Floristický soupis druhů - MENDELUuser.mendelu.cz/xkouteck/Lesnicka botanika...byliny a traviny....

Floristický soupis druhů

Lesnická botanika speciální

Mendelova univerzita V Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Barbora Kuličková

2012/2013

1

Abstrakt

Bučiny se vyznačují vyvinutým nižším stromovým patrem. Keřové patro je závislé na stavech

zvěře. Bukový opad se velmi dlouho rozkládá a to má velký vliv na bylinné patro, které je

velmi variabilní. Cílem práce je popsat biodiverzitu rostlinných druhů ve vybraném území a

porovnávat je se zjištěnými pedologickými podmínkami. Na základě průzkumu a

laboratorních rozborech půdy jsme zjistili, že se jedná o sprašové hlíny.

Abstrakt

Bučiny feature developed lower tree layer. The shrub layer is dependent on the state of game.

Beech litter decomposes very long time and it has great influence on the herb layer, which is

highly variable. The aim is to describe the biodiversity of plant species in selected areas and

compare them with the observed pedological conditions. Based on survey and laboratory

analysis of soil, we found that this is a loess soil.

2

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 4

1 Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa .................................................................... 6

2 Zhodnocení přírodních poměrů ........................................................................................... 7

2.1 Poměry orografické ..................................................................................................... 7

2.2 Poměry geologické ...................................................................................................... 7

2.3 Poměry pedologické .................................................................................................... 7

2.4 Poměry hydrologické ................................................................................................... 8

2.5 Poměry klimatické ....................................................................................................... 8

3 Metodika ............................................................................................................................. 9

3.1 Botanické terénní práce ............................................................................................... 9

3.2 Pedologické terénní práce ............................................................................................ 9

4 Laboratorní metodika ........................................................................................................ 10

5 Charakteristika půdního tělesa .......................................................................................... 11

6 Výsledky terénního šetření ............................................................................................... 12

6 Nalezené druhy bylin ........................................................................................................ 13

7 Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách ...................................................... 15

8 Závěr ................................................................................................................................. 20

9 Použitá literatura ............................................................................................................... 21

Seznam obrázků

Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz) ............................................................................. 22

Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný) ......................................................................... 23

Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný) ....................................................................... 24

Obrázek 4 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) ............................................................... 25



Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková) .......................................................................... 26

Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková) ..................................................................... 27

Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková) ................................................................ 27

Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková) .................................................................. 28

Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora Kuličková) .......................................................... 28

3

Seznam zkratek

VLS = vegetační lesní stupeň

PLO = přírodní lesní oblast

LHC = lesní hospodářský celek

PR = přírodní rezervace

ha = hektar

4B1 = bohatá bučina

D = dominantní druhy

r = ojedinělé druhy

m n. m. = metrů nad mořem

4

Úvod

Vybraný segment lesa je součástí školního polesí Valšovice. Polesí Valšovice bylo

založeno v roce 1921 vyčleněním a zakoupením státem z majetku hraběnky Althanové

z Lipníka nad Bečvou. Celková výměra činí 1002 ha. Je ve vlastnictví Olomouckého kraje a

spravuje ho Střední lesnická škola Hranice.

Lesní úsek se skládá z jednotlivých porostů. Oddělení 12, dílce A, C a D s porosty 5, 6, 7

a 8. Nacházíme se ve 4 VLS a převažujícím lesním typem je 4B1 – bohatá bučina.

Jedná se převážně o bukové porosty s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), lípy

srdčité (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa),

smrku ztepilého (Picea abies) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). V porostu pramení

potok Krkavec, díky kterému je lesní flóra velmi rozmanitá.

Celková výměra zkoumané části činí cca 11 ha. Skládá se z několika porostů a porostních

skupin, které jsou do značné míry rozdílné. Bylinné patro je tedy velmi rozmanité, avšak

keřové patro je slabé nebo chybí úplně. Tento jev je značně ovlivňován stavy zvěří. V tomto

případě se jedná o zvěř srnčí a dančí.

Bukový opad je velmi hustý a mocný. Proto byla u převážně většiny druhů posunuta

doba kvetení. (Např. Orsej jarní – Ficaria verna – začala kvést až začátkem dubna)

Mým úkolem bylo v daném časovém úseku sledovat měnící se lesní porost, přesněji

byliny a traviny. Zaznamenané druhy jsme členili do různých skupin. Nejprve dle porostních

skupin. Ve velmi diferencovaných částech, se les mohl rozdělit například dle dřevin.

Následně jsme zjistili, zda se jedná o dominantní druhy (D) nebo o druhy zcela ojedinělé

(r). Pokud se jedná o dominantní druh, musí být jeho pokryvnost více jak 20%. Druhy

ojedinělé jsou ty, které jsou zastoupené jen v několika exemplářích. Poté jsme jednotlivé

druhy přiřadily do jedné ze skupin: 1. Druhy zvláště chráněné (vyhláška 395/92 Sb.), 2. druhy

Červeného seznamu (Grulich 2012) a 3. druhy v ČR nepůvodní (Pyšek a kol. 2012). Součástí

je samozřejmě celkový seznam květeny, která se v našem zkoumaném území nachází.

Fotodokumentace je součástí přílohy.

5

Po klasifikaci a zhodnocení lesního porostu jsme vytyčili plochu 20x20 m. Středem

plochy byla půdní sonda, která souvisí s předmětem pedologie, jejíž výsledky jsme použili

k posouzení našeho stanoviště. Celou zkusnou plochu jsme prošli a následně vytvořili

speciální seznam druhů. Dle zjištěných druhů a půdních poměrů jsme charakterizovali flóru a

stanoviště. Výsledek může sloužit jako podklad pro jiné průzkumy, protože jak je známo,

v lese vše souvisí se vším.

6

1 Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa

Vybrané území se nachází v katastru obce Valšovice, okres Přerov, kraj Olomoucký –

který je zároveň vlastníkem. Celý porost spadá pod školního polesí Valšovice, které spravuje

Střední lesnická škola v Hranicích. GPS souřadnice: 49°31'9.414"N, 17°42'16.561"E.

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 380 – 400 m n. m. Z hydrologického hlediska je

vybrané území odvodňováno potokem Krkavec.

Hospodářský soubor 446 a 441

Bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh, les zvláštního určení

Věk

Porosty jsou různověké. Průměrný věk je 46 let.

Zakmenění

10 (100%) Během pozorování však proběhla nahodilá těžba.

Lesní typ

Převládají lesní typ je 4B1. Dále potom 3B2 a 4D5. (4B1 = bohatá bučina, 3B2 = bohatá

dubová doubrava, 4D5 = hlinitá bučina)

LVS (lesní vegetační stupeň)

Pohybujeme se v rozmezí 3 a 4 VLS.

PLO (přírodní lesní oblast)

Přírodní lesní oblast č. 37 – Kelečská pahorkatina.

Pásmo ohrožení

Pásmo imisního zatížení je D. Tzn. nízké. (Bez ohrožení.)

Kategorie/překryv

Kategorie 32d. Tedy les zvláštního určení, sloužící pro vzdělávání a výuku.

Hospodářský tvar

Les vysoký

7

2 Zhodnocení přírodních poměrů

Oblast LHC se rozkládá na území přírodní lesní oblasti č. 37 – Kelečská pahorkatina.

2.1 Poměry orografické

Oblast LHC se rozkládá na rozhraní Oderských a Hostýnských vrchů. Tvoří výběžek

Oderských vrchů, zakončený náhorní plošinou Maleníku. Tato původní geologicky jednotná

klenba oddělila poklesem část Maleníku a Oderských vrchů a vytvořila široké údolí Moravské

brány. Náhorní plošina Maleníku se v severní části prudce svažuje do údolí řeky Bečvy, k jihu

od tohoto zlomu je terén mírně vlněn s pozvolnou sklonitostí.

Nejvyšším vrcholem školního polesí Valšovice je Maleník o nadmořské výšce 479 m.

Průměrná nadmořská výška se pohybuj mezi 300 – 400 m n. m. Nejnižší bod LHC leží na břehu

řeky Bečvy v severní části a má výšku kolem 240 m n. m.

2.2 Poměry geologické

Z hlediska geologického je území tvořena zvrásněnými horninami prvohor – kulm. Sestává

z kulmských desek, drobových slepenců a jílovitých břidlic. V nižších polohách jsou uloženy

třetihorní vápnité jíly a miocenní slepence. V jihovýchodní části jsou pak tyto horniny překryty

sprašovými hlínami různé mocnosti. Svrchní pokryvy hospodářského obvodu jsou tvořeny

různě mocnými vrstvami svahových hlín čtvrtohorního stáří, které jsou uloženy místy na

neogenních jílových sedimentech a většinou na prvohorní kulmské drobě. Svahové hlíny zde

vznikly smíšením dřívějších sprašových hlín s deluviem rozvětralé kulmské droby. K tomuto

smíšení došlo postupným přemisťováním hlinitých materiálů a úlomků kulmské droby, z výše

položených do níže položených míst soliflukcí (Surala,J., 1964).

2.3 Poměry pedologické

Z pedologického hlediska převažují hlinitopísčité až písčitohlinité mezotrofní

hnědozemě, v menší míře oligotrofní i nevyvinuté, značně kamenité mezotrofní hnědozemě

na zvětralinách. Na sprašových hlínách jsou vyvinuty oglejené hnědozemě a hnědé gleje.

8

2.4 Poměry hydrologické

Oblast LHC spadá so úmoří Černého moře. Severní a severozápadní část náleží k povodí

řeky Bečvy. Jižní a jihovýchodní část spadá do pod povodí řeky Moštěnky a následně pak

taktéž k povodí řeky Bečvy. Nejdůležitějšími svodnicemi jsou potoky Krkavec

s vybudovanou soustavou jezírek a rybníčků, který se vlévá do řeky Bečvy v Teplicích nad

Bečvou, a pak Dolnonětčický potok pramenící v PR Dvorčák a vlévající se u Dřevohostic do

řeky Moštěnky, která je přítokem řeky Bečvy (vlévá se do ní u Hulína). Síť vodních toků a

pramenišť je v severní části velmi hustá. V odd. 12 a jihovýchodní části LHC je vybudována

soustava dvou rybníků. Plocha těchto rybníků činí 1,45 ha.

2.5 Poměry klimatické

Klimaticky spadá úsek do oblasti mírně teplé podoblasti B3 mírně teplé, pahorkatinové,

mírně vlhké, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7-8 °C. Průměrná teplota

nejteplejšího měsíce července je 18°C, nejchladnější je leden -2,7°C. Průměrné roční srážky

dosahují 600-700 mm, v posledních sedmi letech pak jen 450-550 mm. Měsíc na srážky

nejbohatší je červenec 88 mm, nejchudším je únor 31 mm. První mrazový den se dostavuje

průměrně 11. 10., poslední mrazový den 3.5. Převládající větry vanou ve směru SZ-Z-JZ

(Taxonia, 2001).

Jednotlivé měsíce Roční průběh teploty (°C)

Leden -2,7

Únor -1,3

Březen 3

Duben 7,9

Květen 13,3

Červen 16,1

Červenec 18

Srpen 17

Září 13,3

Říjen 8,3

Listopad 3,2

Prosinec 0,6

9

3 Metodika

3.1 Botanické terénní práce

Vybraný úsek lesního porostu bylo nutné projít a upřesnit přesné hranice. Následně jsme

vypracovali škrtací seznamy, pomocí kterých jsme zaznamenali, jaké druhy se v lokalitě

nacházejí a které jsou pro ni typické. Porost jsme rozčlenili na jednotlivé porostní skupiny

(např. podle dřevinné skladby) a pro každou z nich jsme vytvořili škrtací seznam.

Zvláštní seznam byl tvořen pro plochu 20 x 20m, jejímž středem byla půdní sonda, která byla

předmětem studie předmětu Pedologie. V zájmovém území jsem v pravidelných intervalech

navštěvovala všechny části porostu a zaznamenávala jsem jednotlivé druhy. Interval obchůzek

byl 14 dní, kvůli rozmanitosti a rozdílnosti doby kvetení každého druhu. (V době kvetení bylo

nejméně problematické dané druhy určit.) Jednotlivé škrtací zápisníky jsou uvedeny níže.

3.2 Pedologické terénní práce

Vybraný úsek lesa byl použit nejen pro botanický průzkum, ale i pro průzkum

pedologický. Celý porost jsem prošla a cca v polovině byla vykopána půdní sonda, která se

následně stala středem pro plochu 20 x 20 m. (Kde byl vyroben speciální škrtací seznam.)

Místo jsem vybírala v dostatečné vzdálenosti od protékajícího potoka Krkavec. Rozměry

sondy: šířka čela sondy 1m, délka sondy 1m a hloubka sondy 1,20m. Nejdříve jsme sondu

vykopali na hrubo a poté pomocí rýče uhladili a očistili stěny, pro lepší viditelnost horizontů.

(I kvůli kontaminaci.) Prokořenění nebylo zřetelné, proto jsme jej nemuseli upravovat pomocí

nůžek či kleští. U půdní sondy jsem určila stratigrafií horizontů a vylišila formu nadložního

humusu. Dále jsem určila půdní druh, strukturu, skeletnatost a další charakteristiky, které jsou

nezbytné pro pedologický průzkum. Půdní sonda byla vykopána se souhlasem majitele a po

dvou týdnech zasypána vykopaným materiálem dle domluvy.

Dále byly odebrány dva (asi půl kilogramové) vzorky. První z horizontu A, který musel

být následně uchováván ve vlhkém prostředí. Druhý z horizontu B, který se při pokojové

teplotě usušil a prosál přes síto o průměru 2mm. Později byly vzorky použity k provedení

laboratorních analýz.

10

Ze stejného místa byl odebrán i fyzikální váleček. Po odejmutí víček byl zatlučen do B

horizontu, pomocí dřevěné destičky a kladívka. (Pozor na číslo válečku, které nesmí být

obráceně.) Zatlačený váleček jsme vyrýpli pomoci rýče a každá strana byla zahlazena pomocí

pedologického nožíku. Pokud je ve válečku značný skelet, je nutné váleček odebrat znovu.

Případné kořínky zastříháváme nůžkami. Váleček pak vložíme do lednice.

4 Laboratorní metodika

Odebrané vzorky se následně použily k laboratorním analýzám. První vzorek, tzv. mokrý

s uchovával v lednici o přibližně teplotě 4°C. Druhý vzorek, tzv. suchý se nechal vysušit a

prosál se pře síto. S těmito vzorky se prováděly následující pokusy a měření: konstantní

hmotnost, ztráta žíhání (tyglík), měrná hmotnost (pyknometr), kataláza (Jankův vápnoměr),

celuláza (Petriho miska), půdní reakce (pH), KVK (kationtová výměnná kapacita) a další.

11

5 Charakteristika půdního tělesa

Terénním a laboratorních průzkumem jsem zjistila tyto náležitosti:

Stratigrafie půdního profilu – O – Ah – El – Bt- C

Určení hloubky půdy – celková 120cm

Mocnost jednotlivých horizontů – O=7cm, Ah=10cm, El=27cm, Bt=56 cm

Barva jednotlivých horizontů:

Ah – tmavě hnědá až šedo černá

El – světle hnědá až okrová

Bt – světle hnědá s rezivými skvrnami

Název půdní jednotky: Luvizem oglejená (referenční třída: Luvisoly)

Humusová forma: Moder

Charakteristika jednotlivých horizontů

Ah El Bt

Textura Hlinitá Hlinitá Jílovito-hlinitá

Konzistence Velmi kyprá Kyprá Mírně ulehlá

Struktura Středně

pevná/drobtovitá Středně pevná

Středně pevná/polyedrická

*Skeletnatost - - -

Vlhkost Mírně vlhká Mírně vlhká Vlhká

Barevný přechod Vlnitý Vlnitý

Prokořenění Nízké Nízké Žádné

Mramorování - - Mramorování

Uhličitany Negativní reakce s HCl

12

6 Výsledky terénního šetření

Půdní typ luvizem oglejená na sprašových hlínách

0-7cm, opad bukivého

suchého listí, bukvic a

drobných větviček,

humusová forma moder,

častá Carex pilosa, hor. O

7-17cm, tmavě hnědá až

šedo černá, hlinitá textura,

středně pevná, mírně

drobtovitá, velmi kyprá,

mírně vlhká, mírně

prokořeněná, novotvary

chybí, přechází přímo do

El hor., bez skeletu; hor.

Ah

17-44 cm, světle hnědá až

okrová, kyprá, hlinitá

textura, středně pevná,

mírně vlhká, mírně

prokořeněná, horizont

s vlnitým barevným

přechodem do spodu, bez

skeletu, hor. El

44-120 cm, rezivo okrovo

hnědá, nepravidelné

barevnosti, jílovito-hlinitá

textura, vlhká, mírně

ulehlá, středně pevná,

převážně středně

polyedrická, bez skeletu,

bez prokořenění,

vyskytující se žížaly, mramorování, hor. Bt

13

6 Nalezené druhy bylin

Bika bělavá – Luzula luzuloides

Bodlák kadeřavý – Carduus crispus

Česnáček lékařský – Alliaria petiolata

Devětsil bílý – Petasites albus D

Dymnivka dutá – Corydalis cava

Hluchavka skvrnitá – Lamium maculatus

Hrachor jarní – Lathyrus vernus

Jahodník obecný – Fragaria vesca

Kakost smrdutý – Geranium robertianum

Kapraď samec – Dryopteris filix mas D

Kerblík lesní – Anthriscus sylvetris

Kokořík mnohokvětý – Polygonatum multiflorum

Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica

Kopytník evropský – Asarum europaeum

Krtičník hlíznatý – Scrophularia nodosa

Kyčelnice žláznatá – Dentaria glanulosa

Mářinka vonná (Svízel vonný) – Galium odoratum

Mateřka trojžilná – Moehringia trinervia

Mokrýš střídavolistý – Chrysosplenium alternifolium

Netýkavka nedůtklivá – Impatiens nolitangere

Orsej jarní – Ficaria verna D

Ostřice chlupatá – Carex pilosa

Ostřice lesní – Carex sylvatica

Ostřice řídkoklasá – Carex remota r

Pitulník horský – Galeobdolon montanum

Plicník lékařský – Pulmonaria officinalis

Pomněnka lesní – Myosostis sylvatica

Popenec břečťanolistý – Glechoma hederacea

Prvosenka jarní – Primula veris

Pryskyřník plazivý – Ranunculus repens

Pryšec mandloňový – Euphorbia amygdaloides D

Pstroček dvoulistý – Maianthemum bifolium

Pšeníčko rozkladité – Milium effusum

Ptačinec velkokvětý – Stellaria holostea

Rubus caeius – ostružiník ježiník

Řeříšnice nedůtklivá – Cardamine impatiens

Samorostlík klasnatý – Actaea spicata r

Sasanka hajní – Anemone nemorosa

Semenáček buku

Semenáček lípy

Starček Fuchsův – Senecio ovatus

14

Strdivka nící – Melica nutans

Šťavel kyselý – Oxalis acetosella

Šťovík tupolistý – Rumex obtusifolius

Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum

Violka lesní – Viola reichenbachiana

Violka vonná – Viola odorata

Vraní oko čtyřlisté – Paris quadrifolia

Zběhovec plazivý – Ajuga reptans

(Hísek K., Deyl M., 2008)

Červený seznam

Primula veris – C4a – druh vyžadující pozornost

Dentaria glandulosa – C3 – ohrožený druh

Euphorbia amygdaloides – C4a – druh vyžadující pozornost

(Grulich, 2012)

Druhy nepůvodní v ČR

V seznamu se nevyskytují žádné nepůvodní druhy (Pyšek, 2012).

15

7 Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách

LHC: Školní polesí Valšovice

Porost: 12C5

Jméno: Barbora Kuličková

Dřeviny:

Hlavní úroveň: Picea abies, Pinus sylvestris, Fagus sylvatica

Keřové patro: Chybí

Nálet do výšky 1,3m: Picea abies, Fagus sylvatica

Rostlinné druhy: Alliaria petiolata

Asararum europaeum

Cardamine impatiens

Carduus crispus

Carex remota Dryopteris filix

mas

Euphorbia amygdaloides

Geranium robertianum

Glechoma hederacea

Hypericum perforatum

Impatiens nolitangere

Melica nutans

Moehringia trinervia

Oxalis acetosella

Petasites albus

Rubus caesius Rumex

obtusifolius

Scrophularia nodosa

Senecio ovatus

Urtica dioica

16


Porost: 12C6


Dřeviny:

Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petrae, Tillia cordata,

Carpinus betulus, Fraxinus excelsior


Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraes, Tilia cordata

Rostlinné druhy: Ajuga reptans

Alliaria petiolata

Anemone nemorosa

Anthriscuc sylvestris

Asarum europaeum

Carex pilosa

Carex sylvatica

Corydaliscava Dentaria

glandulosa

Dryopteris filix mas


Ficaria verna

Fragaria vesca

Galeobdolon montanum

Galium udoratum


Glechoma hederacea



Luzula luzuloides

Maianthemum bifolium

Melica nutans

Milium effusum


Oxalis acetosella

Paris quadrifolia

Petasites albus

Polygonatum multiflorum

Primula veris

Pulmonaria officinalis

Ranunculus repens

Rubus caesius

Scrophularia nodosa

Senecio ovatus

Stellaria holostea

Urtica dioica

Viola odorata

Viola reichenbachiana

17


Porost: 12D7


Dřeviny:

Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Carpinus betulus, Quercus

petraea, Picea abies


Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraea, Picea abies

Rostlinné druhy: Alliaria petiolata

Anemone nemorosa

Asarum europaeum

Carex pilosa

Carex sylvatica Dentaria

glandulosa



Ficaria verna

Fragaria vesca


Galium odoratum


Glechoma hederacea



Lathyrus vernus

Luzula luzuloides


Melica nutans

Milium effusum

Oxalis acetosella

Paris quadrifolia

Petasites albus


Primula veris

Ranunculus repens

Rubus caesius

Scrophularia nodosa

Senecio ovatus

Stellaria holostea

Urtica dioica

Viola odorata


18


Porost: 12

Jméno:

Dřeviny:

Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata,

Carpinus betulus


Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata

Rostlinné druhy: Actaea spicata

Ajuga reptans

Alliaria petiolata

Anthriscus sylvestris

Carex pilosa

Carex sylvatica

Corydalis cava



Ficaria verna

Fragaria vesca


Galium odoratum


Glechoma hederacea


Chrysosplenium alternifolium


Lamium maculatum

Luzula luzuloides


Melica nutans

Milium effusum


Myosotis sylvatica

Oxalis acetosella

Paris quadrifolia


Rubua caesius

Viola odorata


19


Porost: Plocha 20x20m


Dřeviny:

Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petrae, Carpinus

betulus, Tilia cordata


Nálet nad 1,3m: Fagus sylvatica, Quedrcus petrae, Tilia

cordata

Rostlinné druhy:

Alliaria petiolata

Anemone nemorosa

Asarum europaeum

Carex pilosa

Carex sylvatica



Ficaria verna

Fragaria vesca

Galium odoratum


Glechoma hederacea



Lathyrus vernus

Luzula luzuloides


Melica nutans

Milium effusum


Oxalis acetosella

Paris quadrifolia

Petasites albus


Primula veris

Pulmonaria officinalis

Ranunculus repens

Rubus caesius

20

8 Závěr

V dané lokalitě jsem měla za úkol zjistit všechny druhy rostlin, které se zde nacházejí.

Pomocí škrtacího seznamu a fotoaparátu jsem následně vytvořila seznamy pro jednotlivé

porostní skupiny. Co se týče stránky pedologické, po laboratorních pokusech a analýzách

jsem dospěla k závěru, že daný porost se nachází na půdním typu luvizem oglejená. Půdní

druh jsem stanovila jako hlinitopísčitý.

Tato práce může mít přínos v několika směrech. Půdní charakteristiky jsou velmi

důležité pro lesnickou praxi. Tím chci poukázat na druhovou skladbu porostů a následné

práce, které jsou nutné k jejich obhospodařování. (Např. těžba, přibližování dřeva). Neboť

půdní flóra je velmi úzce spojena s půdou a jejími vlastnostmi. Původními společenstvy tu

byly bukové doubravy, dubové bučiny až jedlové bučiny převážně živné řady. Půdotvorným

substrátem jsou většinou sprašové hlíny, což odpovídá mému stanovišti. S druhou skladbou

souhlasím. Jsou zde celkem kvalitní porosty, které jsou efektivně využívány. Rostlinné patro

je velmi variabilní, což ovlivňují nejen stavy zvěří, ale také hospodářská činnost člověka.

21

9 Použitá literatura

Surala, J. (1964): Komplexní průzkum půd ČSSR. Expediční skupina pro průzkum půd Praha.

Martinát, O., Krátký, R., (2001): Textová část LHP. TAXONIA a.s., Olomouc.

Martinát, O., Krátký, R., (2001): Hospodářská kniha. TAXONIA a.s., Olomouc.

Deyl, M., Hísek, K., (2008): Naše květiny, ACADEMIA, Praha.

Grulich V., (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645

Pyšek P. a kol. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). – Preslia 84: 155–

255.

22

Přílohy

Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz)

23

Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný)

24

Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný)

25

Obrázek 5 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková)


26


Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková)

27

Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková)

Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková)

28

Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková)

Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora

Kuličková)

Date post:	05-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Floristický soupis druhů - MENDELUuser.mendelu.cz/xkouteck/Lesnicka botanika...byliny a traviny....

Documents