Gymnázium a Střední odborná škola,
Rokycany, Mládežníků 1115
Číslo projektu: CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony: I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu: Kosmova kronika
Ročník: kvinta
Identifikace materiálu: ZAH_12_7_Kosmova kronika
Jméno autora: Zdeněk Záhrobský
Předmět: Český jazyk a literatura
Tématický celek: Středověká literatura
Anotace: Historiografie, latinská literatura, bohemika
Datum: 15.11.2012
*Kosmova kronika
*Kosmas
* Kosmas se narodil okolo roku 1045 v rodině duchovního českého původu.
* Věnoval se kněžské dráze.
* Chronica Boemorium (Kronika česká) je jediné dílo, o němž lze s
jistotou říci, že je jeho autorem.
Základní vzdělání získal Kosmas při pražském kostele, v Praze pak zůstal
až do svých 29 let.
*
Po roce 1074 odešel do ciziny, studoval v Lutychu / dnešní Belgie. Po
návratu domů se stal jako jáhen kanovníkem pražské kapituly, po svém
vysvěcení na kněze 18. června 1099, jejím děkanem.
*Několikrát doprovázel pražské biskupy na jejich cestách do ciziny.
*Kosmas
* Kosmas byl ženat s Božetěchou. Manželství
kněží v českých zemích byla v té době
běžná.
* Kosmovu ženu známe z dvojverší, jímž
Kosmas zaznamenal její smrt k roku 1117 do
své kroniky.
* Z manželství s Božetěchou měl Kosmas syna
Jindřicha. Předpokládá se, že se jednalo
o Jindřicha Zdíka, biskupa olomouckého.
Tato verze však nebyla nikdy definitivně
potvrzena ani přesvědčivě vyvrácena.
*
Kosmas psal Kroniku ke konci svého života,
někdy v letech 1119-1125.
*Rukopisy
* Kronika se zachovala v 15
rukopisech
* nejvýznamnějším je
Budyšínský rukopis z
přelomu 12. a 13. století.
* Tento rukopis věnovala v
padesátých letech 20. století
tehdejší vláda Německé
demokratické republiky
Československu a je uložen v
knihovně Národního muzea.
*Charakteristika a
rozdělení díla
*• Chronica Boemorum (Kronika česká) nebo také Kosmova kronika
* º první kronika, psána latinsky, prozaická forma
* º dílo bylo o osudech celého českého národa, české dějiny zařazeny do dějin světových
* º důležitým pramenem historického poznání
* º české dějiny zařazeny do dějin světových
* º má tři části
* ♦ Bájné vyprávění starců
* ♦ Hodnověrné zprávy svědků
* ♦ Události Kosmova života až do roku 1125 - Kosmas umírá
*Kniha první
*Kniha první:
* věnována panu Šebířovi proboštu kostela mělnického a arciknězi
Gervasiovi
*Jejím zdrojem jsou vyprávění starců, začíná potopou světa, potom
se zabývá známými pověstmi z pohanských dob
*ožívají zde dávno zapomenuté legendy a příběhy našich předků.
* Setkáme se zde s praotcem Čechem, Krokem a jeho dcerami –
Kazi, Tetou a Libuší, knížaty Neklanem a Křesomyslem, Bořivojem
či Vladislavem.
*Jsou zde popsány mravy a zvyky doby. Kniha končí únosem Jitky z
kláštera Svinibrodského a nastoupením Břetislava I.
Známé pověsti
*Ukázka
*Co se tyto věci dály v Čechách, kníže Měšek přitáhl se silnou mocí polskou, udeřil na hrad pražský a po celá dvě léta, totiž od roku narození Páně 1000 a roku od narození Páně 1001 jej držel. Ale Vyšehrad, svému knížeti věrný, zůstal nezastrašen a nedobytný. V téže době však kníže Měšek poslal posly k císaři, nabízeje a slibuje mu nemírné peníze za to, dá-li syna knížete Boleslava, Oldřicha, jenž byl v císařově moci, spoutati a vsaditi do vězení. Nepřemožitelný hlade po zlatě! Kde je přemocné právo římské říše? Hle, majitel zlata, jsa tlačen balvany zlata, uposlechne rozkazu knížete a katem a žalářníkem se stany podplacený zlatem císař.
Kníže Měšek I.
Setkání knížete Oldřicha s poustevníkem Prokopem
*Kniha druhá
*Kniha druhá:
* je věnována duchovnímu otci kláštera břevnovského Klimentovi.
* Začíná výpravou Břetislava I. do Polska, převezením ostatků sv. Vojtěcha do Prahy.
*Představuje Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě.
*Popisuje deset let těžkých bojů českých knížat s Němci
*Kniha končí nástupem Břetislava II. v roce 1092
*Ukázka
*Sasové s vévodou Ekkehardem vtrhli do Čech a
malou krajinku okolo řeky Bieliny nepřátelsky
zpustošili. Když však se jejich vévoda doslechl
zlé zprávy, že Slované dobyli nad císařem
vítězství, zastavil se u Hněvina mostu nad
řekou Bielinou, jsa na velikých rozpacích, zda
se má pokusiti o štěstí v boji či s velikou
hanbou domů se vrátiti.
*Kniha třetí * Již jsem, zaznamenav málo z mnohého o dávných časech, došel v svém líčení dějin až k časům knížete Břetislava Mladšího. Proč jsem však uznal za dobré upustit již od dalšího díla, má svou příčinu. Neboť užitečnější jest, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časích, nežli abychom mluvíce pravdu – a pravda vždy plodí nenávist – neměli z toho nějakou škodu. Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se věci mají, upadli bychom nicméně ve výtku pochlebenství a lži, poněvadž jde o poměry skoro obecně známé.
Závěrečná kniha je
svědectvím vlastních
Kosmových zážitků
datovaných od roku
1092 do roku 1125.
*Přínos kroniky
*º kronika má tendenční ráz - v duchu katolické církve (odkazy na Bibli), zachycuje úspěchy Přemyslovců - pověsti kmene Čechů (praotec Čech, Krok a jeho tři dcery, založení Prahy, ...)
* º historický základ, charakter bájí
* º citáty antických autorů (Seneca, Platon)
* kronika je čtivá - humor, vtip
* º dialogické formy => oživení
*• bohemica = české výrazy vložené do latinského textu
*Literatura a zdroje
*Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie
Bláhová, úvod Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal. Praha –
Litomyšl, Paseka 2005
*http://www.phil.muni.cz/clit/ekscl/kosmova_kronika_ceska
*http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%
C3%A1
*http://www.topzine.cz/wp-
content/uploads/2010/07/kosmova-kronika.jpg