1

1

Dějiny knihoven a informačních institucí 2

(knihovny evropského středověku)

2

Středověk

středověk v Evropěcca 500-1500

476 – zánik Západořímské říše1492 – objevení Ameriky

x 1517 – vystoupení Martina Luthera

3

Středověk

rozpad antické kulturystěhování národů„barbarizace“osidlování dalších krajů Evropy (sever a

východ – zaalpské země, hornaté krajiny, mýcení lesů)

feudalismus – vazalství (pán x vazal)hierarchizace společnosti

4

Křesťanství

nové náboženství – původ v židovstvíšíří se nejprve v nižších společenských

vrstvách

potlačovaní ze strany státní mocipostupně vytlačuje ostatní náboženské

kultyr. 313 – edikt milánský

2

5

Křesťanství

náboženství knihy – Biblevymezování vůči jiným náboženstvím

věroučné spory uvnitř křesťanstvíuznání významu vzdělání

absorpce antické vzdělanosti slučitelné s křesťanstvím

6

Křesťanství

→ rozvoj písemnictvívznik prvních sbírek křesťanské literatury

x jiná funkce než u předchozích knihoven- neshromažďovat zaznamenané poznání

- sloužit křesťanskému náboženství - šířit křesťanství

7

Knihovny v počátcích křesťanství

soukromé knihovnyknihovny při školách

dochovaly se zprávy o nich

8

Knihovny v počátcích křesťanství

vzdělanci měli své knihovnynapř. sv. Jeroným

– přeložil Bibli dolatiny (Vulgata)

3

9

Knihovny v počátcích křesťanství

knihovny při křesťanských školách:- Alexandria (Egypt)

- Caesarea (Palestina)

10

Kniha

změna média (nosiče)papyrus x pergamenem

změna formy

svitek x kodex

11

Bible

= základní dokument židovského a křesťanského náboženství

Byblos – fénické město v dnešním Libanonu

(řec. Bύβλος – papyrus)

mělo monopol na vývoz papyru12

Bible

původní označení – biblia(plurál neutra – biblion → biblia)

= knihyvlivem lidové latiny změna rodu a čísla

(singulár feminina)= kniha

4

13

Bible

Písmo svaté(Scriptura sacra, scriptura sancta)

Starý zákon – Vetus testamentum

Nový zákon – Novum testamentum

14

Bible

Starý zákonpřevzat z židovského náboženstvímýty o stvoření světa a člověkahistorie židovského národa

různé žánry – vyprávění, letopisy, rituální předpisy, mudrosloví, písně

kánon – předepsané znění (počet a sled knih)

15

Bible

Starý zákonTanach – akronym pro posvátné spisy

Tóra (תורה - zákon, učení)→ PentateuchNevi'im (נביאם - proroci)

Ktuvim (כתובים - spisy)jazyk: hebrejský, části textů aramejsky

16

Bible

Starý zákonnedochovaly se původní rukopisy

opisy opisůnejstarší rukopisy – tzv. Rukopisy

Mrtvého moře

nalezeny v Kumránu v r. 1947

5

17

Bible

18

Bible

Nový zákonpůsobení Krista a křesťanské učení

evangelia, listy (epištoly), Zjevení sv.Jana (Apokalypsa)

jazyk: řecký

+ deuterokanonické spisy

19

Bible

Překlady:Septuaginta, Vulgata

do národních jazyků až ve středověkuudává se 2.454 národních jazyků a dialektů

= nejrozšířenější kniha na světě20

Křesťanství

ze slova křesťanlat. christianus

řec. χριστóς - christos = pomazaný čili Mesiáš

6

21

Křesťanství

náboženství- monoteistické

- univerzální- historické (= založené, nikoli přiro-

zené)

- misijní22

Křesťanství

- příslušnost ke křesťanství není dána původem nebo narozením

- křest a osobní přijetí vyznání víry (nauky) a životní praxe

- kněží x laici

23

Křesťanství

tři hlavní směry:- (západní) katolictví

- (východní) pravoslaví → schizma r. 1054

- protestantství → reformace v 16. st.

24

Křesťanství

řeholní řády:řeholní kanovníci

mnišské řádyrytířské řády

žebravé řádyřeholní klerici

7

25

Křesťanství

řeholní řády:premonstráti, augustiniáni

benediktini, cisterciácijohanité, templáři

dominikáni, františkánijezuité

26

Křesťanství

kláštery – komplex budovsakrální – kostel, kaple, prostor

pro rozjímání

obytné – klauzura (pro mnichy)hospic (pro poutníky)

hospodářské

27

Kláštery

funkce:duchovní (misijní)

hospodářská intelektuální (školy a knihovny)

umělecká (architektura a umění)politická i vojenská

28

Středověká společnost

oproti antické době- chudoba

- nižší kultura- nižší vzdělanost

- nižší úroveň řemesel a obchodu- změna osídlení: převažují venkov-

ská sídla, zánik velkých měst

8

29

Středověká společnost

- převážná část obyvatelstva žila v chudobě a byla negramotná

- feudálové: válečníci

oceňovali boj a lovvzdělání si necenili

30

Knihovny v raném středověku

téměř výhradně v rámci církevních institucí

- kostely

- kláštery- církevní úřady (arcibiskupství,

biskupství, kapituly)

31

Knihovny v raném středověku

- sbírky knih sloužících k bohoslužbám a církevním obřadům

→ liturgické knihy a biblické texty

- uložení v kostelech: skříňka, truhla, výklenek ve zdi

- uložení v klášterech: v celách mnichůnikoli samostatná místnost

32

Knihovny v raném středověku

teprve s nárůstem počtu knih nutnost jiné organizace

samostatná místnost

knihy (kodexy) na lavicích (pultech)připoutání → libri catenati

k sobě kodexy s příbuzným obsahem → organizovaná sbírka

9

33

Knihovny v raném středověku

vznik dokumentu - opisovánímskriptoria v klášterech

dělba práce:písaři, verifikátoři, iluminátoři, rubrikátoři, miniátoři, korektoři, vazači

34

Knihovny v raném středověku

růst fondu knihovny:- vlastním opisem podle půjčeného

kodexu

- dary

nikoli koupí – neexistence knižního trhu

35

Knihovny v raném středověku

knihovníci – pověření od opatacustos, provisor, curator, repositor

později: bibliothecarius, praefectus bibliothecae, librarius, armarius

uvedení do úřadu – pečetní prsten

„Esto custos librorum et senior scribarum“

36

Osobnosti

Cassiodorus (†573)Benedikt z Nursie (†543)

Řehoř z Toursu (†595)Columbán (†615)

Isidor ze Sevilly (†636)Beda (†755)

Alcuin (†801)

10

37

Nejvýznamnější knihovny

- papežská knihovna – v Římě- knihovna v klášteře Vivarium v Kalábrii

založil Cassiodorus v r. 540základem jeho osobní knihovna

náboženské i světské spisy- knihovna biskupství ve Veroně

38

Cassiodorus

Cassiodorus Senator (488– 583)- římský křesťanský filozof, mnich,

encyklopedista, ministr gótského císaře Theodoricha

významně se zasloužil o přenesení antické vzdělanosti do středověku

39

Cassiodorus40

Nejvýznamnější knihovny

klášter benediktinů v Bobbiu- založen sv. Columbanem v r. 614

- kolem později vyrostlo město Bobbio- centrum odporu proti ariánství

- jedna z největších knihoven středo-věku

11

41

Bobbio

počátky knihovny:- rukopisy, které sv. Columbanus při-

nesl z Irska (patrně nemnoho)

- pojednání, která sám napsal- odkaz knihovny sv. Dungala (zemřel

po r. 827) - cca 27 svazků

42

Bobbio

katalog z konce 9. st.- 600 svazků

- „každá oblast vědění, duchovní nebo světské“ byla v knihovně zastou-pena

klášter zrušen za francouzské okupace r. 1803

43

Bobbio

44

Irské knihovny

christianizace Irska sv. Patrikemvznik klášterů a skriptorií

řada významných rukopisůvysoká umělecká úroveň

literatura: křesťanskáantická

keltské legendy a mýty

12

45

Irské knihovny

kláštery:Clonard – založen r. 444

Finnians - založen r. 525Iona - založen r. 563

Lindisfarne - založen r. 635

46

Irské kodexy

47

Irské knihovny

misijní činnostsv. Columbán

založeny kláštery:

Lutych, Řezno, Bobbio, Vídeň, Trevír

48

Francká říše

od 5. st.kmen Franků

území dnešní Francie a západního Německa

Karel Veliký (vládl 768-814) – nástupce vládců římské říše

centralizovaný stát – velké území

13

49

Francká říše

zvýšily se požadavky na vzdělání úředníků i duchovních

povolán učenec Alcuin z Yorku

→ rozvoj písemnictví→ vytvoření nového vzdělávacího

systému – střediska v klášterech50

Alcuin

51

Alcuin

zakladatel scholastikyzaložil klášterní školu v Tours

udala směr celému středověkému školství a vzdělání

učitel synů Karla Velikého

52

Alcuin

Karolinské kodexy (Golden Gospels)kolekce iluminovaných rukopisů psaných zlatem na purpurovém pergamenu

14

53

Karolinskékodexy

Codex aureus54

Francká říše

kodifikace spisovné latinyjednoduché a praktické písmo –

karolinská minuskule

karolinská renesancerozpad říše v r. 843

55

Francké knihovny

Cáchy - sídelní město- palácová škola

- palácová knihovna – ve fondu nejdůležitější díla té doby

- po r. 877 nemáme o knihovně zprávy

56

Cáchy

15

57

Francké knihovny

vliv kultury dvora Karla Velikéhozápad a jih Německa

Horní Rýn, Hesensko, Sasko, oblast Bodamského jezerabiskupská města: Kolín n. Rýnem,

Mohuč, Trevír, Würzburg, Kostnice58

Klášterní knihovny

BenediktiniMonte Cassino – r. 529

St. Gallen – r. 719Reichenau – r. 724

Fulda – r. 744Heidenheim – r. 753

Corvey – r. 822

59

Klášterní knihovny

cisterciáciLa Ferté – r. 1113

Pontigny – r. 1114Clairvaux - r. 1115

Morimond – r. 1115

60

klášter

Vivarium -Cassiodurus

16

61

Libricatenati

62

Knihovny

Katedrální

knihovnav Herefordu

63

Pultové knihovny

Knihovna

kostela sv. Valpurgy

v Zutphen(Holandsko)

64

Klášterní knihovny

funkceuchování

ochranaomezená přístupnost

17

65

Vrcholný středověk

změna společenských a politických poměrů

- monarchie s centralizovanou mocí

- zúrodňování další půdy- nové zemědělské postupy (trojpolní

systém)- růst řemesel a obchodu

66

Vrcholný středověk

rozvoj městrozvoj kultury a vzdělání

školy - do 11. stol. při klášterech- s rozvojem měst vznik škol,

které nebyly vázány na kláš-terní instituce

vznik univerzit

67

Univerzity

zakládány od 11. stol.severní Itálie, Francie, Anglie

= universitas magistrorum et scholarium (společenství učitelů a studentů)

vyučování v latině

68

Univerzity

Bologna (1088) - zaměřená na studium práv

Paříž (Sorbonna - 1150) - studium filosofie a teologietradiční rozdělení na čtyři fakulty

Oxford (1167)Cambridge (1209)

18

69

Univerzity

Salamanca (1134)Praha (1348)

Krakov (1364)Vídeň (1365)

Kolín nad Rýnem (1388)Uppsala (1477)

70

Sorbonna

Sorbonna – podle zakladatele Roberta de Sorbon

původně jako kolegium pro chudé stu-denty teologie

později středisko pro teologické studia nakonec univerzita

71

Sorbonna

13. století - studovalo 15 000 žáků (dnes 70 000)

1469 zřízena první tiskárna ve Francii1624-1642 nechal kardinál Richelieu

přestavět většinu budov1806 další stavební úpravy1885-1905 dnešní podoba

72

Sorbonna

19

73

Sorbonna

zasedání

učitelskéhokolegia

74

Sorbonna - knihovna

r. 1290 – 1.017 svazkůr. 1338 – 1.722 svazků

vedl se katalog s přesným popisem knihy – incipit, explicit, jméno dárce, cena

75

Sorbonna - knihovna

organizace:libraria magna

- libri catenati- prezenční studium

- pultová knihovna (28 řad s pulty)- stěžejní díla z každého oboru

76

Sorbonna - knihovna

libraria parva- duplikáty a méně významná díla

- absenční půjčování- dlouhá výpůjční doba (pro členy

kolegia téměř neomezené)

- velikost fondu postupně větší než ve velké knihovně

20

77

Sorbonna - knihovna

bibliotecariusjmenován na 1 rok

parvi bibliotecarii - pomocníci

78

Sorbonna - knihovna

79

Oxford - knihovna

založil biskup Thomas Cobhamdary významných šlechticů

ústřední knihovna univerzity+ kolejní knihovny

80

Univerzitní knihovny

v Německu:Vídeň (1365) – od r. 1473 vlastní

budova

Heidelberg (1386)Kolín nad Rýnem (1388)

Erfurt (1399)

21

81

Univerzitní knihovny

s vyučováním spojeno opisování knihedita (díla učitelů)

reportata (opisy žáků)→ opisovačské dílny

82

Univerzitní knihovny

funkcestudijní

pracovnípřístupnost pro vyučující i

studenty

83

Šlechtické knihovny

od 13. stol. stoupá zájem feudálů o vzdělání a literaturu

panovníci + vysoká šlechta

- vázáno na bohatství- reprezentace

84

Šlechtické knihovny

normanský dvůr v Palermu (12. st.)francouzští králové

Ludvík IX. (1235-1270)Karel V. (1364-1380)

Karel VI. 1380-1422)

22

85

Šlechtické knihovny

francouzští vévodovéRichard de Fournival (1201-1260)

Jan z Berry (1340-1416)Ludvík z Orleansu (1371-1407)

Gui de Beauchamps

86

Šlechtické knihovny

anglický biskupRichard de Bury (1287-1345)

německý šlechticHugo von Trimberg

87

Šlechtické knihovny

sběratelstvípodpora vzniku knih

krásné rukopisykuriozity

reprezentace

88

Renesance a humanismus

italská renesance – 1300-1550životní styl a kultura vyjadřující názory

měšťanstva

protikladu k dosud panujícím středo-věkým poměrům

renesance – znovuzrozeníhumanismus – pozornost na člověka

23

89

Renesance a humanismus

změna v pohledu člověka na sebe a na vlastní postavení na světě:

- život není jen příprava na věčnost, ale má vlastní cenu- odpovědné rozhodování potřebuje svobodu

90

Renesance a humanismus

- k ceně života podstatně přispívá krása, kterou lze vidět a slyšet

- člověk však musí smyslovou skutečnost pečlivě zkoumat

inspirace v antice

91

Osobnosti

Francesco Petrarca (1304-1374)Giovanni Boccaccio (1313-1375)

Cosimo Medici (1389-1464)

Lorenzo Medici (1449-1492)

92

Knihovny

soukromé šlechtické

měšťanskéveřejné

24

93

Soukromé knihovny

Petrarcasběratel literárních památek

zaměření na antickou literaturukatalog “Libri mei“ (z r. 1337)

úmysl knihovnu zveřejnitfond rozptýlen v různých knihovnách

94

Petrarcůvrukopis

95

Petrarca

96

Soukromé knihovny

Boccacciosběratel

objevitel kodexu Tacitových Análů a Historie

velká sbírka

knihovna se nezachovala

25

97

Boccaccio

98

Knihovna v Urbinu

založil vévoda Federigo da Montefeltrorozsáhlá knihovna

spisy antických autorůdíla současných autorů

knihovníci pořídili katalog této i jiných knihoven

99

Laurenciana

knihovna rodu MedicejůMedicea privata – soukromá knihovna

vládců Florencie

založil Cosimo di Medicirozšířil a nechal postavit novou budovu

Lorenzo di Medici

100

Laurenciana

nejprve v katedrále sv. Lorencer. 1525 – stavba nové budovy

stavitel Michelangelo Buonarottiskvost italské renesanční architektury

pultová knihovna

26

101

Laurenciana

soukromá knihovnaobsah: významné rukopisy v latině

výpůjčky významným osobnostemdochoval se katalog + seznam výpůjček

102

Laurenciana

103

Marciana

založil Cosimo di Mediciv klášteře sv. Marka

Medicea publicaarchitekt Michellozzo Michellozzi

32 čtenářské pulty se 400 kodexyprvní veřejná knihovna

104

Marciana

27

105

Laurenciana + Marciana

Biblioteca Medicea Laurenzianahttp://www.bml.firenze.sbn.it/index_ing.htm

106

Vaticana

papežská knihovna ve Vatikánuzaložena r. 1447

papež Mikuláš V.400 řeckých a 800 latinských rukopisů

veřejná část – libri catenatinepřístupná část (archiv) – knihy

uloženy v truhlách a skříních

107

Vaticana

Sixtus V.nový sál – 1587-1589

dvoulodní sálskříně při stěnách a kolem mohutných

čtvercových sloupů

bohatá štuková a malířská výzdoba108

Vaticana

28

109

Bibliotheca Corvina

Matyáš Korvín - uherský králcca r. 1460

v budínském hradě3 tisíce kodexů

ukořistili Turci

110

Marciana - Benátky

při chrámu sv. Markar. 1550-1557

centrum řeckých studiívýznamní donátoři

dnes Národní knihovna

Biblioteca Nazionale Marciana

111

Marciana - Benátky

112

Marciana - Benátky