Historický vývoj zobrazovacích metod

Eva Schlesingerová

Prvopočátky geometrie

Nauka o vyměřování země

Měřičské obrazce

Prvotní doklady o rýsování

Rýsování půdorysů budov ve starověku

Dochované nálezy

Doklady o měření provazcem a pruty v náboženských obřadech

Geometrie v antice

Přínos Arabů a přínos mnišských řádů

Úvod

Původní využití geometrických obrazců

Proč nad jejich vlastnostmi začali uvažovat?

Důležité úlohy, se kterými se museli vypořádat – stavba obydlí a stavba míst pro náboženské obřady

Nauka o vyměřování země

Vznik ve starověkém Egyptě zhruba 600 let př. n. l.

Důvod - pravidelné povodně u řeky Nilu

První geometrické terminologie

Měřičské obrazce

Kružidlo

Měřící prut

Egyptský provazec s uzly – aplikace Pythagorovy věty

Prvotní doklady o rýsování

Svědectví papyrů a hliněných tabulek

Půdorys pevnosti z Mezopotámie

(2150 př. n. l.)

Ovál na chrámu v Luxoru v Egyptě kolem roku 1200 př. n. l.

Půdorys pevnosti z Mezopotámie

Ovál na chrámu v Luxoru

Rýsování půdorysů budov ve starověku

Způsob zakládání budov – vedoucí čáry půdorysu, určení řídícího obdélníku stavby

Kolmé promítání na jednu a to vodorovnou průmětnu

Nákres sloupu z chrámu bohyně Hathory (rok 150 př. n. l.)

Osový řez sloupu

Dochované nálezy

V chaldejském Uru

Reliéfy na egyptských chrámech v Karnaku, Dendereh a Edfu

Doklad rýsování půdorysů staveb – v knize Allaina Mannesona Malleta (1630 - 1706)

z roku 1672

Kniha A. M. Malleta z roku 1672

Reliéf vladaře s pruty a provazcem

Přibližně z roku

2300 př. n. l.

Kůl středu krále Gudea

Nález v Uru

Označuje střed

budovy

Reliéf vladaře a bohyně s pruty

2500 př. n. l.

Doklady o měření provazcem a pruty v náboženských obřadech

Ve Starém zákoně Bible

Pravidelný šestiúhelník k náznaku Boha

Sedmiramenný svícen jeruzalemského chrámu na reliéfu Titova vítězného oblouku v Římě

Reliéf Titova vítězného oblouku v Římě

Geometrie v antice

Thálés z Milétu (624 - 548 př. n. l.)

Pythagoras ze Samu (569 - 475 př. n. l.)

Platón (427 - 347 př. n. l.)

Eukleides z Alexandrie (340 - 280 př. n. l.)

Apollonios z Pergé (asi 262 - 190 př. n. l.)

Archimédes ze Syrakus (287 - 212 př. n. l.)

Dioklés (240 - 180 př. n. l.)

Pythagoras ze Samu (asi 569 – asi 475 př. n. l.)

Detail z Raffaelova obrazu Athénská škola

Římská mozaika ukazující Platónovu Akademii

Eukleides z Alexandrie (340 – 280)

Detail

z Raffaelova

obrazu

Athénská škola

Přínos Arabů a mnišských řádů

Arabové překládali spisy řeckých geometrů

Mnišské řády zakládají stavební korporace

Dlouhý vývoj rýsování – kámen, papyrus, pergamen, papír

Perspektivní promítání

První knižní zmínka – Vitruvio - Deset knih o architektuře

(1. Stol. př. n. l.)

Alhazen (965 - 1039)

- správný fyzikální výklad perspektivy

Perspektiva v malířství

Nizozemský malíř Jan van Eyck

(1390 - 1441) – nesprávný pokus

Filippo Brunelleschi (1377 – 1446)

Leonardo da Vinci (1452 - 1519)

Raffael (1483 - 1520)

Michelangelo Buonarotti (1475 - 1564)

Paolo di Donno (1397 - 1475)

Obraz manželů Arnolfiniových Jana van Eycka z roku 1434

Leonardo da Vinci (1452 - 1519)

Leonardův návrh lodě a jeho rekonstrukce.

Leonardova studie k obrazu Klanění tří králů

Raffaelova Athénská škola (1509 - 1511)

Raffaelova Athénská škola

Nádoba Paola di Donna

Perspektiva a zobrazování měst

Raffael Santi

(1483 - 1520) a jeho obraz Madonna di Foligno

První knihy o perspektivním promítání

Leone Battista Alberti (1404 - 1472)

- Della pittura libri tre

Pierro della Francesca (1416 - 1492)

Luca Pacioli (1445 – 1514)

- Božská proporce (1509)

Albrecht Dürer (1471 - 1528)

Quido Ubaldo del Monte (1545 - 1607)

Pierro della Francesca (1416 - 1492)

Jeho hlava z fresky

Resurrection (vzkříšení) je pokládána za autoportrét

Luca Pacioli (1445 - 1514) od Jacopo de´ Barbari

Autoři knih o perspektivě

Girard Desargues (1591 - 1661)

Brook Taylor (1685 - 1731)

- 1715 Linear perspective

Brook Taylor (1685 - 1731)

Perspektiva v českých zemích

veduty, pohledy

plán vodovodu Starého města pražského od pražského mlynáře Veselého z roku 1729

Vojtěch Hynais (1854 - 1925)

- skicy k obrazu Ecce Homo

Plán vodovodu mlynáře Veselého

Počátky deskriptivní geometrie

1525 A. Dürer řezy rotační kuželové plochy

Stavební plány pevností z 16. Století

Technický rozvoj - potřeba stále dokonalejších stavebních plánů

Gaspard Monge (1746 - 1818)

- vědecká, univerzálně použitelná metoda

Gaspard Monge (1746 - 1818)

Narozen 10. 5. 1746 v Beaune u Dijonu fyzik, chemik, profesor, ředitel a spolumajitel chemické továrny…1768 profesor matematiky1788 Didaktický spis Traité élémentaire de statique1793 – 1822 Dictionnaire de PhysiquePočátky projektivní geometrie

Gaspard Monge

1795 tisk jeho přednášek v Journal des Ecoles normales1798 až 1799 první knižní vydání Deskriptivní geometrie1807 Applications de l´Analyse a la Géometrie – počátky diferenciální geometrieZemřel 18. července 1818

Princip Mongeovy projekce

Portrét Gasparda Monge

Titulní strana Deskriptivní geometrie

Princip promítání přímky v Mongeově promítání

Průnik dvou kuželových ploch v Mongeově promítání

Deskriptivní geometrie v českých zemích

František Josef Gerstner (1756 - 1832)- vznik inženýrského studia v Praze

Rudolf Skuherský (1828 - 1863)František Tilšer (1825 - 1913)Jan Sobotka (1862 - 1931)Karel Pelz (1845 - 1908)Emil (1848 - 1894) a Eduard (1852 - 1903) Weyrové

František Josef Gerstner(1756 - 1832)

Jan Sobotka (1862 - 1931)

Rudolf Skuherský (1828 - 1863)

1850 - první práce z deskriptivní geometrie

mimořádný profesor deskriptivní geometrie a průpravného technického kreslení v Praze na polytechnice

tvůrcem tzv. ortografické paralelní perspektivy

Skuherského metoda

Autoři české dvoudílné učebnice Deskriptivní geometrie

František Kadeřávek (1885 - 1961)

Josef Klíma (1887 - 1943)

Josef Kounovský (1878 - 1949)

František Kadeřávek (1885 - 1961)