G eschichte der Judenin Ainschelberg und

SeUschan.Bearbeitet von

Jaroslav Rokycana, Prag.

J Vo s o vá H o r a je z nejstarš ch žid. obc v Čechách. Německý název „ Am s ch e lb e r g" nevyskytuje se v hebrejské literatuře J) a objevuje se teprvev době pojosefinské, po n ž byla česká m stn jménaponěmčována. Že už v 15. stol. byla větš osada žid.v ochraně pánů z Ř č a n , vysv tá ze seznamu m stkrál. Českého, v nichž Židé r. 1570 směli bydleti2) .V onom seznamu jsou udána m sta a počet poplatných Židů, a to za účelem vyb rán rozvržené daně zaŽidy po venkově roztroušené, a tu se vyskytuje i„K o s s o v a H o r a . . . 2 osoby". •

Zakladatelé tohoto městy se byli pánové z Landštejna, kteř se odtud psali „z Kosové Hory"; rod tenzde byl v XIII . a XIV. stol. a již tehdy zde po způsobu všech tehdejš ch panstv byly po různu usazovány jednotlivé patrně zámožnějš — rodiny židovské. V 16. stol. byl zde rod pánů z Ř čan vystř dána to r. 1620, pro účast vzpoury proti králi pozbylVilém z R. statek Kosovou Horu a Vojkov, jež se dostaly na Albrechta z Valdštýna; ten je po roce postoupil Sezimovi z Vrtby ha Janovic ch, Votic ch aČerveném Hrádku. Po těch přišlo panstv na rodinuFellnera z Feldecku, pak na Khuna z Lichtenberka,r. 1681 na Václ. Štěpána Halánka z Hochberka, jehovdova Marie Kristina r. 1713, jej ž dcera Anna Marieprovdána za ryt ře Václ. Vojtěcha Karvinského z Karvině s) . Že již dř ve před panstv m tohoto roduzde byli usazeni Židé, tomu nasvědčuje lij .tina zedne 29. června 1741, j ž povoluj manželé Karvinštpostaven synagogy „na jiném m stě, než jako dosudpřed požárem stála" a kteroužto synagogu už vali —jak v listině výslovně jest psáno „von uhralten IhreVorfahren..."

Listina ta zn :C o n t r a c t .

(Originál je v „Židovském museu" v Praze.)Ich Wentzel Alberth K a r w y n s k y von K a r

wyn und Maria Anna K a r w y n s k y n von K a rwyn gebohrene H a l a n s k y n von H o c h b e r g ,H err auf A m b s s e l b e r g , W y s o k a oder P o je zd e t z und L o w s c h i t z Urkunden und BekennenHie mit vor Jeder männiglich und absonders da woes von nöthen, demnach die allhiessige AmbsellbergerJ u d e n G e m e i n d e Vor Zeithen Ihre Eigenthümbliche S c h u r l gehabt, Solche aber durch un verhofftentstandene Feuers Brunst in aschen gelegt worden.

Sintemahlen . aber ob Beredeten Juden Gemeindevon der Obrigkeit Wiederumb erbaut worden aufeinen anderen Orth der gleichen Schurl einzurichten,Welche auch Ihr Eigenes Unkosten Von Brandt aufNeu Erbauet haben.

Dějiny Ž idův Kosové H oře a v Sedl

čanech.Zpracoval

. Jaroslav Rokycana, Praha. .

Diess thun wier in alle künftige Zeitheň hiemitaufs Eysserste Bekräftigen, wie dass solche. Schurlkommen andere Als der offt érwenten Judeh Gemeinde Eygentlich gehörig auch fernerhien wiederwir unssere Erben und Erbsnehmerň oder in Haberndiesses Guts Amhselberg befügt seyn werden, Es seynwas er Jeder Nahmen haben möge, undt kann etwasvon Ihrer obbemester Schurl das mindeste zu suchenoder zu präzendieren, sondern der Juden alleinig gehöriges Schurl, wie es von uhralten Ihre Vorfahrenohne Einige one genossen haben, dieselbe in alleKynftige Zeythen ohne '• Entgeldt Rychtig gemessenmögen undt Sollen. Wie nicht Miüder auch Massen demJakob Benesch zu seynem Hauis 'ein Stück G ärtchenneben dieser Schurl Situirlichén Verkaufs undt Erblich überlassen werden; die Juden Gemeinde aberFleckerl von diesem Verkauften G artl zur Erbauungeine Cammer oder Gewölbe zu der Depositierungihrer Schulsachen Benöthigen. Als Ihnen wir gleicher Gestallten Verificieren Wie dass erwähnten Jakob Benesch dieses Stückl G ärtl mit Consentierungunsere, dass dieser Zeith (Juden Gemeinde von derObrigkeit Wiederumb erbaut worden auf einenandern) 4) Obrigkeith Guth und Frey Willig zur Erwähnten Schurl cedieret undt abgetretten.

Zu Wissens Besserer Festhaltung in gegenwärtigesInstrument mit Unserer Eigenhändigen Unterschriftund Pettschafts Fertigung coroboriert worden.

So geschehen: Ambselberg, den 29. Juny Anno D.1741. ' .

Wentzel Alberth Karwynsky von Karwyn.Maria Anna Karwynskyn von Karwyn

von Hochberg.LS. In gel. Fol. 40. "

Vrchnost vyjednávala tedy jménem ž. o. s JakubemB e n e š e m ; byla to patrně nejbohatš osoba mezikosohorskými Židy a zajisté i nejváženějš , když takdůležitá listina, jako je nesporně kontrakt o stavběnové synagogy, s vrchnost byla sjednána. Nebudezajisté bez zájmu, že př mý potomek této z nejstarš chrodin Benešů žije dosud v K. H. Je to „sklenář bezzaměstnán ", — v každém ohledu sešlý člověk, tentoposledn z kosohorských Benešů, s n mž dnešn tamnŽidé necht se znáti — —

Za panstv svrchuřečeného rodu Karvinskýchz Karviné potvrdila r. 1744 cis. Marie Terezie K. H.práva městského jakož i odbýván trhů městských.Z této doby pocházej také nejstarš „Pamětn knihystatku kosohorského", jedna je započatá r. 1738 aobnovená r. 1863 —, obsahuje krásné malby, pohledy,detaily města, plány čtvrt a skupin domů —, mezi

nimi je též „židovské náměst ", na němž stály některédomy žid. a synagoga před požárem. Druhá nejstaršměstská \ kniha 5) je „kniha fasovn měřen Jozef inského z r. 1780 obce K. H ." — (německý název knihyje: „Fassionsbuch der Gemeinde Amschelberg mit denzugětheilten Herrschaftlichen Hof Amschelberg.''V této knize jsou veškeré žid. domy v položkách 60až 79 obsaženy a je jich celkem 21 č sel. Žid. domybyly ř mskými č slicemi označeny odi I I I . do XXI.I. a I I . v knize ku podivu nejsou a byly patrně todomy lehlé požárem a v té době ještě nebyly znovuzř zeny.

Zde jsou v běžné řadě knihy i s jich tehdejš mimajiteli:

60. Židovský dům, Abraham Marek, č. I I I , 61. žid.dům, Mittl Lippmann, č. IV, 63. žid. dům, Joachima,č. V, 64. žid. dům, Löbl Josef, č. VI, 65. žid. dům,Samuel F ürth, č. XX, 66. žid. dům, Ludmila Mendl,č. VII, 67. žid. dům, Israel Hoenig, č. VIII , 68. žid.dům, Libella Abraham, č. IX, 69. žid. dům, Židovskáškola, či XIX, 70. žid. dům, Ascher Katz, č XVIII,71. žid. dům, Joachim Sitter, č. XVII, 72. žid. dům,Joseph Schletzl, č. X, 73. žid. dům, Herschl Klepetsch,č. XI, 74. žid. dům, Handl Czerálek, č. XII , 75. žid.dům, Joseph Sroule, č. XV, 76. žid. dům, JoachimF ürth, č. .XIV, 77. žid. dům, Židovský špitál, č. XII I ,78. žid. dům, Lóebl Fürth, č. XVI, 79. žid. dům, AronFiirth, č. XXI.

' Z tohoto soupisu je zjevno, že v oné době byla ještě„žid. škola a synagoga" pod společnou střechou, pákže měla obec i svoji nemocnici, zato však postrádámžid. lázeň, která v obci té najisto byla a nacházela sepatrně též v e . XIII , v nemocnici. Největš početdomů ,žid. měla v obci rodina F u r t h o v á , která

. i později měla v obci rozhoduj c a vlivný hlas; Z tétorodiny byli i nájemci panských statků a t. zv. „domác Židé", jak jich měl ve starých dobách každýšlechtic. . . ;• R. 1770 koupil K. H. svob. pán ž Astfeldu, s nějž

pak přešla na Josefa kn žete z Lobkowicz, jenž ji prohrál v hazardn hře proti Robertu ze Spieglů. Po němzáhy přešlo panstv smlouvou na F rant. svob; pánaM l a d o t u že S o 1 o p i s . Znak tohoto rodu je dodnešn ho dne n a K . H .: modrý št t, v něm stř brnáměstská hradba s věž , v otevřené bráně kos se zlatýma nohama. Jindy kvetouc městečko kolem XVII.stol. kleslo na v e s a teprve koncem XIX. stol. poně

' kud se povzneslo 3 ) .Obyvatelstvo křes . pojila s Židy hluboká nábož

nost! Správně o n p še ředitel školy Čeněk H abarlv d le „Sedlčansko, Sedlecko a Voticko"3): „V te,č m se těš vali naši předkové ve všech zlých dobách

, a strastech? V te, co »je posilovalo v utrpen a pronásledován ? Co si daleko v ce cenili nad zlato a všechnojměn ? B i b l e to byla " Jak často, přečastoi Židům kosohorským a na Sedlčansku nezůstala jináútěcha, než jediná jejich bible .

Dne 19. srpna 1619 prohlásil sněm český Ferdinandaza zbavena trůnu a o týden později zvolen ;byl kurfiřtfalcký. Archivář F r. T e p l ý 7 ) popisuje řáděn soldatesky v kraji sedlčanském, která neušetřila zajistéi malou zdejš obec židovskou, soudě tak. z. p sničky,kterou páni soldáti zp vali po česku i po němečku

„Vem, kde vem,v ra sem,v ra tam,pobereme všecko,

i věř sobě, jak chceš ."

Soudnictv bylo jak „patr moniáln ", tak i magistrátn ; nad hrdeln m soudem stála přes 300 let t. zv.

• 7 : ' • • • "

„česká appelace1' v Praze, která byla druhou stolicsoudn . Tyto úřady a soudy pominuly v r. 1848 ř š.zák. a povstaly úřady nové: m sto pražského guberniačeské m stodržitelstv , m sto české appelace vrchnzemský soud v Praze. V těch dobách byla v každéobci i — vlastn šibenice. V P r č i c i stála pobl žežid. hřbitova.

R. 1868 povstalo z okresu šedlčanského, sedleckéhoa votického „hejtmanstv " sedlčanské se s dlemv Sedlčanech. Okres sedlčanský utvořila bývalá dominia čili panstv a velkostatky: Vy s o k ý C h lum e c , P e t r o v i c e , Z a h r á d k a se Z a d n mC h l u m e m , T ř e b n i c e , N a ž o v i c e , R a d c ,K ň o v i c e , S u c h d o l , O s e č a n y , Š t ě t k ovi c e , D o b r o h o s t , K o s o v á H o r a s Č e r ven ým H r á d k e m , B o l e c h o v i c e ; k těm přidružilo se i několik svobodných obc z prvn a druhéčtvrti kraje berounského, t. j . vesnice, které nekonalyrobot. K těm „svobodným osadám" náležel i V o jk o v, bl zko K. H., kde rovněž byla žid., četná osada.

R. 1673 dodán byl z vězen jistebnického k nař zenTobiáše Formánka, hejtmana panstv chlumeckého,podezřelý škůdce Pavel Žatecký právu sedlčanskémuk výslechu, aby pověděl, čeho zlého v Jistebnici sedopustil. Otázka: „Poslouchej, ty, Pavle Žatecký,proto si ty nyn do toho trestán zdejš ho. šatlavn hoz města Jistebnice pododán, aby ty si hleděl jinoužepravdu pověděti, co si zlého; kde a u koho v.Jistebnicise dopouštěl. Předkem jaks mnoho Židu Markovi uJana Mikánka obývaj c mu pokrad, zejména pov š."— Odpov dá: „P ředně, páni zrnili, vzal jsem tomuŽidu Markovi župan mužský, nev m, zdali liškou anebovlkem podšitý, barvy stř brné, náprsn k od sedla .apak truhličkou malou s v kem a mandl k starý, strhaný. To sem všecko do sena v domě Bejšovcovémschoval a to všecko ten Žid Marek zase dostal."

A ještě mnoho jiných nešlechetnost . dopustil setento muž a marně prosil soud a vrchnost, že „již .domé smrti nikde v ce .nechci se takových skutkov dopustiti, nýbrž života svého polepšiti a z těch ode mněspáchaných činův zlých pokán učiniti." ^ Byl všakpřece k trestu smrti provazem na šibenici odsouzen„actum při právě v městě S., za ouřadu purkmistrovského toho času Jana Procházky, dne. 10. Januari1673". Byl li onen Pavel Žatecký za své krádeže popraven či jinak potrestán, nev me. Nejsp še dostalmilost, poněvadž o jeho popravě nen v městskýchpamětech zm nky. „Ostatně" (připom ná správněČeněk H abart v prve řečeném d le) „kradli a loupiliv těch smutných dobách i páni, třeba jiným způsobem než onen Pavel Žatecký."

R. 1866 řádila po odchodu Prušáků z okresu šedlčanského zde cholera v kraji. V S. zemř. 130 osob,v Řadiči 27, skoro v každém č sle někdo umřel, ve vsiTomc ch v č. 13 a 34 všichni lidé vymřeli, v č. 42pouze otec s nemluvnětem zůstali. Obávaje se, abynezemřel bez posledn ho poř zen , dělal posledn vůlitak: na jedné straně potoka stál on, na druhé jehobratř a . svědci a těm ř kal, jak si co přeje, kdybyumřel. Když přišli obyvatelé z Tomic do kostela,všichni se jim vyhýbali a od nich ustupovali, aby seod nich nenakazili. Tak skoro v každé pamětn knizeje zaznamenány, jak kde cholera řádila. Také zdejšž. o. má na truchlivou tu dobu památku — na hřbitově je neobyčejné množstv pamětn ch desek s letopočtem r. 1866.

Nejstarš veřejné sdružen Židů okr. sedlěanskéhoje nesporně „Ch. k, K o s o w a H o r a". Kdy byl prastarý hřbitov žid. „ná Bab hůře" založen, o tom nezachovalo se žádných dokumentů a jen zvětralé, hluboko do zemi zapadaj c , často již jen svými vrcholky

vyčn vaj c „mecevos'' mohly by mluviti a volaj popovolanějšm odborn ku, který by z tohoto m stavědě o žid. rodopisech prokázal služby vysoce cenné.

Z nejstarš ch zde uložených rb. a učenců připomnám tyto:

R. S a m u e l h a k o h e n Kosové Hory, jejžr. 1780 připom ná R. Ecechiel La n d a u v d le „Nodabijehuda", I I . c. 50 a c. 78 8) . R. J o s e 1, rb. z K. H.;r. 1815 dle rb. Samuela L a n d a u a „SchiwathZion" 15 8) , rb. Beer H i r sc h , r. 1817, dle rb. Eleazara F l e k e l e s e „Tešuba meahaba", 393 8) . Šameskosohorské (ž. o.) p. Langbarth prováděl mne hřbitovem a upozornil mne zvláště na některé hroby nejvýznamnějš ch osob, zde v posledn ch letech uložených: . • . . . . • :

Zikmund K l e p e t a ř, narozen r. 1857T zemřel25. června 1929, byl. z nejzasloužilejš ch osob o tutoobec. Kr. rb. L ö wy ujal se jej, sirotka, před mnohalety a vychoval ho ve svých intenc ch, vznešených anábožných. Nedaleko lež jeho otec Jakub K l e p et a ř, zemř. ve věku 72 let. Pak z téže rodiny HeřmanK l e p e t a ř , nar. 21. června 1802, zemř. 24. ledna1866. O ž. o. vysoce zasloužená je i rodina:Šalamoun Ad l e r , nar. 25. července 1817, zemř.

14. dubna 1897,Jakub Ad i e r, narozen 15. června 1825, zemřel

8. ledna 1910,Joachim Ad l e r , poštmistr, nar. 28. července

1844, zemř. 25. ř jna 1919, .Josef Ad l e r , narozen 1. listopadu 1803, zemřel

28. července 1869./ '" . < • R. David L ö w y, bbv. rb. kraje berounského, nar.

3. března 1805, zemř. 13. zář 1866.Abraham P i e k , „Localarzt"', nar. r. 1779, zemř.

30. srpna 1868 ^ m stn lékař v době cholerovéepidemie. N

Hynek P i e k , nar. 12. zář 1834, zemř. 17. ř jna1905. , .. ;\

Ig. O p p e n h e i m e r , narozen ř. 1830, zemřel28. května 1884.

Samuel F ü r t h, naiozen 13. dubna 1912, zemřel1. srpna 1885.

Leopold F ü r t h, narozen 14. května 1797, zemřel30. prosince 1864.

Leopold P o 1 á k, poslanec na sněmu českém ař šské radě, velkostatkář, Štětkovice, nar. 25. ledna1839, zemř, 27. května 1900.

Adolf R i n dli e r, továrn k, Sedlčany.Františka R i n d l e r o v á , téhož cho , ve stař

65 let, • ., : "Mořic E l i s c h á k , nájemce velkostatku, Chlu

mec, nar. 4. listopadu 1867, zemř. 17. srpna 1916.Hynek C h o b o c k ý , narozen 9. ř jna 1846, zemřel

3. diubna 1929.• Marek K a u f m a n n , nar. 1845, zemř. 26. listopadu 1926.

Josef K a u f m a n n , nar. r. 1813, zemř. 1886.Jakub K a u f m a n n , nar. r. 1846, zemř. 1913.Benj. K a u f m a n n , nar. r. 1819, zemř. 1885.Leopold H e řm a n , Sedlčany, zemř. 21. dubna

1929, nar. r. 1855.Markus L e b e n h a r t z Kamenice, zemř. 25. srp

na 1865. 'Joachim K a t z, rb., nar. 1851, zemř. 25. května

1914. ; • _ 'Terezie K a t z o v á, zemř. r. 1835.Lotti O p e n h e i m e r o v á, předsedkyně žid.

ženského spolku, zemř. r.' 1923.Některá data o hřbitově' žid. a kosohorské Ch. K.

vděč m jej mu nynějšmu stár. továrn ku Otto K aufm a n n o v i :

A

R. 1900 byl jej m předs. Joachim Ad le r;r. 1907 zvolen byl tento výbor:Ig. C h o b o c k ý,'Leopold H e r m a n, SigV K l e

p e t á ř, Jakub K a u f m á n n, S. F e ig 1 a" Ludv kAd ler . ' . . .• :. " : \ _'} .::.:.;. r . . ^ _

Dne 3. února 1907 byl zakoupen nový; d l k hřbitovu a přikročeno k jeho úpravě. \

V r. 1910 sestával výbor takto: S. K l e p e t á ř ,S. F e i g l , Jakub K a u f m a n n , Adolf P o 1 á č e k,Jos. L o w o s i t z k y , Simon S t e i n e r, Max H e 11 e r, Josef H e H e r , Bohumil R n d 1 e r, Sedlčany.

Max Heller Viktor Heller "•

Hřbitov byl v r. 1925 ve velmi sešlém stavu, takže i ze byla povalena. Proto utvořila se v̂ Prazezvláštn komise, sestávaj c z někdejš ch rodáků a potomků těchto z K. H. a S. Za předsednictv velkoobchodn ka Vil. L e b e n h a r t a, JUDra AlfredaS t e i n a, starosty Jubil, synagogy v Praze (syna někdejš ho zasloužilého žid. učitele Steina)," obch. radya továrn ka Bohumila R i n d 1 e r a, dále za pomoci*dra Adolfa O p p e n h e i m a, advokáta v Praze,byla provedena subskripce, která vynesla částku KčX7_000'̂ — a je «elá dosud. v depositu u tov. OttyK a u f m a n na, u něhož mezit m' vzrostla na KČ24.000—.Opravu hřbitova si provedla obec z vlastn ch prostředků a sebraný kapitál je jen zárukoupro budoucnost, když tato obec půjde cestou bezmálavšech ostatn ch venkovských obc a nebude moci pakpro nepatrný počet svých členů se starati o zachován starého hřbitova kosohořského. V. ̂

Laskavost starosty žid. náb. o. byl mi zapůjčenprotokol všech schůz od 16. dubna r. 1871 poč najedo dnešn ho dne. Jednac řeč byla, jako tehdy všeobecně, německá. Každá schůze byla řádně obeslánaa obs lky ty bylý v protokolu vlastnoručně všemičleny podpisovány, rovněž i presenčn listiny jsouv knize obsaženy, takže snadno můžeme dnes zjistiti,kdo po všechna léta ve výboru obce zasedal a jakouúčast na práci pro blaho té obce bral.

_v

Josef Münz Synagoga v Kosové Hoře Obv. rb. David Löwy

Leopold Fürth Synagoga v Sedlčanech Rb. Dr. Markus Löwy

Joachim Hübscher Dr. Moritz Schön Salomon Bass Zikmund Stein

Sigmund Klepetář Josef Oppenheimer , Josef Lovositz Dr. Alfred Stein

C\

V K. H. byl odedávna i ž id . s p o l e k ž e n s k ý(„Amschelberger Frauen Verein"), jehož nejstarš zápisy mohl jsem však jen sledovati do r. 1866. Tehdy,dne 22. srpna 1866, věnoval tomuto spolku Jakub aSara Adlerovi obnos 100 zl.

Stanovy (nové) jsou potvrzeny dne 12. srpna 1870,č. 36.539 a byly tehdy ve výboru tyto dámy: předs.Babeta O p p e n h e i m e ř o v á , výbor: Sara H e 11 e r o v á, Sara A d l e r o v á , , Lotti O p p e n h e im e ř o v á , Josefina B a c k o v á a Anna A d l e r o v á .

V protokolu se doč táme, že žid. ženský spolek sezúčastnil svatby hraběte Vojtěcha Mladoty ze Solopisk(dne 5. července 1891) a že na pamět této svatbybyla zř zena u spolku toho nadace na jména hrabětea jeho choti. Spolkové jměn obnášelo tenkráte1482 zl. 98 kr.

R. 1914 byla předs. Lotti O p p e n h e i m e ř o v á .Prvn český zápis protokolu tohoto spolku našel

jsem teprve ze dne 10. ledna 1922 a byla předsedkynEmma H e l l e r o v á , výbor sestával z dám: F .S t r a k o v á , pokl. (od počátku spolku), S. H e ll e r o v á , Z. P i s i n g e r o v á , E. S o m m e r o v á ,Josefina K a u f m a n n o v á , Olga P o l á č k o vá ,Hermina K a u f m a n n o v á , S. K l e p e t á ř o v á .Spolek sleduje šlechetný ten účel, pomáhati chudýmrodinám a vypláceti př spěvky k věnu chudým nevěstám žid. Šlechetné tyto úkoly spolek ten po všechna léta poctivě plnil.

V SEDLČANECHbydleli rovněž od dávných časů Židé porůznu, netvořili však vlastn náb. obce, nýbrž přisp vali naudržován školy a hřbitova do K. H., jichž ^výborových schůz , se zúčastnili delegacemi á zvláště ses touto obc dohadovali o repartaci dan . Bl že S.byla vydatná ložiska rudy stř brné a zlaté, tedy jižspoludůvod, že v těch kraj ch byly žid. os dlen kladeny obt že. Kdy a od koho byly S. založeny, nendnes známo. Erb města — pětilistá růže červená —znak Rožmberských, nasvědčuje, že S. náležely kdysido panstv pánů z Růže. Zde bývalo s dlo kraje povltavského a jeho někdejš správa měla pravomocměst královských, už valo práva hrdeln ho a tržn ho.Král Jan z Lucemburka zastavil S. Petrovi z Rožmberka r. 1481; Vok z Rožmberka postoupil tento statek bratř m Lobkoviczům na Chlumci a r. 1580 až1593 držel jej Jakub Krčin z Jelčan. Město odrazilor. 1420 útok Jana Žižky z Trocnova „z rána za rosy'1,odtud na památku slavila se tato slavnost „jlosa" aždo doby cis. Josefa I I . , který ji zakázal. Za války třicetileté stihla město pohroma velikého požáru.R. 1783, 1802 a 1828 opakovaly se požáry. R. 1649a 1680 zuřil v kraji mor; město těmito pohromamivelice utrpělo 3 ) .

V př ručce z r. 1814 °) jsou poznamenány důležitétrhy české: „Seitschan: auf Petri und Pauli, auf Elisabeth", rovněž i bl zké městečko ..G i s t e b n i t z "(Jistehnice): 1. Montag nach hl. 3 Könige, 2. hl.Matthiastag, 3. Montag nach dem Palmsonntag, 4. am1. Montag nach Ostern, 5. am Montag nach Pfingsten,6. am Maria Magdlalenentag, 7. am hl. Bartholomäustag, 8. am Montag nach Aller Heiligen." To bylyovšem velmi důležité trhy, jichž se i Židé velmi hojnězúčastnili. V této kn žce jsou poznamenány i pražskéadresy těch zájezdn ch hospod, v nichž venkovštformané měli staveniště a sběrnu pro kraje: „P sekerFuhrleute, alle 14 Tage bei Spinka am Rossmarkt.Item alle 6 Wochen beim Goldenen Schiff auf derKleinseite. Wottitzer Fuhrleute: alle acht Tage beiKarrauss (u Charausů na Vacl. náměst ).

V devadesátých letech osamostatnila se ž. o. sedl ^čanská a utvořila vlastn svoji ž. n. o., ba v posledn ch letech obrátila se věc tak, že nyn odvád Kosohoršt náboženskou daň do S., která nyn spojuje oběobce v celek. Možno ř ci, že vliv Sedlčanských naKosohorské byl v mnohém ohledu blahodárný. Takpř kladně byla ještě dlouhá léta poté, když. jiné obcev českém prostřed dávno již zrušily německé konfesn školy, v K. H. taková škola ještě v r. 1917; abyla to veliká námaha zástupců Sedlčanských, zvláštěpak obch. rady Boh. R i n d l e r a , že tato škola bylazrušena. O vyučován žid. náboženstv stará se ž. o.tak, že tam doj žd týdně z dalekých Klatoy rb. dr.M. M ii 11 e r.

Soužit Židů v tomto kraji s ostatn m obyvatelstvem českým je velmi dobré. Zdejš Židé hlás sevesměs k národnosti české a též v řadách legionářůjich bylo několik (př kl. dir. Otakar B ä u m 1, zvěrolékař. Ouběnice, I I . dělostřél. brigáda sibiřské armády čs., Rudolf F a k t o r z f ojš na, padl na Rusi a j. ) .

V kraji bylo mnoho nájemců velkostatků žid., avšakzákon pozemkové reformy v té věci způsobil, že dnesjiž Židům těchto nájmů se nedostalo. Nálež ovšemvelkostatek Štětkovice a též lihovar majiteli EmiluP o l á k o v i , který má 155 ha zpracované půdy avýrobn oprávněn 234 hl lihu. Účast tohoto velkostatkáře v záležitostech veřejných a kraji užitečnýchje značná. Tak hned při stavbě m stn dráhy z VoticeVeselky do Kos. Hory Sedlčany, která byla vyměřenar. 1893 a roku nato postavena, věnoval otec dnešn homajitele velkostatku větš částku peněz.' Dráha volápo dokončen až do P ř brami nebo do Březnice,k čemu dojde snad, až pojede krajem projektovaná dráhaPlzeň^ Brno, která prot ná i tento úsek. . ;

R. 1802 zavražděn byl na vrchu nad Dnespeky žid.obch. G l a s e r . Zavražděnému byl postaven kř ž, naněmž bylo napsáno, že byl „rozd lného náboženstv ",c.j., že nebyl katol kem. : ;Žid. poštmistři byli, jako ve všech českých Tcraj ch,

také i zde. P ř kl.: v Nadějkově byl M. S t e i n e rv r. 1848. v K. H. Joachim Adler a j . ; •

Rok od roku ubývá Židů po českém venkově a taki K. H . i S. zacházej ; v Praze a ve V dni žije velikýpočet někdejš ch rodáků z těchto měst a jsou to jména zvučná, mužů věhlasných a ctěných: spisovatel dr.Bedřich A d l e r , ředitelé České eskomptn bankyGustav a Josef A d i e r o vé, / d r . Adolf O p p e nh e i m e r, advokát, dr. Alfred S t e i n , advokátv Praze, obch. rada a továrn k Boh. R i n d 1 e r, Vilém L e b e n h a r t , velkoobchodn k v Praze, OtakarB a u m a n, továrn k v Libni, dr. Bedřich K au fm a n n , šéf fy Seligm. Elbogen v Praze, ředitel Vdeňské bankovn jednoty Rudolf C h o b o c k ý, ředitel České eskomptn banky E l i s c h a k a četn jin .

*) S. H . Lieben , Be i t r äge zu r K u lt u rgesc h . d. J u d e n in Böhm en , vyd a l „ Afikě J e h ü d a ", " P r a h a 1930.

2 ) Bon dy D vorský, K dě jin ám Ž idů v Č ech ách I , 728.3) O t tův N au čn ý slovn k, K osová H o r a .4) ( ) V listině škrtnuto.6) Ve správě st a ro st y obce p a n a J in d ř ic h a K qldovskéh o ,

kt erý obě t yt o c en n é m ěst ské kn ih y au t o ro vi s n evšedn och o touzapů jč il.

°) Sed lčan sko , Sed lecko a Vo t icko , s pom oc uč i t e lstva ajiných p o m o c n ků vydal O kr . školský výbor r . .1925, r ed akcČ en ěk H a b a r t a Lu d v k H e lle r .

7 ) Arch ivá ř T e p lý F r . , „ P a m ě t i m ě st a M ilč n a".8) Byl t o obvodn r ab n ( K re isr abbin e r ) p lzeň skéh o kra je se

s dlem v R o n šp é řku .8 ) Sch em at ism u s f das K ö n igr . Bö h m e n auf das gem ein e

J a h r 1814.

\0

Dějinj Židů v .Uhř něvsi (Aunnowes) 11 Prahy.Zpracoval

Jaroslav Polák Rokycana, Praha.

V Uhř něvsi byla odedávna ž. o. z nejpočetnějš chv pražském okol . Nezachovaly se ani staré listiny přizdejš obci, ani nen starých matričn ch knih, nebonynějš matrikář, p. Oskar Rezek, má záznamy teprveod r. 1838. Nejstarš protokol při obci je z r. 1786;ále na hřbitově uhř něveském jsou náhrobky z r. 1730a tu maj starš pamětn ci za to, že nen to ani prvnani nejstarš hřbitov žid. v okol . :

Až do r. 1847 shomaž ovali se Židé v U. n= rdlk společné modlitbě v soukromém domě, kter> b\ lz r. 1810. Teprve po r. 1848 mohla obec, která odtudv c a v ce rostla, pomýšleti na výstavbu důMojni'synai::i>::\ \ (. |>. 7'.*. / a kli r\ n>/ lo m i lrm kon . K M

veřejné sb rky. O této synagoze rozepsal se Ant. Semanský v „Pamětech městyse Uhř něvsi" (na str. 74)takto: „Modlitebna sestává v 48 mužských a 27 ženských sedadlech; vedle nacház se učitelovo nebo kantorovo obydl , které pozůstává ze 2 ppjkojů a kuchyně. Hořejš poschod pozůstává ze sálu pro shromážděn , pak předs ně a půdy. Do založen novýchknih pozemkových (r. 1818) bylo právo vlastnickévkládáno do zvláštn knihy v synagoze této vedené nasedadla a spolu vkládáno bylo právo zástavn za povinnost přisp vati určitou částkou na udržován jejpro n. b. israelskou v U. Na př.: Josef Byšický r. 1862koupil mužské sedadlo č. 1 a ženské č. 2 za 50 zl. apojistil př spěvek na udržován synagogy 2 zl. ročně.

Jakub Beykovský r. 1863 koupil mužské sedadloč. 2—9 á ženské sedadlo č. 3 za 94 zl. 10 kr. a pojistilna sedadlech těch př spěvek v sumě 3 zl. ročně.

Uhřiněyský žid. spolek koupil podle smlouvy zedné 1. ř jna 1847 m sto pro synagogu za 90 zl. odvrchnosti uhřiněvesské. — Podle téže smlouvy bylspolek povinen každoročně činže 30 zl. stř bra platiti,nahrazovat daně ze stavebn ho m sta, ekvivalent (poplatek) za každých 10 roků z kupn sumy 90 zl. . . .4 zl. 30' kr. stř bra platiti v př padu zrušen anebzcizen synagogy laudemium 5 % zaplatiti."

V budově synagogy byla též škola s vyuč. řeč ně

meckou, která z skala práva veřejnosti. Pro některé,dnes nám neznámé nepř stojnosti byla škola r. 1887c. k. okr. školn radou zrušena, avšak poté — nev meani kdy — opět znovuzř zena, trvala do r. 1896, kdybyla v dobách národn ch nepokojů, v boj ch o jazyková práva česká, definitivně zrušena. Již v r. 1893vyučoval rb., zdejš obc ustanovený, d tky na m stn ch českých školách žid. náboženstv .

Vilém Beykovský(Piáorice)

Jo,, i li. tek

Do obvodu ž. o. v U. přináležej tyto obce: Běchovice, Dubec, Dubeček, Herink, Hájek, Benice, Měcholupy, Petrovice, Kresl ce, Bukovince, Čestlice, Dobřejovice, Modletice, P tkovice, Nupaky, Babice, Voděrádky, Zděbrady, Krabošice, Pacov, Řičany, Kolovraty, Radošovice, Nedv z, Nedvěz , Břez , Královice,Světice, Svojetice, Koloděje, Kolovraty, Kuř , Lipanya Průhonice. Také v Ř čanech je od r. 1890 menš synagoga. Na obou školách a synagogách působilo mnoho dobrých učitelů a rb., z nichž zde někteř bylidlouhá léta. Tak rb. Daniel K o h n, zemř. r. 1892 po301eté, o školu a kostel vysoce zasloužilé činnosti. Poněm zde byli pp. N atan R e i l e r (8 let), JosefF r e u n d (10 let), J, S a m e c (asi 3 roky), NaftaliK o c h (asi 6 let), Emanuel U r b a c h , byl zde pětlet, do svého skonu; od r. 1916r—1919 doj žd sem

1 1