Obsah

Výuková videa ............................................................................................... 2

Úvod .............................................................................................................. 3

1. Seznámení s prostředním QGIS ................................................................ 4

2 Data v QGIS ................................................................................................ 7

3 Úprava dat a atributová tabulka ................................................................ 9

4 Tvorba vlastních vrstev (vektorizace) ..................................................... 12

5 Mapová kompozice ................................................................................... 16

Použité zdroje .............................................................................................. 21

Publikace s GIS tematikou online ............................................................... 21

Výuková videa

1. Úvod do QGIS

2. Připojení WMS vrstvy

3. Úprava dat a atributová tabulka, cvičení

4. Vektorizace 1. část, 2. část , cvičení

5. Tvorba mapy, mapová kompozice

Úvod

Geografický informační systém (GIS) (Geographic information system) je na počítačích

založený informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový

vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií,

atributy a dynamikou.

Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části zemského povrchu pomocí

dostupných softwarových a hardwarových prostředků. Takto vytvořený model lze pak využít

například při evidenci katastru nemovitostí, předpovídání vývoje počasí, určování záplavových zón

řek, výběru vhodné lokace pro čistírnu odpadních vod, plánování výstavby silnic apod. Dostupné z : http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m

V tomto materiálu se nebudeme příliš zabývat definicemi, co je to gis a podrobným

vysvětlováním všech jeho principů, pro zájemce jsou k dispozici skripta Úvod do GIS ze Západočeské

Univerzity v Plzni. V těchto materiálech je obsažena základní teorie ohledně GIS. Teorie ke zvládnutí

kapitoly bude uvedena přímo v textu.

Co budete potřebovat ke zvládnutí Úvodu do QGIS ?

Počítač (nejlépe s os. Windows, ale funguje i Linux, či Mac)

Software QGIS – gis je freeware geografický informační systém, který zvládne i

pokročilejší funkce. Jeho výhoda spočívá v české lokalizace a jeho volné šířitelnosti.

Pokud se naučíte na gis, zvládnutí nejrozšířenějšího systému ArcGis od firmy Esri

bude hračkou.

Data, která bude využívat při cvičení, odkaz ke stažení bude vždy na začátku kapitoly.

V následujících 5 kapitolách si projdeme základní práci se systémem QGIS, založení vlastního

projektu, editaci vrstev, tvorba vlastních vrstev až po vytvoření jednoduché mapy. Uvedené postupy

jsou pouze informativní a slouží k ukázání principu věci,

1. Seznámení s prostředním QGIS Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět:

Základní orientaci v QGIS

Založit a nastavit nový projekt

Nahrát vrstvu Doba potřebná k prostudování kapitoly: 30 minut. Data ke stažení. Tyto data využijete i při dalších

kapitolách, není nutné znovu stahovat. Nejprve je nutné nainstalovat QGIS, po instalaci můžete spustit program.

Po spuštění (obr.1) se vám nejprve bude zdát systém velmi nepřehledný, ale postupně během

kapitol se s ním seznámíme.

Teorie Souřadnicové systémy

Pro mapování území po celém světe bylo nutné zvolit souřadnicový systém do kterého se promítal

zemský povrch. Území ČR. bylo mapováno pomocí několika souřadnicových systémů, my budeme

používat nejčastěji S-JTSK (Greenwich) / Krovak East North, nebo WGS 84.

Zvolit správný souřadnicový systém, je velmi důležité, pro správné zobrazení dat!!! Každá

data byla vytvořena v nějakém systému, proto je důležité používat systém, ve kterém byla vytvořena.

Souřadnicové systémy jsou dále popsány ve skriptech nebo na stránkách zcu.

V této kapitole si vytvoříme nový projekt, kterému nastavíme souřadnicový systém a nahrajeme vrstvu

ČR. Video s postupem.

Nastavení souřadnicového systému Po spuštění klikneme vlevo nahoře na tlačítko projekt a zvolíme nový. Nastavení vlastností projektu: projekt → vlastnosti projektu. Položka SRS → povolit on the fly… a vybereme S-JTSK E.N. obr.2

Obr.1 : Úvodní obrazovka QGIS

Dále je možno nastavit např. Název na záložce obecné a další parametry. Další krok bude přidání vrstvy. V GIS se pracuje s daty (vrstvami), která mohou být vektorová,

rastrová. Blíže si je představíme v dalších kapitolách. Zde nám půjde pouze o to, jak nahrát do

projektu vektorovou vrstvu krajů.

Přidání vrstvy

Na základní obrazovce v horní liště zvolíme záložku vrstva → přidat vektorovou vrstvu.

Objeví se nám tabulka. Zde zvolíme soubor a dále klikneme na tlačítko procházet a vybereme

požadovanou vrstvu.

Zde vybereme soubor s koncovkou shp. a klikneme na otevřít. (obr. 4)

Obr.2: Nastavení vlastností projektu

Obr. 3 Vložení nové vrstvy

Obr.4: Výběr souboru shp.

Po přidání vrstvy byste měli vidět obrys ČR. s jednotlivými kraji. Obr. 5,6

Na obrázcích 5,6 vidíme rozdíl, při použití souřadnicových systémů projektu. Na obrázku 5 je

ČR. správně zobrazena, protože data jsou vytvořena v systému S-JTSK a je použit souřadnicový

systém S-JTSK. Na obrázku 6 je použit nesprávný souřadnicový systém projektu (WGS 84) a celá ČR.

je zobrazena nesprávně. Zde vidíme, jak jsou důležité souřadnicové systémy a jejich nastavení.

Obr. 5: Zobrazení vrstvy v systému S-JTSK Krovak

Obr. 6 :Zobrazení vrstvy v systému WGS84

Závěr Pokud jste došli až sem a zobrazuje se vám vrstva krajů správně, gratuluji! Úspěšně jste dokončili první kapitolu.

2 Data v QGIS První zkušenost s QGISEM už máme, takže můžeme jít dále. Pro každou práci s gis jsou nejdůležitější data. Cíl

Seznámit se s typy dat

Nahrání různých typů dat

Připojení mapového serveru do QGIS Doba potřebná k prostudování kapitoly: 30 minut.

Teorie Pro veškerou práci v GIS jsou nutná určitá data. Více se dočtete ve skriptech str. 15. Pro naše účely

nám zatím postačí vědět, že prostorová data mohou být 2 typů. Vektorového a Rastrového

V GIS se budeme setkávat s pojmem vrstva. Jednotlivá data jsou obvykle organizována v

tématických vrstvách (layer, theme, coverage).(Břechovský,Jedlička).

Všechny typy rastr i vektor nesou (měly by nést) souřadnice, aby mohly být zobrazeny

v mapě.

Vektorová data

Vektorová data uchovávají informace o jednotlivých objektech zájmového území formou

bodů(dům), linií (silnice) a polygonů(železnice). Objekty jsou sdružovány do vrstev podle určité

tématické souvislosti (např. vodstvo, lesy, budovy, památné stromy). Tyto datové vrstvy propojujeme

s atributy objektů - jedná se o popisnou složku dat, která se společně s polohopisnou složkou

(zakódovaná geometrie objektů) ukládá do geodatabáze.

(dostupné z http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U9uclmNRZSc)

Důležité je si uvědomit, že každá data, ať už rastrová, či vektorová reprezentují určité

informace. Vektory se používají pro znázornění silnic, stromů. Rastr pro nadmořskou výšku, či jako

podkladová mapa. Kraje ČR. které jste nahráli v kapitole 1. byla vektorová vrstva.

Obr.7: dostupné z : http://gis.vsb.cz/dokumenty/git

Rastrová data U rastrových formátů dat je nositelem informace pixel - může reprezentovat jeden celý objekt, jeho

část, nebo je v pixelu ukryto více objektů, které pak nemůžeme rozeznat. Toto významně souvisí s

hodnotou pixelové velikosti, která udává prostorové rozlišení rastru. Například ortofoto pořízené z

leteckého snímkování může mít pixelovou velikost 10 cm (objekt o velikosti 10x10 cm zabírá v rastru

právě jeden pixel). dostupné z http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U9uclmNRZSc)

Nahraávání jednotlivých vrstev ať už rastru či vektoru probíhá stejně. Tento postup jsme si vyzkoušeli

v kapitole 1.

WMS server

Další data, která se dají snadno využít, jsou různé podkladové mapy, které jsou dostupné pomocí

serveru. Velkou výhodou je, že nemusíte mít data fyzicky ve svém počítači, pouze k ním přistupujete

pomocí serveru. Sice tyto data nemůžete dále upravovat, ale poslouží dobře např. jako podkladová

mapa.

WMS map je na internetu celá řada a jsou snadno vyhledatelné. My si ukážeme, jak se připojit

k mapové službě na stránkách čuzk. Konkrétně ZM 25, základní mapa v měřítku 1:25 000. Stejným

způsobem připojíte wms služby z ostatních serverů.

Připojení WMS služby video s postupem

1. na horní liště záložka vrstva → přidat vrstvu WMS → v nahoře v okně zvolit nové

2. v okně vyplníme název a url.( adresu služby) a dáme ok.(obr.8)

3. Poté klikneme nahoře vlevo na tlačítko připojit

4. V novém okně si označíme požadovanou službu (pokud jich je víc), nastavíme kódování

dat, vybereme si souřadnicový systém a dáme přidat.(obr.9)

5. Pokud jste si správně zvolily souřadnicový systém ( S-JTSK) měli byste vidět ČR.(obr.10)

Obr. 8.: Vytvoření wms vrstvy Obr.9: Přidání wms vrstvy

Závěr

Po absolvování této kapitoly, byste měli mít základní přehled o datech , které se využívají v GIS.

Úkoly :

1) Zkuste si připojit některou mapu ze stránek geoportálu.

2) Prozkoumejte další možnosti, zoomování mapy, vypínání zapínání apod,.

3 Úprava dat a atributová tabulka V předchozích kapitolách jsme si už ukázali, jak do QGIS nahrát nějaká data, ale stále s nimi neumíme

pracovat. V této kapitole si ukážeme jednodušší úpravy dat.

Cíl

základní úpravu dat (popisky, název, barvy)

seznámit se s atributovou tabulkou

Doba potřebná k prostudování kapitoly: 35 minut. Postup Nahrajeme si vrstvu krajů.(kraje.shp)

V postranním sloupci vlevo, klikneme pravým tlačítkem na kraje → zvolíme vlastnosti

Otevře se nám nové okno se záložkami: obecné, styl, popisky, pole …

záložka obecné: zde můžeme měnit název vrstvy, souřadnicový systém, a další

záložka styl: slouží k nastavení průhlednosti vrstvy (layers transparency), barvu výplně, druh obarvení

(symbol – kategorizovaný, odstupňovaný)

Obr. 10: ZM 25

záložka popisky: zde se dají nastavit popisky, dle jednotlivých atributů

záložka pole: (atributová tabulka)

záložka diagramy: V této záložce je možné vytvořit diagramy za základě atributů.

Atributová tabulka:

Pro otevření klikněte pravým tlačítkem na vrstvu kraje → otevřít atributovou tabulku

Zde vidíme jednotlivé informace , které vrstva nese. Jsou v sloupcích(atributech).Počet řádků udává,

kolik je ve vrstvě prvků. Každý atribut představuje nějakou informaci . např. NK – název kraje.

Můžeme zde také editovat jednotlivé data, či přidávat nové sloupce.Vždy ale pouze při zapnuté

editaci!!!

Vytvoření nového sloupce

Když zakládáme nový sloupec, je důležité zvolit typ dat, které bude sloupec představovat. Integer(celá

čísla), real(desetinná čísla), string(text), datum

Všechny uvedené úpravy si ukážeme na následujícím příkladu. Jako vždy je tento příklad i na videu.

Cvičení video s postupem

Zobrazte kraje ČR s popisky. Vybarvit jednotlivé kraje podle počtu obyvatel. Zobrazit sloupcový

diagram ( počtu vysokých škol v kraji) ke každému kraji.

1) nejprve je nutné zapnout popisky : vlastnosti→ popisky → zaškrtnout vytvořit popisky z → zvolit

nazevkr→ok . Dále je možné tyto popisky různě upravovat, podobně jako v textovém editoru.

2) musíme zjistit, který atribut představuje obyvatel. Otevřeme si atributovou tabulku a vidíme že jsou

to atributy OB(XX). My použijeme poslední údaj ze sčítání 2011- OB11.

Vlastnosti→styl→ odstupňovaný→ sloupec OB11→ nastavíme 4 třídy a barvu necháme modrou →

ok. (obr.11)

Obr.11 : Atributová tabulka

3) Zobrazení sloupcového grafu. Máme za úkol vytvořit graf z počtu vysokých škol v krajích, ale tyto

data chybí v atributové tabulce. Musíme si je nejprve vytvořit.

Otevřeme si atributovou tabulku → zapneme editaci → klikneme na vytvořit nový sloupec

Název zvolíme skoly → typ integer, šířku (počet cifer)→ ok

Nový sloupec se vytvořil úplně na konci tabulky. Nyní už stačí jen vyplnit údaje. Já jsem použil zcela

náhodná čísla, pro urychlení práce Poté klikneme na uložit.

Diagram vytvoříme v sekci vlastnosti → diagramy → zobrazit diagramy, typ diagramu histogram

→ atributy skoly přidáme zeleným křížkem → ok. Dále se zde může upravovat vzhled a nastavení

diagramu.

Správnost postupu si můžete ověřit na obrázku č.14.

Obr. 11 : Kategorizace krajů

Obr. 12 : Vytvoření nového sloupce

Obr. 13 :Vtvoření sloupcového daigramu

Závěr

Po absolvování 3.kapitoly, už máte poměrně slušné základy k tomu, abyste mohli vytvořit jednodušší

tematickou mapu. V další kapitole se podíváme na vytváření vlastních vrstev.

Úkol video s postupem

Zobrazte mapu krajů ČR. (kraje shp.) a rozlište (obarvěte) kraje, podle míry nezaměstnanosti. U všech

krajů zobrazte popisky. Dále znázorněte kartodiagramem počet národních parků (nutné vytvořit nový

sloupec).

4 Tvorba vlastních vrstev (vektorizace)

V této kapitole se zaměříme na to, jak vytvořit vlastní vektorové vrstvy. Vektorizovat můžeme

prakticky cokoliv. Můžeme si vytvořit bodovou vrstvu stromů v ulici, kdy ke každému stromu

doplníme např. jeho výšku či druh. Nebo můžeme vytvořit vrstvu budov ve Vašem okolí.

Cíl

osvojit si vytváření vrstev

zvládnout principy vektorizace Vektorizace

Je převod rastru na vektor. V našem případě se budeme věnovat pouze ruční vektorizaci, tudíž

všechny prvky budeme „zaklikávat“ ručně. Vektorizace probíhá nejčastěji na podkladové mapě (

ortofoto, …)

Obr. 14 :Výsledek cvičení

Cvičení video s postupem 1. část , 2. část

Vytvořit vektorové vrstvy bodu, linie, polygonu (zastávky, silnice, vodní plocha). Doplnit jejich

atributy a zobrazit popisky. My budeme vektorizovat na pouhém obrázku, ale podkladová mapa musí

být vždy georeferencovaná!!! (zasazená v souřadnicové síti). V tomto cvičení jde ale o procvičení

vektorizace, tudíž nám toto nebude vadit.

1) Nahrejte si vrstvu uzemi.jpeg. vrstva→přidat rastrovou vrstvu

2) Vytvořte nejprve bodovou vrstvu pro železniční zastávku. Vrstvy vytvoříme přes záložku vrstvy.

Vrstva→nový→nová shapefile vrstva. Zde si zvolíme, zda chceme vytvořit bod, linii či

polygon.

Bodová zaškrtneme bod → určíme SRS(nemáme georeferencovaný podklad, není třeba)

Vyplníme atributy které chceme mít u daného prvku. V našem případě u zastávky to bude

(nazev,typ). Vyplníme pole název (název atributu) → typ dat text → přidat do atributů→ok zvolíme

místo uložení a název vrstvy.

Liniová vrstva – silnice

Stejný postup jako u bodové. Vytvoříme atribut typ(string)

Polygonová vrstva- vodní plochy

Stejný postup. Atributy nazev,typ.

Celý postup najdete ve videu.

Obr. 15 :Vytvoření bodové vrstvy Obr. 16 : Vytvoření polygonu

3) po připravení všech vrstev můžeme začít vektorizovat. Celý postup vektorizace je na videu.

Bodová vrstva- zastávka

Klikneme levým tlačítkem na vrstvu zastávka → zapneme editaci →

klikneme na tlačítko přidat prvek → klikneme na požadované místo a levým tlačítkem

vytvoříme bod → vyplníme atributy.

Pokud jsme s umístění spokojeni, klikneme na ikonu editace a dáme uložit změny.

Liniová vrstva – silnice

Stejný postup jako u bodové vrstvy. „Naklikáme“ zvlášť hlavni silnici a vedlejší. Prvek ukončíme

pravým tlačítkem myši.

Polygonová vrstva – vodní plochy

Vytváříme stejným způsobem jako předešlé. „Obklikáme“ rybník a prvek ukončíme pravým tlačítkem.

4) Po vytvoření všech vrstev navážeme na kapitolu 3 a upravíme vzhled.

Bodová vrstva- zastávka

Klikneme na vrstvu zastávka → vlastnosti → styl→ nastavíme symbol, barvu a

velikost dle libosti.

Vlastnosti→popisky→vytvořit popisky z název

Liniová vrstva- silnice

Zde máme 2 druhy silnic. 1. Třída a 2. Třída. Proto je nutné tyto druhy komunikace od sebe

odlišit.

Vlastnosti → styl → kategorizovaný → sloupec typ → klikneme na klasifikovat → změníme

symboly pro 1. A 2. Třídu. → ok

Obr. 17 : Vrstva silnice

Polygonová vrstva – vodní plochy

Vlastnosti → styl→ nastavíme vhodnou výplň pro vodní plochy (např modrou )

→popisky →vytvořit popisky z nazev → ok

5) Vypneme vlevo vrstvu území a uspořádáme vrstvy od spodu v pořadí Polygony→linie→body.

Pozici upravíme kliknutím levým tlačítkem na vrstvu a přetáhnutí na správnou pozici. Pokud jste vše provedli správně, měli byste vidět výsledek (obr. 18)

Závěr

Po prostudování této kapitoly, byste měli mít základní znalosti pro sestavení jednoduché mapy.

Poslední 5. Kapitola bude věnována právě mapové kompozici a tvorbě vlastní mapy.

Úkol: video s postupem

Nahrajte si vrstvu krajů (kraje.shp) a vytvořte novou bodovou vrstvu měst. V této vrstvě vyznačte

Prahu, Brno, Ostravu a přidejte ke každému počet obyvatel (přidání atributu. Dále vytvořte

polygonovou vrstvu a v ní vyznačte vodní nádrž Lipno včetně její rozlohy (využít podkladové mapy).

Rozloha nádrže byla ve videu získána pomocí kalkulátoru polí.

Obr.18 :Výsledek cvičení

0 20 00010 000 km

5 Mapová kompozice

V závěrečné kapitole Úvodu do QGIS 1 se podíváme na mapovou kompozici a sestavíme si

jednoduchou mapu. Ukážeme si také funkci kalkulátor polí, ale té se budeme podrobněji věnovat

v úvod do QGIS 2.

Cíl

Osvojit si základní kartografické zásady

Tvůrce mapy Teorie

Pro zájemce jsou na internetu dostupná skripta VŠB. Tyto skripta se věnují hlouběji kartografii a

rozvržení mapy. My si zde ale uvedeme několik základních pravidel.

Co všechno by měla obsahovat každá mapa? Základní prvky

Titulek (Nadpis)

Legenda

Mapové pole

Měřítko

Tiráž Nadstavbové prvky

Směrovka

Obrázky, grafy, tabulky, texty

Vedlejší mapy

Základní prvky

Titulek: Zpravidla bývá umísťován v horní části uprostřed mapy.Někde bývá členěn na

hlavní a vedlejší. Používá se bezpatkové písmo!(např.arial) Je psán velkými písmeny. Obsahuje

věcné, místní, časové vymezení jevu. V titulku se slovo MAPA nepoužívá!!!.

Příklad nadpisu. ROZMÍSTĚNÍ BENZÍNOVÝCH STANIC V OKRESE SVITAVY V roce 2012

Legenda: Nepoužívá se nadpis LEGENDA!!! Slouží k výkladu použitých mapových

prvků, ostatních vyjadřovacích prostředků a stupnic. Legenda musí být úplná (obsahuje všechny

prvky nutné ke kompletnímu sdělení informace),

Uspořádaná (prvky seřazené do logických skupin), srozumitelná. Co je v mapě, mělo by být v legendě.(dostupné z http://gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/kompozice_map.pdf)

Měřítko: Udává v jakém poměru ke skutečnosti je mapa změnšená. Může být 3 typů.

Číselné, grafické nebo slovní. Nejvýhodnější je měřítko grafické, protože při kopírování mapy se

nemění. Číselné měřítko se zpravidla vyjadřuje kulatými čísly. Např. 1:25 000 ( tzn. 1cm na mapě =

25 000 cm ve skutečnosti.

Tiráž: Obsahuje údaje o autorovi, místě a času vzniku mapy. Další informace o mapě (

použitá data apod.) Nejčastěji bývá umístěna v dolním pravém okraji mapy.

Obr. 19 : Grafické měřítko

Směrovka Mapový ukazatel severu. Strany směrovky se popisují ve stejném jazyku jakým je popsána mapa.

Pokud je mapa česky, tak sever bude S a ne N. Směrovka se nepoužívá ve 3 případech. Území je

jasně orientované. Mapa obsahuje zeměpisnou síť, Mapa je součástí souboru map nebo atlasu, v

němž mají všechny mapy stejnou orientaci.

Cvičení video s postupem

V tomto cvičení je za úkol vytvořit mapu hustoty zalidnění v krajích ČR. v roce 2011.

Postup:

1) nahrejte si vrstvu kraje.shp.

2) otevřete si atributovou tabulku → zapněte editaci → klikněte na kalkulátor polí

3) necháme zaškrtlé vytvořit nové pole → vyplníme název → typ výstupního pole integer → šířka

výstupního pole 4 → přesnost 0, počet cifer za desetinnou čárkou

V poli výraz, napíšeme : (ob11 / vymera) *100 Výraz v závorce představuje vzorec pro

výpočet hustoty obyvatelstva. My chceme ale hustotu ob/km2 a atribut vymera je v ha, proto musíme

celý výraz ještě vynásobit *100. (1km2=100 ha.) Obr.21

Obr. 20 : Kompozice mapy Zdroj: Voženílek, Kaňok (2011)

Po vytvoření nového atributu hustota_11 provedeme kontrolu údajů, jestli sedí. Hodnota u Prahy je

2557 ob/km2.

4) klikneme na vrstvu → vlastnosti → styl→ zvolíme odstupňovaný, sloupec hustota_11, barevný

rozsah podle vlastního uvážení, já zvolil ten nejspodnější → nastavíme rozsah 5 tříd → režim (jak

mají být rozděleny intervaly (doporučuji kvantil) → klikneme na klasifikovat.

Vytvořilo se nám 5 intervalů. Je zde ale problém, že intervaly obsahují stejné hodnoty. Což je ale

chyba!!!

Např. 62-83,4 83,4 -115,4. Zde nám nezbývá nic jiného, než hodnoty přepsat a to i popisek.

Provedeme u všech intervalů. → ok

62-83,4 83,4 -115,4. 62-83,4 83,5-115,4 původní přepsané

Obr.21 : Kalkulátor polí

5) Zapneme popisky krajů. Vlastnosti → popisky → vytvořit popisky z nazkr.

Zde si ukážeme ještě malé vylepšení. Klikněte na záložku obalová zóna → zakšrtněte draw text buffer

a velikost nechte 1 mm → ok. Kolem textu se vytvoří bílá zóna a název bude v mapě více výrazný.

Máme hotové vše, co se týče tvorby mapového pole. Nyní už můžeme přistoupit k tvorbě samotné

mapy.

6) otevřeme si tvůrce mapy. Projekt → nový tvúrce mapy. Otevře se nám nové okno tvůrce mapy,

kde budeme přidávat legendu měřítko apod.

7) Nejprve je nutné přidat samotnou mapu. Projděte si lištu tlačítek a klikněte na: přidat mapu

Pomocí levého tlačítka vytvořte obdélník a vložte mapu. Vytvořte ji taky velkou, aby se vám

vešly kolem ostatní mapové prvky.

Klikneme na vlastnosti položky vpravo → nastavit na rozsah mapového okna → můžete

zaškrtnout okno rám a mapové pole se orámuje. Polohu mapy v rámu upravujeme v pracovním

okně QGIS. Nastaví se nám podle mapového okna. Ve videu názorná ukázka.

8) Vložíme titulek mapy. Nejprve vložíme hlavní nadpis HUSTOTA OBYVATEL

V KRAJÍCH ČR,

Poté vložíme podnadpis: v roce 2011

9) Do mapy vložíme legendu. Klikněte na tlačítko vložit legendu v horní liště.

Legendu vložíte kliknutím do prostoru. Po vložení je třeba smazat nadpis

legenda a změnit nápis kraje. Nadpis kraje přepíšeme po kliknutí na nápis kraje a editační tlačítko.

Kraje přepíšeme na hustota zalidnění [ob/km]Obr.22

10) Měřítko vložíme stejným způsobem jako legendu.

Je však nutné upravit několik věcí. V položce segmenty upravíme nalevo 0 a napravo 3. Pokud

nemáme měřítko v hezkých číslech, nastavíme velikost na na kulatou hodnotu , např.5000 jednotek.

Tyto jednotky jsou ale provázány na položku mapové jednotky na jednotku měřítka. Obr.23

Obr.22: úprava legendy

Obr.23: Úprava měřítka

11) Nyní zbývá vložit tiráž. Vloží se stejným způsobem jako nadpis. Co uvedete v tiráži je vaše volba,

ale minimálně byste měli úvést Jméno a Příjmení autora mapy, místo a rok vzniku mapy. Příjmení se

píše velkými písmeny, aby se odlišilo od jména. Např. Jan NOVÁK.

Příklad tiráže: Petr PUCHEJŘ Praha, 2014

Po dokončení všech úprav uložíme projekt kliknutím na ikonku diskety v levém horním rohu. Mapu

můžeme také exportovat ve formě obrázku (jpeg.) či pdf. Tvůrce mapy →exportovat jako …

Můžete přidat další prvky dle libosti, tabulky, obrázky, doprovodné text. Záleží jen na Vás

Výslednou mapu si můžete porovnat na obrázku 24,

Obr. 24: Výsledná mapa

Závěr: Po absolvování všech 5 kapitol, byste měli ovládat základní funkce aplikace QGIS. Nicméně je to jen nepatrný zlomek toho, co tento software nabízí. V úvodu do QGIS 2 se budeme věnovat pokročilejším funkcím.

Proto sledujte dále stránky http://rege.xf.cz

Youtube channel

Použité zdroje Veškeré obrázky (pokud není uvedeno jinak) pochází z vlastní tvorby. Geografický informační system[online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Co je GIS ?. Geoportal praha [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné z: http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U-ZrmWNRZSd RAPANT, Petr. Geoinformační technologie. Ostrava, 2005. Dostupné z: http://www.gis.vsb.cz/dokumenty/git

Publikace s GIS tematikou online VOJTEK, David. Institut geoinformatiky VŠB-TUO [online]. 2011 [cit. 2014-08-09].

Studijní materiály.

Dostupné z http://gis.vsb.cz/vojtek/index.php?page=main/index

Mendelova univerzita v Brně [online]. 2008 [cit. 2014-08-09]. Geografické informační

systémy. Dostupné z http://mapserver.mendelu.cz/gis

Západočeská Univerzita v Plzni [online]. [cit. 2014-08-09]. Výukové materiály k

předmětu KMA/UGI. Dostupné http://gis.zcu.cz/studium/ugi/cviceni/index.html