Forum 6 2017 zalinkovanopraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2017-06.pdf · 2018. 1. 31. · Časopis je...

6

dvouměsíčník/ročník11 2017

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktDìlnická 213/12, 170 00 Praha 7, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz

OBALKA_6_2017.qxd 12.12.2017 14:13 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analysesThe development of the social situation of persons 2with disabilities and their families from the viewpoint of quantitative researchKvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová

The determinants of taking early retirement 10Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša

From the European Union

New Criteria for the Assessment of Dependence 14for the granting of the Care Allowance in Germany

Findings from practice

Expert Commission on Pension Reform - Activities 19and Outputs

On 1 January 2018, an amendment to the Employment 24Act will come into force which introduces a comprehensive systemic change concerning the employment of persons with disabilities

The issue of community services as an integral 27component of the development of social work

Information service for readers

Conference on Human Capital and Investment 31

in Education: Theory and Practice linked to Industry 4.0

From the domestic press 32

For summaries of the articles see the 3rd page of the cover.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyVývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím 2a ich rodín v kvantitatívnej výskumnej optike Kvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová

Determinanty odchodu do předčasného důchodu 10Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša

Z Evropské unieNová kritéria hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku 14na péči v Německu

Poznatky z praxeOdborná komise pro důchodovou reformu, její činnost 19a výstupy

Novela zákona o zaměstnanosti přináší 24od 1. ledna 2018 komplexní systémovou změnu v zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Problematika komunitních služeb jako nedílná 27součást rozvoje sociální práce

Informační servis čtenářům

Konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: 31

Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4.0

Z domácího tisku 32

New Criteria for the Assessment of Dependence

for the granting of the Care Allowance in Germany

Social legislation in Germany is regulated in theform of 12 so-called books, with the social careservices system for the elderly and handicappedpersons being covered by book 11 of sociallegislation - Sozialgesetzbuch (SGB) Elftes Buch(XI) - Soziale Pflegeversicherung - (SGB XI).Germany has thus responded to the fact that withincreasing life expectancy, the number of peoplein need of assistance will also increase,accompanied by a corresponding extension in theperiod of care required. The article suggests thatthe very detailed criteria applied for theassessment of the degree of dependence inGermany might provide an example for the re-setting of the criteria applied in the Czech Republicin order to eliminate the problems that currentlybeset the Czech evaluation process.

Expert Commission on Pension Reform -

Activities and Outputs

The Expert Commission on Pension Reform wasestablished on the basis of the GovernmentCoalition Agreement and the ProgrammeDeclaration of the Government in May 2014.Support for the Commission's activities wasprovided by the Ministry of Labour and SocialAffairs. Wide-ranging discussions were heldunder the Commission's auspices bydemographers, political scientists, sociologists,economists and lawyers as well as coalition andopposition politicians, social partners andrepresentatives of the general public. The generaldebate on pension reform has resulted in anumber of concrete proposals for change. TheCommission concluded its activities in November2017. During the three-and-a-half years of itsexistence, it managed to define a number ofproblems faced by the Czech pension system atvarious levels of generality and to proposesuggestions for the solution thereof. A documententitled A Thesaurus of Issues Concerning andProposals for Continuing Pension Reform offers asummary overview for those interested in thesubject of pension reform.

On 1 January 2018, an amendment to the

Employment Act will come into force which

introduces a comprehensive systemic change

concerning the employment of persons with

disabilities

On 1 January 2018, Act No. 327/2017 Coll.,amending Act No. 435/2004 Coll. on employment,

as amended, will come into force. Theamendment introduces changes in em-ployment legislation, the impulse for whichemerged from the need to respond to currentdevelopments in the field of the employment ofpersons with disabilities in the labour market,including in order to prevent the abuse of theemployment of persons with disabilities so thatin the future support is provided to thoseemployers who actually do employ personswith disabilities and not those who simply'pretend' to do so.

The issue of community services as an

integral component of the development of

social work

Community work is a process for helping peopleto solve the problems of the local communitythrough joint action so as to improve local livingconditions for all concerned. This process usuallyrequires the involvement of professional socialworkers. Action groups consist of "ordinarypeople" from the community or groups of peoplewith health or social disabilities, i.e. persons withspecial needs or people united in the sameinterests. The goal of community work is toinfluence social changes in a given location byforming the desired relationships betweendifferent groups in the community. In connectionparticularly with ideological reasons, communitywork in the Czech Republic has been expandingsince the beginning of the 1990s, and themajority of such programmes have beendeveloped by non-governmental non-profitorganisations. However, in certain areas of thecountry, public administration institutions(municipal authorities) have been responsible forinitiating change in the community.

Conference on Human Capital and Investment in

Education: Theory and Practice linked to

Industry 4.0

At the end of November, the 20th Human Capitaland Investment in Education conference was held,this year with the sub-theme "Theory and Practicelinked to Industry 4.0". The conferenceprogramme and the contributions of the expertspeakers focused on the analysis of the'challenging' relationship between theory andpractice in the given field or, more precisely, onhow existing research has influenced realdevelopments to date and how it might influencethem in the future. More than a dozen expertsinvolved in the issue spoke at the conference, andthe article presents the key findings and insightspresented.

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rub-rikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzovanéčásti časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomtosměru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím,že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úpl-nou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu:[email protected]ální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včet-ně mezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Clas-sification. Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůso-beny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové sou-bory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

Časopis je zařazen Radou pro výzkum, vývoj a inovace do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávanýchv ČR, a do databáze ERIH PLUS (European Reference Index for the Humanities and Social Sciences).


FÓRUM sociální politiky 6/2017 1

Editorial

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Dělnická 213/12 170 00 Praha 7 - Holešovice IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Hana Roztočilovákontakt: [email protected]. 211 152 723

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné:Česká pošta, s. p., odd. periodického tiskuOlšanská 38/9, 255 99 Praha 3Kontakt: e-mail [email protected]: 267 196 287tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.postabo.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 60 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 12. 12. 2017

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ZSF JčU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠE)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová, CSc. (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)Doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc. (MUP, o. p. s., VŠE)Doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. (VŠE)Prof. Ing. Eva Rievajová, Ph.D. (EU Bratislava)

6/2017

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Milé čtenářky, milí čtenáři, je to neuvěřitelné, ale rok je téměř za námi a my Vám přinášíme již

poslední letošní číslo našeho časopisu. Adventní čas je v plnémproudu, počasí nám také předvádí, že zima je tu, ale hlavně se blížínejkrásnější svátky roku! A� už jsou to pro Vás svátky v křes�anskémslova smyslu, nebo svátky klidu a pohody v kruhu rodinném, určitěje máte rádi. Doma už Vám jistě voní vanilka a skořice, rozléhají sekoledy a všichni se začínáme těšit. Na volné dny, radost v dětskýchočích, na cukroví nebo na kapra a salát, každý si najde něco hezkého.Pak přijde čas bilancování, Silvestr a nový rok. Věřím, že si i v tomvšeobjímajícím shonu najdete alespoň malou chvilku k relaxovánía k přečtení našeho časopisu. Dovolte tedy, abych Vám stručně při-blížila, co jsme si pro Vás nachystali.

První článek je od slovenských autorek a zabývá se vývojem soci-ální situace osob se zdravotním postižením a jejich rodin na Sloven-sku v kvantitativní výzkumné optice. Autorky představují a analyzujívybraná zjištění za dobu přibližně pěti let. Článek ukazuje, jak můžesměřování veřejných politik významně ovlivňovat život zdravotněpostižených a jejich rodin.

Druhý článek v recenzované části časopisu se zabývá determinan-ty odchodu do předčasného důchodu. Článek identifikuje faktory,které ovlivňují rozhodnutí odchodu do předčasného starobního dů-chodu v podmínkách České republiky. Dále autoři analyzují relativnívýznam těchto faktorů ve srovnání s faktory determinujícími odchoddo důchodu k věkové hranici pro odchod do důchodu a po ní.V tomto kontextu se ukazuje, že ekonomický status osoby a faktorzdraví hrají zásadní roli, analýza však zároveň zdůraznila vazby sku-piny faktorů týkající se pracovní situace osoby. Závěry tedy podporujíkomplexní přístupy důchodové politiky ke zvyšování reálného věkuodchodu do důchodu.

V rubrice Z Evropské unie najdete článek, který se zabývá novýmikritérii hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku na péči v Němec-ku. V závěru autor konstatuje, že velmi podrobně nastavená kritériapro hodnocení míry závislosti by mohla být vodítkem i pro nové na-stavení těchto kritérií u nás tak, aby byly odstraněny problémy, kteréu nás provázejí tento hodnotící proces v současnosti.

V rubrice Poznatky z praxe je jako první publikován článek o čin-nosti Odborné komise pro důchodovou reformu, která byla ukonče-na v listopadu letošního roku. Komise přijala dokument, nazvaný Te-zaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy, kdenabízí shrnující přehled problémů českého důchodového systémua návrhy jejich řešení. Dokument by měl sloužit pokračovatelům přireformě důchodového systému.

Druhý článek se zabývá novelou zákona o zaměstnanosti, která na-byde účinnosti dnem 1. 1. 2018. Novela přináší ty změny právní úpra-vy zákona o zaměstnanosti, které vyplynuly z potřeby reagovat nasoučasný vývoj v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiže-ním na trhu práce, včetně toho, aby se zamezilo zneužívání zaměst-návání osob se zdravotním postižením.

Posledním článkem v této rubrice je článek popisující problemati-ku komunitních služeb jako nedílné součásti rozvoje sociální práce.Autor uvádí, že cílem komunitní práce je ovlivňování sociálních změnv dané lokalitě, a to utvářením žádoucích vztahů mezi skupinamiv dané komunitě.

V rubrice Informační servis čtenářům najdete kromě obvyklých no-vinek z tisku a informace o obsahu časopisu Sociální služby i článek,informující o konferenci Lidský kapitál a investice do vzdělání: Teoriea praxe v návaznosti na Průmysl 4.0. Konference se uskutečnila nakonci listopadu a byl to již jubilejní 20. ročník. Na konferenci bylypředneseny příspěvky, které potvrdily nutnost výzkumu vlivu Prů-myslu 4.0 na lidský kapitál, a to napříč vědeckými disciplínami.

Moji milí, přeji Vám pohodové a š�astné vánoční svátky a v novémroce hodně pracovních úspěchů, zdraví a pohody! A těším se na set-kání v únoru roku 2018.

Krásné a spokojené dny.Vaše Hana Roztočilovášéfredaktorka

Forum 6_2017_zalinkovano.qxd 13.12.2017 9:45 StrÆnka 1

2 FÓRUM sociální politiky 6/2017

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy

1 Výskum zdravotného postih-nutia - vybrané metodologickéotázky

V sociálnych výskumoch zameranýchna problematiku zdravotného postihnutiav živote človeka (angl. disability studies)možno identifikova� viacero prístupov:� prístup zameraný na skúmanie vývoja

sociálnej situácie �udí so zdravotným

postihnutím. V súčasnosti je vlastnýkomparatívnym výskumom zdravotné-ho postihnutia, kedy sú ustanovenérámcové oblasti skúmania (spravidlav oblasti zdravia, zamestnávania, vzde-lávania, rodinného života, vo�néhočasu, sociálnej ochrany a občianskehoživota človeka) a im zodpovedajúce pa-rametre (indikátory), ktoré sú predme-tom zis�ovania a analyzovania. Na zá-klade ich vývoja v jednotlivých kraji-

nách či regiónoch sa usudzuje nadopad verejných politík na sociálnu si-tuáciu „celej“ populácie �udí so zdra-votným postihnutím1;

� prístup spojený s orientáciou na život-né podmienky �udí so zdravotným po-stihnutím. Pokia� prvý prístup sa zame-riava na „celé populácie“ a opiera sao reprezentatívne sociologické zis�ova-nia, prístup zameraný na životné pod-mienky je vlastný skôr výskumu reali-

Vývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ichrodín v kvantitatívnej výskumnej optike

Kvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová

Abstrakt

Slovenská republika ako signatárska krajina OSN Dohovoru o právach osôb so zdravotným postihnutím rozpra-covala záväzky vyplývajúce z Dohovoru v dokumente Národný program rozvoja životných podmienok osôb so zdra-votným postihnutím na roky 2014−2020 (�alej len „NP“). Súčas�ou záväzkov zameraných na oblas� „Štatistiky,zhromaž�ovania údajov a výskumu“ je aj záväzok spracovávania preh�adovej štúdie o životných podmienkachosôb so zdravotným postihnutím a ich rodín, a to na základe dostupných monitorovacích systémov (opatrenie4.17.1 NP). V súlade s týmto záväzkom a na základe intenzívnej spolupráce so Štatistickým úradom SR sme spra-covali v roku 2016 výskumnú štúdiu pod názvom Vývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ichrodín - sekundárna výskumná analýza. Takúto komplexnejšiu analýzu Inštitút pre výskum práce a rodiny nereali-zoval od roku 2006, kedy bola publikovaná výskumná správa k životným podmienkam rodín so zdravotne postih-nutým členom (Repková, 2006). Cie�om príspevku je predstavi� a analyzova� hlavné zistenia zamerané na vývoj so-ciálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín vo vybraných oblastiach, konkrétne v oblasti zdravia,sociálnej ochrany, vzdelávania a zamestnávania tejto cie�ovej skupiny, za ostatných približne pä� rokov. Pri inter-pretácii zistení týkajúcich sa zmien v živote �udí so zdravotným postihnutím a ich rodín v sledovanom období trebama� na pamäti určité limity, ke�že analýza bola založená len (prevažne) na kvantitatívnej metodológii a existujú-cich monitorovacích (štatistických) systémoch a zdrojoch. Autorky totiž pripúš�ajú, že vývoj niektorých ukazovate-�ov sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín vypovedá neraz (nie však výlučne) skôr o nasta-vení parametrov verejných politík (podmienok vzniku nároku na jednotlivé druhy sociálnych intervencií, ich vzá-jomnú ne/koherentnos�), než o skutočných zmenách v živote �udí so zdravotným postihnutím a ich rodín. Pretov časti diskusie autorky formulujú viaceré hypotézy, ktoré si vyžadujú �alšie výskumné zis�ovanie založené nakombinovanom kvantitatívno-kvalitatívnom výskumnom dizajne.

K�účové slová: osoby so zdravotným postihnutím, zdravie, sociálna ochrana, vzdelávanie, zamestnanos�.

Abstract:

Slovakia as a state party to the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities has transposed thecommitments of the UN Convention into the measures of the National Disability Programme for years 2014−2020(hereinafter only „NDP“). One of these commitments in the area of statistics, data collection and research is toannually publish a report on living conditions of persons with disabilities and their families, based on available / main-stream statistical surveys (measure No. 4.17.1 of the NDP). As a result of this commitment and on grounds of anintense co-operation with the Statistical Office of the Slovak Republic, in 2016, the authors of this article preparedat the Institute for Labour and Family Research the report „Developments of social situation of persons with dis-abilities and their families - secondary research analysis“. Such a detailed analysis has not been prepared since2006, when the report on living conditions of families with a disabled member was published (Repková, 2006).

The aim of this article is to summarise and analyse the main findings of the report on developments of social si-tuation of persons with disabilities and their families in the following four areas: health, social protection, edu-cation, and employment of people with disabilities. Interpretation of the main findings related to the developmentsin social situation of persons with disabilities during last five years has certain limitations, since the analysis hasbeen based solely on quantitative data and available statistical sources. In particular, changes in indicator scoresmay be related to a greater extent to the lay-out of public policies (e. g. eligibility criteria for different types of be-nefits, its mutual non/coherence) than to real changes in living conditions of people with disabilities itself. Forthese reasons, in the discussion the authors propose several hypotheses whose verification would require furtherinvestigation based on a combined quantitative-qualitative research design.

Keywords: Persons with disabilities, health, social protection, education, employment.




zovanému v pomáhajúcich disciplínachs výraznou orientáciou na „svet živo-ta“, „každodennos�“ (Lebenswelt) kon-krétnych �udí, rodín a skupín (Kraus,2000; Grunwald a Thiersch, 2004;Thiersch et al., 2012; Alieva, 2015).Výskum sa zameriava na bežné skúse-nosti �udí v ich spoločenskej situácii,na to, ako je daný kontext reprezento-vaný v ich každodennom živote a akoovplyvňuje ich sociálne fungovaniev rámci konceptu osoby−v−prostredí(Göppner a Hämäläinen, 2004; Matou-šek, 2013; Navrátil, 2013);

� prístup zameraný na vybrané aspektyživota �udí so zdravotným postihnutím,v podobe špecificky tematizovanéhovýskumu, ktorého dizajn a výsledkyspravidla nie sú interpretované v kon-texte dizajnu a výsledkov inak tematic-ky zameraných výskumov.2

Bez oh�adu na povahu aplikovanéhoprístupu, ich spoločnou charakteristikouzostáva systemicko-konštruktivistická po-vaha (Kraus, 2000) sociálnych zistení,ktorá súvisí s dvomi špecifickými okolnos-�ami sociálneho výskumu tohto zamera-nia. Predovšetkým s tým, že zdrojová zá-kladňa jednotlivých zis�ovaní nestavia nazdie�anom definičnom vymedzení, kto jeosoba so zdravotným postihnutím (Rep-ková a Sedláková, 2014). Niektoré systé-my stavajú na kritériách samohodnotenia(napr. EHIS, EU-SILC), iné na využívaníformalizovaných/ objektivizovaných exter-ných kritérií (napr. systém posudzovaniainvalidity, �ažkého zdravotného postihnu-tia pre účely peňažných príspevkov nakompenzáciu, odkázanosti na vybranéštátne sociálne dávky či sociálne služby).Ak sa aj používajú externé kritériá, prekaždý účel sú operacionalizované inak.Uvedená skutočnos� sa odráža aj v rozdiel-nosti referenčných období, za ktoré sú dátapre jednotlivé vecné oblasti dostupné.

Ďalšou zrete�a hodnou okolnos�ou jekauzistická povaha zistení. Pod�a Grunwal-da a Thierscha et al. (2004) môžu by� ve-rejné systémy (vrátane sociálneho výsku-mu) založené na spoločnom filozofickoma etickom základe, ktorým je zacielenie naposilňovanie všeobecnej sociálnej spra-vodlivosti a na uplatňovanie všeobecnýchnormatívnych pravidiel a postupov vyrov-návania nerovností medzi �umi. V sku-točnosti však ide vždy o špecifické konšte-lácie životných situácií a podmienok �udí,rodín a skupín, ktoré napokon ovplyvňujúspôsob, akým sa v nich spoločenskéštruktúry a verejné politiky stvárnia.Preto pri výskume bežného života �udí(teda aj �udí so zdravotným postihnutím)hovoria autori o „...morálne inšpirovanýchkazuistikách...“ (Grunwald a Thiersch etal., 2004, s. 23), o vyjednávaní využitiavšeobecných postupov a možností v kon-krétnom životnom (časopriestorovom)kontexte človeka, rodiny, skupiny a v zá-

vislosti od ich bežných zdrojov (Thierschet al., 2012). Systemicko-konštruktivistic-ká povaha sociálnych zis�ovaní tak pred-stavuje výsledok vzájomného obojstran-ného podmieňovania obrazov individuali-zovanej každodennosti �udí a normatív-nych účinkov verejných politík. So zrete-�om na túto skutočnos� by mali by� ich vý-sledky aj interpretované.

2 Výskum

Pre účely analýzy vývoja sociálnej situ-ácie osôb so zdravotným postihnutíma ich rodín sme aplikovali metódu sekun-dárnej výskumnej analýzy viacerých typovúdajov: a) údajov z konsolidovaných šta-tistických systémov ako EHIS, EU-SILC,VZPS3; b) údajov z národných rezortnýchštatistík o posudkových činnostiach, pe-ňažných príspevkoch na kompenzáciu, in-validných dôchodkoch; z Centrálneho re-gistra poskytovate�ov sociálnych služieb;zo Štatistických ročeniek rezortu školstva,vedy, výskumu a športu SR a z Registraštudentov vysokých škôl v SR; a c) údajovz vybraných tematizovaných výskumovrealizovaných Inštitútom pre výskumpráce a rodiny v predchádzajúcom období(tento typ zdroja bol však zastúpený mini-málne). S oh�adom na rozsah výskum-ných zistení a limitované možnosti časopi-su má príspevok skôr preh�adovú povahu,s dôrazom na diskusiu k vybraným ziste-niam.

3 Výsledky

Zis�ovanie, následnú analýzu a jej vý-sledky sme organizovali v rámci štyrochvecných oblastí zameraných na otázky (1)zdravia, (2) sociálnej ochrany a podporypríjmu, (3) vzdelávania a (4) zamestnáva-nia osôb so zdravotným postihnutím4.

V takejto postupnosti aj k�účové zisteniapredstavíme.

3.1 Zdravie

Na základe Európskeho zis�ovaniao zdraví (EHIS) a Európskeho štatistickéhozis�ovania o príjmoch a životných podmi-enkach domácností (EU-SILC) z roku 2014približne 65 % respondentov/tok Sloven-ska subjektívne hodnotilo svoje zdravie akove�mi dobré alebo dobré a 12 % ako zléalebo ve�mi zlé. Medzi osobami so zdra-votným postihnutím (OZP) a bez zdravot-ného postihnutia (OBZP) však boli zazna-menané ve�ké rozdiely: kým ako ve�midobré alebo dobré hodnotilo svoj zdravot-ný stav takmer 90 % OBZP, u OZP to bolovýrazne menej (EHIS 29 % / EU-SILC nece-lých 17 %). Naopak, približne tretina OZPhodnotila svoj zdravotný stav ako zlýalebo ve�mi zlý, v porovnaní s necelým1 % u OBZP.

V zis�ovaní EHIS uvádzalo prítomnos�chronického ochorenia alebo dlhotrvajúce-ho zdravotného problému vyše 93 % OZP /necelých 83 % v zis�ovaní EU-SILC, v po-rovnaní s cca 30 % u OBZP v zis�ovaníEHIS / 6 % v zis�ovaní EU-SILC. Ak spôso-bovala uvedená skutočnos� OZP výskytobmedzení pri vykonávaní bežných den-ných činností, prevažne (cca 70 %) šloo obmedzenia nevýrazného rozsahu. Vý-razné obmedzenia reportovali najmä OZP65-ročné a staršie.

Systematicky rástol počet poberate�ov/liekinvalidného dôchodku (od cca 223 tis. v de-cembri 2011 k počtu cca 235 tis. v de-cembri 2016; zdroj: www.socpoist.sk).V rokoch 2010−2014 boli najčastejšímizdravotnými príčinami invalidizácie a dô-vodmi pre priznanie invalidného dôchod-ku (ID) choroby svalovej a kostrovej sú-stavy a spojivkového tkaniva, alej to boliduševné poruchy a poruchy správania,

Graf 1: Vývoj počtu osôb uznaných za FOŤZP a držite�ov preukazu FOŤZP/FOŤZP-S

v rokoch 2014−2016 pod�a pohlavia (stav vždy k júnu kalendárneho roka)

Zdroj: Analytické centrum MPSVR SR




poruchy obehovej sústavy či choroby žliazs vnútornou sekréciou, výživy a premenylátok. Všetky tieto príčiny viedli častejšiek „čiastočnej“ invalidizácii, iba v prípadeonkologických ochorení šlo až trojnásob-ne častejšie o nimi vyvolanú „plnú“ inva-lidizáciu.

3.2 Sociálna ochrana a podporapríjmu

Na základe zis�ovaní EU-SILC2012−2015 postupne rástol počet domác-ností s OZP s vysokou pracovnou intenzi-tou (zo 42,2 % na 44,5 %), so súčasnýmpoklesom domácností s nízkou pracovnouintenzitou (zo 14,8 % na 12,4 %), čo sa pre-mietlo do zvyšovania podielu pracovnýchpríjmov na celkových príjmoch takýchtodomácností. Priemerná miera rizika chu-doby a sociálneho vylúčenia domácnostís OZP posudzovaná pod�a agregovanéhoindikátora (príjem, pracovná intenzitaa materiálna deprivácia) postupne v prie-behu rokov klesala, aj ke, v porovnaní sdomácnos�ami OBZP, zostávala celkovovyššia, najmä pre vyšší výskyt závažnejmateriálnej deprivácie.

Z h�adiska podpory príjmu zohrávalosobitný význam systém tzv. kompenzač-nej pomoci 5, ktorý je určený na zmierňo-vanie sociálnych dôsledkov �ažkého zdra-votného postihnutia formou vydávaniapreukazu fyzickej osoby s �ažkým zdravot-ným postihnutím (FOŤZP, FOŤZP-S), par-kovacieho preukazu či peňažných príspev-kov. V grafe č. 1 uvádzame vývoj počtuosôb uznaných za FOŤZP a držite�ov/�kypreukazu FOŤZP/FOŤZP-S v rokoch2014−2016.

V sledovanom období vo všetkých ve-kových kategóriách, najmä však v kategó-rii 62+, systematicky rástol počet osôb,ktoré boli uznané za FOŤZP a ktoré sa stalidržite�mi/kami preukazu FOŤZP/FOŤZP-S(z cca 286 tis. na cca 314 tis.). Necelá po-lovica (46 %) z nich boli osoby staršie ako62-ročné. Do približne 45 rokov veku bolimedzi FOŤZP častejšie zastúpení muži,

vekom však rástlo zastúpenie žien, s tým,že v kategórii FOŤZP 62+ ich bolo až 61 %.

V rokoch 2014−2016 postupne mierneklesal počet poberate�ov a poberateliekrodičovského príspevku do šes� rokovveku z dôvodu nepriaznivého zdravotnéhostavu die�a�a (z 11,6 tis. na 11,1 tis.). Na-priek rastúcemu počtu osôb uznaných zaFOŤZP rovnako klesal počet poberate-�ov/liek peňažných príspevkov na kom-penzáciu (PP), a to zo 172 tis. na necelých167 tis., s pomerne ustálenou výškou cel-kových finančných prostriedkov vynalože-ných na tento účel (cca 11,2 mil. EURročne). Vo všetkých vekových kategóriáchsa na podporu príjmu najčastejšie posky-toval PP na zvýšené výdavky, najmä tie,ktoré súvisia s hygienou a opotrebovanímšatstva. Pre mladých �udí a dospelé OZPsa na zabezpečenie individuálnej prepravyposkytoval častejšie PP na kúpu osobnéhomotorového vozidla a jeho prevádzku,u starších �udí to bol predovšetkým PP naprevádzku osobného motorového vozidlači PP na prepravu. Dôležitú úlohu v naj-staršej vekovej kategórii zohrával aj PPna úpravu bytu, rodinného domu alebogaráže.

3.3 Zabezpečenie osobnej po-moci a podpora neformálneopatrujúcich osôb

Najviac využívanou formou osobnej po-moci odkázaným osobám starším ako6-ročným bolo v predchádzajúcom obdobíposkytovanie opatery blízkych v rámcisystému PP na opatrovanie, aj ke početjeho poberate�ov/liek v priebehu rokovklesal (z vyše 59 tis. v júni 2014 na nece-lých 54 tis. v decembri 2016). Naopak, po-stupne stúpal počet poberate�ov/liek PPna osobnú asistenciu (z cca 9 tis. v júni2014 na 9,5 tis. v decembri 2016), a tonajmä v kategórii dospelých osôb do 62 ro-kov veku. V sektore sociálnych služieb po-stupne klesal podiel tých, ktorým sa po-skytovali tradičné rezidenčné formy(napr. služby domova sociálnych služieb).

Naopak, stúpalo zastúpenie nových dru-hov sociálnych služieb typu zariadeniapodporovaného bývania či rehabilitačné-ho strediska, aj ke stále s marginálnymabsolútnym zastúpením voči tradičnýmrezidenčným sociálnym službám. Pre star-ších �udí sa poskytovala najmä opatrova-te�ská služba a služby zariadenia pre se-niorov.

V rámci neformálneho opatrovania osôbv najvyšších stupňoch odkázanosti (stup-ne V.−VI.) a poberania PP na opatrovaniesa v 80 % angažovali ženy, najčastejšie vovekovej kategórii 25−59 rokov vekua potom ženy v dôchodkovom veku. Do-stupné zistenia dokumentujú fenoménstarnutia neformálne opatrujúcich osôb,nako�ko ich zastúpenie vo vekovej kategó-rii 25−59 rokov veku postupne mierne kle-salo, pri súčasne miernom vzostupe opat-rujúcich osôb vo vekovej kategórii 65+ ro-kov. Tie osoby, ktoré intenzívne opatrova-li a nepracovali, boli v sledovanom obdo-bí poistencami štátu na účely povinnéhozdravotného poistenia, starobného poi-stenia, invalidného poistenia a poisteniado rezervného fondu solidarity. Uvedenáforma sociálnej ochrany neformálne opat-rujúcich osôb bola (a je) k�účová s oh�a-dom na fakt, že možnos� intenzívne opat-rova� a zároveň ma� príjem zo zárobkovejčinnosti využíval a využíva v podmien-kach Slovenska minimálny počet intenzív-ne opatrujúcich osôb (pod�a nášho výsku-mu z roku 2008 to bolo len 2,2 % pobera-te�ov/liek PP na opatrovanie; Repková,2008). Rovnako sa minimálne využívalaa využíva pre nich od�ahčovacia služba -v roku 2016 ju poskytovalo len 22 posky-tovate�ov prevažne verejnej povahy.

3.4 Vzdelávanie osôb so zdra-votným postihnutím

V oblasti vzdelávania sa výskum zame-riaval na zis�ovanie trendov vývoja počtudetí a žiakov so zdravotným znevýhodne-ním v integrovanom a špeciálnom vzdelá-vacom prúde, rovnako na počty študentovso zdravotným postihnutím študujúcichna vysokých školách.

Pod�a údajov zo Štatistických ročeniekv priebehu desiatich rokov (2006−2016)počet detí a žiakov so zdravotným znevý-hodnením stúpol 1,4-násobne. Zatia� čov roku 2006 malo zdravotné znevýhodne-nie (vrátane porúch správania a vývino-vých porúch učenia) 47 764 detí a žiakov,v roku 2016 ich už bolo 67 021, najmä prenárast počtu detí a žiakov so syndrómomautizmu a s vývinovými poruchami uče-nia. Celkovo sa počet detí a žiakov sosyndrómom autizmu v priebehu sledova-ného obdobia zvýšil 3,8-násobne a s vývi-novými poruchami učenia dvojnásobne.

Na začiatku sledovaného obdobia ibapribližne jedna tretina z celkového počtu

Graf 2: Zmeny podielu detí a žiakov so zdravotným znevýhodnením vo vzdelávacích

prúdoch

Zdroj: Štatistické ročenky MŠVVaŠ SR 2006−2016, CVTI SR + prepočet autoriek




žiakov so zdravotným znevýhodnenímbola vzdelávaná formou individuálnej in-tegrácie a viac ako 60 % navštevovalošpeciálne školy a špeciálne triedy. O desa�rokov neskôr sa situácia zmenila. Integro-vaných do škôl bežného typu už bola viacako polovica (53,8 %) detí a žiakov sozdravotným znevýhodnením. Uvedenýtrend zachytáva graf č. 2.

Spomínaný vývoj bol ovplyvnený pre-dovšetkým dlhodobým výrazným nára-stom počtu detí a žiakov vzdelávajúcich saformou individuálnej integrácie a postup-ným poklesom detí a žiakov v špeciálnomprúde vzdelávania, predovšetkým od roku2012, kedy počet detí a žiakov v špeciál-nom vzdelávaní dosiahol svoje maximum(32 294 osôb). Po tomto roku postupneklesal až na úroveň 30 946 osôb v roku2016 (pokles o 4,2 %). Súčasne, k septem-bru 2016 sa formou individuálnej integrá-cie vzdelávalo v SR celkovo 36 075 detía žiakov so zdravotným znevýhodnením,čo predstavuje dvojnásobný nárast v prie-behu desiatich rokov. Zvyšujúci sa záujemo vzdelávanie v bežných školách formouindividuálnej integrácie však rástol sostupňom vzdelávania. Kým v roku 2016takmer tri krát viac detí navštevovalo špe-ciálne materské školy ako materské školybežného typu, pri základných školách bolpočet integrovaných žiakov a žiakovv špeciálnom vzdelávacom prúde približ-ne vyrovnaný a pri stredoškolskom štúdiuprevažovala individuálna integrácia v zá-vislosti od druhu a stupňa zdravotnéhopostihnutia. Vývoj na jednotlivých stup-ňoch vzdelávania uvádzame aj detailnej-šie.

Od začiatku sledovaného obdobia šta-tistiky poukazujú na stúpajúci trend vzde-lávania v špeciálnych materských školáchpred vzdelávaním formou individuálnejintegrácie (v roku 2016 to boli takmer trištvrtiny detí so zdravotným znevýhodne-ním vzdelávané v špeciálnych materskýchškolách). Z dlhodobého h�adiska je to evi-dentné najmä u detí so syndrómom autiz-mu, u detí s mentálnym postihnutíma u detí so sluchovým a zrakovým postih-nutím.

V základných školách bežného typu sak septembru 2016 vzdelávalo formou indi-viduálnej integrácie 52,6 % žiakov so zdra-votným znevýhodnením, čo v priebehudesiatich rokov predstavovalo nárasto 16,9 p. b. Na úrovni základných škôl boljednoznačný príklon k individuálnej integ-rácii evidentný najmä u žiakov s telesnýmpostihnutím. Dlhodobo sa ich v bežnýchzákladných školách vzdeláva viac ako 70 %.Výrazný posun nastal aj u žiakov so zmy-slovými postihnutiami. V roku 2016 sa v bež-ných školách vzdelávalo 62 % žiakov so slu-chovým postihnutím (nárast o 15,2 p. b.od roku 2006) a takmer 70 % žiakov sozrakovým postihnutím (nárast o 10,2 p. b.od roku 2006). V bežných základných ško-

lách sa vzdeláva aj drvivá väčšina žiakovs vývinovými poruchami učenia (vyše 97 %,čo predstavuje nárast od roku 2006o 16 p. b.).

Na počte žiakov v špeciálnom prúde zá-kladného vzdelávania sa dominantne po-die�ajú špeciálne základné školy pre žia-kov s mentálnym postihnutím, v ktorýchsa vzdelávajú aj žiaci so syndrómom au-tizmu, s poruchami správania, žiacis mentálnym kombinovaným postihnutíma žiaci s viacnásobným postihnutím. Naj-vyššie zastúpenie v nich však majú žiacis mentálnym postihnutím vzdelávajúci savo variante A (približne 15,5 tis. žiakovz celkového počtu takmer 20 tis. žiakov).Hoci viac ako 80 % žiakov s mentálnympostihnutím navštevuje špeciálne základ-né školy, čas� z nich sa vzdeláva aj formouindividuálnej integrácie v bežnej základnejškole (v jednotlivých rokoch v rozsahu od14,4 % do 16,2 %). Podobný trend je aju žiakoch so syndrómom autizmu, z kto-rých v roku 2016 až 41 % navštevovalobežné základné školy.

Na úrovni stredných škôl došlo v prie-behu desiatich rokov k výraznej zmene,nako�ko systemticky stúpa počet študen-tov vzdelávajúcich sa formou individuál-nej integrácie (z približne 30 % v roku 2006na vyše 60 % v roku 2016). Prechod dobežných škôl nastal najmä u študentov sozmyslovým postihnutím, s telesným po-stihnutím a u študentov s poruchamisprávania. Zo štatistických údajov vyplý-va, že získanie sekundárneho vzdelaniaformou individuálnej integrácie najviacpreferujú študenti so zrakovým postihnu-tím. V priebehu desiatich rokov ich každýškolský rok na bežných stredných školáchštudovala viac ako polovica a od roku2014 dokonca viac ako tri štvrtiny z nich.Mierne odlišný vývoj bol zaznamenanýu stredoškolákov so sluchovým postihnu-tím. Ešte v roku 2014 polovica z nichuprednostňovala špeciálny prúd stredo-školského vzdelávania. K septembru 2016sa ich počet v rámci individuálnej integrá-cie v bežných stredných školách zvýšil natakmer 58 %. Pomalší prointegračnývývoj bol zaznamenaný aj u stredoškolá-kov s telesným postihnutím, z ktorých tak-mer 52 % študovalo k septembru 2016v bežných stredných školách (počas 10 ro-kov zvýšenie o 18,2 p. b.). Čo sa týka štu-dentov s poruchami správania, v roku

2006 viac ako 90 % z nich navštevovalošpeciálne stredné školy a o desa� rokovneskôr v nich zostávalo stále takmer 70 %tejto stredoškolskej populácie. V rámcisledovaného obdobia sa výlučne v špeci-álnom prúde vzdelávali študenti s mentál-nym postihnutím, a naopak, výlučne for-mou individuálnej integrácie v bežnomvzdelávacom prostredí sa na strednýchškolách vzdelávali študenti so syndró-mom autizmu a študenti s vývinovými po-ruchami učenia.

Čo sa týka terciárneho vzdelávania, do-stupné údaje neumožňujú analýzu vývojapočtu mladých �udí so zdravotným postih-nutím (v platnej legislatíve označovanýchza „študentov so špecifickými potreba-mi“) študujúcich na vysokých školách/uni-verzitách v SR. Pre informáciu len uvedie-me, že v októbri 2015 ich bolo celkovo823, čo je približne 0,6 % všetkých študen-tov verejných vysokých škôl a univerzítv SR. Na základe poznatkov z praxe, privo�be univerzitného/vysokoškolského pra-coviska nezohráva v ich prípade úlohu lenodborové zameranie (častejšie študujúv odboroch spoločenských vied, než prí-rodných a technických), ale aj existenciaa rozsah podporných služieb, ktoré imuniverzitné pracovisko ponúka.

3.5 Zamestnávanie osôb sozdravotným postihnutím

Ekonomický status obyvate�stva, vráta-ne OZP, sledujú dve štatistické zis�ovania -zis�ovanie EU SILC a výberové zis�ovaniepracovných síl (VZPS). Tieto sa odlišujúsvojím zameraním, ve�kos�ou súboru,frekvenciou opakovania, definovaním pra-cujúcich a nezamestnaných osôb, ako ajdefiničným vymedzením zdravotného po-stihnutia. Kým zis�ovanie EU SILC jeu opýtaných založené na ich subjektívnomhodnotení dlhotrvajúcich zdravotnýchproblémov a obmedzení, VZPS sa opierao objektívnu otázku o priznanom zdravot-nom postihnutí na základe posudkovejčinnosti. V obidvoch zis�ovaniach majúosoby bez zdravotného postihnutia(OBZP) najčastejší ekonomický status pra-cujúcich, kým OZP sú najčastejšie ekono-micky neaktívne. Pod�a VZPS tak bolav roku 2015 miera ekonomickej aktivityOZP na Slovensku len na úrovni približne

Tabu�ka 1: Miera ekonomickej aktivity, zamestnanosti a nezamestnanosti

OZP - VZPS (%)

Indikátor 2013 2014 2015 2015 - OBZP

miera ekonomickej aktivity 17,6 21,4 20,1 59,7

miera zamestnanosti 14,0 17,2 16,6 67,7

miera nezamestnanosti 20,1 19,6 17,4 11,5

Zdroj: ŠÚ SR, VZPS




20 %, v porovnaní s približne 60 %u OBZP. V období 2013−2015 v tomtosmere u OZP nedošlo k výraznejším zme-nám. Možno predpoklada�, že k hlavnýmpríčinám vysokého zastúpenia ekonomic-ky neaktívnych OZP prispieva „garantova-né“ zabezpečenie príjmu (invalidnéhodôchodku) v kombinácii s nízkou dostup-nos�ou individualizovaného poradenstvav službách zamestnanosti, na čo opakova-ne poukazuje aj Rada EÚ v rámci tzv. Eu-rópskeho semestra vo vz�ahu k znevýhod-neným uchádzačom o zamestnanie všeo-becne (Council, 2016).

Na druhej strane, pozitívnym trendomje pokles miery nezamestnanosti OZP o ne-celé 3 p. b., a to z 20,1 % v r. 2013 na 17,4 %v r. 2015. Napriek tomu zostáva mieranezamestnanosti OZP pod�a VZPS stáleo 6 p. b. vyššia v porovnaní s OBZP, čoilustruje aj tabu�ka č. 1.

Rovnako je v období ostatných trochrokov pozitívnym trendom rast celkovéhopočtu pracujúcich poberate�ov/liek inva-lidného dôchodku, a tiež ich podielu nacelkovom počte poberate�ov invalidnéhodôchodku, ako to dokumentujú administ-ratívne dáta Sociálnej pois�ovne6. Pod�anich pracuje v súčasnosti takmer 80 tisícOZP. Stále však ide len o tretinu z celko-vého počtu poberate�ov/liek invalidnéhodôchodku, ktorí sú v produktívnom veku.Pri podrobnejšom sledovaní charakteris-tík ekonomicky aktívneho obyvate�stva soZP, ako aj jednotlivo pracujúcich a neza-mestnaných OZP, sa ukazuje, že v roku2015 boli najvyšším podielom zastúpenéosoby vo veku 50 rokov a staršie, pričomnapríklad v celkovej populácii nezamest-naných najvyššie zastúpenie mali mladí�udia vo veku 15 až 29 rokov. Z h�adiskastupňa dosiahnutého vzdelania štatistickéúdaje VZPS potvrdzujú doterajšie vý-skumné zistenia, pod�a ktorých majú OZPnižšie vzdelanie ako celková populácia(Ondrušová a Kešelová, 2014). V celkovejekonomicky aktívnej populácii malo vovšetkých vekových skupinách najvyššiezastúpenie obyvate�stvo s absolvovanýmstredoškolským vzdelaním s maturitou.Tvorili približne 43 % ekonomicky aktívne-ho obyvate�stva. Medzi ekonomicky aktív-nym obyvate�stvom so ZP malo dosiahnu-té stredoškolské vzdelanie s maturitoupribližne 37 % �udí, pričom rozdiely medziobidvoma skupinami (OZP a OBZP) bolizaznamenané vo všetkých vekových kate-góriách. Medzi nezamestnanými osobamiso ZP pritom mali dominantné zastúpenie

osoby s učňovským a stredným vzdela-ním bez maturity. Ich podiel bol o 10,4 p. b.vyšší ako podiel nezamestnaných osôb soZP so stredným vzdelaním s maturitou.

Z údajov VZPS alej vyplýva, že najča-stejším a stále viac využívaným spôso-bom h�adania práce je u OZP kontaktova-nie príbuzných a známych (v r. 2015 tentospôsob využilo 88 % nezamestnanýchOZP a porovnate�ne 88 % nezamestna-ných OBZP; Vybrané, 2016). Ve�ký podielnezamestnaných OBZP (81,3 %) si h�adáprácu aj prostredníctvom úradu práce.Naproti tomu, medzi OZP tento spôsobvyužíva stále menej �udí (pokles zo 73 %v r. 2012 na 66 % v r. 2015). Dôvodommôže by� nízka motivácia OZP evidova� sana úrade práce ako uchádzači o zamestna-nie, keže zdravotné a sociálne odvody súza ne uhrádzané štátom už na základe po-berania invalidného dôchodku. Zároveň,nezamestnané osoby so ZP pod�a výsled-kov VZPS vôbec nevyužívajú služby sú-kromných sprostredkovate�ov práce(sprostredkovate�ských agentúr), pričomv celkovej populácii využíva túto formutakmer 20 % osôb. Na podporu získaniaa udržania zamestnania pre znevýhodne-ných uchádzačov, vrátane uchádzačov soZP, majú pod�a zákona č. 5/2004 Z. z. o služ-bách zamestnanosti (v platnom znení) slú-ži� agentúry podporovaného zamestnáva-nia, ktoré však v súčasnosti nie sú systé-movo financované z verejných zdrojov, čomá vplyv aj na nízku dostupnos� ich služieb.

Hlavným nástrojom štátu na zvyšova-nie účasti OZP na trhu práce sú aktívneopatrenia na trhu práce zamerané na pod-poru zamestnávania OZP, ktoré sú vymed-zené v § 55 až § 60 platného zákona o služ-bách zamestnanosti. Týkajú sa najmä po-skytovania príspevkov na zriadeniea úhradu prevádzkových nákladov chráne-nej dielne alebo chráneného pracoviska,príspevku na vykonávanie samostatnejzárobkovej činnosti, príspevku na činnos�pracovného asistenta a na udržanie OZPv zamestnaní. Tabu�ka č. 2 ponúka pre-h�ad celkových výdavkov na tieto opatre-nia v období rokov 2012−2015.

Celkovo od roku 2012 do roku 2015 po-klesli výdavky na podporu zamestnávaniaOZP o jednu štvrtinu, z približne 40 mil. na30 mil. EUR. Tento stav je spôsobený pre-dovšetkým legislatívnymi zmenami z roku2013, na základe ktorých došlo, okreminého, k zmene z obligatórneho na fakul-tatívne poskytovanie väčšiny uvedenýchpríspevkov. Trend poklesu finančných

prostriedkov sa premietol aj do zníženéhopočtu podporených pracovných miest, naktorých sú zamestnávané OZP. Dramatickysa znížila aj podpora samostatnej zárobko-vej činnosti tejto skupiny �udí (z 536 osôbv r. 2012 na 90 osôb v r. 2015).

Diskusia

Na základe realizovanej analýzy kvanti-tatívnych dát by sa dalo sumarizujúcokonštatova�, že sú prítomné určité indíciepoukazujúce na zlepšovanie celkovej soci-álnej situácie OZP. Deti a mladí �udia sozdravotným postihnutím sú stále vo vyš-šej miere vzdelávaní formou individuálnejintegrácie v bežných školách a triedach.U dospelých �udí so zdravotným postih-nutím sa za posledné roky postupne zvy-šuje ich zamestnanos�, rovnako zamest-nanos� rodín, v ktorých žijú, čo má ná-sledne pozitívny dopad na ich rodinnépríjmy, v rámci ktorých sa tak zvyšuje po-diel príjmov z pracovnej činnosti. Tým sacelkovo zlepšujú ukazovatele rizika ichchudoby a sociálneho vylúčenia, aj ke súv agregovanom vyjadrení stále nepriazni-vejšie v porovnaní s OBZP a ich rodinami.Napriek týmto priaznivým indíciám je po-trebné venova� bližšiu pozornos� niekto-rým zisteniam, ktoré by mohli do budúc-nosti problematizova� udržate�nos� pozi-tívneho smerovania.

Na základe zistení viažucich sa k otáz-kam zdravia a sociálnej ochrany sa ukáza-lo, že populácia osôb s �ažkým zdravot-ným postihnutím od roku 2014 na Sloven-sku systematicky rástla, a to vo všetkýchvekových kategóriách, najvýraznejšievšak vo vekovej kategórii starších �udí. Ajv tomto kontexte Slovensko dlhodobejšiepatrí v európskom priestore medzi krajinys nadpriemerným výskytom zdravotnéhopostihnutia v populácii, ak sa odvodzujeod subjektívne reflektovaného rozsahuobmedzujúcich účinkov chronickýchochorení či dlhotrvajúcich zdravotnýchproblémov na sebaobslužnos� �udí (pod�aopakovaných zistení EHIS alebo EU-SILCje to vyše tretina populácie; Grammenos,2015). Uvedené zistenia by logicky indiko-vali potrebu nárastu tých schém sociálnejochrany OZP, ktoré sú viazané na oblas�pomoci pri vykonávaní bežných dennýchčinností (sebaobsluhy), rovnako ostat-ných finančných schém kompenzujúcichvplyv �ažkého zdravotného postihnutia naich bežný život. Niektoré výsledky usku-točnenej analýzy však takúto logiku nepo-tvrdzujú. Od roku 2014 systematicky naSlovensku klesal počet prijímate�ov/liekPP na opatrovanie určeného na podporurodinného neformálneho opatrovania,rovnako klesal počet prijímate�ov/liektakto organizovanej neformálnej pomoci.Najvýraznejší pokles bol pritom zazname-naný u opatrujúcich žien v produktívnomveku (25−59 rokov). Zistený vývoj pripisu-

Tabu�ka 2: Výdavky na aktívne opatrenia trhu práce zamerané na podporu zamest-

návania OZP (v EUR)

Roky 2012 2013 2014 2015

Výdavky spolu 40 870 000 35 937 505 36 712 717 30 223 061

Zdroj: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny




jeme možnému vplyvu národného projek-tu zameraného na podporu opatrovate�s-kej služby v rokoch 2014−2015, v rámciktorého sa čas� poberate�ov/liek PP naopatrovanie začala angažova� v profesio-nálnej opatrovate�skej službe.8 Fenomé-nom „opatrovate�skej mobility“ neformál-ne opatrujúcich osôb z prostredia nefor-málneho rodinného opatrovania do prost-redia formálnej opatrovate�skej služby,novými opatrovate�skými stratégiamirodín, reagovala čas� poberate�ov/liek PPna opatrovanie na nastavenie podpornýchverejných politík a z pochopite�ných dôvo-dov smerovali do prostredí (schém) s vyš-šou mierou sociálnej ochrany. V koneč-nom dôsledku to mohlo znamena�, žepočet �udí, ktorým sa poskytovalo opatro-vanie (rozličnými formami), sa zásadnej-ším spôsobom nemenil, skôr dochádzalok „preskupovaniu“ opatrujúcich osôbv rámci rozličných schém ich angažovaniasa v opatrovaní. Na uvedenú skutočnos�reagoval národný projekt od roku 2016 vy-lúčením možnosti angažova� do pozícieformálnych opatrovate�ov/liek osobyv blízkom vz�ahu k opatrovanej osobea osoby zdie�ajúce s ňou spoločnú do-mácnos� (Oznámenie, 2015). Napriektomu aj v roku 2016 pokračoval poklespočtu poberate�ov/liek PP na opatrovanie,a tým aj pokles neformálne opatrovanýchosôb. Ak vychádzame z našich predchád-zajúcich zistení, že vysoká čas� neformál-ne opatrujúcich osôb sa angažovalav opatrovaní z východiskovej pozície ne-zamestnanej osoby (v roku 2008 to bolatakmer polovica poberate�ov/liek PP naopatrovanie; Repková 2008), potom bybolo možné pokles pripisova� celkovo sazvyšujúcej zamestnanosti na Slovensku.Príčiny by mohli spočíva� aj vo vyššejmiere úmrtnosti starších opatrovaných�udí, ktorá nebola „kompenzovaná“ po-rovnate�ným rozsahom nových prípadovneformálneho opatrovania, rovnakov zmene systému poskytovania osobnejpomoci z opatrovania na osobnú asisten-ciu v prípade mladých �udí so zdravotnýmpostihnutím, príp. mohlo ís� o iné príčiny.K potvrdeniu alebo vyvrátenie týchto hy-potéz však nemáme v súčasnosti k dispo-zícii potrebné dáta.

Na nevyjasnenú, a z rôznych dôvodovnestabilnú, situáciu v systéme opatrova-nia sme v našej predchádzajúcej práci(Repková, 2014) reagovali návrhom nazjednotenie systému riešenia odkázanostina pomoc inej osoby v národných pod-mienkach formou príspevku pri odkáza-nosti. Vplyv absencie zjednocujúcehorámca možno pozorova� aj v tom, ako ne-patrný je rozsah opatrujúcich rodín, kto-rým sa v národných podmienkach posky-tuje verejná podpora ich neformálnejopatrovate�skej činnosti (cca 59−54 tis.).Pod�a výskumu Bodnárovej, Filadelfioveja Gerberyho z roku 2005 sa pritom mini-

málne v tretine domácností vyskytovalasituácia, že jej člen/nka potrebovali nakratšiu či dlhšiu dobu pomoc niekoho blíz-keho pri sebaobsluhe či iných bežnýchčinnostiach. Súčasný úzky segment pod-porovaných opatrujúcich rodín je tak kon-štruovaný nastavením verejnej podpory,ktorá je určená len pre prípady, kedy saopatruje osoba s najvyššími stupňami od-kázanosti na pomoc inej osoby (stupneV.−VI.). Počet podporovaných rodín taknič nevypovedá o reálnom počte opatru-júcich rodín a väčšina z nich zostáva spra-vidla mimo rámca systematickejšej verej-nej podpory a pomoci (napr. pri starostli-vosti o blízkeho s nižším stupňom odkáza-nosti či starostlivosti poskytovanej na ne-pravidelnej báze).

S oh�adom na stále rastúci počet osôbuznaných za osoby s �ažkým zdravotnýmpostihnutím vyznieva prekvapujúco aj zi-stenie, že od roku 2014 sa znižoval početposkytnutých PP na kompenzáciu. Doúvahy prichádza nieko�ko možných vy-svetlení. Môže ís� o vplyv zvyšujúcej sa za-mestnanosti OZP a ich rodín, čo vediek zlepšovaniu ich celkovej príjmovej situá-cie, s následným zánikom nárokov na vy-brané PP, najmä opakujúcej sa povahy(tzv. efekt dávkovej pasce). Takáto inter-pretácia by korešpondovala s faktom, žek systematickému znižovaniu dochádzalonajmä pri opakovanom PP na zvýšené vý-davky, ktorý bol v celom sledovanom ob-dobí výrazne najzastúpenejšou kompen-začnou dávkou. Zásadnejší vplyv tzv. jed-norazových PP (napr. na kúpu osobnéhomotorového vozidla, pomôcku, úpravubytu) nepredpokladáme, nako�ko tietopredstavujú z h�adiska celkovej početnos-ti poskytovaných PP na kompenzáciu lennepatrnú čas�. Zodpovedné vyjadrenie sak podmienenosti takéhoto zistenia by sivšak tiež vyžadovalo alšie výskumné zi-s�ovania.

V oblasti vzdelávania vyznieva celkovýtrend prechodu zo segregovaného prost-redia do prostredia bežných škôl optimis-ticky. Pravdou však je, že je spôsobenýpredovšetkým prudkým zvyšovaním po-čtov detí a žiakov s vývinovými porucha-mi učenia, pri ktorých nezvykne by� vzde-lávanie formou individuálnej integráciev bežnej škole zásadnejším spôsobomproblematizované. Iná je však situáciau žiakov s mentálnym postihnutím a ichintegráciou do prostredia bežných škôl.Ich vysoké zastúpenie v systéme špeciál-neho školstva možno vysvetli� aj systé-mom diagnostiky školskej zrelosti detía ich zaraovania do jednotlivých vzdelá-vacích prúdov. V praxi sa totiž bežne stá-valo, že die�a, ktoré prichádzalo pred ná-stupom do školy zo sociálne znevýhodne-ného prostredia (najmä zo segregovanýchrómskych komunít), bolo diagnostikovanéako die�a s �ahkým mentálnym postihnu-tím a na základe toho zaradené do špeci-

álnej základnej školy. Na takúto prax kri-ticky poukazuje aj najnovšia správaAmnesty International a Európskeho cen-tra pre práva Rómov (Lekcia, 2017), pod�aktorej býva u mnohých žiakov zo sociálneznevýhodneného prostredia (najčastejšiez rómskych komunít) stanovená nespráv-na diagnóza mentálneho postihnutia, a tona základe „kultúrne predpojatých dia-gnostických nástrojov a protirómskychpredsudkov, rozšírených medzi psycholo-gickými a pedagogickými odborníkmi“(s. 8). Aj z uvedeného dôvodu bola na Slo-vensku prijatá novela Školského zákona(zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzde-lávaní, v znení neskorších predpisov),ktorá by mala nesprávnemu diagnostiko-vaniu detí a ich zaraovaniu do špeciál-nych škôl zabráni� a otvori� im tak mož-nosti nadobúda� vyššie stredné vzdelaniea tým aj lepšie vyhliadky na získanie za-mestnania na otvorenom trhu práce.

Pri téme vzdelávania detí so zdravot-ným postihnutím si zasluhujú pozornos�aj niektoré terminologické otázky, ktorétiež môžu s�ažova� interpretáciu kvantita-tívnych zistení. Problémom je napríkladnezosúladenos� terminológie využívanejv rezorte práce, sociálnych vecí a rodinys terminológiou v rezorte školstva či v re-zorte zdravotníctva. Platný Školský zákontotiž rozlišuje medzi „zdravotným postih-nutím“ a „zdravotným znevýhodnením“die�a�a. Pojem zdravotné znevýhodneniev sebe okrem zdravotného postihnutia za-hŕňa aj zdravotné oslabenie, poruchysprávania a vývinové poruchy učenia,ktoré sa bežne nepovažujú za zdravotnépostihnutie. Za také Školský zákon pova-žuje len mentálne postihnutie, sluchovépostihnutie, zrakové postihnutie, telesnépostihnutie, narušenú komunikačnúschopnos�, autizmus a viacnásobné po-stihnutie. Uvedená okolnos� s�ažuje využi-te�nos� dostupných školských štatistík preúčely širších analýz vz�ahujúcich sa k šta-tistikám iných rezortov relevantných preoblas� sociálnej ochrany a zamestnávaniaOZP.

Osobitnú pozornos� si vyžaduje ajpojem individuálna integrácia, ktorý použí-vame v texte na základe platnej školskejlegislatívy. Týmto pojmom sa v nej ozna-čuje zapojenie žiaka so špecifickou edu-kačnou potrebou do prostredia triedy in-taktných žiakov. Uvedené ponímanie všakuž v súčasnosti nezodpovedá novšie za-vádzaným pojmom „inklúzia“ či „inkluzív-ne vzdelávanie“. V odbornej literatúre savymedzujú ako najvyšší stupeň integrácie,kde je každý človek považovaný za jedi-nečnú bytos� a akceptujú sa jeho individu-álne špecifiká; kedy sa pozitívne hodnotíheterogénnos� (Vančová a kol., 2010).Z národných odborných kruhov zaznieva,že školy čaká ešte dlhá cesta, kým dospejúdo štádia inkluzívneho vzdelávania, kev SR zostáva stále praktickým problémom




individuálna integrácia die�a�a. Legislatí-va mu síce umožňuje a garantuje integrá-ciu, táto je však stále skôr otázkou indivi-duálneho záujmu rodičov a entuziazmuučite�ov, než všeobecne rozšírenou a ak-ceptovanou spoločenskou hodnotou (Van-čová a kol. 2010). Chýbajú podmienky prejej správne fungovanie, spočívajúce ajv systematickej príprave a vzdelávaní uči-te�ov, v pomoci a podpore učite�om a ro-dičom či v primeraných materiálno-tech-nických podmienkach škôl. Aj ke poma-ly, ale predsa sa meniaca prax, pritom pri-náša dôkazy o pozitívnych účinkoch škol-skej integrácie na budúce životné vyhliad-ky žiakov a študentov so zdravotným po-stihnutím. Napr. výraznú orientáciu žiakovso zrakovým postihnutím na integrovanýprúd stredoškolského štúdia vyvolali dl-hodobo obmedzované možnosti odboro-vých štúdií v špeciálnej strednej škole (od-bory v administratíve, odbory na výkontzv. tradičných povolaní masér, košikár).Aj preto si žiaci, resp. ich rodičia voliav súčasnosti skôr bežné, než špeciálnestredné školy. Okrem lepšej dostupnostiškoly k miestu bydliska, oceňujú aj získa-vanie zručností a skúseností z interakciív komunite intaktných rovesníkov; širšiemožnosti vo�by odborov, resp. štúdia nagymnáziu; následne, zvyšovanie možnostípokračovania v štúdiu na vysokej škole;napokon, lepšie vyhliadky pracovnéhouplatnenia na otvorenom trhu práce (Ke-šelová, 2014).

Napokon nieko�ko diskusných pozná-mok k zisteniam týkajúcim sa zamestnáva-nia OZP. V kontexte faktu, že od roku 2013dochádzalo k výraznému poklesu výdav-kov na aktívne opatrenia trhu práce zame-rané na túto cie�ovú skupinu, najviac pre-kvapuje zistenie, že miera zamestnanosti,rovnako ako aj absolútny počet pracujú-cich OZP, mali v sledovanom období mier-ne rastúcu tendenciu. Pokles výdavkovv dôsledku legislatívnych zmien sa pritomvo väčšej miere týkal zriaovania novýchpracovných miest, než podpory udržiava-nia už existujúcich. Mierne rastúci početpracujúcich OZP možno hypoteticky pripí-sa� celkovému zlepšovaniu situácie natrhu práce, najmä rastu počtu vo�nýchpracovných miest, o ktoré sa môžu uchád-za� nezamestnané osoby, vrátane OZP.Ďalším významným faktorom zvyšujúce-ho sa počtu pracujúcich OZP môže by� ajčasté zamestnávanie týchto osôb ich prí-buznými a známymi. Takýto záver podpo-ruje zistenie VZPS (Vybrané, 2016), že OZPv porovnaní s celkovou populáciou využí-vajú častejšie ako primárny spôsob h�ada-nia zamestnania kontaktovanie svojichpríbuzných a známych. Napriek miernemuzvýšeniu miery ekonomickej aktivity OZPvšak väčšina z nich naalej zostávalav sledovanom období mimo rámca plate-nej práce a služieb zamestnanosti, so sta-tusom ekonomicky neaktívnych �udí.

Osobitnou výzvou v oblasti zamestná-vania OZP je podpora zamestnávaniatých, ktorí žijú v rezidenčnej sociálnej sta-rostlivosti. Ich ekonomický status nesle-duje žiadne štatistické zis�ovanie a podpo-ra ich začleňovania na trh práce má zatia�skôr povahu pilotných iniciatív, a to akov rámci deinštitucionalizačných projektov,tak v kontexte príkladov dobrej praxe rea-lizovanej niektorými agentúrami podporo-vaného zamestnávania zameranej na pre-pájanie sociálnych služieb a služieb za-mestnanosti (Správa, 2014).

Záver

Predstavili a analyzovali sme vybranékvantitatívne zistenia o vývoji sociálnej si-tuácie osôb so zdravotným postihnutíma ich rodín za ostatných približne pä�rokov. Ukázali sme, ako môže smerovanieverejných politík zameraných na �udí sozdravotným postihnutím významne konšt-ruova� ich životnú situáciu, príp. životnúsituáciu celých ich rodín. Ako sme všakopakovane zdôraznili, explanácia ziste-ní, t.j. hlbšie interpretovanie podmiene-nosti zmien vo vývoji zdravia, sociálnejochrany, vzdelávania a zamestnávaniaosôb so zdravotným postihnutím, si vyža-duje alšie výskumné bádanie. Preto bolimnohé úvahy formulované zatia� skôr voforme hypotéz, ako objasnení.

1 Je to jeden z prístupov intenzívne uplatňovanýchnapr. v rámci činnosti Akademickej siete európ-skych expertov a expertiek pre problematikuzdravotného postihnutia (ANED).

2 V podmienkach Slovenska takýto výskum realizu-je napr. Výskumný ústav detskej psychológiea patopsychológie so zameraním na rozličnéaspekty vzdelávania detí so zdravotným postih-nutím. Inštitút pre výskum práce a rodiny sa tra-dične zameriava na otázky zamestnávania osôbso zdravotným postihnutím, na oblas� podporysociálnej inklúzie nástrojmi kompenzačnej politi-ky, či na oblas� sociálnych služieb poskytovanýchosobitne pre túto cie�ovú skupinu.

3 Favorizujúcou okolnos�ou pre možnos� spracova-nia takejto výskumnej analýzy je publikovaniepreh�adového materiálu k vybraným indikáto-rom sociálnej situácie osôb so zdravotným po-stihnutím, ktorý na základe záväzkov vyplývajú-cich z NP spracováva od roku 2015 ŠÚ SR.

4 Do týchto oblastí sa tradične sústreuje aj pravi-delné monitorovanie vývoja sociálnej situácieosôb so zdravotným postihnutím v rámci európ-skej siete ANED.

5 Zákon č. 448/2008 Z. z. o peňažných príspevkochna kompenzáciu �ažkého zdravotného postihnu-tia, v platnom znení.

6 Nezamestnanými sú pod�a VZPS osoby vo vekuod 15 rokov, ktoré v sledovanom týždni nemajúprácu, ktoré si v posledných štyroch týždňoch ak-tívne h�adajú prácu a ktoré sú schopné nastúpi�do práce najneskôr do dvoch týždňov. Tietoosoby môžu, ale nemusia by� evidované na úra-doch práce, sociálnych vecí a rodiny ako neza-mestnané. Za nezamestnané sa považujú aj ne-pracujúce osoby, ktoré si prácu našli a do za-mestnania nastúpia v priebehu troch mesiacov.

7 Sociálna pois�ovňa vzh�adom na povinný charak-ter sociálneho poistenia a starobného dôchodko-vého sporenia disponuje údajmi o všetkých za-

mestnávate�och a zamestnancoch, za ktorých saplatí poistné na sociálne poistenie a povinné prís-pevky na starobné dôchodkové sporenie vrátaneosôb pracujúcich na dohody o prácach mimopracovného pomeru, ako aj o samostatne zárob-kovo činných osobách (Správa o sociálnej situáciiobyvate�stva za rok 2015).

8 Našu hypotézu sme si overovali aj na základekonzultácie s vybranými úradmi práce, sociál-nych vecí a rodiny.

Literatúra:

ALIEVA, Dilbar, 2015. Sociológia každodennosti. Bra-tislava: Sociologický ústav SAV. ISBN 978-80-85544-89-3.

BODNÁROVÁ, Bernardína, FILADELFIOVÁ, Jarmilaa Daniel GERBERY, 2005. Výskum potrieb a posky-tovania služieb pre rodiny zabezpečujúce starostli-vos� o závislých členov. Bratislava: IVPR.

COUNCIL RECOMMENDATION on the 2016 Nationalreform programme of Slovakia. [online]. [cit. 2017-03-15]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/euro-pe2020/making-it-happen/country-specific-recom-mendations/index_en.htm

Dohovor o právach osôb so zdravotným postihnutím,2006. [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z:http://www.komisarpredeti.sk/wp-content/uplo-a d s / 2 0 1 6 / 0 3 / D o h o v o r - o - p r % C 3 % A 1 v a c h -o s % C 3 % B 4 b - s o - z d r a v o t n % C 3 % B D m -postihnut%C3%ADm.pdf

GÖPPNER, Hans - Jürgen a Juha HÄMÄLLÄINEN,2004. Die Debate um Sozialarbeitswissenshaft. Auchder Suche nach Elementen für eine Programmatik.Freiburg im Breisgau: Lambertus-Verlag. ISBN 3-7841-1488-1.

GRAMMENOS, Stefanos, 2015. European comparati-ve data on Europe 2020 & People with disabilities.[online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné z :http://www.disability-europe.net/search?search-word&searchphrase=any&areas[0]=documents_search&areas[1]=14

GRUNWALD, Klaus a Hans THIERSCH Hrsg., 2004. DasKonzept Lebensweltorientierte Soziale Arbeit - einlei-tende Bemerkungen. In: K. GRUNWALD a H.THIERSCH Hrsg. Praxis Lebensweltorientierter SozialerArbeit. Handlungszugänge und Methoden in unterschi-edlichen Arbeitsfeldern. Weinheim und München: Ju-venta Verlag, s. 13−25. ISBN978-3-7799-1524-9.

Informácie o vývoji vybraných ukazovate�ov sociálnejsituácie osôb so zdravotným postihnutím, 2015. Bra-tislava: ŠÚ SR.

KEŠELOVÁ, Daniela, 2014. Školská príprava a alšievzdelávanie osôb so zdravotným postihnutím akoprostriedok ich uplatnenia na trhu práce. Dizertač-ná práca. Bratislava: Univerzita Komenského.

KRAUS, Björn, 2000. Lebenswelt und Lebensweltori-entierung - eine begriefliche Revision als Angebotan eine systemisch-konstruktivistische Sozialarbeits-wissenschaft. Berlin: VWB. ISBN 3-86135-160-9.

Lekcia z diskriminácie. Segregácia rómskych detí v zá-kladnom vzdelávaní v Slovenskej republike, 2017.Amnesty International, Európske centrum prepráva Rómov. ISBN 978-963-89916-6-9. [online].[cit. 2017-03-25]. Dostupné na: http://www.errc.org/article/lekcia-z-diskriminacie-segregacia-rom-skych-deti-v-zakladnom-vzdelavani-v-slovenskej-republike/4556

MATOUŠEK, Oldřich, 2013. Sociálně-ekologická teo-rie. In: O. MATOUŠEK et al. Encyklopedie sociálnípráce. Praha: Portál, s.r.o., s. 74−76. ISBN 978-80-262-0366-7.

NAVRÁTIL, Pavel a Oldřich MATOUŠEK, 2013. Soci-ální práce v době současné. In: O. MATOUŠEK etal. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, s.r.o.,s. 189−195. ISBN 978-80-262-0366-7.

Národný program rozvoja životných podmienok osôbso zdravotným postihnutím na roky 2014−2020,2014. [on-line]. [cit. 2017-01-06]. Dostupné z:https://www.minedu.sk/data/att/7770.pdf




ONDRUŠOVÁ, Darina, 2014. Štruktúra zamestnancovv chránených dielňach, na chránených pracoviskácha na otvorenom trhu práce: komparatívna analýza.Bratislava: IVPR.

Oznámenie o možnosti predkladania žiadostí na zapo-jenie sa do národného projektu Podpora opatrovate-�skej služby, 2015. [on-line]. [cit. 2017-01-06]. Do-stupné z: https://www.ia.gov.sk/sk/narodne-projek-ty/narodny-projekt-podpora-opatrovatelskej-sluz-by/oznamenie-o-moznosti-predkladania-ziadosti-na-zapojenie-sa-do-narodneho-projektu-podpora-opatrovatelskej-sluzby2

REPKOVÁ, Kvetoslava, 2006. Životné podmienky rodínso zdravotne postihnutým členom. Bratislava: IVPR.

REPKOVÁ, Kvetoslava, 2014. Odkázanos� na pomocinej osoby pri sebaobsluhe vo verejnej politike - vy-brané výskumné otázky. Bratislava: IVPR.

REPKOVÁ, Kvetoslava a Darina SEDLÁKOVÁ,2014. Zdravotné postihnutie a neprenosné chro-nické ochorenia v medzinárodnom a národnomkontexte. Bratislava: Kancelária Svetovej zdra-votníckej organizácie na Slovensku. ISBN 978-80-971845-0-6.

REPKOVÁ, Kvetoslava, KEŠELOVÁ Daniela a DarinaONDRUŠOVÁ, 2016. Vývoj sociálnej situácie osôbs zdravotným postihnutím a ich rodín - sekundárnavýskumná analýza. Bratislava: IVPR.

Štatistické ročenky Ministerstva školstva, vedy výcho-vy a športu 2006/2007−2016/2017 - špeciálne školy[online]. [cit. 2017-03-25]. Dostupné na: http://www.cvtisr.sk/cvti-sr-vedecka-kniznica/informacie-o-skol-stve/statistiky/statisticka-rocenka-publika-cia/statisticka-rocenka-specialne-skoly.html?page_id=9600

THIERSCH, Hans, GRUNDWALD, Klaus a StefanKÖNGETER, 2012. Lebensweltorientierte SozialArbeit. In: W. THOLE, Hrsg. Grundriss Soziale Ar-beit. Ein einführendes Handbuch. 4. Auflage. Wies-baden: VS Verlag, s. 175−196. ISBN 978-3-531-18616-0.

VANČOVÁ, Alica a kol., 2010. Základy integratívnejšpeciálnej pedagogiky. Bratislava: IRIS. ISBN 978-80-89238-37-8.

Vybrané indikátory sociálnej situácie osôb so zdravot-ným postihnutím, 2016. Bratislava: ŠÚ SR.

Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní(Školský zákon) a o zmene a doplnení niektorýchzákonov [online]. [cit. 2017-03-25]. Dostupné na:http:// www. epi.sk/zz/2008-245/znenie-20160901#cl1-cast7

Autorka doc. PhDr. Kvetoslava Repková,CSc. ([email protected]) pů-sobí jako vědecko-výzkumná pracovniceInštitútu pre výskum práce a rodiny (Insti-tute for Labor and Family Research),Župné nám. 5, 812 41 Bratislava, Sloven-ská republika. V rámci výzkumné a peda-gogické činnosti se věnuje otázkám soci-ální politiky, zdravotního postižení a dlou-hodobé péče, a dále problematice kvalitysociálních služeb. Je členkou národního tý-mu pro činnost Evropské akademické sítěpro otázky zdravotního postižení (ANED).

Autorka PhDr. Daniela Kešelová, Ph.D.([email protected]) působíjako vědecko-výzkumná pracovnice Inšti-tútu pre výskum práce a rodiny (Institutefor Labor and Family Research), Župnénám. 5, 812 41 Bratislava, Slovenská re-publika. Zaměřuje se zejména na oblast pod-pory zaměstnávání vybraných skupin zne-výhodněných osob. Je členkou národní-ho týmu pro činnost Evropské akademickésítě pro otázky zdravotního postižení(ANED), se zaměřejním na vzdělávání dětía mladých lidí se zdravotním postižením.

Autorka Mgr. Darina Ondrušová, Ph.D.([email protected]) působíjako vědecko-výzkumná pracovnice Inšti-tútu pre výskum práce a rodiny (Institutefor Labor and Family Research), Župnénám. 5, 812 41 Bratislava, Slovenská re-publika. Zaměřuje se zejména na oblastpodpory zaměstnávání osob se zdravot-ním postižením a na měření, prevenci ařešení bezdomovectví. Vede národní týmpro činnost Evropské akademické sítě prootázky zdravotního postižení (ANED).

Od ledna dochází ke změnám u rodičovského příspěvku, zvýší se i přídavek na dítě

Od prvního ledna 2018 dochází ke změnám u rodičovského příspěvku. Ruší se současné omezení horní hranice výše čerpání ro-

dičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč za měsíc, čímž bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající peněžité pomoci v ma-

teřství. Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celou částku příspěvku vyčerpat rychleji než dosud. Pro rodiny s vícerčaty se zvyšuje

celková částka rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 330 tisíc korun. Rodiče, kteří chtějí novinek využít, musí podat novou žádost.

„Úřad práce začne ještě v průběhu listopadu rozesílat dopisy, ve kterých o změnách informuje a vysvětluje, jak postupovat. Změnyse budou týkat i těch rodičů, kterým se dítě narodilo ještě před 1. lednem 2018,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová.„Pokud tyto rodiny nevyčerpaly celou částku příspěvku, mohou si v lednu požádat o zvýšení podle nových pravidel,“ dodala.

Kromě zrušení horní hranice čerpání rodičovského příspěvku si mohou rodiče, kteří neměli nárok na peněžitou pomoc v mateř-

ství, nově zvolit čerpání až do výše 7600 Kč za měsíc a zkrátit si tak dobu čerpání až na tři roky. Jedná se především o studenty,OSVČ bez nemocenského pojištění a nezaměstnané. Platí ale, že musí provést volbu výše rodičovského příspěvku na příslušném for-muláři. Pokud rodiče chtějí uplatnit nárok na vyšší rodičovský příspěvek na vícerčata, musí podat novou žádost, kde uvedou všech-ny společně narozené děti. Pokud už rodiny s vícerčaty částku 220 tisíc vyčerpaly, ale dětem nejsou ještě 4 roky, mohou si znovu po-žádat o rodičovský příspěvek a čerpat ho až do celkové výše 330 tisíc korun (nebo do 4 let věku dětí). I nadále platí, že rodiče mohoupři pobírání rodičovského příspěvku umístit dítě mladší dvou let do jeslí či školky jen na 46 hodin měsíčně.

Od 1. ledna 2018 se ruší možnost, aby rodičovský příspěvek čerpali pěstouni na přechodnou dobu - těmto příjemcům bude dávkaodejmuta. Zároveň dochází k tomu, že k částkám rodičovského příspěvku vyčerpaným těmito pěstouny před 1. lednem 2018 se ne-přihlíží. To znamená, že rodinám, jejichž dítě ve věku do 4 let bylo dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, se může navýšit ne-vyčerpaná celková částka rodičovského příspěvku. Pokud tyto rodiny rodičovský příspěvek pobírají, je potřeba se informovat naÚP ČR o aktuální změněné výši celkové částky a případně si upravit výši čerpání rodičovského příspěvku. Pokud rodiny s dětmi, kterébyly dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, již rodičovský příspěvek podle původní úpravy dočerpaly a dítěti nejsou 4 roky,mohou příspěvek dočerpat, ale musí podat novou žádost.

Od ledna se dále zvyšuje hranice příjmu potřebná pro nárok na přídavek na dítě z 2,4 na 2,7násobek životního minima. Na dávkutak dosáhne více rodin a podpoří se tak i ty, kde rodiče pracují, ale mají relativně nižší příjmy. Dále se zvyšují částky přídavku na

dítě o 300 korun pro děti pracujících rodičů (alespoň jeden z rodičů musí mít příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné čin-nosti či dávky nahrazující tento příjem). Nově tak budou činit 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte. O navýšení přídav-

ku na dítě není třeba žádat, po splnění podmínek a po doložení dokladu o čtvrtletním příjmu ÚP ČR provede výběr základní či zvý-šené výměry automaticky. Zdroj: MPSV




Úvod

Základní charakteristikou důchodovéhosystému, která dlouhodobě dává referen-ční rámec chování občanů stran časováníodchodu do důchodu, je nastavení statu-tární věkové hranice pro odchod do dů-chodu a její postupné zvyšování. Vedletéto charakteristiky je pro vývoj ukazatelereálného věku odchodu do důchodu důle-žitá zejména popularita institutu předčas-ného důchodu. Statutární důchodový věkod roku 1996 kontinuálně roste, reálný věkodchodu do důchodu se však v devadesá-tých letech za tímto růstem opožoval. Tosouviselo se zvýšeným podílem pojištěn-ců využívajících relativně výhodně nasta-vených možností odchodu do předčasné-ho důchodu (MPSV, 2004). V roce 1997byla totiž nejprve zákonem č. 134/1997 Sb.zrušena možnost odejít do důchodu až pětlet před dosažením statutární hranice dů-chodového věku a nadále existovala mož-nost odejít do důchodu nejvýše tři rokypřed věkovou hranicí, zároveň však zákonzavádí možnost odejít dva roky před dosa-žením věkové hranice do předčasného dů-chodu s dočasně krácenou dávkou. Insti-tut předčasných důchodů s dočasně krá-cenou dávkou i s trvale krácenou dávkoubyl na přelomu desetiletí velice hojně vy-užíván v důsledku rostoucí nezaměstna-nosti a nástupu relativně silnějších roční-ků osob narozených v poválečných letechdo důchodového věku. V krátkodobém vý-hledu situace představovala pro důchodo-vý systém významný problém. Protože

důchodový účet generující až dosud kaž-doroční přebytky propadl po roce 2000 dodeficitu vrcholícím v roce 2003 výší17,5 mld. Kč., vláda musela přistoupitk sérii parametrických reforem s cílem si-tuaci stabilizovat. Nejprve byla zákonemč. 155/2001 Sb. zpřísněna pojistně-mate-matická redukce při odchodu do předčas-ného důchodu z 1 % na 1,3 % výpočtové-ho základu u dočasně krácených dávek zakaždých 90 dní a z 0,6 % na 0,9 % výpo-čtového základu u trvale krácených dávekpředčasného důchodu za každých 90 dní.Současně se vláda pokusila motivovat ob-čany k odkladu odchodu do důchodu zvý-šením bonifikace přesluhování z 1 % na1,5 % výpočtového základu za každých90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.Opatřeními provedenými bezprostředněpřed vstupem do EU v roce 2004 tak bylypostupně uzavřeny výhodné cesty k od-chodu do důchodu před dosažením věko-vé hranice. Právní úprava institutů před-časného důchodu a přesluhování tak v zá-sadě přestala vytvářet pobídky k předčas-nému opuštění trhu práce a lze ji hodnotitjako pojistně matematicky neutrální(MPSV, 2006). Pokles podílu osob odchá-zejících do předčasného důchodu pak vedlk postupnému růstu reálného věku odcho-du do důchodu přibližně na úroveň statu-tární věkové hranice pro odchod do dů-chodu v následujících letech.

Muži, kteří v roce 2017 dosáhnou dů-chodového věku, mají možnost odejít dostarobního důchodu nejdříve tři rokya 4 měsíce před dosažením statutárního

důchodového věku. Ženy mají nadálemožnost odcházet do předčasného důcho-du tři roky před dosažením důchodovéhověku, protože statutární důchodový věk jepro ně nastaven níže. Procentní výměrastarobního důchodu se v případě využitíinstitutu předčasného důchodu krátí. Doroku 2010 byla procentní výměra důchodustejnoměrně krácena za každých i započa-tých 90 kalendářních dnů z doby ode dne,od kterého se přiznává starobní důchod,do dosažení důchodového věku o 0,9 %.S účinností od počátku roku 2010 záko-nem č. 306/2008 Sb. bylo zavedeno od-stupňované zpřísňování s délkou předčas-ného důchodu. Nově tak platí, že procent-ní výměra předčasného důchodu se krátíza každých i započatých 90 kalendářníchdnů z doby ode dne, od kterého se přizná-vá starobní důchod, do dosažení důcho-dového věku o 0,9 % výpočtového základuza období prvních 360 kalendářních dnů,o 1,2 % výpočtového základu za období od361. kalendářního dne do 720. kalendářní-ho dne a o 1,5 % výpočtového základu zaobdobí od 721. kalendářního dne. Ten,kdo odejde do důchodu celé tři roky předdosažení věkové hranice pro odchod dodůchodu, tedy musí počítat s výraznějšímkrácením dávky, než tomu bylo před po-čátkem roku 2010.

Základní statistika nově přiznanýchpředčasných důchodů vykazuje setrvalýpodíl osob odcházejících do předčasnéhodůchodu od roku 2006 s výjimkou výraz-ného nárůstu v roce 2011 a menšího nárů-stu v roce 2009. Tyto skokové změny lze

Determinanty odchodu do předčasného důchodu

Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša

Abstrakt

Článek identifikuje faktory, které determinují rozhodnutí odchodu do předčasného starobního důchodu v pod-mínkách České republiky. Dále autoři analyzují relativní význam těchto faktorů ve srovnání s faktory determinují-cími odchod do důchodu k věkové hranici odchodu do důchodu a po ní. V tomto kontextu se ukazuje, že ekono-mický status osoby a faktor zdraví hrají zásadní roli, analýza však zároveň zdůraznila vazby skupiny faktorů týka-jící se pracovní situace osoby. Závěry tedy podporují komplexní přístupy důchodové politiky ke zvyšování reálné-ho věku odchodu do důchodu.

Klíčová slova: Důchodový systém, odchod do důchodu, předčasný důchod.

Abstract:

The article identifies early retirement decision determinants in the Czech Republic. Furthermore, the authorsanalyze the relative importance of these factors as compared to the factors determining retirement decision gene-rally. In this context, it appears that the economic status of a person and a health play a crucial role, but the ana-lysis also stresses the role of a group of factors related to work. Conclusions therefore support complexapproaches of pension policy to increasing the real retirement age.

Keywords: Pension system, retirement, early retirement.




však připsat legislativním změnám. Sta-bilní trend lze sledovat navzdory kontinu-álnímu zvyšování věkové hranice pro od-chod do důchodu (ČSSZ, 2016). Cílem to-hoto článku je proto analyzovat determi-nanty rozhodnutí odchodu do předčasné-ho důchodu v České republice.

Diskuse literatury

Problematikou předčasného důchodua determinanty využití tohoto institutu sezabývá již Feldman (1994) nebo napříkladTaylor a Shore (1995). Definují tento insti-tut obecně jako odchod do důchodu předdosažením statutárního důchodovéhověku a přináší rozdělení faktorů ovlivňují-cích rozhodnutí o odchodu do důchodu na„push“ faktory a „pull“ faktory. „Push“faktory mají většinou negativní povahu.Jde typicky o zhoršení zdraví, problémyv práci, které vedou osobu k odchodu dodůchodu. „Pull“ faktory jsou naopak spíšepozitivní povahy, jde například o předsta-vu o důchodu jako času volna, představyo lepším životě, koníčky, orientace na rodi-nu, plány týkající se dobrovolnické aktivityatd. Další výzkum zabývající se tímto té-matem přináší relativizaci jednoduché de-finice zmíněných faktorů a dospívá k závě-ru, že rozhodnutí odejít do důchodu je ve-lice komplexní a role jednotlivých faktorůmůže v konkrétním kontextu být zcela od-lišná (např. Shultz, Morton a Wreckerle,1998). Keefe (2001) k problematice přistu-puje obecněji jako k rozhodnutí pracovníkana základě zvažovaných konsekvencí roz-hodnutí. Později Wang a Shultz (2010) de-finují odchod do důchodu jako rozhodova-cí proces, ve kterém pracovník racionálněvolí mezi prací a volnem a Wang (2015)konstatuje, že „push“ faktory a „pull“ fak-tory rozhodující o tom, zda pracovník ode-jde do předčasného důchodu, lze dělit dotří hlavních skupin: Prvními jsou individu-ální atributy včetně demografických cha-rakteristik, finančního zajištění, zdravotní-ho stavu a spokojenosti s očekávanou výšídůchodu. Druhá kategorie obsahuje fakto-ry vztahující se k rodině: rodinný stav, eko-nomicky závislé osoby, zdraví členů rodi-ny. Třetí kategorií faktorů vedoucích k od-chodu do předčasného důchodu jsou pra-covní důvody. Zde lze jmenovat faktory:pracovní stres, nespokojenost v práci,špatné vztahy se spolupracovníky či nadří-zenými a atmosféra ageismu.

Datový soubor

Data pro účely analýzy byla čerpánaz výběrového šetření „Faktory odchodudo důchodu“. Tématem šetření bylo zma-povat interakci mezi faktory významnýmipro žadatele o důchod při rozhodovánío odchodu do důchodu a chováním těch-to jedinců při rozhodování o odchodu do

důchodu. Výzkum probíhal v období měsí-ců února-března na pobočkách ČSSZ pocelé republice. Celkem bylo dotázáno805 respondentů v okamžiku podání žá-dosti o starobní důchod. Dotazovány bylyosoby přicházející podat žádost o starobnídůchod. Mezi žadateli o důchod převažo-vali ti, kteří žádali o starobní důchod k vě-kové hranici (73 %), zanedbatelný podíltvoří respondenti, žádající o starobní dů-chod po přesluhování. O předčasný dů-chod žádala čtvrtina oslovených. Struktu-ra mezi respondenty dle pohlaví byla vy-rovnaná, ve výzkumu je zastoupená polo-vina žen a polovina mužů a podobně jetomu u vzdělanostní struktury responden-tů, kdy je polovina dotázaných responden-tů s nižším (základní a vyučen) a polovinas vyšším vzděláním (maturita a vysoko-školské). Pro potřeby analýzy faktorů od-chodu do důchodu byl u respondentů zjiš-

�ován i ekonomický status. V následnýchanalýzách jsou respondenti rozděleni do3 kategorií, přičemž nejvíce je v souboruzastoupeno zaměstnanců (přes 60 %),dále byli dotázáni OSVČ (necelá čtvrtina)a nejmenší podíl tvoří nezaměstnaní.

Analýza

Datový soubor byl podroben analýze sezaměřením na zmíněné tři kategorie fakto-rů determinujících odchod do předčasné-ho důchodu: demografické charakteristi-ky, rodinná situace, pracovní situace. Ana-lýza ukázala, že zásadním důvodem podá-ní žádosti o předčasný důchod je zdraví(viz tabulka č. 1). Pokud jde o status ža-datele o důchod, determinantou je neza-městnanost. S blížící se věkovou hranicípro odchod do důchodu postupně rostepravděpodobnost, že nezaměstnaný zažá-

Tabulka č. 1: Struktura žadatelů o důchod

CelkemPohlaví

Vzdělání

Status

Rodinný stav

Cítím se fyzicky zdráv/ zdrávaJsem natolik finančně za-jištěn/a, že důchod odstátu není pro mne smě-rodatnýPráce v důchodu

Péče o člena rodiny

Volnočasové aktivity

Vzdělávání

V pracovní neschopnostiběhem posledních 5 let

V evidenci úřadu práceběhem posledních 5 let

24 % 76 %Muž 24 % 76 %Žena 24 % 76 %ZŠ, VYUČ 27 % 73 %Maturita, VŠ 20 % 80 %Zaměstnanec 21 % 79 %OSVČ 21 % 79 %Nezaměstnaná/ý 40 % 60 %Svobodný 37 % 63 %Vdaná, ženatý, 22 % 78 %v trvalém vztahuOvdovělý 22 % 78 %Rozvedený 29 % 71 %nesouhlas 30 % 70 %souhlas 18 % 82 %nesouhlas 24 % 76 %

souhlas

ano 17 % 83 %ne 29 % 71 %ne 25 % 75 %ano 23 % 77 %ne 42 % 58 %ano 23 % 77 %ne 26 % 74 %ano 14 % 86 %nebyl v pracovní neschopnosti 21 % 79 %1−6 měsíců v pracovní 28 % 72 %neschopnosti7 a více měsíců v pracovní 23 % 77 %neschopnostinebyl v evidenci 19 % 81 %1−12 měsíců 40 % 60 %13 měsíců a více 33 % 67 %

Typ důchodu

předčasný k věkové hranici + po přesluhování

Zdroj dat: výběrové šetření „Faktory odchodu do důchodu 2017“




dá o důchod. Na první pohled shodné hod-noty vykazující zaměstnanci a OSVČ. Dalšíanalýza však ukazuje, že podíl zaměstnan-ců podávajících žádost o důchod s blížícíse věkovou hranicí postupně roste a gra-duje v posledních čtvrtletích před dosaže-ním hranice. Naopak velký podíl OSVČžádá o předčasný důchod nejdříve, jak jeto možné. Souvisí to s tím, že část OSVČžádá o důchod pod obdobným tlakemokolností jako nezaměstnaní. Podobnějako oni uvádí, že se nesnažili termín od-chodu do důchodu přizpůsobovat tomu,aby výpočet důchodu byl pro ně výhod-nější.

Polovina všech osob žádajících o před-časný důchod uvádí, že je pro ně tentozpůsob odchodu do důchodu nevýhodný.Dle očekávání se ukázalo, že z demogra-fických proměnných je důležitou determi-nantou odchodu do předčasného důcho-du vzdělání. Osoby s maturitou a vysoko-školským vzděláním, využívají oproti oso-bám s nižším stupněm vzdělání institutupředčasného důchodu méně (viz tabulkač. 1). Další analýza načasování odchodudo předčasného důchodu ukázala, žeosoby s vyšším vzděláním žádají v polovi-ně případů o předčasný důchod až v po-sledním roce před dosažením věkové hra-nice pro odchod do důchodu. U osobs nižším stupněm vzdělání jsou oprotitomu odchody do předčasného důchoduv čase rovnoměrně rozloženy, takže v prů-měru pobírají dávku mnohem déle. Fi-nanční zajištění se neukázalo jako vhodnádeterminanta odchodu do předčasnéhodůchodu. Patrně totiž může hrát v kontex-tu dalších faktorů dvojí roli. Dostatečnézajištění může být důvodem pro opuštěnítrhu práce v první možnou chvíli a odcho-du do důchodu, který je pojat jako časvolna. Na druhou stranu však bývají fi-nančně lépe zajištěny osoby s vyššímvzděláním, aktivní, pracovní nadšenci.

Při analýze druhé skupiny faktorů deter-minujících odchod do předčasného dů-chodu se ukázalo, že velice významný vlivmá rodinný stav žadatele o důchod. Svo-bodní volí předčasný důchod ve 37 %, roz-vedení v 29 %, ovdovělí a osoby žijícív manželství či jiném trvalém svazku ve22 % případů. Další analýza navíc ukazuje,že svobodné osoby odcházející do před-časného důchodu volí využití tohoto insti-tutu v první možné chvíli, kdy na to majínárok. Péče o člena rodiny nehraje samao sobě významnou roli determinantu od-chodu do předčasného důchodu.

Třetí skupinou faktorů determinujícíchodchod do předčasného důchodu je pra-covní situace respondenta. Pro rozhodnutío odchodu do důchodu jsou důležité plánystran ekonomické aktivity v budoucnu. Dopředčasného důchodu jdou ti, kteří v příš-tích letech nepředpokládají další ekono-mickou aktivitu. Z těch, kteří plánují v bu-doucnu pracovat, jde 17 % do předčasné-ho důchodu, ostatní volí odchod k věkovéhranici či odchází po přesluhování (83 %).28% osob odcházejících do předčasnéhodůchodu uvádí problémy v práci. Nicméněk rozhodnutí o odchodu do důchodu vedlakombinace více faktorů. Jako významnédeterminanty odchodu do předčasnéhodůchodu lze dále hodnotit to, že respon-dent nežije aktivně - nevzdělává se a nevě-nuje se volnočasovým aktivitám.

Výsledky analýzy důvodů pro odchod dodůchodu lze shrnout tak, že pro osoby žá-dající o předčasný důchod, je nejčastějšímdůvodem podání žádosti o důchod jejichzdraví. Čtvrtina žadatelů o předčasný dů-chod tvrdí, že jejich práce je příliš fyzickynáročná případně, že prostě už nechtějí dálpracovat. Tyto hlavní důvody je však třebaanalyzovat v kontextu celkové situace, v nížse žadatel o důchod nachází. Je rovněžtřeba se zabývat i důvody odchodu dopředčasného důchodu, které jsou relevant-

ní jen pro naprostou menšinu žadatelů.S cílem nalézt skryté souvislosti mezi jed-notlivými hlavními a vedlejšími důvody od-chodu do předčasného důchodu byla pro-vedena faktorová analýza postojů a situacerespondenta. Ta odhalila šest základníchpostojových charakteristik osoby, které de-terminují žádost o starobní důchod.

Tyto determinanty byly nazvány násle-dovně:1. Problémy v práci (konfliktní atmosféra

v práci, obava z novot, monotónnostpráce, stres z práce, nedostatek kon-troly, diskriminace starších, fyzická ná-ročnost práce)

2. Pracovní nadšení (radost z práce, oce-nění za práci, práce s plným nasazením)

3. Možnost pracovat (možnost upravitnáplň práce, možnost pracovat nakratší úvazek atd.)

4. Fyzické zdraví (pocit fyzického zdraví)5. Zasloužený důchod (důchod jako kom-

penzace za období práce)6. Finanční výhodnost (načasování od-

chodu do důchodu co nejdříve z důvo-du výhodnosti takové strategie)

Další analýzou bylo zjištěno, že předev-ším tři z těchto charakteristik jsou důležitév rozhodnutí, zda osoba podá žádost o dů-chod před dosažením statutárního důcho-dového věku (viz Graf č. 1).

Charakteristika „problémy v práci“ jeúzce spjata se žadateli, kteří odchází dopředčasného důchodu - od konfliktů napracoviště přes strach o vlastní nedosta-tečnost až po známky ageismu. Do před-časného důchodu naopak neodchází lidé,kteří patří mezi „pracovní nadšence“ nebolidé, kterým zaměstnavatel v práci vycházívstříc (možnost úpravy úvazku nebo do-konce změna pracovní náplně apod.).Kromě typů žadatelů mají tyto charakteris-tiky také úzkou spojitost se vzděláním (vizGraf č. 2) - je patrné, že problémy v prácijsou typické pro osoby s nižším vzděláním(základní + vyučen), zatímco lidé, kteří majíalespoň maturitu, takové problémy cítí vý-razně méně, naopak mezi nimi často býva-jí „pracovní nadšenci“. Totéž se týká i po-citu fyzického zdraví, vyšší vzdělánís sebou nese vyšší míru přesvědčenío vlastních fyzických (a možná i psychic-kých) silách. Fyzické zdraví osob s nižšímstupněm vzdělání je horší a to s sebounese zvýšený podíl žadatelů o předčasnýdůchod v této kategorii.

Jak vyplývá z výsledků výše provede-ných analýz, pocit fyzického zdraví je důle-žitým faktorem ovlivňujícím rozhodnutío odchodu do předčasného důchodu. Vý-znamnou roli, ale hraje další kontexts ohledem na pracovní situaci a nastaveníjedince v tomto ohledu a vzdělání. Důleži-té je také chápat deklaratorní charakteruváděného důvodu - zdravotní problémy - proodchod do předčasného důchodu. S cílemdále zkoumat úlohu zdravotního stavuv podání žádosti o důchod před dosažením

Graf č. 1: Vztah tří zásadních postojových charakteristik respondenta k pravděpo-

dobnosti, že odejde do předčasného důchodu





věkové hranice pro odchod do důchodu,byla analyzována nemocnost osob odchá-zejících do důchodu (viz tabulka č. 2).Jedná se o odhad počtu měsíců v pracov-ní neschopnosti za posledních 5 let.

Z tabulky č. 2 je zřejmé, že lidé žádajícío předčasný důchod vykazují pouzeo něco málo vyšší míru nemocnosti nežžadatelé o důchod přiznaný k věkové hra-nici. Výrazně se liší jen osoby podávajícížádost o důchod po přesluhování. Prosrovnání evidence na úřadu práce trvalav případě předčasných žádostí o důchodzhruba dvojnásobně déle než u žádostío důchod k věkové hranici (viz spodnířádek tabulky).

Závěry

Odchod do předčasného důchodu de-terminují v zásadě tři skupiny faktorů:osobní charakteristika, rodinná situace,pracovní situace. Mezi osobními charakte-ristikami souvisí s podáním žádostio předčasný důchod zhoršené zdravía status - osoby se zdravotními problémya nezaměstnaní odchází do předčasnéhodůchodu podstatně častěji než ostatní.Rodinná situace pracovníka je také důleži-tou determinantou předčasného důchodu- svobodné a rozvedené osoby odchází dopředčasného důchodu častěji než osobyžijící v manželství, jiném trvalém svazku čiosoby ovdovělé. Péče o blízké osoby v ro-dinách je uváděna jako důvod odchodu dopředčasného důchodu ve velice malémpočtu případů. Skupina faktorů vztahujícíse k pracovní situaci hraje významnou rolia často tvoří kontext k odchodu do před-časného důchodu ze zdravotních důvodů.S cílem odhalit takovéto skryté důvodya souvislosti byla provedena faktorováanalýza baterie postojových otázek mapu-jících přístup a situaci respondenta stranodchodu do důchodu.

Výsledky analýzy odhalily tyto determi-nanty odchodu do starobního důchoduobecně: � problémy v práci� pracovní nadšení� možnost pracovat� fyzické zdraví� zasloužený důchod� finanční výhodnost

S ohledem na odchod do předčasnéhodůchodu jsou relevantní zejména první třideterminanty. Výskyt první z nich silně ko-reluje s preferencí předčasného důchodu,dvě další determinanty naopak negativněkorelují s odchodem do důchodu před vě-kovou hranicí. Faktor zdraví hraje zásadníroli, analýza však zároveň zdůraznila vazbyskupiny faktorů týkající se pracovní situaceosoby. Většina lidí není v období těsněpředcházejícím dosažení věkové hranicepro odchod do důchodu zcela zdrávo.Pokud se k takovým problémům připojí

problémy jako pracovní stres, špatné vzta-hy na pracovišti či projevy ageismu, řadapracovníků zvažuje odchod do předčasné-ho důchodu. Pravděpodobnost takovéhoúniku z nepříjemné situace se zvyšujes tím, jak se věková hranice pro odchod dodůchodu blíží a graduje bezprostředněpřed jejím dosažením. Takovou interpreta-ci podporuje srovnání závislosti preferen-ce odchodu do předčasného důchodu nadélce doby strávené v posledních pěti le-tech v pracovní neschopnosti oproti délcedoby strávené v evidenci uchazečů o za-městnání úřadu práce. Délka pracovní ne-schopnosti není zdaleka tak silnou deter-minantou odchodu do předčasného dů-chodu jako délka strávená v evidenciúřadu práce. Výsledky analýzy podporujíargumenty požadující komplexnost přístu-pu k podpoře pracovní schopnosti a zdravípři zvyšování reálného věku odchodu do

důchodu jako cíle důchodové politiky a lzeje interpretovat jako potvrzení východisekkonceptu age managementu.

Dedikace: Článek vznikl v rámci projek-tu „Faktory určující rozhodnutí o odchodudo důchodu “, podpořeného z prostředkůTA ČR Omega TD03000339.

Zdroje

ČSSZ (2016). Statistická ročenka 2016 z oblasti dů-chodového pojištění. Česká zpráva sociálního za-bezpečení.

FELDMAN, R. C. (1994). The Decision to Retire Early:A Review and Conceptualization. Academy of Ma-nagement Review 19, 285−311. Dostupnéz: http://amr.aom.org/content/19/2/285.short

KEEFE, J. (2001). Intangible and Tangible RetirementIncentives. In: R. L. CLARK a HAMMOND (Eds.) ToRetire or not? Retirement policy and practice inhigher education (pp. 128−137) University ofPennsylvania Press. Dostupné z: http://pensionre-

Graf č. 2


Tabulka č. 2: Způsob odchodu do důchodu, délka pracovní neschopnosti letech

a délka evidence na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání v posled-

ních pěti letech

Kolik měsíců jste přibližně v po-sledních pěti letech byl/byla v pra-covní neschopnosti ze zdravotníchdůvodů? (průměrný počet měsíců)

Kolik měsíců jste přibližně v po-sledních pěti letech byl/bylaveden/a v evidenci úřadu práce jakonezaměstnaný? (průměrný početměsíců)

Průměrný počet měsíců Podal/a jste žádost

o předčasnýstarobní důchod

6

8

o řádný starob-ní důchod (přidosažení dů-chodového

věku)

5

4

o odložený sta-robní důchod -tzv. přesluhová-

ní, práce „naprocenta“

2

0




Z Evropské unie


s e a r c h c o u n c i l . w h a r t o n . u p e n n . e d u / w p -content/uploads/2015/09/0-8122-3572-X-8.pdf

MPSV (2004). Pojistně-matematická zpráva MPSV2004. Dostupné z: https://archiv.noviny.mpsv.cz/files/clanky/1357/zprava_2004.pdf

MPSV (2006). Závěrečná zpráva - výkonný tým. Do-stupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/za-verecna_zprava.pdf

SHULTZ, K. S., MORTON, K. R. a WECKERLE, J. R.(1998), E.(2002). The Influence of Push and Pull

Factors on Voluntary and Involuntary EarlyRetirees' Retirement Decision and Adjust-ment. Journal of Vocational Behavior 53,45−57 (1998) Article NO. VB971610 Dostupnéz: http://www.ouderenenarbeid.be/Documen-ten/artikel%20Shultz%20Morton%20Wecker-le.pdf

TAYLOR, M. A. a SHORE, L. M. (1995). Predictors ofplanned retirement age: An application of Beehrsmodel. Psychology and Aging 1995. Dostupné z:

http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.508.7228&rep=rep1&type=pdf

WANG, M. (2013). The Oxford Handbook of Retire-ment. Oxford University Press 2013. ISBN: 978-0-19-974652-1

WANG, M. a SHULTZ, K. (2010). Employee Retire-ment: A Review and Recommendations for Future.Journal of Management 39, 172−206. Dostupné z:http://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0149206309347957?journalCode=joma

Autor Ing. Martin Holub, Ph.D.([email protected]) působí jako vý-zkumný pracovník Výzkumného ústavupráce a sociálních věcí, v. v. i. (ResearchInstitute for Labour and Social Affairs -RILSA), Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,Holešovice, Česká republika.

Autor doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.([email protected]) působí jako vý-zkumný pracovník Výzkumného ústavupráce a sociálních věcí, v. v. i. (ResearchInstitute for Labour and Social Affairs -RILSA), Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,Holešovice, Česká republika.

Autor Milan Šlapák, MBA ([email protected]) působí jako výzkumný pracov-ník Výzkumného ústavu práce a sociálníchvěcí, v. v. i. (Research Institute for Labourand Social Affairs - RILSA), Dělnická213/12, 170 00 Praha 7, Holešovice, Českárepublika.

Nová kritéria hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku na péčiv Německu

Ladislav Průša

Již v r. 1978 nabídla Bayerische Beam-tenkrankenkasse krýt náklady na péči dennípojistnou částkou postavenou na komerč-ních principech, v r. 1986 nabízelo soukro-mé pojištění na péči již 16 pojiš�oven, teh-dejší spolková vláda v čele s kancléřemKohlem se však vyslovila proti povinnémusystému pojištění dlouhodobé péče.

V r. 1990 tehdejší vláda v Bádensku-Würt-tembersku předložila návrh zákona o opat-

ření proti finančním rizikům spojeným sezajiš�ováním dlouhodobé péče do Spolkovérady. Protože náklady sociální pomoci na-dále rostly, rozhodl Spolkový sněm a Spol-ková rada v r. 1994 s účinností od 1. ledna1995 schválit SGB XI, tedy zavedení systé-mu pojištění dlouhodobé péče jako povin-ného systému sociálního pojištění. Systémje postaven na tradičním průběžném systé-mu povinného financování.

V následujících letech byl systém několi-krát novelizován, k poslední změně došlos platností od 1. ledna 2017, kdy byl stávajícísystém tří stupňů péče nahrazen pěti stupni.

Kritéria pro stanovení potřeby péče jsouv současné době vymezena v § 14 SGB XI.Podle tohoto ustanovení péči potřebuje ten,kdo není schopen samostatně kompenzo-vat svoje tělesné, duševní nebo psychicképostižení nebo zdravotní zátěž, s předpokla-dem, že potřeba péče bude trvat minimálně6 měsíců. Jednotlivá kritéria jsou rozdělenado šesti modelů, které v různém míře ovliv-ňují stupeň péče:� mobilita (10 %)� kognitivní a komunikační dovednosti (15 %)� chování a psychické problémy (15 %)� péče o vlastní osobu (40 %)� zvládání zdravotně podmíněných poža-

davků (20 %)� uspořádání každodenního života (15 %)

U dětí je potřeba péče stanovena na zá-kladě porovnání vývojového stavu handica-

Sociální zákonodárství v Německu je upraveno celkem ve XII. knihách, systém služeb sociální péče pro seniory a zdra-

votně handicapované osoby je upraven tzv. XI. knihou sociálního zákonodárství - Sozialgesetzbuch (SGB) Elftes Buch

(XI) - Soziale Pflegeversicherung - (SGB XI). Německo tak reagovalo na skutečnost, že s rostoucí střední délkou života

se zvyšoval počet osob, kteří potřebují pomoc, přičemž se prodlužovala i doba potřebné péče.

Tabulka č. 1: Hodnocení jednotlivých schopností v oblasti mobility

číslo kritéria samostatně převážně převážně závislýsamostatně závislý

1.1 změna pozice v posteli 0 1 2 31.2 udržení stabilní pozice vsedě 0 1 2 31.3 přemístění se 0 1 2 31.4 přesun v domácím prostředí 0 1 2 31.5 chůze do schodů 0 1 2 3

pramen: Einzelpunkte der Module 1 bis 6 [online] [cit. 2017-08-24]. Dostupné z: http://datenbank.nwb.de/Do-kument/Anzeigen/363787_anl1/


Z Evropské unie


povaného dítěte ve srovnání s věkově stejněstarými dětmi a na základě posouzení odpo-vídajících deficitů u výše uvedených kritérií.

Kritéria pro posuzování jednotlivýchschopností jsou závazně stanovena v přílo-ze č. 1 k BSG XI, jejich váha v rámci každékategorie je upravena v příloze 2 k BSG XI,přičemž navíc se přihlíží k tomu, zda je člo-věk schopen samostatně vést domácnost.

V závislosti na počtu získaných bodů jepotřeba péče diferencována do 5 stupňů:

� 1. stupeň péče - od 12,5 až do 27 bodů,� 2. stupeň péče - od 27 až do 47,5 bodů, � 3. stupeň péče - od 47,5 až do 70 bodů, � 4. stupeň péče - od 70 až do 90 bodů,� 5. stupeň péče - 90 a více bodů

V modulu 1, který je věnován hodnocenímobility, se hodnotí celkem 5 kritérií, schop-nost klienta je hodnocena ve čtyřech stup-ních v rozsahu 0−3 body (viz tabulka č. 1).

V modulu 2, který je věnován hodnoceníkognitivních a komunikačních dovedností,

je hodnoceno celkem 11 kritérií, schopnostklienta je hodnocena ve čtyřech stupníchv rozsahu 0−3 body (viz tabulka č. 2).

V modulu 3, který je věnován hodnoceníchování a psychických problémů, se hodno-tí celkem 13 kritérií, schopnost klienta jehodnocena ve čtyřech stupních v rozsahu0−5 bodů (viz tabulka č. 3).

Modul 4 je věnován hodnocení péčeo vlastní osobu pomocí celkem 13 kritérií vetřech nebo čtyřech stupních v rozsahu 0−9 bo-

Tabulka č. 2: Hodnocení jednotlivých schopností v oblasti kognitivních a komunikačních dovedností

číslo kritéria schopnost schopnost schopnost schopnost

nedotčena z velké části k dispozici není

nedotčena v omezené k dispozici

míře

2.1 pozná osoby z okolního prostředí 0 1 2 3

2.2 místní orientace 0 1 2 3

2.3 orientace v čase 0 1 2 3

2.4 pamatuje si významné události nebo postřehy 0 1 2 3

2.5 zvládání více každodenních činností 0 1 2 3

2.6 rozhodování v každodenním životě 0 1 2 3

2.7 chápání otázek a informací 0 1 2 3

2.8 identifikace rizik a nebezpečí 0 1 2 3

2.9 sdělení základních potřeb 0 1 2 3

2.10 pochopení výzev 0 1 2 3

2.11 angažování se v konverzaci 0 1 2 3

pramen: Einzelpunkte der Module 1 bis 6 [online] [cit. 2017-08-24]. Dostupné z: http://datenbank.nwb.de/Dokument/Anzeigen/363787_anl1/

Tabulka č. 3: Hodnocení jednotlivých kritérií v oblasti chování a psychických problémů


nikdy nebo jen velmi zřídka

zřídka (jednou až třikrát

v průběhu dvou týdnů)

často (dvakrát až

několikrát týdně,ale ne každý den)

denně

3.1 problémy s chováním motorického charakteru

3.2 noční neklid

3.3 sebepoškozování a agresivní chování

3.4 poškozování předmětů

3.5 agresivní fyzické chování vůči jiným osobám

3.6 verbální agresivita

3.7 jiné s péčí související hlasové abnormality

3.8 obrana pečovatelských a jiných podpůrných

opatření

3.9 halucinace

3.10 obavy

3.11 lhostejnost v depresivní náladě

3.12 sociálně neadekvátní způsoby chování

3.13 jiné s péčí související neadekvátní jednání

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

0 1 3 5

číslo kritéria



Z Evropské unie

dů. Pomocí čtyř stupňů je hodnoceno cel-kem 12 kritérií (viz tabulka č. 4).

Z tabulky je zřejmé, že hodnoty kritériíč. 4.8, 4.9 a 4.10 mají větší váhu vzhledemk jejich zvláštním významu pro zajištěnípéče.

Další kritérium se týká zajištění výživy pa-renterálně nebo pomocí sondy a hodnotí seve pouze třech stupních: � v případě, kdy pravidelná denní parente-

rální forma výživy nebo výživa sondounení potřebná dlouhodobě pravděpo-dobně po dobu nejméně šesti měsícůnebo když je parentální výživa nebo výži-va sondou prováděna samostatně bezpomoci druhých neudělují se žádnébody,

� v případě, když se parenterální výživanebo výživa sondou provádějí proto, abyse zabránilo podvýživě v důsledku nedo-statečného denního orálního příjmu po-travy nebo tekutin, je přiznáno celkem6 bodů,

� v případě, kdy je příjem potravy nebo te-kutin prováděn výlučně nebo téměř vý-lučně parenterálně nebo pomocí sondy,jsou přiznány 3 body.Při celkové parenterální výživě nebo výži-

vě pomocí sondy je přiznáno méně bodůnež při částečné parenterální výživě nebovýživě sondou vzhledem k tomu, že častovysoké náklady na pomoc při orálním podá-vání potravy nebo tekutin jsou v případě vý-hradně parenterální výživy nebo výživy son-dou z velké části eliminovány.

U dětí ve věku do 18 měsíců jsou kritéria,která jsou všechna kritéria v rámci tohotomodulu nahrazena kritériem 4.K, podleněhož je existence vážných problémů souvi-sejících s příjmem potravy u dětí v této vě-kové kategorii, které vyvolávají mimořádněnáročné požadavky na podporu péče hod-nocena celkem 20 body.

4.1 mytí horní části těla na přední straně4.2 péče o tělo v oblasti hlavy (česání, péče o zuby / protézy, holení)4.3 mytí intimních partií4.4 sprchování a koupání vč. mytí vlasů4.5 oblékání a svlékání v horní části těla4.6 oblékání a svlékání v dolní části těla4.7 příprava jídla a nalévání nápojů pouze ústy4.8 schopnost jíst4.9 schopnost pít4.10 použití toalety nebo toaletní stolice4.11 vypořádání se s následky inkontinence moči a používání perma-

nentního katetru4.12 vyrovnání se s následky inkontinence a řešení stomií

Tabulka č. 5: Hodnocení kritérií v oblasti zvládání zdravotně podmíněných požadav-

ků za kritéria č. 5.1−5.7

opatření za den žádné nebo méně než

jednou denně

alespoň jednouaž maximálně třikrát denně

více než třikrátdo maximálně osmkrát denně

více jak osmkrátdenně

jednotlivé body 0 1 2 3

jednotlivé body za kritéria č. 5.1−5.7

pramen: Einzelpunkte der Module 1 bis 6 [online] [cit. 2017-08-25]. Dostupné z:http://datenbank.nwb.de/Dokument/Anzeigen/363787_anl1/


ků za kritéria č. 5.8−5.11

opatření za den žádné neboméně než jednou

týdně

jednou až víckráttýdne

jednou až maximálně

třikrát denně

minimálně třikrátdenně

jednotlivé body 0 1 2 3



schopnostnedotčena

schopnost z velké části nedotčena

schopnost k dispozici v omezené

míře

schopnostnení

k dispozici

0 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 3 6 90 2 4 60 2 4 60 1 2 3

0 1 2 3


Tabulka č. 4: Hodnocení jednotlivých kritérií v oblasti chování a psychických problémů

Tabulka č. 7: Hodnocení četnosti časových a technologicky náročných opatření

v domácím prostředí

kritérium týkající se

nepoužije senebo

samostatně

denně týdenní četnost

vynásobená

měsíční četnost

vynásobená

5.12 časová 0 60 8,6 2a technologicky náročná opatření v domácím prostředí



číslo

číslo kritéria


Z Evropské unie


V modulu 5, který je věnován hodnocenízvládání zdravotně podmíněných požadav-ků se hodnotí celkem 16 kritérií, schopnostklienta je hodnocena ve třech nebo čtyřechstupních podle četnosti jednotlivých úkonů.Všechna kritéria jsou rozčleněna do celkempěti podskupin.

V první podskupině je hodnoceno celkem7 kritérií:� kritérium č. 5.1 - medikace� kritérium č. 5.2 - injekce (podkožně nebo

do svalu)� kritérium č. 5.3 - zajištění intravenózního

připojení (port)� kritérium č. 5.4 - odsávání nebo podává-

ní kyslíku� kritérium č. 5.5 - masti nebo studená

a teplá aplikace� kritérium č. 5.6 - měření a interpretace tě-

lesných stavů� kritérium č. 5.7 - kompenzační pomůcky

U každého z těchto kritérií je sledovánpočet indikací, která realizují denně, týdněnebo měsíčně, přičemž se předpokládá, žetyto indikace budou realizovány pravděpo-dobně minimálně šest měsíců. Následně jepočet denních, týdenních a měsíčních inter-vencí pro jednotlivá kritéria sumarizován(pokud se uskutečnilo např. třikrát denněpodání léků /kritérium č. 5.1/ a jednou měře-ní cukru v krvi /kritérium č. 5.6/, počet indi-kací za den činí čtyři), četnost indikací reali-zovaných týdně a měsíčně je přepočtena naprůměrnou hodnotu za den. Následně jestanoven počet bodů za tato kritéria (viz ta-bulka č. 5).

Ve druhé podskupině jsou hodnocenyčtyři kritéria:� kritérium č. 5.8 - převazy a péče o rány� kritérium č. 5.9 - zabezpečení stomií� kritérium č. 5.10 - pravidelné cévkování

a používání projímadel� kritérium č. 5.11 - léčebná opatření v do-

mácím prostředíObdobně jako u kritérií č. 5.1 - 5.7 i v této

podskupině je nejprve sledován počet indi-kací, která realizují denně, týdně nebo mě-síčně, přičemž se předpokládá, že i tyto indi-kace budou realizovány pravděpodobně mi-nimálně šest měsíců. Následně je početdenních, týdenních a měsíčních intervencípro jednotlivá kritéria opět sumarizován,přičemž četnost indikací realizovanýchtýdně a měsíčně je přepočtena na průměr-nou hodnotu za den. Následně je stanovenpočet bodů za tato kritéria (viz tabulka č. 6).

Ve třetí podskupině tohoto modulu je sle-dována průměrná týdenní nebo měsíční čet-

nost časových a technologicky náročnýchopatření v domácím prostředí, která trvajíminimálně šest měsíců, která je ohodnocenanásledujícím počtem bodů (viz tabulka č. 7).

Při hodnocení tohoto kritéria je sledovánpočet pravidelných indikací prováděnýchtýdně a měsíčně. Opatření, která jsou reali-zována každý den, jsou hodnocena 60 body,opatření, která jsou realizována týdně, jsouoceněna 8,6 body, a opatření, která jsou rea-lizována měsíčně, jsou oceněna 2 body.

Ve čtvrté podskupině tohoto modulu jsouhodnocena celkem 4 kritéria (viz tabulka č. 8).

V poslední páté podskupině tohoto modu-lu je hodnocena schopnost dodržování dietya jiných pravidel souvisejících s nemocí neboléčbou. Pokud je klient schopen dodržovatdietu převážně samostatně, je tato schop-nost ohodnocena jedním bodem, pokud jepři dodržování diety převážně závislý na po-moci okolí, je schopnost ohodnocena dvěmabody a případě, kdy je zcela závislý na po-

Tabulka č. 8: Hodnocení kritérií v oblasti zvládání zdravotně podmíněných požadavků za kritéria č. 5.13−5.K

nepoužije senebo samostatně

týdenní četnost násobena

měsíční četnostnásobena

0 4,3 10 4,3 1

0 8,6 2

0 4,3 1


číslo kritéria

5.13 návštěva lékaře5.14 návštěva jiného zdravotnického nebo terapeutického zařízení

(do tří hodin)5.15 časově prodloužené návštěvy jiných zdravotnických nebo

terapeutických zařízení (delší než tři hodiny)5.K návštěvy zařízení včasné intervence u dětí


ků za kritéria č. 5.13−5.K u dětí

0 až do 4,3 04,3 až do 8,6 18,6 až do 12,9 2

12,9 až do 60 360 a více 6

součet návštěv jednotlivé body


Tabulka č. 10: Hodnocení kritérií v oblasti uspořádání každodenního života a sociálních kontaktů


0 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 30 1 2 3

6.1 rozložení denního režimu a přizpůsobování se změnám6.2 odpočinek a spánek6.3 schopnost sám se zaměstnat6.4 tvorba výhledových plánů6.5 interakce s lidmi v přímém kontaktu6.6 udržování kontaktu s lidmi mimo bezprostřední okolí

nepoužije senebo

samostatně

převážně samostatně

převážně závislý

závislýčíslo kritéria



Z Evropské unie

Tabulka č. 11: Systém hodnocení závislosti klienta (přepočet získaných bodů na vážené body)

modul váha 0 1 2 3 4 žádné nízké podstatné těžké nejtěžší

1. mobilita 10 % 0−1 2−3 4−5 6−9 10−15 součet jednotlivých bodů v modulu 1

0 2,5 5 7,5 10 vážené body v modulu 1

2. kognitivní 15 % 0−1 2−5 6−10 11−16 17−33 součet jednotlivých bodů v modulu 2a komunikační dovednosti

3. chování a psychické 0 1−2 3−4 5−6 7−65 součet jednotlivých bodů v modulu 3problémy

vyšší hodnota 0 3,75 7,5 11,25 15 vážené body v modulu 2 a 3z modulu 2 nebo 3

4. péče o vlastní osobu 40 % 0−2 3−7 8−18 19−36 37−54 součet jednotlivých bodů v modulu 4

0 10 20 30 40 vážené body v modulu 4

5. samostatné zvládání 20 % 0 1 2−3 4−5 6−15 součet jednotlivých bodů v modulu 5zdravotně a terapeuticky podmíněných požadavků 0 5 10 15 20 vážené body v modulu 5a zatížení

6. uspořádání každodenního 15 % 0 1−3 4−6 7−11 12−18 součet jednotlivých bodů v modulu 6života a sociálních 0 3,75 7,5 11,25 15 vážené body v modulu 6kontaktů

7. mimodomácí aktivity Pro kalkulaci je hodnocení modulu zbytečné, protože prezentace kvalitativních charakteristik je dostatečná

8. vedení domácnosti pro každé kritérium tak, aby bylo možné odvodit údaje o nabídce a plánování péče.

moci okolí, je schopnost ohodnocena třemibody.

V modulu 6 je hodnoceno celkem šest kri-térií v oblasti uspořádání každodenního živo-ta a sociálních kontaktů, schopnost klienta jehodnocena ve čtyřech stupních v rozsahu0−3 body (viz tabulka č. 10).

Takto získané body v jednotlivých modulechjsou „převáženy“ podle vah, která je jednotli-vým modulům přiřazena a na tomto základě je

stanoven počet bodů, podle nichž je určen stu-peň závislosti klienta. Váha jednotlivých bodů vjednotlivých modulech podle snížení nezávis-losti klienta je zobrazena v tabulce č. 11.

Na základě takto získaných bodů je násled-ně klientovi přiznán příspěvek na péči v jed-nom z pěti stupňů.

Lze soudit, že takto velmi podrobně nasta-vená kritéria pro hodnocení míry závislostiby mohla být vodítkem i pro nové nastavení

těchto kritérií v naší zemi tak, aby byly od-straněny problémy, které provázejí tentohodnotící proces v současné době.

Autor doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.([email protected]) působí jako výzkum-ný pracovník Výzkumného ústavu práce a soci-álních věcí, v. v. i. (Research Institute for Labourand Social Affairs - RILSA), Dělnická 213/12,170 00 Praha 7, Holešovice, Česká republika.

Úřad práce ČR bude část příspěvku na živobytí vyplácet v poukázkách

Úřad práce ČR musí podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi vyplácet část příspěvku na živobytí prostřednictvím pouká-

zek. Tato změna se do zákona dostala poslaneckou iniciativou. Od prosince tak každý, kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než

půl roku, dostane část v poukázkách.

„My jsme při projednávání v Parlamentu upozorňovali na to, že se tato změna dotkne i zdravotně postižených spoluobčanů. Přes-to byl návrh přijat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Tato poslanecká změna je účinná od 1. června2017, poprvé se tedy bude povinně poukázkami část příspěvku na živobytí vyplácet v prosinci 2017.

Příjemci příspěvku na živobytí dostanou část dávky vyplacenou ve formě poukázek na nákup potravin, drogistického a dalšíhozákladního zboží. Poukázky nebude možné využít k nákupu alkoholu ani tabákových výrobků. Změna se týká každého člověka, kterýpobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, přičemž v poukázkách bude vypláceno nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky. Úřadpráce ČR poskytne příjemcům seznamy obchodníků, u kterých lze poukázky uplatnit a rovněž je bude informovat o termínech, vekterých si budou moct poukázky vyzvednout.

Využití poukázek, resp. poměr vyplácených peněz vs. poukázky, je v zákonem stanoveném rozptylu na uvážení pracovníků Úřadupráce ČR. A ti jsou instruováni, aby přihlíželi k celé řadě faktorů - jednak k situaci samotného příjemce dávky, jednak k možnostiefektivního využití poukázek v místě bydliště příjemce. Větší část dávky vyplacená v poukázkách bude využita tam, kde má pracov-ník ÚP ČR podezření, že příjemce nevyužije příspěvek k jeho účelu, tj. k zajištění základních životních potřeb.

Zdroj: MPSV



Poznatky z praxe

1 Ustavení Odborné komisea její poslání

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANOa KDU-ČSL avizovala „sestavení odbornékomise v gesci ministerstva práce a soci-álních věcí a ministerstva financí, složenéz delegovaných zástupců koaličních stran,opozice, zástupců tripartity a odborníkůz řad ekonomů, demografů a sociologů,která připraví úpravy zdanění práce a dů-chodového systému s účinností od roku2017 tak, abychom zajistili výplaty důstoj-ných penzí, posílení principu zásluhovos-ti, narovnání transferu mezi rodinoua společností a zastropování věku odchodudo důchodu“ (Koaliční smlouva 2014: 17).

Podoba a poslání komise byly specifiko-vány v Programovém prohlášení vlády,schváleném na jejím jednání 14. února 2014:„Vláda (…) ustaví Odborné komise jakk ukončení II. pilíře a návrhům změn dů-chodového systému, tak k návrhu dlouho-dobého a systémového řešení rodinné po-litiky v České republice. Vláda připraví de-tailní návrh na ukončení důchodového spo-ření při respektování vlastnických právjeho účastníků a dále komplexní a vzájem-ně provázaný souhrn konkrétních návrhůna změny v důchodovém systému, kterépřinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořá-dání a přiměřenost poskytovaných dávek“(Programové prohlášení vlády 2014: 6).

V průběhu následných přípravných jed-nání se zakládající stálí členové komise (tj.političtí představitelé všech sedmi politic-kých stran a hnutí zastoupených v Posla-necké sněmovně Parlamentu ČR) vyjádřili

k předloženým pracovním návrhům Man-dátu, Statutu a Jednacího řádu a vybralideset dalších stálých členů z řad odborní-ků. Těchto sedmnáct stálých členů komisedoplnili čtyři zástupci sociálních partnerů.Na jednání komise byli pravidelně zvánizástupci veřejné správy a veřejných insti-tucí a další odborníci.

Na jednání komise dne 22. 5. 2014, ko-naném poprvé v úplném složení, se jejíčlenové vyjádřili k pracovním verzímMandátu, Statutu a Jednacího řádu, donichž již byly včleněny připomínky politic-kých představitelů. Po promítnutí dalšíchpřipomínek byly výsledné verze všech třídokumentů vyhlášeny příkazem ministry-ně práce a sociálních věcí č. 9/2014. Stalyse základními dokumenty upravujícímičinnost komise. Od května 2014 začal za-jiš�ovat práci Odborné komise její sekreta-riát a od června téhož roku se její činnostrozčlenila do tří tematicky profilovanýchpracovních týmů.

Poslání komise upřesnil její Mandáttakto: „Odborná komise pro důchodovoureformu se zavazuje provést zhodnocenístavu českého důchodového systémuv interdisciplinárním pohledu a připravitširoce sdílený návrh pokračování důcho-dové reformy v České republice tak, abybyl zabezpečen důstojný příjem důchodcůa zajištěno dlouhodobě stabilní uspořádá-ní a finanční udržitelnost důchodovéhosystému ve výhledu budoucích desetiletí.(…) Odborná komise navrhne, posoudía následně doporučí změny důchodovéhosystému, které zajistí přiměřené a důstoj-né důchody, posílení principu zásluhovos-

ti, narovnání transferu mezi rodinoua společností a principy nastavení věkuodchodu do důchodu“ (Mandát 2014: 1).

2 Orgány Odborné komise

Plénum

Brzy po přijetí základních dokumentůse plénum Odborné komise na svých za-sedáních věnovalo vymezení způsobu,jakým bude komise v realizaci svého po-slání postupovat. V červnu 2014 začalypracovat tři pracovní týmy specializova-né na relativně ucelené tematické částicelkového řešení důchodové reformy(viz dále). Těžiště činnosti Odborné ko-mise se postupně přeneslo na jejichpůdu. Navazující jednání pléna Odbornékomise byla věnována především rekapi-tulaci činnosti, diskusím, následnémuschvalování návrhů, které pracovní týmypředkládaly, a specifikaci činnosti v dal-ším období.

Odborná komise zasedla celkem sedm-náctkrát. Její rozhodování bylo pozname-náno rizikem nepřijetí nebo zamítnutí pro-jednávaných návrhů vzhledem k nízkéúčasti stálých členů s hlasovacím právem(především z řad politické reprezentace).

Pracovní týmy

Formát pracovních týmů umožňovalvést strukturovanější a cílenější diskuse zaúčasti těch, kterých se daná problematikapřímo dotýkala, a projevovali o ni takénejvětší zájem.

Odborná komise pro důchodovou reformu, její činnost a výstupy1

Martin Potůček

Odborná komise pro důchodovou reformu byla ustavena na základě Koaliční smlouvy a Programového prohlášení

vlády v květnu 2014. Podporu její činnosti poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na její půdě se rozvinula širo-

ce koncipovaná diskuse demografů, politologů, sociologů, ekonomů, právníků, dále politiků z řad koalice i opozice, so-

ciálních partnerů a občanské veřejnosti. Debaty o důchodové reformě vyústily v konkrétní návrhy změn.

Návrhů na úpravu českého důchodového systému přijala Odborná komise pro důchodovou reformu celkem deset a tý-

kaly se všech tří pilířů důchodového systému. Projednávání jednoho z nich bylo přerušeno na úrovni vedení MPSV.

Devět zbývajících bylo schváleno vládou a osm z nich bylo posléze promítnuto do přijatých zákonů.

Činnost komise se kromě plenárních jednání, o jejichž obsahu informoval předseda na tiskových konferencích a brífin-

cích, odehrávala převážně na půdě tří specializovaných pracovních týmů a stálých seminářů; v letech 2014 a 2016 se

uskutečnily dvě pracovní konference. Transparentnost činnosti komise byla zajištěna pravidelně aktualizovanou we-

bovou stránkou, jejímž prostřednictvím probíhala i komunikace s občany.

O činnost komise projevovala po celou dobu jejího působení zájem média. I jejich prostřednictvím došlo ve veřejném

prostoru k výrazné proměně uvažování o vhodnosti navrhovaných řešení. Hledisko dlouhodobé fiskální udržitelnosti

bylo doplněno kritériem důstojného života důchodců, posílení principu zásluhovosti a narovnání transferu mezi rodi-

nou a společností.

Svoji činnost komise uzavřela v listopadu 2017. Za tři a půl roku činnosti se jí na různé úrovni obecnosti podařilo vy-

mezit i celou řadu dalších problémů českého důchodového systému a návrhů na jejich řešení. Dokument, nazvaný Te-

zaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy, nabízí jejich shrnující přehled, nabídnutý pokračovate-

lům práce na důchodové reformě.2



Poznatky z praxe

Pracovní konference a stálé semináře

Otázky obecnějšího charakteru byly dis-kutovány na dvou pracovních konferen-cích, které se konaly 13. listopadu 2014a 30. listopadu 2016. Od května 2015 doledna 2017 se rozeběhly diskuse i na půděstálých seminářů, kterých se uskutečnilocelkem třináct.

Sekretariát

Sekretariát Odborné komise pracovalpovětšinou ve složení tří lidí (studentů načástečný úvazek), kteří měli na starostiprimárně organizační a komunikační zále-žitosti. Sekretariát zajiš�oval jednotlivájednání, zamlouval místnosti, posílal po-zvánky, zajiš�oval občerstvení, řešil vyú-čtování a pořizoval zápisy z jednání. Záro-veň sekretariát zodpovídal za veškerouvnitřní i vnější komunikaci včetně vedeníwebové stránky. Nárazově sekretariátplnil všechny úkoly, které se vyskytlyv průběhu činnosti komise (například ve-dení stážistů).

3 Spolupráce s Ministerstvempráce a sociálních věcí a s Minis-terstvem financí

Ministerstvo práce a sociálních věcí vy-tvořilo pro činnost Odborné komise násle-dující prostředí:

a. politickou podporu její činnosti;b. stanovení organizačně právních pod-

mínek pro její činnost v podobě Man-dátu, Statutu a Jednacího řádu;

c. možnost průběžně spolupracovats vedením ministerstva a jeho pra-covníky, především s vedením a pra-covníky sekce sociálně pojistnýchsystémů;

d. financování její činnosti na základěkaždoročně schvalovaného rozpočtu;

e. využívání disponibilní infrastrukturyministerstva (jednací místnosti, na-pojení na informační systém atp.).

Jednotliví pracovníci Ministerstva fi-nancí konzultovali připravované návrhyna pracovních jednáních komise i pracov-ních týmů.

4 Politické konzultace

V institucionálním designu Odborné ko-mise se postupně začala rýsovat slabina.Přípravy jejích návrhů na půdě pracovníchtýmů se totiž jen sporadicky účastnili zaklá-dající stálí členové, tj. reprezentanti politic-kých subjektů zastoupených v Poslaneckésněmovně. Postupně tak docházelo k fak-tické separaci odborné a správní diskusena půdě pracovních týmů a politické disku-se na samotném plénu komise. Realizacepůvodního konceptu fungování Odbornékomise pro důchodovou reformu, tak jakbyl formulován v programovém prohlášenívlády, tj. rozvíjení produktivního dialogupolitiků, odborníků a úředníků, tak bylv praxi výrazně oslaben. Namísto iniciativycelé vlády tak reálně šlo pouze o dílčíagendu resortu Ministerstva práce a sociál-ních věcí. Jedním z důsledků se staloi zpožování procesu schvalování návrhů.

Základní bariérou pro důsledné naplňo-vání úkolů, které byly Odborné komisi ulo-ženy programovým prohlášením vlády,byla nedostatečná politická shoda o pova-ze a podobě dalšího směřování důchodovéreformy. Existovala sice politická shoda, žedůchodový systém reformovat potřebuje,nicméně neexistovala shoda na tom, jaký-mi reformami dosáhnout toho, aby důcho-dový systém odpovídal současným náro-kům i nárokům předvídatelné budoucnosti.

Předseda Odborné komise proto nakonci roku 2015 zpracoval a předložil doku-ment „Cestovní mapa české důchodové re-formy“,3 v jehož závěru bylo zformulovánosedm otázek pro představitele politickýchstran zastoupených v Poslanecké sněmov-ně Parlamentu ČR. Jejich odpovědi shrnuldokument „Přehled pozic politických strana hnutí k Cestovní mapě české důchodovéreformy k 30. 11. 2016“.4 Nad ním se 1. pro-since 2016, za přítomnosti představitelůMPSV, sešli političtí reprezentanti (stálí čle-nové Odborné komise) s předsedou komi-se a vedoucími pracovních týmů.

Z odpovědí na uvedené otázky i z násled-né diskuse vyplývá, že shoda se nacházílépe na obecné úrovni než u konkrétnějšíchtémat. Všechny politické subjekty jsou při-praveny upravovat parametry důchodové-ho systému. Kromě TOP 09, která na danouotázku neodpověděla, chtějí také všechnypolitické subjekty simultánně reformovatdaňový a důchodový systém tak, aby zajis-tily důchodovému systému dostatečný pří-jem a zároveň podpořily hospodářský růst.S výjimkou KSČM jsou také všechna poli-tická hnutí a strany připraveny měnit posta-vení pojistných a nepojistných dávek v so-ciálním systému. K myšlence zvyšování po-dílu výdajů na důchodový systém na hru-bém domácím produktu se jednoznačněhlásí levicově orientované strany a KDU-ČSL, odpovědi ostatních politických subjek-tů jsou opatrnější. K zásadnějším struktu-

Tabulka č. 1: Přehled pracovních týmů OK a jejich zaměření

Zkratka

PT1

PT2

PT3

Název pracovníhotýmu

Ukončení II. pilířea nastavení para-metrů III. pilíře

Důchodový věka valorizace důcho-dů

Komplexní systé-mové analýzy, zá-sluhovost a transfe-ry

Vedoucí týmu

Vít Samek

Tomáš Kučera

Otakar Hampl

Realizace cílů Mandátu OK

č. 3: Ukončení tzv. II. pilířeč. 5: Podoba doplňkových dů-

chodových systémů

č. 1: Nastavení důchodovéhověku

č. 2: Mechanismus valorizacedůchodů

Obecný cíl: Komplexní systé-mové analýzyč. 4: Posílení principu zásluho-

vostič. 6: Narovnání transferů mezi

občany, rodinou a státemč. 5 (částečně): Podoba doplň-

kových důchodovýchsystémů

Tabulka č. 2: Přehled jednání orgánů Odborné komise (počet)

rok 2014 rok 2015 rok 2016 rok 2017

plénum komise 10 4 2 1

první pracovní tým 11 11 10 5

druhý pracovní tým 12 21 14 11

třetí pracovní tým 14 12 2 0

stálý seminář 0 7 5 1

pracovní konference 1 0 1 0



Poznatky z praxe

rálním reformám se hlásí strany z pravico-vého spektra, KDU-ČSL i hnutí ANO, ČSSDvidí tuto možnost ve vzdálenější budouc-nosti, podle KSČM nejsou potřeba vůbec.

5 Působení OK ve veřejném pro-storu

Jedním z hlavních přínosů činnosti Od-borné komise byla podpora veřejné diskuseo důchodovém systému a jeho reformáchnapříč odbornou, politickou, mediální i ob-čanskou veřejností. Komise v rámci nasto-lování témat k diskusi a upozorňování naproblémy čerpala jednak z poznatků svýchčlenů a spolupracovníků, ale také mnohdyz podnětů občanů. Odborné komisi se zadobu její činnosti podařilo přerámovat hod-notová východiska veřejné diskuse o dů-chodové reformě tak, že se v ní výraznějiprosadila i ta z jejího Mandátu vyplývajícíkritéria, která se v předcházejícím obdobínalézala spíše ve stínu pozornosti, najměkritérium zajištění přiměřených a důstoj-ných důchodů. Kladla přitom velký důrazna transparentnost a otevřenost, k čemužpo celou dobu své činnosti využívala webwww.duchodova-komise.cz, kde je podrob-ně dokumentována celá její činnost, včetnězveřejňování vybraných životních příběhůči podnětů a doporučení jednotlivých obča-nů. Komise po svých jednáních pořádalapravidelné tiskové brífinky, kde sdělovalaprůběžné výsledky své práce. Tyto brífinkybyly mnohokrát živě vysílány Českou televi-zí i Českým rozhlasem. Komise se snažilabýt médiím vždy nápomocna i jinak a po-máhala jim orientovat se v aktuálních dis-kusích a pracovních materiálech. Předseda,vedoucí pracovních týmů i další členové ko-mise se často zapojovali do neformálníchdiskusí o relevantních problémech důcho-dového systému a o návrzích na jejich ře-šení. Vysoká ochota členů komunikovats médii je doložena na webu komise nastránce „Komise v médiích“.

6 Návrhy Odborné komise

Návrhy promítnuté do přijatých zákonů

Návrhy realizované v rámci základního

důchodového pojištění (prvního pilíře)

1. Návrh revizního systému nastaveníhranice důchodového věku.

2. Stanovení minimální valorizace pro-centní výměry důchodů podle indexuspotřebitelských cen (životních nákla-dů) domácností. V případě, že by všaktento index měl nižší hodnotu nežindex růstu spotřebitelských cen (ži-votních nákladů) domácností důchod-ců, potom bude ke stanovení mini-mální valorizace procentní výměrydůchodů použit index růstu spotřebi-telských cen domácností důchodců.

3. Stanovení minimální valorizace prů-měrného starobního důchodu před-stavující úhrn částky, o kterou sezvýší základní výměra důchodu,a částky, o kterou se zvýší procentnívýměra důchodu, ve výši součtu sta-noveného růstu spotřebitelských cena jedné poloviny růstu reálné mzdy.

Realizace: Promítnuto do zákona

č. 203/2017 Sb., kterým se mění zákonč. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,ve znění pozdějších předpisů a další sou-visející zákony; ve Sbírce zákonů uveřej-něn dne 12. 7. 2017.

První odrážka:

� § 29 odst. 4, § 32 odst. 2, § 32 odst. 3,§ 38 a § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, ve znění po-zdějších předpisů (dále jen „ZDP“) +nové znění přílohy k ZDP;

� změna týkající se nadpisu části druhé,nový § 4a a § 10b zákona č. 582/1991 Sb.,o organizaci a provádění sociálního za-bezpečení, ve znění pozdějších předpisů;

� § 271b odst. 6 a § 271h odst. 1 zákonač. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Druhá a třetí odrážka: § 67 odst. 6 a 8ZDP: „Při stanovení částky zvýšení důcho-dů se přihlíží nejen k růstu cen za domác-nosti celkem, ale současně i k růstu cen zadomácnosti důchodců, a použije se vý-hodnější možnost (dosud se přihlíželopouze k růstu cen za domácnosti celkem)a dále se při stanovení částky zvýšení dů-chodů zohledňuje polovina růstu reálnémzdy (dosud se přihlíželo k růstu reálnémzdy o jednu třetinu).“

Návrh realizovaný v rámci systému dů-

chodového spoření (druhého pilíře)

� Návrh způsobu ukončení systému důcho-dového spoření, který minimalizoval jakriziko právních sporů, tak náklady a admi-nistrativní zátěž státní správy, penzijníchspolečností a účastníků systému.


č. 376/2015 Sb., oukončení důchodového spo-ření; ve Sbírce zákonů uveřejněn dne 28. 12. 2015.

Návrhy realizované v rámci doplňkového

penzijního spoření (třetího pilíře)

� Rozšíření osvobození od daně z příjmůi na výplaty penzí prováděné po dobunejméně 10 let.

� Snížení minimálního věku pro účastz 18 na 0 let.

� Zvýšení limitu pro kolektivní investování dostandardních fondů z 35 na 40 % (nakoneczvýšeno na 60 %) a do speciálních fondůz 5 na 10 % (nakonec zvýšeno na 20 %)z hodnoty majetku v účastnickém fondu.

� Povinnost bank držet peněžní prostřed-ky vyplácené účastníkům odděleně od

ostatních prostředků. Tyto prostředkynespadají do majetkové podstaty v pří-padě úpadku penzijní společnosti.


č. 377/2015 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákonao ukončení důchodového spoření; ve Sbír-ce zákonů uveřejněn dne 28. 12. 2015.

První odrážka: část pátá Změna zákonao daních z příjmů, čl. V., § 4 odst. 1 písm. l,

Druhá odrážka: část dvacátá šestáZměna zákona o doplňkovém penzijnímspoření, čl. XXIX, § 2,

Třetí odrážka: část dvacátá šestá Změnazákona o doplňkovém penzijním spoření,čl. XXIX, § 105 odst. 2 a 3,

Čtvrtá odrážka: část dvacátá šestáZměna zákona o doplňkovém penzijnímspoření, čl. XXIX, § 47a.

Návrh schválený vládou a předaný k pro-

jednání v Parlamentu ČR

Návrh v rámci základního důchodového

pojištění (prvního pilíře):

� Diferenciace sazeb pojistných odvodůpro rodiny s dětmi.

Realizace: Dne 5. 4. 2017 schválila vláda

návrh zákona, kterým se mění zákon

č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálnízabezpečení a příspěvku na státní politikuzaměstnanosti, ve znění pozdějších před-pisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizacia provádění sociálního zabezpečení, veznění pozdějších předpisů, a další souvi-

sející zákony. Návrh zákona byl postou-pen Poslanecké sněmovně Parlamentuk projednání jako sněmovní tisk č. 1096.

Návrh, jehož projednávání bylo přerušeno

na úrovni vedení MPSV ČR

Návrh v rámci základního důchodového

pojištění (prvního pilíře):

� Sdílení vyměřovacích základů manželůpro uplatnění důchodových nárokůrozdělením sloučeného vyměřovacíhozákladu na půl mezi oba partnery.

Ministerstvo práce a sociálních věcíprovedlo v rámci přípravy návrhu věcné-ho řešení velmi podrobnou analýzu ohled-ně návrhu na zavedení institutu sdílení vy-měřovacích základů do základního důcho-dového pojištění. Ukázalo se však, že rea-lizace záměru by si vyžádala řešení někte-rých zásadních problémů a situací, což byčinilo tento záměr při současné podoběprocesů a informačních systémů značněkomplikovaným. Mezi věcnými problémyje potřeba zmínit například otázku někte-rých situací, které by mohly nastat přiošetření náhradních dob pojištění, kteréjsou současně vyloučenými dobami.Ošetření těchto situací by za současnéhonastavení procesů a informačního systé-


Poznatky z praxe


mu bylo velmi složité nebo dokonce ne-možné a výsledný efekt by bez dalšíchsystémových změn přinesl pouze dílčíomezené efekty. Proto byly práce natomto záměru v říjnu 2015 přerušeny. Odzáměru jako takového se však do budouc-na zcela neupouští. Ke zvážení se nabízíbu některé dílčí jednodušší varianty,nebo naopak sloučení s komplexnějšímizměnami spojenými s optimalizací a elek-tronizací administrativních procesů a dal-ším rozvojem informačních systémů.

Návrh vyváženějšího způsobu valorizace

penzí, zahrnující dvě návrhy snížení závis-

losti absolutní výše valorizace na aktuální

výši daného důchodu.

Na jednání s vedením Ministerstva prácea sociálních věcí dne 13. prosince 2016 adre-soval pan předseda vlády předsedovi Odbor-né komise pro důchodovou reformu násle-dující zadání: navrhněte takový nový způsobvalorizace důchodů, který zabrání nedůstojněnízkým částkám valorizace nízkých důchodů.Návrhem řešení se zabýval druhý pracovnítým Odborné komise. Ze čtyř zvažovanýchmodelů doporučil uplatnit první a třetí:

Model 1:

Předpokládá navýšení základní výměryu všech valorizovaných důchodů o dalšípevnou částku. Procentní výměra by ná-

sledně méně diferencovala výslednou část-ku valorizace různě vysokých důchodů.

Model 3:

Stávající úprava valorizace důchodů bybyla zachována pro důchody odpovídajícívládou nebo parlamentem stanovené mi-nimální částce valorizace a částkám vyš-ším. Valorizace všech nižších důchodů bydorovnávala rozdíl mezi základní výmě-rou a valorizací důchodů odpovídajícíchstanovené minimální částce.

Realizace Modelu 1 v praxi by zname-nala částečnou redistribuci prostředků nanavýšení důchodů bez vyšších celkovýchnároků na rozpočtové zdroje, na rozdíl oduplatnění modelu 3, náročnějšího na zdro-je nutné k dorovnání rozdílů mezi základnívýměrou a stanovenou minimální celko-vou částkou valorizace.

Celý návrh, nazvaný „Hledání vyváženěj-

šího způsobu valorizace penzí“, byl panupředsedovi vlády předán dne 15. května2017.6

7 Přehled plnění konkrétních cílůa úkolů stanovených Mandátem

Cíl číslo 1: Navrhnout konkrétní mecha-

nismus, pomocí kterého bude prováděno

pravidelné hodnocení nastavení důchodo-

vého věku.

Realizace: Návrh revizního systému na-stavení hranice důchodového věku, přija-tý Odbornou komisí dne 11. 12. 2014a promítnutý do novely Zákona o důcho-dovém pojištění č. 155/1995 Sb.

Cíl číslo 2: Navrhnout takovou podobu

valorizačního mechanismu, který zajistí

úměrnou a důstojnou výši důchodu po

celou dobu jeho výplaty.

Realizace:

� Úprava valorizace důchodů, zlepšujícípoměr vývoje vyplácených důchodůk vývoji pracovních příjmů a lépe od-povídající reálné struktuře výdajů do-mácností důchodců, přijatá Odbornoukomisí dne 1. 12. 2016, byla promítnu-ta do novely Zákona o důchodovémpojištění č. 155/1995 Sb.

� Dokument „Hledání vyváženějšího způ-sobu valorizace penzí“, obsahující dvěvarianty snížení závislosti absolutnívýše valorizace na aktuální výši dané-ho důchodu, vyžádaný panem předse-dou vlády (15. 5. 2017).

Cíl číslo 3: Navrhnout konkrétní způ-

sob ukončení systému důchodového spo-

ření.

Tabulka č. 3: Přehled návrhů Odborné komise

Návrh Pilíř Realizace Zákon

revizní systém nastavení hranic důchodo-

vého věku

úprava stanovení minimální valorizace pro-

centní výměry důchodů

úprava stanovení minimální valorizace prů-

měrného starobního důchodu

způsob ukončení systému důchodového

spoření

rozšíření osvobození od daně z příjmů i na

výplaty penzí po dobu minimálně 10 let

snížení minimálního věku pro účast z 18 na 0 let

zvýšení limitu pro kolektivní investování

do standardních fondů

povinnost bank držet peněžní prostředky

vyplácené účastníkům odděleně

diferenciace sazeb pojistných odvodů prorodiny s dětmi

sdílení vyměřovacích základů manželů prouplatnění důchodových nároků

dvě varianty snížení závislosti absolutní

výše valorizace na aktuální výši daného dů-

chodu

I.

I.

I.

II.

III.

III.

III.

III.

I.

I.

I.

promítnuto v přijatém zákoně








schváleno vládou, postoupenoPS PČR

projednávání přerušenona úrovni MPSV

zasláno předsedovi vlády

zákon č. 203/2017 Sb., kterým se mění zákonč. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, veznění pozdějších předpisů a další souvisejí-cí zákony; ve Sbírce zákonů uveřejněn dne12. 7. 2017

zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodo-vého spoření; ve Sbírce zákonů uveřejněndne 28. 12. 2015

zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění ně-které zákony v souvislosti s přijetím zákonao ukončení důchodového spoření; ve Sbírcezákonů uveřejněn dne 28. 12. 2015

Návrh zákona (měnící zákon č. 589/1992 Sb.a zákon č. 582/1991 Sb.) byl postoupen Pos-lanecké sněmovně Parlamentu k projednáníjako sněmovní tisk č. 1096.



Poznatky z praxe

Realizace: Návrh způsobu ukončenísystému důchodového spoření (tzv. II. pilíře),schválený Odbornou komisí dne 31. 7. 2014a promítnutý do zákona č. 376/2015 Sb.,o ukončení důchodového spoření.

Cíl číslo 4: Navrhnout takové nastave-

ní parametrů systému, při kterém dojde

k posílení principu zásluhovosti bez ne-

gativního dopadu na ochranu před chu-

dobou u populace důchodců.

Realizace: Návrhy na významnější zo-hlednění zásluh rodin s dětmi spočívajícíve výraznějším zohlednění zásluh v podo-bě nákladů a práce v rodinách souvisejí-cích s výchovou budoucích plátců dosystému: návrh sdílení vyměřovacích zá-kladů manželů pro uplatnění důchodo-vých nároků a návrh diferenciace sazebpojistných odvodů pro rodiny s dětmi(oba návrhy podrobněji viz cíl 6).

Cíl číslo 5: Navrhnout změny parametrů

doplňkových důchodových systémů, ze-

jména pak poskytované státní podpory

s cílem motivovat k vytváření dlouhodo-

bých úspor na stáří a k využití pro výplatu

pravidelné penze a s ohledem na možnos-

ti jednotlivých typů rodin a domácností.

Realizace cíle 5: Návrh série opatření napodporu doplňkového penzijního spoření(tzv. III. pilíře), schválený Odbornou komi-sí dne 22. 12. 2014 a promítnutý do záko-na č. 377/2015 Sb., kterým se mění někte-ré zákony v souvislosti s přijetím zákonač. 376/2015 Sb.

Cíl číslo 6: Navrhnout takovou podobu

transferů mezi občany, rodinami a státem

zprostředkovaných důchodovým systé-

mem, která zajistí vyvážené a všeobecně

akceptované postavení všech typů do-

mácností.

Realizace:

� Návrh sdílení vyměřovacích základůmanželů pro uplatnění důchodovýchnároků rozdělením sloučeného vymě-řovacího základu na půl mezi oba part-nery byl schválen Odbornou komisídne 11. 12. 2014. Jeho projednáváníbylo přerušeno vedením Ministerstvapráce a sociálních věcí.

� Návrh diferenciace sazeb pojistnýchodvodů pro rodiny s dětmi, schválenýOdbornou komisí dne 21. 5. 2015, přija-tý vládou a postoupený k projednáníPoslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

8 Závěry a doporučení k pokra-čování důchodové reformy

Pokus o institucionalizaci dialogu politi-ků, odborníků a úředníků (a také předsta-vitelů zájmových skupin a občanské veřej-

nosti) o důchodové reformě, představova-ný ustavením a činností Odborné komise,uspěl jen částečně (viz Přehled plnění kon-krétních cílů a úkolů stanovených Mandá-tem). Zkušenosti z její práce tedy mohoubýt využity pro hledání takové podoby po-kračování práce na důchodové reformě,která bude účinnější a povede rychlejik nalezení potřebné odborné a politickédohody i k jejímu průmětu do praxe.

Potřebná je především silná a trvalápodpora reformního úsilí ze strany vlády.Důchodový systém nemůže být dobře re-formován bez trvalé a těsné kooperaceněkolika resortů, především ovšem resor-tů práce a sociálních věcí a financí, zastře-šovaných přímo Úřadem vlády.

Existuje propastný nepoměr mezi ná-klady na důchody v řádu stovek miliardkorun ročně a nepatrným financovánímrelevantního výzkumu, tvorby potřebnýchanalýz a prognóz, shromažování a vy-hodnocování potřebných dat a moderaceveřejného diskurzu v řádu několika milió-nů korun. Výzkum a spolupráci relevant-ních aktérů je nutno koncipovat dlouhodo-bě, mezioborově, inkluzivně a s důrazemna jeho aplikační vyústění.

Institucionální základna práce na dů-chodové reformě by neměla být nadálezávislá na ad hoc rozhodnutí jednotlivýchvlád. Tvorba a realizace důchodové refor-my je ze své podstaty kontinuálním proce-sem, který bývá přeryvy a nejistoty způso-benými politickými turbulencemi zásadněpoškozován.

Příprava důchodové reformy musí klástvětší důraz na podporu trvalého dialogupolitické reprezentace napříč politickýmspektrem. Reprezentanti politických sub-jektů by měli být průběžně zasvěcováni dopříslušné problematiky a měli by mítoprávnění a odpovědnost závazně se vy-slovovat k jednotlivým tématům na spo-lečných jednáních a být motivováni k hle-dání a nalézání sdílených voleb - i za cenudílčích kompromisů.

V průběhu práce Odborné komise bylonashromážděno mnoho důležitých poznat-ků o problémech a dysfunkcích stávajícía nezměněné budoucí podoby důchodové-ho systému, ale i námětů na jejich řešení.Jen část z nich mohla být promítnuta do po-doby návrhů schválených a předaných k po-souzení a dopracování exekutivě a legislati-vě (viz Návrhy Odborné komise). Tezaurusproblémů a námětů k pokračování důcho-dové reformy6 je v přehledné podobě shr-nuje tak, aby byly přímo využitelné v dalšífázi práce na v zásadě nikdy nekončící refor-mě českého důchodového systému.

1 Viz také ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTIODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMUV LETECH 2014−2017. Odborná komise pro důcho-dovou reformu. Praha 2017.

2 Viz TEZAURUS PROBLÉMŮ A NÁVRHŮ KPOKRAČOVÁNÍ DŮCHODOVÉ REFORMY. Odbornákomise pro důchodovou reformu. Praha 2017.

3 Viz CESTOVNÍ MAPA ČESKÉ DŮCHODOVÉREFORMY. Odborná komise pro důchodovou refor-mu. Praha 2015.

4 Viz PŘEHLED POZIC POLITICKÝCH STRAN A HNUTÍK CESTOVNÍ MAPĚ ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMYK 30. 11. 2016. Odborná komise pro důchodovou re-formu. Praha 2016.

5 Viz HLEDÁNÍ VYVÁŽENĚJŠÍHO ZPŮSOBUVALORIZACE PENZÍ. Odborná komise pro důchodo-vou reformu. Praha 2017.

6 Viz TEZAURUS PROBLÉMŮ A NÁVRHŮ K PO-KRAČOVÁNÍ DŮCHODOVÉ REFORMY (2017).

Zdroje

CESTOVNÍ MAPA ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMY. Od-borná komise pro důchodovou reformu. Praha 2015.Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2015/12/Cestovní-mapa-české-dů-chodové-reformy-1.-prosince-2015.pdf

HLEDÁNÍ VYVÁŽENĚJŠÍHO ZPŮSOBU VALORIZACEPENZÍ. Odborná komise pro důchodovou reformu.Praha 2017. Dostupné z: http://www.duchodova-ko-mise.cz/wp-content/uploads/2015/12/Cestovní-mapa-české-důchodové-reformy-1.-prosince-2015.pdf.

KOALIČNÍ SMLOUVA mezi ČSSD, hnutím ANO 2011a KDU-ČSL na volební období 2013−2017. Praha 2014.Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ media -cent-rum/ dulezite-dokumenty/koalicni _smlouva.pdf.

MANDÁT ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOUREFORMU. Praha 2014. Dostupné z: http://ducho-dova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/Man-dat_Odborne_komsie_pro_duchodovou_reformu.pdf.

POTŮČEK, M. Cestovní mapa české důchodové refor-my. Odborná komise pro důchodovou reformu.Praha 2015. Dostupné z: http://www.duchodova-ko-mise.cz/wp-content/uploads/2015/12/Cestovní-mapa-české-důchodové-reformy-1.-prosince-2015.pdf.

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY ČESKÉREPUBLIKY. Praha 2014. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-do-kumenty/programove_prohlaseni_unor_2014.pdf.

PŘEHLED POZIC POLITICKÝCH STRAN A HNUTÍK CESTOVNÍ MAPĚ ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMYK 30. 11. 2016. Odborná komise pro důchodovou re-formu. Praha 2016. Dostupné z: http://www.duchodo-va-komise .cz /wp-content /uploads /2016/12 /P%C5%99ehled-pozic-politick%C3%BDch-stran-a-hnut%C3%AD-k-Cestovn%C3%AD-map%C4%9B-%C4%8Desk%C3%A9-d%C5%AFchodov%C3%A9-re-formy-30.-listopadu-2016.pdf.

TEZAURUS PROBLÉMŮ A NÁMĚTŮ K POKRA-ČOVÁNÍ DŮCHODOVÉ REFORMY. Odborná komisepro důchodovou reformu. Praha 2017. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2017/11/Tezaurus-probl%C3%A9m%C5%AF-a-n%C3%A1vrh%C5%AF-k-pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD-d%C5%AFchodov%C3%A9-reformy.pdf.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ODBORNÉKOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU V LETECH2014−2017. Odborná komise pro důchodovou re-formu. Praha 2017. Dostupné z: http://www.ducho-dova-komise.cz/wp-content/uploads/2017/09/Závě-rečná-zpráva-o-činnosti-OK-pro-DR.pdf

Autor prof. PhDr. Martin Potůček, CSc.,MSc. ([email protected], www.martin-potucek.cz) je profesorem veřejné a soci-ální politiky Institutu sociologických stu-dií, vedoucím Centra pro sociální a ekono-mické strategie (CESES) na Fakultě sociál-ních věd Univerzity Karlovy v Praze, vedevýzkumné týmy, působí na Fakultě sociál-ních věd Univerzity Karlovy (Faculty ofSocial Sciences, Charles University),Smetanovo nábřeží 6, 110 00 Praha 1,Česká republika.


Poznatky z praxe


Novela zákona respektuje obecné zása-dy ústavního pořádku České republiky,není v rozporu s nálezy Ústavního souduČeské republiky ani s žádnými mezinárod-ními smlouvami, kterými je Česká republi-ka vázána a je plně slučitelná s právemEvropské unie. Změna právní úpravy v ob-lasti zaměstnávání osob se zdravotnímpostižením je plně v souladu se Směrni-cí Rady 2000/78/ES a Směrnicí Rady2009/52/ES.

Hlavním cílem nové právní úpravy je za-jistit přehledný, administrativně jednodu-chý systém podpory zaměstnávání osobse zdravotním postižením. Změnou právníúpravy dochází k jednoznačnému odděle-ní a pojmovému odlišení volného a chrá-něného trhu práce s cílem zabezpečit, abydo systému podpory chráněného trhupráce vstoupily jen ty zaměstnavatelskésubjekty, které budou řádně prověřenya které systém podpory ze strany státu ne-budou zneužívat. V souvislosti s toutozměnou dochází také k novému označenípříspěvků poskytovaných zaměstnavate-lům, zároveň se zavádí nový institut uzná-ní zaměstnavatele za zaměstnavatele nachráněném trhu práce, a to formou doho-dy uzavřené s Úřadem práce ČR. Zároveňse jednoznačně stanoví, že chráněnýmtrhem práce se rozumí podpora zaměstna-vatelů zaměstnávajících více než 50 % osobse zdravotním postižením z celkovéhopočtu svých zaměstnanců, kteří majís Úřadem práce ČR uzavřenou dohoduo uznání zaměstnavatele za zaměstnava-tele na chráněném trhu práce. Takto kon-struovaná právní úprava přispěje ke zpře-hlednění systému podpory zaměstnáváníosob se zdravotním postižením. Současněse v rámci náhradního plnění snižuje do-savadní 36násobek poskytovaného plněnína 28násobek. Dále se zavádí možnost od-stranění tvrdosti zákona ve vztahu k po-skytování příspěvku na podporu zaměst-návání osob se zdravotním postižením nachráněném trhu práce, která spočíváv možnosti prominout splnění podmínkybezdlužnosti ve výjimečných případech.Novela zákona mění ta ustanovení zákona

o zaměstnanosti, která se týkají podporyzaměstnávání osob se zdravotním posti-žením. Nová právní úprava vychází ze stá-vající právní úpravy a systém vymezováníchráněného pracovního místa se nahrazu-je uznáním zaměstnavatele za zaměstna-vatele na chráněném trhu práce formoudohody uzavřené s Úřadem práce ČR.Způsob uzavření dohody i podmínky projejí uzavření jsou obdobné jako při dosa-vadním vymezování chráněného pracov-ního místa. Jedná se o úpravu uzavíránídohody o uznání zaměstnavatele za za-městnavatele na chráněném trhu práce,o zavedení povinnosti zaměstnavatelepředkládat roční zprávu o činnosti zaměst-navatele na chráněném trhu práce a o for-mální úpravu ostatních dotčených ustano-vení ve smyslu úpravy pojmů (nahrazenípojmu chráněné pracovní místo pojmemdohoda o uznání zaměstnavatele za za-městnavatele na chráněném trhu práce).Novelou se rovněž řeší zefektivnění postu-pů ministerstva školství při udělováníakreditací vzdělávacích programů akredi-tovaných podle zákona o zaměstnanosti.

Obecně k hlavním změnám

Na základě zkušeností z aplikační praxevyvstala potřeba transparentně upravitoblast zaměstnávání osob se zdravotnímpostižením v rámci trhu práce včetně po-skytování příspěvků zaměstnavatelům,kteří zaměstnávají osoby se zdravotnímpostižením, a to i s důrazem na snížení ad-ministrativní zátěže dotčených subjektů.Proto se nahrazuje neflexibilní systéma postup vymezování jednotlivých chráně-ných pracovních míst zřízených zaměstna-vatelem pro osobu se zdravotním postiže-ním uznáním zaměstnavatele za zaměst-navatele na chráněném trhu práce. Pozi-tivní dopad této změny lze spatřovat nastraně osob se zdravotním postižením,protože lze očekávat, že nahrazení vyme-zování jednotlivých chráněných pracov-ních míst uznáním zaměstnavatele za za-městnavatele na chráněném trhu prácepřispěje k podpoře zaměstnávání této ka-

tegorie zaměstnanců. Uznání zaměstnava-tele za zaměstnavatele na chráněném trhupráce je právní akt - dohoda o uznání za-městnavatele na chráněném trhu práceuzavřená s Úřadem práce ČR na dobu3 let, resp. po splnění zákonem o zaměst-nanosti stanovených podmínek na dobuneurčitou. Tím se zajistí, že do systémupodpory chráněného trhu práce vstoupíjen takové subjekty, které nezneužívají po-skytovanou podporu zaměstnávání osobse zdravotním postižením. Zároveň seumožňuje, aby Úřad práce ČR mohl kdy-koliv v průběhu účinnosti dohody o uzná-ní zaměstnavatele za zaměstnavatele nachráněném trhu práce provést kontrolu pl-nění podmínek stanovených jak zákonemo zaměstnanosti, tak touto dohodou,a v případě závažných porušení dohoduvypoví nebo může vypovědět.

Dalším důvodem změny zákona o za-městnanosti v této oblasti byla absencejakýchkoliv relevantních údajů o subjek-tech zaměstnávajících více než 50 % osobse zdravotním postižením z celkovéhopočtu svých zaměstnanců. Proto sev rámci dohody o uznání zaměstnavateleza zaměstnavatele na chráněném trhupráce zaměstnavatel zaváže předkládatÚřadu práce ČR pravidelnou roční zprávuo své činnosti v zákonem o zaměstnanos-ti předepsané struktuře. Tímto se čtvrtlet-ní periodicita předkládání některých do-kladů souvisejících s poskytováním přís-pěvku na podporu zaměstnávání osob sezdravotním postižením na chráněnémtrhu práce tedy změní na roční periodicitu.Dále nová právní úprava má ambice zpře-hlednit systém podpory zaměstnáváníosob se zdravotním postižením, a to od-dělením a pojmovým odlišením volnéhoa chráněného trhu práce tak, aby chráně-ný trh práce byl tvořen výhradně segmen-tem zaměstnavatelů, se kterými Úřadpráce ČR uzavře dohodu o uznání zaměst-navatele za zaměstnavatele na chráněnémtrhu práce. Těmto zaměstnavatelům budei nadále poskytován příspěvek na podpo-ru zaměstnávání osob se zdravotním po-stižením, ale nově již jako příspěvek na

Novela zákona o zaměstnanosti přináší od 1. ledna 2018komplexní systémovou změnu v zaměstnávání osob sezdravotním postižením

Olga Bičáková

Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti zákon č. 327/2017 Sb., který novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů. Novela přináší ty změny právní úpravy zákona o zaměstnanosti, které vyplynuly z potřeby reagovat na

současný vývoj v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce, včetně toho, aby se zamezilo zneuží-

vání zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aby v budoucnu byli podpořeni ti zaměstnavatelé, kteří skutečně osoby

se zdravotním postižením zaměstnávají a ne ti, kteří to jenom předstírají.



Poznatky z praxe

podporu zaměstnávání osob se zdravot-ním postižením na chráněném trhu práce.Nová právní úprava nemění dosavadnívýši tohoto příspěvku, ale pouze slučujejeho dosavadní částky do jedné maximál-ní. Ponechává se tedy na zaměstnavateli,zda bude příspěvek čerpat pouze pro-střednictvím mzdových nákladů nebo sibude nárokovat jeho zvýšení na další ná-klady vynaložené na zaměstnávání osobse zdravotním postižením v kalendářnímčtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvkužádá. Jedná se o změnu přinášející úspo-ru administrativní zátěže.

Příspěvek na zřízení pracovního místapro osobu se zdravotním postižením budemožné poskytovat zaměstnavatelům pů-sobícím na volném i chráněném trhupráce. Jedná se o nové označení příspěv-ku, který již neponese ve svém názvupojem chráněné pracovní místo. Zaměst-navatelům bude moci Úřad práce ČR i na-dále poskytovat příspěvek na úhradu pro-vozních nákladů, který ale již nebudevázán na chráněné pracovní místo, alenově se bude vázat na náklady vynaloženév souvislosti se zaměstnáváním osoby sezdravotním postižením. Z důvodu zabez-pečení právní jistoty zaměstnavatelů nachráněném trhu práce se nově upravuje,že o povinnosti vrátit poskytnutý příspě-vek na podporu zaměstnávání osob sezdravotním postižením na chráněnémtrhu práce nebo jeho poměrnou část budekrajská pobočka Úřadu práce ČR rozhodo-vat ve správním řízení vedeném podlesprávního řádu. Zaměstnavatelé tak bu-dou mít postavení účastníka správního ří-zení se všemi právy, které účastníku řízenípodle správního řádu náleží.

V oblasti plnění povinnosti povinnéhopodílu zaměstnávání osob se zdravotnímpostižením v pracovním poměru na celko-vém počtu zaměstnanců zaměstnavateletzv. náhradním plněním se snižuje dosa-vadní 36násobek poskytovaného plněnína 28násobek průměrné mzdy v národnímhospodářství za první až třetí čtvrtletípředcházejícího kalendářního roku za kaž-dého přepočteného zaměstnance se zdra-votním postižením zaměstnaného v před-chozím kalendářním roce. Touto změnouse má právě eliminovat nežádoucí jev tzv.přefakturace výrobků nebo služeb posky-tovaných v rámci limitů tzv. náhradníhoplnění, při které jsou prostřednictvím ně-kterých zaměstnavatelů přefakturoványvýrobky, aniž by se na nich podílely osobyse zdravotním postižením.

V oblasti rekvalifikací je v zákoně o za-městnanosti změna zaměřena zejména nazvýšení kvality akreditovaných rekvalifi-kačních programů. Za tím účelem se sta-noví informační povinnost rekvalifikač-ních zařízení vůči MŠMT v případě vznikuzměn v údajích uvedených v žádostio udělení akreditace, a to v zájmu dosta-tečného zabezpečení kvality vzdělávacích

programů akreditovaných podle zákonao zaměstnanosti, které jsou rekvalifikačnízařízení oprávněna poskytovat na základěakreditace udělené MŠMT. Vzhledem k to-mu, že se v neposlední řadě praxe potýka-la s nemožností postihu rekvalifikačníhozařízení, které opakovaně porušovalo svépovinnosti a nezajiš�ovalo tak kvalitnívzdělávání v rekvalifikačním programua v případě, že mu byla akreditace odej-muta, mohlo si podle současné (předcho-zí) právní úpravy o akreditaci znovu ihnedpožádat, byla přijata tato nová právníúprava, která by tomuto jevu měla zame-zit. V důsledku nových změn v oblasti re-kvalifikací dojde k eliminaci nespolehli-vých a nekvalitních poskytovatelů rekvali-fikací. Níže jsou podrobněji popsány kon-krétní změny zákona.

Příspěvek na zřízení pracovníhomísta pro osobu se zdravotnímpostižením

Jedná se o změnu stávajícího příspěvkuna zřízení chráněného pracovního místa.Tento příspěvek se bude týkat zaměstna-vatele, který zřídí pro osobu se zdravot-ním postižením na základě písemné doho-dy uzavřené s Úřadem práce ČR pracovnímísto a jeho poskytování se bude říditsoučasným zněním § 75 zákona o zaměst-nanosti s tím, že se na něj nebudou vzta-hovat podmínky určené pro chráněný trhpráce, tj. dosavadní podmínky pro vyme-zení chráněného pracovního místa. Tentopříspěvek je nově označen jako „Příspě-vek na zřízení pracovního místa pro osobuse zdravotním postižením“, přičemž dozákona je rovněž doplněna definice pra-covního místa zřízeného pro osobu sezdravotním postižením, která zní následo-vně: „Pracovním místem zřízeným proosobu se zdravotním postižením se rozu-mí pracovní místo, které zaměstnavatelzřídil pro osobu se zdravotním postiženímna základě písemné dohody uzavřenés Úřadem práce ČR. Na zřízení pracovníhomísta pro osobu se zdravotním postiže-ním poskytuje Úřad práce ČR zaměstnava-teli příspěvek. Pracovní místo zřízené proosobu se zdravotním postižením musí býttakovou osobou obsazeno po dobu 3 let.“Výše příspěvků na zřízení pracovníhomísta se přitom nemění.

Příspěvek na úhradu provozníchnákladů vynaložených v souvis-losti se zaměstnáváním osoby sezdravotním postižením

Poskytování příspěvku na úhradu pro-vozních nákladů vynaložených v souvis-losti se zaměstnáváním osoby se zdravot-ním postižením již nebude vázáno na zří-zená či vymezená chráněná pracovní

místa, protože tento institut je nahrazendohodou o uznání zaměstnavatele za za-městnavatele na chráněném trhu práce.Vzhledem k tomu, že pojem „chráněné“se již nebude objevovat v souvislosti sezřizováním pracovních míst, ale v souvis-losti s uznáním zaměstnavatele za zaměst-navatele na chráněném trhu práce, bylopotřeba tomuto přizpůsobit také příspě-vek na úhradu provozních nákladů vynalo-žených v souvislosti se zaměstnávánímosoby se zdravotním postižením. Zákonnově stanoví, že příspěvek na úhradu pro-vozních nákladů vynaložených v souvis-losti se zaměstnáváním osoby se zdravot-ním postižením může Úřad práce ČR po-skytnout na základě písemné dohody uza-vřené se zaměstnavatelem, který zaměst-nává v pracovním poměru osobu se zdra-votním postižením. Roční výše příspěvkumůže i nadále činit nejvýše 48 000 Kč najednu osobu se zdravotním postižením.Nově jsou stanoveny náležitosti žádostio poskytnutí tohoto příspěvku a rovněždohody o poskytnutí tohoto příspěvku.Žádost o poskytnutí příspěvku na úhraduprovozních nákladů vynaložených v sou-vislosti se zaměstnáváním osoby se zdra-votním postižením obsahuje kromě identi-fikačních údajů zaměstnavatele, místoa předmět podnikání nebo místo a před-mět činnosti zaměstnavatele, jmenný se-znam osob se zdravotním postižením, nakteré je příspěvek požadován, s uvedenímrodného čísla a data vzniku pracovníhopoměru a doložení skutečnosti, že zaměst-nanec, na kterého je příspěvek požado-ván, je osobou se zdravotním postižením.Zákon nově stanoví, že dohoda o poskyt-nutí příspěvku na úhradu provozních ná-kladů vynaložených v souvislosti se za-městnáváním osoby se zdravotním posti-žením obsahuje alespoň identifikačníúdaje účastníků dohody, výši příspěvku,jeho specifikaci a způsob úhrady, podmín-ky, za kterých bude příspěvek poskytován,způsob prokazování, jak jsou sjednanépodmínky plněny, podmínky a termín zú-čtování poskytnutého příspěvku, závazekzaměstnavatele vrátit příspěvek v případě,že mu byl poskytnut v období 12 měsícůpřede dnem nabytí právní moci rozhodnu-tí o uložení pokuty za umožnění výkonunelegální práce podle § 5 písm. c) bodu 3,a lhůtu pro vrácení příspěvku a podmínky,na základě kterých lze dohodu vypovědět.Zároveň se zpřesňuje právní úprava po-skytnutí tohoto příspěvku ve vztahuk osobě samostatně výdělečně činné,která je osobou se zdravotním postižením.Zákon o zaměstnanosti nově upravujezmocnění pro MPSV stanovit prováděcímprávním předpisem skutečnosti, kterésouvisí se zaměstnáváním osob se zdra-votním postižením, a to charakteristikupracovního místa pro osobu se zdravot-ním postižením, a poskytnutím příspěvkuna úhradu provozních nákladů vynalože-


ných v souvislosti s jejich zaměstnává-ním.

Chráněný trh práce a dohodao uznání zaměstnavatele za za-městnavatele na chráněném trhupráce

Systém vymezování jednotlivých chrá-něných pracovních míst je nově nahrazennovým institutem, kterým je uznání za-městnavatele za zaměstnavatele na chrá-něném trhu práce a zavádí se definicepojmu chráněný trh práce, která zní násle-dovně: „Chráněný trh práce je tvořen za-městnavateli, kteří zaměstnávají více než50 % osob se zdravotním postižením z cel-kového počtu svých zaměstnanců a se kte-rými Úřad práce uzavřel písemnou doho-du o jejich uznání za zaměstnavatele nachráněném trhu práce. Dohoda o uznánízaměstnavatele se uzavírá v rámci místnípůsobnosti krajské pobočky Úřadu práceČR, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnava-tel, který je právnickou osobou, nebo v je-jímž obvodu má bydliště zaměstnavatel,který je fyzickou osobou.“ Novela zákonastanoví podmínky, za kterých lze dohoduo uznání zaměstnavatele uzavřít a náleži-tosti, které by měla žádost o uzavření tétodohody a vlastní dohoda obsahovat. Do-hoda o uznání zaměstnavatele za zaměst-navatele na chráněném trhu práce sebude uzavírat se zaměstnavatelem, kterýsplní zákonem stanovené podmínky, nadobu 3 let. Pokud o uzavření dohody pouplynutí této doby zaměstnavatel požádánejpozději do 3 měsíců po skončení účin-nosti předchozí dohody, uzavře s nímÚřad práce ČR dohodu o uznání zaměst-navatele za zaměstnavatele na chráněnémtrhu práce již na dobu neurčitou. Zároveňse taxativně stanoví důvody, na základěkterých Úřad práce ČR v případě zjištění,že zaměstnavatel nesplňuje zákonem o za-městnanosti stanovené podmínky nebozávazky, dohodu o uznání zaměstnavateleza zaměstnavatele na chráněném trhupráce vypoví nebo může vypovědět (stanese tak v případě, kdy zaměstnavatele nepl-ní zákonem o zaměstnanosti stanovenýchpodmínek po dobu dvou kalendářní čtvrt-letí po sobě jdoucích). Pokud tedy zaměst-navatel neplní některou ze stanovenýchpodmínek pouze po jedno kalendářníčtvrtletí, případně ob jedno kalendářníčtvrtletí, k vypovězení dohody o uznání za-městnavatele za zaměstnavatele na chrá-něném trhu práce ze strany Úřadu práceČR nedojde. V obou případech výpovědnídoba činí 2 měsíce, přičemž zákonem o za-městnanosti je stanoveno, že až do uply-nutí výpovědní doby je zaměstnavateloprávněn poskytovat výrobky a službynebo plnit zadané zakázky pro účely spl-nění povinnosti uvedené v § 81 zákonao zaměstnanosti.

Dosud zaměstnavatelé k žádosti o po-skytnutí příspěvku na podporu zaměstná-vání osob se zdravotním postižením nachráněném pracovním místě dokládali in-formace vypovídající o plnění podmínekpro jeho získání. Žádné další informacez oblasti finančně ekonomické Úřad práceČR neměl k dispozici. Absence těchtoúdajů chybí při dalším nastavení systémupodpory zaměstnávání osob se zdravot-ním postižením a při zdůvodňování změnv této oblasti. Proto se v rámci dohodyo uznání zaměstnavatele za zaměstnava-tele na chráněném trhu práce zaměstna-vatel bude zavazovat k předkládání pravi-delné roční zprávy o své činnosti v záko-nem o zaměstnanosti předepsané struktu-ře. Získané informace budou sloužit jakovýchodisko pro rozhodování o dalšíchzměnách v systému podpory zaměstnává-ní této cílové skupiny. Cílem novelizova-ného ustanovení § 78 zákona o zaměstna-nosti je mj. zpřehlednění systému podpo-ry zaměstnávání osob se zdravotním po-stižením.

Příspěvek na podporu zaměst-návání osob se zdravotním po-stižením na chráněném trhupráce

V novelizovaném ustanovení § 78a senově upravují podmínky pro poskytovánípříspěvku na podporu zaměstnávání osobse zdravotním postižením na chráněnémtrhu práce. Změny jsou reakcí na novouprávní úpravu týkající se dohody o uznánízaměstnavatele za zaměstnavatele nachráněném trhu práce. Poskytování přís-pěvku již nebude vázáno na zřízená či vy-mezená chráněná pracovní místa, protožetento institut je nahrazen dohodou o uzná-ní zaměstnavatele za zaměstnavatele nachráněném trhu práce. Pro poskytovánípříspěvku bude příslušná krajská pobočkaÚřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo za-městnavatel, který je právnickou osobou,nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměst-navatel, který je fyzickou osobou.

Nově se v § 78a odst. 2 stanoví, abypříspěvkem byly nahrazovány skutečněvynaložené prostředky na mzdy neboplaty v měsíční výši 75 % skutečně vyna-ložených prostředků na mzdy nebo platyna zaměstnance v pracovním poměru,který je osobou se zdravotním postižením,včetně pojistného na sociální zabezpečenía příspěvku na státní politiku zaměstna-nosti a pojistného na veřejné zdravotnípojištění, které zaměstnavatel za sebe od-vedl z vyměřovacího základu tohoto za-městnance, nejvýše však 12 000 Kč, jde-lio osobu se zdravotním postižením podle§ 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o za-městnanosti, a nejvýše 5000 Kč, jde-lio osobu zdravotně znevýhodněnou s tím,že zaměstnavateli k příspěvku bude nále-

žet i paušální částka 1000 Kč měsíčně nanáklady vynaložené zaměstnavatelem nazaměstnávání osob se zdravotním posti-žením v kalendářním čtvrtletí, za kteréo poskytnutí příspěvku žádá.

Dále může zaměstnavatel v žádostio poskytnutí příspěvku uplatnit nárok nazvýšení příspěvku na další náklady vyna-ložené zaměstnavatelem na zaměstnáváníosob se zdravotním postižením v kalen-dářním čtvrtletí, za které o poskytnutí přís-pěvku žádá (§ 78a odst. 3), nejvýše všako částku představující rozdíl mezi částkou12 000 Kč a příspěvkem poskytnutýmpodle odstavce 2 měsíčně na jednoho za-městnance, který je osobou se zdravotnímpostižením podle § 67 odst. 2 písm. a)nebo b). Zvýšení tohoto příspěvku nelzeuplatnit na osobu se zdravotním postiže-ním pracující mimo pracoviště zaměstna-vatele nebo na zaměstnance agenturypráce, který je osobou se zdravotním po-stižením a je dočasně přidělen k výkonupráce k uživateli. Tyto náklady bude za-městnavatel povinen Úřadu práce ČRřádně prokazovat. Podle nové právníúpravy již k žádosti o poskytnutí příspěvkuna podporu zaměstnávání osob se zdra-votním postižením na chráněném trhupráce nebudou předkládány doklady,které bude mít Úřad práce ČR k dispozicinapř. v rámci roční zprávy o činnosti za-městnavatele. Ze čtvrtletní periodicity setedy některé povinnosti zaměstnavatelepřesouvají na roční periodicitu.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, žepříspěvek se zaměstnavateli neposkytnepo dobu 3 let ode dne nabytí právní mocirozhodnutí o uložení pokuty za umožněnívýkonu nelegální práce podle § 5 písm. e)bodu 3. Dále se nově stanoví, že příspěvekse zaměstnavateli neposkytne po dobu12 měsíců ode dne nabytí právní mocirozhodnutí o uložení pokuty za správní de-likt nebo přestupek na úseku zaměstna-nosti nebo inspekce práce, pokud výšeuložené pokuty přesáhla 50 000 Kč, a to navyšší počet zaměstnanců, kteří jsou oso-bami se zdravotním postižením, než jakýzaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytíprávní moci rozhodnutí o uložení této po-kuty.

Pokud Úřad práce ČR v průběhu účin-nosti dohody o uznání zaměstnavatele zazaměstnavatele na chráněném trhu prácezjistí, že zaměstnavatel přestal splňovatněkterou ze zákonem stanovených podmí-nek pro uzavření této dohody, vznikne za-městnavateli povinnost poskytnutý přís-pěvek nebo jeho poměrnou část vrátit.O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvekna podporu zaměstnávání osob se zdra-votním postižením na chráněném trhupráce nebo jeho poměrnou část budenově Úřadem práce ČR rozhodováno vesprávním řízení vedeném podle správníhořádu. Tímto bude zabezpečena právní jis-tota zaměstnavatelů na chráněném trhu

Poznatky z praxe



Poznatky z praxe


práce, protože zaměstnavatelé budou mítpostavení účastníka správního řízení sevšemi právy, které účastníku řízení podlesprávního řádu náleží. Dále se nově sta-novuje, že nárok na vrácení poskytnutéhopříspěvku nebo jeho poměrné části zanikáuplynutím lhůty 5 let ode dne jeho po-skytnutí zaměstnavateli.

Nově další náklady, o které lze zvýšitpříspěvek na podporu zaměstnávání osobse zdravotním postižením na chráněnémtrhu práce, jsou obsaženy přímo v zákoněo zaměstnanosti a nikoliv v prováděcímprávním předpisu.

Nově se stanoví, že na základě píse-mné a odůvodněné žádosti zaměstnavate-le ve výjimečných případech hodnýchzvláštního zřetele může ministr prácea sociálních věcí odstranit tvrdost zákonaa prominout splnění podmínky tzv. bez-dlužnosti, pokud se bude jednat o nedodr-žení lhůt stanovených k úhradě nedoplat-ků zaměstnavatele. MPSV bude nadálepříslušet kompetence rozhodovat o od-stranění tvrdosti zákona ve vztahu k pro-minutí splnění podmínky tzv. bezdlužnos-ti, pokud jde o výši nedoplatků zaměstna-vatele, která k poslednímu dni příslušné-ho kalendářního čtvrtletí přesáhla částku10 000 Kč. Nově se však stanoví, že žádosto prominutí splnění podmínky tzv. bez-dlužnosti musí být MPSV doručena nejpo-zději do konce druhého kalendářního mě-síce následujícího po uplynutí kalendářní-

ho čtvrtletí, za které je o poskytnutí přís-pěvku žádáno pouze v případě, když pro-kazuje splnění podmínky tzv. bezdlužnostizaměstnavatel sám. V případě, že splněnípodmínky tzv. bezdlužnosti zjiš�oval Úřadpráce ČR, pokud mu k tomu dal zaměstna-vatel souhlas a za tímto účelem zprostilpříslušný finanční nebo celní úřad mlčen-livosti vůči Úřadu práce ČR, musí být tatožádost doručena MPSV nejpozději do jed-noho měsíce ode dne, kdy se zaměstnava-tel o svých nedoplatcích od krajské po-bočky Úřadu práce ČR dozvěděl. Zároveňz uvedeného vyplývá, že pokud zaměstna-vatel bude žádat o prominutí splnění pod-mínky tzv. bezdlužnosti, přičemž ale nedo-držel zákonem o zaměstnanosti stanove-nou lhůtu k úhradě nedoplatků a žádái o prominutí splnění této podmínky, budenezbytné, aby tomuto řízení předcházeloposouzení jeho žádosti ministrem prácea sociálních věcí.

Rekvalifikace

V průběhu platnosti akreditace vzdělá-vacích programů, která je udělována nadobu 3 let, často dochází ke změnám týka-jícím se realizace akreditovaných vzdělá-vacích programů jako např. změna místajejich pořádání, změna lektorského sboru,přičemž některé změny mohou mít za ná-sledek například snížení kvality rekvalifi-kačního programu např. zajiš�ování výuky

méně kvalifikovaným lektorem, přemístě-ní výuky do nevhodných prostor apod.,MŠMT v této souvislosti kontroluje, zdarekvalifikační zařízení zabezpečuje odpo-vídající úroveň vzdělávání a dodržuje pod-mínky udělené akreditace, přičemž nováinformační povinnost rekvalifikačního za-řízení zajistí, že MŠMT bude průběžně in-formováno o změnách skutečností roz-hodných pro udělení akreditace. Uloženíinformační povinnosti přispěje k aktuál-nosti a přesnosti údajů o vzdělávacím pro-gramu a k eliminování nejednotnosti po-doby vzdělávacího programu, ve které bylna základě žádosti o udělení akreditaceschválen a podoby, v jaké je skutečně rea-lizován. Zároveň dochází k zavedení nové-ho druhu sankce, která spočívá v oprávně-ní MŠMT neudělit akreditaci osobě, kterébyla akreditace odejmuta, a to po dobu3 let ode dne nabytí právní moci rozhod-nutí o odejmutí akreditace z důvodu zá-važného porušení povinnosti ze strany re-kvalifikačního zařízení.

Autorka Mgr. Olga Bičáková ([email protected]) působila na Ministerstvupráce a sociálních věcí a ve Výzkumnémústavu práce a sociálních, v. v. i., a jakolektorka na Ministerstvu vnitra a Magistrá-tu hl. m. Prahy. Přispívá do odborných ča-sopisů, zabývajících se problematikou za-městnanosti.

Problematika komunitních služeb jako nedílná součást rozvojesociální práceMerhaut Marek

Komunitní práce je proces pomáhající lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problémy místní komunity, popř.

zlepšili podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle potřebuje účast profesionálních sociálních pra-

covníků. Akčními skupinami bývají „obyčejní lidé“ z komunity nebo skupiny lidí s handicapem zdravotním či soci-

álním - tedy lidé se zvláštními potřebami nebo lidé spojeni stejným zájmem. Cílem komunitní práce je ovlivňová-

ní sociálních změn v dané lokalitě, a to utvářením žádoucích vztahů mezi skupinami v dané komunitě. Aktivita ko-

munitních pracovníků směřuje k aktivizaci členů komunity, k tomu, aby žádali a uskutečňovali změny ovlivňující

jejich životní podmínky. Komunitní pracovníci musejí plnit úlohu řešení napětí vzniklého nesouladem v přáních

a potřebách jedinců, skupin a zejména zdrojů komunity. Novinkou, kterou iniciuje veřejná správa, jsou komunitní

plány péče, které spojuje myšlenka komunitní péče a plánování sociálních služeb. „Pro pochopení současné situa-

ce v komunitní práci je potřeba znát kontext, ve kterém se komunitní práce rozvíjí“ (Matoušek, 2008, s. 257). Pře-

devším z ideologických důvodů se komunitní práce u nás rozšiřuje až od začátku devadesátých let. Většinu pro-

gramů začaly rozvíjet nestátní neziskové organizace. Na několika místech naší republiky byly iniciátory změn v ko-

munitě instituce veřejné správy (obecní a městské úřady). V dalších fázích rozvoje komunitní práce je však potře-

ba zapojit představitele dalších sektorů a vytvořit s nimi partnerské vztahy.

Úvod

Odedávna lidé tvořili komunitu, ve kterési navzájem pomáhali. 21. století je zcelajiné. Většina lidí myslí hlavně na sebea pomoc ostatním je jim cizí. Ženou se zaúspěchem, místo aby chápali, že komuni-

ta se rozvíjí jen tehdy, pokud budou fun-govat lidské vztahy a život v komunitě. Jetady nezbytně nutné, aby se v současnémsvětě projevila upřímnost, opravdovosta pocitovost ve vzájemné pomoci mezičleny komunity. Cílem komunitního plá-nování sociálních služeb je, aby lidé měli

k dispozici takové sociální služby, kterépotřebují. Praxe komunitního plánování jevelmi pestrá a komplikovaná. Neexistujíobecné a jednoduché návody, jak něco vy-řešit nebo vytvořit, je však nutné hledatřešení, které je možno aplikovat na kon-krétní podmínky.


Poznatky z praxe


V historii se způsob práce s komunitouznačně lišil. Za období vzniku komunitnípráce se obvykle považuje druhá polovina19. století. Souvisí s rozpadem tradičníchkomunit, ke kterým dochází v důsledku in-dustrializace a urbanizace. Za průkopníkakomunitní práce je považován SamuelAugustus Barnett, vikář anglické církve vevýchodním Londýně, který se svou ženouzačal od roku 1873 organizovat vzájem-nou praktickou pomoc mezi svými farníky.„Barnett se zaměřil na zkoumání příčinchudoby a při tom často spolupracovals univerzitami. V roce 1884 založil univer-zitu - Toynbee Hall, kde mohli společněstudovat vedle bohatých studentů i stu-denti chudí. Jednalo se o první komunitnícentrum“ (Matoušek, 2008, s. 255).

Za první organizaci pracující formou ko-munitní práce lze označit The Charity Or-ganization Societies a New York Asso-ciation for Improving the Condition of thePoor. Pro jejich činnost bylo typické zapo-jení dobrovolníků. Ti navštěvovali chudé,nezaměstnané nebo jinak postižené rodi-ny. Dobrovolníci se snažili působit na svéklienty tím, že podporovali jejich soběs-tačnost. Koncem 19. století začala živelněvznikat další komunitní centra v Londýně -Oxford House a Neighborhood guild.

Rozvoj komunit a komunitních centerpokračoval na začátku 20. století, k určité-mu útlumu došlo až v období světovéhospodářské krize. V první polovině20. století se sociální pracovníci snažilinajít nové způsoby řešení sociálních pro-blémů. Zamířili do terénu, aby pochopili,že nestačí navazovat kontakty s obyvatelikomunit, ale že je nezbytné motivovat kespolupráci klíčové osoby v komunitě. „Po-stupně se komunitní práce stávala nejenprostředkem pomoci pro sociálně slabévrstvy, ale způsobem, jak „modelovat“život komunity (Matoušek, 2008).

Šedesátá léta 20. století přinesla změnuv komunitním hnutí v mnoha státech.„Pozornost se zaměřila na problémy,které s sebou přinášejí vzrůstající blaho-byt na jedné straně a chudoba a diskrimi-nace přetrvávající v určitých částech spo-lečnosti, zejména mezi migranty, na stra-ně druhé.“ Rovněž služby procházelybouřlivou změnou. Jak uvádí Matoušek(2008), teorie a praxe komunitní péče při-nesla změny do života všem, kteří bylidosud uzavíráni ve velkých ústavech -např. duševně nemocné, mentálně posti-žené. Vznikala sí� služeb - chráněné dílny,chráněné bydlení, stacionáře, kluby. V še-desátých letech byla komunitní práceuznána oficiálně jako třetí metoda sociálnípráce. „Komunitní práce se postupně ob-jevuje jako obor na vysokých školách“(Matoušek, 2008).

V sedmdesátých a osmdesátých letechse komunitní práce stává významnýmprostředkem řešení sociálních problémů.Úlehla (2009) podotýká, že úloha komunit-

ních pracovníků se zvyšuje. Stávají se za-městnanci veřejné správy nebo nezisko-vých organizací různého typu, které jsoudotovány z veřejných zdrojů. Velký boomnastává ve specializaci komunitní prácev oblastech rasové nerovnosti, třídní ne-rovnosti, péče o handicapované, péčeo staré občany, péče o nezaměstnané,péče o duševně choré atd. V poslednídobě je patrný trend nejen pomáhat okra-jovým skupinám k začlenění do komunity,ale také podporovat obyvatele komunityk participaci na řešení problémů v různýchoblastech života (např. veřejné diskuseo plánovaných velkých investičních akcíchv komunitě, plánovací víkendy v rámciakčního plánování). Do popředí vyvstávásnaha být nikoli pasivním příjemcem po-moci, ale aktivním odpovědným obča-nem.

Současný stav komunitní práce

Intenzivní terapii začínají nabízet tera-peutické komunity. Klienti zde dostávají„určitý díl odpovědnosti za proces vlastnízměny a stávají se spoluúčastníky proce-su. Léčebné komunity se zaměřují na lidizávislé na návykových látkách a na lidis duševní nemocí. Vznikají stacionářea komunitní centra. Rozvíjí se služby kon-taktující klienty v jejich prostředí nazýva-né terénní služby. Jsou zde vypracoványa upravovány preventivní a terapeuticképrogramy zaměřené na nejohroženějšískupiny (děti z nefunkčních rodin, děti po-stižené syndromem CAN, riziková mládež,uživatelé drog, lidé provozující prostituci,lidé propuštění z věznic, oběti trestnýchčinů, pachatelé domácího násilí aj.)“ (Ma-toušek, 2007, s. 26). Sociální poradenstvíposkytují státní orgány i nestátní organi-zace. Vznikají komplexní programy, donichž jsou zapojováni dobrovolníci, soci-ální pracovníci a také specialisté z jinýchprofesí i zástupci místní komunity.

Komunitní práce je tedy metoda směřu-jící k vyvolání a podporování změnyv rámci místního společenství. Znaky ko-munitní práce (Matoušek, 2008, s. 254): � používá se při řešení problémů a pro

navození změny v místním společen-ství,

� vztahuje problémy jedinců a skupin kezdrojům a možnostem místní komuni-ty,

� zapojuje do řešení problémů a do roz-hodování a života komunity její obča-ny, stejně tak jako místní organizacea instituce,

� vede k přerozdělení a sdílení zdrojů,odpovědnosti a kompetence.

Pod pojmem komunitní práce rozumí-me (Matoušek, 2008, st. 254, 255): � přístup k lidem, proces, jak je aktivizo-

vat, aby se sami postarali o řešení pro-blémů,

� projekt jak vyřešit určitý konkrétní pro-blém (tedy postup, způsob, jak vyřešiturčitý problém).

Komunitní práce je metodou velmi uni-versální. Touto metodou lze řešit místníproblémy v oblasti sociálních služeb,v oblasti zdravotní péče, etnického napětí,vzdělávání, sousedských vztahů, životníhoprostředí… Každá situace vyžaduje odliš-né řešení. Řešení je do velké míry nepře-nosné do jiných situací.

Novotná (2010) ve své knize podotýká,že pojmu komunitní práce je blízký taképojem komunitní péče. „Jde při ní o smě-řování k takovému uspořádání služeb (zej-ména sociálních a zdravotních) pro skupi-ny „na okraji“ (osoby handicapované, se-niory, duševně nemocné, atd.), aby mohlyzůstat se svým handicapem ve své komu-nitě a žít v ní plnohodnotný život“ (Novot-ná, 2010).

Principy komunitního plánování

Komunitní plánování sociálních služebje metoda, kterou lze na úrovni obcía krajů plánovat sociální služby tak, abyodpovídaly specifickým potřebám jednot-livců dané oblasti. Jedná se o proces, přikterém zjiš�ujeme potřeby, zdroje a hledá-me nejlepší řešení v oblasti sociálních slu-žeb. Obecně je charakter plánování smě-řován do budoucnosti. Určuje, čeho mábýt dosaženo a hlavně jak toho má být do-saženo. Komunitní plánování představujeopakující se proces. Slovo komunitní zna-mená, že celé plánování těchto služebprobíhá za účasti komunity.

Hlavní principy komunitního plánováníjsou: � partnerství a spolupráce. Zásada part-

nerství a spolupráce znamená, že hledá-me, koho bychom mohli oslovit a záro-veň přizvat ke spolupráci, k plánovánía hlavně realizaci. „Tak můžeme vytipo-vat velkou skupinu partnerů a nabíd-nout zapojení do spolupráce. Je velmipravděpodobné, že tímto způsobem se-zveme k jednomu stolu lidi nebo orga-nizace, které spolu dříve neměly mnohospolečného. To, co nás spojuje, je spo-lečně sdílený záměr a představa, že na-lezneme nějaký způsob a stanovenýproblém vyřešíme“ (Topolovský, 2004).

� zapojování místního společenství. Ko-munikovat slidmi, kteří v obci žijí, mávelký význam. Komunikační kampaňmůže podpořit stanovení cílů. Je všakdůležité dodržet komunikaci i uvnitřtýmu. Topolovský předkládá názor, žecílem komunikace s veřejností je zajistitprůhlednost a zřetelnost aktivit a získáníjejí dostatečné důvěry, aby byla ochotnasdělit svůj názor - poskytovat zpětnouvazbu - podněty“ (Topolovský, 2004).

� hledání nových lidských a finančníchzdrojů.



Poznatky z praxe

� průběh zpracování komunitního plánuje stejně důležitý jako jeho výslednýdokument. Důležitým principem je kla-dení důrazu na proces plánování. Do-hodnout se na prioritách a stanovitcíle, které jsou splnitelné.

� zohlednění již vytvořené a osvědčenéspolupráce.

� kompromis přání a možností. Komunit-ní plánování sociálních služeb nesplníhned všechna přání, znamená však dia-log a spolupráci. Plánování přinesei konfliktní situace. Konflikt dává příle-žitost k nalezení řešení a komunitní plá-nování již ze své podstaty jeho naleze-ní podporuje. Podaří-li se vytvořit otev-řenou atmosféru, ve které bude možnéříci vlastní názor, zcela určitě v této at-mosféře bude možné hledat řešenívzniklých konfliktů. Cílem komunitníhoplánování je posilovat sociální soudrž-nost komunity, podporovat sociální za-čleňování a předcházet sociálnímu vy-loučení jednotlivců i skupin. Výsled-kem plánovací funkce je plán, doku-ment, specifikující aktivity, které musíorganizace uskutečnit pro rozvoj komu-nity.

Aktivní politika služby péčeo děti a rodinu

Oddělení sociálně právní ochrany dětí,která jsou zřízena na obcích s rozšířenoupůsobností, jsou státními orgány péčeo děti a mládež. Pomáhají při úpravě vý-chovy a výživy dítěte, stanovení vyživova-cí povinnosti, úpravě styku s rodiči, jejichcílem je odhalovat a poukazovat na zneu-žívání dětí, zabývají se ale i trestnou čin-ností dětí a mládeže, navrhují opatřenínapř. omezení, zbavení a pozastavení ro-dičovské odpovědnosti, navrhují dohledv rodině a ústavní výchovu. Pracovníci sepodílejí i na zajiš�ování náhradní rodinnépéče, která je dětem poskytována formouústavní výchovy v kojeneckých ústavech,dětských domovech, v navazujících do-mech na půl cesty, nebo formou péče„profesionálních pěstounů“, pěstoun-ských rodin, SOS vesniček a konečně i ná-hradních (adoptivních) rodičů. Nestátníorganizace zřizují zařízení pro děti vyžadu-jící okamžitou pomoc. Takovou nestátníorganizací je např. Fond ohrožených dětí.Pomoc pro matky s dětmi do tří let zajiš-�ují azylové domovy pro matky s dětmi.Sociální kurátoři pro děti a mládež mají nastarost děti a mládež, která je obtížně vy-chovatelná a páchá trestnou činnost.„Systém státních školských zařízení protuto skupinu tvoří diagnostické ústavy,dětské domovy se školou a výchovnéústavy pro mládež. Do těchto zařízení při-cházejí děti a mládež se soudem určenouústavní a ochrannou výchovou“ (Matou-šek, 2008).

Ve větších městech jsou zřizována stře-diska výchovné péče. Střediska poskytujíporadenskou a terapeutickou péči. „Výz-namnou úlohu při prevenci asociálníhochování a při rozvoji prosociálních zájmůmohou sehrát nízkoprahová komunitnícentra, která dětem a mládeži nabízejí pří-ležitost k trávení volného času a někdypro ně organizují i víkendové a prázdnino-vé akce v přírodě. U nás jsou zřizovánanestátními organizacemi.“

Sociální služby pro seniory

Služby pro seniory u nás poskytují nej-častěji domovy pro seniory. Dříve bychomhovořili o domovech důchodců, domo-vech s pečovatelskou službou a domovech- penzionech pro důchodce. Zde jsou zajiš-�ovány všechny služby pro starší občany -ubytování, strava, praní a žehlení prádla,úklid, ale i základní zdravotnická a ošetřo-vatelská péče. Hospic je naproti tomuzdravotnicko-sociální zařízení, které sloužík pobytu nevyléčitelně nemocných osoba péči o ně, nikoli ovšem pouze staršíchosob, ale osob všech věkových kategorií.Hlavním účelem hospiců je maximálnězlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázia umožnit důstojné umírání. Jedná seo nestátní zdravotnická zařízení (Zatloukal,2009). Sociální práce se zde soustřeujena potřeby umírajícího, ale také na potře-by rodiny. Specializovaná zdravotnická za-řízení poskytující péči dlouhodobě nemoc-ným, tzv. léčebny dlouhodobě nemocnýchjsou místy, kde jsou díky nedostatečné ka-pacitě návazných služeb dlouhodobě hos-pitalizováni pacienti (většinou starší lidé),u nichž sociální problematika může převa-žovat nad zdravotní. Tito tzv. nepropusti-telní pacienti představují pro nemocnicei zátěž finanční.

Pečovatelská služba je služba ambu-lantního typu. Bývá zřizována obcemi. Jejíčinnost spočívá v pomoci s obstarávánímdomácnosti, v dovážce jídla apod. Nejvíceu nás chybí terénní služby obecně a ještěvíce ty, které by se specializovaly na pro-blematiku týrání, zneužívání, zanedbávánía špatného zacházení se seniory.

Zadavatelé, poskytovatelé a uži-vatelé - klienti sociálních služeb

Zadavatelé sociálních služeb jsou sub-jekty, které služby platí, zadávají a organi-zují (úřady, nadace, sponzoři, města).Cílem je zajištění sociálních služeb, kteréby odpovídaly místním potřebám. Jedno-dušeji můžeme říci, že cílem zadavatelů jezajistit občanům co nejkvalitnější a záro-veň co nejlevnější služby. Zadavatelé seopírají o statistiky, demografické údajea standardy kvality.

Poskytovatelé sociálních služeb jsousubjekty, které služby provozují, prodáva-

jí, poskytují či dodávají. Jedná se napří-klad o rozpočtové či příspěvkové organi-zace, občanská sdružení, fyzické osoby,organizace řízené obcemi, kraji nebo stá-tem. Cílem poskytovatele je udržet svá za-řízení a rozvíjet je, udržet pracovní místaa služby, které poskytují. „Dokážou popsatstávající poptávku i předpokládané trendya obecně se v celé problematice dobře ori-entují. Jejich přínos je proto v tomto ohle-du nenahraditelný“ (Topolovský, 2004).Opírají se o vlastní průzkumy potřebnostia spokojenosti klientů.

Uživatelé sociálních služeb jsou jedniz nejdůležitějších účastníků komunitníhoplánování. Uživatelé - klienti sociálníchslužeb jsou osoby v nepříznivé nebo tíživésociální situaci. Tito lidé služby využívajía jsou jim určeny. Cílem uživatelů je na-koupit co nejlepší, nejlevnější a nejdo-stupnější službu, kterou právě ve své soci-ální či zdravotní situaci potřebují.

Topolovský uvádí, že jejich pohled jev komunitním plánování sociálních služebnepostradatelný, právě oni mohou vyjád-řit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímose vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlep-ší a nejpotřebnější a spolupodílet se takna utváření podoby sociálních služeb (To-polovský, 2004). V komunitní triádě jdeo skupinu, která se ovšem nejméně zapo-juje do procesu komunitního plánování.

Komunitní pracovník a syndromvyhoření

Jako jedna z priorit oboru se po roce1989 jevila obnova vzdělávání v sociálnípráci na úrovni vysokoškolské, ale také re-forma dosavadního vzdělávání na úrovnistředoškolské. „Odbornou úroveň těchtokateder i množství nově vznikajících vyš-ších odborných škol formou neoficiálníakreditace garantovala nově založenáAsociace vzdělavatelů v sociální práci“(Matoušek, 2001, s. 151, 152). S rozvojemkomunitní práce jsou na komunitního pra-covníka kladeny stále větší požadavky. Jakna jeho znalosti, tak i na jeho profesionál-ní dovednosti. Je výhodné, když má ko-munitní pracovník znalosti ze sociologie,filozofie, psychologie, ekonomie, sociálnípolitiky a sociální práce.

Vysokoškolskou výuku se podařilo po-měrně rychle obnovit, např. na Karlověuniverzitě v Praze či na Masarykově uni-verzitě v Brně. „V Bratislavě vznikla prvníkatedra sociální práce pod vedením I. Ga-bury při Pedagogické fakultě UniversityJ. A. Komenského. Potřeba vysokoškolskykvalifikovaných sociálních pracovníkůbyla tak výrazná, že se v následujících le-tech formovala podobná pracoviště i nauniverzitách v Olomouci, Ostravě, Čes-kých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labema Hradci Králové“ (Matoušek, 2001,s. 151). Komunitní pracovník přichází se



Poznatky z praxe

svými nápady, vizemi a představami.Nesmí však přestat naslouchat komunitě.Měl by mít dobrou sebereflexi, měla byfungovat zpětná vazba a hlavně by mělmít možnost požádat o konzultaci nebosupervizi, když se dostane do velmi obtíž-né situace. Takovou situací může být „ne-vraživost klientů, neochota veřejné správyspolupracovat, neochota dosavadníchdárců pokračovat ve financování projektua nepřijetí občany“.

Existují dva modely postavení komunit-ního pracovníka, se kterými se můžemesetkat v praxi: � dominantní (direktivní) postavení. Ko-

munitní pracovník je expert, rozhodujesamostatně. Upřednostňuje cíl nadprocesem. Je zde však málo participa-ce, do komunity nepatří a komunita jejmůže odmítat.

� partnerské (nedirektivní) postavení. Ko-munitní pracovník je partnerem, spolu-pracovníkem aktivních členů komunity.Spolu plánují a spolu rozhodují.

„Syndrom vyhoření je soubor příznakůvznikajících u pracovníků v pomáhajícíchprofesích v důsledku nezvládnutého pra-covního stresu“ (Matoušek, 2008). Pomá-hající profese mohou energii svým klien-tům dávat, na straně druhé je mohou ode-bírat těm, kteří v pomáhajících profesíchpracují. Pracovníci jsou přetíženi množ-stvím klientů, nemají dobré podmínky prosvou práci, vyčerpává je soucit, někdy ne-jsou pro kontakt dobře připraveni a „vy-cvičeni“, takže se jim práce nedaří. O pra-covním stresu v pomáhajících profesícha jeho prevenci je pojednáno např. v práciHenninga a Kellera - Antistresový pro-gram je pro učitele (1996).

Je-li naše energetická bilance dlouho-době záporná, nemáme-li dostatek rados-ti v životě, můžeme se ocitnout ve stavu,pro který se ustálil termín „syndrom vy-hoření“. Tento stav je zmiňován nejprvev americké psychiatrické literatuře, dnestaké v literatuře o sociální péči. Tento stavbyl podrobněji popsán a sledován u ame-rických psychiatrů - lékaři ztráceli vědomísvé vlastní hodnoty, byli citově imunnívůči prožitkům svých pacientů. Ztrátazájmu o pacienty, citu, pochybovánío vlastních schopnostech, pochybovánío smyslu léčby a vyléčení. I sociální pra-covníci mohou trpět těmito příznaky: de-prese, lhostejnost, cynismus, stažení sez kontaktů, ztráta sebedůvěry, časté ne-moci, tělesné potíže a únava. Prevencesyndromu vyhoření je správný životní styl(pohyb, výživa, spánek), kulturní vyžití,sport, prostor pro koníčky, ale i společen-ský život. Sociální pracovník si nesmí ne-chat pohltit veškerý volný čas prací, čimyšlenkami na ni.

Pro pomáhající profese je také význam-né rodinné zázemí. Měli bychom mítkolem sebe lidi, kteří nás podpoří. Nejdů-ležitější však je „přijetí sebe samého“.

Rozmazlovat se, mít se rád, náklonnostk vlastní osobě, později i ke klientům. Kdosebe nemá rád, spotřebovává mnohoenergie ve stálém vnitřním konfliktu. Kdonesnáší některé své vlastnosti, nedokážetyto rysy přijmout u svých klientů.

Plánování jako další fáze proce-su komunitní práce a jeho finan-cování

Klíčové osoby, tým nebo řídící skupinamusí v této fázi formulovat cíl procesua prostředky vedoucí ke změně. Odhadujíčasovou, personální a hlavně finanční ná-ročnost celého procesu a zajiš�ují předpo-klady, aby celý proces byl úspěšný. Zvolívhodnou metodu a způsob, jak zapojitobyvatele komunity, jak spolupracovat sestátní správou. Jednodušeji můžeme říct,že jde o plánování konkrétní akce pro tya s těmi, kdo v komunitě žijí, rozdělit aktiv-ní role a vytvořit dobrý projekt. Před párlety byl uskutečněn první krok. Začali sescházet zástupci poskytovatelů sociálníchslužeb a představitelé měst. Všichni zú-častnění, kteří se chtěli zapojit do komunit-ního plánování, vyslovili souhlas o potře-bě komunitního plánování sociálních slu-žeb v jednotlivých městech. Legitimita ko-munitního plánování musela být schvále-na zastupitelstvem konkrétních měst (Še-divý, Medlíková, 2009). Od potvrzení legiti-mity byly zveřejňovány v místním tisku in-formace o činnosti poskytovatelů sociál-ních služeb, které v městech působí.

Oblast sociálních služeb a péče ve měs-tech je převážně financována z rozpočtuměst, dále prostřednictvím dotačních titu-lů z veřejných rozpočtů - z MPSV, z rozpo-čtů krajů, z prostředků zdravotního pojiš-tění, z úhrad od klientů za poskytnutouslužbu, ze sponzorských darů. K finanční-mu zajištění se nabízí v současné dobětaké Evropský sociální fond, a to jak na re-gionální úrovni, tak i na úrovni celostátní.Finanční prostředky z Evropského sociál-ního fondu nejsou v oblasti sociálních slu-žeb dostatečně využívány.

V institucích a organizacích veřejnéhoa neziskového sektoru nepatří „marketin-gové“ průzkumy mezi tradiční činnosti.Vzhledem ke změnám ve financovánía v důsledku zvýšené konkurence se ve-řejný sektor bude muset více zajímato požadavky svých občanů. Se vznikemkonkurenčního prostředí má občan mož-nost svobodně si zvolit instituci, jejíž služ-by chce využít. Zatloukal (2008) podotýká,že rozpočtová opatření měst a tlaky na ve-řejné rozpočty měst navíc začínají ovliv-ňovat účelné vynakládání finančních i lid-ských zdrojů. Rostou požadavky na efek-tivnější zaměření se na jednotlivé skupinyuživatelů služeb veřejného sektoru. Veměstech se zakládají nebo zřizují nezisko-vé organizace, které poskytují sociální

služby, které sice zisk nepřinášejí, ale jsoupovažovány za potřebné. Vysoce kvalitníslužby budou vnímány jako užitečné, efek-tivní a hodny pravidelného financování.Veřejnost je třeba seznamovat s náplněmičinností a výsledky práce jednotlivých ne-ziskových organizací v působnosti sociál-ní péče a služeb.

Služby, které poskytují obce, musí býtpro občany užitečné. Vzhledem k tomu, žeobce mají omezené finanční zdroje, musíbýt jasně stanoveny priority, aby byly fi-nanční zdroje využívány maximálně efek-tivně (Zatloukal, 2008).

Profesní rozvoj a vzdělávání za-městnanců v sociálních službách

Služby lze obecně chápat jako činnosti,kdy jedna strana nabízí něco straně druhé,jsou to činnosti nehmatatelné a nevytvářívlastnictví. Pro služby je charakteristické, ževzniká řetězec vztahů, který ve vyšší mířezávisí na osobnosti poskytovatele služeb.Mezi poskytovatelem a zákazníkem docházík užšímu fyzickému kontaktu. Pro služby jetaké typické to, že nemůžeme předem od-hadnout chování zákazníka, nelze ani pře-dem provádět výstupní kontrolu kvalityproduktu před dodáním zákazníkovi. Službylze rovněž jen těžko patentovat a tím jedána větší možnost pro konkurenci.

Mezinárodní federace sociálních pra-covníků (dále jen IFSW) uvádí, že sociálnípráce podporuje sociální změnu. Pro soci-ální práci jsou zásadní principy lidskýchpráv a sociální spravedlnosti. Poslánímsociální práce je umožnit lidem rozvinoutsvé možnosti, obohatit své životy a před-cházet selhání. Sociální práce využívá zna-lostí, které jsou odvozené z výzkumůa praxe. Odbornou způsobilost k výkonupovolání sociálních pracovníků, pracovní-ků v sociálních službách, zdravotnickýcha pedagogických pracovníků vymezujezákon č. 108/2006 Sb., o sociálních služ-bách, ve znění pozdějších předpisů,a ukládá jim povinnost dalšího vzdělává-ní, kterým si obnovují, upevňují a doplňu-jí kvalifikaci (Tošner, 2007). Rovněž prová-děcí vyhláška č. 505/2006 Sb. nařizuje po-skytovatelům sociálních služeb povinnostzabývat se profesním rozvojem a dalšímvzděláváním všech zaměstnanců, upravu-je i formy tohoto vzdělávání a nabízí mož-nosti jeho financování.

Další legislativní předpis zabývající seprofesním rozvojem a vzděláváním je zá-koník práce. Z tohoto zákona zaměstnan-cům vyplývá povinnost prohlubovat si od-bornost podle pokynů zaměstnavatele, za-městnavatel hradí náklady takového vzdě-lávání a vzdělávání je v tomto případě po-kládáno za výkon práce.

Dle stanoviska IFSW je nutné znát me-tody sociální práce, kam patří poraden-ství, klinická sociální práce, sociální tera-



Poznatky z praxe


pie, skupinová práce, sociálně pedago-gická činnost, rodinná terapie, důležitéjsou i snahy vedoucí k získání služby prolidi a rovněž zapojení se do společen-ských a politických akcí s dopadem nasociální politiku a ekonomický rozvoj (Mi-chalík, 2008). Priority sociální práce sepak liší v jednotlivých v závislosti na kul-turních, historických a sociálně ekono-mických podmínkách. Toto vymezení jesoučástí Mezinárodní definice sociálnípráce, která byla přijata IFSW v Montrea-lu v červenci 2007.

Závěr

Při poskytování služby nelze nic předemvyzkoušet, ochutnat, nelze vyřadit žádný„zmetek“. V souvislosti se sociálními služ-bami jsou mimo vzdělávání potřebnédalší personální funkce jako hodnocenípracovníků, hodnocení pracovního chová-ní, odměňování a péče o zaměstnance.Výkon této práce je mnohdy nesmírněpsychicky a fyzicky náročný, např. přiošetřování seniorů či zdravotně postiže-ných klientů, a to zejména u pracovníkůpřímé péče a zdravotníků. Na bedrech so-ciálních pracovníků je často řešení vypja-tých a psychicky náročných situací. Přessvoji náročnost a potřebnost se sociálnípráce také potýká s negativním mediálnímobrazem. Pozornost se upírá hlavně našpatné zprávy a dobrým se téměř nevěnu-

je. Zájem médií se více soustředí na smrtjednoho dítěte než o úspěšnou péči o tisícjiných klientů. Běžná práce sociálního pra-covníka trvá měsíce a roky a je proto promédia nezajímavá. Obecně finanční oce-ňování pracovníků přímé péče, sociálníchpracovníků a zdravotníků je státem hruběpodhodnoceno a tak je v rámci udržení sikvalitních zaměstnanců potřebné oceňo-vání nefinanční (získávání ocenění, za-městnaneckých benfitů, možnosti vzdělá-vání v rámci zaměstnání, pracovní pro-středí, bezpečnost a ochrana zdraví, su-pervize atd.). Pro udržení si schopných za-městnanců a pro jejich spokojenost je paktaké důležitá firemní kultura, způsob říze-ní, velmi důležitá je komunikace nadříze-ných s podřízenými, veřejné pochvaly, ká-rání mezi „čtyřma očima“. Informovánízaměstnanců o cílech firmy, o výsledcích,jak se firma drží v konkurenci. Zaměstnan-cům by měly být sdělovány a s nimi řeše-ny stížnosti, ale také pochvaly, které po-skytují zákazníci.

Použitá literatura

BAUMRUKOVÁ, P. Obce, města, regiony a sociálníslužby. 1. vyd. Praha: SOCIOPRES, 1997. ISBN 80-902260-1-9.

KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích.Praha: Grada, 2003. 248 s. ISBN 80-247-0602-4.

MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce. 2.vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-502-8.

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vyd. Praha:Portál, 2003. ISBN 80-7178-549-0.

MATOUŠEK, O. Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha:Portál, 2005. ISBN 80-7367-002-X.

MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál,2007. ISBN 978-807367-310-9.

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha:Portál, 2001. ISBN 80-7178-473-7.

Mravčík, V. Annual Report: The Czech Republic -2008 Drug Situation. Office of the Government ofthe Czech Republic, 2009. ISBN 978-80-7440015-5.

NOVOTNÁ, E. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd.Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2957-2.

ŠEDIVÝ, M. - MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková or-ganizace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009.ISBN 978-80-247-2707-3.

TOPOLOVSKÝ, M. Průvodce procesem komunitníhoplánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: KUFR,2004. ISBN 80-86878-03-1

TOŠNER, J. Průvodce metodikou vzdělávacíchplánů. Hestia 2007, s. 7. (http://hest.cz/ akt.shtml?x=2228477).

ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. 2. vyd. Praha: Sociolo-gické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-86429-36-6.

ÚZ č. 734. Sociální zabezpečení - Vyhláška MPSVč. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociál-ním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánůČR v sociálním zabezpečení. Ostrava: Sagit, 2009.ISBN 978-807208-750-1.

ZATLOUKAL, L. Plánování rozvoje sociálních služebmetodou komunitního plánování. 1. vyd. Olomouc:Univerzita Palackého, 2008. ISBN 978-80244-2128-5.

Autor PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA([email protected]) je tajemníkem katedrymarketingu Vysoké školy hotelové v Praze 8(The Institute of Hospitality Managementin Prague), Svídnická 506, 181 00 Praha 8,Česká republika.

Konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: Teorie a praxev návaznosti na Průmysl 4.0 Lenka Říhová

Ke konci měsíce listopadu proběhl jubilejní 20. ročník konference s názvem Lidský kapitál a investice do vzdělání

s letošním podtitulem Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4.0. Program a příspěvky odborníků byly zaměřeny

na analýzu problematiky vztahu teorie a praxe v dané oblasti, respektive na to, jak dosavadní bádání ovlivnilo

reálný vývoj a jak by jej mohl ovlivnit v budoucnu. K tématu se vyjádřila více než desítka odborníků napříč obory,

přičemž stěžejní poznatky a postřehy jsou obsahem tohoto článku.

Současně probíhající digitalizace, auto-matizace a robotizace s sebou přinášejíkomplexní a strukturovaný systém změnspojených s řadou lidských činností.V této souvislosti se do středu pozornostiv České republice dostává termín „4. prů-myslová revoluce“ a iniciativy jako „Prů-mysl 4.0“, „Práce 4.0“. Objevují se dokon-ce i návrhy na komplexní rozpracováníbudoucích změn v celospolečenském roz-měru - „Společnost 4.0“. Ve světě vznikajíobdobné iniciativy, např. v Německu Indu-strie 4.0, Industrial Internet Consortiumnebo Smart Manufacturing eadershipCoalition v USA a podobné programyv Japonsku a Číně.

Probíhající změny zvyšují apel na využi-tí potenciálu a rozvoje potenciálu lidsképráce neboli lidského kapitálu. Všechnypříčiny a důsledky transformace prácea jejích nároků je nutné diskutovat s od-borníky zabývajícími se lidským kapitálemz různých úhlů pohledu. S tímto cílemproto proběhla dne 24. 11. 2017 meziná-rodní konference nesoucí název Lidský ka-pitál a investice do vzdělání: Teoriea praxe v návaznosti na Průmysl 4.0. Jed-nalo se o jubilejní 20. ročník konferencea jako tradičně byla pořádána na půdě Vy-soké školy finanční a správní.

Úvodní slovo náleželo Radimovi Valen-číkovi (VŠFS), který přednesl svou obavu

ze současného setrvačného vnímání reali-ty. Apeloval na uvědomění si potřeby od-mítnout stereotypy ve vnímání lidskéhokapitálu na trhu práce a dále na navazujícíproblém návaznosti teorie a praxe. Jakojedna z klíčových příčin nedostatečnéhopropojení teorie a praxe spočívá v chápánívědy jako takové. Věda se díky současnýmmechanizmům hodnocení bojí populariza-ce, ovšem popularizace a vysvětlení výstu-pů široké veřejnosti by mělo být jednímz největším úspěchů vědce. Mimo popula-rizace výsledků je úkolem vědecké sféryzároveň realizovat vědeckou práci interdis-ciplinární, aby aplikace výsledků do praxebyla proveditelná a maximálně účinná.




Během celodenního setkání odborníkůbyla lidská práce v návaznosti na Průmysl4.0. diskutována z pohledu behaviorálníekonomie (přednášející Michal Blahout,VŠFS), etiky (přednášející Petr Wawrosz,VŠFS), základního příjmu (přednášejícíJiří Mihola, VŠFS), penzijní reformy (před-nášející Jaroslav Vostatek, VŠFS) a pohle-dů dalších včetně nových výzev pro lidskýkapitál (přednášející Otakar Němec, VŠE).

Vzhledem k tomu, že vývoj technologiíznatelně transformuje předmět práce a tímovlivňuje i složitost, odpovědnost a namá-havost dané práce, byl v rámci konferencepřednesem i příspěvek pod názvem Analy-tická metoda hodnocení prací a Průmysl4.0. (přednášející Lenka Říhová, VÚPSVa VŠFS). Cílem tohoto příspěvku bylo ob-jasnění, jak nároky, které vytváří technolo-gický vývoj, působí na Analytickou meto-du hodnocení prací, stejně tak jako na pří-stup k hodnocení složitosti, odpovědnostia namáhavosti prací obecně. Jako jednaz klíčových oblastí zde byla přednesenaproblematika vymezení předmětu práceu prací zcela nových, dosud nepopsaných,k jejichž deskripci je zapotřebí značnáschopnost abstrakce. Příkladem takovépráce / pracovní činnosti může být práceprogramátora virtuální reality. S postupu-jícím vývojem technologií lze předpoklá-dat rostoucí množství těchto úzce speciali-zovaných prací / pracovních činnostíi v rámci státních zaměstnanců a zaměst-nanců státní služby. Tyto nové práce budenezbytné nejen specifikovat, ale i zhodno-

tit Analytickou metodou hodnocení pracía následně zařadit do příslušného katalo-gu prací a platového tarifu.

Pokud dochází k transformaci práce,pak musí dojít i k transformaci vzdělávání.Na tuto problematiku se zaměřil JiříŠnajdar s příspěvkem „Výzvy Průmyslu 4.0a realita současného vzdělání“. Jako nej-větší výzvu hodnotí uchopení soudobézměny role studenta i změny role učitelev procesu vzdělávání. Nová role učitelebyla vymezena jako role mentora, nosite-le moudrosti, který by měl usměrňovatstudenty a nabízet jim jakási vodítka.Tento předpoklad vychází z důsledku vel-kého množství dostupných informací,která jsou dostupná na „jedno kliknutí“.Úspěšná transformace těchto rolí by zajis-tila prostor pro rozvoj lidského kapitálu,bez kterého nemůžeme očekávat kontinu-ální vývoj rozvoje technologií.

Sumarizace přednesených příspěvkůspolu s průběžnými diskuzemi potvrzujenutnost výzkumu vlivu Průmyslu 4.0. nalidský kapitál, a to napříč vědeckými dis-ciplínami.

Autorka Ing. Lenka Říhová ([email protected]) působí jako výzkumná pracov-nice Výzkumného ústavu práce a sociál-ních věcí, v. v. i. (Research Institute for La-bour and Social Affairs - RILSA), Dělnická213/12, Praha 7, Česká republika. Autorkaje Ph.D. studentkou na Vysoké škole fi-nanční a správní, a. s., studijního progra-mu Hospodářská politika a správa.

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

www.socialnisluzby.eu

Z obsahu listopadového čísla:

� Aktuality APSS ČR

� Aktuální nabídka seminářů Institutu vzdělávání APSS ČR - podzim/zima 2017

� Mgr. Veronika Hotová: Největší evropský kongres dlouhodobé péče hostila letos polská

Toruň

� Mgr. Veronika Hotová: IX. ročník Týdne sociálních služeb České republiky vyvrcholil

opět Výročním kongresem poskytovatelů sociálních služeb

� Mgr. Veronika Hotová: Děti a senioři tvořili společně aneb Soutěž Š�astné stáří očima

dětí má novou kategorii

� Mgr. Markéta Vaculová: Systemická a na člověka orientovaná komunikace - 2. díl

� Seriál Putování za sociálními službami: Domov sociálních služeb Skřivany

� Mgr. Martin Pešek: Sebevražda a sebevražedné jednání klienta - 2. díl

� Mgr. Marie Beníčková, Ph.D.: Umělecké terapie - 2. díl: Arteterapie

� Mgr. Barbora Matějková: Veřejný ochránce práv: Ochránkyně zahajuje sérii systema-

tických návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením

� Zařízení certifikovaná Značkou kvality

� Ing. Miroslava Trusková: Speciální úpravy vozidel pro handicapované

� Názory, ohlasy: Jak je to s povinností krajů zajistit dostupnost sociálních služeb

Z domácího tisku

Nezahrnutí pojistného do vyměřovacího zákla-

du v minulém kontrolním období/Michal Ztratil.In: Práce a mzda. ISSN 0032-6208. Roč. 65, č. 9(2017), s. 28−29.Doplatky pojistného do minimálního vyměřo-

vacího základu zaměstnance v příkladech/An-tonín Daněk.In: Národní pojištění. ISSN 0323-2395. Roč. 48,č. 8-9 (2017), s. 24−29.Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní

pojištění/Antonín Daněk.In: PSK - Personální a sociálně právní kartotéka.ISSN 1211-9482. Roč. 20, č. 9 (2017), s. 11−13.25 let vývoje sociálních služeb v České republi-

ce/Ladislav Průša.In: Revue sociálno-ekonomického rozvoja.ISSN 2453-6148. Roč. 3, č. 1 (2017), s. 94−111. Tento článek má tři hlavní cíle: (1) charakterizo-vat nejvýznamnější změny v posledních letechv oblasti poskytování a financování sociálníchslužeb v České republice, (2) charakterizovatsoučasné problémy, které v současné doběřeší poskytovatelé služeb a klienti sociálníchslužeb, (3) nastínit možné úpravy systému fi-nancování systému sociálních služeb tak, abybyla naše společnost připravena vypořádat ses následky stárnutí populace. Je zřejmé, žesoučasný systém financování sociálních slu-žeb, zejména závislost poskytovatelů na posky-tování dotací ze státního rozpočtu, nepřispívák nezbytnému rozvoji různých sociálních slu-žeb. Z provedené analýzy vyplývá, že je třebav nadcházejících letech zavést řadu změn ze-jména v oblasti financování sociálních služeb,a to zapojením dalších finančních prostředků(např. formou PPP projektů), aby bylo možnénaplnit očekávané potřeby klientů sociálníchslužeb.Dostupné z: https://nhf.euba.sk/www_write/files/ katedry/ ksrp/2017/RSER_1__2017.pdf Dotace na výkon sociální práce - skutečná pod-

pora sociální práce na obecních úřadech?/Alžběta Šůstková.In: Listy sociální práce. ISSN 2336-2332. Roč. 5,č. 11 (2017), s. 8.Problematika životní spokojenosti u dospělých

osob se zrakovým postižením/Dita Finková,Martina Hubištová, Jana Kasáčková.In: Speciální pedagogika. ISSN 1211-2720. Roč.27, č. 2 (2017), s. 129−139. Článek se zabývá výzkumem životní spokoje-nosti osob se zrakovým postižením v deseti růz-ných oblastech života. Autoři článku poukazujína základě zjištění, že životní spokojenost těch-to osob není kvalitativně horší než u osob in-taktních.Pomáháme sladit rodinný a pracovní život. Fle-

xibilně!

In: Práce a sociální politika. ISSN 0049-0962.Roč. 14, č. 10 (2017), s. 4.Od ledna loňského roku pomáhá uchazečůmo zaměstnání z řad rodičů s dětmi do 15 let a lidípečujících o osobu blízkou projekt Flexibilně dopráce v Ústeckém kraji, který se zaměřuje nasladění rodinného a profesního života.Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clan-ky/31846/Prace_socpol_10_17.pdf


Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analysesThe development of the social situation of persons 2with disabilities and their families from the viewpoint of quantitative researchKvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová

The determinants of taking early retirement 10Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša

From the European Union

New Criteria for the Assessment of Dependence 14for the granting of the Care Allowance in Germany

Findings from practice

Expert Commission on Pension Reform - Activities 19and Outputs

On 1 January 2018, an amendment to the Employment 24Act will come into force which introduces a comprehensive systemic change concerning the employment of persons with disabilities

The issue of community services as an integral 27component of the development of social work

Information service for readers

Conference on Human Capital and Investment 31

in Education: Theory and Practice linked to Industry 4.0

From the domestic press 32

For summaries of the articles see the 3rd page of the cover.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyVývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím 2a ich rodín v kvantitatívnej výskumnej optike Kvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová

Determinanty odchodu do předčasného důchodu 10Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša

Z Evropské unieNová kritéria hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku 14na péči v Německu

Poznatky z praxeOdborná komise pro důchodovou reformu, její činnost 19a výstupy

Novela zákona o zaměstnanosti přináší 24od 1. ledna 2018 komplexní systémovou změnu v zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Problematika komunitních služeb jako nedílná 27součást rozvoje sociální práce


Konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: 31

Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4.0

Z domácího tisku 32

New Criteria for the Assessment of Dependence

for the granting of the Care Allowance in Germany

Social legislation in Germany is regulated in theform of 12 so-called books, with the social careservices system for the elderly and handicappedpersons being covered by book 11 of sociallegislation - Sozialgesetzbuch (SGB) Elftes Buch(XI) - Soziale Pflegeversicherung - (SGB XI).Germany has thus responded to the fact that withincreasing life expectancy, the number of peoplein need of assistance will also increase,accompanied by a corresponding extension in theperiod of care required. The article suggests thatthe very detailed criteria applied for theassessment of the degree of dependence inGermany might provide an example for the re-setting of the criteria applied in the Czech Republicin order to eliminate the problems that currentlybeset the Czech evaluation process.

Expert Commission on Pension Reform -

Activities and Outputs

The Expert Commission on Pension Reform wasestablished on the basis of the GovernmentCoalition Agreement and the ProgrammeDeclaration of the Government in May 2014.Support for the Commission's activities wasprovided by the Ministry of Labour and SocialAffairs. Wide-ranging discussions were heldunder the Commission's auspices bydemographers, political scientists, sociologists,economists and lawyers as well as coalition andopposition politicians, social partners andrepresentatives of the general public. The generaldebate on pension reform has resulted in anumber of concrete proposals for change. TheCommission concluded its activities in November2017. During the three-and-a-half years of itsexistence, it managed to define a number ofproblems faced by the Czech pension system atvarious levels of generality and to proposesuggestions for the solution thereof. A documententitled A Thesaurus of Issues Concerning andProposals for Continuing Pension Reform offers asummary overview for those interested in thesubject of pension reform.

On 1 January 2018, an amendment to the

Employment Act will come into force which

introduces a comprehensive systemic change

concerning the employment of persons with

disabilities

On 1 January 2018, Act No. 327/2017 Coll.,amending Act No. 435/2004 Coll. on employment,

as amended, will come into force. Theamendment introduces changes in em-ployment legislation, the impulse for whichemerged from the need to respond to currentdevelopments in the field of the employment ofpersons with disabilities in the labour market,including in order to prevent the abuse of theemployment of persons with disabilities so thatin the future support is provided to thoseemployers who actually do employ personswith disabilities and not those who simply'pretend' to do so.

The issue of community services as an

integral component of the development of

social work

Community work is a process for helping peopleto solve the problems of the local communitythrough joint action so as to improve local livingconditions for all concerned. This process usuallyrequires the involvement of professional socialworkers. Action groups consist of "ordinarypeople" from the community or groups of peoplewith health or social disabilities, i.e. persons withspecial needs or people united in the sameinterests. The goal of community work is toinfluence social changes in a given location byforming the desired relationships betweendifferent groups in the community. In connectionparticularly with ideological reasons, communitywork in the Czech Republic has been expandingsince the beginning of the 1990s, and themajority of such programmes have beendeveloped by non-governmental non-profitorganisations. However, in certain areas of thecountry, public administration institutions(municipal authorities) have been responsible forinitiating change in the community.

Conference on Human Capital and Investment in

Education: Theory and Practice linked to

Industry 4.0

At the end of November, the 20th Human Capitaland Investment in Education conference was held,this year with the sub-theme "Theory and Practicelinked to Industry 4.0". The conferenceprogramme and the contributions of the expertspeakers focused on the analysis of the'challenging' relationship between theory andpractice in the given field or, more precisely, onhow existing research has influenced realdevelopments to date and how it might influencethem in the future. More than a dozen expertsinvolved in the issue spoke at the conference, andthe article presents the key findings and insightspresented.

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rub-rikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzovanéčásti časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomtosměru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím,že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úpl-nou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu:[email protected]ální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včet-ně mezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Clas-sification. Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůso-beny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové sou-bory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

Časopis je zařazen Radou pro výzkum, vývoj a inovace do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávanýchv ČR, a do databáze ERIH PLUS (European Reference Index for the Humanities and Social Sciences).


6

dvouměsíčník/ročník11 2017

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktDìlnická 213/12, 170 00 Praha 7, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz


Date post:	04-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Forum 6 2017 zalinkovanopraha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2017-06.pdf · 2018. 1. 31. · Časopis je...

Documents