FNB, pracoviště reprodukční medicíny,Neonatologické oddělení,
Ambulance komplexní péče perinatologického centra
Možnosti psychologické péčeo předčasně narozené děti
a jejich rodiče
Hana JahnováXIII.Neonatologické setkání,
27.-29.5.2005
23-04-21
Schéma péče o dítě a rodiče• péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím• péče o rodiče a dítě po porodu v době
hospitalizace • péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci
ambulance komplexní péče – preventivní péče – krizová intervence
/současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/
– psychoterapeutická péče
• zprostředkovaná, navazující péče
23-04-21
Schéma péče o dítě a rodiče
• péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím– preventivní péče – krizová intervence
/současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/
– psychoterapeutická péče
23-04-21
Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace
• vychází ze stejného schématu jako péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím
• terapeutická podpora matek, které mají dítě hospitalizované na odděleních intenzivní péče
• projekt „Podpůrná psycho-sociální péče o matky předčasně narozených dětí, hospitalizovaných v rámci neonatologického oddělení”
program týmové péče zdravotníků /neonatolog, klinický psycholog, fyzioterapeut, dětská sestra/
Schéma péče o dítě a rodiče
23-04-21
Péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče
• Komplexní, týmová péče o tzv. rizikové novorozence:– pediatr/neonatolog, dětský neurolog– klinický psycholog se zaměřením na raný
věk dítěte– fyzioterapeut– dětská sestra
Schéma péče o dítě a rodiče
23-04-21
Kdo jsou rizikoví novorozenci?
• novorozenci nezralí, narození ve 37. a nižším týdnu gestace • novorozenci přenášení, narození ve 42. a vyšším týdnu
gestace• novorozenci s komplikacemi v období prenatálním,
perinatálním a postnatálním• novorozenci narození - císařským řezem, kleštěmi, koncem
pánevním • novorozenci traumatizovaní• novorozenci závažně nemocných matek• novorozenci drogově závislých matek• novorozenci z vícečetných těhotenství, po programu IVF
23-04-21
Hlavní cíle sledování• Důležitá anamnestická rizika /porodní hmotnost,
gestační věk, riziková gravidita, adnátní infekce, umělá plicní ventilace, hypotrofie/
• Výskyt ROP /retinopatie nedonošených/
• Výskyt BPD /bronchopulmonální dysplazie/
• Výsledky zobrazení CNS /UZ,CT, MR/
• Neurologický nález• Sledování psychomotorického vývoje• Vypracování dlouhodobého léčebného a sociálního
programu• V rámci auditu perinatální a neonatální péče je doporučeno EAPM
hodnocení psychomotorického vývoje ve dvou letech věku dítěte
23-04-21
Psychologické sledování je především určeno předčasně narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů- velmi nízká porodní hmotnost
do 999 gramů, Dg. P07.0 - jiná nízká porodní hmotnost
1000 - 2499 gramů, Dg. P07.1
/podle MKN, 10. revize/
23-04-21
Intervaly psychologického sledování:
• První rok života: /3., 6., 9.a 12. měsíc korigovaného neboli gestačního věku/
• Druhý rok života: 15., 18. a 24. měsíc /věková korekce dle závažnosti neurologického nálezu/
• Třetí rok života: 30. a 36. měsíc věku
• Podle individuálních potřeb dítěte a rodičů při řešení
aktuálních vývojových nebo výchovných potíží
23-04-21
Psychologické sledování vychází z poznatků:
• Vývojové psychologie- z teorií duševního vývoje jedince
/Freud, Erickson, Mahlerová, Bowlby/
- z vývojových období dětství /prenatální, novorozenecké,kojenecké,
batolecí/
23-04-21
Psychologické sledování zahrnuje:
• Diagnostickou část
- vývojová diagnostika, stimulace vývoje
• Výchovné poradenství
• Terapeutickou část
- krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru
23-04-21
Diagnostická část
• sledování psychomotorického vývoje a stanovení aktuální úrovně vývoje a jeho případných abnormit
• hodnocení jednotlivých složek psychomotorického vývoje /adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá motorika, sociální chování/
23-04-21
Diagnostická část
• klinické metody: anamnéza, rozhovor s rodiči, pozorování spontánní aktivity dítěte
• testové metody: vývojová škála Bayleyové BSID-II
23-04-21
Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II
• Test tvoří tři vývojové škály
- mentální: 178 položek
- motorická: 111 položek
- škála chování: max. 28 položek
• Součet splněných položek tvoří hrubé skóre /HS/, které se převádí na tzv. mentální /MVI/ a psychomotorický /PVI/ vývojový index
• Průměrná hodnota vývojových indexů je 100 bodů a jedna standardní odchylka /SD/ je +/- 15 bodů
23-04-21
Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II
• Kategorie hodnocení pro MVI a PVI- 1 - akcelerovaný výkon /115 a více bodů/
- 2 - v normě /114 - 85 bodů/
- 3 - mírně opožděný /84 - 70 bodů/
- 4 - středně opožděný /69 - 50 bodů/
- 5 - vážně opožděný /nižší než 50 bodů/
• Kategorie hodnocení škály chování /v normě, hraniční, neoptimální/
23-04-21
Výchovné poradenství
• optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte
• podpora psychomotorického vývoje dítěte• tvorba denního režimu /rituály/• vývojové fáze raného věku - období první
separační úzkosti a období dětského negativismu
• neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy spánku • poruchy chování, projevy hyperaktivity
23-04-21
Terapeutická péče• zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na
řešení interakčních poruch v rodině
• krizová intervence /předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství, sdělení nepříznivých zpráv - diagnóza, prognóza vývoje/
• podpůrná psychoterapeutická péče /podpora rané interakce dítě - matka, vývoj postiženého dítěte - psychosociální aspekty postižení - formy DMO, pervazivní vývojové poruchy, metabolické poruchy/
• systemická rodinná terapie /s jedním členem rodiny, nebo s celou rodinou/
23-04-21
Stádia vyrovnávání se s faktem nepříznivé životní situace,
Kübler-Rossová, 1969
• Šok
• Popření
• Smutek, zlost, úzkost, pocity viny
• Stádium rovnováhy
• Stádium reorganizace
23-04-21
Psychomotorická terapie A. Pessa a D. Boyden,pět vývojových potřeb
• Potřeba místa
• Potřeba podpory
• Potřeba péče
• Potřeba bezpečí
• Potřeba limitu
23-04-21
Schéma sdělení nepříznivých zpráv
• Kdy sdělit
• Kdo sdělí
• Komu sdělit
• Kde sdělit
• Jak sdělit, co říci?
• Stanovit další plán postupu péče
23-04-21
Zprostředkovaná, navazující péče
• Stimulace vývoje dítěte v domácím prostředí - metoda Portage • Péče v rámci specializovaných pracovišť - Střediska rané péče - Denní rehabilatační stacionáře - Speciální MŠ• Svépomocné aktivity rodičů, občanské sdružení „Nedoklubko“ , vlastní internetové stránky• „Klub rodičů a přátel postižených dětí“• „Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí“
• - Klub rodičů a přátel postižených dětí• - Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí
23-04-21
Psychologická péče a pomoc rodičům dětí s rizikovými faktory vývoje se
především zaměřuje:
• Na hodnocení a podporu psychomotorického vývoje v rámci možností vývoje každého dítěte
• Na podporu vzájemných vztahů rodičů a dítěte
• Na podporu rodičovské role a zvýšení rodičovské kompetence
