Foto z Florbalovo‐atletického příměstského tábora 2019 ⋅ Roman Paulík

• Projekční a inženýrská činnost• Statika staveb• Technický dozor

Chodník ve vnitrobloku na Lázeňskéje opravený, ke konci se blíží také opravachodníku na Poštovní, na řadu přijde uli‐ce 1. máje

Po téměř ročním zdržení zapříčiněnémopravou kanalizace, se podařila dotáhnoutdo konce oprava chodníku ve vnitroblokuna Lázeňské ulici. Opravu realizovala firmaHrušecká stavební za částku okolo 480 tisíckorun. V rámci opravy byla položena zám‐ková dlažba, nové obrubníky a také bylyprovedeny terénní úpravy, kdy se zlikvi‐dovaly někdejší nevzhledné předzahrádky,o které se již roky nikdo nestaral. Rovněžbyly do terénu položeny chráničky pro in‐stalaci sloupů veřejného osvětlení, jež sevybuduje v nejbližších týdnech. Po ozeleně‐ní ploch je v záměru města zadat příští rokprojekt na obnovu někdejšího dětskéhohřiště.

Do finiše se dostávají rovněž práce naopravě chodníku na ulici Poštovní. Částmezi ulicemi Za Radnicí a Sobotní je jižhotova, na části mezi Sobotní a Střeleckounyní intenzivně pracují technické službyměsta. Po dokončení prací se TS přesunoudo lokality Pod Zámkem, kde bude vybu‐dována odstavná plocha pro podélné stáníautomobilů. Následně začne město svépo‐mocí opravovat chodníky na ulici 1. máje,které byly dotčeny při budování veřejnéhoosvětlení a pokládání elektrického kabeluspolečnosti E.ON do země.

Nové možnosti třídění odpadu naměstském hřbitově – plast, kov, papír,sklo

Na posledním jednání zastupitelstvase v rámci diskuse objevil podnět, zda bybylo možné vytvořit na hřbitově podmínkypro důslednější třídění odpadu. Protože řa‐da občanů nemá přesné informace o tom,jaké jsou možnosti a úskalí při třídění hřbi‐tovního odpadu, tak vám je přinášíme.

Především „hřbitovní odpad“ (věnce,kytice, svíčky) je z hlediska zákona o odpa‐dech samostatnou kategorií odpadu. Tentoodpad prakticky nelze třídit a všechen kon‐čí ve velkoobjemovém kontejneru a ná‐sledně na skládce. Ačkoliv se na prvnípohled zdá, že obaly od svíček nebo umělékvětiny patří do žluté popelnice s nápisemPLAST, opak je pravdou. Plastové obaly odsvíček jsou totiž znečištěny voskem, umělékytky jsou vyztuženy dráty, a proto končíjako speciální kategorie „hřbitovní odpad“ve směsném odpadu. Podobně dušičkovékytice nejsou jen čistým bioodpadem. Ob‐

sahují totiž příměsi, jako dráty nebo umě‐lou hmotu apod.

Pokud však návštěvníci hřbitova bu‐dou chtít třídit odpad, mají nově tutomožnost. Město zakoupilo osm barevnýchnádob, po dvou na plast, papír, kov a sklo.Jsou umístěny u velkoobjemovéhokontejneru a řádně označeny piktogra‐mem s druhem odpadu, který se do nějmůže odkládat. Věříme, že návštěvnícihřbitova budou při třídění disciplinovaní aže pokus třídit na hřbitově odpad neskončínezdarem, tak jak tomu bylo v několikapřípadech u velké prodejny COOP.

U Vodojemu je nové hřiště pro menší dětiV červenci byla realizována dlouho

plánovaná výměna herních prvků na dět‐ském hřišti v ulici U Vodojemu. Starýkovový kolotoč a prolézačka byly nahraze‐ny produkty ze společnosti Hřiště s.r.o,která zakázku realizovala. Herní prvky jsouvyrobeny z vysoce trvanlivého materiálu,dřevěné části jsou z akátového dřeva(podobně jako prvky na hřišti Žirafa u ku‐želny). Celková cena zakázky je 259 tisíckorun. Nově je tedy na hřišti U Vodojemumožné využít skluzavky, vahadlové hou‐pačky, točidla a skupinové síťové houpač‐ky. Pro nejmenší bylo instalováno taképískoviště. Po otevření hřiště bude ještědodána lavička a odpadkový koš. Hřiště jeurčeno především pro mladší děti, maxi‐málně však pro děti do 14 let s tím, že dětimladší šesti let budou muset mít doprovoddospělého.

Přesné znění podmínek užívání hřištěbude uvedeno v provozním řádu. Herní

V minulém zpravodaji informoval pan starosta o změně pra‐covní doby strážníků Městské policie Valtice. Nově strážníci sloužíve všední den od 07:00 do 19:00 hod. a víkendy a svátky od 9:00 do17:00 hodin. Pohotovostní číslo MP Valtice je 734 254 254. Vzhle‐dem k počtu strážníků a zákonným normám není možné, abystrážníci sloužili nepřetržitě.

Strážníci zaznamenali několik stížností na rušení nočního kli‐du. Zejména obyvatelé náměstí si stěžují na mládež scházející sena náměstí. Také stížnosti na hluk ze sousedních domů a nejedná

se pouze o návštěvníky penzionů. Hosté sklípků a restauračníchzařízení se cestou z těchto zařízení také nechovají mnohdy tiše.Všechny tyto případy lze řešit přivoláním hlídky obvodního odd.Policie ČR – tel. 158 nebo 519 321 424.

Obecně je doba nočního klidu od 22:00 do 06:00 hodin. Vy‐hláškou města může být noční klid upraven. Akce, kterých se totýká, najdete na stránkách MěÚ Valtice v OZV č. 1/2016. Nočníklid v době konání těchto akcí je od 02:00 do 06:00 hod. V nejbližšídobě to budou Valtické krojované hody.

str. L. Novotný

prvky byly umístěny tak, aby v okolí dyna‐mických prvků (tam, kde na děti působízejména odstředivá síla) byla dopadováplocha minimálně dva metry na každoustranu. Proto se z laického pohledu můžezdát, že jednotlivé prvky jsou relativnědaleko od sebe, ale bezpečnostní normyhovoří jasně. I přesto máme v území ještěrezervu a je možné, že časem bude na hřištiumístěn ještě další herní prvek, napříkladlezecká lanová stěna apod.

Udržujeme cyklistické odpočívky,stromy jsme opatřili chráničkami, obnovilijsme podélné žluté značení a piktogramy

Pracovníci technických služeb se za‐bývají také celou řadou pravidelných udr‐

žovacích prací. V posledních týdnech jsmese zaměřili například na údržbu odpočívekpro cyklisty na cyklostezce u sv. Anny nebou silnice směrem na Úvaly. Dřevěné částidostaly nový nátěr a bez problémů budou

sloužit dále svému účelu. Podobně jsmenatřely stojany na mapy na Břeclavské ulicia u Hřbitova. Nově chrání vysazené stromyplastové chráničky, které jsou ochranouproti poškození kmene stromu při sečení.Cyklisty upozorňují obnovené zákazovépiktogramy na chodnících, že se pochodníku nemá na kole jezdit, a to platí jakpro turisty, tak i pro místní, kteří totopravidlo rovněž často porušují. Obnovenobylo také na řadě míst žluté podélné do‐pravní značení, které řidiče upozorňuje, žena takto označeném místě se opravdu od‐stavit auto nesmí.

Ing. Dalibor NedělaMěsto Valtice – Technické služby

Z popisu bývalého valtickéhohradu plyne poznatek, jak uvádíMgr. Petr Kos ve svém příspěvkuv knize Valtice – Město mezi vi‐nohrady, že: „… hrad měl dvě brá‐ny na protilehlých koncích a bylzcela průjezdný směrem k městu.K hradu vedla cesta z Růžové ulicea mířila přes příkop do jižní neboseverní brány. Trasa k severníbráně byla zachycena roku 2014 přiarcheologickém výzkumu běhemrekonstrukce objektu jízdárny. Jeztotožňována s ulicí K Venerii, kte‐rá byla později zaslepena výstavbouzdi zámeckého parku.“ A mnozíz nás víme, že nedostatečně, pro‐tože ještě po roce 1990 jsme přestuto zeď sestupovali k Venerii a do

Růžové ulice. Jisté stavební úpravy a pronájmy pak tuto možnostzrušily. Což je velká chyba, protože tímto průchodem by se pomohloodlehčit právě přetížené Růžové ulici od chodců, kteří směřují odzámku do Vinařské ulice a na Vinařské náměstí. Je proto paradoxem,že právě tito obyvatelé sepsali petici, ve které jsou proti otevření výšeuvedeného průchodu. Došlo dokonce k napadení jednoho z vinařstvína Vinařském náměstí a to CHATEAU VALTICE – Vinné sklepyValtice a.s., jako by v této části nebyli jiní podnikatelé a vinaři, ke kte‐rým směřují turisté.

Na připomínky obyvatel z Růžové ulice uvádím pár příkladůz Valtic. Myslíte, že by obyvatelé ulic Břeclavské, Lednické aMikulovské nechtěli, aby jejich ulicí neprojížděla auta, že chtějí mítsvůj klid a čistý vzduch? Myslíte, že obyvatelé Vinařské ulice by takénechtěli mít větší klid k bydlení? Bydlíme v ulici Pod Zámkem a podnašimi okny je víc jak třicet let provizorní parkoviště tzv. „letiště“ proauta a autobusy. Od brzkého jara sem přijíždí autobusy a každýz nich má téměř padesát cestujících, kteří vystupují, každý z nich po‐třebuje něco vyhodit či učinit si nějakou potřebu, silnicí pak směřujík zámku či městu a omezují tak naše vyjetí auty z nedalekých garáží

nebo jízdu na kole. Během turistické sezóny či během různých akcíve městě se počet autobusů i aut zvyšuje. Parkoviště je mnohdy pře‐plněno a že by jsme „my zde bydlící“ zaparkovali u našeho domumnohdy nepřipadá v úvahu! Myslíte, že při současné parkovacísituaci ve městě můžeme požadovat, aby město zrušilo zdejší par‐koviště? Myslíte, že můžeme současného starostu Ing. Pavla Trojanaobviňovat z neřešení tohoto parkoviště a nových parkovišť? Příliv tu‐ristů do Valtic se zvyšuje od roku 1989. Proč předchozí starostové azastupitelstvo nemyslelo na zvyšující se počty turistů dříve a situacese neřešila již dříve? Obyvatelé našich domů by také chtěli mít klid,čisté ovzduší a prostor bez odpadků!

Mám neblahý pocit, že většina obyvatel Valtic by chtěla bydletnejlépe na samotě u lesa, ale přece jen ve Valticích. To ale není možnéa musíme být proto tolerantní. Jedno staré přísloví říká: „Kdo chce,hledá způsoby, a kdo nechce, hledá důvody!

A nezapomínejme také, že pro mnohé obyvatele z východníchčástí města, by byl průchod přes zámecký park a ulicí K Venerii naVinařské náměstí také vítaný, aby nemuseli po dlouhé trase obcházetzámek a procházet Růžovou ulicí. Používat jako vysvětlení „my tubydlíme – je to obytná zóna“ pak zavání alibismem a snahou neu‐možnit průchod ulicí K Venerii.

Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Ulička k Venerii, r. 1920

Je těžké uvěřit tomu, že pan učitel PetrMazour již není mezi námi. Zemřel v nedě‐li 30. 6. 2019 ve věku 73 let.

Dovolte mi, abych alespoň krátce za‐vzpomínal na svého kolegu a kamaráda.

Na Základní školu ve Valticích jsmenastoupili společně v roce 1974. Oba jsmebyli zapálení atleti – on na celostátníúrovni, já na úrovni okresní. Sport nás všakv dalších 40 letech pevně spojoval.

Petr se narodil v Modřicích u Brna, oddětství propadl lehké atletice, byl vynikajícíběžec na dlouhé tratě. Po vystudování gym‐názia se rozhodl, že bude učitelem. V roce1968 ukončil studium na Ped. fakultěv Brně, obor jazyk ruský a dějepis. Před

vojnou nastoupil na 4 měsíce do ZDŠ v Os‐trožské Nové Vsi. Vojenskou službu ab‐solvoval v letech 1968‐1970 v Armádnímstředisku vrcholového sporu Dukla BánskáBystrica. Jeho sportovní výsledky v tomtoobdobí byly v bězích na 3000, 5000 a10 000 m na takové úrovni, že byl zařazendo širší celostátní reprezentace. Po vojněnastoupil na ZDŠ v Uherském Hradišti.Tady se také poprvé oženil. Manželství všaknemělo dlouhého trvání. Po rozvodu sePetr v roce 1972 oženil podruhé. Se svounovou manželkou odešel z Uherského Hra‐diště, pracovní zařazení oba našli na ZDŠBřezí. V roce 1974 ZDŠ Valtice hledalanové učitele a tak se stalo, že jsmese s Petrem poprvé setkali. Štěstí měla i je‐ho manželka, která našla uplatnění na Vi‐nařské škole ve Valticích. V tomto roce seu Mazourů narodila také dcera Markétka.

Přestože Petr neměl vystudovanou TV,byl tělocvik po celý jeho pedagogický životjeho hlavní náplní. Hned v prvních letechpo příchodu do Valtic se mu podařilo atle‐tikou doslova pobláznit spoustu dětí. Vzpo‐menu alespoň některé – I. Foukalová, L.Kerelová A. Helísková, J. Vašíčková, B.Prknová, J. Kovář, J. Foukal, St. Tomek, J.Lisoň, P. Zapletal, J. Darmovzal a řadadalších. Všichni tito naši žáci měli takovouvýkonnost, že se pravidelně zúčastňovalilehkoatletických závodů na krajské neboi celostátní úrovni.

Rozvoji LA ve Valticích výrazně pomá‐hal Běh valtickým parkem. Závod, jehožbyl Petr hlavním iniciátorem, vznikl jižv roce 1974 a dočkal se celkem sedmnáctiročníků. Jeho popularita brzy přerostlanejen hranice okresu, ale i Jihomoravskéhokraje. Součástí těchto závodů byli i vý‐znamní čestní hosté. Tak se stalo, že ve Val‐ticích byla řada známých reprezentantů.

Vzpomenu jen jména olympijských vítězů amistrů světa – Ludvík Daněk, Milena Rez‐ková, Jozef Pribiliněc, Juraj Benčík, atd.

Druhé manželství Petra však časemskončilo také rozvodem, několik let pakPetr žil sám. Změna nastala až v roce 1990,kdy se oženil s naší kolegyní AnežkouTřečkovou. Domnívám se, že nastalo nej‐šťastnější období Petrova života. Anežkabyla rodinný typ, výborná kuchařka. Kdyžodešla do důchodu, rozhodl se Petr takéodejít do předčasného důchodu – aby si to,jak sám říkal, mohli užít. Bohužel totošťastné období netrvalo příliš dlouho.Anežka vážně onemocněla, po mrtvičcepřišla o řeč i pohyb. V dalších letech jsmePetra obdivovali, jak o Anežku vzorně pe‐čoval, přitom obětoval mnohé činnosti,které měl celý život rád. Toto těžké obdobítrvalo sedm let. Po smrti Anežky, kdy jsmesi mysleli, že se mu uleví, že se zase vrátí kesvým zájmům a aktivitám, však přišlo po‐stupné zhoršování jeho vlastního zdravot‐ního stavu. V posledních měsících svéhoživota rychle chřadl, často byl hospita‐lizován.

Jako aktivní atlet závodil za ZbrojovkuBrno, Duklu Bánská Bystrica, UherskéHradiště a Lokomotivu Břeclav. Po skon‐čení aktivní kariéry se věnoval trenérsképráci v Lokomotivě Břeclav, kde také pů‐sobil jako funkcionář. V letech 1992–2001byl předsedou krajského atletického svazu.

Na závěr bych skončil slovy jednohožáka, které zveřejnil na facebooku.

„Měl jsem Pana učitele Mazoura mocrád, byl skvělý učitel“.

A já dodávám: „Petře, vzpomínky námzůstanou“.

Mgr. Michal Hyčkakolega a kamarád

Pocta J. S. Bachovi a A. Schweitzerovi je nazván 3. koncertletního cyklu Henckeovy barokní varhany. Komponovaný pořadhudby a slova v podání dvou významných umělců – varhaníkaprof. J. Tůmy a herce J. Somra. V sobotu 24. srpna od 17:00hodin v Zámecké kapli (omezený počet míst k sezení) zazní hud‐ba J. S. Bacha a myšlenky člověka, lékaře, varhaníka a filozofaAlberta Schweitzera.

JM

Jak se již stalo tradicí i letos jsmeuspořádali na konci školního roku Spor‐tovní den. Ve středu 26. června mělymožnost si zasportovat děti z 1. stupně.Prostor ve sportovní hale nám umožnil vy‐tvořit spoustu zajímavých stanovišť, např.překážkovou dráhu, hod na cíl (koš) či cvi‐čení s obručí. V průběhu dne se také usku‐tečnilo školní kolo ve skoku dalekém.Některé děti měly možnost si vyzkoušet tu‐to zajímavou disciplínu vůbec poprvé, aleběhem třech pokusů ,,došly skoku daleké‐mu na kobylku“. V ideálním počasí (vítrmírně do zad) byly viděny parádní výkony.Našli jsme také skryté talenty. Nutno takédodat, že několik favoritů již prázdninovalo,tudíž se nemohli akce zúčastnit.

Výsledky nejlepších tří:1.–2. třída dívky: 1. místo Valerie Mas‐

ná 339 cm, 2. místo Tina Balgová 305 cm,3. místo Karolína Kurek 281 cm

1.–2. třída chlapci: 1. místo OldřichLétal 318 cm, 2. místo Rostislav Foukal315 cm, 3. místo Michal Ježek 296 cm

3.–4. třída dívky: 1. místo Lucie Košu‐ličová 371 cm, 2. místo Zdena Papežová366 cm, 3. místo Anna Pittnerová 345 cm

3.–4. třída chlapci: 1. místo LukášDrobilič 384 cm, 2. místo Tadeáš Lískovský

380 cm, 3. místo Robin Chládek 373 cmZa vzornou výpomoc při skoku dale‐

kém děkuji žákům 9. ročníku, jmenovitě A.Skácelové, A. Bartošové a A. Mlynářovi. Zaorganizaci disciplín v hale děkuji pí uč. J.Mauksové. Také děkuji za fotky pí VeroniceZapletalové.

2. stupeň sportoval ve čtvrtek 27. červ‐na. I přes teplotu okolo 30°C se velká částžáků do sportovního soutěžení aktivně za‐pojila. U štafet (běželi vždy 2 chlapci a 2dívky) vyhrála v kategorii 5.–7. třída 6.A před 7. A a 5. A. U starších zvítězila 8.A před 8. B a 9. A. Tradičně největší po‐zornost a povzbuzování se upíralo na dis‐ciplínu přetahování lanem. Mladší ročníkypři této soutěži byly zvýhodněny vyšším po‐

čtem žáků. V kategorii 5.–7. třída vyhrálajednoznačně 7. A před 7. B a 6. A. U star‐ších zvítězila 8. B před 8. A a 9. A. Třetí dis‐ciplínou byla střelba na koš (mladšíodkudkoliv). Zde vyhrála A. Dolečková, M.Cigánek (5.–7. tř. ), N. Šrotová, J. Glončák(8.–9. tř. ). Mladší žáci si následně mohlizahrát vybíjenou a starší basketbal či fotbal.Zpestřením bylo vyzvání 9. A na soubojv basketbale proti učitelům. Utkání, kdehráli z 9. A povětšinou 3 dívky a 2 chlapci,skončilo vítězstvím učitelů 10:4. Učiteléhráli v sestavě R. Paulík, R. Kopřivová, M.Hanák, J. Paluda a V. Macek.

Velký dík patří hlavnímu organizáto‐rovi akce p. uč. Štěpaňukovi.

R. Paulík – učitel ZŠ Valtice

V okolí Valtic můžete najít několik druhů hub z čeledi pýchav‐kovitých, které jsou neprávem opomíjené. Jsou hojné a rostouprakticky za každého počasí od června do listopadu. Pochopitelněže jim jako každé houbě svědčí deštivé počasí. Rostou sice ze ze‐mě, ale většinou mimo les nebo na jeho okrajích, na rumištích, natravnatých stanovištích ‐ v zahradách, sadech, na pasekách, napastvinách, u cest; od června do listopadu. Potvrzují pravidlo, žehouby s nejpozitivnějšími účinky na náš organismus v lesích nena‐jdeme. Nejznámější z rodiny pýchavek je pýchavka obecná (Ly‐coperdon perlatum), kterou pro svoji drobnost houbaři míjí.Pýchavky nemusíme umět rozlišovat, všechny jsou v mládí jedlé ‐pýchavka dlabaná, palicovitá, hruškovitá, čokoládová, černající…a velmi oblíbená pro svoji velikost – pýchavka obrovská, jejíplodnice dorůstá až do průměru desítek centimetrů. Všechny pý‐chavky sbíráme tehdy, když jsou sněhově bílé a tvrdé, mají příjem‐né houbové aroma; mimochodem – nikdy nejsou červivé.Změknou‐li a zažloutnou, už jsou nejedlé. V dospělosti se naplnívýtrusy a pokud na zralé houby zatlačíte, vyletí z nich žlutohnědýoblak. Odtud je odvozen i jejich název; od dnes už nepoužívaného

slova „pýchati“ s významem foukat. Lidově se jí taky říká„prášivka“,„babin duch“, „muzikantský tabák“, „kozí sýr“ nebo„zaječí pytlík“. Výtrusný prach je sterilní, proto se v minulosti po‐užíval jako zásyp na rány, který staví krvácení, vdechoval se prozastavení krvácení z nosu. Tato praktika však není doporučovánapro možnou alergickou reakci. Pro svoji moučnou konzistenci jsoupýchavky používány k vysušování hnisavých a mokvavých ran veformě obkladu (jemně nasekanou houbu přiložíme pomocí obvazunebo plátna).

Jejich účinků se tradičně využívá i v léčitelství.Pýchavkové ronikum: 3 lžíce houby zalijeme 3 dl jablečného

octu, necháme 14 dní luhovat za občasného protřepání, přecedí‐me, uložíme do chladna – 1x denně/čajová lžička/20 dnů

Pýchavkové kapky: 3 lžíce houby zalijeme 3 dl 60% destilátu,necháme 14 dnů luhovat za občasného protřepání, přecedíme – 2xdenně/20–25 kapek do sklenice vody/3 týdny

Použijeme při žaludečních potížích, chronickém zánětu trávi‐cího ústrojí, chudokrevnosti, kožních nemocech, alergiích, astma‐tu, zánětu močového měchýře, jako prevence nádorovýchonemocnění, jako afrodisiakum.

pokračování na další straně

Tak jsme nazvali 4. klubovou výstavuFotoklubu Valtice. Tématika výstavy je proValtice charakteristická a týká se vinařství.Z deseti současných členů fotoklubu se navýstavě podílí 7 autorů a jeden autor jakohost. Fotografie jsou vystaveny v galeriiTuristického informačního centra na ná‐městí Svobody č. 4. Výstava potrvá nejmé‐ně do 31. srpna a je otevřena denně od 9:00do 17:00 hod., mimo polední přestávku12:30 – 13:00.

Přijďte se podívat a ohodnotit našipráci.

K. Rakovský, Fotoklub Valtice

Muzejní spolek Valtice se vydal pod ve‐dením svého člena Michala Hyčky za po‐znáním Forelů a studánek, které jezásobovaly čistou a chladnou pramenitouvodou. Tato technická zajímavost Forelynad Allahem IV. je součástí lokality Allohy,tedy soustavy bývalých liechtensteinskýchrybníčků ležících mezi Valticemi aLednickými rybníky.

Forely jsou vlastně jakési malé sádky.Bývaly do nich navezeny pstruzi pro po‐třebu leichtensteinské kuchyně. Nebylo bytotiž výhodné, vždy při požadavku knížat,jezdit pro pstruhy někam daleko a v blíz‐kých rybnících se chovat nedali. Forely ne‐měly tedy funkci chovnou, ale pouzeskladovací. Limitujícím faktorem propstruhy je totiž teplota vody a je třeba mini‐malizovat osvícení hladiny sluncem, čili

potřeba udržet pstruhy jako v jejich přiro‐zeném prostředí, což právě Forely umož‐ňovaly přítokem čerstvé, chladné aokysličené vody z okolních studánek. Fore‐ly zajišťovaly tedy ideální podmínky propřechovávání pstruhů a následné dodánína liechtensteinský stůl. Při dokumentačnípreciznosti Liechtensteinů je jasné, žeprojekt na jejich zřízení určitě existoval, alekdo ví, kde skončil, při neustálých přesu‐nech stavebních a lesních archivů po roce1945 nebo i v pozdějších letech. Navštívilijsme také pozůstatky bývalého maléhošlechtického sídla zvané Goldberg (Kuperkči Kuhberg) v místě zaniklé středověkéosady Aloch (Allach) na přelomu 13. a 14.století i prameniště zvané „Kuperk“, kde senachází také v dezolátním stavu několikstudánek. I přes to, že se mělo v této lokali‐

tě zamezit zarůstání vegetací, k žádnýmúpravám v posledních letech nedošlo.

Kaskáda rybníků a okolních pozemkůsousedí s Národní přírodní rezervacíLednické rybníky a je součástí Lednicko –valtického areálu, tedy území zapsanéhona Seznam světového kulturního a pří‐rodního dědictví UNESCO. Celá revita‐lizovaná rybniční soustava Allahů pomaluzarůstá a chátrá.

Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Valtičtí muzejníci srdečně zvou občanyValtic i turisty na tradiční a oblíbenou akcipro celou rodinu, kterou je Muzejní noc.Uskuteční se v pátek 23. srpna 2019 od17:00 hod. v prostorách Městského muzeaa městské galerie TIC. Cílem noci je rozšířitpovědomí o historii města i historii vinař‐ství.

Těšíme se na vás v prostorách Měst‐ského muzea, které sídlí v prvním poschodína Náměstí Svobody 4.

Za Muzejní spolek Valtice, Lada Rakovská

Z pýchavek lze připravit pro jejich obsahové látky i účinnoukosmetiku

Regenerační pleťová maska: lžíci pýchavky rozmixujeme sesmetanou, naneseme na pleť a necháme 20 min. působit; lze pou‐žít i jako doplňkovou léčbu ekzémů, lupénky

Vyhlazující pleťové tonikum: použijeme pýchavkovou tinkturu– na 2 dl kvalitní vody přidáme lžičku

V kulinářství (výrazná vůně, lahodná chuť,obsahují vápník,draslík, hořčík, železo, sodík a fosfor, vlákninu, vit. skupiny B, ne‐dostatkový vit. D, nízký obsah kalorií) ‐ použít se dají do omáček,obrovská se dá usmažit v trojobalu jako řízek, kousky se mohouosmažit na škvarky. Nehodí se na nakládání nebo sušení.

Na smetaně: pýchavky, 1 paprika, 1 menší cibule, 2 lžíce hl.mouky, 1 lžička mleté papriky, 2 lžíce másla, 2 lžíce zakysané

dokončení z předchozí strany smetany, voda (zeleninový nebo masový vývar), sůlNa másle zpěníme cibuli, přidáme pýchavky a mletou papriku,

podlijeme vodou nebo vývarem, dusíme 15 min., přidáme papriku anecháme ji změknout, zalijeme smetanou s moukou a necháme za‐vařit. Podáváme s knedlíkem, těstovinami nebo bramborem.

Pro zajímavost: pokud plodnice pýchavky obrovské uzraje a jevelikosti melounu, vytváří 7,5 trilionu výtrusů, kdyby každý vyklíčil ana každém čtverečním metru vyrostlo 20 plodnic, pak by obsadily375 tis, km2 (rozloha Japonska). Připustíme‐li, že vyklíčí i všechnyspory 2. generace, potom objem plodnic by byl 800x větší než objemzeměkoule.

Houby mají obrovskou sílu, využijte jí, až zaprší projdětese s hlavou sklopenou, pátrání v zeleném porostu regeneruje oči.Přeji mnoho zdaru

Věra Žďárská

Valtický rodák a učitel Karl Höss(1875–1959) byl v roce 1893 pověřen sta‐rostou města vedením Pamětní knihy Val‐tic. Zájem o historii Valtic jej vedlk prohloubení znalostí o rodném městě,

které vyvrcholilo jehoprací na knize „DějinyValtic – Geschichte derStadt Feldsberg“, kterábyla vydaná v září roku1902 u příležitosti oslav50. výročí existenceOkresního hospodářské‐ho spolku. V té době byljiž Karl Höss autoremněkolika historických

studií a článků o Valticích. Jako učitel pů‐sobil nejprve ve Vídni, ale jeho snahou bylozískat místo učitele ve Valticích. Kdy se mutoto přání podařilo zrealizovat sice zatímnevíme přesně, ale víme, že již v roce 1912byl jmenován do funkce ředitele Dívčíobecné a měšťanské školy ve Valticích. Jižv té době sbíral Höss historické předmětymezi občany Valtic, ukládal je v areálu ško‐ly i do svého rodného domu a usiloval o za‐ložení městského muzea ve Valticích. Jehožádosti bylo však vyhověno až 11. října1919 rozhodnutím Obecního zastupitel‐stva, tedy až v době, po rozhodnutí vítěz‐ných mocností první světové války z 10.září 1919 tzv. Saintgermainskou mírovousmlouvou. V té době, se vedly spory o při‐pojení Valtic a Valticka k Československérepublice. Ředitelem založeného muzea sestal Karl Höss. Městské muzeum byloumístěno na důstojném místě a to ve 3.podlaží radnice a jeho expozice se na‐cházely ve třech místnostech.

V jedné z místností byla obrazárna,kde se nacházely obrazy Valtic a okolníchstaveb od malířů R. Jelinka, Frice Slavíka,Huberta Kecka, Andrease Lacha, atd. a ba‐revné mědirytiny od Zieglera a Janoschkyi portréty významných osobností. Uleženybyly v muzeu i nejrůznější dokumenty na‐příklad o Prusích ve Valticích, o návštěvěcísaře Františka Josefa I., o zrušenýchhřbitovech i stavbě ženské nemocnice.Velkou sbírku tvořilo pak i církevní umění,jako sakrální obrazy, kříže, svítidla použí‐vaná při Velikonočních svátcích, figurkyKrista, bible, pamětní cedulky, kleště na

podávání svátostí při svatém příjímání pronemocné morem a kopie oltářního obrazuze zámecké kaple. Bohatá byla pak i sbírkatýkající se cechovních spolků a jejich vý‐robků, sbírka mincí od 12. století i poz‐dějších papírových bankovek až do roku1944, sbírka nástěnných i stojacích hodin,sbírka zbraní vojenských včetně polníchlahví a vaků na koule a dalších předmětůz místní střelnice jako jsou terče, signálnízvony a nádoby na střelný prach. Zají‐mavostí bezesporu byla i sbírka loveckýchzbraní a trofejí a sbírka východoasijskýchpředmětů od Seppa Steinera. Dále sev muzeu nacházely historické předměty ja‐ko městské a školní vlajky, starostenský ře‐těz, starý porcelán, lékárenské nádoby,staré tkaniny a oděvy a také nábytek.Evideční kniha sbírek se nám však nedo‐chovala, uvedené informace pocházíz knih Hanse Anderky, Ericha Kippese avzpomínek českých pamětníků. Muzeumbylo v době první republiky navštívenoi knížaty z Liechtensteinu a některé z ex‐ponátů byly také jejich dary. Muzeumpořádalo i tematické výstavy. Například

v roce 1926 byl uspořádaný Denotevřených dveří a byly vystaveny všechnystaré městské listiny.

Karl Höss ve funkci ředitele muzeapůsobil i po odchodu ze školství v roce1938 a jako penzista vykonával tuto funkciaž do konce roku 1944 a díky němu přežilomuzeum válku bez velkých ztrát. Správouměstského muzea od 13. června 1945 bylpověřen ředitel školy Josef Dohnal. Po roce1947 znalost historie města z doby Ra‐kousko – uherska se stala nežádoucí avládnoucí představitelé chtěly dát městunový začátek. Muzeum bylo zrušeno,z velké části rozkradeno a zbývající částbyla převezena do Regionálního muzeav Mikulově a písemnosti pak do Okresníhoarchivu v Břeclavi.

V roce 1992, při oslavách 800 letměsta, byla založená Společnost přátelhistorie Valtic. Cílem této společnosti sestalo obnovení městského muzea a tovedlo ke vzniku Muzejního spolku Valticev roce 1994, kterému pro jeho účely bylypřiděleny v roce 1995 prostory na NáměstíSvobody v patrimonijní budově č. 4 (dnesprostory TIC Valtice) a ve spoluprá‐ci s městem došlo k otevření obnovenéhomuzea. Záhy se ukázalo, že prostory prozřízení Městského muzea jsou nedostaču‐jící a v roce 2000 bylo proto muzeum pře‐stěhováno do větších prostor této budovyv 1. patře. Spolek vytvořil muzeumvlastivědného typu, čímž splnil svůj hlavnícíl. Nejen že z vlastních sbírek vytváří ex‐pozice v pěti výstavních místnostech, aletaké uspořádal mnoho tematických výstavv prostorách galerie TIC i v prostoráchkonventu milosrdných bratří. Tento roknejen že uplyne 11. října 100. let od za‐ložení prvního valtického muzea, ale takév dubnu uplynulo již 25 let od vzniku Mu‐zejního spolku Valtice. Tato obě výročí sibudeme připomínat při letošním Val‐tickém vinobraní 4. a 5. října. Bohuželkniha připravená k těmto dvěma výročím,kterou je rozšířená a částečně přepra‐covaná kniha „Valtické pověsti“, se nepo‐dařilo vydat vzhledem k nedostatkufinancí. Snad uvidí světlo světa v příštímroce.

Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Karl Hoss,ředitel valtického

muzea1919–1945

Ve 3. poschodí sídlilo do r. 1945 muzeum

Sídlo Městského muzea od r. 1995

V 2. pololetí školního roku 2018/2019se 4členný tým naší základní školy, ve složeníKlára Dolečková, Eliška Janásová, KateřinaMravcová a Ivana Sedliská, pod vedenímpaní učitelky Kateřiny Urbánkové zúčastnilprojektu Příběhy našich sousedů. Jedná seo vzdělávací projekt, který od r. 2013 rea‐lizuje nezisková organizace Post Bellum pocelé republice a v našem regionu se konalpoprvé. Spočívá v tom, že se žáci vydají zapamětníkem žijícím v jejich sousedství a na‐hrají jeho vzpomínky na diktafon nebo ka‐meru. V následujících měsících s nahrávkoupracují a výsledkem je audio nebo video‐reportáž o životě pamětníka doplněná jehoživotopisem.

Společně s žačkami naší školy se projek‐tu zúčastnili také žáci z Masarykovy ZŠLanžhot, Základní školy v Moravské NovéVsi a břeclavských ZŠ Kpt. Nálepky, ZŠKupkova, ZŠ Na Valtické a ZŠ Slovácká.

Projekt zahrnoval mnoho aktivit – týmynavštívily bývalou věznici na brněnskémCejlu, absolvovaly workshopy Jak natočitpamětníka a Jak vyprávět příběh. NavštívilyOkresní státní archiv v Mikulově a výslednoureportáž vytvořily společně s redaktorkouČeského rozhlasu Brno ve studentském Rá‐diu R na Fakultě sociálních studií Masary‐kovy univerzity v Brně.

Slavnostní závěrečná prezentaceprojektu proběhla ve středu 19. červnav Synagoze v Břeclavi. Tam každý tým bě‐hem 3 minut představil svého pamětníka asvé zapojení do projektu.

Žačky naší školy zpracovaly vzpomínkypaní Anastázie Hübnerové, která do Valticpřišla v roce 1953 na základě umístěnky poabsolvování zdravotnické školy v Brně. Aždo roku 1992 pracovala jako sestra na po‐rodním oddělení a své zaměstnání vždy vní‐mala jako poslání.

Děvčata své vyprávění o paní Hübne‐rové vtipně doplnila divadelním ztvárněnímzásadních zlomů v jejím životě, což dojatápamětnice i zaplněná Synagoga odměnilyvelkým potleskem.

Všechny výstupy žáků si můžete pro‐hlédnout na webu projektu:

www.pribehynasichsousedu.czMichaela Chalupská

Žákyně na setkání s pamětnicíAnastázií Hübnerovou

Anastázia Hübnerová jako zdravotní sestra

Jak si vede dál Kynologický klub Valtice? Pokračujeme ve svéurputné snaze udělat z našich mazlíčků poslušné a dobře vy‐chované kamarády. Jde nám to někdy lépe někdy hůř, ale ani lidénemají vždy „svůj den“ a i tak děláme určitě viditelné pokroky,protože naši „cvičenci“ nejsou jen milí a mazliví, ale i moc šikovní.Přidali se k nám další chovatelé se štěňaty, a i když se teprverozkoukávají, jsou už na štěňatech vidět první výsledky. V sou‐časném počasí je někdy výcvik těžší, protože chlupáčkům sev horku moc nechce. Ale bereme na ně samozřejmě ohled.Zkracujeme dobu cvičení a prodlužujeme odpočinek, voda na na‐pití je samozřejmostí. Cvičíme až večer a když je opravdu velkéhorko, tak cvičení raději odpískáme, abychom jim nekazili radostz učení.

To, že se můžeme scházet, cvičit naše hafíky a taky třeba poke‐cat o tom co, kde a jak, to nám umožňuje užívání prostoru cvičiště.

Za to zaslouží velké poděkování Městský úřad Valtice, kde pro nása naši činnost mají pochopení a pozemek cvičiště nám poskytují.Bez jejich podpory bychom se neměli kde scházet a v klidu a bez‐pečí oploceného prostoru provádět výcvik. Snažíme se proto celýprostor cvičiště podle našich možností udržovat sekáním trávy aúklidem. A když nás lesáci překvapili nemile tím, že vykáceli, pod‐le nás, krásný borový hájek, snažíme se prostředí trochu zkrášlit.Vysazujeme okrasné keře, stromky a růže, zatím to sice není mocvidět, ale až vše trochu povyroste… A tak věříme, že nám Městskýúřad zachová svou přízeň i nadále a my budeme moci pokračovatve své činnosti a také pomáhat i dalším majitelům štěňat i staršíchpsů zvládnout základní poslušnost, tedy pokud se k nám budouchtít přidat, a mít tak ve svém psím miláčkovi nejen milujícího, alei poslušného kamaráda. Rádi přivítáme každého, kdo bude mítopravdový zájem.

Marcela Sasínková

Marek Dvořák, Martin Ježek, Marké‐ta Nedělová a Dalibor Neděla – veslařiz hlavního města vína vozí medaile z mi‐strovství ČR!

Za panování tropických teplot proběhlona přelomu června a července v Labe Aréněv Račicích Mezinárodní mistrovství Českérepubliky dorostu, juniorů, seniorů B a se‐niorů. Nechyběli při něm ani valtičtí veslařiv barvách Slováckého veslařského klubuBřeclav, kteří na místním vodním kanále vy‐bojovali jednu zlatou, čtyři stříbrné medaile!

Stříbrné medaile pro Slovácký veslařskýklub vybojovali valtičtí veslaři ‐ dorostenciMarek Dvořák a Martin Ježekspolu s Petrem Poláškem a kormidelníkemMatějem Haladym a také s kolegou ze SlávieSTU Bratislava na čtyřce s kormidelníkem.Oproti minulému roku si tak o jednu příčkupolepšili! Naši dorostenci se v průběhu zá‐vodu trpělivě prokousávali startovnímpolem dopředu, nestačili pouze na čtyřkuVajgaru Jindřichův Hradec a bezpečně uhá‐jili druhé místo před veslaři z Třeboně. Kluci

také přidali pěkné páté místo na osmě, kdyžjim čtvrtá příčka unikla jen o dva metry, cožje ve veslování, zejména na osmách, podvoukilometrové jízdě opravdu pověstnýfous.

Jediný titul mistrů republiky pro břec‐lavské barvy získali Dalibor Neděla s AlešemPospíšilem a Lukášem Nešporem na dvoj‐ce s kormidelníkem mužů, kteří soupeřůmnedali šanci a systémem start‐cíl s pohod‐lným náskokem zvítězili. Dvojka s kormi‐delníkem se jezdí v kategorii mužů bezvěkového rozdílu a naši borci nastoupiliproti dospělým chlapům. I tak potvrdili svojiformu a bezpečně si doveslovali pro titul mi‐strů ČR před posádkou Slavie Praha.

Další medailí do sbírky Neděly a Pospí‐šila je stříbro z dvojky bez kormidelníkamužů do 23 let. Chlapci tentokrát nestačilina své rivaly z SK Hamr, a i když v poslednípětistovce jejich náskok snižovali, museli sespokojit s druhým místem. V této jízdě prvnímísto vybojovala posádka Helešic, Podrazil,která je mj. vítězem Světového poháru, ajsou i účastníky posledních olympijskýchher v Brazílii. Závody se v této kategorii jez‐

dí tak, že spolu závodí jak senioři, tak i ves‐laři v kategorii do 23 let. Už jen fakt, že senaši, loni ještě junioři, dostali z rozjížděk aždo finále je potvrzením dobré formy, ale zá‐roveň výzvou na sobě dále pracovat.

Podobný průběh měl i závod MarkétyNedělové s Alenou Schejbalovou ze SlaviePraha na dvojskifu žen. Rozdíl mezi jejichlodí a lodí soupeřek Slavie Praha se po‐stupně tenčil, avšak v cíli stále činil půldélky. Markéta si tedy na krk pověsila takécenný kov stříbrné barvy. Děvčata závodponěkud protaktizovala, když si v půli tratinechaly soupeřky poodskočit až na dvědélky lodě. Mohutný finiš v závěru už nesta‐čil, i když soupeřky viditelně „tuhly“. Pokudby trať byla o 50 metrů delší, bylo by to ví‐tězství.

Naopak příjemným překvapením se nazávěr programu celého mistrovství stalostříbro Markéty Nedělové a závodnicdalších šesti klubů, které společně usedly doosmy žen a trpělivým výkonem se propra‐covaly až na druhou pozici za favorizovanouposádku Slavie Praha.

Josef Akai, trenér

Deset, devět, osm, sedm…. Vyhráli jsme nakonec všichni!!Všichni, co jsme se zúčastnili prvního Florbalovo‐atletickéhopříměstského tábora 2019. Zájem byl veliký, předem ohlášenákapacita 30 dětí zdaleka nestačila sportovní poptávce.Zúčastnilo se nakonec „jen“ 31 dětí. Bohužel, díky zraněním anemocem, nás bylo každý den 28 nebo 29 sportovců. Ale i přestojsme zažili spoustu srandy, zábavy a hlavně hromadu sportu. Veflorbalové skupině pod vedením Růži a Víťi jsme se naučilinovým dovednostem, potrénovali jsme práci s florbalkou, práci

s míčkem, naučili jsme se lépe komunikovat na hřišti, lépe seorientujeme v prostoru, lépe bráníme soupeřovým střelám,v brankářské výstroji se nás vystřídalo snad deset dětí. Poddozorem pana učitele Romana Paulíka jsme se zlepšili iv atletice. V pondělí jsme vyzkoušeli běh přes překážky, včetnězákladní překážkové abecedy, v úterý jsme potrénovali skokdaleký a hod raketkou, ve středu následovala velmi netradičnídisciplína skok o tyči, kterou jsme si vyzkoušeli vůbec poprvé. Večtvrtek jsme běhali štafetu a v hale si osvěžili techniku skokuvysokého. Během týdne nám trenéři vybrané disciplíny královnysportu také změřili. V mnohých disciplínách jsme si posunulisvé rekordy. Zažili jsme i spoustu překvapení. Třeba to, jak zanámi ve středu přijeli dva hráči a dva trenéři z předního českéhoflorbalového klubu Bulldogs Brno a dvě hodiny se nám věnovalia trénovali nás. Nebo jak před restaurací Valtická rychta, kdenám denně servírovali skvělý oběd, za což moc děkujeme, jsmese osobně pozdravili i s naším špičkovým jezdcem na motorceKarlem Abrahámem, vůbec neváhal a s úsměvem na rtu se námvšem podepsal. Nebo jak v pátek po „O“ přijeli hasiči az úmorného vedra nás probudili proudem studené vody, nebojak jsme ve čtvrtek večer po opékání špekáčků sledovali zespacáků v našem letním kině v hale Vinařské školy film Kokosyna sněhu a navrch ještě nájezdy proti Kanadě v Naganu…. Nobyly to nervy! Zahráli jsme si ale i spoustu ostatních her. Fotbal,vybíjená, hra na honěnou, vše jsme zvládli. Občas tekla i krev,což se ve sportu prostě stává. Ale i tohle jsme zvládli na jedničku.

Za celý týden jsme navíc snědli 6 melounů, 8 kg grepů, 15kg jablek, 2 kg broskví, 8 kg bílých hroznů, 368,5 rohlíků, 6bochníků chleba, 15 krabiček paštik, dvě kila šunky, kilo tvrdéhosýra a 55 špekáčků, vypili jsme 156 litrů vody s citrónem. To všenám ochotně chystala teta Lenka, abychom měli sílu na dalšívýkony.

K tomu všemu jsme cítili obrovskou podporu z řad našichrodičů… 3x zmrzlinu u Pincelů, hasiče, hrníčky na památku,letní kino, opékání špekáčků, vinná odměna z Moravína pro

Bulldoky, skvělé buchty, vodu na pití k ohništi, ranní pátečníteplá snídaně pro naše trenéry a spoustu, spoustu dalšíhopotěšení bychom bez vás neměli. Velké dík chceme rovněžvyslovit i Městu Valtice za bezplatný pronájem haly. Ano, tohle jepřesně to, proč tato hala tady stojí. Aby sloužila nám, dětem!

Uteklo to hrozně rychle, ale už teď se těšíme na novousezónu, která začne opět v září, kde děti v přípravce opět budouhrát Orelskou ligu, ale Elévové už změří síly v oficiální soutěžiČeského florbalu. Ale my se nebojíme.

Na závěr slovo trenéra: Nezapomeňte Tygři, že jste dostaliode mě za domácí úkol po zbytek prázdnin trénovat dribling. Jakflorbalový, tak hokejový. Elévové navíc hokejový dribling bezdívání se na míček. V září si vás zkontroluju! Navíc, od září rádimezi sebou přivítáme i nové členy. Kdo máte z dětí chuť to zkusita je vám 3–10 let, jste z Valtic, Sedlece, Úval, Hlohovce neboodkukoli, nebojte se a přijďte se za námi podívat. Rádi se vámbudeme věnovat. Čas tréninků se dozvíte na našichinternetových stránkách.

Za FBC Tygři Valtice a Atletiku 4ALL Valtice, Roman Paulík,Radovan Růžička, Lenka Balgová a Vítězslav Balga