Formy vlády

Ing. Jaroslava SyrovátkováKatedra podnikové ekonomiky

Formy vlády

Formou státu rozumíme způsob organizacestátní moci a režim jejího fungování.

Organizaci státní moci můžeme dělit na: formy vlády, učlenění státu.

Režim fungování státní moci nazýváme státnímrežimem.

Formy vlády

1. Formy vlády Forma vlády je způsob organizace státní

moci.

Zahrnuje:A)vztahy obyvatelstva ke státní moci,B)povahu a složení nejvyšších státních

orgánů.

Formy vlády

A) Vztahy obyvatelstva ke státní moci

Režim fungování státní moci (metody) nazýváme státním režimem.

Tato složka formy vlády obsahuje soustavu politickýchvztahů obyvatelstva ke státní moci, zejména znak

účastinebo neúčasti obyvatelstva na správě veřejných

záležitostí,určování úkolů státu a utváření organizace státní moci.

Formy vlády

Forma vlády rozděluje státy na:

1. demokratické,2. nedemokratické.

Forma vlády

1. Demokratická forma vlády Demokracie je vlastně právní stát, který vyjadřuje všeobecnou

vůli občanů, kteří jsou zároveň zákonodárci i poddanými zákonů. V demokraciích se na správě a řízení státu podílejí všichni občané státu.

Znaky (principy) fungování demokracie jsou tyto: občanská práva jedince, suverenita a národní svébytnost, vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů

(parlamentní princip), ochrana menšin, právní jistota občana.

Forma vlády

Demokracie je státní forma, která umožňujevšem plnoprávným občanům účast nasprávě a řízení státu.

Formy demokracie se zpravidla dělí na:a) demokracii přímou,b) demokracii nepřímou neboli

zastupitelskou.

Forma vlády

a)Přímá demokracie V čisté formě existovala jen antickém Řecku.

Vzhledem k početnosti současných států je původní pojetí neuskutečnitelné.

Přímá demokracie v současnosti je organizace státní moci, která umožňuje všem, jimž je přiznáno rovné právo účasti na správě státu, bezprostředně rozhodovat o veřejných záležitostech celospolečenského nebo místního významu.

Forma vlády

Soustava přímé demokracie je zpravidla doplněna vlastním státním aparátem, odděleným od společnosti.

Vztah mezi soustavou přímé demokracie a tímto aparátem může být:

- odvozenost a podřízenost aparátu přímé demokracii,

- relativní nezávislost aparátu na přímé demokracii.

Formy vlády

Současnou formou přímé demokracie je: referendum, plebiscit, iniciativa, odvolání.

Forma vlády

Referendum Referendum obligatorní – je přesně

stanoven okruh záležitostí, které se musí rozhodovat lidovým hlasováním (např. ve Švýcarsku).

Referendum fakultativní – jde o možnost určitého orgánu odvolat se k lidu. Referendum lze vypsat pouze tehdy, jestliže jej předpokládají zákony státu.

Forma vlády

Plebiscit Je lidové hlasování, avšak jeho použití je

omezené. Předmětem plebiscitu jsou otázky změny či

uchování formy státu, a tím i existujícího politického zřízení, nebo jsou to otázky územní (změna hranic, připojení se či odtržení se od státu apod.).

Forma vlády

Iniciativa Znamená právo občanů iniciovat nebo

navrhovat zákony či vyhlášení referenda. Občané musí sepsat petici a sesbírat požadovaný počet podpisů

Formy vlády

Odvolání Odvolání reprezentantů nebo jiných volených

úředníků. K odvolání člena parlamentu nebo vlády je v daném volebním obvodě nutná petice určitého počtu lidí. Jestliže by byl většina pro odvolání, plasy by se v tomto obvodě nové volby.

Formy vlády

b) Nepřímá (zastupitelská) demokracie Obyvatelstvo se účastní správy veřejných

záležitosti nepřímo, prostřednictvím svých zástupců.

Občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce.

Formy vlády

Zastupitelská demokracie je liberální – garantujekaždému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských, občanských a politických práv a svobod.

Základními otázkami zastupitelské demokracie jsou:l. způsob nabývání pravomoci u členů zastupitelských sborů,2. vztah voličů a poslanců,3. vztah zastupitelských orgánů k stálému (profesionálnímu)

aparátu.

Formy vlády

ad 1) Členové zastupitelských orgánů dnesvětšinou nabývají pravomoci volbami. Rozsah volebního práva a rovnost volebníhopráva jsou dány ústavou. Volič v současných podmínkách volí politickou stranu, kde kandidáti politických stran jsouurčování vedením těchto stran.

Formy vlády

Systém rozdělení mandátů může být dvojí: – systém poměrného zastoupení (získává

politická strana mandáty úměrně počtu obdržených hlasů),

- systém většinového zastoupení (vede zpravidla k rozdělení státu na menší volební obvody).

Formy vlády

ad 2) Pokud poslanec nebo senátor případně

zastupitelský orgán nebude zastupovat zájmy voličů, měl by existovat institut jejich odvolání.

Formy vlády

ad 3) Zastupitelská demokracie předpokládá širokou

působnost a pravomoc zastupitelských orgánů a průběžné podřízení (věcné, služební i osobní) profesionálního státního aparátu (vlády) zastupitelským sborům.

Formy vlády

V současnosti jsou všechny demokracie nepřímé. Nejčastěji využívanou formou nepřímé demokracie jsou volby.

Formy vlády

O moderní demokracii se hovoří jako o pluralitně – konsensuální. Rozdílné společenské zájmy různých politických strana nátlakových skupin (pluralitní systém) ústí v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních otázkách. V konsensuální demokracii se většinový systém obohacuje o co nejširší účast dalších politických skupin.

Formy vlády

2. Nedemokratická forma vlády V nedemokratických státech (v autokraciích) vládne jen úzký

okruh osob, nebo dokonce jedinec.

Mohou mít podobu: aristokracie (např. vláda privilegovaného stavu, šlechty), plutokracie (např. vláda úzké skupiny bohatých), oligarchie (např. vláda privilegované vrstvy magnátů), nomokracie (např. vláda jedince, samovládce, diktátora).

Formy vlády

Existuje celá řada nedemokratických forem vlády:

diktatura vláda příkazů – neomezená vláda jednotlivce

(diktátora), skupiny či strany. Monopolizace moci ve státě, a to buď v rámci ústavních zákonů, nebo násilím.

diktatura má své kořeny v orientální despocii a v řecké tyranidě, od kterých se však podstatně odlišuje. V římské republice byla mimořádným úřadem k vyřešení naléhavých problémů.

Formy vlády

Rozlišují se dvě formy diktatury: ústavní – kde moc se koncentruje v mezích

zákona, smyslem jejího zavedení je urychlení určitých procesů ve státě,

protiústavní – neomezená revoluční diktatura, která je samo sobě zákonem.

Formy vlády

Ve 20. století se uplatnily tři typy protiústavní diktatury:

diktatura tradičně křesťanské orientace (F. Franco, A. Salazar, A. Pinochet)

diktatura socialistické provenience (marxistická diktatura proletariátu - SSSR aj. komunistické státy)

diktatura vzešlá z nacionalismu (fašistický typ diktatury – A. Hitler, B. Mussolini)

Formy vlády

autokracie – jsou všechny antidemokratickétypy států a společností orientální despocie, starověká a středověká městská tyranie, absolutní monarchie, totalitní systémy, teokracie – je to forma vlády, kde je veškerá

duchovní i světská moc v rukou církve.

Formy vlády

1. orientální despocie Vznikaly na středním východě, v Indii, Číně, Egyptě a

Mezopotámii a měly následující společné znaky: státy otrokářského typu, založené na nerovnosti lidí vyvinuly se v povodí velkých řek, kde vznikala

rozsáhlá zavlažovací vodní díla půda je obdělávána kolektivně a je ve společném

vlastnictví (občiny, kláštera, státu atd.) (soukromé vlastnictví ještě nebylo rozvinuto,

koncentraci sil zajišťoval absolutistický zákoník) pozůstatky předchozího společenského řádu

(prvobytně pospolného)

Formy vlády

absolutní monarchie (panovnická moc má božský charakter, panovník není nikomu ze své vlády odpovědný),

správa ve státě není oddělena od soudnictví (jsou to stejné orgány), státy plnily tři základní funkce: a) vnitřní – udržet vnitřní pořádek a chránit právní řád, b) vnější – bránit stát, eventuelně napadat jiné státy, c) hospodářsko – organizátorskou – např. výstavba a údržba

zavlažovacích systémů.

Formy vlády

právní řád sestával z právaa) nepsaného – obyčejového,b) psaného.

Mezi státy s orientální despocií patřily: Mezopotámie, Egypt, Malá Asie (Chetité),

Írán, Sýrie, Foinikie, Izrael, Indie, Čína.

Formy vlády

2. starověká a městská tyranie3. absolutní monarchie forma vlády, kdy v čele státu stojí panovník

(král, císař, kníže), který vlastní osobní privilegia, která ho staví nad ostatní obyvatele,

funkci hlavy sátu získává zpravidla na základě dědičnosti a vykonává ji doživotně a má v rukou veškerou státní moc.

Formy vlády

4. totalitní systémy

Totalitní režim: zavádí nad občany totální kontrolu – jedinec nic neznamená, jen jako

příslušník celku (národa, strany), cílem je prosadit určitou ideologii a způsobit to, aby jí občané přijali

(ideologie – výklad světa), spojen s potlačením opozice (proti pluralitě strana politických názorů,

proti zastupitel. demokracii, proti svobodným volbám), jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát je degradován na

nástroj k prosazení politiky vládnou strany), informační monopol (má v rukou sdělovací prostředky), oficiální

propaganda – utváří světonázor,

Formy vlády

převaha policejního státu nad právním, řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu), potlačení lidských práv, omlouvání zločinů principy „vyšších cílů“ nebo

principy „nové morálky“, v čele hnutí, strany, národa je vůdce (stmeluje

společnost, je nadtřídní, reprezentuje autoritu shora (lidé ho uznávají),

Německo – Führer, Itálie – Ducce, Španělsko – Caudillo.

Formy vlády

Totalitní systémy ve světě: Itálie: Mussolini, 1922 pochod na Řím,

do roku 1943 Pottugalsko: Salazar 1928 – 1968 Španělsko: F. Franco, puč 1936, občanská

válka, 1939 vítězí Frankisté, do 1975

Řecko: Mataxas, 1936 – 1941 Maďarsko: Horthy, 1920 – 1944 Slovensko: J. Tiso, 1939 – 1945 Rumunsko: Antonescu, 1940 -1944 Polsko: Pilsudski, 1926 -1945, Beck

1935 – 1945

Formy vlády

Rakousko: Dolffus, 1932 – 1934 Bulharsko: Boris IX. Latinská Amerika Francie: Ohňové kříže (de la

Rocque) – lagoniardi ČSR: Národní obec fašistická Velká Británie: Britský fašistický svaz

Formy vlády

Totalitní systémy vznikly: jako reakce na 1. světovou válku (nespokojenost s jejími

výsledky v Německu a Itálii), sociální (i národní) problémy – důsledky hospodářské krize, zvýšená nezaměstnanost – zbídačování, pauperizace středních vrstev – vzpoura měšťáků, strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu 2 hnutí:

– fašismus– komunismus

Formy vlády

a) Fašismus název vznikl od fasci de combattimetno (faši)

– bojové vojenské oddíly ve starém Římě, Mussoliniho diktatura, později označovány podobné režimy a

ideologie se specifickými rysy.

Formy vlády

Podle doby a místa byly podobné režimy v Evropě označovány jako konzervativní, autoritativní, nedemokratické a ultrapravicové.

Zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus = nacismus.

Formy vlády

Fašismus odmítá: liberalismus (kapitalismu), demokracii (parlamentarismus, individualismus), Marxistický socialismus, Pacifismus (výboje, právo silnějšího).

Formy vlády

Fašismus zdůrazňuje: roli kolektivu (národa) a jeho historii, xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) – až

rasismus, úlohu vůdce (syn národa), úlohu strany , sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti).

Formy vlády

b) komunismus

Formy vlády

Rozdíl mezi fašismem a komunismem: komunismus je založen na myšlence třídního

boje, fašismus hovoří o spolupráci tříd (vlastnictví

výrobních prostředků – třídy), komunismus – kolektivní vlastnictví

výrobních prostředků (státní, družstevní), fašismus - zachovává soukromé vlastnictví,

Formy vlády

komunismus - klade důraz na univerzální lidské (humánní) hodnoty, i když je svou prací popírá,

fašismus – klade důraz na rasu (opovrhuje lidskou hodnotou),

komunismu a fašismus mají různá ideologická zdůvodnění, různá sociální základna, různý historický vývoj.

Formy vlády

5. teokracie Teokracie je stát, pokládaný za výtvor boha. Osoba, která stojí

v čele státu, je považována za vykonavatele boží vůle, vládne z boží milosti. Např. egyptský faraón.

Teokracie může mít různé formy: starověká teokratické despocie – byla spravována kněžským

aparátem, v jehož čele stál panovník ztělesňující božstvo středověké monarchie – dominantní postavení církevní moci

nad mocí světskou státy řízené církevní hierarchií - vládce je odpovědný pouze

Bohu, který je zároveň výrazem boží moci a božího řádu na Zemi.