IPN KREDO – úkol č. 6část „bilance zdrojů VŠ“

Vyhodnocení úkolu a další doporučení vztahující se k tématu „bilance zdrojů VŠ"

- shrnutí po zapracování připomínek týmu KA04

Zpracoval: RNDr. Pavel Popela, Ph.D., tým IPN KREDO KA03

Redigoval: doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., garant aktivity KA03 IPN KREDO

Datum: aktualizovaná verze ze dne 20. 10. 2015

1

Obsah

Obsah.....................................................................................................................................................2

Úvodní poznámka...................................................................................................................................3

Vyhodnocení úkolu č. 6 část „bilance zdrojů VŠ“...................................................................................5

ZÁVĚRY: 10 bodů pro MŠMT z podnětů VŠ:.........................................................................................56

ZÁVĚRY: 10 bodů pro VŠ:......................................................................................................................73

Souhrnná doporučení týmu KA04 pro MŠMT.......................................................................................80

2

Úvodní poznámka

Komentář: K uvedenému textu proběhla široká diskuze jak v rámci týmu IPN KREDO K03, tak zejména v týmu K04 a její  výsledky byly průběžně shrnovány v řadě písemných podkladů.  Z důvodu redukce počtu komentářových souborů autor všechny připomínky v podkladech vypořádal a zahrnul do tohoto textu.  S ohledem na  diskutovanou   vyhraněnost   pasáží   textu   s cílem   iniciovat   potřebnou  otevřenou diskuzi autor rovněž zahrnul do některých podstatných odstavců i vývoj diskuze tak, aby si čtenář mohl udělat co nejúplnější představu o vývoji stanovisek a o použitých argumentech. Předpokládá, že toto výjimečně použité pojetí nebude působit rušivě.  

Zadání: Cílem sestavení bilance zdrojů VŠ je nalézt, pojmenovat a zaznamenat přehled všech zdrojů,

které budete při naplňování cílů svého strategického plánu potřebovat (detaily viz KREDO_Úkol č.

6_Zadání.pdf).

Toto  shrnutí  se  snaží  v rámci  daných  omezení  zobecnit  pohledy   jednotlivých  VŠ.  Přitom  je  snaha důsledně respektovat  závazek,  že individuální  údaje jednotlivých VŠ jsou důvěrné a nebudou nikde zveřejňovány.

Upřesnění: Z důvodu zpracování souhrnného pohledu na stávající a požadované zdroje za všechny

zúčastněné vysoké školy byly VŠ požádány, aby pro své jednotlivé strategické priority cílových roků

2020 a 2030 bilancovaly zdroje: lidské zdroje – zaměstnanci, lidské zdroje – studenti, finanční

prostředky, prostorové požadavky (budovy, jejich stav, údržba, obnova apod.), přístrojové vybavení,

informační zdroje (knihovny, elektronické informační zdroje), informační technologie (sítě, HW, SW).

Bylo možné k těmto zdrojům přidat další.

Shrnutí respektuje toto a další členění. 

Souvislosti: Celý úkol č. 6 měl ve svém zadání dvě části, bilanci zdrojů a analýzu rizik, které byly

zpracovány do dvou různých, ale úzce propojených dokumentů. Proto byly na VŠ obě části

zpracovávány souběžně s ohledem na obsah a dopady obou částí navzájem. Zároveň plnění úkolu č. 6

na VŠ souviselo s přípravou dalších podkladů a zásadní je jeho návaznost na sestavení strategického

plánu rozvoje VŠ.

3

Shrnutí   se   snaží   podchytit   některé   souvislosti   pouze   indikativním  a  doporučujícím  způsobem,   což odpovídá   době   zpracování,   heterogenitě   a   rozsahu   dalších   souvisejících   zdrojů.   Ne   všechny   VŠ participovaly na všech úkolech (dokonce ani v případě řešení obou částí úkolu č. 6). Podobně nebylo obsáhleji  zahrnuto zpracování podkladu z VŠ, kde zpracovávající  týmy VŠ uvedly názvy dokumentů nebo jiných informačních zdrojů, ze kterých při bilanci zdrojů (a také při analýze rizik) vycházely.

4

Vyhodnocení úkolu č. 6 část „bilance zdrojů VŠ“

Základní shrnující informace: Podklady   pro   plnění   tohoto   úkolu   poskytlo   41  VŠ   zapojených   do projektu  KREDO  (19  z 25 veřejných  VŠ,  přičemž chybějící   svojí   velikostí  a   významem představují zásadně větší podíl, 1 z 2 státních a 21 soukromých VŠ). 

Kvalita vstupních dat: Je uvedena přehledně na základě expertního (subjektivního) posouzení pomocí

následujících obrázků.

Obr. 1: Histogram kvality textového zpracování.

Úroveň   textového   zpracování   rovnoměrně   kolísá   (hodnoceno   „expertně“   na   škále   1-10,   kde   10 představuje  nejlepší  hodnocení),  převládají  stručné glosy  (viz  četnost  hodnocení  3).  Výstižné glosy některých  VŠ  byly   dále  plně   využity   v textu,   zejména  pro   řadu  doporučení,   a   to   častěji   než  bylo očekáváno   s ohledem   na   kvantitativní   povahu   vyžádaných   dat.   Tím   byl   částečně   kompenzován problém,   který   při   zpracování   nastal   s heterogenitou   zpracovávaných   dat.   Použitá   finální   škála hodnocení u souvisejících histogramů: 1 - přespříliš stručné, 2 - podprůměrné zpracování, 3 - stručné glosy a údaje, 4 – mírně podprůměrné zpracování, 5 - průměrné zpracování, 6 – mírně nadprůměrné zpracování, 7- nadprůměrné zpracování, 8 - velmi dobré zpracování, 9 výborné zpracování – drobné výhrady, 10 vynikající podrobné zpracování – bez výhrad.

5

Obr. 2: Histogram kvality číselného zpracování.

Histogram kvality číselného zpracování ukazuje na pečlivé a výborné (viz hodnocení 9 a 10) a průměrné zpracování   (variabilita  od  4  do  7),  výjimka  existuje   (0),  ale   je  kompenzována  důrazem na  kvalitní zpracování textu. Histogram nepřímo dokládá heterogenitu zmiňovanou dále.

Obr. 3: Histogram podrobnosti zpracování.

6

Histogram podrobnosti zpracování shrnuje, jak autoři z VŠ kladli důraz na podrobné pojetí zpracování poskytnutých vstupů (opět posouzeno expertně – subjektivně na základě srovnání).  Histogram opět potvrzuje nepřímo heterogenitu dat a zejména existenci chybějících dat (s velkou variabilitou viz 3-8).

Heterogenita dat: Přes doporučení: „Při uvádění číselných nebo finančních údajů uvádějte, prosím, u

cílových roků 2020 a 2030 hodnotu nárůstu (nebo poklesu) jako rozdíl mezi hodnotami roku 2020 vůči

současnosti a jako rozdíl mezi roky 2030 a 2020.“ jsou v tabulkách některých VŠ nikoliv rozdíly, ale absolutní čísla, někdy zadaná jako textové řetězce. Rovněž uvedená čísla se někdy vztahují pouze k aktivitě plánované k dosažení stanoveného cíle, jindy i k souvisejícím nebo všem činnostem celé VŠ.

Zajímavou   možností   proto   je   pokusit   se   identifikovat   některé   zmíněné   problémy   s   úplností   a homogenitou sebraných dat kvantitativně.

Obr. 4: Četnosti rozdílů v číselných vstupech (v tabulkách některých VŠ jsou nikoliv rozdíly, ale absolutní čísla).

Histogram   identifikuje   případy,   kdy   čísla   jsou   uvedena   korektně   (rozdílové   informace  =  0)   a   dále případy, kdy je část čísel uvedena buď odlišně (=1), nebo zcela odlišně (=2). Nutné opravy samozřejmě ztížily zpracování.

7

Obr. 5: Četnosti rozdílů ve vztažení číselných údajů.

Uvedená čísla se někdy vztahují pouze k aktivitě plánované k dosažení stanoveného cíle (=0), jindy i k souvisejícím (=1 – subjektivně identifikováno) nebo všem činnostem celé VŠ (=2). Ukázalo se značně sporně opravitelné, vedlo k redukci možných variant hodnocení. 

Přes další doporučení: „Číselné údaje uvádějte přednostně, pouze v těch případech, kdy nelze použít

kvantitativní ukazatel, můžete použít slovní popis s možností podrobnějšího popisu v poznámce.“ opět některé VŠ (odůvodněně) uvádějí většinově textové údaje.

8

Obr. 6: Identifikace formy zpracování dat.

Některé VŠ (odůvodněně) uvádějí většinově textové údaje (=2), případně smíšené údaje (=1), ale stále většina uvádí požadované číselné údaje bez nutnosti konverze (=0). Opět tím bylo ztíženo zpracování.

Kromě prezentovaných shrnutí, která se snaží překonat, případně zohlednit tyto heterogenity s důrazem na opatrnost interpretace souvisejících závěrů, z heterogenit vyplývají metodická doporučení, jak pro jednotlivé VŠ, tak pro budoucí zadavatele, která jsou dále v závěru uvedena.

Úplnost dat: Problémy s heterogenitou vstupních dat znásobuje i omezená úplnost poskytnutých dat. VŠ se poměrně  rozdílně  řídily  doporučením:   „Údaje o jednotlivých zdrojích pro danou strategickou

prioritu se uvádějí ve všech případech, kdy se zdroj dané priority týká, pokud vazba neexistuje, zůstane

buňka nevyplněna.“  Ukazuje se, že pro některé srovnatelné strategické priority obdobných VŠ existují rozdílné názory na existenci vazby mezi prioritou a zdrojem. Poměrně podstatnější roli hraje rozdílnost přístupu   k identifikaci   zdrojů   předpokládaného  pokrytí  finančních   prostředků,   které   celkem   široce využívají  výčtovou nabídku v zadání úkolu (tj.   interní zdroje včetně příspěvku, rozmanité projektové zdroje,  doplňková činnost  a smluvní  spolupráce).  Je zde poměrně úzká souvislost   (pouze verbálně identifikovaná) mezi variabilitou zdroje a silou vyjádření VŠ o souvisejícím riziku. Nabízí se zde budoucí posouzení „risk averse“ přístupu jak jednotlivých VŠ, tak celého státu k tak strategické oblasti, jakou je v ČR vysokoškolské vzdělávání.

9

Obr. 7: Histogram podrobnosti zpracování údajů do 2020.

Histogram společně s textovými komentáři  ukazuje  rozdělení  do dvou skupin (9-10 pracují  s jedním scénářem pro budoucí variabilitu v krátkém horizontu; druhá skupina i při práci s krátkým horizontem výrazně redukuje objem informací s ohledem na uváděné neurčitosti).

Obr. 8: Histogram podrobnosti zpracování údajů do 2030.

10

Histogram společně s textovými komentáři opět ukazuje rozdělení do dvou skupin – viz tvar U-rozdělení (9-10 stále pracují s jedním scénářem pro budoucí variabilitu v dlouhém horizontu; druhá skupina 0-8 při práci s dlouhým horizontem výrazně redukuje objem informací s ohledem na uváděné neurčitosti, ale zejména významný počet zcela rezignuje na uvádění jakýchkoliv predikujících informací). K tomu jsou proto v závěrech uvedena shrnující doporučení -  VŠ Bod 2: Pracovat s neurčitostí vnějšího prostředí

pomocí více scénářů a VŠ Bod 6: Při strategickém řízení zohledňovat budoucí neurčitost – robustnost

rozhodnutí a VŠ Bod 8: Strategické řízení doplňovat v rozumné míře adaptivním. 

Reprezentativnost dat: S ohledem na to, že sběru v projektu KREDO se neúčastní některé významné VVŠ, je  vhodné přistupovat  k výsledkům shrnutí  se vší  opatrností,  zejména při   jejich  zobecňování, interpretaci   a   případné   implementaci.   Obdobně   lze   doporučit,   aby   případná   vystoupení   zástupců neúčastnících se VŠ  nebyla a priori kritická a zvážilo se posouzení dosahu některých závěrů. Uvedená shrnutí by však mohla i přes důslednou anonymitu závěrů (ve vztahu ke konkrétním VŠ – viz zadání) poskytnout určitou zpětnou vazbu jednotlivým VŠ (účastnícím se i neúčastnícím se) a i možnou inspiraci např. MŠMT v oblasti strategických plánů. Obdobné možnosti jako pro neúčastnící se VŠ mohou pak platit pro reprezentace VŠ, kdy i jejich stanoviska mohou být ovlivněna účastí nebo neúčastí vysokých škol jako členů předsednictev ČKR a RVŠ.  

Doplňující zdroje: Z výše  uvedených  postřehů  k  heterogenitě,   úplnosti   a   reprezentativnosti   dat   je možné dále doplnit a porovnat získané informace VŠ s vybranými ukazateli zahrnutými v rozpočtech VŠ (dostupné   z www   MŠMT).   Na   tyto   případy   pak   lze   explicitně   poukázat   (s ohledem   na   obsah zpracovávaných tabulek připadají do úvahy pouze počty studentů dle ukazatele A a přidělené finance; v budoucnu  lze zřejmě využít   i  další  podklady týkající  se ukazatele  K a souhrny MŠMT z výročních zpráv).

Zastoupení VŠ z ČR v projektu KREDO: Na základě  orientační   (a   subjektivní)   klasifikace  podle orientace studijních oborů účastnících se VŠ lze konstatovat, že některé typy VŠ nejsou reprezentativně pokryty, v jiných případech chybí „pouze“ jednotlivé školy. Orientační zastoupení oborů VŠ (na základě zmíněné subjektivní klasifikace) je v absolutních číslech uvedeno v tabulce (čísla mohou vést k určité opatrnosti   při   širší   interpretaci   některých   závěrů)   a   pro   názorné   srovnání   následuje   histogram absolutních četností: 

11

umělecké obory

technické obory

přírodovědné obory (neživé

M, F, Ch,...)

přírodovědné obory (živé B,Z, V, ...)

lékařské obory

ekonomické obory

11 10 9 4 1 15

právní obory

humanitní obory

pedagogické obory

„kamenné“ VŠ

regionální školy

specializované školy

technické VŠ

3 6 2 1 9 31 5

Obr. 10: Četnosti odpovědí podle „oborů“.

uměleck

é obory

technick

é obory

přírodově

dné obory

(než

ivé M

,F,Ch,...

)

přírodově

dné obory

(živé

B, Z, V

, ...)

lékař

ské o

bory

ekonomick

é obory

právn

í obory

humanitn

í obory

pedag

ogické

obory

kamen

né VŠ

regio

nální š

koly

spec

ializo

vané š

koly

technick

é VŠ

0

5

10

15

20

25

30

35

Obr. 11: Histogram četností odpovědí podle „oborů“.

Závěry k obecné použitelnosti poznatků - shrnutí:  Lze  jen  doporučit  využití  získaných poznatků k diskuzi, přemýšlení a nikoliv ke zjednodušování a jednostrannému vnucování. Pak je zřejmě naděje, že jejich přijetí bude spíše vnímající než odmítavé. Text se snaží přispět k naplnění doporučení pro VŠ Bod 10: Aktivně poskytovat zpětnou vazbu systému řízení VŠ.

Popis struktury primárních (sbíraných) dat: Zvolené pojetí lze označit za tabulkové (maticové), které dalo značnou volnost   těm, kteří data doplňovali,  ale značně pracností  zatížilo následnou unifikaci  a 

12

zpracování   dat.  K popisu   sebraných  dat   lze  použít   prostorovou  analogii   s   "datovým kvádrem"  pro každou VŠ. Na osu x můžeme umístit doporučené zdroje:  zaměstnanci,  studenti,   finance,  prostory, přístroje,   informační   zdroje   a   IT.   Tyto   se   opakují,   nejsou   vynechávány,   až   na   výjimky   nejsou doplňovány, což je výhodou pro úhrnné zpracování. Na osu y jsou pak umístěny poměrně heterogenní časově orientované položky vztahující se k jednotlivým zdrojům (současný stav zdroje 2014 a použitá jednotka pro zdroj, rozdíl 2020 – 2014 a popis pokrytí zdroje včetně případné poznámky, rozdíl 2030 – 2020 a popis pokrytí zdroje včetně případné poznámky). Na ose z se položky dosti zásadně mění podle předchozích strategických priorit. V bodech kvádru identifikovaných souřadnicemi (x, y, z) pak můžeme uvést   tabulkové   hodnoty   jednotlivých  VŠ.   Tato   geometrická   představa   umožňuje   ukázat   problémy vznikající  při  následné sumarizaci.  Pro některé body hodnoty chybí. Pro některé body jsou hodnoty nekonzistentní (slovní versus číselné údaje, číselné údaje v numerické nebo v textové podobě, číselné údaje nejen představující rozdíl, ale (chybně) absolutní hodnotu, číselné údaje marginální (za součást VŠ) nebo globální (za celou VŠ)). Jejich úprava a transformace s cílem dosažení konzistence dat pak zákonitě vnáší subjektivní chyby autora a jeho interpretace. 

Zam

ěstn

anci

Studen

ti

Finan

ce

Prost

ory

Přístr

oje

Info

zdro

je

Info

tech

nologi

e

02468

1012141618

Stav2020

2030

Stav20202030

Obr. 12: Vizualizace "datového kvádru".

Vliv heterogenity dat (viz předchozí obrázky) vynikne právě při využití tzv. „datového kvádru“. Pokus o určitou   vizualizaci   je   na   obr.   12.   Podrobnosti   jsou   diskutovány   výše   v textu,   zejména   problém proměnlivosti osy z a chybějících nebo nekonzistentních dat. Je naznačeno pomocí promítnutí četností priorit (orientačně) z obr. 13 do grafu (jde o vizualizaci, vazba na osy x a y neexistuje). 

13

Hromadnější zpracování (návrhy sjednocení, průnik, agregace jsou dále ilustrovány) je tím opět ztíženo. Pro VŠ, ale i  MŠMT  lze použít shrnující  doporučení:  Bod 7: Zlepšit sběr dat a zdokonalit hodnotící

metody. Je vhodné zdůraznit, že pro sběr dat je zásadní jasná definice dat, přesně stanovený zdroj dat a měly by být popsány i kontrolní mechanismy pro ověření validity dat.

Obr. 13: Jaké počty priorit si určily VŠ.

Četnosti počtu priorit ukazují tíhnutí ke kouzelnému „desateru“ strategických priorit, jinak VŠ variantně uvažovaly od souhrnných priorit až po detailní seznam. To ale ne nutně souvisí s typem VŠ, jak ukazuje následující obr. 14 s krabicovým grafem, kde počty priorit VVŠ a SVŠ jsou vizuálně srovnatelné:

14

Obr. 14: Počty priorit podle typu VŠ (VVŠ a SVŠ).

Dále platí,  že pokud chceme pracovat s úhrny a použít  alespoň základní  nástroje popisné statistiky nebo průzkumové analýzy dat,  překážkou  je rozmanitost  položek na ose z,  a  to pro různé VŠ. Zde máme několik možností. Můžeme uvažovat „sjednocení“,  tj. do úhrnného kvádru zaneseme všechny priority všech účastnících se VŠ. Pak je ovšem datová struktura sice obsáhlá, ale značně řídká. Pokud zvolíme „průnik“, můžeme se dočkat „prázdných množin“, tj. pro skupiny vybraných VŠ nemusí existovat stejné strategické priority. 

Proto   jsme případ od případu volili   přístup   „agregace“,   kde  jsme  (subjektivně)  agregovali   příbuzné strategické priority do skupin a při zachování anonymizace jsme barevně odlišili priority různých VŠ. 

15

Obr. 15: Agregovaných 220 priorit pro VVŠ.

Při vyhodnocení seznamu všech 413 priorit (220 u VVŠ) všech 41 respondentů (ne nutně různých) byla pro VVŠ a vybrané SVŠ provedena klasifikace a agregace priorit. Názvy agregací jsou voleny poměrně volně (rozvoj zahrnuje rovněž propojení oborů i výuky a tvůrčí činnosti; spolupráce jsou mezinárodní – internacionalizace,  národní   i   lokální;  praxe  uvádí   absolventy;  VaV  obecně   tvůrčí   činnost;   finance   i zabezpečení; řízení i lidské zdroje a hodnocení kvality; vnější pak marketing, propagaci i třetí roli). Obr. 15 znázorňuje  členění  agregovaných priorit  pro VVŠ a další  obr.  16 pak spíše náznakově ukazuje členění pro všechny VŠ. Odpovídající četnosti jsou dále na obr. 17 a obr. 18.

16

Obr. 16: Agregovaných 413 priorit pro VŠ.

UCHAZEČI STUDIUM ROZVOJ SPOLUPRÁCE PRAXE VaV FINANCE ŘÍZENÍ VNĚJŠÍ0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Obr. 17: Četnosti agregovaných 220 priorit VVŠ.

17

UCHAZEČI STUDIUM ROZVOJ SPOLUPRÁCE PRAXE VaV FINANCE ŘÍZENÍ VNĚJŠÍ0

10

20

30

40

50

60

70

80

Obr. 18: Četnosti agregovaných 413 priorit VŠ

Hlubší analýza priorit během jejich sjednocování (a kontrole shody – viz textová část) vede k některým závěrům. 

Pro  MŠMT  lze  uvést  bod 2:  Důraz je třeba klást na skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ.  Při seskupení priorit a diskuzi zdrojů se ukazuje, že je vysoké soustředění na hlavní priority (výukové a tvůrčí aktivity),  klíčovou roli  hrají spolupráce, finance a předpokládané změny v řízení VŠ, ale méně pozornosti (i když mnohdy implicitně) je věnována bezprostředním rizikům demografického poklesu (viz speciálně vyčleněný sloupec pro uchazeče) a rovněž otázky rozvoje (např. propojování výuky s tvůrčí činností) jsou zřejmě spíše v pozadí kvůli podfinancování VŠ. Lze zvážit, pokud jsou tyto priority pro vysoké školství v ČR důležité, zda je nepodpořit např. v rámci projektů OP VVV. 

Pro  VŠ  dále   platí   doporučení  bodu 7:  Věnovat adekvátní pozornost často proměnlivým módním

trendům ve vysokém školství.  Důraz   je   kladen   na   slovo   adekvátní   a   podrobnější   komentář   je v závěrech. 

Rozmanitost priorit (viz texty a barvy - byť jsou shrnuty do skupin - agregovány) a různé pojetí bilancí různými  VŠ  komplikuje   následné   pokusy   o   statistické   zpracování,   byť   pouze   pomocí   průzkumové analýzy dat. 

Pokud se podíváme na následující  histogram,   jsou potvrzena tvrzení  předchozí   tabulky o vhodnosti podpory  některých  priorit  důležitých  z pohledu  stability  VŠ  (MŠMT Bod 2:  Důraz je třeba klást na

skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ). Podobně pak k otázkám spolupráce a rozvoje (propojování 

18

např.   výuky   a   tvůrčí   činnosti)   lze   doporučit:  MŠMT Bod 8: Podporovat robustnost systému

prostřednictvím synergie aktivit VŠ.

Validita sebraných dat: Doplňující  verifikace pomocí rozpočtů MŠMT pro některé ukazatele nabízí cennou   zpětnou   vazbu   VŠ   k vlastnímu   posouzení,   jak   dalece   reálně   predikují   vývoj   některých ukazatelů.  Toto není  nutné ani  vhodné  interpretovat   jako problém VŠ,  ale  jako  námět  ke zlepšení přístupu ke strategickému plánování včetně práce s kvantitativními údaji.

Forma prezentace závěrů: Forma   následujících   shrnutí   je   volena   expresivněji   než   akademické formulace v podkladech VŠ, a  to záměrně tak,  aby upoutala pozornost a vyvolala  diskuzi,  která by přispěla  k řešení  alespoň některých  problémů.  Na druhé straně  je  proto  na  předchozích  stránkách opakovaně zdůrazněno doporučení přijímat následná shrnutí kriticky, rezervovaně a nezobecňovat je. Tento  přístup  může   vést   k tomu,   že  otevření   diskuze   k   některým otázkám povede   k  postupnému vyjasnění a zpřesnění odpovědí. Kvalitativní informace jsou předmětem zpracování následující textové části (mohou být podchyceny pouze informace z VŠ, které je poskytly mimo číselné údaje).

Dále  jsou uvedeny  ilustrující  grafy umožňující  sledovat  předpokládané reakce VŠ na změny  jak ve vývoji, tak v interakcích. Nejprve jsou prezentovány výsledky aplikace připravených maker na náhodně vybrané body (vždy cca 5 testovacích bodů z celkem 41 respondentů s ohledem na předchozí rozbory je obvykle použitelných do cca 30 záznamů) a je většinou formulována hypotéza, která je verifikována pro  VVŠ a případně pro všechny VŠ.  Grafy  zahrnují  převážně data vztažená k hlavním činnostem úhrnně nebo k výuce (variabilita  a nesrovnatelnost  dalších dat,  přes použití   indexů,  při  ukázkových zpracováních nenabízela rozumnější závěry). Místo absolutních hodnot jsou z důvodu srovnání voleny hodnoty relativní, představující VŠ uvažovaný nárůst nebo pokles při srovnání roku 2014 s očekáváními pro roky 2020 a 2030. Viz následující grafy ukazující rovněž četnosti chybějících (nulových dat) pro jednotlivé zdroje:

19

Obr. 18a: Četnosti roztříděných počtů zaměstnanců VŠ.

20

Obr. 18b: Četnosti očekávaných změn počtu zaměstnanců VŠ.

Obr. 18c: Četnosti očekávaných změn počtu zaměstnanců VŠ.

Uvedené grafy, které lze zopakovat pro další zdroje, vedou k námětu použít pro porovnání indexy. 

ZDROJE

Lidské zdroje - zaměstnanci: Opakovaně   konstatováno   stárnutí   sboru  akademických  pracovníků. Identifikována   souvislost   s   financováním   (možnost   získání   doktorandů,   postdoktorandů,   kvalitních zahraničních   zaměstnanců   v kontrastu   s úrovní   financování   a   dosavadní   kampaňovitostí   při řešení těchto otázek), viz MŠMT Bod 3: Finance je třeba zaměřit více na lidské zdroje.

Jako zásadní problémem je často citován zákoník práce v oblasti opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou:  „Při zachování stávající právní úpravy hrozí reálné problémy se zabezpečením výuky

akademickými pracovníky v některých oborech.“

21

Internacionalizace: Ve vztahu k internacionalizaci výuky se objevují formulace: „V některých oborech

je nedostatek pedagogů schopných učit v angličtině.“ S tím   souvisí:  „… naprostá vytíženost

(pedagogická i pracovní) pedagogů, kteří již v anglických programech působí …“

VŠ zmiňují své cílení na joint-degree v souladu s prioritami MŠMT. Souhrnně jsou kladeny otázky lepší koordinace-využití lidských zdrojů.

Je   uváděna   nákladnost   zaměstnávání   zahraničních   pedagogů   a   vědců   včetně   administrativních překážek.   Možností   je   bloková   organizace   výuky   při   využití   kratších   návštěv   odborníků   (což   se v případě některých oborů děje – viz letní školy aj.). Problematika úzce souvisí s konkurenceschopností, viz MŠMT Bod 6: Podpora mezinárodní konkurenceschopnosti a komparativních výhod.

Priority týkající se internacionalizace a spolupráce se objevují poměrně často a patří jednoznačně mezi tzv. módní:

SPOLUPRÁCEMezinárodní spolupráce a internacionalizace výukySpolupráce s podobnými VŠSpolupráce s ostatními subjektyZahraniční mobilita studentů a pracovníkůSpolupráce s ostatními subjektySpolupráce s podobnými VŠOdborná spolupráce v ČRMezinárodní odb. spolupráceSpolupráce s ostat. SubjektyNadnárodní a národní odborná spoluprácePosílení mezinárodního postavení univerzityMezinárodní odborná spolupráceOdborná spolupráce v rámci ČRInternacionalizace studiaOdborná spolupráce v rámci ČRSpolupráce s ostatními subjektyProhloubení spolupráce s aplikační sférou a regionemInternacionalizace akademického prostředíInternacionalizace VŠ prostředíSpolupráce s ostatními subjekty2020 - Mezinárodní týmy a projekty2030 - Spolupráce s ostatními subjekty2030 - Rozvoj zahraniční mobilityPokračující spolupráce s vysokými školami a jejich fakultami dislokovanými ve městě (společné centrum

22

pohybových aktivit a výzkumu zdraví)Otevřenost a internacionalizace univerzity (budování efektivní sítě spolupracujících institucí; mobility - vysoký a zvyšující se počet bilaterálních smluv, kvalitní "fungující" partneři; dobré administrativní a procesní zabezpečení v oblasti internacionalizace, dobré zázemí pro přijíždějící; DS Label; rozvoj specifických mimoevropských kontaktů dle zaměření fakult; propagace oborů na mezinárodních akcích, získávání zahraničních pracovníků)Odborná spolupráce, partnerstvíSpolupráce s ostatními subjektyMezinárodní spolupráce a internacionalizace ve vzděláváníSpolupráce s ostatními subjekty v oblasti vzdělávání, VaV a tvůrčích aktivit; spolupráce s místní a regionální samosprávouInternacionalizace studijního a pracovního prostředí, zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků; studijní programy v cizích jazycíchMezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, VaV a tvůrčích aktivitSpolupráce s ostatními subjekty v oblasti vzdělávání, VaV a tvůrčích aktivit; spolupráce s místní a regionální samosprávouSpolupráce (mezinárodní odborná spolupráce, spolupráce s jinými VŠ, spolupráce s průmyslem a praxí)Internacionalizace vzdělávací, výzkumné a umělecké činnostiZvyšovat konkurenceschopnost univerzity v ČR a mezinár. prostředíPodpora mobilit studentů a pedagogůSpolupráce s ostatními subjektyStáže v zahraničíMezinárodní odborná spolupráce (ve VaV)Spolupráce s ostatními subjekty, s praxí, průmyslemInternacionalizace studiaMezinárodní dimenze všech činností školySpolupráce s praxí (exekutivní vzdělávání, poradenství, zakázkový výzkum)Mezinárodní a tuzemská odborná spolupráceMezinárodní spolupráce - vzdělávací i výzkumnáSpolupráce s ostatními subjektyRozvoj efektivní mezinárodní spolupráceMezinárodní odborná spolupráceSpolupráce s mezinárodními subjektyMezinárodní odborná spolupráce (v oblasti výchovy odborníků a aplikovaného výzkumu)Mezinárodní odborná a pedagogická spolupráceSpolupráce s podobnými VŠ v ČR včetně možné akvizice a fúzeRozvoj mezinárodní spolupráce ve VaVaISpolupráce s podobnými VŠMezinárodní odborná spolupráceSpolupráce s VŠ a ostatními subjekty v ČRProhloubení mezinárodní spolupráceSpolupráce se vzdělávacími institucemiMezinárodní odborná spolupráce

23

Spolupráce s ostatnímiSpolupráce s podobnými VŠOdborná spolupráce v rámci ČRMezinárodní odborná spolupráceMezinárodní odborná spolupráceOdborná spolupráce v rámci ČRMezinárodní spoluprácePodpora mobilitySpolupráce (mezinárodní odborná spolupráce, spolupráce s jinými VŠ, spolupráce s průmyslem a praxí)Internacionalizace vzdělávací, výzkumné a umělecké činnosti 

Zabezpečení výuky: Časté   konstatování „Uspokojivé personální zajištění.“ Nabízí   se   vyjasnit,   na základě čeho posouzeno?

Existující   zabezpečení   výuky   je   většinou   považováno   početně   (ne   ovšem   věkové   složení)   za odpovídající   (díky   praktickým   zkušenostem   s tím,   že   výuka   je   realizována),   a   to   i   přes   pověstná žebříčková   srovnání   VŠ   v ČR   s elitními   zahraničními   VŠ   z hlediska   počtu   studentů   na   jednoho vyučujícího. 

Přepracování   pedagogů   opakovaně   konstatováno.   Přehled   priorit   uvádíme   souhrnně   výčtem,   kde barevně odlišujeme jednotlivé VŠ. Priority mohou indikovat možnou inspiraci pro ostatní (MŠMT i VŠ):

STUDIUMKvalita studijních výsledků a uměleckých výstupůKvalita studia, rozvoj studijních oborůZabezpečení výukyBakalářský program stabilizace-rozvojOtevření magisterského programu předpoklad 2015-16Kvalita vzdělávacího procesu; Inovace studijních programů a oborů; Uplatnění absolventů školy na trhu práce *) sloučené priority pro shodnou alokaci zdrojů a jednotný výstup

Kvalita studia a studijní výsledkyKvalita výstupů studiaKvalita výstupu studiaKvalita studia a stud. výsledkyKvalita studia a studijní výsledkyRozvojový potenciál studiaKvalita studiaRigorózní řízení pro všechny oboryKvalita výstupů - studia

24

Kvalita studia a studijní výsledkyZabezpečení výukyOptimalizace, stabilizace a rozvoj studijních oborů ve vazbě na potřeby společnostiKvalita studia a studijní výsledkyPersonální zajištění výuky2020 - Kvalita studia a studijní výsledky2030 - Strategie vzdělávání2020 - Výuka v cizích jazycíchZohlednění vlivu demografické křivky (optimalizace počtu a struktury studijních programů a s nimi souvisejících nákladů, zatraktivnění univerzity vůči veřejnosti a potencionálním uchazečům o studium, zefektivnění propagačních aktivit)Personální zabezpečení studia - počet docentů a profesorů, věková struktura akademických pracovníků univerzity, počet vědecko-výzkumných pracovníkůPočet programů Joint Degree, Double Degree, zapojení do sítí Erasmus Mundus umožňujících mimoevropské mobilitní programyPočet studentů samoplátců a zapojení zahraničních vyučujících v rámci studijních oborů na univerzitěPočty studentůKvalita studiaAkreditace, studijní programyKoncepce studiaVhodné studijní programy a obory k akreditaci v cizím jazyceNabídka studia v cizím jazyceRozvoj doktorských studijních programůKvalita studia a studijní výsledky; propojení studia s praxí a uplatnitelnost absolventů na trhu práceUdržení optimálního počtu studentů ve všech stupních studia, širší nabídka DSPKvalita studia a studijní výsledkyKvalita studia a podmínky ke studiuVýuka studijních programů v anglickém (jiném cizím) jazyce a mezinárodní odborná spolupráceKvalita výstupů studiaRozvojový potenciál studiaKvalita studia a studijní výsledkyPersonální zajištění výuky, vědy a výzkumu (podpora talentů)Struktura studiaAkreditace magisterského studijního programuKvalita studia a studijní výsledkyKvalita výstupů - studiaKvalita studiaStudijní výsledky a kvalita výstupů (absolventů)Stabilizace počtu studentůOptimalizace systému vzdělávání za účelem zvýšení kvality studiaSystematický a efektivní rozvoj dalšího vzděláváníKvalita výstupů - studia

25

Zabezpečení výukyOblast vzdělávání - inovace studijních programů podle požadavků praxe, profilu absolventa a nové oboryKvalita studia a studijní výsledkyInovace studijních plánů, specializacíKvalita studia a studijní výsledkyZabezpečení výukyZměny a inovace akreditace studijních oborůZajištění společné akreditace doktorského studiaZabezpečení výukyKvalita studiaKvalita studijních výsledkůStabilizace počtu studentůKvalita studiaRozšíření nabídky studijních programů a oborůKvalita studia a studijní výsledkyKvalita studia a studijní výsledkyFlexibilita a relevance vzdělávací nabídky

Podrobné a otevřené rozbory jsou inspirací pro statistické sledování ze strategické  úrovně MŠMT i VŠ: „Analýza věkového složení různých skupin akademických pracovníků ukazuje znepokojivá fakta.

V současné době je N % profesorů na VŠ XXX ve věkové skupině nad 70 let, téměř N % je v kategorii

60-69 let. Celkem 2N % profesorů tedy spadá do kategorie, která bude v roce 2020 v důchodovém

věku. Obdobně cca N % docentů je ve věkové kategorii 60-69 let.“ Návrhy   řešení   souvisí s financováním, rozvojem možností kariérního postupu, možnostmi habilitačního řízení, se vztahy na pracovišti apod.

„Bude třeba nepolevovat v úsilí získat pro VŠ XXX perspektivní mladé akademické pracovníky, kteří

mají zájem o pedagogickou činnost. Součásti by si měly vytvořit finanční zdroje, aby mohly nabídnout

nastupujícím postdoktorům a úspěšným absolventům přijatelnou úroveň nástupního platu,

v odůvodněných případech k tomu využívat jako nástroje smluvní mzdy.“ Srozumitelné, ale realizačně označováno jako sporné (dopady na atmosféru v kolektivu AP, není  jasné, kde mají součásti  hledat zdroje). Tato problematika si zaslouží pozornost a posouzení, zda se nejedná o „dřímající problém“, který se v ČR již projevuje v jiných, např. lékařských, oborech. Podobně:  Je třeba klást dále důraz na

zaměstnávání doktorandů a přípravu startovních pozic pro absolventy doktorského studia.“ Obecně platné – možné doporučení do priorit MŠMT pro DZ, OP VVV aj. „Problémy působí zákonem omezené

26

řetězení termínovaných smluv.“ Patří mezi často připomínkované problémy i reprezentacemi VŠ. Možné doplnění řešení v novele VŠ zákona?

Spíše výjimečně se objevuje: „Celkový počet profesorů poklesl od roku 2009 o K %.“ VŠ většinou reagovaly na nároky AK. Otázkou je kvalita těchto řešení (viz „létající profesoři“). Specifická je zřejmě situace   u   uměleckých   oborů:   „Pro akademické pracovníky-umělce však není klasický akademický

kariérní postup prioritou.“ Velmi zajímavý postřeh pro čtenáře z neuměleckých VŠ.

Problematika   priorit   tvůrčí   činnosti   je   v uvedených   podkladech   sice   uváděna,   ale   v navazujících rozborech skryta. Výčet lze označit za spíše tradiční. Zajímavé je sledovat přístup VŠ k uvádění slova excelence  (viz  výpis  priorit  níže),  viz   též  MŠMT Bod 9: Široká kvalitní vzdělanost versus ostrůvky

excelence.

VaVVaVPortfolio aplikovaných výzkumůKvalita a hodnocení vědeckovýzkumných aktivitVýzkumné oboryVýzkumné oboryVýzkumné oboryKvalita vědeckovýzkumné činnostiPodpora vědeckovýzkumné činnostiPodpora smluvního výzkumuStabilizovat postavení kvalitního výzkumuPosilování udržitelnosti projektůRozvoj vlastní publikační a nakladatelské aktivityNavýšení prostředků pro vědu a výzkumVýzkumné oboryRozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti2030 - Strategie VaV2020 - Získávání projektů a grantůVědecký výkon (využití kvalitních výzkumníků a výzkumných skupin, excelence ve vybraných oblastech, počet doktorských studijních oborů na některých součástech)Rozšíření spolupráce v rovině aplikačního výzkumu (posílení podílu prostředků VaV na financování univerzity spolu s rozšířením nabídky doktorských programů, zlepšení podmínek pro práci vědeckých a akademických pracovníků)Výzkumné obory, rozvoj VaVaIMezinárodní projekty a vědecko-výzkumné sítěVědecko-výzkumné aktivity a podpora tvůrčí činnostiMezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

27

Spolupráce se subjekty aplikační sféry ve výzkumné, vývojové a inovační činnostiObnova a rozvoj infrastruktury pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnostIntegrace a sdílení kapacit pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnostLidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovaceZajištění kvality VaV a tvůrčích aktivit v tuzemském a mezinárodním měřítku; centra excelenceSpolupráce s aplikační sférou; komercializace výsledků duševního vlastnictví; popularizace vědyVýzkumné oboryRozvoj projekt. čin. VaVaI a činnosti VT parkůRozvoj excelent. výstupů v pěstovaných tvůrč. směrech, rozvoj ost. tvůrčích směrůRozvoj spolupráce na úrovni aplikační sféry v rámci V a VRozvoj mezinár. spolupráce v oblasti VaV a mezinárodních mobilitFinancování VaVVytváření projektůPodpora vědy a výzkumuVýzkumné oboryRelevance vědecko-výzkumné činnosti (základního i aplikovaného výzkumu)Aktivity vedoucí k rozvoji vědy a výzkumuUdržitelnost a rozvoj vědecké a výzkumné činnosti (Trvalá udržitelnost projektů VaVaI), zvýšení provázanosti oborůCílová orientace V&VAplikovaný výzkum - vymezení oblastí aplikovaného výzkumu, výstavba laboratoře,Tvůrčí činnost, věda a výzkumFinancování VaVZajištění projektů VaVaIPosílení finančních zdrojů na VaVaIPropojení školy do programů VaVaI krajeRozvoj a udržitelnost tvůrčí činnostiKvalita výstupů výzkumných, vývojových a tvůrčích aktivitKomplexní a mezioborové výzkumné centrumVýzkumné obory

Administrativa: „Jsou k dispozici stále kvalifikovanější administrativní zaměstnanci.“ Z čeho to plyne?

„Do budoucna předpokládáme zkvalitnění administrativního zázemí a vyšší flexibilitu pracovní síly.“

Proč vyšší flexibilitu? Díky vnitřním nebo vnějším vlivům?

Možný růst administrativy  je často uváděn ve vztahu k iniciativám ministerstev: „Vzhledem ke vzniku

systému hodnocení kvality bude třeba přijmout administrativního pracovníka/pracovníky na tuto agendu.

Administrativní náročnost zatím není zřejmá. Pokud by došlo k uplatnění tzv. konsolidační vyhlášky na

VŠ, bylo by třeba počítat s rozšířením administrativního aparátu v oblasti ekonomické správy.“

28

Všimněme si nyní odhadů vývoje zaměstnanců:

0.7 0.8 0.9 1 1.1 1.2 1.30

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

Obr. 19: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (5 VŠ).

Obrázek přibližuje očekávání (pomocí poměrné změny k současnosti = index) z hlediska vývoje počtu zaměstnanců. Je zde vidět soulad změn z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030 (osa y). Následuje obr. 14a pro VVŠ, který tuto hypotézu potvrzuje:

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.40

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

1.8

Obr. 19a: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (VVŠ).

29

Lze   konstatovat,   že   lze   vypozorovat   poměrně   slušnou   lineární   souvislost  mezi   očekáváními   VVŠ vzhledem k vývoji  počtu  zaměstnanců.  Ještě  doplňme,  že zvýraznění  počátku  samostatným bodem představuje   důsledek   chybějících   dat   od   některých  VŠ,   neznamená   to,   že   se   v těchto   případech předpokládá, že VŠ bude zavřena pro nulový počet zaměstnanců.

0 0.5 1 1.5 2 2.5 30

1

2

3

4

5

6

7

Obr. 19b: X-Y graf pro změny počtu zaměstnanců (VŠ).

Data rozšířená o SVŠ zahrnují výraznou variabilitu.

Lidské zdroje - studenti: Představy o dopadech demografie jsou překvapivě rozmanité. Veřejné VŠ ve větší  míře  akceptují   pokles,   i   když   i   zde   lze   pozorovat   určitý   optimismus.  Specializované  malé  a soukromé  VŠ  chtějí   především  udržet   stávající   čísla   a   dokonce   i   růst   (byť   nepřímo  v   jiných   než prezentovaných ukazatelích).

Demografie: Citace: „Stávající počet studentů pohybující se v rozmezí plus/minus 10 % by neměl mít

podstatný vliv na změnu systému řízení školy.“

Pro  některé  atraktivní   (zejména umělecké)  obory  nadále  platí:  „Velký převis kvalitních uchazečů o

studium.“ Dokonce konstatováno: „I vhodní uchazeči odmítáni z kapacitních důvodů.“ Úzce souvisí s dlouhodobou diskuzí o uplatnění a uplatnitelnosti absolventů a zároveň s dopady plošného uplatnění snižování limitů financovaných studentů na náročné a výběrové obory. 

30

Jako  podstatné   jsou zmiňovány   limity  počtů   financovaných  studentů  a  objem  financování  studentů (vývoj normativu) z úrovně MŠMT.

Otázky jsou formulovány k možnostem podpory studia v rámci budoucích OP VVV.

Internacionalizace: Potřeba zlepšování jazykových schopností studentů (studium jazyků na některých oborech   bohužel   není   prioritou,  mnozí   studenti   ustrnou   na   středoškolských   znalostech).   Je   nutná podpora internacionalizace, podpora výjezdů českých studentů. Nabízí se dokonce otázka: „zda výjezdy

studentů za určitých podmínek by neměly být nárokové“. 

Co se týká příjezdů zahraničních studentů, u některých oborů je rentabilita výuky na hraně ekonomické udržitelnosti  pro vyučující   i  pro zajištění  výuky. Týká se to samozřejmě výměn studentů (Erasmus), nikoliv samoplátců. Objevují se poznámky, že ani adresné určení prostředků z ukazatele K neřeší tento problém.

Kvalita studia, uchazečů, rozvoj studijních oborů: Pro pražské školy  zvýrazněno:   „Překážkou je

potřeba studentů pracovat v průběhu studia, protože jejich životní náklady nejsou často pokryty.“

Postupně se stává aktivní vyhledávání talentů prioritou více VŠ  a na tuto prioritu jsou dále alokovány finanční prostředky. 

Platí   ovšem   také:  „Očekáváme, že vysokou výběrovost bude možné zachovat navzdory slabým

ročníkům, které dosáhnout 19 let do roku 2020.“

V uměleckých  oborech   (inspirace  pro  další  obory  –  proč?):  „Kvalitní uchazeči jsou přitahováni mj.

výraznými uměleckými osobnostmi, které na VŠ působí; těch je v současné době poměrně dost, je však

obtížné předpovědět, jak se bude situace vyvíjet dál, a to zejména s ohledem na možnost jejich

adekvátního finančního ohodnocení.“

Je vhodné se vyhledávání těch nejlepších talentů aktivně věnovat (platí pro technické a přírodovědné obory). Děje se poměrně málo na oborech, kde je příliv kvalitních uchazečů dostatečný. Je otázkou, zda jinde se neděje z důvodu nečinnosti  nebo proto, že VŠ nemají personální  kapacitu na tuto činnost. Tradiční inspirace pro OP VVV projekty.

Uveďme rovněž typické priority týkající se uchazečů, všimněme si, že je explicitně uvedly jen čtyři VŠ, což je v období demografického poklesu překvapivé:

31

32

UCHAZEČIKvalita uchazečůKvalita studentů / uchazečůStabilní zájem uchazečů o studium (marketing, PR)Kvalita studentů/uchazečů

Komunikační strategie: „Problémem by mohl být pokles prestiže oboru ve společnosti.“ Uváděno k teoreticky a nekomerčně orientovaným oborům. Lze jednoznačně doporučit VŠ Bod 9: Popularizovat

u veřejnosti VŠ a jejich aktivity včetně samosprávnosti řízení.

Priority spojené s marketingem jsou značně propojeny:

VNĚJŠÍKomunikační strategiePR a spolupráce s ostatními subjektyTradice a kvalita školy, sponzorstvíZapojení VŠ do reg. rozv., komunikace s regionemSpolupráce s účelovými zařízenímiUpevnění třetí role univerzityRozvoj služeb školyInterní a externí komunikacePrezentace výsledků vzdělávací a výzkumné činnosti2020 - PR školy2030 - Společenská objednávka studia2020 - Ostatní (třetí role VŠ ve společnosti, služby pro společnost)2030 - Rozvoj služeb školyTřetí role univerzity (dobré postavení a prezentace univerzity v oblasti výzkumu a smluvní spolupráce v regionu, dostatečně rozvinutá spolupráce s ostatními subjekty, využití potenciálu komercializace, CTBT, spolupráce s technologickým centrem města a firmami v národní a nadnárodní úrovni)Inovace forem a obsahu propagace a marketinguPlnění úkolů v rámci bezpečnostního systému státu (BSS)Služba státní správě a samosprávě (SSSS)Jednotná strategie a jednotný vizuální styl PRMarketingová komunikace se zaměřením na uchazeče a zaměstnavatelePR - Marketingová komunikace s veřejností 2030: PR - Komplexní systém marketingové komunikace s veřejnostíRozvoj značky (PR a marketing)Zapojení VŠ do regionálního rozvoje, komunikace s regionemZvyšování otevřenosti instituceOptimalizace interních a externích oblastí komunikace

33

Komunikace, spolupráce s dalšími cílovými skupinami (absolventi, uchazeči, veřejné instituce…)Tradice a kvalita školy, sponzorstvíZapojení do aktivit společenství TRITIARozvoj služeb školy (CŽV)Tradice a dobré jméno školyPrezentace uměleckých a výzkumných výstupů v ČR a zahraničíKomunikace výsledků vzdělávací činnosti a PRMarketingová komunikace se zaměřením na uchazeče a zaměstnavatelePR - Marketingová komunikace s veřejností 2030: PR - Komplexní systém marketingové komunikace s veřejností

Uplatnění absolventů a spolupráce s profesní sférou: Rozdíly lze najít ve vyjadřování k poptávce po absolventech. Je většinou opatrné u oborů, které bývají citovány jako ty, které produkují absolventy, kteří neuplatňují svoji specializaci a u kterých někdy veřejnost a média (a představitelé ostatních oborů) vyžadují zavedení směrných čísel. Zde samozřejmě chybí hlas VŠ, které úkol č. 6 nezpracovaly. Jedná se o obvykle velmi ofenzívně reagující velké VŠ, a proto je  vyhodnocení úkolu č. 6 zákonitě zkreslené. Naopak sebevědomě vyznívají  vyjádření  k problematice absolventů u řady VŠ s obory uplatňujícími absolventy  v oboru  díky existující  poptávce  (technické  a  ekonomické),  případně s reálnou šancí  na uplatnění absolventů v zahraničí (přírodovědné a lékařské obory), viz  MŠMT Bod 5: Soustředění na

všeobecně akceptovatelné výstupy – kvalitu absolventů, a také pro  VŠ Bod 5: Věnovat se zásadním

oblastem a výstupům – kvalita absolventů.

Priority věnované absolventům a praxi jsou uvedeny výčtem:

PRAXEUplatnění absolventů a spolupráce s profesní sférouTrendy rozvoje praxe (akceptace absolventů)Trendy rozvoje praxeTrendy rozvoje praxe (akceptace absolventů)Trendy rozvoje praxe (akceptace absolventů)Kvalita výstupů studia - uplatnitelnost absolventůTrendy rozvoje praxe2020 - Provázanost s praxíMožnost těsnějšího provázání studijních oborů s odběratelskou sférou za účelem zkvalitňování studia, uplatnění absolventů v praxi a následná spolupráce s nimi jako zpětná vazba pro univerzituTrendy rozvoje praxe (akceptace absolventů)Pružné reagování na celospolečenskou poptávku po nových studijních programech a vzdělávacích projektech

34

Spolupráce se subjekty odběratelské sféry v oblasti vzdělávacích aktivitPráce s absolventyZvyšování uplatnitelnosti absolventůMotivační sytém pro firmy s cílem zvýšit uplatnitelnost absolventůKvalita absolventaPodmínky pro provádění veterinárně-hygienické a farmaceutické činnosti na univerzitěTrendy rozvoje praxe (akceptace absolventů)Trendy rozvoje praxeSpojení s praxíTrendy rozvoje praxe (uplatnitelnost absolventů)Podpora inovací a transfer technologiíUplatnitelnost absolventů na trhu práce v národním i mezinárodním kontextuSpojení s praxíAkceptace absolventů praxíSpojení s praxíZvýšení uplatnitelnosti absolventů a prohloubení spolupráce s partnery z praxeSpojení s praxíKvalita absolventůSpolupráce s praxí - celoživotní vzdělávání, kurzy, seminářeTrendy rozvoje praxe (akceptace absolventů, spolupráce s praxí, s externími subjekty)Zvýšení uplatnitelnosti absolventůZapojení odborníků z praxe do výukyZajištění udržitelnosti podnikatelského inkubátoruProhloubení profilu absolventa vzhledem k podnikavostiVybudovat centra profesních kompetencí jako podpora profesní výukyVybudování Centra excelence podnikání - ideový záměr a studie proveditelnostiOdborná spolupráce a připravenost studentů do praxeZměna profilu absolventa - zvýšení uplatnitelnostiUplatnitelnost absolventů na trhu práceOdborná spolupráce s tuzemskou aplikační sférouTrendy rozvoje praxeSpolupráce s aplikační sférouSpolupráce s veřejností a absolventyVazba na trendy praxe

Vnitřní akreditace a kvalita: explicitní požadavky na vnější zdroje. Nebezpečí byrokracie opakovaně konstatováno zde i obecně.

35

Propojení výuky a tvůrčí činnosti: „V akademické složce zaměstnanců převažují aktivní osobnosti,

které zaručují perspektivní vedení tvůrčí činnosti.“ Bližší charakterizace slova „aktivní“ by byla vhodná. Jedná   se   o   problematiku   perspektivní,   viz  MŠMT Bod 8: Podporovat robustnost systému

prostřednictvím synergie aktivit VŠ. Priority týkající se rozvoje, zejména propojování oborů a interakcí výuky a tvůrčí činnosti je uvedena anonymně následujícím výčtem:

ROZVOJPropojení výuky, vědy a uměníOtevřenost a spolupráce oborů uvnitř fakult i napříč fakultamiRozvoj aktivit nad rámec formálního vzděláváníProvázanost oborůProvázanost oboruProvázanost oborůProvázání výzkumu se vzdělávánímZískání akreditace pro alespoň jeden doktorský program a rigorózní řízeníVyšší míra zapojení studentů do vědecko-výzkumných aktivitProvázání výuky a vědecko-výzkumných projektůPropojení studia a VaV2020 - Propojení studia a VaVStruktura nabídky oborů: provázanost oborů (=prostupnost oborů), kombinovatelnost oborů; orientace na výzkumné obory; studijní programy v cizích jazycích, návaznost na Evropské standardy vzdělávání, distanční formy vzděláváníRozvoj specifických pracovišť s veterinárně-hygienickým a farmaceutickým zaměřenímPropojení studia a VaVProvázanost oborůPropojení pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti (oboustranné)Propojení studia a VaVProvázanost oborůRozvoj oborů studia a jejich provázanostPropojení vzdělávací a výzkumné (tvůrčí) činnostiRozvojový potenciál studiaProvázanost oborůVýzkumná komponenta vzděláváníProvázanost oborů a prostupnost vzděláváníZajištění provázanosti výuky a praxeVybudování Podnikatelské univerzity - ideový záměr a studie proveditelnostiProvázanost předmětů a oborůProvázanost vzdělávací a vědecké činnostiPřednostní profilace školy do technických studijních oborů a programůPropojení studia a VaV

36

Propojení studia a VaV

Propojování   vědy,   výuky   a   umění   je   často   zmiňováno   a   zejména   proklamováno.  Některé   VŠ   se vyjadřují, že skutečnému propojování výuky a tvůrčí činnosti, které je náročné,  je věnována bohužel poměrně  malá   pozornost,   protože   není   doceňováno.   Tento   tradiční   potenciál   českých  VŠ   se   jeví v současné době nevyužit, přednost mají kvantifikovatelné výsledky a úzká specializace. Lze doporučit diskutovat tato tvrzení na VŠ i na úrovni ČR a posoudit je. 

Věnujme se odhadům vývoje počtu studentů:

0.65 0.7 0.75 0.8 0.85 0.9 0.95 10

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

Obr. 20: X-Y graf pro změny počtu studentů (5 VŠ).

Obrázek ukazuje očekávání  (opět  pomocí poměrné změny k současnosti  =  index) z hlediska vývoje počtu studentů. Opět je zde změna z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030 (osa y). Je zde vidět další změna vůči předchozím obrázkům – zatímco očekávání z hlediska vývoje počtu zaměstnanců jsou variabilnější, leč drží jistý trend a u financí se predikující drží konstantní predikce, zde u studentů je náznak optimistického nezohlednění demografických predikcí, které bývají považovány za spolehlivější než predikce počtu studentů. Jisté zlepšení lze pak pozorovat pro VVŠ viz obr. 20a, ovšem pro SVŠ je přítomna „optimistická variabilita“, přičemž u vysokých růstů dvou SVŠ vpravo nahoře nelze 

37

rozlišit, zda se jedná o chybu v zápisu údajů, uvedení absolutních počtů místo rozdílů nebo představa pětinásobného a desetinásobného  růstu  počtu studentů.  Nabízí  se pak doporučení  pro  VŠ Bod 1: Detailně poznávat vnější prostředí a reálně posuzovat možnosti, a také VŠ Bod 4: Prohlubovat věcné

poznání VŠ zejména na základě ukazatelů a financí.

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.20

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

Obr. 20a: X-Y graf pro změny počtu studentů (VVŠ).

0 1 2 3 4 5 6 70

2

4

6

8

10

12

14

Obr. 20b: X-Y graf pro změny počtu studentů (VŠ).

38

Finance: Nedostatečný   podíl   institucionálního   podfinancování   VŠ   vůči   projektovému   představuje opakovaně   konstatované   (přímo   i   nepřímo)   riziko   dosažení   cíle   ve   strategické   prioritě.   Vede k nadsazování zdrojů a zejména se zde promítají rozdílné přístupy VŠ k riziku, což se plně projevuje i díky   výrazné   heterogenitě   zúčastněných   vysokých   škol.   Je   konstatováno   opakovaně   od specializovaných VŠ po velké univerzity.  Explicitní  vyznění  je zřejmě zesíleno  i  neúčastí  projektově velmi úspěšných VŠ. Proto je uveden v závěrech pro  MŠMT Bod 1: Podfinancování VŠ podlamuje

konkurenceschopnost ČR.

Priority týkající se financování mají vysokou četnost. Určující však je, že pokud se diskutují související zdroje, převládá automaticky projektový přístup k zajišťování výsledků.

FINANCE Zodpovědné hospodaření zaměřené na udržitelný rozvojKofinancování externími zdrojiMateriální a technické zabezpečení školyVícezdrojové financováníInvestiční rozvoj areáluFinancování studiaFinancování činností univerzityNastavení systému vícezdrojového financováníFinancování studiaRozvoj prostorového a materiálního zázemí VŠRozvoj prostorového a materiálního zázemí VŠ včetně inovací informačních technologiíFinancování studiaEfektivní využívání prostor (koordinace a vyhodnocování)Hospodaření s finančními zdrojiEfektivní využívání infrastrukturyFinancování školy2020 - Finanční zdroje a financování studia2030 - Model financování školy a jeho užitíRozvoj infrastruktury univerzity (využití zkušeností z minulých let, vytěžení projektové připravenosti a vyhrazeného pozemku; opravy a rekonstrukce historických budov v majetku univerzity)Financování studia a financování instituceInfrastruktura, materiálně-technické a informační zabezpečení VŠKomplementární finanční zdrojeVícezdrojové financování a komercionalizace výsledků činnosti UOZajištění odpovídající materiální základny pro vzdělávání, VaV a tvůrčí aktivityFinancování a kvalita studiaFinancování k získávání a využívání zdrojů a Efektivita MTZ + Lidské zdroje+Struktura, inovace a kvalita vzdělávacího procesu + Kvalita výstupů vzdělávání + Kvalita výsledků umělecké, výzkumné a další tvůrčí

39

činnosti + Internacionalizace vzdělávací, výzkumné a umělecké činnosti + Zrovnoprávnění umělecké a ostatních tvůrčích činnostíFinancování studiaZázemí/infrastrukturaFinancování studiaFinancování studia a univerzityInfrastrukturaFinancování studiaEkonomická stabilita školyZajištění dalších finančních zdrojů mimo státní rozpočetRozvoj a obnova infrastruktury školyEfektivní využívání prostorZdravé hospodařeníFinancování vysoké školy - společné financování projektů, Získávání dalších zdrojů financování (průmysl, veřejné instituce).Inovace technického zázemí VŠ - laboratoře, informační a komunikační infranstrukturyFinancování studiaSnižování financováníZaložení spin-off firem s majetkovou účastí holdingu VŠFinancováníZajištění finančních zdrojů nelimitujících rozvoj instituceZkvalitňování technického a sociálního zázemíVícezdrojové financování činnosti školyfinancování studiaKompletní inovace objektuHledání jiných zdrojů financíStabilní financování v podmínkách kontraktového financováníProstorové a technologické zázemíFinancování činnostiRozvoj a obnova infrastrukturyFinancování a kvalita studiaFinancování k získávání a využívání zdrojů a Efektivita MTZ + Lidské zdroje+Struktura, inovace a kvalita vzdělávacího procesu + Kvalita výstupů vzdělávání + Kvalita výsledků umělecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti + Internacionalizace vzdělávací, výzkumné a umělecké činnosti + Zrovnoprávnění umělecké a ostatních tvůrčích činností

„Stále velmi vysokou část rozpočtu představují mandatorní výdaje v podobě mezd a zákonných

odvodů. Součásti se však velmi liší, pokud jde o finanční zdroje a potenciální možnost získání

projektových a dalších prostředků.“ Následně uváděny příklady jako „Díky úspěšné doplňkové činnosti

má součást XXX velmi dobrý výsledek hospodářské činnosti, což umožňuje velmi dobrý příjem ve fondu

odměn, a tedy i schopnost tyto prostředky použít motivačně pro kvalitní akademické pracovníky.“ Nebo 

40

„Finanční rezervy YYY a zejména pak ZZZ jsou podstatně menší.“ Řešení   se   dějí   obvykle přerozdělením uvnitř VŠ se všemi dopady, např.: „VŠ se snaží dlouhodobě podporovat součásti pomocí

IP, aby umožnila podporu postdoktorských míst aj.“ Je pak otázkou, zda se jedná o strategické konání rozvojové  nebo s cílem podpory  přežití  součásti.   Logicky   lze pak doporučit  VŠ Bod 3: Usilovat o

rozšíření možností získávání dalších zdrojů.

„Zapojení VŠ do většího počtu projektů (potřebné, očekávané) může vyvolat v blízké budoucnosti

nutnost personálního posílení, protože rezervy jsou především v projektovém řízení.“ Lze si všimnout jistých   prvků   (možná   nevhodného)   smíření   akademické   obce   s příliš   rizikovým   poměrem   mezi institucionálním a projektovým financováním v ČR (40 % versus 60 %).  Námět  pro MŠMT se touto problematikou   zabývat?   Viz  MŠMT Bod 10: Snížení rizikové variability finančních zdrojů při

podfinancování.

Viz též zdánlivě samozřejmé (z diskuse k Full Costu): „Náklady spojené se zapojením VŠ do projektů

v dalším období by měly být v rozhodující míře kryty z rozpočtu příslušných projektů.“

Při  hlubší  diskuzi  uvedené problematiky  bylo  poukazováno  na neřešení  souvisejících a  existujících ekonomických problémů VŠ (fondy,   investice, využití  prostředků) v připravované novele VŠ zákona. Jedná se o podvázání   flexibility   finančních zdrojů a navýšení   rizik,  a  tedy ve svém důsledku větší druhotnou zátěž kapacit VŠ.

Systémy řízení: většinou plánován rozvoj současného stavu.

Nepřímo   zmiňována   analogie   financování   RIV   bodů   pro   umělecké   obory: „Je třeba systémově

zabezpečit financování tvůrčí umělecké činnosti. To by mělo být realizováno institucionální podporou

umělecké činnosti, tak jako je institucionálně podporována vědecká činnost.“

Obecné konstatování je kritické k trendům poslední doby a souvisí s institucionálním podfinancováním těch VŠ, které nejsou či nemohou být tak úspěšné v projektových aktivitách: „Existuje deficit finančních

prostředků, které lze rozdělit v podobě mandatorních výdajů – tedy zejména mezd. Ten se může

zvyšovat snižováním poměru ukazatele A v celkovém financování VŠ.“

Ke konkrétnímu: „Rozložení kritérií v ukazateli K není vyhovující.“ zřejmě  není  nutné  klást  otázku: „Proč?“ 

41

Kategorické stanovisko: „Jak známo, kvantifikovat a měřit kvalitu výuky v oblasti umění nelze, ukazatel

K bude vždy poskládán z kritérií, která jsou spíše pomocná.“ prakticky  značně  omezuje  možnosti diskuze na uvedené téma.

Možné   finanční   nároky   identifikované   jako   vyplývající   z iniciativ   MŠMT:  „Finanční nároky vyvolá

zákonné zavedení institucionální akreditace (mzdové náklady, režijní náklady, náklady na úpravu

prostor atd.).“

Priority zahrnují nejen otázky řízení, ale i kvality a péče o lidské zdroje:

ŘÍZENÍSystémy řízení školyLidské zdrojeSystém vnitřního hodnocení kvalityICT podpora procesůSlužby pro studenty a zaměstnanceŘízení lidských zdrojůSnížení počtu studentů na jednoho akademikaPodpora lidských zdrojůOptimalizace a kvalita procesního řízeníUpevňování kvality a efektivity hlavních činnostíOptimalizovat podpůrné činnosti univerzityZvýšení počtu docentů a profesorůIndividuální přístup a vztahyImplementace, optimalizace a stabilizace inovovaného systému hodnocení kvalityŘízení lidských zdrojůIndividuální přístup a vztahyProblematika bezpečnosti2020 - Rozvoj lidských zdrojů univerzityInformační a komunikační technologieKvalita ve všech hlavních činnostech instituceKvalita lidských zdrojů a řízeníPropojení dlouhodobého záměru VŠ a střednědobého plánu ministerstvaMonitoring a měření efektivity personální, finanční a informační náročnosti (vzdělávacích, VVIE a podpůrných) činností VŠMonitoring, hodnocení a zajišťování kvality studia a výchovyDostupnost a kvalita informačních a komunikačních technologiíEfektivní systém řízení pro zajištění provozu školy a efektivní využívání kapacit a prostředků VŠ, interní komunikace; zajištění zdrojů financováníHledání a využívání nových tuzemských a zahraničních zdrojů v oblasti financování hlavních činností VŠ

42

Práce s lidskými zdrojiSlužby školy poskytované studentům, akademické obci a zaměstnancům VŠ (včetně např. služeb pro studenty se specifickými potřebami)Vybudování a využívání komplexního systému řízení kvality VŠ 2030: Efektivita a plná integrace komplexního systému řízení kvality VŠRozvoj lidských zdrojůSystém vnitřního hodnocení a zajištění kvality (kvalita výuky, institucionální a mezinárodní akreditace)Rozvoj lidských zdrojů (získávání pracovníků, péče o kariérní rozvoj, hodnocení a odměňování, sociální zázemí)Efektivní management (optimalizace procesů, transparentní organizační struktura s jasně definovanými rolemi, financování)Rozvoj (kvalitativní i kvantitativní) lidských zdrojů akademických i podpůrných pracovníkůSystém vnitřního hodnoceníPersonální zajištění vzdělávací a výzkumné (tvůrčí) činnostiPodpora personálního zabezpečení hlavních činností školyPersonální rozvoj - změna kvalifikační a věkové strukturyGood-willVnitřní kontrola kvalityZavádění progresivních a osvědčených manažerských postupů do řízení, využívání moderních technologiíMonitoring a kontrola kvalityZlepšit akademické personální zabezpečeníZajištění udržitelnosti projektů VaVaI a ESFPodpora personálního zabezpečení hlavních činností školyPersonální zdroje pro kvalitní pedagogický procesZkvalitňování a kultivace akademického prostředíKvalita výstupůSměřování k efektivní instituciSystém řízení kvalityPersonální zabezpečeníVybudování a využívání komplexního systému řízení kvality VŠ 2030: Efektivita a plná integrace komplexního systému řízení kvality VŠ

43

Pokud nás v rámci agregovaných priorit zajímá vývoj odhadů financí, dostáváme:

0.7 0.8 0.9 1 1.1 1.2 1.3 1.40

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

1.8

2

Obr. 21: X-Y graf pro změny financí (5 VŠ).

Obrázek přibližuje očekávání VŠ (opět pomocí poměrné změny k současnosti = index) z hlediska vývoje objemu financí. Opět je zde změna z roku 2014 vůči roku 2020 (osa x) a z roku 2014 k roku 2030 (osa y).  Je zde vidět  změna vůči  předchozímu obrázku 19 – zatímco očekávání  z hlediska vývoje počtu zaměstnanců   jsou   variabilnější,   u   financí   se   predikující   drží   konzervativní   konstantní   predikce. Následuje   obr   21a   pro   VVŠ,   který   ovšem   hypotézu   plně   nepotvrzuje,   a   obr.   21b   ukazuje   opět významnou variabilitu po zahrnutí SVŠ (nejen kvůli odlehlé hodnotě vpravo nahoře):

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.60

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

1.8

2

Obr. 21a: X-Y graf pro změny financí (VVŠ).

44

0 1 2 3 4 5 6 7 8 90

5

10

15

20

25

Obr. 21b: X-Y graf pro změny financí (VŠ).

Další možnosti posouzení interakcí umožňují X-Y grafy, zobrazují data pro dvě různé charakteristiky:

0 0.5 1 1.5 2 2.5 30

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Obr. 21: X-Y graf pro srovnání zaměstnanců a financí (VVŠ).

Nepotvrzuje  se,  že by VŠ chtěly systematicky navýšit  objem finančních prostředků alokovaných na jednoho zaměstnance (platí pro jednotlivé VVŠ).

45

0 0.5 1 1.5 2 2.5 30

1

2

3

4

5

6

7

Obr. 22: X-Y graf pro srovnání zaměstnanců a studentů.

Opět   můžeme   konstatovat,   že   VVŠ   neočekávají   ve   svých   predikcích   systematický   pokles   počtu studentů na jednoho učitele. Dochází k tomu díky vlivu demografického vývoje na části VŠ (viz body blízké bodu o souřadnicích 1, 0,8). 

Prostorové otázky: V případě prostor je často konstatována stabilizace prostor. Zejména to platí pro mimopražské   (projevuje   se   využité  OP   předchozího   období)   a  malé   VŠ   (soukromé   dosáhly   jisté stabilizace).   Je  konstatována  nutnost  oprav  případně  nových  kapacit  u  pražských velkých  VŠ a  u dalších   jednotlivých  VŠ.  Z daného   lze   ovšem  vyvodit   buď   doporučení   na   strategickou   koncentraci investičních prostředků, nebo naopak na její decentralizaci. 

Stávající prostory jsou pro většinu strategických priorit považovány za dostatečné.

Prostorové požadavky spojené se systémem řízení kvality jsou vyšší na rektorátní úrovni, minimální na úrovni fakult.

Současný stav výukových prostor je i konkrétně charakterizován, což svědčí o zpracování strategických dokumentů v oblasti stavebních investic. Pokud by VŠ v souladu se strategickým rámcem a DZ MŠMT do roku 2020 zvyšovaly podíl VŠ studentů se specifickými potřebami, bude to mít dopad na investiční náklady v souvislosti s úpravami výukových prostor.

46

Objevuje se:  „VŠ disponuje (uspokojivými, vhodnými) prostory ve vhodné lokalitě města, které jsou

dostačující pro stávající výuku a pro související tvůrčí činnost.“ Nebo:   „Vzhledem ke konzervativní

rozvojové politice zaměřené na kvalitu výuky a výzkumu nepředpokládáme nárůst potřeby dalších

prostor.“ Případně   selektivně   a   cíleně:  „Jisté prostorové požadavky bude třeba předpokládat u

knihoven.“

Diskutuje se vhodnější využívání stávajících kapacit: „Bude třeba lépe vytěžovat stávající prostory…“

Zejména v souvislosti se vzdálenými lokalitami existují realistická stanoviska: „Jeví se možnost využívat

i další prostory mimo ZZZ, není však zřejmá poptávka po takových možnostech jak u AP, tak u

studentů.“

V souvislosti s uvažováním rozvoje a zejména projektových aktivit se i nadále objevuje:  „Vzhledem k

tomu, že se předpokládá rozvoj zejména v oblasti XXX, bude v případě větší potřeby nutné třeba

přistoupit k výstavbě-pronájmu prostor.“ Nebo „Zapojení VŠ do více projektů oproti současnému stavu

vyvolá potřebu prostor pro projektové manažery a jejich tým. Prostorové požadavky zcela jistě vyvolá

zákonné zavedení institucionální akreditace a její personální zajištění.“ Většinou   se   řeší   i   finanční náklady: „Pronájem bude hrazen z příjmu YYY.“

0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.40

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

Obr. 22: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (5 VŠ).

47

Vidíme, že ze 4 VŠ, ke kterým (z 5 náhodně vybraných ze 41) dvě předpokládají investiční výstavbu do roku 2020 a dvě VŠ stavební investice neplánují. Podobná situace platí pro VVŠ (viz obr. 22a), kde navíc hrají roli velké investice – viz odlehlé body.

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 40

1

2

3

4

5

6

7

Obr. 22a: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (VVŠ).

Zařazení SVŠ v případě prostor nepřináší skokový nárůst variability jako v předchozích případech. 

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 40

1

2

3

4

5

6

7

8

Obr. 22b: X-Y graf pro změny v užívaných plochách (VŠ).

48

Přístroje: Přístrojové „ambice“ u mimopražských VŠ saturovány v rámci evropských projektů. Silněji zaznívá u pražských VŠ.  Nepřímo ve všech případech vede na problémy související s otázkami odpisů.

Problematika   přístrojového   vybavení   je   logicky   pojímána   heterogenně   uvnitř   VŠ,   a   to   i   u specializovaných a menších: „Fakulty XXX se různí v nárocích na přístrojové vybavení a jeho obnovu.“

Je cenné, že VŠ v podkladech diskutují, jak nároky tohoto zdroje řešit, byť v různé míře konkrétnosti: „Bude třeba neustále usilovat o vysokou úroveň vybavení všech pracovišť formou programového

financování, OP VVV aj.“

Uvádějí se pochopitelné souvislosti:  „Zkvalitnění přístrojového vybavení může mít vliv na spokojenost

pedagogů i studentů, stejně jako má současná úroveň přístrojového vybavení.“ Nebo „Moderní a

kvalitní vybavení informačními technologiemi má rovněž vliv na úroveň pracovního prostředí a pracovní

spokojenosti.“ Případně: „VŠ bude dbát i do budoucna v rámci možností o to, aby IT splňovaly svůj účel

a aby existoval vysoký komfort připojení nejen v kancelářích, ale také na učebnách a v odpočivných

zónách a studentských kavárnách.“

Předpokládá se průběžná obnova přístrojového vybavení v rozumné míře ve vazbě na jeho zastarávání a   opotřebení.   Souvisí   s otázkou   FRIMu   –   je   vhodné   doporučit   vyhodnotit   dosavadní   zkušenosti s generováním odpisů.

VŠ,   které   nezískaly   evropské   projekty,   shrnují:  „Na běžný vědecký provoz (vyjma náročných

přístrojových investic) jsou stávající finance téměř postačující, s ohledem na úmysl vědu posílit bude

však nezbytné v nejbližších letech najít další zdroje.“

VŠ,  které  nezískaly  evropské  projekty,  uvádějí:   „Momentální stav přístrojového vybavení umožňuje

provádět odpovídající výzkum, v řadě oblastí však přístroje rychle zastarávají a je zřejmé, že v horizontu

po roce 2020 bude nezbytná finančně náročná obnova.“ Lze poznamenat,  že až na krátkou dobu sledování   poměrového  ukazatele   (objem projektových  peněz   souvisejících   se   získáním  RIV  bodů) neexistují rozbory, které by se obsáhleji zabývaly nejen tzv. výkonností oborů, ale i jejich nákladností. Jde o námět do budoucna?

49

0 1 2 3 4 5 6 70

2

4

6

8

10

12

14

16

Obr. 23: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení.

Střízlivější přístup panuje v případě přístrojového vybavení, výjimkou je ovšem odlehlý bod, který buď reprezentuje chybu, nebo souvisí s plánovaným nákupem velmi drahého zařízení na poměry uvedené VŠ zřejmě z projektu. Problém je ještě větší na obr. 23a, obrázek 23b pak lze považovat za srovnatelný:

0 5 10 15 20 25 30 35 400

5

10

15

20

25

30

35

40

Obr. 23a: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení (VVŠ).

50

0 5 10 15 20 25 30 35 400

5

10

15

20

25

30

35

40

Obr. 23b: X-Y graf pro změny v přístrojovém vybavení (VŠ).

Informační technologie: V oblasti   IT   lze  konstatovat,   že  se  většinově  objevují  očekávané  reflexe vnějšího vývoje s minimem originálních přístupů, následující anonymní citace to dokládají:

„V roce 2020 je třeba předpokládat ještě vyšší podíl individuálních přístupů studentů k sítím.“ „Je

pravděpodobné, že datové paušály se rozšíří natolik, že nebude třeba interní wifi.“

0 0.5 1 1.5 2 2.50

0.5

1

1.5

2

2.5

3

3.5

4

Obr. 24: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (5 VŠ).

51

Podobná situace jako u informačních zdrojů je u informačních technologií (chybí 1 údaj z 5). Opět zde platí to, co pro informační zdroje. Kdo má ambice utrácet, bude utrácet v obou obdobích více (nebo to bude   plánovat).   Vidíme   tedy   rozdíl   mezi   předpokládanou   „neobnovou“   a   předpokladem   utrácení v násobcích. Na obr. 24a pak trend narušují případy koncentrace investic do různých období a tento trend pokračuje po zařazení SVŠ viz obr. 24b.

0 0.5 1 1.5 2 2.5 30

0.5

1

1.5

2

2.5

3

3.5

4

Obr. 24a: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (VVŠ).

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 40

1

2

3

4

5

6

7

8

Obr. 24b: X-Y graf pro změny v informačních technologiích (VŠ).

52

Informační zdroje: Podobně jako v oblasti   IT se objevují  očekávané náměty v oblasti   informačních zdrojů. Často je kladen důraz na dostupnost vnějších dat a na lepší zpracování a zpřístupnění vnitřních zdrojů.   Zde   lze   zdůraznit   opakovaně   uváděnou   podporu   online   zveřejňování,   dále   požadavky   na centralizaci přístupu ke zdrojům v ČR (jednoznačný odraz nedávné složité situace) a lze si všimnout srovnání se zahraničními univerzitami, ať už pro konstatování zaostávání nebo při formulaci cíle. Hlubší rozbor by si zasloužil rozmanitý postoj k open access publikování. 

Zásadní je ovšem uváděný vztah k systému řízení VŠ: „Nezbytnou podmínkou pro nastavení systému

řízení školy a jeho kvalitní funkčnost jsou aktualizované, udržované a zabezpečené informační zdroje.

Je nutný průběžný monitoring měřitelných výstupů činnosti VŠ a průběžná aktualizace časových řad

vybraných ukazatelů.“

Zaujímají   se   stanoviska   vůči   diskutovaným   i   jinde   řešeným   otázkám: „Předpokládáme on-line

zveřejňování závěrečných prací a vytváření úložišť s učebními oporami.“

„Chceme řešit problém ukládání výsledků tvůrčí činnosti (i studentské) na velkokapacitních úložištích a

jejich dostupnost, včetně ošetření autorských práv.“

Zaujímají se stanoviska vůči trendům: „Nepředpokládáme masivní vývoj e-learningu kromě výuky jazyků

a některých specifických předmětů.“

Řeší se i organizační detaily: „V současné době došlo k přiřazení fakultních knihoven fakultám, tak aby

bylo možno lépe přímo komunikovat potřeby výuky.“

Nalezneme   i   proklamativní   obecné   formulace   indikující   priority:   „Předpokládáme vysokou úroveň,

postačující k odbornému rozvoji akademických pracovníků i studentů.“ Nebo „VŠ bude nadále pečovat

o funkčnost a komplexnost studijního informačního systému.“

Pro budoucí efektivní hospodaření je nutná nejen průběžná údržba a obnova stávajících informačních zdrojů/databází, ale zejména jejich rozvoj pro systematický sběr ekonomických ukazatelů v potřebné šíři.

Je   vhodné   průběžné   vylepšování   stávajících   zdrojů/databází   také   podle   potřeb   komunikační   a prezentační strategie VŠ. 

53

V danou chvíli jsou k dispozici základní informační zdroje, ale celkově při mezinárodním srovnání je stav konstatován  jako spíše nedostatečný.  Doporučuje se v horizontu pěti   let  do této oblasti  vložit  větší finanční prostředky z centrálních zdrojů. Problematika rovněž úzce souvisí s přístupem k Open Access publikování.

Nutné  průběžné   vylepšování   stávajících  elektronických   zdrojů   pro   výuku,   které   jsou   s ohledem na předchozí projektová období (viz OP VK) považovány za zpracované na dobré úrovni.

0 0.5 1 1.5 2 2.5 30

1

2

3

4

5

6

Obr. 25: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (5 VŠ).

Značně diskutabilní jsou údaje o informačních zdrojích. Především z 5 vybraných VŠ pro ukázku, pouze 3   tyto  údaje  uvedly.  Navíc   ovšem uvedená  data  předpokládají   i   růsty  v násobcích.  To   lze  zřejmě pochopit, pokud to souvisí s odbornou literaturou a jedná se de facto o malé rozpočty. Viz potvrzení tvrzení s ohledem na shluky na obr. 25a. Naopak zařazení SVŠ reprezentuje „náhodnou variabilitu“, která zřetelně oddělené shluky „rozmazává“.

54

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 40

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Obr. 25a: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (VVŠ).

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 4.50

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Obr. 25b: X-Y graf pro změny v informačních zdrojích (VŠ).

Využití dalších textových dat:

Vybraná metodická doporučení: Podstatně striktněji určovat strukturu a formát vyžadovaných dat pro redukci   časové   náročnosti   etapy   zpracování   primárních   dat.   Klást   rovněž   důraz   na   dodržení požadované struktury.

55

Hodnocení - priority: Menší   školy   vidí   své   nedostatky   a  mají   ambice   vyjádřené   v následujících slovech: „… jako je relativně nízký počet badatelsky aktivních pedagogů, ani množství studentů (ať v

magisterských, ale zejména v doktorských programech) směřujících k vědecké či vědecko-umělecké

dráze není dostatečné. Dokud studenti nebudou mít patřičné vzory ve vědecky orientovaných

pedagozích, není pravděpodobné, že by se tento stav změnil.“ Otázkou je – mají opravdu všechny VŠ mít ve všech oborech ambice jako VŠ, které jsou v ČR považovány za přední v oblasti tvůrčí činnosti? Není   tato   uniformita   ambic   důsledkem   hodnocení   VŠ   (agregací   ukazatelů),   které   není   skutečně vícekriteriální? 

Kvalita: Je konstatováno obdobně následujícímu: „Málo zaměstnanců z řad akademických pracovníků,

kteří by se mohli – a chtěli – zabývat formálním systémem hodnocení kvality, z důvodu vlastního

přetížení výukou či tvůrčí činností.“ Je zde otázka existence nebo neexistence oddělení řízení kvality na rektorátní   nebo   fakultní   úrovni   a   jeho   náplně   činnosti   a   souvisejících   administrativních   nároků   na akademickou obec.

Různí se zkušenosti se zapojováním studentů do hodnocení kvality výuky i fungování školy. Různí se aktivita   studentských   komor   akademických   senátů.   Lze   doporučit   sdílení   dobrých   zkušeností akademických obcí.

Financování hodnocení kvality je diskutováno (zda z příspěvku, zda lze využít finanční prostředky z IP) včetně financování ustavení a dlouhodobé udržení pracovních míst.

Administrativa: Formulovány požadavky na zkvalitnění práce administrativy: „Nezbytnou podmínkou

udržení kvalitní správy školy a úrovně stávajícího hospodaření je stabilizovaný tým hospodářských

pracovníků na všech úrovních.“

Možnost reálného využití prostředků pro (1) zjednodušení administrativy (zejména vnější, ale i vnitřní – viz   možnosti   hodnocení   kvality   z pohledu   odbourávání   zbytné   administrativy),   (2)   pro   zkvalitnění praktické odbornosti  administrativních pracovníků (aby se zdokonalovali  ve skutečných znalostech a skutečně napomáhali akademické obci a ne se jen zdokonalovali  v „byrokratické novořeči“). Proto je uveden MŠMT Bod 4: Nemrhat aktivitou akademické obce papírováním.

Logicky   nejsou   očekávány   zvýšené   náklady   v oblastech   priorit   typu   „Zodpovědné   hospodaření zaměřené na udržitelný rozvoj“. Odhadované kolísání počtů studentů (včetně platících) pohybující se v rozmezí plus/minus 10 % by nemělo mít podstatný vliv na náklady. 

56

ZÁVĚRY: 10 bodů pro MŠMT z podnětů VŠ:

Bod 1: Podfinancování VŠ podlamuje konkurenceschopnost ČRKonstatování: Financování vzdělávací činnosti vysokých škol v ČR z veřejných zdrojů je trvale nízké měřeno procentem z HDP (v roce 2015 0,51 %, viz např. prezentace na sněmu Rady VŠ vycházející z podkladů ČSÚ a rozpočtu ČR). Dopady: Zaostávání pokračuje přes předchozí proklamace o posilování financování za mnoha minulých vlád ČR a představuje nyní reálnou překážku pro dosahování jakýchkoliv ambiciózních strategických cílů   pro  období   2015-2020-2030   založených  na  představách  o úspěšném soutěžení  ČR s EU15  a OECD ve vzdělanosti, výkonech a excelenci. Takové cíle jsou pak nedosažitelné.Zdroje konstatování: Konstatování je v akademické obci vysokých škol i na MŠMT známé, bohužel není obecně přijímáno šířeji v ČR. Zmíněné dopady sice nejsou takto explicitně a systematicky uváděny v poznatcích   VŠ   o bilancích   zdrojů,   ale   nepřímo   plynou   z odkazů   na   potřebnost   projektových   a doplňujících   zdrojů   pro   realizaci   cílů,   pro   které   se   s institucionálními   prostředky  nepočítá.  Dále   se dopady promítají do realističtějšího stanovování některých cílů. Porovnáme-li nicméně podíl výdajů na terciární vzdělávání dle klasifikace COFOG na základě údajů EUROSTATu za rok 2013 (tj. za rok, kdy jsou naposledy  dostupná data),  zjistíme,  že podíl  výdajů  na terciární  vzdělávání   (COFOG 09.4)  ve vztahu k HDP činil v ČR 0,6 %, zatímco v EU-28 0,8 %.Možná řešení: Zprvu pomůže pravidelné uvádění této skutečnosti a jejích dopadů i pro veřejnost, tj. informování o dlouhodobém zaostávání financování VŠ podle uvedeného ukazatele a z toho vyplývající budoucí nekonkurenceschopnost ČR (nikoliv jednotlivců a jednotlivých firem, ale ČR jako celku). Výše výdajů na vysoké školství vyjádřená jako procentní podíl HDP je přitom mezinárodně plně srovnatelným statistickým ukazatelem a s využitím  tohoto ukazatele   lze  dovodit,  že ČR ve srovnání  s uvedenými zeměmi vysoké školství zanedbává a preferuje jiné oblasti veřejných výdajů, a to ať už se o vysokých školách a jejich úloze ve zvyšování konkurenceschopnosti  hovoří v politických proklamacích jakkoliv kladně.   Optimistické   řešení   spočívá   v úspěchu   úsilí   o   postupné   posilování   proporce   veřejného financování   VŠ   na  HDP   srovnatelně   se   zeměmi   EU15   a  OECD.  Pesimistické   řešení   spočívá   ve veřejném   přiznání   si   zaostávání   (třeba   to   veřejnost   unese)   a   stanovení   cílů   tak,   aby   odpovídaly finančním možnostem („vzdělanostní společnost v ČR vzkvétat nebude a ČR konkurenceschopná již nebude“).   Realistické   řešení   spočívá  mimo   jiné   v tom,   že   existující   demografický   pokles   nebude promítán do dalšího snížení  uvedeného podílu  (0,51 %),  a dojde  tak k relativnímu navýšení  dosud 

57

nízkého normativu  na studenta.  Dále   je  nutné   financování  z projektů  OP VVV,  které  by  zohlednilo strategické  priority  MŠMT v souladu  s prioritami  VŠ.  To  se   jeví   jako  nutné,  protože  při   existujícím institucionálním financování VŠ se splnění cílů v rámci priorit jeví jako nereálné.

Doplnění: Na základě podrobné diskuze při projednávání tohoto textu je upravena původní formulace, je odkázáno na velmi precizně a podrobně zpracovaný komentář k tomuto materiálu z K04 a výše je doplněn odkaz na údaje Eurostatu dle klasifikace COFOG. Podstatné je, že zúčastnění se shodují na doporučení z K04, cituji:

Doplňující doporučení: Mnohé nejasnosti by v této věci odpadly, kdyby při sestavování rozpočtu vysokých škol byla na MŠMT zpracována i stručná předkládací či komentující zpráva, která by mimo jiné srovnávala vývoj klíčových parametrů celého systému v delším časovém úseku. Předmětem srovnání by měly být nejen ukazatele za ČR, ale i za další země OECD a EU, a to vždy na základě datové základny se společnými metodologickými postupy. Nutná je zároveň koordinace s osobami, které poskytují za ČR data OECD pro zpracování analýz typu Education at a Glance.“

Srovnání přitom můžeme provádět nejen v prostoru (tj. s ostatními zeměmi či se skupinami zemí), ale v čase,  čemuž byla  věnována  část   jednání   jarního  Sněmu Rady  vysokých škol.  Podstatné  závěry, Sněmem RVŠ přijaté, zde uvádíme.

58

59

Dále   postřehy   v bodě   1   vycházely   ze   sdělení   a   údajů   VŠ,   tj.   „vnímání   podfinancování“   (viz   K04 formulace) ze strany VŠ, a to  i  s ohledem na zprostředkování širokých osobních zkušeností  mnoha odborníků z ČR, kteří působili jak v ČR, tak v zahraničí a podfinancování na základě tohoto srovnání (ve shodě s víceletými zkušenostmi autora textu) považují za natolik zřejmé a prokazatelné, že je nadále dílejí v akademické obci ČR, a tím přispívají k uvedenému „vnímání podfinancování“.

Z další diskuze a studia podkladů vyplynulo, že dostupné aktuální údaje OECD (Education at a Glance 2014) a EUA (EUA Public Funding Observatory Report 2014) dokladují značně rizikový trend (obzvláště při započítání vlivu inflace) ve vývoji financování vysokých škol z veřejných zdrojů v mnoha zemích Evropy, včetně ČR. Za alarmující je považována skutečnost, že se rozevírají nůžky mezi zeměmi západu a severu Evropy ve srovnání se zeměmi jejího východu a jihu, s ohledem na (i navyšované) financování vysokých škol z veřejných zdrojů. Tato okolnost poškozuje celou Evropu, například v její konkurenceschopnosti a sociální stabilitě, ztěžuje budování EHEA a ERA. Citace z OECD tuto informaci doplňují i relativně nízkým podílem výdajů na VŠ studenta v ČR (viz Education at a Glance 2014, strana 211, osa y):

60

 Souhrnně tedy doporučujeme věnovat pozornost výše uvedenému doplňujícímu doporučení, které se zaměřuje na problematiku využití sběru podkladů ze zdrojů ČR (ČSÚ, rozpočty ČR a MŠMT, vliv inflace, výše HDP aj.), postupu předávání údajů pro mezinárodní statistická srovnání, porovnání metodik sběru a vyhodnocování dat na mezistátní úrovni a analýze výše financování a jejího vývoje včetně posouzení příčin „vnímání podfinancování“.

Bod 2: Důraz je třeba klást na skutečné a nikoliv na umělé priority VŠ

Konstatování: Mnohé   priority   předchozích   období   podle  diskuzí   v akademické   obci   (ne  nutně   na úrovních řízení VŠ) byly často považovány za spíše zevně a uměle přinesené, viz např. časté diskuze k OP VK z různých hledisek jak v Praze, tak mimo Prahu. Dopady: Cíle projektů pak byly často naplňovány především se záměrem kompenzovat zaostávající základní institucionální financování VŠ. V důsledku toho existovala a přetrvávala nedůvěra k budoucí smysluplnosti dalšího projektového financování.Možná řešení: Nové dokumenty  MŠMT (DZ,  strategický   rámec)   jsou v reprezentacích  akademické obce vnímány jako realističtější proti minulým obdobím. V ideálním případě se je podaří dotáhnout tak, aby přímo souvisely i s financováním projektů z domácích a evropských zdrojů.Zdroje řešení: Bilance zdrojů a souhrn priorit získaných v rámci KREDO z účastnících se VŠ s jejich četnostmi  může  představovat   indikativní   doporučení   z VŠ  pro   období   přípravy  projektů   na  MŠMT s přihlédnutím ke kritickým momentům zpracování a neúčasti některých VŠ. 

61

Doplnění: Zásadním způsobem autor textu rozporuje doporučení K04:„Bod 2 – Uváděné dopady jsou tak závažným konstatováním, že by měly vyvolat aktivity kontrolních orgánů.“K tomu autor textu nyní konstatuje, že tento vyhraněný komentář čte něco, co v původní formulaci výše není uvedeno. Slova "Cíle projektů pak byly často naplňovány" jasně konstatují, že cíle byly naplňovány a  i  splněny.  Pokračování  "především se záměrem kompenzovat zaostávající základní institucionální financování VŠ." stručně   formuluje,   že   v   rámci   možností   pomohly   projekty   při   naplňování   cílů   i financovat ty, kteří by při své závislosti na institucionálním financování neměli šanci se plněji realizovat – např. mladí pracovníci bez RIV bodů byli zapojeni do VaV projektů, starší pedagogové mohli zúročit své zkušenosti při tvorbě pomůcek, na které by nebyly peníze aj. Další stručná formulace: "V důsledku toho existovala a přetrvávala nedůvěra k budoucí smysluplnosti dalšího projektového financování." Zdvořile zpřístupňuje širokou zkušenost z akademické obce, že s výše uvedeným bylo bohužel spojené rozsáhlé   výkaznictví   a   častá   potřeba   „byrokratické   novořeči   a   frází“,   do   kterých   se  musela   balit smysluplná činnost.  Autor nepředpokládal,  že uvedené věty s komentovaným významem mohou být interpretovány citovaným způsobem a sebekriticky konstatuje, že zřejmě v původním textu chybí, a tedy doplňuje   na   konec:"...smysluplnosti   dalšího   projektového   financování   na   úkor   financování institucionálního." Doporučuje změnit vyznění komentáře o kontrolách z K04 ve smyslu: „Doporučujeme dbát v dalším období na to, aby projektové financování nejen dominantně zapojovalo pracovníky VŠS do systému projektů v návaznosti na tzv. „velká témata daná shora“ jako v minulosti, ale aby umožnilo ve větší míře než v minulosti přímo a cíleně podpořit nové původní rozvojové a tvůrčí aktivity mladších pracovníků a rovněž zúročit zkušenosti starších pracovníků VŠ ve vzdělávání a VaV, které jen v omezené míře umožňuje podporovat a rozvíjet dosavadní úroveň institucionálního financování.“ Tento přístup by zároveň pozitivně zúročil dobré zkušenosti projektu KREDO s iniciativou zdola.

Bod 3: Finance je třeba zaměřit více na lidské zdrojeKonstatování: Zaměření na investiční rozvoj v minulých obdobích vnímané jako priorita řídicích úrovní nebylo rozhodně vnímáno jednoznačně pozitivně v akademické obci.Dopady: Rozvojové investiční potřeby se jeví u mnoha VŠ jako saturované. Výjimkou jsou některé VŠ, dle vyjádření zejména pražské (v souvislosti s dosažitelností některých velkých projektů).  Zdroje informací: Až na případy pražských VŠ a některé regionální případy, investiční preference se v prioritách i v bilanci zdrojů jeví proti minulosti jako méně naléhavé.Možná řešení: S ohledem na Bod 1 výše se jeví jako zásadní zaměření dalšího financování včetně OP VVV na lidské zdroje (viz např. přímá podpora internacionalizace, která byla v minulosti podporována spíše pro jednorázové aktivity, jako je tvorba pomůcek, a ne pro posílení podpory jejího provozování). Zásadní   význam   má   podchycení   potenciálu   absolventů   doktorského   studia   cestou   vytváření 

62

postdoktorských pozic s využitím mezinárodních výběrových řízení  a s důrazem na  intersektorální  a mezinárodní   mobilitu.   Měly   by   být   využity   v zásadě   pozitivní   zkušenosti   s programem   podpory postdoktorandů v rámci OP VK. 

Bod 4: Nemrhat aktivitou akademické obce „papírováním“Konstatování: V akademické obci se šíří přesvědčení o rostoucí byrokracii na všech úrovních řízení (viz např.  poslední změny v programu Erasmus; všudypřítomné „time sheety“ u projektů, které dříve nebyly  zapotřebí;  zpřesňování  výkaznictví  u  RIV bodů aj.).  Rostou  pocity  neodůvodněného  mrhání energií a časem kvalifikovaných akademických pracovníků a studentů. To ubíjí v řadě případů cennou iniciativu zdola a zvyšuje nedůvěru v systém řízení.Zkratkou „papírování“ v nadpisu, tak často používané v akademické obci, se myslí zejména neúčinné a zbytečné administrativní postupy.Dopady: Požadavky kontrol často kladené na akademickou obec se nezdají být úměrné požadavkům kladeným na složky řízení,  které za kontroly  zodpovídají.  Kontroly projektů  tak začínají  být  spojeny s riziky, která akademičtí pracovníci, jež si není vhodné plést s burzovními spekulanty, budou ve stále menším počtu  ochotni  podstupovat.  Zejména v případech,  kdy některé projektové  financování  budí dojem, že přidělené prostředky budou později, a to z pohledu akademické obce na základě měnících se a nesplnitelných požadavků, odebrány, včetně penalizace. Možnosti řešení: Optimistickým   scénářem   je   využít   snahy   VŠ   zmiňujících   priority   zaměřené   na snižování  byrokracie  a podpořit   je,  včetně realizace novely  VŠ zákona. Pesimistickým scénářem  je rezignovat na tyto změny a nevyvracet v   akademické obci dojem, že je pro členy akademické obce vhodnější VŠ aktivity omezovat, protože „kdo nic nedělá, nic nepokazí“. Důsledkem pak v souvislosti s podfinancováním VŠ může být přesun aktivit členů akademické obce podobně jako v devadesátých letech do aktivit mimo VŠ, a to tentokrát nejen do soukromého sektoru, ale i do zahraniční spolupráce.Zdroje řešení: Většina   členů   akademické   obce   si   uvědomuje,   že   stávající   stupeň   a   organizace papírování a kontrol začíná pohlcovat stále více času, který by byl potřeba na hlavní činnosti VŠ. Proto je   pochopitelně   i   v bilanci   zdrojů,   rizicích   a   prioritách   opakovaná   pozornost   věnována   redukci byrokracie.Doplnění: Do možností   řešení  doplňujeme  ještě   profesionalizaci  služeb a  promyšlenou   informační podporu   se   zásadami   typu   „pořizujeme   jen   data,   která   skutečně   a   prokazatelně   potřebujeme“   a „pořízená data jsou plně využita, a to i pro různé účely, jsou tedy sdílena“ atd.

63

Bod 5: Soustředění na všeobecně akceptovatelné výstupy – kvalitu absolventůKonstatování: Diskutované problémy VŠ většinou chápou  ti,  kteří   jsou do problematiky  zasvěceni. Často se liší v názorech na řešení (viz různá reformní úsilí minulých let). Dopady:  Je otázkou, zda a jak je s problémy seznámena veřejnost, jaký je její postoj a jaký by byl při pokusech o všeobecně přijímaná řešení i s ohledem na jistou exkluzivitu VŠ vzdělávání a na odtažitost některých odborných diskuzí pro veřejnost (podstatná část neinformované veřejnosti obvykle nedocení např. význam impaktovaných publikací, h-indexu aj.; naopak se až „čapkovsky“ ptá na tvorbu něčeho užitečného, tj. na návratnost vložených daní prostřednictvím vývoje a inovací). Možnosti řešení: Situaci  může  logicky  napomoci  nejen vysvětlování,  ale  též podpora  popularizace včetně důrazu na prezentaci dotažených výsledků. Naprosto srozumitelný je ale důraz na výstupy, které jsou srozumitelné pro všechny. VŠ s kvalitními absolventy je doceňována všemi partnery včetně široké veřejnosti.  Akcentace  tohoto  řešení  samozřejmě souvisí  s podpůrnými  prioritami,  mezi  které mohou patřit i ty pro veřejnost méně pochopitelné. Zdroje řešení: Z úrovně MŠMT  lze  navázat  na priority  VŠ a zabezpečit  odpovídajícím způsobem projektově potřebné zdroje dle jejich bilance (kvalita absolventů se často opakuje; vyskytuje se důraz na komunikační strategie a působení na veřejnost – třetí role aj.).

Bod 6: Podpora mezinárodní konkurenceschopnosti a komparativních výhodKonstatování: Mezinárodní  konkurenceschopnost   je  dosud spíše uplatňována  z pohledu posilování zásadní kompatibility  VŠ v ČR (tj.  boloňský proces, OECD sledované charakteristiky,  medializované mezinárodní žebříčky VŠ, úspěšnost v EU projektech aj.).Dopady: Rostoucí kompatibilita VŠ v ČR při existujícím podfinancování VŠ v ČR může být výhodná pro talentované   jednotlivce,  protože  se   jim  ve větší  míře  mohou  otevírat  VŠ studia  na  prestižních  VŠ v zahraničí, z obecného hlediska může být ČR takto negativně postižena efektem tzv. „brain drain“ ve svůj neprospěch, který je zatím kompenzován přílivem talentovaných studentů ze SR a ze zahraničí (východní  Evropa)   podle   srovnání  MŠMT   (roky   2010-2014).   S ohledem   na   eskalující  mezinárodní situaci   na   východ   od   ČR   (2014-2015)   s obtížně   předvídatelnými   dopady   a   s ohledem   na   jasné preference  talentovaných studentů z anglicky mluvících zemí ve prospěch univerzit  v USA a UK se 

64

jedná sice zatím o skrytý, ale potenciálně rostoucí problém, kdy odchod talentů na zahraniční univerzity v USA a EU nemusí být adekvátně kompenzován příchodem studentů z jiných zemí do ČR.Možnosti řešení: Jako vhodný se jeví rozvoj důsledné podpory projektů zaměřených na talentované studenty a na internacionalizaci VŠ studia v ČR (mimo jiné viz programy joint-degree, double diploma aj.). Dosud opomíjenou možností se jeví rozbor konkurenceschopnosti VŠ oborů v ČR a cílená podpora těch   mezinárodně   konkurenceschopných.   To   se   dosud   v ČR   neděje   z pochopitelných   důvodů vyvažování   zájmů  VŠ.  Rizikem  takové  podpory  může  být  následná  ztráta  absolventů  ve  prospěch zahraničí bez zpětného (i ekonomického) přínosu pro ČR (viz např. lékařské obory). Je proto vhodné řešit nejen v rámci MŠMT, ale i na úrovni vládních priorit.Zdroje řešení: V rámci   strategických   priorit   a   je   podporující   bilanci   zdrojů   VŠ   této   problematice (internacionalizace, kvalita studia, kvalita absolventů) věnují značnou pozornost, a tedy lze očekávat, že úsilí MŠMT tímto směrem bude vítáno, akceptováno a podporováno, a tedy by mohlo vést k úspěchům při řešení.

Bod 7: Zlepšit sběr dat a zdokonalit hodnotící metodyKonstatování: MŠMT v posledním období ve svých strategických podkladech klade důraz na zlepšení v oblasti sběru strategicky důležitých dat a na jejich zpracování. Důsledky: Podpora zlepšení sběru věrohodných dat je poměrně široká na všech úrovních (s výhradami vůči   riziku   větší   administrativní   zátěže),   diskuze   zatím   ale   příliš   neprobíhá   ve   směru   dosažení odpovídající kvality hodnotících výpočtových modelů. Ilustrativní mohou být průběžné výsledky diskuzí k tzv. „kafemlejnku“ a k principiálním změnám hodnocení tvůrčí činnosti, upozorňující už nyní na možná nová   rizika   změn   (utajenost,   neprůhlednost   a   nákladnost   hodnocení   sloužícího  de   facto   k tlumení institucionálního podfinancování aj.). Jako podstatnější riziko se jeví trvající používání lineárních funkcí pro agregaci hodnotících ukazatelů, které jsou sice výhodně separovatelné (a díky tomu pak lze dělit prostředky dále podle výkonů na součásti VŠ), ale zároveň podporují při současném podfinancování alokaci finančních zdrojů VŠ pouze na několik „nejvýnosnějších“ priorit a skrývají riziko tlaku na přílišné zúžení aktivit VŠ (nepřímá podpora tzv. „fachidiocie“). Možnosti řešení: Podpořit důraz na kvalitní sběr dat faktickými kroky i v jednání s dalšími ministerstvy (viz např. pověstné diskuze k ukazateli nezaměstnanosti a k možnostem získávání kvalitnějších dat) a věnovat zásadní pozornost vývoji adekvátních hodnoticích metod, které budou především podporovat „portfoliový  přístup“  k činnosti  na  jednotlivých  VŠ.  Nelpět  na (byť  pochopitelné)  představě,  která se 

65

občas  objevuje  ve vysokém školství,  že  nejsprávnější   je  do  budoucna desítky  miliard  pro  VŠ  (pro všechny oblasti  činnosti)   rozdělit  pokud možno pomocí nějaké (tzv.  všem srozumitelné)  „trojčlenky“. Důsledky   používání   „degenerovaných“   a   zjednodušených   modelů,   případně   jejich   zjednodušené interpretace, jsou zejména v oblasti finančních investic pro oblasti, kde má být dosažen dlouhodobý a stabilizovaný   výnos   při  minimalizaci   rizik   jeho   kolísání   (analogické   vysokému   školství),   již   celkem notoricky známé. Není jasné, proč by se tato zkušenost měla získávat znovu i ve vysokém školství ČR.Zdroje řešení: Lze se poměrně dobře opřít o návrhy VŠ, které většinově (viz četnosti oblastí priorit) plánují více (cca 10) zdrojově vzájemně propojených a vnitřně strukturovaných strategických priorit. 

Bod 8: Podporovat robustnost systému prostřednictvím synergie aktivit VŠKonstatování: Klady vyplývající ze synergie aktivit jsou většinou skloňovány v nejrůznějších textech. Podpora synergie aktivit se ale již tolik nepromítá do hodnocení a legislativních kroků a plyne spíše z tradic a dlouhodobého působení MŠMT a VŠ.Důsledky: Proto (viz podrobněji pojatý bod 7) aktuální postupy spíše fakticky bezprostředně působí proti synergii aktivit VŠ a ve prospěch jejich odděleného rozvoje. Setrvačnost působení tradic je zde významná, změny nejsou zatím příliš zřetelné, a to i přes tlak podfinancovaného systému a přes dopady jeho pravidel (viz např. promítnutí kritizovaného hodnocení RIV do 3 finančních zdrojů VŠ ve srovnání s financováním   výuky,   nízkými   doktorskými   stipendii,   nízkým   financováním   péče   o talenty,   z nákladového hlediska zanedbatelnou finanční podporou internacionalizace výuky aj.).Možnosti řešení: Podporovat   synergicky  působící   aktivity.   Jednak  důležitost   synergie   (a interakcí) aktivit uvádět ve strategických textech, a dále se zaměřit na pravidla financování včetně projektů (viz např.   podpora  promítání   výsledků   tvůrčích  aktivit   do   výuky,   zapojování   talentovaných   studentů  do výzkumu aj).Zdroje řešení: Využít existujících interakcí priorit a zdrojů již prezentovaných VŠ, podrobněji analyzovat a uplatňovat další možnosti synergií.Doplnění z komentáře K04: „Otázka synergií všech tří rolí vysoké školy je zásadní. Je to i významná přednost a potenciální zdroj efektivity ve srovnání s institucemi, které se orientují jen na některou ze tří rolí. Ovšem mělo by být ponecháno na vysoké škole, jak vysoká budou doktorská stipendia, jak bude

66

pečovat o talenty apod. Uvedena je zmínka o problematickém promítnutí RIV do alokačních postupů, a to ve srovnání s financováním výuky. Řešení vidíme ve značné volnosti pro rozhodování vysoké školy při využití zdrojů (samozřejmě při zachování efektivnosti a transparentnosti). Naopak nežádoucí cestou je vytváření svazujících pravidel pro jednotlivé části rozpočtu. Schopnost škol citlivě a rychle reagovat na změny trendů je zmíněna i v bodu 7 pro VŠ - to ukazuje na to, že změny ve struktuře financování VŠ jsou poměrně efektivním nástrojem řízení (resp. strategického směrování) chodu VŠ nehledě na jejich volnost. Toto určuje důležitost toho, jak bude nastaveno financování VŠ s ohledem na jejich budoucí chování.“

Komentář autora textu: Původní návrh nesměřuje ke svazujícím pravidlům, ale k zohlednění interakcí a   synergií   v pravidlech   financování   tak,   že   dosavadní   zaměření   na   „vážené   průměry“   ukazatelů v kritériích, které zcela logicky z hlediska souvisejících matematických modelů působí proti motivaci pro synergii,  bude doplněno  i  postižením synergií   tak,  aby  jejich  proklamovaná podpora byla v souladu s financováním.

Bod 9: Široká kvalitní vzdělanost versus ostrůvky excelenceKonstatování: Před dřívějším důrazem na nadprůměrnou tradiční vzdělanost v českých zemích, která se zřejmě kladně podílela na dřívějších úspěších a uplatněních českých občanů (průmysl, emigrace aj.), je po období podpory masovosti VŠ vzdělání stále častěji kladen důraz ve strategických dokumentech na tzv. excelenci.Důsledky: Jedná se zřejmě o obvyklý vliv mezinárodního trendu na vývoj v ČR (důraz na excelenci, prezentace prof. Haňky v minulosti, příklady úspěchů elitních VŠ v UK a USA, mezinárodní spolupráce, návrat   některých  mezinárodně   úspěšných   odborníků   do  ČR)   plus   dopad  mezinárodní   úspěšnosti výsledků  z ČR  (viz  prof.  Holý),   včetně  získání  projektů  OP VaVpI.  Roli  zřejmě  může hrát  potřeba mezinárodně   konkurenceschopného   financování   některých   (nákladnějších  zejména  přírodovědných) oborů, které lze dosáhnout i přerozdělením od tzv. neúspěšných týmů k těm úspěšným. Předpokládá se, zřejmě politicky poutavě, že se takto objeví výsledky a týmy, které potáhnou celou ČR ekonomicky vpřed (viz dříve citovaný příběh finské Nokie svazovaný se vzděláním – dnes již spíše nepřekvapivě opomíjený). Srovnávání v podfinancovaném systému VŠ v ČR pak probíhá se všemi logickými nešvary (viz např. znevýhodňující normování mediánem do roku 2007 v hodnocení RIV bodů pro některé obory; viz snaha odborníků v jednom oboru se vyjadřovat k odbornosti mimo svůj obor – všudypřítomné WoS impakty, h-index, aj.).  

67

Možnosti řešení: S ohledem na  to,  že dnešní  všestranné zdůrazňování  excelence  může vést  díky přesycení   společnosti   touto   další,   módně   vyznívající   (ač   jistě   v jádru   smysluplnou),   vizí   v blízké budoucnosti   k náhradě  dalším módním  trendem,   je  otázkou politického   rozhodnutí,   zda  „dosavadní nevysokou vzdělávací pyramidu“ bude vhodné při konstantním podfinancování VŠ v ČR nahradit spíše „novou   vzdělávací   vysokou  excelentní   televizní   věží“.     Je  celkem  logické,   že  kombinované   řešení (udržení pověsti ČR jako země s nadprůměrně vzdělanými pracovníky a existence excelentních skupin, tj. postavení vysoké vzdělávací pyramidy s TV věží na jejím vrcholu) je sice z hlediska budoucnosti ČR zřejmě nejslibnější a nejrobustnější, ale při stávající úrovni trvajícího podfinancování nerealizovatelné. Proto se dá předpokládat řada střetů na všech úrovních a otevření ožehavých otázek, které opět chvíli nejsou diskutované (viz návratnost nákladů na VŠ i na excelenci; zda excelence je to, na co se všichni skládají, nebo to, co na sebe vydělá a dokáže podpořit i ostatní, a to v jakém časovém horizontu; jakou roli  mají  hrát   různé hodnotící  žebříčky  a  scientometrické  metody aj.).  Lze očekávat  doporučení  na mezinárodní srovnávání oborů v ČR (děje se dle IPN), na posuzování nákladnosti oborů (viz v minulosti zmizelé, byť nepřesné, statistiky uvádějící do souvislosti projekty a související výsledky - nákladnost) s navazujícím rozhodováním, které nákladné obory si stát velikosti ČR může dovolit a na jaké úrovni financování. Podobně působí otázka, jak dalece lze nákladný obor zachovat nebo rozvíjet omezením financování více oborů méně nákladných aj. Lze samozřejmě s tím, co se bude dít zčásti řízeně a zčásti spontánně,   nesouhlasit,   a   to   z různých   úhlů   pohledu,   ale   předpokládat,   že   při   změnách   sytému akreditací nebudou VŠ, které se ocitnou pod existenčním tlakem, všestranně bojovat za své přežití, by asi bylo naivní. Proto je zřejmě vhodné se v této oblasti vyvarovat změn, které by byly nedostatečně podložené rozbory odpovídajícími svojí náročností rozdělované částce. Zdroje řešení: V přehledu  strategických  priorit  VŠ a související  bilanci  zdrojů   lze  vidět  převažující preferenci  VŠ  „pokračující  stavby  vzdělávací  pyramidy“  se  zvýrazněním  toho,  co   lze  považovat  za oblasti, kterými se dané VŠ mohou chlubit, a tedy, co považují za „svoji excelenci“. Je nezbytně nutné zdůraznit,  že toto shrnutí  je zkresleno tím, že VŠ s řadou excelentních oborů nejsou v hodnoceném souboru plně zastoupeny. 

Bod 10: Snížení rizikové variability finančních zdrojů při podfinancováníKonstatování: Poměr projektového financování (včetně velkých evropských projektů a dalších zdrojů) vůči institucionálnímu (na fórech zástupců VŠ se uvádí jako odpovídající trendu, který míří k poměru až 60:40) v ČR předčil země OECD a EU15 (uvádí se 40:60 jako poměr projektového a institucionálního 

68

financování  tj.  variabilních a stabilních finančních zdrojů),  se kterými se chce ČR srovnávat.  Občas používaný argument o podpoře soutěže a odlišení těch nejlepších zní působivě. Důsledky: Nicméně při existujícím podfinancování VŠ v ČR se jedná o zřejmou podporu nestability systému VŠ v ČR. Finanční   tlaky  pak vedou  týmy k  tomu,  aby podávaly  co nejvíce projektů,   jejich úspěšnost pak zákonitě klesá, neúspěšné projekty představují ve značném podílu promrhaný čas jejich autorů (a neefektivně vynaložené finanční prostředky). K tomuto růstu variability v příjmech VŠ a jejich týmů pak  přispívá  preference  velkých projektů   (GA ČR,  OP),  které  pak  přinášejí  významné vnitřní nerovnosti dovnitř VŠ, které je musí řešit a absorbovat. Možnosti řešení: Možné   řešení   uvedených   problémů   se   opírá   o   celkem   věcné   kroky.   Posílit institucionální financování VŠ, a to případně i na úkor financování projektového, pokud to jinak není možné. Zaměřit zdroje OP VVV projektů na základní strategické priority VŠ, dobře domyslet účinnost a účelnost   financování   tzv.   nadstavbových  aktivit.   Zvážit   velikost   projektů,   protože   i   v nadcházejícím období finanční prostředky mnoha projektů budou muset sloužit k podpoře základních činností VŠ, které ovšem mohou být rozvíjeny přínosným způsobem a nemusí se jednat o přímé nahrazování chybějících institucionálních zdrojů. Je tedy vhodné uplatňovat postupy, které i u projektových aktivit pokryjí veškeré jejich náklady ze zdrojů projektů. Projekty by měly mít jasný přínos pro základní činnost vysoké školy a vždy by měl být v rovnováze přínos pro základní činnost a administrativně – provozní náklady.Zdroje řešení: Podle podaných bilancí zdrojů se VŠ jeví jako smířené s realitou a důsledně usilující o úspěchy   v projektovém   financování,   o   které   plánují   opřít   řadu   strategických   priorit.   Při   hlubším prozkoumání   souvisejících   podkladů  VŠ   (rizika,  SWOT  analýzy)   lze   konstatovat,   že  VŠ   si   tohoto problému jsou vědomé a uvítaly by nápravu. 

Doplnění v souladu s K04: Domníváme   se,   že   MŠMT   by   mělo   v legislativních   procesech   a vyjednávání hájit legitimní zájmy vysokých škol. Nejde o zákon o vysokých školách, ale jedná se např. o oblast výzkumu a vývoje, daňové zákony a obecně o zákony a podzákonné normy z finanční a kontrolní oblasti.  Za   velice  podstatné  považujeme,   aby  MŠMT napomohlo   řešení  problémů,   které  přesahují rámec   jedné   instituce.   Jedná   se   např.   o   zajištění   elektronických   informačních   zdrojů,   příp. bezproblémového sběru potřebných dat o činnosti vysokých škol s minimální zátěží na pořízení těchto dat, dat s jasnou definicí a promyšleným vícenásobným využitím. Jedním z nevyužitých informačních zdrojů jsou např. výroční zprávy vysokých škol.

69

70

ZÁVĚRY: 10 bodů pro VŠ:

Bod 1: Detailně poznávat vnější prostředí a reálně posuzovat možnostiKonstatování: Bilance zdrojů vztažené ke strategickým prioritám VŠ nezohledňují (platí pro některé VŠ –  viz   předchozí   vizualizace)   dostatečně  vnější  podmínky   (viz  negativní  demografický  vývoj   a  míra podfinancování VVŠ aj.).Důsledky: Plánované počty (např. studentů) respektive objemy peněz se pak v úhrnu jeví jako příliš optimistické, i když z pohledu ambic VŠ (VVŠ i SVŠ) pochopitelné. Možnosti řešení: Lze   doporučit   v rámci   sestavování   strategických   plánů   důsledně   a   podrobněji aktualizovat  představu VŠ o dostupných (vnějších)  zdrojích a tomu pak přizpůsobit  strategické cíle, např.  uvážit   plánované   růsty  a   jejich  opodstatněnost.  I   při  poměrně  neúprosných  výhledech,  které mohou představy VŠ dále limitovat, je možné a vhodné hledat i rezervy ve vnitřních zdrojích VŠ na základě  poznání   vnitřních  procesů  VŠ.   Ideálem  je  docílení   vyšší  efektivnosti   při   zachování  nebo   i zvyšování kvality služeb a činností. Zdroje řešení: Nabízejí se možnosti čerpání inspirace z předchozích etap řešení projektu KREDO, např. ze SWOT analýzy VŠ a z identifikace rizik se zaměřením na lepší provázání témat. 

Bod 2: Pracovat s neurčitostí vnějšího prostředí pomocí více scénářůKonstatování: V bilanci zdrojů VŠ prakticky není uvažována neurčitost vnějšího prostředí (např. změny ve financování,   legislativě aj.)  a variabilita  dosažitelných zdrojů (s  trochou představivosti   lze ovšem některé   slovní   formulace,   případně   intervalově   uvedené   číselné   hodnoty,   považovat   za   základní podchycení neurčitosti). Je to samozřejmě spojeno i s tím, že zadání ani tabulka pro zpracování dat podobnou možnost nenabízely.Důsledky: VŠ v důsledku výše uvedeného neuvažování  existující  neurčitosti   ji  zpracovávají   tak,  že specifikují   pouze   jediný   scénář.   S ohledem   i   na   předchozí   bod   1   jde   většinou   o   scénáře charakterizovatelné jako velmi optimistické, optimistické a realistické. Možnosti řešení: V dalších etapách je doporučeno nerezignovat na neurčitost a modelovat ji pomocí uvažování   více   scénářů   (např.   pomocí   tří   expertních   scénářů:   optimistického,   realistického   a pesimistického; scénáře mohou být uvažovány nejen tradičně kvantitativní, ale i kvalitativní). Případně 

71

se VŠ mohou zabývat nejen otázkami existence neurčitého prostředí, ale „protihráčů“ a „spoluhráčů“ v prostředí VŠ (viz přístupy modelů teorie her).  Zdroje řešení: Využít zmíněné existující prvky identifikace neurčitosti v podkladech VŠ.

Bod 3: Usilovat o rozšíření možností získávání dalších zdrojůKonstatování: S ohledem na omezené zdroje se už dnes VŠ snaží hledat další zdroje pro zajištění svých priorit. VVŠ, které doplácí na institucionální podfinancování, kladou v bilanci svých zdrojů důraz především na projektové zdroje, ale  i  na hospodářskou činnost a úspěšné aplikace. Soukromé VŠ, které vnímají hrozící dopady demografického propadu, plánují obdobné doplnění případných výpadků školného. Důsledky: Praktickým   důsledkem   zvýšeného   úsilí   o   získávání   dalších   zdrojů   ze   strany   více   VŠ v kombinaci s obtížnější situací v ČR (viz např. daňová podpora spolupráce VŠ s průmyslem) je  jejich menší dostupnost i s ohledem na ekonomický vývoj v posledních letech. Tím se samozřejmě zesilují další  problémy  (podfinancování  přes  politické  proklamace o  podpoře  VŠ,  variabilita  zdrojů,  dopady změn   prostředí   v důsledku   voleb,   změny   priorit   institucí   ovlivňujících   VŠ   prostředí,   preference spolupráce firem se zahraničními vlastníky s jejich domácími VŠ před spoluprací s VŠ v ČR, aj.).Možnosti řešení: Hledat širší možnosti zahraničních projektových a dalších zdrojů mimo obvyklé směry (i mimo H2020 a OP VVV). Zaměřit se na hledání originálních, pro každou VŠ specifických a možná i nestandardních, možností rozšíření zdrojů. Po odborné linii usilovat o legislativní podporu spolupráce VŠ   s firmami   v ČR  blížící   se   zvyklostem   v EU15   a  OECD.  Využít  možností   nabízených   existující autonomií VŠ a navrženou novelou VŠ zákona. Krizovou možností je návrat k devadesátým letům, kde řešení   představovaly   odchody   do   zahraničí   a   zcela   ze   školství   a   případné   široké   využívání živnostenských listů akademickými pracovníky se všemi následnými negativními dopady pro VŠ např. při  získávání  klíčové projektové podpory.  Zatímco v minulosti   tato  řešení   financování  akademických pracovníků   vznikala   spontánně,   dnes   již   VŠ   tuto   možnost   ve   snaze   udržet   činnost   VŠ  mohou podporovat. Jedná se samozřejmě o řešení nedůstojné VŠ prostoru EU, ale může být v podmínkách ČR v důsledku podfinancování nutné. Zdroje řešení: Navázat na již v bilancích identifikované další zdroje. Bod 4: Prohlubovat věcné poznání VŠ zejména na základě ukazatelů a financíKonstatování: Bilance zdrojů VŠ dominantně obsahují kvantitativní informace. Navazují na převážně kvalitativní informace předchozích etap projektu. 

72

Důsledky: Nabízí  se  možnost  se  jimi   inspirovat  a návazně  je precizovat  uvnitř  VŠ.  Je důležité  se vyhnout administrativnímu pojetí tohoto zpřesňování.Možnosti řešení: Prohlubování poznání VŠ je vhodné opírat o fakta – ideální se jeví data založená na ukazatelích a finančních tocích. Vhodné slovní komentáře lze rozvíjet pomocí doplňování a propojování výsledků souvisejících etap, tj. reálné sebehodnocení – viz etapa 4, možná revize a doplnění priorit – viz etapa 5, znovu uvážení rizik – viz etapa 6, zpřesnění a členění zdrojů – viz etapa 6.Zdroje řešení: Je vhodné uvážit využití výsledků VŠ shromážděných v etapách 1-4. Domyslet další možné vnitřní precizování skladby zdrojů (inspirací mohou být podrobnější informace zpracované dříve v textu ke zdrojům). 

Bod 5: Věnovat se zásadním oblastem a výstupům – kvalita absolventůKonstatování: Počet  uvedených priorit  VŠ kolísá (cca od 7 do 13),  což se  jeví  vhodné z hlediska portfoliového přístupu k aktivitám VŠ a podpory robustnosti chování VŠ vzhledem k rizikům.Důsledky: Větší počet strategických priorit pojatý výčtem pak může vést k oddělení uvedených priorit a jejich   podpoře   oddělenými   zdroji,   jak   se   ukazuje   i   z bilance   zdrojů   některých   VŠ.   To   pak   svým způsobem vede k oslabení jisté jednoty a kooperace uvnitř VŠ (viz tradiční soutěžení mezi fakultami VŠ, diskuze mezi tzv. vědci a tzv. učiteli), tentokrát vztažené k oblastem priorit.Možnosti řešení: Vhodné   se   jeví   podporovat   strukturované   propojení   strategických   priorit   VŠ   a zejména propojení   jejích zdrojů  (ideálně  jeden zdroj  může pozitivně ovlivňovat  dosažení  více cílů). Prvním  krokem  může   být   vymezení   zásadní   strategické  priority,   kterou   pak   jiné   priority   přirozeně podporují.  Jak  je  uvedeno  jinde,  zásadní  a přirozenou prioritou  srozumitelnou  rovněž pro  veřejnost může být logicky kvalita absolventů (uvedena u více VŠ, ovšem ne nutně ve výčtu priorit jako první).Zdroje řešení: Existující   seznam priorit   a  odpovídajících   zdrojů  může  VŠ vyžít   k posouzení   jejich možné struktury  a  možností   sdruženého  využití  zdrojů  dle   jejich  bilance.   Jedná  se  pak  o podporu synergie aktivit (zmiňována jinde) na úrovni VŠ, která obvykle probíhá, ale zde je ji možné pojmenovat explicitně. 

Bod 6: Při strategickém řízení zohledňovat budoucí neurčitost – robustnost rozhodnutíKonstatování: Stávající přístupy k řízení VŠ obvykle nejsou podrobněji rozebírány v bilancích zdrojů. Nalézáme v nich kombinaci strategického a operativního řízení a praxe v daných podmínkách obvykle díky strukturované spolupráci akademické obce potvrzuje jejich úspěšnost. Otázky řízení VŠ patří mezi 

73

vybrané   strategické   priority   některých   VŠ,   i   když   jsou   explicitně   uváděny   spíše   v souvislosti s problematikou hodnocení kvality.Důsledky: Použití v praxi osvědčených systémů řízení VŠ, ať už jsou teoreticky podložené, osvědčené v praxi  konkrétního rektora nebo souvisí  s tradicí  působící  na dané VŠ, nemůže vést k úspěšnému doporučení jejich zásadních změn nebo přepracování na základě pouhého shrnutí bilance zdrojů. Snad je vhodné dát jen některá doplňující doporučení.Možnosti řešení: V návaznosti na předchozí doporučení popsat neurčitost pomocí expertních scénářů, zásadním doporučením pro strategické řízení v této souvislosti je přijímat dlouhodobě platná rozhodnutí tak, aby byla robustní ve vztahu k uvažované množině scénářů. Tomu lze rozumět tak, že strategická rozhodnutí   jsou volena způsobem, který umožňuje,  aby následující  adaptace na realizovaný scénář proběhla s co nejnižšími náklady podle vybraného kritéria (obvykle vhodné užitkové funkce). Jedná se o přístupy   analogické   těm,   které   jsou   používány   kvantitativně   při   dlouhodobých   investicích   velkých penzijních fondů. Zdroje řešení: Nejsou   většinově   podchyceny   v bilanci   zdrojů.   Případné   využití   možnosti   řešení vyžaduje   odpovídající   seznámení   s odbornou   literaturou.   Souvislost   v bilancích   zdrojů   najdeme v případech, kdy s ohledem na nepředvídatelnost budoucího dění VŠ nereagují zkoumáním jediného scénáře, ale zkrácením horizontu období, kterým se VŠ zabývají tj. 2014-2020.

Bod 7: Věnovat adekvátní pozornost často proměnlivým módním trendům ve VŠKonstatování: VŠ   poměrně   bezproblémově   v minulosti   reagovaly   na  módní   trendy   ve   vysokém školství.  Bylo  to většinou nutné z důvodu souvisejícího financování a trvajícího podfinancování VVŠ z veřejných zdrojů. Důsledky: Zvládnutí módních trendů s minimální prodlevou ze strany VŠ v minulosti  mělo obvykle bezprostřední přínos pro reagující VŠ (viz podpora masového VŠ, viz nasazení financování podle RIVu aj.). VŠ navíc svým chováním obvykle následovaly výpočtové ukazatele MŠMT určené pro financování. Dlouhodobé následky jsou samozřejmě sporné (např. nárůst VŠ kapacit pro období demografického poklesu,   česká   modifikace   implementace   hesla   „publish   or   perish“),   nicméně   tyto   kroky   jako pragmatická reakce na podfinancování VŠ krátkodobě pomohly.Možnosti řešení: Reálně posuzovat soudobé nebo nadcházející  trendy (viz excelence a hodnocení kvality). S ohledem na podfinancování VVŠ z nich těžit, ale vyčlenit kapacity i na dlouhodobé priority VŠ.   Pragmaticky reagovat na jistou „cukaturu“ vnějších aktérů (viz různé tzv. zásadní reformy), být 

74

rozumně   konjunkturální   z důvodu   podfinancování,   ale   nepodléhat  módním   trendům   příliš   trvale   a hluboce. Lze čekat nové heslo a nový trend. Zdroje řešení: Provést na VŠ vlastní posouzení, jak dalece prezentované priority  jsou módní a jak dalece jsou trvalé a zakořeněné. 

Bod 8: Strategické řízení doplňovat v rozumné míře adaptivním Konstatování: S předchozím bodem souvisí i širší přístup k řízení, kdy se nejen adaptivně reaguje na módní   trendy,   ale   musí   se   reagovat   na   změny   vnějších   podmínek.   Zejména   za   podmínek podfinancování se řízení logicky stává více adaptivním, protože je nutné více reagovat na rizika ztráty i tak omezených zdrojů.Důsledky: Vnitřní pozorovatelé VŠ z akademické obce zvyklí ve svých oborech systematicky pracovat (viz např. navrhovatelé velkých mnohaletých projektů), ale neznalí vnějších podmínek působících na zdroje VŠ, bývají  zaskočeni   tím,  jak se podle nich managementy VŠ a součástí  často zaměřují  na otázky operativního řízení VŠ a nedávají potřebnou strategickou podporu rozvoji (zejména jejich) tzv. excelentních   aktivit   (ve   srovnání   např.   s jejich   dřívějšími   působišti   v zahraničí).   Pokud   je   systém podfinancovaný, je zřejmé, že řízený systém bývá pod silným existenčním tlakem a je potřeba více a pružněji reagovat na vnější podněty a možnost strategické koncentrace zdrojů bývá iluzorní. Málokteré řídicí složky VŠ přistoupí k přeskupení finančních prostředků způsobem, který by mohl ohrozit některou část ze základních aktivit VŠ nebo celou VŠ.Možnosti řešení: Zde   lze   doporučit   přístup   zdravého   rozumu   („common   sense“),   který   je   dosud požíván,   protože   manévrovací   prostor   pro   změnu   poměru   adaptivního   a   strategického   řízení   je minimální. Spíše lze upozorňovat na příležitosti změn a na jejich nutnost pod vlivem realizace scénářů.Zdroje řešení: Souvisí s body 2, 6, 7.Bod 9: Popularizovat u veřejnosti VŠ a jejich aktivity včetně samosprávnosti řízení Konstatování: Bilance zdrojů VŠ zahrnují priority zaměřené na komunikační strategie a prezentace VŠ veřejnosti. Důsledky: Propagační aktivity veřejnost zatím většinou vnímá fragmentárně (viz mediálně diskutované aktivity VŠ v ČR na youtube; žebříčky fakult v novinách; diskuze k uplatnění před přijímacími řízeními na VŠ; působení logotypu VŠ, vystupování zvaných odborníků v pořadech TV, aj.). Možnosti řešení: Popularizace   činnosti,   ale   i   problémů  VŠ   (zejména  míry   jejich   podfinancování) veřejnosti je zřejmě nutná a musí působit uceleněji, má-li dojít ke zlepšením situace. Důležité mohou být 

75

pro veřejnost reálné zkušenosti s problémy akademické samosprávy, protože tyto pozitivní i negativní zkušenosti souvisí s tolikrát skloňovanou potřebou rozvoje občanské společnosti a zájmem lidí o své okolí. Navíc hrozba (viz negativní anglické zkušenosti) manažerského pojetí VŠ se opět může vynořit. Dále nebude-li  veřejnost vědět, čím se VŠ zabývají,  nebude-li   tyto aktivity chápat alespoň na určité úrovni, nebude vědět, proč se mají rozvíjet, čím to bude pro ni přínosné a proč tyto aktivity mají být financovány. Zdroje řešení: Zvažovat ve všech VŠ uvedených oblastech strategických priorit možnosti související prezentace a popularizace včetně  jejich zdrojového zajištění.  Na popularizaci  VŠ a přiblížení   jejich výsledků veřejnosti musí VŠ i MŠMT nalézt finanční prostředky (OP VVV v oblastech zaměřujících VŠ směrem k veřejnosti), protože je to z jistého strategického pohledu otázka existenční.

Bod 10: Aktivně poskytovat zpětnou vazbu systému řízení VŠKonstatování: Bilance zdrojů pro oblasti strategických priorit si prakticky nevšímá možností využívání a rozvoje zpětných vazeb v systému řízení VŠ ze strany VŠ. Důsledky:  Praktickým důsledkem  je,  že tato zpětná vazba (až na výjimky)  je  MŠMT poskytována prostřednictvím reprezentací VŠ.Možnosti řešení: Zpětná vazba je ve většině fungujících systémů nutností. I proto je vhodné, aby se VŠ s ohledem na své problémy (otázky podfinancování, demografický vývoj) věnovaly i hodnocení toho, jakou   zpětnou   vazbu   jsou   schopny   společně   s dalšími  VŠ   nebo   samostatně  MŠMT   (nejen   jemu) poskytovat.  Rizikem samozřejmě může být, když některé aktivní VŠ si vybudují  takové vazby, které vedou   k jejich  preferování.  Nejlepším   lékem na   taková   rizika   je   aktivita   co  nejvíce  VŠ  v budování zpětných vazeb.Zdroje řešení: Zpětnou   vazbu   lze   poměrně   úspěšně  MŠMT   (a   dalším)   poskytovat   nepřímo,   tj. působením na veřejnost a zejména efektivní spoluprací s absolventy VŠ. Za existující zpětnou vazbu lze považovat  i  výběr  strategických priorit  ze strany VŠ. Ukazuje se realistický pohled VŠ na jejich činnost, protože strategické priority se vyhýbají některým tématům, která bývají do VŠ problematiky, jak se ukazuje, vnášena vnějšími aktéry, často zejména politickými (viz např. otázky školného a další, dříve v médiích tak populární témata).Doplnění podle K04: Na základě diskuze k textu lze konstatovat, že ani vysoké školství se neobejde bez použití progresivních metod, a to nejen v oblasti řízení. Plně, ale velmi efektivně a s respektováním akademického prostředí by měly být uplatněny metody zajišťování kvality veškerých činností, řízení rizik 

76

a motivujícího odměňování (a kariérního rozvoje). Velmi důležité je, aby se tyto metody plně uplatnily i ve správních a servisních činnostech, což by mělo vést k vyšší efektivitě i vyšší koncentraci akademické obce na její hlavní poslání a tři role. Zásadní význam může mít promyšlené využití strukturálních fondů. Jejich zdroje nelze chápat jako doplnění zdrojů chybějících, ale jako podporu změny, která vyplývá ze strategických priorit vysoké školy. I proto bylo důležité, že vysoké školy většinou k této přípravě použily podporu projektu KREDO a vzájemnou výměnu zkušeností.

77

Komentář autora: Autor podporuje souhrnná doporučení pro MŠMT formulovaná týmem K04 k tomuto textu. Z důvodu úplnosti uvedená doporučení cituje:

Souhrnná doporučení týmu KA04 pro MŠMTNa základě vyhodnocení podkladů jednotlivých vysokých škol a s významným přispěním materiálu vyhodnocujícího úkol č. 6 (zpracovaného týmem KA03) dává tým KA04 MŠMT v oblasti bilance zdrojů tato doporučení:

a) Vysoké školy pociťují zásadní napětí v bilanci disponibilních finančních zdrojů, a to jak z hlediska jejich celkového objemu, tak z hlediska odlišných pravidel pro jejich využití (oblast vzdělávání a oblast výzkumu, podpora institucionální a projektová apod.). Doporučujeme, aby MŠMT v souvislosti s přípravou rozpočtu vždy provedlo důsledné a metodologicky obhajitelné srovnání (i mezinárodní) úrovně financování vysokého školství v celé struktuře jeho činností. Takovýto rozbor by pak byl základem pro vyjednávání na úrovni státu i vlastního ministerstva. Zároveň doporučujeme, aby takovýto rozbor pracoval nejen s údaji o předcházejícím období, ale i s prognózou na 3 – 5 let.

b) Zejména v projektové podpoře vzdělávacích a výzkumných aktivit (a aktivit rozvojových) pociťují vysoké školy poměrně malý důraz na rozvoj lidských zdrojů. MŠMT by mělo podle možností (např. OP VVV) projektově podpořit rozvoj mobility akademických pracovníků, příchod významných odborníků ze zahraničí na naše vysoké školy, vytváření postdoktorských pozic s konkurzy na mezinárodní úrovni apod. Sledován by měl být přínos nejen pro oblast výzkumu, ale i pro zkvalitnění a profilaci vzdělávací činnosti.

c) Vysoké školy poukazují na rozsah a nízkou efektivitu výkaznictví. Doporučujeme, aby byla provedena zevrubná analýza sběru a využití dat o činnosti vysokých škol, a to nejen v rámci vlastního MŠMT. Doporučujeme, aby MŠMT postoupilo v elektronizaci sběru dat a celkové komunikace s vysokými školami tak, aby byly odstraněny multiplicity poskytování údajů a aby se zlepšila úroveň analytických činností, a to při celkovém snížení administrativní náročnosti.

d) Vysoké školy poukazují na klesající důraz na kvalitu vzdělávací činnosti vysokých škol. MŠMT by mělo podpořit změny v akreditačních procesech a přispět k diverzifikaci studijních programů. Zásadní význam bude mít sledování kvality veškerých činností vysoké školy. Speciálně pro oblast vzdělávací činnosti nelze podle názoru vysokých škol brát za zásadní a takřka jediné kvalitativní kritérium rozsah a mezinárodní ohlas výzkumné činnosti. Speciálně je zdůrazňován požadavek na hodnocení kvality absolventa (zaměstnanost absolventů je ovšem jen jedním z kritérií).

e) Vysoké školy poukazují na nízkou robustnost hodnotících kritérií a pravidel pro financování (včetně např. stanovení počtu započtených studií do modelu financování – limity počtu studentů). Doporučujeme, aby používaná pravidla byla podložena odpovídajícími analýzami a aby byla v souladu s národními a evropskými strategiemi. Zároveň by pravidla měla být co nejjednodušší a jejich působení by mělo být průběžně testováno z hlediska „cílové funkce“, tj. strategických cílů.

78