Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR,

role sociální politikyTomáš Sirovátka, Helena Bartáková

Masarykova univerzita

Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘

Praha, 21. dubna 2008

(Projekt MPSV ‚Rodina, zaměstnání, vzdělání‘1J 051/05-DP2)

Kontext Politiky harmonizace rodiny a zaměstnání

mají za cíl vytvořit vhodný rámec pro realizaci životních plánů rodičů:

je proto relevantní se ptát nakolik tyto politiky odpovídají hodnotovým orientacím lidí a jejich preferencím

jde o nikoliv jednosměrné, ale vzájemné ovlivňování hodnotových orientací a preferencí na jedné straně a politik na straně druhé

Otázky- 1 nakolik se v České republice diferencují

(diferenciace životních stylů) hodnotové orientace, preference a reálné strategie harmonizace rodiny a zaměstnání ?

- 2 které faktory takové diference ovlivňují ?- 3 jak s těmito orientacemi a strategiemi

populace korespondují i preference opatření sociální politiky ?

Metoda a data Kvantitativní analýza 2 soubory dat- reprezentativní survey „Manželství, práce a

rodina“, náhodný výběr, dotázána žena ve věku 20 až 40 let (a partner), (přes 2,500 respondentů, 2005)

- survey „Rodina, zaměstnání, vzdělání“, kvótní výběr, 2006, vzorek 1.000 respondentů ve věku 20-50 let, žijících v úplných rodinných domácnostech (dva partneři)

- homogenní soubor vhodný pro zkoumání uspořádání vztahu mezi rodinou, trhem práce, a sociální politikou

Struktura příspěvku 1 teoretická východiska 2 preferované uspořádání rolí v rodině a obecné

hodnotové orientace 3 hlavní dimenze ‚genderového uspořádání‘ (viz Pfau-

Effinger 2004) v České republice: - dělba práce v rodině- preferovaný a reálný model výchovy dětí - preferovaný a reálný způsob zapojení žen na trhu práce

4 preference v oblasti sociální politiky a jejich vazba na ‚genderové uspořádání‘

5 diskuse možností rodinné politiky z hlediska cíle napomoci rodičům realizovat jejich životní plány

1 Teoretická východiska a obecné předpoklady

Tradičně - vztah mezi rodinou a zaměstnáním jako konflikt obou sfér (Beck 1992, 1999; Beck-Gernsheim 1999)

Problém harmonizace jako nové sociální riziko spojené se sociálními nejistotami (Taylor-Gooby 2005)

Z této persektivy =>potřeba de-familializace, tj. oproštění členů rodiny od pečovatelských závazků (Esping-Andersen 1999)

1 Komplexní vztah rodiny a zaměstnání

Jiný problém: Nedostatek péče’ (Lewis 2006) vytížením

rodičů na trhu práce, otázka práva na poskytování i přijímání péče (Leira 2002, Lewis 2006)

Cíl sociální (rodinné) politiky – umožnit volby v sladění rodiny a zaměstnání (diferencované životní styly a preference), a ochrana dětí proti nejistotám rodičů na trhu práce

1 Harmonizace rodiny a zaměstnání

Komplexní systém vzájemně propojených voleb: - o úrovni a formě účasti rodičů na trhu práce, - o způsobu zajištění vhodné péče o děti, - o rozdělení péče a domácí práce - - a s tím vším spojené volby o genderových vztazích – - s tím souvisí i využití či potřeba opatření rodinné politiky

1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání

Komplex faktorů, jež tvoří genderové uspořádání - Pfau-Effinger (2004) – interakce mezi kulturními (Hakim) a strukturálními, institucionálními faktory (Esping-Andersen, Castles, Mc Donald)

Genderová kultura (hodnoty a normy – vztaženy k placené a neplacené práci, dětem a péči o ně, autonomii atp.)

Genderový řád – instituce jako sociální stát, rodina, trh práce a neziskový sektor + genderová struktura jako je genderová dělba práce a vztahy moci

1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání – komplexní pohled

Mc, Donald, Pfau-Effinger: Inkonzistence či protiklady =>a) Institucionální zaostání – (některé) instituce

se neadaptují změnám hodnot a preferencí b) Kulturní zaostání – dynamika kulturních norem

v různých oblastech života (trh práce x rodina) je nestejná – a/nebo když kulturní normy se mění pomaleji než sociální struktury a instituce (a také rozpor obecné preference x strukturálně podmíněné preference)

2 Hodnotové základy genderového uspořádání v ČR dva preferované modely rodiny: orientace na

modifikovaný model živitele a pečovatelky (‚žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti‘) a egalitární model (‚oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem‘) + ověřuje baterie 11 položek

populace v ČR je v této otázce rozdělena, v případě žen egalitární orientace převažujeorientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky: 63% v případě mužů a 48% žen. Naproti tomu egalitární orientace byla preferovaná 37% mužů a 52 % žen

Egalitární orientace narůstá se vzděláním např. ženy s vysokoškolským vzděláním: 35% orientace na modifikovaný model živitele a 65% egalitární orientace

3 Dělba práce v rodině: modifikovaný model živitele je téměř univerzální

Muži - asi třetinu času v srovnání se ženami v domácí práci a péči o děti

Nevýznamné rozdíly podle preferovaného modelu rodiny, vzdělání ženy či partnera (již Chaloupková 2005)

Ženy vnímají dělbu práce v rodině jako problém - partneři by se měli více zapojit v péči o dítě (43%), domácnost (51%), vysokoškolačky (61%), viz též Mc Donald (2000), Chaloupková (2005)

3 Preferovaná a realizovaná péče o děti

většinou je preferována péče o děti v rodině, až do věku 3 let dítěte

mezi 3 až 4 roky věku třetina až polovina české populace preferuje péči mimo rodinu (po 4 letech věku dítěte už 65 až 75 % populace preferuje péči mimo rodinu)

3 až 4 roky dítěte - vysokoškoláci se odlišují relativně silnou preferencí péče mimo rodinu (48%), ZV a V (34%), SŠ (39%)

Realizovaný způsob péče o děti v podstatě odpovídá zjištěným preferencím.

3 Preferovaný model participace žen na trhu práce - odpovídá preferenci péče o dítě

období podle stáří dítěte/dětí práce ženy podle typu úvazku - preferencena celý úvazek na částečný

úvazekzůstat doma

ženy muži ženy muži ženy muži

období po uzavření sňatku, než se narodí děti

94,0 91,5 3,5 4,7 2,5 3,7

období, kdy je některé z dětí ve věku 1-2 roky

1,4 1,2 4,1 5,4 94,6 93,4

období, kdy je některé z dětí ve věku 2-3 roky

1,8 1,6 16,1 12,6 82,1 85,8

období, kdy je některé z dětí ve věku 3-6 let

14,8 14,0 59,4 56,9 25,8 29,1

období, kdy nejmladší dítě začne chodit do školy

42,1 37,9 49,3 52,4 8,5 9,7

období po odchodu dětí z domova 94,7 94,0 3,1 4,1 2,1 1,9

3 Preferovaný model participace žen na trhu práce orientace domácností na model ´déle

přerušované kariéry‘, a to až do 3 let věku dítěte

i později v době, kdy dítě chodí do školy, je domácnostmi velmi často preferován částečný pracovní úvazek žen

diference podle vzdělání, i když až do třetího roku věku dítěte je rozdíl mezi preferencemi žen z různých vzdělanostních skupin minimální

od tří let do povinné školní docházky dítěte se více pracovní aktivitě přiklánějí vysokoškolačky (přičemž preferují především částečné úvazky – 61 % a jen 24 % plné pracovní úvazky).

3 Aktuální model participace žen na trhu práce

Preferencím však reálné zapojení žen na trhu práce odpovídá v tom ohledu, že se ženy zdržují relativně dlouho mimo trh práce v době kdy pečují o malé děti do tří až čtyř let

Proti svým preferencím jen málo využívají částečné pracovní úvazky - kolem 9% a nerostou (oproti 31% v průměru EU-27) (Employment in Europe 2007)

3 Problémy participace žen na trhu práce na datech Výběrových šetření pracovních sil

(Kulhavý, Sirovátka 2006, data 2004: 251) bylo prokázáno: po dosažení tří let věku dítěte, kdy se začínají ženy ve větší míře vracet na trh práce, roste genderový rozdíl v míře nezaměstnanosti na 15 procentních bodů

ve věku 4-7 let dítěte na 19 procentních bodů v neprospěch žen

(míry obecné nezaměstnanosti rodičů s takto starými dětmi jsou 10% a 17%)

u dětí starých 8-15 let je pak genderový rozdíl stále ještě 6,5 procentních bodů.

3 Problém návratu žen na trh práce

40% žen přišlo o místo nebo se obává ztráty zaměstnání (jen 13% mužů)

šanci na finančně či jinak zajímavou práci ztratilo/obává se ztráty 47% žen (16% mužů), v souvislosti s péčí o děti

více pociťují rizika na trhu práce ŽENY s dětmi nad 3 roky než ženy s dětmi mladšími či bezdětné a spíše vysokoškolačky v porovnání s ženami se základním vzděláním a vyučenými

4 Preference české populace ve vztahu k sociálním politikám

orientovány hlavně k finančním kompenzacím za ušlý výdělek žen v době kdy pečují o děti a kompenzace nákladů na výchovu dětí

Jsou takto vcelku v souladu s preferencí delšího přerušení zapojení žen na trhu páce, při nerovném rozdělení rolí na trhu práce a v rodině

Vcelku konzistentní napříč populací, rozdíly patrné podle vzdělání

4 Peníze versus služby a zaměstnání

(stupnice 1-7)

1 Rodiny s dětmi by měly dostat především finanční podporu, aby matky mohly zůstávat co nejdéle v domácnosti a pečovat o děti.

7 Rodiny s dětmi potřebují hlavně služby denní péče o děti, aby matky mohly jít do zaměstnání a přispívat do rodinného rozpočtu.

2,46M2,48

Ž2,44

Z,V2,11

SV2,55

VŠ2,83

MŽ2,21

EG2,78

4 Nejvýznamnější opatření, jež ‚usnadňují rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a umožňují lépe kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti.‘reprezentativní survey ‚Manželství, rodina, zaměstnání‘

volba ze 17 položek) :

1. prodloužení placené mateřské dovolené s náhradou ve výši 90% předchozího platu (26,8%, muži 23,5%, ženy 30%);

2. snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi (11,8%, muži 13,1%, ženy 6,3%);

3. podstatné zvýšení přídavků na děti (10,7%, nízké vzdělání 15%, vysokoškolské vzdělání 7,7%);

4. snížení nákladů na vzdělání dětí (9,5%, nízké vzdělání 13,1%, vysokoškolské vzdělání 6,4%);

5. cenově dostupné bydlení pro rodiny s dětmi (7,8%, bez větších rozdílů);

6. podpora pružné a zkrácené pracovní doby (7,7 %, nízké vzdělání 3,7%, středoškolské a vysokoškolské vzdělání 9%, muži 5,4%, ženy 10%);

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika Dřívější analýzy: trend k re-familizaci rodinné

politiky v České republice, jenž byl započat již před rokem 1989 a posílen v období 90. let

více příčin (Saxonberg a Sirovátka 2006)dědictví komunistické minulosti jako je - institucionální dědictví (fragmentace politik, ‚jesle‘)- ideologické dědictví (slabá tradice a diskreditace feministického hnutí, vnímání mateřství a rodiny jako výsostné privátní sféry svobody), - aktuální ekonomické a sociální reality transformující se společnosti (tlaky na trh práce, deficit veřejných rozpočtů)

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika

trend k re-familializaci preferencí vůči politikám má základ v reálném genderovém uspořádání společnosti (strukturálně ‚vynucené‘ preference): :

tradiční dělba práce mezi muže a ženy v domácnosti reálně nižší průměrný výdělek žen - finanční kompenzace

od státu je pak nazírána jako lepší řešení silná preference péče o děti v rodině až do věku 3-4 let sociální politikou je fixován model déle přerušované

pracovní kariéry žen (rod.dovolená), jenž odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky

+reakce na komunistickou minulost

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika Genderové uspořádání je ale konzistentní jen

zdánlivě (vynucené volby) obecné hodnotové orientace jsou s ním do

značné míry v rozporu. V populaci je silně zastoupena preference egalitárního modelu rodiny, u žen a lidí s vyšším vzděláním jasně převažuje.

Situaci lze interpretovat tím způsobem, že se jedná o institutional lag (institucionální zaostání) sociální politiky a praktik na trhu práce ve vztahu k obecným preferencím a hodnotovým orientacím populace + roli hrají specifické preference v oblasti péče o děti

Jednou možností je podržení strategie odpovídající aktuálnímu genderovému uspořádání - především zlepšování dávek poskytovaných rodině, zejména vyšší kompenzace za péči o velmi malé děti.

Slabá místa: konflikt mezi preferencí částečných pracovních úvazků a jejich malým využitím- to znesnadňuje harmonizaci péče o děti a zaměstnání.

Strategie sociální politiky rovněž fixuje genderové rozdíly na trhu práce a v domácnosti (jde proti obecným preferencím značné části populace).

Fiskální a stimulační limity ‚kompenzační strategie‘ ?

5 Aktuální dilema české rodinné politiky

26

5 Aktuální dilema české rodinné politiky Alternativní možností je obohacení (a

reorientace) rodinné politiky větší podporou opatření, jež odpovídají egalitárnímu modelu (modelu dvou pracovníků/dvou pečovatelů).

Ta má oporu v obecných preferencích populace. Lze předpokládat, že právě změna

institucionálního rámce by mohla přispět: - k celkové změně genderového uspořádání (rozšíření možností volby)- k tomu, aby rodiny mohly lépe uspořádat své strategie způsobem blízkým jejich obecnějším životním preferencím