(;Eo R G WILHELM FRIEDRICH J.l ,4..-; IEGEL Mal logika J A . L : ) I G : : J GGEORG WILHELM FRIEDRICH Mal logika (Encyklopedie filozofickch v d , I. dl) NAKLADATELSTV SVOBODA PRAHA 1992 DomuseditrixPragensisSvobodadominumMaxGansbiihlerdomo WaldlRossbach pro magnanimitate quam in hoc libro edendo ostendit, sinceroanimo honorat. Sine liberalitate ac subsidio domini Gansbiihler hoc volumen nusquam apparuisset. Totovydnmohlobt dky pana MaxeGansbiihlera,jemunakladatelstviza vyslovuje Z originlu:Hegel,G.W.F.:System der Philosophie.Er-ster Teil.Die Logik.Stuttgart 1929. (In: Siimtliche Werke.Band VIII. Hrsg.HermannGlockner.) -PhDr.Jaromr Louil,CSc. Preface MilanSobotka,Praha1992 Translation Jaromr Louil,Praha 1992 ISBN 80-205-0153-3 K logice Nen jednoduch vyloitHegelovu logiku ane nadar-mosejedna z knih zabvajcch se jej interpretac naz-vTajemstvHegelovylogikyl. (PeterReininger)dokoncetvrd,estle neexistuje jm by toto tajemstv mohlo bt Na dru-h sekad interpretace Hegelovy logiky - anen jichmlo- opromylenku,kterpostihuje aspektyHegelovykoncepce. z nich probereme. Ortodoxn hegelovskinterpretace,znich jeLogikundMetaphysik(1843)J.E.Erdmanna, jsouplatonsk neboplatonizujc.Kategorie logiky jsou "duje to tj.mylenek,kter vak nejsou pouhmi mylenkami v na nbr sto-j vzkladu jako jej "vzory". je jejich jejich"bytmsebe","jinakost", O tto interpretaci lze e zachycuje aspekt Hegelovy logiky,ale bez nleitho nzornaHegelovu logiku vyslovil F. W.J.Schelling ve svch mnichovskch Z filozofie.Schelling zde mlu-v o tom,eHegel "logick filozofi za-halenv relnu,vyzvedl jako takov"4."Logickmi po- nemn ovemSchellinglogickvztahy v slova smyslu,nbr,jak vyplv z kontextu, vztahyrelnho Schelling sm svou koncepci zkladnchformulA=A, j bylyzeny formule A=B a B=A.Celek je zaloen na dvou faktorech,idelnm arelnm,subjektivnm a objektiv-nm(A,B).Oba spolujednoty,znich v jedn - v - m reln faktor,v druh - vlidskma - trv idelnho faktoru.Tolze formul A+= Ba B+=A.sfry jsou jednostrannm vrazem abso-7 lutna,vsejednostrannosti vyrovnvaj v absolutn colze formul A=A. tolzetakto:"Sla,kterserozlvvmase jepodle podstatytotons tou,kter se v duchovnm jene tam m co srelna,tak jako zdes idelna.Avakitentoprotiklad,kter nenprotiklademzhlediskabytnosti,nbrzhlediska pouh potence,jev se jako protiklad pouze tomu,kdo se nachzmimoindiferenci anenahl absolutn identitu jako "5Ztoho je pochopiteln tak vraz "identitaidentity"proabsolutno.Vraz e absolutnojejednotou"relativnchidentit",relativnch jednot relnho aidelnho,jimi jsou a Zde tedy mme ph1dad je Schelling nazv "lo-gickmi". Zatmco Schellingova "logika" jednotu ab-solutna,rozliujchosevedvafaktory,budeHegelovi "logika" dynamiku jejprocesulnost,dimenzi"nastvn"(Wer-den),resp. (aufheben)jakozkladnrys U logikyjevaknutnouvaovat odal kterplat promateriln iduchovna kter Hegel mohl pozvednout do oblasti na svho noetickho pro-blmu. znaj problematiku,ji vneslidofilozofie Descartes,Locke,Hume a Kant, budeHegelovo jakoupadnutdo ontologismu,kter Hegelsmcharakterizujejako e"to,co jest,jetm,ejetomyleno,poznvnoo ... "6 Vme,e antika problmy poznn v rmci ontolo-gie,evychzelaztoho,epoznn jezaloenoontolo-gicky.Poznn je uAristotela jednm z kosmickch pro- ktermajstejnoustrukturu jako ostatnprocesy. Jde o vnmn,ovem bez ltky, vnaemvnmnao druhovhotvaru v naem rozumu"7.Oba akty probha-j podle pravidla,e je po-hybemnestejn,popohybustejn. mylenkov souvislostmeziajejich 8 v sudku odpovd ontickmu v relnm ahierarchiiobecna(rod,druh,"posledndruh"). 8 Dle je uAristotela ontologick platnost lo-gickch Poslzejeformulovnateze,enej- byt jsoucho zle v jeho pravdivosti. 10Podle TomeAkvinskho,kternatutokoncepcinavazuje, zle funkceontologick pravdy v tom,e ukazuj, manifestujsmzkladvehojsoucho,idejebosk mysli. II Jestlie Aristotels vychz z priority byt s jakousi sa- pak Hegel nsleduje po epoe,kter vych-zela z noetick priority subjektu.poznv-mene nbr vlastn obsahy mezi nimi i ty, ktervnsmohlybtvyvolny alekter poznvmepouze tak,jak na zkuenosti. Jist je,efaktorem jejm je nae smyslovost, jejpodlnelzezvsledku- tak a tak zkuenosti -Ani myleTl,o antika jak jsme e se vztahuje k povaze byt samho,nsnezavededle, bynemoblobt zaloenovnssamch?Descartesto mylen-kou,eje mon,abychsemlilitehdy,kdy a nebostrany... "12Tmchce Descarteselogickevidencenenese v zruku svpravdivosti.Podobn pochybnost se vztahuje ke kau- jakozkladunaeho poznn Hume vklad kauzlnchna pouhou zvy-kovoustrukturunazkuenostiaKantjiapriornmrozvaovacmrozvrhemnazkuenosti. Situaci,kter tm vznikla, Schelling v vodu kIde-jm k filozofii v roztrku mezi Kantovmsubjektivismem,vaprioristick vklad kauzality av teoriio anaprosto neref-lektovanmobjektivismemNewtonovy Odkud sevak vzaly kategorie,kter uvaj ci?Jsou-litopojmy nam subjek-tem,jak je zruka,ejimi postihujeme pravou nost,jak seoni domnvaj? PodleSchellingabybylatatosituacebezvchodn, kdybynmneukazovala,e filozofie,kterse 9 z n rod,nen jen nae lidsknbr ab-solutnasamho,kterkesvmuTm Schelling k nzoru, e poznn nelze zakldat pouze av poznvajcm subjektu,nbr e mus bt zaloeno v byt samm,tedyontologicky. Je-li nae poznn,kter se realizuje v my-lenkch, absolutna,neplyne z toho,e absolutnojeintelektulnhorzu?Schellingsevesvm nejlepmdlezdrhvyvodittento Sna sebt filozofemidel-realismu,jak systmvjinmspise pojmenoval, 14aklade poznn toho,co stoj za izalidskmdo resp.reflexeanikolido filozofie. 15sepodlezakld na tom, e v dle je obsaeno vce, ne co do vloil,totimonogramvekerenstva,jeho neko- i jeho struktury, v n je obsaen ideln i reln faktor.To odpovd kter alevjejchvtvorechshledvmerozumovstruktury Oboj poukazujena absolutn zklad,kter nmnen ktersevakvobou sfrch reality projevuje. Hegelsesna myslettentozklad o nemonostinoetick problm "empi-rismu" "kriticismu" ("druh postojmylenky kobjek- podle na encyklopedick logiky,s nm se Hegel vyrovnalvUvodukFenomenologii16),doml Hegelontologickzaloenpoznn idea-listickmJestliesivefilozofii,tj.vpo-jmech,mylenkch"byto pak (nen-litotopoznn pouhm nbr shodou s poznvanmi je nutno z toho vyvodit ev zkladu reality stoj neosobn struktura rozu-mu, rozumu,ideje.Idea filozofie m za rozum,toobecn; tento rozum se rozdvojuje v ducha a ducha a obecnmextrmem ... Tmto m pojem, za svou realitu takovjsoucna,kterjsoumomentypojmu,aje obecnm,ve sv usebe setrvva-jcm"17 10 UvedenmdovrujeHegeltendenci,kterje obsaena v evropsk metafyzick tradici od He-gelto podtrhuje svm ekad filozofie je defactoidealismem.Idealismemproto,ejej- realituo - lzepochopit pouze pojmem,mylen-kou.Nejde-lifilozofiio poznn relativn (atakovpo-znn nen podle Hegela filozofi),nbr o poznn v sil-nm,absolutnmslovasmyslu,pak ztohovyplv,e mylen amylen jsou tepovahy aev aktu pravdivho poznn splvaj.Lze e v jednom (mylenjde o "jsouc pojem", v druhm o "pojem" vesmyslu mylenky,tvaru naeho sub-jektu.18 Takovidentitapojmua senazv "pravda". Tez o idelnm zkladu jako vlastnm filozofienavazuje Hegelna filozofickoutra-dici. poukzat na vvojPlatnovch kter jde od stadia, vje vyslovovna teorie idej jakozkladu k vnichsestuduj vztahy mezi"nejvymirody Takovminejvymi rody jsou v Pannenidovi byt anebyt,jedno amnoh.V So-fistovi se zkoum byt a nebyt,ale zejmna je zde fonnulovnanaukaonejvychrodechaoprovzn, propleten nejvychnavzjem.Dle je zde temati-zovnrozum,NS,kter pohybiklid(bez by nicnebyloidenticksesebou)nejvych icelhojsoucna. 19VeFilbovisepodobnmrozebromezen aneomezen. na zkladn vztahymezinejvymirody tedymezinejvymi obecninami,jevpozdnchPlatnovchdialozchzcela evidentn. Aristotelsbyl mnohemvcena vesmyslovmnePlatn.Ale i u se filo-zofickzkoumn naideln jsoucna,kter jsoupodmnkou jsoucenvnaemazejmna jejich pohybu.Jsouto druhovtvary,kterjsou v pozad jednotlivchjako ideln fonnujc princip.Aristotelso nehybn a sub-stanci jakometafyziky, 20mna myslibosk rozum,"fonnu forem","tvar kter je charakteri-II zovn jako to nehybn aa kter po-hybujetak,jakopohybuje lsky.22Aristotels k charakteristikm blaenost a my-lensebesama-pochopitelnzantickho a arabskho pojet rozumu jako nepomjej-cneosobnentity.Hegeljevykldvpanteistickm duchu a ses tmto vkladem. je "ideamyslcsamu sebe, pravda"23.Subjek-temtohoto jelidstvovevkonech nbo-enstvafilozofie,vnich (idea)myslsamasebe. Hegel se tedy k aristotelsk, resp.i k platnsk tradici a se- v protikladu k filozofiinoetickho subjektu - do tto ontologick tradi-ce. jsmeovem,ejehokonceptjesice odlinod tpodobyfilozofie,kterseodvj od Descarta, avak ji Schellingpanteistick typ filozofie,ktervmnohm Hegelovo Nikolivakvtom kterjeproHegelarozhodu-jc -, etoti mus odhalit to,co je tem filozofieifilozofieducha. jde o jsoucna duchovn,neboo nebo o hmot-nou mus bt oboj m svrz ("by-ivztahykjinmna ajimije ("byt-pro-jin")atd.tato atytostrukturynazvHegel"logickmi".Jde zdeojinvznamtermnu"logick",neje V k ologicenajdemepoukazy,kter pochopit, jdevechno o "logick ur- "Logick jsou vrazem zenlogiky", uvnkategoriirokho rozsahu,kter jsou "zkratkami" "sloucmi duchovnmu provozuivouchoobsahu a stav,ktersek vztahuj";dlejimizachycujeme vztahy"24.V uvme katego-ri jakok postien obsahuimezi nimi.Veo logice jsou naproti tomu pozvednuty na vlastn zkoumn, kter nen pochopen jako slu-ebn,nbrjakosvrchovan.PotHegel etytokategorie jsou v a Identita mezizkladnmi 12 pojmy naehoamezi zkladnmi vzta-hyrelnhoje tez,etonejsmemy, vldnemepojmy,nbrejsoutopojmy,kter vldnou nam mylenm.2s Tentoodkaz na on-tologick zaloen naehopoznn (nenepodobn znm tezizFenomenologie oabsolutnu,kterchcebt uns) vznikl parafrz Jacobiho otzky: "M rozum,ne-bom rozum Jacobi touto e mylen nen jen vlastnost vedle jinch,nbr vlastnost zkladn-hovznamu.Dky mylen je duchem,duchovn bytost.Hegeljdevparafrzittomylenkydle avyuvji k panteistickteze,podlen po-znn nen jen lidskouzleitost,kter by se netkala samch,takeby jim bylolhostejn,zda jsou poznvny, nikoli.Poznn je podle tto panteis-tick koncepce zaloeno v povazesamch,kter th-ne ktomu,aby byla poznna*.Ovem jak je to povaha aby v n bylatato tendence? Jazyk,kterpojmeno-vv povahu jejich"pojmem",nm tutootzku."Pokudtedysubjektivn mylen je na aob-jektivn pojem samu, bt mimo onu stt mimo ni,a tak bt mimo "27 e bybt "objek-existujcmpojmem", nmohalidem hodn,ale Hegel poukzat na to,e ji neiv jsouvcenesumousvchsloek,na organismus,kter nelze postihnout jinak ne pojmemana duchovn strukturukter k svmu Tezi,epojmymajns,vyslovilHegelprotiKantovi, ktersedomnv,enae mylenky jsouspecificky nleejchosubjektu,aprotostojmezinmia a nsod nich,mstoaby nssnimi spojovaly. Kantovanepoznatelnost jak jsouo je podle *Nen to koncepce aprioristick.To. e pojmymaj ns,seprojevu-jev"instinkturozumu"\v"tuenpodRtatnho"\ktersevrozvrzch jednotlivch oblast azejmnavesvmzkoumn iv orientuje nazsadn strnkyaodhaluje jejich 28 13 Hegelaprojevem takovhopojet mylen,kternev,e mylennenpouze specifickylidskm,nbre se v podlme na procesu ab-solutna. Hegel vak formulujesvstanovisko nejen proti Kan-tovi,ale i v zvislosti na Kantovi, kter podleskon-covals filozofiazaloilfilozofickvvoj, v jeho tradici Hegel filozofuje.Kant (a nikoli Descartes) je Hegelovi filozofem subjektivity,filozofem zkuenosti, kter ji ovem na rozdl od Huma vykld jako nou kategoriemi zaloenmi v naem subjektu.V kutohonmzkuenostsktpouhjevy Jakkoli Hegelprotitomutopojetstav postojmylenky k uznvnovodobho kritickho vchodiska ze subjektu. V logice se to projevu-je zejmna tm, e jej - rozum, Slovo, logos ve-kerenstva- mcharaktersubjektivity.Poznv-lin subjektuniverzlnsubjektivitu,kterstojvzkladu - na tuto rovinu se mus ovem nejprve povznst-, nepoznvtedy cizho,nbr svho,poznv tov postupu,vje zajedno s vvojem ttoneosobn subjektivity.Jejpostup,jejvvojjetakov,ejeve s poadavky evidentnho poznn ze strany subjek-tu. Nejde ovem o evidenci logickou, kter by vyhovovala rozvaovn,nbroevidencidialektickou rozumo-vou.Jaknsubjekt,takiabsolutnzklad seve svm postupu zkonitost, e zachycen mus btprotoeseproke jako nepln,ne-zahrnujc vechny jej aspekty;pot vak dojde i kkonn tohoto zporu dialekticky vym, Okolnost,ejdeozkonitostpohybunaeho mylen,kterplatipropohybabsolutnhozkladu, ukazuje,eHegelmysltentozkladjakosubjektivitu svhodruhu. vztah ke Kantovi je tedy v tomto ohledu tako-v,e Hegel uznv, efilozofie mus vychzet zesubjektivity.Ta m ovemvznam star metafyziky - jsou to formy byt, nikoli pouze formy mylen.NastarmetafyzicekritizujeHegel tu zsadn okolnost,enezkoumala,zda jej sku-14 jsoupravdiv. bezdal-ho uvaovn,e myslme-li zachycujeme je takov, jak jsou.Jinmnedostatkemstarmetafyzikybylo,e pojmala jakopevnjdro,na se vlastnosti,kter predikty.Tam,kde star metafyzikatematizovalaivot jako je tomu v Aristotelovch setkv se s Hegelo-vmsouhlasem. Dal strnka Hegelova vztahu ke Kantovi se tk po-jmu idea.Hegel Kantovi zazsluhu,evrazem idea,kter v znamen rozva ovac pojem nebodokonce (rozdl rozvaovn arozumu je explikovn na konci postoje mylen"), mn rozumu,jm je to ikdyz thohlediska(proto jsou ideje -due akosmo-logickidea idea RezulttKantovynauky. o idejch je vak zporn.Kant rozumov pojmy pouze jako hypotzy, kter maj pro nae poznn regula-tivn,nikolivakkonstitutivn,zakldajcv-znam.Hegelovijeidea,jmyslkategoriesvlogick alei v nich obsaenou nutnost realizaceva duchovn pravm bytm,bytm vesmyslu platn-skho toontson.29 Hegelovoontologick problmu poznn je po-slednmvelkmpokusem,jak nametafyziky vodnit pravdivost poznn.V r.1844 formuluje A.Com-tevo duchu pozitivnm zsadu,ese ne-zabvpodstatoua poznvanch nbr jejich zkonitmi souvislostmi.Toto stanovisko se stalopropojet poznn vnsledujc Jeztohopatrn,eHegelovosil ometafyzickkonceptpravdybyloreakcnadobovou ikdydal vvojfilozofieeljinou cestou. Logika aFenomenologie Ovemjak sedostatnastanovisko,nanemzsenm vyjevuj jako "objektivn mylenky",tj.jako proje-vyrozumuve Podle Hegelovykoncepce, kterounachzmeveFenomenologiiduchaivLogice 15 jako mus logice Fenomenologie,v n vychzme ze stanoviska dualitya "Ve Fe-nomenologii jsem zpodobilv jeho postupnm po-hybuodprvnhoprotikladu a a k absolutnmu Tato cesta prochz vemiformami kobjektuamzavsledekpojem (filozofick - M.S.).Tento pojemnevyadujezdetedy(odhldneme-liodtoho,e vzchzlogiky sam) dn protoe jeobdrelzde;anen8chopendnhojinhoospra- nepouze toho,eje jemu sevechnyjeho vlastn tvarydo rozkldaj jako do sv pravdy.- Rezonujc pojmu nanejvdokzatto,eje prezentovn a etm je vyvolna historick znalost oavak definice logikym v on nutnosti jejho vzejit. "30 Zdesenarna to,eprocespoznn lidstva Hegelmnamyslinikoliindividuln nbr obecnlidstva) vede tch stanovisek ktj.k duality a ak nahldnut "logickch" kategori jako z-kladnch To je jedin mon kaz tohotostanoviska. poznn nen Hegelovipouze teoretickm postojem,jak vykrysta-lizoval v nbr implikuje zkuenost kajako bytostio samazkuenostz apot (absolutna) v nbo-enstv,mj.vnboenstv", chz stanovisku "absolutnho V od-dle sleduje Hegelvvojpoznn o ke stanovisku sly azkona; Hegel v tomto procesu kidealismuvpoznvn neiv N-sledujekapitola sdialektikou pnaara-ba,kter znamen podstatn pojet poznn.Bojo uznn jako podmnka vzniku mznamen,elidskbytjekonstituovnotouhoupo uznn,tedypo Zrodek idealis-tickhopojmn je shledvn ve ra-ba,kter sv Tzv. 16 "pozorovn v oddle "Rozum" sezabvkate-goriemi formy a obsahu, nitra a organic-kjednoty,rodu,druhu,jednotlivosti,individua a"rozumu"vobjektivnmsmyslu,tedykategoriemi, kter ji Schelling (v protikladu ke Kantovi) chpal nejen jako pojmy lidskhok nbr jako katego-rie sidealistickm vznamem.Nutnost postu-pu k reflexi je dna tm,e ani v "pozorovn nendosaenoplnhosjednocen sv jako "jinakosti" ideje je vdy co jsouzdeodchylky od obecnchzkonitost,nahodilostiamalformace.Pouze -, jeto je lidskm dlem - se jev jako sfra, kter seotvr, ne ovem teoretickmu postoji, nbr zkuenostijednajchoindividua.Toposlzepochop jakoveobecnaa samu",tj. svvlastn dlo a konn jako in-dividuality"'aobccnosti.:ll Vkapitole"Duch"setma ukazuje senaantick amodern e jej strukturou je "duch" (tj.vzjemnost), k tose v an-tice v zkonech a mravech,v vosv-censk (kterpromt na "ne-besa") i v cynismupostavy Diderotova Rameau-ova synovce.Dokonce isama se sv ideln podlenje postavena na mylence,na rozumu,kdyseukazuje,e pojmem pro jej postienjeosvcenskkategorie Zkladn intenc oddlu "Nboenstv" je ukzat, e nboen-stv je zakotvenov tendenciabsolutnaposvm nboenstv" je zde sou-nboenstv jako formy absolutna,ale v adjektivu je ji n jako specifick formyabsolutnho z-kladu vech kter dochz k svmu adekvtnmu se-bepoznnv"absolutnm V je pak- na rozdlodnzoru,neboi vnichje cizm-do obecnosti,kter jevlastn formou samho ailidskho J "pronikmylenm.Jakjevak 17 v mylen,takov je o apro sebe,jak je v nzoru jejevem;mylenrujehos nsenm zprvu prezentoval. .. "32 jsme,eHegelve ologiceneuznvjin "absolutnho nelogicko-histo-rick.Tu je vak uvit,eteorie logicko-historic-khopodn je v logice. Je tometoda,kter m postihnout ivot avlastn pohyb jsoucna, 33 take "je to sama povaha obsa-hu,ktersepohybujeve poznn"34.Teorie, e se svm vvojem,kter je ontologickm po-hybem,pohybem jeobsaena vlogice.ProtomohljiG.A.Gabler (1827) for-mulovatparadox,efenomenologie,ktermbtvo-dem k a jejmpracuje ji metodou sam.35 Toje pro Hegel vEncyklopediifilozofickch (poprvvr.1817) upustilod fenomenologickhovoduanahradil jejsta-noviskem,podle filozofick(logika, filozofie afilozofieducha) jeden ce-lek jehopravdivostsevykazujejehokohe-rentnost. vstoupmedosystmuvjakmkolibodu, vdyckysi "nutnost"toho,co itoho,consleduje.Jde o obdobu Schellingovastanoviskadvou"filozofickch znichjedna- filozofie - vedek e k vzestup "potenc" k rozu-mu,k adruh- transcendentlnidealismus --: k esubjektivn struktury (poznn,au-tonomn kobjektivizaci,tj.ke ak zkonitosti.Tak zdeplat,edo systmu vstoupitzdeitam,vjednivdruh Hegelova koncepce je nyn ne-podle Hegela lze do systmu vstoupit v jakmkoli bo-dulogiky,filozofie ifilozofieducha. Ve vaknenprotikladobouHegelovch stanovisektak Nalogikybytve ologicesesice nutnost Fenomenologie jako prosfrutj.logiky. Alese mylenka,epostup logiky je 18 sestupem do zkladu veho,co jest, do ideje jako do toho i pravdivho.Ideu lzetedy pouze ja-kocelekjejch jako celek,ktersesm nese; proto lze kadou kategorii ideje oprvnit jej t kcelku ideje.To plat io filozofii io filozofii ducha,dalchdvouEncyklopedie.Nadruh nen oboukoncepc absolutn;vce ne encyklopedick logiky zaujm oddl o postojchmylenkykjaksitypizacez-kladnchpozic,jimifilozofiev prola.Prvn z nich je stanovisko dogmatismu,do Hegel iDescarta ("vra","e pravdu poznvme kter naemu objektytakov,jak opravdu jsou"36),druh je stanovisko empirismu it princip,eto,co je pravdiv,mus existovat vesku-bt zde pro vnmn"37)a kriticismu (zkuenost m charakter jevu) a stanoviskem je Jaco-biho tj.postoj"vry", o existenciio byt absolutna. Kategorie logiky vak maj i "logickou" funk-civonomsmyslu,o mluvilSchelling.Jenena rozdlod Schellingova "parmenideismu",s nm trv na tom,eidentita je zkladnm schmatem relnho iide-lnho(duchovnho) je Hegelfilozofem na-stvn.Je zvltn,eSchelling,kter seprohlauje za filozofa a kternejen sch-ma jednotlivchpotenc v aleve Filozofii i schma vvoje takov duchovn struktu-ry,jakou je 39 se v reflexi "logickchklonil pouze klogiceidentity.Hegel sine- ujasnil mnohemsvoupovinnost filo-zofa "ontologickho pohybu" (zsady,e vsledn podo-baje rezulttemjejich zkonithoimanentnho po-hybu)asnaseformulovatvztahy,na nichvvoj icel mus revidovatstarou metafyziku a logiku se "zsadou sporu".V zkladu veho je absolutn neklid,snaha odliit se od sebe sama,nat stav.To nelzejinak nezko-na sporu.Genetick vklad je manifestac zsady, e je se sebou identick i neidentick,e j 19 tedy kontradiktorickpredikty.Tentobodse pokusme vce rozvst.Nyn je uveden v-znam kategori dynamiku spo-jens vznamem"pojmovch Po-jmovkter logickou ideu,prav byt uni-verza,jsou sama pojata jako body ontologick-hopohybu,v jsou kladenaa apo-slze vjej obecnou kostru ovem i lze poznatpouzena onichsev logice pojednv. obyt Logika m,jako vechna Hegelova dla, triadick Prvndvadly "objektivnlogiku", dl jenazvn"subjektivnlogikou".Objektivnlogikase v o byt a o Synonymem termnu"subjektivn logika"je vraz opojmu". Schma postupu je takov,e o byt obsahuje tako-vktercharakterizuj jednotlivjsoucvjeho vevztazchk sammu, kdruhm auniverzu,nikoli vak v jeho n mezijevovoustrnkou ajej strukturoujetmatem o opojmuobsahujerozshlrozbordialektic-khokter Marx nazval "duchovn reprodukc konkrtna"4o. problmem zdeje, jak postoupitodabstraktnch kterzrcadl jed-notlivaspekty k "organickhomezislokami Sledobjektivnasubjek-tivnlogikyodr"vstavburelnho(N.Hartmann).Mylenkov jak logiky byt,tak logikypodstatymaj platnost pro neorganickch jsoucenapro struk-turndimenzetohoto zatmcoivotaduch(idea poznn),mohou bt teprve v kategorichtho dlu.41 Tyto struktury lze poznat teprve tehdy,kdy si e jsou objektivizacemistruktur mylen (pojem, tedy "neosobnho subjektivna". Logika rozborembyt a (nebyt) 20 jako vehozkladnjimi jsou:bt rovensm aseodsebe,klstseanegovatse,identita arozdl,atojakovrazy,jakovznamn momenty thopojmu. V ansledujcchkategorich jsou tytovznamy obsaenyjako nutnmomentyveho arozlio-vn. 42 se vztahuje na vechno na kad ktervznik, se, seatd.Jeto abstraktn pojem, kter je zaloen ve jsoucnu (Dasein) ja-kobyt;tose artikulujejakoa"jin".Tm Hegelke kategorim, jejich ana-lzoulze kevem cojest. je toti ane jinm,sevak Gakostv jinm, v jin; obsahuje tedy vtato sevztahuje dle k uni-verzuaimplikuje jakousi indi-vidualitu Vechnynsledujcpojmy jsou zsknyzrozboru,ktervztahujk sammu i kjinm Z hlediska Hegelova panteistickho postoje je motiv"vzjemnho a v Hegelpolemizujeprotitranscendentnmupojet kdyjezdeatam,"na on ale i proti kvantitativn Prvn vznamttopolemikytkv vtom,e Hegelovo pojet "afirmativnho", kvalitativnho ne-jakoneustlho Hegel neklade v naem do statick jednotyaGakoje tomuuSchellin-ga),nbrdo dynamickho procesu nhov iv procesu zle v tom,e kad tvar i kad stav jsou k tomu,aby bylyProtoe m zpor-nvznamomezenosti,jde o negativ-nho,omezenho. autoruodE.vonHartmanna ,("pulsujcsrdcedialektiky"44)akH.Marcusemu45 ejdeojednuzezkladnchdialektickch struktur.Vparadoxnmkontrastuktranscendentnmu pojet je v zniku shledvn projev ne-21 Ortodoxnhegelovci,jakobylG.Weissen-boru, v tomtoHegela opravuj.46 Druh vznam t-topolemiky tkv v odmtnut kvantitativn tj.progresu postupujcho do Zde m Hegel za vzor Spinozu,kter "kvalitativ-n" povahu akvantitativn postup do neko- za 47 toho-tokvantitativnho postupu do je podle Hegela strukturapovinovn(Sollen),jedenzezklad-nch Kantovch, jej Hegel kritizuje z podobnho jako transcendenci.Na povinovn je toti vybu-dovnamylenkaprogresukidelu doko-nalosti,proti kladeHegelrealizaciidejemrav-nostiv v v nm

Idel pokroku kmravnosti nesm nenaplnitelnm,nbrje aji ideajako takov,tedy logick idea, nen, jak Hegel tak bezmocn,aby se - v iv lidskm Postup logiky vedeod kategori "kvality'"' ke jako "lhostejnmu" oproti "nelhostejnm" kvali-tativnm "Lhostejnost"kvantitativnchzle v monostibt zmenovna, ani bytmbt sama sebou.48 blim zkoumn sevakuke,ekvantityvedeikekvalitativn takjako kvalityvedeke kvantity.Vzjemn vztahy mezi zmeno-vnma jej kvality obsah kategori m-ry a "uzlov mry". Marxova Kapitlu aEngelsova Anti-Diihringatyto katego-rie do marxistick dialektiky. o Zkladnvznampodstatyjetento:jetotojinjin jsoucna),kter se vztahuje samo na sebe,tj.ni-trojsoucna,jsoucnojakotojinsebesama. se ... ,e vechnymaj podstatu,znamen to,ene-jsoutakov,jak seukazuj. "49Mylenkov po-stupk lzenazvat reflex,protoekezkoumn 22 podstaty kdy o lme reflektujeme.Dalmexplikativnmvrazemje "vchzen do sebe", "schzen se se sebou",tj.se svm pravmbytm. 50Podobnje taketymologieWesenod ge-wesen,minul, tj. byt, jak se jev. 51 Odtudsejevd tm,e"nestoj na svchvlast-nchnohchanem svbyt vsamm,nbr v jinm"52.Termn"jev"ukazujekeKantovi,proti Hegel pojm jev (a pouh zdn ja-konejni na se poznnzachytit) jako co nen od podstaty odtreno, v se naopak podstata jev.Zatmco v na logice postupuje Hegel ana-lyticky,tj.dospv ke kategorim rozborem vztahu jevu, zdn jako poslednhosfry byt,tj.bez- k"jinmu"vevznamunitra, nmFenomenologieidealizovanouhistoriipostupuod jevu k Podle tohoto vkladu seneuspo-kojen vnmanou k "nitru" ve dvou postupech,z nich prvn odpovd kantovsk o so- druhpozici matematick Nitro v prvnm je "onen touto metaforou chce Hegel e nitro v tomto prvnm vznik pouhou privac,pouhm Rezulttem to-hoto postupu je przdnota nitra. tto przdnoty nen,jak Hegel uvd na Kantovu adresu,e"by rozum byl krtkozrak omezen"53,nbr okolnost,e nitro je co do svho smyslu (vpouh negace je-vu) jako coje NsledujeHegelovavlastnteoriejevu,kterouHegel stavprotikoncepci.Zlevtom,eodjevu postupuje k"jevu jako jevu", tj.knesamostatnosti jevu, kpochopen,ejevkotvv jinm, sevak nelzedobratnereflextohotojevu,jeho prohloubenm. 54Tomujeobdobnmylenka znalogiky,podlenpodstataje"zdnv sa-mm",tj.k sedojde nostizdn,nikolivakzruenmjehoobsahu.Tm je ipozitivn Kantovi:smyslovjev nen co nem poznvac hodnotu,ikdy nen bez-23 platnjakopoznatek.Jehomylenkovm zpracovnm lze dojt kvymezenmu nitru ZhlediskaFenomenologie,kter uvd dolo-gickhosledu historicky seprojeviv poznvac postoje, odpovd pozitivnmu vymezen podstaty zkon v newto-novskm smyslu.Okolnost,e tomu neodpovd historic-kposloupnostoboustanovisek,nenpodleHegelana zvadu tomu,ez logickho hlediska je jejich ob-rcen aeNewton je de facto Kanta. Vedlettognoseologickstrnky m o istrnku ontologickou a metodologickou.Tato ontologie je zvltnmv ontologii jde totioontologiiametodologiivznikn,geneze avaknapozad Jetokoncepce, kter deterministickvkladskon-cepc,e vvojeseukld do jej struktury. Druhcharakteristickstrnkattokoncepcezleve sjednocen kauzlnho ateleologickho vkladu. Hegel zkoumnm logickchzsad,tj.zsady identity,zsady rozm1u (ji sezsadou vylou-azsady Tyto interpretujeHegeljakoontologickteze,kter zkonitost skladbya jejich vznikn. Druh zsada podle Hegela znamen,e ve nen ni-kde,aninanebi,aninazemi,anivduchovnm,ani v takov abstraktn- anebo", jak hlas rozvaovn.Ve,co jest, jekonkrt-no,atud "vsamm rozdln aprotikladn ... Co hbe je rozpor; a proto je tvrdit,e rozpornelzemyslet. "55Podobnchmstlzeuvstcelou Protoeformalizacetohototvrzenpoprzsadu sporu - aHegel tuto formalizaci akceptuje - je proti He-gelovi nmitka,ejeho filozofiesetm vy-mykjakkolikontroleakritice.Protitomu V.Hosle56,e uHegela ovem plat pouze spo-jen (Aanon A)jako pravdiv,nikolivak tytojako izolovan.Takov interpretace spojujcho "a" interpretovattyto jako nikoliinkon-zistentn. "Vrmcidvouhodnotovlogikysevakbudetrvat 24 nadlenatom,e struktury Aanon Ajsou nepravdiv.Tm vak nen eje klamn Hegelo-vo ejsoujsoucna,ktersiodporuj. "57 Hosle pak poukazuje narozpornch uHegela akonstatuje,eikdy jde o dva aspekty,jako jsou poadavekarealitave jdevdy o aspekty ohledy jednotnho. To je vznam Hegelovy koncepce rozporu, ji lze ilustrovat mj. na zFilozofie na vnich ve vyhrocench obdobch je v rozporu nov ob-sah,kter se ve vyvinul,s stavou,instituce-miazvyklostmistarho Institucezde vuj to dan, fakticky jsouc a jsou charakterizovny jako "slupka"58,"zdn"59,"przdn objektivita"6o, kovost"61, obsah senazv"skrytduch"nebo"jdro"."Jetoskryt duch,kter je v podzem a se vtomn jsoucno. "63 Uzsady kterouformuloval Leibniz, Hegel,eLeibniz stt u (kter odpovdaj v kmsmyslu)apostoupilkrozlien a teplo avlhko jsou rostlin,kdeto jeho je "po-jemrostlinysam"64,tj.jdetuoprocesjejho OdtudpostupujeHegelkezkoumn existence,vn serozevrrozdlmezijevemapodstatou, ajejch vlastnost,ltek,znichse skld,ake jevu".Zkladn koncepce jevu je zde ji uvozena tm,eseeprojev sly nelze odlu-od sly sam,esla se pouze svmi pro-jevy. lohuvtomto smyslu hraje pojem reflexe,jmHegel nejenmylen,ktersestu-puje do hloubi prohlubujc se mylen, ale jm na- i sv protikantovsk pojet podstaty jako toho, co sevyjevuje v jevu. NynHegel k vlastnmu rozboru nitrav se dynamick charakter Hegel vychz z monosti,kter se "jev zprvu 25 jakobohat aobshlej,kdeto jako chud a ..Ve tj.podle mylen-ky,je protoejakotokonkrtn mylenkaobsahujemonostjako abstraktn moment. "65 nad monostprozrazujearistotel-skvliv.Pot Hegel e nen ovem totonsjsoucm:"Rozumnmpraktic-kmlidemneimponujemon,proto,ejejen mon,nbr dr sepod n nesmme samo- jen to,cotu jest. "66 pak, stoj vnemon:"Zda je mon,nebonemon,tozvisna obsahu,tj.na kter seprokazuje ve svm rozvinut jako nutnost. "67 To,co je vevztahuke kterousledujeme, pouze tm monm,je samo jinou nost".je monost jinho - podmnkou.Z tohosenyn vjakmsmyslu Hegelmluvito o"procesuz co "nebylo"."Bezpro- jakotakovnen tm,m bt,nbrjetov zlomen, a jejm je, aby byla strvena. "68 Z druh strany, z hlediska kter m z toho vzejt,je tato monost,alepodstatnou,kterje ktomu,aby byla"Jako monost je mstemvznikunov jejm byla ona prvn To je kterouv obsahujepojempodmnky. "69Vesvch rozborech v encyklopedick logice Hegel stle znovu po-ukazujenato,ejsou toti "prvn kter je "nov". si kterspe Filozofii"Ve vak vobsahu-je takov i zrodek zcela jinho.Toto jin je zprvu jenmonho, ale tato for-masepak a do Tato nov ktertaktovznik,jevlastnmnitrem kterou"70 V'procesu,kterjezde- Hegeljejnazv, 26 monvanalogiikSchellingovutermnu"dynamick proces","procesem - existujeovemmezi prvn,adruhou,"novou" identita."Podmnky,kter se je zanikaj a jsou sev t druh pouze schzej samy sesebou. "71 PopodmnkchanalyzujeHegel nost,jvzniknov Dochz kdi-stinkcmnitraa nahrazovnprvnho za druh - nahrazovn,kter jeden pohyb - se na-zvnutnost.Tm seHegel dotk jednoho ze svch v-znamnch tmat- vztahu nhody anutnosti-. Nutnost _.vesmyslu striktn matematicky zkonitosti- bylaheslem aracionalistick filozofie17.a18.stolet.Teze,eve,cosev se s nutnost, Spinozou a Leibnizem nazvanou nutnost"slepou",bylanovmpohledemna Tento pohled byl Galileovm ob-jevem"metodyrozkladu" na jednotliv sloky,jejich ideln je matematizovateln aje jinch, matematizovatelnch sloek.Teprvetatometoda matematizaci a Je spojena s experimen-tem,ideln jednotlivch sloek procesu se v nevyskytuje.Proto je hypotzu idelnho modelovatv 72Vtomtopojet nenmstopronhodu.Stav-liseHegelproti tomuto pojet a- jako Aristotels - objektivn existenci nhody,souvis tos jinm zornm hlem metodologie poznnne kter za aracionalistickfilozofie. zorn hel je podobn Aristotelovu, podle ho tm, co je, jsou jednotlivve kle svch monost (neivresp.jednotlivjako svch (ivbytosti).TojevznamAristotelova pojmu "substance".Hegelova koncepce je tomu podobn potud,e zkoumn je vngenezejednotli-vch Nynjegenezejednotlivchpojata jako "obsahovch Jde oabstrakciz vjednotli-27 vch Tm sezskv pro to,co je nutn, odtoho,co je "nhodn amon".Co je nepostradateln ktomu,aby serealizovaly obsahy konstitutivn pro ony do sfrynutnosti. Hegelova ontologie vzniknje negativ- proti interpretaci v mechanistick Mechanistick vznik novho z podmnek.Hegel to t,ale i jin hledisko,vje a pod-mnek obrcen.Vznikjeve o logice popiso-vnjako jednotahledisek ve (pod-mnky, ahlediskaobsahu,kterje,neexistuje koncepcesjednocujeHegelve o logice teori "zkladu" (Grund),kter je totalitou podmnek az vznik tm,etento zklad "re-flektujedosebesama"(realizaceobsahu).Totodruh hledisko teleologickoupovahu procesu, kterjepodtrenanarkaminaAristotelaaLeibnize. Jinjak teleologickrz procesuvznikn zlevtom,eHegel,jak jsme ji mluvopodmnkch,kter"se je zanikaj (slovn "zu Grunde gehen" - vchzet do zkladu i hynout) a jsou ... "Tm je zachycenambivalentnrzcelhoprocesu.Jindysete-leologickhlediskoprojevujevobratu,epodmnky se jako"materil" resp.ejsou "kladeny" (gesetzt) a(vorausgesetzt).74 vklad problematiky vzniknv encyklo-pedick logice se li od vkladu veo logi-ce.Rozdl je vtom,epodn ve o logiceseopr oteorii"zkladu",kter,jak sedomnvme,sjednocuje kauzln a teleologick hledisko.Teorie zkladu m vak jinou funkci,kter dialektickou mylen-ku,e ve,co se jev jako hotov a pevn, je pocho-pit jako "nastal", "kladen"vvojem. li-li jsme, e zklad je totalitou podmnek, je to jen pravda.Podmnky kauzln hledisko,zatmco teorie zkladu eto,co vznikne, je identick stm,cotu bylo,avak neve nbrve "kladenosti". 75 28 o dalm charakteristickm rysuvkladu ve o logi-cejsmesejizmnili.Jdeovrok,e je ne "vstoup do existence"76.Jako "existenci" Hegel nediferencovanou vyvinuvsez chozchpodmnek,prostoupenou rysynahodilosti. Vklad vzchzen zezkladu je v naem oprotio logice abstraktn, kategori, jako jsou podmnky matrie,onichseve o logice pojed-nv v rmci zkladu, jsou v na logice probrny samo- Tm je poruenospekulativn schma,ezklad "jdedosebe" zanik(zuGrundegeht)vnov V encyklopedick logice je vklad orientovn na katego-rie (formulaceo"vstoupendoexis-tence",tj.o tom,e "je, ne vstoup do existen-ce",m oslabenpendantvevrokuo"vchzen" podmnekdoobsahu momentemje nost,jdochzkpodmnekdoexisten-ce.78 Msto zkladu se zde mluv pouze o "plnm okruhu podmnek"79. Koncepce z pozdn encyklopedick logiky je jednodu- a paradoxn tezi,e jene exis-tuje,nahrazujeschma"prvn" - novsku- Charakteristickmsta,kter o ttokon-cepci,jsme ji uvedli. Tyto poznmky ukazuj,eHegel je v logice filozofem vzniknavvoje Jdeovemovznik jednotlivch napozad Charakteristickm rysem koncepce je sblen ontologie a metodolo-giepoznn sontologiametodologilidskho Subjektivn logika vklad "subjektivnlogikou", v n Hegel zkoum klasick tmatalogiky - po-jem,soud,sudek. toovemz jinho aspektu.Za-tmcologika sepojmala jako nauka o sprvnm mylen,koncipuje Hegel SVOllnauku o formch mylen jakoteoriiadekvtnho,tedypravdivho po-znvan Vchodiskem je teze,kterou siHe-29 gelodsvhosystematickho filozofo-vn - tezeo dvojmrozumu,totio dialektickm rozu-mu (Vernunft),kter je schopen zpodobovatv jejich adynamice,arozvaovn(Verstand), kter fixuje jednotliv ze smyslovho nzoru vy- jednotlivpojmovvznamy konstrukce pojem sly,matrie,zkona v Promluvmenejprveoabstraktnchpojmechrozvao-vn v prvnm vznamu.Ji vesvm prvnm spise,v Di-ferenciFichtovyaSchellingovyfilozoficksoustavy, mluv Hegel o tom, e rozvaovn eliminuje ze smyslov-ho nzoru nhodn "jednotlivosti",etakto hro-mad"omezen"8oae vnichjsoutatoomezen vypovdna,jsou pouze "relativn identity".Roz-vaovacmylenvytrhvjednotlivnpadnz totality strneka "sna se zatemnit a oostatnchstrnkch.81 Tutokritikudovd Hegeldlev spisech e rozvaovnstanovtu onustrnku,ktersemu jev z jeho zornho hlu jako za "podsta-tu"poznvan Hegel,jak jsme stavproti tomu svdynamick pojet podstaty. Ve filozofii je "nejvym zkonem nikoli roz-vaovn,nbr rozum"82.Jak vak realizovat rozumov podnpoznvanho jestliejerozumsm a mus pouvat rozvaovn k tomu,aby mohl coPodle Hegela je to mon postupem,kter senazv"pokrokem"(Fortgang)pojmu,83atopostu-pem ke "konkrtnmu pojmu" Vchodiskem tohoto postupu bt ovem jednoduch,"abstraktn" ur- eliminovan ze smyslovho nzoru,nbr "objektiv-n obecno,tj.to,coje o konkrtn totalitou,kter vak nen kladena(gesetzt),nen prosebe"84. Jetotaslokastruktury kterv taj dal jesezn imanentnmvvojemrozvi-nou.VKapitlu,vje metodologicky vy-uito Hegelovch hraje lohu tto vchoz slo-ky zbo. o pojmu ns tak dovd k realitm, kter jsoupochopitelnnasvhovlastnhovvoje, k v jejich vslednm charakteru jsou uloena 30 stadiajejichvvoje.Takovm se vodnobjektivnobecno objektivnpojem reali-zuj. Problm je ovem v tom, e Hegel pouv tuto metodu i vkdy neprochz relnm vvojem, nbrkdylzejehopouzededukovat. TutodedukcistavHegelna logickohistorickmu vkladu.Tak je tomu u organismu ("ivot",kter Hegel po vzorujako jednotu funkc, senzibility,drdivostiareprodukce). 85 vzato, jsou toteprveprocesy v duchovnm filozofie, nboenstv), kter odpo-vdaj koncepci.ProtoHegelovametoda nesla pozoruhodn vsledky vfilozofie,v Este-ticeaveFilozofiinboenstv.U filozofielzedo-konceeje jako obor Hegelustavilsvmi Zbv o postupu kategori.Je to,jak jsme ji analytick postup,vsezhobyt usoucna)k sammu,k jinmu akuniverzu vyvozujdaladalkategorie.Tentoprocesjeovem jako imanentn pohyb mylenkovch katego-ri,kter stoj v zkladu Proti Hegelovi byla vznenavtkalibovolnostitohotopostupu.tuto nmitku formuloval Schelling v fi-lozofie,jejich jeHegelovi.Po-dleSchellinga je pohyb,kterm pojmy prochzej a jm sekonkretizuj,pseudopohyb.Nen toimanentn pohyb obsahu"logickch nbrsvvolnposunovn kategori filozofem. 86Tato nmitka,kterou po Schellin-govi opakoval L.Feuerbach,87 ms, jak u to u filozofic-k kritiky bv, nhled se zkreslenm, podm- jinmzornmhlempohledu.je Schellingovateze,eneexistuj mylenky hez myslcho. Pojmynemohou zvltn oblastmylen", logickouoblast,"kterseprokazujejakoabsolutnz-klad veker reality"88.Tm ovem nen proble-matika existence obecnho,kter je poloeno do reality. Ikdyje kritika teze,epojmy senepohy-31 buj, e pohyb jim pouze ten, kdo je mysl,89 jenesprvnHegelazesvvolnosti. Pojmy jsou zskny,jak jsme ji analytickm sobem.Vodtkem tom byl Hegelovisled v jinch filozofie,v nich se- podle- pronikalo po- k reality.Dnes mme k dispozici- z-sluhou studi D.Henricha90,M.Franka9!a M.Theunis-sena92 -analzyvznamovch jichse Hegelvesvmpostupudopout. lzese-trvat na tvrzen o tohoto postupu. Prosluljenmitkaproti ideje vproti formuli o "svobodnm roz-hodnut"idejektomutokroku. tobylSchelling, ktersvelkm protestovalprotittomylence a resp.po Kantovi obnovil tezi zkladnho v-znamu, e byt nen mono dnm vydeduko-vat.Byt mus bt dno,aby mohlo bt myleno,v d-nm vak nen tm, e je myleno. to i zde je souvislost sobsahem logiky, ktertutoHegelovu spekulativnmylenkune sice avak Ro-zebrali jsme tezi,e "je, ne vstoup do existen-ce".Zdeto ovemtenvznam,e je ve relnchpodmnek,kterjsou jinou Tak tomu v ideje v nen. se domnvme,epodobnost mezikoncepcemi nen nhodn. Hegelovalogika je posledn velkdlo klasick meta-fyzicktradice,kter ovldala filozofiiod dob Platno-vch aAristotelovch.Hegel sektto tradici hls velmi i kdy se jak jsme se starou me-tafyzikouzcela jemetafyzikem v tom smyslu,eza jdro povauje skryt ne-osobnrozumov kter objevit za fenome-nln vrstvou Ve,coje acose je po-chopitelnnatohotorozumovhokter kobjektivizaci ve akesvmu pochopenvevtvorech nboenstvafilozofie. Souvislost filozofies a nboenstvm jako dal-mi kvcelku, k logu 32 je charakteristickouznmkoumetafyzicktradi-ce. jsme eHegeltutotradici v mnohm dovruje. Jak ukzal K.Lowith,93 kter objevil zvltn vznam levohegelovskkoly,prvnho antimetafyzic-khomylenv evropsk filozofii,Hegelv jed-nom metafyzickou tradicinaruuje.He-gelpojaldosvhometafyzickhovkladupomoc rozumu - ideje i vpodledochz ktrval substance,jje lidstv To se vestle vych histo-rickchstupnch.Hegelovmhlediskemje,eto,cose v je rozumn,jak to tak vyslovil veznmveFilozofii prva.To se s tm, e existence, instituce,stavy,stty,kter byly svho rozumn,semohou stt v "nerozumnmi",protoe rozum doshl ji vych forem svrealizace.Tento"nerozum"sttnho,politickho a ekonomickhodoby a jejch du-chovnch je to,na co kriticky pouka-zovatMarxovagenerace.ProA.Ruga,ktertotoslovo vyslovil(1841), 94aostatn tto generace nen ji metafyzick rozum nbr kritick rozum autora, kter nov, nemetafyzic-k toho,coje opravdu jsouc!Jetoto,ksevztahujelidsksmyslovost(Feuerbach), lidskexistence(S.Kierkegaard,M.Stimer), spole- "rodovpodstata (Marx).Metafyzick rozumpro tuto generaci ji neexistuje- M.Stimer vnominalistickmatakuprohlaujeHegelovy duchovn esence za "straidla"95 a Marx ve Svatparo-dujeHegelovumetafyzikunapojmu "plod"96, kterHegelnejprveabstrahujezesmyslovhonzoru hruek,jablek atd.apot jejprohls za ideln esenci, za prv byt relnch jablek a hruek.Dochz k odmeta- cosicenezabrnilotomu,aby seremi-niscence na metafyzick pojet stle znovu neobjevo-valy,alemetafyzicksrdcebylo jizlomeno.je nen ji nositelem hlubho smyslu ani vy dignity,ne jakou m a to pojat jako po-33 jat jakoracionln kalkul a sla.Situace vybz ktomu,abyse stala snahojej pln racionln zvldnut,analogickch sil o technick zvldnut Nen-li metafyzicky legitimovna,pak tm spe vystupuje do odstranit to,coodpo-ruje kter jakodouc"kritika", jak zn termnB.Bauera.Namstofilozofick kontemplace,s n je spojeno rozu-mu(ikdy ne vemjeho nastupuje po- akce, ejevtom obsaena axiologie a tedy i stopa star metafyziky, nic na naopak dodv tomuto sil na Je dnes na zamyslet senad tm, nakolik je vvoj Evropy od poloviny minulho stolet i filozofickmi Dlo,kter dostv dorukou,je zkrcen podn Hegelova zkladnho dlao logice (Wissen-schaft der Logik),kter Hegel napsal jako norim-berskho lycea v letech 1812-1816. Kdy se Hegel v ro-ce1817stalprofesoremvHeidelbergu,vydal zdesvhosystmuveEncyklopedie,jeho prvn o logice,ovem vepo- V dalch vydnch z roku 1827 a 1831 je "logika" vce ve poznmek, dlonabylopodoby,vnsednesvydv.Vdopise prvnmupropagtorovi filozofieveFranciiV. CousinoviseHegel o tom,esesnail for-malismua ktersouvissvazbou knihyna tm,e poznmky.97To je podobadla"zposlednruky".Poznmkaminemysl Hegel to,s se setkv jako s "dodatky" zapa-ragrafy,nbr druhou ka-d paragraf m zkladn veteze tez aTatodruh grafickyposu-nutmsazby, tzv."poznmku"(Anmerkung).Po-smrtn vydn maj tohoobvykle "dodatky" (jsou vak ivydn bez kter vznikly ze Hegelovch jeho ky abyly poprv publiko-vnyvevydn Hegelovch"Spolkem 34 vletech1832a1840.Dodatkynejsou autentickmtextem,protoe zachycenmluvenho slova a literrn stylizaci dochzelo ke korek-turm, a zkreslenm,ale jsouneocenitel-nou kpochopen protoe jsou na-mnoze ne psan text. MilanSobotka SEZNAMLITERATURY K 1Stirling,ll.: The Secret of Hegel8Logic.1865. 2Erdmann, J.E.:LogikundMetaphysik.Halle1843,s.6. 3Hegel,G.W.F.:Enzyklopiidiederphil080phischenWissenschaf-ten,par.247,252. 4Schelling,F.W.J.:Z filozofie.In:Schelling, F.W.J.:Vbor z dla.Praha1977,s.280. 5Schelling,F.W.J.: Darstellung meines Systems.In: Siimtliche Wer-ke.Sv.4.Vyd.K.F.A.Schelling.Stuttgart und Darmstadt 1858, 8.128. 6S.85-86 ttoknihy. Aristotels:O dui,430a 15.In:Aristotels: aPra-ha1984,s.265. 8Viz Hartmann, N.: Aristoteles und das Problem des Begriffs.Berlin 1939,s.ll. 9VizAristotcls:Metafyzika.Praha1946,8.110. JOViz tamt, s.242.Viz t Heidegger, M.: Vom Wesen dermenschli-ehenFreiheit.Frankfurt amMain1982,s.84. IIVizS.ThomaeAquinatis:Questionesdisputataedeveritate.Ed. Taurinensis,s.46. 12Descartes,R.:vahy o prvn filozofii.Praha1970,s.39. 13VizSchelling,F.W.J.:Idejekfilozofii In:Schelling, F.W.J.:Vbor z dla.Praha 1977,s.72. 14VizSchelling,F.W.J.:Darstellung meines Systems.In:Samtliche Werke.Sv.4.Vyd.K.F.A.Schelling.StuttgartundDannstadt 1858,s.148. 15Viz Schelling,F.W.J.: Soustava transcendentlnho idealismu.In: Schelling,F.W.J.:Vbor z dla.Praha1977,s.257. 16VizHegel,G.W.F.:Fenomenologie ducha.Praha1960,s.95. 17Hegel,G.W.F.:EnzyklopiidiederphilosophischenWissenschaf-ten,par.247. 18VizHegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.1.Vyd.G.Las-son.Hamburg 1967,S.43. 19VizWyller,E.A.:Der spatePlaton.Hamburg1965,S.71. 20VizAristotels:Metafyzika.Praha 1946,s.167. 21Viztamt,S.167. 22Viztamt,S.310. 23Hegel,G.W.F.:EnzyklopiidiederphilosophischenWissenschaf-ten,par.576. 24Hegel,G.W.F.:Wissenschaftder Logik.Sv.1.Vyd.G.Lasson. Hamburg1967,S.13. 25Viztamt,S.14. 26Jacobi,F.H.: Uber die Lehre desSpinoza.In:Hauptschriften zum Pantheismusstreit.Vyd.H.Scholz.Berlin1913,S.274. 36 27Hegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.1.Vyd.G.Lasson. Hamhurg1967,s.14. 28Viztamt,sv.2,s.456. 29Hogemann,F., Jaeschke, W.: Einleitung.In: Hegel, G.W.F.: Wis-senschaft der Logik.DasSein.Hamhurg1986,s.XXVIII. 30Vizcit.dlov odkazu27,s.29-30. 31VizHegel,G.W.F.:Fenomenologie ducha.Praha1960, s.273. 32Hegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.2.Vyd.G.Lasson. Hamburg 1967,s.222. 33VizHegel,G.W.F.:Fenomenologie ducha.Praha1960,s.73. 34Hegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.1.Vyd.G.Lasson. Hamburg1967,s.7. 35Viz Gahler, G.A.: Kritik des Bewusstseins.Erlangen 1827, s.XIX. 36Hegel,G.W.F.:Logika,s.85 ttoknihy. 37Tamt,s.99. 38Schelling,F.W.J.:SystemdestranszendentalenIdealismus.In: Schelling,F.W.J.:Friihschriften.Sv.2.Berlin1971,s.586. 39VizSchelling,F.W.J.:PhilosophiederKunst.In:Schelling,F. W.J.:Friihschriften.Sv.2.Berlin1971,s.841ano 40Marx,K.:Rukopisy"Grundrissc" I.Praha1971,s.55. 41VizTheunissen,M.:Sein und Schein.Frankfurt am Main 1980, s. 47. 42VizTuschling,B.: Necessarium estidem simul esseet non esse.In: Logikund Geschichtein Hegels System.Vyd.H.Ch.Lucas.Miin-chen 1989,s.204. 43Hegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.1., s.127. 44VizTheunissen,M.:Sein und Schein.Frankfurt am Main 1980, s. 304. 45VizMarcuse,H.:VernunftundRevolution.DarmstadtundNeu-wied1972,s.127. 46Viz Weissenborn, G.: Logik und Metaphysik.Halle 1850, s.IV-V. 47VizSpinoza,B.:Etika.Praha 1977,s.71. 4BVizHegel,G.W.F.: Grundlinien der Philosophie desRechts,par. 257. 49VizHegel,G.W.F.: Logika,s.211ttoknihy. 50Viztamt,s.265. 51Viztamt,s.211. 52Tamt,S.240. 53Hegel,G.W.F.:Fenomenologie ducha.Praha 1960,S.131. 54Viztamt,s.132. 55Hegel,G.W.F.:Logika,S.225 ttoknihy. 56VizHosle,V.:HegelsSystem.Sv.1.Hamhurg1988, s.159. 57Tamt. 58Hegel,G.W.F.:DieVernunftinderGeschichte.Hamburg 1955,s.97. 59Tamt,s.99. 60Tamt,s.93. 61Tamt,s.90. 62Tamt,s.105. 63Tamt,s.78. 37 64Hegel,G.W.F.: Logika,s.260 ttoknihy. 65Tamt. 66Tamt,s.26l. 67Tamt. 68Tamt,s.264. 69Tamt. 70Tamt,s.265. 71Tamt. 72VizMajor, 1., Sohotka,M.:vznam Descartovyrodn filozofie.Praha 1977,s.20. 73Hegel,G.W.F.:Wissenschaft der Logik.Sv.2.Vyd.G.Lasson. Hamburg 1967,s.99. 74VizHegel,G.W.F.: Logika,s.269-270 ttoknihy. 75VizHegel,G.W.F.: Wissenschaft der Logik.Sv.2.Vyd.G.Las-son.Hamburg1967,S.94. 76Tamt,S.97. 77VizHegel,G.W.F.:Logika,S.270 tto knihy. 78Viztamt. 79Tamt,S.269. 80Hegel,G.W.F.: Differenz des Fichteschen und Schellingschen Sy-stems.In: Hegel,G.W.F.: Jenaer Schriften.Vyd.G.Irrlitz.Berlin 1971, s.18. 81VizHegel,G.W.F.: Logika,S.175 tto knihy. 82Hegel,G.W.F.: Differenz des Fichteschen und Schellingschen Sy-stems.In: Hegel,G.W.F.: Jenaer Schriften.Vyd.G.Irrlitz.Berlin 1971,S.27. 83VizHegel,G.W.F.:WissenschaftderLogik.Sv.2.Hamburg 1969, S.444. 84Tamt,S.489. 85VizHegel,G.W.F.:Logika,s.345 ttoknihy. 86VizSchelling,F.W.J.:Z filozofie.In:Schelling,F. W.J.:Vhor z dla.Praha1977,S.284. 87VizFeuerbach,L.:Zklady filozofiebudoucnosti.In.Feuerbach, 1.: Zklady filozofie budoucnosti a jin prce.Praha 1959, S.16l. 88Schelling,F.W.J.:Z filozofie.In:Schelling,F.W. J.: Vbor z dla.Praha1977,s.281. 89Viztamt,8.29l. 90Viz Henrich, D.: Hegel im Kontext.Frankfurt am Main 1975, s.95 ano 91VizFrank, M.:Der unendliche Mangel an Sein.Frankfurt am Main 1975,s.37 ano 92VizTheunissen,M.:SeinundSchein.FrankfurtamMain1980, s.301ano 93Viz LOwith,K.: Von Hegelzu Nietzsche.Stuttgart 1956, s.78an. 94Viz LOwith,K.: Die Hegelsche Linke. Bad Canstatt 1962, s.7 ano 95Viz Stirner, M.: Der Einzige und sein Eigentum. Berlin 1924, s.40. 96VizMarx,K.:Svatrodina.In:Marx,K.,Engels,B.:Spisy,sv. 2.Praha 1957,s.73. 97VizGlockner,H.: Vorwort zur Neuausgabe der Heidelberger Enzy-klopadie der philosophischen Wissenschaften.Stuttgart 1927, s.VI. VOD 1 Filozofienemtuvhodu,kteroumajjin e by mohla ejejjsou dny bez- v a emetoda i je-jich poznvn je jihotov.Je pravda,esv mfilozofie snboenstvm.Nbo-enstvifilozofiesezabvajpravdou,atovtomnej-hlubm smyslu - toti v tom,e a jen je pravda. Jak nboenstv,tak filozofie se dle zabvaj oblast ko-alidskmduchem,jejichvzjemnm vztahema jejich vztahem k bohu jako ke sv Fi-lozofietedy bamus eu znme jeja ese ozajmme.Mus to pokldatjiproto,e si o ne pojmy, ba emyslc duch postupuje kmylenkovmu poznvn achpn jen skrze vovn atm,esena obrac. mylenkovmzkoumnsevakbrzystv mm,etoto zkoumn vzahrnuje poadavek uk-zat,ejehoobsahjenutn,tj.dokzatjakbyt,tak i svch Ukazujese,e jsme-Ii sjen takto obeznmeni,aeje nit a takov a n Obt,jak vakvyvstv iproto,ejako u spesmjetakovm 2 Filozofiijemononejprve vymezitjakomy-lenkov zkoumn Ale je-li sprvn - a tosprvn bude -, ese li od mylenm, potom je velidsk lidskm proto,a jen proto,e je sobovnomylenm.Protoevakje filozofiezvltnm mylen,jm semylen stv po-39 znvnm,a to pojmovm poznvnm, bude se jej my-lenliitod mylen,kter je vevemlid-skm,bakterlidskostlidskho,jakkolije s nm jinak toton a oje jen jedno mylen.Tato odlinost pochz z toho,eselidsk obsah mylenm neprojevuje nejprve ve mylen-ky,nbrjakocit,nazrn, - tedyvefor-mch,kterje odliovatodmylen jako formy. ese li od mylenm,je star sudek,jeto jesestalatriviln.Mon,eje triviln,tmspalemus udivovat,je-li tako-vou starou vru Zd se vak, e je toba,protoe v panujeepr cit amylen jsou od sebe takestoj proti ba e jsou si take cit, nbo-ensk,se mylenm ba docela ae nboenstv a nboenskost nemaj svny a msto v mylen. takovm nsezapomn,ejen mtnboenstv, kdeto dn nboenstv nem, jako ne-m prvoamorlku. Kdotvrd,enboenstvjetakto od mylen,tomutane na myslimylen,kter charakterizovat jako tedy reflek-tujc mylen,jemmylenky za obsahajako takovsije Vnedbnanerespektovn vmylen,kterbyly filozofi vymeze-ny,pramen tynejhrub nmitky avtky filozo-fii.Protoenboenstv,prvoamravnost pouze a to jen proto,e je myslc bytost, ne-bylovtom,cojenboensk,cojeprvemacoje mravu -u je to cit a vra, -, mylen nbrivsledkymylen jsou v nich vdyaobsaeny.Ovem jedna je mttakovtomylenm aprostoupencity a adruh mtmylenkyonich.Pod mylenky o formch dom reflexe,uvaovn a podobn formy myle-n,poslzepak ifilozofie. sestalo- aktomuto dolo 40 - ,etakovbylo prohlovno za podmnku,bazajedinoucestu,ponjsme k a o a Tak ometafyzickch existencebo(je jsou dnesuzastaral) se za to,e- anebo jako by- jejichznalosta ojejichsprvnosti byly jedinm apodstatnm jak vyvolat v-ru a o bo existenci.Takov tvrzen by se rovnalonzoru,e jst,dokud jsmesene-seznmili s chemickmi,botanickmi zoologickmi charakteristikamipotravin,amusmetedys trvenm,a si odbudeme studium anatomie a fyzio-logie.Kdybytomutakbylo,zskalybytyto ovemvesvoblasti-jakofilozofievesv-velmi naba jejichby se vystup- vabsolutnaveobecnounepostradatelnost. Spe by vak tyto msto aby byly nepostradatel-n, neexistovaly. 3 Obsah nae u je jakkoli, naich povin-nostatd., jako inaich mylenek a Potud jsou cit,nzor,obrazatd.formamitakovhotoobsahu,jen jedenat, ujenazrn, vn, a je jen nebo je nazrn atd.jako smen s mylenkami,aneboje mylen bez jakhokoli smen.V zforem ve smen z nich je tento obsah V tto vakkobsahui forem,takesezd,ekekadz foremvznik zvltnkter, co je otot, vypadat jakoobsah. Protoe city,nzory,dosti,aktyatd. nazvme - pokud jsou -vami, e filozofie klade na msto mylenky akategorie, pojmy. lze povaovatzametafory mylenek a A vak to, e mmenezname-41 n,eznmejejichvznampromylen,eznme mylenky apojmy jim odpovdajc.A inaopak,jed-nou jemtmylenkyapojmy,adruhou kternzory acity jim odpovdaj.- To je jedna strnka toho,v bv nesrozumi-telnostfilozofie.Obt zle v neschopnosti, je je jen nezvykem myslit tj.fixo-vat mylenky a pohybovat se v nich.V naem nmjsou mylenky a spojeny s obvyklou smyslovouaduchovn ltkou,av reflexi a uvaovn city, nzory a s my-lenkami(vkad jejobsahjenaprostosmys-lovpovahy, "tento list je zelen",jsou jimeny kategorie byt, jednotlivost). jinho je ale mylenky samy,bezsmen.- Dru-houstrnkunesrozumitelnostifilozofie - snaha zmocnit seformou to-ho,coje ve jako mylenka apojem. se enevme,cosimmepodpojmem,jejjsme pojali,myslet.Mme-lipojem,nen mysletnic jinhonesmpojem.Avaksmyslonohovrokuje v tom,e toume po u znm a dom sezd,jako by semu s formou brala na kter jinak stoj a na n je doma. Je-li do oblasti nev, kde se to ocitlo. - Proto seza povauj ti spisovate-l,kazatel,atd., svm nebo takov kter tito lid uznaj jim je se samy sebou. 4 Filozofie bypro nae nejprve vodnit svho zvltnho poznvn, ne-bo ji v dokonce vyvolat.Avak pokud jde o tynboenstv,opravdu zdeby prokzat schopnost poznvat je sama od sebe; pokud pak jde o jej zjevnourozdlnostodnboenskch by ospravedlnit svodlin 42 5 Abychomse odanmrozdlu as nm souvisejcm nhledu,e do formy mylenkyapojmu zachovnopravdovobsah naeho baeje taktoteprvepostavendosvho zvltnho jin starto-ti e k tomu, abychom zjistili, co je pravdiv na techaudlostech,aleinacitech,nzorech,kch, atd., je nezbytn len vakv kadm to,e city, atd.vmylenky. Cin-li Bivak filozofie nrok pouze na mylen jako na specifickou formu svho a je-li v nosti eum myslet,dochz nsledkem tto abstrakce,kternedbrozdluuvedenhov3, k opaku ji stnosti na nesrozumitelnost filo-zofie.Tto sedostv tpotupy,eilid, na ninevynaloilidnsil,sedomnvaj,e sami od sebe, ve filozofii jde, a e stejnm sobem,jakm sepohybuj v oblasti zejmnakdyvychzznboenskch jsous10 ifilozofovatasoudit o filozofii.Uznv se,e ostatn je studovat,mme-li je znt,aepouze na taktozskanho jsmeml na nzor.Uznvse,ezhotovitum jen ten, kdo se tomua kdo v tom m cvik, likadprotommrunasvnozea mruce s vrozenouobratnost protuto prci.Jen pro filozofii pr takov studium, anmaha nejsou nezbytn. - Totopohodln bylovposledn utvrzeno o o zskanm nazrnm. 6 Na druhje aby si filozofie byla toho,esejej obsahneli od obsahu,kterse a voblastiivouchoducha, kter sestal ato jak tak i 43 tem - tedy ejejm obsahem je Bez- tohotoobsahunazvmezkuenost. Pozorn zkoumn ji rozliuje v irok oblasti hoajsoucna mezitm,co je pouze jevem,co tedyje abezvznamn,atm,cosiopravdu zasluhuje jmnoJelikoseod jinho bu tohoto jednoho a tho obsahu filozofie odliujepouzeformou,jevese azkuenost.Ano,vttojemono menm zkuebn kmen pravdivosti filozofie,tak jako je nejvy clve snaze sm-poznnm tto shodyrozum se jsoucm ro-zumem,se V k m "Filozofii prva", str.XIX, lze na-lzt tyto Co je rozumn,jeacoje je rozumn. 1 Tyto jednoduchmnoh lidi udivily amnoh-mibylynapadny,atoi by aby seonichenemaj filozofiianinboenstv. vttosouvislostinboenstv,jemyslmzby- protoe jeho o bom vyslovuje a tyto Pokud vak jde o jejich filo-zofick smysl,musme zdetolik n,esenejen v,e je tj.e je tm nej- eonjedinjeopravdu ale ito,e- po formlnstrnce- jsoucno je jevemajen V senazv nahodileikadomyl,npad, zloaco vechno sem jako kad a pomjiv existence.Ale ani z hlediskaci-tusinahodilexistencenezaslouemfatickjmno Nahodiljeexistenc,jenem hodnotuneto,coje jenmon,co tak nebt,jakobt.Kdyjsemtedy o sesamoseboumysletnato,v ja-kmsmyslutohotovrazupouvm,protoevesv obrn "Logice"2 jsem pojednal i o a jsem jiodliilnejenodnahodilosti,je tak existuje,nbrnavc iod jsoucna,existence adalch 44 - Proti toho,co je rozumn,se sta-v jijednak eideje,idelno nejsou .jinmnechimramiaefilozofiejepouhmsyst-memtakovch jednak e ideje a idelno jsou mnohem ne aby byly anebo zase bezmocnm na to,aby sedomohly od ideje odtrhuje s oblibou zejmna rozvaovn,kter povau-jesnysvchabstrakcza pravdivhoajepyn nato,combt.Rozvaovntordo v oblasti politiky, jako kdyby jen na aby se jak m bt,nen.K by vakbylo jeho kdyby byltakov,jakmbt?Obrac-lirozvaovnsv "m bt" proti trivilnm,apomjivm institucma jesnadmohoumt vapro oblasti velkv-znam, mtpravdu,avtakovm najt leccos,coneodpovd veobecnm sprvnm ur- Kdoby nebyl tak chytr,aby vesvm okol velico,coopravdu nen takov,jak by to bt?Aletakovchytrostsineprvem namlouv,e-zabvajcsetakovmi atm,jakby bt- seunachzve filozofick Tasezabvpouzeideou,kternentakbezmocn, abypouze bt,alenebyla azabv se tud na n jsou ony instituce, atd.jen povrchn strnkou. 7 Protoe obsahuje princip filozofie (i ve smyslu a potom, co se jako samostatn v(podob lutersk refor-mace) rozvinulo,bylo- jeliko tak abstraktn jako v filozofie,nbr se zro-vrhlo na ltku jevovho je sezd - jmnem filozofievekerono kterse zabv poznvnm pevn mry a obecna v empiric-kchjednotlivost,jakoitoho,cojenutn, ve 45 zdnlivmchaosumnostvnahodilost. Tak obsahzvlastnhonazrn avnmn initra,zjako iz ducha alidskch prsou. Princip zkuenosti obsahuje n,eproosvojensi obsahua se o mus bt sm tom, e nachz takov obsah v a sjednocen s jistotou osamm. mus bt sm tom, ujen svmi smysly,nebosvmhlubm duchem,svmpodstatnm - Tento princip je tot,cobylo za naich nazvno vrou, zjevenmvea devmvevlastnmnitru. kterbylynazvny filozofi, jako empirick,a topodle jejich vchodiska.To podstatn ale,k a co vytv-jsou zkony, obecn teorie; jsou to mylenky otom,cosevyskytuje.Tak byla newtonovsk fyzika nazvnafilozofi,kdeto HugoGrotius stanovilnaporovnnvzjemnhochovn azapomoci uvaovn veobecn zsady,teorii,kterou lze nazvat filozofi stt-nho prva.- takto dosud vymezuj nzevfilozofie,Newtonjestleoslavovnjako filozof.Dokonceicenky nazvaj tykter nejsou uvedeny vezvltn rubricemagnetickchaelektrickch jako apod.,filozofickmi stroji.Nstrojemfilozofiebyovem nazvat sestrojenze elezaatd.,alepouze mylen. * - Tako politick ekonomii, je vznik-*I 'yd\"an Thomsonem se jmenuje "Filozofick anly Magaznprochemii,mineralogii,mechaniku, a- Uztohosi jak se zde povauj za filozofick.- Mezioznmenmi o novchknihch jsem nedvno nael v jednom anglickm toto:"The art of preserving thehair,on philo$ophica/ principles",neatlyprintedinpost 8.,price 7sh.jak sizachovat vlasy,na filozofickchprinci- ... ")- Filozofickmizsadami se myslchemick,fyziologickapod.zsady. 46 lazejmnav posledn filozofie;my ji na-zvmeracionlnm nebo tak inteligence. * 8 Jakkolitotopoznn vesvoblastizprvu uspokojuje, ukazuje se,za prv, jin okruh kter ne-zahrnuje: svoboda,duch, Na ttoje nelze najt nikoliproto,eby nenleely ke zkuenosti (nezskvaj seovem smyslovouzkuenost,to,co je ve dom,jezakoueno- tojedokoncetautologick nbrproto,esetytoco do svho obsahu oka- ukazuj jako Aristotelovibv star kter jako by stanovisko jeho filozofie: ni-hil est in intelleetu, quod non fuerit in sensu - nic nen vmylen,conebylovesmyslech,vezkuenosti.To, espekulativn filozofie tuto tezije povaovatza Tabudeovem tvrdittaki nihilestinsensu,quod non fuerit inintcllcctu, a to v tom zcela obecnm smys-lu,e jeNS, duch,avumsmyslu(viz2),cprvn,mravn anboensk cit je citem,atedyzkuenost o takovm obsahu, kter m sv a sv sdlo jen v mylen. * sttnci nazvaj,a to i projevech, ve-obecn zsadyfilozofickimizsadami.Na parlamenturoku1825 (2.nora)se Brollghamu adresnna krlovu takto: " ... sttnkaa filozofic-kzsadysvobodnhoobchodu- jsoubezpochybyfilozofick -, za jejich dnes Jeho parlamentu Ale nebyl to jen tento opozice,nbr kterou (v tm-e lod za minister-skho Earla Liverpoola,po jeho bokusttn tajemnk Canningagenerl-pokladnk armdy sir CharlesLang, sttn ta-jemnk Canning vna zdravici pronesenou na jeho "Ne-dvno obdob,kdynabyli moc aplikovat na sttn spr-vuttosprvn zsady hlllbok filozofie. "-se anglick filozo-fiejakkoliliod jestliesejindeuvnzvufilozofiejen jako a anebo jako nadvky,pak ns vdy vidme-Ii,esi j !ittnci v. 47 9 Zadruh,subjektivnrozumpoadujedle,abybyl uspokojen po strnce formy;touto formouje nutnost bec(viz1).Jednakjeobecno,rodatd.,obsaen vonom prosebecosamo pro sebenesouvissezvltnm,nbroboje je sinavzjemanhodn,tak jako jsousi pro sebenvzjemanhodn vechnyspojen zvltnosti.Jednak se vude s da-nm, Anivprvnm,anivdruh se zadost nutnosti.Pokud se n na to,aby tto je vlastnm filozofickm,spekulativnm mylenm.Jakoto len,je je v tom,co m s onm prvnm spo- ododlin, m ovem toto len forem t formy specifick, jejich veobecnouformouje pojem. Vztah spekulativnk jinm je potud jen takov,espekulativn neponechvempirick obsah stranou,nbruznv jej avyuv; euznv tak obecno zkony,rody atd., ae je zuitkovv pro vlastn obsah, e vak dle tak vn dokategori jin kategorie aje je v nich.Rozdlsetedytk pouze ttoka-tegori.Spekulativnobsahuje logiku ametafyziku,uchovvtytmylenkovformy,z-konya alejedalmikategoriemi rozvj a Od pojmu v spekulativnm smyslu je odliovat to,cose nazv pojmem.O pojmu v tomto dru-hm,jednostrannmsmyslubylovyslovenotvrzen, kterbylotisckrtopakovno,asestalo sud-kem,totienelzepostihnoutpomoc 10 Sm tento poznvajcho filozofickho mylen je vak jednak pochopit,pokud jde o jeho nutnost, 48 jednak ospravedlnit,pokud jde o jeho schopnost pozn-vat absolutn Takov nahldnut je vak samo filozofickmpoznnm,a proto jen do sfry filozofie. vkladbytedymuselbtnefilozo-fick a nebyl by ne splet a vah, tj.nahodilch tvrzen,proti nim by bylo mono stejnm prvem postavit itvrzen zcelaprotikladn. Zkladnm hlediskem kritick filozofie je,e nese kpoznvn boha,podstatyatd., musbtprozkoumnasamapoznvacmohutnost, zda je takovho schopna. ne se pustme doprce,musmeprpoznatnstroj,ktermmme onu prci vykonat.Je-li nstrojnevyhovujc,byla by vechnanmaha - Tatomylenkasezdla tak evzbudila ten obdiv a sou-hlas avrtila poznn od jeho zjmu oaza-bvnsejimi kpoznnsammu,kformln strnce poznvn.Nechceme-li sevak klamat slovy, snadno zjistme,e jin nstroje lze sice nepo- poznvataposuzovatjinakneonzvltn prce,pro kterou jsou Avak po-znn zkoumatjinaknepoznvajce. Zkoumattentotakzvannstrojneznamennicjin-ho,nejejpoznvat.Chttvakpoznvat ne poznvme, je tak nesmysln jako moudr sevzetonoho scholastika,kter se plavat ne seodv dovody. Reinhold rozpoznal zmatenost takovho vchodiska a tomu odpomoci nvrhem,aby se za- hypotetickmaproblematickmfilozofovnm a v - nikdonevjak- ,abyse ukzalo, e jsme se tak dostali k pra- 3Pohldneme-li na veble,vidme, e se tato cesta shoduje s postupem, toti s ana-lzou empirickho zkladu hypotzy,je dostala formudefinice.V tom,eseobvykl sled a vahprohlauje zahypotetick aproblematick,je obsaenosprvn Ale tento sprvn nhled na povaze onoho postupu nic n,nbr jen jeho49 11 filozoficjemonobletak,czatmco mduehjakoto CtCanazrajeza smyslov Oakofantazieobrazya jako atd.),uspo-kojujev protikladu na rozdlod forem Hvhojsoucnaasvch isvounejhlubniter-nost,totimyllen,azskvmylenza Takdochzduchk sammu,atovnejhlubm smysluslova,protoejehoprincipem,jehoryzsamost je mylen. tomto jeho konn seale stv,ese my-lenzapltdo tj.ztrcsevpevn mylenek,takenedosahuje samo sebe,alevesvmopaku.Vy protitomutov-sledkupouhhorozvaovachomylen aje tm,emylen odsebeneupout,esii tto svho byt-u-sebe"aby tolo"avmylensammrozpustilosvvlastnrozpory. Nhled,edialektikatkv vpovazemylen sam-ho,emylen jakoto rozvaovn musv ne-gativnu sebesamho,v rozporu, jednu z hlav-nchstrnek logiky.Pochybujc,ebybylos tosvou vlastn silou rozpor,do se samo vehnalo, vracsemylen k jich duch doshl vesvchjinch podobch a for-mch. tomto nvratu by vak mylenpro-padatmisologii,on uPlatn,4 aobracetse polemicky proti jako je tomu v tvrzen takzvan-ho jako pravdy. 12 Zuveden vzniklafilozofie.Jejmvchodis-kemjezkulenost,auvaujc Tmto vyvolanmylensechov tak,esepozvednad smyslovauvaujc do ryzho ivlu sebe samho a stav se tak nejprve dodistancovanho,negativnhovztahukonomu ku.Taktonachz v videjiveobecn 50 podstaty svuspokojen;tatoidea(absolut-no, btabstraktn.A naopak,zku-enostn nesous sebou k formy, v n sebohatstv jejich obsahu nabz jen jakobez- adanho,jako mnohotvrnostnachzejc sevedlesebe,atedy naprostonahodilho;k pozvednut tohoto obsahu nanutnosti.Toto pu-zenvytrhujemylenz onobecnostiauspokojen,po-skytovanho mu jen o a ene je k tomu,aby seroz-vjelosamo zesebe.Tento vvoj na jedn v tom,e mylen jen tento obsah a jehodan avak na druhjejuvd do takovpodoby,v npostupuje vesmyslu vodnho mylen pouze podle nutnosti sam. Ovztahu a ve budeapoz- je upozornit jen na to,e i kdy se oba momenty jev jako rozdln, ani jeden z nich,a e jsou spjaty.- Tak obohuiovemnadsmyslovm obsahuje pozvednut senadsmyslovvnmnnebo nazrn;obsahujetaknegativnpostoj tomuto prvnmu,vtomjealeu je a k druhmu,taketotodruhjejen potud,pokudsek od coje vzhledemk jin.Tmsevaknestv o bohu oproti on empirick strncesamostatn, ba dv sisvousamostatnost skrzetuto ne-gaciapozvednut.- sepod-mnkou a je-livyzdvihovno,pak meikdytmskoronic,efilozofie za vznik zkuenosti (aposteriorn-mu);ve je mylennegac toho, co je dno.tak bychom mohli ci,ejeden za vznik potravinm,protoe bezpotravinbynebylomonojst.Jeden sivtomto ohledu jako proto-estravujeto, zasvouexistenci. V tomtosmyslu nen mylen o nic Sl Vlastn,alev reflektovanou,atudv mylen(tmapri-ornm) je obecnost,jeho byt-u-sebeVobecnos-tije mylenuspokojenosamov apotud je mu vlastnlhostejnost tomu,cojezvlitn,atm i jeho vlastnmu vvoji.Je to jako v nboenstv, ujenebonerozvinut,tj. se vypracovalo na nebovv a eitu,vdyst' intenzvnmrzemuspokojenaoblaen. mylensttuobecnostiidej- jak tomubylo vprvnchfilozofickchsoustavch ubyt elej-skkoly,uHrakleitovaapod.),prvem semu vytkformalismus.Ivrozvinutfilozofiise stt,ese jenabstraktn nebo e v absolutnu ve spad v jedno, e subjektivno aobjektivnojsouidentick,a rozboruzvltnho setyto abstraktnpouze opakuj.Ve vztahu k on prvnabstraktnobecnostimylenmsprvnaz-sadn vznam,efilozofiezasVlljvvoj zkue-nosti. Na jednse empiricknezastavuj u vn-mn jednotlivost ale mylenmltkuprofilozofii,nachzejobecn druhy a zkony.Takonen obsah zvltnho k tomu,aby jej filozofie mohlaNa druh stra- obsahuj empiricknutkn pro mylen,aby samopostoupilok konkrtnmmn tohotoobsahu,v mylen na ulpvajc a danost,je rozvjenm mylen zesebe samho.Protoe se tak filo-zofie vyvj dky empirickmdv jejich obsa-hu formusvobody (apriornosti)myle-na nutnosti,mstoaby dan azakouenfakt,takesetentofaktstv nmanapodobenm asamostatn nostimylen. 52 13 Vznikavvojfilozofiejakoto tto je specifickoufonnouTento dvvvojovm idejefonnunahodil posloupnostia jakoby pouh rozmanitostia je-jichrozvinutv filozofickchnzorech.Avak tohotodlacelchtisciletjejedinivouc duch, jeho myslc se projevuje ve snaze domit si to,je,a kdy se to u stalo jeho ji bt nad to povznesen a bt sm vvym filozofieukazujjednak,ecosejev jakofilozofick je jen jedna filozofiena vvojovch stupnch, jednak, e zvltn princi-py, z nich kad se stal zkladem systmu, jsou jen jednoho atho celku. posledn filo-zofie je vsledkem vech filozofi,a mus protoobsahovat principy vech.Je-litedy filozo-fi,je tounejbohat a fi-lozofi. Je-li dno takov zdnliv mnostv rozdlnch filo-zofi,mus bt obecn a zvltn rozlieno podle svch vlastnch Je-li obecno vzatoaposta-venovedle zvltnho,stv sesamo zvltnm. Takovobecnho vedle zvltnho by nm sa-mood sebe a nevhodn, kdyby jeukadodennho ivota, kdyb-y dal ovoce a hrozny vna,protoe jsou me-ahrozny,anikoliovocem.Pokudvakjde o filozofii,zde si lid dovolujpohrd-n filozofi tm,eexistuje mnoho filozofi akad je jen filozofi,nikoli filozofi - jako kdy-bynebyly tak ovocem.Stv set,etakov filozofie,jejm principem je obecno, se stav vedle ta-kov,jejprincipjezvltn,bavedleteori,kter e neexistuje dn filozofie,a to v tom smyslu,eobojjsoujen filozoficknzory-jako kdyby se a tma nazvaly jennmi druhy 53 14 Tvvojmylen,kterfilozofie, filozofie sama,zbaven ovem on historick v elementu mylen.Svobodn a prav-divmylenkajev konkrtn,ataktojeideou;ve sv pln obecnosti je ideou jako takovou, je absolutnem. oabsolutnu je systmem,protoeto,co jepravdiv,jednojakokonkrtn,jenjakoto,cose v rozvjisjednocujeaudrujev tj.jako totalita.A jen v rozlien a tohoto systmu nutnostisvoboda celku. Filozofovnbezsystmu bt km;toho,etakov filozofovn pro sebevy- spe subjektivn mylen,je nahodil. obsahje jen jako mo-ment celku; mimo celek je demnebosubjektivnjistotou.Mnohofilozofickch se omezuje na to,e takovm jensmlen a - Systmemserozum filozofie zaloen na omezenm principu, od-linmod jinch.Principem opravdovfilozofievak je,ev obsahuje vechnyzvltn principy. 15 Kadzfilozofie filozofickcelek,kruh uzavrajc se vsamm,ale filozofick idea je vvezvltn ivlu.Protoejednotlivkruh je vtotalitou,prolamuje i hranice svho ivlu a zakl-d dal oblast.Celek je tedy kruhem z nich ka-d je nutnm momentem,takesoustava jejich specific-kchjecelouideou,jesetakprojevuje v kadm jednotlivm ivlu. 16 Jakoto encyklopedie nepodvpodrobn proces svho nbr mus se omezit na a z-kladn pojmy zvltnch 54 Nen mon8 kolik zvltnch je kustaven zvltn protoe m-li bt pravdiv,nesm bt jen momen-tem,nbr mus bt sama totalitou.Proto filozofie ja-kocelek opravdu jednu ale je mono d-vatsenaniijakonaceleksloenzvcezvltnch - Filozofickencyklopedieseliod jin encyklopdietm,etatombtjakm8iagregtem je do byly pojaty nahodile a empiricky a mezi nimijsouitakov,jesijen jsouale pouhou sbrkou Protoe sedo takov jedno-tyzahrnujz hlediska,je jednota tako-vho agregtu jen - je to jen dn.Protoe navc je i jej materil nahodil povahy, mustakovjednota jen pokusemavykazovat vdynevhodnstrnky.- Filozofickencyklopedie tedy nejen:1.pouh agregty jak senmzprvujev filologie,ale2.taktakov agregty,jejichzklademjepouh jako v heraldice. tohoto poslednho druhu jsou skrz naskrz pozitivn.3.Pozitivnmi se nazvaj i jin kter ale maj racionln zklad a Tato jejich sloka do filozofie,charakteristick pro vakje jejich pozitivn strnka.Pozitivno jenho druhu:1. Jejich oracionln, chz do nahodil08ti tm, e tytomaj obecno sv- do empirick jednotlivosti aV t-to oblasti anahodilosti nelze pojem,nbrpouzedllvody. prvnnebo systm a danvyaduj arozhodnut,jesevymykajpojmu oa prosebe,aproto volnost kterje monochpat podlejednoho tak apodle jinhojinak,anen tu dn po-sledninstance.takseiideakdyse konkretizuje,ztrcvnahodilostech. ze- atd. do takovch vymeze-n existence,a je jsou nikoli rozumem,nbr nahodilost arozmarem.Sem i pokud je jeho podstatou sice idea, 55 ale jeho jev m formunahodilosti apohybuje sev ob-lastisvvole.2.Takovjsou pozitivn tproto, enepoznvajsv jakoaneukazuj jejich a celjejichsfrydo vyoblasti,nbruznvajjeza platn. S touto formy - prvn je nostltky - souvis za 3. poznn, jm jeuvaovn, cit,vra,ciz autorita aautoritaa nazrn Sem ifilozofie,ktersechcezakldat na antropolo-gii,na faktech na nazrn nebo na zkuenosti. sesttito,eempirickje pouze forma vkladu,evaksmyslupln nazrn i pouh jevy tak, jak to odpovd mu sledu pojmu.Ktakov empiriiekdy proti stav rozmanit jevy, ru se ,nahodil okolnosti jejich podmnek, take pak naimyslvstupujeobecno. experimentln fyzika, atd. takovmto ra-cionln o aolidskchudlostechanechpomoc obrazuzrcadlcho pojem. 17 Cose z m filozofie vychzet,zd se,emus subjektivnm jako ostatn a e toti musnit svhomylen zvltn Jako jm je jinde prostor,atd.,je jm zdemylen. Je to ovem svobodn akt mylen,jm sestav na stano-visko,naje mylen samo pro sebeasamo sitakto a dv Toto stanovisko, je se tak-tojevjako sedlemussttrezulttem tto a to poslednm rezulttem, jm tato da dosahujesvhoavrac se dosebe. Takto seukazuje,efilozofie m povahu kruhu vracej-chosevsebe,kternemjako jin jeto jen vevztahuksubjektu,kter seodhodlv fi-lozofovat,nikolivakvevztahuk jako takov.-Anebo,co je tot,pojem atud ten prvn pojem 56 - aprotoejeprvn,obsahuje emylen je proUakobyfilozofujcsubjekt-musbtpostien samou. kpojmusvho pojmu,a tak se vrtit ka dojt uspokojen, je dokon-cejejm clem a 18 Tak jako nen mon podat ofilozofii nouveobecnou protoe jencel vyjad- ideu, tak je i mono pochopit a z tto jeanticipovanm, jako da,z n je mme vzt.Ale idea seprokazuje jako takov mylen,jeje identicksamosesebou,a jako jesestavsamaproti abybylapro sebe,avtomtojinm je samausebe.Tak se na I.Logika,o ideji oa pro sebe. II. filozofie jakotoo ideji v jejm jinobyt. III.Filozofie ducha jakotoo ideji, je se vrac ze svho jinobyt kVe v 15 jsme poznamenali,erozdly mezi zvlt-nmifilozofickmi jsou jen idejesam a e je to jen ona,kter se projevuje v iv-lech.V nepoznvme jinhoneideu,ale taje zdeve tak jako sevduchutat ideaprojevujejakojsouc prosebeavznikajco aprosebe.Takovv seideavyjevuje,je plynulm momentem,a proto je clem jednotliv takpoznat obsahjako jsouc jako v poznat ijeho do jeho vysfry.V jetedynesprvnto, e klade zvltn nebolivedle sebe, jako kdyby pouze v klidu abyly vesv odlinosti substan-ciln po druh,L 57 PRVNDL V D A OLOGICE POJEM 19 Logikaje oideji,tj.oidejivabstraktnm ivlumylen. Pokud jde o toto jako i o ostatn ob-saenvtomto pojmu,plat onichtot coo pojmechtkajcchsefilozofie bec- ejsouto z celku ana jeho ovemelogikaje omylen, ojeho azkonech,alemylenjakotakov jenveobecnou ivel,v jeidea logickou ideou.Idea je mylenm ne ve smyslu forml-nhomylen,nbrjakorozvjejcsetotalitasvch specifickch a kter samadv, anikoli snad jim nebovnachz. Logika je tou potud,eseneza-bv nzory,ba ani abstraktnmi smyslovmivami jako geometrie,nbr abstrakcemi,a vy-adujesluacviksthnoutsedomylenky,po-dret ji apohybovat sev n.Na druhby ji bylo mono povaovat zanejsnaz,protoe jejm obsahem jejennaevlastnmylenajeho ata jsou zrovet' tm nejjednodum a elementrnm. Jsou ttm - byt,nicatd.,veli-kostatd., byt-pro-sebe,jedin,mnoh atd.Tato nae obeznmenost s nimi vak studium logi-ky spe Jednak nestojza nmahu za-bvatseitakovmiznmmi jednak je seznmit sesnimijinm,ba zcelaproti-ne jak uje znme. Pro subjekt m logika ten uitek,esubjekt zskv projin jelogika subjektuposkytuje,zle vtom,ese v my-60 len,protoe tatoje mylenm o mylen,a e bu-demtvmylenky,asicejakomylenky.Ale protoe je absolutn formou pravdy,ba co vc, pravdou samou, je tozcela jinho ne pouze Ale jako je tonejsvo- a tmm,je mono tak chpat i jetedy hledat v jinm ne v pouhm formlnm v mylen. 1.dodatek.Prvnotzkazn:Coje na Nejjednodua je,e tmto jepravda.Pravdajevzneenslovo a Kdo si uchoval zdravho du-chaazdravoumysl,tomusemus tomtoihned rozbuitsrdce.Brzysevak "ale",totiotzka, zda jsme s topravdu tak poznat.Zd se,emy omezen lidjsmespravdouo avyvstv problmod k je prav-da;jakhoalemmepoznal?Takov sezdbt v rozporu s ctnostmi pokory a skromnosti.- Otzku, zda je mono poznat pravdu,vak dle klademe i pro-to,abychom ospravedlnili, e ijeme dl pro sv Takovpokorapakalenemdlouhho trvn. jako:"Jak bychmohlj,ubohpozemsk poznat pravdu?", minulosti. Namsto toho na-stoupiladomlivostapcha;lidsinamluvili,ejsou v Mladm lidem se napovdalo, e (vnboenstv a v mravnosti) vlastn pravdu, sotva se po-stavili na nohy a chodit.Anebo bylo v tto souvis-losti e vichni liddo nepravdy, eztuhli, v Mldei pr vzely vnky,kdetostar generaceprv amarastu dne.Zvltn byly za coje pr sice si osvojit,ale jen jakok dosae-n ivotnch Zdetotedynenskromnost, jebrnpoznnastudiupravdy,ale e pravdujio aprosebemme.Starlidovem vkldaj svojido mldee, protoe ta mvat v i ve Avak tutovkldaj do ml-deeprvemjenpotud,pokudtatomlde 61 takov,jakje,nbrpodejmesetrpkprceducha. Existujejednapodobaskromnosti totipovenost,s jakou sesetkvme'vevztahuPilta ke Kristovi.Pilt se ptal, co je pravda5,jakokdo usevmskoncoval,prokohounicnemvznam. jako kdyalomouneveje marnost6 - Zde zbvu jen subjektivn marnivost. Dlesestav protipoznvn pravdy takbzli-vost.Lnmuduchunen sinikdo nemysl,ebysefilozofovn brt Takto poslouchme z logiky,a nslo-gika nechv takovmi, jac jsme.Soud se,e kdy my-len z okruhu vede ns na sces-t.Odvaujeme setak pr na na kterm nmi vlny mylenkyzmtajsematamanakonec na tto kterou jsme pro nic za nic opus-tili.V vidme,kam takovpostojvede. si osvojit a poznatky, stt se rutinova-nm a se i jinak pro sv zvltn Ale ojinho jde, kdy svho duchai pro vycleasnamesejichdoshnout.Lzedoufat,e v dnen mldei touha po lepm,take usenespokoj s przdnou slmou poznn. 2.dodatek.e je mylen logiky, s tm jsou lid Aleomylenjemonmt velmi nzk i velmi vysok Tak se na jedn to je jen mylenka,a mn setm,eta mylenka je jen subjektivn,libovoln anahodil,etonen sa-ma,pravdaa Nadruh jealemon mtomylenceivysok achpat jitak,ejen ona postihuje to nejvy,bokdeto pomo-c nelzeobohupoznatnic. se,e je duch a chce bt vzvn v duchu a A eto,co avnmme smysly,nen duchovn, ejdrem duchovna je mylenka,educha poznat jenduch.Duchsesice projevovati v nboenstv),alejinho je cit jako takov,forma citu,a jinho je jeho obsah.Cit jako takov je z-formou smyslovosti, kterou mme se zv-Tato formasepak sice zmocnitkonkrtnho 62 obsahu,aletentoobsaht Fonna citu je nejnifonnouduchovnhoobsahu.Tentoobsah, sm,jevesv jenvmylenajakotomylen. V tomto smyslu nen tedy mylenka jen mylenkou,nbr spetmnejvyma vzatojedinm jmjemonopostihnoutto ao aprosebe jsouc. Takjakojemonmtvysoknebonzk o mylence,jemonje mtio o mylen.Lidse domnvaj,emysletumkadibezlogiky,jakoum trvit bez studia fyziologie.I pokud jsme logiku studova-li,myslmeprpotomjako snadales malmi. Kdybylogika jin kol neseznamovat nss fonnlnhomylen, potombyovem nic,cobychomtak jiibezn.Star logika tak jen toto postaven.u i poznn mylen jako subjektivn lidsk slou ke cti a m pro vznam.Tm,e v,je a co l,liseod Alenadruh stojilogika jakoo mylen velmivysoko,jeliko jen mylenka je s to postihnout to nejvy, pravdu.Zkoum-li tedy daologicemylenvjeho ajehovtvorech (amylennenbezobsanou mylenky a mylenku jako takovou),potom je jeho obsa-hem nadsmyslov a zabvn se jmje pobv-nmvtomto Matematikasezabvabstrakcemi aprostoru;tytoabstrakce jsou alestle smyslovm,ikdyjsou smyslovaprosty jsoucna.Naproti tomu mylenka se odpoutv i od tohoto zbytkusmyslovostiaje samausebe, se ismyslovosti, vechnyzvltn zjmyasklony.Pokudlogikastojnatto bychomo n smlet nejak seobvykle 3.dodatek. chpat logikuvhlubm smyslu nejakoo pouze fonnlnm mylen vyvolal zjem nboenstv,sttu,prvaamravnosti. selid ne-domlelio mylen zlho,myslelibez -obohu, sttu- abyli epoznat, cojepravda,lzejenmylenkami,aneskrzesmysly 63 nebopomoc nahodilch Alekdy li-dtaktomyslelidel dobu,ukzalo se,etm kompro-mituj nejvy vztahy v Mylen pozitivnu jeho moc.Mylence padly za stavy mylenka napadlanboenstv,ustlennboensk kterplatilyjakozjeven,bylypodkopny a star vra se v mnoha myslch zhroutila.Tak filozofovsepostavili proti starmu nboenstv ajehoPro podvracen nboenstv a sttu - co navzjem souvis - byli filozofov posl-nidovyhnanstv aodsuzovniksmrti.Tak semylen ve a naninesmrnou moc.Tm byla obrcena pozornost k ttomocimylen, jehonrokyse zkoumatalidnabyli dojmu,e mylen toho slibujemnoho, ale nen s to vykonat to,do se pustilo.Msto aby poznalo podsta-tu boha, aducha,a pravdu,vyvrtilo pr mylen stt a nboenstv.Byl proto vznesen poadavek, aby mylen ospravedlnilo sv vsledky, a zjem filozofie se v z velk na zkoumn po-vahy mylen a jeho20 kmylen zhlediska stavy ojev se a)nejprve ve svmtivnmvznamujako jedna zduchovnch nebo mohutnost,je existuje vedle jinch - smyslovosti, naz-rn,fantazieatd.,dostivosti, atd.Produktem mylen, formoumylenkyjeobecno,ab-straktno Mylenjakojetud obecno,a sice takov,kter sebe,jeliko jeho to,cobyloje obecno.Mylen jakosubjektjeto,comysl,ajednodu-chm pojmenovnm existujcho subjektu jakoto mysl-cho je J. kter uvdm v tomto av nsledujcch pa-ragrafech,nelzechpatjakotvrzenamoje omylen.Protoe vak v tomto vkladu nen mon nic odvozovat nebo dokazovat,jsou 64 tato jako fakta,tak,ekad,kdo myslazkoumsvmylenky, empirickyve svm emajcharakter veobecnostiaobsa-huj tudnsledujc Zkoumn fakt vlastnho avlastnchovem vyaduje u pozornostaschopnost abstrahovat. Uv tomto vkladuseobjevuje rozdl mezismyslovost, amylenkou.Tento roz-dl m zsadn vznam pro pochopen povahy a poznn,aproto k kdytak jizdena upozornme.- Smyslov jeho ze nebo smyslovch Ale uveden nstroje nm ne-poskytuje toho,co jm postihujeme.Rozdl me-zismyslovm amylenkou je v tom,eur-smyslovho je jednotlivost,aprotoe jednotliv (zcelaatomick) stoj i v souvislos-tech,je smyslov tm,co je navzjem mimo sebe;jeho dalmiabstraktnmiformamije byt vedle sebeapo mtakovousmyslovoultkuza obsah,ale jako to,co je m, e toti tento obsahjeve adlejakotoveobecn,cojeve vztahuk ajako tojednoduch.- Aleobsahem jesmyslovhoiltka,jevznikze mylen,jako jsou o tom,co jeprvn,mravn,nboensk,jakoi o mylen samotnm,anentak lehk v je hledatrozdlmezitakovmito amylenkamithoobsahu.Zde je jak obsahem my-lenka,tak je zde formaveobecnosti,kter u k tomu,eobsah je vea e je stavou. se vak i v tomto ohledu prozrazuje tm,ev n onen obsah tak stoj jako jed-notliv.Prvo,prvnapodobn nejsouarci mimosebe.Pokud jde o sled,obje-vujsesicepo alejejichobsahnen zatensem,nemcharakter pomjivostiavosti.Aletakovo duchovn stoj jakojednotlivvirokoblastiabstraktnobec-nosti Vttojednotlivostijsou 6;) jednoduch:Prvo,povinnost, pak stt u toho,e prvo je prvo, je anebo - podv e je eje vemo-houc atd.Zde se k jednotlivch jednoduchch jebez ohledu na spojen,kter je jimv jejich subjektu, sebe. se zde stk s rozvaovnm, je se od n li pouzetm,emeziizolovan klade veobecnho azvltnho nebo a kuatd.,atmi nutnosti; takpone-chv sv vesvmprostoru vedle se-be,spojenpouhmtak.- Rozdlmezi amylenkoujedle tm,eje mono efilozofie nicjinho,nee v mylenky - a ovem dle,e pouhou mylenkuvpojem. Vytkli-li jsme jednotlivost a byl-mimo-sebe jako smyslovho,lze dodat,e i sama tato nejsoujinmnemtlenkamia obecnm.Vlogice seuke,e mylenka jako obecnovtom,ejetoonasamaijej opak,e sebeanicj neunik.Protoejedlem mylenky, bt ani v n nic,co by neby-lo obecn.To, co pouze mnm, to je m,to pouze jako tomutozvltnmuindividuu.Jestlievak obecno,nemohu to,co pouze mnm. A to,coje nevysloviteln,jako cit, tonen to nbrnaopak tonej- vznamn,pravdiv.jednot-liv,toto jednotliv, zde,nyn - jsou to obecn veakadjejednotlivatoto,ikdyjeto smyslov,zde,nyn.tak,kdy ./,m-nm sebe jako tohoto,vechna jin J ale to,co J,je kad; J,kter zesebe vy- vechny ostatn.- Kant uil nevhodn formula-ce,eJprovzvechnym -dosti, atd.J je o aprosebeobecn,abt toje t ikdyjen formouobecnosti.Vichnilidmnemajse 66 mnouto,e jsou J, jako je vem mm atd. to,ejsoum. Ale abstraktn J jako takov je vztahem k sammu,vztahem,vse abstrahuje odvn,od kadho stavu,jako iod kad partikulrnosti povahy,nadn, zkuenosti atd.Potud je tedy J existenc zcela abstraktn veobecnosti,je to svobodnho.ProtojeJmylen ja-kotosubjekt,aprotoeJjsem vevech svch stavech atd., je mylen-kavude a prostupuje jako kategorie vechna tato Dodatek.Kdy o mylen,jev se mylen zprvujakosubjektivn jako jedna z naich roz-manitch mohutnost,jako jsou vost, apod.Kdybymylenbylopouzesubjektivn ajako takov logiky,by logika jako jin Mohlo by to pak budit dojem svvole,e zvltnmyle-n,anikoli tak fantaziiatd.esetto cti dostv mylen,m nejsp v tom,e semu autorita a e se v vid to v to,se li od- Nen nezajmav pgznat mylen i jako subjektivn Jeho bli-mi hypotom byla pravidlaazkony,jejich znalostzskvmezkuenost.Obsahlogiky zkonymylen zkouman z tohoto hlediska.Za-kladatelem ttoje Aristotels.Dokzal my-len,comu jako takovmu Naemylen je velmi konkrtn,alenajehomnohostrannmobsahu je rozliitto,co mylen abstraktn nosti.Jemnduchovnpouto,mylen,spojuje vechententoobsah,atoto pouto,tuto fonuu jako tako-vou Aristotels vyzdvihl a Tato Aristotelova logika dodneslogiku jako takovou,je byla pouze dlerozvjenazejmna scholastiky.Ani ti nerozmnoili jej ltku,pouze ji dle rozpracovali. V prce na poli logikyv tom, ese jednak vypout mnoho logickch je vytvo- Aristotelsascholastikov,jednakesedologiky 67 vnMmnoho psychologickltky.Clemttoje po-znatmylenvjehopostupech,atato je sprvn,kdy odpovd svmudanmu tu.Zabvat setouto formln logikou jeui- Jak se si takhlavu; se sou- seabstrahovat,zatmco mco se smyslovmi kter scvelijak prolnaj amatou. abstrakci sevak duchna jeden bod aosvojuje sitak nvyk zabvat seniternos-t.Znalosti forem mylen je mono pout ja-ko pro empirick kterpo-stupuj podleforem,av tomto smyslu byla logika jako instrumentln logika.Lze seovem vy- alogika senem studovat pro uitek, ale pro ni samu,protoe to,co je nemme vyhle-dvat pro pouh uitek.To je sice z jedn strany naprosto sprvn, ale na druhje to protoe je to tosubstanciln,kter stoji sa-mopro sebe,a proto je t nositelem zvltnch je podporujeadovdkcli.Tytozvltn nesmme pokldatzatoprvn,aleto,coje je podporuje.Tak nboenstvmsvojiabsolutn hodnotuv samm,ale nese audruje jin Kristus Dbejte nejprve krlovstv boho a to ostatn vm bude

- Zvltnch jemono dm;hnout jen tehdy,kdy doshneme toho,coje jsouc-apro-sebe. 21 b) Chpe-li semylen jako vevztahu k - jako o pak obsahuje obecno ja-koprodukt takovto jeho hodnotu topod-statn, pravdu. V5.jsme sezmnilio dvnm eto pravdivv vlastnostechaudlostech,to apodstatnvnich, onijde, do etonen to,co nm posky- . tuje prvn zdn,prvn npad, nbr eo tom jenejprve mme-liproniknoutke 68 povaze aetohodoshnemepomoc mlen. Dodatek.Una poadujeme,aby semu ulo,aby spojovalojmna s pod-statnmi.Zde si mus dvat pozor arozliovat,mus mt na pravidlo a podleupravit kad da-n Pravidlonen nic jinho ne obecnho, atomutoobecnu m to zvltn.- Dle mmev nich bychom jich mohli doshnout.Zde je tm obecnm, amymme anstroje,jejich podletohoto - se umorlnch zdeznamen bttoho, co je sprvn, povinnosti jako obecna, podlekterhojakopodlepevnhopravidlamusme v danch sv zvltn chovn.V naem zvltnm postupu m bt obsaeno a m bt rozpoznatel-nobecn- Totnachzmevesvmvztahu k Pozorujeme bleskahrom. Tentojev znmeajejvnmme.Ale sene-spokojujes tm,eje s pouzeobeznmen,s pou-hm smyslovm jevem;chce proniknout za chce je,pochopit jej.Proto sna sepoznat jakoodlinho od jevu jako takovho,nitro na rozdl od pouhho Tak jev zdvojujeme,roz-lamujemejejna a naslu a jej projev, a Nitro, sla zde to obecn,trval; nen to tento nebo onen blesk, tato neboona rostlina,nbrto,co vevem toton. Smyslov je jednotliv apomjiv;coje v trval,to poznvme nm ukazuje n mnostv jednotlivch aamy ctmebu vnstdottorozmanitosti jednotu.Proto porovnv-meli sname sepoznat vevem to obecn.Jednotlivci se rodahynouarodjeto,covnich coseve vechneustlevrac,aletojetujenom proSem izkony, zkony pohybu nebeskch les.Dnes vidme zde, ztra jinde; tento je v rozporu s duchem,je duch protoe duch v v jednoduch, stl a obecn ur-69 Veden touto vrou svna ony jevy a poznal jejich zkony; stanovil obecnm bempohyb nebeskch take lze na tohoto zkona apoznat kadou jejich postaven.- je to sesilami, je nesmrnou rozmanitost lid-skho konn.I zde e vldneobecno. - Ze vech je patrn,hled vdytopevn,trvajc,v acopanujenad zvltnm.Toto obecno, je nen mono postihnout smys-ly,plat jako topodstatn,jako pravda.Tak po-vinnosti a prva jsou podstatou a jejich pravda spo- v tom,eodpovdaj obecnm takto toobecn, e pro-tikladk jinmu,atotojinjetobezpro- a jednotliv, je stoj proti nmu,aobecnmu.Totoobecnoneexistuje jakoobecnnavenek,rod jako takovnen monovn-mat,zkony pohybu nebeskch nejsou napsny na nebi.Obecnotedynevidmeaneslyme,tojejenpro ducha.Nboenstv ns kobecnu,je vza-hrnujeveostatn,kabsolutnu,jeveostatn aletotoabsolutnoneexistujeprosmysly,nbr jen pro ducha amylenku. 22 c) se na jm je ob-sahzprvudnv nzorua jen pro- tto si opravdovou po-vahuDodatek.To,covyplvz je produktem naehomylen.Tak Soln zesvhlavy zkony,kterdal Aledruhou strnkou je,eobecno,zkonypokldmetakzaopak subjektivnho a poznvme v nich to,co je ve podstatn,pravdiv a objektivn.Abychom zjistili,co je ve pravdiv,ktomu pouhpozornost, nbrktomujenezbytnnaesubjektivn je to,coje dno.To sezd na prvn pohled zcelanesmyslnavrozporus o 70 poznvn jde.lzeezavechdob vldlo esubstancilna dosahujeme teprve po toho,cojedno, Protitomuseozvalypochybyav kdybyl rozdlmezitm,coje vtvoremnaeho mylen a co jsouo Bylo e jejinho,necomy z Ze-jmna kritick filozofieuplatnila toto stanovisko odlou-proti vech dob,kter po-vaovaly shoduamylenky zaKolem tohoto protikladu krou zjem filozofie. nou lidskou vrou ale je, e tento protiklad veneexistuje.V bezzvltn re-flexe o tom,e z toho vzejde pravda, myslme v pev-n vsouladmylenkys atoto je Nzor,enae poznn je jen subjek-tivn,je chorobou na doby,kter propadla eza toto subjektivno nelze u dl proniknout.Ale prav-daje objektivnho,pravdambtpravidlempro vech,take jednotlivce, kter se s nm neshoduje, je patn.Podle nzorn je na-proti tomu dobr u jako takov,pouh for-ma je obsah jakkoli,protoe neexistuje dnkritriumjehopravdivosti.- jsmeve, e odedvna educha je znt prav-du, vyplv z toho dle, e i roda,objekt jsou iotm,jsou jako my-len,etedymylenjepravdou kolem filozofieje to,vco lid,pokud jde o mylen,odjakiva Filozofie te-dy netvrd nic novho; to, k jsme se dopracovali za pomoci sv reflexe,je ji dvno kem vechlid. 23 d)Protoe vseukazuje jak opravdov po-vaha mylen,tak i to,emylen je mou je ona povaha taktvtvorem mho ducha, a to jako myslcho subjektu.Jemmvtvoremvsouladusmoujednodu-71 chou veobecnost jako naprosto u sebe jsoucho J - v souladu s mou svobodou. slymevraz"vlastn mylen",jako kdyby tmbylovznamnho.Ve ni-kdo myslet zajinho, tak jako za jst apt.Uvedenvraz je tedy pleonasmus. - V mylen je obsaena svoboda,pro-toemylen je veobecna a tud abstraktnm Zhlediskasubjektivityje mylenbytm-u-sebeprostmjakhokoli zhlediska obsahu je jen ve ajejch nch.se tedy v souvislosti s filozofi o skromnostiaope,aje-lipokora skromnost vtom,esv dnou zvltnvlastnosta pakmusmefilozofii zprostit z pchy, jeliko mylen je po obsahov strnce pravdiv, jen pokud je no do apo formln strnce nen zvltnm bytm subjektu. Mylen se naopak pr- tm,e se chov jako abstraktn J zbavenv partikularity zvltnchvlastnost, atd.a jentoobecn,v jetotonsevemi individui.- Vyzv-linsAristotels,abychomse chovali takov pak spo- kterousi v tom,ese svho zvltnhoa anechv seovldat24 Podle nazvat mylenky objektiv-nmimylenkamiasemje zahrnoutityformy, kter zkoum logikaajese chpoujenjako formy mylen.Logikatedy spadvjednosmetafyzikou, o pojatch vmylenkch,kterplatily za esencVztah takovch forem,jako jsou pojem, soud a su-dek,k jinm formm, jako je kauzalita atd., bt ukzn jenlogiky sam.Ale tolik lze i nahldnout,ekdy semylenka pokou si 72 o pojem, tentopojem(atud ani jeho formy,soud a sudek) po- z a kter jsou ciz a . jak jsme ve vede k tomu obec-nmuve tosamojealejednmz pojmu.Tvrzen,e rozvaovn a rozum jsou ve tot co vraz "objektivn mylenka".Tento vraz je vak nepohodln proto,emylenka se jen duchu, a vraz "objek-tivn" sezase youv o neduchovnm. 1.dodatek.Rkme-li,e mylenka jakoto objektiv-n mylenka je strnkou mohlo by sezdt, etakchceme Ve se v ns vzpr proti tomu, abychom pojmali nost jako mylen;mylenmse li od Vsouladu s tmbychommuselimluvit o jako o mylenky,jako o in-teligenci,kter je - slovySchellingovmi- zka-

Abychomsevyhnuli jelpe msto vrazu "mylenka" uvat vrazu "mylenkov ur- - je tedy povaovat vzhledem kto-mu,co bylo dosud za systm mylenkovch nunichodpad protiklad subjektivnho aob-jektivnho (v jeho vznamu).Tento vznam my-len ajeho je ble vevrokuantickch e vldneNS9,- anebovnaem tvrzen,eveexistuje rozum,cochpemetak,e rozum je du vje mu imanentn, je jeho povahou,jehoveobec-nem.Abychomuvedlikonkrtn - mluvme-li o To jeNen mon uk-zat jako takov,nbr vdy jen jako takov neexistuje,ale je obecnou jednotlivch akadexistujc je co je mnohem je rodov "bti tomuto jako jeho obecno a jeho podstatn Kdybychompsovi nebyloby monoje. maj svou trvalou povahuasv jsoucno.ij aumraj,vzni-73 kaj a zanikaj; jejich podstatnost, obecnost je rod, a ten nen mono chpat jen jako vlastnost. Mylen,je substanci je tobec-nousubstanc duchovna.Vechnolidsk nazrn obsa-hujemylen;tak je mylen obecnem vech stav,vzpomneka kadduchovnka-dho atd.To vechno jsou jen dal specifi-kace mylen.Chpeme-li mylen takto, objevuje se nm vjinsouvislosti,nekdyjen mmemohut-nost mylen,mezi jinmi schopnostmi a vedle nich, jako je nazrn, atd.Povaujeme-li mylen za opravdov obecno vehoi duchov-nho,potommylentotove ajezkladem veho.Abychompochopilimylenvjeho subjektivnm smyslu, musme navzat na toto pojet mylen vjehoobjektivnmvznamuGakoNS).Rkmesice mysl", aletak e nazr,chce atd. je myslc a je veobecnem, alemyslc jejenpotud,pokudveobecnoje pro je ot veobecnem,ale pro neexistuje ve-obecno jako takov,nbr vdy jen jednotliv. vid jednotlivho, svkrmivo, atd.Aletovejsoupro pouzejednotlivosti. smyslovvnmn m vdyco pouze s jednotlivm (tatobolest,tato siNS domuje,teprve setak zdvojuje,eje veobecnem pro veobecno.Dochz k tomu tehdy,kdy si je sebe jakoto J. J, myslme tmsebejakotutojednotlivou,zcelaosobu.Ve tm vak onevypovdme nic zvltnho. Ikad jin je J,a jako J sebe,mnm sice sebe,tohotojednotlivce,alevyslovuji na-prostoveobecnho.Jje