www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce

červenec 2016

František DolejšíTradice rodinné firmy: kvalita a chuťrozhovor na stranách 2–3

Osobnosti tohoto vydání:

František Dolejší

Jiří Halbrštát

Miloš Škrdlík

Jan Urban

Milan Škoda

Jan Tykvart

2

fresh rozhovor

www.freshtime.cz

Mezi tím mi tento vážený muž také představovalsvé spolupracovníky, členy rozvětvené rodiny,každý poznamenal něco, nebo o každém jsem sedověděla jedno podstatné, až jsem nakonec skoronevěděla, kdo je kdo. Dcera, snacha, syn, vnuk,předkové, kteří už před lety dbali na jméno, kvali-tu i dobré sousedské vztahy. Ano, rodinná firmakaždým coulem, rodinná tradice, rodinné recep-tury, rodinný názor, rodinná reprezentace, rodin-ná čest a sláva. Konče dvacetiletým vnukem, kte-rý začíná do tajů úspěchu právě pronikat,pokračuje jím pátá generace Dolejších bez ztrátykytičky. Firma je na trhu 115. rokem, nepočítá-me-li dobu, kdy majetek patřil státu a zdejší od-borníci pracovali tak, jak to bývalo ještě před 30 lety zvykem. V roce 1991 byl majetek restitu-ován a dnes je důstojným zázemím pro výrobunefalšovaných dobrot, jež patří na náš stůl. Fran-tišek Dolejší jako nestor příkladných potravinářůa špičkových odborníků dostal v soutěži Českáchuťovka v loňském roce ocenění Rytíř českéchuti. Jemu patřila všehochuť mých otázek, těchpůvodně zamýšlených i dalších:

Vaše firma má dlouhou historii. Pořád sázítena poctivé české řemeslo. Co je základem?

Vztah k práci. Poctivé to bylo za našich předků,poctivé to musí být i teď. Z toho vycházím. Změ-nily se stroje, zvedla se produktivita, rozrostl sesortiment, ale jedno zůstává: poctivá řezničina.Co si pod tím představit? Asi to, že nám záleží na

všem, co děláme. Přejeme si, aby lidem naše pár-ky a salámy, a nejen ony, chutnaly. Když bychomměli prázdný krám, byl by to ukazatel toho, že dě-láme něco špatně. Zatím je to naopak.

Jak dlouho jste v oboru?

Od roku 1957. To je 59 let.

A pořád vám chutná? Neměníte občas pro-voz za posezení v cukrárně?

Chutná. Asi je to osudové. A nebráním se. Nejra-ději mám naši sekanou a gothaj. Pořád. Jsem z ge-nerace, která na sekané i tomhle salámu vyrostla.Naše sekaná je navíc vyhlášená a já na ni nedámdopustit. A gothaj, když se nešidí, je jeden z nej-lepších salámů všech dob. To potvrdí každý, kdouzeninám rozumí. Udělat ho, aby byl lahůdkou,neumí každý, receptura byla jeden čas podceňo-vaná, gothaj byl příliš obyčejný, měkký salám,svačina pro dělníka. Mám na to jiný názor – ten,kdo ho umí namíchat, je mistrem. A měkké uze-niny není třeba podceňovat a zaměňovat je s ne-kvalitními. Ostatně už zase jdou do módy. Spo-třebitel přišel na to, že mají něco do sebe.

Maso pouze zpracováváte, nebo máte taképorážku?

Maso nakupujeme jak od českých dodavatelů,těm se snažíme dát přednost, ale bereme i ze za-

hraničí, jatky nemáme. Avšak nezapomínámeani na klasické venkovské zabíjačky kamarádů,známých. Rádi jim s vnukem přijdeme pomoci,a také proto, aby ten náš nejmladší „pokračova-tel“ viděl, jak se pravá domácí porážka odehrává.Chci mu vždy ukázat, co všechno k takové slav-nosti patří, i tu náladu, i to, co všechno se dáz pašíka vyrobit. Dříve jsme samozřejmě bývaliaktivnější, to se na venkově čuníků drželo více,vzpomínám, že za zimu jsme stačili zabíjačeki dvě stovky. To víte, byla to dřina, ale odvádělijsme užitečnou práci, z níž byla radost. Takže zecviku jsem nevyšel. Polévka, ovar, jitrničky, jelít-ka, maso na uzení, vyškvařit sádlo, všechno ohlí-dat, aby se z čuníka nic nevyhodilo. Když chcetemít dobrá žemlová jelítka, musíte pěkně nakrájetmaso na kostičky, pak je to ta pravá chuť.

Ctíte tradici a navazujete na ni, často o tomhovoříte...

To ano. Tradice je něco, čeho bychom si měli po-važovat. Ona nás vede správnou cestou zkuše-ností dopředu. Já byl vždycky rád, když jsem simohl popovídat se staršími, vyptat se jich, jak sedělá to, jak ono, jak docílit takové či onaké chuti,zkrátka, když to šlo, ptal jsem se a ptal, zajímalomne to. Většinu z jejich rad si pamatuji dodnes,získal jsem tak ty nejlepší základy výroby. Držímse jich, i když technika hodně pokročila.

Receptury se zpravidla předávají z generacena generaci. Jak u vás?

Je to tak. Receptury jako takové se moc nemění.Spíše přibývá nových, a to má logiku. Hlavně jepotřeba dodržovat kvalitu. Výkonné mašiny jendopomáhají k lepšímu zpracování většího množ-ství surovin. Držíme se starých, vyzkoušených po-stupů, nepoužíváme náhražky. Sortiment obsahu-je i bezlepkové výrobky, na obalech je to uvedeno.

Určitě jste připravili na začátek grilovací se-zony nějakou novinku...

Protože zájem o grilování roste a protože jsmeoblastí, kde přes léto obyvatel, hlavně chatařů

Tradice rodinné firmy: kvalita a chuť

Než jsem se rozjela do Davle za Prahou na kus řeči do Řeznictví a uzenářstvíU Dolejších, s.r.o., připravila jsem si spoustu otázek, abych se toho dověděla conejvíce za úměrný čas a také hostitele nezdržovala dotazy zbytečnými, nemístnýmiči nezodpověditelnými. Úmysl to byl dobrý, ale hned na začátku povídání se mi nějak vymkl z ruky. S MVDr. Františkem Dolejším, čtyřiasedmdesátiletýmspolumajitelem firmy, který je v generační posloupnosti třetím Františkem v řaděvyhlášených místních řezníků a uzenářů, se hovor brzy stočil na všechno možné.

MVDr. František Dolejší

3Muž, který ví, co chce

fresh rozhovor

a táborníků přibude zhruba dvojnásobně, snaží-me se pro dobu prázdnin vždy něco nového vy-myslet. Milovníci opékání a ohníčků na to čeka-jí. Tentokrát to je tedy grilovací klobáskas petrželkou. Zavedli jsme do prodeje i marino-vaná masa, po kterých je velká poptávka. Nadruhé straně vyrábíme stále jen jeden druh špe-káčků, tedy přes sto let, a pořád podle stejné re-ceptury. Jdou hodně na odbyt, a právě proto, žejsou stále stejné. Pokud chutnají, není nutné mě-nit. A špekáček nad plamenem – cožpak je něcoromantičtějšího? Také jsme zaznamenali, že sezákazníci vrací ke klasickým výrobkům, kterék české kuchyni vždycky patřily – špekáčky, pár-ky, taliány, v zimě sulc, jitrnice, tlačenka.

Co jsou Davelské Macešky?

Jestli znáte osobnosti českého uzenářství, pakjistě víte, kdo to byl Emanuel Maceška, vý-znamný pražský uzenář. A ten vyráběl takovouvynikající pochoutku, polosyrové vuřty, již vět-šina lidí zná pod názvem čajovka, métský sa-lám apod. Maceška tuhle dobrotu uměl skvěle,a tak jsme nedávno na jeho recepturu navázalia výrobek pojmenovali po něm. Macešky jdouhodně na odbyt, což svědčí o tom, že lidemprostě chutnají. Když rodina Macešků zrestitu-ovala nedávno budovu, kde firma Maceška dří-ve působila, byli jsme poctěni tím, že jsme u téslávy mohli být. Jako ochutnávku jsme podávalityto Macešky.

Vidíte, a jsme zpět u tradice. A zásad ro-dinného podnikání. Jak byste je charakteri-zoval?

Je to celkem jednoduché. Řezničinu a uzeninydělal můj děda, otec, pokračuje padesátiletý syna dvacetiletý vnuk se už zaučuje. Všichni musí-me vědět, co toto řemeslo obnáší, že je to čestvěnovat se právě tomu, co jsme zvolili. Dbámena kvalitu, tedy na naše jméno, a spoléháme nato, že jako rodina táhneme všichni za jeden pro-vaz. Soudržnost je důležitá, stejně tak jako péčeo to, abychom se zákazníkům věnovali podle je-jich přání. Spoléháme na to, že v prodejně se člo-věk může poradit, jaké maso koupit, co z nějuvařit, na co se jaký druh hodí. Nejsme ano-nymní, sloužíme ostatním a na službách si za-kládáme. Není nám lhostejné, co se o nás říká,a přejeme si, aby lidem chutnalo.

Kvalita potravinářských výrobků je dnes stá-le na talíři nejrůznějších hodnotitelů. Mluvíse o ní ve vládě, mezi politiky, i v hospodě.Jak ji vnímáte?

Co to je kvalita? Ono je to těžké. Vždy souvisís cenou. Naštěstí už zákazníci požadují radějihodnotnější výrobky a za ně jsou ochotni si při-platit. My se snažíme držet ceny takové, abynám klientelu neodrazovaly. Denně kontroluje-me své výrobky stejně jako vstupní suroviny vesvé vlastní laboratoři. Povinně denně degustuje-me, kontrolujeme řadu ukazatelů – jaký jevzhled na řezu, jak chutná, jestli složení odpoví-dá receptuře. A držíme se zásady, že lacinějšívýrobek musí být stejně chutný jako ten dražší.Stejné pozornosti se dostává paštice i salámu,párku i tlačence. Výrobkům delikatesnějšími zdánlivě obyčejným.

Možná právě proto jste tak vyhlášení...

Snažíme se o to. Jedna věc je kvalita, druhá ko-munikace se zákazníkem. Kvalita j nezbytnost,komunikaci se stále učíme. Snažíme se vysvětlo-vat svým prodavačkám v našich třech vlastníchprodejnách, že musí s kupujícím mluvit vstřícně,vlídně, být s ním ve stálém kontaktu, naslouchatmu, prohodit pár pěkných slov. On si to zapa-matuje a rád se vrátí. Lidi si potřebují povídat,ne jen něco koupit. Přejeme si, aby k nám lidéchodili rádi a aby ostatním naše zboží i službydoporučili. To dělá hodně – osobní reference,jak se tomu dnes říká, mají velkou váhu.

A co raději nakupují muži a co ženy?

Muži jednoznačně častěji míří k teplému pultu,který máme ve všech prodejnách. Na sekanou,na pečená žebírka. Ženy chodí nejraději pro ma-so, aby ho dostaly v kuchyňské úpravě tak, abyna ně, jak se říká, doma nemusely sáhnout. Tedyplátky na řízek, na ptáčky, pěkný kousek na rolá-du nebo kostky na gulášek...

Zkoušel jste sám někdy prodávat?

Nejen já, ale všichni! Když jsme začínali, muselijsme projít i tím, že jsme si stoupli za pult. Alemě více baví samotná výroba. Přesto vím, právěproto, že jsem si to vyzkoušel, jak namáhavé jepečovat o zákazníka. Je to opravdové umění.Umění nabídnout produkt, službu, zajímat sei o jeho strasti a radosti. Dodat, co si přeje. A ne-snažit se prodat za každou cenu.

Rodinný podnik má ve vašem pojetí ještě je-den význam. Prozradíte?

Velmi rád. Nejde jen o naši rodinu. Pracují u násjiž celé další rodiny. Zaměstnáváme lidi z okolí,když u nás působí hlava rodiny, často pak na-stoupí jeho manželka nebo později děti. Vypoví-dá to o vztazích na pracovišti. Na tom, aby bylizaměstnanci u nás spokojení, nám záleží. A mítpro 80 lidí na mzdy, to je na druhé straně velkýzávazek. Tady Na Javorce, ve výrobně, kteroujsme vystavěli před 25 lety, vyrostly už vlastnědalší mladé generace uzenářů.

Za dobroty, jimiž zásobujete Prahu a okolí,jste obdrželi hodně různých ocenění, Regi-onální potravinu Středočeského kraje, Klasui Českou chuťovku. Je to obrázek nejeno kvalitě, ale také o inovacích i té podmani-vé tradici.

I tak by se to dalo říci. Samozřejmě nás to velicetěší a povzbuzuje. S inovacemi nejdeme překot-ně, ale s rozvahou. Než se výrobek na trhu chyt-ne, také to chvilku trvá, a my rádi sázíme na jis-totu. Než se vyvine, není to ze dne na den.Zkoušíme, ladíme recepturu, ochutnáváme, mu-sí to být to pravé. Máme například sedm druhůpaštik. A paštiky, ty nám šly vždycky dobře. Se-lská medvědí je ta s medvědím česnekem, dalšíoblíbené jsou zapékané. Ty se také hodně prodá-vají o Vánocích.

Sice jsou letní dovolené, ale firmy již myslína nejhojnější svátky zimy. Také si u vás mo-hou objednávat dárkové vánoční balíčky?

To víte, že ano. Máme již stálé odběratele, kteříjsou každý rok spokojeni. Nebráníme se ani dal-ším. Stačí k nám zatelefonovat a domluvit se, ne-chat si poradit, doporučit, sestavit obsah, abypotěšil a udělal tu pravou radost. Dárkové balíč-ky sestavujeme pro různé příležitosti, k naroze-ninám, svátkům, k firemnímu ocenění apod.

Jemný párek nemůže chybět na pořádnésvatbě...

Také že nechybí. Nevím, na kolika svatbách našepárky byly, těžko by se to dalo spočítat, a statisti-ku si nevedeme. Pro takový vzácný okamžik sedělají minipárečky ve skopových střívcích, kterék takovým příležitostem prostě neodmyslitelněpatří.

S čím se chystáte letos na Českou chuťovku?Vyhodnocení se odehraje sice až 20. října,ale určitě něčím překvapíte...

Rádi bychom, ale je na to ještě brzy. Máme tako-vou nepsanou zásadu, že se rozhodujeme až těs-ně před uzávěrkou přihlášek. Možná přijdemes něčím, o čem se teprve budeme rozhodovat,zda na trh umístíme, nebo ne. Nebo se zrovnabudeme zabývat nějakým nápadem, který seukáže jako nosný pro nadcházející zimní sezo-nu, no, nechte se překvapit.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi

výpovědi nové generace

4 www.freshtime.cz

Mileniálové jsou lidé, kteří senarodili v letech 1980–1995 a jsouprvní generací vyrůstající ve světěonline technologií. Někdy se jimpřezdívá generace Y. Jak je lzecharakterizovat? Připravují senapříklad na to, že jejich kariérabude ultramaratonským během,a předpokládají, že si cestou budouvybírat delší oddechové časy. Tovyplývá z unikátního průzkumuManpowerGroup.

Při výběru toho, kde a jak budou pracovat, sle-dují mileniálové tři priority: peníze, jistotua volný čas. Chtějí být odměňování za své úsilí,chtějí mít v zaměstnání jistotu, kterou chápouodlišně než předchozí generace, a přitom stálemít volnost, aby mohli jednou za čas zastavita dobít baterky. Chtějí také pracovat se skvělý-mi lidmi, užívat si dobu strávenou v práci, a tos možností pracovat flexibilně a získávat novédovednosti. Co to všechno znamená, jsem sezeptala Ing. Jiřího Halbrštáta, marketing ma-nagera ManpowerGroup v ČR:

Rozpoznali jste, co tato generace očekáváa nač se chystá? Ví, jaký chce mít život?

Jsou to lidé, kteří dávají přednost jistotě v za-městnání a příležitostem, kde jsou nové výzvya typy práce. Na základě globálního průzku-mu provedeného na vzorku 19 000 mileniálůnabízí naše studie také praktické rady, jak byměli zaměstnavatelé přehodnotit HR procesypři náboru, retenci a rozvoji zaměstnanců. Toje, myslím si, velmi cenné. Mladí lidé chtějížít, tedy i pracovat, jinak než jejich rodiče.

Jakou roli tedy přisuzují práci? Bude pře-važovat nad jinými aktivitami? Nebude jim vadit?

Možná se to bude zdát paradoxní, ale vaditjim rozhodně nebude. Mileniálové se připra-vují na to, že poběží kariérní ultramaraton. Ví-ce než polovina z nich očekává, že bude pra-covat ještě potom, kdy dosáhnou věku 65 let.27 % předpokládá, že bude pracovat ještě posedmdesátce a 12 % říká, že bude patrně pra-covat až do smrti. V Japonsku je to více nežtřetina.

To se mi nějak nezdá. Mladí lidé nechtějízaměstnání obětovat vše jako jejich otco-vé a matky, dnešní šedesátníci až sedm-desátníci...

Praxe je ale jiná. Mileniálové pracují déle a tvr-ději než předchozí generace. 84 % mileniálů

rovněž plánuje pracovní pauzu na dobu delšínež čtyři týdny. Ačkoli ženy nejčastěji plánujípauzu v zaměstnání za účelem péče o děti, star-ší příbuzné apod., delší volno za účelem odpo-činku je prioritou mužů i žen zhruba ve stejnémíře. Takže – chtějí pracovat, ale i odpočívattak, aby dlouho pracovat mohli.

Určitě se však mění jejich požadavky nazpůsob práce, asi není jejich touhou býtv kanceláři nebo v autě od sedmi do čtyř,celý den, celý rok, celý život.

Mileniálové vítají, když mají možnosti využí-vat alternativní způsoby práce. I když dnes té-měř tři čtvrtiny mileniálů pracují na plný úva-zek, více než polovina říká, že je otevřenanovým způsobům práce v budoucnu, jako jepráce na volné noze, v krátkodobém angažmánebo s několika zaměstnáními zároveň. Na34 % uvažuje o vlastním podnikání.

Pracovat až do smrti?

kres

ba F

reei

mag

es

Ing. Jiří Halbrštát

5Muž, který ví, co chce

výpovědi nové generace

Chtějí se dále vzdělávat, anebo mají jinéambice, jak využívat čas?

Na 93 % mileniálů je ochotno investovat svůjčas nebo peníze do svého dalšího vzdělávání.Zpráva zdůrazňuje pozitivní korelaci meziúspěchem lidí v kariéře – být lépe vzdělán, lé-pe připraven na zaměstnání a lépe placen –a jejich „učenlivostí“ nebo zájmu se učit.

K jakému závěru jste dospěli?

Většina zaměstnavatelů napříč ekonomikoutvrdí, že nemůže najít dostatek lidí s vhod-ným profilem. Domníváme se, že je nevyh-nutelné, aby zaměstnavatelé mnohem vícenaslouchali, co současná a budoucí generacena trhu práce hledá. Firmy musí být mnohemvíce kreativní a nemohou si jednoduše dovo-lit nebýt pro mileniály přitažlivými.

Není to až příliš nadčasový požadavek trhu?Některé zvyklosti se obtížně mění...

Mileniálové se hodlají posouvat, i když to ne-musí nutně znamenat povýšení. Jsou zvyklí narychlejší vývoj světa a chtějí rozmanitou kari-éru, která svižněji postupuje vpřed. Jsou si vě-domi toho, že musejí své dovednosti a schop-nosti pravidelně zdokonalovat, aby zůstávalizaměstnatelnými po celý pracovní život. Narozdíl od současné generace těch zralých, je-jichž životní styl nemíní kopírovat. Zaměstna-vatelé musí tedy skutečně hledat a najít novézpůsoby jak zaměstnance motivovat, jako např. zajistit každému osobní rozvoj v zaměst-nání podle jeho představ, a pomoci lidem zí-skávat zkušenosti v organizaci. Důležité je siuvědomit, že to, co funguje u mileniálů, fun-guje i u zbytku pracovní síly.

Kde výzkum probíhal a kolik se ho účastni-lo osob?

ManpowerGroup ho uskutečnila ve spoluprácis konzultační firmou Reputation Leaders. Šloo kvantitativní globální studii na 19 000 pra-cujících mileniálů a 1500 náborových manaže-

rů, v 25 zemích. Cílem bylo porozumět tomu,co generace Y v dnešní době hledá, a my nazákladě toho v budoucnosti pomohli lidemi organizacím uspět v současném světě práce.Mileniálové byli identifikováni jako ti, kteří senarodili v období mezi lety 1982–1996, tedy tojsou lidé ve věku 20–34 let. Práce v terénu pro-bíhaly v období únor až duben 2016. Na vý-zkumu se podílely tyto země: Argentina, Ra-kousko, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko,Kanada, Čína, Francie, Německo, Řecko, In-die, Itálie, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nizo-zemsko, Spojené království a Spojené státy.

Co z toho pro vás zatím plyne?

Společnost ManpowerGroup je téměř 70 letsvětovým lídrem v poskytování inovativních

služeb a řešení na míru, které pokrývají ži-votní cyklus zaměstnance a pomáhají jejímklientům dosáhnout svých cílů a zvýšit svojikonkurenceschopnost. Skupina společností ManpowerGroup, fun-gující pod značkami Experis, Manpower,ManpowerGroup Solutions a Right Manage-ment pomáhá 400 000 klientům v 80 zemícha oblastech zlepšit výkonnost jejich pracov-níků a více než 600 000 uchazečům zajistíodpovídající práci. Pokud chceme být stálešpičkou v oboru, musíme se snažit porozu-mět tomu, co se na pracovním trhu děje,předvídat, chápat souvislosti. Výzkumy jsoujednou z cest, nápovědou.

otázky připravila Eva Brixi

6 www.freshtime.cz

za zákazníkem

Jak se daří v letošním roce maloobchodu?Nakupují lidé ve vašich prodejnách vícenež třeba před čtyřmi roky?

Tak konkrétně: Brněnce se daří, lidé nakupujívíce než třeba před čtyřmi roky. Děkujeme za to!

Věrnostní programy do povědomí českýchspotřebitelů úspěšně zakořenily. Vyžadujívšak pilný marketing i odvážnou kreativitu.Určitě nejde jen o letákové akce...

Ano, Brněnka má svůjvlastní věrnostníprogram, kterýnaše zákazní-ky motivujek nákupuvybranýchvýrobkůs výraznou

slevou. Je to oblíbená metoda ke zvýšení ná-kupů a k získání slev... Funguje to.

Máte vlastní catering a provozujete i jídel-nu v Brně. Co vám to přináší? Vyšší pově-domí o značce Brněnka, lepší tržby, nebospíš starosti?

Gastronomické služby úspěšně doplňují stá-vající Food sortiment našich prodejen a dá-vají našim zákazníkům další možnosti vy-užití. Jednak naše jídelna v supermarketuPurkyňova, kde denně vydáme zhruba dvěstovky obědů, ale i náš catering servis, vekterém obsluhujeme i třeba 700 osob. Vyjíž-díme na nejrůznější akce sportovní, kulturníči společenské, rauty doplňujeme nejrůzněj-ší konference či zasedání. Samozřejmě, že setímto nejen poslouží zákazníkům, ale zvýšíse i povědomí o značce Brněnka a zlepší sei tržby. Jsme za to rádi...

Jste zakládajícím členem AČTO. Prácev profesním uskupení je běh na dlouhoutrať. Co je dnes jednoznačným úspěchemasociace a v čem se to již promítlo napří-klad do praxe Brněnky, případně spokoje-nosti kupujících?

Jednoznačným úspěchem asociace je to, ževšech sedm aliancí v ní sdružených se pravi-delně schází a komunikuje. Pojmenováváproblémy a hledá řešení. Jednáme s ministrya poslanci, AČTO je připomínkovým místempro legislativní procesy, vyjadřujeme se k ná-vrhům zákonů, osobně jednáme v Poslaneckésněmovně. Společně s firmou ATOZ dvakrátročně pořádáme Kongres Sámoška, určený

Stopa profesního života

Kdo se vyzná v maloobchodě, má zkušeností z běžné denní praxe zákazníkai prodávajícího víc než dost. O čem jsou? Patrně především o vztazích. O vztazích mezilidmi, ať už je člověk v roli kupujícího, nebo reprezentantem dodavatele či obchodníhozástupce výrobce potravin. Pravdou pravdoucí zůstává, že každý z nás je jednou provždyzákazníkem, a těžko se na tom něco změní. Ale jen ten v pozici majitele či manažeraprodejny nebo obchodní sítě vnímá toto jedinečné postavení z mnoha rozmanitých úhlů,o nichž laik nemá ani potuchy. Možná o to ostřeji, že i jeho niterná přání se mění někdyv realitu celá léta. Napadá mne, že kdybychom do nákupního vozíku dokázali přidat semtam i nějaký ten příběh ze zákulisí obchodu, vážili bychom si příležitosti nakoupit cokolia kdykoli možná o něco více a u pokladen bychom byli veselejší. Je-li moje úvahasprávná, nebo ne, těžko soudit. Slovo tedy raději předávám osobnosti českéhomaloobchodu a jeho velkému znalci Ing. Miloši Škrdlíkovi, MSc., MBA, jednatelimaloobchodní sítě Brněnka, spol. s r.o.

foto Shutterstock

Ing. Miloš Škrdlík, MSc., MBA

za zákazníkem

První verze vzniku zmrzliny je spojovánas počátky výroby ve starověkém Řecku. Zmrz-lina měla podobu ochuceného sněhu nebo le-du. Zámožní Řekové si pro sníh a led naOlympu posílali běžce, kteří si náklad podlé-hající zkáze předávali jako štafetový kolík. Jinéprameny uvádí, že to byli Mongolové, kdo pří-pravu zmrzliny rozšířili. Stalo se tak díkychladnému horskému klimatu, kdy často růz-né ochucené nápoje z mléka (kozího, velblou-dího a jačího) zmrzly. Recept na takto vyrobe-nou zmrzlinu měl ve 13. století přivézt doEvropy cestovatel Marco Polo. Třetí verzeo historii této ledové pochoutky zmiňuje, ževznikla díky Číňanům, od nichž recept pře-brali Arabové a Peršané. Od Arabů se naučili

dělat zmrzlinu Italové a její výrobu rozšířilidále po celé Evropě. Oproti tomu se může no-vodobá výroba zmrzlin jevit naprosto jedno-duše. Zmrzliny Nestlé Schöller, výhradně za-stoupeny v ČR firmou ALIMPEX FOOD a.s.,na český trh přináší pro letošní léto dvě ledověosvěžující novinky. A to Pirulo Pineapple –vodovou zmrzlinu s exotickou ananasovoupříchutí a Kaktus jablko-citron v tradičnípichlavé polevě na vrcholu. „K letnímu osvěžení zmrzliny neodmyslitelněpatří,“ potvrdil Martin Kincl, marketingovýmanažer značky Nestlé. „Na zmrzlinách Ne-stlé Schöller mám rád, že se odlišují od kon-kurence svými neotřelými příchutěmi a hravý-mi tvary, které baví,“ dodal. (tz)

Zmrzliny točené, kopečkovénebo v podobě nanuku...

nezávislým obchodníkům tradičního trhu,tedy nám malým a středním, kam si zvemeministry a odborníky na jednotlivá aktuálnítémata. Nyní pracujeme na certifikaci kvalitynašich jednotlivých prodejen, což určitě oce-ní i kupující.

Dokáží zákazníci motivovat personál pro-dejen? Nebo je tento vztah stále o lítémboji naštvaných prodavaček a podráždě-ných zákazníků?

Samozřejmě je to stále choulostivé téma. Ačko-liv náš personál pravidelně a intenzivně pro-školujeme, a klademe velký důraz na profesi-onální komunikaci, pracujeme stále jen s lidmi,s jejich pozitivními i negativními vlastnostmi.Ale určitě se chování personálu k zákazníkůmza poslední léta výrazně zlepšilo, to určitě...

Kdybyste měl možnost něco ze dne naden v maloobchodě změnit, co by to bylo?

1. Zastavil bych nesmyslnou honbu za co nej-větším počtem letáků a nejvyšším počtem po-ložek v nich – za co největší slevou na úkorkvality. 2. Dál bych výrazně zlepšil kvalitu prodáva-ných výrobků, byť i za vyšší cenu, a tím i dosa-žení vyšší přidané hodnoty, tu obchod hodněpotřebuje, třeba k vyšším mzdám prodavačeka ke svému dalšímu rozvoji a investicím.3. Zakázal bych prodej za podnákupní a pod-nákladové ceny – tedy prodejní cena výrobkuby nikdy nemohla být nižší než cena výrobnía nákupní od výrobce či dodavatele.

Úspěch závisí také na řízení, osobnostechfirem. Ten váš byl před pár lety ohodnocenv soutěži MANAŽER ROKU, získal jste oce-nění Manažer odvětví a byl v Top 10 Mana-žerů roku. Je to stopa, která k vašemu pro-fesnímu životu již navždy bude patřit?

Ano, je to tak, tohoto úspěchu sivelmi, velmi vážím, bylo to

v Praze na Žofíně velkéa důstojné ocenění dva-cetileté práce nejen mé,ale i mých spolupracov-níků, celé naší firmy...A konkurence jako

vždy byla velká! a je tostopa, která k mému pro-

fesnímu životu budeopravdu navždy patřit...

ptala se Eva Brixi

foto Shutterstock

7Muž, který ví, co chce

Dáváte přednost točené zmrzlině před kopečkovou? Nebo jste dokoncemilovníky nanuků? Ať už patříte k jedné, nebo druhé skupině, základ proobě varianty je obestřen dlouhou historií. Zmrzlina musela urazit velký kuscesty v běhu staletí, abychom ji ochutnali.

foto Freeimages

8 www.freshtime.cz

zvládněme sami sebe

Vydal jste dvě publikace, které nás mohoupoučit o tom, jak lépe nakládat s časema stresem. Proč jste si zvolil zrovna tytodva fenomény?

Zabývám se léta poradenstvím a vzdělávánímzaměstnanců a mou zkušeností je, že to, copracovníkům (a tím i firmám) brání ve vyššívýkonnosti, nejsou často nedostatečné odbor-né schopnosti, ale snížená osobní efektivita.Tedy nedostatečná schopnost řídit sebe sama.Jde o způsob nakládání s vlastním časem,a tím i časem druhých, ale i o další nepřílišúčelné osobní zvyklosti. Tyto zvyklosti si zpra-vidla neuvědomujeme, přestože nás mnohdyzcela zbytečně a bezúčelně stresují. Navíc vy-tvářejí začarovaný kruh. Zvýšený stres, ke kte-rému vedou, snižuje naši výkonnost, a tímsoučasně zvyšuje čas, který k práci potřebuje-me. Příkladem je snaha být vždy a ve všech si-tuacích absolutně do-konalý, motivovanázvýšenou obavou, žebychom jinak mohlibýt kritizováni. Pokudtomuto sklonu podleh-neme, nebudeme mít nasvou práci nikdy dostčasu. Její provedení mů-žeme totiž vždy ještětrochu vylepšit. Navíc seo absolutní dokonalostbudeme snažit i tam, kdenení nezbytná, což námzabrání být dokonalýtam, kde důležitá skuteč-ně je. Nad svými každo-denními zvyklostmi by seproto měl každý čas odčasu zamyslet, udělat si,obrazně řečeno, jejich in-

venturu a těch méně produktivních, či dokon-ce škodlivých, se zbavit. Obě knížky, nazvanéJak lépe nakládat s časem a Přestaňte se v prá-ci stresovat, k tomu podávají návod.

Organizovat si nejen pracovní čas, ale takéten osobní začalo být pro mnohé lidi vel-kým oříškem, uměním, nedostižnou hrani-cí. Čím to, že dospíváme často ke zdánlivěneřešitelným situacím?

Stresujících návyků provázejících náš pracovníi osobní život je nepřeberná řada. Za mnohéstresující situace, které přičítáme okolí, si pro-to často můžeme sami. Například tím, že siněkteré věci zbytečně bereme osobně, přestožes námi nijak nesouvisejí, že se stresujeme tím,co bylo a již nelze změnit nebo teprve může(ale nemusí) nastat, své úkoly zbytečně odklá-

dáme, takže postupně bobtnají,vstupujeme do kon-

fliktů, ve kterých o nic nejde nebo které ne-můžeme vyhrát, odmítáme přiznat chyby,a děláme tak z malých chyb velké, obáváme seodmítnout některé požadavky svého okolí, ne-bo dokonce slibujeme věci, které můžeme jenobtížně splnit, příliš rychle zaujímáme určiténázory, aniž bychom zvážili jejich dopad, obá-váme se požádat o to, co chceme, a to z obav,že budeme odmítnuti, zbytečně prosazujemesvé ego apod.

Mohou za náš stres i technologie, kterésvými možnostmi předbíhají schopnostičlověka se adaptovat na vymoženosti, kte-ré sám světu přinesl?

Za stres skutečně někdy mohou moderní infor-mační technologie, především tím, že brání na-ší koncentraci. Vytvářejí totiž často téměř nut-kavě potřebu neustále kontrolovat mail čimobil, sledovat sociální sítě apod. Bez koncent-

race však nelze nic podstatného do-kázat. Kdykoli svou činnost přeruší-me, abychom zjistili, co „důležitého“se děje v „kybernetickém prostoru“,ztrácíme nejen čas, ale přetrhnemei svou myšlenku. Ztráta či neschop-nost soustředění je někdy dokonceospravedlňována, a to představouo efektivitě tzv. multitaskingu, tedysouběžného vykonávání více činnos-tí. Lidé však více činností najednouve skutečnosti nevykonávají. Jen pře-rušují jedny ve prospěch druhých. Je-jich výkonnost tak v důsledku infor-mačních technologií často paradoxněklesá. A to nemluvím o zaměstnan-cích, kteří tráví většinou času na we-bových stránkách, které s jejich pracínemají nic společného.

Stres předpokladem úspěchuani zvýšené výkonnosti není

Módní je sice americký úsměv, ale také negativistický pohled na svět. Abystenevybočili z řady, musíte si stále na něco stěžovat, skuhrat nad tím, že chleba není tím,co býval, a že kolegové jsou falešní nebo že politika je jen o korupci. Pak se nad vámimožná obchodní partner slituje a zakázku dostanete. Jste totiž naladěni na stejnouvlnu jako on. Obdobně jste také ve stresu, nervně projíždíte e-maily v mobilu, pořádněkam ze zvyku voláte, nevydržíte pár minut v klidu u monitoru, nezformulujetenajednou několik zásadních vět, které je třeba poslat dál... Nevíte, o čem s vámi před hodinou mluvil šéf a zapomínáte i hodinu, na kterou jste si smluvili báječnérande. Varování ve formě nadměrné únavy, špatného spánku a nestíhání čehokolinejste schopni vnímat. Děláte chyby, které jsou jen začátkem maléru. Stop. Více nenítřeba co dodávat. Nutné je zamyslet se a začít jednat. Třeba se začtěte do jedné ze dvou publikací, jež spolu úzce souvisejí. Jedna se jmenuje Přestaňte se stresovatv práci a druhá nese název Jak lépe nakládat s časem. Autorem je Doc. Jan Urban,spolumajitel poradenské a vzdělávací společnosti Consilium Group, ManagementConsultants, spol. s r. o., ve které působí jako poradce a lektor:

Doc. Jan Urban

9Muž, který ví, co chce

zvládněme sami sebe

Co poradit podnikatelům a manažerům,aby se nezbláznili?

Za prvé je třeba se zbavit představy o vlastnínepostradatelnosti. Nenahraditelný není ni-kdo, a řadu činností, které nyní vykonávámesami, mohou vykonávat i druzí. Stačí, když jeto naučíme, budeme jim důvěřovat a zbavímese sklonu je trvale podrobně kontrolovat či ří-kat jim, co přesně mají dělat. Nejsme-li schop-ni delegovat, stává se pro nás i řízení maléhoúseku úkolem přirovnatelným k řízení velkéfirmy. Podobně bychom neměli propadat wor-koholizmu, tedy sklonu věnovat se jen práci čibýt na ni závislí podobně jako jiní na alkoholunebo drogách. Workoholizmus pramení zedvou zdrojů: neschopnosti zvládnout práciv běžné pracovní době, často v důsledku ne-efektivního využívání času, a sklonu využívatji jako náhradní aktivitu s cílem uniknoutpřed jinými okolnostmi života. Workoholiz-mus však dlouhodobě snižuje výkonnost. Na-víc platí anglické přísloví, které říká: Toomuch work makes Jack a dull boy, volně přelo-ženo, příliš mnoho práce nás dělá nudnými.

A co byste doporučil lidem, kteří přijalistres jako základ své kariéry?

Ve vztahu ke stresu existuje jedno časté nedo-rozumění. Jde o představu, že je zdrojem úspě-chu nebo alespoň nezbytnou cenou za jeho do-sažení. Chcete-li být úspěšní, říká tento názor,musíte téměř trvale žít ve stresu. Lidé, kteří tétopředstavě věří, žijí v neustálém stresu nejenproto, že je k tomu okolnosti nutí, ale i z tohodůvodu, že se domnívají, že se stanou výkon-nější. Jsou uspěchaní, nervózní, vznětliví a po-pudliví, nedokážou naslouchat ostatním, ztrá-cejí schopnost se nad věcmi podrobnějizamyslet a na nic jim nezbývá dostatek času,jsou však přesvědčeni, že jde o jedinou cestu,jak být výkonní. Skutečností je, že stres předpo-kladem úspěchu ani zvýšené výkonnosti není.Narušuje totiž schopnost jasného myšleníi správného rozhodování. Vyvolává zkratovéjednání, vede k černobílému vidění, pomíjeníširších souvislostí nebo přijímání příliš rych-lých soudů. Potlačuje i kreativitu. Navíc másklon vyčerpávat, a vede tak k rychlejší únavě.

Model mikrofirmy: Jan Novák ji před 20 le-ty založil, sám ji intuitivně řídí, zakázky shá-ní také sám, má čtyři zaměstnance, kteříodpracují osm hodin, těší se na víkend,o loajalitě nemají ani ponětí, firma zkrátkastojí na Janu Novákovi. Ač se snaží, nemůžesehnat obchodní zástupce, absolventi vyso-kých škol jsou drazí, tak všechno pytlíkuje,jak se dá. Doma mu to moc neklape, firmamá přednost, ani jeho mzda není závratná,neboť musí zaplatit nejprve ostatní, aby vů-bec jeho s.r.o. přežilo. Začíná mít zdravotníproblémy, špatně usíná, buší mu srdce,stoupá tlak. Jak mu poradí vaše knihy?

Měl by si především položit otázku, zda musoučasný „model“ jeho práce ve skutečnosti

nevyhovuje, tedy zda se svou situaci skutečněsnaží změnit. Dojde-li k závěru, že ano, najdev obou knížkách řadu doporučení. Nejenv tom, jak si lépe rozvrhnout a naplánovat čas,stanovit cíle a priority či osekat činnosti nedů-ležité, tj. lépe nakládat s vlastním časem, alei jak lépe zacházet s časem svých spolupracov-níků, jak je lépe motivovat, jak jim některéúkoly nejen zadat, ale i delegovat, a zvýšit tak

jejich odpovědnost či loajalitu k firmě. Je totižpravděpodobné, že velkou část problémů sesvými zaměstnanci si svým přístupem k nimvytváří sám. Ani jeho spolupracovníci protomožná s danou situací nejsou nijak zvlášť spo-kojeni a poohlížejí se po práci jinde.

Lze se naučit bojovat proti stresu? A lzevyzrát na zavedené vnímání nedostatku ča-su? Zdravá výživa, drobné radosti, útěk dopřírody, jóga, dýchání, delší dovolená? Tojsou asi jen drobné krůčky. Kde je tedypodstata?

Stres patří nesporně k nejhorším modernímzabijákům. Vyvolává či zhoršuje řadu chorob,urychluje stárnutí a podepisuje se na mnohaemocionálních obtížích. Nedávné výzkumydokonce ukázaly, že nepolevující dlouhodobýstres dokáže změnit naši genetickou výbavu.

Důsledky stresu pro zdravotní stav tak mohoubýt někdy horší než dopady všech nezdravýchpotravin dohromady.Zrádnost stresu spočívá navíc v tom, že jej vel-mi často zhoršují způsoby, jak na něj reaguje-me. Stresovaný organizmus si jako „kompen-zaci“ za svou újmu žádá odměnu. „Odměna“,které se mu dostává nejčastěji, však pro nějžádnou skutečnou odměnou není, ale naopakjej jen dále a více stresuje. Nejčastěji jde totižo odměnu v podobě nadměrného či nezdravé-ho jídla a pití, sledování televize, surfování nainternetu, propadání počítačovým, nebo do-konce hazardním hrám, kouření či (přílišné-ho) nakupování. Na obranu proti stresu jsou často doporučová-ny nejrůznější relaxační metody, sahající odpravidelného pohybu či cvičení, častějšího po-bytu na čerstvém vzduchu, pravidelného od-poutání se od práce, častější dovolené, delšíhospánku, pomalejšího a prohloubeného dýchá-ní až po meditace nebo solné koupele. Tyto čidalší metody mohou při boji se stresem nepo-chybně pomoci, především tím, že zvyšují vašiodolnost či toleranci vůči zátěži a odstraňujíněkteré její důsledky. Příčiny stresu však samyo sobě neodstraňují. Všechny příčiny stresu nemáme nikdy zcelapod kontrolou. Každá práce, i ta, kterou mámevelmi rádi, může být stresující. Některé příčinyvšak pod kontrolou máme – ty, které si vytvá-říme sami. Nejúčinnější prevence stresu spočí-vá proto v tom, že se svých vlastních stresují-cích návyků snažíme zbavit. Tím, že senaučíme nebrat si některé věci osobně, že ne-budeme vnímat jen nepříznivé stránky věcí, žese nebudeme snažit měnit okolnosti či osoby,které změnit nelze, že budeme více důvěřovatsvým schopnostem, nebudeme vstupovat dozbytečných sporů apod. V českém prostředípřitom zřejmě pomáhá především snaha op-rostit se od zvláštního „daru“ národní povahy,a to sklonu koncentrovat se na nepříznivéokolnosti, vidět je i tam, kde nejsou, a přisuzo-vat jim ty nejhorší důvody.

otázky připravila Eva Brixi

Nejúčinnější prevence stresuspočívá proto v tom, že se svýchvlastních stresujících návykůsnažíme zbavit. Tím, že se naučímenebrat si některé věci osobně, že nebudeme vnímat jen nepříznivéstránky věcí, že se nebudemesnažit měnit okolnosti či osoby,které změnit nelze, že budeme více důvěřovat svým schopnostem,nebudeme vstupovat do zbytečných sporů apod.

foto Shutterstock

10 www.freshtime.cz

jak se mít lépe

Podle studie, kterou vypracovalymezinárodní síť poradenskýchfirem EY a společnost MasterCard,přichází stát kvůli šedé ekonomiceročně o více než 109 miliardkorun. Studie byla prezentovánana setkání se zástupci Svazuprůmyslu a dopravy ČR a zabývalase tématem šedé ekonomikyv České republice. Podleposledních dostupných výpočtůčinila odhadovaná výše šedéekonomiky 11,3 % HDP.

Trend klesajícího podílu šedé ekonomikyk HDP země byl zastaven světovou finančníkrizí v roce 2008. Zatímco mezi lety 2004a 2008 došlo se snížení šedé ekonomiky o té-měř tři procentní body, v roce 2009 se tentotrend obrátil a do roku 2010 vzrostla šedá eko-nomika o jeden procentní bod.Převážnou část šedé ekonomiky tvoří tzv. pa-sivní složka (zhruba 90 %), jejíhož výraznéhosnížení lze docílit například podporou elekt-ronických plateb, které na rozdíl od transakcív hotovosti znemožňují provádění neregistro-vaných transakcí. Na celkové pasivní šedéekonomice má z hlediska sektorového rozdě-lení dominantní podíl odvě-tví potravin, nápojů a ta-báku (39,6 %). Dálenásleduje sektor HORE-CA (restaurace, kavárny,bary a další gastrono-mická zařízení)s 12,5% podílem.Třetím v pořadí jeautomobilovýa motocyklovýprůmysl, zejménave spojitostis opravnami a servis-ními službami (8,6 %).Na druhém konci žebříčkulze zmínit např. veřejnou hro-madnou dopravu (3,3 %), ubyto-vací zařízení (3,6 %) či sektors oblečením a obuví (3,9 %). Vysoká úroveň šedé ekonomi-ky má vážné ekonomickéa sociální dopady na celouspolečnost. Mezi negativní dů-sledky patří např. nižší množstvía kvalita veřejných statků, což se projevuje

nedostatkem peněz v jednotlivých sektorech(zdravotnictví, školství), narušení hospodář-ské soutěže na trhu či degradace a podfinan-cování ekonomických a sociálních institucí.Prostřednictvím těchto kanálů se zpomalujei celkový hospodářský růst země.

Studie navrhuje několik možných řešenítéto problematiky. Mezi stěžejní návrhypatří:✔ elektronické vyplácení mezd na bankovní

účet nebo alternativně předplacenou kartou– zvýšení vládních příjmů o 1,4 miliardy Kč,

✔ elektronické vyplácení vládních transferů,důchodů a sociálních dávek – zvýšení vlád-ních příjmů o 5,1 miliardy Kč,

✔ pobídky pro obchodníky – zvýšení vládníchpříjmů o 5,6 miliardy Kč,

✔ pobídky pro spotřebitele – zvýšení vládníchpříjmů o 26 miliard Kč,

✔ fiskální pokladny – zvýšení vládních příjmůo 5,7 miliardy Kč,

✔ zavedení limitu na hotovostní platby.

„MasterCard se intenzivně věnuje tématu šedéekonomiky a snaží se proaktivně spolupracovats vládami jednotlivých států v regionu,“ řekl

Miroslav Lukeš, generální ředitel Master-Card pro Českou republiku, Sloven-

sko a Rakousko, a dodal: „V Českérepublice společnost Master-

Card vítá iniciativu registra-ce transakcí a je zastáncemdalších opatření, např. ak-tivní podpory zavedení

POS terminálů v maloob-chodním sektoru tak, jak je

tomu třeba v Itálii.“„Problematika šedé ekono-

miky je v současné době vícenež aktuální. Naše spolupráce

s MasterCard měla za cíl vypra-covat nezávislou odbornou analý-

zu, která se kromě evropských zemí zamě-řuje detailně i na situaci v České republice,“

sdělil Marek Rozkrut, partner a hlavníekonom EY v Polsku.

Společnost MasterCard podporuje i dal-ší řešení, jež mají spojitost s veřejnými soukromým sektorem. Mezi úspěšnéprojekty patří např. koncept Smart Citi-

es, který přináší moderní dopravní řešenído mnoha českých a moravských měst. (tz)

Kvůli šedé ekonomice přicházístát ročně o více než 109 miliard

2x foto Shutterstock

11Muž, který ví, co chce

jasný úspěch

Celkové tržby společnosti Sazka za rok 2015 dosáhly 11,3 miliardykorun, meziročně o 23 % více a ve srovnání s rokem 2013 jdedokonce o 41% nárůst. Z utrženýchpeněz šla polovina na vyplacenívýher, bezmála 1,25 miliardy korunodvedla Sazka státu za loterní daň a daň z příjmu. Čistý ziskspolečnosti činil 994 milionů korun.

„V minulosti byly hospodářské výsledky Sazkysilně spjaty s úspěšností Sportky jakožto nej-větší loterie u nás. Mám radost, že se nám dařítuto přímou úměru stále snižovat. PodílSportky na celkových tržbách je samozřejměstále markantní, nicméně například Eurojack-pot a stírací losy tvoří v tuto chvíli dohromady

přibližně čtvrtinu loterních tržeb Sazky,“ řeklgenerální ředitel Sazky Robert Chvátal a do-dal: „Výsledky prvního pololetí tohoto rokuukazují, že v nastaveném trendu zvyšování tržeb budeme pokračovat i letos, a to zhrubao 6–7 %. Počítali jsme s výraznějším růstem,ale přibrzdí nás o 3 % vyšší loterní daň, kterázapříčiní pokles provozního zisku přibližněo 150 milionů korun.“Výrazný vliv na hospodaření Sazky v dalšíchobdobích bude mít jistě také chystaný loternízákon, který by měl začít platit od začátku ro-ku 2017. V současné době se dají loterní hry,jako je Sportka nebo Eurojackpot, sázetpouze prostřednictvím terminálové sítě Saz-ky. Podle nového zákona budou hry spuštěnyi na internetu. „Díky nové legislativě budememoci oslovit nové hráče a zároveň lépe cílitna ty současné. Očekáváme také novou kon-kurenci, kterou zákon určitě přinese. Věřím,že regulátor bude striktně bojovat proti ilegá-lům, a zajistí tak rovné podmínky pro všech-

ny na trhu,“ doplnil Robert Chvátal. Početmilionářů vzrostl v meziročním srovnání té-měř trojnásobně, v roce 2014 jich bylo 106,zatímco vloni se z milionové a vyšší výhry ra-dovalo už 288 šťastlivců. Noví milionáři si roz-dělili 1 154 056 794 korun. Celkově Sazka vevšech hrách vyplatila přes 25 milionů výherv hodnotě přesahující 6 miliard korun. Histo-ricky nejvyšší výhru 2,466 miliardy korun siv květnu ve hře Eurojackpot připsal sázejícíz Pardubického kraje. „Hlavním důvodem re-kordního počtu výher a tržeb jsou inovacev portfoliu her, kdy se zvýšil počet miliono-vých výher. Pomohlo například zavedení do-plňkové hry Plus Mega, a především rozpuště-ní Superjackpotu Sportky, díky kterému sistovka sázejících mezi sebe rozdělilo 200 mili-onů korun. Obliba loterních her je však u násve srovnání se zahraničím stále na nižší úrov-ni. Například v Rakousku sází více než polovi-na populace, v Česku jsme zhruba na třetině.Potenciál pro růst je zde stále obrovský,“ vy-světlil Robert Chvátal.Sazka v loňském roce odvedla téměř miliardukorun na loterní dani. Na podporu mládež-nického sportu putovala čtvrtina z celkovéčástky. „Vyšší odvod nám zákon neumožňuje,jeho novela ho úplně zrušila. Sazka je přestostále připravena alokovat celou výši loterní da-ně ve prospěch českého sportu a kultury,“ uza-vřel Robert Chvátal. Sazka ze svých prostřed-ků realizuje spolu s Českým olympijskýmvýborem několik projektů, které pomáhajírozhýbávat české děti a mládež. Už třetím ro-kem běží na více než 1600 školách SazkaOlympijský víceboj, do něhož se zapojilo užpřes 300 000 dětí. Sazka a ČOV zároveň spra-vují a vytvářejí největší databázi sportovníchklubů a sportovišť na webu sportvokolí.cz. Díky partnerství s Českou olympijskou nadacíse daří podporovat ve sportování děti ze soci-álně znevýhodněných rodin. (tz)

Sazka v číslech (částky v miliardách korun)

Sazka přináší radost nejen výhrami

foto Freeimages

12 www.freshtime.cz

okamžik pro všechny generace

Značka FotoŠkoda má zvuk. Kdo se cítí alespoň trochu fotografem,ví, kde v Čechách leží centrumkvalitní fotografie – v pražskémPaláci Langhans ve Vodičkově ulici. Dům o několika podlažíchskrývá slavnou minulost i žhavousoučasnost fotografování. V té stopadesátileté tradici zdepokračuje podnikatel Milan Škoda.

Do Paláce Langhans vás jistě nepřivedlanáhoda. Jak se to seběhlo?

Tady se vždy hodně fotografovalo. Fungoval tuznámý fotoateliér už za Rakouska-Uherska.Chodila sem společenská smetánka, básnícii politici, tehdejší celebrity. Mne oslovila prav-nučka Jana Langhanse, který to vybudoval.V roce 1992 dostala dům v restituci zpěta dlouho plánovala rekonstrukci. ZuzanaMeissnerová, která je absolventkou FAMUa má k fotografii vztah, mne požádala, abychto tu provozoval. V té době jsem působil na-proti přes ulici. Kývnul jsem na to a tady zpo-čátku vybavil tři patra.

Lepší místo pro vaši práci v Praze není.Čím vás nejvíc okouzlilo?

Palác Langhans je zajímavý historií a tradicí.Komunisté to všechno chtěli v roce 1948 zničit.Naštěstí někdo vybral nejlepší desky z archivu,uschoval do bedny a zazdil. A mnohem pozdě-ji při rekonstrukci, když dělníci kopli do zdi,na ně truhla s tímto pokladem vypadla. Zacho-vat ho i pro příští pokolení se rozhodla paníMeissnerová, která v domě stále bydlí. Převádíarchivní snímky do digitální podoby. Od ro-ku 2002 se tu snažím Centrum FotoŠkoda bu-

dovat, zvětšovat a zlepšovat. Má tu být vše profotografování pod jednou střechou, jak zní na-še heslo. Zákazník tu najde komplexní služby,fotoateliér, prodej nového zboží i bazar, vše, coje dostupné na trhu, včetně analogu. Mámejednotlivá oddělení rozdělená po celém domě,aby to bylo pokud možno i přehledné.

Přitáhnout zákazníky do nového místa provás jistě nebyl problém...

Opravdu nebyl. Naopak, už když jsem se stě-hoval a chodil s nábytkem přes ulici, každouchvíli mě někdo chytil a ptal se, kdy se budemoci vyfotit. Nedivte se, ta tradice je v těchzdech uložená od roku 1870 a přitahuje zájem.Vodičkova byla vždycky fotografická ulice, do-

konce i za komunistů tady fungovalo několikprovozoven a také učňovské středisko.

Vzpomenete si, jak jste začínal s fotogra-fováním?

Můj otec byl živnostník, vyučený v oboru dro-gista – foto. Měl prodejnu a přirozeně mne dokšeftu vedl. Už jako kluk jsem rád fotil, to pat-řilo k věci. Po maturitě jsem se hned speciali-zoval, dali mi prodejnu foto-kino v Jindřišské.Tam jsem jako vedoucí vydržel až do Sameto-vé revoluce. Tehdejší sortiment zahrnovalhlavně fotoaparáty ze SSSR a NDR, hodnějsme byli zaměřeni na zpracování fotografií.

Využil jste první příležitost k osamostat-nění?

Duch podnikání u nás v rodině celou dobu to-tality zůstal živý, proto jsem hned v roce 1989vymýšlel koncept vlastní firmy. V době maléprivatizace už jsem měl nakoupené zásobya jel jako soukromník. Tehdy bylo podnikánípole neorané, téměř žádná konkurence. Začí-nal jsem s použitým zboží, k tomu jsem přidalnové produkty. Za dva roky jsem vydělal dostpeněz, abych mohl dál investovat, postupnězvětšovat podnik, nabírat nové služby, každýmrokem přijímat pět až deset zaměstnanců.V roce 1995 jsem zaměstnával čtyřicet lidí,když jsem se stěhoval do Paláce Langhans, uždvakrát tolik.

A nemáte potíž se sháněním zaměstnanců?

Samozřejmě, jako každý narážím stále naproblémy. Jde hlavně o to, aby lidi práce bavi-la. Často si neuvědomují, že tento business ne-ní o fotografování, ale je to především obchod.Na trhu jsme 25 let. Nejvíc si cením, že jsmeustáli různé vlny. Poslední roky jsou velmi těž-ké. Dnes už skoro každý fotí mobilem. Zůstá-vá jen úzká skupina, která si kupuje fotografic-

Jsme tu pro milovníky fotografieJsme tu pro milovníky fotografie

Milan Škoda

13Muž, který ví, co chce

okamžik pro všechny generace

ké přístroje. Musíme k nim přistupovat jinaknež k široké mase. Jsme tu pro entuziasty, ná-ročné zákazníky, milovníky fotografií. Každýz nich je pro nás důležitý a vyžaduje individu-ální péči. Chceme jim poskytnout veškerý se-rvis, včetně vzdělávání. Například jim vysvět-lujeme, že není dobré mít tisíce fotografiív počítači. Každý by se měl učit nejen fotogra-fovat, ale i dál získaná data používat. Doporu-čujeme fotoknížky, vytisknutí fotografií a po-dobně. Máme dvacet specialistů, s nimižpořádáme kurzy a přednášky. Každý měsíc ji-mi projde až 400 účastníků. Organizujemedvakrát do roka i fotografické festy.

Daří se vám vychovávat další nadšence,zvyšovat úroveň fotografů?

Určitě ano. Oni jsou pro nás důležití, my jsmezas důležití pro ně. Propagujeme jejich práce,snažíme se, aby ti nejlepší se stali naší tváří.Máme galerii, kde vystavují, mohou u náspřednášet. A jejich zájem bývá obrovský. Sym-bióza s těmito lidmi je velmi úspěšná a obou-stranně přínosná.

Máte i firemní klientelu?

Ano, zaměřujeme se na komplexní službyv nejvyšší kvalitě. Například kromě klasickéobchodní spolupráce nabízíme i fotografovánízaměstnanců, vedoucích pracovníků či zazna-menání firemních akcí. Často tiskneme velko-formátové fotografie do hotelů nebo provoz-ních prostorů firem a kanceláří.

A jak se vám obchoduje v éře e-shopů?Proměnil se váš business hodně?

Zásadně. Tím, že neustále jdeme dopředua investujeme do nových technologií, zůstá-váme konkurenceschopní. U menších prodej-ců jde obrat s fotoaparáty dolů, u nás nahoru.

Máme investovány velké prostředky, to po-kládám za největší výhodu. Neobejdeme sebez kvalitních webových stránek, maximálnínabídky zboží, propojení se službami...

Myslíte si, že přežije klasická analogováfotografie?

Je to o mozku a vnímání obrazu. Ženy vnímajívíc obraz fotografie než muži, starší lidé vícnež mladí. Vždy tu budou vnímavější osoby,které si raději prohlédnou fotografie na papíře.

A právě my jsme tu pro ně, abychom jim po-skytli, co mají rádi.

Jste z generace těch zkušenějších. Přemý-šlel jste o svých nástupcích?

Už delší dobu buduji rodinný podnik. Jedensyn mi pomáhá řídit firmu, druhý dělá ekono-miku, hlídá pohyb peněz. Ještě nějaký časbych tu chtěl být s nimi a mít o všem přehled.Potom už chci jenom dohlížet, nicméně začí-nám předávat pravomoci nenásilnou a poma-lou cestou.

Vezmete foťák do ruky ještě mimo práci?

Rád sportuji, jezdím denně na kole, mám zim-ní a vodní lyže. Bez fotografování by mi tohlehobby bylo k ničemu. Když něco dělám, chcito mít zdokumentováno. Samozřejmě stále fo-tím, nejraději při sportování. A rád mámv hledáčku i zahradu.

A čím fotografujete?

Na cestu beru něco malého. Teď třeba zkou-ším nové kompakty Sony a Olympus. Samo-zřejmě mám doma zrcadlovku s kvalitnímdlouhým sklem, bez toho se sport dělat nedá.A na zahradu mám široký objektiv. Fotografic-ká technika se vyvíjí, zlepšuje a stále mi děláradost. Tak testuji a testuji.

hodně radosti v práci i volném čase popřálPavel Kačer

auto pro business

14 www.freshtime.cz

Na trh přichází nový Peugeot Expert.Navazuje na dynamiku obnovymodelové řady a rozvoje obchodnípozice značky Peugeot na trhu lehkýchužitkových vozů. Nadčasovédesignérské principy, kterými jePeugeot snadno rozpoznatelný, dávajíautomobilu silný charakter kvalitníhovozu, vyjadřující robustnosta modernost.

Vůz postavený na zcela novém podvozku plněvyužívá výhod modulární platformy EMP2,kterými jsou kompaktnost, nižší hmotnost,účinnost motorů s emisemi od 133 g CO2/kma kvalita. Poprvé se tu vyskytují prvky výbavy,které se v tomto segmentu dosud neobjevily,jako jsou boční posuvné dveře s bezdotyko-vým otevíráním, modulární kabina se systé-mem Moduwork, Active Safety Brake, zpětnáparkovací kamera se systémem VisioPark, 3Donline navigace.Nový Peugeot Expert zvládne maximální uži-tečné zatížení 1400 kg a existuje ve třech dél-kách: od zcela nové verze Compact s délkou460 cm až po 530 cm. Jde o furgon, který jeobzvlášť přizpůsobený pohybu po městě. Jevysoký pouhých 190 cm. Auto získalo ve svékategorii nejvyšší stupeň hodnocení v testechEuro NCAP, tedy pět hvězdiček. Odbornícitvrdí, že nový Peugeot Expert má ze všech po-hledů náskok o generaci. Je zkoncipován tak, aby dokázal odpovědět narůzné způsoby využití a na potřebu efektivity,kterou požadují firemní zákazníci. Daří se muto díky novému podvozku, který vzešel z mo-dulární platformy EMP2. Nový furgon značkyPeugeot tak v sobě spojuje vnější kompaktnírozměry a maximální přepravní kapacitu, kte-rá je v tomto segmentu zcela zásadní.

Automobil je k dispozici ve třech délkách a sedvěma nebo třemi místy vepředu. Jeho užiteč-ný objem je 6,6 m3 a užitečné zatížení 1400 kgv kombinaci s užitečnou délkou 4 m. Nejběž-nější jsou verze Standard (495 cm) a Long(530 cm). Verze Compact o délce 460 cm, kte-rá je v segmentu jedinečná, umožňuje naklá-dat až 5,1 m3 a 1400 kg, užitečná délka je332 cm. Díky těmto rozměrům a kratším pře-visům poskytuje Peugeot Expert velkou ovla-datelnost, kterou ocení zejména firemní zá-kazníci, jež se denně pohybují po městě.Snížená výška 190 cm, která je v segmentuvzácností, zaručuje vozu nový Peugeot Expertvjezd na každé kryté parkoviště.Nový Peugeot Expert je vybaven modernímia účinnými motory BlueHDi Euro 6 o výkonuod 95 k / 210 Nm po 180 k / 400 Nm, ve většiněpřípadů spojenými se systémem Stop&Start.Motory zaručují příjemné řízení a v tomto

segmentu rekordně nízkou spotřebupaliva a nízké emise CO2. Nová

automatická převodovkaEAT6 u motoru Blue

HDi 180 k zajišťujenejen nízkou spo-

třebu a emise, aletaké uvolňujedalší prostor prokolena cestující-ho na středovémsedadle. Nejúčin-

nější verze vyka-zuje spotřebu

5,1 l/100 km a emise133 g CO2/km. Průměrná

spotřeba celé modelové řady Peugeot Expert je5,4 l/100 km a emise 140 g CO2/km, což jsounejlepší hodnoty v segmentu.Peugeot Expert mění zažité principy. Proporcejsou harmonicky rozloženy mezi přední mas-ku, místo řidiče a zadní část vozu. Kompaktnípřevisy a kola umístěná v rozích vozu dodávajístabilitu a výraznost. Čisté linie podtrhují lad-nost vozu a jeho moderní tvar.Světlomety zasazené do karoserie připomínajíkompaktní hatchback Peugeot 308. Nová, velmivysoko umístěná vertikální maska chladiče,která se poprvé objevila u nového SUV Peu-geot 2008, dodává vozu Peugeot Expert ještěvýraznější vzhled. Do středu mřížky chladiče jeumístěno logo značky. Obvyklá horizontálnížebra vystřídaly postupně se zvětšující plošky.Chromová lichoběžníková lišta, která je v hor-ních rozích lehce zkosená, zdůrazňuje elegantnía moderní vzhled přední masky.Čistě propracované boky protínají protáhlé li-nie a vyduté prahy dveří podtrhující sílu hlad-kých oblouků kol. Robustnost vozu PeugeotExpert posilují i nízké boční ochranné lištya černý přední nárazník, do kterého jsou pocelé šířce vozu zabudovány výstupy vzduchu.Firemní zákazníci, kteří kladou maximálnídůraz na image svého podniku, mohou zvolitpříplatkový Pack Look. Ten zahrnuje prvkyprovedené v odstínu karoserie, jako je přednía zadní nárazník, kryt zpětných zrcátek a boč-ní lišty, dále chromovaná lišta kolem maskychladiče. Světelný podpis s LED diodami, kte-rý je v rámci odkazu na vlajkovou loď značky– Peugeot 508 – začleněn do chromové lišty vetvaru bumerangu, stejně jako mlhovky. (tz)

Pro podnikání nový Peugeot Expert:

náskok o generaci

užitečné novinky

INZERCE

Oslavte brazilské kouzlose zářivými vůněmi a novými dekoracemi.

Hurá do Ria!Nechte se unést energii a vášní Ria. Naše čtyři vůně jsou dokonalou

oslavou pro vaše smysly – šťavnatá Guava Caipirinha,

bujný Tropical Flower, mořská Copacabana Beach

a exotická Sumba Sunset.

Vyzkoušejte je všechny s PartyLite!

www.partylite.cz

Projde-li úspěšně legislativním procesemvládní návrh, budou mít otcové příští roknárok na týdenní otcovskou dovolenou.Finanční podpora rodin s dětmi je již nynív Česku velmi vysoká a otcové mohoučerpat mateřskou a pobírat rodičovskýpříspěvek.

Vládní návrh počítá se změnami v zákoněo nemocenském pojištění, které by umožňo-valy otci dítěte nastoupit v období šesti týdnůode dne narození dítěte nebo dne převzetí dí-těte do péče na týdenní placenou otcovskoudovolenou. „Otcovské by činilo 70 % denníhovyměřovacího základu, zjednodušeně řečenoby se vypočítávalo stejným způsobem jakomateřská,“ vysvětlila Gabriela Ivanco ze spo-lečnosti Mazars.

Může čerpat mateřskouNastávající maminka pobírá v Česku při splně-ní zákonných podmínek od 6. až 8. týdne předočekávaným dnem porodu mateřskou. Dobačerpání mateřské činí 28 týdnů, při vícečetnémporodu 37 týdnů. Nárok na ni mají ty zaměst-nankyně, jimž trvá v den nástupu na mateřskoupracovní poměr nebo které nastupují na mateř-skou ve 180 denní ochranné lhůtě po skončenízaměstnání a jejichž účast na nemocenskémpojištění trvala alespoň 270 dní v posledníchdvou letech. Samostatně výdělečně činné ženymusejí být účastny na dobrovolném nemocen-ském pojištění 180 dní v období jednoho rokupřed porodem a rovněž mít zaplacené nemo-censké pojištění alespoň 270 dní během po-sledních dvou let. Mateřskou však může v Česku pobírat i otec. „Otec může ženu na ma-teřské vystřídat nejdříve po skončení šestinedě-lí. Podmínkou je podepsání písemné dohody

s matkou dítěte, že bude otec o dítě pečovat.Mimo to musí otec pro čerpání mateřské splnitstejné podmínky jako matka dítěte,“ doplnilaGabriela Ivanco.

Rodičovský příspěvekNa výplatu mateřské navazuje rodičovský pří-spěvek. Zatímco pro přiznání nároku na ma-teřskou musejí být splněny zákonné podmín-ky, pro čerpání rodičovského příspěvku žádnéspeciální podmínky stanoveny nejsou. Napří-klad studentky nebo dlouhodobě nezaměstna-né maminky nemají na mateřskou nárok, pro-tože nesplňují podmínku pojištění, rodičovskýpříspěvek však dostanou. Rodičovský příspě-vek náleží otci nebo matce při péči o nejmlad-ší dítě v rodině, a to až do vyčerpání souhrnnéčástky 220 000 Kč, nejdéle ovšem do čtyř letvěku dítěte. Splní-li alespoň jeden z rodičůpodmínku pojištění, pak je možné vybrat sidélku pobírání rodičovského příspěvku, a tím

i jeho měsíční výši. Ta nesmí překročit 70 %předešlé hrubé mzdy a může činit maximálně11 500 Kč měsíčně. Když ani jeden z rodičůnesplňuje podmínku pojištění, potom je rodi-čovský příspěvek ze zákona pobírán 4 roky.„Otcové mají v Česku nárok na rodičovskoudovolenou stejně jako matky a během rodi-čovské dovolené též pobírají rodičovský pří-spěvek. Legislativa umožňuje i vzájemné vy-střídání rodičů,“ sdělila Gabriela Ivanco zespolečnosti Mazars.

Podmínky jsou v Česku příznivéVýše mateřské závisí na předchozím příjmu ro-diče. Kupříkladu u mzdy ve výši 20 000 Kčv rozhodném období činí měsíční mateřská13 830 Kč. Rodiče s nižšími příjmy mají též ná-rok na porodné na první a druhé dítě. Na ma-teřskou navazuje rodičovský příspěvek, který jerovněž poměrně vysoký, zvláště při zvolení va-rianty jeho čerpání po kratší dobu. Doba péčeo dítě do čtyřlet věku je navíc hodnocena prodůchodové účely a zdravotní pojištění je place-no státem. Druhý z výdělečně činných rodičůmůže dále při výpočtu měsíční čisté mzdyuplatňovat velmi vysoké daňové zvýhodnění,které se za kalendářní rok 2016 oproti roku2015 ještě zvýšilo – na první dítě nyní činí 1117 Kč, na druhé 1417 Kč a na třetí a další dítě 1717 Kč měsíčně. Pokud druhý z manželůpobírá během roku pouze rodičovský příspěveka vlastní roční příjmy nepřesahují 68 000 Kč,tak je možné v daňovém přiznání nebo roč-ním zúčtování daně prováděném zaměstnava-telem uplatnit vysokou daňovou slevu namanželku (manžela) ve výši 24 840 Kč. „Pří-padné schválení vládního návrhu a zavedeníotcovské finanční podmínky pro rodiny s dět-mi ještě zlepší. Nižší porodnost tak nebudemožné vysvětlovat finančními důvody,“ doda-la Gabriela Ivanco. (tz)

O finanční podpoře otců pečujících o děti

foto Freeimages

16 www.freshtime.cz

atraktivní sortiment

Obliba tvrdých sýrů u nás roste. Kromilk jejedním z jejich významných výrobců. Coz tohoto sortimentu českému zákazníkovinabízíte a oč má největší zájem?

Ze skupiny přírodních polotvrdých sýrů vy-rábíme sýry typu Gouda a Eidam. Naše za-měření je především na sýry typu Gouda, kdemáme tři sortimentní druhy a to Krásná Ha-ná Gouda, jako bochník o hmotnosti cca 5 kg(případně jednotlivé výseče). Dále Hanáckoukouli 1 kg a Kromík minigouda jako bochní-ček o hmotnosti 300 g. Krásná Haná Goudazraje pod speciálním žlutým potravinářskýmnátěrem Plasticoat. Hanácká koule a Kromíkminigouda zrají pod vrstvou červeného po-travinářského vosku. Tato povrchová úprava

je nejen technologicky užitečná, ale přinášíspotřebiteli i zajímavý a atraktivní obal přinákupu. Společně s naším výhradním ob-chodním a marketingovým partnerem Alim-pex food, a.s., Praha jsme nyní v květnu prospotřebitele upravili provedení sýra Kromíkminigouda do velmi atraktivního finálníhoobalu. Samozřejmě i nadále se snažíme balenítěchto sýrů pro spotřebitele udělat zajímavéa pracujeme na zlepšení balení sýra KrásnáHaná Gouda.

Sýry typu gouda u nás nabírají na populari-tě. Proč?

Sýry typu Gouda jsou pro spotřebitele chuťo-vě atraktivnější a výrobci mohou více praco-

vat s různým typem, resp. dobou zralosti sý-ra. Tato skutečnost přináší zákazníkovi širo-kou paletu chuťových vjemů a umožňujei lepší kombinace při podávání a volbě vhod-ného typu vína.

Také čerstvé sýry vyvažují náš jídelníčekstále častěji. Co na nich spotřebitelé oce-ňují především?

Na čerstvých sýrech, jak již napovídá jejichnázev, si zákazník cení právě čerstvosti výrob-ku a také možné široké palety chuťovýchúprav (koření, bylinky, apod.). Patříme k vý-znamným výrobcům tohoto segmentu a při-nášíme zákazníkům širokou řadu čerstvýchsýrů jak v klasickém provedení, tak i obalova-né v různých směsích bylinek a koření. Jsouv paletě chutí jemných až ostře pikantních.

Naopak se lidé začínají bát u nás tolik dří-ve oblíbených tavených sýrů. Jsou oprav-du tak škodlivé, anebo se dnes vyrábějí ji-nými metodami než v minulosti?

Pokles konzumace tavených sýrů u nás je nut-no částečně přičíst zvyšující se oblibě sýrů čer-stvých a termizovaných a bohužel také půso-bení různých výživových poradců, jejichžpublikované názory jsou mnohdy více nežproblematické a stojí na počátku různých mý-tů o škodlivosti těchto výrobků. V této souvi-slosti Českomoravský mlékárenský svaz úzcespolupracuje se Společností pro výživu, kterásdružuje renomované odborníky z řad lékařůa potravinářských specialistů a snaží se mnoh-dy publikované nepravdy o tavených sýrech,resp. mléčných potravinách, opravit a uvést nasprávnou míru. Technologie výroby se samozřejmě v čase vy-víjí, a tak i u tavených sýrů jsou dnes modernípostupy, které umožňují vyrobit tyto sýrys delší trvanlivostí, což si mnohdy zákazníkžádá. Pro vaši informaci v rámci EU se ročněvyrobí 680 000 tun tavených sýrů, z toho nej-více v Německu, 173 000 tun, a ve Francii137 000 tun, i když Francie patří mezi státys největší konzumací přírodních sýrů. V ČRvyrábíme ročně 16 000 tun, což činí jen 2,34 %z výroby tavených sýrů v EU.

Inovace jsou základem úspěchu. Co nové-ho chystáte pro labužníky?

Pro naše zákazníky, společně s Alimpexem,chystáme další inovace v řadě obalovanýchčerstvých sýrů a termizovaných smetanovýchsýrů. Jak jsem již výše uvedl, také pracujemena vylepšení balení sýrů řady Gouda.

Široká paleta chuťových vjemůpro labužníky i běžné strávníky

Mlékárna Kromilk, a.s., v Kroměříži patří k výrazným stopám historiei současnosti českého potravinářství, výrobě sýrů. Kdo jednou ze zdejšíhosortimentu okusil, potvrdí, že nabídka víc než stoprocentně vyhovuje chutidomácích strávníků a nejen to. Polaská labužníky, povzbudí nedůvěřivcea dokáže inspirovat k občerstvení pro jakoukoli příležitost. Také za to bylo mnoho sýrů oceněno v nejrůznějších soutěžích. Ale co všechno je za takovým úspěchem? Určitě nejen vztah k tradici. Ing. Jan Tykvart,ředitel společnosti Kromilk, nastínil více:

Ing. Jan Tykvart

atraktivní sortiment

17Muž, který ví, co chce

V říjnu pořádáte konferenci Kroměřížskémlékařské dny. Co bude posláním?

V letošním roce pořádáme již 7. ročník tétoodborné konference ve spolupráci s Čes -komoravským svazem mlékárenským.Chceme seznámit mlékařskou veřej-nost s vývojem v technologiích výro-by, balení a logistiky. Také budou pre-zentovány nové poznatky z oblastikvality, hygieny výroby a sanitace.Vše o konferenci najdou zájemci nawebových stránkách www.kmmd.eu.

Vaše mlékárna zásobuje trh nepře-tržitě 112 let. Co si pod takovýmvývojem můžeme představit? Jsouněkteré postupy výroby stejné? A copřinesly převratného nejnovější vě-decké poznatky?

Naše mlékárna byla založena v roce 1902.Během této doby se samozřejmě měnilsortiment, i když vždy byl zájem o co nej-širší s ohledem na úzkou spolupráci s mléká-

renskou školou, a tím vytváření zázemí proodbornou praxi studentů. Tento záměr pře-

trval i do dnešních dnů, kdymlékárnu vlastní společnost

KROMILK, a.s., Kroměříž, kterou tvoří ze-mědělci – dodavatelé mléka. Tím je zajištěnadodávka kvalitní suroviny, která je pro výro-bu kvalitních sýrů nezbytná. Naše společnostje hrdá na to, že výrobky z Kromilku tuto pe-čeť kvality nesou.Výrobní postupy používáme tradiční klasické

a přesto se i zde promítá vývoj technolo-gie, např. v používaných materiálech nastroje a zařízení (nerez, plasty).Také se uplatňují nové skladby čistýchmlékařských kultur, moderní sanitač-ní prostředky apod. Tradiční u nászůstává vysoký podíl ruční prácea patří tedy dík našim zaměstnancům,převážně ženám, za jejich šikovnosta řemeslný fortel.Věříme, že přes současnou složitou si-tuaci na mléčném trhu naše společ-nost úspěšně oslaví 120 let svého trvá-

ní, právě ve spojení s vlastníky, resp.zemědělci – dodavateli mléka a stabilním

obchodním a marketingovým partneremAlimpex Food, a.s., Praha.

ptala se Eva Brixi

„Za poslední dva roky výrazně stoupla výšeprůměrné částky, kterou jsou Češi ochotni zanákup auta zaplatit. Je to dáno především tím,že se české ekonomice daří, ale také tím, žejsou dnes úroky z úvěrů velmi nízké a ceny autv posledních letech výrazně nerostou. Díky to-mu tak Češi mohou dnes za stejné peníze kou-

pit lepší automobil než dříve,“ uvedl OndřejHák, ředitel oddělení úvěrových produktůEqua bank. Pořízení zcela nového vozidla zvažuje 40 % do-tázaných, ojetinu pravděpodobně zvolí 53 %respondentů. Zhruba 5 % z nich je navíc roz-hodnuto pořídit auto v zahraničí, dalších 15 %

o tom uvažuje. Nejčastějším důvodem prozměnu vozidla je jeho stáří a najetý počet kilo-metrů (51 %). Druhým důvodem je pravidelnáobměna vozového parku (18 %). Více než po-lovina respondentů (53 %) zůstane věrna znač-ce vozidla, kterou nyní vlastní. Téměř čtvrtinadotázaných (22 %) značku spíše změní.Automobil, který chtějí Češi vyměnit za nověj-ší, byl nejčastěji pořízen před dvěma až pěti le-ty (37 %). Každý pátý člověk odpověděl, že odnákupu současného vozu uběhlo již pět až de-set let. Provoz auta nás měsíčně nejčastěji při-jde na 2000 až 4000 korun. Uvedlo to 47 %dotázaných. Druhou nejčastější odpovědí(41 %) byla částka nižší než 2000 Kč. Průzkum pro Equa bank realizovala v červ-nu 2016 společnost Ipsos. (tz)

Češi si přejí prostorný vůz pro celou rodinu

Plánujete pořídit si v rodině jinýautomobil?

Jaké máte přibližné měsíční výdaje na provoz automobilu?

Výsledky průzkumu společnosti Equa bank ukázaly, že 7 z 10 Čechů plánuje pořídit si novýči ojetý automobil do čtyř let, 38 % by přitom koupi rádo uskutečnilo během dvou let.Utratit za něj chtějí průměrně 245 000 Kč, což je o třetinu více, než tomu bylo předdvěma lety. Nejčastějším požadavkem na nové auto je velikost a prostornost, aby se do něj vešla celá rodina (53 %), následuje bezpečnost (36 %) a veliký kufr (34 %). Téměřpětina respondentů plánuje nový automobil financovat úvěrem od banky (18 %),nejdůležitějším kritériem je přitom částka, o kolik přeplatí cenu automobilu (95 %).

kres

ba S

XC

18 www.freshtime.cz

na slovíčko

Budu se na tomuset zeptatMám ráda vztahy korektní, čisté, i když třebajen ryze obchodní. Ctím pravidlo Má dáti dal,zásady kompromisů, aktivity navzájem obo-hacující. Moudří ne nadarmo tvrdí, že éraspolupráce teprve přichází. A kdo na ni vsadí,bude zachráněn, veleben a dobře se mu pove-

de. A jiní, méně prozíraví, zahledění nabubřele do sebe, netuší, jakýmanévrovací prostor už předem opouštějí, pokud takové pouto dávajík ledu. Bez jediného slova, bez zdůvodnění, nebo alespoň jedovaté po-známky o tom, že je ten druhý úplná nula, budižkničemu. I když opakje pravdou. Ale jsou to takové věci mezi nebem a zemí. Myslím tímpartnerské vztahy náklonnostní, spřátelené, jakékoliv. Trvají deset, dva-cet let a jsou postaveny na důvěře, vzájemné výhodnosti i jasných pří-nosech. A z ničeho nic je konec. Najednou se stává jedna strana úžasná,a ta druhá poslední zapomenutý článek na chvostu. Říkám si: proč taknajednou? Proč poté, co je za oběma účastníky zájezdu vidět odhodláníprosazovat myšlenky, které někam vedou? Možná právě o to ti hloupíuž nestojí. Kdoví. Budu se na to muset někoho zeptat.

Eva Brixi, šéfredaktorka

Nejstabilnější firmou za rok 2015 je podle BisnodeAsseco Central EuropePoradenská společnost Bisnode letos již po sedmé, v rámci samo-statné kategorie žebříčku Czech Top 100, zveřejnila seznam stovkynejstabilnějších českých firem. Hlavní cenu, prestižní ocenění CzechStability Award za rok 2015, získal softwarový dům Asseco CentralEurope, a.s. Výsledky vycházejí z metodiky ratingového modelu Bisno-de, který měří stabilitu jednotlivých společností. Model zároveň posky-tuje nezávislý pohled na současný stav firem, jejich finanční situaci, a tovčetně predikce rizika úpadku firmy v následujících dvanácti měsících.V předchozích šesti letech byly oceněny společnosti Jan Becher – Karlo-varská Becherovka, VEBA textilní závody, Impromat INT, Seznam.cz,DEZA a Metrostav.

V žebříčku Top 100 nejstabilnějších firem v ČR za rok 2015 dle CzechStability Rating se nejčastěji umístily společnosti ze zpracovatelskéhoprůmyslu (46 %) a zdravotnictví (10 %). „Za posledních sedm let, kdyBisnode sestavuje žebříček nejstabilnějších firem v ČR, je za rok 2015podíl zpracovatelského průmysl nejvyšší. To souvisí s dobrou ekono-mickou kondicí českého průmyslu,“ zhodnotil letošní výsledky gene-rální manažer Bisnode pro ČR a Slovensko David Farský. Podle regis-trovaného sídla mají největší zastoupení firmy z Prahy (26 %)a Středočeského kraje (18 %). „Certifikát Czech Stability Award, který vydává Bisnode ve spoluprácise Sdružením Czech Top 100, se za sedm let své existence stal nejpres-tižnějším firemním oceněním v České republice. Oceněným společ-nostem, které splní přísná kritéria hodnocení, přináší silný nástroj prokomunikování podnikatelských úspěchů vůči obchodním partnerům,zaměstnancům, investorům, vlastníkům či konkurenci, a tím zvyšujejejich důvěryhodnost a prestiž na trhu,“ uvedl David Farský z Bisnodes tím, že potvrzuje jejich spolehlivost, důvěryhodnost a minimální ri-zikovost spolupráce.Jan Struž, předseda Sdružení Czech Top 100 k tomu dodal: „Jsme rá-di, že žebříčky Czech Top 100, které vycházejí z dat, mapujících eko-nomický vývoj firem v uplynulém období, jsou v posledních letech jižtradičně doplňovány prostřednictvím Czech Stability Award rovněžprojektem, který dokáže predikovat pravděpodobnost pozitivního vý-voje i do budoucnosti. A těší nás i stoupající zájem řady firem o tentoprojekt.“Ratingový model Bisnode je založen na ekonometrických technikách,exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstu-puje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy(demografická data, informace o platebních zkušenostech, finančníúdaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomickádata. Model je vyvíjen tak, aby bylo dosaženo maximální výkonnosti,která je dána především kvalitou a rozsahem dat, stejně jako i naprostounikátní makroekonomickou komponentou. (tz)

čtěte s námi

Bavte se s novinkami od Krále SýrůJestli jsou před vámi chvílevolna, dovolené, prázdninnebo báječné víkendy plnénicnedělání, můžete expe-rimentovat s novinkamiv sortimentu sýrů. ZnačkaKrál Sýrů pro vás připraviladvě: Král Sýrů Provensálskébylinky a Král Sýrů Jala-peños. Úplně nový Král Sýrů

Provensálské bylinky je po pěti letech první hermelín kombinovaný s vý-jimečnými voňavými bylinkami. Směs se základem rozmarýnu, bazalky,oregana a tymiánu vytváří se sýrem dokonalou souhru. Hermelín se mápárovat s čerstvými nebo sušenými rajčaty, praženými mandlemi a oliva-mi. Ideální kombinaci vytvoříte s červenými víny s plnou ovocnou chutí,například Syrah. Druhým doporučením je Král Sýrů Jalapeños! Jedineč-nou kombinaci lahodného jemného sýra s výraznou chutí a vůní červe-ných papriček určitě oceníte. Gurmáni doplňují s nachos chips a se zra-lým avokádem nebo s guacamole. Výborně se k této kombinaci chutíhodí oblíbená Frankovka či Rose z odrůdy Cabernet Sauvignon. Opti-mální doporučená teplota pro skladování sýrů je 2 až 7 °C. Více informa-cí najdete na www.kralsyru.cz. (tz)

Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 5, červenec 2016Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9

Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: brixi@iprosperita.cz, mobil: 602 618 008

Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,

e-mail: martin@iprosperita.cz, mobil: 606 615 609

Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková

Grafický design: Michal Schneidewind

Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková

Tisk: H.R.G., spol. s r. o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.

Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚

www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net

potenciál průšvihu

Společnost VMware, vedoucí firma v oblasticloudové infrastruktury a firemní mobility,zveřejnila v červnu výsledky svého průzkumuzaměřeného na oblast kybernetickébezpečnosti v České republice, kterýrealizovala specializovaná výzkumnáagentura IBRS. Průzkum poukázal na to, že české podniky si riziko kybernetickýchútoků příliš nepřipouštějí.

Na otázku týkající se zranitelnosti odpovědělo98 % IT manažerů tak, že infrastrukturu vesvé firmě jako zranitelnou nevnímá. Češi sev tomto ukazují jako přehnaně optimističtív porovnání s ostatními Evropany. Podle prů-zkumu společnosti VMware v regionu EMEA(Evropa, Střední východ a Afrika) totiž očeká-vá více než třetina IT manažerů vážný kyber-netický útok v příštích 90 dnech. Jak výzkum odhalil, ochrana proti kybernetic-kým útokům patří mezi prioritami firem pů-sobících v České republice na nejnižší pozice,za klíčovou ji označilo pouze 15 % dotazova-ných. První tři místa obsadily tradiční ob-chodní cíle, jako je růst firmy, akvizice záka-zníků a inovace. Rizika spojená

s kybernetickými hrozbami, jako je ztráta in-telektuálního vlastnictví, kompromitace zá-kaznických dat, případně ohrožení třetíchstran, přitom mohou mít pro firmu nedozírnénásledky, ať už jde o horší obchodní výsledky,poškození dobrého jména firmy, nebo ztrátukonkurenční výhody.„Zatímco závěry našeho šetření v regionuEMEA poukazují na to, že firmy musí čelit na-růstajícímu riziku kybernetických útoků,v České republice je situace velice rozdílnáa vážného kybernetického útoku během příš-tích 90 dnů se obává pouze 5 % dotazovaných.Se vzrůstající digitalizací a zvyšujícím se poč-tem kybernetických útoků je ochrana firemníinfrastruktury stále náročnější. V takovémprostředí už tradiční nástroje a metody nemu-sí být dostačující,“ komentoval Vladimír Střál-ka, Country Manager společnosti VMware proČeskou republiku a Slovensko.„Chtějí-li dosáhnout úspěchu v éře mobilitya cloudu, musí se české firmy nové situaci při-způsobit. Softwarově definovaný přístupumožňuje integrovat bezpečnost v rámci celéinfrastruktury a zajistit organizacím flexibili-tu, kterou potřebují k tomu, aby zabezpečilysvá data a uspěly v oblasti digitálního podni-kání,“ uvedl Vladimír Střálka na nedávné kon-

ferenci VMware Executive Exchange Pragueurčené pro IT ředitele a manažery.Více než tři čtvrtiny dotazovaných (77 %)označily jako největší riziko pro firemní bez-pečnost a nejpravděpodobnější terč kyberne-tického útoku nedbalé nebo nedostatečně in-formované zaměstnance. Vlastní zaměstnanci jsou považováni za hroz-bu i v případě narušení dat. Podle IT manaže-rů jsou nejčastější příčinou úniku dat nevy-školení zaměstnanci (79 %), zaměstnanciztrácející mobilní zařízení (55 %) a nepoctivízaměstnanci (52 %). (tz)

INZERCE

České firmy kybernetické hrozby podceňují,největší riziko vidí ve vlastních zaměstnancích