0

Speciální botanika (obor-LES)

Hodnocení přírodních poměrů vybraného území

Floristický soupis

Obor: lesnictví Ročník: 1. (let. semestr)

Vypracoval: Vojtěch Horák Akademický rok: 2012/2013

1

1.Úvod

Cílem mé semestrální práce je popsat vybrané zájmové území především z botanického hlediska.

Vybrané území se nachází v katastru obce Dražíč v Jižních Čechách. Výskyt jednotlivých rostlin

do značné míry souvisí s danými půdními poměry, které jsem analyzoval v pedologické

semestrální práci. Floristický soupis provedu terénním průzkumem a pochůzkou po dané

lokalitě. V příloze uvedu soupis rostlin, které se na lokalitě vyskytují, závěrečný formulář a

porostní mapu.

2. Zhodnocení přírodních poměrů

2.1.Lokalizace

Vybrané zájmové území se nachází v katastru obce Dražíč (okres České Budějovice), Jihočeský

kraj), v Českobudějovické pánvi, která je geomorfologickým celkem ležícím v severozápadní

části Jihočeské pánve. Přesné zeměpisné souřadnice – 49°17´57,7758046 N., 14°21´4,4439697 E.

Porost (987 A 8 i 987 A 9) jsou celé ve vlastnictví obce. Reliéf pánve je mírně zvlněný o

nadmořské výšce v rozsahu 400-440 m. n. m. a spadá do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 15 -

Jihočeské pánve. Z hydrologického pohledu je tato lokalita odvodňována drobnými potoky

ústícími do řeky Vltavy.

2.2.Klimatické poměry

Na území je charakteristické kontinentální klima a spadá do mírně teplé klimatické oblasti.

Jednotlivá roční období vykazují středně velké hodnoty teplot s občasným proměnlivým

extrémním výkyvem. Ostatní údaje jsou vyobrazeny v následující tabulce.

(Atlas podnebí ČSR, 1958)

Tab.1.

Počet letních dnů 41,3

Počet mrazových dnů 127,5

Počet ledových dnů 36,2

Průměrná roční teplota 7,8C°

Srážkový úhrn v mm 742

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 119

Průměrná teplota půdy v 50cm 9,7C°

Průměrná teplota půdy v 10cm 9,5C°

2

2.3.Geomorfologické poměry

Z geomorfologického hlediska se převážná část Vltavotýnska nachází v okrsku Týnské

pahorkatiny, podcelku Písek a celku Tábor. Oblast, která leží severně od Týna nad Vltavou

(Chrášťany, Hosty, Dražíč a Koloměřice) je geomorfologicky velmi pestrá, s vyjímkou pásu

sprašových hlín mezi Chrášťany – Dražíčem ve směru k toku řeky Vltavy překrývají výběžky

biotického magmatitu flebitu, dále soliflukčních hlín a křemenných písčitých štěrků.

(Textová část LHP pro LHC obce Dražíč)

2.4.Pedologické poměry

V nižších polohách často převažují hnědé půdy (52,9 %). Při trvalém ovlivnění vodou vznikají

gleje, pseudogleje (28%) a dále podzoly (12,1 %). Půdy zamokřené jako jsou pseudogleje a gleje

mají v Českobudějovické pánvi i v povodí Vltavy jílovitohlinitý charakter.

(Textová část LHP pro LHC obce Dražíč)

2.5. Topografie

Zájmové území se nachází v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice, v severo-západní části

katastru obce Dražíč. Oblast patří do povodí Vltavy, do které přitékají menší potoky zařezávající

se do okolní krajiny. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 400 – 500 m. n. m. Většina

porostů se nachází především na mírných či velmi mírných svazích. Terén je středně členitý,

spíše zaoblený s občasným menším vrcholem či údolím.

2.7. Vodstvo

Územím protéká řeka Vltava, která v jihočeském kraji pramení a je naší nejdelší i nejvodnatější

řekou. Poblíž zájmového území je na středním toku postavena přehradní nádrž Orlík, ta zde má

zásadní vodohospodářský význam. Dále se zde nachází nejmenované větší či menší rybníky.

URL [1]

2.7. Typologické a fytocenologické poměry

Většina oblasti spadá do souboru lesních typů 3K, což jsou kyselé dubové bučiny nebo 3S, svěží

dubové bučiny. Zájmové území je zapsáno v hospodářské knize jako 3S2, svěží dubová bučina se

svízelem drsným. (LHP: LHC Chlum-Dražíč)

3

Druhové složení je zde velmi pestré, nejvíce se zde vyskytuje smrk ztepilý (Picea abies) a dub zimní

i letní (Quercus petraea, robur), buk lesní (Fagus sylvatica), poté borovice lesní (Pinus sylvestris), douglaska

tisolistá (Pseudotsuga mensiesii), jedle bělokorá (Abies alba), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá

(Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus).

Stromové patro zájmového území tvoří z 80% dub letní (Qercus robur), 10% smrk ztepilý (Picea

abies), 7% jedle bělokorá (Abies alba) a 3% javor klen (Acer pseudoplatanus). Keřové patro zájmového

území reprezentuje hlavně bez černý (Sambucus nigra) a bez hroznatý (Sambucus racemosa)a

v neposlední řadě zmlazijící se dřeviny stromového patra. Bylinné patro zastupuje ptačinec

velkokvětý (Stellaria holostea), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a

třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinaceae).

3. Metodika

Průzkum terénu pochůzkou jsem provedl 19.5.2013, při které jsem ze seznamu postupně

odškrtával druhy rostlin nalezené na vybraném zájmovém území. Správnou identifikaci

jednotlivých druhů jsem si pro jistotu pečlivě ověřil v botanické encyklopedii.

Závěrečný seznam jsem rozdělil do čtyř sekcí podle patrovitosti rostlin i dřevin a to stromové

patro, keřové patro, nálet do 1,3 m výšky a patro bylinné.

3.1.Metodika terénního pedologického průzkumu

V popisovaném porostu byly odebrány dva vzorky půdy a přeneseny do laboratoře pro

provádění laboratorních analýz. Jeden vzorek byl v původním stavu uchováván v lednici při 4 °C

(tzv. mokrý vzorek). Druhý vzorek (tzv. suchý vzorek) byl vysušen při 105 °C na konstantní

vlhkost a přesetý přes síto s velikostí ok 2 mm. S těmito vzorky byly prováděny následující

měření.

3.2.Metodika laboratorních prací

3. 2.1. Zjištění měrné hmotnosti pyknometricky

Nejprve zvážíme vyčištěný, očíslovaný Gay-Lussacův pyknometr, potom ho naplníme až po okraj

destilovanou vodou a krouživým pohybem zasuneme zátku tak, aby voda prostříkla kapilárou,

pyknometr osušíme a znovu zvážíme. Vodu vylijeme a naplníme přibližně do jedné čtvrtiny

výšky půdním vzorkem, pyknometr opět zvážíme. Přilijeme destilovanou vodu a zahříváme až

do varu. Pří zahřívání je nutno dbát na nevykypění jeho obsahu! Provařením jsme odstranili

plynnou půdní fázi – obsah pyknometru je nyní tvořen pouze pevnou půdní fází. Potom

pyknometr necháme vychladnout a doplníme upravenou destilovanou vodou. Pyknometr

zazátkujeme tak, aby kapilára byla plná vody. Pyknometr se vzorkem a vodou odvážíme.

Vzorec: ρs = m1/(m1 + m2)-m3

m1 – hmotnost suchého vzorku (navážka vzatá ke stanovení)

m2 – hmotnost pyknometru s destilovanou vodou

4

m3 – hmotnost pyknometru s rozvařeným vzorkem a s destilovanou vodou

3.2.2 Zjištění objemové hmotnosti a objemové redukované hmotnosti

Pro zjištění obou hmotností používáme předem zvážené fyzikální válečky. V laboratoři se

váleček se vzorkem očistí a zváží. Potom se váleček vysouší do konstantní hmotnosti. Po

vysušení a vychladnutí se váleček znovu zváží.

Výpočet objemové hmotnosti ρw

ρw = (b-a)/V [g.cm-3]

b – hmotnost fyzikálního válečku s neporušeným vzorkem v původním stavu

a – hmotnost fyzikálního válečku

V – objem vzorku

Výpočet objemové hmotnosti redukované ρd

ρd = (c-a)/V [g.cm-3]

c – hmotnost fyzikálního válečku se vzorkem vysušeným do konstantní hmotnosti,

a – hmotnost fyzikálního válečku

V – objem vzorku

3.2.3. Zjištění sušiny a obsahu vody

Do vysoušecí misky vložíme vzorek v původní vlhkosti, přibližně 5-10 g. Ve vysoušecí misce ho

zvážíme a sušíme při teplotě 105°C minimálně 2 hodiny. Po vyjmutí a vychladnutí vzorek znovu

zvážíme.

Výpočet sušiny a obsahu vody ve vzorku

x = (m1-m2).100/m1 (%)

m1 – hmotnost vzorku před vysušením, (navážka původního vzorku)

m2 – hmotnost vzorku po vysušení do konstantní hmotnosti

sušina = 100 – w (%)

Výpočet hmotnostní vlhkosti w

w = (m1-m2).100/m2(%)

m1 – hmotnost vzorku před vysušením, (navážka původního vzorku)

m2 – hmotnost vzorku po vysušení do konstantní hmotnosti

5

3.2.4.Zjištění maximální kapilární vodní kapacity

Fyzikální váleček dáme na vodou nasátý filtrační papír a necháme sytit vodou po 24 hodin. Po

uplynutí této doby se váleček zváží a položí na složený suchý filtrační papír a nechá 30 minut

odsávat a opět se zváží. Následně se položí na druhý suchý filtrační papír a znovu necháme

vzorek 2 hodiny odsávat. Vzorek opět zvážíme a váhu zaznamenáme. Poté již vzorek obsahuje

pouze kapilárně vázanou vodu, takže v kapilárních pórech již nejsou žádné půdní plyny. Nyní

fyzikální váleček necháme vysušit do konstantní hmotnosti, váleček opět zvážíme a váhu

zaznamenáme.

MKK=(%) 100*m MKK –md/V

mMKK - hmotnost uměle vodou nasyceného vzorku po 2 hodinovém odsávání

md - hmotnost vzorku vysušeného do konstantní hmotnosti

V - objem vzorku v daném Kopeckého fyzikálním válečku

3.2.5. Zjištění pórovitosti, provzdušněnosti, minimální vzdušně

kapacity, relativní vlhkosti a nasycenosti pórů

Výpočet pórovitosti P

P = (ρs-ρd).100/ρs (%)

ρs – měrná hmotnost vzorku analyzovaného horizontu

ρd – objemová hmotnost redukovaná tohoto horizontu

Výpočet objemové vlhkosti

= w . ρd (%)

w – hmotnostní vlhkost a

ρd – objemová hmotnost redukovaná tohoto horizontu.

Výpočet provzdušněnosti A

A = P- ρ(%)

P – pórovitost daného horizontu.

Výpočet minimální vzdušné kapacity AMKK

AMKK = P - MKK(%)

P – pórovitost daného horizontu a

MKK – maximální kapilární vodní kapacita.

6

Výpočet relativní vlhkosti kapilární RV

RV = ρ .100/ KK (%)

- objemová vlhkost daného horizontu.

Výpočet nasycenosti pórů RNP

RNP = 100/P (%)

P – pórovitost daného půdního horizontu. 9

3.2.6. Zjištění půdní reakce

Do kádinky o obsahu 50 ml se naváží 10 g jemnozemě a na vzorky se přilije 25 ml destilované

vody. Obsah se míchá skleněnou tyčinkou po dobu 5 minut. Do suspenze se po dvou hodinách

vloží kombinovaná elektroda pH-metru a po ustálení hodnoty se zapíše jako hodnota pH/H20.

Do druhé kádinky se přilije 25 ml 1 mol-1 KCl. Obsah se promíchá skleněnou tyčinkou. Po asi 2

hodinách se do suspenze opět vloží kombinovaná elektroda pH-metru a po ustálení hodnoty se

zapíše jako hodnota pH/KCl.

3.2.7. Zjištění stupně nasycení sorpčního komplexu

Pracovní postup pro stanovení T :

Připravíme si roztok 1 mol.l-1 CH3COONa, 1 % roztok fenolftaleinu a 0,1 mol.l-1 NaOH. 10 g

jemnozemě nasypemedo 250 ml PE-vzorkovnice a přilijeme 100 ml 1 mol.l-1 CH3COONa a

vzniklou suspenzi třepeme 1 hodinu na horizontální třepačce. Pak přefiltrujeme a do 100 ml

titrační baňky odpipetujeme 50 ml a přidáme 2 - 3 kapky fenolftaleinu. Vzniklý roztok titrujeme

0,1 mol.l-1 NaOH do minimálně 30 sekund neměnného slabě růžového zabarvení.

Výpočet T

T- S = 0, 65 x 20 x a (mmol.100 g-1)

T- S - nedosycenost sorpčního komplexu

T - maximální sorpční kapacita výměnných bazí vzorku

a - spotřeba hydroxidu sodného na titraci

Pracovní postup pro stanovení S:

Připravíme 0,05 mol.l-1 HCl, 1 % roztok fenolftaleinu a 0,1 mol.l-1 NaOH. 10 g jemnozemě

vsypeme do 250 ml PE-vzorkovnice, přilijeme 100 ml 0,05 mol.l-1 HCl a vzniklou suspenzi

necháme třepat 1 hodinu. Suspenzi filtrujeme a 50 ml filtrátu se odpipetuje do titrační baňky,

přidáme několik kapek fenolftaleinu. Roztok titrujeme 0,1 mol.l-1 NaOH do třicet sekund

neměnného slabě růžového zbarvení.

7

Výpočet S

S = (25 - b) . 2 (mmol.100 g-1)

b - spotřeba hydroxidu sodného na danou titraci.

Pozn.: kvocienty 25 a 2 slouží k přepočtu na 100 g půdního vzorku, kdy je zapotřebí zohlednit

jednak výchozí navážku, jednak koncentraci extraktantu, stejně tak jako množství získaného

filtrátu k titracím.

Výpočet V

V = S * T-1 (%)

T - maximální sorpční kapacita výměnných bazických kationů vzorku

S - okamžitý obsah výměnných bazických kationů

3.2.8.Zjištění ztráty žíháním

Zvážíme očíslovaný prázdný porcelánový tyglík a nasypeme do něj vzorek přibližně do jedné

čtvrtiny jeho výšky. Tyglík se vzorkem přesně zvážíme a vložíme do muflovací pece. Po dosažení

teploty 550°C vzorek ponecháme v peci po dobu cca 30 minuta a po vyžíhání se nechá vzorek

vychladnout, tyglík se vzorkem opět zváží.

Výpočet

y = (m1 – m2)/m1 .100 (%)

m1 – hmotnost vzorku vysušeného do konstantní hmotnosti

m2 – hmotnost vzorku po vyžíhání

3.2.9.Zjištění aktivity půdní celulázy

Do Petriho misky nasypeme půdní vzorek v původní vlhkosti a laboratorní lžičkou jej

rovnoměrně rozprostřeme v přibližně 5 mm silné vrstvě. Na vzorek položíme 3 proužky

filtračního papíru 5 x 1 cm. Přitlačíme k povrchu a pomocí střičky provlhčíme vzorek

destilovanou vodou. Do výpočtu se zahrne pouze plocha zcela rozložené celulózy. Při kolonizaci

půdními houbami celulóza zcela zmizí nebo je zakryta myceliem jednotlivých druhů

mikromycet. Při kolonizaci bakteriemi a aktinomycetami zůstává na povrchu vzorku sliznatá,

vrstvička. Částečně rozložená celulóza indikuje neukončený rozklad a do výpočtu se nezahrnuje!

Výpočet

A = P/t

A – míra aktivity půdních celuláz

P – aritmetický průměr úbytků celulózy daný procentem ploch – doba inkubace v týdnech

8

3.2.10.Zjištění aktivity půdní katalázy

Připravíme si 3 % roztok peroxidu vodíku a navážíme 10 g z mokrého vzorku. Ten vsypeme do

250 ml Erlenmayerové baňky a přilijeme 50 ml destilované vody. Na Jankově vápnoměru

nastavíme hladinu vody v levém měrném sloupci na nulu a do reakční baňky vlijeme 20 ml 3 %

H2O2. Utěsníme a nakloníme Erlenmayerovu baňku tak, aby veškerý H2O2 vytekl do půdní

suspenze. Krouživým pohybem promícháme a po 15 minutách zaznamenáme výšku hladiny

vodního sloupce v měrném válci. Pro udávání výsledků vycházíme z toho, že dílek rovný jedné

desetině stupnice („0,1“) představuje 5 ml nově produkovaného kyslíku. V případě výchozí

navážky 10 g výsledek dělíme dvěma.

4. Výsledky laboratorních rozborů půdy

Laboratorními analýzami jsem došel k výsledkům, že půda na vybraném zájmovém území je

silně kyselá, což jistě způsobuje převážné zastoupení dubu letního v porostu. Naproti tomu, díky

velkému množství opadu a zbytků částí bylin lze analyzovaný horizont charakterizovat jako

humózní. Aktivita půdních celuláz se jeví jako velmi slabá, takže většinu rozkladu organického

materiálu mají na svědomí houby. Je to způsobeno vysokou hladinou podzemní vody, tedy nižší

teplotou v půdě. Podrobné výsledky jsou přesně uvedeny v příloze závěrečný formulář.

4.1. Výsledky terénního pedologického

šetření

0-2 cm dubový opad, smrkové a jedlové jehličí, zbytky

trav - Horizont L

2-4 cm částečně rozložený opad, kyprý, tmavý,

jednotlivé části lze poznat – Horizont H

4-9 cm dokonale rozložený opad, jednotlivé části nelze

poznat – Horizont F

9-30 cm hnědá s vysokým obsahem humusu, velmi

kyprá, mírně vlhká, drobtovitá, jemná (1-2mm)vrstva

hlinité textury, bez výskytu skeletu a novotvarů se

středním prokořeněním a vlnitým barevným

přechodem-Horizont Ahg

30-49 cm šedohnědá, mírně ulehlá, středně vlhká

vrstva jemně polyedrická (1-5mm) s písčitohlinitou

texturou, slabě skeletnatá s vlnitým barevným

přechodem a slabším prokořeněním-Horizont Gro

9

49-117 cm rezivá, modrošedá, ulehlá, mokrá vrstva středně polyedrická (5-20mm)s

jílovitohlinitou texturou, slabě skeletnatá, oxidy Fe a šupinky slídy, velmi slabá prokořeněnost,

nulový výskyt edafonu-Horizont Gr

Fyziologická hloubka: 52 cm – středně hluboká (30-60cm)

Genetická hloubka: 49 cm

Absolutní hloubka: 117 cm

4.2. Výsledky šetření

Zkusnou čtvercovou plochu o rozměrech 15x15m jsem umístil zhruba doprostřed zájmového

území. Jedná se o velice mírný svah 7-8° s jižní expozicí. Na zkusné ploše je nejvíce zastoupen

dub letní(Quercus robur)-90% dále jedle bělokorá(Abies alba)-5% a smrk ztepilý(Picea abies)-

5%. Plocha spadá do souboru lesních typů 3S.

5. Botanický průzkum

Porost 987 A 8

Stromové patro:

Smrk ztepilý (Picea abies)

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Jedle bělokorá (Abies albe)

Buk lesní (Fagus syvatica)

Modřín opadavý (Larix decidua)

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga mensiesii)

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

Keřové patro:

Habr obecný (Carpinus betulus)

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Bez černý (Sambucus nigra)

Bez hroznatý (Sambucus racemosa)

10

Nálet do 1,3 m výšky:

Javor mléč (Acer pseudopatanus)

Třešeň ptačí (Prunus avium)

Smrk ztepilý (Picea abies)

Bylinné patro:

1. Alliaria petiolata

2. Anemone nemorosa

3. Calamagrostis arundinacea

4. Calamagrostis epigejos

5 .Campanula persicifolia

6. Convallaria majalis

7. Dryopteris dilatata

8. Dryopteris filix-mas

9. Epilobium angustifolium

10. Festuca ovina

11. Galium aparine

12. Juncus effusus

13. Myosotis sylvatica

14. Oxalis acetosella

15. Pulmonaria officinalis

16. Ranunculus acris

17. Rubus caesius

18. Rubus idaeus

19. Scrophularia nodosa

20. Silene latifolia

21. Silene nutans

22. Stellaria holostea

23. Tussilago farfara

24. Urtica dioica

11

25. Vaccinium myrtillus

26. Viola reichenbachiana

Jedovaté:

Convallaria majalis

Porost 987 A 9

Stromové patro:

Dub letní (Quercus robur)

Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Smrk ztepilý (Picea abies)

Jedle bělokorá (Abies albe)

Modřín opadavý (Larix decidua)

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

Keřové patro:

Habr obecný (Carpinus betulus)

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Nálet do 1,3 m výšky:

Dub letní (Quercus robur)

Javor mléč (Acer pseudopatanus)

Třešeň ptačí (Prunus avium)

Bylinné patro:

1. Aegopodium podagraria

2. Alliaria petiolata

3. Anemone nemorosa

4. Calamagrostis arundinacea

5. Calamagrostis epigejos

12

6. Caltha palustris

7 .Campanula persicifolia

8. Carex brizoides

9. Convallaria majalis

10. Dryopteris dilatata

11. Dryopteris filix-mas

12. Equisetum sylvaticum

13. Ficaria verna ssp. bulbifera

14. Filipendula ulmaria

15. Galium aparine

16. Juncus effusus

17. Myosotis sylvatica

18. Oxalis acetosella

19. Pulmonaria officinalis

20. Ranunculus acris

21. Rubus caesius

22. Rubus idaeus

23. Scrophularia nodosa

24. Silene latifolia

25. Silene nutans

26. Stellaria holostea

27. Tussilago farfara

28. Urtica dioica

29. Viola reichenbachiana

Ostatní:

Juncus conglomeratus

Jedovaté:

Convallaria majalis

13

5.1. Závěr botanického terénního šetření

Provedl jsem terénní šetření ve dvou sousedních porostech, z nichž jeden (987 A 9) se nachází

v blízkosti lesního potoka. Potok zde do značné míry ovlivňuje charakter půdy, a tak se v tomto

porostu nachází navíc druhy vlhkomilné, indikující vodu nebo rostliny, které snáší zamokření.

Naproti tomu porost (987 A 8) se nachází o trochu výše, a tak na něj tento potok již nemá

zásadní vliv a není zde tak vysoká hladina spodní vody. Vyskytují se zde běžné druhy této

lokality, které jsou uvedeny v seznamu.

Z rostlin, které jsem zde našel a určil, není žádná druhem ohroženým ani vzácným. Jedovatou

rostlinou, která se zde vyskytuje Konvalinka vonná (Convallaria majalis). Navíc jsem v jednom

z porostů nalezl Sítinu klubkatou (Juncus conglomeratus). Tato není uvedena ve vyškrtávacím

seznamu.

V porostu (987 A 8) jsem zaznamenal celkem 27 druhů rostlin a v porostu (987 A9) 31 druhů

rostlin. Obecně se porosty nachází na kyselých nebo svěžích stanovištích nižších až středních

poloh, více či méně ovlivněných vodou (v tomto případě potokem).

Seznam rostlin z blízkého okolí půdní sondy

1. Calamagrostis arundinacea

2. Calamagrostis epigejos

3. Galium aparine

4. Juncus effusus

5. Oxalis acetosella

6. Stellaria holostea

7. Tussilago farfara

8. Urtica dioica

9. Viola reichenbachiana

14

Seznam použité literatury:

LHP pro LHC obce Dražíč s platností 1.1.2011 – 31.12.2020

Textová část LHP pro LHC obce Dražíč s platností 1.1.2011 – 31.12.2020

Atlas podnebí ČSR, 1958

Naše květiny, Miloš Deyl a Květoslav Hísek

URL [1] http://regiony.ic.cz/

15

Přílohy:

ZÁVĚREČNÝ FORMULÁŘ ZA PŮDNÍ VZOREK KOMPLEXNÍ ANALÝZA PŮDNÍHO VZORKU Posluchačka : Vojtěch Horák stud. Skupina: 4 obor studia: Lesnictví

1. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálních vlastností půdy:

maximální vodní kapacita ΘMVK 49,00% maximální kapilární kapacita ΘMKK 40,33% polní vodní kapacita ΘPVK 44,62% měrná hmotnost ρs 1,23 g.cm-3 objemová hmotnost ρw 1,0508 g.cm-3 objemová hmotnost redukovaná ρd 0,6556 g.cm-3 pórovitost P 48,00% hmotností vlhkost w 58,28% objemová vlhkost Θ 18,00% provzdušněnost (okamžitá) A 30,00% minimální vzdušná kapacita AMKK 8,00% nasycenost půdních pórů RNP 37,5%

2. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálně-chemických vlastností půdy:

půdní reakce aktuální (aktivní) pH/H2O 4,2pH půdní reakce potenciální výměnná pH/KCl 3,2 pH maximální sorpční kapacita výměnných bazických kationtů T 359,125mmol.kg-1 okamžitý obsah výměnných bazických kationtů S 264,80 mmol.kg-1 stupeň nasycenosti sorpčního komplexu V 73,73%

3. Analyzovaný vzorek je charakterizován následující hodnotou přibližného procentického podílu humusových látek daného minerálního horizontu:

ztráta žíháním y 2,91%

4. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami biochemických vlastností půdy: aktivita půdní katalázy 21,5% - 0,3 ml O2.5g-1.15min-1 aktivita půdních celuláz 2,3%

5. Z hlediska maximální kapilární kapacity je možno daný půdní horizont charakterizovat

jako: střední 6. Z hlediska pórovitosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako:

středně vysoká 7. Z hlediska vlhkosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: vlhký 8. Z hlediska půdní reakce je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: silně

kyselý 9. Z hlediska okamžitého obsahu výměnných bazicky působících kationtů je možno daný

půdní horizont charakterizovat jako: vysoký

16

10. Z hlediska maximální sorpční kapacity daného půdního horizont ve vztahu k výměnným

bazicky působícím kationtům je možno tento charakterizovat jako: velmi vysoký

11. Z hlediska stupně nasycenosti sorpčního komplexu je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: středně nasycená

12. Z hlediska aktivity půdní katalázy je možno daný půdní horizont charakterizovat jako:

střední 13. Z hlediska aktivity půdních celuláz je možno daný půdní vzorek charakterizovat jako:

velmi slabě aktivní 14. Z hlediska obsahu humusových látek je možno daný půdní horizont charakterizovat jako:

humózní Fyzikální váleček

Měrná hmotnost

hmotnost [g]

číslo pyknometru pyknometr + zemina

pyknometr + zemina + voda

pyknometr + voda prázdný pyknometr

18 65,61 153,17 155,74 54,62

Vlhkost (gravimetricky) (stanovuje se z čerstvé zeminy)

hmotnost [g]

číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + původní zemina v čerstvém stavu

vysoušečka + vysušená zemina

75 17,54 21,89 19,83

Humus – organické látky

hmotnost [g]

číslo tyglíku tyglík prázdný tyglík + zemina (jemnozem I)

tyglík + zemina po žíhání

* 13,75 18,88 17,33

hmotnost [g]

číslo fyzikálního válečku

váleček s odebranou zeminou v čerstvém stavu

plně nasátý váleček (lesklý povrch) (maximální vodní kapacita)

váleček po 2 hod odsávání (maximální kapilární kapacita)

váleček po 0,5 hod odsávání (polní vodní kapacita)

váleček se zeminou po vysušení

samostatný váleček – ocelový kroužek

N158 183,87 193,4 184,68 188,97 146,14 77,5

17

Sušina (stanovuje se z jemnozemě I při stanovení půdní sorpce)

hmotnost [g]

číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + zemina přirozeně proschlá

vysoušečka + vysušená zemina

75 17,54 21,89 19,83

Obr.: porostní mapa (Chlum-Dražíč) 1:10 000