~

Hiše hvězd ROČNIacuteK ~) 9 - ČiacuteSLO 2

DAacuteNO DO TmKU 29 PROSINCE 1957

VYŠ LO 13 Uacute N ORA 1958

Řiacutediacute red akčniacute rada

Prof Dr J1OSEF lVI lVIOHR (ed ouciacute reshy

da ktor) Dl JIŘIacute BOUŠKA (yyacutek o nn r e shy

daktor) VIERA HULINSKAacute FRANTIŠEK

KADAVYacute lJUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Ing BOHUMIL MALEČEK Dr OTO

OBŮRKA KAREL STRNAD

T echni ck aacute r edaktorka

DRAHOMIacuteRA HROOHOVAacute

Na prvni straně obaacutelky

Soustava paprsků v okoU kraacuteterů

Copernicus K epler) Aristarchus a

Herodotus na Měsiacuteci Foto hvě~daacutershy

ny na Mt Wilsonu

N a čtvrteacute straně obaacutelky

Okoliacute kraacuteteru Tycho Foto hvězdaacutershy

ny na Mt Wilsonu

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha 16shySmiacutechov Šveacutedskaacute 8 (Astronomicshykyacute uacutestav university Karlovy) teshy

lefon čiacutes 403-95

Řiacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy

ně Dotazy objednaacutevky a reklamace

tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute

poštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšifuje poštovniacute novinovaacute služba

Redakčniacute uzaacutevě rka čiacutesla je 1 kažshy

deacuteho měsiacutece RU1kopisy aobraacutezky se

nevracejiacute za od bornou s praacutevnost odshy

poviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kč-s 240

OBSAH

J Sadil Noveacute přiacutespěvky k otaacutezshyCk vznilku povrchovyacutech uacutetvarů na MěsIacuteCi - F Kadavyacute Deset let našiacute praacutece - P Mayer Spektrografy - K Morav Staacuteshyřiacute Měsiacutece a jeho využitiacute - Co noveacuteho v astronomii - Z lidoshyvyacutech hvězdaacuteren a astronomicshykyacutech kroužků - Uacutekazy na

ebloze V březnu

COIIEP)KAH11E

11 CaAJi1JI HOBbH1 B3HOC K BOshy

npocy B03HJilKHOBeHJilRCTpoeshy

HJilt1 nOBepXHOCTJiI JIyHbI - ltP

KaAaBbl IIecRTb JIeT Hawero

Tpypa - n Mat1ep CneKTposhy

rpacpbI - K MopaB ltpa3a

JIYHbI Jil ee JilCnOJIb30BaHJile AJIR

OpJileHTa~JiIJi1 - LITO HOBoro B

aCTpOHOM JiIJi1 - 113 HapoAHbIX

06cepBaTopJilt1 Jil aCTpOHOMJiIshy

-IeCKJilX KpyMKOB - HBJIeHJilfI

Ha He6e B JVIapTe

CONTENTS

J Sadil New Contributions about the Origin of Lunar Forshymations - F Kadavyacute Ten Years of Our Work - P Mayer About the Spectroshygraphs - K Morav The Age of the Moon and Hs App licat ion for the Orientation - News in Astronomy - From Popular Observatori es and Astronomishy

cal Clubs - Phenomena in March

NOVEacute PŘIacuteSPĚVKY K OTAacuteZCE VZNIKU POVRCHOVYacuteCH UacuteTVARŮ NA MĚSIacuteCI

JOSEF SADIL

Za posledniacute čtyři roky ktereacute uplynuly od vydaacuteniacute autorovy knihy o MěshysiacuteciI vyšla řada novyacutech praciacute jednajiacuteciacutech o vzniku kraacuteterů a jinyacutech uacutetvarů na povrchu Měsiacutece Pokud jde o vyacutesledky novyacutech uacutevah a vyacuteshyzkumů je možno řiacuteci že věci za tu dobu mnoho nepokročily a že staryacute spor mezi zastaacutenci t zv vulkanickeacute a meteoritickeacute domněnky zůstaacutevaacute nadaacutele nerozhodnut Jak vulkanisteacute tak i meteoritikoveacute přinaacutešejiacute staacutele noveacute doklady ve prospěch sveacute domněnky

Tak na př znaacutemyacute britskyacute vulkanista P Moore2 opouštiacute v posledniacute době nadaacutele již neudržitelnyacute naacutezor že měsiacutečniacute kraacute tery jsou obyčejnyacutemi vulshykaacutenya snažiacute se doložit že jsou zcela zvlaacuteštniacutem projevem sopečneacute činnosti kteraacute nemaacute na Zemi obdobu - leda v dřiacutevějšiacutech geologickyacutech dobaacutech Podle něho se tenkaacute a poměrně ještě maacutelo utuhlaacute povrchovaacute kůra měshysiacutečniacute tlakem plynů unikajiacuteciacutech z horkeacuteho magmatu pod povrchem nejshyprve nadzvedla a vytvořila na povrchu Měsiacutece jakousi klenbu (dome) Jestliže v tom okamžiku tlak plynů ustal vytvořenaacute klel1ba zůstala na Měsiacuteci zachovaacutena (zvlaacuteštniacute kupoviteacute uacutetvary t zv boule v okoliacute kraacuteteru Hortensius a j) Ve většině přiacutepadů však plyny nakonec vyrazily poshyměrně uacutezkyacutem uacutestiacutem navenek klenba se propadla a většiacute jejiacute čaacutest se roztavila v laacutevoveacutem jezeře rozleacutevajiacuteciacutem se na spodu klenby V některyacutech přiacutepadech jak se domniacutevaacute Moore došlo poteacute k dodatečneacutemu obnoveniacute sopečneacute činnosti a z vyvrženeacuteho sopečneacuteho materiaacutelu byl uvnitř rtakto vznikleacuteho kraacuteteru navršen středovyacute kužel Podle toho by tedy skutečshynyacutemi měsiacutečniacutemi sopkami byly nikoliv vlastniacute kraacutetery nyacutebrž znaacutemeacute jejich středoveacute vrcholky Nelze nevidět že Moorův vyacuteklad vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů je jen pokusem o synthesu znaacutemeacute puchyacuteřoviteacute domněnky Leishytichovy-Suessovy3 a lakkolitoveacute domněnky Tomkinsovy4 Pokud pak jde o dalšiacute jeho argumentaci že totiž kraacutetery podobneacute měsiacutečniacutem existoshyvaly dřiacuteve i na našiacute Zemi a že byly později zničeny nelišiacute se valně od podobneacute argumentace meteoritiků kteřiacute haacutejiacute naacutezor že takeacute dřiacutevějšiacute obrovskeacute meteoritoveacute kraacutetery pozemskeacute se nezachovaly

Jestliže by středoveacute vrcholky měsiacutečniacutech kraacuteterů byly vyhaslyacutemi sopshykami museli bychom na jejich temenech pozorovat typickeacute kraacuteteroviteacute prohlubně Takoveacuteto prohlubně byly již dřiacuteve pozorovaacuteny na př u centraacutelshyniacuteho kopce v kraacuteteru Blirg Capella Herschel a j Znaacutemyacute zastaacutence meshyteoritickeacute domněnky R R Baldwin je vysvětluje jako naacutehodneacute zaacutesahy horskyacutech vrcholků meteoritem a odhaduje že na celeacute znaacutemeacute polovině Měsiacutece lze podobnyacutech přiacutepadů očekaacutevat celkem asi 155 Do nedaacutevneacute doby jich bylo vskutku napočteno jen 12 V letech 1952-53 však Moore a spolu s niacutem i předseda lunaacuterniacute sekce Britskeacute astronomickeacute společnosti

Sadil J Měsiacutec Praha 1950 Mo-are P Some lunar crater problems Sky amd T elesc March 1956

3 Měsiacutec s tr 77 4 Měsmiddotiacutec str 79 5 Baldwin R B Th e face oi th e Moon Chicago 1949

25

P Wilkins6 při pozorovaacuteniacute Měsiacutece velkyacutem refraktorem hvězdaacuterny v Meushydonu u Pařiacuteže doplnili uacutedajně tento počeacutet na 52 a to již během pozoshyrovaacuteniacute trvajiacuteciacuteho jen několik maacutelo nociacute Moore uvaacutediacute že noveacute kraacutetery byly objeveny jednak na některyacutech centraacutelniacutech pahorciacutech (na př v kraacuteshyterech Pythagoras Arisrtarch us Cepheus Romer Xenophanes aj) jednak na některyacutech isolovanyacutech kopciacutech ležiacuteciacutech mimo většiacute kraacutetery (Aristillus M Agrippa M kopec na jih od kraacuteteru Beer Archimedes Z a j) Průměr většiny těchto kraacuteterů se pohybuje kolem 15 km - jsou tedy velmi maleacute a lze je proto pozorovat jen největšiacutemi dalekohledy Moore soudiacute že skushytečnyacute jejich počet bude značně velikyacute a že jsou patrně na Měsiacuteci velmi obvyklyacutem jevem Třebaže jak Moore tak i Wilkins považujiacute svaacute pozorovaacuteniacute za zcela

reaacutelnaacute je zatiacutem třeba přijiacutemat je s největšiacute reservou Vzpomeňme jen nedaacutevneacuteho potvrzeniacute existence t zv měsiacutečniacuteho mostu praacutevě P vVllshykinsem7 ktereacute se později ukaacutezalo byacutet zcela falešnyacutem 8 Je možneacute že v přiacuteshypadě Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů se jednaacute o pseudokraacutetery t j jinak zcela nepravidelneacute prohlubně nebo vyacutečnělky vrhajiacuteciacute stiacuten (uvažme jen jejich celkem nepatrnyacute průměr pH němž lze jen těžko stanovit jeiich přesnyacute vzhled) anebo o obyčejneacute kraacuteteroveacute jamky pokryacutevajiacuteciacute v hojneacutem počtu celyacute povrch Měsiacutece a tudiacutež i četneacute horskeacute svahy a vrcholky Mnoheacute z Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů jak je dobře patrno z obr 1 neshyzaujiacutemajiacute totiž vzhledem k dotyčneacutemu horskeacutemu vrcholku centraacutelniacute middotposhylohu (jak tomu byacutevaacute u sopečnyacutech jiacutecnů) nyacutebrž polohu značně excentricshykou Ostatně Baldwinuacutev odhad stran pravděpodobneacuteho počtu horskyacutech vrcholků zasaženyacutech meteoritem nepovažuji za směrodatnyacute a domniacutevaacutem se že počet takovyacutechto naacutehodnyacutech zaacutesahů musiacute byacutet vzhledem k velishykeacutemu počtu nejdrobnějšiacutech kraacuteterů značně vyššiacute nežli jak uvaacutediacute Baldwin Ale i kdyby se nakonec ukaacutezalo že sHedoveacute vrcholky některyacutech měshysiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopečneacuteho původu nemuselo by to znamenat defishynitivniacute zavrženiacute meteoritickeacute domněnky jak soudiacute Moore nyacutebrž možnaacute jen jejiacute modifikaci ve smyslu Quiringově9 kteryacute se domniacutevaacute že menšiacute a rychleji se ochlazujiacuteciacute Měsiacutec se obklopil pevnou kůrou (daleko) rychleji nežli Země Že uacuteplně neutuhl nyacutebrž ještě dlouho potom byl obalen (neshypřiacuteliš) silnou kůrou ukazujiacute nejstaršiacute kruhoveacute kraacuteJtery - valoveacute roviny Prvniacute meteority proraacutežely ještě jen maacutelo mocnou kůru Naacuterazem uvolshyněneacute magma potom vystoupilo dovnitř meteoritoveacuteho kraacuteteru a jako skushytečneacute vulkanickeacute laacutevoveacute jezero (čaacutestečně) roztavilo kruhovyacute val vzniklyacute naacuterazem V mnohyacutech kraacuteterech vystoupila laacuteva několikraacutet a zanechala po sobě na vnitřniacutem okraji valu zbytky staršiacutech hladin jako terasy Valoveacute roviny jsou tedy ponejviacutece meteoritoveacute kraacutetery dodatečně vyplněneacute sopečnou laacutevou

Kdybychom chtěli tento Quiringův pokus o synthesu vulkanickeacute a meshyteorickeacute domněnky daacutele rozveacutest bylo by na zaacutekladě něho možno se doshymniacutevat že středoveacute vrcholky měsiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopky vznikleacute poshy

f) Moore P Lunar Summit Craters J B A A Vol 64 No 1 1953 7 Wilklns H P ONeills Bridge J B A A Vol 64 No 3 19534 8 Sadil J On the so-called Lunar bridge Bull Astr Inst Czech Vol VIII

No- 2 1957 ů Quiring H Gedanken ti Alter Zusammensetzung u Entstehung des Mondes

Zeitschr d Deutsch Geol Ges Band 98 1946

26

~~ C1~ cgt Cgt Pyfhil~ordS) ArcJllmedlS I

(~ +60lt

bull AlpetrJKluS (cnlr KopeC)

Q amp (cenlr CopuRomu 31DJlt) 19SJIV1~ 79st2

Obr 1 Kraacutetmy objeverJteacute na vrcholshyciacutech některyacutech měsiacutečniacutech kopců Mooshy

rem a Wilkinsem Obr 2 Nejdelšiacute Tychonův paprsek Srovnej s fotografiiacute měsťčniho uacutepZřtku

na obaacutelce ŘH 10 1956

dobně jako recentniacute vulkaacuteny pozemskeacute na miacutestech kde měsiacutečniacute kůra kladla vystupujiacuteciacutemu magmatu nejmenšiacute odpor jenže v tomto přiacutepadě nebyly těmito miacutesty zlomoveacute (tektonickeacute) linie jako na Zemi nyacutebrž miacutesta zasaženaacute meteoritem Myšlenka že povrchoveacute uacutetvary na Měsiacuteci vděčiacute za svůj vznik jednak dopadu velikyacutech meteoritů jednak sopečneacute činnosti těmito dopady vyvolaneacute je nesporně velmi zajiacutemavaacute a nelze ji bez dalšiacuteho zkoumaacuteniacute zamiacutetat jako nepravděpodobnou Zvlaacuteštniacute pozornost by jiacute měli věnovat zejmeacutena geologoveacute zabyacutevajiacuteciacute se zkoumaacuteniacutem podshymiacutenek vzniku pozemskeacuteho vulkanismu

Pokud jde o otaacutezku rozloženiacute kraacuteterů na povrchu Měsiacutece kteraacute je pro posouzeniacute vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů zvlaacuteště důležiitaacute zastaacutevaacute Moore miacuteshyněniacute že nejenom četneacute menšiacute kraacutetery ale na př i četneacute valoveacute roviny na Měsiacuteci nejsou rozloženy nahodile nyacutebrž jsou seřazeny v dobře patrshynyacutech liniiacutech To činiacute podle Moora meteoritickou domněnku vzniku měshysiacutečniacutech kraacuteterů zcela nepřijatelnou Jako přiacuteklad jedneacute takoveacute dobře patrneacute linie většiacutech kraacuteterů položenyacutech pryacute na jedineacute geologickeacute puklině uvaacutediacute Moore tyto kraacutetery Alltolycus Aristillus Archimedes Timocharis Lambert Euler Aristarchus a Herodotus O jak křivolakou a nesourodou linii kraacuteterů se tu jednaacute je vidět nejleacutepe z pohledu na mapu Nemůže byacutet nejmenšiacute pochyby o tom že podobnyacutem způsobem by bylo nakonec možno seřadit do dobře patrnyacutech liniiacute všechny ostatniacute kraacutetery na Měsiacuteci

Většina ostatniacutech autorů kteřiacute se otaacutezkou rozloženiacute kraacuteterů na měshysiacutečniacutem povrchu v posledniacute době bliacuteže zabyacutevali zastaacutevaacute naopak miacuteněniacute že kraacutertery na Měsiacuteci jsou rozloženy většinou zcela nahodile Jen některeacute z menšiacutech kraacuteterů jeviacute tendenci vytvaacuteřet zřetelneacute řady Tyto kraacutetery však jeviacute současně i dosti vyacuteznačneacute odchylky tvaroveacute takže sami zashystaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute že může běžet o sopečneacute uacutetvashyry analogickeacute t zv lineaacuterniacutem vulkanickyacutem erupciacutem pozemskyacutem Tak na př R S Dietz10 upozorňuje na to že jamky mezi Koperniacutekem a Erashy

10 Dietz R S The meteoritic impact origin of the Moons surface features J)urn of Geol 1946

27

NOVEacute PŘIacuteSPĚVKY K OTAacuteZCE VZNIKU POVRCHOVYacuteCH UacuteTVARŮ NA MĚSIacuteCI

JOSEF SADIL

Za posledniacute čtyři roky ktereacute uplynuly od vydaacuteniacute autorovy knihy o MěshysiacuteciI vyšla řada novyacutech praciacute jednajiacuteciacutech o vzniku kraacuteterů a jinyacutech uacutetvarů na povrchu Měsiacutece Pokud jde o vyacutesledky novyacutech uacutevah a vyacuteshyzkumů je možno řiacuteci že věci za tu dobu mnoho nepokročily a že staryacute spor mezi zastaacutenci t zv vulkanickeacute a meteoritickeacute domněnky zůstaacutevaacute nadaacutele nerozhodnut Jak vulkanisteacute tak i meteoritikoveacute přinaacutešejiacute staacutele noveacute doklady ve prospěch sveacute domněnky

Tak na př znaacutemyacute britskyacute vulkanista P Moore2 opouštiacute v posledniacute době nadaacutele již neudržitelnyacute naacutezor že měsiacutečniacute kraacute tery jsou obyčejnyacutemi vulshykaacutenya snažiacute se doložit že jsou zcela zvlaacuteštniacutem projevem sopečneacute činnosti kteraacute nemaacute na Zemi obdobu - leda v dřiacutevějšiacutech geologickyacutech dobaacutech Podle něho se tenkaacute a poměrně ještě maacutelo utuhlaacute povrchovaacute kůra měshysiacutečniacute tlakem plynů unikajiacuteciacutech z horkeacuteho magmatu pod povrchem nejshyprve nadzvedla a vytvořila na povrchu Měsiacutece jakousi klenbu (dome) Jestliže v tom okamžiku tlak plynů ustal vytvořenaacute klel1ba zůstala na Měsiacuteci zachovaacutena (zvlaacuteštniacute kupoviteacute uacutetvary t zv boule v okoliacute kraacuteteru Hortensius a j) Ve většině přiacutepadů však plyny nakonec vyrazily poshyměrně uacutezkyacutem uacutestiacutem navenek klenba se propadla a většiacute jejiacute čaacutest se roztavila v laacutevoveacutem jezeře rozleacutevajiacuteciacutem se na spodu klenby V některyacutech přiacutepadech jak se domniacutevaacute Moore došlo poteacute k dodatečneacutemu obnoveniacute sopečneacute činnosti a z vyvrženeacuteho sopečneacuteho materiaacutelu byl uvnitř rtakto vznikleacuteho kraacuteteru navršen středovyacute kužel Podle toho by tedy skutečshynyacutemi měsiacutečniacutemi sopkami byly nikoliv vlastniacute kraacutetery nyacutebrž znaacutemeacute jejich středoveacute vrcholky Nelze nevidět že Moorův vyacuteklad vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů je jen pokusem o synthesu znaacutemeacute puchyacuteřoviteacute domněnky Leishytichovy-Suessovy3 a lakkolitoveacute domněnky Tomkinsovy4 Pokud pak jde o dalšiacute jeho argumentaci že totiž kraacutetery podobneacute měsiacutečniacutem existoshyvaly dřiacuteve i na našiacute Zemi a že byly později zničeny nelišiacute se valně od podobneacute argumentace meteoritiků kteřiacute haacutejiacute naacutezor že takeacute dřiacutevějšiacute obrovskeacute meteoritoveacute kraacutetery pozemskeacute se nezachovaly

Jestliže by středoveacute vrcholky měsiacutečniacutech kraacuteterů byly vyhaslyacutemi sopshykami museli bychom na jejich temenech pozorovat typickeacute kraacuteteroviteacute prohlubně Takoveacuteto prohlubně byly již dřiacuteve pozorovaacuteny na př u centraacutelshyniacuteho kopce v kraacuteteru Blirg Capella Herschel a j Znaacutemyacute zastaacutence meshyteoritickeacute domněnky R R Baldwin je vysvětluje jako naacutehodneacute zaacutesahy horskyacutech vrcholků meteoritem a odhaduje že na celeacute znaacutemeacute polovině Měsiacutece lze podobnyacutech přiacutepadů očekaacutevat celkem asi 155 Do nedaacutevneacute doby jich bylo vskutku napočteno jen 12 V letech 1952-53 však Moore a spolu s niacutem i předseda lunaacuterniacute sekce Britskeacute astronomickeacute společnosti

Sadil J Měsiacutec Praha 1950 Mo-are P Some lunar crater problems Sky amd T elesc March 1956

3 Měsiacutec s tr 77 4 Měsmiddotiacutec str 79 5 Baldwin R B Th e face oi th e Moon Chicago 1949

25

P Wilkins6 při pozorovaacuteniacute Měsiacutece velkyacutem refraktorem hvězdaacuterny v Meushydonu u Pařiacuteže doplnili uacutedajně tento počeacutet na 52 a to již během pozoshyrovaacuteniacute trvajiacuteciacuteho jen několik maacutelo nociacute Moore uvaacutediacute že noveacute kraacutetery byly objeveny jednak na některyacutech centraacutelniacutech pahorciacutech (na př v kraacuteshyterech Pythagoras Arisrtarch us Cepheus Romer Xenophanes aj) jednak na některyacutech isolovanyacutech kopciacutech ležiacuteciacutech mimo většiacute kraacutetery (Aristillus M Agrippa M kopec na jih od kraacuteteru Beer Archimedes Z a j) Průměr většiny těchto kraacuteterů se pohybuje kolem 15 km - jsou tedy velmi maleacute a lze je proto pozorovat jen největšiacutemi dalekohledy Moore soudiacute že skushytečnyacute jejich počet bude značně velikyacute a že jsou patrně na Měsiacuteci velmi obvyklyacutem jevem Třebaže jak Moore tak i Wilkins považujiacute svaacute pozorovaacuteniacute za zcela

reaacutelnaacute je zatiacutem třeba přijiacutemat je s největšiacute reservou Vzpomeňme jen nedaacutevneacuteho potvrzeniacute existence t zv měsiacutečniacuteho mostu praacutevě P vVllshykinsem7 ktereacute se později ukaacutezalo byacutet zcela falešnyacutem 8 Je možneacute že v přiacuteshypadě Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů se jednaacute o pseudokraacutetery t j jinak zcela nepravidelneacute prohlubně nebo vyacutečnělky vrhajiacuteciacute stiacuten (uvažme jen jejich celkem nepatrnyacute průměr pH němž lze jen těžko stanovit jeiich přesnyacute vzhled) anebo o obyčejneacute kraacuteteroveacute jamky pokryacutevajiacuteciacute v hojneacutem počtu celyacute povrch Měsiacutece a tudiacutež i četneacute horskeacute svahy a vrcholky Mnoheacute z Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů jak je dobře patrno z obr 1 neshyzaujiacutemajiacute totiž vzhledem k dotyčneacutemu horskeacutemu vrcholku centraacutelniacute middotposhylohu (jak tomu byacutevaacute u sopečnyacutech jiacutecnů) nyacutebrž polohu značně excentricshykou Ostatně Baldwinuacutev odhad stran pravděpodobneacuteho počtu horskyacutech vrcholků zasaženyacutech meteoritem nepovažuji za směrodatnyacute a domniacutevaacutem se že počet takovyacutechto naacutehodnyacutech zaacutesahů musiacute byacutet vzhledem k velishykeacutemu počtu nejdrobnějšiacutech kraacuteterů značně vyššiacute nežli jak uvaacutediacute Baldwin Ale i kdyby se nakonec ukaacutezalo že sHedoveacute vrcholky některyacutech měshysiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopečneacuteho původu nemuselo by to znamenat defishynitivniacute zavrženiacute meteoritickeacute domněnky jak soudiacute Moore nyacutebrž možnaacute jen jejiacute modifikaci ve smyslu Quiringově9 kteryacute se domniacutevaacute že menšiacute a rychleji se ochlazujiacuteciacute Měsiacutec se obklopil pevnou kůrou (daleko) rychleji nežli Země Že uacuteplně neutuhl nyacutebrž ještě dlouho potom byl obalen (neshypřiacuteliš) silnou kůrou ukazujiacute nejstaršiacute kruhoveacute kraacuteJtery - valoveacute roviny Prvniacute meteority proraacutežely ještě jen maacutelo mocnou kůru Naacuterazem uvolshyněneacute magma potom vystoupilo dovnitř meteoritoveacuteho kraacuteteru a jako skushytečneacute vulkanickeacute laacutevoveacute jezero (čaacutestečně) roztavilo kruhovyacute val vzniklyacute naacuterazem V mnohyacutech kraacuteterech vystoupila laacuteva několikraacutet a zanechala po sobě na vnitřniacutem okraji valu zbytky staršiacutech hladin jako terasy Valoveacute roviny jsou tedy ponejviacutece meteoritoveacute kraacutetery dodatečně vyplněneacute sopečnou laacutevou

Kdybychom chtěli tento Quiringův pokus o synthesu vulkanickeacute a meshyteorickeacute domněnky daacutele rozveacutest bylo by na zaacutekladě něho možno se doshymniacutevat že středoveacute vrcholky měsiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopky vznikleacute poshy

f) Moore P Lunar Summit Craters J B A A Vol 64 No 1 1953 7 Wilklns H P ONeills Bridge J B A A Vol 64 No 3 19534 8 Sadil J On the so-called Lunar bridge Bull Astr Inst Czech Vol VIII

No- 2 1957 ů Quiring H Gedanken ti Alter Zusammensetzung u Entstehung des Mondes

Zeitschr d Deutsch Geol Ges Band 98 1946

26

~~ C1~ cgt Cgt Pyfhil~ordS) ArcJllmedlS I

(~ +60lt

bull AlpetrJKluS (cnlr KopeC)

Q amp (cenlr CopuRomu 31DJlt) 19SJIV1~ 79st2

Obr 1 Kraacutetmy objeverJteacute na vrcholshyciacutech některyacutech měsiacutečniacutech kopců Mooshy

rem a Wilkinsem Obr 2 Nejdelšiacute Tychonův paprsek Srovnej s fotografiiacute měsťčniho uacutepZřtku

na obaacutelce ŘH 10 1956

dobně jako recentniacute vulkaacuteny pozemskeacute na miacutestech kde měsiacutečniacute kůra kladla vystupujiacuteciacutemu magmatu nejmenšiacute odpor jenže v tomto přiacutepadě nebyly těmito miacutesty zlomoveacute (tektonickeacute) linie jako na Zemi nyacutebrž miacutesta zasaženaacute meteoritem Myšlenka že povrchoveacute uacutetvary na Měsiacuteci vděčiacute za svůj vznik jednak dopadu velikyacutech meteoritů jednak sopečneacute činnosti těmito dopady vyvolaneacute je nesporně velmi zajiacutemavaacute a nelze ji bez dalšiacuteho zkoumaacuteniacute zamiacutetat jako nepravděpodobnou Zvlaacuteštniacute pozornost by jiacute měli věnovat zejmeacutena geologoveacute zabyacutevajiacuteciacute se zkoumaacuteniacutem podshymiacutenek vzniku pozemskeacuteho vulkanismu

Pokud jde o otaacutezku rozloženiacute kraacuteterů na povrchu Měsiacutece kteraacute je pro posouzeniacute vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů zvlaacuteště důležiitaacute zastaacutevaacute Moore miacuteshyněniacute že nejenom četneacute menšiacute kraacutetery ale na př i četneacute valoveacute roviny na Měsiacuteci nejsou rozloženy nahodile nyacutebrž jsou seřazeny v dobře patrshynyacutech liniiacutech To činiacute podle Moora meteoritickou domněnku vzniku měshysiacutečniacutech kraacuteterů zcela nepřijatelnou Jako přiacuteklad jedneacute takoveacute dobře patrneacute linie většiacutech kraacuteterů položenyacutech pryacute na jedineacute geologickeacute puklině uvaacutediacute Moore tyto kraacutetery Alltolycus Aristillus Archimedes Timocharis Lambert Euler Aristarchus a Herodotus O jak křivolakou a nesourodou linii kraacuteterů se tu jednaacute je vidět nejleacutepe z pohledu na mapu Nemůže byacutet nejmenšiacute pochyby o tom že podobnyacutem způsobem by bylo nakonec možno seřadit do dobře patrnyacutech liniiacute všechny ostatniacute kraacutetery na Měsiacuteci

Většina ostatniacutech autorů kteřiacute se otaacutezkou rozloženiacute kraacuteterů na měshysiacutečniacutem povrchu v posledniacute době bliacuteže zabyacutevali zastaacutevaacute naopak miacuteněniacute že kraacutertery na Měsiacuteci jsou rozloženy většinou zcela nahodile Jen některeacute z menšiacutech kraacuteterů jeviacute tendenci vytvaacuteřet zřetelneacute řady Tyto kraacutetery však jeviacute současně i dosti vyacuteznačneacute odchylky tvaroveacute takže sami zashystaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute že může běžet o sopečneacute uacutetvashyry analogickeacute t zv lineaacuterniacutem vulkanickyacutem erupciacutem pozemskyacutem Tak na př R S Dietz10 upozorňuje na to že jamky mezi Koperniacutekem a Erashy

10 Dietz R S The meteoritic impact origin of the Moons surface features J)urn of Geol 1946

27

P Wilkins6 při pozorovaacuteniacute Měsiacutece velkyacutem refraktorem hvězdaacuterny v Meushydonu u Pařiacuteže doplnili uacutedajně tento počeacutet na 52 a to již během pozoshyrovaacuteniacute trvajiacuteciacuteho jen několik maacutelo nociacute Moore uvaacutediacute že noveacute kraacutetery byly objeveny jednak na některyacutech centraacutelniacutech pahorciacutech (na př v kraacuteshyterech Pythagoras Arisrtarch us Cepheus Romer Xenophanes aj) jednak na některyacutech isolovanyacutech kopciacutech ležiacuteciacutech mimo většiacute kraacutetery (Aristillus M Agrippa M kopec na jih od kraacuteteru Beer Archimedes Z a j) Průměr většiny těchto kraacuteterů se pohybuje kolem 15 km - jsou tedy velmi maleacute a lze je proto pozorovat jen největšiacutemi dalekohledy Moore soudiacute že skushytečnyacute jejich počet bude značně velikyacute a že jsou patrně na Měsiacuteci velmi obvyklyacutem jevem Třebaže jak Moore tak i Wilkins považujiacute svaacute pozorovaacuteniacute za zcela

reaacutelnaacute je zatiacutem třeba přijiacutemat je s největšiacute reservou Vzpomeňme jen nedaacutevneacuteho potvrzeniacute existence t zv měsiacutečniacuteho mostu praacutevě P vVllshykinsem7 ktereacute se později ukaacutezalo byacutet zcela falešnyacutem 8 Je možneacute že v přiacuteshypadě Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů se jednaacute o pseudokraacutetery t j jinak zcela nepravidelneacute prohlubně nebo vyacutečnělky vrhajiacuteciacute stiacuten (uvažme jen jejich celkem nepatrnyacute průměr pH němž lze jen těžko stanovit jeiich přesnyacute vzhled) anebo o obyčejneacute kraacuteteroveacute jamky pokryacutevajiacuteciacute v hojneacutem počtu celyacute povrch Měsiacutece a tudiacutež i četneacute horskeacute svahy a vrcholky Mnoheacute z Moorovyacutech a Wilkinsovyacutech kraacuteterů jak je dobře patrno z obr 1 neshyzaujiacutemajiacute totiž vzhledem k dotyčneacutemu horskeacutemu vrcholku centraacutelniacute middotposhylohu (jak tomu byacutevaacute u sopečnyacutech jiacutecnů) nyacutebrž polohu značně excentricshykou Ostatně Baldwinuacutev odhad stran pravděpodobneacuteho počtu horskyacutech vrcholků zasaženyacutech meteoritem nepovažuji za směrodatnyacute a domniacutevaacutem se že počet takovyacutechto naacutehodnyacutech zaacutesahů musiacute byacutet vzhledem k velishykeacutemu počtu nejdrobnějšiacutech kraacuteterů značně vyššiacute nežli jak uvaacutediacute Baldwin Ale i kdyby se nakonec ukaacutezalo že sHedoveacute vrcholky některyacutech měshysiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopečneacuteho původu nemuselo by to znamenat defishynitivniacute zavrženiacute meteoritickeacute domněnky jak soudiacute Moore nyacutebrž možnaacute jen jejiacute modifikaci ve smyslu Quiringově9 kteryacute se domniacutevaacute že menšiacute a rychleji se ochlazujiacuteciacute Měsiacutec se obklopil pevnou kůrou (daleko) rychleji nežli Země Že uacuteplně neutuhl nyacutebrž ještě dlouho potom byl obalen (neshypřiacuteliš) silnou kůrou ukazujiacute nejstaršiacute kruhoveacute kraacuteJtery - valoveacute roviny Prvniacute meteority proraacutežely ještě jen maacutelo mocnou kůru Naacuterazem uvolshyněneacute magma potom vystoupilo dovnitř meteoritoveacuteho kraacuteteru a jako skushytečneacute vulkanickeacute laacutevoveacute jezero (čaacutestečně) roztavilo kruhovyacute val vzniklyacute naacuterazem V mnohyacutech kraacuteterech vystoupila laacuteva několikraacutet a zanechala po sobě na vnitřniacutem okraji valu zbytky staršiacutech hladin jako terasy Valoveacute roviny jsou tedy ponejviacutece meteoritoveacute kraacutetery dodatečně vyplněneacute sopečnou laacutevou

Kdybychom chtěli tento Quiringův pokus o synthesu vulkanickeacute a meshyteorickeacute domněnky daacutele rozveacutest bylo by na zaacutekladě něho možno se doshymniacutevat že středoveacute vrcholky měsiacutečniacutech kraacuteterů jsou sopky vznikleacute poshy

f) Moore P Lunar Summit Craters J B A A Vol 64 No 1 1953 7 Wilklns H P ONeills Bridge J B A A Vol 64 No 3 19534 8 Sadil J On the so-called Lunar bridge Bull Astr Inst Czech Vol VIII

No- 2 1957 ů Quiring H Gedanken ti Alter Zusammensetzung u Entstehung des Mondes

Zeitschr d Deutsch Geol Ges Band 98 1946

26

~~ C1~ cgt Cgt Pyfhil~ordS) ArcJllmedlS I

(~ +60lt

bull AlpetrJKluS (cnlr KopeC)

Q amp (cenlr CopuRomu 31DJlt) 19SJIV1~ 79st2

Obr 1 Kraacutetmy objeverJteacute na vrcholshyciacutech některyacutech měsiacutečniacutech kopců Mooshy

rem a Wilkinsem Obr 2 Nejdelšiacute Tychonův paprsek Srovnej s fotografiiacute měsťčniho uacutepZřtku

na obaacutelce ŘH 10 1956

dobně jako recentniacute vulkaacuteny pozemskeacute na miacutestech kde měsiacutečniacute kůra kladla vystupujiacuteciacutemu magmatu nejmenšiacute odpor jenže v tomto přiacutepadě nebyly těmito miacutesty zlomoveacute (tektonickeacute) linie jako na Zemi nyacutebrž miacutesta zasaženaacute meteoritem Myšlenka že povrchoveacute uacutetvary na Měsiacuteci vděčiacute za svůj vznik jednak dopadu velikyacutech meteoritů jednak sopečneacute činnosti těmito dopady vyvolaneacute je nesporně velmi zajiacutemavaacute a nelze ji bez dalšiacuteho zkoumaacuteniacute zamiacutetat jako nepravděpodobnou Zvlaacuteštniacute pozornost by jiacute měli věnovat zejmeacutena geologoveacute zabyacutevajiacuteciacute se zkoumaacuteniacutem podshymiacutenek vzniku pozemskeacuteho vulkanismu

Pokud jde o otaacutezku rozloženiacute kraacuteterů na povrchu Měsiacutece kteraacute je pro posouzeniacute vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů zvlaacuteště důležiitaacute zastaacutevaacute Moore miacuteshyněniacute že nejenom četneacute menšiacute kraacutetery ale na př i četneacute valoveacute roviny na Měsiacuteci nejsou rozloženy nahodile nyacutebrž jsou seřazeny v dobře patrshynyacutech liniiacutech To činiacute podle Moora meteoritickou domněnku vzniku měshysiacutečniacutech kraacuteterů zcela nepřijatelnou Jako přiacuteklad jedneacute takoveacute dobře patrneacute linie většiacutech kraacuteterů položenyacutech pryacute na jedineacute geologickeacute puklině uvaacutediacute Moore tyto kraacutetery Alltolycus Aristillus Archimedes Timocharis Lambert Euler Aristarchus a Herodotus O jak křivolakou a nesourodou linii kraacuteterů se tu jednaacute je vidět nejleacutepe z pohledu na mapu Nemůže byacutet nejmenšiacute pochyby o tom že podobnyacutem způsobem by bylo nakonec možno seřadit do dobře patrnyacutech liniiacute všechny ostatniacute kraacutetery na Měsiacuteci

Většina ostatniacutech autorů kteřiacute se otaacutezkou rozloženiacute kraacuteterů na měshysiacutečniacutem povrchu v posledniacute době bliacuteže zabyacutevali zastaacutevaacute naopak miacuteněniacute že kraacutertery na Měsiacuteci jsou rozloženy většinou zcela nahodile Jen některeacute z menšiacutech kraacuteterů jeviacute tendenci vytvaacuteřet zřetelneacute řady Tyto kraacutetery však jeviacute současně i dosti vyacuteznačneacute odchylky tvaroveacute takže sami zashystaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute že může běžet o sopečneacute uacutetvashyry analogickeacute t zv lineaacuterniacutem vulkanickyacutem erupciacutem pozemskyacutem Tak na př R S Dietz10 upozorňuje na to že jamky mezi Koperniacutekem a Erashy

10 Dietz R S The meteoritic impact origin of the Moons surface features J)urn of Geol 1946

27

~~ C1~ cgt Cgt Pyfhil~ordS) ArcJllmedlS I

(~ +60lt

bull AlpetrJKluS (cnlr KopeC)

Q amp (cenlr CopuRomu 31DJlt) 19SJIV1~ 79st2

Obr 1 Kraacutetmy objeverJteacute na vrcholshyciacutech některyacutech měsiacutečniacutech kopců Mooshy

rem a Wilkinsem Obr 2 Nejdelšiacute Tychonův paprsek Srovnej s fotografiiacute měsťčniho uacutepZřtku

na obaacutelce ŘH 10 1956

dobně jako recentniacute vulkaacuteny pozemskeacute na miacutestech kde měsiacutečniacute kůra kladla vystupujiacuteciacutemu magmatu nejmenšiacute odpor jenže v tomto přiacutepadě nebyly těmito miacutesty zlomoveacute (tektonickeacute) linie jako na Zemi nyacutebrž miacutesta zasaženaacute meteoritem Myšlenka že povrchoveacute uacutetvary na Měsiacuteci vděčiacute za svůj vznik jednak dopadu velikyacutech meteoritů jednak sopečneacute činnosti těmito dopady vyvolaneacute je nesporně velmi zajiacutemavaacute a nelze ji bez dalšiacuteho zkoumaacuteniacute zamiacutetat jako nepravděpodobnou Zvlaacuteštniacute pozornost by jiacute měli věnovat zejmeacutena geologoveacute zabyacutevajiacuteciacute se zkoumaacuteniacutem podshymiacutenek vzniku pozemskeacuteho vulkanismu

Pokud jde o otaacutezku rozloženiacute kraacuteterů na povrchu Měsiacutece kteraacute je pro posouzeniacute vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů zvlaacuteště důležiitaacute zastaacutevaacute Moore miacuteshyněniacute že nejenom četneacute menšiacute kraacutetery ale na př i četneacute valoveacute roviny na Měsiacuteci nejsou rozloženy nahodile nyacutebrž jsou seřazeny v dobře patrshynyacutech liniiacutech To činiacute podle Moora meteoritickou domněnku vzniku měshysiacutečniacutech kraacuteterů zcela nepřijatelnou Jako přiacuteklad jedneacute takoveacute dobře patrneacute linie většiacutech kraacuteterů položenyacutech pryacute na jedineacute geologickeacute puklině uvaacutediacute Moore tyto kraacutetery Alltolycus Aristillus Archimedes Timocharis Lambert Euler Aristarchus a Herodotus O jak křivolakou a nesourodou linii kraacuteterů se tu jednaacute je vidět nejleacutepe z pohledu na mapu Nemůže byacutet nejmenšiacute pochyby o tom že podobnyacutem způsobem by bylo nakonec možno seřadit do dobře patrnyacutech liniiacute všechny ostatniacute kraacutetery na Měsiacuteci

Většina ostatniacutech autorů kteřiacute se otaacutezkou rozloženiacute kraacuteterů na měshysiacutečniacutem povrchu v posledniacute době bliacuteže zabyacutevali zastaacutevaacute naopak miacuteněniacute že kraacutertery na Měsiacuteci jsou rozloženy většinou zcela nahodile Jen některeacute z menšiacutech kraacuteterů jeviacute tendenci vytvaacuteřet zřetelneacute řady Tyto kraacutetery však jeviacute současně i dosti vyacuteznačneacute odchylky tvaroveacute takže sami zashystaacutenci meteoritickeacute domněnky připouštějiacute že může běžet o sopečneacute uacutetvashyry analogickeacute t zv lineaacuterniacutem vulkanickyacutem erupciacutem pozemskyacutem Tak na př R S Dietz10 upozorňuje na to že jamky mezi Koperniacutekem a Erashy

10 Dietz R S The meteoritic impact origin of the Moons surface features J)urn of Geol 1946

27

tosthenem se od typickyacutech měsiacutečniacutech kraacuteterů lišiacute jednak tiacutem že zcela postraacutedajiacute obvyklyacutech valů a daacutele svyacutem protaacutehlyacutem ovaacutelnyacutem tvarem

Dietzovy naacutezory na vznik povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci jsou vůbec velmi zajiacutemaveacute a mysliacutem že nebude na škodu uvedumiddotli zde několik jeho zvlaacutešť pozoruhodnyacutech myšlenek rozsaacutehlyacute vulkanismus na Měsiacuteci a podobnyacutech malyacutech nebeskyacutech tělesech je maacutelo pravděpodobnyacute na Měsiacuteci neniacute pozemskyacutech geosynklinaacutel geantiklinaacutel nebo vraacutesněnyacutech pomiddot hořiacute Značnaacute symetrie měsiacutečniacutech kraacuteterů svědčiacute o homogenniacute povaze měsiacutečniacuteho povrchu Nedostatek vody je nepřiacuteznivyacute vulkanickyacutem vyacutebuchům neboť voda snižuje teplotu taacuteniacute hornin a je primaacuterniacutem exploshysivniacutem činitelem vulkanismu planety našiacute slunečniacute soustavy podaacutevajiacute důkaz o tom že tloušťka povrchoveacute kůry je v obraacuteceneacutem poměru k celshykoveacute hmotě Z toho lze usuzovat že naacuteš satelit vzhledem k jeho maleacute hmotě a niacutezkeacute specifickeacute vaacuteze maacute mocnou kůru nepodleacutehajiacuteciacute tak snadno plastickyacutem deformaciacutem jako je tomu na Zemi tlak ve středu Měsiacutece je ekvivalentniacute tlaku v hloubce asi 160 km uvnitř zemskeacute kůry Obě tyto podmiacutenky jsou vzniku vulkanismu (krajně) nepřiacutezniveacute

K celkem podobneacutemu zaacutevěru o možnosti vulkanismu na Měsiacuteci dochaacuteziacute v posledniacute době teacutež H C Ureyu 12 19 Sopečnaacute činnost na Zemi je podle současneacute představy geologů v podstatě podmiacuteněna přiacutetomnostiacute radioshyaktivniacutech prvků (hlavně isotopu drasliacuteku K40 uranu a thoria) v zemskeacute kůře Teplo ktereacute se při rozpadu těchto prvků uvnitř zemskeacute kůry během doby hromadiacute způsobuje že horniny v určiteacute hloubce pod povrchem našiacute planety se taviacute a měniacute se v žhavotekuteacute magma ktereacute se buď p8sivně (působeniacutem tlaku v okoliacute) anebo častěji aktivně (rozpiacutenaacuteniacutem plynů hlavně vodniacute paacutery obsaženyacutech v magmatu) dostaacutevaacute puklinami na povrch Proshynikaacuteniacute magmrutu k zemskeacutemu povrchu pak je podstatou veškereacute sopečneacute činnosti Urey o domněleacutem měsiacutečhiacutem vulkanismu piacuteše Plutonickaacute (t vulkanickaacute) theorle měsiacutečniacutech kraacuteterů byla vyslovena mnohem dřiacuteve nežli jsme vůbec věděli že na Zemi dopadajiacute meteority Důkazy pro impaktniacute (meteoritickou) hypotesu shrnul s konečnou platnostiacute Baldwin (1949) Ně~tereacute maleacute uacutetvary (na Měsiacuteci) mohly vzniknout souečnou činnostiacute Ze seismošrafickyacutech dat o tloušťce zemskeacute kůry vyplyacutevaacute že zhruba asi jedna třetina nebo jedna polovina radioaktivniacuteho materiaacutelu je v sDučasneacute době obsažena v zemskeacute kůře a zbytek ie pravděpodobně rozptyacutelen v celeacutem zemskeacutem plaacutešti Přiimeme-li pro Měsiacutec podobneacute množshystviacute radioaktivniacuteho materiaacutelu s podobnyacutem rozděleniacutem vyplyacutevaacute z toho že nitro Měsiacutece je asi z 80 roztaveno nebo že jeho teplota je bliacutezkaacute bodu taacuteniacute Takovyacuteto zaacutevěr je neslučitelnyacute s (pozorovanyacutem) nepravidelshynyacutem tvarem Měsiacutece Měsiacutec se proto musel vytvořit za niacutezkyacutech teulot a nikdy nebyl radio~ktivně zahřaacutet na bod taacuteniacute Měsiacutec je pravděnodobně celyacute homogenniacutem tělesem s koncentrciacute radioaktivniacutech laacutetek všude stej shynou (to) ukazuie že vnitřek (Měsiacutece) se vytvořil za niacutezkeacute teploty Jeho povrchoveacute uacutetvary vznikly většinou (až) během konečneacuteho stadia jeho vzniku paacutedem planetesimaacutel 14

11 Urey H C The Planets (Their Origin and Development) London 1952 12 Urey H C The Origin oJ the Moons Surface Feature Sky a-nd Telescop 1956 13 Urey H C Zum Ursprung der OberfHichen-struktur des Mond es Angew Chemie

Jahrg 68 Nr 1718 1956 14 Hypothetickeacute čaacutestice vznikleacute z původniacute plyno-prachoveacute mlhoYiny jichž postupnyacutem

28

Zvlaacuteštniacute pozornost meteoriJtiků poutaacute v posledniacute době znovu otaacutezka vzniku t zv mořiacute zvlaacuteště znaacutemeacuteho Moře dešťů (Mare Imbrium) na Měshysiacuteci Pravidelneacute kruhoveacute obrysy některyacutech mořiacute a zvlaacuteště ta okolnost že jsou lemovaacutena pohořiacutemi připomiacutenajiacuteciacutemi horskeacute valy některyacutech kraacuteshyterů svaacuteděly mnoheacute badatele již dřiacuteve k domněnce že takeacute tyto uacutetvary vznikly dopadem obrovskyacutech melteoritů a že jsou vlastně jen jakyacutemisi extreacutemně velikyacutemi kraacutetery Otaacutezkou vzniku M Imbrium se s tohoto hlediska zabyacuteval již G K Gilbert1 ) kteryacute prvně upozornil na zajiacutemavyacute sysrteacutem braacutezd či spiacuteše uacutedoliacute (t zv furows nebo groows) rozloženyacutech v šishyrokeacutem okoliacute tohoto měsiacutečniacuteho moře a sbiacutehajiacuteciacutech Se prodloužiacuteme-li si je směrem k němu Ipřibližně v teacutemž bodě ležiacuteciacutem v bliacutezkoSJti znaacutemeacuteho Sinus Iridum Některeacute z těchto braacutezd jsou velmi dlouheacute a sahajiacute až k Mare Tranquillitatis a dokonce až ke kraacuteteru Theophilus probiacutehajiacutece přitom skrze Apenniny Mare Serenitatis a zaacutepadniacute okraj pohořiacute Haemus Vyskytujiacute se i v okoliacute Mare Vaporum Sinus Medii a probiacutehajiacute skrze Mare Nubium až do končin kolem Fra Mauro Naleacutezajiacute se takeacute na sever od Mare Imbrium (patřiacute mezi ně na př pověstneacute Alpskeacute uacutedoliacute) Gilbert je vysvětluje jako braacutezdy vyryteacute uacutelomky horninoveacuteho materiaacutelu kteryacute se při vyacutebuchu v Mare Imbriurn rozletěl na všechny strany Urey se domniacuteshyvaacute že tyto braacutezdy mohly vyryacutet toliko čaacutestice značneacute huSJtoty a pevnosti v tahu (patrně uacutelomky meteoriJtu obsahujiacuteciacute železo a nikl) majiacuteciacute průměr většiacute než 2 km Naproti tomu A V Chabakov 1U považuje tyto ryacutehy za obyčejneacute tektonicky podmiacuteněneacute trhliacuteny (zlomy) v měsiacutečniacutem povrchu

G Fielder17 studoval v posledniacute době s pomociacute fotografiiacute z Mt WUsonu podrobně řadu braacutezd v okoliacute kraacuteteru Ptolamaeus a zjistil že pobliacutež jejich konce se velmi často nachaacutezejiacute obrovskeacute isolovaneacute bloky skal G P Kuiper18 při pozorovaacuteniacute Měsiacutece na McDonaldově hvězdaacuterně shledal že jižniacute konec širokeacute braacutezdy pobliacutež kraacuteteru Herschel (viz přiacutelohu) uzaviacuteraacute nepravidelně protaacutehlyacute balvan dlouhyacute asi 10 km a širokyacute asi 5 km Podle Fieldera existuje nejenom dobře definovatelnyacute vztah mezi ryacutehami a bloky nyacutebrž bloky jeviacute teacutež zřetelnou tendenci byacutet protaženy a orientovaacuteny tak že jejich delšiacute osa přibližně souhlasiacute s osou sdruženeacute ryacutehy Všechny tYto objevy velmi dobře souhlasiacute s vyacuteše uvedenou Gilbertovou domněnkou

V posledniacute době se otaacutezkou vzniku M Imbrium znovu zabyacuteval Urey kteryacute shrnuje všechny zatiacutem uveřejněneacute praacutece o t zv imbrickeacute kolisi asi takto Přiacutečinou vzniku tohoto měsiacutečniacuteho moře a všech jevů s niacutem spojenyacutech byl dopad obrovskeacuteho kosmickeacuteho tělesa o průměru asi 200 km nebo o něco většiacutem ktereacute se pohybovalo rychlostiacute bliacutezkou 24 kms (uacutenikovaacute rychlost na Měsiacuteci) Při sraacutežce mohly některeacute čaacutestice odleacutetnout teacuteměř horizontaacutelně rychlostiacute asi 17 km s a dopadnout ve vzdaacutelenosti 1000 nebo 1500 km od miacutesta sraacutežky Jestliže uvedeneacute těleso mělo specifickou hmotu 35 znamenalo by to že jeho celkovaacute hmota činila 147 1022 g

shlukovaacuteniacutem vznikly podle některch kosmogoniků planety a jednotliveacute jejich většiacute

družice 15 Gilbert G K The Moons Face Bul1 Phil S oc of WaShington 12 241 1893 16 Chabakov A V Ob osnovnych voprosmiddotach istorii razvitija poverchnosti Luny

Moskva-Leningrad 1949 str 99 17 Fielder G A Study of the Valley System R8Jdial to Mare Imbrium J B A A

66 No 1 1955 18 Kuiper G P On the Origin of the Lunar Surface Features Proc Nai Acad

Sci USA 40 1096 1954

29

t j teacuteměř 15000 bilionů tun Vezmeme-li za zaacuteklad rychlost 238 km s obdržiacuteme pro kinetickou energii při naacuterazu 415 1032 ergů COŽ odpoviacutedaacute uacutečinku 460 miliard eacutelJtomovyacutech bomb (vezmeme-li pro 1 altomovou bombu za zaacuteklad přeměnu 1 g hmoty v energii) Sraacutežka tohoto měřltka stojiacute mimo jakoukoliv experimentaacutelniacute zkušenost a je velmi těžkeacute usuzovat na jejiacute uacutečinky Z nesouměrneacuteho tvaru M 1mbrium jakož i jinyacutech znaacutemek lze soudit že těleso dopadlo na Měsiacutec pod poměrně malyacutem uacutehlem a to od severovyacutechodu způsobilo v jeho povrchu hlubokyacute otvor a jeho čaacutesti spolu s čaacutestmi Měsiacutece se rozletěly na všechny strany Caacutesti rozdrceneacuteho měsiacutečniacuteho povrchu vrženeacute vzhůru dopadly jako hrubeacute kusy skal a vyshytvořily Straight Range Piton Pico Spicberky atd a kolem M 1mbrium Alpy Apenniny Karpaty a Kavkaz Těžkeacute uacutelomky dopadnuvšiacuteho tělesa obsahujiacuteciacute pravděpodobně železo a nikl vyryly v okoliacute uvedeneacute již braacutezdy

Urey daacutele řešiacute otaacutezku zda M 1mbrium a ostatniacute měsiacutečniacute moře byla vytvořena ze sopečneacute laacutevy vyliteacute na povrch t j zda tu běžiacute o tak zv areaacutelniacute sopečneacute erupce jak soudiacute vulkanisteacute nebo zda byla vytvořena horninami roztavenyacutemi při sraacutežce Proti prvniacute z obou možnostiacute mluviacute řada důvodů Teplota pozemskeacute laacutevy nepřesahuje 1200 degC což je bod taacuteniacute čediče obklopeneacuteho křemičitanovyacutem plaacuteštěm Vyššiacute teploty nemůže laacuteva dosaacutehnout jelikož potom tajiacute okolniacute stěny Při vylitiacute na chladnyacute povrch počiacutenaacute laacuteva ihned tuhnout a na okrajiacutech takoveacutehoto laacutevoveacuteho přiacutekrovu se vytvaacuteřiacute - za předpokladu že laacuteva se rozlila po rovině shyznačně vysokyacute val Na Měsiacuteci by musel byacutet tento val v důsledku menšiacute tiacuteže ještě vyššiacute Nic takoveacuteho na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute nepozorujeme nehledě na to že při zvlaacutešť rychleacutem chladnutiacute laacutevy jakeacute lze očekaacutevat praacutevě na Měsiacutecl by se sopečnaacute laacuteva mohla sotva rozliacutet po tak velikyacutech plochaacutech Laacuteva v mořiacutech tedy patrně nepochaacuteziacute z nitra Měsiacutece (je-li to ovšem vůbec laacuteva) Mohla vzniknout při sraacutežce Sraacutežkovaacute energie těles kteraacute majiacute rychlost 24 km s dosahuje 2800 joulůg k tomu aby se křemičitany z nichž se sklaacutedaacute měsčniacute povrch zahřaacutely na bod taacuteniacute je potřeba 2000 joulůg Přirozeně že sraacutežkovaacute energie se takeacute proměnila ve zvukovou energii taviciacute pochod se však zdaacute byacutet přesto možnyacute Sraacutežek podobnyacutech imbrickeacute se na Měsiacuteci zřejmě odehraacutelo viacutece Podobnyacutem způshysobem vzniklo Ipatrně i Mare Serenitatis M Crisium a jinaacute měsiacutečniacute moře Zdaacute se že každeacute okrouhleacute moře na Měsiacuteci je svědkem takoveacuteho dopadu Jelikož v pohořiacute Haemus lemujiacuteciacutem jižniacute okraj Mare Serenitatis nachaacuteshyziacuteme rovněž četneacute braacutezdy paprsčitě se sbiacutehajiacuteciacute k M 1mbrium je možno se domniacutevat že M Serenitatis vzniklo o něco dřiacuteve nežli M 1mbrium Těleso ktereacute vytvořilo M Serenttatis doipadlo patrně na Měsiacutec jak lze soudit z tvaru tohoto moře teacuteměř kolmo a laacuteva vzniklaacute při sraacutežce se přelila daleko na jihozaacutepad a vytvořila zde Mare Tranquillitatis

Je zde ovšem ještě třetiacute možnost Již T Gold vyslovil Sveacuteho času domněnku že moře podobně jako dna měsiacutečniacutech krMerů jsou vlastně vrstvou prachu kteryacute vznikl různyacutem způsobem na př vlivem prudkeacuteho koliacutesaacuteniacute teploty uacutečinkem ultrafialoveacuteho slunečn iacuteho zaacuteřeniacute a pod Pro mechanismus vzniku tohoto prachu však je možnyacute i jinyacute vyacuteklad Kdyshybychom hmotu tělesa ktereacute vytvořilo M 1mbrium rozložili rovnoměrně po celeacutem měsiacutečniacutem povrchu vytvořila by na něm vrstvu 110 m vysokou Jestliže by toto těleso obsahovalo jen 1 vody pokryla by tato voda celyacute Měsiacutec vrstvou vysokou asi 39 m Při dopadu tělesa takoveacutehoto

30

složeniacute by došlo k prudkeacutemu vyacutebuchu již při rychlostech bliacutezkyacutech uacutenikoveacute rychlosti na Měsiacuteci Je možneacute že po každeacutem velkeacutem naacuterazu vystoupiacute nad měsiacutečniacute povrch velikeacute mračno prachu a vodniacute paacutery Prach se usadiacute a voda spadne jako deacutešť19 kteryacute splaacutechne prach s hor do nižšiacutech miacutest a konečně vnikne do spaacuter kde hydratisuje křemičitany a rtiacutem se ~tratiacute Na zaacutekladě čeho lze nyniacute rozhodnout mezi laacutevou a prachem Laacuteva je hustaacute pomalu tekouciacute hmota kteraacute se valiacute přes kraacuteteroveacute stěny a silně je přitom rozshyrušuje (viz některeacute t zv kraacuteteroveacute trosky hojneacute zvlaacuteště uvnitř a na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute) Laacuteva teče směrem dolů a většiacute překaacutežky mohou jejiacute postup zastavit Naproti tomu prach může napadat kamkoliv Lze očekaacutevat že prach by měl pokryacutevat Měsiacutec viacutece meacuteně stejnobarevnou a -spiacuteše světlejšiacute vrstvou a že okraje teacuteto vrstvy by měly byacutet velmi neshyzřetelneacute Mare Tranquillirtatis je naopak velmi tmaveacute a jeho okraje jsou velmi ostreacute a nepravidelneacute takže spiacuteše než prach připomiacutenaacute laacutevovyacute proud Zasaženaacute obl8Jst pobliacutež Sinus lridum je rovněž velmi tmavaacute a zdaacute se byacutet složena rovněž z rozliteacute laacutevy Naproti tomu světlejšiacute šelfovaacute oblast (jak ji nazyacutevaacute Urey) v Mare 1mbrium přileacutehajiacuteciacute k Apenninaacutem Karpatům Kavkazu a Alpaacutem by mohla byacutet napadanyacutem prachem Je možneacute že přiacutepady byly různeacute Velikaacute planetesimaacutela kteraacute vytvořila M Serenitatis mohla obsahovat maacutelo volatilniacutech laacutetek (t j meacuteně vody) takže množstviacute vznikleacuteho prachu bylo celkem maleacute a vyacutesledkem sraacutežky byl hlavně vznik laacutevy Zato planetesimaacutela vytvořivšiacute M 1mbrium měla mnohem vyššiacute obsah volatilniacutech laacutetek došlo k mohutneacutemu vyacutebuchu a jemnyacute prach při něm vzniklyacute byl rozhozen široko daleko

V teacuteto souvislosti je teacutež zajiacutemaveacute nedaacutevneacute zjištěniacute J Hopmanna20 kteryacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute absolutniacutech vyacutešek na Měsiacuteci dospiacutevaacute k zaacuteshyvěru že t zv moře neležiacute v průměru niacuteže nežli pevniny a že jsou silně nakloněnyacutemi plochami takže je sotva můžeme považovat za miacutesta vyshyrovnanaacute utuhlou sopečnou laacutevou Zaacutevěrem uvažuje Urey o možnosti časoveacuteho datovaacuteniacute vzniku měsiacutečniacutech

mořiacute a kraacuteterů jakož i o možnosti uveacutest meteoritickou domněnku v soulad se současnyacutemi představami kosmogonickyacutemi Existenci znaacutemeacute dvojice kraacuteterů Aristillus a Autolycus jakož i některyacutech jinyacutech kraacuteterů v M 1mbrium lze vysvětlit jedině tak že to jsou později vznikleacute kraacutetery U Archimeda a Pla-tona je to nejisteacute Podobně je tomu i u jinyacutech mořiacute Tak na př kraacuteter Theophilus vznikl zcela určitě až po Mare Nectaris Zřejmě tu byla celaacute serie sraacutežek Vznikl krMer potom moře pak dalšiacute kraacuteter dalšiacute moře a tato moře a kraacutetery pokryacutevajiacute dnes celyacute povrch Měsiacutece jehož horniny byly zřejmě zcela rozdrceny Jestliže naše Země už byla v teacute době v bliacutezkosti Měsiacutece musela byacutet vzhledem k silnějšiacutemu gravitačniacutemu poli a tiacutem i většiacutemu sraacutežkoveacutemu radiu vystavena ještě silnějšiacutemu bombardovaacuteniacute nežli Měsiacutec Takoveacutelto bombardovaacuteniacute by mělo za naacutesledek zničeniacute všech sedimentaacuterniacutech uacutetvarů Nejstaršiacute usazeneacute horshyniny na Zemi jsou stareacute asi 3 miliardy let Z toho důvodu muselo toto bombardDvaacuteniacute middotprobiacutehat před viacutece než 3 miliardami let

middotH l Na vněj šiacutech s ya ziacutech n ěkteryacutech měsiacutečniacute ch kraacuteterů (zvlaacuteště j e tento jev patrnyacute u kraacute teru Aristillus) jsou při šikmeacutem o světl en iacute dobře patrneacute t zy radiaacutelniacute ryacutehy ktereacute podl e V G F esenkova (Život ve vesmiacuteru Praha 1957 st r 107) působiacute dojmem j ako by kdysi nějakaacute kapa lina st eacutek a la p o svahu kraacute teru

20 H opmann J Probleme der Mondforschung Sternenwelt 4 1952

31

Zvlaacutešť zajiacutemaveacute jsou některeacute Ureyovy uacutevahy tyacutekajiacuteciacute se znaacutemeacuteho pashyprskoveacuteho kraacuteteru Tycho PatPrsky Tychona Koperniacuteka Keplera a jishynyacutech podobnyacutech kraacuteterů jsou podle domněnky meteoritiků prachem rozshyhozenyacutem po omiddotkoliacute při vyacutebuchu provaacutezejiacuteciacutem dopad obrovskeacuteho meteoritu Vulkanisteacute naopak věřiacute že jde o sopečnyacute popel Jeden z Tycl10novyacutech paprsků (obr 2) miacutejiacute zvlaacutešť pozoruhodnyacutem způsobem mateřskyacute kraacuteter Urey se domniacutevaacute že by mohlo jiacutet o zvlaacuteštniacute přiacutepad kdy čaacutestice prachu byly vymrštěny teacuteměř tangenciaacutelně rychlostiacute 17 km s takže obletěly celyacute Měsiacutec V tom přiacutepadě by prvniacutem viditelnyacutem uacutesekem draacutehy těchto čaacutestic byl znaacutemyacute extreacutemně dlouhyacute Tychonův paprsek protiacutenajiacuteciacute teacuteměř celou viditelnou polovinu Měsiacutece Dalšiacutem jejiacutem uacutesekem by bylo nevidishytelneacute pokračovaacuteniacute tohoto paprsku na druheacute straně Měsiacutece a konečně třetiacutem konečnyacutem jejiacutem uacutesekem by byl vyacuteše zmiacuteněnyacute paprsek miacutejejiacuteciacute po jeho opětneacutem vynořeniacute se za olkrGjem Měsiacutece Tychonův kraacuteter Proč

čaacutestice prachu po obletěniacute Měsiacutece minuly vyacutechoziacute bod sveacute draacutehy lze vyshysvětlit měsiacutečniacute rotaciacute kteraacute za tuto dobu (asi 108 minut) přemiacutestila

kraacuteter Tycho o někoUk desiacutetek kilometrů na zaacutepad Zatiacutem však je sporneacute zda zmiacuteněnyacute nejdelšiacute Tychonův paprsek je skutečně souvislyacute

Urey končiacute sveacute uacutevahy o vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci takto Z nejrůznějšiacutech uacutevah vyplyacutevaacute že většiacute čaacutest měsiacutečniacuteho povrchu se patrně vytvořila velmi rychle Paprskoveacute kraacutetery (typu kraacuteteru Tycho) a četneacute maleacute kraacutetery by mohly byacutet naacutesledky dopadu meteoritů v geoloshygickyacutech dobaacutech Moře a mnoheacute jineacute kraacutetery byly vytvořeny během asi jednoho milionu let nebo v době ještě kratšiacute Jsou možnaacute dvě vysvětleniacute

Buďto bylo toto bombardovaacuteniacute způsobeno rojem kosmickyacutech těles kteryacute prošel slunečniacute soustavou a zase zmizel nebo bylo čaacutestiacute konečneacuteho stadia vytvořeniacute Země a Měsiacutece Kloniacuteme se spiacuteše k druheacute možnosti

DESET LET NAŠiacute PRAacuteCE FRANTIŠEK KADAVYacute

Uacutenoroveacute udaacutelosti z roku 1948 se zdajiacute byacutet na prvyacute pohled čistě polishytickou zaacuteležitostiacute A přece se důsledky projevujiacute v celeacutem životě reshypubliiky tedy i v našiacute praacuteci Většinou si to ani neuvědomujeme Zvykli jsme si již na změny ktereacute znamenajiacute značnaacute zlepšeniacute podmiacutenek našiacute praacutece že naacutes nenapadne že by tomu tak byacutet nemuselo a takeacute určitě neshybylo kdyby nebylo Uacutenora 1948

Tak třeba tohle Maacuteme na Petřiacuteně dobře vybavenou a upravenou hlavniacute kopuli dalekohled s bezvadnyacutem chodem hodinoveacuteho stroje se slaboproudshynyacutem i časovyacutem zařiacutezeniacutem Vedle původniacuteho Zeissova dvojiteacuteho astroshygrafu je tu i velkyacute dobře udělanyacute koronograf Časovou službu na hvězshydaacuterně maacuteme v takoveacutem vybaveniacute o jakeacutem se naacutem nikdy ani nezdaacutelo Časoveacute přijiacutemače na dlouheacute středniacute kraacuteJtkeacute i ultrakraacutetkeacute vlny s řadou dalšiacutech přiacutestrojů To proto že finančniacute prostředky maacuteme vždy v potřebshyneacutem množstviacute A proto maacuteme na hvězdaacuterně potřebneacute vědeckeacute siacutely i meshychanika Všichni pečujiacute o udržovaacuteniacute přiacutestrojů v řaacutedneacutem stavu a o staacuteleacute jejich zdokonalovaacuteniacute To před deseti lety nebylo Na hvězdaacuterně byly jen

32

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Zvlaacuteštniacute pozornost meteoriJtiků poutaacute v posledniacute době znovu otaacutezka vzniku t zv mořiacute zvlaacuteště znaacutemeacuteho Moře dešťů (Mare Imbrium) na Měshysiacuteci Pravidelneacute kruhoveacute obrysy některyacutech mořiacute a zvlaacuteště ta okolnost že jsou lemovaacutena pohořiacutemi připomiacutenajiacuteciacutemi horskeacute valy některyacutech kraacuteshyterů svaacuteděly mnoheacute badatele již dřiacuteve k domněnce že takeacute tyto uacutetvary vznikly dopadem obrovskyacutech melteoritů a že jsou vlastně jen jakyacutemisi extreacutemně velikyacutemi kraacutetery Otaacutezkou vzniku M Imbrium se s tohoto hlediska zabyacuteval již G K Gilbert1 ) kteryacute prvně upozornil na zajiacutemavyacute sysrteacutem braacutezd či spiacuteše uacutedoliacute (t zv furows nebo groows) rozloženyacutech v šishyrokeacutem okoliacute tohoto měsiacutečniacuteho moře a sbiacutehajiacuteciacutech Se prodloužiacuteme-li si je směrem k němu Ipřibližně v teacutemž bodě ležiacuteciacutem v bliacutezkoSJti znaacutemeacuteho Sinus Iridum Některeacute z těchto braacutezd jsou velmi dlouheacute a sahajiacute až k Mare Tranquillitatis a dokonce až ke kraacuteteru Theophilus probiacutehajiacutece přitom skrze Apenniny Mare Serenitatis a zaacutepadniacute okraj pohořiacute Haemus Vyskytujiacute se i v okoliacute Mare Vaporum Sinus Medii a probiacutehajiacute skrze Mare Nubium až do končin kolem Fra Mauro Naleacutezajiacute se takeacute na sever od Mare Imbrium (patřiacute mezi ně na př pověstneacute Alpskeacute uacutedoliacute) Gilbert je vysvětluje jako braacutezdy vyryteacute uacutelomky horninoveacuteho materiaacutelu kteryacute se při vyacutebuchu v Mare Imbriurn rozletěl na všechny strany Urey se domniacuteshyvaacute že tyto braacutezdy mohly vyryacutet toliko čaacutestice značneacute huSJtoty a pevnosti v tahu (patrně uacutelomky meteoriJtu obsahujiacuteciacute železo a nikl) majiacuteciacute průměr většiacute než 2 km Naproti tomu A V Chabakov 1U považuje tyto ryacutehy za obyčejneacute tektonicky podmiacuteněneacute trhliacuteny (zlomy) v měsiacutečniacutem povrchu

G Fielder17 studoval v posledniacute době s pomociacute fotografiiacute z Mt WUsonu podrobně řadu braacutezd v okoliacute kraacuteteru Ptolamaeus a zjistil že pobliacutež jejich konce se velmi často nachaacutezejiacute obrovskeacute isolovaneacute bloky skal G P Kuiper18 při pozorovaacuteniacute Měsiacutece na McDonaldově hvězdaacuterně shledal že jižniacute konec širokeacute braacutezdy pobliacutež kraacuteteru Herschel (viz přiacutelohu) uzaviacuteraacute nepravidelně protaacutehlyacute balvan dlouhyacute asi 10 km a širokyacute asi 5 km Podle Fieldera existuje nejenom dobře definovatelnyacute vztah mezi ryacutehami a bloky nyacutebrž bloky jeviacute teacutež zřetelnou tendenci byacutet protaženy a orientovaacuteny tak že jejich delšiacute osa přibližně souhlasiacute s osou sdruženeacute ryacutehy Všechny tYto objevy velmi dobře souhlasiacute s vyacuteše uvedenou Gilbertovou domněnkou

V posledniacute době se otaacutezkou vzniku M Imbrium znovu zabyacuteval Urey kteryacute shrnuje všechny zatiacutem uveřejněneacute praacutece o t zv imbrickeacute kolisi asi takto Přiacutečinou vzniku tohoto měsiacutečniacuteho moře a všech jevů s niacutem spojenyacutech byl dopad obrovskeacuteho kosmickeacuteho tělesa o průměru asi 200 km nebo o něco většiacutem ktereacute se pohybovalo rychlostiacute bliacutezkou 24 kms (uacutenikovaacute rychlost na Měsiacuteci) Při sraacutežce mohly některeacute čaacutestice odleacutetnout teacuteměř horizontaacutelně rychlostiacute asi 17 km s a dopadnout ve vzdaacutelenosti 1000 nebo 1500 km od miacutesta sraacutežky Jestliže uvedeneacute těleso mělo specifickou hmotu 35 znamenalo by to že jeho celkovaacute hmota činila 147 1022 g

shlukovaacuteniacutem vznikly podle některch kosmogoniků planety a jednotliveacute jejich většiacute

družice 15 Gilbert G K The Moons Face Bul1 Phil S oc of WaShington 12 241 1893 16 Chabakov A V Ob osnovnych voprosmiddotach istorii razvitija poverchnosti Luny

Moskva-Leningrad 1949 str 99 17 Fielder G A Study of the Valley System R8Jdial to Mare Imbrium J B A A

66 No 1 1955 18 Kuiper G P On the Origin of the Lunar Surface Features Proc Nai Acad

Sci USA 40 1096 1954

29

t j teacuteměř 15000 bilionů tun Vezmeme-li za zaacuteklad rychlost 238 km s obdržiacuteme pro kinetickou energii při naacuterazu 415 1032 ergů COŽ odpoviacutedaacute uacutečinku 460 miliard eacutelJtomovyacutech bomb (vezmeme-li pro 1 altomovou bombu za zaacuteklad přeměnu 1 g hmoty v energii) Sraacutežka tohoto měřltka stojiacute mimo jakoukoliv experimentaacutelniacute zkušenost a je velmi těžkeacute usuzovat na jejiacute uacutečinky Z nesouměrneacuteho tvaru M 1mbrium jakož i jinyacutech znaacutemek lze soudit že těleso dopadlo na Měsiacutec pod poměrně malyacutem uacutehlem a to od severovyacutechodu způsobilo v jeho povrchu hlubokyacute otvor a jeho čaacutesti spolu s čaacutestmi Měsiacutece se rozletěly na všechny strany Caacutesti rozdrceneacuteho měsiacutečniacuteho povrchu vrženeacute vzhůru dopadly jako hrubeacute kusy skal a vyshytvořily Straight Range Piton Pico Spicberky atd a kolem M 1mbrium Alpy Apenniny Karpaty a Kavkaz Těžkeacute uacutelomky dopadnuvšiacuteho tělesa obsahujiacuteciacute pravděpodobně železo a nikl vyryly v okoliacute uvedeneacute již braacutezdy

Urey daacutele řešiacute otaacutezku zda M 1mbrium a ostatniacute měsiacutečniacute moře byla vytvořena ze sopečneacute laacutevy vyliteacute na povrch t j zda tu běžiacute o tak zv areaacutelniacute sopečneacute erupce jak soudiacute vulkanisteacute nebo zda byla vytvořena horninami roztavenyacutemi při sraacutežce Proti prvniacute z obou možnostiacute mluviacute řada důvodů Teplota pozemskeacute laacutevy nepřesahuje 1200 degC což je bod taacuteniacute čediče obklopeneacuteho křemičitanovyacutem plaacuteštěm Vyššiacute teploty nemůže laacuteva dosaacutehnout jelikož potom tajiacute okolniacute stěny Při vylitiacute na chladnyacute povrch počiacutenaacute laacuteva ihned tuhnout a na okrajiacutech takoveacutehoto laacutevoveacuteho přiacutekrovu se vytvaacuteřiacute - za předpokladu že laacuteva se rozlila po rovině shyznačně vysokyacute val Na Měsiacuteci by musel byacutet tento val v důsledku menšiacute tiacuteže ještě vyššiacute Nic takoveacuteho na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute nepozorujeme nehledě na to že při zvlaacutešť rychleacutem chladnutiacute laacutevy jakeacute lze očekaacutevat praacutevě na Měsiacutecl by se sopečnaacute laacuteva mohla sotva rozliacutet po tak velikyacutech plochaacutech Laacuteva v mořiacutech tedy patrně nepochaacuteziacute z nitra Měsiacutece (je-li to ovšem vůbec laacuteva) Mohla vzniknout při sraacutežce Sraacutežkovaacute energie těles kteraacute majiacute rychlost 24 km s dosahuje 2800 joulůg k tomu aby se křemičitany z nichž se sklaacutedaacute měsčniacute povrch zahřaacutely na bod taacuteniacute je potřeba 2000 joulůg Přirozeně že sraacutežkovaacute energie se takeacute proměnila ve zvukovou energii taviciacute pochod se však zdaacute byacutet přesto možnyacute Sraacutežek podobnyacutech imbrickeacute se na Měsiacuteci zřejmě odehraacutelo viacutece Podobnyacutem způshysobem vzniklo Ipatrně i Mare Serenitatis M Crisium a jinaacute měsiacutečniacute moře Zdaacute se že každeacute okrouhleacute moře na Měsiacuteci je svědkem takoveacuteho dopadu Jelikož v pohořiacute Haemus lemujiacuteciacutem jižniacute okraj Mare Serenitatis nachaacuteshyziacuteme rovněž četneacute braacutezdy paprsčitě se sbiacutehajiacuteciacute k M 1mbrium je možno se domniacutevat že M Serenitatis vzniklo o něco dřiacuteve nežli M 1mbrium Těleso ktereacute vytvořilo M Serenttatis doipadlo patrně na Měsiacutec jak lze soudit z tvaru tohoto moře teacuteměř kolmo a laacuteva vzniklaacute při sraacutežce se přelila daleko na jihozaacutepad a vytvořila zde Mare Tranquillitatis

Je zde ovšem ještě třetiacute možnost Již T Gold vyslovil Sveacuteho času domněnku že moře podobně jako dna měsiacutečniacutech krMerů jsou vlastně vrstvou prachu kteryacute vznikl různyacutem způsobem na př vlivem prudkeacuteho koliacutesaacuteniacute teploty uacutečinkem ultrafialoveacuteho slunečn iacuteho zaacuteřeniacute a pod Pro mechanismus vzniku tohoto prachu však je možnyacute i jinyacute vyacuteklad Kdyshybychom hmotu tělesa ktereacute vytvořilo M 1mbrium rozložili rovnoměrně po celeacutem měsiacutečniacutem povrchu vytvořila by na něm vrstvu 110 m vysokou Jestliže by toto těleso obsahovalo jen 1 vody pokryla by tato voda celyacute Měsiacutec vrstvou vysokou asi 39 m Při dopadu tělesa takoveacutehoto

30

složeniacute by došlo k prudkeacutemu vyacutebuchu již při rychlostech bliacutezkyacutech uacutenikoveacute rychlosti na Měsiacuteci Je možneacute že po každeacutem velkeacutem naacuterazu vystoupiacute nad měsiacutečniacute povrch velikeacute mračno prachu a vodniacute paacutery Prach se usadiacute a voda spadne jako deacutešť19 kteryacute splaacutechne prach s hor do nižšiacutech miacutest a konečně vnikne do spaacuter kde hydratisuje křemičitany a rtiacutem se ~tratiacute Na zaacutekladě čeho lze nyniacute rozhodnout mezi laacutevou a prachem Laacuteva je hustaacute pomalu tekouciacute hmota kteraacute se valiacute přes kraacuteteroveacute stěny a silně je přitom rozshyrušuje (viz některeacute t zv kraacuteteroveacute trosky hojneacute zvlaacuteště uvnitř a na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute) Laacuteva teče směrem dolů a většiacute překaacutežky mohou jejiacute postup zastavit Naproti tomu prach může napadat kamkoliv Lze očekaacutevat že prach by měl pokryacutevat Měsiacutec viacutece meacuteně stejnobarevnou a -spiacuteše světlejšiacute vrstvou a že okraje teacuteto vrstvy by měly byacutet velmi neshyzřetelneacute Mare Tranquillirtatis je naopak velmi tmaveacute a jeho okraje jsou velmi ostreacute a nepravidelneacute takže spiacuteše než prach připomiacutenaacute laacutevovyacute proud Zasaženaacute obl8Jst pobliacutež Sinus lridum je rovněž velmi tmavaacute a zdaacute se byacutet složena rovněž z rozliteacute laacutevy Naproti tomu světlejšiacute šelfovaacute oblast (jak ji nazyacutevaacute Urey) v Mare 1mbrium přileacutehajiacuteciacute k Apenninaacutem Karpatům Kavkazu a Alpaacutem by mohla byacutet napadanyacutem prachem Je možneacute že přiacutepady byly různeacute Velikaacute planetesimaacutela kteraacute vytvořila M Serenitatis mohla obsahovat maacutelo volatilniacutech laacutetek (t j meacuteně vody) takže množstviacute vznikleacuteho prachu bylo celkem maleacute a vyacutesledkem sraacutežky byl hlavně vznik laacutevy Zato planetesimaacutela vytvořivšiacute M 1mbrium měla mnohem vyššiacute obsah volatilniacutech laacutetek došlo k mohutneacutemu vyacutebuchu a jemnyacute prach při něm vzniklyacute byl rozhozen široko daleko

V teacuteto souvislosti je teacutež zajiacutemaveacute nedaacutevneacute zjištěniacute J Hopmanna20 kteryacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute absolutniacutech vyacutešek na Měsiacuteci dospiacutevaacute k zaacuteshyvěru že t zv moře neležiacute v průměru niacuteže nežli pevniny a že jsou silně nakloněnyacutemi plochami takže je sotva můžeme považovat za miacutesta vyshyrovnanaacute utuhlou sopečnou laacutevou Zaacutevěrem uvažuje Urey o možnosti časoveacuteho datovaacuteniacute vzniku měsiacutečniacutech

mořiacute a kraacuteterů jakož i o možnosti uveacutest meteoritickou domněnku v soulad se současnyacutemi představami kosmogonickyacutemi Existenci znaacutemeacute dvojice kraacuteterů Aristillus a Autolycus jakož i některyacutech jinyacutech kraacuteterů v M 1mbrium lze vysvětlit jedině tak že to jsou později vznikleacute kraacutetery U Archimeda a Pla-tona je to nejisteacute Podobně je tomu i u jinyacutech mořiacute Tak na př kraacuteter Theophilus vznikl zcela určitě až po Mare Nectaris Zřejmě tu byla celaacute serie sraacutežek Vznikl krMer potom moře pak dalšiacute kraacuteter dalšiacute moře a tato moře a kraacutetery pokryacutevajiacute dnes celyacute povrch Měsiacutece jehož horniny byly zřejmě zcela rozdrceny Jestliže naše Země už byla v teacute době v bliacutezkosti Měsiacutece musela byacutet vzhledem k silnějšiacutemu gravitačniacutemu poli a tiacutem i většiacutemu sraacutežkoveacutemu radiu vystavena ještě silnějšiacutemu bombardovaacuteniacute nežli Měsiacutec Takoveacutelto bombardovaacuteniacute by mělo za naacutesledek zničeniacute všech sedimentaacuterniacutech uacutetvarů Nejstaršiacute usazeneacute horshyniny na Zemi jsou stareacute asi 3 miliardy let Z toho důvodu muselo toto bombardDvaacuteniacute middotprobiacutehat před viacutece než 3 miliardami let

middotH l Na vněj šiacutech s ya ziacutech n ěkteryacutech měsiacutečniacute ch kraacuteterů (zvlaacuteště j e tento jev patrnyacute u kraacute teru Aristillus) jsou při šikmeacutem o světl en iacute dobře patrneacute t zy radiaacutelniacute ryacutehy ktereacute podl e V G F esenkova (Život ve vesmiacuteru Praha 1957 st r 107) působiacute dojmem j ako by kdysi nějakaacute kapa lina st eacutek a la p o svahu kraacute teru

20 H opmann J Probleme der Mondforschung Sternenwelt 4 1952

31

Zvlaacutešť zajiacutemaveacute jsou některeacute Ureyovy uacutevahy tyacutekajiacuteciacute se znaacutemeacuteho pashyprskoveacuteho kraacuteteru Tycho PatPrsky Tychona Koperniacuteka Keplera a jishynyacutech podobnyacutech kraacuteterů jsou podle domněnky meteoritiků prachem rozshyhozenyacutem po omiddotkoliacute při vyacutebuchu provaacutezejiacuteciacutem dopad obrovskeacuteho meteoritu Vulkanisteacute naopak věřiacute že jde o sopečnyacute popel Jeden z Tycl10novyacutech paprsků (obr 2) miacutejiacute zvlaacutešť pozoruhodnyacutem způsobem mateřskyacute kraacuteter Urey se domniacutevaacute že by mohlo jiacutet o zvlaacuteštniacute přiacutepad kdy čaacutestice prachu byly vymrštěny teacuteměř tangenciaacutelně rychlostiacute 17 km s takže obletěly celyacute Měsiacutec V tom přiacutepadě by prvniacutem viditelnyacutem uacutesekem draacutehy těchto čaacutestic byl znaacutemyacute extreacutemně dlouhyacute Tychonův paprsek protiacutenajiacuteciacute teacuteměř celou viditelnou polovinu Měsiacutece Dalšiacutem jejiacutem uacutesekem by bylo nevidishytelneacute pokračovaacuteniacute tohoto paprsku na druheacute straně Měsiacutece a konečně třetiacutem konečnyacutem jejiacutem uacutesekem by byl vyacuteše zmiacuteněnyacute paprsek miacutejejiacuteciacute po jeho opětneacutem vynořeniacute se za olkrGjem Měsiacutece Tychonův kraacuteter Proč

čaacutestice prachu po obletěniacute Měsiacutece minuly vyacutechoziacute bod sveacute draacutehy lze vyshysvětlit měsiacutečniacute rotaciacute kteraacute za tuto dobu (asi 108 minut) přemiacutestila

kraacuteter Tycho o někoUk desiacutetek kilometrů na zaacutepad Zatiacutem však je sporneacute zda zmiacuteněnyacute nejdelšiacute Tychonův paprsek je skutečně souvislyacute

Urey končiacute sveacute uacutevahy o vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci takto Z nejrůznějšiacutech uacutevah vyplyacutevaacute že většiacute čaacutest měsiacutečniacuteho povrchu se patrně vytvořila velmi rychle Paprskoveacute kraacutetery (typu kraacuteteru Tycho) a četneacute maleacute kraacutetery by mohly byacutet naacutesledky dopadu meteoritů v geoloshygickyacutech dobaacutech Moře a mnoheacute jineacute kraacutetery byly vytvořeny během asi jednoho milionu let nebo v době ještě kratšiacute Jsou možnaacute dvě vysvětleniacute

Buďto bylo toto bombardovaacuteniacute způsobeno rojem kosmickyacutech těles kteryacute prošel slunečniacute soustavou a zase zmizel nebo bylo čaacutestiacute konečneacuteho stadia vytvořeniacute Země a Měsiacutece Kloniacuteme se spiacuteše k druheacute možnosti

DESET LET NAŠiacute PRAacuteCE FRANTIŠEK KADAVYacute

Uacutenoroveacute udaacutelosti z roku 1948 se zdajiacute byacutet na prvyacute pohled čistě polishytickou zaacuteležitostiacute A přece se důsledky projevujiacute v celeacutem životě reshypubliiky tedy i v našiacute praacuteci Většinou si to ani neuvědomujeme Zvykli jsme si již na změny ktereacute znamenajiacute značnaacute zlepšeniacute podmiacutenek našiacute praacutece že naacutes nenapadne že by tomu tak byacutet nemuselo a takeacute určitě neshybylo kdyby nebylo Uacutenora 1948

Tak třeba tohle Maacuteme na Petřiacuteně dobře vybavenou a upravenou hlavniacute kopuli dalekohled s bezvadnyacutem chodem hodinoveacuteho stroje se slaboproudshynyacutem i časovyacutem zařiacutezeniacutem Vedle původniacuteho Zeissova dvojiteacuteho astroshygrafu je tu i velkyacute dobře udělanyacute koronograf Časovou službu na hvězshydaacuterně maacuteme v takoveacutem vybaveniacute o jakeacutem se naacutem nikdy ani nezdaacutelo Časoveacute přijiacutemače na dlouheacute středniacute kraacuteJtkeacute i ultrakraacutetkeacute vlny s řadou dalšiacutech přiacutestrojů To proto že finančniacute prostředky maacuteme vždy v potřebshyneacutem množstviacute A proto maacuteme na hvězdaacuterně potřebneacute vědeckeacute siacutely i meshychanika Všichni pečujiacute o udržovaacuteniacute přiacutestrojů v řaacutedneacutem stavu a o staacuteleacute jejich zdokonalovaacuteniacute To před deseti lety nebylo Na hvězdaacuterně byly jen

32

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

t j teacuteměř 15000 bilionů tun Vezmeme-li za zaacuteklad rychlost 238 km s obdržiacuteme pro kinetickou energii při naacuterazu 415 1032 ergů COŽ odpoviacutedaacute uacutečinku 460 miliard eacutelJtomovyacutech bomb (vezmeme-li pro 1 altomovou bombu za zaacuteklad přeměnu 1 g hmoty v energii) Sraacutežka tohoto měřltka stojiacute mimo jakoukoliv experimentaacutelniacute zkušenost a je velmi těžkeacute usuzovat na jejiacute uacutečinky Z nesouměrneacuteho tvaru M 1mbrium jakož i jinyacutech znaacutemek lze soudit že těleso dopadlo na Měsiacutec pod poměrně malyacutem uacutehlem a to od severovyacutechodu způsobilo v jeho povrchu hlubokyacute otvor a jeho čaacutesti spolu s čaacutestmi Měsiacutece se rozletěly na všechny strany Caacutesti rozdrceneacuteho měsiacutečniacuteho povrchu vrženeacute vzhůru dopadly jako hrubeacute kusy skal a vyshytvořily Straight Range Piton Pico Spicberky atd a kolem M 1mbrium Alpy Apenniny Karpaty a Kavkaz Těžkeacute uacutelomky dopadnuvšiacuteho tělesa obsahujiacuteciacute pravděpodobně železo a nikl vyryly v okoliacute uvedeneacute již braacutezdy

Urey daacutele řešiacute otaacutezku zda M 1mbrium a ostatniacute měsiacutečniacute moře byla vytvořena ze sopečneacute laacutevy vyliteacute na povrch t j zda tu běžiacute o tak zv areaacutelniacute sopečneacute erupce jak soudiacute vulkanisteacute nebo zda byla vytvořena horninami roztavenyacutemi při sraacutežce Proti prvniacute z obou možnostiacute mluviacute řada důvodů Teplota pozemskeacute laacutevy nepřesahuje 1200 degC což je bod taacuteniacute čediče obklopeneacuteho křemičitanovyacutem plaacuteštěm Vyššiacute teploty nemůže laacuteva dosaacutehnout jelikož potom tajiacute okolniacute stěny Při vylitiacute na chladnyacute povrch počiacutenaacute laacuteva ihned tuhnout a na okrajiacutech takoveacutehoto laacutevoveacuteho přiacutekrovu se vytvaacuteřiacute - za předpokladu že laacuteva se rozlila po rovině shyznačně vysokyacute val Na Měsiacuteci by musel byacutet tento val v důsledku menšiacute tiacuteže ještě vyššiacute Nic takoveacuteho na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute nepozorujeme nehledě na to že při zvlaacutešť rychleacutem chladnutiacute laacutevy jakeacute lze očekaacutevat praacutevě na Měsiacutecl by se sopečnaacute laacuteva mohla sotva rozliacutet po tak velikyacutech plochaacutech Laacuteva v mořiacutech tedy patrně nepochaacuteziacute z nitra Měsiacutece (je-li to ovšem vůbec laacuteva) Mohla vzniknout při sraacutežce Sraacutežkovaacute energie těles kteraacute majiacute rychlost 24 km s dosahuje 2800 joulůg k tomu aby se křemičitany z nichž se sklaacutedaacute měsčniacute povrch zahřaacutely na bod taacuteniacute je potřeba 2000 joulůg Přirozeně že sraacutežkovaacute energie se takeacute proměnila ve zvukovou energii taviciacute pochod se však zdaacute byacutet přesto možnyacute Sraacutežek podobnyacutech imbrickeacute se na Měsiacuteci zřejmě odehraacutelo viacutece Podobnyacutem způshysobem vzniklo Ipatrně i Mare Serenitatis M Crisium a jinaacute měsiacutečniacute moře Zdaacute se že každeacute okrouhleacute moře na Měsiacuteci je svědkem takoveacuteho dopadu Jelikož v pohořiacute Haemus lemujiacuteciacutem jižniacute okraj Mare Serenitatis nachaacuteshyziacuteme rovněž četneacute braacutezdy paprsčitě se sbiacutehajiacuteciacute k M 1mbrium je možno se domniacutevat že M Serenitatis vzniklo o něco dřiacuteve nežli M 1mbrium Těleso ktereacute vytvořilo M Serenttatis doipadlo patrně na Měsiacutec jak lze soudit z tvaru tohoto moře teacuteměř kolmo a laacuteva vzniklaacute při sraacutežce se přelila daleko na jihozaacutepad a vytvořila zde Mare Tranquillitatis

Je zde ovšem ještě třetiacute možnost Již T Gold vyslovil Sveacuteho času domněnku že moře podobně jako dna měsiacutečniacutech krMerů jsou vlastně vrstvou prachu kteryacute vznikl různyacutem způsobem na př vlivem prudkeacuteho koliacutesaacuteniacute teploty uacutečinkem ultrafialoveacuteho slunečn iacuteho zaacuteřeniacute a pod Pro mechanismus vzniku tohoto prachu však je možnyacute i jinyacute vyacuteklad Kdyshybychom hmotu tělesa ktereacute vytvořilo M 1mbrium rozložili rovnoměrně po celeacutem měsiacutečniacutem povrchu vytvořila by na něm vrstvu 110 m vysokou Jestliže by toto těleso obsahovalo jen 1 vody pokryla by tato voda celyacute Měsiacutec vrstvou vysokou asi 39 m Při dopadu tělesa takoveacutehoto

30

složeniacute by došlo k prudkeacutemu vyacutebuchu již při rychlostech bliacutezkyacutech uacutenikoveacute rychlosti na Měsiacuteci Je možneacute že po každeacutem velkeacutem naacuterazu vystoupiacute nad měsiacutečniacute povrch velikeacute mračno prachu a vodniacute paacutery Prach se usadiacute a voda spadne jako deacutešť19 kteryacute splaacutechne prach s hor do nižšiacutech miacutest a konečně vnikne do spaacuter kde hydratisuje křemičitany a rtiacutem se ~tratiacute Na zaacutekladě čeho lze nyniacute rozhodnout mezi laacutevou a prachem Laacuteva je hustaacute pomalu tekouciacute hmota kteraacute se valiacute přes kraacuteteroveacute stěny a silně je přitom rozshyrušuje (viz některeacute t zv kraacuteteroveacute trosky hojneacute zvlaacuteště uvnitř a na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute) Laacuteva teče směrem dolů a většiacute překaacutežky mohou jejiacute postup zastavit Naproti tomu prach může napadat kamkoliv Lze očekaacutevat že prach by měl pokryacutevat Měsiacutec viacutece meacuteně stejnobarevnou a -spiacuteše světlejšiacute vrstvou a že okraje teacuteto vrstvy by měly byacutet velmi neshyzřetelneacute Mare Tranquillirtatis je naopak velmi tmaveacute a jeho okraje jsou velmi ostreacute a nepravidelneacute takže spiacuteše než prach připomiacutenaacute laacutevovyacute proud Zasaženaacute obl8Jst pobliacutež Sinus lridum je rovněž velmi tmavaacute a zdaacute se byacutet složena rovněž z rozliteacute laacutevy Naproti tomu světlejšiacute šelfovaacute oblast (jak ji nazyacutevaacute Urey) v Mare 1mbrium přileacutehajiacuteciacute k Apenninaacutem Karpatům Kavkazu a Alpaacutem by mohla byacutet napadanyacutem prachem Je možneacute že přiacutepady byly různeacute Velikaacute planetesimaacutela kteraacute vytvořila M Serenitatis mohla obsahovat maacutelo volatilniacutech laacutetek (t j meacuteně vody) takže množstviacute vznikleacuteho prachu bylo celkem maleacute a vyacutesledkem sraacutežky byl hlavně vznik laacutevy Zato planetesimaacutela vytvořivšiacute M 1mbrium měla mnohem vyššiacute obsah volatilniacutech laacutetek došlo k mohutneacutemu vyacutebuchu a jemnyacute prach při něm vzniklyacute byl rozhozen široko daleko

V teacuteto souvislosti je teacutež zajiacutemaveacute nedaacutevneacute zjištěniacute J Hopmanna20 kteryacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute absolutniacutech vyacutešek na Měsiacuteci dospiacutevaacute k zaacuteshyvěru že t zv moře neležiacute v průměru niacuteže nežli pevniny a že jsou silně nakloněnyacutemi plochami takže je sotva můžeme považovat za miacutesta vyshyrovnanaacute utuhlou sopečnou laacutevou Zaacutevěrem uvažuje Urey o možnosti časoveacuteho datovaacuteniacute vzniku měsiacutečniacutech

mořiacute a kraacuteterů jakož i o možnosti uveacutest meteoritickou domněnku v soulad se současnyacutemi představami kosmogonickyacutemi Existenci znaacutemeacute dvojice kraacuteterů Aristillus a Autolycus jakož i některyacutech jinyacutech kraacuteterů v M 1mbrium lze vysvětlit jedině tak že to jsou později vznikleacute kraacutetery U Archimeda a Pla-tona je to nejisteacute Podobně je tomu i u jinyacutech mořiacute Tak na př kraacuteter Theophilus vznikl zcela určitě až po Mare Nectaris Zřejmě tu byla celaacute serie sraacutežek Vznikl krMer potom moře pak dalšiacute kraacuteter dalšiacute moře a tato moře a kraacutetery pokryacutevajiacute dnes celyacute povrch Měsiacutece jehož horniny byly zřejmě zcela rozdrceny Jestliže naše Země už byla v teacute době v bliacutezkosti Měsiacutece musela byacutet vzhledem k silnějšiacutemu gravitačniacutemu poli a tiacutem i většiacutemu sraacutežkoveacutemu radiu vystavena ještě silnějšiacutemu bombardovaacuteniacute nežli Měsiacutec Takoveacutelto bombardovaacuteniacute by mělo za naacutesledek zničeniacute všech sedimentaacuterniacutech uacutetvarů Nejstaršiacute usazeneacute horshyniny na Zemi jsou stareacute asi 3 miliardy let Z toho důvodu muselo toto bombardDvaacuteniacute middotprobiacutehat před viacutece než 3 miliardami let

middotH l Na vněj šiacutech s ya ziacutech n ěkteryacutech měsiacutečniacute ch kraacuteterů (zvlaacuteště j e tento jev patrnyacute u kraacute teru Aristillus) jsou při šikmeacutem o světl en iacute dobře patrneacute t zy radiaacutelniacute ryacutehy ktereacute podl e V G F esenkova (Život ve vesmiacuteru Praha 1957 st r 107) působiacute dojmem j ako by kdysi nějakaacute kapa lina st eacutek a la p o svahu kraacute teru

20 H opmann J Probleme der Mondforschung Sternenwelt 4 1952

31

Zvlaacutešť zajiacutemaveacute jsou některeacute Ureyovy uacutevahy tyacutekajiacuteciacute se znaacutemeacuteho pashyprskoveacuteho kraacuteteru Tycho PatPrsky Tychona Koperniacuteka Keplera a jishynyacutech podobnyacutech kraacuteterů jsou podle domněnky meteoritiků prachem rozshyhozenyacutem po omiddotkoliacute při vyacutebuchu provaacutezejiacuteciacutem dopad obrovskeacuteho meteoritu Vulkanisteacute naopak věřiacute že jde o sopečnyacute popel Jeden z Tycl10novyacutech paprsků (obr 2) miacutejiacute zvlaacutešť pozoruhodnyacutem způsobem mateřskyacute kraacuteter Urey se domniacutevaacute že by mohlo jiacutet o zvlaacuteštniacute přiacutepad kdy čaacutestice prachu byly vymrštěny teacuteměř tangenciaacutelně rychlostiacute 17 km s takže obletěly celyacute Měsiacutec V tom přiacutepadě by prvniacutem viditelnyacutem uacutesekem draacutehy těchto čaacutestic byl znaacutemyacute extreacutemně dlouhyacute Tychonův paprsek protiacutenajiacuteciacute teacuteměř celou viditelnou polovinu Měsiacutece Dalšiacutem jejiacutem uacutesekem by bylo nevidishytelneacute pokračovaacuteniacute tohoto paprsku na druheacute straně Měsiacutece a konečně třetiacutem konečnyacutem jejiacutem uacutesekem by byl vyacuteše zmiacuteněnyacute paprsek miacutejejiacuteciacute po jeho opětneacutem vynořeniacute se za olkrGjem Měsiacutece Tychonův kraacuteter Proč

čaacutestice prachu po obletěniacute Měsiacutece minuly vyacutechoziacute bod sveacute draacutehy lze vyshysvětlit měsiacutečniacute rotaciacute kteraacute za tuto dobu (asi 108 minut) přemiacutestila

kraacuteter Tycho o někoUk desiacutetek kilometrů na zaacutepad Zatiacutem však je sporneacute zda zmiacuteněnyacute nejdelšiacute Tychonův paprsek je skutečně souvislyacute

Urey končiacute sveacute uacutevahy o vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci takto Z nejrůznějšiacutech uacutevah vyplyacutevaacute že většiacute čaacutest měsiacutečniacuteho povrchu se patrně vytvořila velmi rychle Paprskoveacute kraacutetery (typu kraacuteteru Tycho) a četneacute maleacute kraacutetery by mohly byacutet naacutesledky dopadu meteoritů v geoloshygickyacutech dobaacutech Moře a mnoheacute jineacute kraacutetery byly vytvořeny během asi jednoho milionu let nebo v době ještě kratšiacute Jsou možnaacute dvě vysvětleniacute

Buďto bylo toto bombardovaacuteniacute způsobeno rojem kosmickyacutech těles kteryacute prošel slunečniacute soustavou a zase zmizel nebo bylo čaacutestiacute konečneacuteho stadia vytvořeniacute Země a Měsiacutece Kloniacuteme se spiacuteše k druheacute možnosti

DESET LET NAŠiacute PRAacuteCE FRANTIŠEK KADAVYacute

Uacutenoroveacute udaacutelosti z roku 1948 se zdajiacute byacutet na prvyacute pohled čistě polishytickou zaacuteležitostiacute A přece se důsledky projevujiacute v celeacutem životě reshypubliiky tedy i v našiacute praacuteci Většinou si to ani neuvědomujeme Zvykli jsme si již na změny ktereacute znamenajiacute značnaacute zlepšeniacute podmiacutenek našiacute praacutece že naacutes nenapadne že by tomu tak byacutet nemuselo a takeacute určitě neshybylo kdyby nebylo Uacutenora 1948

Tak třeba tohle Maacuteme na Petřiacuteně dobře vybavenou a upravenou hlavniacute kopuli dalekohled s bezvadnyacutem chodem hodinoveacuteho stroje se slaboproudshynyacutem i časovyacutem zařiacutezeniacutem Vedle původniacuteho Zeissova dvojiteacuteho astroshygrafu je tu i velkyacute dobře udělanyacute koronograf Časovou službu na hvězshydaacuterně maacuteme v takoveacutem vybaveniacute o jakeacutem se naacutem nikdy ani nezdaacutelo Časoveacute přijiacutemače na dlouheacute středniacute kraacuteJtkeacute i ultrakraacutetkeacute vlny s řadou dalšiacutech přiacutestrojů To proto že finančniacute prostředky maacuteme vždy v potřebshyneacutem množstviacute A proto maacuteme na hvězdaacuterně potřebneacute vědeckeacute siacutely i meshychanika Všichni pečujiacute o udržovaacuteniacute přiacutestrojů v řaacutedneacutem stavu a o staacuteleacute jejich zdokonalovaacuteniacute To před deseti lety nebylo Na hvězdaacuterně byly jen

32

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

složeniacute by došlo k prudkeacutemu vyacutebuchu již při rychlostech bliacutezkyacutech uacutenikoveacute rychlosti na Měsiacuteci Je možneacute že po každeacutem velkeacutem naacuterazu vystoupiacute nad měsiacutečniacute povrch velikeacute mračno prachu a vodniacute paacutery Prach se usadiacute a voda spadne jako deacutešť19 kteryacute splaacutechne prach s hor do nižšiacutech miacutest a konečně vnikne do spaacuter kde hydratisuje křemičitany a rtiacutem se ~tratiacute Na zaacutekladě čeho lze nyniacute rozhodnout mezi laacutevou a prachem Laacuteva je hustaacute pomalu tekouciacute hmota kteraacute se valiacute přes kraacuteteroveacute stěny a silně je přitom rozshyrušuje (viz některeacute t zv kraacuteteroveacute trosky hojneacute zvlaacuteště uvnitř a na okrajiacutech měsiacutečniacutech mořiacute) Laacuteva teče směrem dolů a většiacute překaacutežky mohou jejiacute postup zastavit Naproti tomu prach může napadat kamkoliv Lze očekaacutevat že prach by měl pokryacutevat Měsiacutec viacutece meacuteně stejnobarevnou a -spiacuteše světlejšiacute vrstvou a že okraje teacuteto vrstvy by měly byacutet velmi neshyzřetelneacute Mare Tranquillirtatis je naopak velmi tmaveacute a jeho okraje jsou velmi ostreacute a nepravidelneacute takže spiacuteše než prach připomiacutenaacute laacutevovyacute proud Zasaženaacute obl8Jst pobliacutež Sinus lridum je rovněž velmi tmavaacute a zdaacute se byacutet složena rovněž z rozliteacute laacutevy Naproti tomu světlejšiacute šelfovaacute oblast (jak ji nazyacutevaacute Urey) v Mare 1mbrium přileacutehajiacuteciacute k Apenninaacutem Karpatům Kavkazu a Alpaacutem by mohla byacutet napadanyacutem prachem Je možneacute že přiacutepady byly různeacute Velikaacute planetesimaacutela kteraacute vytvořila M Serenitatis mohla obsahovat maacutelo volatilniacutech laacutetek (t j meacuteně vody) takže množstviacute vznikleacuteho prachu bylo celkem maleacute a vyacutesledkem sraacutežky byl hlavně vznik laacutevy Zato planetesimaacutela vytvořivšiacute M 1mbrium měla mnohem vyššiacute obsah volatilniacutech laacutetek došlo k mohutneacutemu vyacutebuchu a jemnyacute prach při něm vzniklyacute byl rozhozen široko daleko

V teacuteto souvislosti je teacutež zajiacutemaveacute nedaacutevneacute zjištěniacute J Hopmanna20 kteryacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute absolutniacutech vyacutešek na Měsiacuteci dospiacutevaacute k zaacuteshyvěru že t zv moře neležiacute v průměru niacuteže nežli pevniny a že jsou silně nakloněnyacutemi plochami takže je sotva můžeme považovat za miacutesta vyshyrovnanaacute utuhlou sopečnou laacutevou Zaacutevěrem uvažuje Urey o možnosti časoveacuteho datovaacuteniacute vzniku měsiacutečniacutech

mořiacute a kraacuteterů jakož i o možnosti uveacutest meteoritickou domněnku v soulad se současnyacutemi představami kosmogonickyacutemi Existenci znaacutemeacute dvojice kraacuteterů Aristillus a Autolycus jakož i některyacutech jinyacutech kraacuteterů v M 1mbrium lze vysvětlit jedině tak že to jsou později vznikleacute kraacutetery U Archimeda a Pla-tona je to nejisteacute Podobně je tomu i u jinyacutech mořiacute Tak na př kraacuteter Theophilus vznikl zcela určitě až po Mare Nectaris Zřejmě tu byla celaacute serie sraacutežek Vznikl krMer potom moře pak dalšiacute kraacuteter dalšiacute moře a tato moře a kraacutetery pokryacutevajiacute dnes celyacute povrch Měsiacutece jehož horniny byly zřejmě zcela rozdrceny Jestliže naše Země už byla v teacute době v bliacutezkosti Měsiacutece musela byacutet vzhledem k silnějšiacutemu gravitačniacutemu poli a tiacutem i většiacutemu sraacutežkoveacutemu radiu vystavena ještě silnějšiacutemu bombardovaacuteniacute nežli Měsiacutec Takoveacutelto bombardovaacuteniacute by mělo za naacutesledek zničeniacute všech sedimentaacuterniacutech uacutetvarů Nejstaršiacute usazeneacute horshyniny na Zemi jsou stareacute asi 3 miliardy let Z toho důvodu muselo toto bombardDvaacuteniacute middotprobiacutehat před viacutece než 3 miliardami let

middotH l Na vněj šiacutech s ya ziacutech n ěkteryacutech měsiacutečniacute ch kraacuteterů (zvlaacuteště j e tento jev patrnyacute u kraacute teru Aristillus) jsou při šikmeacutem o světl en iacute dobře patrneacute t zy radiaacutelniacute ryacutehy ktereacute podl e V G F esenkova (Život ve vesmiacuteru Praha 1957 st r 107) působiacute dojmem j ako by kdysi nějakaacute kapa lina st eacutek a la p o svahu kraacute teru

20 H opmann J Probleme der Mondforschung Sternenwelt 4 1952

31

Zvlaacutešť zajiacutemaveacute jsou některeacute Ureyovy uacutevahy tyacutekajiacuteciacute se znaacutemeacuteho pashyprskoveacuteho kraacuteteru Tycho PatPrsky Tychona Koperniacuteka Keplera a jishynyacutech podobnyacutech kraacuteterů jsou podle domněnky meteoritiků prachem rozshyhozenyacutem po omiddotkoliacute při vyacutebuchu provaacutezejiacuteciacutem dopad obrovskeacuteho meteoritu Vulkanisteacute naopak věřiacute že jde o sopečnyacute popel Jeden z Tycl10novyacutech paprsků (obr 2) miacutejiacute zvlaacutešť pozoruhodnyacutem způsobem mateřskyacute kraacuteter Urey se domniacutevaacute že by mohlo jiacutet o zvlaacuteštniacute přiacutepad kdy čaacutestice prachu byly vymrštěny teacuteměř tangenciaacutelně rychlostiacute 17 km s takže obletěly celyacute Měsiacutec V tom přiacutepadě by prvniacutem viditelnyacutem uacutesekem draacutehy těchto čaacutestic byl znaacutemyacute extreacutemně dlouhyacute Tychonův paprsek protiacutenajiacuteciacute teacuteměř celou viditelnou polovinu Měsiacutece Dalšiacutem jejiacutem uacutesekem by bylo nevidishytelneacute pokračovaacuteniacute tohoto paprsku na druheacute straně Měsiacutece a konečně třetiacutem konečnyacutem jejiacutem uacutesekem by byl vyacuteše zmiacuteněnyacute paprsek miacutejejiacuteciacute po jeho opětneacutem vynořeniacute se za olkrGjem Měsiacutece Tychonův kraacuteter Proč

čaacutestice prachu po obletěniacute Měsiacutece minuly vyacutechoziacute bod sveacute draacutehy lze vyshysvětlit měsiacutečniacute rotaciacute kteraacute za tuto dobu (asi 108 minut) přemiacutestila

kraacuteter Tycho o někoUk desiacutetek kilometrů na zaacutepad Zatiacutem však je sporneacute zda zmiacuteněnyacute nejdelšiacute Tychonův paprsek je skutečně souvislyacute

Urey končiacute sveacute uacutevahy o vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci takto Z nejrůznějšiacutech uacutevah vyplyacutevaacute že většiacute čaacutest měsiacutečniacuteho povrchu se patrně vytvořila velmi rychle Paprskoveacute kraacutetery (typu kraacuteteru Tycho) a četneacute maleacute kraacutetery by mohly byacutet naacutesledky dopadu meteoritů v geoloshygickyacutech dobaacutech Moře a mnoheacute jineacute kraacutetery byly vytvořeny během asi jednoho milionu let nebo v době ještě kratšiacute Jsou možnaacute dvě vysvětleniacute

Buďto bylo toto bombardovaacuteniacute způsobeno rojem kosmickyacutech těles kteryacute prošel slunečniacute soustavou a zase zmizel nebo bylo čaacutestiacute konečneacuteho stadia vytvořeniacute Země a Měsiacutece Kloniacuteme se spiacuteše k druheacute možnosti

DESET LET NAŠiacute PRAacuteCE FRANTIŠEK KADAVYacute

Uacutenoroveacute udaacutelosti z roku 1948 se zdajiacute byacutet na prvyacute pohled čistě polishytickou zaacuteležitostiacute A přece se důsledky projevujiacute v celeacutem životě reshypubliiky tedy i v našiacute praacuteci Většinou si to ani neuvědomujeme Zvykli jsme si již na změny ktereacute znamenajiacute značnaacute zlepšeniacute podmiacutenek našiacute praacutece že naacutes nenapadne že by tomu tak byacutet nemuselo a takeacute určitě neshybylo kdyby nebylo Uacutenora 1948

Tak třeba tohle Maacuteme na Petřiacuteně dobře vybavenou a upravenou hlavniacute kopuli dalekohled s bezvadnyacutem chodem hodinoveacuteho stroje se slaboproudshynyacutem i časovyacutem zařiacutezeniacutem Vedle původniacuteho Zeissova dvojiteacuteho astroshygrafu je tu i velkyacute dobře udělanyacute koronograf Časovou službu na hvězshydaacuterně maacuteme v takoveacutem vybaveniacute o jakeacutem se naacutem nikdy ani nezdaacutelo Časoveacute přijiacutemače na dlouheacute středniacute kraacuteJtkeacute i ultrakraacutetkeacute vlny s řadou dalšiacutech přiacutestrojů To proto že finančniacute prostředky maacuteme vždy v potřebshyneacutem množstviacute A proto maacuteme na hvězdaacuterně potřebneacute vědeckeacute siacutely i meshychanika Všichni pečujiacute o udržovaacuteniacute přiacutestrojů v řaacutedneacutem stavu a o staacuteleacute jejich zdokonalovaacuteniacute To před deseti lety nebylo Na hvězdaacuterně byly jen

32

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Zvlaacutešť zajiacutemaveacute jsou některeacute Ureyovy uacutevahy tyacutekajiacuteciacute se znaacutemeacuteho pashyprskoveacuteho kraacuteteru Tycho PatPrsky Tychona Koperniacuteka Keplera a jishynyacutech podobnyacutech kraacuteterů jsou podle domněnky meteoritiků prachem rozshyhozenyacutem po omiddotkoliacute při vyacutebuchu provaacutezejiacuteciacutem dopad obrovskeacuteho meteoritu Vulkanisteacute naopak věřiacute že jde o sopečnyacute popel Jeden z Tycl10novyacutech paprsků (obr 2) miacutejiacute zvlaacutešť pozoruhodnyacutem způsobem mateřskyacute kraacuteter Urey se domniacutevaacute že by mohlo jiacutet o zvlaacuteštniacute přiacutepad kdy čaacutestice prachu byly vymrštěny teacuteměř tangenciaacutelně rychlostiacute 17 km s takže obletěly celyacute Měsiacutec V tom přiacutepadě by prvniacutem viditelnyacutem uacutesekem draacutehy těchto čaacutestic byl znaacutemyacute extreacutemně dlouhyacute Tychonův paprsek protiacutenajiacuteciacute teacuteměř celou viditelnou polovinu Měsiacutece Dalšiacutem jejiacutem uacutesekem by bylo nevidishytelneacute pokračovaacuteniacute tohoto paprsku na druheacute straně Měsiacutece a konečně třetiacutem konečnyacutem jejiacutem uacutesekem by byl vyacuteše zmiacuteněnyacute paprsek miacutejejiacuteciacute po jeho opětneacutem vynořeniacute se za olkrGjem Měsiacutece Tychonův kraacuteter Proč

čaacutestice prachu po obletěniacute Měsiacutece minuly vyacutechoziacute bod sveacute draacutehy lze vyshysvětlit měsiacutečniacute rotaciacute kteraacute za tuto dobu (asi 108 minut) přemiacutestila

kraacuteter Tycho o někoUk desiacutetek kilometrů na zaacutepad Zatiacutem však je sporneacute zda zmiacuteněnyacute nejdelšiacute Tychonův paprsek je skutečně souvislyacute

Urey končiacute sveacute uacutevahy o vzniku povrchovyacutech uacutetvarů na Měsiacuteci takto Z nejrůznějšiacutech uacutevah vyplyacutevaacute že většiacute čaacutest měsiacutečniacuteho povrchu se patrně vytvořila velmi rychle Paprskoveacute kraacutetery (typu kraacuteteru Tycho) a četneacute maleacute kraacutetery by mohly byacutet naacutesledky dopadu meteoritů v geoloshygickyacutech dobaacutech Moře a mnoheacute jineacute kraacutetery byly vytvořeny během asi jednoho milionu let nebo v době ještě kratšiacute Jsou možnaacute dvě vysvětleniacute

Buďto bylo toto bombardovaacuteniacute způsobeno rojem kosmickyacutech těles kteryacute prošel slunečniacute soustavou a zase zmizel nebo bylo čaacutestiacute konečneacuteho stadia vytvořeniacute Země a Měsiacutece Kloniacuteme se spiacuteše k druheacute možnosti

DESET LET NAŠiacute PRAacuteCE FRANTIŠEK KADAVYacute

Uacutenoroveacute udaacutelosti z roku 1948 se zdajiacute byacutet na prvyacute pohled čistě polishytickou zaacuteležitostiacute A přece se důsledky projevujiacute v celeacutem životě reshypubliiky tedy i v našiacute praacuteci Většinou si to ani neuvědomujeme Zvykli jsme si již na změny ktereacute znamenajiacute značnaacute zlepšeniacute podmiacutenek našiacute praacutece že naacutes nenapadne že by tomu tak byacutet nemuselo a takeacute určitě neshybylo kdyby nebylo Uacutenora 1948

Tak třeba tohle Maacuteme na Petřiacuteně dobře vybavenou a upravenou hlavniacute kopuli dalekohled s bezvadnyacutem chodem hodinoveacuteho stroje se slaboproudshynyacutem i časovyacutem zařiacutezeniacutem Vedle původniacuteho Zeissova dvojiteacuteho astroshygrafu je tu i velkyacute dobře udělanyacute koronograf Časovou službu na hvězshydaacuterně maacuteme v takoveacutem vybaveniacute o jakeacutem se naacutem nikdy ani nezdaacutelo Časoveacute přijiacutemače na dlouheacute středniacute kraacuteJtkeacute i ultrakraacutetkeacute vlny s řadou dalšiacutech přiacutestrojů To proto že finančniacute prostředky maacuteme vždy v potřebshyneacutem množstviacute A proto maacuteme na hvězdaacuterně potřebneacute vědeckeacute siacutely i meshychanika Všichni pečujiacute o udržovaacuteniacute přiacutestrojů v řaacutedneacutem stavu a o staacuteleacute jejich zdokonalovaacuteniacute To před deseti lety nebylo Na hvězdaacuterně byly jen

32

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

tři administrativniacute siacutely ktereacute se zabyacutevaly převaacutežně jen agendou Českoshyslovenskeacute astronomickeacute sltpolečnosti kteraacute hvězdaacuternu spravovala Dnes maacute hvězdaacuterna vedle ředitele tři vědeckeacute siacutely mechanika a 3 administrativniacute a pomocneacute siacutely Proto jsou přiacutestroje hvězdaacuterny mnohem leacutene využity Hvězdaacuterna se mohla přihlaacutesit k celeacute řadě uacutekolů během MGR Naacutevštěvnost hvězdaacuterny stoupla dvojnaacutesobně Jejiacute vyacutechovnaacute a popularisačniacute činnost zvlaacuteště činnost přednaacuteškovaacute vzrostla prOlti době předchaacutezejiacuteciacute o stovky procent

V celostaacutetniacutem měřiacutetku je situace ovšem ještě mnohem vyacuteraznějšiacute Za posledniacutech deset let přibyla řada lidovyacutech hvězdaacuteren Jsou to zvlaacuteště hvězshydaacuterny v Brně Olomouci Hradci Kraacuteloveacute Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Vsetiacuteně ProSltějově Ostravě Noveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Prešově Gottwaldově Nymshyburce Ďaacuteblickh Žebraacuteku i jinde Pracuji v lidoveacute astronomii od 1 května 1922 kdy jsem byl přijat tehdejšiacute Českou astronomickou společnostiacute jako administraacutetor časopisu Řiacuteše hvězd Proto znaacutem vyacutevoj popularisace astroshynomie u naacutes velmi dobře Za prveacute republiky jsme měli u naacutes čtyři lidoveacute hvězdaacuterny Dnes jich je 30 Některeacute jsou velmi vyacutestavneacute - jako v Hradshyci Kraacuteloveacute a ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Některeacute isou dobře vybaveny přiacuteshystroji jako na Petřiacuteně v Brně v Prostějově v Ďaacutebliciacutech i iineacute Vyacutestavba lidovyacutech hvězdaacuteren je našiacute zvlaacuteštnostiacute nikde jinde tolik lidovyacutech hvězshydaacuteren neniacute

Co by však byly lidoveacute hvězdaacuterny i přiacutestroje bez lidiacute Na dobrovolneacute pracovniacuteky neniacute dnes možneacute n8klaacutedat povinnosti Itrvaleacuteho raacutezu I při největšiacutem jejich nadšeniacute je pak nemohou zvlaacutednout protože jim to jejich povinnosti v zaměstnaacuteniacute nedovoliacute Proto je dnes již i na tuto otaacutezku pamatovaacuteno Statut lidovyacutech hvězdaacuteren vydanyacute byacutevalyacutem ministerstvem kultury zajišťuje lidoveacute hvězdaacuterny nejen po straacutence hospodaacuteřskeacute ale i personaacutelniacute Lidoveacute hvězdaacuterny jsou zařiacutezeniacutem naacuterodniacutech vyacuteborů ktereacute v rozpočtu pamatujiacute nejen na vyacutedaje věcneacute ale i na osobniacute vyacutedaje hvězshydaacuteren Oblastniacute hvězdaacuterny jsou vedeny placenyacutemi řediteli kteřiacute majiacute ku pomoci dalšiacute vědeckeacute technickeacute administrativniacute a pomocneacute siacutely Jakyacute je to rozdiacutel proti dobaacutem předchaacutezejiacuteciacutem Za prveacute republiky až do konce druheacute světoveacute vaacutelky byl autor tohoto člaacutenku jedinyacutem zaměstnancem lidoshyvyacutech hvězdaacuteren

Ještě radostnějšiacute je bilance popularisace astronomie Za prveacute republishyky konala Československaacute astronomickaacute společnost v Praze obyčejně jeden cyklus přeacutednaacutešek ročně Bylo to 5 až 8 přednaacutešek Takeacute jineacute lidoveacute hvězshydaacuterny a odbočky ČAS pořaacutedaly ročně několik přednaacutešek Kromě toho měli jednotliviacute odborniacuteci i popularisaacuterioři astronomie nřednaacuteŠky pro různeacute korporace v Praze i mimo Prahu Celkem však po celeacute reDublice bylo poshyřaacutedaacuteno 50 až 100 přednaacutešek ročně Takovyacute počet přednaacutešek ročně majiacute dnes jednotliviacute pracovniacuteci lidovyacutech hvězdaacuteren někde i pracovniacuteci astroshynomickyacutech kroužků Ponularisaci astronomie u lis v posledniacutech letech provaacutediacute Společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Jejiacute krajshyskeacute astronomickeacute sekce pod vedeniacutem uacutestředniacute sekce astronomie vykonaly svyacutemi lektory v roce 1956 jen v Čechaacutech a na Moravě 1725 přednaacutešek s uacutečastiacute 79724 osob Za prveacute pololeriiacute 1957 konali lektoři Společnosti 31 723 přelnaacutešky z toho 951 astronomickyacutech s uacutečastiacute 46173 osob Ve druheacutem pololetiacute 1957 bylo toto čiacuteslo daleko překročeno protože uměleacute oběžnice Země vypuštěneacute v Sovětskeacutem svazu vyvolaly většiacute zaacutejem o předshy

33

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

naacutešky Jen Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve spolupraacuteci se Společnostiacute vyshysiacutelala denně až sedm lektorů Pro lektory jsou pořaacutedaacuteny časteacute instrukshytaacuteže kde přednaacutešejiacute naši i zahraničniacute odborniacuteci Lektoři jsou pro přednaacutešky vybaveni naacutezornyacutemi pomůckami jako jsou diapositivy diafilmy a filmy Jednotliveacute lidoveacute hvězdaacuterny i astronomickeacute kroužky zajiacuteždějiacute takeacute s daleshykohledy na vesnice kde pořaacutedajiacute večery nebo besedy u dalekohledu pod volnou oblohou Tiacutem se dostaly astronomickeacute přednaacutešky i na zapadleacute vesnice do zaacutevodů škol kasaacuteren rekreačniacutech středisek do kulturniacutech středisek naacutedražiacute a pod

Zaacutejemci o astronomii naleznou poučeniacute i potřebnaacute vysvětleniacute v bohateacute populaacuterniacute i odborneacute astronomickeacute literatuře Vedle velkeacuteho množstviacute přeshykladů vychaacuteziacute staacutele viacutece odbornyacutech praciacute původniacutech Vyšla celaacute řada půshyvodniacutech monografiiacute vedle množstviacute dalšiacutech knih populaacuterniacutech i odbornyacutech map atlasů a jinyacutech pomůcek Diacutela vyChaacutezejiacute naacutekladem 2000 až 5000 vyacuteshytisků zatiacutem co za prveacute republiky vydaacutevala Knihovna přaacutetel oblohy astronomickeacute publikace jen v POČltu 500 až 1000 vyacutetisků Tak naacutekladneacute a dobře vybaveneacute knihy jako nyniacute jsme si tehdy nemohli dovolit vyshydaacutevat

Velikyacute vyacuteznam pro šiacuteřeniacute astronomie a tiacutem i vědeckeacuteho naacutezoru na svět majiacute astronomickeacute kroužky Vznikajiacute při zaacutevodniacutech klubech při osvěshytovyacutech besedaacutech domech osvěty na školaacutech v žaacutekovskyacutech internaacutetech pionyacuterskyacutech domech i jinde V posledniacute době rychle stoupaacute počet astroshynomickyacutech kroužků i na Slovensku a v celeacute republice je jich dnes asi 250 Některeacute jsou velmi činneacute Konajiacute bohatou Ipopularisačniacute vyacutechovnou i odbornou praacuteci jinde zejmeacutena v počaacutetciacutech se omezujiacute na vlastniacute seznashymovaacuteniacute se s astronomiiacute Některeacute kroužky majiacute jen krattšiacute trvaacuteniacute - na přiacuteklad na školaacutech jinde majiacute pevnyacute kaacutedr nadšenyacutech spolupracovniacuteků kteryacute je zaacuterukou trvaleacute praacutece Tak je v astronomickyacutech kroužciacutech již sdruženo na 10 000 zaacutejemců

Ministerstvo školstviacute a kultury podporuje tyto snahy o vědeckeacute poshyznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru a svolaacutevaacute celostaacutetniacute konference pracovniacuteků astronoshymickyacutech kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren V posledniacutech pěti letech se konaly tyto konference již čtyřikraacutet a zuacutečastňuje se jich 150 až 200 prashycovniacuteků Vedle odbornyacutech referaacutetů jsou zde přednaacutešeny i praktickeacute naacuteshyvody a pokyny k pozorovaacuteniacute Jednotliviacute pracovniacuteci si sdělujiacute navzaacutejem zkušenosti ze sveacute popularisačniacute i odborneacute prakse Avšak i osobniacute seznaacuteshymeniacute a osobniacute styk zaacutestupců kroužků a lidovyacutech hvězdaacuteren z celeacute reshypubliky nese svoje dobreacute ovoce Kroužky i hvězdaacuterny si vzaacutejemně poshymaacutehajiacute radou i pomociacute při stavbě hvězdaacuteren dalekohledů a jinyacutech přiacuteshystrojů

Vyacutesledky praacutece tisiacuteců nadšenyacutech pracovniacuteků v astronomii na sebe neshynechajiacute dlouho čekat Již dnes některeacute Hdoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky dobře pracujiacute na uacutekolech o ktereacute se přihlaacutesily v době MGR Jeto zejmeacutena pozorovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute Slunce ale i umělyacutech družic Země Odbornaacute pozorovaacuteniacute ještě nejsou t ark početnaacute jak bychom si přaacuteli ale jejich počet i kvalitta staacutele vzrůstaacute Na popularisaci astronomie se již dnes astronomickeacute krou~ky i lidoveacute hvězdaacuterny podiacutelejiacute velikou měrou Jsou zde však staacutele lepšiacute předpoklady i pro praacuteci odbornou a tak se můžeme s důvěrou diacutevat do budoucnosti našiacute amateacuterskeacute astronomie

34

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

SPEKTROGRAFY PAVEL MAYER

Po viacutece než polovinu sveacuteho pracovniacuteho času soustřeďujiacute velkeacute dalekoshyhledy světlo hvězd a mlhovin na štěrbiny spektrografů Štěrbinoveacute i bezshyštěrbinoveacute spektrografy a objektivniacute hranoly jsou nejdůležitějšiacutem přiacuteshyslušenstviacutem velkyacutech zrcadel a astrografů V posledniacutem desetiletiacute byly zkonstruovaacuteny velmi uacutečinneacute štěrbinoveacute spektrografy a vybroušeny velkeacute objektivniacute hranoly Umožnily astrofysice a stelaacuterniacute astronomii řadu vyacuteshyznamnyacutech objevů a otevřely noveacute perspektivy Všimněme si některyacutech vlastnostiacute novyacutech konstrukciacute ponechaacuteme stranou spektrografy pro vyacuteshyzkum Slunce a některeacute jineacute speciaacutelniacute spek1trografy jejichž problematika je značně odlišnaacute

Na obr 1 jsou v hlavniacutech rysech nakresleny všechny běžně užiacutevaneacute spektrografy Princip je u všech stejnyacute rovnoběžnyacute svazek paprsků doshypadaacute na prvek vychylujiacuteciacute světlo v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce a je zashychycen kamerou kteraacute ve sveacute ohniskoveacute rovině vytvaacuteřiacute spektrum - řadu monochromatickyacutech obrazů pozorovaneacuteho objektu Neniacute-li monochromashytickyacute obraz objektu dostatečně malyacute je třeba objekt omezit štěrbinou někdy přiacutemo na obloze častěji však v ohniskoveacute rovině dalekohledu V posledniacutem přiacutepadě je třeba k vytvořeniacute rovnoběžneacuteho svazku použiacutet kolimaacutetoru Spektrografy jsou hranoloveacute nebo mřiacutežkoveacute podle toho kteshyreacuteho prvku použiacutevajiacute k rozkladu světla

Jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute spektrografu je jeho disperse Uacutehlovaacute disperse uacutehel mezi paprsky dvou různyacutech vlnovyacutech deacutelek zaacutevisiacute u hrashynolu na materiaacutelu a na laacutemaveacutem uacutehlu u mřiacutežky na počtu vrypů na milishymetru a na použiteacutem řaacutedu spektra v obou přiacutepadech na uacutehlu dopadu paprsků Lineaacuterniacute disperse je uacuteměrnaacute uacutehloveacute dispersi a ohniskoveacute daacutelce kamery Pro několik přiacutepadů je uvedena v tabulce v angstromech na mm u hranolů pro okoliacute čaacutery HY a pro minimaacutelniacute odchylku u mřiacutežek pro kolmyacute dopad paprsků V červeneacute oblasti spektra je disperse hranolů něshykolikanaacutesobně menšiacute

Tabulka 1 Laacutemavyacute

uacutehel Lineaacuterniacute disperse

Ohni sko hranolu ze skla řaacuted mf-UJky kamery BKl SF wa vrypůmm 600 vrypůmm

cm 1deg 5deg 20deg 6Jo 1deg 5deg 20deg 60deg I II III Imiddot II III 114000 22600 5500 1290 27900 5540 133-0 214 1000 500 324 324 146 77

20 2840D 5650 1370 322 6970 1380 332 54 250 125 81 81 36 19 100 5680 1130 275 64 1390 277 66 11 50 25 162 162 73 39 300 1890 377 92 21 463 92 22 4 167 83 54 54 24 13

Pro většinu přesnějšiacutech měřeniacute jsou nezbytneacute štěrbinoveacute spektrografy Umožňujiacute ziacuteskat spolu se zkoumanyacutem spektrem i srovnaacutevaciacute spektrum s čarami znaacutemyacutech vlnovyacutech deacutelek Snad každyacute dalekohled s průměrem většiacutem jak 60 cm je jimi vybaven Majiacute dispersi od několika angstromů do několika set angstromů na mm Použiacutevajiacute se k vyacutezkumu složeniacute hvězdshynyacutech atmosfeacuter k přesneacute spektraacutelniacute klasifikacik určovaacuteniacute radiaacutelniacutech rychshy

35

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

lostiacute hvězd galaxiiacute i meshyzihvězdneacuteho plynu ke zkoumaacuteniacute rotace a magshynetickyacutech poliacute hvězd atd Dřiacutevějšiacute spektrografy toshyhoto typu měly kolimaacutetor o průměru kolem 5 cm 1 až 3 hranoly a kameru s ohniskem podle požadoshyvaneacute disperse Jejich uacutečinnost byla velmi malaacute - využily jen několika

Obr 1 A - štěrbinovyacute spektrograf hramolovyacute) procent světla soustředěshyB - štěrbimiYVyacute spektrograf mřiacutežkovyacute) C -shy neacuteho objektivem dalekoshyobjektivniacute hranol) D - bezštěrbvnovyacute spektroshy hledu Štěrbiny těchtO

grmiddotat) E - tneblaacuterrvniacute spektrograf spektrografů byly totiž širokeacute jen několik setin

milimetru kdežto obraz hvězdy v ohniskoveacute rovině objektivu miacutevaacute vli vem turbulence vzduchu průměr často i věltšiacute než 1 mm (obr 2)

Šiacuteřku štěrbiny a ohniskoveacute vzdaacutelenOsti kolimaacutetoru a kamery spolu spojuje snadno pochopitelnaacute podmiacutenka monochromatickyacute obraz štěrshybiny vytvořenyacute kamerou na desce nesmiacute byacutet většiacute než je rozlišovaciacute schopnOst emulse t j asi 20-40 u neboť jinak by spektraacutelniacute čaacutery neshybyly ostreacute Monochromatickyacute obraz štěrbiny je ovšem tolikraacutet užšiacute než skutečnaacute štěrbina kolikraacutet kratšiacute je fokus kamery než fokus kolimaacuteshytoru Rozšiacuteřiacuteme-li štěrbinu musiacuteme zkraacutetit ohnisko kamery nebo proshydloužit ohnisko kolimaacutetoru Ohniskovaacute vzdaacutelenost kamery je však daacutena požadovanou dispersiacute zbyacutevaacute tedy jen druhaacute možnost A prOtože svěshytelnost koliacutemaacutetoru musiacute byacutet stejnaacute jako světelnost dalekohledu musiacute se současně s prodlouženiacutem ohniska kolimaacutetoru zvětšit i průměr kolim8toru rozměry mřiacutežky či hranolu i průměr kamery Snadno bychom mohli ukaacutezat že požadujeme-li šiacuteřku obrazu štěrbiny roVnou 20H a předposhyklaacutedaacuteme-li průměr obrazu hvězdy rOvnyacute 1- 15 (což je hodnota vyacutejishymečnaacute malaacute) platiacute tento vztah (miacutery v cm)

33 X průměr kameryuacutečinnost v procentech = --o-V--------==-------- =------

prumer dalekohledu X fokus kamery

Dokonaleacute uacutečinnosti je tedy možno dosaacutehnout u dalekohledu průměru 5 m při světelnosti kamery 1 07 nebo lepšiacute u průměru 25 m při světelshynosti 1 13 atd Spektrografy s kamerami světelnějšiacutemi než jsou uvedeneacute hranice se často nazyacutevajiacute nebulaacuterniacute neboť stejně iako spektrografy poshydle obr 1 E umožňujiacute ziacuteskat spektra plošnyacutech objektů

V moderniacutech štěrbinovyacutech spektrografech se neužiacutevaacute hranolů prOstě proto že dnes jsou mřiacutežky uacutečinnějšiacute plaacutepolajiacuteciacute (blazed) čili faacutezoveacute mřiacutežky (obr 3) usměrňujiacute až 70 dopadajiacuteciacuteho světla do daneacuteho směru u hranolů se ztraacuteciacute mnoho světla odrazy na stěnaacutech a absorpciacute ve velikyacutech blociacutech flintoveacuteho skla Vyacuteroba dokonalyacutech mřiacutežek je nesmiacuterně obtiacutežnaacute a pokud je naacutem znaacutemo jen na hvězdaacuterně Mount Wilson a v leningradskeacutem Staacutetniacutem optickeacutem uacutestavu se dařiacute ryacutet mřiacutežky většiacutech rozměrů Zatiacutem se

36

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Ryacutehy lJ okoliacute kraacutet ern Ptolernaeus (L Černyacute Lidovaacute hvězdaacutenw 1 Praze)

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Valoueacute roviny na iižni polokonH Měsiacutece (Ing V KaUckyacute

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Ci) ~L+ A B B c A

Obr 2 A - obvyklyacute pr1shypad jen malaacute čaacutest sveacutetla Obr 3 FaacutezOVeacute mřiacutežky umněrňujiacute větširnu světla hvězdy projde štěrbinou clo siměru do ktereacuteho middotodraacutežejiacute většiacute plošky vrypů

B - ideaacutebniacute přiacutepad dopadajiacuteciacute paprsky

uZlva Jen mřiacutežek na odraz ačkoliv mřiacutežky na průhled žaluzioveacuteho typu by byly vhodnějšiacute Při užitiacute mřiacutežek na odraz si totiž překaacutežiacute svazky pashyprsků od kolimaacutetoru a od mřiacutežky Aby přesto nemusily byacutet rozměry kamer neuacuteměrně velikeacute bylo nutno vyvinout Schmidtovu komoru jejiacutež korekčniacute deskou světlo prochaacuteziacute dvakraacutet a kteraacute tak může byacutet v optickeacutem kontaktu s mřiacutežkou

Zatiacutem nejdokonalejšiacute spekiacutetrograf byl postaven v diacutelnaacutech palomarskeacute hvězdaacuterny pro pětimetrovyacute dalekohled pro jeho coudeacute ohnisko (ohnisshykovaacute vzdaacutelenost zrcadla 150 m světelnost 130) Vlastnosti a konstrukce tohoto spektrografu jsou daacuteny velikostiacute mřiacutežky Podařilo se vyrobit otyři mřiacutežky 14 X 18 cm se 400 vrypy na milimetru s koncentraciacute světla ve druheacutem řaacutedu v červeneacute oblasti nebo ve třetiacutem řaacutedu ve fialoveacute oblasti a složit je spolu s přesnostiacute zlomku mikronu tak že pracujiacute jako jedinaacute mřiacutežka Kolimaacutetor - parabolickeacute zrcadlo s ohniskem 9 m ---- proto vyshytvaacuteřiacute svazek paprsků o průměru 30 cm Kamery jsou čtyři vyacuteměnneacute Kamera pro největšiacute dispersi maacute světelnost 1 12 a dostačuje proto prosteacute sfeacuterickeacute zrcadlo bez korekčniacute desky Aby toto zrcadlo zachytilo paprsky z celeacute požadovaneacute šiacuteřky spektra musiacute miacutet průměr mnohem většiacute než je průměr monochromatickeacuteho svazku Ohnisko nejmenšiacute komory lze zkraacutetit aplanatickou křemennou čočkou umiacutestěnou před fotografickou deskou Tabulka 2 udaacutevaacute vlastnosti všech kamer obr 4 provedeniacute držaacuteku mřiacutežky a provedeniacute dvou nejmenšiacutech kamer Schema podobneacuteho spektroshygrafu v coudeacute ohnisku dalekohledu s vidlicovou montaacutežiacute ukazuje obr 5

Tabulka 2

Kamery coudeacute spektrografu 5 m dalekohledu

Ohniskov aacute vzdaacutelenost Světelnost Průměr zrcadla Použiacutevamaacute deacuteZika desky Disperse M ezniacute magnituda Uacutečinnost

366 1 12

122 56

23 75 6

183 16 92 40 44 98

13

13 92

76 30

9 119 25

46 115 51 15 18 134 50

21 107 51

17 39 A mm 150

100

cm

cm cm

Požaduje-li se jen malaacute disperse použiacutevaacute se u pětimetroveacuteho dalekoshyhledu spektrografu v hlavniacutem ohnisku Kolimaacutertor maacute průměr 76 mm dvě vyacuteměnneacute mřiacutežky majiacute 300 a 600 vrypů na milimetr a koncentraci světla ve druheacutem řaacutedu ve fialoveacutem oboru Kamery jsou rovněž dvě Obě jsou

37

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

Obr 4 Coudeacute spekt1ograf pětirmetrvJveacuteho dalekohlemiddotdu A - držaacutek mřiacutežky B - korekoniacute ampeska C - zrcadlo 51 cm D - zrcad lo 76 cm E F a G shy

nosiče fotografickyacutech desek třiacute m Bnšiacutech k01nc() H - wplOlnatickaacute čočka

Schmidtovy komory s tlustyacutem zrcadlem s ohnisky 36 mm a 71 mm a se světelnostmi 1 047 a 1 097 Různeacute kombinace mřiacutežek a kamer daacutevajiacute disperse 105 až 430 Amm Po šestihodinoveacute exposici se při dispersi 170 A mm ziacuteskaacute spektrum objektu osmnaacutecteacute magnitudy

Viděli jsme že uacutečinnost coudeacute spektrografu 5m dalekohledu je při použitiacute kamery 1 07 již dokonalaacute - štěrbina může byacutet stejně širokaacute jako obraz hvězdy Uacutečinnost je však dosud niacutezkaacute vyžadue-li Ee velkaacute disperse Zde by mohlo pomoci rozshyloženiacute obrazu hvězdy podeacutel štěrbiny soustavou zrcaacutetek a současneacute zuacutežeshyniacute spektra na desce cylindrickou čočkou Podst a tneacute zrychleniacute snekshytrografickyacutech praciacute však zřejmě bushyde umožněno až zdokonalenfm obrashyzovyacutech měničů Jen jeden foton z tisiacutece způsobiacute zčernaacuteniacute zrna broshymidu střiacutebrneacuteho ve fotografickeacute

Obr 5 Schema mřiacutežkoveacuteho spektrografu se Schmidtovo komorou v coudeacute olvnisku

38

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

emulsi každyacute desaacutetyacute foton však vyraziacute elektron z fotokatody Vyraženeacute elektrony lze zachytit elekitronovou optikou a vytvořit zesiacutelenyacute obraz na stiacuteniacutetku middotnebo - a to je vyacutehodnějšiacute - přiacutemo na fotografickeacute desce Možshynost až padesaacutetinaacutesobneacuteho zkraacuteceniacute exposice a snazšiacuteho ziacuteskaacutevaacuteniacute infrashyčervenyacutech spekter již byla zkouškami potvrzena

STAacuteŘIacute MĚSIacuteCE A JEHO VYUŽITIacute KAREL MORAV

Pravidelně se opakujiacuteciacutech faacuteziacute Měsiacutece v intervalu 29-30 dnů je možno využiacutet k uacuterientaci v tereacutenu za noci stejně tak jako to provaacutediacute všeobecně znaacutemaacute metoda orientace podle Slunce za slunečniacuteho dne (viz na př Astroshynomie jednoduchyacutech prostředků Mladaacute fronta 1953 str 110) Zatiacutem co je k t eacuteto orientaci pouze nutnaacute znalost denniacute doby v hodinaacutech SEČ (tedy spraacutevně jdouciacutech hodinek) k orientaci podle Měsiacutece přistupuje nutnost znaacutet ještě staacuteřiacute Měsiacutece tedy dobu vyjaacutedřenou dny uplynulou od posledniacuteho novu až ke dni kdy orientaci provaacutediacuteme Staacuteřiacute Měsiacutece je uvedeno ve Hvězdaacuteřskeacute ročence pro nultou hodinu každeacuteho dne Jeshylikož ročenka neniacute vždy po ruce vysvětleme poČitaacuteřskeacute zjištěniacute staacuteřiacute Měsiacutece

Staacuteřiacute Měsiacutece k určiteacutemu dni v roce je funkciacute dvou proměnnyacutech Prvniacute proměnnou je staacuteřiacute Měsiacutece přinadajiacuteciacute na nula hodin dne 1 ledna (epakshyta) tedy staacuteřiacute s krteryacutem Měsiacutec do noveacuteho roku vstupuje Druhou proshyměnnou je počet dnů uplynulyacutech od 1 ledna až ke dni našeho zjištěniacute světovyacutech stran Jelikož kalendaacuteř rtakto dny nečiacutesluje bude tato druhaacute proměnnaacute v zaacutevislosti na pořadoveacutem čiacutesle dne v určiteacutem měs~ci Za to však je nutno charakterisovat nějakYacutem čiacuteslem časovou odlehlost měshysiacutece v němž se měřeniacute provaacutediacute od počaacutetku roku a zaveacutest korekci pro neshystejně dlouheacute měsiacutece Je tedy staacuteřiacute Měsiacutece v určiteacutem dni roku funkciacute čtyř proměnnyacutech Čiacuteselnou charakteristiku určiteacuteho měsiacutece udaacutevaacute liteshyratura (ku př Klepešta-Lukeš Mapa Měsiacutece 1957 str 5) jako počet měs1ců od března do daneacuteho měsiacutece včetně v tomteacutež roce t j nro leden a uacutenor nula březen 1 duben 2 atd Měsiacutece dlouheacute t o 31 dnech charakterisuieme čiacuteslem 30 měsiacutece kraacutetkeacute t j o 30 dnech a kra tšiacute čiacuteslem 29 Staacuteřiacute Měsiacutece je pa k daacuteno součtem prvniacutech třiacute proměnnyacutech a rozdiacutelem čtvrteacute proměnneacute Tak ku př staacuteřiacute Měsiacutece dne 12 Hstopadu 1958 (epakta 97) je

S == 97 + 12 + 9 - 29 == 17 dne

(podle ročenky je staacuteřiacute Měsiacutece toho dne o půlnoci 07) Označme

e D m P

epakta datum dne čiacuteslo charakterisujiacuteciacute obč meSlC (listopad jako 9) čiacuteslo charakterisujiacuteciacute deacutelku měsiacutece (listopad jako 29)

39

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

PROJ

1 ~ ~l l kl 1 1 1 1 I I l 1 II 1 p LIS TOP 1 [ i 11 1 1 I I 1 ~I j

[ ~ ~ ~~ 1 l I~i11 1 111 N 1RIacuteJEN

1 1 I 1 1 1 11 1 1 1 ~ i 1 1 i 1 ZAacuteŘiacute

~ J ~ l ~ i~ f J~ Q ~t1 ~ ~ ~ 1 ~ i ~ O i~gt i l N~~1 1

L l1 i i

~11 1I

1 SRPeN

I i J liJ ~ ~11 ~N~11 1 1J~i lj 1 f I~ ČERVENEC

ČERVEN 1 1 I [ 1 i [ 1 l 1 1 ~ 1 i ~ J~ I ~ 1 Q

~IG- ~ f 1

1 I~ UacuteNOR 1O bull I 1 1 - 1 1

J(VlTEN ~ 1 tl II I

DUBCN

~ 1 J 1 1 i I ~ ~ ~ 1 J ~ i i ~ UOEN

(- j 1 I i i 1 i [ I I 1 1 1 i 1 1 BŘEZEN 1 i _-1_ _L-1---l_ __- L L_ I I

10 15 20 25 den

Určeniacute 8taacuteřiacute Měsiacutece v roce 1958

Sltaacuteřiacute Měsiacutece tedy bude obecně vyjaacutedřeno

S = e + D + m - p dnů (1) Tuto rovnici možno znaacutezornit nomograficky Abychom však dostali

nomogram co nejpřesněji slučme proměnneacute e) m ) p v novou proměnnou Km) charakterisujiacuteciacute občanskyacute měsiacutec tedy

Km = e + m- p

a vyacuteraz pro staacuteřiacute Měsiacutece určiteacuteho dne D bude pak

S = D + Km (2) Hodnotu Km je pak možno určit z Hvězdaacuteřskeacute ročenky jako průměr ze

všech Km pro určityacute měsiacutec a pro rok 1958 je to

Měsiacutec I Km I Měsiacutec 1 Km I

leden 9854 červenec 12940 uacutenor 11170 srpen 14561 březen 9400 zaacuteřiacute 16240 duben 10710 řiacutejen 16745 květen 11025 listopad 18480 červen 12417 prosinec 19107

Jeto vlaSitně hodnota velmi bliacutezkaacute staacuteřiacute Měsiacutece každeacuteho 1 dne v měshysiacuteci v O hod

Pro tuto přesnějšiacute rovnici (2) je sestrojen průsečiacutekovyacute nomogram pro orientačniacute uacutečely dostatečně nahrazujiacuteciacute patřičnyacute sloupec Hvězdaacuteřskeacute roshyčenky Čteniacute nomogramu děje se tak že chceme-li zjistit staacuteřiacute Měsiacutece

40

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

kupř dne 10 července 1958 jdeme po svisleacute pnmce označeneacute čiacuteslem 10 až k přiacutemce vodorovneacute middotoznačeneacute červenec Šikmaacute přiacutemka prochaacutezejiacuteciacute tiacutemto průsečiacutekem udaacutevaacute pak staacuteřiacute Měsiacutece Neprochaacuteziacute-li však šikmaacute přiacutemka oniacutem průsečiacutekem je nutno interpolovat mezi oběma sousedniacutemi přiacutemkami staacuteřiacute Měsiacutece

n lshy31 m 30 r nI JI

PROSINEC

LTOPAacuteD

J L b d OeJ vm (6

25

UacutePLNĚIlt 6 f

miJ eacute (7

9

pIiotoveacute čoacutero

(staacuteřiacute Ne-sic e) 8

-( denn hodina 19 Řt1eacuteN f2

20

orJenločn( čso

(hodina) Q t 20 ť3

~ 21

ZŘt

6 22

SRPEN

f5 f2NOV (h 2S

~ ČERVENEC

fa () 3

ČERVEN I

c f2 ~

kLlC s+~

3 D t L 11m

s J(viTEN 6 (t-J _---jl

UacuteNOR

DUBENUacutePLNUacute S

9 +2 8

LEDEN(2

BŘEZEN

OriBntace mw py podle staacuteřiacute Měsiacutece middotv roce 1958

Je-li nyniacute znaacutemo staacuteřiacute Měsiacutece daacute se proveacutest orientace mapy Jelikož měsiacutec synodickyacute neniacute časově totožnyacute s měsiacutecem siderickyacutem je nutno zjistit middot0 jakou dobu či o jakyacute uacutehel jde Měsiacutec toho dne za Sluncem Pro určIteacute staacuteřiacute Měsiacutece S je to doba

50 minut S dhod = ------ (3)

60

41

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

o kterou později Měsiacutec za Sluncem vychaacuteziacute ntbo zapadaacute Pro naacuteš přiacutepad dne 12 Hstopadu při vypočteneacutem staacuteřiacute S = 17 dne je to doba 14 hod Uacutehlově to činiacute 14 15deg = 21deg o ktereacute je Měsiacutec od Slunce bliacutež na vyacutechod Zjišťujeme-li tedy orientaci mapy ku př v 21 hod tohoto dne pak dobu 14 hod odečiacutetaacuteme od 21 hodin a s tiacutemto čiacuteslem 196 hod = 19 hod 36 minut zaměřiacuteme svoje hodinky vodorovně položeneacute na Měsiacutec Pak symetraacutela oblouku mezi tiacutemto časovyacutem uacutedajem a hodinou 12 měřeneacuteho ve směru chodu ručiček ukazuje jižniacute směr

Tento postup vyjaacutedřeme obecně kde L označme orientačniacute hodinu (19 hod 36 min) a H hodinu orientace (21 hod) Pak bude

5 L = H-d=H-6S (4)

Dosadiacuteme-li z teacuteto rovnice za S do rovnice (2) dostaneme vztah

5 L = H -6(D + Km) (5)

jako zaacutevislost orientačniacute hodiny na daltu a hodině orientace Pro tento vyacuteraz byl sestrojen rspojnicovyacute nomogram Čteniacute na něm udaacutevaacute kliacuteč 1Vlaacuteme-li kupř proveacutest orientaci mapy dne 20 srpna 1958 v 21 hodin spojiacuteme bod o koacutetě 20 na stupnici D s koacutetou stupnice m) označujiacuteciacute měsiacutec srpen a tužkou si označiacuteme na nečiacuteslovaneacute pivotoveacute čaacuteře t průsečiacutek Tento spojiacuteme s kMou 21 na stupnici H Tato spojnice protne stupnici L v koacutetě 45 což je hledaneacute orientačniacute čiacuteslo (hodina) s niacutemž zaměřiacuteme na Měsiacutec Tento přiacutepad odpoviacutedaacute obraacutezku zakresleneacutem na nomogramu

Nečiacuteslovanaacute pivotovaacute (pomocnaacute) čaacutera t je vlastně nositelkou staacuteřiacute Měshysiacutece a na niacute vytčenyacute pomocnyacute bod na spojnici Dm ukazuje že Měsiacutec se bliacutežiacute k prvniacute čtvrti Pro samotnou orientaci znalost staacuteřiacute r1ěsiacutece podle tohoto nomogramu nemaacute smyslu a proto děleniacute stupnice t neniacute proveshydeno

Oba nomogramy daacutevajiacute uacutedaje pro občanskou praxi s postačitelnou přesshynostiacute Druhyacute nomogram zhotovenyacute v použirtelneacutem pohlednicoveacutem formaacutetu a na tužšiacutem papiacuteře můžeacute byacutet dobrou pomůckou turisty nebo vojaacuteka kdy neniacute po ruce orientačniacutech přiacutestrojů (busoly) a posloužiacute i tehdy kdy i při zamračeneacute obloze Měsiacutecem slabě prosvětleneacute miacutesto prozradiacute jeho polohu

CO NOVEacuteHO V ASTROIVOMll

ZErrSSOVO PLANETARTIJM V INDII

V zaacuteřiacute minuleacuteho roku byl z Zeissoshy podmiacutenky v Kalkutě vyžadujiacute speciaacutelshyvyacutech zaacutevodů v Jeně odeslaacuten prorjekčniacute niacuteho klimatickeacuteho izařiacutezeniacute jiacutemž bude fl)řiacutestriJij pro veMieacute planetarium ktereacute v celeacute budově o průměru 23 metrů bude postaveno v Kalkutě Budovu (objem 5000 m ) vysušovaacuten a ochlaacuteshypro planetarlumpostaviacute indičtiacute stashy zovaacuten Vzduch P anetarium pro Kalshyviteleacute podle naacutevrhu jedneacute draacutežďanskeacute kutu je již 34 velkyacutem Jplanetariem firmy V planetariu bude miacutesto pro ktereacute bylo v Zeissovyacuteoh zaacutevodech 600 naacutevštěvniacuteků Zvlaacuteštniacute k limatickeacute zhotoveno MFO ll 57

42

VYZKUM SLUNCE V MIDZINAacuteRODNIacuteiM GEOFYSlKAacuteLNiacuteM ROC~

Do rozsaacutehleacuteho vyacutezkumu Slunce v Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roce je u naacutes začleněno osm hvězdaacuteren hlavniacutem střed iskem je Astronomickyacute uacutestav ČSAV kde pracuje na prograshymu toholo ob oTu 11 vědeckyacutech a 13 technickyacutech pracovniacuteků Visuaacutelniacute a f-otografickaacute pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn se konaacute na šesti m~itech našiacute republiky Daacutele se trvale sledujiacute slushynečniacute erupce kteryacutech bylo za prveacute čtyři měsiacutece MGR pOlZorovaacuteno a měshyřeno 32 Pozorovaacuteniacute se denně zasIacutelajiacute

do euroasijskeacuteho a zaacutepadoevropskeacuteho cenbra a čtrnaacutectidenniacute Zlpraacutevy jsou zashysiacutelaacuteny střediskům denniacutech map Slunshyce v SSSR a v Německeacute spo-lkoveacute reshypubice Denně se pořizuji sniacutemky protuberanciacute a byly lZiacute~kaacuteny teacutež filshymoveacute zaacuteběry vyacutevoje několika seriiacute eruptivniacutech pwtuberanciacute Radiovyacute šum Slunce je ~uacutedovaacuten na vlně 56 cm a vyacutesledky měřeniacute jsou publikovaacuteny v měsiacutečniacutech middotbuletinech Bylo zaznashymenaacuteno 142 většch vzplaJllutiacute Iladioshyveacuteiho šumu

NOVYacute DALEKOHLED V JIŽNtAFRICE

V HartebeespooYtdamu 20 mll zaacuteshypadně od Pretorie byla otevřena poshybočka Leydenskeacute hvězdaacuterny přemiacutesshytěnaacute sem z Johannesburgu Všechny jejiacute přiacutestroje jsou určeny hlavně pro vyacutezkum proměnnyacutech hvězd staršiacute Franklln-AdamsůV daekohled (průshy

měr 25 cm ohnisko 110 cm) a dvojishytyacute astrograf Rockefellerův (průměr 40 cm ohnisko 230 cm) p ro fotograshyfickou fotometrii a novyacute velmi moshyderně pojatyacute 90 cm reflektor pro foshytometrii fotoelektrickou Systeacutem toshyhoto reflektoru - t zv sběrače světla - je obdobnyacute systeacutemu Casshysegreinovu s tiacutem rozdiacutelem že hlavniacute zrcadlo neniacute parabolickeacute nyacutebrž sfeacuteshyrickeacute Ostryacute obraz je proto vytvaacuteřen jen na optickeacute ose což ovšem neniacute při fotoelek t rickyacutech měřeniacutech velkou zaacuteshyvadou Velkaacute peacuteče byla věnovaacutena

tomu ruby praacutece s dalekohledem byla co nejrychlejšiacute a nejpohodlnějmiddotšiacute PrashycOvniacutek u tohoto dalekohledu - těžko jej nazvat pOlzorovatelem pozomiddotruje jen měřiciacute přiacutestroje - nastaviacute soushyřadnice hvězdy na sveacutem pracovniacutem stole a dalekohed se do určeneacuteho směru postaviacute Ipřesněji než na 1 Světlo hvězdy dopadne na fotoelekshytrickyacute pointer kteryacute nastaveniacute ještě zpřesniacute Teprve potOm světlo prochaacuteshyziacute sipe1ktrografem a dopadaacute na pět růzshynyacutech fOtonaacutesobič ů ktereacute měřiacute světlo hvězdy v různyacutech spektraacutelniacutech oboshyrech od infračerveneacutehJ až po u1trashyfialovyacute S dosaVadniacutemi přiacutestroji trvashylo nastaveniacute a měřeniacute jedneacute hvězshydy i čtvrt hodiny s novyacutem přiacutestrojem si celyacute proces vyžaacutedaacute několika mishynut Ma

METEOROLOGIE V MEZINAacuteRODNiacuteM GEOFYSIKAacuteLNIacuteM ROCE

Pozorovaacuteni českosovenskyacutech meshyteo1rologů v programu Mezinaacuterodniacuteho geofysikaacutelniacuteho roku jsou velmi rozshysaacutehlaacute o čemž svědčiacute i sku tečnost že se jich uacutečastniacute na 160 vědeckyacutech a technckyacutech pracovniacuteků Předepsanaacute

Pozorovaacuteniacute provaacutediacute předevšiacutem Hydroshymeteorologckyacute uacutestav daacutele pak Meshyteorologickaacute olbservatoř ČSAV na Mishylešovce a praacuteCloviště v Hradci Kraacuteloshyveacute Všechna pozorovaacuteniacute probiacutehajiacute poshydle plaacutenu Jsou konaacutena přiacutezemniacute poshyzorovaacuteniacute počasiacute a měřeniacute meteoromiddotoshygickyacutech prvků měřeniacute těchto jevů ve

vyacuteškaacutech pomociacute radiosond měřeni různyacutech druhů slunečniacutehO zaacuteřeniacute a zjišťuje se množstviacute ozonu ve vzdushychu Konaacute se chemickyacute rozbor dešťoshyvyacutech sraacutežek jež jsou zachycovaacuteny na 22 staniciacutech na celeacutem uacutezemiacute republishyky Dobře je organisovaacutena pohotoshyvost četnyacutemiddotch pracovišť kde se pOiZOshyrujiacute a fotografujiacute oblaka a nočniacute sviacuteshytiacuteciacute mraky Vyacutekazy o přiacutezemniacutech a vyacuteškovyacutech povělrnostniacutech měřeniacutech se pravidelně posiacutelaiiacute do světoveacuteho oboroveacuteho centra v Ženevě a do doshykumentačniacuteho střediska v Moskvě

43

SVĚTLO NOČNIacute OBLOHY A POLAacuteRNIacute ZAacuteŘE

V Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roshyce je u naacutes měřeno světlo nočniacute obloshyhy na staniciacutech Astronomickeacuteho uacutestashyvu ČSAV v Ondřejově a na Lomnicshykeacutem štiacutetě Měřeniacute se konaacute fotoelekshytrkky v pěti spektraacutelniacutech obor ech Za prvniacute tři měsiacutece trvaacuteniacute MGR bylo ziacuteskaacuteno celkem 41 řad měřeniacute nočniacute oblohy a soumraku Vyacutesledky isou zashysiacutelaacuteny světovyacutem sltřediskům v Moskvě

a v Paiřiacuteži Do Hydrometeoroogicshykeacuteho uacutestavu a na Lidovou hvězdaacuternu v Praze došlo 23 hlaacutešeniacute tyacutekajiacuteciacutech se edmi ruacuteznyacutech polaacuterniacutech zaacuteřiacute Pozoshyrovam byla zaslaacutena do střediska v Edinburgu Zpraacutecovaacuteniacute zpraacutevo poshyzorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute za posledniacutech 100 let na uacutezemiacute ČSR bylo započato v Historickeacutem uacutestavu ČIS akademie věd

PRVNIacute STANICE PRO VYacuteZKUM ZEMNIacuteCH PROUDŮ V ČSR

V Budkově u Prachatic byl v soushyvislosti s plněniacutem uacutekolů Mezinaacuterodshyniacuteho geofysikaacutelniacuteho roku zahaacutejen zkušebniacute Iprovoz elektrotelurickeacute stashynice kterou zřiacutedil GeOfysikaacutelniacute uacutestav ČSAV Po skončeniacute Mezinaacuterodniacuteho geofysikaacutelniacuteho roku bude stanice poshykračovat v pozorovaacuteniacute variaciacute pole telurickyacutech proudů a bude sloužit jako zaacutekladna při vyacutezkumu hlubinshyneacute stavby zemskeacute kůry pomociacute telushyrickyacutech proudů Bude poskytovat rovněž materiaacutel k vyacutezkumu elektroshymagnetickeacuteho pole Země a jehO zaacuteshyvislůsti na slunečniacute činnůsti a dějiacutech v iůnosfeacuteře

Stanice půužiacutevaacute dvůu sůustav křiacuteshyžůvyacutech linek dlůuhyacutech 1000 m a 100 m umiacutestěnyacutech ve smě rech severůshyjižniacutem a vyacutechůdozaacutepaacutedniacutem Zaacutekladem vnitřniacutehO zařiacutezeniacute jsůu čtyři registračshyniacute aparatury ktereacute umůžňujiacute regishystTaci variaciacute pole telurickyacutech průushy

dů v širůkeacutem růzsahu kmitůčtů Veshydle tůhů je na stanici zařiacutezeniacute prO čashysůveacute značky a autůmatickyacute přepinač citlivůsti spůlečně se zařiacutezeniacutem k ůohraně citlivyacutech měřiciacutech přiacutestrůjů před zničeniacutem uacutečinkem velB(yacutech elekshytrickyacutech přepětiacute při bouři

Připravuje se ještě instalace apashyraturyna měřeniacute gradientu atmůsfeacuteshyricků-elektrickeacutehO půtenciaacutelu K zjišshytěniacute zaacutevislůsti variaciacute telurickyacutech průudů mi půvětrnůstniacutech půdmiacutenshykaacutech je stanice vybavena zaacutekladniacuteshymi meteůrůlQgickyacutemi pYmiddotiacutestrůji NedashylekO elektrotelurickeacute stanice je umiacutesshytěna nůvě zřiacutezenaacute magnetickaacute stanishyce pro registraci elektrůmagnetickyacutech pulsaciacute jejiacutež materiaacutely middotspolu s mashyteriaacutely elektrůtelurickeacute stanice budůu slůužit k řešeniacute kůmplexniacuteho průbleacuteshy

mu elektrůmagnetickyacutech pulsaciacute

Bul ČSAV

OKAMŽLKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČAlSOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1957

(OMA) 2500 kHz 20h SEČ Praha l) 638 kJHz 16h SEČ)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 961 962 964 965 966 967 NV 969 970 971 Praha l NM 975 976 977 978 978 NM NM kyv 983 Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

OMA 972 973 975 977 979 981 982 985 988 991 Pra7IJa l 983 985 987 989 NM 994 997 999 002 004

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 993 996 998 001 NM 006 008 010 012 014 016

Praha l NM 006 NM NM NM NM 0middot22 NM NM 037 NM

l ng V Ptaacuteček

44

Z LIDOVYacuteCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽI(Uacute

POZOROVAacuteNI UMĚLYacuteCH DRUŽIC NA LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNĚ

VE VALAŠSKEacuteM MEZIŘiacutečiacute

Podle telegramů ktereacute dostaacutevaacute Obshylastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meuacuteřiacutečiacute z petřiacutenskeacute hvězdaacuterny byy pozorovaacuteny viditelneacute průlety rakety prvniacute družice a druheacute družice Předshypověděneacute průlety druheacute družice oZnashymuje hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Mezishyřiacutečiacute telegraficky všem hvězdaacuternaacutem v Gottwaldovskeacutem kraji a pro inforshy

maci občanů jsou zplaacutevy o přeletech zařazovaacuteny do miacutestniacuteho rozhlasu Mezi miacutestniacutemi občany je o pozorovtniacute uměleacute družice velkyacute zaacutejem což se projevilo -i ve zvyacutešeneacutem počtu naacuteshyvštěvniacuteku na hvězdaacuterně Pro budoucshynON počiacutetaacute Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute i s U1fičovaacuteniacutem přesneacute polohy a č asu průletu družic

stopa rakety prvniacute družice dne 22 XI 1957 v 17h18m Exposice 5s E xaktau Varex s Biotarern 11)5 f = 75 mm -na film Agfa Superpan (Zd JabZonickyacute)

Lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute)

aSTRAVSKAacute LIDOvA HVĚZDAacuteRNA V MĚSiacuteCIsČSP

Pracovniacuteci lidoveacute hvězdaacuterny v Ostravě se zaacutevaacutezali že v raacutemci 40 vyacuteročiacute tiacutejrnoveacute revoluce a Měsiacutece SČSP uspořaacutedajiacute ve všech odbočkaacutech SČSP ktereacute o to požaacutedajiacute veřejneacute přednaacutešky o uacute~lpěšiacutech sovětskeacute astroshynomie v době posledniacute Ihned po vyshypuštěniacute družic sestav~l tajemniacutek hvězshy

daacuterny B Čurda-Lipovskyacute 3 kompletshyniacute serie diapositivů o saacutetelitech z nichž každaacute maacute přes 30 obrazů kteshyreacute dostali l ektoři k disposici Tato poshyhotovo~lt se dobře vyplatila a pracovshyniacuteci hvězdaacuterny mohlL uspořaacutedat

v kraacutetkeacute době přes osmdesaacutet veshylejnyacutech přednaacutešek v odbOlčkaacutech

45

SČSP v osvětovyacutech besedaacutech v zaacuteshyvodech a na školaacutech Naacutevštěvy předshynaacutešek byly někde přiacutemo rekordniacute Byly to vlastně zajiacutemaveacute besedy s vyacuteshykladem o MGR promiacutetaacuteniacutem diaposishytivfi a Lyotova filmu o slunečniacutech protuberancIacutech Kromě toho byl deshymon~trovaacuten vekyacute rozklaacutedacIacute model třiacutestupňoveacute nosneacute rakety i s umělou družiciacute což vzbudilo mimořaacutednyacute zaacuteshyjem hlavně mlaacutedeže ve školaacutech takže na mnohyacutech školaacutech zhotovujiacute žaacuteci podobnyacute model v ručniacutech praciacutech Po každeacute přednaacutešce byla obšiacuternaacute debata kteraacute někde trvala deacutele než samotnaacute přednaacuteška V uvedeneacutem počtu nejsou

zahrnuty přednaacutešky ktereacute konali naši lektoři pro Společnost pro šiacuteřeniacute polit a věd znalostiacute jichž bylo rovshyněž asL 20 Naše serLe diapositivfi jsme dali k disposici takeacute Společnosti Abychom celyacute tento přednaacuteškovyacute plaacuten mohli splnit zakoupili jsme dalšiacute dva projektory na dapositivy 5 X 5 cm (z nich jeden Zeiss-Peuwe) jakož i 16mm zvukovyacute fVmovyacute projektor Kromě toho se konaly dvakraacutet tyacutedně přednaacutešky o satelitech v klubovně hvězdaacuterny pro naacutevštěvniacuteky hvězdaacutershyny Mfižeme Hci že to byla praacutece pěknaacute a radostnaacute kteraacute naacutem vynesla na mnoha miacutestech Plneacute uznaacuteniacute běl

ASTRONOMICKYacute KROU2EK V ČESKmM KRUMLOVm

Astronomickyacute kroužek v Českeacutem Krumlově může byacutet přiacutekladem j3k i v na prvn pohled nepřiacuteznivyacutech podshymiacutenkaacutech si mohou astronomoveacute amashyteacuteři najiacutet prostřediacute a možnosti pro poshypularisačniacute i pozorovatelskou praacuteci Nezačiacutenalo se jim lehce Mstniacute zaacuteshyjemci o astronomii hledali již od roku 1953 zaacutekl3dnu pro svou praacuteci Původshyně se soustředili v astronomickeacutem kroužku při zaacutevodniacutem klubu ROH naacuteshyrodniacuteho podniku Konopa Při reorgashynisacl tohoto podniku a takeacute proto že přibyacutevalo zaacutejemců o astronomii z růzshynyacutech jinyacutech nodniků škol atd rozshyhodli se členoveacute kroužku po dohodě s osvětovyacutemi nracovniacuteky v roce 1955 převeacutest astronomickyacute kroužek k DomU osvěty V roce 1957 byl kroužek zashyčleněn do osvětoveacute besedy Po celou dobu od sveacuteho z310ženiacute usilov31 kroushyžek o vlastn klubovnu a pozorovatelshynu i o finančni zmiddotajištěni pro svou praacuteci

V podmiacutenkaacutech na DOhled sice půvabshyneacutel)o starobyleacuteho města kde se však zatiacutem zaacutepasiacute se zaiištěnm miacutestnosti a podmiacutenek pro celYacute rozvoi kulturni praacutece nebvlo to lehkYacutem uacutekolem Oběshytavo~n a skutečnyacute zaacutejem člentl astroshynomickeacuteho kroužku překonaly i tvto těžkosti ~ešeniacute bvlo vskutku origishynaacuteln~ Chete-li se dnes zuacutečastnt prashyvidelneacute tyacutedenniacute schůzkv kroužku mushysiacutete se vypravit až teacuteměř na vrcholek vli7e krumlovskeacuteho zaacutemku V roce 1956 bvla v Krumlově totiž zrušena dlouholetaacute tr3dični služba věžnyacutech a

46

kroužek si po dohodě se spraacutevou zaacutemshyku zařiacutedil na z3čaacutetku roku 1957 svoji klubovnu v jejich byacutevaleacute mstnosti na věži Ochoz sloužiacute zaacuteroveň jako noushyzovaacute pozorovatelll3

Zajištěniacute klubovny a pozorovatelny přineslo rozhodujci obrat v celeacute praacuteci kroužku Jeho činnost od začaacutetku roku 1957 spolu s perspektivami praacutece ukashyzujiacute na staacutele vzrfistajiacuteciacute rozvoj činshynosU Kroužek maacute dnes celkem 11 staacuteshylyacutech aktivniacutech člentl Krumlovskeacute obyshyvatelstvo si staacutele viacutece zvykaacute na prashyvidelneacute pondělniacute večery ll3 věži kdy členoveacute kroužku před svou vlastn~ schflzkou zajišťujiacute powrovaacuteniacute pro veshyřmiddotejnost Vyacutezn3m zde maacute i to že sl kroužek zajistil od začaacutetku dobrou propagaci sveacute praacutece Všechny jeho akce pro veřejnost jsOu vždy včas o~n8Jmovaacuteny v miacutestniacutem rozhl1se i v krumlovskeacutem kulturniacutem zpravoshydaji V mnuleacutem roce bohateacutem na mishymořaacutedneacute uacutekazy na obloze neomezili členoveacute kroužku samozřeimě pozoroshyvaacuteni pro veřejnost na jeden den v tyacuteshydnu ale na přklad v době kdv byla pozorov3telnaacute kometa Arend-Roland konali pozorovaacuteniacute a besedy u dalekoshyhledu praktickv každyacute jasnyacute večer Službu měli vždy nejmeacuteně 3 až 4 čleshynoveacute Stejně tak byl podchycen zaacutejem o Mrkosovu kometu a o uměleacute družice Země

Astronomickyacute kroužek Zl jišťuje teacutež několikraacutet do rokapřednaacuteškv vědecshykyacutech pracovniacuteků ktereacute byacutevajiacute velmi

cetně navštiacuteveny Tak na přiacuteklad 17 řiacutejna 1957 přišlo do městskeacuteho dlshyvadla na přednaacutešku dr V Vanyacutesk3 O umělyacutech družicch přes 150 naacutevštěvshyniacutektl Pro nejbližšiacute budoucnost maacute kroužek mnoho plaacutentl Z konkretniacutech uacutekoltl prO letošniacute rok je to na přiacuteklad z3jištěniacute čaacutesti vyacutekladn skřiacuteně miacutestniacuteshyho musea v centru města pro zpraacutevy o činnosti kroužku pozorovatelneacute uacutekazy n 1 obloze a maleacute astronomickeacute vyacutestavky Počiacutetaacute se takeacute s umiacutestěniacutem putovniacute astronomickeacute vyacutestavy Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterny z Českyacutech BudějDshyvic na naacutedvoř krumlovskeacuteho zaacutemku kde projde během sezoacuteny kolem 250 000 naacutevštěvniacutektl Samozřejmě že v plaacutenech kroužku nechybiacute ani vyacutestavshyba noveacute opoZonwatelny UiV~uje se i o možnostech speciaacutelniacutech powrovaacuteniacute člentl na praacutevě dobudevaneacute hvězdaacuterně na Kleti Členoveacute kroužku soustavně spolushy

pracujiacute s Oblastn lidovou hvězdaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech kteraacute jejich praacuteci dobře pomaacutehaacute Zapfijčila jim dalekohledy liacuteten turu věnovala fotoshygrafie a obrazovyacute materiaacutel pro vyacutezdoshybu klubovniacute miacutestnosti V posledniacute době jim budějovickaacute hvězdaacuterna darovala takeacute 16cm zrcadlovyacute dalekohled Řeshyditel Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Česshykyacutech BUdějovicch prof B Polesnyacute pravidelně do Krumlova zajiacuteždiacute a poshymaacutehaacute praacuteci kroužku instruktaacutežemi a přednaacuteškami

Kroužek maacute ovšem i sveacute potiacuteže Poshytřeboval by vyškolit nejmeacuteně jednoho člena kteryacute by p1k mohl kroužek veacutest a zajistit dalšiacute odbornyacute rost všech člentl Mnoho starostiacute často zptlsobujiacute

Věž krumlovskeacutehO zaacutemku kde je umiacutestěna pozorovatelna a klubovna astronomickeacuteho kToužku (foto J a V

Erhartoveacute)

i doswadn těžkosti s finančnim zajišshytěniacutem praacutece kroužku Všechny tyto těžkosti jistě budeu postupně překonaacuteshyvaacuteny předevšiacutem samotnou dobrou prashyciacute kroužku i dobrou spolupraciacute s osvěshytevou besedou a Oblastn lidovou hvězshydaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech Do dalšiacute praacutece přejeme krumlevskyacutem hodshyně uacutespěchů D K

Uacute(AZY lVtl OBLOZE V BŘEZlVll

1 3

4 5

6 7 8 9

23h33-8rn llh47m 19h436m 21hOOm llhOOm 3h545m

19h28m 10hOOm

5h315m 22h04m

3h50m

zaacutekryt hvězdy A Gem (36m) Měsiacutecem - vstup Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy ~ enc (5lm) Měsiacutecem - vstup Merkur v horniacute konjunkci s Měsiacutecem Venuše v největšiacutem lesku (--43m) zatměni I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Měsic v uacuteplňku Měsic v přiacutezemiacute zatměniacute III měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) Neptun v konjunkci s Měsiacutecem (Neptun 2deg severně)

47

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036

SVĚTLO NOČNIacute OBLOHY A POLAacuteRNIacute ZAacuteŘE

V Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roshyce je u naacutes měřeno světlo nočniacute obloshyhy na staniciacutech Astronomickeacuteho uacutestashyvu ČSAV v Ondřejově a na Lomnicshykeacutem štiacutetě Měřeniacute se konaacute fotoelekshytrkky v pěti spektraacutelniacutech obor ech Za prvniacute tři měsiacutece trvaacuteniacute MGR bylo ziacuteskaacuteno celkem 41 řad měřeniacute nočniacute oblohy a soumraku Vyacutesledky isou zashysiacutelaacuteny světovyacutem sltřediskům v Moskvě

a v Paiřiacuteži Do Hydrometeoroogicshykeacuteho uacutestavu a na Lidovou hvězdaacuternu v Praze došlo 23 hlaacutešeniacute tyacutekajiacuteciacutech se edmi ruacuteznyacutech polaacuterniacutech zaacuteřiacute Pozoshyrovam byla zaslaacutena do střediska v Edinburgu Zpraacutecovaacuteniacute zpraacutevo poshyzorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute za posledniacutech 100 let na uacutezemiacute ČSR bylo započato v Historickeacutem uacutestavu ČIS akademie věd

PRVNIacute STANICE PRO VYacuteZKUM ZEMNIacuteCH PROUDŮ V ČSR

V Budkově u Prachatic byl v soushyvislosti s plněniacutem uacutekolů Mezinaacuterodshyniacuteho geofysikaacutelniacuteho roku zahaacutejen zkušebniacute Iprovoz elektrotelurickeacute stashynice kterou zřiacutedil GeOfysikaacutelniacute uacutestav ČSAV Po skončeniacute Mezinaacuterodniacuteho geofysikaacutelniacuteho roku bude stanice poshykračovat v pozorovaacuteniacute variaciacute pole telurickyacutech proudů a bude sloužit jako zaacutekladna při vyacutezkumu hlubinshyneacute stavby zemskeacute kůry pomociacute telushyrickyacutech proudů Bude poskytovat rovněž materiaacutel k vyacutezkumu elektroshymagnetickeacuteho pole Země a jehO zaacuteshyvislůsti na slunečniacute činnůsti a dějiacutech v iůnosfeacuteře

Stanice půužiacutevaacute dvůu sůustav křiacuteshyžůvyacutech linek dlůuhyacutech 1000 m a 100 m umiacutestěnyacutech ve smě rech severůshyjižniacutem a vyacutechůdozaacutepaacutedniacutem Zaacutekladem vnitřniacutehO zařiacutezeniacute jsůu čtyři registračshyniacute aparatury ktereacute umůžňujiacute regishystTaci variaciacute pole telurickyacutech průushy

dů v širůkeacutem růzsahu kmitůčtů Veshydle tůhů je na stanici zařiacutezeniacute prO čashysůveacute značky a autůmatickyacute přepinač citlivůsti spůlečně se zařiacutezeniacutem k ůohraně citlivyacutech měřiciacutech přiacutestrůjů před zničeniacutem uacutečinkem velB(yacutech elekshytrickyacutech přepětiacute při bouři

Připravuje se ještě instalace apashyraturyna měřeniacute gradientu atmůsfeacuteshyricků-elektrickeacutehO půtenciaacutelu K zjišshytěniacute zaacutevislůsti variaciacute telurickyacutech průudů mi půvětrnůstniacutech půdmiacutenshykaacutech je stanice vybavena zaacutekladniacuteshymi meteůrůlQgickyacutemi pYmiddotiacutestrůji NedashylekO elektrotelurickeacute stanice je umiacutesshytěna nůvě zřiacutezenaacute magnetickaacute stanishyce pro registraci elektrůmagnetickyacutech pulsaciacute jejiacutež materiaacutely middotspolu s mashyteriaacutely elektrůtelurickeacute stanice budůu slůužit k řešeniacute kůmplexniacuteho průbleacuteshy

mu elektrůmagnetickyacutech pulsaciacute

Bul ČSAV

OKAMŽLKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČAlSOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V PROSINCI 1957

(OMA) 2500 kHz 20h SEČ Praha l) 638 kJHz 16h SEČ)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 961 962 964 965 966 967 NV 969 970 971 Praha l NM 975 976 977 978 978 NM NM kyv 983 Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

OMA 972 973 975 977 979 981 982 985 988 991 Pra7IJa l 983 985 987 989 NM 994 997 999 002 004

Den 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 993 996 998 001 NM 006 008 010 012 014 016

Praha l NM 006 NM NM NM NM 0middot22 NM NM 037 NM

l ng V Ptaacuteček

44

Z LIDOVYacuteCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽI(Uacute

POZOROVAacuteNI UMĚLYacuteCH DRUŽIC NA LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNĚ

VE VALAŠSKEacuteM MEZIŘiacutečiacute

Podle telegramů ktereacute dostaacutevaacute Obshylastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meuacuteřiacutečiacute z petřiacutenskeacute hvězdaacuterny byy pozorovaacuteny viditelneacute průlety rakety prvniacute družice a druheacute družice Předshypověděneacute průlety druheacute družice oZnashymuje hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Mezishyřiacutečiacute telegraficky všem hvězdaacuternaacutem v Gottwaldovskeacutem kraji a pro inforshy

maci občanů jsou zplaacutevy o přeletech zařazovaacuteny do miacutestniacuteho rozhlasu Mezi miacutestniacutemi občany je o pozorovtniacute uměleacute družice velkyacute zaacutejem což se projevilo -i ve zvyacutešeneacutem počtu naacuteshyvštěvniacuteku na hvězdaacuterně Pro budoucshynON počiacutetaacute Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute i s U1fičovaacuteniacutem přesneacute polohy a č asu průletu družic

stopa rakety prvniacute družice dne 22 XI 1957 v 17h18m Exposice 5s E xaktau Varex s Biotarern 11)5 f = 75 mm -na film Agfa Superpan (Zd JabZonickyacute)

Lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute)

aSTRAVSKAacute LIDOvA HVĚZDAacuteRNA V MĚSiacuteCIsČSP

Pracovniacuteci lidoveacute hvězdaacuterny v Ostravě se zaacutevaacutezali že v raacutemci 40 vyacuteročiacute tiacutejrnoveacute revoluce a Měsiacutece SČSP uspořaacutedajiacute ve všech odbočkaacutech SČSP ktereacute o to požaacutedajiacute veřejneacute přednaacutešky o uacute~lpěšiacutech sovětskeacute astroshynomie v době posledniacute Ihned po vyshypuštěniacute družic sestav~l tajemniacutek hvězshy

daacuterny B Čurda-Lipovskyacute 3 kompletshyniacute serie diapositivů o saacutetelitech z nichž každaacute maacute přes 30 obrazů kteshyreacute dostali l ektoři k disposici Tato poshyhotovo~lt se dobře vyplatila a pracovshyniacuteci hvězdaacuterny mohlL uspořaacutedat

v kraacutetkeacute době přes osmdesaacutet veshylejnyacutech přednaacutešek v odbOlčkaacutech

45

SČSP v osvětovyacutech besedaacutech v zaacuteshyvodech a na školaacutech Naacutevštěvy předshynaacutešek byly někde přiacutemo rekordniacute Byly to vlastně zajiacutemaveacute besedy s vyacuteshykladem o MGR promiacutetaacuteniacutem diaposishytivfi a Lyotova filmu o slunečniacutech protuberancIacutech Kromě toho byl deshymon~trovaacuten vekyacute rozklaacutedacIacute model třiacutestupňoveacute nosneacute rakety i s umělou družiciacute což vzbudilo mimořaacutednyacute zaacuteshyjem hlavně mlaacutedeže ve školaacutech takže na mnohyacutech školaacutech zhotovujiacute žaacuteci podobnyacute model v ručniacutech praciacutech Po každeacute přednaacutešce byla obšiacuternaacute debata kteraacute někde trvala deacutele než samotnaacute přednaacuteška V uvedeneacutem počtu nejsou

zahrnuty přednaacutešky ktereacute konali naši lektoři pro Společnost pro šiacuteřeniacute polit a věd znalostiacute jichž bylo rovshyněž asL 20 Naše serLe diapositivfi jsme dali k disposici takeacute Společnosti Abychom celyacute tento přednaacuteškovyacute plaacuten mohli splnit zakoupili jsme dalšiacute dva projektory na dapositivy 5 X 5 cm (z nich jeden Zeiss-Peuwe) jakož i 16mm zvukovyacute fVmovyacute projektor Kromě toho se konaly dvakraacutet tyacutedně přednaacutešky o satelitech v klubovně hvězdaacuterny pro naacutevštěvniacuteky hvězdaacutershyny Mfižeme Hci že to byla praacutece pěknaacute a radostnaacute kteraacute naacutem vynesla na mnoha miacutestech Plneacute uznaacuteniacute běl

ASTRONOMICKYacute KROU2EK V ČESKmM KRUMLOVm

Astronomickyacute kroužek v Českeacutem Krumlově může byacutet přiacutekladem j3k i v na prvn pohled nepřiacuteznivyacutech podshymiacutenkaacutech si mohou astronomoveacute amashyteacuteři najiacutet prostřediacute a možnosti pro poshypularisačniacute i pozorovatelskou praacuteci Nezačiacutenalo se jim lehce Mstniacute zaacuteshyjemci o astronomii hledali již od roku 1953 zaacutekl3dnu pro svou praacuteci Původshyně se soustředili v astronomickeacutem kroužku při zaacutevodniacutem klubu ROH naacuteshyrodniacuteho podniku Konopa Při reorgashynisacl tohoto podniku a takeacute proto že přibyacutevalo zaacutejemců o astronomii z růzshynyacutech jinyacutech nodniků škol atd rozshyhodli se členoveacute kroužku po dohodě s osvětovyacutemi nracovniacuteky v roce 1955 převeacutest astronomickyacute kroužek k DomU osvěty V roce 1957 byl kroužek zashyčleněn do osvětoveacute besedy Po celou dobu od sveacuteho z310ženiacute usilov31 kroushyžek o vlastn klubovnu a pozorovatelshynu i o finančni zmiddotajištěni pro svou praacuteci

V podmiacutenkaacutech na DOhled sice půvabshyneacutel)o starobyleacuteho města kde se však zatiacutem zaacutepasiacute se zaiištěnm miacutestnosti a podmiacutenek pro celYacute rozvoi kulturni praacutece nebvlo to lehkYacutem uacutekolem Oběshytavo~n a skutečnyacute zaacutejem člentl astroshynomickeacuteho kroužku překonaly i tvto těžkosti ~ešeniacute bvlo vskutku origishynaacuteln~ Chete-li se dnes zuacutečastnt prashyvidelneacute tyacutedenniacute schůzkv kroužku mushysiacutete se vypravit až teacuteměř na vrcholek vli7e krumlovskeacuteho zaacutemku V roce 1956 bvla v Krumlově totiž zrušena dlouholetaacute tr3dični služba věžnyacutech a

46

kroužek si po dohodě se spraacutevou zaacutemshyku zařiacutedil na z3čaacutetku roku 1957 svoji klubovnu v jejich byacutevaleacute mstnosti na věži Ochoz sloužiacute zaacuteroveň jako noushyzovaacute pozorovatelll3

Zajištěniacute klubovny a pozorovatelny přineslo rozhodujci obrat v celeacute praacuteci kroužku Jeho činnost od začaacutetku roku 1957 spolu s perspektivami praacutece ukashyzujiacute na staacutele vzrfistajiacuteciacute rozvoj činshynosU Kroužek maacute dnes celkem 11 staacuteshylyacutech aktivniacutech člentl Krumlovskeacute obyshyvatelstvo si staacutele viacutece zvykaacute na prashyvidelneacute pondělniacute večery ll3 věži kdy členoveacute kroužku před svou vlastn~ schflzkou zajišťujiacute powrovaacuteniacute pro veshyřmiddotejnost Vyacutezn3m zde maacute i to že sl kroužek zajistil od začaacutetku dobrou propagaci sveacute praacutece Všechny jeho akce pro veřejnost jsOu vždy včas o~n8Jmovaacuteny v miacutestniacutem rozhl1se i v krumlovskeacutem kulturniacutem zpravoshydaji V mnuleacutem roce bohateacutem na mishymořaacutedneacute uacutekazy na obloze neomezili členoveacute kroužku samozřeimě pozoroshyvaacuteni pro veřejnost na jeden den v tyacuteshydnu ale na přklad v době kdv byla pozorov3telnaacute kometa Arend-Roland konali pozorovaacuteniacute a besedy u dalekoshyhledu praktickv každyacute jasnyacute večer Službu měli vždy nejmeacuteně 3 až 4 čleshynoveacute Stejně tak byl podchycen zaacutejem o Mrkosovu kometu a o uměleacute družice Země

Astronomickyacute kroužek Zl jišťuje teacutež několikraacutet do rokapřednaacuteškv vědecshykyacutech pracovniacuteků ktereacute byacutevajiacute velmi

cetně navštiacuteveny Tak na přiacuteklad 17 řiacutejna 1957 přišlo do městskeacuteho dlshyvadla na přednaacutešku dr V Vanyacutesk3 O umělyacutech družicch přes 150 naacutevštěvshyniacutektl Pro nejbližšiacute budoucnost maacute kroužek mnoho plaacutentl Z konkretniacutech uacutekoltl prO letošniacute rok je to na přiacuteklad z3jištěniacute čaacutesti vyacutekladn skřiacuteně miacutestniacuteshyho musea v centru města pro zpraacutevy o činnosti kroužku pozorovatelneacute uacutekazy n 1 obloze a maleacute astronomickeacute vyacutestavky Počiacutetaacute se takeacute s umiacutestěniacutem putovniacute astronomickeacute vyacutestavy Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterny z Českyacutech BudějDshyvic na naacutedvoř krumlovskeacuteho zaacutemku kde projde během sezoacuteny kolem 250 000 naacutevštěvniacutektl Samozřejmě že v plaacutenech kroužku nechybiacute ani vyacutestavshyba noveacute opoZonwatelny UiV~uje se i o možnostech speciaacutelniacutech powrovaacuteniacute člentl na praacutevě dobudevaneacute hvězdaacuterně na Kleti Členoveacute kroužku soustavně spolushy

pracujiacute s Oblastn lidovou hvězdaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech kteraacute jejich praacuteci dobře pomaacutehaacute Zapfijčila jim dalekohledy liacuteten turu věnovala fotoshygrafie a obrazovyacute materiaacutel pro vyacutezdoshybu klubovniacute miacutestnosti V posledniacute době jim budějovickaacute hvězdaacuterna darovala takeacute 16cm zrcadlovyacute dalekohled Řeshyditel Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Česshykyacutech BUdějovicch prof B Polesnyacute pravidelně do Krumlova zajiacuteždiacute a poshymaacutehaacute praacuteci kroužku instruktaacutežemi a přednaacuteškami

Kroužek maacute ovšem i sveacute potiacuteže Poshytřeboval by vyškolit nejmeacuteně jednoho člena kteryacute by p1k mohl kroužek veacutest a zajistit dalšiacute odbornyacute rost všech člentl Mnoho starostiacute často zptlsobujiacute

Věž krumlovskeacutehO zaacutemku kde je umiacutestěna pozorovatelna a klubovna astronomickeacuteho kToužku (foto J a V

Erhartoveacute)

i doswadn těžkosti s finančnim zajišshytěniacutem praacutece kroužku Všechny tyto těžkosti jistě budeu postupně překonaacuteshyvaacuteny předevšiacutem samotnou dobrou prashyciacute kroužku i dobrou spolupraciacute s osvěshytevou besedou a Oblastn lidovou hvězshydaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech Do dalšiacute praacutece přejeme krumlevskyacutem hodshyně uacutespěchů D K

Uacute(AZY lVtl OBLOZE V BŘEZlVll

1 3

4 5

6 7 8 9

23h33-8rn llh47m 19h436m 21hOOm llhOOm 3h545m

19h28m 10hOOm

5h315m 22h04m

3h50m

zaacutekryt hvězdy A Gem (36m) Měsiacutecem - vstup Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy ~ enc (5lm) Měsiacutecem - vstup Merkur v horniacute konjunkci s Měsiacutecem Venuše v největšiacutem lesku (--43m) zatměni I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Měsic v uacuteplňku Měsic v přiacutezemiacute zatměniacute III měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) Neptun v konjunkci s Měsiacutecem (Neptun 2deg severně)

47

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036

Z LIDOVYacuteCH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUŽI(Uacute

POZOROVAacuteNI UMĚLYacuteCH DRUŽIC NA LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNĚ

VE VALAŠSKEacuteM MEZIŘiacutečiacute

Podle telegramů ktereacute dostaacutevaacute Obshylastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meuacuteřiacutečiacute z petřiacutenskeacute hvězdaacuterny byy pozorovaacuteny viditelneacute průlety rakety prvniacute družice a druheacute družice Předshypověděneacute průlety druheacute družice oZnashymuje hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Mezishyřiacutečiacute telegraficky všem hvězdaacuternaacutem v Gottwaldovskeacutem kraji a pro inforshy

maci občanů jsou zplaacutevy o přeletech zařazovaacuteny do miacutestniacuteho rozhlasu Mezi miacutestniacutemi občany je o pozorovtniacute uměleacute družice velkyacute zaacutejem což se projevilo -i ve zvyacutešeneacutem počtu naacuteshyvštěvniacuteku na hvězdaacuterně Pro budoucshynON počiacutetaacute Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute i s U1fičovaacuteniacutem přesneacute polohy a č asu průletu družic

stopa rakety prvniacute družice dne 22 XI 1957 v 17h18m Exposice 5s E xaktau Varex s Biotarern 11)5 f = 75 mm -na film Agfa Superpan (Zd JabZonickyacute)

Lidovaacute hvězdaacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute)

aSTRAVSKAacute LIDOvA HVĚZDAacuteRNA V MĚSiacuteCIsČSP

Pracovniacuteci lidoveacute hvězdaacuterny v Ostravě se zaacutevaacutezali že v raacutemci 40 vyacuteročiacute tiacutejrnoveacute revoluce a Měsiacutece SČSP uspořaacutedajiacute ve všech odbočkaacutech SČSP ktereacute o to požaacutedajiacute veřejneacute přednaacutešky o uacute~lpěšiacutech sovětskeacute astroshynomie v době posledniacute Ihned po vyshypuštěniacute družic sestav~l tajemniacutek hvězshy

daacuterny B Čurda-Lipovskyacute 3 kompletshyniacute serie diapositivů o saacutetelitech z nichž každaacute maacute přes 30 obrazů kteshyreacute dostali l ektoři k disposici Tato poshyhotovo~lt se dobře vyplatila a pracovshyniacuteci hvězdaacuterny mohlL uspořaacutedat

v kraacutetkeacute době přes osmdesaacutet veshylejnyacutech přednaacutešek v odbOlčkaacutech

45

SČSP v osvětovyacutech besedaacutech v zaacuteshyvodech a na školaacutech Naacutevštěvy předshynaacutešek byly někde přiacutemo rekordniacute Byly to vlastně zajiacutemaveacute besedy s vyacuteshykladem o MGR promiacutetaacuteniacutem diaposishytivfi a Lyotova filmu o slunečniacutech protuberancIacutech Kromě toho byl deshymon~trovaacuten vekyacute rozklaacutedacIacute model třiacutestupňoveacute nosneacute rakety i s umělou družiciacute což vzbudilo mimořaacutednyacute zaacuteshyjem hlavně mlaacutedeže ve školaacutech takže na mnohyacutech školaacutech zhotovujiacute žaacuteci podobnyacute model v ručniacutech praciacutech Po každeacute přednaacutešce byla obšiacuternaacute debata kteraacute někde trvala deacutele než samotnaacute přednaacuteška V uvedeneacutem počtu nejsou

zahrnuty přednaacutešky ktereacute konali naši lektoři pro Společnost pro šiacuteřeniacute polit a věd znalostiacute jichž bylo rovshyněž asL 20 Naše serLe diapositivfi jsme dali k disposici takeacute Společnosti Abychom celyacute tento přednaacuteškovyacute plaacuten mohli splnit zakoupili jsme dalšiacute dva projektory na dapositivy 5 X 5 cm (z nich jeden Zeiss-Peuwe) jakož i 16mm zvukovyacute fVmovyacute projektor Kromě toho se konaly dvakraacutet tyacutedně přednaacutešky o satelitech v klubovně hvězdaacuterny pro naacutevštěvniacuteky hvězdaacutershyny Mfižeme Hci že to byla praacutece pěknaacute a radostnaacute kteraacute naacutem vynesla na mnoha miacutestech Plneacute uznaacuteniacute běl

ASTRONOMICKYacute KROU2EK V ČESKmM KRUMLOVm

Astronomickyacute kroužek v Českeacutem Krumlově může byacutet přiacutekladem j3k i v na prvn pohled nepřiacuteznivyacutech podshymiacutenkaacutech si mohou astronomoveacute amashyteacuteři najiacutet prostřediacute a možnosti pro poshypularisačniacute i pozorovatelskou praacuteci Nezačiacutenalo se jim lehce Mstniacute zaacuteshyjemci o astronomii hledali již od roku 1953 zaacutekl3dnu pro svou praacuteci Původshyně se soustředili v astronomickeacutem kroužku při zaacutevodniacutem klubu ROH naacuteshyrodniacuteho podniku Konopa Při reorgashynisacl tohoto podniku a takeacute proto že přibyacutevalo zaacutejemců o astronomii z růzshynyacutech jinyacutech nodniků škol atd rozshyhodli se členoveacute kroužku po dohodě s osvětovyacutemi nracovniacuteky v roce 1955 převeacutest astronomickyacute kroužek k DomU osvěty V roce 1957 byl kroužek zashyčleněn do osvětoveacute besedy Po celou dobu od sveacuteho z310ženiacute usilov31 kroushyžek o vlastn klubovnu a pozorovatelshynu i o finančni zmiddotajištěni pro svou praacuteci

V podmiacutenkaacutech na DOhled sice půvabshyneacutel)o starobyleacuteho města kde se však zatiacutem zaacutepasiacute se zaiištěnm miacutestnosti a podmiacutenek pro celYacute rozvoi kulturni praacutece nebvlo to lehkYacutem uacutekolem Oběshytavo~n a skutečnyacute zaacutejem člentl astroshynomickeacuteho kroužku překonaly i tvto těžkosti ~ešeniacute bvlo vskutku origishynaacuteln~ Chete-li se dnes zuacutečastnt prashyvidelneacute tyacutedenniacute schůzkv kroužku mushysiacutete se vypravit až teacuteměř na vrcholek vli7e krumlovskeacuteho zaacutemku V roce 1956 bvla v Krumlově totiž zrušena dlouholetaacute tr3dični služba věžnyacutech a

46

kroužek si po dohodě se spraacutevou zaacutemshyku zařiacutedil na z3čaacutetku roku 1957 svoji klubovnu v jejich byacutevaleacute mstnosti na věži Ochoz sloužiacute zaacuteroveň jako noushyzovaacute pozorovatelll3

Zajištěniacute klubovny a pozorovatelny přineslo rozhodujci obrat v celeacute praacuteci kroužku Jeho činnost od začaacutetku roku 1957 spolu s perspektivami praacutece ukashyzujiacute na staacutele vzrfistajiacuteciacute rozvoj činshynosU Kroužek maacute dnes celkem 11 staacuteshylyacutech aktivniacutech člentl Krumlovskeacute obyshyvatelstvo si staacutele viacutece zvykaacute na prashyvidelneacute pondělniacute večery ll3 věži kdy členoveacute kroužku před svou vlastn~ schflzkou zajišťujiacute powrovaacuteniacute pro veshyřmiddotejnost Vyacutezn3m zde maacute i to že sl kroužek zajistil od začaacutetku dobrou propagaci sveacute praacutece Všechny jeho akce pro veřejnost jsOu vždy včas o~n8Jmovaacuteny v miacutestniacutem rozhl1se i v krumlovskeacutem kulturniacutem zpravoshydaji V mnuleacutem roce bohateacutem na mishymořaacutedneacute uacutekazy na obloze neomezili členoveacute kroužku samozřeimě pozoroshyvaacuteni pro veřejnost na jeden den v tyacuteshydnu ale na přklad v době kdv byla pozorov3telnaacute kometa Arend-Roland konali pozorovaacuteniacute a besedy u dalekoshyhledu praktickv každyacute jasnyacute večer Službu měli vždy nejmeacuteně 3 až 4 čleshynoveacute Stejně tak byl podchycen zaacutejem o Mrkosovu kometu a o uměleacute družice Země

Astronomickyacute kroužek Zl jišťuje teacutež několikraacutet do rokapřednaacuteškv vědecshykyacutech pracovniacuteků ktereacute byacutevajiacute velmi

cetně navštiacuteveny Tak na přiacuteklad 17 řiacutejna 1957 přišlo do městskeacuteho dlshyvadla na přednaacutešku dr V Vanyacutesk3 O umělyacutech družicch přes 150 naacutevštěvshyniacutektl Pro nejbližšiacute budoucnost maacute kroužek mnoho plaacutentl Z konkretniacutech uacutekoltl prO letošniacute rok je to na přiacuteklad z3jištěniacute čaacutesti vyacutekladn skřiacuteně miacutestniacuteshyho musea v centru města pro zpraacutevy o činnosti kroužku pozorovatelneacute uacutekazy n 1 obloze a maleacute astronomickeacute vyacutestavky Počiacutetaacute se takeacute s umiacutestěniacutem putovniacute astronomickeacute vyacutestavy Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterny z Českyacutech BudějDshyvic na naacutedvoř krumlovskeacuteho zaacutemku kde projde během sezoacuteny kolem 250 000 naacutevštěvniacutektl Samozřejmě že v plaacutenech kroužku nechybiacute ani vyacutestavshyba noveacute opoZonwatelny UiV~uje se i o možnostech speciaacutelniacutech powrovaacuteniacute člentl na praacutevě dobudevaneacute hvězdaacuterně na Kleti Členoveacute kroužku soustavně spolushy

pracujiacute s Oblastn lidovou hvězdaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech kteraacute jejich praacuteci dobře pomaacutehaacute Zapfijčila jim dalekohledy liacuteten turu věnovala fotoshygrafie a obrazovyacute materiaacutel pro vyacutezdoshybu klubovniacute miacutestnosti V posledniacute době jim budějovickaacute hvězdaacuterna darovala takeacute 16cm zrcadlovyacute dalekohled Řeshyditel Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Česshykyacutech BUdějovicch prof B Polesnyacute pravidelně do Krumlova zajiacuteždiacute a poshymaacutehaacute praacuteci kroužku instruktaacutežemi a přednaacuteškami

Kroužek maacute ovšem i sveacute potiacuteže Poshytřeboval by vyškolit nejmeacuteně jednoho člena kteryacute by p1k mohl kroužek veacutest a zajistit dalšiacute odbornyacute rost všech člentl Mnoho starostiacute často zptlsobujiacute

Věž krumlovskeacutehO zaacutemku kde je umiacutestěna pozorovatelna a klubovna astronomickeacuteho kToužku (foto J a V

Erhartoveacute)

i doswadn těžkosti s finančnim zajišshytěniacutem praacutece kroužku Všechny tyto těžkosti jistě budeu postupně překonaacuteshyvaacuteny předevšiacutem samotnou dobrou prashyciacute kroužku i dobrou spolupraciacute s osvěshytevou besedou a Oblastn lidovou hvězshydaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech Do dalšiacute praacutece přejeme krumlevskyacutem hodshyně uacutespěchů D K

Uacute(AZY lVtl OBLOZE V BŘEZlVll

1 3

4 5

6 7 8 9

23h33-8rn llh47m 19h436m 21hOOm llhOOm 3h545m

19h28m 10hOOm

5h315m 22h04m

3h50m

zaacutekryt hvězdy A Gem (36m) Měsiacutecem - vstup Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy ~ enc (5lm) Měsiacutecem - vstup Merkur v horniacute konjunkci s Měsiacutecem Venuše v největšiacutem lesku (--43m) zatměni I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Měsic v uacuteplňku Měsic v přiacutezemiacute zatměniacute III měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) Neptun v konjunkci s Měsiacutecem (Neptun 2deg severně)

47

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036

SČSP v osvětovyacutech besedaacutech v zaacuteshyvodech a na školaacutech Naacutevštěvy předshynaacutešek byly někde přiacutemo rekordniacute Byly to vlastně zajiacutemaveacute besedy s vyacuteshykladem o MGR promiacutetaacuteniacutem diaposishytivfi a Lyotova filmu o slunečniacutech protuberancIacutech Kromě toho byl deshymon~trovaacuten vekyacute rozklaacutedacIacute model třiacutestupňoveacute nosneacute rakety i s umělou družiciacute což vzbudilo mimořaacutednyacute zaacuteshyjem hlavně mlaacutedeže ve školaacutech takže na mnohyacutech školaacutech zhotovujiacute žaacuteci podobnyacute model v ručniacutech praciacutech Po každeacute přednaacutešce byla obšiacuternaacute debata kteraacute někde trvala deacutele než samotnaacute přednaacuteška V uvedeneacutem počtu nejsou

zahrnuty přednaacutešky ktereacute konali naši lektoři pro Společnost pro šiacuteřeniacute polit a věd znalostiacute jichž bylo rovshyněž asL 20 Naše serLe diapositivfi jsme dali k disposici takeacute Společnosti Abychom celyacute tento přednaacuteškovyacute plaacuten mohli splnit zakoupili jsme dalšiacute dva projektory na dapositivy 5 X 5 cm (z nich jeden Zeiss-Peuwe) jakož i 16mm zvukovyacute fVmovyacute projektor Kromě toho se konaly dvakraacutet tyacutedně přednaacutešky o satelitech v klubovně hvězdaacuterny pro naacutevštěvniacuteky hvězdaacutershyny Mfižeme Hci že to byla praacutece pěknaacute a radostnaacute kteraacute naacutem vynesla na mnoha miacutestech Plneacute uznaacuteniacute běl

ASTRONOMICKYacute KROU2EK V ČESKmM KRUMLOVm

Astronomickyacute kroužek v Českeacutem Krumlově může byacutet přiacutekladem j3k i v na prvn pohled nepřiacuteznivyacutech podshymiacutenkaacutech si mohou astronomoveacute amashyteacuteři najiacutet prostřediacute a možnosti pro poshypularisačniacute i pozorovatelskou praacuteci Nezačiacutenalo se jim lehce Mstniacute zaacuteshyjemci o astronomii hledali již od roku 1953 zaacutekl3dnu pro svou praacuteci Původshyně se soustředili v astronomickeacutem kroužku při zaacutevodniacutem klubu ROH naacuteshyrodniacuteho podniku Konopa Při reorgashynisacl tohoto podniku a takeacute proto že přibyacutevalo zaacutejemců o astronomii z růzshynyacutech jinyacutech nodniků škol atd rozshyhodli se členoveacute kroužku po dohodě s osvětovyacutemi nracovniacuteky v roce 1955 převeacutest astronomickyacute kroužek k DomU osvěty V roce 1957 byl kroužek zashyčleněn do osvětoveacute besedy Po celou dobu od sveacuteho z310ženiacute usilov31 kroushyžek o vlastn klubovnu a pozorovatelshynu i o finančni zmiddotajištěni pro svou praacuteci

V podmiacutenkaacutech na DOhled sice půvabshyneacutel)o starobyleacuteho města kde se však zatiacutem zaacutepasiacute se zaiištěnm miacutestnosti a podmiacutenek pro celYacute rozvoi kulturni praacutece nebvlo to lehkYacutem uacutekolem Oběshytavo~n a skutečnyacute zaacutejem člentl astroshynomickeacuteho kroužku překonaly i tvto těžkosti ~ešeniacute bvlo vskutku origishynaacuteln~ Chete-li se dnes zuacutečastnt prashyvidelneacute tyacutedenniacute schůzkv kroužku mushysiacutete se vypravit až teacuteměř na vrcholek vli7e krumlovskeacuteho zaacutemku V roce 1956 bvla v Krumlově totiž zrušena dlouholetaacute tr3dični služba věžnyacutech a

46

kroužek si po dohodě se spraacutevou zaacutemshyku zařiacutedil na z3čaacutetku roku 1957 svoji klubovnu v jejich byacutevaleacute mstnosti na věži Ochoz sloužiacute zaacuteroveň jako noushyzovaacute pozorovatelll3

Zajištěniacute klubovny a pozorovatelny přineslo rozhodujci obrat v celeacute praacuteci kroužku Jeho činnost od začaacutetku roku 1957 spolu s perspektivami praacutece ukashyzujiacute na staacutele vzrfistajiacuteciacute rozvoj činshynosU Kroužek maacute dnes celkem 11 staacuteshylyacutech aktivniacutech člentl Krumlovskeacute obyshyvatelstvo si staacutele viacutece zvykaacute na prashyvidelneacute pondělniacute večery ll3 věži kdy členoveacute kroužku před svou vlastn~ schflzkou zajišťujiacute powrovaacuteniacute pro veshyřmiddotejnost Vyacutezn3m zde maacute i to že sl kroužek zajistil od začaacutetku dobrou propagaci sveacute praacutece Všechny jeho akce pro veřejnost jsOu vždy včas o~n8Jmovaacuteny v miacutestniacutem rozhl1se i v krumlovskeacutem kulturniacutem zpravoshydaji V mnuleacutem roce bohateacutem na mishymořaacutedneacute uacutekazy na obloze neomezili členoveacute kroužku samozřeimě pozoroshyvaacuteni pro veřejnost na jeden den v tyacuteshydnu ale na přklad v době kdv byla pozorov3telnaacute kometa Arend-Roland konali pozorovaacuteniacute a besedy u dalekoshyhledu praktickv každyacute jasnyacute večer Službu měli vždy nejmeacuteně 3 až 4 čleshynoveacute Stejně tak byl podchycen zaacutejem o Mrkosovu kometu a o uměleacute družice Země

Astronomickyacute kroužek Zl jišťuje teacutež několikraacutet do rokapřednaacuteškv vědecshykyacutech pracovniacuteků ktereacute byacutevajiacute velmi

cetně navštiacuteveny Tak na přiacuteklad 17 řiacutejna 1957 přišlo do městskeacuteho dlshyvadla na přednaacutešku dr V Vanyacutesk3 O umělyacutech družicch přes 150 naacutevštěvshyniacutektl Pro nejbližšiacute budoucnost maacute kroužek mnoho plaacutentl Z konkretniacutech uacutekoltl prO letošniacute rok je to na přiacuteklad z3jištěniacute čaacutesti vyacutekladn skřiacuteně miacutestniacuteshyho musea v centru města pro zpraacutevy o činnosti kroužku pozorovatelneacute uacutekazy n 1 obloze a maleacute astronomickeacute vyacutestavky Počiacutetaacute se takeacute s umiacutestěniacutem putovniacute astronomickeacute vyacutestavy Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterny z Českyacutech BudějDshyvic na naacutedvoř krumlovskeacuteho zaacutemku kde projde během sezoacuteny kolem 250 000 naacutevštěvniacutektl Samozřejmě že v plaacutenech kroužku nechybiacute ani vyacutestavshyba noveacute opoZonwatelny UiV~uje se i o možnostech speciaacutelniacutech powrovaacuteniacute člentl na praacutevě dobudevaneacute hvězdaacuterně na Kleti Členoveacute kroužku soustavně spolushy

pracujiacute s Oblastn lidovou hvězdaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech kteraacute jejich praacuteci dobře pomaacutehaacute Zapfijčila jim dalekohledy liacuteten turu věnovala fotoshygrafie a obrazovyacute materiaacutel pro vyacutezdoshybu klubovniacute miacutestnosti V posledniacute době jim budějovickaacute hvězdaacuterna darovala takeacute 16cm zrcadlovyacute dalekohled Řeshyditel Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Česshykyacutech BUdějovicch prof B Polesnyacute pravidelně do Krumlova zajiacuteždiacute a poshymaacutehaacute praacuteci kroužku instruktaacutežemi a přednaacuteškami

Kroužek maacute ovšem i sveacute potiacuteže Poshytřeboval by vyškolit nejmeacuteně jednoho člena kteryacute by p1k mohl kroužek veacutest a zajistit dalšiacute odbornyacute rost všech člentl Mnoho starostiacute často zptlsobujiacute

Věž krumlovskeacutehO zaacutemku kde je umiacutestěna pozorovatelna a klubovna astronomickeacuteho kToužku (foto J a V

Erhartoveacute)

i doswadn těžkosti s finančnim zajišshytěniacutem praacutece kroužku Všechny tyto těžkosti jistě budeu postupně překonaacuteshyvaacuteny předevšiacutem samotnou dobrou prashyciacute kroužku i dobrou spolupraciacute s osvěshytevou besedou a Oblastn lidovou hvězshydaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech Do dalšiacute praacutece přejeme krumlevskyacutem hodshyně uacutespěchů D K

Uacute(AZY lVtl OBLOZE V BŘEZlVll

1 3

4 5

6 7 8 9

23h33-8rn llh47m 19h436m 21hOOm llhOOm 3h545m

19h28m 10hOOm

5h315m 22h04m

3h50m

zaacutekryt hvězdy A Gem (36m) Měsiacutecem - vstup Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy ~ enc (5lm) Měsiacutecem - vstup Merkur v horniacute konjunkci s Měsiacutecem Venuše v největšiacutem lesku (--43m) zatměni I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Měsic v uacuteplňku Měsic v přiacutezemiacute zatměniacute III měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) Neptun v konjunkci s Měsiacutecem (Neptun 2deg severně)

47

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036

cetně navštiacuteveny Tak na přiacuteklad 17 řiacutejna 1957 přišlo do městskeacuteho dlshyvadla na přednaacutešku dr V Vanyacutesk3 O umělyacutech družicch přes 150 naacutevštěvshyniacutektl Pro nejbližšiacute budoucnost maacute kroužek mnoho plaacutentl Z konkretniacutech uacutekoltl prO letošniacute rok je to na přiacuteklad z3jištěniacute čaacutesti vyacutekladn skřiacuteně miacutestniacuteshyho musea v centru města pro zpraacutevy o činnosti kroužku pozorovatelneacute uacutekazy n 1 obloze a maleacute astronomickeacute vyacutestavky Počiacutetaacute se takeacute s umiacutestěniacutem putovniacute astronomickeacute vyacutestavy Oblastshyniacute lidoveacute hvězdaacuterny z Českyacutech BudějDshyvic na naacutedvoř krumlovskeacuteho zaacutemku kde projde během sezoacuteny kolem 250 000 naacutevštěvniacutektl Samozřejmě že v plaacutenech kroužku nechybiacute ani vyacutestavshyba noveacute opoZonwatelny UiV~uje se i o možnostech speciaacutelniacutech powrovaacuteniacute člentl na praacutevě dobudevaneacute hvězdaacuterně na Kleti Členoveacute kroužku soustavně spolushy

pracujiacute s Oblastn lidovou hvězdaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech kteraacute jejich praacuteci dobře pomaacutehaacute Zapfijčila jim dalekohledy liacuteten turu věnovala fotoshygrafie a obrazovyacute materiaacutel pro vyacutezdoshybu klubovniacute miacutestnosti V posledniacute době jim budějovickaacute hvězdaacuterna darovala takeacute 16cm zrcadlovyacute dalekohled Řeshyditel Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Česshykyacutech BUdějovicch prof B Polesnyacute pravidelně do Krumlova zajiacuteždiacute a poshymaacutehaacute praacuteci kroužku instruktaacutežemi a přednaacuteškami

Kroužek maacute ovšem i sveacute potiacuteže Poshytřeboval by vyškolit nejmeacuteně jednoho člena kteryacute by p1k mohl kroužek veacutest a zajistit dalšiacute odbornyacute rost všech člentl Mnoho starostiacute často zptlsobujiacute

Věž krumlovskeacutehO zaacutemku kde je umiacutestěna pozorovatelna a klubovna astronomickeacuteho kToužku (foto J a V

Erhartoveacute)

i doswadn těžkosti s finančnim zajišshytěniacutem praacutece kroužku Všechny tyto těžkosti jistě budeu postupně překonaacuteshyvaacuteny předevšiacutem samotnou dobrou prashyciacute kroužku i dobrou spolupraciacute s osvěshytevou besedou a Oblastn lidovou hvězshydaacuternou v Českyacutech Budějoviciacutech Do dalšiacute praacutece přejeme krumlevskyacutem hodshyně uacutespěchů D K

Uacute(AZY lVtl OBLOZE V BŘEZlVll

1 3

4 5

6 7 8 9

23h33-8rn llh47m 19h436m 21hOOm llhOOm 3h545m

19h28m 10hOOm

5h315m 22h04m

3h50m

zaacutekryt hvězdy A Gem (36m) Měsiacutecem - vstup Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy ~ enc (5lm) Měsiacutecem - vstup Merkur v horniacute konjunkci s Měsiacutecem Venuše v největšiacutem lesku (--43m) zatměni I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Měsic v uacuteplňku Měsic v přiacutezemiacute zatměniacute III měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) Neptun v konjunkci s Měsiacutecem (Neptun 2deg severně)

47

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036

11

12

14 15

16

20 21

23 26 28

29

30

10middot

4h127m 4h592m

11h48m 18h44m

Oh159m 12h20m 22h025m 12hOOm 10h50m 20hOOm

2h09lm 4h06m

22h58m Oh385m

23h088m 4h 025m

12h18m 8hOOm

22h308m 3h145m

20h31m

1 _ 0 shy

zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m) Měsiacutecem vstup zaacutekryt hvězdy jl Sco (43m ) Měsiacutecem vyacutestup Měsiacutec v posledniacute čtvrti Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturn 30 jižně) zabměniacute I mě-siacutece Jupiterova - zalčaacutetelk Mars v konjunkci s Měsiacutecem (Mars 6deg jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše 1deg jižně) Měsiacutec v novu Měsiacutec v odzemiacute zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek jarniacute rovnodennost - začaacutetek jara Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Mer1jur 01 0 jižně) zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

zaacutekryt hvězdy 104 Tau (5Om) Měsiacutecem - vstup zatměniacute I měsiacutece Jupiterova - začaacutetek

Měsiacutec v prvniacute čtvrti Merkur ve vyacutechodniacute elongaci (19deg ) zatměniacute 1 měsiacutece Jupiterova -- začaacutetek

zatměniacute II měsiacutece Jupiterova - začaacutetek Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 7deg severně)

Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ohlastiznaacutezorňuje draacutehy Slulllce a planet V březnu

Pohyby planet jsou vyznashyčeny silnyacutemi čarami

u nichž šipka značiacute směr

pohybu mezi hvězdami Daacuteshyle jsou z8Jkresleny polohy Měsiacutece v době hlavniacutech

faacuteziacute

Obzorovaacute mapka Mershykura znaacutezorňuje draacutehu teacuteto planety na večerniacute obloze v 19 hodin Na spodshyniacutem okraji mapky je vyshyznačen azimut počiacutetanyacute od jihu a po leveacute straně vyacuteš1ka nad obzorem

Mezinaacuterodniacute geofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 20 21 a 28 III světoveacute meshyteorologickeacute obdobiacute 17 až 26 III M

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovni novinovaacute služba A-~2036