D

PR

O V

S

5 / 2

01

8

H R A J U J E N R O L E , K T E R M R O Z U M M

5

2 0 1 8 / R O N K 1 0 / Z D A R M A

REKL AMN MAGAZN NRODNHO DOPRAVCE

JAROSLAV DUEKH E R E C

Jsme soust vaich ivot. Kad den s vmi proijeme tisce pbh. Kad den pro vsvypravme tisce vlak. Bez vs by nae prce nedvala smysl. Jsme tu pro kadho. Jsme tu pro vs.

Vozme vae pbhy

www.cd.cz

CD_generace_Inzerce_215x270_spad5mm_10.indd 2 06/04/2018 14:16

1 v o d

D pro vs reklamn magazn

eskch drah

www.cdprovas.cz cdprovas@cd.cz

T I T N N K L A D145 000 ks

V Y D A V AT E L esk drhy, a.s.

D AT U M A M S T O V Y D N 2. kvtna 2018, Praha

R E D A K C E D pro vs

Generln editelstv Dnbe L. Svobody 1222

110 15 Praha 1

I S S N1210-9142

F R E D A K T O RVclav Rube

R E D A K N R A D A Michal tpn (pedseda)

Barbora PotkovJi Jeeta

Vclav RubeMichal Mlek

Johana Kvtkov

G R A F I K A / D T P / P R O D U K C E SEVENART s.r.o.

I N Z E R C E A P E D P L AT N info@cdprovas.cz

T I S K MORAVIAPRESS s.r.o.

POKYNY PRO AUTORY:

V ppad nroku na honor je nutn, aby

autoi redakci uvedli jmno, pjmen, bankovn spojen,

rodn slo a adresu.

V opanm ppad neme bt honor vyplacen.

PEDPLATN

30 K za slo

Ven teni, mil spolucestujc,

mte rdi symboly? Pokud ano, pak si kvtnov slo vychutnte plnmi douky, protoe jsme pi jeho tvorb vsadili prv na slu znak, kterm pikldme vt i men vznam. Napklad osobnost tohoto sla, Jaroslav Duek, je hned symbolem na druhou. Jednak mistrnho herectv, zrove tak velmi svrznho pstupu k ivotu a vnitn energii. Uznvm, e jeho ivotn filozofie me bt leckomu ukraden a nepochopiteln, ale mn dv docela smysl.

Co vak bylo urit ukradeno, byl symbol vtzstv nacist. Pbh blho vka zaal geniln a skonil fiaskem. Nevte, o em je e? Pak nalistujte rubriku 100 let spolu.

Ve znamen ikon se nese i cestopis. Dlouh as byl Berln mstem, odkud se sp utkalo, dnes je neodolateln zjizvenou vbnikou pro volnomylenke i vizione. A kdy jsme u tch vizion, byli jimi i konstrukti Brejlovce lokomotivy, kter se stala symbolem elegance konce 60. let. Letos slav neuviteln plstolet v provozu, jak se dotete v elezninm tmatu.

Symboliku zkrtka najdeme vude kolem, a pokud ji sprvn rozklujeme, znamen to, e jsme schopni jistho nadhledu, co je dovednost, kter nm asto chyb. eknte sami, nen to koda?

Pohodln cesty, astn nvraty a cit pro symboly peje

Vclav Rubefredaktor

6ROZHOVOR

Jaroslav Duek12100 LET SPOLU

1945: Konec ukradenho vka

Editorial

ObsahPT SLO

VYJDE 30. 5. 2018

17CESTOVN PO R

Chrudimsko-Hlinecko30D PRVODCE

Legendy zpt natratch

40CESTOPIS

Berln48ELEZNICE

BrejlovciTITULN FOTO: ADOLF HORSINKA / MAFRA / PROFIMEDIA

N o v i n k y2

NOV SPOJEN

Mylenku prodlouit vkendov linky jedouc z Prahy do Tanvaldu a do Harrachova inicioval Libereck kraj. Prvn spoj pivtal sm Krakono s Micha-lem tpnem, lenem pedstavenstva D. Turist tak maj pohodlnj spojen do Krkono. Kvli znanmu sklonu, pro kter byla tra v minulosti vybudovna jako ozubnicov, a s ohledem na zajitn bezpenosti na n mohou toti jezdit jen vybran vozidla. Na rychlky linky R 21 pro-to D nasadily motorov vozy ady 854.2.

Cestu do Harrachova zvldnou za 3 hodiny a 15 minut, v opanm smru za 3 hodiny a 31 minut. Krom modernho a pohodln-ho interiru jsou vlaky vybaveny audio-vi-zulnm informanm systmem. Vz tak disponuje zavazadlovm oddlem, v nm je mon pepravit jzdn kola. Turist, kte m na polskou stranu Krkono, maj dle monost v Tanvaldu nebo Harrachov pestoupit na osobn vlaky mc do Sklsk Poruby.

Zhlavnho msta doHarrachova azpt se mohou zkaznci D bez pestupu dostat dky novm pmm rychlkm. Ty jezd odpoloviny dubna dvakrt denn vdy ovkendech aosvtcch. Nrodn dopravce nalinku R 21 nasadil modernizovan motorov vozy.

DoKrkono jezd nov pm rychlky

Mme pro vs drek od nejvtho vydavatele knih u ns! Kupte si v kvtnu jzdenku v e-shopu D a vyuijte

slevu 25 % a potovn zdarma na nkup knih v internetovm knihkupectv Albatrosmedia.cz.

Najdete zde vce ne 8 000 knih vech kategori, ten pro dti, beletrii pro dospl, populrn-

-naunou literaturu, ale tak aktuln bestsellery i klasiku. Kd zskan nkupem v e-shopu D je platn na www.albatrosmedia.cz a do 30. ervna 2018. Nabdku nelze kombinovat s jinmi aktuln poskytovanmi slevami a akcemi e-shopu.

ODMNA ZANKUPE-SHOP D 25%

SLEVA

LETN ANGLICK TBORY SUMMER TIME CAMPS prima lto vsrdci jihoeskch les Ji 25. ronk nabz tbory pro mal i velk:

SUMMER TIME letn tbor koncipovan jako kombinace pestrho programu a efektiv-n anglick konverzace. Vedle anglitiny jsou hlavn npln zitky z ADVENTURES.

EUROCAMP anglick mezinrodn tbor zamen na prohlouben komuni- kanch dovednost, kde dorozumvacm jazykem je anglitina i etina.

ENGLISH 4 YOU intenzivn kurz za asti rodilch mluvch. Aktivn konver- zace, procvien vslovnosti i vnmn ei.

SYKA AGENCY a.s., cestovn kancel M: +420 602 326 747 | T: +420 223 010 176 E: email@sykaagency.cz | www.syka.cz

3

KVTNOV TIP ZPOHODLNHO OBCHODU NATRASE

WWW.PONTY.CZ

Pijte si ut domc atmosfru na Dni Kozla v arelu pivovaru ve Velkch Popovicch. Tento svtek vech kozlch fand a pocti-vho pivovarskho emesla se kon v sobotu 9. ervna od 10:30 hodin. Letos mte poprv jedinenou monost svzt se historic-km vlakem z Prahy do Velkch Popovic a po nov zprovoznn pivovarsk vlece pmo do cle. Dky specilnm prohldkm se budete moct podvat i na msta, kter jsou bn nvtvnkm pivovaru nepstupn, a budete moci ochutnat zklad kadho

poctivho piva svtlou i tmavou sladinu. Letos se na Dni Kozla pedstav i nov lek, kterm si slavnostn pipijeme na hlav-

nm pdiu ve 14:00. V prbhu celho dne budou navc na nkolika mstech arelu k vidn ukzky i jinch tradinch emesel. O zbavu se postaraj tak kozlci na chdch a dal- umlci. Vce na www.denkozla.cz.

Povlece a naDen Kozla

N o v i n k y

Na dobsk Mjov slavnosti sUatouV sobotu 19. kvtna se mete svzt z Prahy do Dobe a zpt parnm vlakem v ele s lokomotivou pezdvanou Uat nebo Bulk z roku 1935. Z ndra Praha-Brank odjd vlak v 10:25 hod. Pi zastvce v Mchenicch bude doba potebn pro doplnn vody do parn lokomotivy vyplnna hudebnm programem skupiny BUFFOONS STEAM ENGINES (Kaparovy parn stroje). Po pjezdu do Dobe (13:06 hod.) se v pro-storch ndra uskuten koncert skupiny Vlak do Dobe s hosty. Do centra msta, kde se konaj Mjov slavnosti s bohatm programem, bude zajitna kyvadlov autobuso-v doprava. Ve 13:50 hod. se parn vlak vyd na vletn jzdu z Dobe do Mal Hratice a zpt. Do Prahy se vrac v 16.11 hod. Bli informace na www.cd.cz/zazitky.

PRO FANOUKY

TVJ POHR,TVOJE KRLOVSTV.

TVJ POHR,TVJ POHR,TVOJE KRLOVSTV.

TVOJE KRLOVSTV

12181 KRU IIHF A6.indd 2 27.03.18 11:59

Prodejny PONT Market, kter najdete na vtin vznamnch elezninch ndra po cel esk republice, vdy nabzej to, co se vm bhem cesty me hodit. Kvten bude jak jinak ne ve znamen hokeje a doufejme i velkch vher. Svj zlat pohr si vak mete vychutnat u dnes, a to formou tradinho kruo-vickho piva v hokejovm pebalu. Nejen hokejovm fanoukm pejeme astnou cestu pes Pohodln Obchody Na Trase.

D NOSTALGIE

DoMlad Boleslavi naStedoesk eleznin den!V sobotu 12. kvtna by v Mlad Boleslavi neml chybt dn pznivce svta na kolejch. Na nvtvnky tu ek bohat program. Na mlado-boleslavskm hlavnm ndra si mete prohldnout vstavu vozidel, pro nejmen bude pichystn Dtsk vz a tzv. Kinematovlak. Nejvtm lkadlem budou jzdy mo-dern motorovou jednot-kou RegioShark z hlavn-ho ndra do arelu automobilky koda a jzdy parnch vlak s historick-mi vozy napklad do Dol-nho Bousova. Jednotka Re-gioShark pojede tak nkolikrt do Mena a zpt. Po cest mete vystoupit v Sudomi a prohldnout si drezny a mal eleznin muzeum. Mladoboleslavsk elez-nin spolek bude organizovat tak nkolik jzd z hlavnho n-dra do arelu cukrovaru Dobrovice s prohldkou muzea. Pro nvoz a odvoz nvtvnk tto velkolep akce bude zajitn historick autobus, kter zastav na dleitch zastvkch mstsk hromadn dopravy. Vce na www.cd.cz/zazitky.

SLAVNOSTI PIVA

4 T i p y n a v l e t

FOTO

: MU

ZEU

M H

L. M

. PR

AH

Y

FOTO

: LU

K

H

OR

K

Nahldnte dokonzervtorskch dlen!Mlokdo m pedstavu, jak nron, ale tak zajmav je prce muzejnch konzervtor. V praskm dom U Zlatho prstenu v Tnsk ulici je k vidn uniktn vstava s nzvem Konzervovan minulost, kter seznamuje nvtvnky s touto profes, v n se snoub emesln zrunost se znalostmi umn, chemie, materil a technologi. Vstava poodhaluje prci konzervtor papru, textilu, deva, kovu a keramiky a pedstavuje tak nov metody vetn 3D skenovn. Jde o prvn vstavu po tyiceti letech, na n je prce konzervtorskch pracovi ukzna v takto celistvm pojet. V rmci vstavy se konaj workshopy a rovn komentovan prohldky jak vstavy, tak i konzervtorskch dlen. Zastnit se mete i pednky k restaurovn dioramatickho obrazu Boj Praan se vdy na Karlov most roku 1648 v Zrcadlovm bluditi na Petn. Vce na www.muzeumprahy.cz.

Nejbli eleznin stanice: Praha Masarykovo ndr. /Praha hl. n. ad.

VOstrav se pedstav divadeln hvzdyOstravu ek jubilejn 10. ronk divadelnho festivalu Dream Factory Ostrava. Tovrna na sny zahj provoz 29. kvtna a a do 4. ervna bude publikum zsobovat tm nejlepm, co se za posledn dobu na divadelnch prknech urodilo. V rmci festivalu se v Ostrav pedstav herci David Pracha, Zuzana Stivnov, Martin Finger, Zuzana Kronerov a dal. Krom tradinch divadelnch stnk budou pedstaven uvdna i na netradinch mstech. Dream Factory Ostrava se od jinch festival odliuje vyuitm industrilnch prostor tit programu festivalu se odehrv v Doln oblasti Vtkovice, st programu bude situovna do budovy bvalho Hotelu Palace, hrt se bude teba i v budov Nrodnho pamtkovho stavu a festival zakon pedstaven v cirkusovm apit na Masarykov nmst. Aktuln informace o programu najdete na webovch strnkch festivalu www.dfov.cz.

Nejbli eleznin stanice: Ostrava hl. n./Ostrava sted/Ostrava-Svinov ad.

Den dt nandra Praha-BrankJet nevte, kde s dtmi oslavte jejich svtek? Pijte prvn ervnovou sobotu na ndra Praha-Brank, kde bude pipravena pestr zbava, plno atrakc a jzdy zvltnch vlak. Bohat program probh od 9 do 18 hodin. Na improvizovanm jeviti nkladnho vozu se pedstav dti z DDM s hudebnm a tanenm vystoupenm. Zjemci se mohou svzt historickmi vlaky do Modan a zpt. Nejvtm lkadlem jsou jzdy zvltnch vlak do arelu depa metra na Kaerov. Na sv si pijdou i fanouci mstsk hromadn dopravy, kte se mohou projet historickou tramvaj nebo historickm autobusem. Po stanici se bude prohnt motorov vz Hurvnek. Nebude chybt ani tradin vstava a zpstupnn lokomotiv praskho depa kolejovch vozidel. Fyzickou zdatnost si kad me otestovat na inspektorsk drezn. Bli informace najdete na www.cd.cz/zazitky (v zloce Doporuujeme).

Nejbli eleznin stanice: Praha-Brank

Historickmi vlaky navlet doLedniceOd 1. kvtna do 9. z se o vkendech a svtcch opt mete svzt mezi Beclav a Lednic historickm motorkem z 50. let minulho stolet, tzv. Hurvnkem. Z Beclavi odjd v 9:10, 11:10, 13:10 a 15:10. Jednosmrn jzdn stoj 30 K, zpten 50 K, za dti zaplatte polovinu. Jzdenky koupte ve vech pokladnch D nebo pmo ve vlaku. V Lednici mete navtvit zmek, zmeck sklenk a jzdrny, absolvovat romantickou plavbu zmeckm arelem nebo si se slevou po pedloen jzdenky z vlaku prohldnout muzeum Lednice dvn Jak se ilo za tatka Masaryka. O sobotch 26. kvtna a 15. z pojede mezi Beclav a Lednic parn vlak s bufetovm vozem. V tyto dny se na ndra v Lednici budou prodvat zabijakov speciality, zjemci maj tak monost podniknout vyhldkovou jzdu historickm buskem Praga RND. Vce informac najdete na www.cd.cz/zazitky.

Nejbli eleznin stanice: Beclav/Lednice ad.

Za nostalgi

Navstavu Nafestival Zazbavou

FOTO

: MIC

HA

L M

LE

K

do 21. jna 2018 29. kvtna a 4. ervna 2018 2. ervna 2018

Vlakem zazitky www.cd.cz/zazitky

1. kvtna a 15. z 2018

Vlak+ Zoo Praha

Za zvtky vlakem s vhodnou jzdenkou

Uetete za jzdn i vstupn do Zoo Praha.

25% sleva zpten jzdenky do stanic Praha hl. n., Praha Masarykovo ndra, Praha-Holeovice a Praha-Libe*

20% sleva do Zoo Praha pi pedloen jzdenky

TIP! 10. 6. odpoledne s Elfkem v Zoo Praha (soute, drky, divadlko...)

* Vlak+ Zoo Praha si vydejte pi nkupu jzdenky a pro uznn slevy si ji nechte oraztkovat v informanm centru Zoo Praha.

www.cd.cz

CDPV_Vlak+ZOO_2018_215x270_v08_tisk.indd 1 23/04/18 13:56

R o z h o v o r6

ROZHOVOR

TEXT: EVA FRAKOVFOTO: ARCHIV FILMU SMVY SMUTNCH MU,

ARCHIV JAROSLAVA DUKA A PROFIMEDIDA.CZ

J A R O S L A V D U E K

Jaroslav Duek bud pozornost. Pro nkoho je to alternativec a tak trochu blzen, kter chod bos a ignoruje zabhnut spoleensk pravidla. Pro jin je to lovk, ktermu nen jedno, kudy se ubr dnen konzumn svt, a vrac se k prod, kde nachz pravdu a smysl. Ten nael tak v mylen a vdn starch Toltk, kterm se d a dky tomu ije astn a vyrovnan. V harmonii. Pradvn odkaz Toltk pedv u adu let tak v improvizanch pedstavench tyi dohody a Pt dohoda, kter jsou pravideln vyprodan.

ijeme vesvt plnm

DISHARMONIE

R o z h o v o r8

Konen tu mme jaro. Jak tohle obdob provte? Dodrujete njak zvyk spoje-n prv s pchodem jara?Mm vely, take na jae jsem vdycky zvdav, jak jsou na tom. Bhem zimy ly otvrat nechci, protoe velstvo si tam udruje stlou teplotu. Nedvno jsem na n poprv koukal a byl jsem rd, e jsou v podku. Jaro mm ale rd stejn jako jin obdob. Na jae taky bojuju s ostruinami, kter mm na chat, vytrhvm lahouny na strni, a to je docela zhul.

Vyrbte tedy med?Ten vyrb vely, j ho jenom stm. Ale mm ho jen pro sebe, pro rodinu, pro radost.

Drte taky pst?Pst drm nejen na jae, ale bhem celho roku. Jsou to sp jednotliv dny, kdy nejm. Takov ten dlouhodob pst, ten na m le-tos jet neskoil. Jindy ale pijde zniehonic a j najednou zjistm, e nejm.

Jak dlouho jste vydrel nejdle nejst?Naposledy to bylo 30 dn.

Nechybla vm energie?Nechybla. Kad den jsem hrl, do toho tpal dv, hrl jsem tenis. A lo to. Kdy vm pst sedne, jste pak udiven, jak vichni kolem vs pod jed. Vm toti nic nechyb.

Byl jste tak pznivcem raw stravy. Jak to mte te? Dte si knedlo vepo zelo, kdy vs pepadne chu?Na tohle jdlo zrovna chu nemvm, nemm rd kombinaci mouky a masa. Dodruji sp odlehenj jdelnek, ale klidn si dm jablen zvin se lehakou, jako teba te.

Ponoil jste se tam napklad do vzpom-nek na dtstv?To ne. J jsem tam pocioval hlubokou ptomnost. Zle, co od t terapie kdo oekv. Nkdo tam jenom relaxuje, nkdo si tam me vyeit vnitn problmy, je to opravdu velmi zajmav.

Dv se ale zavrnm do tmy muili vzni, ne?Pette si Tulka po hvzdch od Jacka Lon-dona. Je to krsn kniha, kde takhle chtj vznit tulka, ale ten si to nramn uv. Dostv se do stav, kdy putuje vesmrem, a ohromn se mu to lb, take se pak nech-v schvln spoutat. Nae tlo je zvltn uzpsoben, zkuen muitel vdli, e kdy vm zpsob rychlou bolest, tlo m mechanismus, kdy ji um pepnout na pocit slasti. Teba kdy umrzte, tak zanete ctit teplo. Proto muili velmi pomalu.

Vy o sob kte, e se nepovaujete za herce a vybrte si jen role, se ktermi se umte ztotonit.Ani nejde o ztotonn, ale hraju jenom role, u kterch ctm, e bych je uml zahrt. Musm ctit, e t figue rozumm. Nabzeli mi role, kdy jsem se omluvil a odmtl, protoe jsem ne-chpal tu postavu. Pokud k n nenajdu hereck kl, aby psobila vrohodn, jdu od toho.

Zkouej vs reisi pemlouvat?Myslm, e u nade mnou zlomili hl. Ale nkdy teba zavolaj reisi z FAMU, a to bych teba toit chtl, ale zase nemu kvli jinm povinnostem.

V ervnu m premiru film smvy smut-nch mu podle knihy Josefa Formnka. Tam jste si zahrl roli alkoholika s chut?Tam jsem kvnul hlavn proto, e se s Pep-kem lta znm a navtvil jsem ho i v dob jeho krize. Kdy jsem hrl tady na Lvce Cavemana, tak mi Pepk pjil originln amanskou epici a prav indinsk otp.

S reisrem Danem Svtkem jste se znal?To ne, ale k tomu, jak m oslovil, se ve do-cela vtipn historka. Pila mi od nj sms, e m vidl v Pustin a to mu vyeilo problm, koho obsadit do postavy Ldi v smvech smutnch mu. Poslal mi scn a tam ml La dv krtk vty. kal jsem si, co ml reisr s tou postavou za problm, a omluvil jsem se mu, e tuto postavu bych asi neuml nim obohatit. On mi napsal: Proboha! Jed-n se o roli Milana! Spletl se. Milan je jedna z hlavnch postav, zajmav podivn. Na to jsem rd kvl.

Krom msnho pstu jste absolvoval u dvakrt i pomrn extrmn oistu due, spovajc v terapii tmou. Jak to bylo prot tden zaven v pln tm?Pi tom jsem zrove drel pst a pso-bilo to na m blahodrn, ty pocity jsem popsal v knce Tvary tmy. Vte, je to velmi intenzivn pocit. Jsou lid, kte do tmy chod jednou ron. Je to zvltn situace, kdy nahldnete do takov polohypnzy, polosugesce toho, emu bn kme rea-lita. Je to zajmav v tom, e nemte dn vizuln vjemy, a hluk zven vnmte jen tlumen. Take zanete vnmat, jak mysl zpracovv mylenky.

TY MRTV VCI JAKO AUTA, DOMY ASILNICE VYTV MRTV ST LOVKA. TOLTCI TOMU KAJ PARAZIT.

V serilu Pustina se Zuzanou Stivnovou

R o z h o v o r 9

Naten probhalo pmo v psychiatrick lebn v eskm Petrohrad. Jak to byla zkuenost bt obklopen pacienty?Bylo to hezk. Nejdv jsme tam jeli v srpnu na soustedn, abychom nasli atmosfru. Ti klienti si s nmi rdi povdali, bylo to pro n zpesten celkem stereotypnho reimu. Zpvali nm, nosili nm vkresy, co namalo-vali, vyprvli nm sv osudy. Mnoz z nich byli velmi inspirativn.

Jak mte vztah k alkoholu vy sm?Liknav. Ve svm blzkm okol jsem vidl mnoho lid, kte dopadli patn, alkohol z nich udlal trosky. I to byl jeden z vnit-nch dvod, pro jsem vzal tu roli. Nemm z alkoholu strach, ale moc se do nj nehrnu, protoe vm, e me zpsobovat velk problmy. Ml jsem teba dobrho kamar-da, kter kdy se napil, stval se tonm. Nkdy lid pi pit ztrcej sebe sama, a vy mte pocit, e nemluvte s lovkem, kter-ho znte, ale s tm dmonem alkoholem.

Na Lvce hrajete pedstaven 4 dohody u 14 let, a pod je plno. m si vysvtlujete spch t hry?Moje vysvtlen je, e ten zkladn stedo-bod toltckho svta se jmenuje skryt nebo tich vdn, kter m kad v sob. Je to jako kdy si pedstavte, e ze semnka vyroste strom. V tom semnku ale ten strom u je zakdovan, vy ho nemuste uit, co m dlat. Toltci se domnvaj, e lovk nen hloupj ne rostlina, tud jejich due nebo vnitn hlas v, co m dlat. A to je stedobod 4 dohod. Myslm, e to te m dl tm vc vychz najevo.

ROLE SI VYBRM PELIV. POSTAVM MUSM ROZUMT, CHPAT JEJICH JEDNN ATAKY MT POCIT, E JE UMM OBOHATIT.

Podle vs tedy ijeme v absolutn dishar-monii?No jist. Aristoteles ekl, e rozdl mezi nejchudm a nejbohatm nesm pesh-nout ptinsobek jeho pjm, jinak jde o absolutn nerovnovhu. Dnes se ale v, e 98 procent veho bohatstv na planet vlastn pouh 2 procenta lid. Jsou to lid, kte vydlaj klidn milion korun denn, a pitom jsou lid, kte nemaj co jst, pod chyb penze ve kolstv nebo zdravotnictv. Je to absurdn.

D se tohle vnmn ovlivnit vchovou?Samozejm, systm to dobe v, proto dtem vnucuje urit doktrny u od kol-ky. Teba bloi pod skryt v, e jsou nadazen rasa. Nebo e je v podku koupit si dm, na kter nemme, a 10 aut k tomu. Nebo brt slep antibiotika. To mylen je splaen a pln blbost. A lid si to mon uvdomuj, a proto chod na 4 dohody. Zej-m ct pitalivost thle pravdy.

Jste proti modernm vymoenostem, je to tak?Ty mrtv vci jako auta, domy a silnice vy-tv mrtv st lovka. Toltci tomu kaj parazit. V prod existuj cestiky a pinky, kter ale vzniknou tm, e je tvorov uvaj. Tme vci ze zem, protoe roste spoteba, a jsme jako utren ze etzu a naruujeme tm harmonii. Ta mrtv st bytost vyhod klidn z firmy 20 lid kvli tomu, aby ti na-hoe nebrali mn. Msto toho, aby vichni brali stejn a omezili se. Stejn funguj banky, kter vm pj penze jen proto, aby z vs tahaly roky. A je jim pln jedno, jestli prosperujete, nebo ne. iv bytost vm pj a ekne, a mu vrtte st zisku, a se vm bude dait. Na tomhle principu funguj teba muslimsk banky. Protoe rok je povao-vn za lichvu.

Co se stane, kdy civilizace ztrat kontakt se ivou st a zbude jen ta mrtv?Pak se to cel asi zhrout, co se v rytmu djin pod opakuje a pod se na to zapo-mn. Ale j se domnvm, e te nastal ten as, kdy se na to lid zase rozvzpomnaj a uvdomuj si blc se kolaps.

V novm filmu smvy smutnch mu s Davidem vehlkem v hlavn roli

S manelkou Ivetou Dukovou

R o z h o v o r10

Jak mte nzor na doktory? Pr se lte zsadn sm.Od roku 1991 jsem u doktora nebyl. Pro by ml za m rozhodovat njak doktor? A jak by vbec mohl, kdy m nezn? Pokud ijete v rytmu ivota a prody, ctte, e se bhem ivota mn. Nkdy potebujete zalzt do samoty, jindy chcete bt s lidmi, a vnmte stdn tch vln, jako se mn ron obdob. My to ale ignorujeme, chceme civilizaci, kter pob pod stejn v rychlm tempu. Tvo-me komplexy, kde je pod stejn teplota, jsou tam kina, obchody, zaven tam meme trvit cel dny. To je samozejm nezdrav prosted, kter nepinese nic ivho.

Jak se me lovk vylit sm?To se stle jet um. Kdy se objev njak pot, um se s n komunikovat, pracovat. Nkdy pomh prv pst jako podprn prostedek. Zkoumm, co m tlo rdo, chodm bos, otuuju se.

U kdy jsem ml mal dti, chtl jsem jim zaplatit uitelku, aby se mohly s dtmi ze sousedstv uit doma. Dost lid m ale pesvdovalo, e bude lep, kdy se zapoj do kolektivu. Ale moje dti mly ohrom-n tst na uitele. I v t povinn koln dochzce mete narazit na skvl uitele, jen to chce hledat. J myslm, e vzdln by mlo bt prvo, ne povinnost.

A jak se dvte na znmkovn?To je totln blbost. Jak si vbec nkdo osvojuje prvo znechutit dtti vnitn touhu po vdn tm, e jej testuje, dv mu asov omezen? Pece kad dt je jinak rychl a pouv jin typ mylen. Nkdo m pohy-bov nadn, nkdo potebuje klid, nkdo m zase obrazov vidn, jin doke skvle pemlet v ase. kola by mla rozvjet na-dn jednotlivch unikt, nikoli prototypy.

Jste pznivcem svobodnho vzdlvn?Jist, ve svt se bn praktikuje. Dti ces-tuj po svt a vzdlvaj se samy, v echch se to vak nesm. Pitom prv tyhle dti jsou dnes extrmn dan na prestinch univerzitch. N vzdlvac systm v lidech umocuje univerzln schmata, e mme nakupovat v supermarketech vci, kter nepotebujeme, e mme platit pedraen njmy a kupovat si pedraen pozemky. Pak jsou lid neastn, berou antidepresi-va. To je zejm vsledek t vchovy, toho systmu. Tud si kladu otzku, k emu to vechno je.

Jak by to tedy mlo ideln fungovat?Sledovat speciln talent kadho dtte, vnmat jeho energii a rozvjet ji. Podvejte se na Ester Ledeckou, to je asn, co ta dvka dokzala. A to proto, e rodie j umonili projt domcm, unschoolingovm syst-mem a podporovali jej zjem. To by mla bt ta cesta. Svoj vjimenost a specialitou pak dti obohacuj vesmr, ne trojlenkou, kterou se nauily. Lid by se mli nauit po-chopit vnitn kreativn slu kadho z ns.

JAROSLAV DUEK (56)Filmov a divadeln herec, scenrista a divadeln reisr zaloil v roce 1981 spolen s Janem Bornou divadlo Vizita, kter je zaloeno na ist improvizaci. Do velkch rol ho s oblibou obsazuje reisr Jan Hebejk, Duek si zahrl v jeho filmech Pelky, Pupendo nebo Musme si pomhat. Znm je tak ze snmku Ondeje Trojana elary. V praskm klubu Lvka hrl v spn he Caveman, u 14 let improvizuje nkolikrt do msce v pedstaven tyi dohody a Pt dohoda. Pravideln vede besedy nazvan Due K v Divadle Kampa, kde tak po-d improvizan hry Mal vizita. ije ekologicky, postavil si hlinn dm a je pznivcem syrov stravy.

asto se na rznch besedch zabvte tak vchovou dt.Sm mm pt vnouat, kter mu pozoro-vat. Nechpu, co bychom je mli uit, vdy ony se samy pod nco u. Dlaj to samy od sebe, dti jsou pirozen zvdav. Proto kladou otzky, a ptaly by se dl, jene my je pak zaveme do koly, kter je uml a chce po nich, aby se biflovaly nazpam zapre-n informace.

Take jste proti koln dochzce?Nejsem proti niemu, ale j bych dlal vech-no pro to, aby moje dt mlo domc uen.

NKDY NAM PST SKO ZNIEHONIC AJ ZJISTM, E TEBA 30 DN NEJM.

Vce informac najdete na www.infinit.czKde ns najdete? Hrzn 4a (hotel Maximus Resort), Brno Knniky, 63500

Tip na vlet v Jihomoravskm krajiKde na map eska hledat?V Brn, uprosted ndhern prody, v srdci Jin Moravy, na behu Brnnsk pehrady, kter je obklopena zelenmi Podkomorskmi lesy. Prv zde stoj saunov vesnika, pro mnoh zns relaxan rj, kde se nm zasta-v as i dech. To je uniktn wellness centrum Infi nit Maximus.

Co zde najdete vjimenho?Nepociujete tady dn shon. Najdete dech berouc prosted se tymi druhy bazn, ojedinl a velmi rozshl saunov svt, p-rodn jezrko, mnoho relaxanch zkout, let-n pobytovou louku pro odpoinek aslunn, zzranou slu vody, kontakt skrsnou pro-dou, vnitn pohodu a dokonalou osobn pi.

Co tady mete zat?Letn koupn a relaxaci vistch prplavo-vch baznech. Bazn vnitn i bazn ven-kovn, kde zaijete koupn pod irm nebem nebo veern koupn pod hvzdami, kdy

vm wellness uke svoji non romantickou tv. Bazny jsou naputny vodou plnou mi-nerl z vlastnho hlubinnho vrtu z oblasti Podkomorskch les a tuto dokonale istou relaxaci podpo vodn lehtka, chrlie i baz-nov fresh bar. Ani nemuste dlouze cestovat kmoi, sta udlat pr krok a mete se po-noit do venkovnho slanho whirlpoolu, se slanost vody 1 a 2%. Najdete zde tak pro-slunnou prodn louku k opalovn. Pokud dvte pednost soukrom relaxaci, mete

si vybrat jednu zprivtnch van aponoit se do koupele pln r, bylinek i medu a pot vyzkouet ojedinlou Infi nit mas, kter bude ideln voavou tekou za vam rela-xanm dnem.

Pat saunovn kltu?Pat, a vdy je tu hlavn liv kombinace tepla, studen vody a prodnch bylinnch esenc. Prv saunovn v lt pomh ter-moregulan systm naeho tla stabilizovat a posilovat. Mon je to paradoxn, ale po-kud toute po tle, kter nerozhod neust-le mnc se teploty, nezapomete navtvit nkterou znaich jedencti originlnch saun

adoplte v zitek o saunov ceremonil, ikdy rtu teplomru hls letn teploty.

Chcete si udlat vlet na cel den?Pokud si chcete vychutnat relaxaci na cel den, ut si na plno bazny a sauny, odpoi-nek na lehtku s knihou, nebo se opalovat na pobytov louce a bhem toho si odskoit na mas, pak pijete a objevte svt Infi ni-tu a jeho umn relaxace. Mete si udlat vlet jen na jeden den nebo zde zstate dle aprodlute si tento zenov relax v ho-telu Maximus Resort, kde najdete dostatek prostoru pro doznvn nevednho zitku.

Te je ten prav as, kdy mete lenoit, nechat se hkat anedlat nic jinho ne odpovat. Pokud se nechcete vzdt harmonie

aklidu, objevte spolu snmi klidn romantick pstav pro vae unaven

tlo adui vjednom kouzelnm brnnskm

wellness arelu se saunovou vesnikou atermlnmi bazny.

12

100 LET SPOLU

TEXT: VCLAV RUBE FOTO: LUCIE VYSLOUILOV, TK

1945

Na prvn pohled majstrtyk Goebbelse. Ukrst Spojencm a odboji symbol vtzstv a vyut ho pro svoji propagandu chtlo opravdu velkou drzost. Kdy se ale na akci Viktoria podvme detailnji, jako spnou ji oznait rozhodn nememe. Vudyptomn V bylo tak otravn, e adov protektortn obany o vtzstv e nejene nepesvdilo, ale ty odvnj vyburcovalo k protinmeckm inm. Vko se proto potichu vytratilo z vloh, novin, zhon i lokomotiv u v roce 1942.

KONEC UKRADENHO VKA

V tom ppad je ale titulek patn. Ano, je, ale pro ztvrnn konce vlky v elezninm prosted nm piel obraz zachycujc topie s radostnou nladou, smazvajcho z prsou

lokomotivy nenvidn symbol, pznan. Pro atmosfru snmku je pln jedno, e na vtin lokomotiv u v kvtnu 1945 nebylo po vtz-nm vku ani pamtky. Dleit je, e konec

vlky pinesl (alespo na chvli) pocit svobody a nadjn budoucnosti. Jak se ale V jako sym-bol nacistick propagandy do veejnho ivota vbec dostalo?

13

normlnch lid otravn. Rzn formy odporu vi vkm zaaly slit. Od pouhho smazn symbolu pes doplnn vlastnm autentickm heslem a po zcela jinou interpretaci vznamu. Na domech i plaktech se tak zaaly objevovat hesla nap.: V Pravda vtz, V A ije Anglie nebo Vme Ve Vtzstv SSSR. Expresivnj byl

CO PSAL LID A NOVINY Vyrkov Vyrali Vepov Volov V Ve Vtzstv Vdce V je symbolem Vry Ve Vtzstv Velkonmeck e Vchod Vzpll Vlkou V n Vrn Vojci Vdcovi Vybojuj Vtzstv Velkonmecku

REAKCE OBYEJNCH LID BYLY RZN, OBECN ALE MEME KONSTATOVAT, E ZAHLCEN VEEJNHO IVOTA NOVM SYMBOLEM BYLO PRO VTINU NORMLNCH LID OTRAVN.

kou okupac bez krvavch represli. Nebylo to sice vyhozen vojenskho transportu do vzdu-chu a i to nijak vojensky ani hospodsky neublilo, jak se vyjdil exilov f zpravodajc plukovnk Moravec v Londn, ale jistou rezis-tenci Viktoria pinesla. Napklad na Morav

byla nejvt aktivita zaznamenna koncem ervna a zatkem ervence 1941. Symbol se objevil na nkolika mstech v Boskovi-cch, ve Velk Bystici u Olomouce, ve Zln, v Olomouci a v Lipnku nad Bevou. Do polo-viny ervence se vko objevilo na ad mst protektortu, policejn hlen pekvapiv uv-dla: Co to psmeno znamen, se nepodai-lo zjistit.

To vak velmi dobe vdl sk ministr

propagandy Josef Goebbels a napadlo jej vyut protivnkovu zbra ve svj prospch. Protikam-pa stavla na pivlastnn si vznamu symbo-lu, tedy vry ve vtzstv. Pes noc se ze znak odporu staly propagandistick symboly, kter byly rychle podpoeny oficilnmi osobnostmi. Jako jeden z prvnch ml V na sv limuzn K. H. Frank.

Nmeck pompznost vs. esk tvoivostNmci svou antikampa spustili s pompz-nost sob vlastn. Zapojit se museli vichni majitel dom, obchod, firem a samozejm ady ve vech okupovanch zemch. Vka se zaala objevovat na titulnch strnkch novin, oficilnch psemnost, tramvajch, vlajkch a samozejm i lokomotivch. Vysazovala se z kvtin do zhon, dernm V zanaly filmov tdenky. Symbol V byl zkrtka pln vude a okupan ady vyzvaly obany, aby se do kampan s oficilnm nzvem Deutschland siegt an allen Fronten fr Europa (tedy Nmec-ko vtz na vech frontch pro Evropu) zapojili i formou odznaku na klop.

Reakce obyejnch lid byly rzn, obecn ale meme konstatovat, e zahlcen veejn-ho ivota novm symbolem bylo pro vtinu

Z Churchillovy klopy na Frankovo autoUritm vodtkem me bt fakt, e nmec-ky se vtzstv ekne Sieg a nejznmjm symbolem nacist byl hkov k, zatmco anglick vraz pro vtzstv je Victory. Symbol V skuten piel z Velk Britnie a poprv byl zmnn 14. ledna 1941 v rozhlasovm vysln BBC. Tehdy Belgian Victor de Laveleye vyzval sv krajany v okupovan Belgii, aby vytvenm symbolu V na veejnch mstech deklarovali vru ve vtzstv Spojenc. Kampa se rychle ujala, velk podpory se j dostalo tak ze strany britskho ministerskho pedsedy Winstona Churchilla. Ten nosil V na klop a s oblibou pzoval se dvma prsty vztyenmi do vka.

Akce vzbudila ohlas i v protektort. Pinesla toti monost, jak vyjdit nesouhlas s nmec-

napklad bonmot: Vy Voli, Vte Ve Vtzstv Velkonmecka? Prostor se otevel i pro bsnky--amatry. Neznm autor doplnil nedaleko Holeova symbol V verem: Na vtzstv e, vysral jsem se z ve. Variant zneuctn vtz-nho vka bylo zkrtka bezpoet.

Propagandistick fiaskoNacistick bezpenostn apart ml samo-zejm snahu aktry tchto in odhalit, v na-prost vtin ppad se ale vyetovatel ne-doptrali nieho. Takov rozsah pokozovn symbol propagandy nedokzalo postihnout ani obvan gestapo. Nmci se snaili omezit poslech zahraninho rozhlasu, kter k podob-nm akcm vybzel, co se jim ale nepodailo ani instalac visaek s upozornnm, e takov konn me bt potrestno i smrt.

Goebbelsv pln nevyel a jeho snaha obrtit propagandu neptele proti jemu sammu narazila na pohotovou reakci odboje i nechu irch vrstev obyvatelstva podlet se na takov akrn. Vko zmizelo ze strnek novin v prbhu babho lta 1941, konec oficiln nastal 19. listopadu. Definitivn teka za nacistickm propagan-distickm fiaskem pila 20. ledna 1942, kdy vydal zemsk ad vnos o odstrann tchto symbol. Je tak trochu ironi osudu, e posledn pipomnkou akce Viktoria byla omel, kdysi bl vka na parnch loko-motivch, kter vozily transporty se zbytky Paulusovy 6. armdy. Vchoz stanic tchto vlak byl Stalingrad

Z v a e h o a l b a14

Jaroslav Leansk

Dm vPibyslaviJako ron dt jsem se s matkou pisthoval za ttou do Pibyslavi, kter tehdy pracoval u SD jako stavebn inenr. Bydleli jsme ve vile stavitele Krsy na okraji msta. Bylo to ji po podepsan kapitulaci Nmeckaa po Vysoin bloudily zbytky nmeckch vojsk ve snaze dostat se na zpad do ame-rickho zajet. Rud armda se je snaila likvidovat, a proto jsme se s rodii a ron sestrou ukryli ve sklep. Prv v tto chvli k vile utkal nmeck dstojnk zeptat se na cestu do Nmeckho (dnes Havlkova) Brodu. Rusk stha ho spatil, kdy se bl-il po schoditi k domu, a svrhl na nj bombu. Ta prorazila stechu a zstala, natst nevybuchl, viset v pate ve strop nad dtskou postlkou. Pamatuji si jet, e nraz nm zhasnul i svky ve sklep.

Fotografie korespondujc s asovm obdobm doplnn nkolikadkovm popi-sem (datum a okolnosti pozen zejmna msto, zobrazen akti atd.) poslejte elektronicky (naskenovan) pes webov rozhran www.cdprovas.cz (zloka sou-te/100 let spolu). Kad uveejnn snmek bude honorovn stkou 600 K.

State se spolutvrci tto rubriky!

ZVAEHO ALBA

Pro nejbli sla magaznu vyhlaujeme nsledujc tmata:

. 6/2018: Rok 1948, Pevzet moci komunisty uzvrka zasln 9. kvtna

. 7/2018: Rok 1968, Prask jaro a obsazen eskoslovenska uzvrka zasln 6. ervna

Vlasta Pulcov

Usmvav prodavakyUsmvaly se, nebo skonila vlka, byly mla-d a ivot mly ped sebou. Nae maminka Antonie Krchov (Palnov) stoj uprosted. Jet v dubnu 1945 byla nasazena v prask Avii v oddlen letadel, ale zde na snmku ze 14. kvtna u pracovala jako prodavaka v bistru firmy Odkolek v Praze 2 v Jugoslv-sk ulici, kde spolu s kolegynmi v kvtno-vch dnech nabzely sklenky vody znivm vojkm i civilistm.

Roman Jeschke

Tygr vTebelovicchNa snmku je vrak legendrnho Konigs-

tigeru (Krlovskho tygra) nmeckho 503. bojovho oddlu v Tebelovicch. V tomto

oddle bojoval tak nejlep tankista vech dob Kurt Knispel, kter m potvrzench 168 zniench tank. Byl to n bval sudetsk

spoluoban, kter padl 30. dubna 1945 a jeho hrob nali v roce 2013 na jin Mo-

rav. Dnes odpov na vojenskm hbitov v Brn. Tento tank vil asi 75 tun. A protoe byl po vlce nedostatek techniky a elezni-nch vagon s takovou nosnost, byl i tento

tank po vlce rozebrn a odvezen do hut.

SILONOV PUNOCHYGnius z Prostjova. Tak bv asto oznaovn Otto Wich-terle, kter se zapsal do historie pedevm jako vynlezce kontaktnch oek. Ovem u adu let ped tmto fenomenlnm objevem, kter bez nadszky zmnil svt, prokzal svj neuv-iteln talent jako chemik, kter vyvinul uml vlkno vhodn pro vyuit v textilnm prmyslu. Svtlo svta tak spatil dal pelomov vynlez silonky.

Jejich pbh se zaal pst u bhem 2. svtov vlky. Kvli zaven vysokch kol na podzim 1939 se Wichterle nestihl stt docentem, piel i o studijn pobyt v Pai. Zatkem roku 1940 proto nastoupil do vzkumnho chemickho stavu firmy Baa, kde vedl pracovn skupinu oddlen polymer. Nejprve se zabval pravou materilu Nylon 66, ze kterho ale nela spdat vlkna. Jeho tm vak v roce 1941 vyvinul technologii spd-

n polyamidov pze tryskou. Dky tomu se zaal prmyslov vyrbt silon, vhodn pro vrobu pnskch ponoek a dm-skch punoch (silonek). Svtlo svta spatila ryze esk obdoba americkch nylonek, produktu, po kterm prahly miliony en na celm svt.

Otto Wichterle to vak neml jednoduch. Firma Baa necht-la, aby vynlez padl do rukou nacist, proto objev nezveejnila a punochy vyrobila jen pro vzkumn ely a uml vlkna pro komern ely se mla vyrbt a po vlce. Vlivem znrodn-n a lidov sprvy pod taktovkou komunist ale nebyl o sluby vynalzavho vdce velk zjem. S vrobou silonu se tak zaalo a v roce 1950 v Plan nad Lunic. Ze zvodu Elite ve Varnsdorfu pak eskoslovensko nkolik desetilet zsobovalo cel bval socialistick blok.

EKMEJD

TEXT: VCLAV RUBEFOTO: TK

1941

z Prahy do Popradu, Koic a Humennho

peprava aut s vkou a 2 m a motocykl

pohodln cestovn

v nonch vlacch lkov vozy pro idie a spolucestujc

www.cd.cz/autovlak

Vlakem na Slovenskoi s autem

Autovlak

CDPV_Autovlak_2018_215x270_v06_tisk.indd 1 08/12/17 15:59

CESTOVN PO R

FOTO: JAN CHALOUPKA

C H R U D I M S K O - H L I N E C K O

Zvlnn krajina nedaleko Vrbatova Kostelce a zanikl obce Leky je dkazem, e i kdy jsou elezn hory jednm z nejmench poho eska, svj hrd nzev si zaslou.

18 C e s t o v n p o R

Tradice chovu kon ve Slatianech zaala u na konci 18. stolet, kdy byly posta-veny zmeck konrny. O sto let pozdji je nahradily modernj stje. Tehdej majitel panstv Auerspergov v nich mli kon ure-n pro parforsn hony a tak dostihov kon. Ty se v hebn chovali a do druh svtov vlky. V roce 1945 byl zmek vetn stj zabaven rodin Trauttmansdorf podle Bene-ovch dekret. Stje se pak staly domovem

komentovan prohldky Nrodnho heb-na. Pi n se dozvte zajmavosti o historii hebna a chovu kon, navtvte stje hebc a klisen, korovnu a Auerspergskou sedlovnu. Kon vetn hbat uvidte nejen ve stjch, ale tak na pastvinch v okol hebna. Pro kon si dnou mrkev nebo ja-blko s sebou neberte. Nesmj se krmit, maj svj stravovac reim. Hlazen kon ve stjch tak vid neradi. Pokud toute po dotyku

TEXT: TOM REZEK FOTO: ARCHIV M SLATIANY, MILAN HOSPODKA, RKA VEINHAUEROV

starokladrubskch vrank. Starokladrubsk k je jedin pvodn esk plemeno kon a jeho chov se potkem 19. stolet ustlil na dvou barevnch variantch bl a ern. Bloue chovaj v kladrubskch stjch a vra-nky prv ve Slatianech.

Na prohldku hebnaDo mst, kter jsou spojena s natenm serilu Dobr voda, mete zavtat v rmci

Na vlet doSlatianZAKLADRUBSKMI VRANKYPovdal Forejt, e vm to zlikvidujou Natst se tak nestalo. Ani v serilu Dobr Voda, z nho je tato hlka, ani ve skutenm hebn ve Slatianech, kde se slavn televizn romn natel. Pijete si prohldnout stje, v nich chovaj ern perly eskho chovu starokladrubsk vranky.

C e s t o v n p o R 19

s tmto ulechtilm zvetem, zastavte se u ohrady ve vbzch. Zvdav kon za vmi za chvli pijdou. Jde ale o estisetkilov zvata, a tak je obezetnost na mst.

Letn sdlo AuerspergVe Slatianech nevynechejte nvtvu zm-ku. Zmeck arel sice letos ek nejvt pro-mna v povlen dob a prce restaurtor a emeslnk omez jeho provoz, po celou sezonu je vak pstupn zkladn prohldko-v okruh. Prvodce vm na nm pedstav zmek jako letn sdlo lechtick rodiny Auer-sperg, vybaven nejmodernjm zazenm pelomu 19. a 20. stolet splachovacmi toaletami, stednm topenm, telefonem nebo teba vtahem na dopravu jdel. Krom reprezentanch, spoleenskch a soukro-mch pokoj zavtte i do provoznch prostor vetn kuchyn. Uniktem zmku je kotelna z potku 20. stolet.

Stezkou ke Koimu hrdkuZmeck park je z dvodu revitalizace uza-ven, ale na pjemnou prochzku se mete vydat k nedalek romantick miniatue hradu zvan Koi hrdek. Ten nechala pro dti vybudovat na konci 19. stolet knna Vilemna z Auerspergu. Vede k nmu naun stezka s devti zastavenmi, na nich se seznmte se zajmavostmi zdejho regionu. Po cest ke Koimu hrdku se lze jet zastavit ve vcrn se stlou interaktivn ex-pozic o historii chovu starokladrubskch kon a msta Slatiany. Letos je v n k vidn tak vstava Poznej lesy eleznch hor s ukzkami preparac nkterch druh lesn zve. Pro dti tu maj pipraven naun kvz.

R E D A K C E

VLAKEM DOSLATIANZ pardubickho hlavnho ndra vs vlaky D dovezou do Slatian za necelou plhodinu. Od ndra se mete k zmku vydat po lut turis-tick znace, cesta vm zabere asi 20 minut. Pokud rdi lpnete do pedl, mete z vlaku vystoupit u v Chrudi-mi, na ndra si vypjit jzdn kolo a vydat se v sedle bicyklu po cyklostezce do Slatian, kde lze kolo na ndra zase odevzdat. Po pedchoz rezervaci je mon si jzdn kolo vypjit i na sla-tianskm ndra. Pjovny jzdnch kol D jsou oteveny do konce jna.Bli informace vetn cenku najdete na www.cd.cz/cdbike.

TIP

Pes Koik doles Podhra

C E S T O V A T E L

TEXT A FOTO: EDITA BZOV

Znte to. Kdy nkde vyrstte, chcete to msto ukzat i svm dtem a tajn doufte, e pro n bude mt stejn kouzlo jako pro vs. My jsme vyrstali v Chrudimi a jej okol bylo nam dtskm hitm. Do Slatian jsme jako dti jezdili pozorovat kon, hrt si na Koik a do alej sbrat katany, abychom pak vy-hrvali koln soute v jejich sbru. Te jsme sbalili kola (tj. jedno odredlo pro syna) a vyrazili po stopch naeho dtstv.

Cesta vede kolem N-rodnho hebna Slatiany, slatianskho zmku, parku, kolem nov opraven vcrny a na Koi hrdek. Zmek i jeho zahrady jsou v rekonstrukci, do parku se proto nikdo nedostane. Vlet se nm zkracuje, kdy pro-chzme kolem przdnch ohrad. Doufali jsme, e v nich budou pobhat kon. Ne e bychom si pro n pipravili svainy, ale kon tu vdycky bvala hro-mada a jako dti jsme se na n rdi chodili kou-kat. V lt bychom

mli pravdpodobn vt tst.Cesta pokrauje alej katan a st do lesa. Deti-v jaro ns nezastavilo a po-ctiv jsme Maxovi vysvtlo-vali, e nem na odredle bez blatnk jezdit bahnem. Natst je pod ve vku, kdy ns docela poslouch, a tak se snail, co to lo, jezdit po lstekch a mimo koeny. Prochzme kolem vcrny pro ns to byl v dob nae-ho dtstv straideln dm v lese. Nedvno ho opravili a te je u nj mal dtsk hit a uvnit muzeum. U si o nm straideln historky

vyprvt asi nebudeme.Max zabr nohama a snaiv se odr

do bahnitho kopce pes ko-eny. Pokrau-

jeme po zelen turistick znace smr Koi hrdek. Jednu z mla vc, kter se od dob

naeho dtstv v tchto lesch nezmnila. Mon se trochu zmenil, protoe si naprosto pesn pamatujeme, e mi-nule jsme tou vstupn branou dokzali prolzt, a te tam sotva strme hlavu. Mal hrad na skalce je postaven pro poten dt. Ano, na skle. Ano, pro dti. V lt si jich tu hraje spousta. My si obezetn hrajeme a prolz-me viky i s tm nam. Pes jednotliv kameny si ho radi s manelem podvme, aby se to naemu pokladu nkde na utru nesmeklo (pece jen mme to detiv jaro). I tady nakonec ale pozoruje-me nkolik novinek teba nov vybudovan odpoinko-v altnek vedle hrdku.

Mn ne dva kilometry od Koiku se nachzej rekrean lesy Podhra. Re-krean proto, e tu vedou zpevnn cesty. Najdete tu lanov park i rozhlednu Bru s vhledem na okol. My ale pokraujeme smrem, jm jsme jako dti chodili s nai-mi rodii. K vyhldce nvr Vrchlickho s jeho pamtn deskou. Kousek od nvr si odpoineme na lavice, kter je cel barevn a m hkovan opradlo (vak u trochu odpoinku pote-bujeme, polovinu cesty toti neseme jeden dt a druh odredlo). Nae cesta kon ve vletn restaura-ci, vedle n nov vyrostla kouzeln brna. V lt se tu oteve msto zvan Pohdky za branou dti se budou aktivn astnit pohdek a plnit rzn koly. Urit se sem vrtme a vyzkoume, jestli to bude naeho punta bavit vc ne odredlo v lese.

Lesy okolo Chrudimi byly nam dtskm hitm. Nali jsme tu vechno od hrdku pro dti a po straideln dm. Co se tu od dob naeho dtstv zmnilo, jsme jeli prozkoumat s vlastnm malm svitm.

C e s t o v n p o R20

Kdy jste nm vjimen, jet to neznamen, e s vmi bude jednno jako v rukavikch. Sv o tom v penesenm slova smyslu v i rozhledna Bra, stojc v rekreanch lesch nedaleko Chrudimi a Slatian. Zhy po jejm oteven ji toti knokautovalo niiv torndo.

Uniktnost rozhledny spov v atypick konstrukci trojbokho komolho jehla-nu. Podle jejho autora, architekta Martina Rajnie, je takov een ojedinl nejen v Evrop, ale pravdpodobn i na celm sv-t. Protelm poutnkm po krajch eskch by jmno tohoto architekta nemlo bt pln neznm. Jeho nejastji zmiova-nmi poiny jsou modern pojat nov Potovna na Snce a ponkud problema-tick pseck lesovna. Bhem svch vlet jste ale mon narazili i na dal stavby tohoto svrznho propagtora devnch

R O Z H L D N I S E P O K R A J I

Vtrem zocelen Bra II

TEXT: MICHAL MLEK FOTO: AUTOR

Vka: 347m n. m.

Vhled: Chrudim, Pardubice, elezn hory, Krkonoe

Vrchol: vrchn st bvalho kamenolomu

Nejbli st.: Slatiany

Vstup: snadn

konstrukc. Krom Bry vtiskl netradin tvary i dalm rozhlednm, jako jsou Majk Jry Cimrmana v Pchovicch, hudlick Mminka, i nejnovj Ester stojc a v da-lekm Jeruzalm. Podlel se i na koncepci vzducholodi Gulliver v praskm DOXu.

S trochou nadszky by se za punkovou dala oznait jeho v Scholzberg, posta-ven bez stavebnho povolen v roce 2006 a vydvan ped ednky stavebnho adu slovy autora jako deponie deva. Navzdory tomu si na jej vrchol neoficiln nalo svou cestu nemlo turist. V roce 2012 vak musela bt pro svj patn tech-nick stav zbourna (pouit smrkov de-

elektrrna Chvaletice Lny

C e s t o v n p o R 21

vo nebylo nijak impregnovno a chrnno ped povtrnostnmi vlivy), a ednci si tak konen mohli oddechnout. V tomto kon-textu pak pln nepekvap, e jednoduch to nemla ani Bra by zsahem vy moci, a nikoliv nonkonformnm pstupem architekta.

Vzdun konstrukce z modnovho a dubovho deva zaala vznikat na jae roku 2008. Clem stavby byla u celkem tradin snaha o oiven turistickho ruchu, by v nedalekch Slatianech se nachz romantick zmek s rozlehlm anglickm parkem a znmm hipologickm muzeem. Stavba byla umstna v chrudimskch re-

kreanch lesch severn od kopce Podhra nad stejnojmennm zruenm kameno-lomem. Rozhledna dnes nakonec ale nen jedinm turistickm lkadlem, soust rekreanho lesa je nkolik okruh cyklotras pro horsk kola i lanov centrum.

V sobotu 21. ervna 2008 byla 26 metr vysok rozhledna slavnostn otevena, ekal ji vak jepi ivot. U o tyi dny pozdji rozhlednu smetlo torndo tdy F2 a z chrudimsk chlouby zbyla jen hromada pohzenho deva. Chrudimskou radnici i architekta Rajnie ale dn silnho vtru na kolena nesrazilo a zhy padlo rozhodnu-t postavit Bru II.

Stavba u samozejm reflektovala ne-blahou zkuenost sv pedchdkyn, a a prvotn vtvarn idea zstala zachovna, samotn konstrukce stavby byla patin upravena a zeslena. Doplnn byl i speciln kotvic kladkostroj, dky ktermu me cel konstrukce reagovat na zmny teploty a vlhkosti. V ppad silnho vtru je pak tento mechanismus dky meteostanici automaticky blokovn. Dky tomu by nyn Bra mla bez problmu ustt i vtr o rych-losti 200 km/h. Navzdory tomu po vech peripetich s obnovou zbv rozhledn i jejm sprvcm popt, aby svou odolnost u nikdy nebyla nucena stvrdit i v praxi.

ZPrahy expresem s pestupem v Pardubicch

ZBrna railjetem nebo Metropolitanem s pestupem v Pardubicch

ZLiberce rychlkem s pestupem v Pardubicch-Rosicch

SPOJENVKOV PROFIL

270 m n. m.

Slatiany st.

347 m n. m.342 m n. m.

269 m n. m.

rozhledna Bra IIKoi hrdekzmek Slatiany

ChrudimKuntick horaHradec KrlovElektrrna Opatovice Orlick horyPardubiceSemtn

Pedevm v originln nabdce pokrm, ptelskm pstupu k zkaznkm, ale tak ve spolenm nasazen. Pojem ro-dinn bistro berte v tomto ppad zcela v-n, protoe do chodu podniku jsou zapojeni vichni jej lenov. Mma Ivana je hnacm motorem, s gastro byznysem m navc zkue-nosti. Ped 15 lety, v dob, kdy byl vegetarin jet povaovn za exota, odvn otevela v Chrudimi vegetarinskou restauraci. Dnes si u nich bezmas pokrmy pochvaluj tak ti zkaznci, kte maso miluj.

Koenn pochoutkaMasov jdla m naopak v malku manel Petr, kter se vyuil profesionlnm ku-chaem. Jeho specialitou je Verkys burger, nicmn j s velkou zvdavost ochutnm

pastrami sendvi. Pastrami boom jsem toti zaznamenala, ale zatm s nm nemm osobn zkuenost. Vm jen, e to nen pln levn zleitost a v Americe zpsobilo doslova lenstv.

Ve FEASTu ho pipravuj z hovzho pupku, kter se nejprve nalo do pipravenho nlevu ze smsi nkolika druh koen. V nm maso odpov v chladu zhruba tden, aby absorbovalo vechny chut, a pot se znovu obal bohatou vrstvou koen, v n se pomalu pee a nkolik hodin. Vsledek je avnat a na jazyku hraje pestrou klou chuovch tn. Krj se na tenk pltky a servruje mezi krajce chleba, jeho vbr je tak velmi dleit, protoe by neml pebt chu masa. Reuben sendvi (obsahuje tak pastrami) je oproti klasick verzi ostej, s pidanm

kysanm zelm. Ten poprv ochutnal Adam, syn Ivany, za ocenem v jednom mstnm fastfoodu. Hledn inspirace v zahrani nen jeho jedinm pnosem do rodinnho podni-ku. M tak na starosti celkovou online pre-zentaci bistra. Vytvoil logo, vymyslel nzev

Spolen ve pro jdlo je motivovala k oteven bistra. Trvit pt dn v tdnu pohromad i na place urit nen jednoduch, jim to ale funguje. Bistro FEAST oteveli v Chrudimi ped rokem a pl. Bez reklamy. A maj vyprodno od prvnho dne. V em spov jejich sla?

FOTO: BISTRO FEAST, MUZEUM LOUTKSKCH KULTUR CHRUDIM

Rodina povila sendvie na delikatesu

MICHAELA BUGRISOV #BACKPACKLADYJsem vniv cestovatelka, kter miluje lidi, autentinost, tradice a dobr jdlo. Zavedu vs na mn znm i skoro zapomenut msta a veselice a ochutnte se mnou mstn speciality.

C e s t o v n p o R 23

Kousek odcentranajdete Ptaostrovy. Prodn pamtku,

kde hnzd mimodn kolonie stovek havran. Maj k tomu

ideln podmnky. Vysok stromy,

v jejich korunch stav sv hnzda. Nad tm by se lovk jet nepozastavil. Zajmav ale je, e

tato hnzdit jsou uprosted msta

obklopena rodinnmi domky a sdlitm. Bohuel

mohutn kik opeenc asto ru mstn obyvatele.

Peka Pecka veejn usiloval ozruen letnhoasu. Ten podle

nj kod lidskmu zdrav. Stejnojmenn Pekastv Pecka

je na Chrudimsku vyhlen peivem, kter se pee

staroeskm zpsobem. Jejich specialitou jsou oechov rohlky. Pospte, bvaj rychle pry! erstv bagety,

rohlky a chlb rovn dodvaj do bistra FEAST.

Koncem roku 2016 bylo zapsnoeskloutkstv naseznam UNESCO.Muzeum loutek

v Chrudimi je ideln msto, kde mete hrd zhldnout tisce

expont, a nejen tch eskch, ale i zahraninch.

Osobn se mi nejvce lbily vietnamsk vodn loutky, kter byly stejn autentick, jako jsem vidla v Hanoji.

TIP: Festival Loutksk Chrudim

od 29. ervna do 5. ervence 2018.

Tipy mstnch

(FEAST znamen hostina), spravuje sociln st i webov strnky, jejich fotografie vs k nvtv podniku pinejmenm nalad.

erstvost zaruena!Vet rodinnho tmu uzavr dcera Simona. Pee asn sladk dezerty a zrove provo-zuje rodinnou farmu v stkov u umberka. Podle sezony z vlastnch vpstk zsobuje podnik ovocem, zeleninou i bylinkami, kter si zrove mohou zkaznci odnst v bedn-kch. Rno se roda sklid a jet ten sam den se v bistru vyprod. dn skladov-n, erstvost zaruena. TIP! Zajdte k nim ve stedu na ervenou super vlnou bulku ze paldov mouky a erven epy vlast-n vroby. To je mi paneku rodinka! asnu nad jejich nasazenm, kter ppravou obd

a rychlho oberstven ne-kon. Kadou stedu chystaj svainy na velkou pestv-ku pro kolky v nedalekch Slatianech a v neposled-n ad poda-j kad msc kurzy vaen pro veejnost. Tento msc s nimi pronik-nete do taj karib-sk a kubnsk kuchyn. Pro vce informac sledujte jejich webov strnky www.bistrofeast.com.

K bistru FEAST na Masarykov nmst se od vlakovho ndra v Chrudimi dostanete pky zhruba po 8 minutch chze.

?

Rodina povila sendvie na delikatesu

C e s t o v n p o R24

Na bezmla stokilometrov trati z Pardubic do Havlkova Brodu uvidte z vlaku snad vechno, co esk kotlina nabz rozlehl pole s posedy, malebn zvlnnou krajinu plnou les, vod a strn, nespoet kostelnch v, zmek, rozhlednu a tak pipomnky neblahch as naich djin.

Neznal cestujc mon vylek, kdy si to vlak z pardubickho hlavnho ndra zam do Rosic tedy opanm smrem, ne je Havlkv Brod v domnn, e si spletli spoj. Tra, kter m v jzdnm

du slo 238, byla zprovoznna v roce 1871 a ukonena v Rosicch, kde navzala na par-dubicko-libereckou drhu, a dodnes se do Pardubic jezd pes Rosice. Tato zajka ale nen na kodu. U rosickho ndra se

nachz eleznin muzeum a z vlaku uvidte peliv udrovan drn unikty. Z Rosic si to u vlak ine po kolejch smr Havlkv Brod. Zpotku nic nenasvduje tomu, e se na tto trati vyplat nechat rozetenou

Z O K N A V L A K U

TEXT: TOM REZEK FOTO: MICHAL MLEK, JAN CHALOUPKA

Motorkem pes hory adolyZPARDUBIC DOHAVLKOVA BRODU

Budova bval vodrny na ndra v Pardubicch-Rosicch nad Labem se u ped njakm asem promnila v Museum, kter spravuje Pardubick spolek historie eleznin dopravy. Krom vnitn vstavy o historii elez-nice a mstsk hromadn dopravy je soust muzea tak bohat venkovn expozice. I z vlaku lze spatit nejen star nvstidla a dal eleznin zazen, ale tak napklad nejstar motorov vz u ns M 120.206. Museum je oteveno vtinou o sobotch od 10 do 17 hod.

V Chrudimi mete z vlaku zahld-nout ve hned nkolika kostel. Dominantou msta je chrm Nanebe-vzet Panny Marie. Pvodn gotick stavba s romnskmi zklady byla v prbhu stalet nkolikrt stavebn upravovna, souasnou novogotic-kou podobu se dvma 62 metr vyso-kmi vemi zskala v druh polovin 19. stolet. Z vybaven kostela vynik obraz sv. Salvtora, k nmu se ko-nala etn proces. Traduje se, e m obraz zzranou moc ochrnit lidi ped nemocemi.

V letech 19241925 si nechal u n-dra v Hlinsku postavit vilu majitel ulovch lom Ji Matula. Elegantn vila zdoben sgrafity a ulovmi prvky pat k mn znmm dlm architek-ta Ladislava Skivnka. V Hlinsku se nachz i dal pklad jeho novore-nesann tvorby tzv. Jedkv dm na Podbradov nmst. Ten byl vy-budovn v roce 1904. Na fasd toho-to domu jsou sgrafita od akademick-ho male Ladislava Novka zobrazujc Jiho z Podbrad a vtzstv Hlinec-kch nad vdy.

eleznin muzeum vevodrn Pardubice hl. n. Pard.-Rosice n. L.

Hlavn chrudimsk svatyn Chrudim zast. Chrudim

Matulova vila vHlinsku Holetn Hlinsko v echch

2km

13km

54km

muzeum

kostel Nanebevzet Panny Marie

Matulova vila

pomnk

Bevnicezmek

Bevnice

Havlkv Brod

Rozsochatec

Chotbo Blek

Sobov

Struinec

Holetn

rec u Skute

Vrbatv Kostelec

Horka u ChrudimiZajeice

Slatiany

ChrudimMedleice

Star Jesenany

Pardubice zvodit Pardubice hl. n.

Pardubice-Rosice nad Labem

Chrast u Chrudimi

Vojtchov

VtanovHlinsko v echch

drec nad Doubravou

C e s t o v n p o R 25

V Sobov se vm uke kostel Navtven Panny Marie a tak pomnk padlm v 1. svtov vlce. Kolem pomnku prochz naun stezka, ote-ven v roce 2005. Dlouh je 6,5 km a vletnky provz po nejzajmavjch mstech obce a jejho okol. Na jejch 11 zastavench se mete ble se-znmit s mstn histori a prodou. Ze Sobova se lze tak vydat po erven znace do ti kilometry vzdlen obce Blek a teba dl dolm Doubravy nebo tu nasednout na vlak a pokrao-vat zase po kolejch.

Za Chotbo vlak projd kolem vodn ndre Bevnice. Zbudovna byla v le-tech 19561959 na Bevnickm poto-ce, aby z n byly zsobovny uitkovou vodou nedalek kovodln zvody. Pehrada slou tak jako ochrana ped povodnmi a zaala bt hojn vy-uvna i k rekreaci ke sportovnmu rybolovu a jako prodn koupalit. Obklopuj ji chatov osady. Z Chotbo-e se k Bevnick ndri mete vydat po lut turistick znace a dl s n pokraovat po svch a do Rozsochatce (7 km).

Prvn lechtick sdlo renesann tvrz stlo v Rozsochatci u na konci 16. stolet. O sto let pozdji byla tvrz pestavna na zmek. Ten vak roku 1873 vyhoel. S opravou zmku se za-alo a v roce 1892, kdy ho koupil nov majitel JUDr. Otto Mettal. Od roku 1921 a do jeho zesttnn v roce 1948 vlastnila zmek Mettalova dcera Marie Greifov. Pak byl zmek dlouho vyuvn jako domov dchodc. Po roce 1989 zskali zmek zpt Greifovi. Opravili ho a zdili v nm pjemn penzion.

TIPOkol trati nabz spoustu pleitost jak pro p vlety, tak pro cykloturis-tiku. Ve vtin vlak D lze pepra-vit jzdn kolo a jzdenku pro bicykl koupte i v e-shopu D. Cena se odvj od toho, na jakou vzdlenost chcete kolo pepravit. V nabdce je tak Celo-denn sov doklad pro kolo za 99 K, s nm mete pepravovat jzdn kolo jako spoluzavazadlo neomezen ve vech k tomu vhodnch vlacch D. Vce informac o peprav jzdnch kol najdete na www.cd.cz/kolo nebo vm rdi porad pracovnci Centrln-ho zkaznickho servisu D na tel. 221 111 122.

knku v batohu. Zaujme snad jen par-dubick dostihov zvodit nebo letit a v Chrudimi ve kostela Nanebevzet Panny Marie. Za Zajeicemi se ale krajina kolem trati zan mnit. Postupn se vln, pibv les a tak turistickch lka-del. Z Chrasti u Chrudimi se mete vydat po naun stezce do Vrbatova Kostelce (12,5 km) a odtud pokraovat po dal naun stezce k Pamtnku Leky (4 km). V Hlinsku vb k nvtv skanzen Betlm. Za Hlinskem vjd vlak do Chrnn krajinn oblasti rsk vrchy. Koleje se klikat dolm Chrudimky, Barchaneckho potoka a kolem rybnka Janu. V Sobo-v si lze vimnout kamennho pomnku padlm v 1. svtov vlce. Nedaleko nsle-dujc zastvky Blek se nachz vchodit znaench tras do kaonovitho Doubrav-skho dol. Ped Chotbo se z vlaku naskytne pkn vhled na elezn hory. Pak u pes Rozsochatec a lesnat dol Bevnickho potoka dojede vlak do clov stanice do Havlkova Brodu.

Pomnk padlm vSobov drec nad Doubravou Sobov

Kolem Bevnick ndre Chotbo Rozsochatec

Matulova vila vHlinsku Holetn Hlinsko v echch

Rozsochateck zmek Chotbo Rozsochatec

71km

79km

84km

C e s t o v n p o R26

DOMY SLAVNCH

FOTO: MICHAL MLEK, LUDVK PLAIL

F R A N T I E K B L E K

Rozhlasovou verzi rubriky Domy slavnch a reporte ze zajmavch mst doma i ve svt poslouchejte kad vedn den (v 9:15 h) na eskm rozhlase Dvojka. Vce na www.rozhlas.cz/dvojka.

nejen starokladrubskch vrank a prce profesora Blka, ale napklad i kon Pevalsk-ho, k jejich zchran profesor ve spoluprci s praskou zoo tak napomohl. Jsme v arelu muzea a stojme prv v mstnosti v pate pipomnajcm dvr hebna. Je tu pr hos-podskch zvat, slepice, kozy, po stnch se prohnj kon a vude je ctit seno. Dti si v muzeu mohou tak vyzkouet, jak to je peovat o kon. Na vranka vcrka, maketu ernho starokladrubskho kon, si mohou sednout a zkusit ho osedlat. Mon nkter z ns pekvap, kolik v jen sedlo. Schzme k doasn expozici, kter byla otevena pro leton sezonu. Vt ns zpv ptactva, tu a tam vidme srnce, daka, a do-konce i divoka. N prvodce, slatiansk starosta Ivan Jenk, vysvtluje, e vcrna byla pvodn hjovnou, a proto si letos meme prohldnout zvata i rostliny, kter bychom v lesch eleznch hor mohli potkat. Nechme se pekvapit, co pro ns muzeum vymysl pt rok.

Zchrana eskho uniktu

asto se k, e starokladrubsk blou je patrn poslednch ivouc nrodn kulturn pamtkou na zem. Je otzkou, pro se tak velk pozornosti net tak vranci stejnho plemene, za jejich zchranu vdme prv profesoru Blkovi. Nechyblo toti mnoho, abychom tohoto ndhernho kon znali jen z obraz.

Pd a vzestup vrankBloui vdy patili k csaskm a krlovskm dvorm, a tak tomu je dodnes. Vranci mli trochu jinou roli tahali asto crkevn povozy. Po vzniku eskoslovensk republiky ale pli pipomnali rakousko-uhersk doby, a tak se rozhodlo o ukonen jejich chovu. Profesor Blek, znm vdec a hipolog, ve 30. letech inicioval pokus o regeneraci vranka a zasadil se o pesun zbvajcch pr exempl do Sla-tian. Po mnohaletm lechtitelskm sil byl tak ern starokladrubk doslova vzken a dnes u meme s jistotou ci, e plemeno

vrank je zachrnno. Slatiansk hebn byl dky chovu vrank opraven a je jejich domovem dodnes. Kuriozitou je, e hbata starokladrubskch blou jsou ern, a dospvnm jejich srst postupn zbl.

Svezte se na vcrkoviPed esti lety hned vedle pastvin bylo (z pvodn hjenky) vybudovno muzeum vcrna, kter dnes slou jako pipomnka

Chcete-li si pipomenout asy dvno minul a vyrazit ve velkm stylu na projku v koru taenm vranky, navtivte muzeum vcrna ve Slatianech. Prv v tomto mst pracoval profesor Frantiek Blek na zchran ohroenho plemene starokladrubk. Nepleme si je vak s bloui z Kladrub!

D Bike

Sluby pro cyklisty

pjovny kol ve vech krajch R (ve vybranch stanicch k dispozici i elektrokola a kolobky)

peprava a schova vypjench kol zdarma*

monost vlet cyklovlaky D

vhodn peprava vlastnch kol, a to i do zahrani

v prodeji celodenn jzdenka pro pepravu kola po cel R za 99 K

* Plat na vybranch tratch a v urench stanicch.

www.cd.cz/cdbike

CDPV_CD_Bike_2018_215x270_v02_tisk.indd 1 22.02.18 14:00

P R U V O D C E

D Nostalgie Legendy zpt na tratch Zlnsk festival Oslavte stolet vro filmem Mete potkat ve vlaku Frantiek Zapletal

lnky v tto rubrice maj pouze informativn charakter.Peprava ve vlacch D se d tarifem TR 10 a SPPO.

D p r v o d c e30

do Ln vyuval svj salonek. Soupravy s vozy ady Ci poveze pravdpodobn loko-motiva Helign.

Rok 2018 je tak zapsn jako kulat vro zahjen provozu na mnoha dalch tratch.

Iletos se natuzemsk trat vrt stroje, je dky kvalitn odveden prci atechnickmu umu konstruktr uplynulch stolet spolehliv slou dodnes. Veejnost se me tit nadestky akc pocel republice. Rok 2018 se navc ponese veznamen oslav hned nkolika vro. Tahkem bude tak nov zprovoznn lokomotiva Helign.

Prvnm parnm vkendem, kter probh-ne 5. a 6. kvtna, zahajuje eleznin muzeum v Lun u Rakovnka dal sezo-nu spojenou s jzdami historickch vlak. Leton rok navc nabz mnoho pleitost k oslavm. Celou sezonu propoj tma vro 100 let vzniku eskoslovensk republiky, a tedy i eskoslovensk eleznice, vro 190 let provozu na konspen drze z eskch Budjovic do Lince i kulat vro zahjen provozu na mnoha dalch tratch.

Muzeum v Lun u Rakovnka, kter se ji od roku 1999 zabv drbou a provo-zem historickch vozidel, tak dl radost elezninm nadencm i vem zjemcm o historii dopravy. Jsou k vidn jak parn lokomotivy, tak i historick motorov loko-motivy, motorov vozy i ukzky technic-kch zazen na eleznici. Venkovn i vnitn expozice mete letos navtvit o vkendech a svtcch od konce bezna do 28. jna, bhem ervna a letnch przdnin je oteveno kad den krom pondl. O prvnm parnm vkendu (5. a 6. kvtna) se mete svzt z Prahy do Lun a zpt.

Legendy zpt natratchA kter lokomotivy a vozy budou letos na v-slun? Do ela nejstarch provozuschop-nch lokomotiv v esk republice se letos nov zaad uniktn lokomotiva 414.096, znm pod pzviskem Helign. Tato ada byla vyprojektovna v 80. letech 19. stolet. Helign byl tehdy nejvt nkladn lokomo-tivou pro horsk trat. Svou pezdvku zskal dky charakteristickmu baatmu komnu, v nm je umstn lapa jisker. Do roku 1909 byl nejpoetnj adou rakousko-uhersk

monarchie, ze 453 stroj se vak dochovaly jen ti exponty. Pouze ten z parku D bude ale slouit pvodnmu elu. Lokomotiva bude obrovskm lkadlem pro eleznin fanouky prakticky ze vech zem bval mo-narchie. Pesn datum uveden do provozu zatm jet nen zveejnno.

Na koleje se vrt i zrekonstruovan parn lo-komotiva EP 1000 patc Nrodnmu technic-kmu muzeu i ady 475.1, 477.0, 556.0, 423.0 nebo motorov vozy ad M 131.1, M 260.0, M 120.0, M 262.0, M 286.0 i elektrick vz EM 400.001.

Postopch historieProtoe letos slavme 100 let spolu, tsn ped Vnoci si pipomeneme osobnost prvnho eskoslovenskho prezidenta Tome Garrigua Masaryka a jeho nvrat z exilu speciln vypravenm vlakem, kter pojede z rakouskho Summerau pes esk Budjovice a Tbor do Prahy. V ele dobov soupravy bude lokomotiva 310.32 z rakous-kho Eisenbahnmuseum Strasshof.

Putovn prezidentskho vlaku bude jist velkm lkadlem, chybt ale samozejm nebude ani cel ada ji tradinch vlet, jako napklad Lto s Elinkou a Bobinkou na trati z Tbora do Bechyn (tzv. Bechyce), vletn vlaky do Lednice nebo na Szav, Krlick Snnk, Ronovsk parn lto, Mattoni expres nebo Przdniny ve Vku. U pleitosti oslav prvn republiky bude tak vypraven speciln vlak s parn lokomoti-vou lechtinou na hrad Kivoklt, kter bude dle pokraovat a do muzea v Lun. Odtud bude mon v ten sam den vyra-zit do Stochova, kde Masaryk pi cestch

ZE SBRKY JINDICHA RACHOTY

Objevujte odkaz naich pedk na kolejch

D p r v o d c e 31

AKTULN INFORMACE KJEDNOTLIVM AKCM NAJDETE NAWEBOVCH STRNKCH WWW.CD.CZ/NOSTALGIE. BROURU D NOSTALGIE SI TAK METE VYZVEDNOUT VD CENTRECH NANDRA.

Oslavy vyvrchol vjinch echchNrodn den eleznice, kam kadoron zavt zhruba 25 000 nvtvnk, je ji tradin velkolepm zvrem nostalgick sezony. Letos ho pivtaj v eskch Budjo-vicch v sobotu 22. z. V jihoesk metro-poli bude vedle modernch vlak a jednotek (Pendolino, railjet) k vidn i historick technika, non show a bohat doprovodn program.

Nrodn dopravce pipravuje napklad oslavy sto edesti let trati st nad Labem Teplice v echch, sto ticet let Drhy moravskoslezskch mst nebo jzdu parnho Swing expresu, je pipomene bezmla sto padest let trati esk Budjovice esk Velenice. Na palub se mete tit i na trio Sestry Havelkovy.

Opravy salonnho vozuSalonn vz prezidenta T. G. Masaryka je v Lun u Rakovnka v souasn dob restaurovn, a pro-to je umstn mimo obvyklou expozici a nebude mon si prohldnout jeho interir. Prce potrvaj i bhem kvtna, pot se vrt zpt na sv obvykl msto v expozici. Vz ady Aza 80 bude soust prezidentskho vlaku, kter bude od potku ervence do konce z putovat po cel republice.

JARN TIPY NAVLET 19. kvtna se mete projet parnm vlakem z Lun do Bochova. V seku Protivec Bochov u nen provozovna pravideln osobn doprava. Nezmekejte jedinenou pleitost si tuto tra prohldnout. 26. kvtna se konaj Kyselsk slavnosti. Vyzkouejte projku historickm vlakem z Karlovch Var nebo po vlece firmy Mattoni. 2. ervna mohou milovnci historickch aut a ivotnho stylu prvn republiky vyrazit se Stbrnm pem z Prahy pes Pardubice a Choce na tradin Sodomkovo Vysok Mto. Organiztor festivalu pipravuje tak pehldku dobovch kostm a bohat doprovodn program.

D p r v o d c e32

Dky Mezinrodnmu filmovmu festivalu pro dti amlde ov napelomu kvtna aervna cel msto, napdich probhaj pestr divadeln ihudebn vystoupen, ulicemi se linou melodick tny, parky jsou posety pestrobarevnmi dekami akinosly praskaj vevech. Nejen zafilmovm zitkem mete zavtat ale inavybran ndra pocelm esku.

eskoslovensk film hraje ve Zln prim

Zln Film Festival, kter se kon od 25. kvtna do 2. ervna 2018, je nejstar a nejvt filmovou pehldkou svho druhu na svt. Jeho nabit program, doprovodn akce a jedinen atmosfra kadoron pilkaj do regionu pes sto tisc malch i velkch nvtvnk. Filmov projekce se konaj v slech Golden Apple Cinema v obchodnm a zbavnm centru Zlat jablko, na Mal scn, v aule Univer-zity Tome Bati i pod irm nebem. A to nejen v samotnm Zln, ale i v dalch kino-slech na ad mst esk republiky.

Filmov fanouci se mohou bhem festi-valu tit na vce ne ti stovky zajmavch snmk pro dti a mlde, prvn evropsk filmy, animovanou tvorbu, studentsk

filmy a mnoho dalch. Kad ronk je zasvcen kinematografii jedn konkrtn zem. Publikum se tak v poslednch letech seznmilo s tvorbou pro dti a mlde napklad ze vdska, vcarska, Francie nebo Nmecka.

Oslavte stolet vro filmemBhem 58. ronku Zln Film Festivalu se u pleitosti 100 let esk sttnosti stane hlavnm tmatem eskoslovensk film pro dti a mlde. Tomuto vro proto bude vnovna samostatn sekce. Ta nabdne divkm napklad kolekci dtskch film a pohdek nap desetiletmi, sestave-nch z autentickch vzpomnek osobnost z ad eskch a slovenskch herc, tvrc a filmovch profesionl. K vidn bude i 9 nejspnjch televiznch seril pro dti a mlde. Festival pedstav i filmy, jejich soust je hudebn doprovod Karla Svobody, Petra Hapky, Petra Skoumala, Jaroslava Uhle, Jaroslava Celby a dalch. Pozornost filmovho festivalu se zam tak na Rakousko, jeho kinematografii a kulturu. Rakousko toti slav stejn vro jako my. V sekci filmovho programu bude promtno tm 20 rakouskch celove-ernch film i ada film animovanch a studentskch.

Oslava vro republiky se promtne tak do ocenn, kter si za svj mimodn pnos v tvorb pro dti a mlde odv z festivalu vznamn osobnosti. V poad ji dvaadvact Zlat stevek pevezmou na 58. ronku Zln Film Festivalu histo-ricky poprv hned dv osobnosti Magda Vryov a Jaromr Hanzlk.

Vydrate filmovou klapkuFilmovou nabdku dopln pestr dopro-vodn program. Novinkou bude napklad Biograf, kde se za klavrnho doprovodu bu-dou promtat eskoslovensk nm filmov komedie z prvnch desetilet 20. stolet. Pro dokreslen dobov atmosfry nebudou pi projekci nkterch film chybt ani historick kostmy, postava vyvolvae i prodavae oberstven. Nvtvnci

D p r v o d c e 33

SKINEMATOVLAKEM PORVe spoluprci s eskmi drahami a dalmi

partnery pipravil festival pro dti dal ronk projek-

tu Kinematovlak. Ne-jde ale jen o po-

jzdn kino, kde se mohou dti podvat na mnoho pohdek. Vedle tohoto speciln upravenho vozu je tak vlek hrek, kde se vae

ratolesti vyd. V historickm vagonu si pak mete prohldnout vstavu o eleznici.

Kinematovlak vyraz na koleje v pondl 14. kvtna a do cle doraz 1. ervna v ptek. Na sv cest navtv cel-

kem 13 mst, svoji trasu odstartuje prvn dva dny na ndra ve Zln a dle poputuje do Hodonna, Beclavi, Znojma, Svitav,

Nchoda, Hradce Krlov, Trutnova, Nymburka, Podbrad, Turnova, Liberce a svoji pou ukon dvoudenn zastvkou v Mlad Boleslavi.

Promtat se budou pohdky pro nejmen, jako jsou napklad Krtkova dobrodru-stv, O vle Amlce, Mach a ebestov, Krkonosk pohdky, Bob a Bobek a mnoho dalch. Projekce zanaj v 9 hodin rno a kon v 16 hodin. Vechny projekce jsou zdarma. Kapacita projeknho vlku je ale omezen a v dopolednch hodinch se v Kinematovlaku pednostn promt pro matesk a zkladn koly. Doporuujeme si msta pedem zarezervovat na tel. 724 351 085.

1 000 Kna jakkoliv kurzz nabdky inTaCTu

SLEVA

kd CD 118

se mohou tit tak na zajmavou sekci Film Industry s odbornmi pednkami a workshopy, na adu divadelnch ped-staven, koncert, vstav, interaktivnch a benefinch program, ale tak spoustu sportovnch, spoleenskch a dalch akc pro celou rodinu. Tradin soust Zln Film Festivalu je i draba umleckch filmovch klapek od tuzemskch vtvarnk. Vtek z Klapka tour 2018 bude opt vnovn na pod-poru filmovch projekt a zanaj-cch filma.

Mikulovsk OzvnyAtmosfru filmovho festivalu letos ji podruh zaij i v Mikulov. Od 8. do 12. ervna se zde filmov fanouci v rmci Ozvn Zln Film Festivalu mou tit na vybran snmky pro dti a mlde. Pipraven je i bohat doprovodn pro-gram.

VCE OFESTIVALU NAJDETE NAWWW.ZLINFEST.CZ

Chcete na Katlov strvit cel vkend? Pokud mte stan, karimat-ku a spack, tak samozejm mete. Bude zde pro vs pipra-ven msto, kde si budete moci stan postavit. Pijete u v ptek a bute zde a do nedle. Rozhodnut je jen na vs.

STANOVN

D p r v o d c e34

Cel Dtsk den se ji tradin kon u jezera Katlov a rybnku Pohan nedaleko Kutn Hory. Jezero je pmo stvoen pro milovnky rybaen, mete se tedy tit na malou prpravu tmto emeslem. Rodie i jejich ratolesti si tu zaryba zadarmo a mohou se od pednch osobnost esk rybainy nauit spoustu novho. Do koliky se nen poteba nijak pihlaovat, sta mezi 9. a 18. hodinou pijt a pipojit se k ostatnm dtem. Pokud je pro vs ivotnm snem vyrazit na ryby se svtoznmm dobro-druhem, pak budete mt jedinenou anci vyhrt v tombole prv jeden takov den s Jakubem Vgnerem.

Pod hladinou jezeraBude tu ale mnoho dalch atrakc, kter si pro vs pipra-vily napklad esk drhy nebo rdio Bonton. Kluci i holky si mohou zadit na skkacch hradech a trampolnch, nebo si teba prohldnout akvarijn ex-pozici sladkovodnch ryb, kter se skrvaj pod hladinou jezera Katlov. Nebude chybt malov-n na obliej, bagrovn a plno dalch atrakc a sout pro dti i dospl. Jzda na konch je jed-nou z nejoblbenjch dtskch aktivit, a proto ani ta nechyb na programu Dtskho dne. Pokud jste milovnky ps, nepropsnte ukzky sportovn kynologie,

Krsn prosted jezera uervench Janovic pivt vsobotu 2. ervna ji tradin Dtsk den. Od9 do18 hodin zde pro rodie ajejich dti bude pipraven bohat program pln zbavy adobrodrustv se znmm eskm rybem Jakubem Vgnerem imnoha dalmi.

Zarybate si s dtmi na Katlov

DAL INFORMACE NALEZNETE NAWEBOVCH STRNKCH WWW.KATLOV.COM VSEKCI DTSK DEN

psho frisbee, bullsportu a jzdy se psm speenm. Jako vzpomnku na den pln zbavy s Jakubem Vgnerem si mete v CEWE foto koutku podit na pamtku pr snmk. Po cel den budou k dis-pozici deky k zapjen, na kterch si dky stnkm s oberstvenm mete ut piknik za doprovodu hudby po cel den.

Poslechnte si vyprvn zcestNebyl by to prav Dtsk den s rybem, kdyby se dti nedozvdly nco od pednch rybskch osobnost, jako je prv Jakub Vgner,

kter je znm svmi vpravami do Amazonie, Mongolska a dal-ch zajmavch zem. Pro jeho fanouky bude pipravena auto-gramida a pednka o dobro-drustvch z exotickch kout svta, kter Jakub na cestch proil. Kdy byl Jakub v Amazo-nii, lo mu pr dokonce o ivot.

Od stedy 30. kvtna a do soboty 2. ervna budou re-gistrovan mlad rybi soutit o juniorsk titul evropskch ampion v lovu kapr. V rmci Dtskho dne probhne na Kat-lov vyhlen vtz vetn bohat tomboly. Soust programu jsou tak hudebn

vystoupen. V prbhu dne uslyte talentovanou zpvaku Adlu stkovou a cel Dtsk den vyvrchol v 18 hodin, kdy na hlavnm pdiu vystoup kapela echomor spolu s Martinou Prtlovou. Vstupn pro celou rodinu je zcela zdarma.

D p r v o d c e 35

Pokud mte obavy, e zrovna vae fotky by mohly mt podobn terapeutick inky, nezoufejte. Pipomeneme vm zkladn pravidla a postupy a prozradme tajemstv dobr przdninov fotografie!

Pravidlo prvn: Mazat, mazat, mazat!Dky digitlnm fotoapartm a cenov do-stupnm velkokapacitnm pamovm kar-tm nafotte tisce snmk, ani nevte jak. U na displeji vidte, zda je fotka poveden. Pokud si nejste jist, nevte tomu, e na monito-ru potae bude vypadat lpe, a smate ji rovnou. Pr tdn po nvratu vechny fotky znovu projdte. S asovm odstupem se vm bude lpe rozhodovat, kter snmek je opravdu zajma-

v. Pokud je vm pece jen lto zbavovat se fotek definitivn, vytvote si dva adrese. Jeden vbrov pro ptele a jeden komplet-n pro sebe na dlouh zimn veery.

Pravidlo druh: Pemlejte nad kompozicVae dcerka je s kornoutem zmrzliny roz-tomil, tak pro j kazit vzpomnku lampou ouhajc z hlavy? Nevmejte si pi foto-

grafovn jen hlavnho objektu, vnujte pozornost tak okol. Stejn tak

si dvejte pozor na uznut konetiny a skalpy.

Nesnate se pi fotogra-fovn pamtek zachytit ve najednou, mon se vm poda zazname-nat manela i hrad, ale

na fotce bude vidt jen mal teka ve stnu ob

stavby.

Rychlokurz pro dovolenkov fotografySnmky zdovolench trpvaj jednm nevarem. Pestoe je fotili rzn lid narznch mstech, jsou najedno brdo. Nkter dovolenkov alba by proto hrav vylila chronickou nespavost

Umstit fotografovan objekt do stedu fotografie nen zcela douc. Zkuste posu-nout nejdleitj bod do strany podle tzv. pravidla zlatho ezu. Uvidte, e snmek zsk dynamiku a bude mnohem zajmavj!

Se stranovou orientac snmku bojuje obas kad. Na vku fote postavy, por-trty a uzavenj vjevy. Formt na ku podporuje dj a vytv prostor, proto se hod na krajiny a budovy.

Pravidlo tet: Budi svtlo!Svtlo je pi fotografovn skoro nejdleitj. Snate se fotit po svtle abyste mli slunce za zdy a nad hlavou. Fotte-li osobu ve stnu nebo v protisvtle, pouijte blesk, a to i v oka-miku, kdy je pozad zalit sluncem. Kdy to neudlte, zbude vm z tatnka ern figurna. Je dobr vdt, e blesk m smysl pout jen do vzdlenosti asi pti metr, pro vzdlenj objekty je blskn zbyten.

www.fotoskoda.czCentrum Fotokoda Palc Langhans, Vodikova 37, Praha 1

PEN E-PL9+ fotokurz (490 K)

+ poukzka (300 K)

Lep fotografie bez pot pozen ndhernm fotoapartem. Pozvednte sv fotografie na novou rove s Olympus PEN E-PL9 a sdlejte snadno sv oblben zbry dky vestavn funkci WiFi, kter fotoapart hladce propoj s vam chytrm telefonem. Je to na vs: Pestate cvakat snmky. Zante fotografovat.

od 14 990 K

BAV SE. FO. SDLEJ.

M E T E P O T K A T V E V L A K U

Pjmen Zapletal nen veVelkch Blovicch dnm pekvapenm, vsouvislosti svnem nanj narazte hned nkolikrt. Nen divu, vinask emeslo m vjeho rodu velkou tradici. Naokraji trat Pod Belegrady je vinastv Frantika Zapletala, kter dnes obhospodauje pes 17,5hektaru vinic. Ktakovmuspchu vak vedla dlouh cesta.

Sedme tu s pknm vhledem pmo na vinohrad. Jak dlouho se vinastvm zabvte?Naplno se k tto ivnosti vrtil mj otec hned po revoluci. Sklep a vinohrad jsme mli vdycky, jako vtina rodin ve Velkch Blovicch. Je tu 650 sklep, to vychz zhruba jeden na dva domy. Take si mete lehce domyslet, e se tu tm mete nejen bavit, ale vlastn i ivit. Za doby hlubokho mru sml mt kad maximln 10 ar vinic, to je asi 400 hlav. Tehdy jsme mli mal sklpek, skoro dn vybaven. J studoval dopravku v ilin a na vinici jsem pomhal ve volnch chvlch. Dnes mme odhadem 70 000 ke na 16 hektarech, na zbvajcch pozemcch jsou mlad kee, kter zatm neplod. Vechny vypstovan hrozny zpracovvme v naem vinastv a dn jin nedokupujeme ani neprodvme. Takov produkce nm sta, neplnujeme u vrazn naven.

V jakm stavu byly vinice, kdy jste je zskali zpt?V podobnm jako vtina vc tehdy ve spo-lenosti. Ned se ale ct, e by to bylo a tak hrozn, spe prmr. Samozejm jako u vech jinch typ zemdlstv, za socia- lismu se clilo na co nejvt vtnost, kvalita nikoho nezajmala. Fra lid si mon dodneka pamatuje nzvy podadnch smsnch vn, kter pochzela samozejm i odsud. My zskali zpt vinice se temi od-rdami Svatovavineck, Mller Thurgau, Veltlnsk zelen, a s tm jsme zanali.

Vinice bylo poteba trochu pospravovat a pomalu jsme pokraovali a do souasn-ho stavu. Dnes u ale pstujeme 14 blch a 10 ervench odrd a vyrbme zhruba 30 druh vn. Zamujeme se hodn na erven cuve.

Plnujete sortiment jet rozit?Rdi bychom ho asem sp zili. Dve jsme se snaili, i kvli poptvce na eskm trhu, dokupovat novou rvu a mnohdy nebylo moc na vbr, a tak se nm dost rozily odrdy. Po vstupu do EU byl navc stop stav, smlo se samozejm obnovovat, ale byla takov poptvka po sazenicch, e kad tehdy bral, co bylo.

Nelime se tm dost od ciziny, kde jedno-mu vinastv sta jedna dv odrdy?Vte, vno v echch nikdy nebylo oblbenj ne pivo. Mme tu pln jin historick sou-vislosti i prodn vlivy ne teba v klasickch vinaskch oblastech Francie nebo Itlie. Tam u kolem roku 1000 produkovali vno, a kde jsme byli my? Tady se pomalu prohnli medvdi! et zkaznci byli zvykl, e dve se pilo, co bylo. Soudruzi rozhodovali, kter odrdy budou na trhu. Setkvm se s es-kmi zkaznky, kte se ptaj, pro nemme jet tu a tu. Naopak Francouzi se zase div, e nm v na oblasti nesta ti druhy. Bylo by asi nejlep mt teba 5 blch a 2 erven odrdy, ale u ns jsou u na to lid zvykl... A navc, sami vinai vm nejsou asto schopni ct, kter z odrd se vzdt.

Meme tedy konkurovat zahraninm vrobcm?Urit ne v produkovanm mnostv a exklu-zivn kvalit nkterch celosvtov znmch oblast, hlavn u ervench vn. U blch odrd se ale zanaj esk vna umisovat na pednch pkch sout. spn jsou i odrdy, kter v cizin skoro neznaj, jako teba Hibernal a Plava.

Jste rodinn vinastv, zapojuj se vichni?Ano, kdy po revoluci rodie zanali, vichni jsme si pomhali. Tta krom klasickch prac na vinici teba lahvoval, mma lepila etikety. Tak je tomu dodnes, kad m svou funkci. Manelka d degustace. J dlm vechno mon, rozvm nae vna, jezdm traktorem, vechno, na co si vzpomenete, od A do Z. Ve sklep je fra prce s ppravou, se kolenm vna, s ienm, filtrovnm... Mme jednoho stlho zamstnance a ostat-

TEXT: JOHANA KVTKOV FOTO: JAN CHALOUPKA

Ideln cesta na degustaci je vlakem

D p r v o d c e36

Co s vam vinastvm bude dl, pevez-mou ho dti?Nevlastn syn je tetm rokem v Seattlu a dce-i je te sedm let. Samozejm bych byl rd, ale bhv, co bude za patnct let. Jej zjmy jsou te samozejm pln nkde jinde. J jsem k tomu byl veden od dtstv, ale ivit m

to zaalo a ve 33 letech. Nejdv jsem vystu-doval vysokou a chvli taky pracoval v cizin, a pak jsem s vinastvm zaal naplno.

Zmnil jste, e mte dopravku, jak obor?Silnin dopravu, ale do iliny jsem jezdval pravideln po eleznici. To si moc dobe pamatuju, tehdej kvalitu cestovn radji nebudu komentovat. Nedvno jsem ale jel z Beclavi do Brna a byl jsem hrozn pekva-pen, e je to rychl a lovk nestihne ani vypt pivo. A vno u vbec ne! J asto musm dit, pod nkde rozvm vna, ale do toho musm degustovat, zjiovat, jak se vno vyvj. A tak ochutnvat se zkaznky. Ale dnes, kdy mte jako idi nulovou toleranci alkoholu v krvi? Ideln je, kdy mete sednout do vla-ku a dojet a do msta, kde degustujete. Hor to je tam, kam vlak nejezd. V tom to mme tk. Mla by se tu vybudovat hust elezni-n s a vinai by hned jezdili astji!

n si najmme na sezonu. Jinak tu vichni pracujeme od rna do veera. Obtujeme tomu veker n as.

Mte v tom celoronm kolotoi vbec prostor pro odpoinek? Teba i k naerpn inspirace v cizin?No jestli mme nkdy volno, tak maximl-n prvn tden v lednu, nkdy taky v srpnu ped vinobranm. Ale podvat se k zahranin konkurenci je nutnost! Nekm, e jedem k vinam vdycky, ale asto to tak bv. V Rakousku mme kontakty, tam jezdme od revoluce. Do Itlie to je kousek, byli jsme na vlet i v Chorvatsku, Nmecku a sname se samozejm podvat, jak to dlaj tam. Ped dvma lety jsem byl i v Kalifornii, za m-sc jedu do Bordeaux. Snam se tak nastavit tu sprvnou laku srovnn, to vs motivuje ke zlepen a myslm, e u eskch vn je ten posun opravdu vidt.

Pstovnm rvy a vrobou vna se rodina Frantika Zapletala zabvala u od 19. stolet. Bhem socialismu byla v rmci kolektivizace vtina jejich pozemk zabrna, ty po revoluci znovu zskali a dal pozemky postupn od-koupili. Frantiek se kolem tto ivnosti pohyboval od dtstv, vystudoval ale Vysokou kolu dopravy a spoj v ilin, krtce pracoval v Rakousku a v Beclavi v dopravn firm, k vinastv se nakonec naplno vrtil v roce 2003. Dnes je i pedsedou spolku vina ve Velkch Blovicch. V Salonu vn 2014 zvtzil jeho Merlot, vbr z hrozn v kategorii ervench vn ronk 2012. M dv dti. Krom slabosti pro vno rd tak cestuje. (Vce informac o vinastv na www.belegradum.cz.)

FRANTIEK ZAPLETAL (47)

37 D p r v o d c e

INFORMACE OTERMNU AMSTU KONN JEDNOTLIVCH FESTIVAL VETN DALCH AKTUALIT NAJDETE NAWWW.LETOFEST.CZ

S LtoFestem nap republikouKoncertn vystoupen mnoha eskch a slovenskch hudebnch hvzd, bohat doprovodn program askvl jdlo ipit. Nejen to pinese druh ronk LtoFest doosmi mst vesk republice. Dritel In Karty mohou vyut slevu navstupn.

?SOUT OVSTUPENKY NALTOFESTOdpovzte sprvn na soutn otzku a vyhrajte vstupenky na LtoFest.

Ve kterm mst letos zane sezona LtoFest?

A) v LiberciB) v PrazeC) v Pardubicch

Odpov zadejte do pslunho formule na www.cdprovas.cz nejpoz-dji do 16. kvtna 2018. Osm z vs vyhra-je dv vstupenky na jeden z festival.

SIn Kartoulevnji

2013 2014 2015 2016

2017

2018

10% s l e v a p i n k u p u n a d 1 0 0 0 K p l a t d o 3 0 . 6 . 2 0 1 8

slevy se nestaj a neplat na zlevnn sortiment na prodejnch i e-shopu kd: V6CDS

D P R O V S

pp

slena

p p

s n

www.scanquilt.cz4 6 p r o d e j e n v R

povleen od 990 K

CD 4 18 215x85mm.indd 1 03.04.18 12:59

Prvn ronk LtoFest slavil velk spch, a proto si i letos mohou vichni bhem dvou dn vychutnat koncerty tch nejvtch tuzemskch i slovenskch hvzd. Hlav-nmi lkadly jsou kapela Kabt se svou ob 75minutovou show nebo Chinaski v nov se-stav. Interpreti vystoup na jednom z nejvt-ch pdi v esk republice s mnoha technick-mi vychytvkami. Tahkem bude tak skupina Wanastowi Vjecy, Marek Ztracen, Mig 21, Sebastian a mnoho dalch. LtoFestov tour zane v Pardubicch a v z skon v Liberci.

Rok 2018 se nese v duchu oslav vro vzniku eskoslovenska. Toto tma nebude chybt ani na LtoFestu v prezentanm stanu. V arelech festival bude pro celou ro-dinu pipraveno mnoho dalch lkadel, jako napklad Family zone, Youtubersk stan nebo grilovac koutek.

Sout autorskch kapelLtoFest slibuje tak jednu specialitu. Na kad zastvce divky ekaj koncerty tch nejlepch loklnch kapel. Ty se toti utkaj v souti, a zskaj tak jedinenou monost vystoupit ped velkm festiva-

lovm publikem po boku tch nejvtch eskch a slovenskch hvzd.

LtoFest pomhI v letonm roce se LtoFest spojil s nada-c Mj nov ivot. Umouje onkologicky nemocnm dtem a jejich rodinm bezplatn vstup na festivaly. Clem projektu je pomoci tmto dtem a celm rodinm vrtit se zpt

do bnho ivota. Novinkou letonho ronku je spoluprce s loklnmi

dtskmi domovy. I dti z tchto domov budou mt vstup na akci zdarma.

Nafestival vhodnVstupenky si mete zakoupit

v pedprodeji na www.ticketlive.cz, do konce kvtna vs dvoudenn vstup

vyjde na 850 K. Dritel In Karty ale mohou vyut vhodn slevy. Sta pi nkupu zadat slo va In Karty a zaplatte jen 700 K.

www.pardubice.eu

Dojdte do prce vlakem?

Vyuijte k zaparkovn kola cyklov pmo u ndra.

Na kole mete ponechat pilbu, zavazadlo

a dal psluenstv. Cel prostor s automa-

tickou skladovac konstrukc je monitorovn

kamerovm systmem a je pstupn 24 hodin

denn. Kolo i psluenstv je pln pojitno.

Zaparkujte bhem pr sekund a sv kola

a elektrokola mte vbezpe za 5 korun

denn! Zkaznci eskch drah s platnou

zkaznickou aplikac na In Kart parkuj sv

kolo prvnch 24 hodin zdarma.

VYUIJTE CYKLOV U PARDUBICKHO NDRA

5 K /den

INFORMACE OTERMNU AMSTU KONN JEDNOTLIVCH FESTIVAL VETN DALCH AKTUALIT NAJDETE NAWWW.LETOFEST.CZ

D p r v o d c e 39

Promte nasbran body v zitkyPlnujete vlet ahledte nco specilnho?Dky vrnostnmu programu D Body mete erpat vhodn slevy domnoha zajmavch destinac. Objevte krsy pamtek vPraze ipocelm esku nebo se pobavte nankterm zpedstaven Mstskho divadla vBrn.

2013 2014 2015 2016

2017

2018

10% s l e v a p i n k u p u n a d 1 0 0 0 K p l a t d o 3 0 . 6 . 2 0 1 8

slevy se nestaj a neplat na zlevnn sortiment na prodejnch i e-shopu kd: V6CDS

D P R O V S

pp

slena

p p

s n

www.scanquilt.cz4 6 p r o d e j e n v R

povleen od 990 K

CD 4 18 215x85mm.indd 1 03.04.18 12:59

VCE INFORMAC OVRNOSTNM PROGRAMU AAKTULN NABDCE SLEV NAJDETE NAWWW.CD.CZ

Dodivadla svhledem naBrnoMstsk divadlo pipravilo irokou klu inohernch a muziklovch inscenac a dky vysok profesionalit souboru se mohou divci tit z pestr divadeln nabdky kad msc. Krom inohern a muziklov scny soubor disponuje letn open air scnou v blz-kosti Zelnho trhu s dechberoucm vhledem na gotickou katedrlu sv. Petra a Pavla. Voucher, kter zskte za 50 bod, promnte v 50% slevu na pedstaven z celho reper- toru divadla. Sleva bude uplatnna po ped-loen voucheru na centrlnch pokladnch divadla. Vce informac o programu a cench vstupenek naleznete na www.mdb.cz.

Zapraskmi pamtkamiMuzeum hlavnho msta Prahy nabz zkaz-nkm registrovanm ve vrnostnm progra-mu D Body slevu 20 % na vstup do vybra-nch objekt po cel Praze. Rzn formy poznn vm umon velk mnostv objekt i expozic. Prohldnout si mete hlavn budo-vu muzea, dm U Zlatho prstenu, Zmeck arel Ctnice, prask ve (Pran brna, Malostransk a Staromstsk mosteck v, Novomlnsk vodrensk v, Svatomikul-sk mstsk zvonice a Petnsk rozhledna). A to za pouhch 20 D Bod. Vce informac o expozicch a vstavch najdete na www.muzeumprahy.cz.

Cesty zadiplomaci sNrodnm pamtkovm stavemVydejte se po stopch lechty eskch zem do deseti zajmavch objekt po cel R, kter pro vs vybral Nrodn pamt-kov stav. Prozkoumat mete hrad a zmek Jindichv Hradec, hrad vihov, hrad a zmek Horovsk Tn, zmek Kynvart, Duchcov, Hradec nad Moravic, Sychrov, Jaromice nad Rokytnou, Nchod a zmek Mnek pod Brdy. Za 50 bod zskte pi koupi jedn vstu-penky druhou zcela zdarma. Vce infomac na www.npu.cz.

C e s t o p i s40

TEXT: IRENA MENKOVFOTO: AUTORKA, SHUTTERSTOCK.COM

CES TOPIS

B E R L N

Vdycky byl jin a v minulosti toho zakusil opravdu hodn. Byly doby, kdy neexistoval racionln dvod, pro v nm t. Msto postien vlenm bsnnm, kter vystdala bratrsk lska z vchodu s provokativnm ostrvkem svobody, bylo zemm ouchanc mezi Rusy a Ameriany. I tady se ale psala historie na zem, akoli si tyto souvislosti ve srovnn s hrzami Hitlerovy krutovldy a minovm polem berlnsk zdi tolik nepipoutme. Berln se ale ze vech svch ran dokzal zotavit a dnes pedstavuje dokonalou destinaci na vkendov nik. Anebo na cel ivot.

BERLN

Neodolateln zjizven MEKKA volnomylenk

C e s t o p i s42

Berln m vt zimou. erem. A detm. Tohle lska na prvn pohled nebude, km si pi peskakovn vkaek a vajgl u vchodu z metra. Jene nevldn poas nen v Berln nic neobvyklho. A tak m i pes jeho nepze nmeck metropole nakonec oslovila. I kdy k tomu potebovala trochu vce asu.

Berln je chud, ale sexyNco se vm na tto vt nezd? To velko-msto, do kterho se sjdj cestovatel z celho svta, kam se chtj okamit pesthovat (nejen) umlecky zaloen due a kde njmy rostou astronomickou rychlost, e je chud? Vrok bvalho starosty Berlna Klause Wowereita nm dnes pijde spe smvn. Berln u dvno nen chud, ale spe drah. Druh st vroku zato sed.

Berln je toti na rozdl od ostatnch evropskch muzejnch mst mnohem pi-talivj. Pitom byly asy, kdy se z nj spe utkalo. Po rozdlen Berlna mla tehdej bonnsk vlda co dlat, aby z nj udlala zajmav msto k ivotu. Podailo se j to s pomoc nich dan, dotac a odputn vojensk sluby vem tamjm obyvatelm.

Do Zpadnho Berlna tak zaali pichzet bohmov, umlci a intelektulov, kte z enklvy obklen sovtskou armdou dokzali vytvoit Mekku volnomylenk. Tato povst Berlnu zstala dodnes.

Historie (tm) na kadm krokuSvou cestu Berlnem zahajuji na tom nej-berlntjm mst. U Braniborsk brny. Vystupuji na zastvce metra Brandenburger

PO ROZDLEN BERLNA MLA TEHDEJ BONNSK VLDA CO DLAT, ABY Z NJ UDLALA ZAJMAV MSTO K IVOTU.

Tor a ulic Unter Den Linden, kter vznikla jako npodoba slavn pask Champs-ly-ses, se dostvm a k jednomu z nejvtch symbol Berlna.

Brna se mi zd jet vt, ne jsem ekala, a psobivj, ne znm z fotek. I pes chladn poas chvli jen tak stojm a obdivuji zajmavou stavbu, kter od roku 1734 slouila jako celn brna. Pedstavuji si, jak u n krlov a csai ukazovali svou moc a jak tudy ve 30. letech minulho stolet proel nechvaln proslul prvod nacistick NSDAP. Bhem rozdlen Berlna pak byla Braniborsk brna zcela nepstupn. Dnes slou jako kulisa nejdleitjch udlost a oslav v zemi. Prvem se u n srocuj davy turist, kter neodrad ani nepzniv poas. Nkolika z nich cvakm na pn usmvav momentky.

Jakmile mm pocit, e jsem se na slavnou brnu dostaten vynadvala, po