................................................................................................
e-mail: ....................................................................................................................................................
Způsob úhrady: složenka faktura
na které akci jste kupón získali?
.........................................................................................
Datum: .....................................................................
Podpis: .....................................................................
Objednávám předplatné časopisu FLORENCEV případě zájmu o dárkový certifikát nás kontaktujte e-mailem na [email protected].
nab
ídka
pla
tí do
9. 1
. 201
2 ne
bo d
o vy
čerp
ání z
ásob
pou
ze p
ro n
ové
před
plat
itele
. Obj
edná
vkou
dáv
á př
edpl
atite
l dob
rovo
lně
souh
las
se z
ařaz
ením
svý
ch o
sobn
ích
údaj
ů do
dat
abáz
e sp
oleč
nost
i Am
bit
Med
ia,
a. s
., se
síd
lem
Klic
pero
va 6
04/8
, 15
0 00
Pra
ha
5-Sm
ícho
v, ja
kožt
o sp
rávc
e, a
s je
jich
násle
dným
zpr
acov
áním
pro
úče
ly n
abíz
ení v
ýrob
ků a
slu
žeb
a pr
o úč
ely
zasíl
ání o
bcho
dníc
h sd
ělen
í pr
ostř
edni
ctví
m e
lekt
roni
ckýc
h a
tiště
ných
pro
stře
dků
dle
záko
na č
. 480
/200
4 Sb
., a
to n
a do
bu n
eurč
itou,
res
p. d
o od
volá
ní s
ouhl
asu.
Př
edpl
atite
l ber
e na
věd
omí,
že m
á pr
áva
dle
§ 11
, 21
zák.
č. 1
01/2
000
Sb.V
íce
na w
ww
.am
bitm
edia
.cz.
Ob
jEd
Na
CÍ k
UpÓ
N
Personální inzerce
oblastní neMocnice MlaDá boleslaV, a. s.
přijme do třísměnného provozu na úvazek celý i zkrácený všeobecnou sestru s registrací na oddělení neurologie a všeobecnou sestru na chirurgické odd. – registrace vítána, ale není podmínkou.
Nástup možný ihned.
Životopisy zasílejte na adresu: Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., Václava Klementa 147, 293 01 Ml. Boleslav
klinika eset
přijme sestru – koterapeuta pro práci ve frakcionovaném stacionáři, úvazek 0,3.
Nutná registrace, psychoterapeutický výcvik (alespoň započatý), s výhodou psychiatrické vzdělání (VŠ, VOŠ psychiatrická sestra).
Úvazek 0,3 – práce 3 dny v týdnu 16,00–20.00 hod.
Nabídky s profesním CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: [email protected], tel. a fax: 242 485 855.
kauza 8
Na lůžkové části chirurgického oddělení praco-vala sestra, u níž byla zjištěna závislost na lécích. Šlo o Stilnox, Hypnogen a Diazepam. Po zjiště-ní závislosti jí byla navržena odvykací léčba, se kterou souhlasila a které se podrobila.
Po ukončení odvykací léčby byla sestra pře-ložena na chirurgickou ambulanci, neboť dle ná-zoru psychiatrů to pro ni bylo vhodné pracoviště a nebyl již důvod k ukončení práce ve zdravot-nictví. Sestra se sice v nové práci rychle zorien-tovala, nicméně po nějaké době bylo opět zjiště-no zneužití léků. Sestra byla opět přeložena na jinou ambulanci, na dětské oddělení, kde nemě-la přístup k lékům, které zneužívala.
co vyplynulo z neinformovanostiLékaři dětského oddělení o léčbě závislosti u této sestry informováni nebyli. Sestra tudíž měla pří-stup ke všem systémům v počítači. Byla praco-vitá a velmi aktivní, lékařům vyhověla a pomá-hala i nad rámec svých pracovních povinností. Vzhledem k dobrým vztahům, které si vybudo-vala, a neinformovanosti kolegů se stalo, že když jednoho lékaře požádala, aby jí předepsal lék na spaní, ten jí nejprve vysvětlil, že to pro ni není vhodné vzhledem k jejímu věku, ale pak jí vyho-věl a předepsal dvě balení.
Druhý den se však lékaři domluvili a zjisti-li, že tento lék předepsalo pět z nich! Dotazem v místní lékárně bylo zjištěno, že si sestra elek-tronicky vystavovala opakovaně recepty na jmé-na všech pěti lékařů. Aby to mohla učinit, muse-la znát hesla, kterými byla chráněna PC lékařů. Ta znala, neboť se svolením lékařů připravovala
na počítači žádanky na vyšetření, zpracovávala další dokumentaci apod.
Jak to skončilo? Lékaři, kteří umožnili zneu-žití elektronického vystavení receptu, dostali vy-týkací dopisy. Sestra odešla ze zdravotnického zařízení a podrobila se další odvykací léčbě.
lékaři se oprávněně odvolaliPři řešení problému bylo zřejmé, že se všichni, včetně přímé nadřízené sestry, snažili věc řešit ve snaze sestře pomoci. To dokládá skutečnost, že vrchní sestra po prvním zjištění závislosti sest-ry bez prodlení zařídila léčbu a sestru přesvěd-čila, aby se podrobila dlouhodobému odvykání při hospitalizaci.
Sestrou předepsané léky pro vlastní potře-bu byly za přímou úhradu pacienta, takže žád-ná materiální škoda nemocnici nevznikla. Vy-stavování žádanek na vyšetření indikované léka-řem je v kompetenci kvalifikované sestry, která má administrativní úkony v pracovní náplni. Pokud sestra vystavovala žádanky na vyšetře-ní v počítači, logicky měla volný přístup k ote-vřenému počítači lékaře. Je diskutabilní, že lé-kařům bylo vytýkáno zneužití jejich počítače, zejména, je-li tato praxe zavedena v celé nemoc-
nici a oni o lékové závislosti sestry nebyli infor-mováni. Proto se oprávněně proti obsahu vytý-kacího dopisu odvolali.
jaké řešení zvolit?Léková závislost, která výrazně ovlivňuje psychi-ku, je ve zdravotnictví nepochybně kvalifikova-ným důvodem k ukončení pracovního poměru. Léková závislost je překážkou kvalitního a bez-pečného poskytování ošetřovatelské péče. Dal-ším poznatkem je, že zneužití léků u lékově zá-vislého zaměstnance ve zdravotnickém zařízení ať již v lůžkové části, nebo v ambulanci, prak-ticky nelze zabránit.
Diskutovanou otázkou zůstalo, kdy měl být pracovní poměr se sestrou ukončen: Při řešení se vycházelo z doporučení psychiatrů, kteří měli sestru v péči při odvykání, a ze zdánlivého nad-hledu sestry. Pracovní poměr byl ukončen doho-dou. Za chybu je považováno, že dětské odděle-ní nebylo o závislosti sestry na lécích dostateč-ně informováno.
JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková
sestra a Drogyerrare HuManuM est
JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček Bc. Eva Kučková
INZERCE
Od všeho o něco více více poradenství pro provozovatele lékařských praxí více informací pro zaměstnance i managementy zdravotnických zařízení více zpráv z domácího a zahraničního odborného tisku více aktualit z evropských i světových kongresů více výsledků z klinických studií více novinek z oblasti farmacie
www.zdravky.cz
Ty pravé s tradicí
Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545
Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75
Šedá: CMYK 0-0-0-75
ročník 61 číslo 1–2 2. ledna 2012 cena 26 Kč pro předplatitele 20 Kč
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) předvedl 20. prosince zástupcům far-maceutických společností, distributo-rů i médií ostrou zkoušku svého aukč-ního portálu, na kterém budou úhra-dové soutěže elektronicky probíhat.
Pojišťovny žádají...Aby mohl SÚKL soutěž vypsat, musí mu být doručena žádost zdravotní po-jišťovny spolu se souhlasným vyjád-řením ministerstva zdravotnictví. Žá-dost musí podle zákona o veřejném zdravotním pojištění obsahovat:� označení léčivé látky a lékové for-my, pro něž se o vypsání úhradové soutěže žádá, a dále zpravidla i � požadovaný obsah léčivé látky v lé-čivých přípravcích, jejichž plná úhra-da musí být úhradovou soutěží zajiš-těna, nebo požadované dávky, které mají být dosaženy jednotkou lékové formy těchto léčivých přípravků ne-bo jejich dělením či násobným užíváním,� minimální počet obvyklých den-ních terapeutických dávek v balení
léčivých přípravků, jejichž plná úhra-da musí být úhradovou soutěží zajištěna.
... SÚKL vyhlašujeDo 30 dnů ode dne podání žádosti SÚKL ve svém Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup (tedy na svém internetovém portálu) ozná-mí zahájení úhradové soutěže. Ozná-mení musí obsahovat:� označení léčivé látky a lékové for-my, pro něž se úhradová soutěž vypisuje,� počet obvyklých denních terapeu-tických dávek této léčivé látky a léko-vé formy distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících za-hájení úhradové soutěže,� podmínky kvalifikace,� lhůtu, do kdy je možné se kvalifiko-vat k účasti na úhradové soutěži, kte-rá činí nejméně 15 dnů ode dne zve-řejnění oznámení ve Věstníku.Pro účely workshopu a cvičné elek-tronické eAukce byla zvolena hypo-tetická úhradová soutěž o nejnižší
úhradu léčivé látky simvastatin v po-tahovaných tabletách. V řadě počíta-čů vyhrazených pro účastníky workshopu z farmaceutických firem zůstal jeden neobsazený. A tak když se ředitel SÚKL PharmDr. Martin Be-neš zeptal, zda mezi přítomnými „ne-obchodníky“ není někdo vybavený zaručeným elektronickým podpisem, kdo by si chtěl aukci rovněž vyzkou-šet, přihlásili jsme se. Pokud by se jed-
nalo o opravdovou aukci a pokud by ZN nebyly novinami, ale držitelem rozhodnutí o registraci léčivého pří-pravku, mohli bychom si v případě, že podáme nejlepší (= nejnižší) nabíd-ku, vysoutěžit plnou úhradu námi dodávaného simvastatinu na příštích 18 měsíců. Našim méně úspěšným (= dražším) konkurentům by byla při-znána jen 75procentní úhrada… více k tématu na straně 5
Před dvěma lety, v přípravné fázi za-vedení systému ICIP do provozu, jste se těšil na to, jak budete pracovat v prostředí moderním a kvalitativně odlišném. Bylo vaše očekávání naplněno.Domnívám se, že bylo dokonce pře-konáno. Podařilo se nám v relativně krátké době klinický informační sy-stém instalovat, spustit a především uvést do provozu tak, aby se stal ne-dílnou součástí naší péče.ICIP má obrovskou výhodu, že zba-vuje ošetřovatelský personál povin-nosti určitých mechanických úkonů – tedy opisování údajů z pacient-ských monitorů vitálních funkcí, plicních ventilátorů, infuzní techni-ky a dalších přístrojů v přesně da-ných intervalech. To představuje spoustu práce, která de facto sestru
zdržuje od skutečné ošetřovatelské činnosti, protože převažující část své pracovní doby zapisuje data, která už někde jsou. V systému ICIP jsou všechny tyto informace uloženy a lze navíc jednoduše a podrobně sledo-vat, jak se data měnila v průběhu ho-diny, dne či týdne… Sestra je tedy osvobozena od některých rutinních starostí a má možnost pracovat tvůr-čím způsobem a dělat to, v čem je skutečně nenahraditelná.
Výhody pro lékařePro lékaře je velkým benefitem, že si může s ohledem na vývoj klinického stavu pacienta jednoduše zpětně vyvo-lat jakoukoli situaci. Má k dispozici jedinečnou interakci všech měřených parametrů spolu s aktuálně podáva-nou léčbou, laboratorními výsledky,
výstupy ze zobrazovacích modalit a dalšími údaji, které jsou k dispozici v nemocničním informačním systému. Všechny informace, které byly dříve v izolovaných systémech, jsou nyní dostupné na jednom místě a v podsta-tě on-line. Lékaři tak mohou dělat kva-lifikovanější rozhodnutí, protože mají například výsledky z centrální labora-toře prakticky ihned k dispozici a mo-hou je dát do přímé souvislosti s aktu-álním stavem pacienta.Důležité je, že systém je absolutně prů-kazný, tedy zvyšuje bezpečnost a do-kladovatelnost jednotlivých úkonů. Každý, kdo do ICIP vstupuje, se musí přihlásit pod vlastním jménem a hes-lem, tudíž je zcela zřejmé, nejen kdo a kdy se do systému díval, ale také co tam udělal a jaký dopad to mělo. Z to-hoto pohledu si myslím, že právě
v oborech s více proměnnými, jakým je i intenzivní péče, klinický informač-ní systém jednoznačně zprůhledňuje a usnadňuje léčebný i ošetřovatelský proces.Zatím jde o dvě resuscitační oddělení pro dospělé. Je to dáno investičními možnostmi, které jsme měli při vyba-vování traumacentra naší nemocnice. Na informační systém ICIP bylo alo-kováno asi 7 miliónů korun. Budouc-nost závisí na dalších možnostech ne-mocnice – domnívám se však, že je rozumné systém integrovat na praco-viště s náročnými provozy, s častým využitím přístrojové techniky a nut-ností časné monitorace… Tam je to nejefektivnější. Všechny informace, které byly dříve v izolovaných systé-mech, jsou nyní dostupné na jednom místě. Pracoviště, kde je pacient sle-dován jen minimálně nebo vůbec a záznamy podle současných akredi-tačních kritérií stačí dvakrát denně, se bez systému ICIP zcela jistě obe-jdou. více k tématu na straně 9
Elektronická aukce léků na vlastní oči a z první ruky
Prof. K. Cvachovec: Bezpapírová nemocnice je naší budoucností
Elektronickou aukci léků si naostro vyzkoušeli i naši redaktoři. Foto: ZN
V to
mto
vyd
ání
Z OBSAHU
Pokud některá ze zdravotních pojišťoven požádá podle dikce novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, „za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a úspor prostředků zdravotního pojištění“ o vypsání soutěže o nejnižší úhradu léčivého přípravku, nic už jí nebude stát v cestě.
Nejen o tom, co klinický informační systém pro oblast akutní péče ICIP (IntelliVue Clinical In-formation Portfolio, Philips) změnil v praxi fakultního pracoviště a jak se s jeho implementací vyrovnali zaměstnanci, ZN hovořily s prof. MUDr. Karlem Cvachovcem, CSc., MBA, přednostou Kliniky anesteziologie a resuscitace 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Informační systémy v intezivní péči
� z medicíny Transplantace hlavy str. 2 Byly uděleny ceny za rok 2011 str. 4 Byly uděleny cenyza rok 2011 str. 5 � z farmacie Příležitost pro manažery str. 6FDA schválila nový lék proti demenci str. 6 � pro lékařské
praxeSpolek pro CF 2000 str. 11FDA schválila nový lék proti demenci str. 11
� pro lůžková zařízení
Nové vzdělávácí aktivity str. 12V Brně posílena následná péče str. 12Nové vzdělávácí aktivity str. 12V Brně posílena následná péče str. 12
� události, fakta, názory
Byly uděleny ceny str. 13 Co přinese západní vítr z hor str. 13Příležitost pro manažery str. 14 Spolek pro CF 2000 str. 14Co přinese západní vítr z hor str. 15Nové léky kupují hlavně dementi str. 16
Slovo úvodem
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
pokud máte při pohledu na titulní stránku tohoto vy-dání Zdravotnických novin pocit, že je tu něco nového, ale přitom jakoby důvěrně známého, nemýlíte se. Před pár dny nám byl doručen další z řady výroků Městského soudu v Praze. Jako vždy i tentokrát se v něm konstatuje, že máme plné právo užívat pro svůj titul označení Zdravotnické noviny. Soud osvědčil, že zapsanými, a tudíž plnoprávnými vlastníky ochranné známky jsou právě ty subjekty, s nimiž má naše vyda-vatelství Ambit Media, a. s., podepsánu vydavatelskou smlouvu.O to nepochopitelnější je pak – rovněž již opakovaně – druhá část rozhodnutí, že název sice používat smí-me, ale zároveň se máme vyvarovat užívání grafické podoby loga, která by byla zaměnitelná s hlavičkou jiného periodika stejného názvu. V právním státě se však rozhodnutí soudu respektují a činíme tak i my.
VášJan Kulhavý,
šéfredaktor Zdravotnických novin
ZN 1-2_2012 .indd 1 29.12.11 9:35
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
pokud máte při pohledu na titulní stránku tohoto vydání Zdravotnických novin pocit, že je tu něco nového, ale přitom jakoby důvěrně známého, nemýlíte se. Před pár dny nám byl doručen další zMěstského soudu vv něm konstatuje, že máme plné právo užívat pro svůj titul označení Zdravotnické noviny. Soud osvědčil, že zapsanými, aznámky jsou právě ty subjekty, svatelství Ambit Media, a. s., podepsánu vydavatelskou smlouvu.O to nepochopitelnější je pak – rovněž již opakovaně – druhá část rozhodnutí, že název sice používat smíme, ale zároveň se máme vyvarovat užívání grafické podoby loga, která by byla zaměnitelná sjiného periodika stejného názvu. V
V souvislosti s nutným efektivním
vynakládáním finančních pro-
středků a zastavením růstu ná-
kladů na zdravotní péči, platí pro
smluvní politiku VZP ČR některá
úsporná opatření i v roce 2012. Jde
zejména o zastavení rozšiřování
sítě smluvních zdravotnických za-
řízení, a to z pohledu počtu posky-
tovatelů zdravotní péče, tak i ka-
pacity již nasmlouvané zdravotní
péče.
Smlouvy s novými poskytovateli zdravotní péčeVZP ČR bude i v roce 2012 uzaví-
rat nové smlouvy v těch případech,
kdy bude nutné zajistit dostupnost
zdravotní péče pro pojištěnce. Na-
dále bude podporována generační
výměna lékařů.
Nové smlouvy bude možné uza-
vřít i s lékárnami.
VZP ČR nebude bránit uzavření
smluvního vztahu v následujících
případech:
změna právní formy původního
smluvního partnera nebo změ-
na z fyzické osoby na právnic-
kou osobu, pokud nedojde ke
změně rozsahu nebo struktury
sjednané péče,
převzetí praxe z důvodu ne-
moci, odchodu do důchodu
či úmrtí původního smluvní-
ho partnera, pokud je z pohle-
du regionu nezbytné zachovat
tuto kapacitu v síti a zároveň
se jedná o úvazek minimálně
0,8 (kapacita pracoviště u am-
bulantních specialistů mini-
málně 24 ordinačních hodin
týdně, u praktiků minimálně
20 ordinačních hodin týdně,
u stomatologů minimálně 28
ordinačních hodin týdně), po-
kud nedojde ke změně rozsa-
hu nebo struktury sjednané
péče
Individuálnímu posouzení na
Ústředí VZP ČR budou i nadále
podléhat ostatní specifické přípa-
dy (prodej ZZ, rozdělení ZZ na ně-
kolik subjektů aj.).
Nasmlouvání nových výkonů (včetně přístrojových), které nejsou součástí seznamu zdravotních výkonů (dále jen „SZV“)Nové výkony a přístroje, které ne-
byly zařazeny do SZV (neprošly pra-
covní skupinou MZ ČR k SZV, v pra-
covní skupině nedošlo ke konsenzu
atd.), i nadále nelze nasmlouvat.
Nasmlouvání nové nákladné zdravotnické technikyNové přístroje ze skupiny nákladné
zdravotnické techniky a k nim pří-
slušné výkony ze SZV bude možné
nasmlouvat pouze v případě, že byl
již v minulosti vydán příslib na zá-
kladě rozhodnutí z jednání pracov-
ní skupiny ke smluvním vztahům
Ústředí VZP ČR, či pokud s novou
kapacitou již bylo počítáno ve zdra-
votně pojistném plánu pro přísluš-
ný rok.
Rozšíření seznamu nasmlouvaných výkonů v AZZ o další běžné výkony ze SZV (v případě žádosti AZZ)Praktickému lékaři pro dospělé (od-
bornost 001) bude možné nasmlou-
vat výkon 01201 (péče o stabilizova-
ného nekomplikovaného diabetika
2. typu všeobecným praktickým lé-
kařem), výkon 01443 (kvantitativ-
ní stanovení INR z kapilární krve –
POCT), výkon 01445 (stanovení gly-
kovaného hemoglobinu HbA1c v am-
bulanci), a to za předem stanovených
podmínek. Jedním z předpokladů
nasmlouvání výkonů 01445 a 01443
je i úspěšné absolvování externího
hodnocení kvality 1x ročně, v přípa-
dě negativního výsledku je nezbytná
kontrola do 6 měsíců.
Praktickému lékaři pro děti
a dorost (odbornost 002) a praktic-
kému lékaři pro dospělé (odbor-
nost 001) lze nasmlouvat výkon
02230 (kvantitativní stanovení
CRP – POCT) v případě, že nasmlou-
vání bude odůvodněné z pohledu
potřeb regionu a za dalších předem
stanovených podmínek, mezi něž
I N F O R M AČ N Í K A N Á L P R O S M LU V N Í PA R T N E RY V Š E O B E C N É Z D R AVO T N Í P O J I Š Ť OV N Y Č E S K É R E P U B L I K Y
InfoservisČÍSLO 1 | ROČNÍK 3 | 2. LEDNA 2012 | WWW.VZP.CZ
Pokračování na s. 2
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR zajišťuje svým pojištěncům zdravotní péči prostřednictvím sítě smluvních zdravotnických zařízení ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pro své pojištěnce se vždy snaží zajistit co nejlepší dostupnost kvalitní zdravotní péče.
Síť zdravotnických zařízení
Smluvní politika VZP ČR v roce 2012
foto
: Pro
fim
edia
v poslední době se na nás z různých
médií hrnou zprávy, které mnohdy
až přehnaně negativně a dramatic-
ky líčí naši budoucnost v roce 2012.
Myslím tím světovou ekonomickou
krizi a její projevy v ekonomice ČR,
obavy z možného dopadu do zdravot-
nictví. I když není doba na přehna-
ný optimismus, musím všechny čte-
náře ujistit, že VZP stále je a v roce
2012 jistě nadále bude silnou a sta-
bilní zdravotní pojišťovnou, zkrátka
jedničkou na trhu. Naše tři jedničky
jsou kódem VZP, který zná každý lé-
kař, lékárník, pojištěnec i plátce po-
jistného. Chceme být vnímáni jako
skutečná jednička na trhu a záro-
veň být jedničkou pro naše klienty
i smluvní partnery. Dostáli jsme
všem svým závazkům v roce 2011
a bude tomu tak jistě i v roce 2012.
Rozhodně ale máme před sebou
rok, kdy je třeba na straně poskyto-
vatelů zdravotní péče a stejně tak
na straně plátců zdravotní péče,
tedy zdravotních pojišťoven, veli-
ce efektivně vynakládat finanční
prostředky. Není prostor na mr-
hání prostředků z veřejného zdra-
votního pojištění a VZP bude činit
vše pro to, aby byly co nejúsporně-
ji a s maximální mírou efektivity
vynakládány prostředky ze základ-
ního fondu zdravotní péče. Mám-
li udělat stručný, ale rozhodně ne
vyčerpávající výčet priorit v roce
2012, pak by to bylo: efektivní vy-
nakládání finančních prostředků,
optimalizace a restrukturalizace
lůžkového fondu, resp. sítě zdravot-
nických zařízení a elektronizace ve
zdravotnictví.
Jedním z úkolů, které máme
před sebou v roce 2012, je práce
na restrukturalizaci a optimaliza-
ci lůžkového fondu. Tento úkol vy-
chází jednak z nezbytnosti hledá-
ní rezerv v systému veřejného zdra-
votního pojištění s cílem udržení
nákladů na zdravotní péči, jednak
z celkového vývoje medicíny, kdy
moderní diagnostika a nové léčeb-
né postupy snižují potřebu hospi-
talizace. Vybrané operační výkony
se přesunují do režimu jednoden-
ní péče na lůžku, některé výkony
přímo do ambulantního režimu.
Přebývají tak lůžkové kapacity ze-
jména na očních nebo ORL oddě-
leních, ale také na dětských a kož-
ních odděleních, kde moderní léč-
ba redukuje potřebu hospitalizace
na nejzávažnější případy. Pokrok ve
farmakoterapii a přístup epidemio-
logů, kdy nevyžadují tak často izo-
laci pacienta, znamenaly snížení
počtu hospitalizací na infekčních
odděleních. Obecně nižší nároky
na lůžkovou kapacitu a zároveň ne-
dostatek zdravotnického personá-
lu by měly vést v některých nemoc-
nicích k organizačním změnám ve
smyslu zavádění spojeného lůžko-
vého fondu chirurgických nebo in-
terních oborů a vytváření multio-
borových JIP.
Pro úvahy o změnách lůžkového
fondu v jednotlivých krajích i celé
ČR jsou důležitá srovnání výkon-
nosti nemocnic. Analýza lůžko-
vé péče je vypracována z různých
úhlů pohledu, sleduje různé uka-
zatele a mj. umožňuje úvahu o po-
čtu lůžek, která by měla být z hos-
pitalizačního režimu uvolněna pro
jednodenní péči. Pro rozhodnutí
o redukci počtu lůžek a o centrali-
zaci péče do menšího počtu praco-
višť je důležité posouzení geogra-
fické dostupnosti, ale i další kon-
krétní podmínky, jako je např. úro-
veň hotelových služeb. I při redukci
akutního lůžkového fondu musí
být zachována taková síť lůžkových
zdravotnických zařízení, která za-
jistí dostupnost zdravotní péče. Ná-
ročná a vysoce náročná péče pak
zůstane koncentrována do koneč-
ného počtu specializovaných cen-
ter (převážně fakultních, případně
krajských nemocnic).
V nadcházejícím roce bude po-
kračovat naše úsilí v posilování
elektronické komunikace se zdra-
votnickými zařízeními, dále bu-
deme rozvíjet program kvality
AKORD, kde mj. je jednou z podmí-
nek zapojení se do tohoto progra-
mu elektronická komunikace mezi
zdravotní pojišťovnou, zdravotnic-
kým zařízením a i pacientem. Elek-
tronická výměna dat je zkrátka ne-
zbytná i ve zdravotnictví. V roce
2012 budeme nadále podporovat
rozvoj a využití elektronických
zdravotních knížek. Elektronická
zdravotní knížka by se měla stát
nedílnou součástí elektronického
zdravotnictví. Ministerstvo zdra-
votnictví by mělo ale rozhodnout,
zda elektronickou komunikaci ve
zdravotnictví chceme, jakou cestou
se vydat, případně podpořit projekt
elektronických zdravotních kní-
žek. Ve dvou krajích v ČR probíhá
od září 2011 pilotní projekt, kte-
rý je zaměřen právě na využívání
elektronických zdravotních kní-
žek. Projekt bude pokračovat mini-
málně v 1. pololetí roku 2012.
Do systému elektronizace zdra-
votnictví zapadá i elektronická
preskripce. Nově s novelou zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravot-
ním pojištění, byl VZP ČR umož-
něn přístup do centrálního úložiš-
tě receptů, kterého zřizovatelem
a provozovatelem je Státní ústav
pro kontrolu léčiv. VZP bude v roce
2012 podporovat systém elektronic-
kých receptů, který přináší do na-
šeho zdravotnictví několik změn.
Benefitem pro lékaře a lékárníky
bude možnost nahlédnout se sou-
hlasem pacienta a v jeho zájmu do
přehledu již vydaných přípravků,
aby tak byly odhaleny případné lé-
kové interakce a duplicity. Léka-
řům se nabízí možnost kontroly,
zda si pacient přípravek v lékárně
skutečně vyzvedl. Zdravotní pojiš-
ťovna pak prostřednictvím přístu-
pu do centrálního úložiště provede
potřebné kontroly receptu.
V závěru chci ujistit všechny
naše klienty, ať již se jedná o pojiš-
těnce nebo smluvní zdravotnická
zařízení, že naším velkým cílem
v roce 2012 je být vaším stabilním
a spolehlivým partnerem. Chceme
s Vámi komunikovat, být otevření
pro jednání o problémech a nachá-
zet tak společně řešení.
V novém roce 2012 Vám přeji
hodně štěstí a zdraví.
Ing. Miloslava Šlajsová,náměstkyně ředitele VZP ČR
pro zdravotní péči
Co čeká české zdravotnictví v roce 2012
Vážené kolegyně, kolegové, přátelé,
opravdovou aukci aZN nebyly novinami, ale držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, mohli bychom si vže podáme nejlepší (= nejnižší) nabídku, vysoutěžit plnou úhradu námi dodávaného simvastatinu na příštích 18 měsíců. Našim méně úspěšným (= dražším) konkurentům by byla při
naši redaktoři. Foto: ZN
jiného periodika stejného názvu. Vvšak rozhodnutí soudu respektují a
Nasmlouvání nových výkonů (včetně přístrojových), které nejsou součástí seznamu zdravotních výkonů (dále jen
Nové výkony a přístroje, které ne
byly zařazeny do SZV (neprošly pra
covní skupinou MZ ČR k
covní skupině nedošlo ke konsenzu
nadále nelze nasmlouvat.
Síť zdravotnických zařízení
Smluvní politika VZP ČR v
na nejzávažnější případy. Pokrok ve
farmakoterapii a přístup epidemio-
logů, kdy nevyžadují tak často izo-
smyslu zavádění spojeného lůžko
vého fondu chirurgických nebo in
terních oborů a vytváření multio
borových JIP.
Pro úvahy o změnách lůžkového
jednotlivých krajích i
ČR jsou důležitá srovnání výkon
nosti nemocnic. Analýza lůžko
vé péče je vypracována z
úhlů pohledu, sleduje různé uka
mj. umožňuje úvahu o
čtu lůžek, která by měla být z
pitalizačního režimu uvolněna pro
jednodenní péči. Pro rozhodnutí
redukci počtu lůžek a
zaci péče do menšího počtu praco
višť je důležité posouzení geogra
fické dostupnosti, ale i
krétní podmínky, jako je např. úro
veň hotelových služeb. I
akutního lůžkového fondu musí
být zachována taková síť lůžkových
Vážené kolegyně, kolegové, přátelé,
KONGRESOVÝ LIST 19. prosince 2011 www.zdravky.cz
ODBORNÁ PŘÍLOHA ZDRAVOTNICK ÝCH NOVIN
XIV. mezinárodní kongres českých a slovenských osteologů
8. až 10. září
Hradec Králové
24. kongres european college of neuro- psychopharmacology
3. až 7. září
Paříž, Francie
47. výroční kongres EASD
12. až 18. listopadu
Lisabon, Portugalsko
KL EXtra_1 copy.indd 1 29.12.11 9:08
zaručeným elektronickým podpisem, kdo by si chtěl aukci rovněž vyzkou-šet, přihlásili jsme se. Pokud by se jed-
(= dražším) konkurentům by byla přiznána jen 75procentní úhrada…
výstupy ze zobrazovacích modalit dalšími údaji, které jsou k dispozici nemocničním informačním systému.
Všechny informace, které byly dříve izolovaných systémech, jsou nyní
dostupné na jednom místě a v podsta-tě on-line. Lékaři tak mohou dělat kva-lifikovanější rozhodnutí, protože mají například výsledky z centrální labora-toře prakticky ihned k dispozici a mo-hou je dát do přímé souvislosti s aktu-álním stavem pacienta.Důležité je, že systém je absolutně prů-kazný, tedy zvyšuje bezpečnost a do-kladovatelnost jednotlivých úkonů. Každý, kdo do ICIP vstupuje, se musí přihlásit pod vlastním jménem a hes-lem, tudíž je zcela zřejmé, nejen kdo
kdy se do systému díval, ale také co jaký dopad to mělo. Z to-
hoto pohledu si myslím, že právě
v oborech sje i intenzivní péče, klinický informační systém jednoznačně zprůhledňuje a usnadňuje léčebný iproces.Zatím jde opro dospělé. Je to dáno investičními možnostmi, které jsme měli při vybavování traumacentra naší nemocnice. Na informační systém ICIP bylo alokováno asi 7 miliónů korun. Budoucnost závisí na dalších možnostech nemocnice – domnívám se však, že je rozumné systém integrovat na pracoviště s náročnými provozy, svyužitím přístrojové techniky aností časné monitorace… Tam je to nejefektivnější. které byly dříve vmech, jsou nyní dostupné na jednom místě. Pracoviště, kde je pacient sledován jen minimálně nebo vůbec a záznamy podle současných akreditačních kritérií stačí dvakrát denně, se bez systému ICIP zcela jistě obejdou.
Cvachovec: Bezpapírová nemocnice je naší budoucností
tom, co klinický informační systém pro oblast akutní péče ICIP (IntelliVue Clinical In-jeho implementací
prof. MUDr. Karlem Cvachovcem, CSc., MBA, přednostou
rok, kdy je třeba na straně poskyto-
vatelů zdravotní péče a stejně tak
na straně plátců zdravotní péče,
tedy zdravotních pojišťoven, veli-
ce efektivně vynakládat finanční
prostředky. Není prostor na mr-
hání prostředků z veřejného zdra-
moderní diagnostika a nové léčeb-
né postupy snižují potřebu hospi-
talizace. Vybrané operační výkony
se přesunují do režimu jednoden-
ní péče na lůžku, některé výkony
přímo do ambulantního režimu.
Přebývají tak lůžkové kapacity ze-
laci pacienta, znamenaly snížení
počtu hospitalizací na infekčních
odděleních. Obecně nižší nároky
na lůžkovou kapacitu a
dostatek zdravotnického personá
lu by měly vést v
nicích k organizačním změnám ve
(= dražším) konkurentům by byla přiznána jen 75procentní úhrada…
oborech s více proměnnými, jakým intenzivní péče, klinický informač
ní systém jednoznačně zprůhledňuje usnadňuje léčebný i
Zatím jde o dvě resuscitační oddělení pro dospělé. Je to dáno investičními možnostmi, které jsme měli při vybavování traumacentra naší nemocnice. Na informační systém ICIP bylo alokováno asi 7 miliónů korun. Budoucnost závisí na dalších možnostech nemocnice – domnívám se však, že je rozumné systém integrovat na praco
náročnými provozy, svyužitím přístrojové techniky aností časné monitorace… Tam je to nejefektivnější. které byly dříve vmech, jsou nyní dostupné na jednom
Pracoviště, kde je pacient sledován jen minimálně nebo vůbec
záznamy podle současných akreditačních kritérií stačí dvakrát denně, se bez systému ICIP zcela jistě obe
Cvachovec: Bezpapírová nemocnice je naší budoucností
všem svým závazkům v roce 2011
a bude tomu tak jistě i v roce 2012.
Rozhodně ale máme před sebou
votního pojištění s cílem udržení
nákladů na zdravotní péči, jednak
z celkového vývoje medicíny, kdy
na nejzávažnější případy. Pokrok ve
farmakoterapii a
logů, kdy nevyžadují tak často izo
a slovenských osteologů
8. až 10. září
Hradec Králové
24. kongres european college of neuro-psychopharmacology
3. až 7. září
Paříž, Francie
47. výroční kongres EASD
12. až 18. listopadu
Lisabon, Portugalsko
Guidelines
LÉKAŘSKÉ LISTY 19. prosince 2011
www.zdravky.cz
ODBORNÁ PŘÍLOHA ZDRAVOTNICK ÝCH NOVIN
13/2011
Guidelines pro dlouhodobou péči | Máme nový specializační obor Doporučení pro sekundární prevenci zlomenin | Potřebujeme konsensus odborných společností a plátců Guidelines pro diagnostiku idiopatických střevních zánětů | Při stanovení diagnózy je pokaždé nutné provést totální koloskopii Nová doporučení pro diagnostiku a léčbu chronického srdečního selhání | Pro málokterou skupinu léků existují tak jednoznačné důkazy prospěšnosti jako pro ACE-I Trendy ve farmakologii bolesti | Akutní bolest už umíme dobře zvládnout Neléčená rýma u alergika a jeho pochod k astmatu | Zhoršení rýmy vede k provokaci astmatických obtíží Doporučené postupy v léčbě karcinomu plic | Personalizace výběru terapie na základě histologického typu je již plně etablována Bolesti zad | Klid na lůžku jako léčebné opatření není vhodný
LL 13_2011.indd 1 29.12.11 8:58
autoinzerce_ZN_A4.indd 2 2.1.2012 11:56:13
